Zaváté stopy Počátky židovského osídlení Třeště jsou nejasné. V letech 1424 - 1426 byli Židé vypovězeni z Jihlavy a odešli do okolních obcí, pravděpodobně i do Třeště. První písemná zmínka o židovské komunitě v Třešti je z roku 1576. Během třicetileté války židovské osídlení téměř zaniklo. Roku 1686 nařídil hrabě Ferdinand Arnošt Herberstein, aby se Židé žijící ve městě přestěhovali do jedné ulice. V následujících desetiletích se židovská obec prudce rozrostla v počtu obyvatel a domů. K velkým problémům patřily nejen vysoké daně, ale i časté požáry, které se městu nevyhnuly. Největší byl 2. října 1824, který zničil celou čtvrť, a další 1. listopadu 1920. V první polovině 19. století tvořili Židé 1/5 obyvatel města. V roce 1848 padla konečně středověká omezení a Židé získali plná občanská práva. Opouštěli stísněné ghetto a hledali uplatnění i jinde. Díky židovským podnikatelům rostl hospodářský, sociální i kulturní rozvoj Třeště. Příkladem je textilní továrna na sukno Adolfa Müncha, firma Stern a Knapp na výrobu dřevěných hodinových skříní atd. Během 2. světové války ztratili Židé svá práva, majetek a nakonec i život. Dne 14. 5. 1942 bylo do sběrné stanice v Třebíči deportováno 107 Židů z Třeště a okolí, odtud pak byli násilně transportováni do Terezína a následně do vyhlazovacích táborů na východě. Tragický osud připomíná památník obětem holocaustu na Vězeňském dvoře za budovou radnice.
1
Forgotten footsteps The origins of Jewish settlement in Třešť are unclear. Between 1424 and 1426 Jews were evicted from Jihlava and moved to surrounding villages, including probably Třešť too. The first written record mentioning Jewish community in Třešť goes back to 1576. During the Thirty Years’ War the Jewish community probably disappeared. In 1686 the count Ferdinand Ernest Herberstein ordered that Jews living in the town should move to another street. In the following decades the Jewish community grew quickly as to the number of inhabitants and the number of houses. Great problems of the community included high taxes and conflagrations that used to occur frequently in the town. The largest of them started on the 2nd October 1824 and destroyed an entire quarter, another one broke out on 1st November 1920. In the first half of the 19th century Jews formed about one fifth of the population of the town. In 1848 restrictions originating in medieval times were at last cancelled and Jews gained all civic rights. They left their cramped ghetto and sought accommodation elsewhere. Thanks to Jewish businessmen Třešť flourished and developed economically, socially and culturally. One example of Jewish entrepreneurial activity is the woollen cloth factory of Adolf Münch, another one is the firm Stern and Knapp manufacturing wooden clock boxes etc. In the course of the Second World War Jews lost their rights, property and finally their lives too.
2
On 14. 5. 1942 107 Jews from Třešť and surrounding areas were moved into the concentration station in Třebíč and then dragged to Terezín and finally to death camps in the east. Their tragic fate is commemorated by a monument dedicated to victims of holocaust located in the Prison yard behind the building of the town hall.
3
Verwehte Spuren Die Anfänge der jüdischen Besiedlung von Třešť sind unklar. In den Jahren 1424 - 1426 wurden die Juden aus Jihlava ausgewiesen und zogen in die Nachbardörfer um, wahrscheinlich auch nach Třešť.
4
Die erste schriftliche Erwähnung hinsichtlich der jüdischen Kommune in Třešť stammt aus dem Jahr 1576. Während des Dreißigjährigen Krieges endete die jüdische Besiedlung wahrscheinlich. Im Jahre 1686 verordnete Graf Ferdinand Arnošt Herberstein, dass alle in der Stadt lebenden Juden in eine Straße umziehen sollen. In den darauffolgenden Jahrzehnten wuchs die jüdische Gemeinde bezüglich Einwohner- und Häuserzahl gewaltig an. Zu großen Problemen gehörten nicht nur hohe Steuern, sondern auch häufige Brände, die die Stadt nicht verschonten. Der größte Brand ereignete sich am 2. Oktober 1824 und vernichtete ein ganzes Viertel. Einen weiteren Brand gab es am 1. November 1920. In der ersten Hälfte des 19. Jahrhunderts stellten Juden 1/5 der Einwohnerschaft dar. Im Jahre 1848 fielen endlich die mittelalterlichen Einschränkungen und die Juden erhielten volle Bürgerrechte. Sie verließen das beengte Ghetto und suchten nach anderen Realisierungsmöglichkeiten und -orten. Dank der jüdischen Unternehmer entwickelte sich Třešť ökonomisch, sozial und kulturell weiter. Beispiele sind dafür die Textilfabrik von Adolf Münch, die Uhrenkästen herstellende Fabrik Stern und Knapp usw. Während des 2. Weltkriegs verloren Juden ihre Rechte, ihr Eigentum und letzten Endes auch ihr Leben. Am 14. Mai 1942 wurden 107 Juden aus Třešť und Umgebung zur Sammelstation in Třebíč deportiert, von wo aus sie nach Terezín und nachfolgend in Vernichtungslager nach Osten getrieben wurden. An ihr tragisches Schicksal erinnert das Denkmal für die Holocaust-Opfer auf dem Gefängnishof hinter dem Rathausgebäude.
5
Synagoga První písemná zmínka pochází z roku 1693. Její původní barokní podoba není známá, protože 2. října 1824 byla těžce poškozena požárem a za pomoci tehdejšího židovského rychtáře Izaka Wiesenwalda znovu obnovena. Druhý požár následoval v roce 1920, avšak jeho důsledky nebyly tak ničivé. Během oprav bylo částečně zazděno podloubí, které bylo při pozdější rekonstrukci znovu otevřeno. Třešťská synagoga je tak jediná u nás, která má v popředí podloubí. Budovu tvoří hlavní loď (výška 8,35 m), která byla určena pouze mužům, pro ženy byla vyhrazena galerie v prvním patře. Svému účelu sloužila do roku 1942, kdy byli všichni obyvatelé židovského vyznání násilně deportováni do koncentračních táborů. Následně synagogu využívali němečtí vojáci jako skladiště zabaveného majetku a během dalších let zde bývaly skladovací prostory.
6
V roce 1954 koupila budovu Církev československá husitská, která ji vlastní dodnes. Z původní výzdoby se zachovala pouze štukatura na stropě hlavní lodi. Z předmětů se podařilo zachránit Tóru, stříbrné předměty, textilie, hebrejské knihy, dřevěné desatero s paprsky a dřevěné desky s hebrejskými modlitbami, vše je uložené v třešťské pobočce Muzea Vysočiny Jihlava. Budovu využívá Město Třešť ke kulturním účelům – výstavám a koncertům. Místnost v přízemí slouží pro expozici s názvem „Zaváté stopy“, která stručně mapuje historii židovské obce v Třešti. Prostory ženské galerie v prvním patře byly rozděleny na dvě místnosti. Jednu z nich využívá Církev československá husitská jako modlitebnu, druhá mapuje život Franze Kafky a jeho vztah k Třešti.
Synagogue The first written mention of the synagogue dates back to 1693. Its baroque appearance is not known because the building was heavily damaged during a fire that broke out on 2nd October 1824 and was renovated with the assistance of Izak Wiesenwald, a Jewish magistrate at that time. A second fire occurred in 1920, however its consequences were not so devastating. In the course of repairs the arcade was partially walled up and it was again opened during the second renovation. The synagogue in Třešť is the only one in the Czech Republic that has an arcade in the frontal part. The building is formed by a main nave (8.35 m high) that was meant only for men while women were allocated to the gallery on the first floor. The synagogue served its purpose until 1942 when all inhabitants of Jewish confession were forcibly deported to concentration camps. Subsequently the synagogue was used by German soldiers as a storehouse for confiscated property and in the following years the synagogue was used as a storage facility. In 1954 it was bought by the Czechoslovak Hussite Church and the church has owned it up to now. As far as the original decoration is concerned the only
7
preserved element is the stucco on the ceiling of the main nave. There are some articles preserved related to the history of the synagogue: the Torah, silver items, fabrics, Hebrew books, wooden ten commandments with beams of light and a wooden board with Hebrew prayers, all these items are deposited in the Třešť branch of the Museum of the Vysočina Region in Jihlava. The town of Třešť uses the building for cultural purposes – exhibitions and concerts. The room on the ground floor is used for an exposition called “Forgotten footsteps” which provides a concise history of the Jewish community in Třešť. The area of the gallery for women on the first floor was divided into two rooms. One is used by the Czechoslovak Hussite Church, the other maps the life of Franz Kafka and his relation to Třešť.
8
Synagoge Die erste schriftliche Erwähnung stammt aus dem Jahre 1693. Ihre ursprüngliche barocke Gestalt ist nicht bekannt, weil sie am 2. Oktober 1824 bei einem Brand schwer beschädigt und unter Hilfe des damaligen jüdischen Gemeindevorstehers Isak Wiesenwald wieder aufgebaut wurde. Ein zweiter Brand folgte im Jahre 1920, aber seine Auswirkungen waren nicht so vernichtend. Bei Reparaturen wurde der Säulengang teilweise vermauert und bei einer späteren Rekonstruktion wieder eröffnet. Die Synagoge in Třešť ist dadurch die einzige bei uns, die an der Stirnseite einen Säulengang hat. Das Gebäude besteht aus einem Hauptschiff (Höhe 8,35 m), das nur für Männer bestimmt war; Frauen war die Galerie im ersten Stock vorbehalten. Sie diente ihren Zwecken bis 1942, als alle Einwohner jüdischer Religion in Konzentrationslager zwangsdeportiert wurden. In der Folge wurde die Synagoge von deutschen Soldaten als Lager für beschlagnahmtes Eigentum genutzt. Auch später befanden sich hier Lagerräume. Im Jahre 1954 wurde das Gebäude von der Tschechoslowakischen Hussitischen Kirche gekauft, und ist bis heute in ihrem Besitz. Von der ursprünglichen Dekoration ist nur der Stuck an der Hauptschiffdecke erhalten geblieben. Es ist gelungen, die Tora, silberne Gegenstände, Textilien, hebräische Bücher, die Zehn Gebote in Holz mit Strahlen und eine Holzmappe mit
9
hebräischen Gebeten zu retten, alles zu finden in der Třešter Zweigstelle des Museums Vysočina Jihlava. Das Gebäude wird von der Stadt Třešť zu Kulturzwecken verwendet –für Ausstellungen und Konzerte. Ein Raum im Erdgeschoss dient der Exposition „Verwehte Spuren“, die die Geschichte der jüdischen Gemeinde Třešť in Kürze schildert. Die Räume der Frauengalerie im ersten Stock wurden in zwei Zimmer geteilt. Das eine wird von der Tschechoslowakischen Hussitischen Kirche als Betsaal verwendet, das zweite stellt das Leben von Franz Kafka und sein Verhältnis zu Třešť dar.
Židovská čtvrť Židovská čtvrť se rozprostírala v severozápadní části města. Později byla dodatečně uzavřena a oddělena od křesťanské části menší zdí se třemi brankami. Od počátku 19. století bylo oddělení ulic prováděno řetězy. Později vznikly vedlejší, kolmo řazené, zčásti
10
slepé uličky s přízemními domky, často rozepínané prampouchy, které společně tvoří rázovitou malebnost židovských čtvrtí. Protože židovská čtvrť neměla možnost extenzivního růstu, docházelo k zahušťování její zástavby, což mělo za následek velice špatné hygienické podmínky obyvatel. V uličce naproti synagoze stojí přízemní budova bývalé dvoutřídní židovské školy čp. 409 zrušené po 1. světové válce. Do r. 1848 v Třešti existovala rovněž renomovaná ješíva (vyšší náboženské učiliště) čp. 449. Obraz tehdejšího ghetta doplňovaly ještě další nezbytné budovy a instituce – rituální lázeň (mikve) čp. 473, obecní dům čp. 411, rabinát, špitál čp. 410, chudobinec čp. 451, masné krámy, strážní domek, hostince a samozřejmě spousta obchůdků a krámků, které dotvářely typický kolorit židovské čtvrti.
Jewish quarter The Jewish quarter used to be located in the northwest part of the town. Later it was enclosed and separated from the Christian part by a small wall with three gates. Since the beginning of the 19th century the streets were divided by chains. Later side streets perpendicular to the main street and lined with single-floor houses were created – some of them were blind alleys. Straining arches were often used to span these streets and these would contribute to a unique and picturesque look of the Jewish quarter. Since the Jewish quarter could not expand, the density of houses was increased which resulted in very bad sanitary conditions for its inhabitants. In a lane opposite the synagogue there is a singlefloor building of the former two-class Jewish school, street no. 409, which was cancelled after the First World War. Until 1848 there had been a yeshiva in Třešť (religious educational institution) in a building with street no. 449. The picture of the ghetto at that time was complemented by other indispensable buildings and institutions – a ritual bath (mikveh) st. no. 473, the town house st. no. 411, a rabbin-
11
ate, a hospital st. no. 410, an almshouse st. no. 451, butcher’s shops, the guardian’s shed, pubs and naturally many other shops and businesses that formed the typical atmosphere of the Jewish quarter.
Jüdisches Viertel Das jüdische Viertel erstreckte sich im nordwestlichen Teil der Stadt. Später wurde es zusätzlich abgeschlossen und vom christlichen Teil durch eine kleinere Mauer mit drei Pforten abgeteilt. Von Anfang des 19. Jahrhunderts wurden Straßen durch Ketten abgeteilt. Später entstanden rechtwinklig angeordnete, teilweise in Sackgassen endende und oft von Schwibbögen überspannte Nebenstraßen mit kleinen eingeschossigen Häusern, die zusammen die jüdischen Viertel so unverwechselbar und malerisch machen. Da das jüdische Viertel sich räumlich nicht ausdehnen konnte, wurde es dichter und dichter bebaut, allerdings, was extrem schlechte hygienische für die Bedingungen Einwohner zur Folge hatten. In der Gasse gegenüber der Synagoge steht ein eingeschossiges Gebäude, die ehemalige jüdische Zweiklassenschule, Hausnummer 409, die nach dem 1. Weltkrieg geschlossen wurde. Bis 1848 bestand in Třešť noch eine renommierte Jeschiwa (höhere Talmud-Schule), Hausnummer 449. Das Bild des damaligen jüdischen Ghettos wurde weiter mit anderen unentbehrlichen Gebäuden und Institutionen ergänzt
12
– Ritualbad (Mikwe) Nr. 473, Gemeindehaus Nr. 411, Rabbinat, Spital Nr. 410, Armenanstalt Nr. 451, Fleischerläden, Wächterhaus, Gasthäuser und selbstverständlich eine Unzahl von Geschäften und Läden, die das typische Kolorit des jüdischen Viertels verdeutlichten.
Židovský hřbitov Pohřebiště vzniklo v 2. polovině 17. století. Hřbitov se nalézá asi 1,5 km jihozápadně od náměstí T. G. Masaryka u silnice směrem na Telč. Nachází se zde 1306 náhrobků. Nejstarší dochovaný je z počátku 18. století. Náhrobní kameny jsou většinou z místní žuly, pískovce či mramoru. Ke hřbitovu patří 150 let stará márnice, která byla v roce 2000 nově zastřešena.
13
Na hřbitově se nacházejí ostatky významných místních osobností, učených rabínů Josefa Frankfurtera, Maxmiliána L. Sterna, zakladatele první třešťské sirkárny Samuela de Mayo s rodinou, továrníků Bertholda Müncha, Maxe Oestreichera a Moritze Meissnera. V roce 2003 se zde konal poslední pohřeb, kdy byl do rodinného hrobu uložen třešťský rodák Wolfgang Münch a o 6 let později jeho manželka. Areál židovského hřbitova je chráněn jako nemovitá kulturní památka a majitelem je Židovská obec v Brně.
Jewish cemetery The burying ground was established in the 2nd half of the 17th century. The cemetery is located about 1.5 km southwest of the square next to the road heading for Telč. There are 1306 tombstones there. The oldest ones are from the beginning of the 18th century. The tombstones are usually made of local granite, sandstone or marble. The cemetery includes a 150 years old morgue which was equipped with a new roof in 2000.
14
There are remains of significant local figures buried in the cemetery: erudite rabbis such as Josef Frankfurter or Maxmilián L. Stern, the founder of the first match factory in Třešť Samuel de Mayo with his family, factory owners Berthold Münch, Max Oestreicher and Moritz Meissner. The last funeral on the spot took place in 2003 when Wolfgang Münch, a native of Třešť, was interred in the family grave; 6 years later his wife was buried in the same place. The locality of the Jewish cemetery is protected as a cultural monument and is owned by the Jewish Community of Brno.
15
Jüdischer Friedhof Der Friedhof entstand in der 2. Hälfte des 17. Jahrhunderts. Er befindet sich etwa 1,5 km südwestlich des Marktplatzes an der Straße in Richtung Telč. Es gibt hier 1306 Grabsteine. Der älteste erhaltene stammt von Anfang des 18. Jahrhunderts. Die Grabsteine sind meistens aus hier abgebautem Granit, Sandstein oder Marmor gefertigt. Zum Friedhof gehört auch das 150 Jahre alte Leichenhaus, das im Jahre 2000 ein neues Dach bekam. Auf dem Friedhof befinden sich Überreste bedeutender örtlicher Persönlichkeiten, der gelehrten Rabbiner Josef Frankfurter, Maxmilián L. Stern, des Begründers der ersten Zündholzfabrik in Třešť Samuel de Mayo mit Familie, der Fabrikbesitzer Berthold Münch, Max Oestreichers und Moritz Meissners. Im Jahre 2003 fand hier das letzte Begräbnis statt, als der in Třešť geborene Wolfgang Münch und sechs Jahre später seine Frau in der Familiengruft beigesetzt wurden. Das Gelände des jüdischen Friedhofs befindet sich als Kulturdenkmal geschützt und befindet sich im Besitz der Jüdischen Gemeinde in Brno.
16
