Zápis z jednání. 1. den

Zápis z jednání 1. den Jednání zahájil úvodním slovem Mgr. TomᚠGremlica z ÚEP. S organiza ními podrobnostmi seznámila Mgr. Barbora Šafá ová (ÚEP). Poté pozdravila ú astníky setkání starostka m sta Štramberk paní Jana Michnová. Po paní starostce seznámila Mgr. Jana Vav inová (MŽP), kontaktní osoba pro Karpatskou úmluvu v R, s aktualitami v Karpatské úmluv . eská republika vzhledem k podílu Karpat z celkové plochy státu (7 %) je v napl ování úmluvy dost aktivní. V sou asné dob probíhá ratifikace Protokolu o ochran a udržitelném využívání biologické a krajinné rozmanitosti Karpat – zatím nevstoupil v platnost, protože není ratifikován dostate ným po tem stát . Seznámila s projekty MŽP na podporu napl ování úmluvy (Mapa Moravskoslezského kraje, Kulaté stoly, Lidé a p íb hy Karpat, p ísp vky na webu CHM). V rámci 14. výzvy Opera ního programu životní prost edí – prioritní osa 6 – pokud žadatel prokáže souvislost s Karpatskou oblastí, tak získá body navíc. VIS Bílé Karpaty – kontaktní osoba pro CNPA a zapojují se do projektu WWF (Chrán ná území pro žijící planetu), CPAMETT, seminá e pro „praktiky“, metodika pro hodnocení ekonomických a p írodních hodnot v CHÚ na modelových územích, mezery v ekologických sítích, aktivity v rámci roku biodiverzity. P edstavila harmonogram karpatských jednání. Informovala také o p íprav podání projektu u fond EU pro jihovýchodní Evropu – Bioregio Carpathians (management biodiverzity pro udržitelný rozvoj Karpat). R by se m la zapojit, problém s hledáním partner a dofinancováním. Mgr. Barbora Šafá ová p ednesla prezentaci, ve které krátce informovala o uskute n ných setkáních. Setkání ve Štramberku je v po adí již šesté, setkávají se zde lidé z r zných oblastí. P edchozí Vsetín (2006) – úvodní setkání, Brno (2006) – pro státní správu. 2007 – díky ANPED a Ústavu pro ekopolitiku byla zahájena pravidelná setkání a budování kontakt , další setkání Zlín a Uherské Hradišt , výstava Tajemné Karpaty, 2008 – setkání v Rožnov pod Radhošt m. Seznámila se zám rem 2. konference smluvních stran zjistit a ochránit karpatské kulturní a p írodní d dictví. Proto se v roce 2008 za alo d dictví mapovat a vznikla Mapa p íklad Karpatského d dictví ve Zlínském kraji. Nyní se dokon uje Mapa karpatského d dictví v Moravskoslezském kraji. Mapy karpatského d dictví obsahují výjime né p íklady karpatského d dictví a pé e o n j (hmotné i nehmotné, p írodní i kulturní), jsou zde popsány i kontakty, rizika a specifika ochrany. Cílem je vybírat živé d dictví, nekomer ní akce, také nap . p edávání tradice mladší generaci, používání tradi ních materiál a postup takových, které nenarušují p írodu, jsou zde také p íklady p eshrani ní spolupráce. Cílem není vytvo ení turistického materiálu, ale m l by také p isp t k ochran a managementu cestovního ruchu v environmnetáln citlivých oblastech. Na projektu spolupracují Ústav pro ekopolitiku, VIS Bílé Karpaty, SOP Salamandr, MŽP, Moravskoslezský kraj. Dále p edstavila nový projekt (revolvingový fond MŽP na podporu UR) – D dictví Jablunkovska: Karpatská úmluva v praxi Podpo eno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finan ního mechanismu EHP a Norského finan ního mechanismu prost ednictvím Nadace rozvoje ob anské spole nosti.

V mikroregionu Jablunkovsko cht jí chránit d dictví, podpo it šetrný cestovní ruch. V praxi: mapování p íklad d dictví (do hloubky), vytvo ení Portálu Karpatského d dictví Jablunkovska, vytvo ení informa ního CD pro obce a vzd lávací program pro školy, beetagy, rozší ení výstavy Tajemné Karpaty, ankety pro návšt vníky a obyvatele, seminá e a setkávání stakeholder . Dalibor Kvita (o.s. Hájenka) seznámil s aktivitami NNO v oblasti ochrany p írody ve Štramberku. Úvod o Štramberku – m sto od roku 1359, krasové území, území na hranici mezi hercynikem a karpatikem – míchání a navíc pronikají druhy i panonské (vápenec). Nejstarší NNO p sobící ve Štramberku je SOP Apollo (1982), o.s. Hájenka (od 1996, p v. název Blud), do ruku 2001 Tajga ekologická organizace, v roce 2002 n kolik ú elových o.s. kv li zám ru výstavby cementárny, ty ale všechny zanikly. SOP Apollo se zam uje na praktickou ochranu p írody, práci s ve ejností a mládeží (30 len , jen dobrovolníci). Pe ují o 2 ha pozemk v PP Kamenárka, VKP Sukcese v lomu a vstava ová louka, zapojují se do celostátních kampaní (den Zem apod.) a akcí (monitoringy apod.). O.s. Hájenka – praktická ochrana p írody, environmentální vzd lávání a poradenství, 16 len , 3 profíci, pe ují o 4 ha pozemky na šesti lokalitách také celostátní aktivity. Ekologická organizace Tajga – praktická ochrana p írody, 3 lenové profíci, 2 ha pozemk na 2 lokalitách, v sou asnosti v latentním stavu. Informoval o jednotlivých aktivitách: Repatriace jason ervenookého – SOP Apollo, od roku 1983, od roku 1986 první odchovy v zajetí a od roku 1991 populace bez intervence, jen se monitoruje a pe uje o biotopy. Jaso ervenooký byl vyhuben ve 30. letech pro eskou republiku v souvislosti se zm nami hospoda ení a t žbou. Dnešní motýly pocházejí ze Slovenska. Motýl se rozší il z lomu Kotou až k fabrice, takže se dnes odchytávají housenky. Ochrana obojživelník a plaz – zajiš ování migrace (ropucha obecná, skokan hn dý), v dobývacím prostoru Kotou – Štramberk záchranné transfery (o.s. Hájenka). V roce 2002 rekonstrukce nasucho kladených kamenných zídek – v rámci obnovení biotopu pro plazy (o.s. Hájenka) na VKP Skála Rudý. V roce 2004 byly prohloubeny t ky kv li obojživelník m. Letos vrací zpátky v lomu kamení do sut – kv li možnosti úkryt pro plazy. Byl proveden i managementový zásah bagrem kv li ochran mok adních rostlin, dobré i pro obojživelníky. Na Štramberku je jediná známá populace ješt rky zední. Ochrana vstava ovitých – pravidelný monitoring, aktivní management (vstava mužný, v. bledý – 1 lokalita, to i v elonosný). Hájenka pe uje o NPP Šipka, PP Kamenárka a PP Vá v kámen dle schváleného plánu pé e, pé e o VKLP v etn o ez nálet na skalních st nách, likvidace expanzních druh (še ík), údržby pramen . Pe uje o zele - výsadby interak ních prvk ÚSESu, provozuje st edisko ekologické výchovy, zabývá se také environmentálním poradenství. Ochrana kulturního d dictví: snaží se o záchranu starých krajových odr d, pe ují o poz statky historických hospodá ských úprav v krajin , sbírají staré lokáln hospodá ské zkušeností (nap . polí ka 2x5 m s donesenou hlínou z údolí, kde p stovali zelí apod.), sbírají místní názvy. Krátce vystoupil Petr Pavlík majitel Arboreta ve Štramberku Podpo eno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finan ního mechanismu EHP a Norského finan ního mechanismu prost ednictvím Nadace rozvoje ob anské spole nosti.

Seznámil s arboretem a jedine ností Štramberka. Je v unii eských botanických zahrad. Ve Štramberku – 200 druh z erných a ervených seznam , 240 v etn vyhynulých. Jedná se o starý lom a jeho nejbližší okolí, v míst „Mok adlo“ bylo nalezeno mnoho nezv stných a „vyhynulých“ taxon . V arboretu je místo pro záchranné transfery na míst bývalé skládky (nap . židovník n mecký, 13 druh orchidejí). Nap . se také vyskytuje v arbortu Pinguicula vulgaris subsp. Bicolor. Následovala diskuse Milan Ková (Hnutí Duha) – Jak naplnit Karpatskou úmluvu v praxi? Problémem je propustnost krajiny – Hnutí Duha napadalo R49, v praxi p i napadání nebyla Karpatská úmluva nikdy brána v potaz. Jana Vav inová – R49 je blokovaná kv li p ehodnocení rozhodnutí KÚ Zlínského kraje podle § 45i. Karpatská úmluva je právn závazná pro stát, nejsou v ní žádné sankce. Zákony 114/1992 Sb. a 100/2001 Sb. jsou používány jako nástroj. Jana Urban íková (VIS Bílé Karpaty): Pro jsou jasoni na vagonech lomu? Kvita: Mají ho v logu od za átku. TomᚠGremlica: Neuvažovalo se, že by se setkání d lala také v signatá ských státech. Jana Vav inová: Velké (COP) se tak d lají a rotují, pracovní setkání se z finan ních d vod konají ve Vídni. Jinak celá ada setkání je v regionech. TomᚠGremlica: T žené lokality jsou ochraná sky zajímavé ( asto nejcenn jší) a je pot eba to lidi nau it. Jak moc jsou nutné transfery? Zkušenosti, že p ímo v t ženém prostoru v pohod existují. Kvita: Transfer obojživelník je v tšinou v rámci lomu, rostlin jsou p enášeny do botanické zahrady. Po p estávce vystoupila paní Alena Kol árková z Gorolského turistického informa ního centra. Kde se snaží o propagaci gorolské lidové tvorby na esko-polsko-slovenském trojmezí. V roce 2008 vznikla GOTIC p.o. (Gorolské turistické informa ní centrum), byla obnovena stará d ev nka, sídlí zde informa ní centrum, je zde také obch dek. GOTIC po ádá akce pro ve ejnost, ukázky lidové tvorby, výstavy, propagace gorolské tvorby. Po ádají r zn zam ené tzv. Gorolské dny – vlna a ov í produkty, od v, keramika, drátkování, jídlo, med a v ela ství. Padly dotazy k vytáp ní roubenky (elekt ina) a na existenci slovníku gorolštiny (n co na internetu, ale oficiální neexistuje). Zuzana Bártová (KÚ Moravskoslezského kraje) p edstavila sou asné projekty v oblasti ochrany p írody v Moravskoslezském kraji. Zejména projekt Záchrana lužních stanoviš v povodí Morávky – ochrana ekosystém p ed invazí k ídlatky. Jediným ú inným je herbicid. Následuje revitalizace. Cílem je také vytvo it metodiku na likvidaci k ídlatky. Life projekt, 70 % náklad je kryto dotacemi EU. Úsp šnost likvidace je 70 %. Do budoucna by m la likvidaci k ídlatky zajiš ovat AOPK R. Podpo eno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finan ního mechanismu EHP a Norského finan ního mechanismu prost ednictvím Nadace rozvoje ob anské spole nosti.

Dalším projektem je Vytvo ení komplexního monitorovacího systému p írodního prost edí Moravskoslezského kraje. Hrazení z Norských fond (85%), cílem je dopln ní chyb jících údaj o n kterých fenoménech – zoologické pr zkumy, botanické pr zkumy, vybrané faktory ohrožující p írodní prost edí. Letos za aly terénní práce, do konce roku by m ly být informace dostupné na webu. T etím projektem je Jednotný informa ní a komunika ní systém ochrany p írody v NUTS II Moravskoslezském kraji. Financováno z Life, za átek v p íštím roce, partnery jsou NNO a AOPK R (50 % p ísp vek EU). Problémy, které by m l projekt ešit: problémy s implementací N2k, komunikace v rámci ve ejné správy, neinformovanost ve ejnosti. Aktivity: propagace soustavy N2k, informování ve ejnosti (film, brožury, panely, nau né stezky…) www.iszp.kr-moravskoslezsky.cz Byl promítnut krátky film o likvidaci k ídlatky. Diskuse: Jestli byl ešen obchvat Frýdku - Místku, který taky ohrožuje povodí Morávky? Nebyl. Poté vystoupil Josef Straka z o.s. Koliba s prezentací o salašnickém hospoda ení. Salašnické hospoda ení zahrnuje sezónní hospoda ení, kulturní a zvykové jednotící prvky (valaši a goralové), p íklady – míšanicí, oslava Sv. Jana, rozsoch, pálení d ev ného uhlí. Spolupracují také se slovenskými goraly nebo obdobou o.s. NATURA v Polsku. Projekt Gorolsky rok pod Zubovou – školní projekt, nap . deptání kapusty (=šlapání zelí). Sv j p ísp vek doplnil fotografiemi a filmem. Vlastimil Ondra p ednesl p ísp vek Silo áry duše dít te aneb rozvíjející pohled na vedení d tského folklórního souboru (Nivnice). Zd raznil d ležitost „prožívání“ tradic, aby to nebylo um lé a strojené. Setkává se s klasickými problémy: d ti nevydrží pubertu, lidé z vesnice mizí, otázkou je, jestli je pro d ti innost v souboru p irozené. D ti nenutí tancovat – tanec má sexuální podtext. Cht jí, aby se tanec stal normální sou ástí života a aby d ti žily zvyky.

Následovalo pe ení tvarohových frgál v pekárn v Rybím a po ve e i výuka hry na fujary a flétny. Podpo eno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finan ního mechanismu EHP a Norského finan ního mechanismu prost ednictvím Nadace rozvoje ob anské spole nosti.

2. den Pan Milan Czeczotka seznámil s projekty na ochranu p írodního a kulturního d dictví v Dolní Lomné. Vyjád il obavy o kulturní d dictví v míst – je zaniklé; problémem je, že mnoho lidí dojíždí za prací. Zmínil se o NPR Mionší, p ed rokem 1989 byla rezervace nep ístupná, což bylo z hlediska ochrany p írody dobré. V roce 2006 byla otev ena stezka kolem ásti pralesa – roku 2006 – v délce asi 7 km, turismus je zde ízený, že není živelný. Muzeum sídlí v replice školy, obec má zájem objekt využívat i pro komer ní akce. Ochranu p írody ohrožuje, vzr stající obliba sn žných skútr . V obci je pot eba dobudovat infrastrukturu (parkovišt , WC), aby šlo zajistit akce typu jarmark. Miroslav Bubík ( GS) p ednesl p ísp vek o vizi Štramberka jako geoparku coby sou ástí sít geopark v R. Seznámil s myšlenkou geopark . Vybudovat GP typu UNESCO (je to upraveno sm rnicí MŽP . 6/2007) – jde o podporu udržitelné turistiky v regionu, nikoli systém územní ochrany lokalit. Cílem je popularizace neživé p írody a geologie; nevyhlašují se, budují se zdola – na základ návrh zdola posuzuje MŽP jejich oprávn nost. M lo by fungovat jako území s jedním správcem, informacemi, jakýmsi systémem nau ných stezek, d ležitá je PR práce kolem nich (dob e propracováno nap . v N mecku). Financování GP je možné z revolvingových fond MŽP, od sponzor (jelikož v tšinou jde o t žební regiony). GP u nás: eský ráj (GB Evropské sít – tj. zárove len sv tové sít UNESCO), eskobavorský, další jsou v jednání. Štramberk a okolí spl uje kritéria pro uznání tohoto území za geopark. Dále p edstavil vymezení území, které je malé, ale to m že mít výhody (nízká diverzita zájmových subjekt v území m že podpo it daný cíl). Popsal území – tvo ené dv ma p íkrovy – Slezská a Podslezská jednotka. Jedná se o území unikátní hodnoty, p edstavil ukázky zkamen lin z Kotou e. Z hlediska živé p írody je zde mnoho rostlin z erveného seznamu. Promluvil o historii využívání nerostných surovin. Poni ení t žbou m že p inést Štramberku nové téma – jednou vápenec nep jde t žit dál, GP by mohl p isp t k tomu, aby došlo ke slad ní r znorodých zájm po ukon ení t žby a aby nedošlo k nevhodné rekultivaci a došlo k p edání informací ve ejnosti. Otázka ke zvážení – zda udržet GP jako úzké území Štramberk a okolí, nebo rozší it o další zajímavé fenomény a úkazy v širším regionu – toto by m lo být do budoucna do ešeno diskusí odborník a ve ejnosti. M lo by to celé p isp t k udržitelnému cestovnímu ruchu a zárove omezovat ur ité aktivity, které jsou neudržitelné (nap . obchodování se zkamen linami) Vojt ch Bajer ( SOP Salamandr) p edstavil projekt Hledá se karpatské p írodní d dictví v Beskydech. Aktivita je sou ástí projektu Zachování karpatského p írodního d dictví v Beskydech. SOP Salamandr se p vodn zam oval na o pé i o zapomenuté, zanedbané lokality, o které se nestará ani CHKO. Propojili proto tuto myšlenku s Karpatskou úmluvou a myšlenkou d dictví. Beskydy jsou typickou kulturní krajinou, je zde pot ebné zajistit udržitelné hospoda ení, díky kterému tu jsou z minulosti cenné druhy, ovšem v mnoha p ípadech není jasné, jaký typ hospoda ení a jaké postupy vedly p esn k udržení d dictví – proto je nutné komunikovat s majiteli a hospodá i; d ležité pro hledání cesty, o co se má Podpo eno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finan ního mechanismu EHP a Norského finan ního mechanismu prost ednictvím Nadace rozvoje ob anské spole nosti.

státní správa snažit. Co je karpatské d dictví? – definice je t žká. N co, co je pro Karpaty typické a nezam nitelné. Hranice mezi kulturním a p írodním d dictvím je tenká a zpochybnitelná. D dictví nemá být seznam vytvo ený odborníky a ú edníky, ale to, co je jako karpatské d dictví vnímáno ve ejností. SOP Salamandr vytvo il seznam jako základ, protože je t žké za ít p emýšlet bez ni eho. Vznikla definice karpatského d dictví: Druhy a ekosystémy, které náleží k zdejšímu regionu a krajin , jejímu rázu a životnímu stylu, který asto umožní jejich existenci. Ve ejnost k tomu p isp la – nap : spole né d dictví p írody a mnoha generací trvající innosti místních obyvatel. D ležité na celém procesu hledání karpatského d dictví v R v této fázi jsou nejen výsledky, ale hlavn proces hledání cesty a metodika, která z tohoto procesu vzniká a která m že být nabídnuta ostatním zemím. I z toho d vodu cht jí výsledky opat it alespo áste ným anglickým p ekladem. P ístupy k t mto seznam m, se mohou v jednotlivých zemích lišit. Následovala diskuse ke karpatskému p írodnímu a kulturnímu d dictví, ú astnici byli rozd leli do dvou skupin, jedna se zabývala kulturním a druhá p írodním d dictvím. Skupina pro kulturní d dictví Byla shrnuta práce v minulých letech. Kulturní d dictví není jednotné na celém území Karpat v R – v kulturní oblasti je naopak velmi rozmanitá. ada p íklad d dictví je už sesbírána, nyní je na ase posunout se dál. Typickým znakem je prolínání p írody a kultury. Cílem by m lo být vytvá ení neelitního seznamu. Cenné jsou zejména p íklady budované lidmi, kte í p inášejí do ochrany srdce a sebe. Turisté jsou vítáni, ale nejsou prioritní skupinou. Cíle pro diskusi: 1) možnosti podpory spontánního p ístupu (tzn. je pot eba zjistit, co si lidé p edstavují za podporu), 2) prodiskutovat výstupy našeho snažení / prezentace navenek. D ležité je vést d ti k p ímým spontánním akcím, ne vždy jsou pot eba peníze, n kdy „sta í“ nadšení. Pokud ú inkující nedostanou peníze, u í se tím, že nejde d lat všechno za n co a berou to jako normální. Obdobn p edvádí-li emeslník emeslo a nemá výrobky na prodej, vytvá í atmosféru, ze které ne iší komerce. Dobré je mít dobrovolné vstupné. Rozpo et na míšání oviec byl 65 000 K – museli to nasbírat od sponzor – dali malí sponzo i, kte í ocenili, že n co takového se d je. Co se týká nesoukromých zdroj – grant – ocenili by zjednodušení postup p i získávání grant a jejich administraci a možnost snadného p ístupu k malým grant m. Dále ú astníci zd raznili, že pro svoji práci pot ebují v d t jeden o druhém, co kdo d lá, aby na sebe navazovali – každý má svoje specifické zvyky – pom ckou by mohl být web, kde by byly všechny informace najednou. Vlastimil Ondra – KÚ je globáln jší smlouva, proto by mohla globáln ji ešit problémy regionu. Bylo by dobré to zaštítit n jakou institucí, která by pomohla s granty v území. Podpo eno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finan ního mechanismu EHP a Norského finan ního mechanismu prost ednictvím Nadace rozvoje ob anské spole nosti.

Cíl, za kterým by se m lo jít dlouhodob , je odcizení lov ka od krajiny – m lo by se ešit i v lidském rozm ru (nap . projekt, který zmínil V. Onda – v R se na za átku 90-tých let ud lal projekt mapování tanc z r zných míst v R (v každém míst vybrán 1 tanec), pokryli a zmapovali takto celou republiku. V Nivnici takto sami zmapovali 30 tanc – protože jeden tanec je k ni emu, to je odcizení (vylisovali CD) – p emýšleli, jak to do d diny vrátit – kdyby to rozeslali jako „tesco“ leták, lidé se k tomu taky tak zachovají (= vyhodí jej), ale oni jej p edávali osobn , a u toho povykládali a popili; d ležité je zpracovávat a p edávat výstupy p edávat to tak, aby se s tím lidé identifikovali a aby výstupy byly sm ované do rodin, do vesnic. A ned lat projekty ve velkém záb ru. Problém je vylid ování karpatského oblouku. Je pot eba spolupracovat s etnology, etnografy a muzikology. Je pot eba najít p ímo lidi z d diny, kte í by to m li d lat – i se všemi nedostatky. Je pot eba p irozeného obrazu, autentického, který mohou vzít lidé za své Internetová prezentace je d ležitá, a stejn d ležitá je srozumitelnost – je d ležité i u it se d lat PR – neprezentovat nap . jenom hromady fotek, ale uve ejnit jenom pár, které budou okomentovány, a tím spíše osloví lidi (cítí z toho ducha, podstatu). Jako dobrý p íklad byl také zmín n projekt ov áckých stezek, který se v sou asné dob se rozjíždí. D ležité je prezentovat v ci tak, jako by šel lov k p ímo s n kým do terénu, jako by tam reáln s ním šel (prezentovat siln ) – cítit emotivnost lidí, jejich výbušnost a podstatu. Setkávání a sympozia jsou d ležitá, nadšení lidé inspirují nadšením další. P emýšlet o jiných formách setkávání stakehodler Karpatské úmluvy – spíše fóra, kde by se p edstavili instituce a lidé, kte í v regionu, kde se sejdeme, n co d lají. Kulturní d dictví – poznatky, doporu ení Problémem je náro ná administrativa projekt – nadšené osoby limituje D ležité je vytvo ení webu, všichni cítíme, že je nutná vzájemná informace a komunikace. Krom webu jsou nutná osobní setkávání. Dále je nutná srozumitelnost a jednoduchost výstup , ale zárove musí mít výstupy odbornou kvalitu Všechny aktivity by m ly sm ovat do rodin a do vesnic. Je pot eba napravit odcizení lidí od krajiny. Skupina pro p írodní p írodnímu d dictví Ú astníci: R. Barták, J. Vav ínová, V. Bajer, J. Urban íková, Z. Bártová, M. Ková , D. Kvita, M. Bubík, T. Gremlica, M. Czeczotka, L. Bartoš

Podpo eno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finan ního mechanismu EHP a Norského finan ního mechanismu prost ednictvím Nadace rozvoje ob anské spole nosti.

R. Barták krátce zrekapituloval akce a projekty, které v regionu prob hly nebo probíhají (likvidace k ídlatky v povodí Morávky, informace o za ínajícím projektu D dictví Jablunkovska). Poté za ala diskuze o tom, co to je karpatské p írodní d dictví, jak ho definovat. Diskutovalo se možnostech využití metody (ankety mezi obyvateli) vyvinuté SOP Salamandr. Z. Bártová navrhla oslovit s anketou ve ejnost prost ednictvím obecních zpravodaj . J. Vav inová navrhla zam it se i na školy, na d ti, u itele, kdy by d ti m ly za úkol zamyslet se nad tím, co je karpatské p írodní d dictví; dobré by bylo využít i fotografie živo ich a rostlin. V. Bajer upozornil na nevhodnost ankety na ulici. D dictví je dynamické, rozvíjí se, rozši uje se, je pot eba, aby to lidé vzali za své. R. Barták: V dí lidé, že žijí v Karpatech, nebylo by lepší používat nap . Beskydské d dictví? J. Urban íková: P i vytvá ení „seznamu“ karpatského d dictví by bylo dobré kombinovat p ístup ve ejnost a odborník . M. Czeczotka: Není vhodné používat pojem karpatské d dictví. Seznámil s negativními zkušenostmi s návratností odpov dí na ankety v obecním zpravodaji Dolní Lomné. J. Vav inová: M lo by se vycházet z p ístupu lidí, co lidé znají, co se jim líbí. Podle T. Gremlici by „seznam“ m l být široký, k tomu by se m ly zvýraznit endemity a ohrožené druhy. R. Barták: D dictví by m lo být n co i ekonomicky cenného pro obce. P írodní a kulturní d dictví se dostaly do vyrovnaných pozic. V. Bajer ješt informoval o nových projektech – monitoring velkých šelem v Beskydech (AOPK R) a o p eshrani ním beskydském projektu R a SR. M. Bubík dodal, že by se nem lo zapomínat na geologické d dictví. J. Urban íková by ráda získané zkušenosti z Beskyd využila v oblasti Bílých Karpat, kde je problémem špatná komunikace se Zlínským a Jihomoravským krajem. P írodní d dictví – poznatky, doporu ení: Seznam karpatského p írodního d dictví by m l být co možná nejširší, ale vytvo ený podle ur itých kritérií. Bylo by vhodné zapojit ve ejnost, zejména p es školy. Zamyslet se nad používáním pojmu karpatský. Zápis zpracoval: Lubomír Bartoš, Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., 1. 12. 2009

Podpo eno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finan ního mechanismu EHP a Norského finan ního mechanismu prost ednictvím Nadace rozvoje ob anské spole nosti.