Zápis ze zasedání Vědecké rady Univerzity Karlovy v Praze, Filozofické fakulty konané dne 17. 10. 2013 Počet členů VR 41, přítomno 29, omluveno 12 Přítomni: prof. PhDr. Marie Bláhová, DrSc. prof. PhDr. Marek Blatný, CSc. prof. PhDr. Ivana Čeňková, CSc. prof. PhDr. František Čermák, DrSc. doc. PhDr. Jan Čermák, CSc. doc. Mgr. Vratislav Doubek, Dr. doc. Mirjam Friedová, Ph.D. doc. PhDr. Ilona Gillernová, CSc. prof. PhDr. Ivan Jakubec, CSc. prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc. doc. PhDr. Hana Kasíková, CSc. doc. Dr. Ing. Jana Klečková prof. PhDr. Jan Kořenský, DrSc. prof. PhDr. Josef Krob, CSc. doc. PhDr. Olga Lomová, CSc. doc. PhDr. Tomáš Nejeschleba, Ph.D. prof. PhDr. Josef Opatrný, CSc. prof. PhDr. Jaroslav Pánek, DrSc., dr.h.c. prof. RNDr. Jaroslav Peregrin, CSc. prof. Miroslav Petříček, Dr. prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc. prof. PhDr. Petr Sommer, DrS. doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D. prof. Vladimír Svatoň, CSc. prof. PhDr. Karel Šebesta, CSc. prof. PhDr. Ivan Šedivý, CSc. prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A. doc. PhDr. Jan Volín, Ph.D. prof. PhDr. Vlastimil Zuska, CSc. Omluveni: doc. Dr. Ing. Jiří Fajt, Ph.D. prof. PhDr. Anna Housková, CSc. doc. Mgr. Martin Humpál, Ph.D. doc. PhDr. Rudolf Chmel, DrSc. prof. PhDr. Jan Klápště, CSc. prof. PhDr. Martin Kovář, Ph.D. prof. PhDr. Tomáš Kubíček, Ph.D. doc. PhDr. Jiří Lach, Ph.D., M.A. prof. PaedDr. Vladimír Papoušek, CSc. prof. PhDr. Ing. Jan Royt prof. PhDr. Miroslav Verner, DrSc. prof. PhDr. Petr Vorel, CSc. Čestní členové: prof. PhDr. Ivan Hlaváček, CSc. Omluveni: prof. PhDr. Oldřich Král, CSc. prof. PhDr. Bohumil Zavadil, CSc.
1
1. Zahájení: 1.1. Úvodní slovo děkana p. doc. PhDr. Michala Stehlíka, Ph.D. 1.2. VR schválila program dnešního jednání. 1.3. VR schválila zápis ze zasedání dne 26. 9. 2013. 2. Personálie – Oddělení vědy: Vědecká rada vzala na vědomí: 2.1. Oznámení o udělení titulu Ph.D.: a) V komisi pro studijní program Historické vědy, studijní obor Etnologie obhájil/a svou disertační práci dne 18.09.2013 Mgr. Georgi Bečev na téma: Bulharská lidová hudba v interetnických souvislostech. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 22.06.2010. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. b) V komisi pro studijní program Obecná teorie a dějiny umění a kultury, studijní obor Dějiny výtvarného umění obhájil/a svou disertační práci dne 24.09.2013 PhDr. Eva Bendová na téma: Kavárenská architektura - kavárenský prostor v studiích a realizacích architektury první poloviny 20. století. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 29.09.2010. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. c) V komisi pro studijní program Historické vědy, studijní obor Iberoamerikanistika obhájil/a svou disertační práci dne 25.09.2013 PhDr. Radek Buben na téma: La deconsolidación de la democracia en Venezuela: corrosión del sistema de partidos, neo-populismo y la repolitización de las Fuerzas Armadas. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 08.07.2008. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. d) V komisi pro studijní program Historické vědy, studijní obor Moderní hospodářské a sociální dějiny obhájil/a svou disertační práci dne 25.09.2013 PhDr. Ing. arch. Lenka Burgerová na téma: Mezi asimilací a emigrací. Sociálně-ekonomický pohyb v židovské komunitě v Teplicích 1938 - 1960. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 03.06.2008. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. e) V komisi pro studijní program Historické vědy, studijní obor České dějiny obhájil/a svou disertační práci dne 19.09.2013 Mgr. Dagmar Erbenová na téma: Němci, Češi a Židé v Karlovarském kraji v 19. - 20. století. Studie z regionálních dějin. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 04.02.2013. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. f) V komisi pro studijní program Historické vědy, studijní obor České dějiny obhájil/a svou disertační práci dne 19.09.2013 Mgr. Martin Formánek na téma: Josef Šusta - prezident České akademie věd a umění (1939 - 1945). Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 31.05.2013. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. g) V komisi pro studijní program Obecná teorie a dějiny umění a kultury, studijní obor Kulturologie obhájil/a svou disertační práci dne 17.09.2013 PhDr. Jana Gombárová na téma: Islámská kultura v euro-středomořském dialogu a její reflexe v Českých zemích. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 07.09.2011.
2
Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. h) V komisi pro studijní program Historické vědy, studijní obor Etnologie obhájil/a svou disertační práci dne 18.09.2013 PhDr. Marek Aurel Havlíček na téma: Současné formy burjatského šamanismu. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 12.05.2009. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. i) V komisi pro studijní program Psychologie, studijní obor Obecná psychologie obhájil/a svou disertační práci dne 18.09.2013 Mgr. Eva Höschlová na téma: Reliabilita a validita sociomapování komunikace: se zaměřením na vzájemné hodnocení uvnitř malých skupin. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 27.09.2011. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. j) V komisi pro studijní program Historické vědy, studijní obor České dějiny obhájil/a svou disertační práci dne 26.09.2013 Mgr. Václav Chmelíř na téma: Nižší šlechta ve městech a městečkách v 17. a 18. století. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 18.09.2012. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. k) V komisi pro studijní program Obecná teorie a dějiny umění a kultury, studijní obor Divadelní věda obhájil/a svou disertační práci dne 30.09.2013 Mgr. Jan Jiřík na téma: Divadelní studio Reduta jako příklad modernistické utopie. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 19.09.2008. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. l) V komisi pro studijní program Obecná teorie a dějiny umění a kultury, studijní obor Kulturologie obhájil/a svou disertační práci dne 17.09.2013 Mgr. Simona Juračková na téma: O architektuře a médiích. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 17.02.2012. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. m) V komisi pro studijní program Filologie, studijní obor Jazyky zemí Asie a Afriky obhájil/a svou disertační práci dne 27.09.2013 Mgr. Petra Kanasugi na téma: Vývoj od tvaru -m.u k tvarům -ó/ -jó a daró jako příklad gramatikalizace a subjektivizace. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 12.09.2011. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. n) V komisi pro studijní program Psychologie, studijní obor Sociální psychologie obhájil/a svou disertační práci dne 17.09.2013 Mgr. Eliška Kodyšová na téma: Vliv sociálně psychologických faktorů porodního zážitku na ranou rodičovskou self-efficacy prvorodiček. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 21.06.2012. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. o) V komisi pro studijní program Historické vědy, studijní obor Pravěká a středověká archeologie obhájil/a svou disertační práci dne 24.09.2013 Mgr. Markéta Končelová na téma: Neolitická sídelní aglomerace v prostoru dnešního Kolína. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 02.02.2009. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. p) V komisi pro studijní program Historické vědy, studijní obor Pravěká a středověká archeologie obhájil/a svou disertační práci dne 26.09.2013 Mgr. Rastislav Korený na téma: Čechy v době merovejské (6. století). Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 16.01.2006. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r.
3
q) V komisi pro studijní program Obecná teorie a dějiny umění a kultury, studijní obor Dějiny výtvarného umění obhájil/a svou disertační práci dne 17.09.2013 Mgr. Eva Krátká na téma: Vizuální poezie v síti mezinárodní komunikace. Pojmy, kategorie, typologie. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 29.05.2009. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. r) V komisi pro studijní program Obecná teorie a dějiny umění a kultury, studijní obor Dějiny výtvarného umění obhájil/a svou disertační práci dne 25.09.2013 Mgr. Martin Krummholz na téma: Gallasové - barokní kavalíři a mecenáši (1630 - 1757). Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 22.09.2008. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. s) V komisi pro studijní program Filologie, studijní obor Slovanské literatury obhájil/a svou disertační práci dne 23.09.2013 PhDr. Michaela Kuthanová na téma: Metamorfózy prostoru. Modely prostoru v české a ruské lyrice přelomu 19. a 20. století. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 26.03.2013. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. t) V komisi pro studijní program Historické vědy, studijní obor České dějiny obhájil/a svou disertační práci dne 26.09.2013 PhDr. Dagmar Kutílková na téma: Předpoklady vzniku novodobého pánského obleku (Obecné a jedinečné v typologii mužského dvorského, vojenského a církevního oděvu ve světle ikonografických a písemných pramenů v českých zemích raného novověku v rámci evropské kultury odívání). Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 18.09.2012. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. u) V komisi pro studijní program Historické vědy, studijní obor Klasická archeologie obhájil/a svou disertační práci dne 30.09.2013 Mgr. Jan Kysela na téma: Počátek českých oppid: Role Středomoří a urbanisační procesy v evropské době železné. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 29.06.2011. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. v) V komisi pro studijní program Filologie, studijní obor Dějiny české literatury a teorie literatury obhájil/a svou disertační práci dne 26.09.2013 Mgr. Izabela Laiblová Urban na téma: Václav Havel a Slawomir Mrozek - absurdní divadlo za železnou oponou. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 13.06.2008. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. w) V komisi pro studijní program Historické vědy, studijní obor Pravěká a středověká archeologie obhájil/a svou disertační práci dne 26.09.2013 Mgr. Filip Laval na téma: Archeologie tvrze v českých zemích. K počátkům středověkých opevněných sídel. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 02.02.2009. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. x) V komisi pro studijní program Obecná teorie a dějiny umění a kultury, studijní obor Dějiny výtvarného umění obhájil/a svou disertační práci dne 24.09.2013 Mgr. Jana Marešová na téma: Jan Quirin Jahn a slovník dějin umění? (Počátky dějin umění v českých zemích). Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 18.02.2011. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. y) V komisi pro studijní program Obecná teorie a dějiny umění a kultury, studijní obor Kulturologie obhájil/a svou disertační práci dne 26.09.2013 Mgr. Lucie Nečasová na téma: Proměny lakandonské společnosti. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 07.09.2011.
4
Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. z) V komisi pro studijní program Historické vědy, studijní obor Dějiny a kultury zemí Asie a Afriky obhájil/a svou disertační práci dne 19.09.2013 Mgr. Vlasta Noshirová na téma: " Mitsuko Coudenhove - Kalergi a vznik Panevropy". Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 27.09.2012. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. aa) V komisi pro studijní program Historické vědy, studijní obor České dějiny obhájil/a svou disertační práci dne 02.10.2013 Ing. Luboš Páťal na téma: Česká šlechta v II. polovině 19. století. Šlechtický velkostatek v Čechách na přelomu věků: Analýza ekonomických poměrů tří aristokratických rodů. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 04.02.2013. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. bb) V komisi pro studijní program Obecná teorie a dějiny umění a kultury, studijní obor Dějiny výtvarného umění obhájil/a svou disertační práci dne 25.09.2013 Mgr. Jakub Pátek na téma: Umělecké objednávky Michaela Osvalda Thuna jako nedílná součást reprezentace českého aristokrata ve 2. polovině 17. století. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 13.02.2013. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. cc) V komisi pro studijní program Historické vědy, studijní obor Iberoamerikanistika obhájil/a svou disertační práci dne 25.09.2013 Mgr. Armando Laureano Perryman Figueroa na téma: Visión de José Martí sobre Europa, a través del estudio de sus "Escenas europeas". Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 02.07.2012. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. dd) V komisi pro studijní program Historické vědy, studijní obor Moderní hospodářské a sociální dějiny obhájil/a svou disertační práci dne 25.09.2013 Mgr. Klára Pinerová na téma: Komparace československého a německého vězeňského systému po druhé světové válce. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 26.11.2008. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. ee) V komisi pro studijní program Obecná teorie a dějiny umění a kultury, studijní obor Dějiny výtvarného umění obhájil/a svou disertační práci dne 24.09.2013 Ing. Pavel Prouza na téma: Německá sociálně demokratická architektura komunálního bydlení v Ústí nad Labem v letech 1918-1938. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 18.02.2011. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. ff) V komisi pro studijní program Obecná teorie a dějiny umění a kultury, studijní obor Dějiny výtvarného umění obhájil/a svou disertační práci dne 17.09.2013 Mgr. Claudia Rajlich, BA na téma: Fundamentální malba: Vznik, charakteristika, kořeny a význam. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 21.09.2012. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. gg) V komisi pro studijní program Filologie, studijní obor Teorie a dějiny literatur zemí Asie a Afriky obhájil/a svou disertační práci dne 20.09.2013 Mgr. Jana Ryndová na téma: Drama "Jošicune mezi květy sakur". Minamoto no Jošicune jako stratég, dvořan a literární mýtus. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 24.06.2008. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r.
5
hh) V komisi pro studijní program Filologie, studijní obor Český jazyk obhájil/a svou disertační práci dne 23.09.2013 Mgr. Kateřina Rysová na téma: O slovosledu z komunikačního pohledu. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 19.05.2011. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. ii) V komisi pro studijní program Obecná teorie a dějiny umění a kultury, studijní obor Dějiny výtvarného umění obhájil/a svou disertační práci dne 25.09.2013 Mgr. Jaroslav Sojka na téma: Katedrální motivy v české gotické architektuře doby okolo r. 1400. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 09.06.2010. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. jj) V komisi pro studijní program Obecná teorie a dějiny umění a kultury, studijní obor Kulturologie obhájil/a svou disertační práci dne 17.09.2013 PhDr. Ing. Martin Souček na téma: Ruská emigrace vnější a vnitřní - nesoustavné dějiny jednoho kulturního fenoménu. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 11.09.2009. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. kk) V komisi pro studijní program Obecná teorie a dějiny umění a kultury, studijní obor Kulturologie obhájil/a svou disertační práci dne 17.09.2013 PhDr. Kateřina Štěpánová na téma: Exotický artefakt. Studie předmětu ze čtvrtého světa v české kultuře. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 19.12.2012. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. ll) V komisi pro studijní program Obecná teorie a dějiny umění a kultury, studijní obor Dějiny výtvarného umění obhájil/a svou disertační práci dne 17.09.2013 Mgr. Radmila Veselá na téma: Auguste Perret a česká architektura. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 26.09.2011. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. mm) V komisi pro studijní program Obecná teorie a dějiny umění a kultury, studijní obor Divadelní věda obhájil/a svou disertační práci dne 30.09.2013 Mgr. Katerina Xhelo na téma: Václav Havel's plays staged in the countries of the Balkan region. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 19.09.2008. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. nn) V komisi pro studijní program Obecná teorie a dějiny umění a kultury, studijní obor Kulturologie obhájil/a svou disertační práci dne 26.09.2013 Mgr. Lucia Zahradníková Štefánková na téma: Urbánna antropológia a úloha globálnych miest na príklade kultúrnej adaptácie expat partneriek v Prahe. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 27.03.2012. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. oo) V komisi pro studijní program Historické vědy, studijní obor České dějiny obhájil/a svou disertační práci dne 26.09.2013 Mgr. Jan Zelenka na téma: České země v politické skladbě střední Evropy 10.-13. století: Podoba a význam lenního institutu v socioekonomické struktuře Saska a Čech. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 31.05.2013. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r. pp) V komisi pro studijní program Psychologie, studijní obor Obecná psychologie obhájil/a svou disertační práci dne 18.09.2013 Mgr. Jan Jakub Zlámaný na téma: Teorie SUR - výcviková komunita jako terciální rodina. Státní doktorskou zkoušku složil/a dne 03.12.2009. Děkan udělil na základě návrhu komise jmenované/mu titul d o k t o r.
6
Vědecká rada vzala na vědomí: 2.2. Návrh na změnu ve složení oborové rady oboru Pedagogika: -
na členství v oborové radě rezignovala doc. PhDr. Věra Poláčková, CSc.
Vědecká rada vzala na vědomí: 2.3. Návrh na složení oborové rady oboru Film Studies: doc. PhDr. Ivan Klimeš PhDr. Petra Hanáková, Ph.D. prof. PhDr. Petr A. Bílek, CSc. Mgr. Petr Bilík, Ph.D. (FF UP) doc. Jana Dudková, Ph.D. doc. Maria Ridzoňová Ferenčuhová, Ph.D. (FTF VŠMU) prof. PhDr. Petr Mareš, CSc. doc. Petr Szczepanik, Ph.D. (FF MU) PhDr. Kateřina Svatoňová, Ph.D. Vědecká rada vzala na vědomí: 2.4. Návrh na složení oborové rady oboru Translation Studies: (Externisté jsou označeni tučným písmem) prof. PhDr. Ivana Čeňková, CSc. PhDr. Tomáš Duběda, Ph.D. prof. PhDr. Edita Gromová prof. PhDr. Eva Hajičová, DrSc. prof. PhDr. Jana Hoffmannová, DrSc. PhDr. Zuzana Jettmarová, M.A., M.Sc., Ph.D. doc. PhDr. Jiří Josek PhDr. Eva Kalivodová, Ph.D. Mgr. Renata Kamenická, Ph.D. prof. PhDr. Oldřich Král, CSc. prof. PhDr. Jana Králová, CSc. prof. PhDr. Bohuslav Mánek, CSc. doc. Eva Masnerová, CSc. prof. PhDr. Daniela Müglová, CSc. doc. PhDr. Taida Nováková, CSc. doc. PhDr. Jiří Pechar prof. PhDr. Jitka Radimská, Dr. PhDr. Mgr. Stanislav Rubáš, Ph.D. PhDr. Tomáš Svoboda, Ph.D. PhDr. Jaroslav Špirk, Ph.D. doc. PhDr. František Štícha, CSc. Mgr. Šárka Tobrmanová, Ph.D. doc. PhDr. Miloslav Uličný doc. PhDr. Gabriela Veselá, CSc.
7
Vědecká rada vzala na vědomí: 2.5. Návrh na složení oborové rady oboru Traductologie: (Externisté jsou označeni tučným písmem) prof. PhDr. Ivana Čeňková, CSc. PhDr. Tomáš Duběda, Ph.D. prof. PhDr. Edita Gromová prof. PhDr. Eva Hajičová, DrSc. prof. PhDr. Jana Hoffmannová, DrSc. PhDr. Zuzana Jettmarová, M.A., M.Sc., Ph.D. doc. PhDr. Jiří Josek PhDr. Eva Kalivodová, Ph.D. Mgr. Renata Kamenická, Ph.D. prof. PhDr. Oldřich Král, CSc. prof. PhDr. Jana Králová, CSc. prof. PhDr. Bohuslav Mánek, CSc. doc. Eva Masnerová, CSc. prof. PhDr. Daniela Müglová, CSc. doc. PhDr. Taida Nováková, CSc. doc. PhDr. Jiří Pechar prof. PhDr. Jitka Radimská, Dr. PhDr. Mgr. Stanislav Rubáš, Ph.D. PhDr. Tomáš Svoboda, Ph.D. PhDr. Jaroslav Špirk, Ph.D. doc. PhDr. František Štícha, CSc. Mgr. Šárka Tobrmanová, Ph.D. doc. PhDr. Miloslav Uličný doc. PhDr. Gabriela Veselá, CSc. Vědecká rada schválila hlasováním: 2.6. Návrh na aktualizaci členů komise pro SDZK oboru Divadelní věda: prof. PhDr. Vladimír Just, CSc. prof. Jaroslav Etlík (DAMU) Mgr. Petr Christov, Ph.D. PhDr. Barbora Topolová, Ph.D. Mgr. Martin Pšenička, Ph.D. Mgr. Alena Sarkissian, Ph.D. prof. Pavel Janoušek
8
2.7. Návrh na zahájení jmenovacího řízení pana doc. PhDr. Karla Theina, Ph.D. (ÚFAR FF UK v Praze) pro obor filozofie: Vědecká rada schválila hlasováním: Návrh komise: Předseda: prof. Miroslav Petříček, Dr. Členové: prof. PhDr. Pavel Kouba prof. PhDr. Ivan Blecha, CSc. prof. PhDr. et PaedDr. Jindřich Vybíral, CSc. prof. David Sedley
ÚFAR FF UK v Praze ÚFAR FF UK v Praze Katedra filosofie FF UP v Olomouci Katedra dějin umění a estetiky, Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze Christʼs College, Cambridge, UK
Návrh přednášek: A) Melancholie, génius a metafyzika. B) Rozum a emoce: dva základní modely jejich vztahu. C) Dějiny, pokrok a úpadek v antickém myšlení. Vědecká rada schválila téma přednášky A) Melancholie, génius a metafyzika. 3.
Personálie – Studijní oddělení:
Vědecká rada schválila hlasováním: 3.1. Akreditace: Studijní komise projednala materiál na svém zasedání dne 29. 8. 2013 Akademický senát projednal materiály na svém zasedání dne 10. 10. 2013 ŽÁDOST O ROZŠÍŘENÍ AKREDITACE o o SO Srovnávací jazykověda v bakalářském SP Filologie (prezenční forma studia, 3letá standardní doba studia, dvouoborové studium)
9
4.
Habilitační řízení pana PhDr. Michala Pullmanna, Ph.D. pro obor moderní hospodářské a sociální dějiny:
Byla schválena tříčlenná komise pro posouzení přednášky ve složení: doc. Mgr. Vratislav Doubek, Dr., prof. PhDr. Jaroslav Pánek, DrSc., dr.h.c., prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc. Jako skrutátoři byli schváleni doc. PhDr. Tomáš Nejeschleba, Ph.D., prof. PhDr. Karel Šebesta, CSc. Složení habilitační komise: schválené vědeckou radou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dne 18. 4. 2013: Předseda: prof. PhDr. Jiří Štaif, CSc. Ústav hospodářských a sociálních dějin FF UK v Praze Členové: prof. PhDr. Milena Lenderová, CSc. Ústav historických věd FF Univerzity Pardubice prof. PaedDr. Mgr. Miroslav Vaněk, Ph.D. FHS UK v Praze, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR prof. Dr. Martin Schulze Wessel Ludwig-Maximilians-Universität München, Fakultät für Geschichts- und Kunstwissenschaften, Historisches Seminar, Collegium Carolinum v Mnichově prof. JUDr. Jiří Přibáň, DrSc. Cardiff University Habilitační práce: „Konec experimentu. Přestavba a pád komunismu v Československu.“ Oponenti: Dr. Christiane Brenner Collegium Carolinum v Mnichově prof. Dr. Frank Hadler Leipzig Centre for the History and Culture of East Central Europe prof. Miloš Havelka, CSc. Fakulta humanitních studií UK v Praze 4.1. Přednáška: PhDr. Michal Pullmann, Ph.D. přednesl přednášku na téma „Pojetí násilí v československém disentu období normalizace.“ 4.2. Stanovisko komise: Stanovisko komise přednesl předseda komise prof. PhDr. Jiří Štaif, CSc. (Text stanoviska komise je uveden v příloze č. 1 k tomuto zápisu) 4.3. Oponentské posudky: Oponenti shrnuli závěry posudků.
10
4.4. Pedagogická a vědecká činnost uchazeče: PhDr. Michal Pullmann, Ph.D. seznámil VR se svou představou pedagogické a vědecké činnosti svého oboru. 4.5. Diskuse: V diskusi vystoupili: doc. Mgr. Vratislav Doubek, Dr., doc. PhDr. Olga Lomová, CSc., prof. RNDr. Jaroslav Peregrin, CSc., prof. Miroslav Petříček, Dr., prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc., prof. Vladimír Svatoň, CSc., PhDr. Jiří Bareš, Ph.D. (host), PhDr. Michal Kopeček, Ph.D. (host) 4.6. Uzavřené jednání: Hodnocení pro posouzení přednášky: (přednesl prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc.) Michal Pullmann přednesl habilitační přednášku na téma Pojetí násilí v československém disentu období normalizace. V úvodu poukázal na to, že hned na počátku normalizace se i Husákovo vedení KSČ distancovalo od metod padesátých let a rovněž disent konstatoval, že podobné brutální metody se proti opozici nepoužívají. Zároveň však čelní představitelé disentu zdůraznili, že v posttotalitním období (termín zavedený pro období normalizace Václavem Havlem) se používají mnohem sofistikovanější metody sloužící k totální kontrole společnosti. Stát se spokojuje s formálním či pasivním souhlasem občana s režimem a snaží se jej systémem nikde oficiálně nepublikovaných příkazů a zákazů přimět, aby nevybočoval z mezí režimem stanovených. V disentu se ale odehrála zajímavá diskuse o důvodech násilí v 50. letech. Michal Pullmann poukázal na diskusi o roli demoralizace společnosti za války a bezprostředně po válce (excesy při vysídlování Němců). Zabíjení a neúcta k soukromému vlastnictví se podle této teorie (např. Ján Mlynárik, ale i Petr Pithart) zahnízdilo v české a slovenské společnosti natolik, že institucionalizace násilí 50. let se pak už lidem mohla zdát jako něco zcela normálního. Tento výklad příčin násilí však nebyl v disentu přijímán všeobecně; řada historiků jej odmítala a nespojovala násilí 50. let s událostmi za války a po válce; ale vysvětlovali jej z povahy režimu samotného. Dr. Pullmann na závěr zdůraznil, že široká veřejnost tuto diskusi disentu o násilí v 50. letech neznala a pokud částečně ano, většinou ji neoslovovala. Právě vnitřní svoboda disidentů umožnovala diskutovat o tabuizovaných tématech, která nejen státní moc, ale i značná část veřejnosti považovala za nedotknutelná. Přednášku dr. Pullmann vhodně strukturoval a své teze vyslovil jasně a přehledně. V diskusi erudovaně odpověděl na všechny otázky a připomínky. V plodné diskusi byla mimo to nastolena řada inspirativních otázek týkajících se represí v totalitních režimech obecně a v normalizačním Československu zvláště. Vědecká rada schválila znění hodnocení pro posouzení přednášky. Výsledek tajného hlasování: Počet členů VR : přítomno : kladných hlasů : záporných hlasů : neplatných hlasů :
41 29 28 1 0
Vědecká rada schválila a postoupila návrh UK.
11
5.
Habilitační řízení pana MUDr. PhDr. Jana Poněšického, Ph.D. pro obor klinická psychologie:
Byla schválena tříčlenná komise pro posouzení přednášky ve složení: prof. PhDr. Marek Blatný, CSc., doc. PhDr. Ilona Gillernová, CSc., doc. PhDr. Hana Kasíková, CSc. Jako skrutátoři byli schváleni doc. PhDr. Tomáš Nejeschleba, Ph.D., prof. PhDr. Karel Šebesta, CSc. Složení habilitační komise: schválené vědeckou radou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dne 24. 1. 2013: Předseda: prof. PhDr. Petr Weiss, Ph.D. Katedra psychologie FF UK v Praze Členové: doc. PhDr. Jiří Šípek, CSc., Ph.D. Katedra psychologie FF UK v Praze prof. PhDr. Ladislav Lovaš, CSc. UPJŠ, Katedra psychológie FF prof. PhDr. Mojmír Svoboda, CSc. Psychologický ústav FF MU prof. PhDr. Marek Franěk, CSc., Ph.D. Katedra managementu FIM UHK Habilitační práce: „Biopsychosicialni pojeti agrese, násilí a moci. Konsekvence pro psychoterapii.“ Oponenti: prof. PhDr. Ivo Čermák, CSc. Psychologický ústav AV ČR prof. PhDr. Anton Heretik, Ph. D. Katedra psychológie FiF UK mjr. doc. MUDr. Jan Vevera, Ph.D. 7. Polní nemocnice AČR & Psychiatrická klinika + 1. LF UK v Praze 4.1. Přednáška: MUDr. PhDr. Jan Poněšický, Ph.D. přednesl přednášku na téma „Psychodynamika deprese.“ 4.2. Stanovisko komise: Stanovisko komise přednesl předseda komise prof. PhDr. Petr Weiss, Ph.D. (Text stanoviska komise je uveden v příloze č. 2 k tomuto zápisu) 4.3. Oponentské posudky: Oponent prof. PhDr. Anton Heretik, Ph.D. shrnul závěry svého oponentského posudku. V zastoupení za nepřítomné oponenty vystoupil předseda komise. 4.4. Pedagogická a vědecká činnost uchazeče: MUDr. PhDr. Jan Poněšický, Ph.D. seznámil VR se svou představou pedagogické a vědecké činnosti svého oboru.
12
4.5. Diskuse: V diskusi vystoupili: prof. PhDr. František Čermák, DrSc., doc. PhDr. Olga Lomová, CSc., prof. RNDr. Jaroslav Peregrin, CSc. 4.6. Uzavřené jednání: Hodnocení pro posouzení přednášky: (přednesl prof. PhDr. Marek Blatný, CSc.) Doktor Poněšický uvedl svou přednášku základními informacemi o incidenci deprese v populaci. Poté představil dvě psychodynamické koncepce vzniku deprese. První z nich za základní příčinu vzniku deprese považuje frustraci vyšších psychologických potřeb, konkrétně potřebu lásky. Tato potřeba lásky je dětsky absolutní a proto nemůže být náležitě uspokojena. Pro tuto formu deprese je typický stálý strach z odmítnutí a ztráty, který se v interpersonálních vztazích projevuje strachem z konfliktů. Tato patologická reakce na ztrátu (či potenciální ztrátu) se může rozvinout v depresivní spirálu, kdy je strach z konfliktů doplněn pocity nespravedlnosti z toho, že okolí dostatečně neoceňuje obětování vlastní autonomie, a dále obavami projevit zklamání a zlost, což může vést až k rezignaci, tzn. obrácení agrese vůči sobě, včetně suicidia. Chybí kladný vztah k sobě, sebedůvěra i důvěra v lidi. Jde zde však ještě další model psychodynamiky deprese, a to deprese z vyčerpání. Jejími příčinami je přílišná orientace na výkon či existenční tlak. Pro tuto formu deprese je typické vyčerpání, selhání, psychosomatické potíže, které vyplývají z přílišné ctižádosti, soutěživosti a perfekcionismu. Chybí realistický odhad vlastních sil, je přítomno deficitní vnímání signálů únavy a vyčerpání a chybí psychický prostor pro zvládnutí snížené výkonnosti nebo selhání. Doktor Poněšický upozornil na to, že podle mezinárodních klasifikačních systémů nemocí se rozlišuje pouze stupeň klinické závažnosti deprese a nikoliv etiopatogeneze onemocnění. Vyústěním přednášky doktora Poněšický bylo vyslovení hypotézy o odlišných psychobiologických faktorech, které se podílejí na vzniku popsaných dvou typů deprese (deprese konfliktní a deprese z vyčerpání), a upozornil na to, že je nutné tyto odlišné etiopatogeneze deprese respektovat jak ve farmakoterapii, tak i v psychoterapii, a naznačené souvislosti výzkumně ověřit. V diskusi, ve které zazněly i dotazy přesahující problematiku přednášky, prokázal doktor Poněšický nejen znalost vlastního tématu, ale dalších oblastí psychologie a psychiatrie a širších souvislostí psychoterapeutické praxe. Vědecká rada schválila znění hodnocení pro posouzení přednášky. Výsledek tajného hlasování: Počet členů VR : přítomno : kladných hlasů : záporných hlasů : neplatných hlasů :
41 29 20 2 7
Vědecká rada návrh neschválila a řízení zastavila.
13
Zapsala: Blanka Kovářová
prof. PhDr. Ivan Šedivý, CSc. proděkan pro vědu a výzkum
doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D. děkan
V Praze dne 17. 10. 2013
14
Příloha č. 1 Stanovisko komise k habilitačnímu řízení pana PhDr. Michala Pullmanna, Ph.D.:
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
Příloha č. 2 Stanovisko komise k habilitačnímu řízení pana MUDr. PhDr. Jana Poněšického, Ph.D.: 1. Základní údaje o uchazeči 1.1. Jméno, příjmení (dřívější příjmení), tituly, místo a datum narození PhDr. MUDr. Jan Poněšický, Ph.D., Praha, 03. 10. 1943 1.2. Průběh vzdělání a získání vědeckých hodností Získané tituly – Mgr., PhDr., Ph.D.: Studium na lékařské fakultě Karlovy University v Praze (1961 – 1967) Studium psychologie na Filozofické fakultě UK v Praze (1969 – 1976) Diplomní práce: Morální prožívání maladaptivních jedinců Rigorózní práce: Neurózy, psychosomatická onemocnění a psychoterapie na Filozofické fakultě UK v Praze (2003) Státní doktorská zkouška PhD (2009) s disertační prací: Fenomén ženství a mužství. Filozofická fakulta UK v Praze 1.3. Průběh zaměstnání Vždy na plný úvazek: 1967 – 1969 1967 – 1968 1969 - 1977 1973 1972 – 1977
sekundární lékař v KNsP České Budějovice, z toho lékař během základní vojenské služby v Č. Budějovicích sekundární lékař v Psychiatrické léčebně Horní Beřkovice složení první atestace z psychiatrie výcvik SUR ve skupinové psychoterapii Paralelně výcvik v hypnóze a auogenním treningu v PL Kroměříž 1978 – 1979 sekundární lékař na Klinice Dr Heines pro Neurologii, Psychiatrii a Psychoterapii v Brémách 1979 – 1982 sekundární lékař v Akademické nemocnici pro psychogenní a psychosomatická onemocnění při Universitě Göttingen 1982 – 1985 vědecký pracovník na Klinice pro psychosomatiku a psychoterapii lékařské fakulty University Heinich Heine v Düsseldorfu, dokončení psychoanalytického výcviku, spolu – práce na výzkumu Morbus Crohn a výzkumu procesu psycho-analytické psychoterapie. 1985 – 1996 primář na Psychosomatické klinice v Isny, získání výcvikové akreditace pro psychoanalýzu, skupinovou psychoterapii a pro vedení balintovských skupin, jmenování supervizorem v individuální i skupinové psychoterapii 1996 – 2011 vedoucí lékař oddělení pro léčbu anorexie, bulimie a hraničních poruch osobnosti Median kliniky v Berggießhübelu od r. 2008 na poloviční úvazek Druhou polovinu úvazku činí jednak postgraduální výuka psychoterapie na Drážďanském Institutu psychodynamické psychoterapie a výuka psychoterapie na Pražské vysoké škole psychosociálních studií a FHS UK Praha 1.4. Zahraniční pobyty 1979
Třítýdenní stáž v Esalenském centru humanistické psychoterapie. Big Sur, Kalifornie, USA
1982 – 1985
vědecký pracovník na Klinice pro psychosomatiku a psychoterapii lékařské fakulty University Heinich Heine v Düsseldorfu, dokončení
25
psychoanalytického výcviku, spolu – práce na výzkumu Morbus Crohn a výzkumu procesu psycho-analytické psychoterapie. 1985 – 1996 primář na Psychosomatické klinice v Isny, získání výcvikové akreditace pro psychoanalýzu, skupinovou psychoterapii a pro vedení Balintovských skupin, jmenování supervizorem v individuální i skupinové psychoterapii 1996 – 2011 vedoucí lékař oddělení pro léčbu anorexie, bulimie a hraničních poruch osobnosti Median kliniky v Berggießhübelu od r. 2008 na poloviční úvazek 2. Pedagogická činnost 2.1. Výuka v pregraduálním studiu Akad. rok –3 2009/2010 přednášky – hodin 110 ročně semináře – hodin ročně praktická výuka stáže, cvičení, laboratorní práce – 6 hodin ročně CŽV – hodin 8 ročně
Akad. rok – 2 2010/2011 118
Akad. rok –1 2011/2012 128
Běžící akad. rok
6
6
6
8
6
6
Akad. rok –2 2010/2011
Akad. rok –1 2011/2012
Běžící akad. rok
4 4 1
1
1
128
2.2. Vedení absolventů pregraduálního a doktorského studia
Bc. vedení z toho absolventi Mgr. vedení z toho absolventi Ph.D. vedení z toho absolventi
Akad. rok –3 2009/2010 2 2
2.3. Stručná charakteristika hlavních vyučovaných předmětů 1. Psychopatologie psychogenních onemocnění a poruch osobnosti. Jde o integrativní přístup s důrazem na diferenciaci mezi strukturální a konfliktní psychopatologií psychických poruch a na neuropsychologické souvisloslosti. Kriteria tíže psychických onemocnění a indikace k farmakologické ši psychoterapeutické léčbě. 2. Psychoanalytická psychoterapie. Přednášeny jsou základy psychoanalýzy, s důrazem na nevědomé procesy a vědomou i nevědomou interakci mezi pacientem a terapeutem. Vývoj psychoanalýzy od pudového pojetí ke vztahovým konceptům a k intersubjektivitě. Nové pojetí psychoanalytické vývojové psychologie. Kulturní přesahy psychoanalýzy. 3. Skupinová psychoterapie. Integrativní přístup dle Yaloma a Kratochvíla, teorie i praktické ukázky. Důraz na skupinovou psychodynamiku, skupinové procesy a konstelace. Rozlišení mezi
26
analytickým, psychodynamickým a interakčně-behaviorálním pojetim skupinové dynamiky. Indikace a kontraindikace skupinové psychoterapie. Balintovské skupiny a skupinová supervize. 4. Psychosomatika. Vztah psychiky a tělesna jako filozofický i přírodovědný problém. Lékařská psychosomatika, vzájemné působení mezi psychikou a tělem, zvl. ve vývinu psychosomatických onemocnění. Výčet jednotlivých psychosomatických onemocnění a jejich souvislost s určitými typy konfliktů či kompenzací osobnostních deficitů. Výskyt a léčba psychosomatických poruch. 2.4. Autorství učebnic a dalších studijních pomůcek 2.4.1
učebnice a skripta:
Poněšický Jan: Psychosomatické lékařství, 1. vyd. Praha: Pražská vysoká škola psychosociálních studií, 2010. ISBN 978-80-9045541-8-7. 98 s. Poněšický Jan: Neurózy, psychosomatická onemocnění a psychoterapie, 2004. ISBN 80-7254-459-4 3. Vědecko-výzkumná činnost 3.1. Publikace vědecko-výzkumného charakteru a tvůrčího charakteru
monografie kap. v monografiích periodika s IF rec. časopisy rec.sborníky krit. edice pramenů koment. překlady
české a slovenské celkem posl. 5 let 7 3 5 2
hlavní autor 7 5
1 14
14
1 9
cizojazyčné celkem posl. 5 let
hlavní autor
2
2
3
3
3.2. Vydavatelé monografie -
Praha, Triton
3.3. Nejvýznamnější práce uchazeče 1) „Agrese, násilí a psychologie moci – v životě i v procesu psychoterapie, Praha, Triton, 2010. ISBN 978-80-7387-3. 172 s. V úvodu práce autor diskutuje dosavadní teorie, zabývající se vznikem, podstatou a smyslem agresivity a násilí. Dochází k závěru, že je agresivní afektivní vloha s tendencí odstranit příčinu frustrace vrozená, tudíž eticky neutrální dispozice. Agresivní stav a násilné chování je vyvoláváno zevními či vnitřními podněty. Následující akce a reakce mají za úkol přežití v širokém slova smyslu. Z psychoterapeutické zkušenosti přitom vyplývá, že může být stejně tak naléhavá potřeba po potravě jako po svobodě, po přítomnosti druhé osoby či po udržení sebeúcty. Autor zdůrazňuje smysluplnost učení se konstruktivně zacházet s agresí, což se např. neděje v průběhu tzv. antiautoritativní výchovy, v níž vzniká nebezpečí, že jakákoli frustrace v pozdějším věku vyvolá neřízenou agresi ústící do násilí, jež si osobuje právo beznámahového a egoistického uspokojování vlastních potřeb. Stejně tak je potřebné, aby společnost poskytovala dospívajícím dětem dostatek příležitostí ke konstruktivní agresi, možnost se prosadit proti starému za účelem etablování nových idejí, vzájemně se respektujíc.
27
Autor – psychiatr, psycholog a psychoanalytik – se samozřejmě zabývá rolí agrese a moci v psychoterapii, s kterou musí psychoterapeut počítat, a unést ten tzv. negativní přenos – odreagování agrese pacientem, což nebylo v dětství možné. Poukazuje na časté násilí v rodinách, jež lze obecně označit jako vnucování vlastní subjektivity dětem, místo dialogu. Největší problém s agresí mají jedinci s tzv. strukturální poruchou osobnosti s neostrou hranicí mezi já a druhými, na kterých je závislý a proto je i nenávidí. Typické pro tyto hraniční a narcistické poruchy osobnosti je deficitní sebepojetí (self), takže ten druhý supluje vlastní deficity, např. obdiv při deficitu vlastního sebevědomí, k čemuž je donucován mocenskými prostředky. Druhé vydání této knihy je s ohledem na habilitaci doplněno o jeho vlastní zkušenosti a úvahy týkající se úlohy moci v procesu psychoterapie (většinou jde o nedávné přednášky na konferencích, doplněné komentářem). V celé této druhé části knihy se věnuje otázkám moci jak ze strany terapeuta, tak i ze strany pacienta. Popisuje procesy vzájemného ovlivňování, jež ústí do spíše neverbálního vyjednávání o tom, jak kdo prosadí svoje téma a svojí představu o způsobu vzájemných interakcí. Moc se zde chápe jako potenciální možnost poskytnout uspokojení či frustrovat. Vždyť v psychoterapii jde neustále mimo jiné o vzájemné positivní či negativní reagování na sebe, posilující či aversivní reakce. Tak se vytváří určité normy vzájemného chování, (zacházení se sebou), jež mohou dávat více či méně prostoru k vytváření něčeho nového, hlavně nové zkušenosti pacienta. Tyto zkušenosti autor integruje do konceptu změny během psychoterapie, respektujíc neuropsychologickou, psychoanalytickou i psychosociální úroveň mezilidského chování. 2) Fenomén ženství a mužství. Psychologie ženy a muže, rozdíly a vztahy. Praha, Triton, 2008. ISBN 978-80-7387-106-2 Autor se vymezuje proti sociologickým pojetím genderu, poukazujíc na to, že tato kulturněantropologická pojetí, často ovlivněna panujícími politicko-hospodářskými poměry a módou, nerespektují rozdílný psychologický vývoj žen a mužů. Nehleděna rozdíly ve stavbě a funkci mozku jakož i hormonální vybavení a tělesnou morfologii existují rozdílné vztahy a interakce mezi dívkou, chlapcem a rodiči obou pohlaví jakož i rozdílné vztahy rodičů k dětem obou pohlaví. Jedná se o konstanty ve vývoji, související např. s rozdílným osudem identifikace dívky s matkou a chlapce s matkou, který se musí přeorientovávat směrem k mužské identitě, což není jednoduché. Dívka naopak „trpí“ úzkou vazbou ke stejněpohlavní matce, která se domnívá, že do ní vidí, a proto má větší problémy se separací. Obdobně probíhají již od dětství rozdílné zkušenosti s vývojem sexuality a se vztahy mezi oběma pohlavími. Autor tak zastává oproti spíše egalitářským teoriím stanovisko psychologického rozdílu žen a mužů. 3) Úvod do moderní psychoanalýzy. Praha, Triton 2003. ISBN 80-7254-426-8 Autor shrnuje dosavadní psychoanalytické teorie a zdůrazňuje jejich společné paradigma – vliv nevědomí na naší psychiku, na naše chování a na rozvoj psychogenních onemocnění. Zároveň nastiňuje vývoj psychoanalýzy od individuálního ke vztahovému pojetí, od zabývání se minulostí k situaci zde a nyní v psychoterapeutickém procesu, od vnitřních organizátorů psychického vývoje k jeho strukturaci vztahy, od důrazu na vlivy v dětství k formování osobnosti i během dospívání a dospělosti. V psychoterapii hraje důležitou roli nevědomé reagování obou účastníků na sebe s výsledkem vytváření též z velké části neuvědomované atmosféry a vztahovosti mezi oběma aktéry, což má terapeut stále reflektovat. Zvláštní kapitolu věnuje autor skupinové psychoterapii a modelům, které se zabývají nevědomou skupinovou dynamikou. 3.4.5
údaje 3.4.1 až 3.4.4 dle jiné metodiky (SCOPUS, další – uvést název) – rešerše uchazeče
3.4.5. Údaje 3.4.1 až 3.4.4 dle jiné metodiky (rešerše uchazeče) celkový počet citací bez autocitací
28
28
počet citovaných prací počet citací uchazeče vydaných v posledních pěti letech bez autocitací
12 14
3.5. Celkové hodnocení publikační činnosti uchazeče 7 vědeckých monografií, 7 kapitol v monografiích a 18 původních prací v odborných časopisech, to vše od roku 1994 dodnes dokumentují rozsáhlou teoretickou reflexi klinicky psychologické a psychoterapeutické praxe uchazeče. Zřejmé se tak stává i těžiště jeho badatelského úsilí: psychosomatika jako filozofický i přírodovědecký předmět výzkumu i jako praktický obor ohledně psychoterapie neuros a psychosomatických onemocnění. Jistým završením tohoto úsilí je jeho poslední kniha z prosince r. 2011 s názvem „Zásady prevence a psychoterapie neuros a psychosomatických onemocnění“, ve které mimo jiné zaplňuje mezeru v dosavadní odborné literatuře týkající se prevence psychogenních poruch, což se stává mezinárodně aktuálním problémem vzhledem ke stoupajícímu výskytu depresí, syndromu vyhoření a poruchám příjmu potravy. Druhým okruhem zájmu a publikací Dr Poněšického je psychoanalýza a její aplikace v psychoterapii i v jiných psychologických oblastech , týkajících se např. diferenciální psychologie žen a mužů, či agrese a moci. Zásadním způsobem se podílí a zasazuje o modernizaci psychoanalýzy, o její aplikaci na meziosobní vztahy a nevědomé (často neverbální, „psychosomatické“) interakce mezi pacientem a terapeutem. Kromě odborné publikační činnosti se Dr Poněšický věnuje ve své přednáškové i publikační činnosti i popularizaci klinické psychologie a psychoterapie tak, aby se neprohluboval příkop mezi expertním věděním a žitým světem (Lebenswelt), jak to např. zdůrazňuje filozof J. Habermas. 3.6. Řešitelství grantů, výzkumných záměrů a center 3.6.3. Člen řešitelského týmu na Roky realizace 1982-1985
1982-1985
1998-2008
2010-2011
Název a číslo grantu VZ nebo VC Člen výzkumného týmu prof. Dr. A. HeiglEversové a prof. Dr Zepfa na Univerzitní klinice H.Heineho v Düsseldorfu, týkajícího se etiopatogenesy psychosomatických onemocnění, specielně Crohnovy choroby Člen výzkumného týmu prof. Dr A. HeiglEversové, prof. Dr Rosina a prof. U.Streecka, týkajícího se teorie psychoanalýzy a psychoanalyticky fundované terapie psychosomatických onemocnění výzkum poruch přijmu potravy ve spolupráci s katedrou psychosomatiky a psychoterapie na lékařské fakultě G. Carus university v Drážďanech. CZ.2.17/3.1.00/32018: Zavedení, rozvoj a modernizace nových bakalářských programů na Pražské vysoké škole psychosociálních studií.
Poskytovatel Univerzitní klinika H.Heineho v Düsseldorfu
OPPA - 3 - Modernizace počátečního vzdělávání Operační program Praha
2011-2012
Psychopatologie- inovace studijní opory v rámci realizace programu Praha adaptibilita a ESF CZ 2.17/3.1.00/34085
3.8. Zhodnocení vědecko-výzkumné činnosti uchazeče Stručná charakteristika hlavních témat vědecko-výzkumné činnosti uchazeče: Hlavním tématem je teoretický i praktický přínos v oboru komplexní terapie psychosomatických onemocnění s důrazem na specifitu psychoterapeutického přístupu. V týmu Prof. F. Heigla a Prof.
29
Anelise Heigl-Eversové se podílel nejen na výzkumu etiopatogeneze psychosomatických onemocnění, nýbrž i na vypracování specifické psychoterapeutické metody, tzv. interakční psychoterapie. Kromě psychosomatiky se uchazeč věnoval a dosud věnuje oblastem, které byly do r. 1989 zanedbávány či diskriminovány. Na základě jeho dlouhodobého pobytu a studiu v SRN uváděl do odborné literatury témata násilí a moci, diferenciální psychologii ženy a muže jakož i nové psychoterapeutické postupy, které zvláště v oblasti psychoanalytické psychoterapie i samostatně rozvíjel. Svá bádání i zkušenosti v oblasti psychoterapie shrnul ve své poslední knize „Zásady prevence a psychoterapie neuros a psychosomatických onemocnění“, vydané koncem roku 2011 v Praze (ISBN 978-80-7837-518-3). 4. Další tvůrčí činnost relevantní k oboru habilitace 4.1
Další profesní kvalifikace 1973 atestace z psychiatrie 1977 dokončení výcviku ve skupinové psychoterapii SUR 1978 dosažení psychoterapeutické kvalifikace 1985 dosažení titulu psychoanalytika (DGPT) 1988 výcvikový terapeut pro skupinovou psychoterapii a vedení a výcvik v balintovských skupinách 1996 získání titulu odborného lékaře pro obor „Psychosomatika a psychoterapie“ 1998 Získání kvalifikace cvičného psychoanalytika a supervizora individuální i skupinové psychoterapie 4.1.1
Výlučnost práce v oboru (provádění zvláště náročných výkonů, zavedení nových metod či zdokonalení stávajících atd.):
Založení nového oddělení při Psychosomatické klinice Berggiesshuebelu pro léčbu anorexií, bulimií a hraničních poruch osobnosti, včetně vytvoření a aplikace jím vytvořeného komplexního psychoterapeutického a komunitního programu, a přednášek a publikací na toto téma. 4.2
Autorství významných uměleckých děl či organizace tvůrčích akcí nejvýznamnější díla nebo jiné realizace (vystoupení, koncerty, překlady krásné literatury a poezie atd.) Vystoupení v rámci akce (cyklu) : „Praha a její dcery“ realizované Národním museem v Praze 21.1 a 24.1.2012 4.2.2 hlavní přínos k umělecké činnosti v daném oboru (kupř. vytvoření nové technologie, stylu či založení školy) 4.2.3 organizace významných akcí (workshopy, festivaly, symposia, výstavy atd.) 4.2.4 recenze a jiné ohlasy na umělecká díla a tvůrčí činnost (katalogy výstav a dalších uměleckých akcí, monografie věnované uchazeči jako umělci, recenze v odborných časopisech atd.) 4.2.1
4.3. Popularizující publikace popularizující monografie kapitoly v popul. monografiích studie v nerecenz. časopisech a sbornících
české a slovenské 1 5 52
cizojazyčné
30
recenze v tisku a nerecenz.časopisech překlady edice sborníků články v tisku
5
2
5. Ostatní činnosti 5.1. Aktivní účast na mezinárodních vědeckých konferencích 5.1.1. přednášející ve smyslu invited speaker (v příloze doložit zvacími dopisy nebo programy tří nejvýznamnějších akcí) Strukturální a funkční poruchy osobnosti. Úvodní přednáška na Česko-Slovenské psychoterapeutické konferenci 26 – 29.10.2005 v Trenčianských Teplicích Veränderungsprozesse während der Psychotherapie (Proces změny v psychoterapii). Slavnostni přednáška ke 150. výročí narozeni S. Freuda, pořádaná Psychoanalytickým Institutem Vorarlberg a Židovskou obcí v rakouském Bregenzi, 3 - 4.2.2006 Psychoterapie, Imagination, Neuropsychologie und Intersubjektivität. Vyžádaná přednáška na úvod 11. Mezinárodního kongresu KIP (Katatymní a imaginativní psychoterapie), Praha, Obecní dům, 7 – 10.6. 2007 Příčiny a druhy agrese a její zvládání. Vyžádáná přednáška na Konferenci o domácím násilí, Bratislava, 28 – 29. 11. 2007 Nemotivovaná agrese. Vyžádaná přednáška na mezinárodní Konferenci s názvem : Mladá generace a násilný svět, pořádaná Purkyňovou universitou v Ústí nad Labem a SIT (mezinárodní organizace Systems in Transition), Ústí nad Labem, 4 – 5.6. 2009 Neuropsychoterapie. Vyžádaná přednáška na celostátním semináři, pořádaném katedrou psychologie a psychosomatiky LF MU v Brně, 8. 12. 2011 Léčebný potenciál v psychoterapeutickém vztahu. Vyžádaná předanáška na 14. mezinárodní psychosomatické konferenci v Liberci, 11 – 13.10 2012 Sehnsucht nach persönlicher Beziehung in der Psychotherapie. Přednáška na 14. konferenci o psychosomatice a psychoterapii, pořádaná Drážďanskou universitou Gustava Caruse 5-6. 10. 2012 v Drážďanech. Intersubjektivität in der Psychoanalyse. Přednáška na Institutu dynamické psychoterapie, Drážďany 13.6. 2012. Dr. Poněšický zahajoval vědeckou konferenci České psychoterapeutické společnosti CLS JEP přednáškou: Budoucnost psychoterapie - strukturální poruchy osobnosti 18. 1. 2013 v Lékařském domě v Praze. 10 - 12.10. 2013 se koná v Ostravě mezinárodní psychiatrická konference věnovaná léčbě v psychiatrii. Dr. Pněšický byl vyzván stát se garantem dvou sympozií: Psychoanalytická a psychodynamická psychoterapie s referátem "Psychoanalytická interakční psychoterapie" a Psychodynamika , psychobiologie a terapie deprese se stejnojmenným referátem 5.1.2. jako organizátor konference, člen jejího přípravného výboru
31
Člen přípravného výboru organizace pravidelných Psychosomatických konferencí r. 2008, 2010 a 2012. 5.1.3. předseda sekce konference (chairman) Lze vyjmenovat nejvýše tři nejprestižnější akce v každé kategorii. Prezident 14. Psychosomatické konference, Liberec 11-13.10.2012. 5.2. Členství ve vědeckých nebo uměleckých radách (seznam institucí, uvedených jmenovitě s daty členství) Předseda Pražského psychoterapeutického institutu Člen akademické rady Pražské vysoké školy psychosociálních studií, s.r.o. 5.3. Členství v redakčních radách vědeckých časopisů (seznam s názvy časopisů, daty působení v redakčních radách, případně IF časopisu): Člen redakční rady a mezinárodního poradního sboru časopisu PSYCHOSOM pro psychosomatickou a psychoterapeutickou medicínu. 5.4. Významná ocenění za vědeckou činnost v oboru Uvedena budou jak ocenění za jednotlivé práce, tak za dlouhodobý přínos pro obor, datum udělení ceny a instituce, která ocenění udělila.: „Čestný diplom za rozvoj Pražské psychoterapeutické fakulty“ z 30.11.2002. Ocenění uděleno Pražskou vysokou školou psychosociálních studií a Pražskou psychoterapeutickou fakultou. 10.10.2013 udělena pamětní Heverochova medaile Českou Psychiatrickou společností 5.5. Postgradualní doškolování na a) Drážďanském institutu pro psychoterapii a Lipskem psychoanalytickém institutu ve formě přednášek, seminářů, skupinových i individuálních supervizí (ca 150 hodin za rok, viz potvrzení), pro psychology a lékaře nacházejícími se v psychoterapeutickém výcviku. S tím souvisí i vedení závěrečných prací a členství ve zkušební komisi. b) Vedení sebezkušenostního , teoretického i praktického psychoterapeutického výcviku SUR v České republice v rámci Pražského psychoterapeutického instiutu , jehož byl po úmrtí doc. MUDr Skály předsedou a od r. 2011 v rámci akreditované Pražské vysoké školy psychosociálních studií. Dále se spolupodílel na rozvoji Psychosomatické kliniky v Praze, kde poskytuje supervize a pořádá semináře. 6. Závěr stanoviska habilitační komise MUDr. PhDr. Jan Poněšický, Ph.D. je od r. 1985 činný ve funkci primáře zprvu na Psychosomatické klinice v Isny/SRN, od r. 1996 na psychosomatickém oddělení Median kliniky v Berggieshübelu/SRN, kde je zaměstnán od r. 2008 na částečný úvazek. Mimo to se intensivně podílí na postgraduální doškolovací i vědecké činnosti Drážďanského a Lipského institutu pro dynamickou a psychoanalytickou psychoterapii. Předtím, od r. 1979, působil na universitních psychoterapeuticko-psychosomatických pracovištích v Göttingenu a Düsseldorfu, kde se podílel na výzkumu psychosomatických onemocnění i na vývoji specifických psychoterapeutických postupů. Posléze se stal v tomto oboru školitelem a přispíval k zavádění těchto nových metod jak do jiných psychosomatických klinik, tak i do léčby alkoholizmu a závislosti na drogách. Sám zkoncipoval a uvedl do praxe komplexní
32
psychoterapeutický program pro léčbu anorexií, bulimií a hraničních poruch osobnosti, jenž byl pro svoji úspěšnost nafilmován a vysílán německou televizí (a slouží jako výuková pomůcka na videu). Po r. 1989 spolu s doc. PhDr. Růžičkou, Ph.D. koncipoval a zakládal Pražskou psychoterapeutickou fakultu, z které o 10 let později vzešla Pražská vysoká škola psychosociálních studií. Přenášení nabytých znalostí i vlastních psychoterapeutických zkušeností motivovalo Dr. Poněšického k přestěhování ze západního Německa k Drážďanům, což mu umožnilo se aktivně podílet na výuce i doškolování budoucích sociálních pracovníků a psychoterapeutů v České republice. Zároveň začal kromě pravidelných příspěvků do odborných časopisů (navazujíce na obsáhlou publikační činnost před jeho emigrací r. 1977) uveřejňovat monografie s psychosomatickou a psychoanalytickou tematikou. Snažil se i uvádět do české odborné literatury dosud málo diskutovaná témata jako problematiku diferenciální psychologie ženy a muže, agrese, násilí a moce, jakož i propojení psychologie, psychoterapie, filozofie a neurověd. Jan Poněšický se aktivně účastní aktivit mezinárodní psychoanalytické společnosti, přednáší na jí pořádaných kongresech, jeho příspěvky jsou publikovány v příslušných sbornících. V České republice i v zahraničí je zván ke spolupráci na výzkumu a vývoji nových psychoterapeutických metod týkajících se psychosomatiky i integrace neuropsychologie (výzkumu činnosti mozku) a psychoterapie (pod pojmem neuropsychoterapie). Na základě výše uvedených skutečností komise dochází k závěru, že Jan Poněšický splňuje všechny podmínky habilitačního řízení FF UK a doporučuje vědecké radě, aby návrh na jmenování Jana Poněšického docentem pro obor klinická psychologie postoupila k dalšímu řízení.
Počet přítomných 5 Hlasovalo pro 5 Hlasovalo proti 0 Zdržel se 0 V Praze dne
Předseda: prof. PhDr. Petr Weiss, Ph.D. …………………………………. Členové: doc. PhDr. Jiří Šípek, CSc., Ph.D. …………………………….. prof. PhDr. Ladislav Lovaš, CSc. ……………………………. prof. PhDr. Mojmír Svoboda, CSc. …………………………… prof. PhDr. Marek Franěk, CSc., Ph.D. …………………………
33
