217k 1.6.2007 9:47 Stránka 8
KOVÁK číslo 21 — 8. června 2007
AD: 1. MÁJ NA ŠPILBERKU SE VYDAŘIL
1. MÁJ V BRNĚ A DOLNORAKOUŠTÍ ODBORÁŘI
V Kováku č. 18 byly otištěny stručné informace o letošním Svátku práce v Brně pod názvem „1. máj na Špilberku se vydařil“ od vedoucího brněnského metodického pracoviště Oslavy Svátku práce v Brně se konají na jednom OS KOVO V. Valenty, doplněné třemi fotografiemi. V reakci na to redakce obdržela kri- z nejkrásnějších míst moravské metropole - na nátický příspěvek A. Valy, který níže v plném znění uveřejňujeme. (red.) dvoří hradu Špilberk. Prvomájové kulturně spoleDle mého názoru to byl velmi špatný článek Stalo se již tradicí, že jihomoravští odboráři slaví Svátek práce na Špilberku. Jsem rád, že tomu tak bylo a je, protože jsem stál u jeho zrodu a stále s přípravou pomáhám. Začátky byly krušné, protože nám chyběly zkušenosti. I letos to nebylo jednoduché, a je to dáno i tím, že parta lidí, která s nadšením vše vymýšlí a chystá, jsou většinou předsedové „základek“, odboráři a ne profesionální baviči. Příprava zabere čtyři měsíce usilovné práce, ale neznám nikoho, kdo by si za to vzal nějaké peníze, či honorář. Proto mě celkem uráží článek v Kováku č. 18, který spíše vypadá jako zpráva ze služební cesty z doby dávno minulé. Jmenný seznam významných funkcionářů, aby si někdo někde udělal čárku, a kolik se všeho čeho rozdalo, umně zapracovaná lživá informace, že to byla akce (konfederace, regionální rady) OS KOVO atd. Možná tam ještě chybí informace pro nás, odboráře, že „učinkující zaměstnanci“ OS KOVO to nedělali zadarmo a samozřejmě i za sváteční příplatek, a možná proto se někomu „1. máj vydařil“, jak se píše v nadpisu. Proti gustu žádný dišputát. Jen hlupák něco dělá zadarmo. Takže děkuji všem „hlupákům“ pořadatelům za to, že jsou takoví, jací jsou. Nevím, jestli už vypukla okurková sezóna, ale v redakci Kováku asi ano. Co to je za redakční radu, která schválí tuto zprávu do tisku a ještě nám ji předloží ke čtení. Na jedné straně dostáváme „bleskovky“ o tom, co a v které televizi či rozhlasu bude, kde a kdy a v kterém pořadu vystoupí předseda OS KOVO (BBC), a na druhé straně takový nesmyslný článek o „účasti“. Jsou dobří a špatní lidé, jsou dobré a špatné články, a toto je velmi špatný článek, který, tak jak je napsaný, do Kováku nepatří. ALEŠ VALA, předseda ZO OS KOVO Šmeral Brno, a. s.
KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ Civilizace má sklon zkazit lidi, jako ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je švýcarský, francouzsky píšící prozaik Henri Fréderic Amiel (1821 - 1881). Působil jako profesor na univerzitě v Ženevě. V introspektivních prózách podrobil analýze své myšlenky, city a dojmy. Jeho nejznámějším dílem je Deník. (jk)
Vyluštění z Kováku č. 20/2007 (výrok J. Wericha): Čas existuje jenom v lidské představě, čas si vymysleli lidi, aby ... věděli, odkdy dokdy a co za to. 4
Vyjádření redakce Na této straně budeme i nadále otiskovat názory a připomínky čtenářů, které redakce obdrží. Nebudeme se při tom nijak vyhýbat ani těm kontroverzním. K výše otištěnému článku připojuji za redakci několik vysvětlujících poznámek. Redakční rada neschvaluje obsah jednotlivých čísel Kováku, ale udává spíše dlouhodobé a koncepční hodnocení, rady a pokyny. Za jednotlivá čísla a jejich obsah je zodpovědný šéfredaktor a v právním smyslu vydavatel, tedy Odborový svaz KOVO. Okurková sezóna zatím redakci v žádném případě nehrozí, akce střídá akci, takže sotva vše stíháme. Obsah a kvalita dotyčného článku o 1. máji by se daly samozřejmě hodnotit z různých úhlů, ale myslím, že jakožto stručná informace spolu s fotografickou dokumentací splnil svůj účel, totiž informování širší členské základny, že lze i dnes slavit Svátek práce a že právě v Brně tak odboráři činí. Uvedený, panem Valou kritizovaný článek byl v pořadí první, který jsme z regionu na dané téma obdrželi, a i rychlá informace, bez časového zdržení má značnou cenu. Teprve před několika dny redakce obdržela další ohlas na brněnský první máj od předsedy ZO OS KOVO Královopolská B. Hanáka, který dnes otiskuje na téže straně tohoto čísla. Současně připomínám, že Kovák slouží jako široká platforma pro názory a postoje členů Odborového svazu KOVO. Je nemožné, a ani to není účelem, aby se každému líbilo všechno. V otevřené společnosti to ale ani jinak nejde. Mgr. MARTIN BENEŠ, šéfredaktor časopisu Kovák
čenské odpoledne získává rok od roku vyšší popularitu a letos se akce zúčastnilo asi 6000 občanů. Již pošesté se na jeho přípravě a organizaci podíleli odboráři ze ZO OS KOVO Královopolská, a. s. Odborové svazy sdružené v ČMKOS se na Špilberku prezentují na stáncích a poskytují informace ze své činnosti a největší zájem je o právní poradenství a oblast BOZP. Také banka Bawag si zde vybudovala dobrou pozici. Největší servis poskytuje OS KOVO, který je zde zastoupen všemi zaměstnanci metodického pracoviště Brno. Na pódiu sklidil největší úspěch písničkář Jaroslav Uhlíř a jako vždy potěšil nejvíce děti. Zajímavé bylo i vystoupení hostů: folklórních souborů ze Slovenska a Dolního Rakouska. Na malém nádvoří bylo k dispozici občerstvení a dobrou náladu podpořila úžasná cimbálová muzika. V rámci programu vystoupili také místopředseda ČMKOS Zdeněk Málek, primátor města Brna Roman Onderka a předsedkyně jihomoravské regionální rady odborových svazů Stanislava Slavíková.
21 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 31. KVĚTNA 2007, DATUM VYDÁNÍ: 8. ČERVNA 2007, CENA: 6 KČ
Čtěte v čísle ● Informace pro úãastníky demonstrace 23. 6. - str. 2 ● Vládní perpetuum mobile - str. 3
PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Nov˘ zákoník práce v daÀovém reÏimu po 1. 1. 2007 (III.) ● Sociální reforma - co na nás vláda chystá (III.)
DEN VE SCHWARZENBACHU Je zvykem, že odboráři z Dolního Rakouska zvou organizátory brněnského 1. máje na svoji obdobnou akci, a to na Den dolnorakouských odborářů. A tak se v neděli 6. května vydala skupina Jihomoraváků ve dvou autobusech do dolnorakouského městečka Schwarzenbach, mezi nimi i dvacítka odborářů se základní organizace Královopolská. Počasí přálo, a tak jsme při putování po stopách Keltů stejně jako stovky „domácích“ navštívili sice nedalekou, zato o stovky metrů výše položenou repliku keltské osady. Každý z účastníků turistického výšlapu byl odměněný nejen krásnými vyhlídkami na kopcovité okolí, ale po návratu při tombole také zajímavým dárkem. Ve Schwarzenbachu - podobně jako v Brně - probíhalo kulturně společenské odpoledne v obrovském stanu a účastníci se počítali na více než tisíce. BOHUMÍR HANÁK, předseda ZO OS KOVO Královopolská, a. s.
Tak vidiš, mámo! Tak dlouho jsme spořili na důchod, až to teď vrazíme do poplatků doktorovi…
PŘIJĎTE NA DEMONSTRACI! VÝZVA PŘEDSEDY OS KOVO Vážené kolegyně, Vážení kolegové, Odborový svaz KOVO je po delší době opět v situaci, kdy by měl výrazným způsobem podpořit demonstraci organizovanou ČMKOS proti záměrům vlády v rámci připravované reformy veřejných financí. Slovně je možné vyjádřit mnoho důležitých věcí a forma je dostačující, ale nyní je nutno svůj názor podpořit i masivní účastí Vás - členů a sympatizantů OS KOVO - na připravované demonstraci dne 23. 6. 2007 ve 13 hodin na Václavském náměstí v Praze. Ve stanovách a programových dokumentech máme zahrnuto, že našim základním posláním je sdružovat členy za účelem ochrany jejich hospodářských a sociálních zájmů. Jsme přesvědčeni, že nyní dochází ke snaze snížit a zhoršit postavení zaměsnanců a rodin s dětmi a je nutno Josef Středula dát najevo naši nepokojenost s připravovanou reformou veřejných financí. Jsme si vědomi potřebnosti reformy veřejných financí, ale způsob, jaký zvolila vláda, se nám zdá velmi nespravedlivý. Výrazně pomůže těm nejbohatším! Na druhé straně zaměstnancům s průměrným a podprůměrným příjmem situ-
(Pokračování na str. 2)
Z exkurse zástupců volebního obvodu Blansko ve slévárně DBS EURO, v provozu šedé litiny 25. 5.: (zprava) J. Bartoš (Minerva Boskovice), M. Koudelová (zmocněnkyně tohoto obvodu), V. Valenta (vedoucí metodického pracoviště Brno), R. Burgr (Baumüller Skalice), V. Kutrová (Adast Adamov), V. Kraus, tavič firmy, J. Hradil (ČKD Blansko), J. Benešová (redaktorka Kováku). V pozadí část nohou pro Štefánikovu sochu (celkově asi 10metrovou), určenou pro Bratislavu
NĚJAK BYLO, NĚJAK BUDE? Odboráři z Blanenska se chystají do Prahy
Především vládní „škrtformě“ a plánované odborářské demonstraci byla věnována diskuse zástupců volebního obvodu Blansko 25. května. Scházejí se pravidelně každý měsíc v některém z míst v regionu, tentokrát přímo v Blansku. „Já doufám, že to neprojde,“ vyjádřila se zmocněnkyně tohoto volebního obvodu Mária Koudelová (zároveň předsedkyně dílenské organizace ZO OS KOVO Adast Systems v Adamově) o reformě veřejných financí a vyzvala přítomné funkcionáře ze Skalice, Boskovic, Adamova a Blanska, aby hovořili s lidmi ve „svých“ firmách, a zajistili tak co nejvyšší účast na protestní akci 23. června do Prahy. Radomír Burgr, předseda ZO OS KOVO Baumüller Skalice nad Svitavou, souhlasil: „Je třeba se o tom s lidmi bavit. Mně o reformě říkají: ,To mi hlava nebere. Jestli se do Prahy pojede, vezmi nás s sebou. Tohle není řešení.’“ Ve firmě s 270 zaměstnanci je 100 odborářů. Jiří Bartoš, předseda ZO OS KOVO Minerva Boskovice, byl skeptický: „Lidi na to kašlou, ani o tom nediskutují. Podle mě to není téma, kterým by národ žil.“ Působí v nejlepším podniku na Blanensku, který zaměstnává 815 lidí, z toho je 700 odborářů. R. Burgr trval na svém: „Jako neuvolněný předseda jsem každý den s lidmi na dílně a bavím se s nimi. To je něco jiného,
než když uvolněný funkcionář přijde a začne jim něco lavírovat do hlavy. To chce začít zmalinka, informace stupňovat, až po několika dnech situace uzraje. Pak vím, že budu mít plný autobus.“ Jiří Hradil, předseda sdružené ZO OS KOVO ČKD Blansko, která má 450 odborářů v pěti firmách o 1300 zaměstnancích, uvedl: „Vždycky jsme naplnili autobus. Někteří lidé jsou vstřícní, ale jiní mi říkají: ,Ať jedou kolegové!’“ „To jsou odboráři?“ zhrozila se M. Koudelová. M. Bartoš se usmál: „Já mám zkušenost, že na všechny akce jezdí jedna parta. Ti ostatní řeknou: ,Nějak bylo, nějak bude...’“ Přesto očekává, že naplní celý autobus. J. Hradil plánuje dva autobusy (druhý ve spolupráci se ZO OS KOVO Metra Blansko). Místopředsedkyně sdružené ZO OS KOVO Adast Adamov Vladimíra Kutrová má objednány dva autobusy. V Adastu - jak uvedla - je z 665 zaměstnanců 400 odborářů. Diskusi na toto téma uzavřela zmocněnkyně M. Koudelová: „Musíme to lidem podat co nejpřijatelněji.“ JANA BENEŠOVÁ Snímek Martin Beneš 1
217k 1.6.2007 9:49 Stránka 2
KOVÁK číslo 21 — 8. června 2007
V DSB EURO JDE MAJITELI O LIDI Blanenská slévárna už nemá na kahánku Ve volebním obvodu OS KOVO Blansko je již tradicí, že se jeho členové kromě obvyklé schůze podívají i do provozu některé z místních firem. Ani 25. května neučinili výjimku a navštívili mimo jiné slévárenskou firmu DSB EURO, s. r. o., v Blansku. A redakce Kováku s nimi. Firma DSB EURO má již třistaletou tradici a dnes vyrábí šedou, tvárnou, uměleckou a ocelovou litinu. „Průměrný plat dosáhl v blanenské slévárně 19 tisíc korun, zatímco, když jsem ho v roce 2005 přebíral, bylo to podstatně méně, u některých zaměstŘeditel firmy nanců jen kolem 8 až 10 dr. Milan Hlaváč tisíc,“ pochlubil se přítomným odborářům JUDr. Milan Hlaváč, majitel a generální ředitel v jedné osobě. Před dvěma roky vydražil firmu, která prošla trojím konkursem a měla již „na kahánku“. „Bylo třeba zaměstnance morálně stabilizovat, ale zároveň se dostat do povědomí obchodních partnerů, i těch zahraničních,“ vysvětloval M. Hlaváč. Nyní má firma nasmlouvané rámcové zakázky na tři až pět roků a některé již musí odmítat. „Managementu jsem řekl, že jestli někdo za mnou přijde s tím, že něco nejde, tak poletí. Ukázal jsem jim, že jde všechno,“ svěřil se M. Hlaváč. V zahraničí je DSB EURO hodnocena podle slov svého majitele mezi pěti nejlepšími slévárnami ve střední a vý-
Dle ředitele Hlaváče je provoz ve slévárně démonický
chodní Evropě a dodává pro automobilový, strojírenský a petrochemický průmysl. A co na to předseda tamní sdružené základní organizace OS KOVO Jiří Hradil? „Je to reálný vlastník, kterému jde o lidi.“ Podrobnosti uvádí v dalším textu. Text a snímky (ben)
Nejlépe od roku 1990
Předseda Jiří Hradil
2
Jako předseda sdružené ZO OS KOVO ČKD Blansko, která zastupuje i slévárnu DSB EURO, s. r. o., mohu říct, že partnerské zákonné jednání mezi odbory a zaměstnavatelem je zde na nejvyšší úrovni, zcela korektní a velmi dobré. Probíhá pravidelně na konci kaž-
dého měsíce za účasti majitele a pověřených ředitelů. Hodnotí se měsíční hospodaření, stav BOZP, kvalita stravování, podněty odborářů a zaměstnanců. Čtvrtletně se hodnotí plnění kolektivní smlouvy a odboráři navrhují své členy na ozdravné pobyty do Jeseníků (v počtu do 12 lidí). Kolektivní smlouva na rok 2007 byla dohodnuta v prosinci 2006 a slavnostně podepsána 16. 1. 2007. Mzda je v ní ujednána trojsložková, ve složení 60 + 20 + 20, přitom 80 procent tvoří zaručená složka a 20 procent pohyblivá výkonností odměna. Druhá složka - osobní hodnocení - byla navýšena zaměstnancům o 4,5 procenta v průměru. Za napra-
cování propustek, a není-li absence v měsíci, obdrží zaměstnancec 1500 Kč měsíčně. Dovolená navíc není, mzdový růst dostal mezi odboráři přednost. Na vánoce 2006 obdrželi zaměstnanci 500 Kč ve výplatě a letos v květnu v průměru 750 Kč za výborné výsledky hospodaření firmy a plnění plánu. Tyto návrhy odměn předložil majitel firmy JUDr. Hlaváč odborům s vysvětlením, že si váží práce lidí a že je to za splnění výroby. Taková situace tu dřív nebývala. Předchozí Druhá slévárna Blansko, a. s., byla v konkursu od dubna 2002 do 10. 8. 2005, kdy ji ve veřejné dražbě koupil současný majitel JUDr. Hlaváč. V době konkursu pracovali zaměstnanci dva roky za základní mzdu a menší prémie se rozdělovaly jen při plnění výroby. Tehdy byla průměrná mzda výrobních dělníků 14 500 Kč, režijních dělníků 13 000 Kč a THP 24 000 Kč; celá firma celkem 16 000 Kč. Období konkursu bylo velmi složité s dopadem na stav zaměstnanosti a psychiku lidí. Současný stav je asi nejlepší od roku 1990. Zakázková náplň je již jistá do roku 2008, určité zakázky se musí i odmítat z kapacitních důvodů. Průměrná mzda výrobních dělníků je téměř 18 000 Kč, režijních 15 200 Kč, THP celkem 31 560 Kč a celé firmy 19 630 Kč. Ze 488 zaměstnanců je 188 odborářů. JIŘÍ HRADIL, předseda sdružené ZO OS KOVO ČKD, a. s., Blansko
KOVÁK číslo 21 — 8. června 2007
INFORMACE PRO ÚČASTNÍKY DEMONSTRACE Demonstrace proti navrhované reformě veřejných financí se bude konat dne 23. června 2007. ● Je již jasné místo konání - horní část Václavského náměstí. ● Čas zahájení mítinku na Václavském náměstí je ve 13 hodin. ● Sraz účastníků před průvodem bude cca od 11 hodin v okolí Domu odborových svazů (sídlo ČMKOS, OS KOVO a dalších svazů). ● Průvod vyrazí od Domu odborových svazů (DOS) směrem ke křižovatce Bulhar, tam zatočí vlevo na magistrálu a po ní půjde k horní části Václavského náměstí. Tam zatočí vpravo na Václavské náměstí a postupně se budou účastníci řadit před tribunou. ● Po zkušenostech z minulých akcí je zajištěno opravdu profesionální ozvučení a promítání řečníků na velkoplošné plátno. ● Ve spolupráci s ČMKOS a Odborovým sdružením železničářů jsou zajištěny tři mimořádné vlaky z Moravskoslezského kraje - z toho je jeden vlak vyčleněn pro náš svaz. ● Jakmile budou hotovy grafikony, zveřejníme je. ● V pátek 1. 6. 2007 byl do všech ZO OS KOVO zaslán osobní zvací dopis předsedy OS KOVO Josefa Středuly. Přílohou dopisu je: - zvláštní číslo SOND se stručnou analýzou dopadů reformy veřejných financí - plakát v černobílé verzi pro množení, který je v tomto čísle Kováku barevný. ● Pro potřeby základních organizací OS KOVO budeme opět vydávat číslované „Informace“ a o jejich umístnění na intranet OS KOVO budou představitelé ZO OS KOVO bezprostředně informováni hromadnými SMS zprávami. JAROMÍR ENDLICHER, místopředseda OS KOVO
PŘIJĎTE NA DEMONSTRACI! (Dokončení ze str. 1) aci nejenomže zhorší, ale připraví ještě další překvapení v podobě záměru privatizovat veřejné služby. Nemůžeme se také ztotožnit s návrhy, které například budou znamenat: ● snížení nemocenské (prostřednictvím zavedení neplacení prvních tří dnů nemoci), ● zdražení základních potravin (zvýšení DPH z 5 % na 9 %), ● prodloužení věku pro odchod do důchodu na 65 let, včetně srovnání věku pro odchod do důchodu pro muže a ženy (bez ohledu na počet vychovaných dětí) a mnoho dalších opatření zhoršujících postavení zaměstnanců (viz stanovisko ČMKOS k reformě veřejných financí zveřejněné na internetových stránkách OS KOVO). Věřím, že dne 23. 6. 2007 bude Václavské náměstí v Praze plné vlajek OS KOVO, které budou držet ti z Vás, kteří přijdou vyjádřit nesouhlas s reformou veřejných financí. Těším se na setkání s Vámi všemi a předem děkuji za podporu, kterou vyjádříte svou účastí. JOSEF STŘEDULA, předseda OS KOVO
VLÁDNÍ PERPETUUM MOBILE Škrtforma znamená konec mezipříjmové solidarity Je dobře, že se členům výkonného vedení OS KOVO dostává telefonicky, či e-mailem zpětné vazby od funkcionářů základních organizací na aktuální otázky, které se bytostně dotýkají odborů. V těchto dnech jsou to dotazy na okolnosti kolem reformy veřejných financí, kterou ČMKOS po analýze jejích dopadů na zaměstnance pohotově přejmenovala na „škrtformu“. Mezi odborovou veřejností se objevují obavy, že protesty proti vládní reformě jsou založeny na obraně pracovních míst státních úředníků a na ochraně spoluobčanů, kteří pracovat nechtějí a jejichž největším zájmem je maximálně využít sociální dávky poskytované v naší zemi. Ujišťuji všechny, že nikdo z vedení OS KOVO nemá přednostní zájem na ochraně neefektivních pracovních míst státních úředníků a ještě z toho udělat prioritu při akcích proti „škrtformě“. Rovněž není naším zájmem, aby notoričtí flákači měli možnost zneužívat systém sociálních dávek. Aby se zneužívání zabránilo, je však třeba za prvé neslyšet na nářky pseudohumanistů o diskriminaci národnostních menšin a za druhé každou dávku komukoli tvrdě testovat. To ovšem zase přináší potřebu kontrolního systému a ten se bez určitého počtu státních úředníků neobejde.
Vláda klame občany V tzv. „reformě veřejných financí“ jde ale o něco jiného. Seznamte se prosím s prezentací, kterou zpracovala ČMKOS. Jsou tam vypočítány dopady na obyvatele ČR, především na naše členy. Tyto i další informace najdete na intranetu OS KOVO nebo o ně požádejte své metodické pracoviště. Tato vláda vědomě klame obyvatele. Souvislosti reformy vypouští před veřejnost postupně tak, aby se daly velmi obtížně dopočítat dopady na všechny skupiny obyvatel. Odborníci z ČMKOS si potřebné údaje museli opatřovat díky známostem u protistrany. Z analýzy vyplývá, že rozdíl mezi verzí vlády pana Topolánka a poslancem Tlustým je - 3 roky. Tlustý chce vše udělat skokově, Topolánek postupně během tří let. Protagonisté vlády, především ministr Nečas, neustále do omrzení opakují stále stejné věci zřejmě pod heslem, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Tvrdí, že se zároveň: ● sníží všem příjmovým skupinám daně ● zvýší sociální dávky pro potřebné (především pro rodiny s dětmi) ● sníží schodek veřejných financí.
Podstata „zázraku“ Pan Nečas nepochybně vynalezl perpetuum mobile (poznámka autora - utopický stroj pohybující se bez dodávání energie), pokud se mu tyto cíle podaří naplnit. Já ale na takové zázraky nevěřím, zato věřím, že pan Nečas chce změnit v naší zemi poměr v životní úrovni mezi vysoko-, středně- a nízkopříjmovými skupinami obyvatel ve prospěch vysokopříjmových. On nechce řešit problémy mandatorních neboli stálých výdajů státního rozpočtu navýšením příjmové stránky,
on chce jenom škrtat. Chce zprivatizovat školy, nemocnice a další veřejné služby, aby je nemusel s pomocí státního rozpočtu financovat stát. Chce zavést školné, zpoplatnit lékařské služby. Nevím jak vy, ale já jsem od doby začátků privatizace nezaznamenal, že bych platil méně za elektřinu, plyn, rohlík, holiče, vlak, prostě jsem nikde nepostřehl onu „úžasnou všeléčící volnou ruku trhu“, která zajistí díky konkurenci nižší ceny pro zákazníka. Spíše stále častěji slyším v rozhlase, vidím v televizi a čtu v tisku o skandálech s kartelovými dohodami, tedy že se firmy vyrábějící jeden produkt (nebo zajišťující jednu službu) předem dohodnou, za jakou cenu jej (ji) budou nabízet tak, aby na tom všechny vydělaly. Dopředu si mezi sebe rozdělí trh - regiony, obce, firmy, a vždy ta firma, o které se společně dohodnou, že v „tržní soutěži férově vyhraje“, nabídne o fous nižší cenu, než nabídnou ty ostatní! A monopoly? Ty si nechají potvrdit od státních regulačních orgánů, že je normální a správné, když koneční spotřebitelé v ČR zaplatí expanzi těchto podivných hybridů (něco mezi státními molochy a soukromým strojem na peníze) do zahraničí - třeba společnosti ČEZ do zemí střední a východní Evropy. Někteří politici v ČR společně s finanční a právní elitou vynalezli způsob, jak obyvatelé v naší zemi vytvoří svou tvrdou a nízko ohodnocenou prací soukromé firmy, které konkurují okolnímu světu. Majitelé těchto soukromých firem, kteří k nim většinou přišli přechodem státních akcií neprůhlednými finančními operacemi, jimž většina obyvatel nemá porozumět, se začínají chovat hůře než zahraniční miliardáři nebo hollywoodské hvězdy.
Bismarck by se divil A do toho všeho přijde pan Nečas a navrhuje, aby se sociální a zdravotní pojištění platilo z měsíčního příjmu jen do hranice čtyřnásobku průměrné mzdy (tedy 80 000 Kč). Co to znamená? Určitě si pamatujete, jak se kolega Luděk Jagoš ze Šroubáren Kyjov zeptal na sjezdu OS KOVO v roce 2005 prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR ing. Míla, jaký má plat. Řekl - 130 000 Kč. To znamená, že sociální a zdravotní pojištění se mu vypočítá z částky 80 000 Kč. A z částky nad tuto hranici, tedy z 50 000 Kč, pojištění neodvede! Tzv. mezipříjmová solidarita byla v Evropě zavedena ne za komunistů, ale v Německu za kancléře Bismarcka koncem 19. století - aby se zabránilo výbuchům sociálních nepokojů té většiny, která není vysokopříjmová. Kdyby někdo zkusil tento princip narušit (jako zamýšlená reforma u nás) v kterékoli západoevropské demokracii, se zlou by se potázal. U nás je to bohužel vydáváno za geniální myšlenku a mediální kampaní decimovaní obyvatelé snad ani nechtějí reagovat. Odbory musí, mají to v popisu práce.
A možná, že jsou dnes jediné, které jsou schopné říci to s podporou svých členů velmi nahlas. Možná proto jsou na zakázku nenávistně pomlouvány některými novináři (Páral v „Modré“ frontě DNES) a extrémními osobami (Knížák v „Metru“). Projděte si prosím prezentaci ČMKOS a uvidíte, že nás současná vláda nemíní pozvednout, ale srazit k zemi. Co říkáte - Jsme tu my pro ni, nebo ona pro nás? JAROSLAV SOUČEK, místopředseda OS KOVO
JAK SI PORADÍ V RAKOUSKU? STROJÍRENSTVÍ NUTNĚ POTŘEBUJE DALŠÍ LIDI Rakouská Služba pracovního trhu (AMS) chce v roce 2008 vyškolit dvojnásobně více lidí v kováckých profesích, než jich připravila pro různé práce ve strojírenství v roce 2006. Jaká je statistika? Zatímco loni získalo výuční list 1025 mladých Rakušanů a kvalifikaci zaškolením 3754 dalších, tedy celkem 4779 osob, v roce 2007 má získat potřebné znalosti 1500 učňů a 6000 dalších zaškolenců, dohromady 7500. A pro rok 2008 předvídá plán AMS 2000 vyučenců a 8000 osob z kvalifikačních kursů, v souhrnu 10 000 lidí. Jedenapůlroční výuka v některé kovácké profesi stojí AMS podle tvrzení listu Die Presse 10 000 až 13 000 euro. Vzhledem k tomu, že rakouskému průmyslu do roku 2009 bude chybět asi 50 000 kováků, spolkový ministr hospodářství Martin Bartenstein na základě dohody se sociálními partnery povolil, že od 1. května letošního roku mohou zaměstnavatelé ve strojírenství přijmout 800 dělníků z nových členských zemí Evropské unie. Východoevropští svářeči, soustružníci či frézaři mohou dostat pracovní povolení omezené 50 týdny. Podmínkou však je, že pro dané pracovní místo není k dispozici kvalifikovaný rakouský občan. Rakouský deník Der Standard však následně upozornil, že získávání vhodných kvalifikovaných dělníků ze zahraničí není vůbec snadnou záležitostí. „V celé Evropě je jich dnes nedostatek,“ konstatoval list. JAN HÁLA
RENAULT: ČTYŘI SEBEVRAŽDY ZA ROK! NA VINĚ JE PŘEPRACOVANOST A ODLIDŠTĚNÉ VZTAHY Po sebevraždě, kterou spáchal před více než rokem jeden z 12 000 zaměstnanců vývojového střediska francouzské automobilky Renault, se ke stejnému násilnému odchodu ze života letos odhodlali tři další pracovníci. Příčinami těchto sebevražd bylo „neúměrné pracovní tempo, délka pracovní doby, organizace práce, tlak, stres a odlidštění vztahů“, konstatoval v posledním čísle Bulletin du Militant, vydávaný Všeobecnou federací dolů a strojírenství (CFDT). Časopis připomněl, že koncern připravuje v rámci tzv. plánu 2009 rozšíření počtu nových modelů o 26. Zatímco doposud byly každoročně zaváděny tři nové modely, během tří let jich má být každý rok připraveno minimálně osm. „Takový rozvoj nese s sebou značné zvýšení tlaku na pracovní vytíženost zaměstnanců,“ upozornil Bulletin du Militant. Zdůraznil, že CFDT již delší dobu varuje před negativními důsledky stresu na pracovníky a prosazuje odborné expertizy v zájmu zlepšení jejich pracovních podmínek na snesitelnou míru. (jh)
KOVÁK
• Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email:
[email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016155, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605
3
217k 1.6.2007 9:49 Stránka 2
KOVÁK číslo 21 — 8. června 2007
V DSB EURO JDE MAJITELI O LIDI Blanenská slévárna už nemá na kahánku Ve volebním obvodu OS KOVO Blansko je již tradicí, že se jeho členové kromě obvyklé schůze podívají i do provozu některé z místních firem. Ani 25. května neučinili výjimku a navštívili mimo jiné slévárenskou firmu DSB EURO, s. r. o., v Blansku. A redakce Kováku s nimi. Firma DSB EURO má již třistaletou tradici a dnes vyrábí šedou, tvárnou, uměleckou a ocelovou litinu. „Průměrný plat dosáhl v blanenské slévárně 19 tisíc korun, zatímco, když jsem ho v roce 2005 přebíral, bylo to podstatně méně, u některých zaměstŘeditel firmy nanců jen kolem 8 až 10 dr. Milan Hlaváč tisíc,“ pochlubil se přítomným odborářům JUDr. Milan Hlaváč, majitel a generální ředitel v jedné osobě. Před dvěma roky vydražil firmu, která prošla trojím konkursem a měla již „na kahánku“. „Bylo třeba zaměstnance morálně stabilizovat, ale zároveň se dostat do povědomí obchodních partnerů, i těch zahraničních,“ vysvětloval M. Hlaváč. Nyní má firma nasmlouvané rámcové zakázky na tři až pět roků a některé již musí odmítat. „Managementu jsem řekl, že jestli někdo za mnou přijde s tím, že něco nejde, tak poletí. Ukázal jsem jim, že jde všechno,“ svěřil se M. Hlaváč. V zahraničí je DSB EURO hodnocena podle slov svého majitele mezi pěti nejlepšími slévárnami ve střední a vý-
Dle ředitele Hlaváče je provoz ve slévárně démonický
chodní Evropě a dodává pro automobilový, strojírenský a petrochemický průmysl. A co na to předseda tamní sdružené základní organizace OS KOVO Jiří Hradil? „Je to reálný vlastník, kterému jde o lidi.“ Podrobnosti uvádí v dalším textu. Text a snímky (ben)
Nejlépe od roku 1990
Předseda Jiří Hradil
2
Jako předseda sdružené ZO OS KOVO ČKD Blansko, která zastupuje i slévárnu DSB EURO, s. r. o., mohu říct, že partnerské zákonné jednání mezi odbory a zaměstnavatelem je zde na nejvyšší úrovni, zcela korektní a velmi dobré. Probíhá pravidelně na konci kaž-
dého měsíce za účasti majitele a pověřených ředitelů. Hodnotí se měsíční hospodaření, stav BOZP, kvalita stravování, podněty odborářů a zaměstnanců. Čtvrtletně se hodnotí plnění kolektivní smlouvy a odboráři navrhují své členy na ozdravné pobyty do Jeseníků (v počtu do 12 lidí). Kolektivní smlouva na rok 2007 byla dohodnuta v prosinci 2006 a slavnostně podepsána 16. 1. 2007. Mzda je v ní ujednána trojsložková, ve složení 60 + 20 + 20, přitom 80 procent tvoří zaručená složka a 20 procent pohyblivá výkonností odměna. Druhá složka - osobní hodnocení - byla navýšena zaměstnancům o 4,5 procenta v průměru. Za napra-
cování propustek, a není-li absence v měsíci, obdrží zaměstnancec 1500 Kč měsíčně. Dovolená navíc není, mzdový růst dostal mezi odboráři přednost. Na vánoce 2006 obdrželi zaměstnanci 500 Kč ve výplatě a letos v květnu v průměru 750 Kč za výborné výsledky hospodaření firmy a plnění plánu. Tyto návrhy odměn předložil majitel firmy JUDr. Hlaváč odborům s vysvětlením, že si váží práce lidí a že je to za splnění výroby. Taková situace tu dřív nebývala. Předchozí Druhá slévárna Blansko, a. s., byla v konkursu od dubna 2002 do 10. 8. 2005, kdy ji ve veřejné dražbě koupil současný majitel JUDr. Hlaváč. V době konkursu pracovali zaměstnanci dva roky za základní mzdu a menší prémie se rozdělovaly jen při plnění výroby. Tehdy byla průměrná mzda výrobních dělníků 14 500 Kč, režijních dělníků 13 000 Kč a THP 24 000 Kč; celá firma celkem 16 000 Kč. Období konkursu bylo velmi složité s dopadem na stav zaměstnanosti a psychiku lidí. Současný stav je asi nejlepší od roku 1990. Zakázková náplň je již jistá do roku 2008, určité zakázky se musí i odmítat z kapacitních důvodů. Průměrná mzda výrobních dělníků je téměř 18 000 Kč, režijních 15 200 Kč, THP celkem 31 560 Kč a celé firmy 19 630 Kč. Ze 488 zaměstnanců je 188 odborářů. JIŘÍ HRADIL, předseda sdružené ZO OS KOVO ČKD, a. s., Blansko
KOVÁK číslo 21 — 8. června 2007
INFORMACE PRO ÚČASTNÍKY DEMONSTRACE Demonstrace proti navrhované reformě veřejných financí se bude konat dne 23. června 2007. ● Je již jasné místo konání - horní část Václavského náměstí. ● Čas zahájení mítinku na Václavském náměstí je ve 13 hodin. ● Sraz účastníků před průvodem bude cca od 11 hodin v okolí Domu odborových svazů (sídlo ČMKOS, OS KOVO a dalších svazů). ● Průvod vyrazí od Domu odborových svazů (DOS) směrem ke křižovatce Bulhar, tam zatočí vlevo na magistrálu a po ní půjde k horní části Václavského náměstí. Tam zatočí vpravo na Václavské náměstí a postupně se budou účastníci řadit před tribunou. ● Po zkušenostech z minulých akcí je zajištěno opravdu profesionální ozvučení a promítání řečníků na velkoplošné plátno. ● Ve spolupráci s ČMKOS a Odborovým sdružením železničářů jsou zajištěny tři mimořádné vlaky z Moravskoslezského kraje - z toho je jeden vlak vyčleněn pro náš svaz. ● Jakmile budou hotovy grafikony, zveřejníme je. ● V pátek 1. 6. 2007 byl do všech ZO OS KOVO zaslán osobní zvací dopis předsedy OS KOVO Josefa Středuly. Přílohou dopisu je: - zvláštní číslo SOND se stručnou analýzou dopadů reformy veřejných financí - plakát v černobílé verzi pro množení, který je v tomto čísle Kováku barevný. ● Pro potřeby základních organizací OS KOVO budeme opět vydávat číslované „Informace“ a o jejich umístnění na intranet OS KOVO budou představitelé ZO OS KOVO bezprostředně informováni hromadnými SMS zprávami. JAROMÍR ENDLICHER, místopředseda OS KOVO
PŘIJĎTE NA DEMONSTRACI! (Dokončení ze str. 1) aci nejenomže zhorší, ale připraví ještě další překvapení v podobě záměru privatizovat veřejné služby. Nemůžeme se také ztotožnit s návrhy, které například budou znamenat: ● snížení nemocenské (prostřednictvím zavedení neplacení prvních tří dnů nemoci), ● zdražení základních potravin (zvýšení DPH z 5 % na 9 %), ● prodloužení věku pro odchod do důchodu na 65 let, včetně srovnání věku pro odchod do důchodu pro muže a ženy (bez ohledu na počet vychovaných dětí) a mnoho dalších opatření zhoršujících postavení zaměstnanců (viz stanovisko ČMKOS k reformě veřejných financí zveřejněné na internetových stránkách OS KOVO). Věřím, že dne 23. 6. 2007 bude Václavské náměstí v Praze plné vlajek OS KOVO, které budou držet ti z Vás, kteří přijdou vyjádřit nesouhlas s reformou veřejných financí. Těším se na setkání s Vámi všemi a předem děkuji za podporu, kterou vyjádříte svou účastí. JOSEF STŘEDULA, předseda OS KOVO
VLÁDNÍ PERPETUUM MOBILE Škrtforma znamená konec mezipříjmové solidarity Je dobře, že se členům výkonného vedení OS KOVO dostává telefonicky, či e-mailem zpětné vazby od funkcionářů základních organizací na aktuální otázky, které se bytostně dotýkají odborů. V těchto dnech jsou to dotazy na okolnosti kolem reformy veřejných financí, kterou ČMKOS po analýze jejích dopadů na zaměstnance pohotově přejmenovala na „škrtformu“. Mezi odborovou veřejností se objevují obavy, že protesty proti vládní reformě jsou založeny na obraně pracovních míst státních úředníků a na ochraně spoluobčanů, kteří pracovat nechtějí a jejichž největším zájmem je maximálně využít sociální dávky poskytované v naší zemi. Ujišťuji všechny, že nikdo z vedení OS KOVO nemá přednostní zájem na ochraně neefektivních pracovních míst státních úředníků a ještě z toho udělat prioritu při akcích proti „škrtformě“. Rovněž není naším zájmem, aby notoričtí flákači měli možnost zneužívat systém sociálních dávek. Aby se zneužívání zabránilo, je však třeba za prvé neslyšet na nářky pseudohumanistů o diskriminaci národnostních menšin a za druhé každou dávku komukoli tvrdě testovat. To ovšem zase přináší potřebu kontrolního systému a ten se bez určitého počtu státních úředníků neobejde.
Vláda klame občany V tzv. „reformě veřejných financí“ jde ale o něco jiného. Seznamte se prosím s prezentací, kterou zpracovala ČMKOS. Jsou tam vypočítány dopady na obyvatele ČR, především na naše členy. Tyto i další informace najdete na intranetu OS KOVO nebo o ně požádejte své metodické pracoviště. Tato vláda vědomě klame obyvatele. Souvislosti reformy vypouští před veřejnost postupně tak, aby se daly velmi obtížně dopočítat dopady na všechny skupiny obyvatel. Odborníci z ČMKOS si potřebné údaje museli opatřovat díky známostem u protistrany. Z analýzy vyplývá, že rozdíl mezi verzí vlády pana Topolánka a poslancem Tlustým je - 3 roky. Tlustý chce vše udělat skokově, Topolánek postupně během tří let. Protagonisté vlády, především ministr Nečas, neustále do omrzení opakují stále stejné věci zřejmě pod heslem, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Tvrdí, že se zároveň: ● sníží všem příjmovým skupinám daně ● zvýší sociální dávky pro potřebné (především pro rodiny s dětmi) ● sníží schodek veřejných financí.
Podstata „zázraku“ Pan Nečas nepochybně vynalezl perpetuum mobile (poznámka autora - utopický stroj pohybující se bez dodávání energie), pokud se mu tyto cíle podaří naplnit. Já ale na takové zázraky nevěřím, zato věřím, že pan Nečas chce změnit v naší zemi poměr v životní úrovni mezi vysoko-, středně- a nízkopříjmovými skupinami obyvatel ve prospěch vysokopříjmových. On nechce řešit problémy mandatorních neboli stálých výdajů státního rozpočtu navýšením příjmové stránky,
on chce jenom škrtat. Chce zprivatizovat školy, nemocnice a další veřejné služby, aby je nemusel s pomocí státního rozpočtu financovat stát. Chce zavést školné, zpoplatnit lékařské služby. Nevím jak vy, ale já jsem od doby začátků privatizace nezaznamenal, že bych platil méně za elektřinu, plyn, rohlík, holiče, vlak, prostě jsem nikde nepostřehl onu „úžasnou všeléčící volnou ruku trhu“, která zajistí díky konkurenci nižší ceny pro zákazníka. Spíše stále častěji slyším v rozhlase, vidím v televizi a čtu v tisku o skandálech s kartelovými dohodami, tedy že se firmy vyrábějící jeden produkt (nebo zajišťující jednu službu) předem dohodnou, za jakou cenu jej (ji) budou nabízet tak, aby na tom všechny vydělaly. Dopředu si mezi sebe rozdělí trh - regiony, obce, firmy, a vždy ta firma, o které se společně dohodnou, že v „tržní soutěži férově vyhraje“, nabídne o fous nižší cenu, než nabídnou ty ostatní! A monopoly? Ty si nechají potvrdit od státních regulačních orgánů, že je normální a správné, když koneční spotřebitelé v ČR zaplatí expanzi těchto podivných hybridů (něco mezi státními molochy a soukromým strojem na peníze) do zahraničí - třeba společnosti ČEZ do zemí střední a východní Evropy. Někteří politici v ČR společně s finanční a právní elitou vynalezli způsob, jak obyvatelé v naší zemi vytvoří svou tvrdou a nízko ohodnocenou prací soukromé firmy, které konkurují okolnímu světu. Majitelé těchto soukromých firem, kteří k nim většinou přišli přechodem státních akcií neprůhlednými finančními operacemi, jimž většina obyvatel nemá porozumět, se začínají chovat hůře než zahraniční miliardáři nebo hollywoodské hvězdy.
Bismarck by se divil A do toho všeho přijde pan Nečas a navrhuje, aby se sociální a zdravotní pojištění platilo z měsíčního příjmu jen do hranice čtyřnásobku průměrné mzdy (tedy 80 000 Kč). Co to znamená? Určitě si pamatujete, jak se kolega Luděk Jagoš ze Šroubáren Kyjov zeptal na sjezdu OS KOVO v roce 2005 prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR ing. Míla, jaký má plat. Řekl - 130 000 Kč. To znamená, že sociální a zdravotní pojištění se mu vypočítá z částky 80 000 Kč. A z částky nad tuto hranici, tedy z 50 000 Kč, pojištění neodvede! Tzv. mezipříjmová solidarita byla v Evropě zavedena ne za komunistů, ale v Německu za kancléře Bismarcka koncem 19. století - aby se zabránilo výbuchům sociálních nepokojů té většiny, která není vysokopříjmová. Kdyby někdo zkusil tento princip narušit (jako zamýšlená reforma u nás) v kterékoli západoevropské demokracii, se zlou by se potázal. U nás je to bohužel vydáváno za geniální myšlenku a mediální kampaní decimovaní obyvatelé snad ani nechtějí reagovat. Odbory musí, mají to v popisu práce.
A možná, že jsou dnes jediné, které jsou schopné říci to s podporou svých členů velmi nahlas. Možná proto jsou na zakázku nenávistně pomlouvány některými novináři (Páral v „Modré“ frontě DNES) a extrémními osobami (Knížák v „Metru“). Projděte si prosím prezentaci ČMKOS a uvidíte, že nás současná vláda nemíní pozvednout, ale srazit k zemi. Co říkáte - Jsme tu my pro ni, nebo ona pro nás? JAROSLAV SOUČEK, místopředseda OS KOVO
JAK SI PORADÍ V RAKOUSKU? STROJÍRENSTVÍ NUTNĚ POTŘEBUJE DALŠÍ LIDI Rakouská Služba pracovního trhu (AMS) chce v roce 2008 vyškolit dvojnásobně více lidí v kováckých profesích, než jich připravila pro různé práce ve strojírenství v roce 2006. Jaká je statistika? Zatímco loni získalo výuční list 1025 mladých Rakušanů a kvalifikaci zaškolením 3754 dalších, tedy celkem 4779 osob, v roce 2007 má získat potřebné znalosti 1500 učňů a 6000 dalších zaškolenců, dohromady 7500. A pro rok 2008 předvídá plán AMS 2000 vyučenců a 8000 osob z kvalifikačních kursů, v souhrnu 10 000 lidí. Jedenapůlroční výuka v některé kovácké profesi stojí AMS podle tvrzení listu Die Presse 10 000 až 13 000 euro. Vzhledem k tomu, že rakouskému průmyslu do roku 2009 bude chybět asi 50 000 kováků, spolkový ministr hospodářství Martin Bartenstein na základě dohody se sociálními partnery povolil, že od 1. května letošního roku mohou zaměstnavatelé ve strojírenství přijmout 800 dělníků z nových členských zemí Evropské unie. Východoevropští svářeči, soustružníci či frézaři mohou dostat pracovní povolení omezené 50 týdny. Podmínkou však je, že pro dané pracovní místo není k dispozici kvalifikovaný rakouský občan. Rakouský deník Der Standard však následně upozornil, že získávání vhodných kvalifikovaných dělníků ze zahraničí není vůbec snadnou záležitostí. „V celé Evropě je jich dnes nedostatek,“ konstatoval list. JAN HÁLA
RENAULT: ČTYŘI SEBEVRAŽDY ZA ROK! NA VINĚ JE PŘEPRACOVANOST A ODLIDŠTĚNÉ VZTAHY Po sebevraždě, kterou spáchal před více než rokem jeden z 12 000 zaměstnanců vývojového střediska francouzské automobilky Renault, se ke stejnému násilnému odchodu ze života letos odhodlali tři další pracovníci. Příčinami těchto sebevražd bylo „neúměrné pracovní tempo, délka pracovní doby, organizace práce, tlak, stres a odlidštění vztahů“, konstatoval v posledním čísle Bulletin du Militant, vydávaný Všeobecnou federací dolů a strojírenství (CFDT). Časopis připomněl, že koncern připravuje v rámci tzv. plánu 2009 rozšíření počtu nových modelů o 26. Zatímco doposud byly každoročně zaváděny tři nové modely, během tří let jich má být každý rok připraveno minimálně osm. „Takový rozvoj nese s sebou značné zvýšení tlaku na pracovní vytíženost zaměstnanců,“ upozornil Bulletin du Militant. Zdůraznil, že CFDT již delší dobu varuje před negativními důsledky stresu na pracovníky a prosazuje odborné expertizy v zájmu zlepšení jejich pracovních podmínek na snesitelnou míru. (jh)
KOVÁK
• Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email:
[email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016155, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605
3
217k 1.6.2007 9:47 Stránka 8
KOVÁK číslo 21 — 8. června 2007
AD: 1. MÁJ NA ŠPILBERKU SE VYDAŘIL
1. MÁJ V BRNĚ A DOLNORAKOUŠTÍ ODBORÁŘI
V Kováku č. 18 byly otištěny stručné informace o letošním Svátku práce v Brně pod názvem „1. máj na Špilberku se vydařil“ od vedoucího brněnského metodického pracoviště Oslavy Svátku práce v Brně se konají na jednom OS KOVO V. Valenty, doplněné třemi fotografiemi. V reakci na to redakce obdržela kri- z nejkrásnějších míst moravské metropole - na nátický příspěvek A. Valy, který níže v plném znění uveřejňujeme. (red.) dvoří hradu Špilberk. Prvomájové kulturně spoleDle mého názoru to byl velmi špatný článek Stalo se již tradicí, že jihomoravští odboráři slaví Svátek práce na Špilberku. Jsem rád, že tomu tak bylo a je, protože jsem stál u jeho zrodu a stále s přípravou pomáhám. Začátky byly krušné, protože nám chyběly zkušenosti. I letos to nebylo jednoduché, a je to dáno i tím, že parta lidí, která s nadšením vše vymýšlí a chystá, jsou většinou předsedové „základek“, odboráři a ne profesionální baviči. Příprava zabere čtyři měsíce usilovné práce, ale neznám nikoho, kdo by si za to vzal nějaké peníze, či honorář. Proto mě celkem uráží článek v Kováku č. 18, který spíše vypadá jako zpráva ze služební cesty z doby dávno minulé. Jmenný seznam významných funkcionářů, aby si někdo někde udělal čárku, a kolik se všeho čeho rozdalo, umně zapracovaná lživá informace, že to byla akce (konfederace, regionální rady) OS KOVO atd. Možná tam ještě chybí informace pro nás, odboráře, že „učinkující zaměstnanci“ OS KOVO to nedělali zadarmo a samozřejmě i za sváteční příplatek, a možná proto se někomu „1. máj vydařil“, jak se píše v nadpisu. Proti gustu žádný dišputát. Jen hlupák něco dělá zadarmo. Takže děkuji všem „hlupákům“ pořadatelům za to, že jsou takoví, jací jsou. Nevím, jestli už vypukla okurková sezóna, ale v redakci Kováku asi ano. Co to je za redakční radu, která schválí tuto zprávu do tisku a ještě nám ji předloží ke čtení. Na jedné straně dostáváme „bleskovky“ o tom, co a v které televizi či rozhlasu bude, kde a kdy a v kterém pořadu vystoupí předseda OS KOVO (BBC), a na druhé straně takový nesmyslný článek o „účasti“. Jsou dobří a špatní lidé, jsou dobré a špatné články, a toto je velmi špatný článek, který, tak jak je napsaný, do Kováku nepatří. ALEŠ VALA, předseda ZO OS KOVO Šmeral Brno, a. s.
KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ Civilizace má sklon zkazit lidi, jako ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je švýcarský, francouzsky píšící prozaik Henri Fréderic Amiel (1821 - 1881). Působil jako profesor na univerzitě v Ženevě. V introspektivních prózách podrobil analýze své myšlenky, city a dojmy. Jeho nejznámějším dílem je Deník. (jk)
Vyluštění z Kováku č. 20/2007 (výrok J. Wericha): Čas existuje jenom v lidské představě, čas si vymysleli lidi, aby ... věděli, odkdy dokdy a co za to. 4
Vyjádření redakce Na této straně budeme i nadále otiskovat názory a připomínky čtenářů, které redakce obdrží. Nebudeme se při tom nijak vyhýbat ani těm kontroverzním. K výše otištěnému článku připojuji za redakci několik vysvětlujících poznámek. Redakční rada neschvaluje obsah jednotlivých čísel Kováku, ale udává spíše dlouhodobé a koncepční hodnocení, rady a pokyny. Za jednotlivá čísla a jejich obsah je zodpovědný šéfredaktor a v právním smyslu vydavatel, tedy Odborový svaz KOVO. Okurková sezóna zatím redakci v žádném případě nehrozí, akce střídá akci, takže sotva vše stíháme. Obsah a kvalita dotyčného článku o 1. máji by se daly samozřejmě hodnotit z různých úhlů, ale myslím, že jakožto stručná informace spolu s fotografickou dokumentací splnil svůj účel, totiž informování širší členské základny, že lze i dnes slavit Svátek práce a že právě v Brně tak odboráři činí. Uvedený, panem Valou kritizovaný článek byl v pořadí první, který jsme z regionu na dané téma obdrželi, a i rychlá informace, bez časového zdržení má značnou cenu. Teprve před několika dny redakce obdržela další ohlas na brněnský první máj od předsedy ZO OS KOVO Královopolská B. Hanáka, který dnes otiskuje na téže straně tohoto čísla. Současně připomínám, že Kovák slouží jako široká platforma pro názory a postoje členů Odborového svazu KOVO. Je nemožné, a ani to není účelem, aby se každému líbilo všechno. V otevřené společnosti to ale ani jinak nejde. Mgr. MARTIN BENEŠ, šéfredaktor časopisu Kovák
čenské odpoledne získává rok od roku vyšší popularitu a letos se akce zúčastnilo asi 6000 občanů. Již pošesté se na jeho přípravě a organizaci podíleli odboráři ze ZO OS KOVO Královopolská, a. s. Odborové svazy sdružené v ČMKOS se na Špilberku prezentují na stáncích a poskytují informace ze své činnosti a největší zájem je o právní poradenství a oblast BOZP. Také banka Bawag si zde vybudovala dobrou pozici. Největší servis poskytuje OS KOVO, který je zde zastoupen všemi zaměstnanci metodického pracoviště Brno. Na pódiu sklidil největší úspěch písničkář Jaroslav Uhlíř a jako vždy potěšil nejvíce děti. Zajímavé bylo i vystoupení hostů: folklórních souborů ze Slovenska a Dolního Rakouska. Na malém nádvoří bylo k dispozici občerstvení a dobrou náladu podpořila úžasná cimbálová muzika. V rámci programu vystoupili také místopředseda ČMKOS Zdeněk Málek, primátor města Brna Roman Onderka a předsedkyně jihomoravské regionální rady odborových svazů Stanislava Slavíková.
21 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 31. KVĚTNA 2007, DATUM VYDÁNÍ: 8. ČERVNA 2007, CENA: 6 KČ
Čtěte v čísle ● Informace pro úãastníky demonstrace 23. 6. - str. 2 ● Vládní perpetuum mobile - str. 3
PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Nov˘ zákoník práce v daÀovém reÏimu po 1. 1. 2007 (III.) ● Sociální reforma - co na nás vláda chystá (III.)
DEN VE SCHWARZENBACHU Je zvykem, že odboráři z Dolního Rakouska zvou organizátory brněnského 1. máje na svoji obdobnou akci, a to na Den dolnorakouských odborářů. A tak se v neděli 6. května vydala skupina Jihomoraváků ve dvou autobusech do dolnorakouského městečka Schwarzenbach, mezi nimi i dvacítka odborářů se základní organizace Královopolská. Počasí přálo, a tak jsme při putování po stopách Keltů stejně jako stovky „domácích“ navštívili sice nedalekou, zato o stovky metrů výše položenou repliku keltské osady. Každý z účastníků turistického výšlapu byl odměněný nejen krásnými vyhlídkami na kopcovité okolí, ale po návratu při tombole také zajímavým dárkem. Ve Schwarzenbachu - podobně jako v Brně - probíhalo kulturně společenské odpoledne v obrovském stanu a účastníci se počítali na více než tisíce. BOHUMÍR HANÁK, předseda ZO OS KOVO Královopolská, a. s.
Tak vidiš, mámo! Tak dlouho jsme spořili na důchod, až to teď vrazíme do poplatků doktorovi…
PŘIJĎTE NA DEMONSTRACI! VÝZVA PŘEDSEDY OS KOVO Vážené kolegyně, Vážení kolegové, Odborový svaz KOVO je po delší době opět v situaci, kdy by měl výrazným způsobem podpořit demonstraci organizovanou ČMKOS proti záměrům vlády v rámci připravované reformy veřejných financí. Slovně je možné vyjádřit mnoho důležitých věcí a forma je dostačující, ale nyní je nutno svůj názor podpořit i masivní účastí Vás - členů a sympatizantů OS KOVO - na připravované demonstraci dne 23. 6. 2007 ve 13 hodin na Václavském náměstí v Praze. Ve stanovách a programových dokumentech máme zahrnuto, že našim základním posláním je sdružovat členy za účelem ochrany jejich hospodářských a sociálních zájmů. Jsme přesvědčeni, že nyní dochází ke snaze snížit a zhoršit postavení zaměsnanců a rodin s dětmi a je nutno Josef Středula dát najevo naši nepokojenost s připravovanou reformou veřejných financí. Jsme si vědomi potřebnosti reformy veřejných financí, ale způsob, jaký zvolila vláda, se nám zdá velmi nespravedlivý. Výrazně pomůže těm nejbohatším! Na druhé straně zaměstnancům s průměrným a podprůměrným příjmem situ-
(Pokračování na str. 2)
Z exkurse zástupců volebního obvodu Blansko ve slévárně DBS EURO, v provozu šedé litiny 25. 5.: (zprava) J. Bartoš (Minerva Boskovice), M. Koudelová (zmocněnkyně tohoto obvodu), V. Valenta (vedoucí metodického pracoviště Brno), R. Burgr (Baumüller Skalice), V. Kutrová (Adast Adamov), V. Kraus, tavič firmy, J. Hradil (ČKD Blansko), J. Benešová (redaktorka Kováku). V pozadí část nohou pro Štefánikovu sochu (celkově asi 10metrovou), určenou pro Bratislavu
NĚJAK BYLO, NĚJAK BUDE? Odboráři z Blanenska se chystají do Prahy
Především vládní „škrtformě“ a plánované odborářské demonstraci byla věnována diskuse zástupců volebního obvodu Blansko 25. května. Scházejí se pravidelně každý měsíc v některém z míst v regionu, tentokrát přímo v Blansku. „Já doufám, že to neprojde,“ vyjádřila se zmocněnkyně tohoto volebního obvodu Mária Koudelová (zároveň předsedkyně dílenské organizace ZO OS KOVO Adast Systems v Adamově) o reformě veřejných financí a vyzvala přítomné funkcionáře ze Skalice, Boskovic, Adamova a Blanska, aby hovořili s lidmi ve „svých“ firmách, a zajistili tak co nejvyšší účast na protestní akci 23. června do Prahy. Radomír Burgr, předseda ZO OS KOVO Baumüller Skalice nad Svitavou, souhlasil: „Je třeba se o tom s lidmi bavit. Mně o reformě říkají: ,To mi hlava nebere. Jestli se do Prahy pojede, vezmi nás s sebou. Tohle není řešení.’“ Ve firmě s 270 zaměstnanci je 100 odborářů. Jiří Bartoš, předseda ZO OS KOVO Minerva Boskovice, byl skeptický: „Lidi na to kašlou, ani o tom nediskutují. Podle mě to není téma, kterým by národ žil.“ Působí v nejlepším podniku na Blanensku, který zaměstnává 815 lidí, z toho je 700 odborářů. R. Burgr trval na svém: „Jako neuvolněný předseda jsem každý den s lidmi na dílně a bavím se s nimi. To je něco jiného,
než když uvolněný funkcionář přijde a začne jim něco lavírovat do hlavy. To chce začít zmalinka, informace stupňovat, až po několika dnech situace uzraje. Pak vím, že budu mít plný autobus.“ Jiří Hradil, předseda sdružené ZO OS KOVO ČKD Blansko, která má 450 odborářů v pěti firmách o 1300 zaměstnancích, uvedl: „Vždycky jsme naplnili autobus. Někteří lidé jsou vstřícní, ale jiní mi říkají: ,Ať jedou kolegové!’“ „To jsou odboráři?“ zhrozila se M. Koudelová. M. Bartoš se usmál: „Já mám zkušenost, že na všechny akce jezdí jedna parta. Ti ostatní řeknou: ,Nějak bylo, nějak bude...’“ Přesto očekává, že naplní celý autobus. J. Hradil plánuje dva autobusy (druhý ve spolupráci se ZO OS KOVO Metra Blansko). Místopředsedkyně sdružené ZO OS KOVO Adast Adamov Vladimíra Kutrová má objednány dva autobusy. V Adastu - jak uvedla - je z 665 zaměstnanců 400 odborářů. Diskusi na toto téma uzavřela zmocněnkyně M. Koudelová: „Musíme to lidem podat co nejpřijatelněji.“ JANA BENEŠOVÁ Snímek Martin Beneš 1
217kA 1.6.2007 9:53 Stránka 6
KOVÁK číslo 21 — 8. června 2007/příloha
Také maximálním vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti má být částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Stejná hranice má platit v případě schválení novely zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění také pro zdravotní pojištění. ČMKOS, která dlouhodobě upozorňuje na rizika spojená se zavedením maximálního vyměřovacího základu v navrhované výši, nesouhlasí s jeho stanovením měsíčně ve výši čtyřnásobku (ročně čtyřicetiosminásobku) průměrné mzdy. Je
nutné zajistit, aby nedošlo k výraznému poklesu příjmů do systému, což by mělo negativní dopad na úroveň poskytovaných dávek. Maximální vyměřovací základ by měl být podle ČMKOS, pokud bude zakotven, stanoven měsíčně ve výši pětinásobku a ročně ve výši šedesátinásobku průměrné mzdy. Novelami zákonů, kterými má být realizována reforma veřejných financí v oblasti daní, sociálních věcech a ve zdravotnictví a které schválila vláda 23. května, se má zabývat Parlament ČR v letních měsících. (Dokončení seriálu)
NOVÝ ZÁKONÍK PRÁCE V DAŇOVÉM REŽIMU PO 1. 1. 2007 (III.) Ing. HELENA ČORNEJOVÁ, sociálně-ekonomické oddělení ČMKOS JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO Mgr. PETR PELECH, informační útvar ČMKOS
Českomoravská konfederace odborových svazů vypracovala ve spolupráci s daňovými specialisty odborových svazů podrobný metodický materiál týkající se tzv. daňového režimu nového zákoníku práce. Vedle toho je zde uvedeno i případné zatížení jednotlivých plnění sociálním a zdravotním pojištěním. Na základě požadavků členů OS KOVO a po dohodě s ČMKOS tento materiál předkládáme našim čtenářům. 6. Zvyšování kvalifikace zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo s pracovním zařazením zaměstnance Daňový režim na straně zaměstnavatele: Nově lze za daňové výIng. Helena Čornejová daje považovat také výdaje vynalo- Mgr. Petr Pelech žené na dosažení vyššího stupně vzdělání formou studia středoškolského nebo vysokoškolského v tuzemsku anebo obdobného studia v zahraničí, jako například školné, jízdné (nejedná se o pracovní cesty), výdaje za učebnice, skripta. Pokud právo zaměstnance na poskytnutí takového příspěvku vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z pracovní nebo jiné smlouvy - § 24 odst. 5 písm. j) bod 5 ZDP. Komentář: Zvyšováním kvalifikace se dle nového zákoníku práce rozumí změna hodnoty kvalifikace; zvýšením kvalifikace je též její získaní a rozšíření. Zvyšováním kvalifikace je studium, vzdělávání, školení nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele (§ 231 odst 1 a 2 ZP). Částky vynaložené zaměstnavatelem na výše uvedené formy vzdělávání lze zahrnout do daňových výdajů. Daňový režim na straně zaměstnance: Plnění zaměstnavatele ve formě úhrady nákladů za zaměstnance na dosažení vyššího stupně vzdělání formou studia středoškolského nebo vysokoškolského v tuzemsku anebo obdobného studia v zahraničí, jako například školné, jízdné (nejedná se o pracovní cesty), výdaje za učebnice, skripta, jsou zdanitelným příjmem zaměstnance. Nejde o doškolování ve smyslu § 6 odst. 9 písm. a) ZDP. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení: Příspěvky na vzdělávání, které jsou zdanitelným příjmem na straně zaměstnance, se zahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a odvádí se z nich pojistné. Částky, které jsou osvobozeny od daně z příjmu fyzických osob, se nezahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a pojistné se z těchto příjmů neodvádí. Změna oproti stávajícímu stavu: ● V daních z příjmů - na straně zaměstnance - žádná; na straně zaměstnavatele - nově lze do daňových výdajů zahrnout také náklady na zvyšování kvalifikace, a to i v případě, že došlo k dosažení vyššího stupně vzdělání zaměstnance, jestliže toto vzdělání je v souladu s potřebou zaměstnavatele. ● V pojistném - nově se u pojistného na sociální zabezpečení již nepřihlíží k tomu, zda jde o plnění (příspěvek) věrnostní nebo stabilizační povahy. RozIV
hodující je pouze skutečnost, zda příspěvek na vzdělávání je či není osvobozen od daně u zaměstnance.
7. Vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců, které nesouvisejí s podnikáním zaměstnavatele Daňový režim na straně zaměstnavatele: Výdaje na zvyšování dosaženého stupně vzdělání, příspěvky na jiné formy dalšího vzdělávání svých zaměstnanců a jejich ro- Jindra Plesníková dinných příslušníků nemůže zaměstnavatel uplatnit jako daňový výdaj, a to ani v případě, že jsou poskytované na základě kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Daňový režim na straně zaměstnance: § 6 odst. 9 písm. d) ZDP - od daně je osvobozeno nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance. Komentář: Příspěvky vynaložené zaměstnavatelem na různé formy vzdělání zaměstnanců, které přímo nesouvisejí s jeho podnikáním, jsou osvobozené od daně z příjmů fyzických osob pouze za podmínek stanovených v § 6 odst. 9 písm d) ZDP, tj. pokud jsou poskytovány v nepeněžité podobě a jsou hrazené z FKSP, sociálního fondu ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance. Veškeré příspěvky (peněžní i nepeněžní) poskytnuté zaměstnavatelem na vrub daňových výdajů jsou na straně zaměstnance zdanitelným přijmem. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Příspěvky na vzdělávání, které jsou osvobozené od daně z příjmu fyzických osob, se nezahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a neodvádí se z nich pojistné. Příspěvky, které jsou zdanitelným příjmem, se zahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a odvádí se z nich pojistné. Změna oproti stávajícímu stavu: ● V daních z příjmů - žádná. ● V pojistném - nově se nepřihlíží k tomu, zda jde o plnění (příspěvek) věrnostní nebo stabilizační povahy, a přihlíží se jen k tomu, zda jde či nejde o plnění osvobozené od daně u zaměstnance. (Pokračování příště)
217kA 1.6.2007 9:51 Stránka 4
KOVÁK číslo 21 — 8. června 2007/příloha
SOCIÁLNÍ REFORMA - CO NA NÁS VLÁDA CHYSTÁ (III.) JUDr. ZDENĚK HÁJEK, poradce ČMKOS pro sociální zabezpečení
První dvě části seriálu se zabývaly změnami v oblasti pomoci v hmotné nouzi, životního a existenčního minima, dávek státní sociální podpory a sociálních služeb. Tato závěrečná část se věnuje změnám v nemocenském pojištění a v sociálním a zdravotním pojištění. Opět jde o přehled vybraných změn z hlediska úpravy jednotlivých paragrafů. V zájmu objektivity uvádíme u některých změn stručně také jejich odůvodnění, jak je obsahuje důvodová zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Zároveň je vždy upozornění na stanovisko ČMKOS, které na svém jednání 17. 4. 2007 schválila legislativní rada ČMKOS a které je k dispozici na webových stránkách ČMKOS.
1. Tři dny nemoci bez nemocenského (§ 15 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců) Zatímco podle stávající právní úpravy náleží nemocenské ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz, tj. od prvého dne, navrhuje se, aby za první 3 dny pracovní neschopnosti nemocenské ani žádná jiná náhrada ušlého příjmu zaměstnanci nenáležela (tzv. karenční doba). Slovy zákona „nemocenské náleží zaměstnanci, který je uznán dočasně neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání, „trvá-li pracovní neschopnost déle než 3 kalendářní dny“. S tím, že „se nemocenské poskytuje od čtvrtého kalendářního dne pracovní neschopnosti“ do skončení pracovní neschopnosti nebo do uznání invalidity nebo částečné invalidity. Nic se nemění na tom, že se nemocenské poskytuje nejdéle po dobu jednoho roku od počátku pracovní neschopnosti (tzv. podpůrčí doba) a že může být poskytováno i po jejím uplynutí, ovšem jen tehdy, jestliže lze na základě vyjádření příslušného orgánu očekávat, že zaměstnanec v krátké době nabude pracovní schopnost (takto fakultativně lze poskytovat nemocenské ještě až po dobu jednoho roku od uplynutí podpůrčí doby). ČMKOS odmítá zavedení karenční doby, po kterou nemá na počátku pracovní neschopnosti náležet nemocenské. Její zavedení by vedlo k přecházení nemoci, zanedbání léčby, následným komplikacím a ve svém důsledku k vyšším výdajům v nemocenském a zdravotním pojištění, než by bylo nutné. V neposlední řadě by docházelo při přecházení nemocí i k šíření různých viróz, k poklesu soustředěnosti zaměstnanců při výkonu práce a tak ke zvýšení rizika pracovních úrazů.
2. První 3 dny nemá nemocenské náležet ani při ka-
ranténě!
(§ 16 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců) Také při karanténě, kterou nařizují příslušné zdravotnické orgány a na jejíž nařízení nemá zaměstnanec žádný vliv, má nemocenské náležet až od 4. kalendářního dne. Příslušné ustanovení návrhu zákona to v § 16 vyjadřuje stejně jako v případě nemoci (§ 15 zákona), tedy slovy, že nemocenské náleží zaměstnanci po dobu karantény, trvá-li karanténa déle než 3 kalendářní dny - s tím, že se poskytuje od čtvrtého kalendářního dne karantény. Mají-li být navrhované změny zaměřeny skutečně proti „černým pasažérům“ zneužívajícím systém nemocenského pojištění, nemá zavedení karenční doby v případě karantény logiku, neboť pojištěnec její nařízení nemůže nijak ovlivnit a karanténu zneužít. Tu nařizují příslušné zdravotnické orgány. Navíc neposkytování nemocenského ani jiné náhrady mzdy po dobu prvních tří kalendářních dnů karantény nepřinese žádnou úsporu ve veřejných financích, což má být jeden z dalších cílů reformy. Takto pojatá karenční doba by byla totiž pouze „darem“ podnikatelům, a nikoliv úsporou prostředků ve státním rozpočtu.
3. Snížení vyměřovacího základu pro celou dobu poskytování nemocenského
(§ 18 odst. 7 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců) Stejně jako dnes, i nadále má být nemocenské a další dávky nemocenského pojištění vypočítáváno z denního vyměřovacího základu s použitím redukčních hranic. Pro výpočet nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny se podle stávající právní úpravy v období dvou prvních týdnů pracovní neschopnosti (potřeby ošetřování) částka do první redukční hranice započítává pouze z 90 procent. Nově se však má při výpočtu výše těchto dávek (nemocenského a podpory při II
ošetřování člena rodin) započítávat při stanovení denního vyměřovacího základu částka do první redukční hranice 90 % nikoliv jen pro jejich poskytování v období prvních 14 kalendářních dnů, ale pro celou dobu jejich poskytování. Konkrétně to znamená, že při stanovení výše nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny po celou dobu jejich poskytování by se denní vyměřovací základ stanovil tak, že z částky do 550 Kč (první redukční hranice) by se započetlo pouze 90 %, z částky nad 550 Kč do 790 Kč 60 % a k částce nad 790 Kč by se nepřihlíželo. Pokud jde o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a o peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc, pokud rodičem čerpajícím dávku je muž), částka denního vyměřovacího základu se má i nadále započítávat do první redukční hranice 550 Kč v plné výši (tj. 100 %), z částky nad 550 Kč do 790 Kč 60 % a k částce nad 790 Kč se nemá přihlížet. ČMKOS nesouhlasí se stanovením výše nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny pro celou dobu jejich poskytování z denního vyměřovacího základu, který by byl vypočten tak, že do první redukční hranice by se jeho částka započetla pouze z 90 procent. Tato změna by znamenala další oslabení pojistného principu a snížení úrovně těchto dávek. Další významnou změnou týkající se redukčních hranic je, že má být nově jejich výše stanovena v zákoně, a nikoliv stanovována každoročně podle růstu mezd nařízením vlády, jako je tomu dnes. ČMKOS nesouhlasí se zavedením redukčních hranic v zákoně o nemocenském pojištění pevnými částkami a zrušením jejich automatické valorizace. Důsledkem by byla stagnace výše nemocenského a dalších dávek nemocenského pojištění ve vztahu ke mzdovému vývoji. ČMKOS nesouhlasí ani s tím, že novela zákona předpokládá stávající redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu, tj. hranice platné v roce 2007 (stanovené nařízením vlády č. 588/2006 Sb.) zachovat i pro výpočet dávek nemocenského pojištění v roce 2008.
4. Snížení procentní sazby nemocenského o 10 procent (§ 17 odst. 2 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců) Podle současné právní úpravy činí výše nemocenského za kalendářní den 69 % denního vyměřovacího základu a za první 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti nebo karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu 25 % denního vyměřovacího základu. Nově se navrhuje snížení nemocenského v prvních dvou měsících nemoci nebo nařízené karantény. V prvním měsíci o 10 % a ve druhém o 3 % denního vyměřovacího základu. Od třetího kalendářního měsíce se má o 3 % denního vyměřovacího základu oproti současnému stavu zvýšit. Podle konkrétního ustanovení zákona má tedy nemocenské za kalendářní den činit: a) 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény, b) 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény do 60. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény, c) 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény. Navrhované snížení procentní sazby nemocenského spolu se stanovením denního vyměřovacího základu pro jeho výpočet tím způsobem, že částka do první redukční hranice se započte pouze 90 % pro celou dobu jeho poskytování (viz bod 3.) a zavede se karenční doba (body 1. a 2.), by znamenalo výrazné snížení úrovně zabezpečení zaměstnanců v době jejich pracovní neschopnosti a karantény. A to
KOVÁK číslo 21 — 8. června 2007/příloha
v době, kdy v případě přijetí daňové reformy hrozí značné zvýšení cen prakticky ve všech oblastech života. Proto ČMKOS s navrhovanými opatřením nesouhlasí.
5. Karenční doba se má týkat i důchodců (§ 21 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců) Podle nového znění § 21 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, má být poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu nemocenské poskytováno při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 81 kalendářních dnů a při více pracovních neschopnostech také po dobu 81 kalendářních dnů v jednom kalendářním roce. Znamená to, že se v souvislosti se zavedením karenční doby má snížit také podpůrčí doba u starobních a plně invalidních důchodců, a to z 84 na 81 kalendářních dnů, tedy o 3 dny. Toto omezení nemá platit, stejně jako dnes, jen tehdy, když pracovní neschopnost vznikne v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. ČMKOS principiálně nesouhlasí se zavedením institutu karenční doby, tedy ani s jejím zavedením u poživatelů starobního a plného invalidního důchodu. Jde o narušení pojistného principu.
6. Nemocenské náleží důchodcům nejdéle do skončení zaměstnání
(§ 21 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců) Další připravovanou změnu, která by se dotkla, pokud by byla schválena, poživatelů starobního a plného invalidního důchodu, pokud jde o nárok na nemocenské, také zakotvuje uvedený § 21. Podle něho se nemocenské má poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu poskytovat nejdéle do dne, jímž končí jeho zaměstnání. A to na rozdíl od stávající právní úpravy, kdy poživatelům těchto důchodů nemocenské náleží při pracovní neschopnosti až do vyčerpání podpůrčí doby, která je dnes, jak již bylo zmíněno, 84 kalendářních dnů. Ministerstvo práce svůj návrh odůvodňuje tím, že poživatelé starobního a plného invalidního důchodu jsou již zabezpečeni těmito důchody, a není proto důvodné jim poskytovat další sociální dávky v době, kdy jejich zaměstnání již skončilo a žádný příjem jim tedy neuchází. Proti tomu ovšem lze vznést argument, že nemocenské pojištění je pojistný systém, do něhož ze svého příjmu odvádějí pojistné i pracující důchodci. Navíc i jim může příjem ucházet po skončení jednoho zaměstnání, jestliže jim nemoc brání nastoupit do jiného nebo začít provozovat jinou výdělečnou činnost.
7. Snížení podpory při ošetřování člena rodiny (§ 25 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců) Nižší má být také podpora při ošetřování člena rodiny. Tato dávka náleží zaměstnanci (muži nebo ženě), který nemůže pracovat, poněvadž musí ošetřovat nemocné dítě mladší 10 let nebo pečovat o dítě mladší než 10 let z toho důvodu, že dětské výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, nebo škola, do které chodí, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů, nebo dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči dětského výchovného zařízení nebo docházet do školy, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, nebo jí byla nařízena karanténa (karanténní opatření), a proto nemůže o dítě pečovat, nebo ošetřovat jiného nemocného člena rodiny, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje nezbytně ošetřování jinou osobou. Na těchto ani jiných podmínkách pro vznik nároku na tuto dávku a její poskytování se nic nemá změnit. To se týká i doby jejího poskytování (nejvýše prvních 9 kalendářních dnů a u zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý, nejvýše prvních 16 kalendářních dnů, vždy ovšem za podmínky, že potřeba ošetřování (péče) v nich trvá). Výše podpory při ošetřování člena rodiny za kalendářní den, která se stanoví stejným způsobem jako nemocenské, se má snížit o 9 %, tj. ze současných 69 % na 60 % denního vyměřovacího základu. Ministerstvo práce svůj návrh na snížení dávky na úroveň navrhovanou u nemocenského (to má být poskytováno, jak již bylo zmíněno na jiném místě, do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti také ve výši 60 % denního vyměřovacího základu) odůvodňuje tím, že podpora při ošetřování člena rodiny by neměla být vyšší než nemocenské z důvodu pojistného principu. Důvodem poskytování nemocenského je sociální událost (pracovní neschopnost) zaměstnance, tedy pojištěnce, zatímco důvodem pro poskytování podpory při ošetřování člena rodiny je sociální událost rodinného příslušníka (potřeba jeho ošetřování), a proto by ošetřování člena rodiny nemělo být zvýhodněno vyšší částkou.
ČMKOS nesouhlasí se snížením výše podpory při ošetřování člena rodiny. Pokud jde o ošetřování dítěte, je taková změna v rozporu s proklamovanou rodinnou politikou, a pokud jde o ošetřování rodiče, je třeba při rychle stárnoucí populaci každou péči v rodině o starší rodinné příslušníky podporovat. Tomu by měla odpovídat i úroveň této dávky.
8. Také podpora při ošetřování člena rodiny u důchodců jen do skončení zaměstnání (§ 25 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců) Stejně jako nemocenské, i podpora při ošetřování člena rodiny se má poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu poskytovat nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání. Jde o porušení pojistného principu a poživatelé starobního nebo plného invalidního důchodu, pokud jsou zaměstnáni, jsou zaměstnanci jako každý jiný zaměstnanec.
9. „Tance“ kolem ochranné lhůty (§ 42 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců) Mezi významné a osvědčené instituty nemocenského pojištění patří tzv. ochranná lhůta. Umožňuje zaměstnanci, aby mu vznikl nárok na dávky nemocenského pojištění po skončení zaměstnání (pojištění), jestliže se podmínky rozhodné pro jejich přiznání splnily v ochranné lhůtě 42 kalendářních dnů. Podle původního návrhu zákona měla být ochranná lhůta zcela a bez náhrady zrušena, a to i u těhotné zaměstnankyně, u níž dnes činí 6 měsíců po skončení zaměstnání. Ministerstvo práce její zrušení mj. odůvodňovalo tím, že pokud ke vzniku sociální události (nemoci) dojde po skončení zaměstnání, má zaměstnanec možnost být zabezpečen jinou formou, a to jako uchazeč o zaměstnání vedený v evidenci na úřadu práce, od kterého bude dostávat podporu v nezaměstnanosti. ČMKOS v připomínkovém řízení upozorňovala na skutečnost, že tomu ovšem tak nemusí být vždy, neboť uchazeč o zaměstnání, který byl předtím dlouhodobě bez zaměstnání, nemusí splňovat podmínku pro nárok na podporu v nezaměstnanosti být v posledních 3 letech aspoň rok zaměstnán (účasten pojištění). Takové situace mohou nastat zejména v regionech s dlouhodobou nezaměstnaností, jakými jsou Severomoravský a Severočeský kraj nebo i další regiony. Také může dojít k situaci, že zaměstnanec se nestačí ani na úřadu práce zaevidovat, protože cestou utrpí například úraz. V takovém případě by také nebyl v případě nemoci zabezpečen ani nemocenským (při zrušení ochranné lhůty), ani podporou v nezaměstnanosti. Po projednání návrhu zákona ve vládě dne 16. 5. 2007 však došlo u ochranné lhůty ke změně. Jak tedy návrh vlády po všech „tanečkách“ vypadá? Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské má zůstat zachována, ale má se snížit na 7 kalendářních dnů. Podle § 42 zůstává, že pokud byl zaměstnanec naposledy zaměstnán po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů byl naposledy zaměstnán. U žen, jejichž zaměstnání skončilo v době těhotenství, má zůstat ochranná lhůta šest měsíců. Pokud však jde o podporu při ošetřování člena rodiny, nemá již nárok na tuto dávku z titulu ochranné lhůty vzniknout. ČMKOS nemůže souhlasit se snížením ochranné lhůty ze 42 kalendářních dnů na 7 kalendářních dnů oproti původnímu návrhu, i když tuto určitou vstřícnost ve smyslu zachování uvedeného institutu vítá.
10. Zavedení maximálního vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění (§ 15a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a § 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění) Nově má být zaveden tzv. strop (maximální vyměřovací základ) pro placení sociálního a zdravotního pojištění. Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného má být částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Pokud by přesáhl v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance tento maximální vyměřovací základ a zaměstnanec by byl v tomto roce zaměstnán jen u jednoho zaměstnavatele, neplatil by v kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální vyměřovací základ (to by se týkalo i případu více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele). Jestliže by byl zaměstnán v kalendářním roce u více zaměstnavatelů, považovalo by se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání nad maximální vyměřovací základ za přeplatek na pojistném, který by mu byl správou sociálního zabezpečení, respektie zdravotní pojišťovnou, vrácen. III
217kA 1.6.2007 9:51 Stránka 4
KOVÁK číslo 21 — 8. června 2007/příloha
SOCIÁLNÍ REFORMA - CO NA NÁS VLÁDA CHYSTÁ (III.) JUDr. ZDENĚK HÁJEK, poradce ČMKOS pro sociální zabezpečení
První dvě části seriálu se zabývaly změnami v oblasti pomoci v hmotné nouzi, životního a existenčního minima, dávek státní sociální podpory a sociálních služeb. Tato závěrečná část se věnuje změnám v nemocenském pojištění a v sociálním a zdravotním pojištění. Opět jde o přehled vybraných změn z hlediska úpravy jednotlivých paragrafů. V zájmu objektivity uvádíme u některých změn stručně také jejich odůvodnění, jak je obsahuje důvodová zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Zároveň je vždy upozornění na stanovisko ČMKOS, které na svém jednání 17. 4. 2007 schválila legislativní rada ČMKOS a které je k dispozici na webových stránkách ČMKOS.
1. Tři dny nemoci bez nemocenského (§ 15 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců) Zatímco podle stávající právní úpravy náleží nemocenské ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz, tj. od prvého dne, navrhuje se, aby za první 3 dny pracovní neschopnosti nemocenské ani žádná jiná náhrada ušlého příjmu zaměstnanci nenáležela (tzv. karenční doba). Slovy zákona „nemocenské náleží zaměstnanci, který je uznán dočasně neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání, „trvá-li pracovní neschopnost déle než 3 kalendářní dny“. S tím, že „se nemocenské poskytuje od čtvrtého kalendářního dne pracovní neschopnosti“ do skončení pracovní neschopnosti nebo do uznání invalidity nebo částečné invalidity. Nic se nemění na tom, že se nemocenské poskytuje nejdéle po dobu jednoho roku od počátku pracovní neschopnosti (tzv. podpůrčí doba) a že může být poskytováno i po jejím uplynutí, ovšem jen tehdy, jestliže lze na základě vyjádření příslušného orgánu očekávat, že zaměstnanec v krátké době nabude pracovní schopnost (takto fakultativně lze poskytovat nemocenské ještě až po dobu jednoho roku od uplynutí podpůrčí doby). ČMKOS odmítá zavedení karenční doby, po kterou nemá na počátku pracovní neschopnosti náležet nemocenské. Její zavedení by vedlo k přecházení nemoci, zanedbání léčby, následným komplikacím a ve svém důsledku k vyšším výdajům v nemocenském a zdravotním pojištění, než by bylo nutné. V neposlední řadě by docházelo při přecházení nemocí i k šíření různých viróz, k poklesu soustředěnosti zaměstnanců při výkonu práce a tak ke zvýšení rizika pracovních úrazů.
2. První 3 dny nemá nemocenské náležet ani při ka-
ranténě!
(§ 16 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců) Také při karanténě, kterou nařizují příslušné zdravotnické orgány a na jejíž nařízení nemá zaměstnanec žádný vliv, má nemocenské náležet až od 4. kalendářního dne. Příslušné ustanovení návrhu zákona to v § 16 vyjadřuje stejně jako v případě nemoci (§ 15 zákona), tedy slovy, že nemocenské náleží zaměstnanci po dobu karantény, trvá-li karanténa déle než 3 kalendářní dny - s tím, že se poskytuje od čtvrtého kalendářního dne karantény. Mají-li být navrhované změny zaměřeny skutečně proti „černým pasažérům“ zneužívajícím systém nemocenského pojištění, nemá zavedení karenční doby v případě karantény logiku, neboť pojištěnec její nařízení nemůže nijak ovlivnit a karanténu zneužít. Tu nařizují příslušné zdravotnické orgány. Navíc neposkytování nemocenského ani jiné náhrady mzdy po dobu prvních tří kalendářních dnů karantény nepřinese žádnou úsporu ve veřejných financích, což má být jeden z dalších cílů reformy. Takto pojatá karenční doba by byla totiž pouze „darem“ podnikatelům, a nikoliv úsporou prostředků ve státním rozpočtu.
3. Snížení vyměřovacího základu pro celou dobu poskytování nemocenského
(§ 18 odst. 7 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců) Stejně jako dnes, i nadále má být nemocenské a další dávky nemocenského pojištění vypočítáváno z denního vyměřovacího základu s použitím redukčních hranic. Pro výpočet nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny se podle stávající právní úpravy v období dvou prvních týdnů pracovní neschopnosti (potřeby ošetřování) částka do první redukční hranice započítává pouze z 90 procent. Nově se však má při výpočtu výše těchto dávek (nemocenského a podpory při II
ošetřování člena rodin) započítávat při stanovení denního vyměřovacího základu částka do první redukční hranice 90 % nikoliv jen pro jejich poskytování v období prvních 14 kalendářních dnů, ale pro celou dobu jejich poskytování. Konkrétně to znamená, že při stanovení výše nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny po celou dobu jejich poskytování by se denní vyměřovací základ stanovil tak, že z částky do 550 Kč (první redukční hranice) by se započetlo pouze 90 %, z částky nad 550 Kč do 790 Kč 60 % a k částce nad 790 Kč by se nepřihlíželo. Pokud jde o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a o peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc, pokud rodičem čerpajícím dávku je muž), částka denního vyměřovacího základu se má i nadále započítávat do první redukční hranice 550 Kč v plné výši (tj. 100 %), z částky nad 550 Kč do 790 Kč 60 % a k částce nad 790 Kč se nemá přihlížet. ČMKOS nesouhlasí se stanovením výše nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny pro celou dobu jejich poskytování z denního vyměřovacího základu, který by byl vypočten tak, že do první redukční hranice by se jeho částka započetla pouze z 90 procent. Tato změna by znamenala další oslabení pojistného principu a snížení úrovně těchto dávek. Další významnou změnou týkající se redukčních hranic je, že má být nově jejich výše stanovena v zákoně, a nikoliv stanovována každoročně podle růstu mezd nařízením vlády, jako je tomu dnes. ČMKOS nesouhlasí se zavedením redukčních hranic v zákoně o nemocenském pojištění pevnými částkami a zrušením jejich automatické valorizace. Důsledkem by byla stagnace výše nemocenského a dalších dávek nemocenského pojištění ve vztahu ke mzdovému vývoji. ČMKOS nesouhlasí ani s tím, že novela zákona předpokládá stávající redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu, tj. hranice platné v roce 2007 (stanovené nařízením vlády č. 588/2006 Sb.) zachovat i pro výpočet dávek nemocenského pojištění v roce 2008.
4. Snížení procentní sazby nemocenského o 10 procent (§ 17 odst. 2 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců) Podle současné právní úpravy činí výše nemocenského za kalendářní den 69 % denního vyměřovacího základu a za první 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti nebo karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu 25 % denního vyměřovacího základu. Nově se navrhuje snížení nemocenského v prvních dvou měsících nemoci nebo nařízené karantény. V prvním měsíci o 10 % a ve druhém o 3 % denního vyměřovacího základu. Od třetího kalendářního měsíce se má o 3 % denního vyměřovacího základu oproti současnému stavu zvýšit. Podle konkrétního ustanovení zákona má tedy nemocenské za kalendářní den činit: a) 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény, b) 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény do 60. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény, c) 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény. Navrhované snížení procentní sazby nemocenského spolu se stanovením denního vyměřovacího základu pro jeho výpočet tím způsobem, že částka do první redukční hranice se započte pouze 90 % pro celou dobu jeho poskytování (viz bod 3.) a zavede se karenční doba (body 1. a 2.), by znamenalo výrazné snížení úrovně zabezpečení zaměstnanců v době jejich pracovní neschopnosti a karantény. A to
KOVÁK číslo 21 — 8. června 2007/příloha
v době, kdy v případě přijetí daňové reformy hrozí značné zvýšení cen prakticky ve všech oblastech života. Proto ČMKOS s navrhovanými opatřením nesouhlasí.
5. Karenční doba se má týkat i důchodců (§ 21 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců) Podle nového znění § 21 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, má být poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu nemocenské poskytováno při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 81 kalendářních dnů a při více pracovních neschopnostech také po dobu 81 kalendářních dnů v jednom kalendářním roce. Znamená to, že se v souvislosti se zavedením karenční doby má snížit také podpůrčí doba u starobních a plně invalidních důchodců, a to z 84 na 81 kalendářních dnů, tedy o 3 dny. Toto omezení nemá platit, stejně jako dnes, jen tehdy, když pracovní neschopnost vznikne v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. ČMKOS principiálně nesouhlasí se zavedením institutu karenční doby, tedy ani s jejím zavedením u poživatelů starobního a plného invalidního důchodu. Jde o narušení pojistného principu.
6. Nemocenské náleží důchodcům nejdéle do skončení zaměstnání
(§ 21 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců) Další připravovanou změnu, která by se dotkla, pokud by byla schválena, poživatelů starobního a plného invalidního důchodu, pokud jde o nárok na nemocenské, také zakotvuje uvedený § 21. Podle něho se nemocenské má poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu poskytovat nejdéle do dne, jímž končí jeho zaměstnání. A to na rozdíl od stávající právní úpravy, kdy poživatelům těchto důchodů nemocenské náleží při pracovní neschopnosti až do vyčerpání podpůrčí doby, která je dnes, jak již bylo zmíněno, 84 kalendářních dnů. Ministerstvo práce svůj návrh odůvodňuje tím, že poživatelé starobního a plného invalidního důchodu jsou již zabezpečeni těmito důchody, a není proto důvodné jim poskytovat další sociální dávky v době, kdy jejich zaměstnání již skončilo a žádný příjem jim tedy neuchází. Proti tomu ovšem lze vznést argument, že nemocenské pojištění je pojistný systém, do něhož ze svého příjmu odvádějí pojistné i pracující důchodci. Navíc i jim může příjem ucházet po skončení jednoho zaměstnání, jestliže jim nemoc brání nastoupit do jiného nebo začít provozovat jinou výdělečnou činnost.
7. Snížení podpory při ošetřování člena rodiny (§ 25 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců) Nižší má být také podpora při ošetřování člena rodiny. Tato dávka náleží zaměstnanci (muži nebo ženě), který nemůže pracovat, poněvadž musí ošetřovat nemocné dítě mladší 10 let nebo pečovat o dítě mladší než 10 let z toho důvodu, že dětské výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, nebo škola, do které chodí, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů, nebo dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči dětského výchovného zařízení nebo docházet do školy, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, nebo jí byla nařízena karanténa (karanténní opatření), a proto nemůže o dítě pečovat, nebo ošetřovat jiného nemocného člena rodiny, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje nezbytně ošetřování jinou osobou. Na těchto ani jiných podmínkách pro vznik nároku na tuto dávku a její poskytování se nic nemá změnit. To se týká i doby jejího poskytování (nejvýše prvních 9 kalendářních dnů a u zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý, nejvýše prvních 16 kalendářních dnů, vždy ovšem za podmínky, že potřeba ošetřování (péče) v nich trvá). Výše podpory při ošetřování člena rodiny za kalendářní den, která se stanoví stejným způsobem jako nemocenské, se má snížit o 9 %, tj. ze současných 69 % na 60 % denního vyměřovacího základu. Ministerstvo práce svůj návrh na snížení dávky na úroveň navrhovanou u nemocenského (to má být poskytováno, jak již bylo zmíněno na jiném místě, do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti také ve výši 60 % denního vyměřovacího základu) odůvodňuje tím, že podpora při ošetřování člena rodiny by neměla být vyšší než nemocenské z důvodu pojistného principu. Důvodem poskytování nemocenského je sociální událost (pracovní neschopnost) zaměstnance, tedy pojištěnce, zatímco důvodem pro poskytování podpory při ošetřování člena rodiny je sociální událost rodinného příslušníka (potřeba jeho ošetřování), a proto by ošetřování člena rodiny nemělo být zvýhodněno vyšší částkou.
ČMKOS nesouhlasí se snížením výše podpory při ošetřování člena rodiny. Pokud jde o ošetřování dítěte, je taková změna v rozporu s proklamovanou rodinnou politikou, a pokud jde o ošetřování rodiče, je třeba při rychle stárnoucí populaci každou péči v rodině o starší rodinné příslušníky podporovat. Tomu by měla odpovídat i úroveň této dávky.
8. Také podpora při ošetřování člena rodiny u důchodců jen do skončení zaměstnání (§ 25 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců) Stejně jako nemocenské, i podpora při ošetřování člena rodiny se má poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu poskytovat nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání. Jde o porušení pojistného principu a poživatelé starobního nebo plného invalidního důchodu, pokud jsou zaměstnáni, jsou zaměstnanci jako každý jiný zaměstnanec.
9. „Tance“ kolem ochranné lhůty (§ 42 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců) Mezi významné a osvědčené instituty nemocenského pojištění patří tzv. ochranná lhůta. Umožňuje zaměstnanci, aby mu vznikl nárok na dávky nemocenského pojištění po skončení zaměstnání (pojištění), jestliže se podmínky rozhodné pro jejich přiznání splnily v ochranné lhůtě 42 kalendářních dnů. Podle původního návrhu zákona měla být ochranná lhůta zcela a bez náhrady zrušena, a to i u těhotné zaměstnankyně, u níž dnes činí 6 měsíců po skončení zaměstnání. Ministerstvo práce její zrušení mj. odůvodňovalo tím, že pokud ke vzniku sociální události (nemoci) dojde po skončení zaměstnání, má zaměstnanec možnost být zabezpečen jinou formou, a to jako uchazeč o zaměstnání vedený v evidenci na úřadu práce, od kterého bude dostávat podporu v nezaměstnanosti. ČMKOS v připomínkovém řízení upozorňovala na skutečnost, že tomu ovšem tak nemusí být vždy, neboť uchazeč o zaměstnání, který byl předtím dlouhodobě bez zaměstnání, nemusí splňovat podmínku pro nárok na podporu v nezaměstnanosti být v posledních 3 letech aspoň rok zaměstnán (účasten pojištění). Takové situace mohou nastat zejména v regionech s dlouhodobou nezaměstnaností, jakými jsou Severomoravský a Severočeský kraj nebo i další regiony. Také může dojít k situaci, že zaměstnanec se nestačí ani na úřadu práce zaevidovat, protože cestou utrpí například úraz. V takovém případě by také nebyl v případě nemoci zabezpečen ani nemocenským (při zrušení ochranné lhůty), ani podporou v nezaměstnanosti. Po projednání návrhu zákona ve vládě dne 16. 5. 2007 však došlo u ochranné lhůty ke změně. Jak tedy návrh vlády po všech „tanečkách“ vypadá? Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské má zůstat zachována, ale má se snížit na 7 kalendářních dnů. Podle § 42 zůstává, že pokud byl zaměstnanec naposledy zaměstnán po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů byl naposledy zaměstnán. U žen, jejichž zaměstnání skončilo v době těhotenství, má zůstat ochranná lhůta šest měsíců. Pokud však jde o podporu při ošetřování člena rodiny, nemá již nárok na tuto dávku z titulu ochranné lhůty vzniknout. ČMKOS nemůže souhlasit se snížením ochranné lhůty ze 42 kalendářních dnů na 7 kalendářních dnů oproti původnímu návrhu, i když tuto určitou vstřícnost ve smyslu zachování uvedeného institutu vítá.
10. Zavedení maximálního vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění (§ 15a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a § 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění) Nově má být zaveden tzv. strop (maximální vyměřovací základ) pro placení sociálního a zdravotního pojištění. Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného má být částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Pokud by přesáhl v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance tento maximální vyměřovací základ a zaměstnanec by byl v tomto roce zaměstnán jen u jednoho zaměstnavatele, neplatil by v kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální vyměřovací základ (to by se týkalo i případu více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele). Jestliže by byl zaměstnán v kalendářním roce u více zaměstnavatelů, považovalo by se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání nad maximální vyměřovací základ za přeplatek na pojistném, který by mu byl správou sociálního zabezpečení, respektie zdravotní pojišťovnou, vrácen. III
217kA 1.6.2007 9:53 Stránka 6
KOVÁK číslo 21 — 8. června 2007/příloha
Také maximálním vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti má být částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Stejná hranice má platit v případě schválení novely zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění také pro zdravotní pojištění. ČMKOS, která dlouhodobě upozorňuje na rizika spojená se zavedením maximálního vyměřovacího základu v navrhované výši, nesouhlasí s jeho stanovením měsíčně ve výši čtyřnásobku (ročně čtyřicetiosminásobku) průměrné mzdy. Je
nutné zajistit, aby nedošlo k výraznému poklesu příjmů do systému, což by mělo negativní dopad na úroveň poskytovaných dávek. Maximální vyměřovací základ by měl být podle ČMKOS, pokud bude zakotven, stanoven měsíčně ve výši pětinásobku a ročně ve výši šedesátinásobku průměrné mzdy. Novelami zákonů, kterými má být realizována reforma veřejných financí v oblasti daní, sociálních věcech a ve zdravotnictví a které schválila vláda 23. května, se má zabývat Parlament ČR v letních měsících. (Dokončení seriálu)
NOVÝ ZÁKONÍK PRÁCE V DAŇOVÉM REŽIMU PO 1. 1. 2007 (III.) Ing. HELENA ČORNEJOVÁ, sociálně-ekonomické oddělení ČMKOS JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO Mgr. PETR PELECH, informační útvar ČMKOS
Českomoravská konfederace odborových svazů vypracovala ve spolupráci s daňovými specialisty odborových svazů podrobný metodický materiál týkající se tzv. daňového režimu nového zákoníku práce. Vedle toho je zde uvedeno i případné zatížení jednotlivých plnění sociálním a zdravotním pojištěním. Na základě požadavků členů OS KOVO a po dohodě s ČMKOS tento materiál předkládáme našim čtenářům. 6. Zvyšování kvalifikace zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo s pracovním zařazením zaměstnance Daňový režim na straně zaměstnavatele: Nově lze za daňové výIng. Helena Čornejová daje považovat také výdaje vynalo- Mgr. Petr Pelech žené na dosažení vyššího stupně vzdělání formou studia středoškolského nebo vysokoškolského v tuzemsku anebo obdobného studia v zahraničí, jako například školné, jízdné (nejedná se o pracovní cesty), výdaje za učebnice, skripta. Pokud právo zaměstnance na poskytnutí takového příspěvku vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z pracovní nebo jiné smlouvy - § 24 odst. 5 písm. j) bod 5 ZDP. Komentář: Zvyšováním kvalifikace se dle nového zákoníku práce rozumí změna hodnoty kvalifikace; zvýšením kvalifikace je též její získaní a rozšíření. Zvyšováním kvalifikace je studium, vzdělávání, školení nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele (§ 231 odst 1 a 2 ZP). Částky vynaložené zaměstnavatelem na výše uvedené formy vzdělávání lze zahrnout do daňových výdajů. Daňový režim na straně zaměstnance: Plnění zaměstnavatele ve formě úhrady nákladů za zaměstnance na dosažení vyššího stupně vzdělání formou studia středoškolského nebo vysokoškolského v tuzemsku anebo obdobného studia v zahraničí, jako například školné, jízdné (nejedná se o pracovní cesty), výdaje za učebnice, skripta, jsou zdanitelným příjmem zaměstnance. Nejde o doškolování ve smyslu § 6 odst. 9 písm. a) ZDP. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení: Příspěvky na vzdělávání, které jsou zdanitelným příjmem na straně zaměstnance, se zahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a odvádí se z nich pojistné. Částky, které jsou osvobozeny od daně z příjmu fyzických osob, se nezahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a pojistné se z těchto příjmů neodvádí. Změna oproti stávajícímu stavu: ● V daních z příjmů - na straně zaměstnance - žádná; na straně zaměstnavatele - nově lze do daňových výdajů zahrnout také náklady na zvyšování kvalifikace, a to i v případě, že došlo k dosažení vyššího stupně vzdělání zaměstnance, jestliže toto vzdělání je v souladu s potřebou zaměstnavatele. ● V pojistném - nově se u pojistného na sociální zabezpečení již nepřihlíží k tomu, zda jde o plnění (příspěvek) věrnostní nebo stabilizační povahy. RozIV
hodující je pouze skutečnost, zda příspěvek na vzdělávání je či není osvobozen od daně u zaměstnance.
7. Vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců, které nesouvisejí s podnikáním zaměstnavatele Daňový režim na straně zaměstnavatele: Výdaje na zvyšování dosaženého stupně vzdělání, příspěvky na jiné formy dalšího vzdělávání svých zaměstnanců a jejich ro- Jindra Plesníková dinných příslušníků nemůže zaměstnavatel uplatnit jako daňový výdaj, a to ani v případě, že jsou poskytované na základě kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Daňový režim na straně zaměstnance: § 6 odst. 9 písm. d) ZDP - od daně je osvobozeno nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance. Komentář: Příspěvky vynaložené zaměstnavatelem na různé formy vzdělání zaměstnanců, které přímo nesouvisejí s jeho podnikáním, jsou osvobozené od daně z příjmů fyzických osob pouze za podmínek stanovených v § 6 odst. 9 písm d) ZDP, tj. pokud jsou poskytovány v nepeněžité podobě a jsou hrazené z FKSP, sociálního fondu ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance. Veškeré příspěvky (peněžní i nepeněžní) poskytnuté zaměstnavatelem na vrub daňových výdajů jsou na straně zaměstnance zdanitelným přijmem. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Příspěvky na vzdělávání, které jsou osvobozené od daně z příjmu fyzických osob, se nezahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a neodvádí se z nich pojistné. Příspěvky, které jsou zdanitelným příjmem, se zahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a odvádí se z nich pojistné. Změna oproti stávajícímu stavu: ● V daních z příjmů - žádná. ● V pojistném - nově se nepřihlíží k tomu, zda jde o plnění (příspěvek) věrnostní nebo stabilizační povahy, a přihlíží se jen k tomu, zda jde či nejde o plnění osvobozené od daně u zaměstnance. (Pokračování příště)
