257k 27.6.2007 20:54 Stránka 8
KOVÁK číslo 25 — 4. července 2007
KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (XLIX.) Železárny Karlova huť v Lískovci na Frý- hranic je Bohumín; osada s tímto jménem se decku, s jejichž výstavbou bylo započato roku připomíná již v roce 1256, městem je od 1833, patřily až do konce sedmdesátých let 14. století (Encyklopedický slovník, Odeon, 19. století k dominantním podnikům Těšínské 1993). Vznikly zde válcovny potrubí, založené komory. Jejich význam pak klesl přenesením roku 1885 za účasti německého kapitálu. Byly některých oddělení do Třince. K novému vze- napojeny na důležitou železniční síť, mj. na stupu došlo v roce 1906, kdy po převzetí zá- Košicko-bohumínskou dráhu. Jak uvádí histovodu Rakouskou báňskou a hutní společností rik Jan Janák (v knize Dějiny Moravy, Hospomu byla přidělena „výroba pluhů všech druhů, rozšířena válcovna a mostárna a závod začal znovu prosperovat“ (podle zjištění S. Zahradnika - Třinecké železárny, 1906 - 1938). O rok později byla rozšířena ocelárna a elektrická energie postupně vytlačovala předchozí parní stroje. Další výrazné změny nastaly na konci první dekády 20. století, když do Třince byly z Karlovy hutě přemístěny válcovací trati, vysoké pece zrušeny a podnik orientován výhradně na výrobu plechu, mostních a ostatních železných konstrukcí z polotovarů dodávaných z Třineckých železáren. V mechanické dílně byly vyráběny sporákové pláty, hřeby pro důlní kolejnice, lisované nýty apod. Byla zde také pomocná oddělení, například truhlárna, zámečnické dílny a sou- Výstavná historická budova v Bohumíně (v roce 2006 slavilo město 750 let) struhy. Například podle S. Zahradnika výroba hrubých a jemných plechů dářský rozmach Moravy 1740 - 1918, z roku dosahovala ročního objemu cca 25 000 tun 1999), tento podnik v roce 1898 zaměstnával (rok 1910). Výroba byla levnější, zisky rostly 1150 dělníků, 11 mistrů a 28 úředníků a slé(dle záznamů hutě v podnikovém archivu Tři- várna patřila „mezi největší v monarchii“. Specializovaný produkt, vyráběný od neckých železáren). Po vypuknutí první světové války byl v roce 1915 v huti postaven lis 18. století, tvořilo v oblasti Jeseníků kvalitní na výrobu trubic pro patnácticentimetrové drátenické železo; například v letech 1823 1832 bylo na Janovicku 8 tažíren drátu granáty. Tradičním střediskem slezského železářství a v Malé Morávce již na konci 18. století praseverně od Ostravy na řece Odře u polských covalo 6 drátoven (tamtéž). Později, v letech
KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ Dějiny lidstva se stále více stávají něčím ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je anglický prozaik, esejista a publicista Herbert George Wells (1866 - 1946). Společně s Julesem Vernem, který jeho tvorbu významně ovlivnil, je považován za zakladatele science fiction. Z jeho rozsáhlé tvorby jsou nejznámější romány Stroj času, První lidé na Měsíci, Neviditelný a především Válka světů, kterou proslavila rozhlasová dramatizace z roku 1938, při jejímž poslechu vypukla panika, protože děj byl považován za skutečnost. (jk)
k E. m, ...
1896 - 1897, byla v Bohumíně vybudována drátovna. „Pět firem vyrábějících drát na různých místech ve Slezsku se rozhodlo koncem 19. století opustit dosavadní provozy a zřídit drátovnu na příhodnějším místě,“ píše Jan Janák (tamtéž). Tito podnikatelé se účelově sdružili do „Moravskoslezské společnosti pro průmysl drátěný, a. s.“ (O společnosti se zmiňuje také S. Zahradnik ve studii Drátovna Bohumín, Hutní závody Báňské a hutní společnosti v období první republiky). Prvními výrobními provozy drátovny byly podle S. Zahradnika válcovna, tažírna železného a měděného drátu, hřebíkárna a řetězárna (ta byla brzy přemístěna do Malé Morávky a místo ní byla v bohumínském závodě zřízena tažírna jemných drátů). Výroba ostnatého drátu byla zavedena v roce 1901, o 5 let později začala fungovat galvanická pozinkovna „jako první elektrická zinkovací trať v Evropě vůbec“ (tamtéž). Bohumínská továrna se pak stala svého druhu „největší v celé monarchii a pracovala s parním pohonem o kapacitě více než 2000 koní,“ uvádí J. Janák. Krátce před vypuknutím první světové války začala v Bohumíně výroba železných a měděných lan. V letech 1912 - 1915 došlo ke značnému rozšíření a modernizaci závodu; byla postavena elektrická centrála o výkonu 3200 kW, ocelárna se dvěma pecemi s příslušnými zařízeními a chemickou laboratoří a nová, moderně vybavená válcovna k výrobě železného drátu kruhového průřezu. Stará válcovna se od té doby zaměřila jenom na produkci železných a měděných drátů a tyčí. Pro základní představu o vývoji moravskoslezského železářství je třeba zmínit se ještě o řetězárně v Malé Morávce na Rýmařovsku. Tento podnik byl založen někdy v 60. letech 19. století v místě někdejšího starého hutního průmyslu. V této době byly postaveny zkujňovací pece (tzv. frišovací pece), válcovna drátu, hřebíkárna a řetězárna.V roce 1896, když se závod v Malé Morávce stal majetkem Moravskoslezské společnosti pro výrobu drátu, byla produkce drátu dočasně převedena do Bohumína; po jejím navrácení zpět do Malé Morávky byla tato výroba výlučnou zdejší záležitostí. Později až do počátku 20. let 20. století závod stagnoval a upadal. Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.
25 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 27. ČERVNA 2007, DATUM VYDÁNÍ: 4. ČERVENCE 2007, CENA: 6 KČ
Čtěte v čísle ● FotoreportáÏ z demonstrace 23. 6. 2007 - str. 2 ● Zprávy ze zahraniãí - str. 3
PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Konta pracovní doby - teorie a skuteãnost (II.) ● Nov˘ zákoník práce v daÀovém reÏimu po 1. 1. 2007 (VII.)
Příští číslo vyjde 20. července
Tu červnovou demonstraci nám rozehnal liják! On snad Topolánek poroučí už i větru, dešti…
REDAKČNÍ ANKETA Z „VÁCLAVÁKU“: PROČ JE VLÁDNÍ REFORMA ŠPATNÁ? Kováckým účastníkům odborářské demonstrace 23. června na Václavském náměstí v Praze položila redakce Kovák otázku: Proč je podle vás vládní reforma špatná? Co vás přimělo k rozhodnutí zúčastnit se protestní akce? Marcela Michálková, Mittal Steel Ostrava, závod Koksovna: Na reformě mně vadí, že poškozuje nás, obyčejné lidi. Od nás se chce práce na sto procent, ale co za to? Nás chtějí krátit. Nejsme přece něco míň než pan Topolánek... Miroslav Pour, vysoce kvalifikovaný dělník ve firmě na Královéhradecku: Reforma nás připraví i o to minimum, co máme. Průměrný plat je 20 000 Kč, ale jak většinou pozoruju, zaměstnanci dostávají tak 14 000 Kč hrubého. To se týká i mě.
(Pokračování na str. 2) 4
Poprvé od roku 1990 uspořádaly odbory demonstraci na Václavském náměstí v Praze
ZASTAVME ŠKRTFORMU! Pod tímto heslem demonstrovali odboráři v Praze
Asi 35 tisíc lidí přišlo demonstrovat 23. června na Václavské náměstí v Praze proti vládnímu návrhu reformy veřejných financí. Kováků se na akci pořádané Českomoravskou konfederací odborových svazů sešlo asi 10 tisíc. „Od 1. ledna příštího roku vláda přichystala batoh reformních opatření,“ oslovil demonstranty předseda ČMKOS Milan Štěch. „Není to batoh dobrot, je to batoh plný bahna a kamení, a ten má vláda zavěsit na náš krk. To, co je nyní připraveno, je jen první krok. Dnešní škrty jsou jen zlomkem toho, co přijde v letech 2009 a 2010. Vláda vám lže. Reforma je jenom krycím manévrem jak snížit daně bohatým. Vláda snižuje daně bohatým, těm, kteří mají příjem nad 65 tisíc korun měsíčně. Ti nejbohatší na tom vydělají měsíčně desetitisíce a ročně statisíce. Zaplatí to samozřejmě všichni ostatní občané. Chce také snížit daně firmám, které tu dosahují vysokého zisku. Desítky miliónů odtékají z naší země, ale vládě je to málo, chce aby odtékaly stamilióny. Vláda dělá reformu pro své voliče a sponzory,“ prohlásil M. Štěch.
Výzva veřejnosti a všem politikům Viceprezident Konfederace odborových svazů Slovenské republiky Eugen Škultéty se ve svém vystoupení podělil se svými zkušenostmi s reformou minulé slovenské vlády Mikuláše Dzurindy. „Před čtyřmi roky jsme zažili něco podobného, co se nyní chystá na vás,“ zdůraznil a varoval před dopady takové reformy. V průběhu demonstrace přečetl předseda Odborového svazu KOVO Josef Středula výzvu veřejnosti a všem politikům, kterou přítomní halasně odsouhlasili. „Na tomto místě lidé v roce 1989 necinkali klíči pro vítězství několika vyvolených jedinců, ale pro svobodu a lepší život v občanské společnosti. I my nyní vyjadřujeme nespokojenost s nespravedlivou refor(Pokračování na str. 2) 1
257k 27.6.2007 20:51 Stránka 2
KOVÁK číslo 25 — 4. července 2007
ZASTAVME ŠKRTFORMU! (Dokončení ze str. 1) mou, kterou chystá současná koaliční vláda. Tuto reformu má zaplatit většina z nás zdražením potravin a základních potřeb, snížením sociálních dávek a zavedením poplatků u lékaře. Vláda připravila nezodpovědný pokus na obyčejných lidech, kteří tento experiment zaplatí. Pro takovýto reformní hazard nezískala vládní koalice od občanů ve volbách mandát. Odmítáme reformu, kde bohatí budou ještě více bohatnout a chudí ještě více chudnout. Česká společnost potřebuje takovou reformu, na které se budou spravedlivě podílet všichni občané podle svých majetkových a příjmových podmínek. Potřebujeme reformu, která si posvítí na daňové úniky a skutečné černé pasažéry!“ stojí mimo jiné ve výzvě. Demonstranti byli vybaveni transparenty s nápisy jako: „Reformu ano, ale spravedlivou.“ „Reforma jen pro bohaté.“ „Topolánek vaří z vody.“
„Proti takovým nespravedlivým reformám bojujeme mezinárodně. Zaměstnanci v dalších zemích vedou tento zápas na národní i místní úrovni stejně jako vy. Společně a solidárně bojujeme za to, aby všichni lidé mohli vést důstojný život.“ Jménem Evropské federace kováků vyjádřil svou solidaritu „s českými pracujícími v jejich boji proti zhoršování pracovních podmínek“ její generální tajemník Peter Scherrer.
KOVÁK číslo 25 — 4. července 2007
Podivný postup magistrátu Přípravu demonstrace provázely obstrukce pražského magistrátu. Poprvé od listopadu 1989 nechtěly úřady odborům povolit zábor prostory pro konání demonstrace. ČMKOS však vycházela z právního názoru, že neexistuje povinnost o zábor požádat. „Vůbec se mi nelíbí postup magistrátu. Je to pokus o ovlivňování práva na shromažďování. To není důstojné,“ komentoval magistrátní obstrukce předseda OS KOVO J. Středula. Text a snímky MARTIN BENEŠ
Mezinárodní poselství
Kolik kováků opustí Swissmetall? Skupina Swissmetall chce v příštích 18 měsících uskutečnit dlouho připravovanou reorganizaci svých výrobních závodů a zároveň propustit 153 z celkem 606 pracovníků s plným úvazkem. Podle informace švýcarského deníku Neue Zürcher Zeitung se v rámci těchto změn sloučí zpracování barevných kovů v Dornachu s programem v Reconvilier, kde bude napříště výroba drátů a tyčí. V závodě v Dornachu, který se má specializovat na profily a trubky, bude v nejbližších měsících uveden do provozu nový výtlačný lis. Již dřívější zprávy o rušení pracovních míst vyvolaly v listopadu 2005 v Reconvilier jednoměsíční stávku. Odborový svaz Unia reagoval nyní na zveřejněné plány Swissmetallu ostrou kritikou. Podle názoru odborářů jde plán daleko nad dřívější prohlášení o snižování počtu pracovních sil, neboť původně se mělo zrušit jen šest míst. Unia proto vyzvala vedení koncernu, aby přezkoumalo své rozhodnutí a vrátilo se k pů-
Odborový svaz pracovníků ve strojírenském a elektrotechnickém průmyslu (IG Metall) podal před nedávnem žalobu na koncern Siemens, který obvinil z financování žluťáckého odborového svazu AUB. Podle tvrzení představitelů IG Metallu, reprezentujícího 2,4 miliónu kováků, člen představenstva Siemensu Johannes Feldmayer předal předsedovi AUB 34 milióny euro na vydržování jeho svazu a na úhradu
(Dokončení ze str. 1)
Demonstranti vyrazili před 12. hodinou od budovy DOS na Žižkově
různých akcí proti IG Metallu. Oba byli ostatně již před časem zatčeni na pokyn státního zástupce v Norimberku a obviněni z nekalých praktik. AUB, který zastupuje údajně 19 000 odborářů v celém Německu, se sám označuje za odborový svaz, který je „proti třídnímu boji“. To ostatně potvrdil při různých dosavadních vyjednáváních odborářů s podnikateli, kdy se stavěl na stranu zaměstnavatelů. (jh)
FRANCOUZSKÁ ANALÝZA ZAMĚSTNANOSTI Kovoprůmysl má příliš nekvalifikovaných sil Do roku 2015 ubyde ve francouzském strojírenství a hutnictví přinejmenším 456 000, ale možná až 544 000 pracovníků, přičemž ukazatel nezaměstnanosti v sektoru bude v tu dobu 7,4 procenta. Konstatovala to analýza zaměstnanosti a profesí za období 2004 - 2015, zveřejněná letos na jaře časopisem Bulletin du Militant, vydávaným Všeobecnou federací dolů a hutnictví (CFDT). Podle odhadů francouzských odborníků bude v lepším případě odcházet z uvedených odvětví každoročně 38 000, v horším až 45 000 pracovníků. První údaj vychází z předpokladu nástupu lidí do důchodu v průměrném věku 61 let, druhý odhad předpokládá penzionování již v 59 letech. Ze sedmi základních profesí budou strojírenské a hutnické obory opouštět v nejvyšším počtu kvalifikovaní dělníci, jichž do roku 2015 odejde minimálně 185 000, možná však i více než 221 000. Úbytek techniků včetně mistrů by měl být 85 600, respektive 100 400, inženýrů 45 000 až 54 6000.
Vítězslav Hudeček a Jiří Aberla, Dakon Krumlov, pobočka Město Albrechtice: Všechno je na reformě špatně - nemocenská, poplatky ve zdravotnictví, zvednou se nám daně a za potraviny zaplatíme víc. Máme málo a nebudeme mít nic.
Na poradě kováků z krajského sdružení OS KOVO Prahy a Středočeského kraje 18. června informoval o svých poznatcích a zkušenostech z letošního kolektivního vyjednávání a protestní akce na jeho podporu předseda ZO OS KOVO Škoda Auto Mladá Boleslav Jaroslav Povšík. Uvedl řadu konkrétních úspěchů ve prospěch zaměstnanců firmy, třebaže celostátní média výsledek vyjednávání líčila jako neúspěch odborářů. Například se podařilo vyjednat na celou dobu účinnosti kolektivní smlouvy, že nebude zrušeno ani jedno místo v údržbě a volná místa nebudou obsazována z agentur. Rovněž odboráři uspěli v dojednání celoročních bonusů, takže současná kolektivní smlouva je historicky nejlepší od vzniku firmy, upozornil J. Povšík. (rur)
AUTOSALÓN V BRNĚ REKORDNÍ
Známý koncern financoval žluťácké odbory
REDAKČNÍ ANKETA Z „VÁCLAVÁKU“:
ŠKODA AUTO: KOLEKTIVNÍ SMLOUVA JE HISTORICKY NEJLEPŠÍ
vodní úpravě. Šéfové Swissmetallu chtějí rovněž dostat výkony švýcarských továren na úroveň německého závodu Lüdenscheid, který již prošel restrukturalizací a jehož obrat na hlavu pracovníka je o 20 procent vyšší než v Dornachu a o 40 procent vyšší než v Reconvilier. Restrukturalizaci ve švýcarských závodech mají realizovat němečtí odborníci, například v Reconvilier Manfred Gröning, jenž doposud řídil Lüdenscheid. Dosavadní šéf švýcarských závodů Henri Bols od Swissmetallu odchází. I tyto personální změny vyvolaly kritiku z úst funkcionářů Unie, jimž se nelíbí, že koncern porušil příslib, že reorganizace provede ředitel obeznámený s místními problémy, uvedl list NZZ. JAN HÁLA Sedmý ročník mezinárodního veletrhu osob-
IG METALL ŽALUJE SIEMENS
V poselství generálního tajemníka Mezinárodní odborové konfederace Guy Rydera demonstrujícím se píše:
Přitom živím přítelkyni, které je 50 let a nemůže sehnat práci. Je vyučená kuchařka a servírka, ale nikdo ji nezaměstná. Musím proto táhnout živobytí za nás za oba. Jenže reforma znamená při mém platu tak 1500 Kč minus. Takže budu mít 12 500 až 13 000 Kč hrubého. To je konečná, nevím, co budeme dělat. Milan Bříza, DC Chotěboř: Mám děti, takže se mě reforma určitě dotkne. Kompletně. Souhlasím se vším, co tady bylo řečeno.
I VE ŠVÝCARSKU SE PROPOUŠTÍ
Zmíněná analýza poukázala na vysoký počet nekvalifikovaných pracovníků, jichž je 35 procent. Podle odhadů by mezi novými pracovníky měli přibývat lidé s kvalifikací: v kategorii inženýrů by jich ze současných 13 mělo v budoucnu být 16 procent, zatímco nových pracovníků bez kvalifikace by mělo být místo současných 20 jen 16 procent. Jak upozornila studie, francouzské strojírenství a hutnictví tvoří ze 70 procent malé podniky s méně než deseti zaměstnanci, zatímco firmy s více než 50 pracovníky představují jen deset procent všech podniků. (jh)
ních automobilů Autosalón na Veletržním výstavišti v Brně, který ve dnech 9. až 14. června denně zahlcovaly desetitisíce odborných i laických návštěvníků z domova i Evropy, zakončil svou bilanci několika rekordy. Autosalón navštívilo 140 tisíc hostů a představily se na něm čtyři světové premiéry. Tři sta vystavovatelů předvedlo na ploše 53 356 metrů čtverečních nablýskané sporťáky, limuzíny, offroady a osobní automobily zvučných značek jako Ferrari, Hummer, Maserati, Bentley nebo Lamborghini. Světové premiéry si v Brně odbyly automobily Ultima CanAm, model Spost Pac 207SW od firmy Peugeot, vůz Altea Free FreeTrack od společnosti Seat a Brisk RS 01 WRC od stejnojmenné společnosti. Letošní ročník Autosalónu se zaměřil na ženy. Něžné pohlaví volilo na veletrhu nejlepší automobil. Titul „ladycar“ nakonec získal vůz Audi S5, který ženy nazvaly „autem snů“. Nejpraktičtější jim připadal vůz Mitsubishi Outlander. Příští ročník Autosalónu se bude konat za dva roky. Následující rok jej vystřídá veletrh nákladních a užitkových vozů Autotec. RUDOLF UNGER
ZAČAL VYCHÁZET PORKOVÁK V letošním roce začala podniková odborová rada při akciové společnosti Mittal Steel Ostrava vydávat svůj časopis pod názvem PORKOVÁK. V čísle 2 vydaném začátkem června, který má redakce Kovák k dispozici, najde zaměstnanec bývalé Nové huti například výzvu účastníků celostátního shromáždění zástupců odborových organizací z 19. května, důvody, proč se zúčastnit červnové demonstrace, nebo informaci o 34. ročníku turistické akce Valcířská 50. (ben)
KOVÁK
Připravila JANA BENEŠOVÁ Snímky Martin Beneš 2
• Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email:
[email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605 Mladí kováci se dostavili s bubínky
3
257k 27.6.2007 20:51 Stránka 2
KOVÁK číslo 25 — 4. července 2007
ZASTAVME ŠKRTFORMU! (Dokončení ze str. 1) mou, kterou chystá současná koaliční vláda. Tuto reformu má zaplatit většina z nás zdražením potravin a základních potřeb, snížením sociálních dávek a zavedením poplatků u lékaře. Vláda připravila nezodpovědný pokus na obyčejných lidech, kteří tento experiment zaplatí. Pro takovýto reformní hazard nezískala vládní koalice od občanů ve volbách mandát. Odmítáme reformu, kde bohatí budou ještě více bohatnout a chudí ještě více chudnout. Česká společnost potřebuje takovou reformu, na které se budou spravedlivě podílet všichni občané podle svých majetkových a příjmových podmínek. Potřebujeme reformu, která si posvítí na daňové úniky a skutečné černé pasažéry!“ stojí mimo jiné ve výzvě. Demonstranti byli vybaveni transparenty s nápisy jako: „Reformu ano, ale spravedlivou.“ „Reforma jen pro bohaté.“ „Topolánek vaří z vody.“
„Proti takovým nespravedlivým reformám bojujeme mezinárodně. Zaměstnanci v dalších zemích vedou tento zápas na národní i místní úrovni stejně jako vy. Společně a solidárně bojujeme za to, aby všichni lidé mohli vést důstojný život.“ Jménem Evropské federace kováků vyjádřil svou solidaritu „s českými pracujícími v jejich boji proti zhoršování pracovních podmínek“ její generální tajemník Peter Scherrer.
KOVÁK číslo 25 — 4. července 2007
Podivný postup magistrátu Přípravu demonstrace provázely obstrukce pražského magistrátu. Poprvé od listopadu 1989 nechtěly úřady odborům povolit zábor prostory pro konání demonstrace. ČMKOS však vycházela z právního názoru, že neexistuje povinnost o zábor požádat. „Vůbec se mi nelíbí postup magistrátu. Je to pokus o ovlivňování práva na shromažďování. To není důstojné,“ komentoval magistrátní obstrukce předseda OS KOVO J. Středula. Text a snímky MARTIN BENEŠ
Mezinárodní poselství
Kolik kováků opustí Swissmetall? Skupina Swissmetall chce v příštích 18 měsících uskutečnit dlouho připravovanou reorganizaci svých výrobních závodů a zároveň propustit 153 z celkem 606 pracovníků s plným úvazkem. Podle informace švýcarského deníku Neue Zürcher Zeitung se v rámci těchto změn sloučí zpracování barevných kovů v Dornachu s programem v Reconvilier, kde bude napříště výroba drátů a tyčí. V závodě v Dornachu, který se má specializovat na profily a trubky, bude v nejbližších měsících uveden do provozu nový výtlačný lis. Již dřívější zprávy o rušení pracovních míst vyvolaly v listopadu 2005 v Reconvilier jednoměsíční stávku. Odborový svaz Unia reagoval nyní na zveřejněné plány Swissmetallu ostrou kritikou. Podle názoru odborářů jde plán daleko nad dřívější prohlášení o snižování počtu pracovních sil, neboť původně se mělo zrušit jen šest míst. Unia proto vyzvala vedení koncernu, aby přezkoumalo své rozhodnutí a vrátilo se k pů-
Odborový svaz pracovníků ve strojírenském a elektrotechnickém průmyslu (IG Metall) podal před nedávnem žalobu na koncern Siemens, který obvinil z financování žluťáckého odborového svazu AUB. Podle tvrzení představitelů IG Metallu, reprezentujícího 2,4 miliónu kováků, člen představenstva Siemensu Johannes Feldmayer předal předsedovi AUB 34 milióny euro na vydržování jeho svazu a na úhradu
(Dokončení ze str. 1)
Demonstranti vyrazili před 12. hodinou od budovy DOS na Žižkově
různých akcí proti IG Metallu. Oba byli ostatně již před časem zatčeni na pokyn státního zástupce v Norimberku a obviněni z nekalých praktik. AUB, který zastupuje údajně 19 000 odborářů v celém Německu, se sám označuje za odborový svaz, který je „proti třídnímu boji“. To ostatně potvrdil při různých dosavadních vyjednáváních odborářů s podnikateli, kdy se stavěl na stranu zaměstnavatelů. (jh)
FRANCOUZSKÁ ANALÝZA ZAMĚSTNANOSTI Kovoprůmysl má příliš nekvalifikovaných sil Do roku 2015 ubyde ve francouzském strojírenství a hutnictví přinejmenším 456 000, ale možná až 544 000 pracovníků, přičemž ukazatel nezaměstnanosti v sektoru bude v tu dobu 7,4 procenta. Konstatovala to analýza zaměstnanosti a profesí za období 2004 - 2015, zveřejněná letos na jaře časopisem Bulletin du Militant, vydávaným Všeobecnou federací dolů a hutnictví (CFDT). Podle odhadů francouzských odborníků bude v lepším případě odcházet z uvedených odvětví každoročně 38 000, v horším až 45 000 pracovníků. První údaj vychází z předpokladu nástupu lidí do důchodu v průměrném věku 61 let, druhý odhad předpokládá penzionování již v 59 letech. Ze sedmi základních profesí budou strojírenské a hutnické obory opouštět v nejvyšším počtu kvalifikovaní dělníci, jichž do roku 2015 odejde minimálně 185 000, možná však i více než 221 000. Úbytek techniků včetně mistrů by měl být 85 600, respektive 100 400, inženýrů 45 000 až 54 6000.
Vítězslav Hudeček a Jiří Aberla, Dakon Krumlov, pobočka Město Albrechtice: Všechno je na reformě špatně - nemocenská, poplatky ve zdravotnictví, zvednou se nám daně a za potraviny zaplatíme víc. Máme málo a nebudeme mít nic.
Na poradě kováků z krajského sdružení OS KOVO Prahy a Středočeského kraje 18. června informoval o svých poznatcích a zkušenostech z letošního kolektivního vyjednávání a protestní akce na jeho podporu předseda ZO OS KOVO Škoda Auto Mladá Boleslav Jaroslav Povšík. Uvedl řadu konkrétních úspěchů ve prospěch zaměstnanců firmy, třebaže celostátní média výsledek vyjednávání líčila jako neúspěch odborářů. Například se podařilo vyjednat na celou dobu účinnosti kolektivní smlouvy, že nebude zrušeno ani jedno místo v údržbě a volná místa nebudou obsazována z agentur. Rovněž odboráři uspěli v dojednání celoročních bonusů, takže současná kolektivní smlouva je historicky nejlepší od vzniku firmy, upozornil J. Povšík. (rur)
AUTOSALÓN V BRNĚ REKORDNÍ
Známý koncern financoval žluťácké odbory
REDAKČNÍ ANKETA Z „VÁCLAVÁKU“:
ŠKODA AUTO: KOLEKTIVNÍ SMLOUVA JE HISTORICKY NEJLEPŠÍ
vodní úpravě. Šéfové Swissmetallu chtějí rovněž dostat výkony švýcarských továren na úroveň německého závodu Lüdenscheid, který již prošel restrukturalizací a jehož obrat na hlavu pracovníka je o 20 procent vyšší než v Dornachu a o 40 procent vyšší než v Reconvilier. Restrukturalizaci ve švýcarských závodech mají realizovat němečtí odborníci, například v Reconvilier Manfred Gröning, jenž doposud řídil Lüdenscheid. Dosavadní šéf švýcarských závodů Henri Bols od Swissmetallu odchází. I tyto personální změny vyvolaly kritiku z úst funkcionářů Unie, jimž se nelíbí, že koncern porušil příslib, že reorganizace provede ředitel obeznámený s místními problémy, uvedl list NZZ. JAN HÁLA Sedmý ročník mezinárodního veletrhu osob-
IG METALL ŽALUJE SIEMENS
V poselství generálního tajemníka Mezinárodní odborové konfederace Guy Rydera demonstrujícím se píše:
Přitom živím přítelkyni, které je 50 let a nemůže sehnat práci. Je vyučená kuchařka a servírka, ale nikdo ji nezaměstná. Musím proto táhnout živobytí za nás za oba. Jenže reforma znamená při mém platu tak 1500 Kč minus. Takže budu mít 12 500 až 13 000 Kč hrubého. To je konečná, nevím, co budeme dělat. Milan Bříza, DC Chotěboř: Mám děti, takže se mě reforma určitě dotkne. Kompletně. Souhlasím se vším, co tady bylo řečeno.
I VE ŠVÝCARSKU SE PROPOUŠTÍ
Zmíněná analýza poukázala na vysoký počet nekvalifikovaných pracovníků, jichž je 35 procent. Podle odhadů by mezi novými pracovníky měli přibývat lidé s kvalifikací: v kategorii inženýrů by jich ze současných 13 mělo v budoucnu být 16 procent, zatímco nových pracovníků bez kvalifikace by mělo být místo současných 20 jen 16 procent. Jak upozornila studie, francouzské strojírenství a hutnictví tvoří ze 70 procent malé podniky s méně než deseti zaměstnanci, zatímco firmy s více než 50 pracovníky představují jen deset procent všech podniků. (jh)
ních automobilů Autosalón na Veletržním výstavišti v Brně, který ve dnech 9. až 14. června denně zahlcovaly desetitisíce odborných i laických návštěvníků z domova i Evropy, zakončil svou bilanci několika rekordy. Autosalón navštívilo 140 tisíc hostů a představily se na něm čtyři světové premiéry. Tři sta vystavovatelů předvedlo na ploše 53 356 metrů čtverečních nablýskané sporťáky, limuzíny, offroady a osobní automobily zvučných značek jako Ferrari, Hummer, Maserati, Bentley nebo Lamborghini. Světové premiéry si v Brně odbyly automobily Ultima CanAm, model Spost Pac 207SW od firmy Peugeot, vůz Altea Free FreeTrack od společnosti Seat a Brisk RS 01 WRC od stejnojmenné společnosti. Letošní ročník Autosalónu se zaměřil na ženy. Něžné pohlaví volilo na veletrhu nejlepší automobil. Titul „ladycar“ nakonec získal vůz Audi S5, který ženy nazvaly „autem snů“. Nejpraktičtější jim připadal vůz Mitsubishi Outlander. Příští ročník Autosalónu se bude konat za dva roky. Následující rok jej vystřídá veletrh nákladních a užitkových vozů Autotec. RUDOLF UNGER
ZAČAL VYCHÁZET PORKOVÁK V letošním roce začala podniková odborová rada při akciové společnosti Mittal Steel Ostrava vydávat svůj časopis pod názvem PORKOVÁK. V čísle 2 vydaném začátkem června, který má redakce Kovák k dispozici, najde zaměstnanec bývalé Nové huti například výzvu účastníků celostátního shromáždění zástupců odborových organizací z 19. května, důvody, proč se zúčastnit červnové demonstrace, nebo informaci o 34. ročníku turistické akce Valcířská 50. (ben)
KOVÁK
Připravila JANA BENEŠOVÁ Snímky Martin Beneš 2
• Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email:
[email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605 Mladí kováci se dostavili s bubínky
3
257k 27.6.2007 20:54 Stránka 8
KOVÁK číslo 25 — 4. července 2007
KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (XLIX.) Železárny Karlova huť v Lískovci na Frý- hranic je Bohumín; osada s tímto jménem se decku, s jejichž výstavbou bylo započato roku připomíná již v roce 1256, městem je od 1833, patřily až do konce sedmdesátých let 14. století (Encyklopedický slovník, Odeon, 19. století k dominantním podnikům Těšínské 1993). Vznikly zde válcovny potrubí, založené komory. Jejich význam pak klesl přenesením roku 1885 za účasti německého kapitálu. Byly některých oddělení do Třince. K novému vze- napojeny na důležitou železniční síť, mj. na stupu došlo v roce 1906, kdy po převzetí zá- Košicko-bohumínskou dráhu. Jak uvádí histovodu Rakouskou báňskou a hutní společností rik Jan Janák (v knize Dějiny Moravy, Hospomu byla přidělena „výroba pluhů všech druhů, rozšířena válcovna a mostárna a závod začal znovu prosperovat“ (podle zjištění S. Zahradnika - Třinecké železárny, 1906 - 1938). O rok později byla rozšířena ocelárna a elektrická energie postupně vytlačovala předchozí parní stroje. Další výrazné změny nastaly na konci první dekády 20. století, když do Třince byly z Karlovy hutě přemístěny válcovací trati, vysoké pece zrušeny a podnik orientován výhradně na výrobu plechu, mostních a ostatních železných konstrukcí z polotovarů dodávaných z Třineckých železáren. V mechanické dílně byly vyráběny sporákové pláty, hřeby pro důlní kolejnice, lisované nýty apod. Byla zde také pomocná oddělení, například truhlárna, zámečnické dílny a sou- Výstavná historická budova v Bohumíně (v roce 2006 slavilo město 750 let) struhy. Například podle S. Zahradnika výroba hrubých a jemných plechů dářský rozmach Moravy 1740 - 1918, z roku dosahovala ročního objemu cca 25 000 tun 1999), tento podnik v roce 1898 zaměstnával (rok 1910). Výroba byla levnější, zisky rostly 1150 dělníků, 11 mistrů a 28 úředníků a slé(dle záznamů hutě v podnikovém archivu Tři- várna patřila „mezi největší v monarchii“. Specializovaný produkt, vyráběný od neckých železáren). Po vypuknutí první světové války byl v roce 1915 v huti postaven lis 18. století, tvořilo v oblasti Jeseníků kvalitní na výrobu trubic pro patnácticentimetrové drátenické železo; například v letech 1823 1832 bylo na Janovicku 8 tažíren drátu granáty. Tradičním střediskem slezského železářství a v Malé Morávce již na konci 18. století praseverně od Ostravy na řece Odře u polských covalo 6 drátoven (tamtéž). Později, v letech
KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ Dějiny lidstva se stále více stávají něčím ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je anglický prozaik, esejista a publicista Herbert George Wells (1866 - 1946). Společně s Julesem Vernem, který jeho tvorbu významně ovlivnil, je považován za zakladatele science fiction. Z jeho rozsáhlé tvorby jsou nejznámější romány Stroj času, První lidé na Měsíci, Neviditelný a především Válka světů, kterou proslavila rozhlasová dramatizace z roku 1938, při jejímž poslechu vypukla panika, protože děj byl považován za skutečnost. (jk)
k E. m, ...
1896 - 1897, byla v Bohumíně vybudována drátovna. „Pět firem vyrábějících drát na různých místech ve Slezsku se rozhodlo koncem 19. století opustit dosavadní provozy a zřídit drátovnu na příhodnějším místě,“ píše Jan Janák (tamtéž). Tito podnikatelé se účelově sdružili do „Moravskoslezské společnosti pro průmysl drátěný, a. s.“ (O společnosti se zmiňuje také S. Zahradnik ve studii Drátovna Bohumín, Hutní závody Báňské a hutní společnosti v období první republiky). Prvními výrobními provozy drátovny byly podle S. Zahradnika válcovna, tažírna železného a měděného drátu, hřebíkárna a řetězárna (ta byla brzy přemístěna do Malé Morávky a místo ní byla v bohumínském závodě zřízena tažírna jemných drátů). Výroba ostnatého drátu byla zavedena v roce 1901, o 5 let později začala fungovat galvanická pozinkovna „jako první elektrická zinkovací trať v Evropě vůbec“ (tamtéž). Bohumínská továrna se pak stala svého druhu „největší v celé monarchii a pracovala s parním pohonem o kapacitě více než 2000 koní,“ uvádí J. Janák. Krátce před vypuknutím první světové války začala v Bohumíně výroba železných a měděných lan. V letech 1912 - 1915 došlo ke značnému rozšíření a modernizaci závodu; byla postavena elektrická centrála o výkonu 3200 kW, ocelárna se dvěma pecemi s příslušnými zařízeními a chemickou laboratoří a nová, moderně vybavená válcovna k výrobě železného drátu kruhového průřezu. Stará válcovna se od té doby zaměřila jenom na produkci železných a měděných drátů a tyčí. Pro základní představu o vývoji moravskoslezského železářství je třeba zmínit se ještě o řetězárně v Malé Morávce na Rýmařovsku. Tento podnik byl založen někdy v 60. letech 19. století v místě někdejšího starého hutního průmyslu. V této době byly postaveny zkujňovací pece (tzv. frišovací pece), válcovna drátu, hřebíkárna a řetězárna.V roce 1896, když se závod v Malé Morávce stal majetkem Moravskoslezské společnosti pro výrobu drátu, byla produkce drátu dočasně převedena do Bohumína; po jejím navrácení zpět do Malé Morávky byla tato výroba výlučnou zdejší záležitostí. Později až do počátku 20. let 20. století závod stagnoval a upadal. Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.
25 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 27. ČERVNA 2007, DATUM VYDÁNÍ: 4. ČERVENCE 2007, CENA: 6 KČ
Čtěte v čísle ● FotoreportáÏ z demonstrace 23. 6. 2007 - str. 2 ● Zprávy ze zahraniãí - str. 3
PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Konta pracovní doby - teorie a skuteãnost (II.) ● Nov˘ zákoník práce v daÀovém reÏimu po 1. 1. 2007 (VII.)
Příští číslo vyjde 20. července
Tu červnovou demonstraci nám rozehnal liják! On snad Topolánek poroučí už i větru, dešti…
REDAKČNÍ ANKETA Z „VÁCLAVÁKU“: PROČ JE VLÁDNÍ REFORMA ŠPATNÁ? Kováckým účastníkům odborářské demonstrace 23. června na Václavském náměstí v Praze položila redakce Kovák otázku: Proč je podle vás vládní reforma špatná? Co vás přimělo k rozhodnutí zúčastnit se protestní akce? Marcela Michálková, Mittal Steel Ostrava, závod Koksovna: Na reformě mně vadí, že poškozuje nás, obyčejné lidi. Od nás se chce práce na sto procent, ale co za to? Nás chtějí krátit. Nejsme přece něco míň než pan Topolánek... Miroslav Pour, vysoce kvalifikovaný dělník ve firmě na Královéhradecku: Reforma nás připraví i o to minimum, co máme. Průměrný plat je 20 000 Kč, ale jak většinou pozoruju, zaměstnanci dostávají tak 14 000 Kč hrubého. To se týká i mě.
(Pokračování na str. 2) 4
Poprvé od roku 1990 uspořádaly odbory demonstraci na Václavském náměstí v Praze
ZASTAVME ŠKRTFORMU! Pod tímto heslem demonstrovali odboráři v Praze
Asi 35 tisíc lidí přišlo demonstrovat 23. června na Václavské náměstí v Praze proti vládnímu návrhu reformy veřejných financí. Kováků se na akci pořádané Českomoravskou konfederací odborových svazů sešlo asi 10 tisíc. „Od 1. ledna příštího roku vláda přichystala batoh reformních opatření,“ oslovil demonstranty předseda ČMKOS Milan Štěch. „Není to batoh dobrot, je to batoh plný bahna a kamení, a ten má vláda zavěsit na náš krk. To, co je nyní připraveno, je jen první krok. Dnešní škrty jsou jen zlomkem toho, co přijde v letech 2009 a 2010. Vláda vám lže. Reforma je jenom krycím manévrem jak snížit daně bohatým. Vláda snižuje daně bohatým, těm, kteří mají příjem nad 65 tisíc korun měsíčně. Ti nejbohatší na tom vydělají měsíčně desetitisíce a ročně statisíce. Zaplatí to samozřejmě všichni ostatní občané. Chce také snížit daně firmám, které tu dosahují vysokého zisku. Desítky miliónů odtékají z naší země, ale vládě je to málo, chce aby odtékaly stamilióny. Vláda dělá reformu pro své voliče a sponzory,“ prohlásil M. Štěch.
Výzva veřejnosti a všem politikům Viceprezident Konfederace odborových svazů Slovenské republiky Eugen Škultéty se ve svém vystoupení podělil se svými zkušenostmi s reformou minulé slovenské vlády Mikuláše Dzurindy. „Před čtyřmi roky jsme zažili něco podobného, co se nyní chystá na vás,“ zdůraznil a varoval před dopady takové reformy. V průběhu demonstrace přečetl předseda Odborového svazu KOVO Josef Středula výzvu veřejnosti a všem politikům, kterou přítomní halasně odsouhlasili. „Na tomto místě lidé v roce 1989 necinkali klíči pro vítězství několika vyvolených jedinců, ale pro svobodu a lepší život v občanské společnosti. I my nyní vyjadřujeme nespokojenost s nespravedlivou refor(Pokračování na str. 2) 1
257kA 27.6.2007 20:59 Stránka 6
KOVÁK číslo 25 — 4. července 2007/příloha
Příklad: Zaměstnanec pobírající stálou měsíční mzdu ve výši 20 000 Kč odpracuje v rozhodném období o délce 13 týdnů podle rozvrhu 650 hodin místo 520 hodin (nadbytek práce). Jeho průměrný hodinový výdělek činí 92,30 Kč. Za čtyři týdny dovolené čerpané v následujícím kalendářním čtvrtletí by tento zaměstnanec obdržel pouhých 14 768 Kč. Problémy s krácením stálé mzdy v případě neodpracování všech rozvržených hodin z důvodu překážek v práci Problém spočívá v míře krácení stálé mzdy při neodpracování plného počtu rozvržených hodin. Nabízejí se různé možnosti (krácení v poměru neodpracovaná doba : odpracovaná doba v daném měsíci, výpočet fiktivní hodinové mzdy vztažené k vyrovnávacímu období...), ale každá má své úskalí. Nejnázorněji lze problém popsat pomocí dvou z mnoha příkladů: Příklad A (vychází z doporučení ing. Tomšího, specialisty MPSV ČR): Zaměstnavatel použije pro krácení stálé mzdy stálou hodinovou mzdu, kterou vypočte jako podíl součtu stálých mezd za vyrovnávací období a součinu počtu týdnů vyrovnávacího období a stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance. Při vyrovnávacím období v délce 13 týdnů (3 měsíce), stanovené týdenní pracovní době 40 hodin a stálé měsíční mzdě 10 000 Kč by stálá hodinová mzda činila 30 000 : (13 x 40) = 58 Kč/hod. Zaměstnanec měl v měsíci rozvrženy k odpracování 2 hodiny, jednu neodpracoval, stálá mzda se krátí o 58 Kč a činí tedy 9942 Kč. V dalším měsíci má zaměstnanec dle rozvrhu odpracovat 190 hodin, ve skutečnosti (například z důvodu nemoci) odpracuje pouze 8 hodin. Stálá měsíční mzda ve výši 10 000 Kč by mu měla být krácena o 182 x 58 = 10 556 Kč, což není možné. Příklad B: Zaměstnanci A i B mají v měsíci únoru rozvrženou pracovní dobu tak, že v prvním a druhém týdnu mají rozvrženo po 60 hodinách, ve třetím a čtvrtém týdnu žádné hodiny. Stálá mzda zaměstnanců je shodná a činí 20 000 Kč. Zaměstnanec A onemocní první den v měsíci a jeho pracovní neschopnost trvá 2 týdny. Zaměstnanec obdrží za 14 dní pracovní neschopnosti dávky nemocenského pojištění, žádnou stálou mzdu neobdrží, protože v daném měsíci neodpracoval ani jednu hodinu z rozvrhu (stálá mzda mu byla zkrácena o 100 %). Zaměstnanec B onemocní 15. den v měsíci a jeho neschopnost trvá opět 2 týdny. Zaměstnanec obdrží celou stálou mzdu ve výši 20 000 Kč, protože odpracoval všechny rozvržené hodiny. Po dobu neschopnosti pochopitelně i tento zaměstnanec pobírá dávky nemocenského pojištění.
Jaká řešení se hledají? Co by vyřešila tzv. technická novela zákoníku práce? Z celé řady návrhů ustanovení, které by měly vyřešit chyby v zákoníku práce, se pouze jedna zásadně dotýká režimu konta pracovní doby. Rozhodné období pro výpočet průměrného výdělku v délce 12 měsíců by se mělo týkat nikoli pouze výpočtu průměrného výdělku pro určení stálé mzdy, ale výpočtu průměrného výdělku pro všechny účely jeho použití u zaměstnanců, kteří v kontu pracují. Průměrný výdělek by tak po dobu práce v kontu zaměstnancům nekolísal, byl by po celé vyrovnávací období stejný.
Co trápí při aplikaci nového zákoníku práce v oblasti kont pracovní doby zaměstnavatele? Svaz průmyslu a dopravy ČR obeslal své členy dotazníkem s cílem zjistit, jaké aplikační problémy v praxi jim způsobil nový zákoník práce. Z odpovědí zaměstnavatelů vyplynulo, že v oblasti konta pracovní doby činí největší problémy následující okruhy: ● Zaměstnavatelé nelibě nesou skutečnost, že je nutný souhlas každého zaměstnance k délce vyrovnávacího období, přitom u jiného nerovnoměrného rozvržení pracovní doby není tento souhlas vyžadován. ● Zaměstnavatelé považují za nerovné zacházení skutečnost, že tam, kde působí odborová organizace, může být vyrovnávací období prodlouženo až na 52 Měsíc
Fond Odpracované pracovní doby hodiny
týdnů, zatímco tam, kde odbory nepůsobí, zaměstnavatelé tuto možnost nemají. ● Zaměstnavatelé považují konta pracovní doby za nadměrně administrativně náročnou záležitost. ● Stálá mzda v minimální výši 80 % průměrného výdělku zaměstnance se zdá zaměstnavatelům moc vysoká. ● Zaměstnavatelům také vadí kolísání průměrného výdělku v průběhu vyrovnávacího období. V této souvislosti vypracoval Svaz průmyslu a dopravy ČR „Návrh témat pro dohodu sociálních partnerů na doplnění technické novely nového zákoníku práce“. Tento materiál obsahuje i pasáž týkající se kont pracovní doby. Jde o tyto navržené úpravy: ● Vypustit souhlas jednotlivých zaměstnanců potřebný k uplatnění konta pracovní doby a délce období, v němž se konto pracovní doby bude uplatňovat. ● Vypustit povinnost rozvrhovat pracovní dobu na určité období. ● Snížit minimum pro stálou mzdu na 60 % průměrného výdělku zaměstnance. ● Zjednodušit administrativu (vedení účtu pracovní doby a účtu mzdy zaměstnance). Dne 23. května 2007 došlo mezi ČMKOS a Svazem průmyslu a dopravy ČR k uzavření dohody o návrzích na doplnění návrhu novely zákoníku práce. Z této dohody vyplývá, že ČMKOS souhlasí s některými úpravami i v oblasti konta pracovní doby. Pokud by ke změně ve smyslu dohody tedy skutečně došlo, změnily by se následující skutečnosti: ● U zaměstnavatele, kde působí odborová organizace, by se nevyžadoval s prací v kontu individuální souhlas zaměstnanců, pokud by bylo konto upraveno v kolektivní smlouvě. ● Rozvrh pracovní doby by bylo možné v průběhu vyrovnávacího období měnit tak, aby k seznámení zaměstnanců s rozvrhem na alespoň 4 týdny došlo nejméně s týdenním předstihem. I rada ředitelů Svazu automobilového průmyslu se na svém zasedání v březnu t. r. zabývala mimo jiné technickou novelou ZP. V přijatém materiálu k tomuto bodu je zmíněna skutečnost, že podle průzkumu bylo členskými zaměstnavateli konstatováno, že ustanovení ZP týkající se kont pracovní doby jsou prakticky nepoužitelná. V usnesení z tohoto zasedání jsou navržena opatření, která by měla přispět k použitelnosti tohoto institutu. Jedná se o tyto navržené změny: ● Možnost sjednání konta pracovní doby v pracovní smlouvě. ● Možnost sjednat jinou dobu seznámení s rozvrhem v kolektivní nebo pracovní smlouvě nebo stanovit vnitřním předpisem. ● Možnost sjednat stálou mzdu i v pracovní smlouvě. ● Stanovit minimální hodnotu stálé mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku zaměstnance ● Zjednodušit administrativu (vedení účtu pracovní doby a účtu mzdy zaměstnance). Závěrem nelze než doporučit všem funkcionářům ZO OS KOVO, aby v případě, že jejich zaměstnavatel zatouží realizovat konto pracovní doby, podrobně prostudovali příslušnou pasáž Metodické pomůcky pro kolektivní vyjednávání PKS v OS KOVO (o jejíž kvalitě svědčí i skutečnost, že ji ve velkém rozsahu převzal a použil ing. Vladimír Hruška pro svoji publikaci Kolektivní smlouvy a vnitřní předpisy, Grada, listopad 2006) a zkonzultovali situaci na příslušném metodickém pracovišti. Pokud by se i přesto pro aplikaci konta pracovní doby rozhodli, je nutné do kolektivní smlouvy zapracovat maximum omezujících a upřesňujících ustanovení tak, aby negativní dopad na zaměstnance byl co nejmenší. Zaměstnavatelé, kteří si představují, že v kolektivní smlouvě ve věci konta pracovní doby sjednají generální zmocnění pro jeho zavedení a maximální délku vyrovnávacího období, nemají, doufám, v podnicích, kde působí ZO OS KOVO, šanci. (Dokončení z minulého čísla)
Rozdíl hodin
Mzda zaměstnance A
Stálá mzda zaměstnance B
Nárok zaměstnance B
Vyplacená mzda zaměstnance B
Rozdíl
Leden Únor Březen
172,5 150 165
132,5 170 185
-40 +20 +20
15 363 + 5040 = 20 403 22 667 + 630 = 23 297 22 424 + 630 = 23 054
16 500 16 500 16 500
15 363 22 667 22 424
16 500 16 500 16 500 + 10 954 = 27 454
-3903 -6797 4400
Celkem
487,5
487,5
0
66 754
49 500
60 454
60 454
-6300
IV
257kA 27.6.2007 20:57 Stránka 4
KOVÁK číslo 25 — 4. července 2007/příloha
KOVÁK číslo 25 — 4. července 2007/příloha
NOVÝ ZÁKONÍK PRÁCE V DAŇOVÉM REŽIMU PO 1. 1. 2007 (V.)
KONTA PRACOVNÍ DOBY - TEORIE A SKUTEČNOST (II.)
Ing. HELENA ČORNEJOVÁ, sociálně-ekonomické oddělení ČMKOS JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO Mgr. PETR PELECH, informační útvar ČMKOS
Opatření
ke slaďování profesního a rodinného života a zlepšování podmínek pro zaměstnance s povinnostmi k rodině
Ing. Helena Čornejová
24. Zřizování a provoz podnikových předškolních zařízení
Mgr. Petr Pelech
Daňový režim na straně zaměstnavatele: Náklady na pořízení, vybavení a provoz vlastních podnikových jeslí a školek mohou být daňovým výdajem, pokud jejich provoz je nutný k zajištění práv zaměstnanců vyplývajících z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele a takové právo nelze naplnit jiným způsobem, například příspěvkem na provoz jiného subjektu, popřípadě úhradou poplatku. Daňový režim na straně zaměstnance: § 6 odst. 9 písm. d) ZDP - od daně jsou osvobozena nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce; jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance. Komentář: Od daně z příjmu je osvobozen pouze nepeněžní příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat předškolní zařízení. Nepeněžní plnění na vrub daňových výdajů a peněžní příspěvky jsou na straně zaměstnance zdanitelným příjmem. V případě provozu vlastního předškolního zařízení z nákladu zaměstnavatele je u zaměstnance zdanitelným příjmem cena obvyklá. V případě úhrady poplatku jinému subjektu za pobyt dítěte zaměstnance v předškolním zařízení je u zaměstnance zdanitelným příjmem uhrazená částka. Odvody na pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Plnění osvobozené od daně se nezahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a pojistné se z něho neodvádí. Plnění zdanitelné daní z příjmů se u zaměstnance zahrnuje do vyměřovacího základu pro pojistné. Změna oproti stávajícímu stavu: ● V daních z příjmů - na straně zaměstnance - žádná, pokud jde o nepeněžní plnění hrazené z FKSP, sociálního fondu, respektive na vrub nedaňových výdajů; změna je pouze při poskytování plnění na vrub daňových výdajů; na straně zaměstnavatele - nově platí, že pokud provoz vlastního (pronajatého) zařízení je nezbytný k zajištění práv zaměstnanců sjednaných v kolektivní smlouvě nebo stanovených vnitřním předpisem zaměstnavatele, může zaměstnavatel náklady spojené s realizací těchto práv zahrnout do daňových výdajů. Stejný postup je i v případě úhrady příspěvku jinému subjektu provozujícímu předškolní zařízení. ● V pojistném - beze změny.
25. Příspěvek na hlídání dětí nebo na péči o jiné osoby, jimž je zaměstnanec povinován svojí péčí Daňový režim na straně zaměstnavatele: Náklady na příspěvky (poplatky) na hlídaní dětí, popřípadě jiné osoby, jimž je zaměstnanec povinován svojí péčí, může zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů pouze v případě, že právo na jednotlivá plnění nebo příspěvky vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z pracovní nebo jiné smlouvy - § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP. Daňový režim na straně zaměstnance: Peněžní i nepeněžní příspěvky (poplatky) na úhradu nákladů za služby spojené s hlídáním dětí, popřípadě dalších osob, jimž je zaII
městnanec povinován svojí péčí, jsou zdanitelným příjmem zaměstnance. Odvody na pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Hodnota příspěvku není osvobozena od daně, a zahrnuje se proto do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a odvádí se z něho pojistné. Změna oproti stávajícímu stavu: ● V daních z příjmů - na straně zaměstnance - žádná; na straně zaměstnavatele - nově platí, že pokud právo na příspěvky Jindra Plesníková na služby spojené s hlídáním dětí zaměstnance, respektive dalších osob, jimž je zaměstnanec povinován svojí péčí, vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z pracovní nebo jiné smlouvy, může zaměstnavatel náklady na tyto příspěvky uplatnit jako daňový výdaj. ● V pojistném - žádná.
Dary a sociální výpomoci 26. Dary poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci Daňový režim na straně zaměstnavatele: § 25 odst. 1 písm. t) ZDP - daňovými výdaji nejsou výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dary. Za dar se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč a který není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně. Komentář: Náklady na peněžní i nepeněžní dary bez ohledu na příležitost, při které jsou zaměstnanci poskytnuty, nelze zahrnout do daňových výdajů (§ 25 odst. 1 písm. j) ZDP). Daňový režim na straně zaměstnance: § 6 odst. 9 písm. ch) ZDP - od daně z příjmu je osvobozena hodnota nepeněžních darů poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu (vyhlášky č. 310/1995 Sb. a č. 114/2002 Sb., o FKSP) a u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžních darů poskytovaných za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2000 Kč ročně u každého zaměstnance. Komentář: Od daně z příjmu jsou osvobozeny pouze nepeněžní dary poskytnuté z FKSP, ze sociálního fondu, zisku po zdanění, nebo na vrub nedaňových výdajů, a to: za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele, za sociální, humanitární pomoc, při životním jubileu 50 a každých dalších 5 let, pracovním jubileu 20 a každých dalších 5 let a při prvním odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu - v úhrnu až do výše 2000 Kč. Nepeněžní dary (dle § 14 vyhlášky o FKSP) převyšující roční celkový limit 2000 Kč, nepeněžní dary poskytnuté nad rámec vyhlášky (tj. při jiných příležitostech), nepeněžní dary na vrub daňových výdajů a veškeré peněžní dary, a to bez ohledu na zdroj financování a účel, za jakým byly poskytnuty, jsou u zaměstnance zdanitelným příjmem. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Nepeněžní dary osvobozené od daně z příjmu se nezahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a neodvádí se z nich pojistné. Dary (nepeněžní i peněžní), které nejsou osvobozené od daně z příjmu, se v plném rozsahu zahrnují do vyměřovacího základu a odvádí se z nich pojistné. Změna oproti stávajícímu stavu: ● V daních z příjmů - na straně zaměstnance - žádná; na straně zaměstnavatele žádná. ● V pojistném - dosavadní výjimka pro plnění při příležitosti 50 let věku a při prvním skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod se ruší, nově se pojistné neodvádí jen z nepeněžních darů osvobozených od daně. (Pokračování příště)
Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, specialistka úseku odborové politiky OS KOVO
Jaké vznikají problémy v praxi? Zavedení konta pracovní doby Při zavádění konta pracovní doby do praxe se objevil problém s udělením souhlasu jednotlivých zaměstnanců. Zaměstnavatelé mají tendenci zapracovat tento souhlas do dodatku pracovních smluv, takže se takto udělený souhlas stává de facto neodvolatelným. Přitom u zaměstnance může dojít k takové změně situace (rodinné důvody, přestěhování, zhoršení zdravotního stavu...), které mu při nejlepší vůli práci v kontech neumožňují. Zákoník práce ani nestanoví, zda musí být souhlas písemný, takže i skutečnost, že zaměstnanec začne práci vykonávat, lze považovat za souhlas.
Vyrovnávací období Určení vyrovnávacího období v týdnech činí problémy. V každém vyrovnávacím období vždy zbudou na konci kalendářního měsíce dny, které již nelze do vyrovnávacího období zahrnout. Na tyto „přebývající“ dny pak musí být pracovní doba rozvržena samostatně (například rovnoměrně), jiným způsobem se i odměňují (sjednanou nebo stanovenou mzdou). Případně může navázat nové vyrovnávací období, avšak již s jinou výší stálé mzdy.
Písemný rozvrh Problematika vypracování rozvrhu směn a seznámení zaměstnance s ním předem se ukázala jako jeden ze zásadních „kamenů úrazu“ režimu konta pracovní doby. Zaměstnavatelé by nejraději rozvrhovali práci ze dne na den, pro zaměstnance je taková „flexibilita“ pochopitelně nepřijatelná. Prvním problematickým okruhem je otázka, zda musí být v rámci vyrovnávacího období rozvržená celá stanovená týdenní pracovní doba. Z ustanovení § 13 odst. 3 vyplývá, že zaměstnanec pracující v kontu nemá nárok na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby - právě proto je k práci v kontu pracovní doby nutný souhlas každého zaměstnance. Problém by však mohl nastat například při výpočtu nároku na dovolenou. U nerovnoměrně rozvržené pracovní doby obecně platí, že nárok na dovolenou vyjádřený v pracovních dnech (směnách) se vypočte jako násobek počtu týdnů nároku na dovolenou a průměrného počtu směn v týdnu za rok. Pokud by tedy byla rozvržena pracovní doba ve výrazně nízkém rozsahu, mohl by být i průměrný počet směn v týdnu nižší, a tudíž by se zaměstnanci snížil i počet dnů (směn) dovolené. Druhým problematickým okruhem je otázka, zda musí být rozvrh na celé vyrovnávací období a jaká je možnost jeho změn. Zákoník práce tuto oblast neřeší a někteří právníci i zaměstnavatelé si tuto záležitost vykládají velmi volně. Existuje i výklad, že rozvrh je záležitostí pouze orientační a skutečné přidělování práce je věcí odlišnou - je na zaměstnavateli, aby měnil rozvrh průběžně podle svých aktuálních potřeb. Jak zaměstnanec sladí svůj profesní a soukromý život - s tím si zaměstnavatelé a právníci v jejich službách starosti nedělají. V této souvislosti je dobré zmínit zcela nové ustavení § 152 odst. 2 c) ZP, podle kterého se cestovními výdaji, za které má zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout cestovní náhrady, rozumí i výdaje, které vzniknou zaměstnanci při „cestě v souvislosti s mimořádným výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště“. Pokud tedy existuje rozvrh směn a zaměstnavatel vyžaduje po zaměstnanci práci v jiný den, jde o práci mimo rozvrh směn a zaměstnavatel by měl zaměstnanci uhradit vzniklé jízdní výdaje a stravné, jako při každé jiné pracovní cestě. K problematice poskytování cestovních náhrad při cestě v souvislosti s mimořádným výkonem práce mimo rozvrh směn má OS KOVO k dispozici výklad MPSV ČR ze dne 22. března 2007.
Práce přesčas Ustanovení § 93 odst. 2 ZP stanoví, že nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Právě ustanovení o týdenním limitu 8 hodin je u kont pracovní doby neaplikovatelné, jelikož skutečnost, že práce je prací přesčasovou, je známa až po skončení vyrovnávacího období. Zaměstnavatel tak může teore-
ticky rozvrhnout zaměstnanci v jednom týdnu 6 dvanáctihodinových směn, může dokonce po určité období nařizovat střídavě v jednom týdnu 6 dvanáctihodinových směn, ve druhém 5 dvanáctihodinových směn a nedojde k porušení žádného ustanovení ZP.
Odměňování Oblast úpravy odměňování v kontech je také velmi problematická. Strohá úprava v kombinaci s realitou přináší problémy, některé takřka neřešitelné. Dále je uvedeno několik konkrétních problematických oblastí s nástinem možného řešení. Stálá mzda Z dikce § 120 ZP lze dovodit, že zaměstnanci, který pracuje v kontu, náleží v průběhu vyrovnávacího období pouze stálá mzda, tedy žádné příplatky, které se jen „účtují“ na účet mzdy zaměstnance jako právo. Může se tak stát, že po vyúčtování mzdy po skončení vyrovnávacího období nebude některý příplatek de facto vyplacen. Příklad: Dva zaměstnanci pracují v kontu pracovní doby, oba odpracovali stejný počet hodin, jeden z nich však odpracoval 75 hodin v noci. Protože práce bylo málo, po skončení vyrovnávacího období byla u obou zaměstnanců vyplacená stálá mzda vyšší než právo na mzdu. Oba zaměstnanci tedy obdrželi stejnou mzdu, ale za nestejnou práci (jeden z nich pracoval i v noci). Řešením uvedeného problému je ujednání v kolektivní smlouvě, že příplatky, a to jak zákonné, tak sjednané v kolektivní smlouvě, budou vypláceny každý měsíc vedle stálé mzdy. Není třeba dodávat, že odborová organizace, která po kvalifikované argumentaci ze strany zaměstnavatele se zavedením kont souhlasí, by měla sjednat stálou mzdu v maximální možné výši. Motivační složky mzdy Ve většině mzdových systémů existují určité motivační složky mzdy závislé na výkonu, a to jak individuální, tak kolektivní (prémie, výkonnostní odměny). Pokud je však zaměstnanec po dobu vyrovnávacího období odměňován stálou mzdou, motivační složky, které jsou pouze vedené na účtu mzdy, ho ve skutečnosti nemotivují. Motivace je tím nižší, čím je vyrovnávací období delší. Vztah stálé a minimální mzdy Přestože z dikce ZP podle názoru OS KOVO (i ČMKOS) vyplývá, že stálá mzda nesmí být nižší než minimální mzda, někteří právníci toto popírají. Pokles výdělku Výhodou konta pracovní doby pro zaměstnavatele je skutečnost, že může přizpůsobit rozvržení pracovní doby skutečné potřebě práce. Ušetří tedy náhradu mzdy za překážky v práci, neboť v jiném režimu by byl povinen vyplácet náhradu mzdy pro jinou překážku na straně zaměstnavatele (§ 209 ZP) v situaci, kdy nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu svých výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách (částečná nezaměstnanost), a to ve výši 100 % průměrného výdělku, případně po dohodě s odborovou organizací i méně, minimálně však 60 % průměrného výdělku. Na straně druhé ušetří zaměstnavatel zvýšené náklady na přesčasovou práci, které by mu jinak vznikly v období s vysokou potřebou práce. Pro názornost je uveden následující příklad, který vyčísluje úsporu zaměstnavatele, která je ovšem nezanedbatelnou ztrátou zaměstnance. Příklad: Zaměstnanec A pracuje v klasickém režimu, zaměstnanec B pracuje v kontu pracovní doby s vyrovnávacím obdobím v délce 13 týdnů. Měsíční mzda obou zaměstnanců činí 20 000 Kč, průměrný výdělek 126 Kč/hod. (20 545 Kč/měs.), 25% příplatek za práci přesčas činí 31,50 Kč/hod., stálá mzda zaměstnance B je 16 500 Kč (viz tabulka na konci článku). Rozdíl ve výši 6300 Kč se skládá z náhrady mzdy (leden) ve výši 5040 Kč a příplatků za přesčas (únor, březen) ve výši 2 x 630 Kč. Kolísání průměrného výdělku Průměrný výdělek počítaný v průběhu delšího vyrovnávacího období kolísá v závislosti na množství práce v příslušném kalendářním čtvrtletí. Dopad na zaměstnance, například nízká náhrada za dovolenou, čerpanou po období s vysokým počtem odpracovaných hodin, nebude nikdy kompenzován. III
257kA 27.6.2007 20:57 Stránka 4
KOVÁK číslo 25 — 4. července 2007/příloha
KOVÁK číslo 25 — 4. července 2007/příloha
NOVÝ ZÁKONÍK PRÁCE V DAŇOVÉM REŽIMU PO 1. 1. 2007 (V.)
KONTA PRACOVNÍ DOBY - TEORIE A SKUTEČNOST (II.)
Ing. HELENA ČORNEJOVÁ, sociálně-ekonomické oddělení ČMKOS JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO Mgr. PETR PELECH, informační útvar ČMKOS
Opatření
ke slaďování profesního a rodinného života a zlepšování podmínek pro zaměstnance s povinnostmi k rodině
Ing. Helena Čornejová
24. Zřizování a provoz podnikových předškolních zařízení
Mgr. Petr Pelech
Daňový režim na straně zaměstnavatele: Náklady na pořízení, vybavení a provoz vlastních podnikových jeslí a školek mohou být daňovým výdajem, pokud jejich provoz je nutný k zajištění práv zaměstnanců vyplývajících z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele a takové právo nelze naplnit jiným způsobem, například příspěvkem na provoz jiného subjektu, popřípadě úhradou poplatku. Daňový režim na straně zaměstnance: § 6 odst. 9 písm. d) ZDP - od daně jsou osvobozena nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce; jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance. Komentář: Od daně z příjmu je osvobozen pouze nepeněžní příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat předškolní zařízení. Nepeněžní plnění na vrub daňových výdajů a peněžní příspěvky jsou na straně zaměstnance zdanitelným příjmem. V případě provozu vlastního předškolního zařízení z nákladu zaměstnavatele je u zaměstnance zdanitelným příjmem cena obvyklá. V případě úhrady poplatku jinému subjektu za pobyt dítěte zaměstnance v předškolním zařízení je u zaměstnance zdanitelným příjmem uhrazená částka. Odvody na pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Plnění osvobozené od daně se nezahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a pojistné se z něho neodvádí. Plnění zdanitelné daní z příjmů se u zaměstnance zahrnuje do vyměřovacího základu pro pojistné. Změna oproti stávajícímu stavu: ● V daních z příjmů - na straně zaměstnance - žádná, pokud jde o nepeněžní plnění hrazené z FKSP, sociálního fondu, respektive na vrub nedaňových výdajů; změna je pouze při poskytování plnění na vrub daňových výdajů; na straně zaměstnavatele - nově platí, že pokud provoz vlastního (pronajatého) zařízení je nezbytný k zajištění práv zaměstnanců sjednaných v kolektivní smlouvě nebo stanovených vnitřním předpisem zaměstnavatele, může zaměstnavatel náklady spojené s realizací těchto práv zahrnout do daňových výdajů. Stejný postup je i v případě úhrady příspěvku jinému subjektu provozujícímu předškolní zařízení. ● V pojistném - beze změny.
25. Příspěvek na hlídání dětí nebo na péči o jiné osoby, jimž je zaměstnanec povinován svojí péčí Daňový režim na straně zaměstnavatele: Náklady na příspěvky (poplatky) na hlídaní dětí, popřípadě jiné osoby, jimž je zaměstnanec povinován svojí péčí, může zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů pouze v případě, že právo na jednotlivá plnění nebo příspěvky vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z pracovní nebo jiné smlouvy - § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP. Daňový režim na straně zaměstnance: Peněžní i nepeněžní příspěvky (poplatky) na úhradu nákladů za služby spojené s hlídáním dětí, popřípadě dalších osob, jimž je zaII
městnanec povinován svojí péčí, jsou zdanitelným příjmem zaměstnance. Odvody na pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Hodnota příspěvku není osvobozena od daně, a zahrnuje se proto do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a odvádí se z něho pojistné. Změna oproti stávajícímu stavu: ● V daních z příjmů - na straně zaměstnance - žádná; na straně zaměstnavatele - nově platí, že pokud právo na příspěvky Jindra Plesníková na služby spojené s hlídáním dětí zaměstnance, respektive dalších osob, jimž je zaměstnanec povinován svojí péčí, vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z pracovní nebo jiné smlouvy, může zaměstnavatel náklady na tyto příspěvky uplatnit jako daňový výdaj. ● V pojistném - žádná.
Dary a sociální výpomoci 26. Dary poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci Daňový režim na straně zaměstnavatele: § 25 odst. 1 písm. t) ZDP - daňovými výdaji nejsou výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dary. Za dar se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč a který není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně. Komentář: Náklady na peněžní i nepeněžní dary bez ohledu na příležitost, při které jsou zaměstnanci poskytnuty, nelze zahrnout do daňových výdajů (§ 25 odst. 1 písm. j) ZDP). Daňový režim na straně zaměstnance: § 6 odst. 9 písm. ch) ZDP - od daně z příjmu je osvobozena hodnota nepeněžních darů poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu (vyhlášky č. 310/1995 Sb. a č. 114/2002 Sb., o FKSP) a u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžních darů poskytovaných za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2000 Kč ročně u každého zaměstnance. Komentář: Od daně z příjmu jsou osvobozeny pouze nepeněžní dary poskytnuté z FKSP, ze sociálního fondu, zisku po zdanění, nebo na vrub nedaňových výdajů, a to: za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele, za sociální, humanitární pomoc, při životním jubileu 50 a každých dalších 5 let, pracovním jubileu 20 a každých dalších 5 let a při prvním odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu - v úhrnu až do výše 2000 Kč. Nepeněžní dary (dle § 14 vyhlášky o FKSP) převyšující roční celkový limit 2000 Kč, nepeněžní dary poskytnuté nad rámec vyhlášky (tj. při jiných příležitostech), nepeněžní dary na vrub daňových výdajů a veškeré peněžní dary, a to bez ohledu na zdroj financování a účel, za jakým byly poskytnuty, jsou u zaměstnance zdanitelným příjmem. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Nepeněžní dary osvobozené od daně z příjmu se nezahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a neodvádí se z nich pojistné. Dary (nepeněžní i peněžní), které nejsou osvobozené od daně z příjmu, se v plném rozsahu zahrnují do vyměřovacího základu a odvádí se z nich pojistné. Změna oproti stávajícímu stavu: ● V daních z příjmů - na straně zaměstnance - žádná; na straně zaměstnavatele žádná. ● V pojistném - dosavadní výjimka pro plnění při příležitosti 50 let věku a při prvním skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod se ruší, nově se pojistné neodvádí jen z nepeněžních darů osvobozených od daně. (Pokračování příště)
Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, specialistka úseku odborové politiky OS KOVO
Jaké vznikají problémy v praxi? Zavedení konta pracovní doby Při zavádění konta pracovní doby do praxe se objevil problém s udělením souhlasu jednotlivých zaměstnanců. Zaměstnavatelé mají tendenci zapracovat tento souhlas do dodatku pracovních smluv, takže se takto udělený souhlas stává de facto neodvolatelným. Přitom u zaměstnance může dojít k takové změně situace (rodinné důvody, přestěhování, zhoršení zdravotního stavu...), které mu při nejlepší vůli práci v kontech neumožňují. Zákoník práce ani nestanoví, zda musí být souhlas písemný, takže i skutečnost, že zaměstnanec začne práci vykonávat, lze považovat za souhlas.
Vyrovnávací období Určení vyrovnávacího období v týdnech činí problémy. V každém vyrovnávacím období vždy zbudou na konci kalendářního měsíce dny, které již nelze do vyrovnávacího období zahrnout. Na tyto „přebývající“ dny pak musí být pracovní doba rozvržena samostatně (například rovnoměrně), jiným způsobem se i odměňují (sjednanou nebo stanovenou mzdou). Případně může navázat nové vyrovnávací období, avšak již s jinou výší stálé mzdy.
Písemný rozvrh Problematika vypracování rozvrhu směn a seznámení zaměstnance s ním předem se ukázala jako jeden ze zásadních „kamenů úrazu“ režimu konta pracovní doby. Zaměstnavatelé by nejraději rozvrhovali práci ze dne na den, pro zaměstnance je taková „flexibilita“ pochopitelně nepřijatelná. Prvním problematickým okruhem je otázka, zda musí být v rámci vyrovnávacího období rozvržená celá stanovená týdenní pracovní doba. Z ustanovení § 13 odst. 3 vyplývá, že zaměstnanec pracující v kontu nemá nárok na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby - právě proto je k práci v kontu pracovní doby nutný souhlas každého zaměstnance. Problém by však mohl nastat například při výpočtu nároku na dovolenou. U nerovnoměrně rozvržené pracovní doby obecně platí, že nárok na dovolenou vyjádřený v pracovních dnech (směnách) se vypočte jako násobek počtu týdnů nároku na dovolenou a průměrného počtu směn v týdnu za rok. Pokud by tedy byla rozvržena pracovní doba ve výrazně nízkém rozsahu, mohl by být i průměrný počet směn v týdnu nižší, a tudíž by se zaměstnanci snížil i počet dnů (směn) dovolené. Druhým problematickým okruhem je otázka, zda musí být rozvrh na celé vyrovnávací období a jaká je možnost jeho změn. Zákoník práce tuto oblast neřeší a někteří právníci i zaměstnavatelé si tuto záležitost vykládají velmi volně. Existuje i výklad, že rozvrh je záležitostí pouze orientační a skutečné přidělování práce je věcí odlišnou - je na zaměstnavateli, aby měnil rozvrh průběžně podle svých aktuálních potřeb. Jak zaměstnanec sladí svůj profesní a soukromý život - s tím si zaměstnavatelé a právníci v jejich službách starosti nedělají. V této souvislosti je dobré zmínit zcela nové ustavení § 152 odst. 2 c) ZP, podle kterého se cestovními výdaji, za které má zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout cestovní náhrady, rozumí i výdaje, které vzniknou zaměstnanci při „cestě v souvislosti s mimořádným výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště“. Pokud tedy existuje rozvrh směn a zaměstnavatel vyžaduje po zaměstnanci práci v jiný den, jde o práci mimo rozvrh směn a zaměstnavatel by měl zaměstnanci uhradit vzniklé jízdní výdaje a stravné, jako při každé jiné pracovní cestě. K problematice poskytování cestovních náhrad při cestě v souvislosti s mimořádným výkonem práce mimo rozvrh směn má OS KOVO k dispozici výklad MPSV ČR ze dne 22. března 2007.
Práce přesčas Ustanovení § 93 odst. 2 ZP stanoví, že nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Právě ustanovení o týdenním limitu 8 hodin je u kont pracovní doby neaplikovatelné, jelikož skutečnost, že práce je prací přesčasovou, je známa až po skončení vyrovnávacího období. Zaměstnavatel tak může teore-
ticky rozvrhnout zaměstnanci v jednom týdnu 6 dvanáctihodinových směn, může dokonce po určité období nařizovat střídavě v jednom týdnu 6 dvanáctihodinových směn, ve druhém 5 dvanáctihodinových směn a nedojde k porušení žádného ustanovení ZP.
Odměňování Oblast úpravy odměňování v kontech je také velmi problematická. Strohá úprava v kombinaci s realitou přináší problémy, některé takřka neřešitelné. Dále je uvedeno několik konkrétních problematických oblastí s nástinem možného řešení. Stálá mzda Z dikce § 120 ZP lze dovodit, že zaměstnanci, který pracuje v kontu, náleží v průběhu vyrovnávacího období pouze stálá mzda, tedy žádné příplatky, které se jen „účtují“ na účet mzdy zaměstnance jako právo. Může se tak stát, že po vyúčtování mzdy po skončení vyrovnávacího období nebude některý příplatek de facto vyplacen. Příklad: Dva zaměstnanci pracují v kontu pracovní doby, oba odpracovali stejný počet hodin, jeden z nich však odpracoval 75 hodin v noci. Protože práce bylo málo, po skončení vyrovnávacího období byla u obou zaměstnanců vyplacená stálá mzda vyšší než právo na mzdu. Oba zaměstnanci tedy obdrželi stejnou mzdu, ale za nestejnou práci (jeden z nich pracoval i v noci). Řešením uvedeného problému je ujednání v kolektivní smlouvě, že příplatky, a to jak zákonné, tak sjednané v kolektivní smlouvě, budou vypláceny každý měsíc vedle stálé mzdy. Není třeba dodávat, že odborová organizace, která po kvalifikované argumentaci ze strany zaměstnavatele se zavedením kont souhlasí, by měla sjednat stálou mzdu v maximální možné výši. Motivační složky mzdy Ve většině mzdových systémů existují určité motivační složky mzdy závislé na výkonu, a to jak individuální, tak kolektivní (prémie, výkonnostní odměny). Pokud je však zaměstnanec po dobu vyrovnávacího období odměňován stálou mzdou, motivační složky, které jsou pouze vedené na účtu mzdy, ho ve skutečnosti nemotivují. Motivace je tím nižší, čím je vyrovnávací období delší. Vztah stálé a minimální mzdy Přestože z dikce ZP podle názoru OS KOVO (i ČMKOS) vyplývá, že stálá mzda nesmí být nižší než minimální mzda, někteří právníci toto popírají. Pokles výdělku Výhodou konta pracovní doby pro zaměstnavatele je skutečnost, že může přizpůsobit rozvržení pracovní doby skutečné potřebě práce. Ušetří tedy náhradu mzdy za překážky v práci, neboť v jiném režimu by byl povinen vyplácet náhradu mzdy pro jinou překážku na straně zaměstnavatele (§ 209 ZP) v situaci, kdy nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu svých výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách (částečná nezaměstnanost), a to ve výši 100 % průměrného výdělku, případně po dohodě s odborovou organizací i méně, minimálně však 60 % průměrného výdělku. Na straně druhé ušetří zaměstnavatel zvýšené náklady na přesčasovou práci, které by mu jinak vznikly v období s vysokou potřebou práce. Pro názornost je uveden následující příklad, který vyčísluje úsporu zaměstnavatele, která je ovšem nezanedbatelnou ztrátou zaměstnance. Příklad: Zaměstnanec A pracuje v klasickém režimu, zaměstnanec B pracuje v kontu pracovní doby s vyrovnávacím obdobím v délce 13 týdnů. Měsíční mzda obou zaměstnanců činí 20 000 Kč, průměrný výdělek 126 Kč/hod. (20 545 Kč/měs.), 25% příplatek za práci přesčas činí 31,50 Kč/hod., stálá mzda zaměstnance B je 16 500 Kč (viz tabulka na konci článku). Rozdíl ve výši 6300 Kč se skládá z náhrady mzdy (leden) ve výši 5040 Kč a příplatků za přesčas (únor, březen) ve výši 2 x 630 Kč. Kolísání průměrného výdělku Průměrný výdělek počítaný v průběhu delšího vyrovnávacího období kolísá v závislosti na množství práce v příslušném kalendářním čtvrtletí. Dopad na zaměstnance, například nízká náhrada za dovolenou, čerpanou po období s vysokým počtem odpracovaných hodin, nebude nikdy kompenzován. III
257kA 27.6.2007 20:59 Stránka 6
KOVÁK číslo 25 — 4. července 2007/příloha
Příklad: Zaměstnanec pobírající stálou měsíční mzdu ve výši 20 000 Kč odpracuje v rozhodném období o délce 13 týdnů podle rozvrhu 650 hodin místo 520 hodin (nadbytek práce). Jeho průměrný hodinový výdělek činí 92,30 Kč. Za čtyři týdny dovolené čerpané v následujícím kalendářním čtvrtletí by tento zaměstnanec obdržel pouhých 14 768 Kč. Problémy s krácením stálé mzdy v případě neodpracování všech rozvržených hodin z důvodu překážek v práci Problém spočívá v míře krácení stálé mzdy při neodpracování plného počtu rozvržených hodin. Nabízejí se různé možnosti (krácení v poměru neodpracovaná doba : odpracovaná doba v daném měsíci, výpočet fiktivní hodinové mzdy vztažené k vyrovnávacímu období...), ale každá má své úskalí. Nejnázorněji lze problém popsat pomocí dvou z mnoha příkladů: Příklad A (vychází z doporučení ing. Tomšího, specialisty MPSV ČR): Zaměstnavatel použije pro krácení stálé mzdy stálou hodinovou mzdu, kterou vypočte jako podíl součtu stálých mezd za vyrovnávací období a součinu počtu týdnů vyrovnávacího období a stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance. Při vyrovnávacím období v délce 13 týdnů (3 měsíce), stanovené týdenní pracovní době 40 hodin a stálé měsíční mzdě 10 000 Kč by stálá hodinová mzda činila 30 000 : (13 x 40) = 58 Kč/hod. Zaměstnanec měl v měsíci rozvrženy k odpracování 2 hodiny, jednu neodpracoval, stálá mzda se krátí o 58 Kč a činí tedy 9942 Kč. V dalším měsíci má zaměstnanec dle rozvrhu odpracovat 190 hodin, ve skutečnosti (například z důvodu nemoci) odpracuje pouze 8 hodin. Stálá měsíční mzda ve výši 10 000 Kč by mu měla být krácena o 182 x 58 = 10 556 Kč, což není možné. Příklad B: Zaměstnanci A i B mají v měsíci únoru rozvrženou pracovní dobu tak, že v prvním a druhém týdnu mají rozvrženo po 60 hodinách, ve třetím a čtvrtém týdnu žádné hodiny. Stálá mzda zaměstnanců je shodná a činí 20 000 Kč. Zaměstnanec A onemocní první den v měsíci a jeho pracovní neschopnost trvá 2 týdny. Zaměstnanec obdrží za 14 dní pracovní neschopnosti dávky nemocenského pojištění, žádnou stálou mzdu neobdrží, protože v daném měsíci neodpracoval ani jednu hodinu z rozvrhu (stálá mzda mu byla zkrácena o 100 %). Zaměstnanec B onemocní 15. den v měsíci a jeho neschopnost trvá opět 2 týdny. Zaměstnanec obdrží celou stálou mzdu ve výši 20 000 Kč, protože odpracoval všechny rozvržené hodiny. Po dobu neschopnosti pochopitelně i tento zaměstnanec pobírá dávky nemocenského pojištění.
Jaká řešení se hledají? Co by vyřešila tzv. technická novela zákoníku práce? Z celé řady návrhů ustanovení, které by měly vyřešit chyby v zákoníku práce, se pouze jedna zásadně dotýká režimu konta pracovní doby. Rozhodné období pro výpočet průměrného výdělku v délce 12 měsíců by se mělo týkat nikoli pouze výpočtu průměrného výdělku pro určení stálé mzdy, ale výpočtu průměrného výdělku pro všechny účely jeho použití u zaměstnanců, kteří v kontu pracují. Průměrný výdělek by tak po dobu práce v kontu zaměstnancům nekolísal, byl by po celé vyrovnávací období stejný.
Co trápí při aplikaci nového zákoníku práce v oblasti kont pracovní doby zaměstnavatele? Svaz průmyslu a dopravy ČR obeslal své členy dotazníkem s cílem zjistit, jaké aplikační problémy v praxi jim způsobil nový zákoník práce. Z odpovědí zaměstnavatelů vyplynulo, že v oblasti konta pracovní doby činí největší problémy následující okruhy: ● Zaměstnavatelé nelibě nesou skutečnost, že je nutný souhlas každého zaměstnance k délce vyrovnávacího období, přitom u jiného nerovnoměrného rozvržení pracovní doby není tento souhlas vyžadován. ● Zaměstnavatelé považují za nerovné zacházení skutečnost, že tam, kde působí odborová organizace, může být vyrovnávací období prodlouženo až na 52 Měsíc
Fond Odpracované pracovní doby hodiny
týdnů, zatímco tam, kde odbory nepůsobí, zaměstnavatelé tuto možnost nemají. ● Zaměstnavatelé považují konta pracovní doby za nadměrně administrativně náročnou záležitost. ● Stálá mzda v minimální výši 80 % průměrného výdělku zaměstnance se zdá zaměstnavatelům moc vysoká. ● Zaměstnavatelům také vadí kolísání průměrného výdělku v průběhu vyrovnávacího období. V této souvislosti vypracoval Svaz průmyslu a dopravy ČR „Návrh témat pro dohodu sociálních partnerů na doplnění technické novely nového zákoníku práce“. Tento materiál obsahuje i pasáž týkající se kont pracovní doby. Jde o tyto navržené úpravy: ● Vypustit souhlas jednotlivých zaměstnanců potřebný k uplatnění konta pracovní doby a délce období, v němž se konto pracovní doby bude uplatňovat. ● Vypustit povinnost rozvrhovat pracovní dobu na určité období. ● Snížit minimum pro stálou mzdu na 60 % průměrného výdělku zaměstnance. ● Zjednodušit administrativu (vedení účtu pracovní doby a účtu mzdy zaměstnance). Dne 23. května 2007 došlo mezi ČMKOS a Svazem průmyslu a dopravy ČR k uzavření dohody o návrzích na doplnění návrhu novely zákoníku práce. Z této dohody vyplývá, že ČMKOS souhlasí s některými úpravami i v oblasti konta pracovní doby. Pokud by ke změně ve smyslu dohody tedy skutečně došlo, změnily by se následující skutečnosti: ● U zaměstnavatele, kde působí odborová organizace, by se nevyžadoval s prací v kontu individuální souhlas zaměstnanců, pokud by bylo konto upraveno v kolektivní smlouvě. ● Rozvrh pracovní doby by bylo možné v průběhu vyrovnávacího období měnit tak, aby k seznámení zaměstnanců s rozvrhem na alespoň 4 týdny došlo nejméně s týdenním předstihem. I rada ředitelů Svazu automobilového průmyslu se na svém zasedání v březnu t. r. zabývala mimo jiné technickou novelou ZP. V přijatém materiálu k tomuto bodu je zmíněna skutečnost, že podle průzkumu bylo členskými zaměstnavateli konstatováno, že ustanovení ZP týkající se kont pracovní doby jsou prakticky nepoužitelná. V usnesení z tohoto zasedání jsou navržena opatření, která by měla přispět k použitelnosti tohoto institutu. Jedná se o tyto navržené změny: ● Možnost sjednání konta pracovní doby v pracovní smlouvě. ● Možnost sjednat jinou dobu seznámení s rozvrhem v kolektivní nebo pracovní smlouvě nebo stanovit vnitřním předpisem. ● Možnost sjednat stálou mzdu i v pracovní smlouvě. ● Stanovit minimální hodnotu stálé mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku zaměstnance ● Zjednodušit administrativu (vedení účtu pracovní doby a účtu mzdy zaměstnance). Závěrem nelze než doporučit všem funkcionářům ZO OS KOVO, aby v případě, že jejich zaměstnavatel zatouží realizovat konto pracovní doby, podrobně prostudovali příslušnou pasáž Metodické pomůcky pro kolektivní vyjednávání PKS v OS KOVO (o jejíž kvalitě svědčí i skutečnost, že ji ve velkém rozsahu převzal a použil ing. Vladimír Hruška pro svoji publikaci Kolektivní smlouvy a vnitřní předpisy, Grada, listopad 2006) a zkonzultovali situaci na příslušném metodickém pracovišti. Pokud by se i přesto pro aplikaci konta pracovní doby rozhodli, je nutné do kolektivní smlouvy zapracovat maximum omezujících a upřesňujících ustanovení tak, aby negativní dopad na zaměstnance byl co nejmenší. Zaměstnavatelé, kteří si představují, že v kolektivní smlouvě ve věci konta pracovní doby sjednají generální zmocnění pro jeho zavedení a maximální délku vyrovnávacího období, nemají, doufám, v podnicích, kde působí ZO OS KOVO, šanci. (Dokončení z minulého čísla)
Rozdíl hodin
Mzda zaměstnance A
Stálá mzda zaměstnance B
Nárok zaměstnance B
Vyplacená mzda zaměstnance B
Rozdíl
Leden Únor Březen
172,5 150 165
132,5 170 185
-40 +20 +20
15 363 + 5040 = 20 403 22 667 + 630 = 23 297 22 424 + 630 = 23 054
16 500 16 500 16 500
15 363 22 667 22 424
16 500 16 500 16 500 + 10 954 = 27 454
-3903 -6797 4400
Celkem
487,5
487,5
0
66 754
49 500
60 454
60 454
-6300
IV
