Zásady prevence závislostí na návykové látky. Petra Žáková

Zásady prevence závislostí na návykové látky

• Petra Žáková

 1) Příčiny a projevy závislostí na návykových látkách  2) Vymezení pojmu návyková látka  3) Poruchy chování vyvolané účinkem návykových látek

 4) Vymezení pojmu - akutní intoxikace, škodlivé užívání, syndrom závislosti, odvykací stav, stav s deliriem a toxické psychózy  5) Edukační programy v prevenci závislostí na návykové látky pro širokou veřejnost

Život člověka se skládá z událostí, prožitků a situací příjemných, neutrálních, méně příjemných i zcela nepříjemných – takových, kterým by se člověk raději vyhnul, raději by je vůbec neprožil. To ale není možné.

1. Příčiny a projevy závislostí na návykových látkách

Nejrozšířenější droga naší společnosti – alkohol – je známá již po tisíciletí. Za tak dlouhou dobu jsme si na výrobu a užívání alkoholu natolik zvykli, že jsme jej vlastně přestali za drogu považovat. Kromě závislosti na alkoholu a drogách se v poslední době rozšířila i závislost na hracích automatech ( chorobné hráčství, gamblerství).

Příčiny rozvoje a výzkum drogových závislostí: Mezi příčinami vzniku závislostí na návykových látkách lze rozlišit přinejmenším tři skupiny činitelů – droga, člověk a prostředí. Drogové závislosti je nutno pojímat komplexně jako bio-psycho-sociální onemocnění.

Expanzivní nárůst nabídky – poptávka stoupá Změny tradičního uspořádání společnosti, dysfunkce v rodinných systémech, narušené komunikace v rodině, chybění pevných rodinných rituálů.

Co je závislost ? začarovaný kruh, v němž se člověk zmítá nemoc, a jako každá nemoc se musí léčit. problém, s nímž se člověk potýká, není už jenom otázkou pevné vůle

varovná slova „ mám vše pod kontrolou a můžu kdykoli přestat“ - jsou prvním varovným signálem

Rozlišuje se:  psychická závislost – důsledkem je trvalá touha toxikomana po účincích drogy( pocit uvolnění, neobvyklé prožitky apod.)

 fyzická závislost – projeví se abstinenčními příznaky při odnětí drogy

2) Vymezení pojmu návyková látka

Návyková látka (dle trestního zákona) je alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování.

Droga - v obecném smyslu myšleno, je jakákoli přírodní či syntetická látka, která v lidském organismu vyvolá změnu jeho činností. V užším slova smyslu je to látka, která se užívá ( zneužívá) ke změně duševního stavu, tzn. nálady, prožívání stavu bdělosti či útlumu… Ve spisovné češtině má toto slovo význam

„ omamující, uklidňující, dráždivý přípravek “

Aby se některé látky (přírodní nebo vyrobené uměle) daly zahrnout pod pojem drog, musí splňovat některá základní kriteria Musí mít psychotropní účinek, tzn. musí silně působit na CNS

změny u ostatních orgánů a systémů jsou zcela nenápadné, jedná se o změny nálad, vnímání, myšlení, podráždění, útlumu a chování Musí být návyková ( návyk vzniká opakovaným užíváním drogy tím rychleji, čím je droga účinnější)

Aby nějaká látka působila jako droga, musí mít “pověst”, která láká k užití, musí být lehce dostupná a ne příliš drahá.

Poruchy chování vyvolané účinkem návykových látek a) silná touha nebo pocit puzení užívat látku b) zhoršená sebekontrola, sebeovládání c) somatický odvykací stav d) zvyšování tolerance k účinku látky e) postupné zanedbávání zájmu, zálib, hygieny f) pokračování v užívání přes jasný důkaz škodlivých následků g) podrážděnost, rozladěnost, nesoustředěnost, nespavost, neklid, úzkost, halucinace, nebo naopak euforie, pocit zvýšené energie, družnost, ale i hrubost, agresivita, paranoidita

Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané užíváním psychoaktivních látek podle Mezinárodní klasifikace nemocí          

F 10 - alkohol F 11 – opioidy F 12 – kanabinoidy F 13 – sedativa nebo hypnotika F 14 – kokain F 15 – stimulancia ( včetně kofeinu) F 16 – halucinogeny F 17 – tabák F 18 – organická rozpouštědla F 19 – několik látek současně nebo jiné psychoaktivní látky

Psychoaktivní látky podle jejich základního účinku:

látky budivé látky tlumivé látky halucinogenní

Klinické stavy způsobené psychoaktivními látkami

prostá opilost – je běžným následkem nadměrného jednorázového požití alkoholu

komplikovaná opilost – poruchy vědomí, neschopnost sebeovládání ( poruchy motoriky apod.)

patická opilost – řadí se mezi alk. psychózy- mrákotný, delirantní stav propuká náhle v doprovodu s úzkostnými či paranoidními stavy ( důsledek dlouhodobého nadměrného pití) alk. psychóza- delirium tremens alk. halucinóza ( sluch halucinace a pocit pronásledování) alk. paranoidní psychóza ( masivní bludy)- často navazuje na noční děsy)

Klinické stavy způsobené psychoaktivními látkami

Korsakovova psychóza- poruchy krátkodobé paměti, mezery v paměti

vyplňuje pacient konfabulacemi, kterým věří. Alkoholová demence – důsledkem kombinace přímého vlivu etanolu

na neurony a nepřímého vlivu, který je důsledkem jaterního poškození, atrofie mozku.

Odvykací stav s deliriem • Delirium tremens („šílenství s třesem“) neboli alkoholové delirium je život ohrožující stav, který vzniká u alkoholiků po přerušení užívání alkoholu – typicky např. pokud se pacient v opilosti zraní a je hospitalizován. Toto delirium je též označováno jako alkoholická psychóza. • pacienti bývají často hospitalizováni na JIP - nejlépe psychiatrie • Hrozí riziko smrtelných komplikací vyplívajících z tělesných komplikací typických pro chronický alkoholizmem poškozený a oslabený organismus. • Predelirantní stav – pocení, nevolnost, zrychlení srdeční činnosti • Během deliria mohutné halucinace ( malá zvířátka), pac. vykonává automatizované pohyby, silný třes HK, nepřesná orientace místem a časem, porucha bezprostřední paměti, bludy, končí hlubokým spánkem. • Vysoké dávky Heminevrinu ( až 16 kapslí )

Alkohol alkohol – čirá, bezbarvá tekutina palčivé chuti a char. zápachu s bodem varu 77 st. a bodem tuhnutí 130 st.

alkoholický nápoj - nápoj obsahující více než 0.5 objemových procent alkoholu

výroba alkoholu – kvašení cukerných roztoků vstřebávání alkoholu – trávícím traktem 20% žaludkem , 80% tenkým střevem

vylučování alkoholu - z 90-95 % eliminován oxidací ( spalováním) v játrech, zbytek dechem, močí a stolicí

Alkohol a poruchy tělesného zdraví Mozek – atrofie Žaludek – alk. gastritis ( nevolnost, zvracení, nechutenství, pálení žáhy) Vředová choroba žaludku -bolest žaludku, riziko perforace a krvácení Játra – ztučnění jater, zánět jater, cirhóza Slinivka břišní – odumírání buněk parenchymu ( průjmy, nadýmání, nechutenství)

Akutní zánět slinivky – může skončit i smrtí Srdce – svalové buňky odumírají a jsou nahrazeny vazivem Periferní nervy – hlavně dolní končetiny ( mravenčení, brnění, bolesti, ztráta citlivosti- polyneuropatie)

•

Vývojová stadia závislosti na alkoholu

počáteční- alkohol dává a nic nebere -zatím se neopíjí, pití kontroluje varovné – nárůst tolerance rozhodné – klíčový moment – ztráta kontroly, tolerance extrémně stoupá, odvykací příznaky

konečné – prudký pokles tolerance, pití v tazích, somatické i psychické komplikace

Stupně opilosti I. stupeň – lehká opilost : 0.5 – 1.5 promile ( euforie,mnohomluvnost) II. stupeň –střední opilost : 1.5 – 2.5 promile (zasaženy motorické funkce)

III. stupeň – těžká opilost : nad 2.5 promile ( zas. prodloužená mícha, dýchací centrum, spavý, apatický, bezvědomí)

Poruchy vyvolané užíváním opioidů látky přírodní ( opium) a jejich syntetické deriváty: morfin – 1805, heroin – 1898, kodein, megafon -1940, buprenorfin ( Subutex, Temgesic) nejčastější vnitrožilní aplikace,rychlá somatická a psychická závislost prudkým nárůstem tolerance základní účinek: tlumivý, uklidňující efekt, apatie, útlum, zúžení zornic, setřelá řeč, pocit blažené energie, uvolnění, únava, ale i úzkost, euforie

odvykací příznaky: průjem, křeče v břiše, chřipkové příznaky, deprese, úzkosti, nespavost… opioidy nevyvolávají psychotické poruchy

Poruchy vyvolané užíváním kanabinoidů Kanabinoidy = hašiš, marihuana, pochází z indického konopí , klíčovou látkou je THC (tetrahydrocanabinol) zneužívají se hlavně listy (marihuana) a pryskyřice z květů ( hašiš) změny nálady – euforie, záchvaty veselí a smíchu, zvýšená tepová frekvence, zarudlé spojivky, rozšířené zorničky, po odeznění deprese, pocity hladu a žízně zesilovač emocí vzniká pouze psychická závislost problémy nejčastěji při akutní intoxikaci velmi vysokými dávkami – delirium nebo dlouhodobější kanabisová psychóza

Poruchy vyvolané užíváním sedativ nebo hypnotik nejčastěji bendodiazepiny ( BZD) – diazepam, flunitrazepam ( Rohypnol), alprazolam, bromazepam ( dále Lexaurin, Neurol) akutní intoxikace připomíná opilost odvykací stav může probíhat dramaticky a přetrvávat v mírnější podobě i týdny a měsíce Závislost psychická i fyzická ( riziko epi, status epilepticus)

Poruchy vyvolané užíváním kokainu obsažen v listech jihoamerického keře koka 1844 – izolován čistý kokain

užívání šňupáním a injekční aplikací cracku, kouří cigarety povzbuzující účinky – odpočatý, svěží, silný, nepřemožitelný při odeznění – podráždění, nervozita, únava silná psychická závislost příznaky intoxikace a odvykacího stavu jsou podobné jako u dalších psychostimulancií (amfetaminy) – craving, útlum, letargie, únava, rozladěnost, spavost

Poruchy vyvolané užíváním jiných stimulancií (včetně kofeinu)  legální – kofein (káva, čaj)  ilegální – deriváty amfetaminu (metamfetamin = pervitin, extáze – taneční droga)  výrazný anorektický účinek, mohou vyvolat halucinace a bludy  účinky: euforie, pocit zvýšené energie, poruchy vnímání, zvýšení bdělosti, družnost, ale i hrubost, agresivita, paranoidita  syndrom závislosti jako výrazná psychická závislost

Poruchy vyvolané užíváním jiných stimulancií (včetně kofeinu)  odvykací stav : craving, útlum, letargie, únava, rozladěnost, zvýšená spavost  u pervitinu tzv . „ dojezd“ – rozlady, pocity napětí, úzkosti, pocit ohrožení  somatická závislost nevzniká  pervitin je (kromě marihuany) v ČR nejčastěji zneužívanou ilegální drogou

 chronické užívání vyvolává paranoidně – halucinatorní a anxiozní toxické psychózy („stihy“)

Poruchy vyvolané užíváním halucinogenů  látky přírodní, polosyntetické nebo syntetické povahy, vyvolávající poruchy vnímání – přechodný psychotický stav  LSD (dietalamid kyseliny lysergové - „trip“), lysohlávky (psilocybin), durman (atropin, hyosciamin,skopolamin), muchomůrka červená (muskarin), peyotl (meskalin), ibogain.  1938 – syntetický LSD  halucinogeny mají nevypočitetlný efekt, mohou vyprovokovat latentní psychózu

Poruchy vyvolané užíváním halucinogenů

závažné jsou akutní intoxikace mění se vnímání a prožívání vnějšího světa, času a prostoru syndrom závislosti ani somatický odvykací stav se nevyskytuje

účinky se nedají předpovědět psychóza je často se vyskytující komplikací

Poruchy vyvolané užíváním tabáku  Tabák pochází z Ameriky, do Evropy byl dovezen počátkem 16. století  Pravděpodobně celosvětově nejrozšířenější a nejčastěji užívaná psychoaktivní látka  Účinnou látkou je nikotin – rychle se na něj vyvíjí tolerance s následnou fyzickou závislostí  Syndrom škodlivého užívání je prakticky u každého kuřáka, syndrom závislosti se vyvíjí velmi rychle – u cca 85 % konzumentů

Poruchy vyvolané užívání tabáku

 Odvykací příznaky : craving, podrážděnost, neklid, rozladěnost, nesoustředěnost, bolesti hlavy, únava, bušení srdce, paradoxně zhoršení kašle, pocení

 Léčba závislosti : psychoterapie + substituce nikotinu ( náplasti, žvýkačky,Champix)

Poruchy vyvolané užíváním organických rozpouštědel  Průmyslové chemikálie – těkavé látky : rozpouštědla, ředidla, barvy, laky, lepidla (v praxi nejčastěji toluen)  aplikace čicháním (sniffing), resp. inhalováním     

snadná dostupnost a nízká cena – cílovou skupinou nejčastěji mladiství a děti euforie, ztráta zábran, při větších dávkách halucinace toxické látky poškozují mozek, plíce, těžké poškození jater intoxikace připomíná opilost , látka je často cítit ! syndrom závislosti má charakter psychické závislosti, somatické odvykací příznaky se nevyskytují

Poruchy vyvolané užívání několika látek a užíváním jiných psychoaktivních látek  praxe: často jsou jedinci postupně závislí na několika látkách  současné užívání a kombinování několika látek – kombinovaná (polyvalentní) závislost ( dříve polytoxikomanie)

 současné užití několika látek – dochází ke zvýraznění jejich účinku  designer drugs – „ nové“ drogy, dosud neregistrované, vyrobené ze známých, struktura se nepatrně liší, účinek je velmi podobný nebo totožný

4. Vymezení pojmů  akutní intoxikace – předávkování ( k odstranění hemodialýza, hemoperfuze apod.) 

intoxikace – otrava( příznaky: poruchy vědomí, chování, vnímání, emotivity, poznávání, poruchy fyziologických funkcí )

 škodlivé užívání = uživání psychoaktivní  látky vedoucí k poškození zdraví tělesnému či psychickému - rizikové chování

Vymezení pojmů

syndrom závislosti- syndrom- soubor příznaků (symptomů ) vyskytujících se v určitém charakteristickém seskupení typickém pro určité onemocnění závislost psychická – touha po požití určité drogy závislost fyzická – somatický odvykací stav

odvykací stav – nevolnost, třes pocení, zvracení, zvýšení hodnot TK + P apod.

5. Prevence  Slovo „prevence“ je latinského původu a znamená opatření učiněná předem, včasnou obranu nebo ochranu.  Přibližně od konce 50.let minulého století se prevence rozdělila na primární a sekundární.  Od 60.let minulého století se navíc hovoří o terciální prevenci.

Prevenci lze rozdělit ještě na další tři podskupiny:

Efektivní prevence - dlouhodobá a kontinuální práce s dětmi, jasný a strukturovaný program, nabídka pozitivních alternací Selektivní prevence – zaměřuje se na skupiny osob, u kterých jsou ve zvýšené míře přítomny rizikové faktory pro vznik závislosti a jiných sociálně nežádoucích jevů Indikovaná prevence – zaměřena přímo na jedince, kteří jsou více ohroženi než jejich vrstevníci

Podle WHO se rozlišuje  (1) primární prevence, tj. předcházení užití u osob, kteří dosud s drogou

nejsou v kontaktu; obvykle ztotožňovaná s prevencí bez dalšího přívlastku,



(2) sekundární prevence, tj. předcházení vzniku a rozvoje závislosti u osob, které již drogu užívají; obvykle používána jako synonymum pro poradenství a léčení

 (3) terciární prevence, tj. předcházení vážnému či trvalému zdravotnímu a sociálnímu poškození z užívání drog.

Tři roviny působení primární prevence: podat základní, objektivní informace o druzích drog (film, beseda). seznámit, popř. nacvičit strategie a taktiky, jak žít ve společnosti ohrožené drogou a přitom se jí vyhnout (zvýšit sebevědomí, asertivní chování, zkvalitnění komunikace, schopnost odmítnout).

nabídnout co možná nejvíc způsobů, jak lze dosáhnout životního uspokojení a umět přemoci obtížné situace (kulturní, sportovní činnost, síť poraden…).

Primární drogová prevence:

 Primární drogové prevenci jde zejména o to, aby se co nejvíc snížila poptávka po drogách.  Aby drogy nebyly vyhledávány a konzumovány a aby vůbec nebyl důvod je vyhledávat a konzumovat !

Sekundární drogová prevence

 Zjednodušeně se dá říci, že sekundární prevence je vlastně vyhledávání problému, který již vznikl a jeho léčba.

 Vždy je třeba mít na paměti, že léčba drogové závislosti je nutně velká psychická i somatická zátěž pacienta, která je vědomě organizovaná a systematická. Problém obvykle nevznikal v krátkém časovém období (od prvního užití drogy), ale dozrával dávno před tím, takže i jeho léčení si často vyžádá víc času než bychom si přáli.

Terciální drogová prevence

V této prevenci jde o co možná největší zmírnění důsledků, které užívání drog způsobuje. Nelze je chápat jako řešení, ale dejme tomu, volbu menšího zla.

substituční program: Základem je náhrada ilegální nečisté drogy za drogu chemicky čistou, legálně podanou v k tomu určeném zařízení.

Zásady prevence vždy klást důraz na vše pozitivní, co je ve společenství, rodině i jedince k drogám přistupovat tak, že nejsou jen hrozné, aby se o nich nedalo otevřeně mluvit…mají nad lidmi jen takovou moc, jakou jim sami propůjčí neměly by se používat přístupy jako je odstrašování, citové apely, formalismus apod. podporovat aktivitu a hodnotné zájmy

Účinnost přímé (specifické) prevence závisí na několika požadavcích:

Nutná kombinace mnoha způsobů zaměřených na různé skupiny a prostředí, ve kterém se vytváří normy a hodnoty Rodina a škola Intermediátoři Místní společenství

Zařízení pro pomoc uživatelům drog  Linky telefonické pomoci  Poradny  Pedagogicko-psychologické poradny pro děti a mládež a poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy  Alkoholicko-toxikologické poradny  Kontaktní centra  Detoxifikační jednotky  Denní stacionář  Ústavní léčba  Terapeutické komunity  Doléčování a resocializační centra  Zařízení azylového typu  Anonymní alkoholici a narkomané

Psychiatrická léčebna Brno odd. pro léčbu návykových nemocí

Odd. 19

Režimová léčba

Léčba má své zákonitosti a pravidla, které je třeba dodržovat. Základem léčby je skupinová i individuální psychoterapie a režim spočívající v dodržování pevně strukturovaného rozvrhu jednotlivých denních aktivit.