Zásady využívání plemenných býků v podmínkách přirozené plemenitby

Metodika

Zásady využívání plemenných býků v podmínkách přirozené plemenitby

prof. Ing. František LOUDA, DrSc. a kol.

Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o. Rapotín, 2007

Autorský kolektiv: prof. Ing. František LOUDA, DrSc. Ing. Marek BJELKA, Ph.D. Ing. Alena JEŽKOVÁ, CSc. Ing. Jan POZDÍŠEK, CSc. Ing. Luděk STÁDNÍK, Ph.D. Ing. Jiří BEZDÍČEK, Ph.D. Recenzent: doc. Ing. Gustav CHLÁDEK, CSc. Adresa autorů: Výzkumný ústav pro chov skotu, s. r. o. Rapotín, 788 13 Vikýřovice Katedra speciální zootechniky FAPPZ, ČZU Praha Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 - Suchdol Tato publikace vznikla za podpory MZe ČR 9.F.g. Podpora poradenství v zemědělství Součástí publikace je vizuální pomůcka CD Děkujeme níže uvedeným firmám za spolupráci při získávání vybraných snímků do přiloženého CD. CZ Delta, spol. s r. o. NATURAL spol. s r. o.

ISBN: 978-80-87144-01-5

ZÁSADY VYUŽÍVÁNÍ PLEMENNÝCH BÝKŮ V PODMÍNKÁCH PŘIROZENÉ PLEMENITBY Louda F., Bjelka M., Ježková A., Pozdíšek J., Stádník L., Bezdíček J. Abstrakt Přirozená plemenitba je základní metodou plemenitby ve stádech skotu bez tržní produkce mléka. Býci působící v přirozené plemenitbě představují významný genetický potenciál, který je zdrojem ekonomického přínosu i šlechtitelského pokroku chovatele. V publikaci jsou uvedeny biologické základy funkce pohlavního ústrojí plemeníků a plemenic, pohlavního chování, zapouštění; dále pak zásady odchovu a výběru plemeníků, využívání plemeníků v různých systémech chovu, metody plemenitby, zjišťování výsledku zabřezávání, ověřování kvality spermatu. Součásti publikace jsou i základy výživy a krmení plemeníků, jejich ošetřování a ustájení a bezpečnosti práce. Publikace je doplněna obrazovou přílohou ve formě CD. Klíčová slova: skot, býk, přirozená plemenitba, odchov, výběr, zapouštění, zjišťování březosti, evidence, výživa býků, ustájení, ošetřování

PRINCIPLES OF BREEDING BULLS USE IN NATURAL BREEDING CONDITIONS Louda F., Bjelka M., Ježková A., Pozdíšek J., Stádník L., Bezdíček J. Abstrakt Natural breeding is a basic breeding method in herds of suckler cows. Bulls used for natural breeding represent relevant genetic potential, which is source of breeding progress and economical gains for breeder. The publication describes biological basics of function of male and female genital organs, sexual behaviour, mating, principles of rearing and breeding bulls selection, breeding bull use in different rearing systems, breeding methods, insemination fruitfulness monitoring, sperm quality control. The publication also includes basics of sustenance and feeding, treating and stabling of breeding bulls and work safety rules. The publication is released with a picture CD supplement. Key words: cattle, bull, natural breeding, rearing, selection, mating, pregnancy examination, record, bull sustenance, stabling, treating


OBSAH 1. Význam plodnosti jako užitkové vlastnosti 2. Biologické zákonitosti plodnosti skotu 2.1. Dědivost plodnosti 2.2. Činitelé ovlivňující plodnost skotu – pohlaví, plemenná příslušnost, věk, zdravotní stav, užitkovost, úroveň výživy, tělesná kondice, ošetřování, ustájení 2.3. Anatomie a fyziologie pohlavního ústrojí býků – popis pohlavního ústrojí, spermie, spermiogeneze, hormonální řízení pohlavních funkcí 2.4. Anatomie a fyziologie pohlavních funkcí krav – popis pohlavního ústrojí, ovogeneze, hormonální řízení pohlavních funkcí 2.5. Pohlavní dospělost 2.6. Chovatelská dospělost – zařazování jalovic, býků do plemenitby 2.7. Tělesná dospělost 3. Zásady odchovu plemenných býků a jejich výběr do plemenitby 3.1. Zásady odchovu býků masných plemen 3.2. Zásady odchovu býků kombinovaných plemen 3.3. Základní výběr býků do plemenitby, přidělení licence, zápis býka do ústředního registru 3.4. Zařazování mladých býků do plemenitby 4. Pohlavní reflexy a chování býka ve stádě krav 4.1. Význam pohlavních reflexů u plemeníků 4.2. Chování býka v přítomnosti říjících se plemenic ve stádě 4.3. Chování říjící se krávy v přítomnosti býka 4.4. Průběh páření 5. Říjový cyklus krav, příznaky říje, metody vyhledávání říjících se krav 5.1. Stádia říjového cyklu krav 5.2. Příznaky říje vnější, vnitřní u krav 5.3. Metody vyhledávání říjících se krav 5.4. Metody zapouštění krav v podmínkách přirozené plemenitby – z ruky, volné 6. Využívání býků v přirozené plemenitbě v chovech krav bez tržní produkce mléka 6.1. Zařazení býka do stáda s ohledem na jeho věk, počet plemenic, příbuznost 6.2. Období zapouštění s ohledem na dobu telení, jarní, podzimní, délka připouštěcího období 6.3. Kombinace přirozené plemenitby a inseminace 6.4. Příprava plemeníka na připouštěcí období, ošetření paznehtů, zdravotní zkoušky 7. Zásady používání býka k přirozené plemenitbě v dojeném stádě krav 7.1. Výběr býka k zapouštění ve stádě dojených krav 7.2. Režim využívání plemenného býka ve stádě dojených krav 7.3. Zásady ošetřování a ustájení býka ve stádě dojených krav 8. Metody zjišťování březosti u krav 8.1. Rektální metoda 8.2. Sonografické vyšetření březosti 8.3. Rané vyšetření březosti - stanovení progesteronu v mléce,krvi 8.4. Evidenční metodou - test nepřeběhlých plemenic 9. Ukazatele a evidence výsledků zabřezávání krav 9.1. Ukazatele zabřezávání krav 9.2. Metody evidence výsledků zabřezávání krav 9.3. Hodnocení výsledků plodnosti býků

4

Rapotín, 2007


10. Ověřování kvality spermatu u býků zařazovaných do plemenitby 10.1. Příprava býka k odběru spermatu 10.2. Příprava umělé vagíny k odběru spermatu býka 10.3. Zásady odběru spermatu u býka 10.4. Metody hodnocení spermatu u býka 10.5. Ukazatele kvality spermatu 11. Bezpečnost práce a zacházení s plemennými býky 11.1. Zásady bezpečnosti práce s plemennými býky 12. Zásady výživy a krmení plemenných býků 12.1. Obecné zásady výživy plemenných býků z hlediska kvality spermatu 12.2. Výživa a krmení mladých býčků v období odchovu 12.3. Zásady výživy a krmení dospělých plemenných býků 13. Ošetřování a ustájení plemenných býků 13.1. Zásady ošetřování plemenných býků 13.2. Ustájení plemenných býků 14. Seznam použité literatury 15. Dodatek

Rapotín, 2007

5


ÚVOD Inseminace skotu byla do devadesátých let minulého století prakticky stoprocentní metodou plemenitby. Největším dovozem hospodářských zvířat a zvláště skotu v historii se po roce 1990 dostává do České republiky i řada masných plemen skotu. Základní metodou plemenitby u těchto plemen nejen u nás, ale všude ve světě, je přirozená plemenitba. Důvodem je to, že masná plemena skotu jsou chována volně ve větších či menších stádech. Zapouštění se většinou provádí v době, kdy jsou plemenice na pastvinách. I když využívání metody přirozené plemenitby ve stádech masného skotu má řadu nevýhod, například nižší plemennou hodnotu býků, náklady na nákup a chov plemenného býka, nutnost obměny býků po třech letech, neznalost doby otelení, poruchy plodnosti, přesto je přirozená plemenitba používána. Výhody přirozené plemenitby jsou však významné, lze mezi ně zařadit to, že býk spolehlivě vyhledá všechny říjící se plemenice a tyto kryje – zapustí, plemenice nemusí chovatel pracně vyhledávat, fixovat a manipulovat s býkem.. Přesto se však inseminace v masných stádech provádí, většinou u nejlepších plemenic před začátkem připouštěcího období, za účelem získání býků pro inseminaci, plemenných jalovic pro zlepšení genetického potenciálu vlastního stáda, prodej, nebo získání potomků nových výkonnějších linií. Publikace je určena všem chovatelům, kteří ve svých stádech využívají plemenné licencované býky pro přirozenou plemenitbu, řídícím pracovníkům zemědělských závodů, pracovníkům chovatelských svazů, plemenářských organizací a studentům všech typů zemědělských škol.

6

Rapotín, 2007


1. VÝZNAM PLODNOSTI JAKO UŽITKOVÉ VLASTNOSTI Plodností u hospodářských zvířat rozumíme schopnost produkovat životaschopné potomstvo. Plodnost skotu je základní biologická a užitková vlastnost, která významným způsobem ovlivňuje ekonomiku chovu, a tím i prosperitu farmy. Plodnost je převážně závislá na podmínkách vnějšího prostředí, ve kterých jsou zvířata chována. To znamená, že o plodnosti chovaného stáda skotu rozhoduje úroveň chovatelské práce a chovného prostředí, výživy, ustájení a ošetřování. Dobrou plodnost u masného skotu lze charakterizovat pravidelným zabřezáváním krav, odchovem osmi a více zdravých a životaschopných telat bez pomoci chovatele. Opakem plodnosti je neplodnost, která způsobuje u plemenic sterilitu, neschopnost zabřeznutí nebo dokončení březosti porodem, u samců pak ztrátu jejich plodnosti nebo schopnosti páření. U masných i dojených plemen skotu narozené tele představuje cenný produkt stáda, který následně ovlivňuje ekonomiku daného chovu.. Reprodukční výkonnost může být vyjádřena schopností krávy zabřeznout a rodit životaschopné potomstvo. Z biologického hlediska je porodnost - natalita - jeden z nejdůležitějších ukazatelů plodnosti, vyjadřuje se počtem narozených telat na 100 krav za rok. Na ekonomické úrovni je plodnost hodnocena mezidobím. Ideální mezidobí je 365 dní. To znamená, že kráva se každým rokem pravidelně otelí. Každý den, o který mezidobí překračuje uvedenou hranici, představuje pro chovatele finanční ztrátu, která je tvořena menším počtem narozených telat, nižší produkcí mléka, nižším přírůstkem, vyššími náklady na chované stádo. Fáze mezidobí je možno rozdělit na období od otelení do zabřeznutí - nazýváme servis perioda /80-85 dnů/ a na období březosti /280-285 dnů/.

Rapotín, 2007

7


2. BIOLOGICKÉ ZÁKONITOSTI PLODNOSTI SKOTU 2.1. Dědičnost a plodnost Dědivost ukazatelů plodnosti je velmi nízká, proto o reprodukční výkonnosti plemenice rozhoduje chovatel. Genetický základ plodnosti vystupuje do popředí při vzniku poruch plodnosti. Dědičnost plodnosti jako vlastnost, která je polygenně založená, je v úzkém vztahu s konstitucí a její dědičností. Obecně lze říci, že konstituce vyjadřuje zděděnou schopnost organizmu odolávat nepříznivým podmínkám vnějšího prostředí, udržet strukturální a funkční homeostázi organizmu v rozdílných podmínkách chovného prostředí. Rozhodující je pak přizpůsobovací schopnost neuroendokrinního systému a jeho řídících mechanizmů v průběhu života daného jedince. Proto reprodukce jako komplex vlastností daného jedince je podmíněna a určována reaktivností, přizpůsobivostí a výkonností žláz vnitřní sekrecí, nervového systému, které kontrolují a udržují vnitřní rovnováhu a stabilitu vnitřního prostředí a funkcí organizmu každého jedince. Úkolem chovatele je zařazovat do plemenitby jedince s pevnou konstitucí a dědičně podmíněným stabilním neuroendokrinním systémem. Tato zvířata budou zárukou dobré plodnosti i v méně příznivých podmínkách prostředí. Naopak u jedinců konstitučně slabých, s nedostatečnou přizpůsobivostí a labilním neuroendokrinním systémem, lze očekávat častý výskyt poruch plodnosti a celkově nižší reálnou plodnost. Vzhledem k nízkým hodnotám dědivosti ukazatelů plodnosti nelze samotnou selekcí dosáhnout rychlého pokroku a zlepšení plodnosti dané populace. Zlepšení dědičného základu pro plodnost a konstituční pevnost, kterého lze dosáhnout systematickou selekcí, je pro populaci trvalým přínosem na úseku reprodukce. Povinností chovatele je věnovat průběžnou pozornost nežádoucímu rozšiřování určitých geneticky podmíněných vloh pro vznik poruch plodnosti, jejich včasné rozpoznání a vyřazování jedinců – nositelů genetické zátěže z reprodukčního procesu. 2.2. Činitelé ovlivňující plodnost skotu Plodnost i užitkovost skotu jsou ovlivňovány podmínkami vnějšího prostředí, do kterého lze zahrnout klimatické podmínky, roční dobu, výživu, ustájení, ošetřování, sociální hierarchii ve stádě, organizaci, plemeno, věk. Jednotlivé faktory vnějšího prostředí působí na organizmus zvířete většinou souběžně jako celek. Reakce jedince je odvislá od jeho tělesné konstituce, dědičném založení, zdraví, užitkovosti a stupni tělesné kondice. Účinky vlivů vnějšího prostředí se projevují prostřednictvím exteroreceptorů smyslových orgánů, kterými dochází k dráždění kůry velkého mozku a hypotalamohypofyzárního systému, řídícího průběh pohlavních funkcí. Klimatické vlivy závisí na intenzitě světla, slunečního záření, teplotě, tlaku, vlhkosti, proudění vzduchu. Náhlé, extrémní a dlouhodobé změny klimatických vlivů ovlivňují reprodukci. Nepříznivě ovlivňují projevy říje a zabřezávání plemenic dlouhodobě extrémně nízké nebo vysoké teploty v průběhu dne i noci. Nejvyšší procento zabřezávání krav lze pozorovat v jarním a podzimním období, nejnižší pak v letním a zimním období. Výživa významně ovlivňuje nástup pohlavní a chovatelské dospělosti jalovic i projevy pohlavních funkcí v průběhu života jedince. Úroveň výživy - tělesnou kondici, chovatel kontroluje u plemenic pětibodovou stupnicí – palpací na posledním žebru, bedrech a kořeni ocasu, po porodu v době zapouštění. Nejlepších výsledků v zabřezávání plemenic je dosahováno při kondičním stupni 2 - 2,5. Ke snížení úrovně zabřezávání krav dochází u podvyživených zvířat v nehygienických a nevyhovujících podmínkách ustájení a ošetřování. Plodnost krav masných plemen dosahuje vrcholu v 6 – 8 letech, v dobrých podmínkách i déle. Dlouhovýkonnost masných plemen je závislá na pravidelném zabřezávání plemenic. Ovlivňování tělesné kondice u krav bez tržní produkce mléka je významným chovatelským opatřením, které má značný dopad na ekonomiku daného chovu. Strategie chovu krav bez tržní produkce mléka je založena na maximálním využívání objemných statkových krmiv v zimním období, a pastvy a pastevní píce v letním krmném období. Tím se stává, že v určitém stádiu reprodukčního cyklu plemenice nejsou kryty její fyziologické potřeby základních živin,

8

Rapotín, 2007


a plemenice musí čerpat z tukových tělesných rezerv. Například francouzské krmné normy pro krávy bez tržní produkce mléka počítají s využíváním tělesných rezerv zvířaty, krmné dávky pak zcela nepokrývají živinovou potřebu odpovídající základní krmné dávce. Z těchto důvodů je důležité hodnocení tělesné kondice krav na počátku zimy a odhad možnosti využití tělesných rezerv. Živá hmotnost krav v průběhu chovatelského roku kolísá až o 20 %. Krávy, které se telí koncem zimy nebo v časném jaru, mají nejvyšší hmotnost i stupeň tělesné kondice před porodem a nejnižší před vyhnáním na pastvu. Mírná nedokrmenost dospělých krav bez tržní produkce mléka v období pozdní březosti, vlivem čerpání tukových rezerv vlastního těla, neovlivní životaschopnost narozených telat a nesnižuje ani následnou laktaci. U krav dobře vyvinutých a v dobré tělesné kondici se hmotnost narozených telat snižuje jen v případě, kdy krávy ztrácejí svoji tělesnou kondici – hmotnost, během posledních tří měsíců březosti, nebo když se rodí dvojčata. Krávy prvotelky jsou citlivější na nedokrmování proto, že dokončují svůj tělesný růst a vývin. Zařazení prvotelek do samostatné skupiny a intenzivnější úroveň výživy zlepší průběh jejich porodu, hmotnost narozeného telete, jeho životaschopnost, rychlost růstu i následnou laktaci. Dobrá tělesná kondice krav v době otelení příznivě ovlivňuje rychlost nástupu první říje po porodu a následné zabřeznutí. Úroveň výživy, vyjádřená stupněm tělesné kondice v období zapouštění, telení a odstavu telat s ohledem na roční dobu telení, je znázorněna na obr. 1 a 2. Stanovení stupně tělesné kondice a místo posouzení je na obr. 3 a 4. Obr. 1: Doporučovaný stupeň tělesné kondice u krav masných plemen při předjarním telení v nejdůležitějších obdobích reprodukčního cyklu

Obr. 2: Doporučený stupeň tělesné kondice u krav masných plemen při podzimním telení v nejdůležitějších obdobích reprodukčního cyklu

Rapotín, 2007

9


Obr. 3: Stupně tělesné kondice u krav masných plemen

Obr. 4: Místa posuzování tělesné kondice na živém zvířeti

10

Rapotín, 2007


2.3. Anatomie a fyziologie pohlavního ústrojí býků Pohlavní orgány samčí produkují samčí pohlavní buňky – spermie a zajišťují při procesu páření jejich vpravení do pohlavního ustrojí plemenice. Samčí pohlavní orgány jsou složeny z šourku, varlat, nadvarlat, chámovodů, přídatných žláz pohlavních, pářícího orgánu - pyje a předkožky. Varlata jsou uložena v šourku, který je umístěn v krajině stydké, a tvoří vychlípeninu měkké břišní stěny o několika vrstvách. Tyto zajišťují jeho termoregulační funkce. Teplota v šourku je o 3 – 5 ºC nižší než teplota tělesná. Nižší teplota v šourku je důležitá pro zdárný průběh tvorby spermií – spermiogenezi. Při dlouhodobých venkovních teplotách nad 25 ºC nebo pod 6 ºC dochází k poruchám spermiogeneze, která vede u plemeníka až k jeho dočasné neplodnosti. U býků je šourek protáhlý, u břišní stěny zúžený, uprostřed vyklenutý. U plemeníků se zjišťují rozměry šourku a varlat. Horizontální obvod šourku měřený v největším vyklenutí varlat slouží k predikci růstové schopnosti u mladých plemeníků v době jejich odchovu. Z hlediska plemeníka - producenta spermatu je důležité, aby parenchym varlat byl při pohmatu pružný, tuhý bez zatvrdlých míst. Důležitý je i hmatatelný ocas nadvarlete a symetričnost varlat. Nestejně velká varlata způsobují u plemeníků sníženou plodnost, postupně až neplodnost. Varlata jsou samčí párové pohlavní žlázy vejčitého tvaru, které produkují spermie a samčí pohlavní hormon – testosteron. U býků sestupují varlata z dutiny břišní do šourku před narozením. Uvízne - li varle v dutině břišní, v době pohlavní dospělosti, vlivem vyšší teploty nedochází k spermatogenní činnosti, nebo je tato silně potlačena. Tento jev se nazývá kryptorchismus. Plemeníky s touto vadou nelze zařazovat do plemenitby. U býka jsou varlata v šourku podélnou osou postavena svisle. Délka varlete je 12 - 15 cm, horizontální obvod šourku ve 12 měsících věku 33 - 38 cm. Na svém povrchu jsou kryta pobřišnicí a tuhou fibrózní blánou, která tvoří obalové pouzdro křehkého parenchymu varlete. Tato vrůstá dovnitř parenchymu vazivovými trámci, které rozdělují parenchym na pyramidovité lalůčky. Každý lalůček je složen z několika stočených semenotvorných kanálků s četnými kličkami. Meziprostory jsou vyplněny Leydigovými buňkami, produkujícími testosteron. Semenotvorné kanálky se spojují a tvoří hustou vývodní síť varlete, z níž vystupuje 15 – 20 vývodních kanálků, které přecházejí v hlavu nadvarlete. Spermiogeneze je proces vzniku a vývoje spermií, samčích pohlavních buněk. Spermie se vyvíjejí v točitých semenotvorných kanálcích varlete zdravého a pohlavně dospělého plemeníka průběžně až do vysokého věku. Vznikají přeměnou zárodečného epitelu, který semenotvorné kanálky vystýlá. Proces spermiogeneze je velmi složitý a probíhá zhruba ve čtyřech fázích – fáze rozmnožování, růstu, zrání a proměny. Jednotlivá období i změny v počtu a tvaru buněk jsou znázorněny na obr. 5. Obr. 5: Schéma průběhu spermiogeneze u býka

Rapotín, 2007

11


Varlata jako generační žláza s vnějším vyměšováním produkují spermie a jako žláza s vnitřním vyměšováním vylučují samčí pohlavní hormony – androsteron a testosteron. Tyto hormony v součinnosti s ostatními žlázami s vnitřní sekrecí vytváří druhotné samčí pohlavní znaky a temperament plemeníka. Jejich vlivem se mění zevnějšek i povaha plemeníka. Býk získává samčí pohlavní výraz – hrubší hlava, mohutná přední část trupu, silnější a krátké rohy, silnější kostra, vyšší hmotnost a tmavší barva srsti. Činnost varlat je podřízena vyšší nervové soustavě, pohlavnímu centru v kůře mozkové, v bederní a křížové míše, podvěsku mozkovému - hypofýze. Činnost varlat je ovlivňována také hormony štítné žlázy a kůry nadledvin. Hormony hypofýzy, které řídí činnost varlat, jsou totožné s oběma gonadotropiny u samic – FSH a LH, (obr. 6) Obr. 6: Hormonální řízení reprodukčních funkcí u samců

Nadvarle přilehá k varlatům na jeho zadní straně. Je tvořeno hlavou, na horní straně, tělem probíhajícím podél varlete a ocasem nadvarlete na spodní straně. Kanálek nadvarlete je dlouhý až 40 - 50 m. Kličky vývodního kanálku jsou obaleny vazivem, cévami a nervy. Vývodní kanálek nadvarlete se rozšiřuje a přechází v chámovod. V nadvarleti se soustřeďuje 3 - 5 denní produkce spermií, které zde dozrávají, ztrácí protoplazmatickou kapénku, získávají elektrický náboj. Membrána spermie zde získává koloidními bílkovinný obal, který ji chrání společně se semennou plazmou v podmínkách vnějšího prostředí po ejakulaci. Nad varletem jsou cévy a nervy, hladkosvalová vlákna a chámovod spojena vazivem a společně tvoří semenný provazec. Chámovod je pokračováním ocasu nadvarlete a stoupá šourkovou dutinou do dutiny břišní, dále do dutiny pánevní a na horní ploše močového měchýře se rozšiřuje v 10 - 15 cm dlouhé ampule chámovodu, které vyúsťují do začátku močové roury na semenném vrcholku - jamce. V ampulích chámovodu se spermie soustředí v době pohlavního vzrušení a zachovávají si pohyblivost jeden až dva dny. Přídatné pohlavní žlázy jsou tvořeny semennými váčky, žlázou předstojnou - prostatou a bulbouretrálními žlázami - Cowperovými. Tyto žlázy v průběhu ejakulace vyměšují sekrety, které tvoří tekutou část ejakulátu, tzv. semennou plazmu. Sekret semenných váčků tvoří až 40 % ejakulátu a obsahuje výživnou látku pro spermie - fruktózu. Žlázy jsou uloženy v dutině pánevní v blízkosti ústí chámovodu do močové roury. Jejich činnost je řízena nervovou soustavou

12

Rapotín, 2007


a hormony. Sekret žlázy předstojné upravuje pH – kyselost prostředí v močové rouře, případně v pochvě plemenice. Dává ejakulátu charakteristický pach. Sekret bulbouretrárních žláz odchází před ejakulací a činí močovou rouru hladkou pro průchod spermií a neutralizuje její kyselé prostředí. Pyj – je samčí pářící orgán, který slouží k zavedení ejakulátu do pohlavního ústrojí plemenice. Býk deponuje ejakulát do pochvy do místa růžice děložního krčku. Pro tyto funkce má pyj zvláštní stavbu – topořivá tělíska, která v době pohlavního vzrušení se naplňují krví a umožňují zvětšení jeho objemu, aby mohl být zasunut do pochvy samice. Kořen pyje je zavěšen na pánevní spodině dvěma vazy. Tělo pyje je v klidu esovitě zakřivené. Při ztopoření se esovitá klička vyrovnává. Délka pyje u býka se pohybuje od 60 do 100 cm. Močová roura probíhající pyjem má dvě části – pánevní a pyjovou, která vyúsťuje v žlábku žaludu. Žalud tvoří hrot pyje, který je u býka málo výrazný. Na konci pyje jsou receptory – nervová zakončení reagující na teplotu, tlak a drsnost pochvy, nebo umělé vagíny při ejakulaci. Předkožka tvoří ochranné stažitelné pouzdro pyje na břišní dutině od šourku směrem k pupku. Vytváří úzký váček, který je ukončen kruhovým předkožkovým otvorem, který je obrostlý chlupy - tzv. chvostíkem. Uvnitř předkožky je sliznice, která produkuje ostře páchnoucí sekret - smegma. Do doby pohlavního dospívání je sliznice předkožky pevně přilepena ke konci pyje. Vlivem nástupu sekrece testosteronu v době pohlavního dospívání býka lze pozorovat postupné odlupování předkožky v době pohlavního vzrušení. Tento proces je jedním ze základních znaků nástupu pohlavní dospělosti. V době pohlavního klidu je pyj zatažen do předkožky. Pomocné svaly pyje, vzpřimovač, zatahovač a svaly předkožky zajišťují funkčnost pyje. 2.4. Anatomie a fyziologie pohlavního ústrojí krav Pohlavní ústrojí plemenice plní základní rozmnožovací funkce, tvorbu pohlavních buněk - vajíček, hormonů, proces oplození, vývoj embrya a plodu až do vlastního porodu. Pro chovatele jsou základní znalosti anatomie pohlavních orgánů důležité v průběhu reprodukčního procesu, to je od vyhledávání říje, zapouštění, porodu plemenice i následného období po porodu - období puerperia. Pohlavní orgány plemenice jsou uloženy v dutině pánevní a skládají se z vulvy, poševní předsíně, pochvy, krčku děložního, těla dělohy, rohů děložních, vejcovodů a vaječníků, obr. 7, 8, 9. Vulva je tvořena stydkými pysky a je vstupem do pohlavních orgánů plemenice. Je umístěna pod řitním otvorem, ve stydké štěrbině přechází ve sliznici poševní předsíně. Poševní předsíň – je krátká, končí vyústěním močové roury a přechází v pochvu. Na dně poševní předsíně je klitoris – poštěváček. Sliznice je vybavena žlázami, které vyměšují hlen. V době říje je intenzita vyměšovaného hlenu výrazná a je jedním z indikátorů říje. Pochva – vagína, navazuje na poševní předsíň, je umístěna v dutině pánevní. Tvoří svalovitou trubici 15- 35 cm dlouhou. Sliznice produkuje sekrety důležité při páření, kdy mají baktericidní vlastnosti, ale i při porodu. Spolu s poševní předsíní tvoří kopulační orgán při přirozeném páření a porodní cesty při porodu. Děložní krček představuje vazivový útvar spojující pochvu s tělem děložním o délce 5 – 15 cm, průměru 3 – 8 cm. Na pohmat je tuhý, na přechodu s pochvou se vychlipuje v tzv. růžici krčku. Při přirozeném páření býk deponuje do těchto míst ejakulát – sperma, které dále proniká krčkem k místu oplození, ke kterému dochází ve vejcovodu. Při inseminaci se však inseminační dávka deponuje do přední části krčku. V krčku děložním jsou v době říje příznivé podmínky pro přežívání spermií. Krčkem děložním probíhá klikatý kanálek asi 20 cm dlouhý. Krček se otevírá pouze v době říje, při porodu a při onemocnění krčku a dělohy. Děloha je tvořena krátkým tělem a dvěma děložními rohy, na které navazují vejcovody, které jsou ukončeny nálevkou vejcovodu. Děloha je zavěšena na širokých vazech děložních. Tělo děložní je dlouhé asi 2- 5 cm, které se v přední – kraniální části větví a přechází v dutiny děložních rohů, tvoří orientační bod při vyšetřování pohlavních orgánů a při inseminaci.

Rapotín, 2007

13


Děložní rohy jsou 25 - 35 cm dlouhé, jsou mírně stočeny a jsou zavěšeny vazy zesílené pobřišnice. U krav po více porodech bývá pravý roh zvětšený. Děložní rohy slouží k uhnízdění nidaci plodu a jeho dalšímu vývoji a růstu až do porodu. Sliznice vyměšuje sekret, tzv. děložní mléko pro časnou výživu nidovaného embrya. Vejcovody jsou trubičkové útvary dlouhé 25 - 30 cm, navazují na roh děložní a vytváří tzv. uterotubální spoj, jsou v průměru silné 2 mm u nálevky rozšířené. Sliznice je vystlána víceřadým epitelem z cylindrických buněk s řasinkami. V období říje sliznice produkuje sekret bohatý na bílkovinné látky sloužící k výživě oplozeného vajíčka po dobu jeho průchodu vejcovodem. V horní třetině vejcovodu dochází k setkání spermie a vajíčka a k vlastnímu procesu oplození několik hodin po skončení říje. Vaječníky jsou samičí pohlavní žlázy s vnějším a vnitřním vyměšováním. Jsou zavěšeny vazy pod pánevní dutinou u těla kyčelní kosti. S děložním rohem jsou spojeny vlastním vazem vaječníkovým. Velikost vaječníků kolísá, délka 2 - 3 cm, šířka l - 2 cm, jsou tvaru malé švestky. Produkují samičí pohlavní buňky - vajíčka a samičí pohlavní hormony. V době březosti je možno nahmatat žluté tělísko. Vaječník se skládá ze čtyřech vrstev. Rozhodující pro nástup pohlavní činnosti jsou podmínky vnějšího prostředí, z nichž nejvýznamnější je úroveň odchovu, věk, výživa a světlo. Podněty přicházející z vnějšího prostředí jsou smyslovými orgány přenášeny do mozku. Podráždění jsou vedena do hypothalamu, který představuje vegetativně nervové a humorální centrum pohlavních pochodů, výsledkem je tvorba releasing hormonů (GnRH), které řídí vnitřně sekretorickou činnost předního laloku hypofýzy. Folikuly stimulující hormon FSH působí na růst a zrání folikulů, dále stimuluje sekreci estrogenů. Estrogeny zasahují i do řízení pohlavní činnosti pozitivní zpětnou vazbou na systém hypothalamo-hypofyzární, dochází k vyšší produkci FSH, růst folikulů nabývá na intenzitě a produkuje vyšší množství estrogenů. Zvyšující se koncentrace estrogenů na základě zpětné vazby na hypothalamus sníží uvolňování FSH z hypofýzy. Sníženou produkci FSH z hypofýzy způsobuje i inhibin produkovaný granulózními buňkami folikulu. GnRH stimuluje postupné uvolňování luteinizačního hormonu hypofýzy (LH). Ten působí na zrání folikulu. Při optimálním stavu FSH a LH dochází k ovulaci. Na místě ovulovaného Graafova folikulu se začíná formovat žluté tělísko, v něm se tvoří postupně progesteron. Progesteron zasahuje do řízení pohlavních činností negativní zpětnou vazbou. V případě, že plemenice zabřezla, zůstává žluté tělísko na vaječníku do konce březosti. V případě, že plemenice nezabřezla - zůstala jalová, po určité době, asi 17. den estrálního cyklu, začnou buňky endometria dělohy vytvářet prostaglandin, pod jehož vlivem dojde k postupnému zániku – lýze žlutého tělíska. Na lýze žlutého tělíska se uplatňuje i oxytocin produkovaný corpus luteum. Snížení koncentrace progesteronu vede k uvolnění negativní zpětné vazby, a tím i k nástupu nového estrálního cyklu. Ve skutečnosti jsou hormonální změny v průběhu estrálního cyklu daleko složitější, než je výše naznačeno. Obr. 7: Pohlavní orgány krávy

14

Rapotín, 2007


Obr. 8: Řěz pohlavními orgány krávy

Obr. 9: Hormonální řízení pohlavního cyklu krav

Rapotín, 2007

15


2.5. Pohlavní dospělost Pohlavní dospělost je období, kdy jedinci obou pohlaví začínají vlivem nástupu sekrece reprodukčních hormonů a endokrinologických změn v rostoucím organizmu produkovat samčí nebo samičí pohlavní buňky. Tento proces je pozvolný, trvá určité časové období je mimo jiné doprovázen řadou změn v chování a zevnějšku, a nazývá se pubertou. Chovatel musí velmi pečlivě sledovat věk odchovávaných býčku a jalovic a alespoň 2 měsíce před nástupem puberty, tzn. ve 4 – 5 měsících věku obě pohlaví oddělit, aby nedošlo k předčasnému zabřeznutí jalovic, které je z chovatelského hlediska nežádoucí a vede k vážným komplikacím při porodu. Pohlavní dospělost je závislá na plemenné příslušnosti, úrovni výživy, jejíž vyšší úroveň nástup pohlavní dospělosti urychluje. Pohlavní dospělost se u skotu dostavuje v 7 až 12 měsících věku. Ejakulát u býka v době pohlavní dospělosti obsahuje velké množství nezralých a patologických spermií, i jeho objem bývá nižší. Jeho kvalita se postupně zlepšuje ve všech hodnotách do 18 - 20 měsíců věku. 2.6. Chovatelská dospělost Období, kdy lze býky a jalovice využít prvně k plemenitbě, aniž by bylo narušeno dokončení jejich růstu a vývinu, se nazývá chovatelskou dospělostí. Nástup chovatelské dospělosti je závislý na plemenné příslušnosti, úrovni výživy i chovatelské strategii. Jalovice se zapouštějí po dosažení 65 –75 % živé hmotnosti z dospělosti. U masných plemen dochází k prvnímu zapouštění jalovic později, v 18 – 20 měsících věku, než u dojených plemen. Obecně lze říci, že pozdějším zapouštěním jalovic, se získávají krávy většího tělesného rámce. Pozdější zapouštění jalovic příznivě ovlivňuje dlouhovýkonnost plemenic. U býků lze získat první ejakuláty v 10 – 12 měsících věku, do plemenitby se zařazují ve 14 měsících věku. Plemenní býci musí projít základním výběrem a musí jim být přidělen „Registr býka“. 2.7. Tělesná dospělost Tělesná dospělost je charakterizovaná dokončením tělesného růstu a vývoje všech orgánů daného jedince. Tělesné rozměry jedince se již nezvětšují, kromě těch, které jsou závislé na výživném stavu. Určující je srůst epifýz dlouhých kostí s diafýzou a ukončení výměny mléčného chrupu za trvalý. U skotu je tělesná dospělost dána plemennou příslušností, úrodnosti půdy, úrovní prošlechtěnosti – domestikací. Primitivní plemena dospívají pohlavně i tělesně později. Tělesné dospělosti skot dosahuje ve 4 – 6 letech věku. Zvýšená úroveň výživy prvotelek v době laktace a následné březosti přispívá ke zdárnému dokončení růstu a vývinu plemenice.

16

Rapotín, 2007


3. ZÁSADY ODCHOVU PLEMENNÝCH BÝKŮ A JEJICH VÝBĚR DO PLEMENITBY 3.1. Zásady odchovu býků kombinovaných plemen Odchovnami prochází povinně plemenní býčci plemen s kombinovanou užitkovostí českého strakatého skotu, aby se prověřila jejich vlastní užitkovost. Vlastní masná užitkovost se zjišťuje na základě růstové schopnosti a spotřeby krmiv. Výsledky zkoušky vlastní masné užitkovosti jsou podkladem pro zařazování býků do inseminace a do přirozené plemenitby. V ČR se provádí odchov v odchovnách podle metodiky schválené Svazem chovatelů českého strakatého skotu 16.6.2006. Do odchovny se nakupují vybraní býčci ve věku do 120 dnů. Zkouška vlastní užitkovosti začíná 121. a končí 365. dnem věku býka. Býci jsou ustájeni vazně, nebo volně ve skupinách po 15 kusech, s minimální věkovou diferencí. V případě volného ustájení je třeba zajistit fixaci při zkrmování jadrné krmné směsi. Výživa býků v tomto období je založena na zkrmování objemných krmiv v kombinaci se speciální doplňkovou jadrnou směsí. Úroveň výživa je stanovena na denní přírůstek 1300 – 1400 g. Denní dávky pro jednotlivé kategorie býků se předepisují podle věku býků. V průběhu zkoušky vlastní růstové schopnosti se zjišťuje hmotnost vážením při naskladnění do odchovny, ve věku 121 dnů ± 3, každý měsíc, ve 365 ± 3 dnech věku a 7 dnů před výběrem do plemenitby. Dále se zjišťuje průměrný denní přírůstek za období zkoušky vlastní užitkovosti a přírůstek od narození do výběru pro plemenitbu, odečítá se 40 kg za hmotnost při narození. Dále se zjišťují povinné tělesné rozměry ve věku 365 dnů ± 3 dny. Na konci zkoušky vlastní užitkovosti se měří výška v kříži v cm, obvod hrudníku v cm, šířka pánve v cm, délka pánve v cm. Volitelným rozměrem je výška v kohoutku v cm. Evidenční karta býka v odchovně se vede počítačovou databází. Růstová schopnost býka se vyhodnocuje ke dni výběru býka. Výsledky zkoušky vlastní užitkovosti se vyhodnocují pro selekci býků na vlastní růstovou schopnost, včetně výpočtu vlastní PH (plemenné hodnoty) pro růstovou schopnost. Dále se využívají v kontrole dědičnosti masné užitkovosti pro výpočet souhrnného indexu masné užitkovosti. Sledované ukazatele o růstu býků se posuzují ve vztahu ke všem býkům plemen kombinovaného užitkového typu, sloužících za vrstevníky, kteří dokončili test v posledních 12 měsících. Hlavní selekční ukazatele pro růstovou schopnost jsou: průměrný denní přírůstek hmotnosti v období zkoušky kapacita těla a tělesný rámec vyjádřený výškou v kříži ve 365 dnech věku Doplňující selekční ukazatele: hmotnost býka ke dni výběru pro plemenitbu průměrný denní přírůstek hmotnosti od narození do výběru vlastní plemenná hodnota pro růst Selekční hranice pro zařazení do plemenitby: ukazatele průměrného denního přírůstku v období zkoušky vlastní užitkovosti minimálně průměr – 0.5 s hodnocení kapacity těla minimálně 75 body a výška v kříží 128 cm a více. Do plemenitby jsou býčci zařazováni ve věku zpravidla 14 měsíců. V té době jsou prodáváni do plemenitby oprávněným organizacím nebo chovatelům. 3.2 Zásady odchovu býků masných plemen Cílem odchovu plemenných býků narozených ze záměrného připařování je testace jejich vlastní užitkovosti za standardních podmínek v OPB. Provoz a podmínky odchovu se řídí dle „Metodiky pro odchov a zkoušky vlastní užitkovosti býků masných plemen“. Zpracování a vyhodnocení výsledků se zajišťuje centrálně a slouží pro selekci. Základní výběry býků se zpravidla provádí v OPB výběrovou komisí ve složení zástupců ČSCHMS a klubu daného plemene. Členy komise schvaluje Rada plemenné knihy daného plemene. Při odchovu býka u chovatele, mimo OPB, jsou býci do plemenitby vybíráni po předvedení na chovném svodu.

Rapotín, 2007

17


O výběru býka do plemenitby se vede Výběrový protokol, ve kterém je uvedeno místo a datum konání, narození býka, chovatel, seznam členů komise, původ býka, výsledky lineárního hodnocení býka a výsledky výběru býka. Býk může být vybrán do přirozené plemenitby a inseminace, přirozené plemenitby, může být odročen nebo vyřazen. Při výběru je stanovena jeho linie, je přidělený registr z ústředního registru plemeníků. Býčci masných plemen se nakupují do odchoven po odstavu. Nákup býků je možný zpravidla ve třech turnusech - letním, podzimním a jarním příštího roku. Býci musí pocházet pouze z chovů zapojených do kontroly užitkovosti masných plemen – metoda A. Musí mít doložený původ. Období přípravné v délce 30 dnů slouží k adaptaci býka před zahájením testu vlastní růstové schopnosti. V OPB se býci dělí do skupin po 10 kusech, podle hmotnosti, věku, plemenné příslušnosti. Pro bezpečnou manipulaci s nimi dostávají nosní kroužek. Období testu vlastní užitkovosti trvá 120 dnů. Období po skončení testu vlastní užitkovosti trvá 20 dnů a je přípravou na vlastní výběr. Výživa býčků v období zkoušky vlastní masné užitkovosti je odlišná u masných plemen podle tělesného rámce. Spotřeba živin pro růst býčků plemen Hereford a Aberdeen Angus je normována na denní přírůstek 1300 g. U býků plemene Charolais, Limousin, Blond d´ Aquitaine, Masný simentál na 1500 g. Býci musí mít volný přístup do krmiště a k napáječce. Tělesné rozměry býka v cm a jeho hmotnost v kg se zjišťují vždy po naskladnění do OPB. Živá hmotnost býků se zjišťuje na začátku přípravného období, na začátku testu, dále v měsíčních intervalech a na konci testu. Při zahájení a ukončení testu se váží 2 x za 24 hodin. Výška v kříži se zjišťuje v den zahájení testu a ve 365 dnech věku, obvod šourku ve 365 dnech věku. Vyhodnocení výsledků zkoušky vlastní užitkovosti se provádí centrálně matematicko statistickými metodami a výsledky slouží pro selekci při základním výběru. Selekční kriteria jsou standard plemen, RPH (relativní plemenná hodnota) pro přírůstek v testu, hmotnost ve 365 dnech věku, výška v kříži, exteriér, průměrný přírůstek od narození do ukončení testu. 3.3. Základní výběr býků do plemenitby, přidělení licence, zápis býka do ústředního registru Výběrová komise je tvořena vybranými pracovníky daného chovatelského svazu, veterinárního lékaře. Pokud je býk vybrán výběrovou komisí a splňuje všechny požadavky po stránce původu, exteriéru, zkoušek vlastní užitkovosti, kvality spermatu a zdravotního stavu, je býkovi přidělena linie a registr z ústředního registru plemeníků.

18

Rapotín, 2007


4. POHLAVNÍ REFLEXY A CHOVÁNÍ BÝKA VE STÁDĚ 4.1. Význam pohlavních reflexů u býků V období pohlavního dospívání se u plemeníků vlivem pohlavních hormonů začne projevovat pohlavní aktivita. Vlivem dráždivosti pohlavního centra zvyšující se produkcí testosteronu produkovaného varlaty se postupně vytváří pohlavní dominanta plemeníka, vyvíjí se pohlavní dimorfizmus a zvyšuje se sekreční činnost přídatných pohlavních žláz. Pohlavní reflexy nepodmíněné - vrozené se vybavují samovolně pod vlivem gonadotropních pohlavních hormonů. Jsou označovány za pohlavní pud, též za pohlavní chování, a vedou pohlavně dospělého plemeníka a plemenice k páření v době říje. K poznání významu nepodmíněných reflexu přispělo učení I.P.Pavlova o vyšší nervové činnosti. Pohlavní chování - nepodmíněné reflexy, které se v průběhu páření projevují, se dělí na: lokomoční, objímací a erekční, kopulační – frikční a ejakulační. Tyto reflexy v průběhu přirozeného páření nebo odběru ejakulátu od býka musí na sebe navazovat. Pokud dojde k porušení jejich průběhu a vzájemné návaznosti, akt páření nebo odběru ejakulátu není ukončen plnohodnotnou ejakulací. Lokomoční – sbližovací reflex se projevuje tím, že plemeník vyhledává plemenici v říji podle zrakových, zvukových a i pachových podnětů (feromonů), jejichž zdrojem je plemenice. Intenzita těchto projevů je výraznější v době říje. Plemenice se zpravidla chovají pasivně. Někdy však starší plemenice v době říje samy vyhledávají plemeníka. Objímací reflex se dostavuje u býčků již ve věku 5 – 6 měsíců. Uplatňuje se nejen k jedincům druhého pohlaví, ale i k jedincům jiného druhu. Současně s objímacím reflexem probíhá i erekční reflex – při kterém dochází k ztopoření pyje – erekci, za účelem jeho snadnějšího vpravení do pohlavního ústrojí plemenice. U býků stačí k vybavení objímacího reflexu silueta plemenice, býka nebo neživého fantomu. Zvětšením pyje se zvyšuje citlivost recepčních tělísek uložených na povrchu konce pyje. Jsou to tělíska Meissnerova, citlivá na hladkost povrchu pochvy, Vater-Pacciniho tělíska, citlivá na tlak a pohlavní tělíska citlivá na teplotu. Ztopoření pyje, ke kterému dochází v době pohlavního vzrušení vede k jeho vysouvání z předkožky a současně dochází k odkapávání výměšků uretrálních žláz. Toto je znakem připravenosti plemeníka k procesu páření. Při erekci mají značnou úlohu i podmíněné reflexy. Kopulační reflex – zasunutí pyje – předpokladem hladkého průběhu tohoto reflexu je, aby povrch pyje přišel do styku s dostatečně teplou, hladkou a zavlhlou sliznicí. U býků se tento reflex projevuje ve věku 6 – 8 měsíců. Ejakulační reflex je u přežvýkavců krátký a vrcholí jednorázovou ejakulací trvající 2 – 4 s. Jednorázová a rychlá ejakulace u přežvýkavců je umožněna ampulemi na konci chámovodu, do kterých se v době pohlavního vzrušení dostávají spermie z ocasu nadvarlete chámovodem nasávacími pohyby semenného provazce. 4.2. Chování býka v přítomnosti říjících se plemenic ve stádě Plemenný býk ve stádě průběžně sleduje chování plemenic ve stádě, zrakem, čichem; sleduje i hlasové projevy plemenic. Přibližuje se k močícím plemenícím a očichává místo močení. Zjistí-li nastupující říji u dané plemenice, tuto doprovází, očichává ve slabinách, očichává a olizuje moč. V průběhu říje se projevuje reflex lokomoční. Býk dále testuje připravenost plemenice k páření pokládáním hlavy na záď plemenice a pokouší se o vzeskok – reflex objímací. Toto chování býka je doprovázeno tlumeným hrdelním bručením a tzv. flémováním, tj. zvedáním hlavy a odhrnováním horního pysku. V optimální době uprostřed říje dojde k vlastnímu procesu páření, plemenice se zastaví a býk se zvedne na zadní končetiny zaklesne se za kyčelní hrboly plemenice zasune pyj do pochvy a po jednorázovém frikčním pohybu dojde k ejakulaci spermatu do míst růžice děložního krčku intenzívním dorazem doprovázeným přískokem. Akt páření se může několikrát opakovat.

Rapotín, 2007

19


4.3. Chování říjící se krávy v přítomnosti býka Plemenice v říji se chová pasivně, projevuje ochotu k páření – tzv. „standing heate“, vyhledává plemeníka. U plemenice dochází k mírnému zvýšení tělesné teploty, které se projevuje v chladnějším období zvlhnutím srsti a vystupováním páry z bederní krajiny. Nejintenzivnější aktivita páření u pasoucích se krav bývá za ranního rozbřesku a za soumraku. U krávy v nejvýhodnější době k páření to je uprostřed říje, lze pozorovat výrazné změny v chování.

20

Rapotín, 2007


5. POHLAVNÍ CYKLUS KRAV, PŘÍZNAKY ŘÍJE, METODY VYHLEDÁVÁNÍ ŘÍJÍCÍCH SE KRAV 5.1. Stádia pohlavního cyklu krav Pohlavní cyklus plemenice začíná v období puberty, je doprovázen ovariální aktivitou - říjí. První říje nemusí být vždy doprovázena produkcí plnohodnotného vajíčka - ovulací. Nástupem tzv. pohlavní dospělosti není jalovice připravena k zapuštění. První zapuštění se provádí v období tzv. chovatelské dospělosti v době, kdy jalovice dosáhne dvou třetin živé hmotnosti v dospělosti. Pohlavní cyklus trvá průměrně 21 dnů, u jalovic bývá kratší 20±2 dny, u krav 21±4 dny. Říje u krav probíhá 16-24 hodin, v průměru 18 hodin. Podle změn na pohlavních orgánech a změn chování v průběhu pohlavního cyklu se dělí na 4 období (obr. 10). Obr. 10: Čtyři stádia pohlavního cyklu plemenic

Období před říjí - proestrus trvá v průměru 3 dny (18. - 20.den cyklu). Na vaječnících dochází k regresi žlutého tělíska vlivem PGF2α v případě, že plemenice není březí. Zvyšuje se hladina 17β-estradiolu, je patrná zvýšená tonizace a kontrakce dělohy, lehký otok vulvy, mírné zduření, zarudnutí pochvy a její zvlhnutí. Nastupují první příznaky změněného chování plemenice doprovázené neklidem, bez ochoty k páření. Plemenice se snaží skákat na druhé krávy. Období říje - estrus trvá 1 den ± 12 hodin, toto období bývá označováno jako 0.den cyklu. Estrogeny produkované zralými Graafovými folikuly navozují období ochoty k páření - sexuální chování. Centrum sexuálního chování umístěné v hypotalamu se společně s estrogeny a progesteronem podílí na intenzitě vnějších projevů říje. Zvyšující se sekrece androgenů v obalu vaječníku – theca interna - pod vlivem LH jsou tyto dále pomocí FSH přeměňovány na estrogeny v granulozních buňkách vaječníku. Probíhající meiotický vývoj zrání oocytů je podporován zvyšující se hladinou LH, zvyšující se hladina prostaglandinu A,E podporuje ovulaci a tvorbu tzv. multivezikulárních tělísek podílejících se na ovulaci produkcí proteolytických enzymů. Řídící úloha LH v proestru a estru ovlivňuje receptory na granulózních buňkách, následně se zastavuje produkce estrogenů. Toto období proestru a estru lze charakterizovat jako tzv. folikulární fáze I. Hladina progesteronu v krevní plazmě je velmi nízká - 1ng/cm3 až nulová. Krček děložní se

Rapotín, 2007

21


otevírá, dostavuje se reflex nehybnosti, který trvá 7 - 10 hodin, plemenice na sebe nechá skákat ostatní krávy, z pohlavních orgánů vytéká sklovitý hlen, jehož tažnost se prodlužuje. Na roztěru vzorku hlenu pod mikroskopem lze pozorovat tzv. krystalizační fenomén - kapraďovité útvary. Období po říji - metestrus - následuje po ovulaci od 1. do 4.dne cyklu. Dominantní úloha folikulů je nahrazena tvořícím se žlutým tělískem v místě prasklého folikulu a vystupuje 15 - 20 mm nad povrch, u jalovic bývá větší. Žluté tělísko produkuje progesteron. Ten tlumí sekreci FSH a LH z předního laloku hypofýzy. Postupně mizí příznaky říje na pohlavních orgánech plemenice, plemenice se uklidňuje. U krav bývá pozorován krvavý výtok 2 dny po skončení říje. V tomto období se plemenice neinseminuje. Období pohlavního klidu – diestrus- trvá od 5. do 18.dne cyklu. Růst žlutého tělíska končí 8.den. Zvyšuje se sekrece progesteronu, která dosahuje 5. den cyklu 4 - 5 ng/cm3, 7. - 8. den pak 6 - 8 ng/cm3. Pokud plemenice zabřezla, žluté tělísko přetrvává – perzistuje a zabraňuje nástupu nové říje – folikulární fáze a ovulace. V případě, že nedošlo k zabřeznutí 14.-15.den cyklu, děložní sliznice začíná produkovat prostaglandin F2α, který svými luteolytickými účinky navodí regresi žlutého tělíska. Období metestru a diestru je obdobím tzv. luteální fáze. Pokles hladiny progesteronu v krevní plazmě ovlivní vzestup sekrece FSH a LH a nastupuje nový pohlavní cyklus. Pohlavní orgány i chování plemenice jsou beze změn. 5.2. Příznaky říje Detekce - zjištění říje u plemenice představuje vysoce odbornou činnost, vyžadující bohaté teoretické i praktické zkušenosti, dále trpělivost a důslednost. Vyhledávání říjících se plemenic se provádí v období klidu ve stáji 2x až 3x za den. O nástupu a průběhu říje musí být vedena přesná evidence. Je známo, že až 50 % říjí probíhajících v době vhodné k zapouštění plemenic, bývá promeškána vlivem selhání lidského faktoru. Prodloužením SP nad 80 dnů dochází u plemenice ke snížení mléčné produkce za laktaci, a tím k ekonomické ztrátě pro chovatele. Ekonomická ztráta se zvětšuje i o snížený počet narozených telat za rok. Intenzita projevu říje i frekvence zvýšené pohybové aktivity a skákání na druhé plemenice v době říje je vyšší u dojnic s dobře ošetřenými končetinami, při volném ustájení a vhodném stání. Extrémní teploty - vysoké nebo nízké - projevy říje u krav snižují a říje bývá kratší. Negativní energetická bilance v období zapouštění se projevuje tichou říjí a zhoršenou koncepcí. Výsledky koncepce - zabřezávání jsou do značné míry závislé na optimálním časovém předstihu zapuštění plemenice před ovulací. Oplozovací schopnost spermie a fertilita uvolněného vajíčka je omezena jen na určitý čas. Zabřeznutí je mimo jiné závislé na přesném stanovení začátku říje a stanovení optimální doby pro zapuštění plemenice. Z hlediska zabřeznutí je nejvhodnější, když se u říjících plemenic sledují následující příznaky: příznaky psychické erotizace - skákání na jiná zvířata, snášení skoku jiných plemenic, olizování, bučení, nepokoj, kvantitativní a kvalitativní změny v mléčné produkci; změny na vnějších pohlavních orgánech - zduření vulvy, vylučování hlenu, posouzení a jeho kvalita, na vrcholu říje dosahuje tažnost hlenu až 300 mm - hlen je sklovitý, čirý, ke konci říje mírně zakalený; změny v tonusu dělohy - zvýšená dráždivost; otevření děložního krčku - lze zjistit pipetou; palpace Graafových folikulů; prohýbání se v křížové oblasti, anální kontrakční reflex. Při určování nejvhodnější doby k zapuštění se musí vycházet ze známých údajů o životnosti vajíčka a spermie: životnost spermie - spermie jsou schopné ve vejcovodu oplodnění 22 hodin – po rozmrazení, až 40 hodin - spermie čerstvé; schopnost oplození ovulovaného vajíčka je krátká 4 - 6 hodin, výjimečně delší čas potřebný na transport spermií do vejcovodu - přechod spermií z krčku děložního do vejcovodu trvá 20 minut až 6 hodin, optimální čas průchodu spermií pohlavním traktem zdravé plemenice se považuje 1 - 2 hodiny;

22

Rapotín, 2007


čas potřebný na kapacitaci spermií - spermie získávají oplozovací schopnost až po určité době styku s prostředím dělohy a vejcovodu. Tento čas se předpokládá 4 - 6 hodin; pouze kapacitované spermie s hyperaktivním pohybem jsou fyziologicky připraveny penetrovat zonou pellucidou do vajíčka. Ovulace nastává 10 - 12 hodin po skončení říje. Kapacitace spermií probíhá po setkání spermií se sekrety pohlavních orgánů říjící se plemenice nebo uměle po stimulaci v kultivačním mediu obohaceném složkami folikulární tekutiny. Mezi významné aktivátory patří extracelulární Ca, Na, K, enzymatické složky, progesteron a další. Kapacitace spermií je komplex biochemických pochodů probíhajících na jejich membráně, které následně indukují akrozomovou reakci a hyperaktivní pohyb spermie. K indukci akrozomové reakce dochází u kapacitovaných spermií buď mimo oocyt nebo přímo na povrchu zony pellucidy po tzv. primární vazbě, potom následuje penetrace spermie do oocytu, což je charakteristické pro oplození většiny hospodářských zvířat. Dalším předpokladem penetrační aktivity spermie zonou pellucidou je změna charakteru pohybu spermie. Progresivní pohyb ejakulované spermie je pohyb vpřed za hlavičkou při současném otáčení spermie kolem podélné osy. Tento pohyb zajišťuje pronikání spermie k místu oplození do horní části vejcovodu. Hyperaktivní pohyb je charakterizován vyšší frekvencí vlnění bičíku při současně větší amplitudě jeho vlnění, otáčivý pohyb spermie kolem podélné osy se zastaví. Následně progresivní pohyb spermií přechází v pohyb kruhový. Z porovnaných fyziologických zákonitostí s údaji o délce říje a čase ovulace vyplývá, že zapouštění nebo inseminaci je nejvhodnější provádět v druhé polovině říje, tj. asi 12 hodin po zjištění říje, obr. 11. V tomto období je děloha nejodolnější proti infekci a spermie pronikají cervikálním hlenem Obr. 11: Znázornění rezervoáru spermií v uterotubálním spoji a místa setkání spermie s vajíčkem v horní třetině vejcovodu

Rapotín, 2007

23


5.3. Metody vyhledávání říjících se krav Zjišťování říje je možno provádět: vyhledáváním - vizuálně 2-3x za den mikroskopickým sledováním poševních hlenů - arborizace zjišťováním elektrické vodivosti poševních hlenů, která se snižuje na 150-250 Ω zjišťováním hladiny progesteronu v mléce nebo krvi, v době říje je hladina nulová tlakovými detektory, které se lepí dojnicím, u kterých očekáváme říji, na záď (detektor říje typu KaMaR a MateMaster, Chin ball detector (je tvořen kulatou nádobou s barvou, na spodní straně je ventil, nádobka je pomocí ohlávky umístěna na dolní čelist; při skoku se býk opře dolní čelistí o záď plemenice a uvolní barvu tlakovým ventilem) vazektomovaným býkem, nebo býkem, u kterého bylo operativně provedeno boční vyvedení penisu je možno využít i krávy či jalovice ošetřené injekcí testosteronu, která se potom využívá k vyhledávání říjících se krav; androgenizace jalovic se provádí aplikací testosteronu v olejové suspenzi 1., 4., 5. den v dávce 200 mg, 6., 7. den 300 mg, 8., 9. den 400 mg, 10. den 1000 mg testosteronu; stimulace je účinná 2 - 3 týdny; androgenizaci plemenice lze provést poševním tamponem napuštěným 5 mg testosteronu, androgenizovaná jalovice se používá k vyhledávání říje 2x denně vždy 30 minut, používá se ve skupině 30 krav pedometrem připevněným na nohu krávy, u které se očekává nástup říje. Kráva v říji má vyšší pohybovou aktivitu. zjišťování teploty mléka při dojení. Všechny zjištěné informace o reprodukci je vhodné zaznamenat do Deníku říje: datum

číslo

Chovatel počátek říje, nepravidelné cykly

řada - stání (box)

říji vyhledal

Technik důvod neprovedené inseminace

technik - podpis

5.4. Metody zapouštění krav v podmínkách přirozené plemenitby – z ruky, volné V systému chovu krav bez tržní produkce mléka jsou krávy zapouštění býkem zařazeným do stáda. Chovatel eviduje a zaznamenává dobu zařazení a přítomnosti býka ve stádě, pro určení původu narozených telat. Zapouštění z ruky, kdy kráva je fixovaná v připouštědle a ošetřovatel přivede plemenného býka k plemenici a zapustí ji, se provádí ojediněle v malých stádech. Tento způsob zapouštění se pro běžnou praxi nedoporučuje.

24

Rapotín, 2007


6. VYUŽÍVÁNÍ BÝKŮ V PŘIROZENÉ PLEMENITBĚ V CHOVECH KRAV BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA 6.1. Zařazení býka do stáda s ohledem na jeho věk, počet plemenic, příbuznost Mladý licentovaný plemenný býk nakoupeny ve 14 měsících věku, který prošel testem vlastní růstové schopnosti, není na použití k plemenitbě v podmínkách přirozené plemenitby připraven. Býk si musí zvyknout na změnu v krmné dávce, která představuje krmení formou pastvy, dále si musí zvyknout na pohyb a pobyt na pastvině. Také je nutné, aby tělesná kondice se postupně upravila na chovnou. Teprve potom je možno začít využívat mladého býka k zapouštění krav. Do plemenitby se mladý býk zařazuje ve věku 14 – 16 měsíců. V první připouštěcí sezóně se býkem zapouští 15, maximálně 20 plemenic. Chovatel musí sledovat chování býka v přítomnosti říjících se krav. Sleduje jeho temperament a chuť k zapouštění – tzv. libido sexualis, i stupeň tělesné kondice. Pokud dojde ke zhoršení stupně tělesné kondice, je nutné snížit počet zapouštěných krav býkem. Dospělým plemenným býkem lze zapouštět za sezónu 30 – 35 plemenic, pokud je býk dobře připraven – je v dobrém zdravotním stavu a tělesné kondici. Ve velkých stádech, kde je k zapouštění používáno více býků, je třeba do skupiny býků zařazovat jejich lichý počet s rozdílným věkem. V takové skupině býků dojde rychleji k vytvoření jejich vzájemného hierarchického postaveni a nedochází k vzájemným soubojům. Býka lze ponechat ve stejném stádě plemenic dvě připouštěcí sezóny. V případě, že je ponechán déle je třeba dcery býka ze stáda oddělit, aby nedošlo k příbuzenské plemenitbě, která je podle zákona o plemenitbě zakázána. 6.2. Období zapouštění s ohledem na dobu telení, délka připouštěcího období Doba telení se v našich podmínkách probíhá od konce zimního a v jarním období - od konce ledna do konce března. Výhodou telení v tomto období je, že krávy jsou krmeny zimní krmnou dávkou, která zajišťuje přiměřenou produkci mléka v počátcích laktace. Tele stačí toto mléko spotřebovat a nedochází tak k onemocnění vemen krav z nadměrné produkce mléka – zánětům mléčné žlázy. Přiměřená produkce mléka 6 – 10 l denně vede také k tomu, že se sající telata nepřepijí a nedochází u něho k zažívacím poruchám. V době zahájení pastvy se produkce mléka u krávy zvyšuje. Tele je již schopné krávu na pastvině následovat a umí přijímat objemná krmiva – pastvu. Jeho hmotnost se v této době pohybuje od 80 do 100kg. Fenomén pastvy a příjem mléka od pasoucí se matky velmi příznivě ovlivňuje růstovou schopnost – přírůstky živé hmotnosti telete. Přírůstky telete v tomto období mohou dosáhnout až 1300 g za den. Délka doby telení je závislá na délce připouštěcího období, které je nejvýhodnější tři říjové cykly – 60 - 65 dnů. Délka doby telení je závislá na tělesné kondici zapouštěných krav a na zabřezávání. Je–li zabřezávání krav 30 %, doba telení stáda se prodlužuje na 260 dnů. Při zabřezávání 60 % se doba telení v daném stádě pohybuje kolem 85 dnů. Prodlužování doby telení vede k vyššímu úhynu telat rodících se na konci období. Hmotnost narozených telat na konci období bývá nižší, obdobně i jejich životaschopnost. Toto je způsobeno únavou stájového prostředí – zimoviště, špatným krmením na konci zimního období i vyššími teplotami, které podporují rychlý rozvoj škodlivých mikroorganizmů, většinou špatně dezinfikovaného porodního kotce – prostoru zimoviště. Podzimní doba telení v září - říjnu je v našich podmínkách méně obvyklá.Tento způsob telení lze praktikovat v chovech, které mají potřebně vybavené zimoviště, velmi dobře zajištěné krmení pro zimní období a dobře organizovanou a výnosnou pastvu. Dokrm odchovaného skotu se potom většinou provádí na jaře na vlastních pastvinách, nebo v chovech, kde mají dostatek statkových krmiv jako vedlejší produkt rostlinné výroby ve stáji. Prodej zástavu mimo období hlavní nabídky je většinou pro chovatele cenově výhodný.

Rapotín, 2007

25


6.3. Kombinace přirozené plemenitby a inseminace Tyto formy plemenitby jsou využívány v chovech, které se zabývají šlechtitelskou prací. Inseminací nejlepších plemenic ve stádě získá chovatel potomstvo s vysokou plemennou hodnotou, které využije ke zvelebení svého stáda, nebo výhodně prodá. Plemenice určené k inseminaci se soustředí do odděleného prostoru, kde jsou na začátku připouštěcího období velmi pozorně, několikrát denně kontrolovány. Říjící se plemenice jsou zapouštěny inseminačním technikem, spermatem býků zlepšovatelů. Inseminační dávka - je tvořena slámkou – pejetou, která musí být označena následovně: plemeno – písemný kód jméno býka- název linie státní registr - značka a číslo býka datum odběru - označení dvojčíslí v pořadí, den, měsíc, rok zkratka země - ISB – CZ číslo stanice - státní identifikační číslo Objem inseminační dávky je 0,25 nebo 0,50 cm3, při aktivitě spermií 40 a více %. Inseminační dávky do doby inseminace musí týt uchovávány v kontejneru v tekutém dusíku při teplotě mínus 196 °C. Inseminované plemenice se do stáda s býkem zařadí až po proběhnutí jednoho až jednoho a půl říjového cyklu po provedené inseminaci. Nezabřezlé po inseminaci se zapustí býkem určeným pro přirozenou plemenitbu. 6.4. Příprava plemeníka na připouštěcí období Příprava plemeníků na připouštěcí období probíhá alespoň 2 měsíce před jeho zahájením. Býk se musí dostat do velmi dobré tělesné kondice, zvýšenou úrovní krmné dávky. Paznehty musí být odborně ošetřeny. U býka, ale i celého stáda musí být provedeno odčervení. Musí být provedena kontrola pohlavního ústrojí plemeníka – předkožky, varlat. Doporučuje se prověřit kvalitu spermatu býka, odběrem a posouzením aktivity, koncentrace, přítomnosti patologických spermií. Provedou se i potřebná očkování.

26

Rapotín, 2007


7. ZÁSADY POUŽÍVÁNÍ BÝKA K PŘIROZENÉ PLEMENITBĚ V DOJENÉM STÁDĚ KRAV 7.1. Výběr býka k zapouštění ve stádě dojených krav V dojených stádech krav se býci pro přirozenou plemenitbu používají pouze k zapouštění tzv. problémových krav, které po porodu v průběhu 4 – 6 říjových cyklů po řádně provedené inseminaci nezabřezly. K těmto účelům se vybírají pouze mladí licencovaní býci většinou stejného plemene jako zapouštěné krávy. Býk se ve stádě používá k zapouštění do 2 – 2,5 maximálně do 3 let věku, z bezpečnostních důvodů. Starší býci bývají agresivní i vůči ošetřovatelům. Býci, používaní pro účely přirozené plemenitby v dojených stádech, mají většinou nižší plemennou hodnotu. 7.2. Režim využívání plemenného býka ve stádě dojených krav Formy využívání plemenného býka k zapouštění tzv. „problémových krav“ jsou různé. Nejpoužívanější způsob použití býka k zapouštění je ten, když problémové krávy jsou odděleny v jednom společném kotci, do kterého se plemeník 2 – 3 hodiny po ranním dojení na 1 – 2 hodiny pustí. Býk vyhledává říjící se krávy a zapouští je, ošetřovatel bedlivě sleduje chování krav i býka a zapisuje krávy zapuštěné plemeníkem. Toto se opakuje stejným způsobem po odpoledním dojení. Krávy zapuštěné ráno a večer se následně oddělí od skupiny. Podmínkou úspěchu je to, že krávy mají zdravé pohlavní orgány a netrpí záněty a výtoky. Box, ve kterém se provádí zapouštění krav formou přirozené plemenitby, musí mít pevné, neklouzavé, nejlépe přistýlané stání. Zapouštění na roštech je pro plemenice i plemeníka nebezpečné, hrozí úrazy uklouznutím a býk velmi rychle ztrácí libido sexualis – chuť ke skoku. Je třeba vést deník zapouštění těchto krav. Další způsob využívání býka k přirozené plemenitbě v dojeném stádě je ten, že se říjící problémová kráva fixuje v pevném připouštědle. Býka přivádí ošetřovatel na tyči připevněné k nosnímu kroužku k plemenici. Po jeho pohlavním vydráždění, které trvá několik minut nechá býka zapustit říjící se plemenici. 7.3. Zásady ošetřování a ustájení býka ve stádě dojených krav Býk musí být ustájen v prostorném, suchém a přistýlaném loži, musí být udržován v čistotě. Býk musí mít nosní kroužek. Před vypuštěním do boxu k plemenicím je třeba buničitou vatou očistit předkožku pyje, případně provést dezinfekci předkožky. Býk musí být krmen kvalitními statkovými krmivy a jadrnou směsí, musí mít vlastní napáječku a přístup do venkovního výběhu.

Rapotín, 2007

27


8. METODY ZJIŠŤOVÁNÍ BŘEZOSTI KRAV Období březosti začíná dnem zapuštění, při kterém došlo k zabřeznutí, a končí porodem. Březost krav můžeme zjišťovat: rektálně ve třech měsících březosti rektálně v 5 - 6 týdnech stanovením hladiny progesteronu v mléce mikroskopicky posouzením roztěru poševních hlenů na podložním sklíčku pomocí sonografu test nepřeběhlých plemenic - NRT - non return test pomocí pedometru. 8.1. Zjišťování březosti rektální metodou ve 3 měsících Tato metoda je v současné době běžně využívána v inseminační praxi. Inseminační technik zasune ruku chráněnou jednorázovou rukavicí do konečníku a provede vyšetření. Délka zárodku koncem 3. měsíce je 12 - 15 cm. Zabřezlý děložní roh je 3-5x zvětšen, velikosti bochníku chleba. Mezirohová rýha je již jasně zřetelná a děloha má tvar „boxerské rukavice“. Obřezlý děložní roh se jeví na pohmat jako vak naplněný fluktující tekutinou, jeho stěny jsou tenké, jemné, dvojité, pružné, měkké a hladké. Děložní krček je uložen v poslední třetině pánevní dutiny, lze jej však ještě rukou celý ohraničit. V tomto měsíci se obřezlý roh snadno zamění s naplněným močovým měchýřem. Močový měchýř má však tuhé a obřezlý roh měkké stěny. Vaječníky jsou uloženy u pánevního vchodu nebo za okrajem kostí stydkých v dutině břišní. Střední děložní tepna je ještě neztluštělá a normálně tepe. Zjistí-li se obřezlý roh, plemenice se prohlásí za březí, dále se již nevyšetřuje a ani se již nehledají vaječníky. Při dvojčatech jsou zvětšeny oba děložní rohy. Výsledek vyšetření se zapisuje do karty plemenice. Zjišťování březosti rektální metodou v 5 - 6 týdnech Časným zjištěním březosti se odstraní ztráty, které vznikají zjišťováním březosti ve 3 měsících. U jalovic se březost může zjišťovat po 5. týdnu, u krav po 6. týdnu po připuštění. Postup je stejný jako u předešlé metody, musí se však postupovat daleko opatrněji. Po 5.týdnu březosti se rozšiřuje oplodněný děložní roh, ale částečně i neoplodněný. Tělo dělohy s děložními rohy vytváří tzv. lyrovité rozšíření. Stěna dělohy se stává jemnější a v této části je možno zjistit fluktuaci plodových vod v oplodněném děložním rohu a fenomén dvojité stěny jako důkaz alantochoria. Toto vyšetření může provádět zkušený inseminační technik nebo veterinář. 8.2. Zjišťování březosti sonografem Ultrasonografie je diagnostická metoda, která využívá vysokofrekvenční zvukové vlny k mapování orgánů a tkání. Jedinečnost metody je dána skutečností, že výsledky jsou známy okamžitě, jsou objektivní a mohou být dokumentovány - fotografií nebo vizuálně na obrazovce. Ultrasonografie a zobrazení orgánů pracuje na principu vysílání ultrazvukových vln, které se šíří v závislosti na impedanci orgánů. Struktura tkání a orgánů je zobrazena v různé škále odstínů šedé od bílé do černé. Tekutiny ultrazvukové vlny neodrážejí a jsou znázorněny černě. Tkáně, které ultrazvukové vlny odrážejí, jsou znázorněny škálou odstínů šedé. Postup při vyšetření rané březosti ve 14 - 30 dnech: Postup je stejný jako při inseminaci. Po fixaci plemenice se do vyprázdněného rekta zasune sonda držená v dlani. Kývavými pohyby sondy po stěně rekta se pozorují změny na děloze a získá se trojrozměrný obraz plodu. Spolehlivost zjištění březosti je závislá na době vyšetření po inseminaci, viz. tabulka.

28

Rapotín, 2007


Tabulka: Spolehlivost výsledku diagnostiky březosti v závislosti na době vyšetření vyšetření ve dnech po inseminaci

výsledek

metoda vyšetření

14.-20.den 21.-30.den

nespolehlivý pravděpodobně kladný

transrektální transrektální

od 31.dne

přesný

transrektální

Vyšetření vaječníků sonografem Folikuly jsou pozorovatelné jako kulaté černé struktury již od průměru 3 mm. Žluté tělísko se jeví jako masivní struktura šedého zbarvení, často bývá uvnitř žlutého tělíska pozorovatelná centrální dutina naplněná tekutinou. Ovariální cysty jsou rozlišitelné, i jejich druhy. Vyšetření dělohy umožňuje zjistit stádium estrálního cyklu, průběh a ukončení involuce, záněty, uterinní cysty. Toto může provádět jedině zkušený inseminační technik nebo veterinární lékař. 8.3. Zjišťování březosti stanovením progesteronu v mléce Ke zjištění březosti se používá velmi citlivé laboratorní metody radioimunologického stanovení obsahu progesteronu v mléce mezi 23.-28.dnem březosti. Bylo prokázáno, že 1. - 3. den pohlavního cyklu hodnota progesteronu nepřesahuje 1 ng/cm3 krevní plazmy. V dalších dnech nastává rychlý vzestup, takže 8. - 10.den cyklu je koncentrace progesteronu 4 - 6 ng/cm3. V období luteální fáze hodnoty kolísají mezi 8 - 12 ng/cm3 a potom následuje opět rychlé snížení progesteronu v krevní plazmě. Využívá se zjištění, že progesteron se vylučuje mlékem a jeho koncentrace odpovídá stádiu pohlavního cyklu a stupni březosti. Koncentrace progesteronu v mléce je 2 - 4x vyšší než v krvi a je odvislá od produkce mléka. Z těchto důvodů je možno oddělit dojnice v říji, u kterých je koncentrace progesteronu v mléce do 1,5 ng/cm3 od dojnic březích, u kterých je koncentrace progesteronu v mléce od 17 do 22 ng/cm3 (obr.12). Obr.12: Hladina progesteronu v mléce v průběhu estrálního cyklu u březí a jalové plemenice

8.4. Evidence březosti metodou – testem nepřeběhlých plemenic - NRT Tohoto testu zjišťování březosti se používá v řadě států, kde je zakázáno rektální vyšetřování březosti. Udává procento nepřeběhlých - březích - plemenic po první inseminaci k určitému dni,

Rapotín, 2007

29


nejčastěji k 30., 60., 90., příp. 120.dni po zapuštění. Tato metoda včas informuje o úrovni zabřezávání, případně o poruchách plodnosti. Spolehlivost testu se zvyšuje s počtem inseminovaných plemenic a časem, který uplynul od inseminace. Pokud je hodnota NRT ve 30 dnech u krav 70% a u jalovic více než 80%, lze hodnotit zabřezávání jako dobré. Je-li hodnota pod 60%, je plodnost nevyhovující a dochází k poruchám plodnosti.

NRT =

30

počet nepřeběhlých plemenic .100 počet prvních inseminací

Rapotín, 2007


9. UKAZATELE A EVIDENCE VÝSLEDKŮ ZABŘEZÁVÁNÍ KRAV 9.1. Ukazatele zabřezávání krav Plodnost je základní užitková vlastnost. Výsledky reprodukce - zabřezávání plemenic - určují limity při realizaci selekčních programů. Úroveň reprodukce ovlivňuje obrat stáda a ekonomiku celé populace chovu skotu.Výsledky zabřezávání jsou pečlivě sledovány chovatelskými svazy, oprávněnými organizacemi i samotnými chovateli. Snahou všech zúčastněných organizací i chovatelů, podílejících se na zajištění reprodukčního procesu v chovu skotu, je průběžně dosahovat výborných výsledků. Výsledky zabřezávání jsou pravidelně publikovány plemenářskými organizacemi. Českomoravská společnost chovatelů s.r.o., jako pověřená organizace pro vedení ústřední evidence o chovu skotu, vyhotovuje výsledné sestavy, které poskytují informace o úrovni reprodukce, kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti skotu. Přesné aktuální informace o reprodukci jednotlivých plemenic a stád poskytují chovateli možnost okamžitě realizovat potřebná opatření vedoucí k dosažení optimálních výsledků v zabřezávání krav. Mezi základní ukazatele zabřezávání - plodnosti lze zařadit: interval service period - SP - mezibřezost inseminační index mezidobí březost po I.inseminaci březost po všech inseminacích. Pomocné ukazatele plodnosti jsou: % zabřezlých plemenic ze stavu krav hrubá natalita čistá natalita úhyn telat embryonální mortalita. 9.2. Metody evidence výsledků zabřezávání krav Tradice centrálního zpracování výsledků inseminace v dojených stádech skotu sahají u nás až do počátku 60.let, kdy se využívaly děrnoštítkové stroje IBM. Zpracované výsledky slouží bezprostředně pro potřeby chovatelů i pro řízení reprodukčního procesu na úrovni chovatelských svazů a oprávněných organizací. Všechny potřebné údaje o jednotlivých zvířatech (reprodukčním cyklu, užitkovosti, zdravotním stavu) jsou vyhodnoceny centrálně počítačem. Všem zúčastněným jsou výsledky předkládány v pravidelných časových intervalech jako tzv. sestavy výsledků. Mezi nejdůležitější se řadí: Seznam plemenic k vyšetření na březost Přehled o inseminaci a zabřezávání Dodatek pro chov a Přehled chyb Přehled o fakturaci Přehled o výsledcích techniků a býků v okrese Výsledky býků v podniku Přehled o reprodukci skotu v okresu, vydávaný pololetně nebo ročně, jde především o tyto sestavy: Rozbor výsledků v reprodukci skotu Rozbor inseminačních výsledků podle býků Roční přehled výsledků podle závodů. V současné době je centrální zpracování výsledků přehodnocováno. Chovatelům budou výsledky reprodukce předkládány v přehlednější formě.

Rapotín, 2007

31


9.3. Hodnocení výsledků plodnosti býků Hodnocení plodnosti mladých býků dojených plemen v testaci Prověřování plodnosti mladých býků zařazovaných do inseminace je důležité z hlediska zachování plodnosti následujících generací v dané populaci. Býk s nižší oplozovací schopností spermatu působící v přirozené plemenitbě zplodí výrazně menší počet potomků. Stejný býk, pokud je zařazen do inseminace, může zplodit velké množství potomků, u kterých je jejich plodnost oslabena. Z jednoho získaného ejakulátu lze vyrobit 300 a více inseminačních dávek. Plodnost mladých býků se hodnotí podle tzv. indexu plodnosti, který vychází z tohoto vzorce: Index plodnosti býka =

(% zabř. po sledovaném býkovi) - (po ostatních býcích) + (v rámci podniku) % zabřezávání v rámci podniku

.100

Základem výpočtu je srovnání výsledků určitého býka s výsledky ostatních býků, kteří byli připařováni za stejných podmínek v rámci podniku, které se ještě váží průměrným zabřezáváním a navíc počtem případů. Za jednotlivé podniky se výsledky každého sledovaného býka měsíčně napočítávají a konečná hodnota se koriguje podle počtu případů, aby bylo možno srovnávat výsledky vypočtené na základě rozdílně velkých souborů dat. Index plodnosti se hodnotí za celou dobu testovacího připařování, nejméně však z počtu 400 všech inseminací. Pro selekci plodnosti platí tato kritéria: 1. Plemenní býci se ponechávají k vytváření zásob spermatu, je-li index plodnosti 92 a vyšší a je-li současné zabřezávání plemenic po prvních inseminacích 47% a vyšší. 2. Vyřazují se býci - sperma s hodnotou indexu plodnosti nižší než 92. Vyřazují se býci sperma se zabřezávání plemenic po prvních inseminacích nižší než 47 %. Sperma používané k inseminaci plemenic v určených připařovacích obvodech se ověřuje na plodnost minimálně počtem 600 všech inseminací v rámci připařovacího plánu v jednom měsíci a po zjištění výsledků se k používání ponechá sperma, je-li zabřezávání plemenic po prvních inseminacích 47 % a vyšší nebo je-li index plodnosti 90 a vyšší. Dočasně se zastaví používání spermatu, je-li zabřezávání plemenic po prvních inseminacích nižší než 47 % a je-li současně index plodnosti nižší než 90. Je-li pak v dalších měsících dosaženo v nápočtu zabřezávání plemenic po prvních inseminacích 47 % a vyšší nebo indexu plodnosti 90 a vyšší, pokračuje se v používání spermatu. Plodnost býků masných plemen je hodnocena počtem narozených telat, tzv. hrubou a čistou natalitou, z evidence chovatele. Zajišťuje inspektor Českého svazu chovatelů masného skotu. V dobrých chovech je dosahováno 92 – 95 % odchovaných telat, úhyn telat do 48 hodin po narození se pohybuje 0 do 1,5 %, zmetání březích krav do 7 %, mezidobí od 390 do 500 dnů.

32

Rapotín, 2007


10. OVĚŘOVÁNÍ KVALITY SPERMATU U BÝKŮ ZAŘAZOVANÝCH DO PLEMENITBY 10.1. Příprava býka k odběru spermatu Zatímco technik odběru připravuje umělou pochvu, přivede ošetřovatel do připouštědla býka – atrapu, správně ji fixuje, dezinfikuje a pak osuší celou její záď. Dezinfekce zádě býka atrapy se provádí po každém odběru a před dalším odběrem. Atrapa nahrazuje říjící se plemenici. Jako atrapy se vybírají býci klidného temperamentu a po čtyřech odběrech se střídají, jelikož jsou značně zatěžovány zadní končetiny, hlavně ve hlezenních kloubech. K odběru je možno použít fantomu různé konstrukce. 10.2. Příprava umělé vagíny k odběru K odběru ejakulátu se používají různé typy umělých vagín. V současné době se používají umělé vagíny zkrácené, dlouhé 30 cm vybavené jednorázovým sběračem kornoutovitého tvaru z polyetylénu (obr.13). Obr.13: Zkrácená vagína s jednorázovým sběračem

Příprava zkrácené umělé pochvy k odběru Příprava umělé pochvy k odběru se provádí ve zvláštní, k tomu určené místnosti spojené s prostorem pro odběr. Před přípravou si technik pro odběr oblékne pracovní plášť, přezuje se a pečlivě si umyje ruce teplou vodou a mýdlem. Před každým odběrem se překontroluje těsnost mezistěny vagíny. Mezistěna vagíny se naplní asi 100 cm3 vody o takové teplotě, aby při odběru uvnitř vagíny dosáhla 38 - 40 °C. Umělá vagína se opatří sběračem tak, že se mezi sběrač a vložku vkládá savý sterilní papír k zachycení povrchových nečistot z umělé vagíny. Takto připravené vagíny se mohou umístit před odběrem do termostatu o teplotě 40 °C. Před použitím se umělá vagína vymaže sterilní vazelínou pomocí sterilní skleněné tyče. Před odběrem se dofoukne mezi stěny umělé vagíny vzduch tak, aby tlak činil přibližně 530 kPa. K tepelné izolaci slouží obal z molitanu, který se před použitím nahřívá na teplotu asi 35 °C. Navléká se na jednorázový sběrač. Po odběru se drží vagína ústím dolů tak, aby se zabránilo stékání nečistot do spermatu. V přípravné laboratoři se odstřihne obal sběrače se spermatem, který se předá do čisté laboratoře k dalšímu zpracování a zapíše se registr býka. V čisté laboratoři se obal sběrače se spermatem vkládá do zářezů v polystyrénové desce, která má laboratorní teplotu. Ze sběrače se odebere vzorek spermatu k laboratornímu posouzení. Ve sběrači se semeno ředí a probíhá v něm i ekvilibrace a postupné zchlazení. Sběrač je jednorázový. Čištění umělé vagíny po odběru Umělé vagíny se po použití propláchnou horkou vodou a omyjí se kartáčem ve 2 – 3 % roztoku sody, dezinfikují se 1 % roztokem septonexu nebo jiného doporučeného prostředku. Poté

Rapotín, 2007

33


se důkladně propláchnou horkou vodou a vysuší se. Vnitřek umělé pochvy se dezinfikuje 96 % alkoholem. Před použitím se vnitřek vagíny ozáří po dobu 5 minut germicidní zářivkou 15 W. Používá-li se ke sterilizaci umělých vagín autokláv, sterilizují se vagíny po dobu 10 – 15 minut při teplotě 115 °C a přetlaku 0,7 atm. Při sterilizaci umělých vagín autoklávem není nutná pro každého býka samostatná umělá pochva. 10.3. Zásady odběru spermatu u býků K odběru jsou býci řádně vyčištěni s dokonale omytou předkožkou ve vlažné vodě a mýdlem. Bezprostředně před odběrem se býkům očistí předkožka a chvostek suchou buničitou vatou. Býk je přiváděn ošetřovatelem k atrapě a provádí se jeho vydražďování. Technik odběru je připraven na pravé straně atrapy, na levé ruce má navlečenou jednorázovou rukavici a v pravé ruce drží umělou vagínu skloněnou ústím dolů asi 35°. Způsob přípravy býka na odběr (tzv. pohlavní vydražďování) je závislý na individuálních vlastnostech. Býk je náležitě připraven k odběru tehdy, je-li pyj vysunut a odkapávají-li výměšky přídatných žláz pohlavních. Technik odběru sleduje stupeň vydráždění odebíraného býka a dá znamení ošetřovateli, který nechá býka skočit na atrapu. Při skoku býka na atrapu uchopí technik odběru předkožku, odkloní ji poněkud k sobě, usměrní pyj k ústí umělé pochvy a nechá býka dorazit. Býci se odebírají v obvyklou předem stanovenou dobu, nejdříve však 3 hodiny po nakrmení. Frekvence odběru se stanoví individuálně pro každého býka, přičemž se přihlíží k jeho věku, neurokonstitučnímu typu, kondici a zdravotnímu stavu. Optimální je 8 – 14 odběrů v měsíci. U mladých býků do 2 let je frekvence odběrů nižší - 1x za týden. Odběr se provádí v připouštědle – v místnosti vybavené fixační klecí „připouštědlem“ a bezpečnostními zábranami. Je vhodné používat i venkovního připouštědla za příznivých povětrnostních podmínek, aby nedošlo k útlumu pohlavní aktivity. Je vhodné odebírat dva ejakuláty bezprostředně za sebou. 10.4. Metody hodnocení spermatu býků Ejakulát – sperma – semeno, je bělavá viskózní tekutina složená z části buněčné - spermií a části tekuté - semenné plazmy. Vzájemný podíl spermií a semenné plazmy v ejakulátu je druhově rozdílný. Každý získaný ejakulát představuje samostatnou biologickou jednotku s rozdílným podílem semenné plazmy a spermií, jejich aktivitou a oplozovací schopností. Ejakulát určený pro účely inseminace se získává pouze od licentovaného plemeníka. Kvalita ejakulátu určeného k inseminaci musí odpovídat požadavkům stanovených normou pro každý druh plemeníků hospodářských zvířat. Hodnocení a zpracování odebraného ejakulátu se provádí ve specializované laboratoři, sterilizované germicidní zářivkou, vyhřáté na 20-25oC. Laboratoř musí být vybavena proti pronikání přímého slunečního světla. Hodnocení a zpracování ejakulátu provádí laborant specialista. Základní vyšetření ejakulátu musí být zahájeno do 10 minut po odběru. Vzhledem k tomu, že stanovení oplozovací schopnosti ejakulátu je velmi obtížné, používá se řada zkoušek, kterými se provede komplexní vyšetření a posoudí se jeho vhodnost k dalšímu zpracování a následné inseminaci. Stupně hodnocení spermatu po odběru - základní posouzení po zmrazení - konzervaci před uložením do banky spermatu po vyskladnění z banky spermatu při prodeji a transportu při mezinárodní výměně preventivní vyšetření - bakteriologické, virologické, mykologické a další.

34

Rapotín, 2007


10.5. Ukazatele kvality spermatu Laboratorní metody určené k vyšetření čerstvého ejakulátu Tyto metody mají obecnou platnost pro hodnocení ejakulátů plemeníků hospodářských zvířat. Objem ejakulátu a jeho kvalita u býků je závislý na věku, plemenné příslušnosti a frekvenci odběru. Býci chovaní v inseminačních stanicích produkují většinou větší objem ejakulátu o vyšší hustotě při pravidelném odběru 1 – 2 x za týden. Býci v přirozené plemenitbě jsou více zatěžováni pohybem na pastvině a jejich frekvence připařování plemenic je nepravidelná. Tito býci v době připouštěcí sezóny produkují menší objem ejakulátu, i celková produkce spermií v ejakulátu bývá nižší. Tento fenomén, však neovlivňuje zabřezávání plemenic v přirozené plemenitbě. Základní charakteristiky ejakulátu u býků odebíraných na inseminační stanici: objem ejakulátu 3 – 12 cm³, koncentrace spermií 0,8 – 2 x 106 v mm3, celková produkce spermií v ejakulátu - 5 – 15 x 109, aktivita - progresivní pohyb vpřed za hlavičkou - 45 – 75 % i více, pH 6,4 – 7, patologické spermie do 5 výjimečně až 20 %.

Rapotín, 2007

35


11. BEZPEČNOST PRÁCE A ZACHÁZENÍ S PLEMENNÝMI BÝKY 11.1. Zásady bezpečnosti práce s plemennými býky Skot rozlišuje ošetřovatele - osoby na základě pachu, hlasu, barvy oděvu a na základě povahových vlastností člověka. Agresivní chování ošetřovatele způsobuje u zvířat jejich strach z lidí, zvyšuje jejich nedůvěru k člověku a vyvolává u nich agresivní chování. Mezi nejdůležitější zásady bezpečného zacházení s plemennými býky je nosní kroužek sloužící k ovládaní býka. Mladý býk by měl být pravidelně pouštěn do venkovního výběhu nejlépe v dopoledních hodinách, případně prováděn na vodící tyči a řemenu. Z bezpečnostních důvodu je vhodné chovat plemenné býky v samostatných kotcích, kde jsou stěny vybaveny bezpečnostními únikovými uličkami – zónami. Na pastvině býk nesmí pronásledovat stádo, neboť se u něho může vytvořit reflex pronásledovací, který je pro ošetřovatele velmi nebezpečný. Při příchodu do stáje nebo k boxu se ošetřovatel musí „ohlásit“ - promluvit a upozornit na svoji přítomnost. Všechny pohyby ošetřovatele musí být klidné cílevědomé a nesmí se sám bát. Ošetřovatel však nesmí nikdy zvířeti důvěřovat a vždy musí mít připravenou únikovou cestu. Ženy nesmí z bezpečnostních důvodů plemenné býky ošetřovat. Proč býk útočí na ošetřovatele? Při setkání ošetřovatele s novým plemenným býkem, kterého bude ošetřovat, je třeba, aby byl informován o jeho temperamentu, a sám by měl sledovat jeho chování v boxu po oslovení i při vzájemném přibližování. Býk klidného a vyrovnaného temperamentu při prvním setkání s novým ošetřovatelem naznačí, že se nebojí, sehne hlavu, ale neútočí. Ošetřovatel, musí zůstat v klidu. Býk útočí, pokud ošetřovatel před ním utíká, je vůči němu agresivní, pokud se mezi nimi nevytvoří vzájemný kontakt. U býka, který jednou zaútočí na člověka, lze předpokládat, že se útok bude v 77 % opakovat. Agresivní bývají býci s vysokým libidem sexualis, býci ve věku 3 let a v 7 – 10 letech bývají velmi agresivní. Mezi velmi agresivní býky patří býci holštýnského skotu a dalších plemen. 11.2. Manipulace se skotem Pro manipulaci se stádem je nejvýhodnější přehledný terén s tvrdým neklouzavým podkladem. Nevhodná je manipulace se stádem v letním horku, při zvýšeném výskytu bodavého hmyzu, se stádem nehomogenním bez hierarchie – tj. se stádem nově vytvořeným. Při vlastní manipulaci je třeba bedlivě sledovat chování stáda. Stádo na každé nebezpečí reaguje útěkem. Stupeň neklidu zvířete – stáda ukazuje postavení zádě a ocasu na obr. 14. Obr. 14: Postavení zádě a ocasu jako způsobu komunikace u skotu

36

Rapotín, 2007


Oči skotu jsou posazeny po stranách hlavy. Tím je umožněno nezávislé pozorování každým okem. Zorný úhel pozorování je přibližně 2 x 170 º a slepá zóna vzniká v podélné ose těla zvířete za jeho zádí a tato výseč vytváří zužující se slepou zónu i před čelem zvířete v délce asi 3 m a více, obr. 15. Další znázornění oblasti vidění skotu, obr.16 a 17. Obr. 15: Šedě vybarvená je „slepá zóna“, před zvířetem asi 3 – 5 m a vytváří klín, který se směrem dozadu rozšiřuje

Obr. 16: Dvě horizontální linky vyznačují oblast, kde zvíře vidí přímo do strany

Chceme-li zvíře obrátit směrem od sebe, musíme přijít paralelně ke zvířeti do této zóny – mezi lopatkou a okem

Obr. 17: Jakmile zvíře natočí hlavu, vidí, co se děje za ním na pravé – A a na levé – B straně

Šedá barva naznačuje slepou zónu

Rapotín, 2007

37


Pro úspěšnou manipulaci se zvířetem je třeba si osvojit, jak funguje periferní vidění a jak vyvinout tlak na zvíře. Při tom je však nutné dodržovat takovou vzdálenost, aby nedošlo k narušení jeho teritoria, a tím k vyvolání obranné reakce zvířete. Pro zajištění pohybu v přímém směru ošetřovatel postupuje za zádí zvířete v dostatečné vzdálenosti tak, aby pociťovalo neklid, ale jen do té míry, který je nutný k pohybu krokem. Otáčení zvířete se dosáhne vytočením k boku zvířete tak, aby ošetřovatel byl v jeho zorném poli. Ponechá zvířeti dostatečný prostor a přesune se tak, aby byl se zvířetem paralelně na úrovni lopatky. Pokud je třeba rychlejší obrat zvířete, ošetřovatel se otáčí obličejem kolmo ke zvířeti a pohled soustředí na hlavu zvířete. Pokud zvíře nereaguje, zvyšuje jeho pozornost hlasem, nebo rychlým vykročením směrem ke zvířeti. Zvíře sleduje přítomnost člověka tehdy, když jeho hlava a ucho jsou mírně natočeny v jeho směru. Zastavení zvířete se docílí, pokud se člověk posune paralelně tak, aby stál na úrovni jeho očí. Další možnost je zastavit zvíře čelně. Pokud zvíře dává hlavu dolů a ocas zvedá, je to neklamná známka, že je rozhodnuto pokračovat ve svém zvoleném směru a ošetřovatel musí okamžitě ustoupit, aby nedošlo k jeho poranění.

38

Rapotín, 2007


12. ZÁSADY VÝŽIVY A KRMENÍ PLEMENNÝCH BÝKŮ Pro výživu plemenných býků je vedle požadavků na pokrytí potřeby živin a jejich poměr, kladen důraz na dietetickou hodnotu používaných krmiv, dostatek minerálních látek a vitamínů tak, aby býci byli v dobré tělesné kondici. U býků, kteří jsou využíváni v přirozené plemenitbě, nejčastěji v systému chovu krav bez tržní produkce mléka, je třeba počítat s příjmem objemných krmiv jako rozhodujícím krmivem s přídavkem minerálního lizu pro zajištění potřeb energie a dusíkatých živin. Tomuto požadavku je nutné přizpůsobit i odchov býků a výběr pro využití v chovech. V období zapouštění jsou býci většinou na pastvě, kde jsou kladeny vysoké požadavky na jejich dobrou tělesnou kondici, kterou je nutné sledovat tak, aby byly zajištěny požadované reprodukční parametry v chovech. Kvalitu spermatu býků příznivě ovlivňují kvalitní statková krmiva, z jadrných krmiv zvláště mačkaný oves a další. Zkrmování plesnivých, zatuchlých krmiv a krmiv špatně konzervovaných způsobuje dočasnou nebo výjimečně i trvalou neplodnost býků, která se může projevit po několika týdnech ztrátou pohyblivosti - aktivity spermií. 12.1. Krmení býků kombinovaných plemen v průběhu odchovu Pro zajištění kvalitního odchovu je potřebné minimalizovat stresy spojené s přemístěním zvířat do odchovny, a to tak, že použijeme krmiva a krmnou techniku uplatňovanou v odchovně již před přesunem, aby nedošlo k současné změně krmné dávky a ustájení. Po přemístění býčků do odchovny se zkrmuje mléčná krmná směs. Od 2. dne po zástavu se začíná zkrmovat krmná směs typu startér - směs pro časný odchov telat a seno. Od 110 dnů věku se býčkům krmná směs startér zkrmuje v dávce 2 - 2,5 kg na kus a den. Postupně je nahrazována doplňkovou krmnou směsí pro odchov plemenných býků typu BO – krmí se 3x, později 2x denně. Býci musí mít trvale k dispozici čerstvou vodu. Výživa býků v období testu vlastní užitkovosti je založena na zkrmování objemných krmiv, sena, kukuřičné siláži a krmných směsí. Úroveň výživy je stanovena na výši denního přírůstku 1200 g. Zejména u býků pro další uplatnění v přirozené plemenitbě je potřebné klást důraz na schopnost příjmu objemných krmiv, a tím i na zvýšení podílu živin z objemných krmiv na pokrytí celkové potřeby. Tabulka: Krmná dávka v období odchovu - zkoušky vlastní užitkovosti býků Věk (dny) 110-150 151-210 211-270 271-330 331-365

Hmotnost (kg) 130-180 181-250 251-320 321-400 401-470

Doplňková směs (kg) 2,5 3,0 3,5 4,0 3,5

Oves (kg) 1

Objemné krmivo (kg suš.) 1,3 2,1 3,0 3,8 4,8

Jadrná směs se býkům zkrmuje individuálně. Nesežrané zbytky se váží a evidují. 12.2. Krmení býků masných plemen v průběhu odchovu Býčci masných plemen, používaní v systému chovu krav bez tržní produkce mléka jsou nakupováni do odchoven po odstavu. S ohledem na význam příjmu sušiny po odstavu je nutné věnovat zvýšenou pozornost schopnosti příjmu objemných krmiv býčků již před odstavem. To předpokládá dostatek kvalitních objemných krmiv, resp. pastvy tak, aby byl dostatečně stimulován rozvoj bachoru Pro přípravné období a test vlastní užitkovosti má úroveň předcházejícího odchovu značný význam. Úroveň výživy býčků v období testu je diferencována pro býky plemen menšího tělesného rámce na přírůstek 1300g a býků velkého rámce na přírůstek 1500g na den. V období zkoušky vlastní užitkovosti je výživa býků založena na zkrmování konzervovaných objemných krmiv a krmných směsí, podle norem v následující tabulce.

Rapotín, 2007

39


Tabulka: Potřeby živin pro býčky masných plemen Ž. hmot. ME NEV NL PDI ME NEV NL PDI

kg

175-225

MJ MJ MJ/kgS g g

46,1 28,2 7,08 648 453

MJ MJ MJ/kgS g g

48,5 29,2 7,20 700 491

225-275 275-325 325-375 375-425 425-475 Býci masných plemen menšího tělesného rámce 59,2 70,5 81,0 88,5 94,3 34,7 40,3 45,7 49,7 53,1 7,10 7,07 7,04 6,95 6,83 815 939 1049 1108 1146 559 631 693 722 737 Býci masných plemen většího tělesného rámce 63,0 74,1 85,2 91,1 97,5 36,2 41,8 47,3 50,8 54,4 7,25 7,20 7,17 7,02 6,91 889 1005 1121 1152 1195 610 676 741 750 768

475-525

525-575

99,2 56,1 6,71 1172 747

100,3 57,6 6,52 1146 726

101,0 56,8 6,76 1199 764

102,7 58,5 6,58 1181 747

V systému volného ustájení v zimním období se doporučuje navýšení potřeby energie ME, NEV o 10 – 12 %. Vysvětlivky: ME = metabolizovatelná energie NE = netto energie - rozlišujeme využití metabolizovatelné energie: a - na produkci mléka: NEL (netto energie laktace) b - na výkrm: NEV (netto energie pro výkrm) NL = dusíkaté látky PDI = skutečně stravitelné NL (protein) v tenkém střevě PDI je sumou dvou frakcí: - PDIA = protein krmiva nedegradovaný v bachoru, ale skutečně stravitelný v tenkém střevě - PDIM = mikrobiální protein skutečně stravitelný v tenkém střevě 12.3. Krmení dospělých býků využívaných v plemenitbě Požadovaný průběh pohlavní aktivity a produkce kvalitního semene vyžaduje, aby se plemenným býkům zkrmovaly takové krmné dávky, které zajistí výživu odpovídající úrovně, poměr energie a dusíkatých živin, i odpovídající obsah důležitých vitamínů A, D a minerálních látek, viz tab. Dietetická hodnota krmiv ovlivňuje objem a kvalitu produkovaného spermatu. V krmných dávkách plemenných býků je používána směs jadrných krmiv v množství 2,0 – 3,5 kg, podle kvality - koncentrace živin v objemných krmivech. Doporučovanou součástí jadrných směsí je z obilovin oves a více komponent s vyšším obsahem bílkovin. Tabulka: Potřeba živin pro plemenné býky (Sommer a kol., 1994) Živá hmotnost kg 800 1 000 1 200

Denní přírůstek kg 0,0 0,3 0,0 0,2 0,0 0,1

Základní ukazatele NEV - PDI - Ca - P MJ - g - g - g 49,6 - 562 - 27 - 25 56,2 - 638 - 32 - 27 58,4 - 664 - 33 - 33 63,6 - 715 - 36 - 35 67,2 - 766 - 35 - 35 69,8 - 791 - 37 - 36

Orientační ukazatele NL - Sušina - Vláknina g - kg - kg 855 - 11,2 - 1,90 969 - 11,6 - 2,01 985 - 12,6 - 2,14 1061 - 12,8 - 2,22 1115 - 14,0 - 2,38 1153 - 14,1 - 2,42

Při pohybu na pastvině se doporučuje navýšení potřeby energie (NEV) o 10 – 15 %.

40

Rapotín, 2007


13. OŠETŘOVÁNÍ A USTÁJENÍ PLEMENNÝCH BÝKŮ 13.1. Zásady ošetřování plemenných býků Ošetřování plemenných býků na inseminačních stanicích se řídí vnitřními předpisy stanice. Ošetřování spočívá v pravidelném krmení býků dvakrát denně, denním čistění a odstraňování výkalů a výměně steliva, mytí býků, čistění kartáčem nebo vysavačem, v letním období podle potřeby i střihání srsti, ošetřování paznehtů, zajištění pobytu býků ve venkovním výběhu. Ošetřování býků, působících v přirozené plemenitbě, spočívá v zajištění dostatku krmiv, vody a průběžné kontrole zdravotního stavu. Zde je důležité průběžně sledovat zdravotní stav býka, libido sexualis a tělesnou kondici, stav končetin. Po skončení připouštěcí sezóny lze býky ustájit ve skupině volně v boxech s přístřeškem, s možností volného přístupu do venkovního výběhu, nebo na oddělenou pastvinu. Pravidelně se kontroluje jejich zdravotní stav. Je vhodné pro plemenné býky v mimo sezónním období vybrat lokalitu, kde jsou prostorově izolováni od plemenic. 13.2. Ustájení plemenných býků Nejvhodnější způsob ustájení plemenných býků je ustájení volné individuální ve stlaných kotcích, vybavených napáječkou, krmným žlabem a drbadlem. Využívá se nezateplených lehkých staveb s přístřeškem. Plocha kotce se doporučuje minimálně 16 m2. Při hmotnosti býka nad 1 000 kg se doporučuje box zvětšit o 1 m2 na každých 60 kg živé hmotnosti. Ohrazení boxu musí být vybaveno únikovými průchody.

Rapotín, 2007

41


14. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BURDYCH V., VŠETEČKA J. A KOL. 2004: Reprodukce ve stádech skotu. CHOVSERVIS a.s., Hradec Králové, Zemědělská 897 HAFEZ B., HAFEZ E. 1996: Reproduction in Farm Animals. 7th Edition, Philadelphia KUDLÁČ E., HOLÝ L. 1984: Řízení a kontrola reprodukce ve velkochovech skotu. SZN, Praha LOUDA F., STÁDNÍK L., JEŽKOVÁ A., MIKŠÍK J., PŘIBYL J., 2000: Chov skotu. ČZU v Praze. ISBN: 80-2130542-8 LOUDA F., JEŽKOVÁ A., 2000: Návody k praktickému cvičení z inseminace hospodářských zvířat. SPN Praha LOUDA F. MRKVIČKA J. STÁDNÍK L. 2001: Institut výchovy a vzdělávání MZe ČR v Praze. ISBN 80-7105-219-1 LOUDA F., ČEŘOVSKÝ J., JEŽKOVÁ A., STÁDNÍK L., 2001: Inseminace hospodářských zvířat se základy biotechnických metod. ČZU v Praze – AF. ISBN: 80-213-0702-1 LOUDA F. 1992: Růst pohlavních orgánů a produkce spermatu v průběhu pohlavního dospívání u býků, kanců a beranů. Doktorská disertační práce, vědní obor: 41-05-9 – speciální zootechnika. VŠZ Praha SOMMER, A., ČEREŠŇAKOVÁ Z., FRYDRYCH Z., KRÁLÍK O., KRÁLÍKOVÁ Z., KRÁSA A., PAJDÁŠ M., PETRIKOVIČ P., POZDÍŠEK J., ŠIMEK M., TŘINACTÝ J., VENCL B., ZEMAN L., 1994: Potřeby živin a tabulky výživné hodnoty krmiv pro přežvýkavce. Pohořelice ŠMERHA J., MATOUŠEK J., FULKA J., 1964: Biologie rozmnožování hospodářských zvířat. SZN Praha Český svaz chovatelů masného skotu, 2006: Metodika odchovu plemenných býků. Svaz chovatelů českého strakatého skotu, 2006: Metodický pokyn pro odchovny plemenných býků

42

Rapotín, 2007


15. DODATEK Upozorňujeme chovatele, že pravidla přirozené plemenitby jsou obsažena v následujícím zákoně: Zákon 154/2000 Sb. O šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat s účinností od 1. ledna 2001. Upravuje : šlechtění a plemenitbu vyjmenovaných hospodářských zvířat označování zvířat evidenci označovaných zvířat ochranu, uchovávání a využívání genetických zdrojů dozorčí činnost – Česká plemenářská inspekce Tento zákon byl několikrát novelizován, např. zákonem 162/2003 Sb., 282/2003 Sb., 130/2006 Sb. Zatím poslední úplné znění zákona 154/2006 Sb. vyšlo pod číslem 344/2006 Sb. Na zákon O šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat navazují příslušné vyhlášky, které stanovují podrobnosti jednotlivých částí tohoto zákona. Na zákon 154/2000 Sb. tak bezprostředně navazovaly např. Vyhlášky 471/2000 Sb., 134/2001 Sb. a 357/2001 Sb., které řešily označování a evidenci zvířat. Tyto vyhlášky byly v průběhu let novelizovány. V roce 2007 byla vydána aktuální vyhláška č.199/2007 Sb. Otázky spojené s přirozenou plemenitbou řeší v Zákonu o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat §19: 1. 2.

3.

K přirozené plemenitbě mohou chovatelé používat pouze plemeníky zapsané v ústředním registru plemeníků. Chovatelé zajišťující přirozenou plemenitbu jsou povinni vést záznamy o provádění přirozené plemenitby a tyto předávat pověřené osobě podle jednotlivých druhů a plemen vyjmenovaných hospodářských zvířat, a to v listinné podobě, popřípadě způsobem, umožňujícím dálkový přístup. Vyhláška stanoví podrobnosti vedení záznamů o provádění přirozené plemenitby a podrobnosti jejich předávání pověřené osobě.

Rapotín, 2007

43

Vydal: Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o. Rapotín, Výzkumníků 267, 788 13 Vikýřovice Tel.: +420 583 392 111, E-mail: [email protected], Web: http://www.vuchs.cz

První vydání

Vytiskl: KartoTISK, s.r.o., Šumperk

ISBN: 978-80-87144-01-5

Zásady využívání plemenných býků v podmínkách přirozené plemenitby

Recommend Documents