Zápis z jednání Královéhradecké krajské sekce Asociace muzeí a galerií ČR Datum konání:
21. 2. 2014 od 10 hodin
Místo konání:
Městské muzeum ve Dvoře Králové nad Labem
Přítomni: PhDr. Michal Babík (Regionální muzeum a galerie v Jičíně); Ilona Fidlerová (Městské muzeum Žacléř); Mgr. Václav Horák (Městské muzeum v Hořicích); Mgr. Milan Horký (Muzeum Boženy Němcové v České Skalici); Jiří Hladík (Městské muzeum Nové Město nad Metují); Petra Jahnová (Třebechovické muzeum betlémů); Mgr. Alexandra Jiřičková (Městské muzeum ve Dvoře Králové nad Labem); Mgr. Jan Kohout (Městské muzeum Nový Bydžov); Mgr. Petr Landr (Regionální muzeum v Náchodě); Mgr. Naděžda Machková-Prajzová, PhD. (Muzeum východních Čech v Hradci Králové); Mgr. Vlastimil Málek (Muzeum Podkrkonoší v Trutnově); PhDr. Pavel Mertlík (Krajský úřad Královéhradeckého kraje); PhDr. Olga Mertlíková (Městské muzeum v Jaroměři); Vendula Poláková (Městské muzeum Žacléř); Blanka Zázvorková (Krkonošské muzeum ve Vrchlabí) Omluveni: Mgr. Jitka Rychlíková (Východočeské muzeum v Pardubicích); Eva Hylmarová (Muzeum bratří Čapků v Malých Svatoňovicích); PhDr. Vlastimil Havlík (Textilní muzeum v České Skalici)
Program: 1) Společný webový portál muzeí Královéhradeckého kraje Dr. Babík informoval o tom, že Regionální muzeum a galerie v Jičíně opět podalo žádost o grantovou podporu na Královéhradecký kraj v souvislosti s podporou projektu Společný webový portál muzeí Královéhradeckého kraje. V roce 2013 nebyl tento projekt podpořen. V případě podpory v roce 2014 budou jednotlivá muzea informována a v případě zájmu budou do projektu zařazena také. 2) Postoje organizacích oprávněných k provádění archeologických výzkumů k snahám Archeologického ústavu AV ČR o podpis nových dohod Dotazem bylo zjištěno, že u organizací oprávněných k provádění archeologických výzkumů (Náchod, Trutnov, Rychnov nad Kněžnou, Hradec Králové, Jičín) byla zaznamenána snaha Archeologického ústavu AV ČR o podpis nové dohody pouze u dvou organizací: Muzea východních Čech v Hradci Králové a Regionálního muzea a galerie v Jičíně. Dr. Mertlík přednesl poznatky ze setkání úředníků všech krajů v České republice, ze kterých vyplynulo, že zmíněné snahy se týkají s největší pravděpodobností pouze dvou krajů v České republice: Královéhradeckého a Libereckého. Zároveň Dr. Mertlík předal verzi nové dohody připomínkovanou Krajským úřadem Libereckého kraje. Dr. Mertlík doporučil každé oslovené oprávněné organizaci zvážit svůj postoj k nové dohodě. Dr. Machková-Prajzová prezentovala postoj Muzea východních Čech v Hradci Králové, dle kterého muzeum v současné chvíli nebude jakoukoliv novou dohodu podepisovat. Ke stejnému názoru se přiklonil také Dr. Babík z jičínského muzea. 3) Novinky v legislativě Dr. Babík informoval o drobné novelizaci zákona 122/2000 Sb. (§2 zákona nově hovoří o sbírce jako „věci hromadné“) a upozornil především na to, že tato změna by se teoreticky mohla vztahovat na pojištění sbírky jako takové (ztráta předmětu už nemusí být prostou ztrátou, ale mohla by být kvalifikována i ve vztahu ke sbírce jako celku jako „poškození věci hromadné“). Novela je účinná od 1. ledna 2014, více informací v příloze č. 1. Dále byly v diskusi probírány informace související s darovacími smlouvami ve vztahu k novému Občanského zákoníku (viz stanovisko AMG). Problém se obecně netýká muzeí, vlastníkem jejichž
sbírky je stát. Obecně zaznělo u představitelů jednotlivých muzeí nepochopení k nově upravenému stavu. Mgr. Horký například uvedl absurdní příklad toho, kdy jim bylo ze Sýrie zasláno arabské vydání Babičky. Dr. Machková-Prajzová upozornila na to, že dle výkladu jejich právního poradce je obcházení darovací smlouvy formou kupní smlouvy (za symbolickou částku) nevhodné. Zároveň slíbila jejich právní rozbor zaslat k dispozici všem členům krajské sekce AMG. Dr. Babík informoval o snaze Dr. Kuchyňky z exekutivy AMG, kdy AMG požádá Generální finanční ředitelství v Praze o metodické vyjádření ke stanovení ceny darů movitých předmětů (zda má jít o odhad stanovený soudním znalcem nebo může cenu na základě zkušeností stanovit kurátor). V případě, že bude Generálním finančním ředitelstvím vydán metodický pokyn, měl by být závazný pro všechny finanční úřady v ČR. Obecně bylo doporučeno s darovacími smlouvami vyčkávat a v případě nouze uzavírat kupní smlouvu. Co se týká legislativy, Dr. Babík dále informoval o souboru připomínek k novelizaci zákona 122/2000 Sb., které shromáždilo AMG. Tento materiál je přílohou č. 2 tohoto zápisu. 4) Projekt OPVK: „Další vzdělávání pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“ Dr. Machková-Prajzová přednesla informaci o tom, že projekt bude v letech 2014-15 pokračovat nabídkou školení všem muzeím v Královéhradeckém kraji. Podrobné informace budou včas vyvěšeny na webových stránkách hradeckého muzea případně je jejich harmonogram k dispozici přímo u paní ředitelky. 5) Informace z jednotlivých muzeí Přítomní informovali o plánovaných aktivitách muzeí v roce 2014. Mimo jiné Dr. Machková-Prajzová pozvala na Ozvěny Musaionfilmu (14. 3. v Muzeu východních Čech). 6) Prohlídka nově rekonstruovaných prostor Městského muzea ve Dvoře Králové nad Labem a stálé expozice Tradice vánočních ozdob v doprovodu Mgr. Jiřičkové Příští jednání sekce proběhne v polovině roku 2014. Zapsal: M. Babík
Seznam příloh: Příloha č. 1: Článek dr. Žalmana k drobné novelizaci zákona 122/2000 Sb. Příloha č. 2: Soubor připomínek AMG k novelizaci/změně zákona 122/2000 Sb. Příloha č. 3: Stanovisko právního poradce MVČ v Hradci Králové k darovacím smlouvám Příloha č. 4: Přehled koncepcí digitalizace jednotlivých krajů
Příloha č. 1 Co je to vlastně ta sbírka muzejní povahy? K novele zákona č. 122/2000 Sb., účinné od 1. ledna 2014
Ačkoliv je o mně známo, že mám rád tzv. banální otázky, po přečtení názvu tohoto článku jste si možná pomysleli, že to už vážně přeháním. Každý den se sbírkami pracujete a bude vám někdo vysvětlovat, co to ta sbírka je!? Přesto prosím, dočtěte tento krátký článek do konce. Dozvíte se něco nového, protože článek reaguje na úplně čerstvou novelu zákona č. 122/2000 Sb., která nabude účinnosti 1. ledna 2014.
Pojem sbírka muzejní povahy se začal v českém muzejnictví užívat teprve v souvislosti s přijetím zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů. Až do té doby se užívaly pojmy „muzejní sbírka“ nebo „sbírka muzea nebo galerie“, které ale přestaly vyhovovat, protože označovaly pouze sbírky uchovávané v muzeích a galeriích, jenže citovaný zákon se vztahuje nejen na ně, ale také na obdobné sbírky uchovávané mimo muzea a galerie. A tak sbírky, na něž se zákon vztahuje, jsou nazývány sbírkami „muzejní povahy“, což především značí, že se jedná o sbírky určené k trvalému, resp. dlouhodobému („muzejnímu“) uchovávání. Jsou zapsány do Centrální evidence sbírek (CES), čímž je deklarován veřejný zájem na jejich uchování. Veřejný zájem na sbírkách muzejní povahy je ale nyní nově upraven zákonem č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva.Tento zákon v Části třicáté třetí, Čl. XXXVIII, mění zákon o ochraně sbírek muzejní povahy mimo jiné tak, že se v § 2 zákona č. 122/2000 Sb. za odst. 1 vkládá odst. 2 ve znění „Sbírka, jejímž vlastníkem je Česká republika nebo územní samosprávný celek, je veřejným statkem podle zvláštního právního předpisu“. Tím zvláštním právním předpisem je zákon č. 89/2012, občanský zákoník, který v ustanovení § 490 uvádí, že „věc určená k obecnému užívání je veřejný statek“. Sbírky zapsané v CES musí splňovat definici sbírky muzejní povahy, která je uvedena v ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 122/2000 Sb. Ta říká, že jde o sbírku, „která je ve své celistvosti významná pro prehistorii, historii, umění, literaturu, techniku, přírodní nebo společenské vědy“. Zastavme se u slov „významná“ a „ve své celistvosti“. Zákon jimi sděluje, že sbírka muzejní povahy musí být „významná pro…“ a tento význam je před zápisem do CES ověřován týmem odborníků – Radou pro CES – zřízeným při Ministerstvu kultury. Užitím slov „ve své celistvosti“ zákon říká, že ten „význam pro…“ se vztahuje na sbírku jako celek, nikoliv na jednotlivé věci, které ji tvoří. V tomto smyslu rovněž zákon č. 303/2013 Sb. mění zákon č. 122/2000 Sb., když v § 2 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Má se za to, že sbírka je věcí hromadnou.“. Věc hromadná je podle ustanovení § 501 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (nabude účinnosti 1. ledna 2014) definována jako „soubor jednotlivých věcí náležejících téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, pokládá se za celek a tvoří hromadnou věc“. Shrneme-li to, lze sbírku muzejní povahy definovat takto: „Sbírkou muzejní povahy je podle ustanovení § 2 odst. 1 a 2 zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů sbírka, která je ve své celistvosti významná pro prehistorii, historii, umění, literaturu, techniku, přírodní
nebo společenské vědy; tvoří ji soubor sbírkových předmětů (sbírkovým předmětem je věc movitá nebo nemovitost nebo soubor těchto věcí, a to přírodnina nebo lidský výtvor) shromážděných lidskou činností. Je veřejným statkem a má se zato, že se jedná o věc hromadnou ve smyslu ustanovení §490 a 501 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Co tedy z novely zákona č. 122/2000 Sb. konkrétně plyne? Především to, že sbírku muzejní povahy ve vlastnictví státu, kraje nebo obce neužívá pouze její vlastník, ale je „určena k obecnému užívání jako veřejný statek“, a dále to, že označení sbírky muzejní povahy jako věci hromadné již nelze pokládat za jakýsi účelový terminus technicus jako dosud, ale sbírka se za takovou věc (za celek) skutečně pokládá. „Společným označením“ pro sbírku muzejní povahy je její název a evidenční číslo, které jsou uvedeny v osvědčení Ministerstva kultury o zápisu sbírky do CES. Pro vlastníky a správce těchto sbírek muzejní povahy z toho plyne také to, že např. nevratné poškození či ztráta jednoho sbírkového předmětu (s výjimkou jejich vyřazení ze sbírky z některého z důvodů uvedených v zákoně č. 122/2000 Sb.) mohou být kvalifikovány nikoliv pouze ve vztahu k poškozenému či ztracenému předmětu, ale jako poškození věci hromadné.
Jiří Žalman
Příloha č. 2
Souhrn připomínek k materiálu Právní a legislativní prostředí, v němž se realizuje péče o movité kulturní dědictví a k zákonu č. 122/2000 Sb., v platném znění
1) Nový zákon x novelizace stávajícího Je třeba rozhodnout, zda půjde pouze o novelu stávajícího zákona o správě a ochraně sbírek muzejní povahy, nebo o zcela nový zákon, který nebude jen o správě a ochraně sbírek, ale i o muzeích jako institucích. – Názor na tento bod není jednotný (J. Dolák nedoporučuje zcela nový zákon, ostatní se takto jasně nevyjadřují a uvádějí, buď novelizaci, nebo nový zákon). Komentář exekutivy AMG: Rozhodnutí mezi novelizací a zcela novým zákonem bude záležet na posouzení připomínek ke stávajícímu zákonu. Ať už půjde o nový zákon, nebo o novelu, nemůže být v souladu s naším právním řádem retroaktivní, jako se to stalo u novely vyhlášky č. 275/2000 Sb. v letošním roce. V rámci přípravy nového zákona, či novely toho stávajícího musejí být jasně definovány všechny pojmy, s nimiž následně pracuje vyhláška, případně metodický pokyn (např. oborová sbírka, digitalizace, fotografování předmětů a sbírek). Dále by měl být vyřešen vztah k zákonu o účetnictví, podle nějž jsou sbírky vedeny v účetní evidenci v hodnotě 1,- Kč celé sbírky a tato hodnota se ani nákupy nezvyšuje! Bude zajímavé, pokud bude některá pojišťovna řešit pojistnou událost, zda nebude argumentovat tím, že žádná škoda de facto nevznikla, když účetní hodnota celé sbírky je 1,- Kč. Stejně bezzubě vyznívá upozornění, že na základě novely zákona č. 122/2000 Sb., která nabude platnosti 1. 1. 2014 a o níž se exekutiva AMG dověděla až den po jednání na MK ČR ze zaslaného článku dr. Žalmana, poškození, či ztráta sbírkového předmětu může být posuzováno jako poškození věci hromadné. Opět bude poškozena věc hromadná v účetní hodnotě 1,- Kč, tudíž může jít maximálně o přestupek.
2) Definice muzea a stanovení standardů Vícekrát se objevuje připomínka týkající se definice muzeí, tedy zda budou podle zákona muzei pouze instituce, které mají sbírky zapsané v CES. (Muzeum skla a bižuterie Jablonec nad Nisou, Židovské muzeum) Jak bude zajištěno, aby registrovaná muzea byla odlišena od těch neregistrovaných, spíš panoptik typu Muzeum tortury - (Muzeum skla a bižuterie Jablonec nad Nisou)
Komentář exekutivy AMG: Nutno stanovit standardy pro činnost muzeí a nevázat registraci muzeí jen na zápis sbírek v CES, ale posuzovat ji podle toho, zda dotyčné instituce zajišťují, či nezajišťují standardizované služby. Podle současného znění § 9, odst. 3 stávajícího zákona se totiž povinnosti podle odst. 1 téhož paragrafu týkají jen správců sbírek zapsaných v CES, které jsou ve vlastnictví státu nebo územních samosprávných celků. De facto to např. znamená, že soukromá muzea mohou požádat o zápis sbírky do CES, aniž vedou jakoukoli sbírkovou evidenci, nemusejí provádět inventarizaci, zpřístupňovat sbírky atd. Stejně tak je protismyslné, aby registraci nemohlo získat soukromé muzeum, které zajišťuje všechny standardizované veřejné služby, ale jeho vlastník se nechce registrovat v CES.
3) Vztah vlastník x správce sbírky u některých úkonů §12, odst. 3 – inventarizační komisi tvoří nejméně 3 osoby jmenované vlastníkem – bylo by vhodné v případě, že je muzeum samostatným právním subjektem, aby mohl inventarizační komisi jmenovat i statutární zástupce správce sbírky, jako je tomu při inventarizacích jiného majetku organizace. (Jan Dolák) § 4, odst. 1 zákona 122/2000 Sb. uvádí, že žádost o zápis do CES podává vlastník, ve vyhlášce č. 275/2000 Sb. je v příloze č. 1 na tiskopisu uvedeno u sbírek, jejichž vlastníkem je ČR nebo územní samosprávný celek, vyplňují organizace, které sbírku spravují. Komentář exekutivy AMG: V takovýchto případech v zákoně uvést: vlastník, nebo správce.
4) Ochrana sbírek §9, odst. 1, písm. j) nutno vyřešit převod sbírek, nebo jen sbírkových předmětů na jiné subjekty i u státu a ÚSC, např. v souvislosti se zákonem o církevních restitucích. Řešit ochranu sbírek při případném rušení příspěvkových organizací ÚSC a jejich transformaci na jiné právní subjekty. V rámci CES vytvořit možnost samostatného přehledu evidence zcizených předmětů. Přehodnotit dosavadní praxi, že odcizený sbírkový předmět není možno ze sbírky vyřadit, ani když policie trestní stíhání zastavila. Takovýto předmět ale dlouhodobě přestává být fyzicky součástí sbírky. Komentář exekutivy AMG: V případě, že by se odcizený předmět někdy do muzea vrátil, by bylo možno ho znovuzařadit po rozšíření bodu C. 12 – typ změny DOHLEDÁNÍ PŘIDÁNÍ PŘÍRŮSTKOVÉHO NEBO INVENTÁRNÍHO ČÍSLA, k němuž EXISTUJE EVIDENČNÍ ZÁZNAM ve sbírkové evidenci vlastníka, ale které nebylo zapsáno v CES, či z ní bylo vyřazeno, protože k záznamu nebyl nalezen sbírkový předmět, ale byl dodatečně dohledán („starý sběr“), nebo byl odcizený předmět vrácen.
5) Digitalizace sbírek a centrální úložiště dat
V první řadě je potřebná definice toho, co je digitalizace sbírek (např. Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě). Velmi precizně komentovalo ŽMP: Předpokládáme, že vzniká národní koncepce digitalizace, která by pojem digitalizace (cíle, důvody, význam) a stanovení standardů měla alespoň základně vymezit. Pokud je tomu tak, pak by plánované úpravy zákona mohly koncepcí definované pojmy implementovat. Pokud s koncepcí při přípravě zákona nelze počítat, pak by jeho novelizace mohla podle našeho názoru spočívat (po rozsáhlé oborové diskuzi, která zatím neproběhla) např. v zakotvení hlavních důvodů digitalizace (ochrana sbírkových předmětů apod.) a popsání základních pojmů. Zákon by mohl doporučovat (nikoliv stanovovat) standardy, a to i pro zveřejňování médií, případně metadat. Stejně tak dobře by však tyto pojmy mohly být prozatím zkušebně vymezeny např. metodickým pokynem s omezenou závazností, a jejich implementace s všeobecnou platností by pak následovala až po jejich ověření v provozech muzejních institucí zřizovaných státem. S tím souvisí zcela zásadní otázka definice sbírkového předmětu, který § 2, odst. 2 zákona č. 122/2000 Sb. definuje výhradně jako věc movitou nebo nemovitou, nebo soubor těchto věcí. V CES je uveden obor 21 – fotografie, filmy, videozáznamy a jiná média – z toho plyne nutnost definovat, co se rozumí oněmi „jinými médii“, když v současné době i fotografie už nejsou fotografovány na film a nemají tedy žádnou hmotnou podstatu, totéž je možno říci třeba o architektonických projektech, které nemají papírovou podobu, ale vznikají v programu CAD. Jestliže třeba byly do sbírek zařazovány hudební nahrávky na šelakových a vinylových gramodeskách, případně magnetofonové pásky, budou v současné době zařazovány nahrávky na CD, DVD, blueray a jak bude zajištěno trvalé uchování? (Muzeum romské kultury pořizuje značné množství nahrávek a fotografií jen v digitální formě, podle zákona to nejsou sbírkové předměty a jejich evidence je tedy de facto na libovůli muzea – vedou je jako nesbírkové kolekce v jakémsi I. stupni evidence). S digitalizací souvisí také otázka centrálního úložiště dat (digitálního repozitáře) – pro menší muzea je zřízení vlastního úložiště nereálné a vzhledem k ochraně dat o sbírkách nelze využít komerčně nabízených úložišť. (Severočeské muzeum v Liberci, Soubor lidových staveb Vysočina)
6) On line zápis do CES Muzea považují za přínosné. Nutno ale vyřešit bezpečnost předávaných údajů. (ŽMP, VMG Česká Lípa) Soubor lidových staveb Vysočina navrhuje nevyžadovat povinné přílohy – kopie evidenčních záznamů předmětů při zápisu přírůstků do CES od „zavedených a prověřených“ institucí. Tyto přílohy požadovat pouze od institucí, u nichž byly zjištěny nesrovnalosti, a od institucí, které se do CES nově přihlásí.
7) Zpřístupnění sbírkových předmětů podle § 9, odst. 1, písm. f zákona 122/2000 Sb.
Formulovat jednoznačněji, že zpřístupněním dle tohoto písmene není jen vystavování, či veřejné předvádění vzhledu sbírkových předmětů, či jejich funkce, ale i zpřístupnění pro vědecké zkoumání, preparaci a konzervaci. (Masarykovo muzeum v Hodoníně)
8) Možnost vyloučení sbírkových předmětů vystavených ve stálých expozicích z povinnosti zpřístupnit je badatelům, nebo je poskytnout k zápůjčkám Nové znění §9, odst. 4. (4) Povinnost podle odstavce 1 písm. f) se nevztahuje na sbírky nebo sbírkové předměty, které: a) jsou provizorně uloženy v prostorách, v nichž s nimi nelze nakládat, aniž by byla ohrožena jejich bezpečnost nebo fyzický stav, b) nelze zpřístupnit k účelům uvedeným v odstavci 1 písm. f) z jiného závažného důvodu definovaného kurátorem sbírky nebo odborným restaurátorem (konzervátorem). Komentář Židovského muzea Praha: Písmeno c) v současném zákoně máme za nadbytečné, aktuálně preparované, konzervované nebo restaurované sbírkové předměty nelze dle našeho názoru vystavovat, aniž by byl ohrožen jejich fyzický stav. Navrhujeme proto ze znění zákona zcela odstranit dosavadní body b) a c) a nahradit je novým zněním.
9)Archiválie v muzeích Nutno dořešit vztah k archivnímu zákonu č. 499/2004 Sb., tedy zda v muzeích, která nemají vlastní archiv, jaký má např. Národní muzeum, ale archiválie jsou jako sbírkové předměty evidovány v CES, mají být ještě evidovány v NAD a dokumentace k nim zpracovávána i podle pravidel pro archivní fondy.
10) Vztah k autorskému zákonu Za podstatnou považujeme otázku veřejných on-line katalogů sbírek zapsaných v CES, opatřených obrazovými (digitálními) zobrazeními sbírkových předmětů. Zde navrhujeme znovu oslovit MK ČR, aby v případě novely Autorského zákona plédovalo za odstranění autorsko-právní ochrany zveřejnění obrazových záznamů sbírkových předmětů, od smrti jejichž původců ještě neuplynulo 70 let, ale které jsou součástí sbírky zapsané v CES. Domníváme se, že lze operovat právem veřejnosti k přístupu k těmto informacím. Vlastníka (správce) sbírky považujeme za možné omezit v technických náležitostech zveřejnění obrazových záznamů těchto sbírkových předmětů (velikost zveřejněných dat, vodoznak atd.), umožňovat však zveřejnění takovýchto sbírkových předmětů formou tištěného katalogu sbírky a odpírat možnost jejich zveřejnění formou on-line katalogu sbírky považujeme v 21. století za neudržitelné. (Židovské muzeum v Praze)
11) Muzejní knihovny Komise knihovníků navrhuje v souladu se zákonem č. 257/2001 Sb. o knihovnách... upravit následující paragrafy zákona č. 122/2000 Sb. takto: §2 Vymezení základních pojmů Bod 7) doplnit Poskytovateli standardizovaných veřejných služeb jsou muzea a galerie, které spravují sbírky zapsané v centrální evidenci sbírek, v knihovních a archivních systémech evidence, jejichž vlastníkem…..
§ 15 Vztah ke zvláštním právním předpisům doplnit za bod 4) bod 5) v tomto znění: Pokud jsou součástí knihovních fondů muzejních knihoven zapsaných v evidenci knihoven MK ČR též knihy a jiné dokumenty hmotné i nehmotné povahy neevidované v centrální evidenci sbírek, řídí se způsob jejich evidence, ochrany a nakládání s nimi zákonem o knihovnách č. 257/2001 Sb., nebo zákonem o archivnictví a spisové službě č. 499/2004 Sb.
12) Povinnost vlastníka dle §9, odst. 1, písm. l) zákona 122/2000 Sb. strpět označení budovy předepsaným mezinárodním znakem Takovým označením lze v některých případech upozornit zloděje, že v budově mimo městskou zástavbu jsou uloženy sbírky. (Jan Dolák) V letech 2002-2009 se Židovské muzeum v Praze několikrát snažilo od odpovědného pracovníka MK ČR (vedoucí odboru movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií) získat jednoznačné vyjádření ve věci schválené (platné) podoby tohoto označení. Naposledy na sněmu AMG v roce 2009 v Písku se mu dostalo kuloárové odpovědi pracovníka: „Nic se neoznačuje, jelikož neexistuje zákonem stanovená podoba označení. Na podobě a formě znaku se nebylo možné shodnout s památkáři, a řada budov, v nichž jsou sbírky umístěny, spadá pod ochranu zákona 20/1987 Sb. Tedy neexistuje-li zákonem stanovená podoba označení, pokud nelze jeho podobu stanovit, nelze se ani uplatnění zákona ze strany zákonodárce domáhat.“ Je-li tomu skutečně tak, pak mají předmětné ustanovení zákona za nadbytečné.
13) Omezení standardizovaných služeb § 10a, odst. 5, písm. e) zákona č. 122/2000 Sb. J. Dolák upozorňuje na absurdnost tohoto bodu, kdy v případě požáru, či povodně musí mít ředitel k uzavření muzea předchozí souhlas garanta (u muzeí zřizovaných ÚSC by se tedy mělo mimořádně sejít zastupitelstvo a souhlasit s uzavřením muzea, do té doby by hořící muzeum muselo být pro návštěvníky otevřeno).
14) Vymezení základních pojmů Z §2, odst. 1 plyne, že prehistorie, historie, umění a literatura nejsou společenské vědy. Buď tato čtyři slova vymazat a ponechat jen „přírodní a společenské vědy; tvoří ji…“, nebo to celé (od prehistorie až po společenské vědy) nahradit „významná pro kulturu člověka“. V kultuře člověka je totiž i technika a přírodniny. (Jan Dolák)
15) Sbírkotvorná činnost Návrh, že každý předmět získaný sbírkotvornou činností se stane součástí sbírky okamžikem jeho nabytí a zaevidováním v prvním stupni evidence. Teprve následně bude rozhodnuto o jeho zaevidování v II. stupni evidence (Soubor lidových staveb Vysočina) Komentář exekutivy AMG: Návrh SLS Vysočina současná praxe umožňuje. Součástí sbírky se nemusí stát vše, co bylo zapsáno do chronologické evidence, ale s takto získanými předměty, které nezhodnocují sbírku, může být naloženo jinak v souladu se zákonem 122/2000 Sb. (např. tzv. pomocné studijní předměty).
16) Nutnost reagovat na vznik „muzeí“, která vystavují „úlovky“ detektorářů Podle archeologa Masarykova muzea v Hodoníně je nutno reagovat na vznik takovýchto „muzeí“, která prezentují „úlovky“ detektorářů jako dary, dědictví nebo starý nález. Komentář exekutivy AMG: Problém detektorářů se týká spíše zákona o památkové péči, který by měl tento problém řešit.
17) Postih těch, kdo vypůjčený sbírkový předmět poškodí, nebo zničí (ztratí) V zákoně by měly být stanoveny postihy pro ty, kdo vypůjčený sbírkový předmět poškodí, zničí, nebo ztratí. (Masarykovo muzeum v Hodoníně) Komentář exekutivy AMG: Samozřejmě musí být předem stanoveno, kdo bude posuzovat míru zavinění a případný postih. Pokud by měly být sankce příliš vysoké, omezí to určitě možnosti výpůjček, a tím dojde k ochuzení výstav.
18) Zpoplatnění výpůjček sbírek pro komerční účely Masarykovo muzeum v Hodoníně navrhuje zahrnout do novely zpoplatnění výpůjček pro komerční účely.
Komentář exekutivy AMG: Musela by být nalezena jiná forma smluvního vztahu než výpůjčka, protože ta je podle §2193 občanského zákoníku, platného od 1. 1. 2014, stejně jako dosud bezplatná.
19) Pojištění zápůjček Severočeské muzeum v Liberci navrhuje, aby pojištění zápůjček do muzeí hromadně řešilo Ministerstvo kultury, protože muzeum nemá dostatek peněz na pojištění zápůjček a nemůže tak některé akce realizovat. Komentář exekutivy AMG: Naprosto nereálné, musí řešit zřizovatelé muzeí. Zpracoval: PhDr. Zdeněk Kuchyňka 22. října 2013
Příloha č. 3 – Daň darovací – názor advokáta
Příloha č. 4 Informace o přípravě krajských koncepcí digitalizace, stadiu jejich přípravy a požadavcích na zajištění programů pro evidenci sbírek muzejní povahy
Podklad pro MK ČR v souvislosti s možností pokračování programu DEMUS
Odpovědi na otázky: 1) Připravuje Váš kraj digitalizaci, nebo její koncepci? 2) Pokud ano, v jaké fázi je její příprava? 3) Týká se tato koncepce i programů na správu (evidenci) sbírek a archivaci těchto dat?
Jihočeský kraj Ad 1) Ano Ad 2) Na základě dílčích koncepcí zřizovaných muzeí kraje bude zřizovatel začátkem roku 2014 pořizovat programové vybavení – fáze přípravy VŘ na zhotovitele Ad 3) Ano
Jihomoravský kraj Ad 1–3) Jihomoravský kraj považuje digitalizaci sbírek muzejní povahy, která by sledovala současný trend ve vývoji muzejnictví ve světě, za jeden z důležitých úkolů do budoucna. V této chvíli intenzivně jedná s řediteli krajských příspěvkových organizací a sbírá relevantní informace. V současné době však není možné tento úkol splnit zejména s ohledem na kapacitní, technické a finanční možnosti. Nyní se kraj intenzivně zabývá zpracováním Koncepce podpory kultury v Jihomoravském kraji na následující období, ze které by koncepce digitalizace měla vycházet. Je potřebné zanalyzovat současný stav, určit postupy, metody a zejména zdroje financování digitalizace. Proto dosud není možné říci, jestli se koncepce digitalizace bude týkat i programů na správu a evidenci sbírek. Částečná digitalizace sbírek muzejní povahy ve vlastnictví Jihomoravského kraje již proběhla v rámci projektu E-Government.
Počítačové evidenční systémy v příspěvkových organizacích kraje v oblasti kultury jsou problematickou záležitostí, a to zejména s ohledem na jejich nejednotnost a na ohlášené ukončení vývoje systému DEMUS, který využívá pět ze šesti těchto organizací. Touto situací se v současné době kraj intenzivně zabývá. Za předpokladu, že bude vyvinuta nová verze systému DEMUS, bylo by možné uvažovat o něm jako o jednom z možných systémů, který by mohl být zaveden jako jednotný evidenční software pro muzejní sbírky Jihomoravského kraje.
Karlovarský kraj Ad 1) Ne Ad 2) Ne Ad 3) Ne Kraj uvádí zájem o program na elektronickou evidenci a dle svých podmínek by se určitě zapojil.
Královéhradecký kraj Ad 1–3) Královéhradecký kraj žádnou koncepci digitalizace zaměřenou na evidenci sbírek zatím nepřipravuje – právě s ohledem na skutečnost, že nebyl zřejmý postoj MK ČR.
Liberecký kraj Ad 1–3) Kraj připravil projekt digitalizace pro Krajskou vědeckou knihovnu v Liberci, muzea v něm zastoupena nebyla. Nyní probíhá zadávací řízení na dodavatele. Muzea zřizovaná krajem, ale i obecní a soukromá muzea, si digitalizaci sbírek řeší podle svých možností a potřeb. Kraj zatím žádnou koncepci připravovat nebude.
Moravskoslezský kraj Ad 1–3) Kraj digitalizaci ani její koncepci centrálně nepřipravuje, jednotlivé koncepce mají vypracovány muzea krajem zřizovaná s ohledem na podmínky dané instituce.
Olomoucký kraj Ad 1–3) V roce 2013 proběhla jednání k programu Museion bez konkrétních závěrů. Vzhledem k finanční situaci kraje není pravděpodobné, že by v dohledné době došlo
k dalšímu jednání. Od muzeí, která tento program již mají, byly získány ale ne příliš lichotivé informace. Podobná je i situace ohledně archivace dat, tj. kraj v této oblasti nevyvíjí žádné aktivity. Stejně tak není krajem ošetřena digitalizace (formát, rozlišení, způsob uložení, označení atd.), která zatím probíhá jako součást inventarizace sbírek. Jednotně stanovená krajská koncepce není žádná.
Pardubický kraj Ad 1–3) Digitalizace paměťových institucí Pardubického kraje je podchycena Koncepcí rozvoje muzejnictví Pardubického kraje na roky 2010–2015. Pod pojem digitalizace se zde myslí nejen pořizování obrazových digitálních kopií sbírkových předmětů, ale také elektronická evidence muzejních předmětů a prezentace sbírek na webových stránkách muzeí. Digitalizaci provádějí muzea a galerie vlastními silami nebo v rámci dílčích grantů a projektů. Např. Východočeské muzeum v Pardubicích jako partner Univerzity Pardubice v rámci projektu Inovace studijního programu Historických věd, který byl dotován EU za spolufinancování ESF a MŠMT ČR v rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost 2009–2012. Dne 29. listopadu 2013 podal kraj žádost v rámci 19. výzvy v oblasti intervence 2.1 Zavádění ICT v územní veřejné správě. Studie proveditelnosti projektu je zaměřena na evidenční systém, publikační portál sbírek a rozšíření technologického centra kraje. Cílem projektu je pořízení, zpřístupnění a technologické zajištění bezpečnosti digitálních dat sbírkového fondu muzeí a galerií kraje, tj. zavedení jednotného systému evidence sbírek, pořízení jednotného krajského prezentačního portálu sbírek a zároveň rozšíření technologického centra kraje pro uložení digitálních dat paměťových institucí. Samostatně je řešena digitalizace fondu Krajské knihovny v Pardubicích.
Plzeňský kraj Ad 1–3) Rada Plzeňského kraje dne 8. prosince 2011 Usnesením č. 4926/11 schválila Koncepci rozvoje muzeí v Plzeňském kraji na léta 2012–2017, ve které se počítá s vybudováním Digitalizačního centra, které by digitalizovalo sbírkové předměty pro všechny příspěvkové organizace Plzeňského kraje v oblasti kultury. V současné době probíhá příprava projektové dokumentace na toto Centrum. Zároveň probíhá připomínkování nejvhodnějšího systému pro správu sbírek.
Středočeský kraj Ad 1–2) Digitalizace je součástí projektu Rozvoj eGovernmentu ve Středočeském kraji CZ.1.06/2.1.00/08.07144, ale týká se zatím jen části knihovních fondů Středočeské vědecké knihovny v Kladně a malé části sbírkového fondu muzeí a galerií (především opět knih a periodik). Digitalizaci provádí externí firma. V budovaném datovém skladu má být pro každou PO vyhrazen prostor 300 GB. Udržitelnost projektu je do 31. května 2019. Ad 3) V kraji je celkem 19 muzeí a galerií, jejichž zřizovatelem je Středočeský kraj, většina z nich využívá systém Bach; ti, co používali DEMUS s programem končí. Kraj byl osloven zástupci firmy
MUSOFT a provedl předběžnou kalkulaci s rešerší, kolik sbírkových předmětů by bylo třeba konvertovat do nového systému (vstupní náklady by činily cca 5,8 mil. Kč bez DPH v případě, že by se odvíjely od počtu inventárních čísel, nikoli počtu evidenčních karet a ročně by udržovací poplatky přesáhly 1 mil. Kč).). Dne 3. prosince 2013 prezentovali zástupci firmy produkt všem ředitelům PO – ti se mají vyjádřit, zda budou mít o program zájem a požadavek by měl být poté obsažen v plánu investic Středočeského kraje na období 2014–2015 k případné realizaci. Dále je řešena možnost správy sbírek v rámci výzev 19 a 08. Koncepce týkající se správy sbírek neexistuje – byla dokončena Památková koncepce a Koncepce pro regionální funkci knihoven.
Hlavní město Praha Ad 1) V kraji je situace specifická, neboť spravuje pouze jedno muzeum a jednu galerii.
V každé z těchto institucí je situace jiná. Muzeum hl. m. Prahy koncepci digitalizace sbírek vytváří dle vlastních potřeb a možností, s ohledem na případné legislativní požadavky. Hlavním koncepčním záměrem je přechod na evidenci sbírek prostřednictvím programu Museion a systematická obrazová digitalizace sbírek. Galerie hl. m. Prahy pro digitalizaci sbírkového fondu a jeho webovou prezentaci používá program vytvořený společností CGI IT Czech Republic s. r. o. (dříve Logica). V současnosti ukončuje galerie se společností smlouvu a připravuje přechod na systém Museion. Ad 2) Muzeum hl. m. Prahy se podílí na vývoji programu Museion a v současné době využívá možnosti hotové části tohoto programu. Muzeum systematicky provádí obrazovou digitalizaci sbírek. Ad 3) Koncepce digitalizace je s přechodem na nový program evidence sbírek přímo spojena. Kraj Vysočina Ad 1) Kraj Vysočina má zpracovanou koncepci digitalizace – Strategie digitalizace regionálního dědictví Kraje Vysočina 2014+ Ad 2) Strategie byla schválena usnesením Rady Kraje Vysočina č. 1462/27/2013/RK dne 27. srpna 2013. Ad 3) Koncepce se netýká programů pro správu (evidenci) sbírek, ale lze bez problémů využít proces digitalizace i pro sbírkové předměty. Archivace dat muzeí je možné řešit prostřednictvím datového úložiště a tuto možnost část muzeí využívá.
Ústecký kraj Ad 1) Digitalizace sbírek muzejní povahy probíhá v organizacích Ústeckého kraje zcela individuálně – je v režii samotných organizací a jejich zpracování sbírek. Jisté možnosti centrální archivace dat se naskytnou po dobudování krajského digitalizačního centra, včetně repozitáře. Koncepce v současnosti žádná neexistuje a do budoucna s ní bude počítáno až dle výsledků práce digitalizačního centra. Jinými slovy – digitalizace probíhá individuálně, koncepce zatím není.
Ad 2) Až dle výsledků práce digitalizačního centra a fungování repozitáře. Ad 3) V případě fungování repozitáře v uspokojivé míře, je pravděpodobné, že bude připravována koncepce digitalizace komplexněji pro všechny sbírky muzejní povahy kraje a bude se týkat především primárně archivace těchto dat. Otázka jednotného programu na správu (evidenci) sbírek je otázkou výsostně finanční a bohužel nebude pro Ústecký kraj v dohledné budoucnosti pravděpodobně vůbec aktuální. Tj. z pohledu kraje je optimální udržování stávajících typů evidenčních systémů – na nový komplexní (síťový, jednotný, centrální) nejsou finanční prostředky.
Zlínský kraj Ad 1) Ano. Kraj provádí digitalizaci jako součást projektu Rozvoj e-Governmentu ve Zlínském kraji, který je financován z IOP v prioritní ose 2 – Zavádění ICT v územní veřejné správě. Projekt byl schválen dne 15. března 2011 a v roce 2013 měl být ukončen. Ad 2) Zlínský kraj podal žádost do IOP, prioritní osa: 2 – Zavádění ICT v územní veřejné správě, projekt Rozvoj e-Governmentu ve Zlínském kraji II, součástí kterého bude vytvoření Krajského digitálního repozitáře (KDR) – zpřístupnění digitálního obsahu archivů (výstupů digitalizace) paměťových institucí prostřednictvím jednotného internetového portálu pro odbornou i laickou veřejnost. Ad 3) Z projektu byla digitalizována vybraná periodika, publikace knižního fondu, mapy, staré tisky, filmový materiál, fotografie apod. Materiály pocházejí z příspěvkových organizací v oblasti kultury zřízených krajem – Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, Muzeum regionu Valašsko, Muzeum Kroměřížska, Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Hvězdárna Valašské Meziříčí. Většina institucí používá program Bach – připravuje se metodika pro sjednocení datových záznamů a způsobu evidence.
