Zásady CLGE pro zaměřování ploch budov (1. verze prezentace pro 12. Setkání geodetů 12. 6. 2015 v Berouně)
(CLGE Measurement Code for the Floor Area of Buildings)
Domnívám se, že není potřeba, abych zde blíže hovořil o CLGE, což je francouzská zkratka evropské profesní organizace s českým názvem “Rada evropských zeměměřičů”. K tomu jsou zde povolanější osoby, zejména naši stálí delegáti v této organizaci: Ing. Jan Fafejta, předseda KGK a Ing. Milan Talich, Ph.D., pracovník VÚGTK. Zájemci se mohou dočíst vše potřebné o této organizaci na webových stránkách www.clge.eu Kde je původ vzniku „Zásad pro zaměřování ploch budov“? Zásady vznikly v Belgii v roce 2009, v rámci požadavku na zaměření užitných ploch budov Evropské komise (EK) v Bruselu. Úkolu se iniciativně chopili belgičtí frankofonní katastrální zeměměřiči, avšak brzy se zjistilo, že bez vypracování a schválení jednotných „Zásad“, tento úkol zvládnout nelze. Zásady byl proto vypracovány a následně schváleny EK pod názvem
„MEASURING CODE Applicable to Commission buildings in Brussels“ ze dne 11. května 2009 a jejich plný text v angličtině je rovněž k dispozici na webu: http://ec.europa.eu/oib/pdf/mesuring-code_en.pdf Je zajímavé, že ty to „Zásady“ byly rovněž zařazeny do INSPIRE a navrženy jako norma CEN. Vzhledem k tomu, že v té době byl prezidentem CLGE
Belgičan Jean-Yves Pirlot, náměstek ředitele belgického IGN, což je orgán obdobný našemu ZÚ (pozn. KN v Belgii spadá pod MF), byl tento návod okamžitě nabídnut CLGE a jeho 1. verze schválena na valném shromáždění CLGE v Hannoveru 11. října 2012 pod názvem: Measurement Code for the Floor Area of Buldings s označením „The European Real Estate Area Label“, což označuje jeho platnost při obchodování s nemovitostmi v Evropě. Tento návod byl okamžitě přeložen z francouzštiny do němčiny, angličtiny a chorvatštiny as je dostupný na: http://www.eureal.eu/
Za zmínku rovněž stojí, že „Zásady“ byly přijaty také celosvětovou organizací IPMS (Mezinárodní komise pro normy pro měření nemovitostí), viz
www.ipmsc.org Podle informací, které mám od našich zástupců, byla KGK okamžitě o tomto návodu informována a text byl dán k dispozici VÚGTK, rezatím bez odezvy, neboť ani naši zeměměřiči o tuto problematiku zájem neprojevili. VÚGTK se sice problematikou zaměřováním obytných ploch v budovách pře několika lety zabýval v rámci řešení úkolu vypsaného a financovaného ÚNMZ avšak především z metrologického hlediska (řešitel Ing. Jiří Lechner, CSc. a kol.). Nedá se však tvrdit, že by tato problematika nebyla aktuální i u nás. Často se totiž vyskytují případy, že udávané výměry prostor nabízených realitními kancelářemi nesouhlasí s výměrami zjišťovanými zákazníky. Tyto rozdíly však nemusí být vždy způsobeny metrologickými závadami. Největší rozdíly většinou tkví v nejednotné metodice měření. Pokud se chceme v této oblasti uplatnit, bylo by potřeba se s touto schválenou evropskou seznámit a používat ji v praxi. Jinak se již předem dobrovolně bez boje vzdáváme možnosti získat zakázky v této oblasti jak v Česku, tak v ostatních zemích EU. Měřit jistě umíme stejně dobře jako naši zahraniční kolegové, používáme stejných ověřených a kalibrovaných
přístrojů. Ovšem lišíme se v tom hlavním, čímž je metodika a terminologie! Víme např., co jsou to plochy označované zkratkami „SEM (Surface Extra-Muros,fr)“, „SIM (Surface Intra-Muros, fr.)“ nebo „SDC (Surface De Construction, fr.)“? Ale k tomu se dostaneme později. Především je třeba si uvědomit, proč byly „Zásady“ zpracovány. Hlavní důvody: 1. Jednotnost (udávání výměr obytných, průmyslových, obchodních, administrativních, atd. staveb); 2. Transparentnost (právní jistota a ochrana majitelů nemovitostí, obchodníků s realitami a jejich klientů a v neposlední řadě i organizací a odborníků, kteří měření provádějí); 3. Právní jistota (Používání jednotných „Zásad“, právní jistota pro majitele nemovitosti vlastnictví nemovitosti); 4. Grafické znázornění (na nejrůznějších druzích plánů, včetně plánů katastrálních); 5. Ekonomické požadavky (nutná podmínka v rámci volného trhu s nemovitostmi v EU).
„Návod“ rozeznává 3 druhy referenčních ploch:
1. SEM - vnější plocha, tj. plocha včetně stěn a jejich obložení měřená v úrovni podlahy;
2. SIM – vnitřní plocha, tj. veškerá vnitřní použitelná plocha, kromě stěn a příček
3. SDC – plocha konstrukce, tj. rozdíl SEM a SIM Ovšem, jak je vidno z následujících obrázků výše uvedené hlavní rozdělení užitných ploch se dělí ještě dále: 1. SIM hlavní, zbytkové, obslužné, ostatní, použitelné, nepoužitelné, apod.
2. Rozlišení nadzemních a podzemních ploch
ODBORNÉ TERMÍNY „Zásady“ rovně obsahují heslář základních termínů, které je nutno znát: Balkon, osvětlená fasáda, druhy pevných příček, světlá výška místnosti, lodžie, zástěny, střešní prostory upravené a neupravené, terasy,
SESTAVENÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ (PLÁNY A TABULKY) A) Schéma přehledu ploch podle druhů a výměr (příklad)
B) Tabulka výsledků měření (příklad)
C) Přehled druhů ploch „SIM“ podle podlaží (příklad)
ZÁVĚR
Pokud nechceme, aby se nám tento segment zeměměřických prací zcela unikl, musíme se s těmito „Zásadami“ podrobně seznámit a používat je. Je to i námět pro NEMOFORUM. Pokud tyto zásady nebudeme znát, nemůžeme se divit, že všechny zahraniční firmy a realitní
kanceláře si pro zaměřování svých staveb zvou naše kolegy ze zahraničí. Dalšími důležitými aspekty jsme již uvedli v úvodu (tj. především (TRANSPARENTNOST, PRAVNÍ JISTOTA, HOSPODÁRNOST A KVALITA).
Václav Slaboch, Vráž u Berouna, 12. 5. 2015
