editel: Ing. Lubomír Petružela, CSc.
íslo zakázky 1035.00 Doc.RNDr. Petr Vlasák, CSc. a kol.
Zatáp ní zbytkové jámy Chaba ovice model vývoje m lkého jezera v podmínkách uhelné pánve
Praha,prosinec 2003
Po et list : 51
Název a sídlo organizace: Výzkumný ústav vodohospodá ský T. G. Masaryka Podbabská 30, 160 62 Praha 6 editel: Ing. Lubomír Petružela, CSc. Zadavatel: Ministerstvo životního prost edí Vršovická 65, 100 10 Praha 10 Zástupce zadavatele: RNDr. Jan Cepák Zahájení a ukon ení úkolu: 2001 - 2003 Nám stek editele: Ing. Jan Bou ek Vedoucí sekce: Ing. Ladislav Kašpárek, CSc. Vedoucí odd lení: Ing. Ladislav Kašpárek, CSc. Hlavní ešitel: Doc. RNDr. Petr Vlasák, CSc. ešitelé: Doc. RNDr. Petr Vlasák, CSc., RNDr. Ladislav Havel, CSc., Ing. Ladislav Kašpárek, CSc., Mgr. Tomáš Vránek, Doc. RNDr. Zden k Adámek, CSc., Ing. Pavel Jurajda, Dr., Ing. Ji í Musil Spolupráce: Palivový kombinát Ústí nad Labem, s.p.
Obsah: str. 1. Úvod
4
2. Metodika
4
2.1 Hydrochemické a ekologické parametry
4
2.2 Kvalitativní a kvantitativní charakteristika populace vodních pták a pták pob ežní zóny
5
2.3 Ichtyologické posouzení a management rybí obsádky
5
2.3.1 Kvalitativní a kvantitativní monitoring
6
2.3.2 Vysazení ryb
7
2.4 Hydrologické parametry
8
3. Výsledky a diskuse
10
3.1 DÚ 01
10
3.1.1 Kvalita vody jezera a jeho p ítok
10
3.1.2 Ichtyologické posouzení a management rybí obsádky
16
3.1.3 Rybí obsádka a kvalita vody
22
3.1.4 Satelitní nádrže jezera Chaba ovice jako zdroj inokula nežádoucích ryb
24
3.1.5 Kvalitativní a kvantitativní charakteristika populace vodních pták a pták pob ežní zóny
25
3.2 DÚ 02 Vliv hydrologických pom r zatáp ní zbytkové jámy
33
na dynamiku
4. Souhrn hlavních výsledk a doporu ení dalšího sm ru výzkumu
47
4.1 Kvalita vody jezera a jeho p ítok
47
4.2 Ichtyologické posouzení a management rybí obsádky
48
4.3 Kvalitativní a kvantitativní charakteristika populace vodních pták a pták pob ežní zóny
49
4.4 Hydrologické parametry
49
5. Literatura
50
1. ÚVOD Ze záv r výzkumu zatáp né zbytkové jámy Chaba ovice v letech 2001-2002 je patrné, že jezero si po celé toto období zachovalo dobrou kvalitu vody pro rekrea ní ú ely. Kvalita vody v jeze e však neodpovídala reálnému obsahu živin, p edevším fosforu. Relativn p íznivý stav byl dán zpo átku absencí, pozd ji nízkou popula ní hustotou planktonofágních ryb, která umož ovala výskyt dostate n silné populace zooplanktonních filtrátor (velké perloo ky rodu Daphnia), kte í eliminovali potenciální nadm rný rozvoj fytoplanktonu daný trofickou úrovní jezera. S ohledem na zvyšování trofie jezera byly v roce 2002 ozna eny jako rizikové oba ízené p ítoky z nádrží Kate ina a Zálužanská a dále i p ítoky z jižního úbo í vlastního povodí jezera (Locho ická výsypka). ízené p ítoky jsou zdrojem živin, inokula fytoplanktonu a sezónn i jako zdroj nežádoucího pl dku planktonofágních ryb (Vlasák P., Havel L .a kol., 2001,2002; Vlasák P., Adámek a kol. 2002; Havel L., Vlasák P., 2003a,b). V roce 2003 byl jejich vliv minimální (p ítok z nádrže Kate ina byl trvale mimo provoz, z nádrže Zalužanská p itékalo m itelné množství vody do kv tna 2003 (bohužel, ješt byl umožn n transport nežádoucího pl dku palnktonofágních ryb – viz dále). Bylo konstatováno, že vedle zatím obtížn realizovatelného omezení p ítoku živin do jezera je nezbytné pokra ovat v biomanipula ních opat eních, spo ívajících v kontinuální kontrole populací nežádoucích ryb specifickými rybími predátory. V opa ném p ípad by se stávající ekologická rovnováha v jeze e velice rychle vymkla kontrole a kvalita vody v jeze e by se za ala nevratn zhoršovat. Vlastní ichtyologický program (vysazování dravých ryb, kontrola ichtyocenózy jezera) byl hrazen v roce 2003, stejn jako v p edešlém roce, z finan ních prost edk PKÚ, s.p. a se souhlasem PKÚ, s.p. je sou ástí letošní zprávy.
2. METODIKA 2.1. Hydrochemické a ekologické parametry Hydrochemické a ekologické parametry vody jezera byly od února 2003 sledovány v m sí ních intervalech trvale v profilu JCH4, st ídav pak v profilech JCH3 a JCH5. Nedílnou sou ástí každého vzorkování byly i odb ry vzork ze všech momentáln tekoucích p ítok z vlastního povodí jezera se sou asným m ením jejich pr tok (Obr. 1). Základní chemický rozbor zahrnoval následující položky: pH, vodivost, sírany, chloridy, amonné ionty, dusitany, dusi nany, Kjeldahl v dusík, celkový fosfor, CHSKCr, BSK5, nerozpušt né látky, celkový organický uhlík. Analýza kov byla zam ena na následující položky: Trvale byly ve všech profilech sledovány: Fe, Mn
4
Jednorázov v p ítocích: Ag, Al, As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Fe, Mn, Ni, Pb, Zn Zjiš ované organické látky: PCB (kongenery 28, 52, 101, 118, 136, 153, 180, 194), PAU (naftalen, acenaften, fluoranthen, fluoren, fenanthren, antracen, pyren, benzo(a)antracen, chrysen, benzo(b)fluoranthen, benzo(k)fluoranthen, benzo(a)pyren, benzo(ghi)perylen, dibenzo(ah)an, ind(123cd)pyr Mikrobiologické ukazatele: Vzhledem k p edpokládanému využití jezera pro rekrea ní ú ely byly v „koupací sezón “ sledovány i požadované mikrobiologické ukazatele: koliformní bakterie, termotolerantní koliformní bakterie, Escherichia coli, enterokoky Hydrobiologické ukazatele: chlorofyl-a, zooplankton (kvalitativní složení, velikostní struktura) Fyzikáln chemické ukazatele: stratifikace teploty, koncentrace kyslíku, pr hlednost V každém z odb r (provád ných v m sí ních intervalech) byl proveden základní chemický rozbor, rozsah ostatních analyzovaných ukazatel byl v jednotlivých odb rech upravován s ohledem na výsledky p edchozích analýz p íslušných vzork .
2.2. Kvalitativní a kvantitativní charakteristika populace vodních pták a pták pob ežní zóny Metodický postup terénního sb ru dat z p edchozích let byl pln zachován. Zvýšená pozornost byla v nována prom nlivosti struktury a reproduk ní úsp šnosti pta í synusie v závislosti na m nících se biotických i biotických podmínkách pr b žn zatáp né zbytkové jámy.
2.3. Ichtyologické posouzení a management rybí obsádky Výzkumný program v roce 2003 vycházel z ichtyologického posouzení v roce 2002, jehož výsledky byly následující: Podzimní odlovy prokázaly p ítomnost 5 druh ryb (krom vysazeného bolena), z nichž nejpo etn jší byl cejn velký (Abramis brama ) a hned po n m následoval okoun í ní (Perca fluviatilis). V prvém p ípad se jednalo o juvenilní kohortu (1+), v druhém p ípad se však jednalo o adultní jedince. T etí v po adí byl candát obecný (Sandra lucioperca), též adultní jedinci, jehož po etnost v i dominantním druh m byla však 10-4x nižší. Zbývající 2 druhy (plotice obecná – Rutilus rutilus, cejnek malý – Abramis bjoerkna) byly zaznamenány pouze po jednom exemplá i a jednalo se o subadultní jedince.
5
Popula ní exploze výše uvedených druh kaprovitých ryb (cejn, cejnek, plotice) a okouna obecného by bez v asného cíleného zásahu do jejich populací a jejich reprodukce vedla k výraznému snížení populace hrubého filtrujícího planktonu doprovázeného zhoršenou kvalitou vody v jeze e. Z výše uvedených d vod byl pro rok 2003 naplánován, vedle nezbytného ichtyologického monitoringu, i biomanipula ní zásah, spo ívající ve vysazení pl dku n kolika druh dravých ryb (bolen – Aspius, štika – Esox, sumec – Silurus) s rozdílnou preda ní strategií. Cílem biomanipula ního zásahu bylo p edevším omezit i eliminovat reprodukci nežádoucích druh .
2.3.1 Kvalitativní a kvantitativní monitoring Pro vyhodnocení mladších v kových kategorií ryb, umož ující i odhad jejich reproduk ního potenciálu byl v roce 2003 proveden ve dvou termínech odlov pomocí pl dkové zátahové sít v litorálu nádrže. V ervnu (16.-17.6.03) byla použita sí o délce 5 m, výšce 1.5 m s velikostí oka 1.5 mm. V zá í (2.-3.9.03) byla použita sí s následujícími parametry: délka 15m, výška max. 3 m, oka 4 mm V termínu 16.-17.6.2003 bylo provedeno celkem 28 a v termínu 2-3.9.2003 celkem 11 odlov zátahovou sítí v litorálu jezera. Ulovené ryby (p evážn mladší v kové kategorie) byly na míst druhov determinovány, zm eny (délka t la SL - standard length), sumárn zváženy podle druh , dravé ryby vypušt ny bez poškození zp t a nežádoucí druhy na míst zlikvidovány. Výsledky jsou prezentovány jako CPUE v ks na 100 m b ehové linie. Pro ov ení reproduk ního potenciálu ryb byl navíc na nádrži proveden v termínu 9.5.2003 pr zkum makrovegetace v litorálu (použitím techniky šnorchlování) s cílem zjišt ní trdliš p edevším cyprinidních (kaprovitých) druh ryb. P i n m nebyla trdlišt nalezena, je však pravd podobné, že t ení prob hlo pozd ji. Na odlovy pl dkovou sítí navazoval v obou termínech (16-17.6, 2-3.9.03) ichtyologický semikvantitativní monitoring výskytu juvenilních a adultních v kových skupin. Za juvenilní jsou ve zpráv ozna eny ryby starší než tohoro ní pl dek (>0+) do stádia pohlavní dosp losti (adultní ryby). K odlovu bylo použito celkem 10 tenatních sítí, z nichž každá se skládala z 9 sekcí dlouhých 2,5 m o následující velikosti ok a po adí: 28, 35, 16, 24, 12, 55, 6,5, 20 a 45 mm. V termínu 16.-17.6.03 byly tenatní sít instalovány v asovém rozmezí 1130 -1325, kontrola s odb rem ryb prob hla v podve er a ke stažení sítí s odb rem ryb došlo v dopoledních hodinách následujícího dne. Celková délka expozice sítí se pohybovala v rozmezí 18.5-23.3 hodin, v závislosti na umíst ní sít a množství ulovených ryb. V termínu 2.-3.9.03 byly sít instalovány v podve er (1800- 1905) a délka jejich expozice se pohybovala v rozmezí 14.2-17.5 hodin. Výsledky jsou vyjád eny v kusech a biomase na jednotku úsilí (CPUE), kterou je 1 sada tenatních sítí za 24 hodin. Pro vyhodnocení prostorové distribuce ryb byla plocha jezera rozd lena na ty i sektory A-B (obr. 1). Sektory A a D reprezentují vodní plochy s vysokým indexem b ehové linie, tj. pom rem mezi délkou b ehové linie a plochou sektoru, zbývající dva: B a C - reprezentují plochy s nízkým indexem b ehové linie. Výsledky monitoringu s použitím tenatních sítí byly vztaženy k uvedeným sektor m. 6
Kvalitativní a kvantitativní složení rybí obsádky a jeho vývoj se p es nižší trofické úrovn spole enstev jezera promítá do kvality vody jezera..
7
2.3.2. Vysazení ryb Krom kvalitativního i kvantitativního ichtyologického monitoringu bylo ve t ech termínech uskute n no vysazení rychleného (štika, bolen) nebo rozkrmeného (sumec) pl dku vybraných druh dravých ryb jako sou ást biomanipula ního opat ení navrženého v roce 2002. Štika obecná (Esox lucius): vysazena dne 9.5.2003 , 8,5 tis. kus , pr m rná délka t la (n = 10) TL = 58 ± 9 mm, délka t la SL = 52 ± 8 mm a hmotnosti 1,7 ± 0,8 Bolen dravý (Aspius aspius): vysazen dne 17.7.2003, 10 tis. kus , pr m rná délka t la (n = 53) TL = 41 ± 5 mm a SL = 37 ± 5 mm a pr m rná hmotnost 0,5 ± 0,2 g Sumec velký (Silurus glanis) vysazen dne 2.9.2003 , po et 1959 ks, pr m rná délka t la 91 mm, pr m rná hmotnost 5,6 g, Obr.1: Schematické znázorn ní odb rových profil kvality vody (JCH3, JCH4, JCH5), vymezení zón jezera (A-D) a profil tenatních sítí (1-10).
8
2.4. Hydrologické parametry Hlavním cílem hydrologických m ení v roce 2003 bylo stejn jako v p edešlých letech p edevším zhodnocení hydrologické bilance vlastního jezera a p itékajících zdrojnic, které tvo í drobné vodote e z vlastního povodí a hlavní zdrojnice ízeného zatáp ní (JCH2, P9), p ivád jící vodu do jezera z nádrží Kate ina a Zalužanská. V pr b hu roku 2003 bylo stejn jako loni sledováno celkem 15 vodote ích (obr. 2), v tšina z nich však v pr b hu výrazné suché periody zcela vyschla již v prvé polovin roku (viz. kap.3.2.). Vodote e Pa a Pb vzniklé na podzim lo ského roku m ly jen do asný charakter, v pr b hu terénních úprav území zanikly. V d sledk terénních prací v druhé polovin roku byl více i mén pozm n n podélný profil v tšiny vodote í severního svahu zbytkové jámy.
Obr.2: Schématická mapka m rných profil , odb rných profil na jeze e a umíst ní meteorologické stanice v roce 2003
9
Pr toky ve vodom rných profilech byly m eny standardním hydrometrováním, objemovou metodou pop . odhadem, Metodické postupy byly podrobn popsány ve zpráv z roku 2002 (Vlasák, Havel a kol.,2001-2002). Následkem sesuvu, který byl zap í in n pov trnostní situací a následnou abrazní inností vodní masy jezera na konci lo ského roku došlo ke zni ení hladinové registra ní automatické stanice NOEL 2000, zajiš ující m ení výšky hladiny v jezera, povrchové teploty vody a teploty vzduchu. Tento výpadek m ení byl nahrazen daty denních ode t hodnot na vodo tech, poskytnutých pracovníky Palivového kombinátu Ústí nad Labem,s.p.a vlastními daty z pravidelných jednorázových m sí ních m ení. Hodnoty pr tok na p eložce Zálužanského potoka v míst pod odtokem z nádrže Kate ina vychází z m ení vodních stav p ístrojem NOEL. Výsledné pr toky byly následn vy ísleny pomocí m rné k ivky vycházející z výsledk hydrometrování v p edešlých letech. Data pr m rných denních a m sí ních teplot a úhrnu srážek jsou erpána z m ení stanice Ústí nad Labem – Mánesovy sady (162 m n. m.) od 1.4.2003 p esunuté do lokality Ústí nad Labem – Va ov (150 m n. m.), provozované HMÚ Ústí nad Labem. , Data z této stanice posta ují k rámcovému popisu podmínek oblasti vlastního povodí jezera. Pro zp esn ní hydrologické bilance vlastního jezera i jeho povodí, stejn tak jako jiných údaj (abrazní ú inky vln …) byla letos v kv tnu (22.5.2003) uvedena do provozu firmou METEOSERVIS automatická meteorologická stanice, poskytující výstupy m ení teploty, relativní vlhkosti vzduchu, rychlosti a sm ru v tru, srážek, globální slune ní radiace a slune ním svitu. Tato stanice nep etržit snímá výše uvedené meteorologické prvky ve svém okolí a v 15 minutových intervalech je ukládá do své vnit ní pam ti v íslicovém tvaru. Umíst na je na hran západní ásti zbytkové jámy (obr.2). Po p ipojení notebooku a spušt ní kalibra ního programu jsou data pak následn p epo tena na reálné meteorologické hodnoty podle kalibra ních p ímek a uložena na disk. Záznam všech meteorologických prvk není však za rok 2003 kompletní a už v d sledku výpadk napájecího za ízení i poškození srážkom ru nepovolanou osobou. Jednotlivé výpo ty hydrologických a meteorologických charakteristik byly provedeny pomocí vzorc uvedených v kap. 3.2.
10
3. VÝSLEDKY A DISKUSE 3.1
(DÚ 01): Vývoj kvalitativních a kvantitativních parametr vody zdroj a litorálního a pelagického prost edí jezera Chaba ovice, sukcese spole enstev (Dr. P. Vlasák, Dr. L. Havel a kol.) ešitelé: RNDr. L. Havel, RNDr. P. Vlasák
3.1.1 Kvalita vody jezera a jeho p ítok V souladu s požadavky projektu byly v roce 2003 sledovány profily jak jezera Chaba ovice tak p ítok v p edpokládaném rozsahu ukazatel . Výsledky jsou shrnuty v následujících tabulkách. Podmínky v jeze e Chaba ovice v roce 2003 odpovídaly nestratifikované nádrži (rozdíly v teplot a koncentraci kyslíku mezi hladinou a dnem byly minimální). Tab.1: jezero, profil JCH4: ZCHR, mikrobiologie, chlorofyl-a Profil: JCH4 Profil
JCH 4
Datum odb ru ukazatel
17.2.03
2.4.03
21.5.03
17.6.03
21.7.03
12.8.03
9.9.03
29.10.03 25.11.03
jednotka
pr hlednost pH vodivost sírany chloridy NH4+ dusitany dusi nany (Kj+NH4)-N Pcelkový CHSKCr BSK5 TOC Fe Mn Kolif.bakt.
m uS/cm mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l ug/l ug/l KTJ/100ml
Term.kol.b.
KTJ/100ml
Enterokoky
KTJ/100ml
E.coli
KTJ/100ml
chlorofyl-a
ug/l
1,6 8,04 1360 326 41,4 0,19 0,34 94,7 3,2 0,081 20,9 2,9 7,56 <20 7,1
11,2
2,3 7,77 1430 340 43,2 0,38 0,48 114 5,65 0,049 19,4 0,5 13,9
6,2
5,1 8,16 1540 398 45,8 0,19 0,66 150 2,3 0,044 17,2 2,2 6,97 31,6 10,6 5
6,4
3,4 8,28 1583 437 49,7 0,1 1,02 124 1,79 0,067 21,5 1,4 8,46 32,8 5,9 6
3,8 8,15 1595 475 54,5 0,15 0,99 85 12,3 0,088 24,4 1,1 39,6 20,1 <5 0,5
2,1 8,22 1649 468 49,4 0,06 0,62 123 0,911 0,043 21,1 1,4 35,4 37 10,2 1
1
1
2
1
1
0
4
0
1
1
2
1
4,3
5,7
9,4
1,9
1,9
Tab. 2: jezero, profil JCH3 a JCH5: ZCHR, mikrobiologie, chlorofyl-a 11
5,2 8,06 1658
3,3 7,92 1671
0,13
0,29
0,031 22 1,7
0,036
18 43,6 6,1
3,1
7,8
Profil
JC H 3
Datum odb ru
17.2.03
ukazatel
21.5.03
12.8.03
29.10.03
17.2.03
2.4.03
JC H 5 17.6.03 21.7.03
9.9.03
25.11.03
jedn.
pr hlednost pH vodivost sírany chloridy NH4+ dusitany dusi nany (Kj+NH4)-N Pcelkový CHSKCr BSK5 TOC Fe Mn Kolif.bakt.
m uS/cm mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l ug/l ug/l KTJ/100ml
Term.kol.b. Enterokoky
1,8 8,23 1320 324 41,6 0,1 0,28 81,9 2,41 0,084 23,3 2,5 7,62 <20 16,1
5,7 8,28 1540 394 48,2 0,19 0,64 150 2,5 0,058 19,5 1,9 8,89 33,8 <5 1
3,8 8,11 1597 454 51 0,22 1,01 85,4 12,1 0,082 22,8 1 25,7 <20 5 1,5
KTJ/100ml
3
KTJ/100ml
6
E.coli
KTJ/100ml
chlorofyl-a
ug/l
14,9
5,3 8,06 1658
3,4 8,31 1565 452 55 0,12 1,05 126 1,98 0,082 21,9 1,2 7,1 30,8 6,7 8
2 8,23 1646 486 52,6 0,07 0,63 121 2,11 0,039 22,3 1,5 35,6 <20 8,8 1
0
2
1
2
0
0
2
0
1
0
1,7
5,8
4,8
9,3
0,12
0,034 20,3 1,6 36,1 <5
4,1
12
1,9 8,2 1330 330 40 0,08 0,33 93,8 3,7 0,088 19,8 2,5 6,41 <20 7,7
13,2
2,3 7,86 1440
6,4
0,33 0,48 116 3,65 0,04 20 1 12,7
5,2
1,9
3 8,04 1671
0,18
0,042
17,8
7,4
Tab. 3: Kvalita vody v p ítocích: Zalužanský potok + sev. a záp. strana (P2, P7, P8) Profil Datum odb ru
17.2.03
Zalužanský P2 2.4.03 22.5.03 2.4.03
P7 2.4.03
ukazatel
jedn.
pH vodivost sírany chloridy NH4+ dusitany dusi nany (Kj+NH4)-N Pcelkový CHSKCr BSK5 TOC Ag Al As Be Cd Co Cr Cu Hg Fe Mn Ni Pb Zn PCB(28) PCB(52) PCB(101) PCB(118) PCB(138) PCB(153) PCB(180) PCB(194) Naftalen Acenaften
uS/cm mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l ug/l ug/l ug/l ug/l ug/l ug/l ug/l ug/l ug/l ug/l ug/l ug/l ug/l ug/l ng/l ng/l ng/l ng/l ng/l ng/l ng/l ng/l ng/l ug/l
Fluoren
ug/l
5,5
3,9
Fenanthren
ug/l
29,4
25,9
Antracen
ug/l
0,9
1,2
Fluoranthen
ug/l
3,8
4
Pyren
ug/l
2,1
2,5
Benzo(a)antr
ug/l
0,5
1
Chrysen
ug/l
<0,5
0,8
Benzo(b)flu
ug/l
<0,5
1,1
Benzo(k)flu
ug/l
<0,5
<0,5
Benzo(a)pyr
0,6
7,72 1180 302 52 0,09 0,01 7,61 0,387 0,329 21,4 1,4 7,72
67,9 70,7
8,46 1060 260 44,4 0,06 0,03 0,01 1,02 0,064 22,7 2,1 14,4
8,34 1080 256 55,8 0,02 0,04 0,854 1,13 0,156 33 3,8 13,4
736 489
8,08 2580 1110 134 0,12 0,06 32,2 0,132 0,064 37 <0,5 21,3 <1 160 <2,5 0,084 <,2 4,24 88,4 4,5 <0,1 749 1250 75,8 <2 26 0,4 <0,2 0,3 <0,2 <0,1 <0,2 <0,1 <0,1 29,6 7,1
P8 2.4.03 22.5.03 21.7.03 12.8.03 9.9.03
8,28 8,12 8,19 7,87 8,03 8,05 1400 1030 834 975 905 962 342 292 180 264 101 123 31,4 38,4 40,9 52,6 58 68,6 0,16 0,04 0,01 0,05 0,03 0,04 0,05 <0,005 <0,005 <0,005 <0,005 <0,005 5 0 0 0,2 0,92 0,34 0,675 0,62 0,92 0,715 0,682 0,563 0,059 0,032 0,063 0,113 0,119 0,058 18,7 16,7 21,3 24,2 32 22,3 <0,3 <0,5 2,3 1,3 1,8 1,4 12,8 11,5 9,49 10,5 32,7 34,1 <1 160 10,3 0,12 <0,2 1,24 1,67 3,69 <0,1 506 85,3 192 324 117 133 82,3 162 94,5 34 7,06 7,24 7,9 2,1 0,9 0,8 0,2 0,4 0,6 0,2 <0,1 17 8,3
ug/l
<0,5
Benzo(ghi)per ug/l
<0,5
0,5
Dibenzo(ah)an ug/l
<0,5
<0,5
Ind(123cd)pyr ug/l
<0,5
0,7
13
25.11.03 8,03 1100
0,06
0,041
15,3
Tab.4: Kvalita vody v p ítocích – jižní strana (Rabenov, P14, P14A-roura, P15) Profil Datum odb ru ukazatel
Rabenov 17.2.03
P14 P14A (roura) P15 17.2.03 2.4.03 22.5.03 17.2.03 2.4.03 17.2.03 2.4.03 22.5.03
jedn.
pH vodivost sírany chloridy NH4+ dusitany dusi nany (Kj+NH4)-N Pcelkový CHSKCr BSK5 TOC Ag Al As Be Cd Co Cr Cu Hg Fe Mn Ni Pb Zn PCB(28) PCB(52) PCB(101) PCB(118) PCB(138) PCB(153) PCB(180) PCB(194) Naftalen Acenaften
uS/cm mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l ug/l ug/l ug/l ug/l ug/l ug/l ug/l ug/l ug/l ug/l ug/l ug/l ug/l ug/l ng/l ng/l ng/l ng/l ng/l ng/l ng/l ng/l ng/l ug/l
6,79 3050 1260 22,9 0,23 0,01 13,7 0,367 0,064 16,9 2,3 2,09
7,82 1930 715 25,5 0,13 0,07 136 1,68 0,11 7,3 0,8 3,2
254 217
<20 13,8
8,09 2170 805 22,8 0,05 0,1 121 1,17 0,072 8,9 <0,5 9,99
8,2 7,32 2120 1490 895 510 25,7 22,1 0,02 0,04 0,1 <0,005 104 77 0,07 0,1 0,085 0,168 10,9 5,8 1,5 0,7 3,82 <1
Fluoren
ug/l
1,2
Fenanthren
ug/l
18,3
Antracen
ug/l
0,9
Fluoranthen
ug/l
1,2
Pyren
ug/l
<0,5
Benzo(a)antr
ug/l
<0,5
Chrysen
ug/l
<0,5
Benzo(b)flu
ug/l
<0,5
Benzo(k)flu
ug/l
<0,5
Benzo(a)pyr
ug/l
<0,5
Benzo(ghi)per
ug/l
<0,5
Dibenzo(ah)an
ug/l
<0,5
Ind(123cd)pyr
ug/l
<0,5
30,3 39,8
<20 <5
7,31 1580 488 21 0,03 <0,005 18,8 0,02 0,09 6,4 <0,3 6,93 4 <40 <2,5 <0,02 <0,2 <0,8 23,5 9,1 <0,1 76,2 <5 18,1 <2 <5 1 0,4 0,3 <0,2 0,4 <0,2 <0,1 1,8 <0,5
14
7,24 3430 1390 25,7 0,6 0,18 202 10,3 0,099 17,9 1,1 2,82
<20 311
7,11 3360 1240 34,1 0,66 0,42 474 <0,03 0,034 20,2 1 13,6
7,58 2170 1300 27,4 0,49 0,3 203 1,51 0,039 22,9 2,5 9,14
27,4 629
Z výše uvedených tabulek je z ejmé, že i v roce 2003 je zna ný rozdíl v kvalit vody p ítok do jezera Chaba ovice ze severní a jižní strany (Locho ická výsypka). P ítoky z jižní strany se vyzna ují ádov vyšší vodivostí (a obsahem nitrát ) – obr. 3 a 4 zatímco p ítoky ze severní strany a p ítok z nádrže Kate ina p inášejí do jezera pon kud vyšší koncentrace fosforu (obr.5). Obsah živin (p edevším fosforu) se v jeze e transformuje do rozvoje fytoplanktonu (obr.6), který je ale ovlivn n dalšími biologickými procesy v jeze e (viz níže). P iložené grafy uvád jí pr m rné hodnoty za celou dobu sledování (2001 – 2003).
Obr. 3: vodivost (µS/cm) ve sledovaných profilech
Obr.4: koncentrace nitrát (mg/l) ve sledovaných profilech mg/l
uS/cm
4000
800
3000
600
2000
400
1000
200
0
0
P ít.SEV
P ít. JIH
KAT
JEZ
104,2 4,8
4,2 P ít.SEV
Obr.5: celkový fosfor ve sledovaných profilech
P ít. JIH
KAT
JEZ
Obr.6:koncentrace chlorofylu ve sledovaných profilech
150
ug/l
ug/l
682,6
120
100
80
50
40
0
0 P ít.SEV
P ít. JIH
KA T
JEZ
P ítok
JCH 3
JCH 4
Vývoj koncentrací n kterých látek v jeze e Chaba ovice za celou dobu sledování 2001 - 2003 (vodivost, nitráty, chlorofyl-a v p ítocích a v jeze e) je na obr.7-9
15
16 9.9.
12.8.
21.7.
22.5.
2.4.
17.2.
11.11.
7.10.
15.7.
17.6.
Obr. 8: nitráty, jezero Chaba ovice,
20.5.
17.4.
20.3.
25.2.
13.11.
16.10.
18.9.
11.7.
18.6.
17.5.
mg/l
25.11.
29.10.
9.9.
12.8.
21.7.
22.5.
2.4.
17.2.
11.11.
7.10.
15.7.
17.6.
20.5.
17.4.
20.3.
25.2.
13.11.
16.10.
18.9.
11.7.
18.6.
17.5.
uS/cm
Obr.7: vodivost, jezero Chaba ovice, erven 2001 – listopad 2003
3000
2000
1000
0
erven 2001 – zá í 2003
800
600
400
200
0
Obr.9: chlorofyl-a v p ítoku do jezera (Kate ina, Zalužanský): 2001 - 2003 150 ug/l
P ítok Jezero
100
50
Z graf na obr. 7 a 8 je z ejmé jisté ustálení ukazatel vodivost napoušt ní. Jejich koncentrace v jeze e Chaba ovice je primárn množství vody p itékající vodote emi ze severní a jižní strany. p echodný pokles hodnot vodivosti po vydatných srážkách v lét nitrát v jeze e jsou trvale p es 100 mg/l.
25.11.
29.10.
9.9.
12.8.
21.7.
17.6.
22.5.
2.4.
17.2.
11.11.
7.10.
15.7.
17.6.
20.5.
17.4.
20.3.
25.2.
13.11.
16.10.
18.9.
11.7.
18.6.
0
a nitráty v pr b hu závislá na pom ru Na obr.7 je patrný 2002. Koncentrace
Z obr.9 vyplývá, že oba hlavní p ítoky (Kate ina, Zalužanský) byly zna ným zdrojem inokula fytoplanktonu (chlorofylu-a) pro vznikající jezero. Jeho koncentrace ve vlastním jeze e však byla ízena p edevším biologickými pochody (množství a složení rybí obsádky a jí ovliv ované množství filtrujícího zooplanktonu).
3.1.2. Ichtyologické posouzení a management rybí obsádky 3.1.2.1. Ichtyocenóza jezera Chaba ovice Na rozdíl od situace v roce 2002 byly v litorálu nádrže zjišt ny 0+ (tohoro ní) ryby, což potvrzuje, že v jeze e již dochází k p irozenému výt ru. Tohoro ní pl dek perlína dopl uje v pl dkovém spole enstvu ješt okoun, registrovaný však pouze v jarním odlovu. Charakter litorálu nádrže odpovídá požadavk m na odr stání pl dku (m lké p íb ežní partie s vodní a zatopenou pob ežní vegetací), poskytuje mu dlouhodob prost edí s vysokým potravním i úkrytovým potenciálem. Tato okolnost nepochybn p ispívá k podpo e rozvoje pl dkového spole enstva a snížení efektu biomanipula ních opat ení. Nultý ro ník okouna nebyl p i podzimních odlovech zjišt n, což indikuje silný preda ní tlak p edevším starších v kových kategorií tohoto druhu. Pl dek okouna se na rozdíl od pl dku kaprovitých neukrývá v porostech a je tak vystaven kanibalismu starších ryb.
17
V zátazích v litorálu bylo zjišt no celkem 8 druh ryb, z nichž pouze pl dek štiky a sumce lze považovat za p ínosné pro další vývoj kvality vody v nádrži. Oba druhy však pocházejí z vysazování (Tab.5, 6). Tab.5: Výskyt jednotlivých druh ryb na sledovaných lokalitách jezera vyjád ený pro jednotlivé kategorie - tohoro ní pl dek (0+), juvenilní ryby (J) a adultní ryby (A) v CPUE v ks/100 m b ehové linie nebo 1 sadu tenatních sítí za 24 hodin Zátah VI
Druh/lokalita Plotice obecná
0+
J
Zátah IX A
0+
J
Tenata VI A
0+
J
5,5
n g
n 25,0 Perlín ostrob ichý g
1,2
Tenata IX A
3,8 45,4
0,1
0,3
3,4
17,1
0,4
25,8
n
0,4
g
17,6
Cejnek malý Cejn velký Slunka obecná Štika obecná
9,1
g n
A
1,5
(cejn x plotice)
n
J
92,9
Hybrid
Bolen dravý
0+
2,3
4,8
199,5
1083
0,6
0,7
g
4,5
n
0,3
g
121,1 0,6
n g n
0,7
g
0,1
0,2
1,6
291,7
Sumec velký
n
1,2
Ježdík obecný
n
0,7
g
10,4
g
n
2,1
0,3
27,8
6,9
1,2
4553
2011
Okoun í ní
g
Candát obecný
n
0,4
0,6
g
271,6
429,7
CELKEM
n 27,8
0
0
11,5
6,1
0,6
g
18
0,4
2,31
30,8
0,3
2,8
199,5 4963
0,4
5,5
15,0
1088 2925
Tab.6: Pr m rné hodnoty délky t la (SL v mm) a hmotnosti (W v g) adultních ryb a juvenilního bolena v jeze e Chaba ovice Druh/lokalita
16./17.6.
2./3.9.
SL
W
SL
W
Plotice obecná
135
55
86
12
Perlín ostrob ichý
184
155
78
7
Hybrid cejn/plotice
165
95
Bolen dravý
223
181
252
225
Cejnek malý
78
6
Cejn velký
264
415
Ježdík obecný
97
17
Okoun í ní
185
164
229
293
Candát obecný
359
620
390
737
Výskyt zbývajících, pro p íznivý vývoj kvality vody nežádoucích druh (plotice, perlín, cejnek, slunka, okoun), v litorálu nádrže dokumentuje nutnost pokra ovat v biomanipula ních zásazích do vývoje rybího spole enstva s cílem nedopustit vytvo ení po etných, p irozen se reprodukujících populací kaprovitých ryb. P i monitoringu s použitím tenatních sítí (Tab.5) bylo v nádrži registrováno cekem 10 druh ryb a jeden hybrid. V tabulce není uveden úho í ní (Anguilla anguilla), jehož p ítomnost byla opakovan prokázána pouze podle slizových stop v sítích. Na sledovaných lokalitách v zájmovém území jezera Chaba ovice nebyl v roce 2003 potvrzen výskyt chrán ných a vzácných druh ryb uvedených ve Vyhlášce 395 MŽP R, zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny.
3.1.2.2. Charakteristika významných druh a skupin ryb Okoun í ní (tab.1, 2) Nejhojn jším druhem jezera byli adultní jedinci okouna o SL 204 – 315 mm a hmotnosti W 202 – 860 g, kte í byli loveni v CPUE odpovídajícím na ja e 28 ks a 4,5 kg a na podzim 7 ks a 2 kg na jednu sí za 24 hodin. S ohledem na minimální velikostní rozdíly mezi adultními rybami (viz obr. 10) lze p edpokládat, že základ po etné populace okouna v nádrži byl vytvo en výt rem jednoho ro níku (by pravd podobn nepo etného) s následným optimálním využitím podmínek napoušt né nádrže s bohatými potravními zdroji, bez predátor . K potvrzení tohoto p edpokladu však bude nutno provést i analýzu v kové struktury populace okouna .
19
Obr.10 : Velikostní struktura okouna í ního v jeze e Chaba ovice v roce 2003 jaro 2003
60
50
etnost
40
30 20
10
27 0
28 0
29 0
30 0
31 0
32 0
27 0
28 0
29 0
30 0
31 0
32 0
26 0
25 0
24 0
23 0
22 0
21 0
20 0
19 0
18 0
17 0
16 0
15 0
14 0
0
podzim 2003
10 9 8
etnost
7 6 5 4 3 2 1
26 0
25 0
24 0
23 0
22 0
21 0
20 0
19 0
18 0
17 0
16 0
15 0
14 0
0
Bolen dravý (tab.5) Druhou nejpo etn jší rybou jezera je vysazovaný bolen, který je zjiš ován jak v pelagiálu (1+), tak v litorálu (0+). Z hlediska biomanipulací je to nepochybn velmi p íznivý jev, nebo bez takto po etného výskytu bolena by zcela jist byla úsp šnost reprodukce drobných kaprovitých ryb nesrovnateln vyšší. Candát obecný (tab.5) Pozitivním jevem je i pravidelný, by nepo etný výskyt candáta, který se však nevysazuje. Podobn jako v p ípad okouna, i u candáta se jedná o jednu kohortu pravd podobn shodné v kové kategorie (SL v roce 2002: 331-361 mm, SL 2003 jaro: 345-375 mm, SL 2003 podzim: 375-400 mm).
20
Kaprovití (tab.5) V roce 2003 došlo ke zm n ve struktu e populace kaprovitých ryb – cejna dominujícího v roce 2002 nahradil perlín, který se v nádrži i úsp šn vytírá a jak indikují výsledky podzimních odlov , ást pl dku p ežívá do dalšího období.
3.1.2.3. Nové druhy jezera v roce 2003 Novými druhy pro jezero v roce 2003 byly perlín ostrob ichý (Scardinius erythrophthalmus), slunka obecná (Leucaspius delineatus) a ježdík obecný (Gymnocephalus cernua) a úho obecný (Anguilla anguilla). Nov byl registrován také výskyt k ížence cejna velkého a plotice obecné. Všechny tyto druhy, s výjimkou úho e, pat í k nežádoucím prvk m z hlediska vývoje kvality vody.
3.1.2.4. Prostorová distribuce ryb (obr.1, tab.7, 8) Jaro: Prostorová distribuce ryb v jeze e má pom rn pravidelný charakter daný výraznou dominancí okouna po celé ploše. V jarních odlovech lze pozorovat jeho vyšší po etnost v sektorech C a D s nejmenší pr m rnou kusovou hmotností v sektoru D. Nejvyšší druhová rozmanitost byla zaznamenána v sektoru C, kde se na ja e zdržovala rovn ž po etná hejna vysazeného jednoletého bolena.Výskyt ostatních druh ryb po nádrži má spíše mozaikovitý charakter bez výrazn jších závislostí. Podzim: V podzimních odlovech lze pozorovat vyšší po etnost okouna v sektorech A a D, avšak s nejvyšší pr m rnou kusovou hmotností v sektoru C. Nejvyšší druhová rozmanitost byla zaznamenána v sektoru D, kde na podzim byly zjišt ny všechny prokázané druhy (Tab.8). Hejna vysazeného jednoletého bolena se oproti jarním termínu rozptýlila do všech sektor , ale p evažovala v sektorech B a C. Výskyt ostatních mén zastoupených druh ryb po nádrži má podobn jako p i jarním pr zkumu spíše mozaikovitý charakter bez výrazn jších závislostí.
21
Tab.7 : Sumarizace úlovk v jednotlivých sektorech jezera v termínu 16./17.6.2003 Pozn.: A, B, C, D – jednotlivé sektory jezera CPUE ks – po et ks na 1 sadu tenat za 24 hod. CPUE g – hmotnost v g na 1 sadu tenat za 24 hodin pr m. g – pr m rná kusová hmotnost v g Druh
A CPU E ks
Plotice
3
CPU Eg
173
B pr m. g
54
C
CPU E ks
CPU Eg
pr m. g
<1
40
88
1
68
75
Bolen Perlín
<1
70
D
CPU E ks
CPU Eg
pr m. g
pr m. g
3
161
64
11
915
86
1
48
95
<1
26
65
36
5527
155
36
5553
Okoun
24
4443
188
15
2553
165
42
6907
165
Candát
1
531
584
<1
316
695
1
310
615
<1
7
15
3
40
16
17
2984
61
8381
Ježdík 28
CPU Eg
153
Hybrid
CELK
CPU E ks
5217
Tab.8: Sumarizace úlovk v jednotlivých sektorech jezera v termínu 2./3.9.2003 Pozn.: A, B, C, D – jednotlivé sektory jezera CPUE ks – po et ks na 1 sadu tenat za 24 hod. CPUE g – hmotnost v g na 1 sadu tenat za 24 hodin pr m. g – pr m rná kusová hmotnost v g Druh
A CPU E ks
CPU Eg
B pr m. g
CPU E ks
CPU Eg
C pr m. g
CPU E ks
CPU Eg
D pr m. g
Štika
CPU E ks
CPU Eg
pr m. g
<1
667
2000
Plotice
2
24
10
3
43
14
<1
10
20
4
49
14
Bolen
2
573
246
6
1153
210
5
1096
219
2
403
242
Perlín
1
2
2
6
61
10
4
45
11
<1
2
3
Cejn
<1
128
384
<1
149
446
Cejnek
1
5
5
<1
4
6
Okoun
8
2397
288
Candát
<1
517
775
CELK.
15
3646
2 17
425
283
1682
22
2
785
393
5
1427
285
<1
337
674
<1
241
722
12
2273
13
2942
3.1.3. Rybí obsádka a kvalita vody Výrazný pokles biomasy dravých ryb v roce 2003 je dán odlovem okouna a zatím pomalým nár stem biomasy vysazovaných dravých ryb (tab.9). Predace okouna v dosud sledovaném období m la výrazn pozitivní dopad jak na popula ní strukturu rybího spole enstva, tak i na jeho v kovou skladbu. To se týká p edevším roku 2002, kdy vysazený pl dek bolena dravého nemohl výrazn zasáhnout do nižších v kových kategorií nežádoucích planktonofágních tzv. bílých ryb (plotice,cejn, cejnek), v etn planktonofágního potomstva okouna. Cílený odlov okouna je nezbytný vzhledem k potenciálnímu nebezpe í jeho vysokého reproduk ního potenciálu, který m že ohrozit dosud optimální pom r dravých a planktonofágních ryb v jeze e. V okamžiku, kdy z jakéhokoliv d vodu (imigrace, ilegální vysazení) populace planktonofágních druh p ekro í kritickou mez, p estane okoun ú inn kontrolovat jak jejich populace, tak i výsledky vlastní reprodukce. P emnožení, pomalu rostoucí okouni jsou pak po dlouhou dobu p evážn planktonofágní. V d sledku stále pokra ující imigrace bílých ryb do jezera a áste n i pr b žnému p ír stku hmotnosti p ežívajících jedinc se jejich biomasa po oba sledované roky drží tém na stejné úrovni (tab.9), i když je patrný výrazný vliv predace soust ed ný na 0+ v kové t ídy, viz. tab.1 (zpráva 2002 a zde). Nabízí se tedy otázka zda se m ní kvalita vody jezera.
Tab.9: Biomasa ryb v jezeru Chaba ovice na podzim v letech 2002 a 2003. (kg/100 m tenat/24 hod.) Rok 2002
Rok 2003
1.9
1.8
Dravá ryba
63.4
42.1
Celkem
65.3
43.9
Bílá ryba
Tab.10: Koncentrace celkového fosforu (µg/l) a chlorofylu-a (µg/l) v letech 2002 a 2003 v profilu JCH 3 (pr m r za vegeta ní sezónu: duben - íjen)
P-celkový Chlorofyl-a
Rok 2002
Rok 2003
50,4
51,1
3,4
4,1
23
Je z ejmé, že koncentrace živin (celkového fosforu) je pom rn vysoká a adí jezero Chaba ovice mezi eutrofní až hypertrofní nádrže, koncentrace chlorofylu-a (a hodnoty pr hlednosti) ale odpovídá spíše oligotrofním podmínkám. D vodem tohoto rozporu jsou p edevším potravní vztahy v ekosystému jezera mezi fytoplanktonem, zooplanktonem a rybí obsádkou. Vývoj pr hlednosti vody a koncentrace chlorofylu-a v jeze e Chaba ovice za období od ervna 2002 do listopadu 2003 je na obr. 6. Je z ejmé, že koncentrace chlorofylua je trvale pom rn nízká (jen výjime n v zim – p i snížené aktivit zooplanktonu – p ekra uje 10 µg/l). Pr hlednost negativn koreluje s množstvím fytoplanktonu v jeze e, i když v n kterých p ípadech se uplat uje vliv minerálních ástic ze splach . Obr.11: Zm ny pr hlednosti vody a koncentrace chlorofylu-a, Chaba ovice ( erven 2002 až listopad 2003)
12 ug/l
chl-a pr hl
8
4
25.11.
29.10.
9.9.
12.8.
21.7.
17.6.
22.5.
2.4.
17.2.
11.11.
7.10.
15.7.
17.6.
0
Pr hlednost byla v pr b hu prvního roku napoušt ní v tší než výška vodního sloupce, v roce 2002 kolísala okolo ty metr , v sou asné dob cca mezi dv ma až p ti metry. Koncentrace chlorofylu odráží jednak množství využitelných živin v jeze e a zárove biomasu, složení a aktivitu rybí obsádky. Je z ejmé, že sou asné množství fytoplanktonu v jeze e je nižší, než by odpovídalo koncentraci fosforu a v sezónním pr m ru dochází jen k minimálnímu nár stu (tab.10). P esto je patrný trend zvyšování koncentrace chlorofylu-a: v daném m síci roku 2003 byla koncentrace chlorofylu-a vždy vyšší než v odpovídajícím m síci v roce 2002. Dalším ukazatelem, který informuje o stavu rybí obsádky je zooplankton (množství, kvalitativní složení, velikostní struktura). I zde je patrný zvyšující se preda ní tlak planktonofágních ryb. Zatímco v prvním roce napoušt ní v zooplanktonu dominovali velcí filtráto i Daphnia magna (o velikosti >710 µm), v roce 2002 se jejich podíl výrazn snížil a za alo se m nit druhové složení. V roce 2003 se kvalitativní složení 24
a velikostní struktura zooplanktonu posunula zcela ve prosp ch zástupc malých velikostních t íd (Daphnia galeata, Ceriodaphnia, Bosmina, Copepoda); velcí filtráto i (p evážn v tší jedinci D. galeata) jsou zastoupeni v nízkých po tech.
3.1.4. Satelitní nádrže jezera Chaba ovice jako zdroj inokula nežádoucích ryb Sedimenta ní nádrž (na vodote i P8, západní svah zbytkové jámy) Na rozdíl od negativního výsledku monitoringu (odlov zátahovou sítí) v roce 2002, byl v ervenci (21.7.) 2003 na této lokalit vizuáln zjišt n po etný výskyt perlína ostrob ichého (Scardinius erythrophthalmus). Již v té dob se jednalo o n kolik v kových kategorií, v etn 0+. To potvrdilo obavu, vyslovenou v p edešlém roce a sice, že „… nelze však vylou it nekontrolované vysazení ryb jinými subjekty a jejich následný únik do jezera Chaba ovice“. Ekosystém popisované sedimenta ní nádrže, která byla v lo ském roce siln zarostlá vodní makrovegetací a vláknitými asami, zm nil v d sledku vysazení t chto ryb sv j charakter. Ze sedimenta ní nádrže tém zmizela makrovegetace a potravní a pohybová aktivita ryb byla p í inou silného vegeta ního zákalu. Tato skute nost má tedy dvojí nep íznivý dopad na vlastní jezero –migrují do n j nežádoucí planktonofágní ryby a zárove se do n j vyplavují i drobné planktonní chlorokokální asy. V dalším období bude proto nutno neprodlen zasáhnout proti populaci perlína v sedimenta ní nádrži vysazením dravc , nebo vytrávením. VD Kate ina V zá í 2003 byl v jeze e Chaba ovice odchycen 1 adultní exemplá ježdíka obecného (Acerina cernua). V okolí jezera se vyskytuje pouze ve VD Kate ina, která je zdrojem ízeného zatáp ní jezera. Potrubí v Kate in není opat eno zábranou pro ryby. VD Zalužanská Zdrojem inokula perlína ostrob ichého v jeze e m že být, krom sedimenta ní nádrže na P8, i nádrž Zalužanská, kde odchyt prokázal hojný výskyt již v roce 2002. Nedostate né opat ení zabra ující emigraci ryb z nádrže dokládá i relativn vysoká po etnost 1+ jedinc plotice obecné v jeze e v roce 2003 (v r. 2002 jen 1 ex.!). Dokladem výše uvedeného tvrzení jsou i nálezy uhynulých juvenilních štik v kanále pod nádrží Zalužanská ( erven 2002, fotodokumentace) a odchyt 1+ jedince v jeze e (3.9.2003) a dále i nález uhynulého 1+ ex. sumce velkého v kanále pod nádrží Zalužanská (kv ten 2003). VD Rabenov Zdrojem kontaminace jezera slunkou obecnou je jedin nádrž Rabenov. Opakovan bylo v roce 2002 pozorováno vyplavování tohoto druhu do kanálu (vodote P7) pod výpustí této nádrže. VD Rabenov není opat eno zábranami proti migraci ryb.
25
3.1.5 Kvalitativní a kvantitativní charakteristika populace vodních pták a pták pob ežní zóny Úrove zatopení zbytkové jámy a terénní úpravy b eh (p edevším severních) k po átku roku 2003 zna n zm nily lenitost b ehové linie, hloubkové pom ry jezera a tím i trofické a hnízdní podmínky pro ptáky. Severní b ehy jezera po terénních úpravách v roce 2002 postrádají lenitost a až na drobné výjimky strm spadají do jezera. Rozsáhlejší m l iny (cca do 2 m) ,v tšinou bez jakékoliv litorální vegetace vykazují jen západní (zóna A,obr. 1,viz i dále) a východní partie (zóna D) severního pob eží, kde jsou svahy povlovn jší. M l iny zde vytvá ejí tém souvislý pás o ší i 5-15 m. Významné, souvislé m lké partie (cca do 2 m) se v roce 2003 vyskytovaly v západní ásti jezera v oblasti ízených p ítok JCH2 a P9 (zóna A,viz i dále obr.1; jejich ší e se pohybuje v rozmezí cca 10-20 m), p edevším však pod svahy Locho ické výsypky v jihozápadní oblasti. M l iny zhruba na úrovních bójí JCH3 a JCH4 lokáln dosahovaly ší e i p es 30 m. Nejvýznamn jší souvislé m l iny se nacházely p í jižních b ezích jezera v zónách C a D, lokáln dosahovaly ší e 30-50 m. M l iny se zde dále vyskytovaly i v místech bývalých ostr vk a ostrovních kos, které ješt v roce 2002 byly nejvýznamn jším hnízdišt m vodních pták v dané lokalit (obr.13). Obr. 12: M l ina pod Locho ickou výsypkou v zón B na úrovni bóje JCH3 (zatopený travní porost)
26
Obr.13: Celkový pohled na m l iny pod Locho ickou výsypkou. V pop edí zóna C, v pozadí zóna D
Následkem zatopení došlo na p elomu let 2001/2003 k výrazné redukci rákosových porost (Phragmites), v roce2003 p ežívaly již jen v malých zbytcích v oblasti profilu JCH2 (obr.14 a v pon kud v tší mí e v jihozápadním cípu jezera (zóna C; obr.13). B ehové partie bez rákosového porostu vykazovaly vegeta ní pokryvnost v rozmezí jen 20-50 % (byliny traviny; obr. 14).
27
Obr.14: Zbytky rákosového porostu v zón A, profil JCH2
Obr. 14a: Celkový pohled
Vegetace litorálního pásma, s výjimkou lokálních porost rákosu, není vyvinuta. Dno je bu holé (severní oblast) , nebo a to ve v tšin p ípad (8090%), je pokryto zatopenou terestrickou vegetací v r zném stádiu rozkladu. T sn u b ehu se obvykle jedná o zatopené travní porosty a v hlubších místech o dnes již jen osní ásti porostu lebedy lesklé (Triplex sagittata) s nárostem as. Popsané zm ny životních podmínek v prostoru jezera se promítly do po etnosti, distribuce a rozmnožování pta ích druh v roce 2003 (Tab.1-4). Kvalitativní hodnocení 28
Kvalitativní hodnocení vycházející z jednodenních pozorování v m sí ních intervalech m že být zatíženo zna nou chybou. Do vý tu druh se lehce nedostanou ty, které se na lokalit zdrží ádov jen n kolik hodin i dn . P ehled v tabulce 11 tedy nemusí být vy erpávající, m žeme však konstatovat, že v roce 2003 bylo zaznamenáno o 6 druh více. Ze spektra druh zaznamenaných v roce 2002 chyb la v roce 2003 pouze ostralka štíhlá (Anas acuta). Novým druhem pro lokalitu se v roce 2003 stal orel mo ský (Haliaetus albicilla), slípka zelenonohá (Gallinula chloropus), racek st íb itý (Larus argentatus), racek bou ní (Larus canus), jespák obecný (Calidris alpina) a konipas horský (Motacilla cinerea). Ve všech p ípadech se jednalo o jednorázová pozorování. Z hlediska hodnocení funkce jezera má vyšší výpov dní hodnotu posouzení diverzity rezidentní hnízdní populace z druhé poloviny hnízdního období (VI-VII). Kv ten je vynechán zám rn , pon vadž u n kterých druh ješt vyznívá jarní tah. V roce 2002 bylo na lokalit zaznamenáno celkem 18 druh , v roce 2003 o 1 druh mén . Ve vý tu roku 2003 chybí pouze polák velký (Aythya ferina), který však na lokalit ani v jednom p ípad dosud nezahnízdil (tab. 11).
29
Tab.11: Absolutní po etnost (+ =v tší po etnost) a prokázané hnízd ní (šedé zvýrazn ní) v roce 2003, druhy vyskytující se pouze v roce 2002 (fialová), druhy nové ( ervená) ád/Druh Potápky Potápka rohá Potápka ernokrká Potápka malá Veslonozí Kormorán velký Brodiví Volavka popelavá Vrubozobí Labu velká Kachna divoká Ostralka štíhlá Kop ivka obecná Lži ák pestrý írka modrá Polák velký Polák chochola ka
24.3.
21.5.
16.6.
21.7.
12.8.
3.9.
19 3 1
7 35 4
6 35 5
3 2 4
1 18 7
2 10 20
Bah áci Kulík í ní Vodouš rudonohý ejka chocholatá Pisík obecný Jespák obecný Racek chechtavý Rybák erný Racek bou ní Racek st íb itý P vci Konipas bílý Konipas horský Rákosník zp vný Rákosník velký Strnad rákosní
25.11.
2 3 28
1
2
4
2
1
1
1
14
2 22
12* cca30
7** 36
5*** 14/*
5*** 20
6*** 3
8
4
127 1
3****
3**** 87
3 10
8 24
29.10.
5
10
Dravci Pochop rákosní Orel mo ský Krátkok ídlí Lyska erná Slípka zelenonohá
9.9.
24
cca40
28
2
2
1
2
2
10
15 38
3
2
211 1
165
52
25
1
322
64
dtto
1
1
4
264
232
106
1 1
8 1
111
80
15
1
1
2 4
1juv 8
+
+ + + +
+
+
+ + +
+
30
+
+
+
+
+
* 1 rodina s 5 cca 14denními housaty,**potvrzení p ítomnosti,***jen 3 housata,****jen 2 housata Kvantitativní hodnocení, hnízd ní a preference prost edí Po etnost pta í synusie je v pr b hu roku zna n prom nlivá v d sledku migrace. Posouzení sukcesního stádia jezera a jemu odpovídající po etnosti pta í populace bylo tedy soust ed no na hnízdní období, kdy je migrace zcela zanedbatelná. Pro ú el rámcového kvantitativního porovnání byly posuzovány maximální zjišt né stavy vybraných ád z období ervna (tab.12). Na základ takto vymezeného kritéria m žeme konstatovat následující. K významné zm n po etnosti meziro n došlo pouze v rámci ád krátkok ídlých (Ralliformes) – v roce 2003 snížení po etnosti o 37% a v ádu bah áci (Charadriiformes) o 92%. Na popisovaném propadu se podílí jak snížení kmenového stavu populace, tak i absence i minimální úrove rozmnožování. Tab.12: Po etnost vybraných ád z období m síce ervna v letech 2002/2003 ÁD
Rok 2002 Rok 2003
Potápky – Podicipediformes
51
46
Vrubozobí – Anseriformes
61
82
Krátkok ídlí – Ralliformes
101
64
Bah áci - Charadriiformes
238
19
Nejvýrazn jší pokles po etního stavu v roce 2003 byl, ve srovnání se stejným obdobím p edchozího roku, zaznamenán u bah ák (tab. 12). Jejich po etnost poklesla o 92 %. Ve sledované lokalit nebyl zaznamenán ani jeden hnízdící pár ejky chocholaté (Vanellus vanellus) a racka chechtavého (Larus ridibundus), u kterého bylo v p edchozím roce zaznamenáno více jak 100 hnízdících pár na ostr vcích v jihozápadní ásti jezera (zóna C). Hnízd ní racka bylo v roce 2002 soust ed no výlu n do soustavy ostr vk a dlouhé ostrovní kosy v jižní oblasti zóny C. V roce 2003 tento ekosystém již neexistoval a s jeho zánikem hnízdní populace racka lokalitu zcela opustila. P ípad ejky patrn souvisí se zm nou prost edí v d sledku extrémního sucha v roce 2003 a dále i s postupem zemních prací v potenciálních hnízdních biotopech. Výrazná zm na po etnosti byla na lokalit zjišt na i v rámci ádu krátkok ídlých, reprezentovaných jedním druhem – lyskou ernou (Fulica atra). Její po etní stav v roce 2003 poklesl o 36.6 %. P evážná ást její hnízdní populace (kv ten 72 %) byla v roce 2002 soust ed na ve stejné oblasti jako racek chechtavý (zóna C). Úsp šnost hnízd ní lysky v roce 2003 byla tém nulová. V období kv ten- erven byl zaznamenán jen 1 mladý jedinec (16.6.). P í inu lze hledat v nevyhovující 31
nabídce hnízdních p íležitostí jen na obvodu nádrže s minimálním vegeta ním krytem a v silném preda ním tlaku. Na severním pob eží zóny A byla zjišt na obsazená nora lišky obecné (Vulpes vulpes), po celou sezónu v b ehových porostech lovil pár pochop (Circus aeruginosus) a v b ehových porostech po celém obvodu jezera byla pravideln zaznamenávána p ítomnost prasete divokého (Sus scrofa). Stoprocentn neúsp šná reprodukce byla v roce 2003 zaznamenána i u potápek Podicipediformes (Podiceps nigricollis, Podiceps cristatus). Situaci u potápky malé (Podiceps ruficollis) je obtížné odpov dn posoudit vzhledem ke skrytému zp sobu života. P í iny neúsp šné reprodukce jsou patrn podobné jako u lysky. Na lokalit nejpo etn ji zastoupená potápka ernokrká navíc b žn vytvá í smíšené ostrovní kolonie s rackem chechtavým, ímž se výrazn snižuje vliv preface. Je též t eba p ipomenout, že v jeze e zcela chybí m l iny s áste n polehlou emerzní vegetací (Carex, Phragmites, Typha aj.), která je vhodná jako podklad pro hnízda. V ádu vrubozobých (Anseriformes) nedošlo v reproduk ní sezón 2003 k výrazné zm n po etnosti, avšak reprodukce, podobn jako u výše uvedených ád , vykazuje také klesající trend. S výjimkou prvého zahnízd ní labut velké (Cygnus olor), byla v roce 2003 zaznamenána reprodukce jen u kachny divoké (Anas platyrhynchos). V roce 2002 byla u tohoto druhu zjišt na 4 úsp šná hnízd ní, v roce 2003 jen 1. U poláka chochola ky (Aythya fuligula), kde bylo v roce 2002 zaznamenáno celkem 9 úsp šných hnízd ní, nebylo v roce 2003 prokázáno žádné. P í iny nízké nebo nulové reprodukce vrubozobých lze, podobn jako u výše uvedených ád , spat ovat p edevším v nevyhovující nabídce hnízdních p íležitostí a v intenzivní predaci. U poláka chochola ky se m že jednat i o slabou nabídku bentické potravy v litorálním pásmu. Preference prost edí je druhov specifická a vyplývá z trofických, hnízdních , krytových i jiných vlastností prost edí. Druhovou preferenci hnízdního prost edí v lokálních podmínkách Chaba ovického jezera rámcov znázor uje v asovém období 2002/2003 tabulka 13. Tab.13: Preference hnízdiš v letech 2002/2003 Druh
2002 (zóna/ etnost)
Potápka ernokrká
A/2 C/ cca 14
Potápka rohá
C-D/1
Labu velká
2003 (zóna/ etnost)
C/1
Kachna divoká
A/3 C-D/1
D/1
Polák chochola ka
A/7 C-D/2
Lyska erná
A/4 C-D/cca 25 32
A/1
Racek chechtavý
C/cca 100
Situaci druhov specifické preference v pr b hu roku 2003 znázor uje tab.14. Potápky (Podicipediformes) ve vegeta ní sezon preferovaly zónu A a C, v roce 2002 p ednostn C (tab.5 ve zpr.2002, i dále). Vrubozobí (Anseriformes) v pr b hu roku 2003 výrazn opomíjeli zónu B. V roce 2002 byla zaznamenána výhradní preference zón A a C. Bah áci (Charadriiformes), zde reprezentováni tém výlu n rackem chechtavým (Larus ridibundus), v obou letech jasn preferovali jihozápadní oblast jezera (C,D). Lyska erná (Fulica atra), jako jediný trvale p ítomný zástupce krátkok ídlých (Ralliformes), byla v roce 2002 soust ed na do oblasti zóny A a C, s jasnou p evahou v druhé z nich. V roce 2003 dominovala st ídav ve všech zónách, s mírn vyšší frekvencí v zón C a D. Kategorické záv ry z hodnocení celoro ní distribuce jednotlivých druh nebo ád považujeme za p ed asné. Odpov dné hodnocení musí vycházet z prom nlivosti nabídky faktor prost edí v jednotlivých ro ních obdobích a musí se zakládat na v tším materiálu.
33
Tab. 14: Preference prost edí v rámci nádrže Chaba ovice v roce 2003 (A-p ítok až JCH3, B-JCH3 až JCH4, C-JCH4 až JCH5 , D – JCH5 až východní b eh nejvyšší po etnost) Absolutní po etnost (% ze sou tu ze všech zón) Datum
A
B
C
D
Celkem
24.3.
7 (30.4)
0
0
23
21.5.
30 (62.5) 2 (22.2) 9 (34.6) 5 (15.6) 2 (40.0)
16 (69.6) 2 (4.2)
7 14.6)
9 (18.7)
48
4 (44.4) 11 (42.3) 18 (56.3) 2 (40.0)
2 (22.2) 1 (3.8) 2 (6.3) 1(20.0)
9 26 32 5
5 (100)
5
Potápky (Podicipediformes)
21.7. 12.8. 3.9. 9.9.
1 (11.1) 5 (19.2) 7 (21.9)
29.10. 25.11. Vrubozobí (Anseriformes)
24.3. 21.5. 21.7. 12.8. 3.9. 9.9. 29.10. 25.11.
Bah áci (Charadriiformes)
24.3. 21.5.
28 (51.8) 20 (38.5) 31 (43.7) 1 (4.8) 2 (4.4) 37 (56.9) 23 (40.3)
24.3. 21.5. 21.7.
2 (3.7)
22 (40.7)
54
4 (7.7)
5 (9.6)
23 (44.2)
52
9 (12.7)
3 (4.2)
28 (39.4)
71
5 (23.8) 20 (44.4) 3 (4.6)
15 (71.4) 23 (51.1)
2 (3.5) 10 (8.7)
1 (1.0) 11 (13.6)
21.7. 12.8. 3.9. 9.9. 29.10. 25.11. Krátkok ídlí (Ralliformes)
2 (3.7)
1 1 (20.0)
21 45 25 (38.5)
65
14 (24.6)
18 (31.6)
57
87 (75.6)
18(15.6)
115
10 (10.4) 7 (8.6)
85 (88.5) 63 (77.8)
96 81
2 (14.3)
1 5 14
4 (80.0) 12 (85.7) 8 (100.0)
34 (10.5) 29 (52.7)
8
19 (5.9)
73 (22.7)
196(60.9) 322
12 (21.8) 210
10 (18.2)
13 (23.6)
55
18 (6.9)
36 (13.6)
264
34
12.8. 3.9. 9.9. 29.10. 25.11.
3.2. (DÚ 02):
39 (16.8) 31 (14.7) 27 (16.4)
(79.5) 59 36 (15.5) 98 (42.2) (25.4) 40 120(56.9) 20 (9.5) (18.9) 37(22.4) 87 (52.7) 14 (8.5)
106 (100)
232 211 165 106
Vliv hydrologických pom r na dynamiku zatáp ní zbytkové jámy
ešitelé: Ing. L. Kašpárek, Mgr. T. Vránek Stejn jako v p edešlých letech byly m eny pr toky pro získání p edstavy o celkovém množství vody p itékající do jezera, a to jak z vlastního povodí jezera tak i ze zdroj ízeného zatáp ní. Hodnoty pr tok v sledovaném období a zp sob jejich m ení jsou uvedeny v tab.15. Tab. 15: P ehled p ítok a jejich pr toky m ené v roce 2003 Profil 22.1. 17.2. 0,28 (o) 0,45 (o)
P1 P2 P3 P4 0,74 (o) P5 P6 P7 0,61(o) P8 6,22 (o) P10 0,2 (od) P11 P12 P13 P14 13,2 (h) P15 4,3 (h) celkem 26 P9 + potrubí 11,2 (h) o……objemová metoda h…..hydrometrování od….odhad
pr tok (l/s) 21.5. 30.6.
2.4.
27.8.
9.9.
29.10.
0,5 (od) 0,2 (o)
0,15 (od)
0,5 (od) 0,15 (od) 5,6 (o)
10 (h) 2 (h) 12 8,4 (h)
21.7.
7,5 (h)
3,8 (h)
0,25 (od)
2,2 (h) 9,7 1,7 (h)
2,4 (o) 1,1 (h) 14,1 9,8 (h)
0.3 (od) 0,1 (od) 0,95 0
0,1 (od) 0,05 (od) 0 0 0,1 (od) 0,1 (od) 1,87 (o) 1,68 (o) 0 0,05 (od) 0,25 (od) 0 0 0 0,2 (od) 0,1 (od) 0,1 (od) 0,05 (od) 2,62 2,03 0 0
Výsledné hodnoty pr tok na vodote ích z vlastního povodí a ze zdroj zatáp ní jsou vyneseny v grafu na obrázku 15.
35
1 (o)
1 (o)
0,1 (o)
0,1 (o)
ízeného
2,1 0
0,1 0
Obr.15: Porovnání pr tok na p ítocích do Chaba ovického jezera Nam ené pr toky v oblasti Chaba ovického jezera 30 25
pr tok (l/s)
20 15 10 5 0 10.12.02
29.1.03
20.3.03
9.5.03
28.6.03
17.8.03
6.10.03
25.11.03
datum
vlastní povodí
p ivad
+ potrubí
Na základ t chto údaj m žeme konstatovat, že v porovnání z lo ským rokem, kdy zde spadlo velké množství srážek, letos nastala zcela odlišná situace. Množství vody p itékající do jezera bylo ovlivn no jednak pozastavením zdroj ízeného zatáp ní již od m síce b ezna, a jednak nedostatkem srážek a následným extrémním suchem, které postihlo celé území naší republiky. Na omezení pr tok m lo vliv i zahájení sana ních prácí, v rámci nichž došlo k úprav celé ady vodote í (obr.16 a 17).
36
Obr.16: Úpravy vodote í v roce 2003
Obr.17: Úpravy vodote í v roce 2003
37
Celkový p ítok do jezera má p ímou souvislost s kolísáním hladiny znázorn né v grafu na obrázku 18, který vychází z hodnot denních ode t na vodo tech umíst ných u b ehu jezera.
Obr.18: Kolísání hladiny jezera v roce 2003 Kolísání hladiny jezera v roce 2003 130,2 130
výška hladiny v m. n. m
129,8 129,6 129,4 hladina 129,2 129 128,8 128,6
5.11.2003
19.11.2003
8.10.2003
22.10.2003
24.9.2003
10.9.2003
27.8.2003
13.8.2003
30.7.2003
2.7.2003
16.7.2003
4.6.2003
18.6.2003
7.5.2003
21.5.2003
9.4.2003
23.4.2003
26.3.2003
12.3.2003
26.2.2003
12.2.2003
29.1.2003
1.1.2003
15.1.2003
128,4
datum
Z grafu je patrný vzestup hladiny zp sobené p evážn táním sn hové pokrývky a odtokem z jarních srážek až do do asn povolené kóty 130 m n. m., po jejímž dosažení bylo plánováno zahájení prácí na protiabrazním a protierozním opat ení svah , které se výrazn projevovaly již v roce 2002 (obr.19 a20).
38
Obr.19: Následky eroze - duben 2003
Obr.20: Následky abrazní a erozní innosti – duben 2003
39
Tento vzestup nebyl však tak výrazný jako v lo ském roce. Je též zajímavé, že v d sledku výrazn horké a suché klimatické periody letošního roku nedošlo k výrazn jšímu poklesu hladiny. Vysv tlení m žeme hledat v p ítoku podzemních (slojových) vod z odleh ovacího potrubí u b ehu jezera na konci zóny D, který jsme zaznamenali až ke konci letošního roku. Tuto hypotézu podporují i výpo ty výparu z hladiny jezera uvedené níže. Pr toky z p eložky Zálužanského potoka pod nádrží Kate ina, odkud je odebírána voda pro ízené pln ní Chaba ovického jezera, vycházejí z kontinuálního m ení p ístrojem NOEL na tomto profilu. Pro vy íslení nam ených vodních stav je použita m rná k ivka vycházející z výsledk hydrometrování. Platnost k ivky je kontrolována pravidelným hydrometrickým m ením. Výstupy ze stanice NOEL v letošním roce jsou znázorn ny na obrázku 21. Obr.21: asový pr b h pr tok v p eložce Zálužanského potoka v roce 2003 P eložka Zálužanského potoka pod nádrží Kate ina 2 1,8 1,6
pr tok (m3/s)
1,4 1,2 pr toky
1
0,05 m3/s
0,8 0,6 0,4 0,2 5.11.2003
22.10.2003
24.9.2003
8.10.2003
27.8.2003
10.9.2003
30.7.2003
13.8.2003
2.7.2003
16.7.2003
4.6.2003
18.6.2003
7.5.2003
21.5.2003
9.4.2003
23.4.2003
12.3.2003
26.3.2003
12.2.2003
26.2.2003
15.1.2003
29.1.2003
1.1.2003
0
datum
Na obrázku 21je patrný vzestup pr tok na po átku roku v d sledku tání sn hu a atmosférických srážek. Od dubna pak zaznamenáváme setrvalý pokles, který má p ímou souvislost s nedostatkem srážek v letošním roce a následnými extrémními suchy, jejíchž následky trvaly až do konce hydrologického roku. Odlišnost sezonality pr tok v posledních dvou letech vidíme na srovnání pr tok na obr.22, kde je patrný jak pr b h letošního sucha, tak i lo ské povod ové situace.
40
Obr.22: Porovnání pr tok na p eložce Zálužanského potoka v roce 2002/03 Porovnání pr tok na p eložce Zálužanského potoka pod nádrží Kate ina 4 3,5
pr tok (m3/s)
3 2,5 pr toky 2003 2
pr toky 2002 0,05 m3/s
1,5 1 0,5
313
287
300
261
274
248
222
235
196
209
170
183
144
157
118
131
92
105
79
66
53
40
27
1
14
0 dny v roce
Z grafu na obrázcích 21 a 22 je dále patrné, že pr tok v letošním roce oproti lo sku v d sledku extremity letošní klimatické situace n kolikrát klesl pod povolené minimu 50 l/s, již od poloviny m síce ervna a to i p esto, že ízené zatáp ní bylo vícemén b hem celého letošního roku pozastaveno. Vzhledem k výše zmín ným d vod m uvedeným v metodice, ale i tomu, že instalace meteorologické stanice, jejíž nam ené hodnoty budou využity zejména pro zp esn ní hydrologické bilance jezera, prob hla až v druhé t etin roku a tudíž by nepokryly kontinuáln asovou adu celého hydrologického roku, vychází v tšina následujících charakteristik z denních údaj o teplotách a srážkách nam ených ve stanici Ústí nad Labem Mánesovy sady (Va ov). Tato stanice svou lokací odpovídá p ibližn podmínkám ve vlastním povodí Chaba ovického jezera. Výstupy pr m rných m sí ních teplot a srážek (tab. 16) porovnané s pr b hem v lo ském roce, jsou vyneseny do grafu na obr.23 a 24.
41
Tab. 16: Pr m rné denní a m sí ní hodnoty teplot a úhrnu srážek
42
Obr.23: Kolísání pr m rných m sí ních teplot v r.2002 a 2003 Pr m rné m sí ní teploty vzduchu - Ústí nad Labem 25,0
20,0
°C
15,0 2002/2003
10,0
2002
5,0
0,0 11
12
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
-5,0 m síc
Obr.24: M sí ní úhrny srážek v roce 2002 a 2003 M sí ní úhrny srážek - Ústí nad Labem - Mánesovy sady 100 90 80 70 60 (mm)
50
2002/03
40
2002
30 20 10 0 11
12
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
m síc
Pokud se tedy podíváme na grafický výstup, je patrné, že pr b h teplot se v obou letech krom m síce února p íliš neliší. Naopak velký rozdíl mezi ob ma roky zaznamenáváme v množství spadlých srážek a to zejména v m síci srpnu, kdy na našem území spadlo extrémní množství srážek, které zp sobily na ad míst 43
povod ové situace. V letošním roce naopak v tomto, ale i v ad dalších m síc spadlo mnohem menší množství srážek. Výpo et p ítok vlastního povodí zbytkové jámy byl proveden podle následujících vzorc . Výsledky zahrnují pouze asové období od listopadu 2002 do b ezna 2003, vzhledem k tomu, že pozd ji nebyl do jezera zaznamenán tém žádná p ítok a tudíž by jsme dosp li k záporným hodnotám. Potenciální evapotranspirace (PE): PE = 160 + 60*T T…pr m rná teplota vzduchu (°C) PE = 160 + 60.1,54 = 252,28 mm Územní výpar „evapotranspirace“ (EV): EV = 97,7*PE*(1-0,21P/PE) P = ro ní srážkový úhrn EV =97,7*2,52*(1-0,211,87/2,52) = 149,52 mm Odtoková výška R: R = P-EV R =186,8-149,5 = 37,3 mm Specifický pr tok qa: qa = R*103/31104 qa = 37,3*103/31104 = 1,19 l s-1km-2 P ítok z budoucího vlastního povodí jezera: Qc = qa*P Qc = 1,19 *18,6 = 22,29 l/s P ítok z vlastního povodí jezera v roce 2003: Qc = qa*P Qc =1,19 *13,92 = 16,69 l/s-1 P estože se jedná o výpo ty za kratší asové období je patrné, že v porovnání s lo ským rokem jsou vypo tené hodnoty menší.
44
Výpo et ztráty vody výparem z plochy jezera Chaba ovice Vzhledem k tomu, že jezero je bezodtoké, hlavním faktorem zp sobujícím ztrátu vody je výpar. Pro ur ení výparu z vodní hladiny bylo použito vzorce: EV = 3*(1,649*T + 1,51) (Kašpárek) Výsledky m sí ních a ro ních hodnot výparu z vodní hladiny jsou uvedeny v tabulce 17 , ro ní chod t chto veli in je patrný z grafu na obr.26 . Pr m rná ztráta z jezera by byla rovna rozdílu mezi srážkami a výparem z vodní hladiny Tab.17: M sí ní a ro ní hodnoty výparu z hladiny dle teploty (2002/03)
M síc
Pr m rná teplota Pr m rný vzduchu srážkový úhrn (°C) (mm/rok)
Výpar z hladiny dle teploty (mm)
Rozdíl (mm)
11
5,49
84,1
31,69
52,41
12
-1,11
47,7
-0,96
48,66
01
-0,69
37,2
1,12
36,08
02
-1,81
12,8
-4,42
17,22
03
5,81
5
33,27
-28,27
04
9,18
22
49,94
-27,94
05
16,35
43,5
85,41
-41,91
06
20,81
37,9
107,48
-69,58
07
19,37
88,3
100,35
-12,05
08
21,54
4,6
111,09
-106,49
09
14,55
10,6
76,51
-65,91
10
6,62
32,4
37,28
-4,88
ro ní pr m./úhr
9,68
426,1
628,769
-202,66
45
Obr.25: Ro ní chod bilan ních veli in - 2002 Ro ní chod bilan ních veli in 2002 120,0
100,0
výška (mm)
80,0
60,0
40,0
20,0
0,0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
m síc srážkový úhrn
výpar z hladiny dle teploty
rozdíl
Obr.26: Ro ní chod bilan ních veli in v roce 2003 Ro ní chod bilan ních veli in 2003 150
100
výška (mm)
50
0 11
12
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
-50
-100
-150 m síc srážkový úhrn
výpar z hladiny dle teplot
rozdíl
Z výpo t uvedených v tabulce 17 vyplývá, že ro ní výpar z vodní hladiny je vyšší, než úhrn srážek za daný hydrologický rok, a to již od m síce b ezna. Srovnáme li rozdíl mezi výparem a srážky, spolu s kolísáním hladiny jezera, rozdíl v hodnotách
46
potvrzuje domn nku, že pravd podobn docházelo k nepozorovanému p ítoku do jezera. Na obrázku 25 je porovnán chod bilan ních veli in v letech 2002 – 2003, co se tý e klimatických podmínek zna n odlišných rok . Na první pohled je patrné, že zatímco v lo ském roce ani jednou výpar nep evýšil v m sí ním chodu srážkový úhrn, v letošním roce tato situace nastala již v m síci b eznu a trvala až do konce hydrologického roku. Tato skute nost v hydrologické bilanci je zvlášt d ležité, když uvážíme že jezero je bezodtoké a tudíž hlavním faktorem zp sobující ztrátu vody je práv výpar. 21.7.2003
47
4. SOUHRN HLAVNÍCH VÝSLEDK A DOPORU ENÍ DALŠÍHO SM RU VÝZKUMU 4.1 Kvalita vody jezera a jeho p ítok V roce 2003 bylo provedeno celkem dev t odb r vzork z jezera Chaba ovice a p ítok . Standardní rozsah analyzovaných ukazatel byl jednorázov rozší en o stanovení širokého spektra kov , jednotlivých kongener PCB a polyaromatických uhlovodík (PAU) v p ítocích. Vzhledem k plánovanému rekrea nímu využití jezera byly v letním období sledovány i mikrobiologické ukazatele. Podmínky v jeze e Chaba ovice v roce 2003 odpovídaly nestratifikované nádrži (rozdíly v teplot a koncentraci kyslíku mezi hladinou a dnem byly minimální). Zásoba kyslíku pro zimní období 2003/2004 je dostate ná – nehrozí anoxie v hlubších vrstvách. Nebyly prokázány nep ípustn vysoké koncentrace t žkých kov , PCB ani PAU. Mikrobiologický obraz jezera v „koupací sezón “ vyhovoval požadavk m p íslušných hygienických p edpis . P etrvává rozdíl v kvalit vody p ítok ze severní a jižní strany (p edevším koncentrace nitrát , vodivost, Fe, Mn). Je nutno dalším pr zkumem lokalizovat zdroje kontaminace p ítok a navrhnout opat ení. Problémem je vysoký p ísun živin (p edevším celkového fosforu) ze všech p ítok , jehož d sledkem je vysoký trofický potenciál jezera Chaba ovice. Pr hlednost ve sledovaných profilech (JCH3, JCH4, JCH5) byla v pr b hu prvního roku napoušt ní v tší než výška vodního sloupce, v roce 2002 kolísala okolo ty metr , v sou asné dob cca mezi dv ma až p ti metry. Koncentrace chlorofylu odráží jednak množství využitelných živin v jeze e a zárove biomasu, složení a aktivitu rybí obsádky. Je z ejmé, že sou asné množství fytoplanktonu v jeze e je nižší, než by odpovídalo koncentraci fosforu (koncentrace fosforu v p ítocích a v jeze e odpovídají eutrofnímu až hypertrofnímu stupni, množství chlorofylu- v jeze e oligotrofnímu stupni). P esto je patrný trend zvyšování koncentrace chlorofylu-a: v daném m síci roku 2003 byla koncentrace chlorofylu-a vždy vyšší než v odpovídajícím m síci v roce 2002. Dalším ukazatelem, který informuje o stavu rybí obsádky je zooplankton (množství, kvalitativní složení, velikostní struktura). I zde je patrný zvyšující se preda ní tlak planktonofágních ryb. Zatímco v prvním roce napoušt ní v zooplanktonu dominovali velcí filtráto i Daphnia magna (o velikosti >710 µm), v roce 2002 se jejich podíl výrazn snížil a za alo se m nit druhové složení. V roce 2003 se kvalitativní složení a velikostní struktura zooplanktonu posunula zcela ve prosp ch zástupc malých velikostních t íd (Daphnia galeata, Ceriodaphnia, Bosmina, Copepoda); velcí filtráto i (p evážn v tší jedinci D. galeata) jsou zastoupeni v nízkých po tech.
48
4.2 Ichtyologické posouzení a management rybí obsádky Ve dvou termínech (16.-17.6. a 2.-3.9.2003) byl pomocí pl dkové zátahové sít a tenatních sítí proveden kvalitativní a semikvantitativní výzkum rybí obsádky jezera Chaba ovice. Ve t ech termínech (kv ten, ervenec, zá í) byl, dle návrhu zakládajícím se na výzkumu v roce 2002, do jezera vysazen rychlený pl dek dravých ryb (štika obecná – Esox lucius, bolen dravý – Aspius aspius, sumec velký – Silurus glanis) s rozdílnou preda ní strategií. Cílem je širokospektrální preda ní tlak na nežádoucí planktonofágní ryby a omezení reprodukce okouna obecného (Perca fluviatilis). V roce 2003 byl v jeze e poprvé prokázán nežádoucí p irozený výt r perlína ostrob ichého (Scardinius erythrophthalmus) a okouna í ního (Perca fluviatilis). Nultý ro ník okouna nebyl p i podzimním odlovu roku 2003 zjišt n, což indikuje silný preda ní tlak v prost edí jezera. Novými druhy pro nádrž v roce 2003 byly perlín ostrob ichý (Scardinius erythrophthalmus), slunka obecná (Leucaspius delineatus), ježdík obecný (Gymnocephalus cernua) a úho obecný (Anguilla anguilla). Zdrojem kontaminace jezera v p ípad perlína jsou Zalužanská a sedimenta ní nádrž na profilu P8 (záp. svah zbyt. jámy), slunka pochází z nádrže Rabenov a ježdík z Kate iny. P ípad úho e je nejasný, m že se jednat i o nelegální vysazení, jako u candáta. Nov byl registrován také výskyt k ížence cejna velkého (Abramis brama) a plotice obecné (Rutllus rutilus). Všechny tyto druhy, s výjimkou úho e, pat í k nežádoucím prvk m z hlediska vývoje kvality vody v jeze e. V rámci kategorie adultních a juvenilních jedinc je nejhojn jším druhem v jeze e okoun í ní (Perca fluviatilis), druhý nejpo etn jší je vysazený bolen dravý (Aspius aspius), t etí místo zaujímá plotice obecná (Rutilus rutilus) a tvrté perlín ostrob ichý (Scardinius erythrophthalmus), který v roce 2002 nebyl v jeze e zaznamenán. V rámci nultého ro níku (0+, výt r v jeze e) je nejhojn jším druhem perlín ostrob ichý. Z výsledk monitoringu v roce 2003 vyplývá, že biomasa nežádoucích planktonofágních druh v jeze e Chaba ovice je stále ješt pom rn nízká. Je však pln dosta ující na to, aby za podmínek bez biomanipula ních zásah tyto ryby svým reproduk ním potenciálem ohrožovaly další vývoj ekosystému jezera a tím i jeho kvalitu vody. Nep íznivá je i imigrace dalších 3 planktonofágních druh ze satelitních nádrží jezera. Primární opat ení k zamezení emigrace nežádoucích druh ryb ze satelitních nádrží jezera spo ívá p edevším ve stavebních a technických úpravách jejich výpustí i potrubí (Kate ina, Zalužanská, sedimenta ní nádrže,Rabenov) a v režimu jejich provozování. Návrh úprav i provozního režimu v textu kap. 4. Predace okouna v dosud sledovaném období m la výrazn pozitivní dopad jak na popula ní strukturu rybího spole enstva, tak i na jeho v kovou skladbu, p edevším v roce 2002. Cílený odlov okouna je nezbytný vzhledem k potenciálnímu nebezpe í jeho vysokého reproduk ního potenciálu, který se m že uplatnit, jakmile populace planktonofágních druh p ekro í kritickou popula ní mez a okoun nebude schopen ú inn kontrolovat jak populace nežádoucích druh , tak i výsledky vlastní
49
reprodukce. P emnožení, pomalurostoucí okouni jsou po dlouhou dobu p evážn planktonofágní! Z výzkumu prostorové distribuce ryb je dob e patrné neteritoriální chování bolena dravého, které zesiluje preda ní tlak na populace nežádoucích druh ryb. Vysazování dravých ryb do jezera Chaba ovice v roce 2004 doporu ujeme realizovat v rozsahu shodném s rokem 2003. Další postup by m l být specifikován až na základ vyhodnocení dat získaných ve vegeta ní sezon 2004. Ichtyologický výzkum v sezón 2004 by bylo vhodné rozší it o podrobn jší výzkum prostorové distribuce ryb (p edevším t ecích hejn),studium složení potravy hlavních dravých i nedravých druh ryb a o analýzu v kové struktury jejich populací. (viz. kap. 4).
4.3
Kvalitativní a kvantitativní charakteristika populace vodních pták a pták pob ežní zóny
Úrove zatopení zbytkové jámy Chaba ovice a terénní úpravy jejích svah (p edevším severních) k po átku roku 2003 zna n zm nily lenitost b ehové linie, hloubkové pom ry jezera a tím i trofické a hnízdní podmínky pro ptáky. Popsané zm ny životních podmínek v prostoru jezera se promítly do distribuce, po etnosti, rozmnožování i pouhé p ítomnosti n kterých pta ích druh v roce 2003. Po et druh (18) rezidentní populace pták v hnízdním období až na jednu výjimku z stal, ve srovnání s rokem 2002, zachován. V pr b hu roku 2003 bylo zaznamenáno 5 nových druh , ve všech p ípadech se jedná jen o jednorázová pozorování. K významným meziro ním zm nám po etnosti pta í synusie v hnízdním období došlo pouze v rámci ádu bah áci (Charadriiformes) a krátkok ídlí (Ralliformes). V prvém p ípad došlo ke snížení o 92%, v druhém o 37%. Na popsaném propadu po etnosti se podílí snížení kmenového stavu populace i absence i minimální úrove rozmnožování. Pokles po etního stavu souvisí se zánikem vhodných hnízdních mikrobiotop zcela jist s predací na suboptimálních hnízdních mikrobiotopech.
a
Zcela neúsp šná byla reprodukce i v rámci ádu potápek (Podicipediformes) a výrazn klesající reproduk ní trend byl zaznamenán i u vrubozobých (Anseriformes). D vody jsou podobné jako u krátkok ídlých a bah ák . Byly popsány i zm ny preference hnízdních lokalit v m nících se životních podmínkách napoušt ného jezera. Jejich zhodnocení m že být cenným podkladem pro návrh opat ení sledující plánované užití jezera.
4.4
Hydrologické parametry
- pokra ovalo dlouhodobé hydrologické pozorování a jeho vyhodnocení
50
- byly porovnány klimatické extrémy z let 2002/2003 a byl popsán jejich vliv na výpar a kolísání hladiny jezera. V roce 2002 ani jednou výpar nep evýšil v m sí ním chodu srážkový úhrn, na rozdíl od roku 2003, kdy tato situace nastala již v m síci b eznu a trvala až do konce hydrologického roku. Tato skute nost v hydrologické bilanci je zvlášt d ležitá, pon vadž se jedná o bezodtoké jezero. - od dubna 2003 byl zaznamenán postupný pokles pr toku ve všech vodote ích vlastního povodí zbytkové jámy, jehož výsledkem bylo pak totální vyschnutí v tšiny z nich. Tento stav pak setrval v nezm n né podob až do konce hydrologického roku - výrazn horká a suchá perioda roku 2003 se neprojevila ve výrazném poklesu hladiny. -pr tok v P eložce pod Kate inou v roce 2003 , na rozdíl od roku 2002, n kolikrát klesl v období od poloviny ervna pod povolený minimální ekologický pr tok - 50 l/s., p estože ízené zatáp ní bylo od b ezna 2003 zastaveno.
5. Literatura Havel L., Vlasák P. (2003): Hydrická rekultivace zbytkových jam po t žb hn dého uhlí – jezero Chaba ovice. - Acta Facultatis Ecologiae,10, Suppl.1, 2003, Proc. 13th Conf. Slovak Limnol.Soc. and Czech Limnol.Soc., Banská Štiavnica, June 23-27,2003: 257 – 277. Vlasák P., Havel L. a kol. (2001-2002): Zatáp ní zbytkové jámy Chaba ovice model vývoje m lkého jezera v podmínkách uhelné pánve. VÚV T.G.M. Praha,. (nepubl. zprávy projektu MŽP R . 1035/210), VÚV T.G.M. Praha. Vlasák P., Adámek a kol. (2002): Jezero Chaba ovice: ichtyologické posouzení zdroj vody a management rybí obsádky. VÚV T.G.M. Praha, (nepubl. zpráva pro PKÚ, Ústí nad Labem). VÚV T.G.M. Praha. Havel L.., Vlasák P. a kol.(2003a): Jezero Chaba ovice : ichtyologické posouzení a management rybí obsádky. VÚV T.G.M. Praha, (nepubl. zpráva pro PKÚ,Ústí nad Labem). VÚV T.G.M. Praha. Vlasák, P., Kašpárek, L., Havel, L. (2003b): Vývoj kvality vody v jeze e Chaba ovice. Konf. Hn dé uhlí, VÚHU, Most, 1.10.2003 Slovak Limnol.Soc. and Czech Limnol.Soc., Banská Štiavnica, June 23-27,2003: 257 – 277.
51
