Zásah při haváriích s výskytem nebezpečných látek. Za havárii nebezpečné látky je považována mimořádná událost, kdy se nebezpečná látka ocitla mimo kontrolu v tak velkých množstvích, že jsou ohroženi lidé, zvířata a životní prostředí Úniky nebezpečných látek se mohou vyskytovat tam, kde se neb.látky vyrábí, zpracovávají, skladují nebo při jejich přepravě. Charakteristickými znaky, které vypovídají na místě zásahu o přítomnosti nebezpečných látek jsou: - označení přepravního prostředku nebo obalu výstražnými tabulemi, výstražnými identifikačními tabulemi, bezpečnostními tabulemi a manipulačními značkami apod. Zásahy s přítomností nebezpečných látek jsou charakterizovány zejména nebezpečím výbuchu, nebezpečím intoxikace, nebezpečím poleptání, nebezpečím ionizujícího záření a nebezpečím infekce. Úkoly a postup činnosti Úkolem jednotek při havárii nebezpečných látek jsou činnosti vedoucí ke snížení bezprostředních rizik a omezení rozsahu havárie s cílem stabilizovat situaci. Činnost jednotky musí být co nejvíce bezpečná pro jednotku a její činností nesmí být vyvolána neúnosná rizika pro okolí. Úkolem každé jednotky při havárii s nebezpečnou látkou jsou tzv. prvořadá opatření: - průzkum, zjistit zda jde skutečně o havárii s nebezpečnou látkou, - opatření k záchraně osob a zvířat a uzavření místa havárie, - přivolání pomoci včetně jednotek předurčených pro zásahy na havárie s nebezpečnou látkou. Dokud se nezjistí o jakou nebezpečnou látku se jedná, musí být opatření jednotky v následujícím sledu: a) s ohledem na směr větru zajistit dostatečný odstup od místa havárie b) uzavřít místo havárie, určit nebezpečnou a vnější zónu, c) vyloučit iniciační zdroje, d) nasadit na průzkum a na práci v nebezpečné zóně co nejmenší počet hasičů a pracovat s nejvyšší úrovní ochranných prostředků , připravit zjednodušenou dekontaminaci, e) jistit hasiče v nebezpečné zóně, f) připravit hasební prostředky pro požární zásah (trojnásobná požární ochrana – voda, pěna, prášek)
g) pokud je to možné zabránit dalšímu úniku nebo rozšiřování nebezpečné látky (ohraničení, vodní clona, překrytí (pěna, folie apod.). h) pokusit se identifikovat nebezpečnou látku, opatřit informace o jejím nebezpečí, i) pokud je to možné provést opatření na zachycení popřípadě odstranění nebezpečné látky, Příjezd na místo zásahu Jednotka se musí přibližovat k místu havárie zpravidla po směru větru a směr větru neustále kontrolovat, nesmí zajíždět do bezprostřední blízkosti místa mimořádné události. (dostatečný odstup od místa havárie je zpravidla 100 m), Průzkum: provádět za použití nejvyšší ochrany (přetlakový oblek a dýchací přístroj)
zjistit o jakou látku jde zda nejsou ohrožené osoby o jaký způsob havárie jde provést první opatření k zamezení dalšího úniku nebezpečné látky Identifikace nebezpečí: Jde o havárii nebezpečné látky? Jde-li o havárii nebezpečné látky o jakou látku jde ? Jaké nebezpečí představuje identifikovaná látka? Pokud jde o únik NL, místo zásahu se rozdělí na zóny s charakteristickým nebezpečím. Jde o vytvoření: - nebezpečné zóny, - vnější zóny a v ní - týlového prostoru, - nástupního prostoru, - dekontaminačního prostoru.
Nebezpečná zóna - prostor maximálního ohrožení -velikost se řídí druhem nebezpečné látky a skupenstvím:
kapaliny- louhy a žíraviny
5 m.
plyny, páry a prachy – jedovaté a žíravé
15 m.
látky schopné výbuchu- páry, plyny a prachy 30 m. radioaktivní látky třaskaviny rozsáhlá oblaka par
50 m. 100 až 1000m.
je nutno brat v úvahu možnost šíření oblaku par ve směru větru -zóna ohrožení
Týlový prostor
Postup při zásahu Chlazení nádob: - jedná se o prvotní opatření při požáru - nejenom u acetylénu v tlakových lahvích, ale i u řady dalších látek ( organické peroxidy), muže zahřátí na poměrně malou teplotu (50-70 st.C.) vést k nekotrolovatelným chemickým reakcím a následným explozím. Vyloučit zápalné zdroje : používat -nejiskřivé nářadí, -elektrické přístroje určené do výbušného prostředí, -správné ochranné oděvy, zajistit vypnutí venkovního elektrického vedení, vlhčení apod. Snížit odpar nebezpečné látky: přikrýt povrch použitím střední pěny, folii nebo stabilizovanými pěnami, přečerpat látku do uzavřených nádob, snížit teplotu této látky, Omezení rozsahu havárie: utěsněním trhliny obalu, nebo poškozené armatury, ohraničením uniklé látky, jímaní vyteklé látky, přečerpávání, snížení kontaminace okolního prostředí (vhodné sorbenty a p.) srážení plynu a par vodou.
Prostě a jednoduše: Je zapotřebí zjistit o co jde, zachránit lidi popř.zvířata, zastavit únik a zabránit dalšímu šíření látky a zároveň si uvědomit, co může hrozit záchranářům i okolí, povolat a zajistit potřebné síly, prostředky a uvědomit další dotčené orgány, zlikvidovat požár a v případě nutnosti zajistit evakuaci okolí, stále sledovat situaci a zajistit dekontaminaci. A to všechno pokud možno co nejrychleji! Neboť čas jsou peníze!
Při tom všem počítat s mnoha komplikacemi! a) nedostatek sil a prostředků (téměř vždy v počátku zásahu) nebo jejich chybný odhad, b) jedna nebezpečná látka může mít i několik nebezpečných vlastností, c) rozdíl mezi označením nebezpečné látky a skutečně přítomnou nebezpečnou látkou, d) nelze spolehlivě určit uniklé množství nebezpečné látky, e) náhlá změna situace a důsledku reakce nebezpečné látky, f) vzájemná reakce látek, g) náhlá změna meteorologické situace, h) nepříznivý vliv klimatických podmínek na šíření látek, i) rychlým šířením plynných látek v ovzduší, j) nebezpečnou látku není možné identifikovat, k) nedisciplinovanost obyvatelstva při stanovení režimových opatření, podcenění nebezpečí, l) podcenění nebezpečí od spolupracujících složek IZS a nerespektování organizace místa zásahu včetně nebezpečné zóny, m) chování nebezpečné látky nemusí být totožné s deklarovanými vlastnostmi (vliv místních podmínek, koncentrace apod.), n) nelze zamezit úniku nebezpečných látek nebo odstavit technologie, o) skryté a těžko pozorovatelné šíření nebezpečné látky, Pozn. Samozřejmně se neučte všechny tyto komplikace, jde mi jen o to, abyste si vytvořili určitou představu.
Dekontaminace Dekontaminací se roz rozumí snížení škodlivého účinku kontaminantu na takovou bezpečnou úroveň, která neohrožuje zdraví a život osob a zvířat, a jeho likvidace.
Dekontaminace se dělí podle druhu odstraňovaných látek na: detoxikaci u látek chemických, dezaktivaci u radioaktivních látek, dezinfekci u biologických látek, Podle provedení je dekontaminace suchá nebo mokrá. Suché způsoby jsou zejména mechanické, např. odsávání, otírání za sucha. K mokrým způsobům patří používání roztoků, pěn, vodní páry, otírání, postřik. Jednotky provádějí dekontaminaci převážně mokrým způsobem. K výhodám mokrého způsobu dekontaminace patří: dostatečná spolehlivost a účinnost, snadné jímání odpadních produktů dekontaminace, pokud je nutno je zachytávat. K nevýhodám mokrého způsobu dekontaminace patří: velké množství odpadních vod, a jejich následná možná likvidace, nepříznivý dopad na dekontaminovanou techniku a životní prostředí vlivem oxidačních a chloračních vlastností některých dekontaminačních směsí, omezená doba použitelnosti dekontaminačních směsí - omezující povětrnostní podmínky (např. nízké teploty), nezbytná doba aktivního působení dekontaminační směsi.
