´ ˇ ´ UNIVERZITA V PLZNI ZAPADO CESK A ´ ˇ FAKULTA APLIKOVANYCH VED KATEDRA MATEMATIKY
´ PRACE ´ DIPLOMOVA
Konstrukˇ cn´ı u ´ lohy v rovinˇ e ve stˇ redoˇ skolsk´ e matematice
Plzeˇn, 2011
Martina Kaln´a
Prohl´aˇsen´ı Prohlaˇsuji, ˇze jsem diplomovou pr´aci vypracovala samostatnˇe a v´ yhradnˇe s pouˇzit´ım citovan´ ych pramen˚ u, jejichˇz u ´pln´ y seznam je souˇca´st´ı pr´ace.
V Plzni dne 26. ˇcervence 2011
Martina Kaln´a
Podˇekov´an´ı Chtˇela bych podˇekovat vedouc´ımu diplomov´e pr´ace panu Doc. RNDr. Josefu Pol´akovi, CSc. za odbornou pomoc, ochotu a trpˇelivost.
Abstrakt Tato pr´ace se zab´ yv´a konstrukˇcn´ımi u ´lohami ˇreˇsen´ ymi na stˇredn´ıch ˇskol´ach. V prvn´ı ˇca´sti je nast´ınˇen historick´ y v´ yvoj konstrukˇcn´ıch u ´loh, pot´e n´asleduje teoretick´a ˇca´st zab´ yvaj´ıc´ı se konstrukˇcn´ımi u ´lohami jako takov´ ymi. Dalˇs´ı kapitola pojedn´av´a o ˇreˇsitelnosti konstrukˇcn´ıch u ´loh pomoc´ı prav´ıtka a kruˇz´ıtka, pˇriˇcemˇz jsou v t´eto kapitole zaˇrazeny tak´e tˇri klasick´e eukleidovsky neˇreˇsiteln´e u ´lohy. Hlavn´ı ˇca´st´ı pr´ace je pak metodick´e zpracov´an´ı osmi vyuˇcovac´ıch hodin vˇenovan´ ych konstrukˇcn´ım u ´loh´am. Posledn´ı kapitola obsahuje zamyˇslen´ı nad uˇzit´ım informaˇcn´ı technologie pˇri vyuˇcov´an´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh.
Kl´ıˇcov´a slova Eukleidovsk´e konstrukce, f´aze ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy, metody ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy, ˇreˇsitelnost konstrukˇcn´ı u ´lohy, eukleidovsky neˇreˇsiteln´e u ´lohy, pˇribliˇzn´e konstrukce, dynamick´a geometrie
Abstract This thesis deals with geometric constructions in Secondary School Mathematics. The first chapter is dedicated to its historical development followed by the theoretical explanation and description of it. The next chapter discusses solubility of construction problems by means of a ruler and compass (including three classical unsolvable constructions problems). The main focus of this work is in the methodical elaboration of eight different Math lessons concerned with planar geometric constructions. The last chapter ponders over the benefits information technology might bring in the connection with teaching (and learning) geometric constructions.
Keywords Euclidean constructions, phases of solving of consruction problems, methods of solving of construction problems, solvability of construction problems, unsolvable consruction problems, approximate constructions, dynamic geometry
Obsah ´ 1 Uvod
7
2 Historie
9
3 Planimetrick´ e konstrukˇ cn´ı u ´ lohy 3.1 Pojem konstrukˇcn´ı u ´lohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Eukleidovsk´e konstrukce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.1 Z´akladn´ı eukleidovsk´e konstrukce . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3 Klasifikace konstrukˇcn´ıch u ´loh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.1 Rozdˇelen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh na polohov´e a nepolohov´e u ´lohy 3.3.2 Rozdˇelen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh podle poˇctu nezn´am´ ych bod˚ u. . 3.3.3 Rozdˇelen´ı na u ´lohy bez parametr˚ uau ´lohy s parametry . . . . 3.4 F´aze ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.1 Rozbor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.2 Konstrukce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.3 Zkouˇska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.4 Diskuse . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ sen´ 3.4.5 Reˇ y pˇr´ıklad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5 Metody ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5.1 Metoda mnoˇzin vˇsech bod˚ u dan´e vlastnosti . . . . . . . . . . . 3.5.2 Metoda geometrick´ ych zobrazen´ı v rovinˇe . . . . . . . . . . . . 3.5.3 Metoda algebraick´a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5.4 Metoda souˇradnic (uˇzit´ı analytick´e geometrie) . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . .
19 19 20 21 22 22 23 24 24 24 25 25 26 27 29 29 29 35 38
ˇ sitelnost konstrukˇ 4 Reˇ cn´ıch u ´ loh prav´ıtkem a 4.1 Teorie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Klasick´e eukleidovsky neˇreˇsiteln´e u ´lohy . . . 4.2.1 Reduplikace krychle . . . . . . . . . . 4.2.2 Trisekce u ´hlu . . . . . . . . . . . . . 4.2.3 Kvadratura kruhu . . . . . . . . . . .
. . . . .
41 41 52 52 53 55
5 Pˇ ribliˇ zn´ e konstrukce
kruˇ z´ıtkem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
56
5
ˇ uˇ 6 V´ yvoj zpracov´ an´ı konstrukˇ cn´ıch u ´ loh ve SS cebnic´ıch planimetrie
60
ˇ 7 Metodick´ e zpracov´ an´ı konstrukˇ cn´ıch u ´ loh v planimetrii na SS 67 ˇ ˇ 7.1 Konstrukˇcn´ı u ´lohy na ZS a SS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 7.2 Sc´en´aˇre vyuˇcovac´ıch hodin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 7.2.1 T´ema: Mnoˇziny vˇsech bod˚ u dan´e vlastnosti . . . . . . . . . . . . 72 7.2.2 T´ema: Pojem Konstrukˇcn´ı u ´loha, eukleidovsk´e konstrukce, jednoduch´e (z´akladn´ı) eukleidovsk´e konstrukce . . . . . . . . . . . 79 ˇ sen´ı konstrukˇcn´ıch u 7.2.3 T´ema: Reˇ ´loh metodou uˇzit´ı MVBDV . . . . 86 7.2.4 T´ema: Konstrukce kruˇznic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 7.2.5 T´ema: Konstrukˇcn´ı u ´lohy ˇreˇsen´e uˇzit´ım shodn´ ych zobrazen´ı (osov´e soumˇernosti a otoˇcen´ı) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 7.2.6 T´ema: Konstrukˇcn´ı u ´lohy ˇreˇsen´ı uˇzit´ım shodn´ ych zobrazen´ı (stˇredov´e soumˇernosti, posunut´ı) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 7.2.7 T´ema: Konstrukˇcn´ı u ´lohy ˇreˇsen´e uˇzit´ım podobn´ ych zobrazen´ı (stejnolehlosti) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 7.2.8 T´ema: Algebraick´a metoda ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh . . . . . . 121 ˇ 126 8 Uˇ zit´ı informaˇ cn´ıch technologi´ı pˇ ri ˇ reˇ sen´ı konstrukˇ cn´ıch u ´ loh na SS 9 Z´ avˇ er
131
Literatura
132
6
Kapitola 1 ´ Uvod Tato diplomov´a pr´ace se zab´ yv´a konstrukˇcn´ımi u ´lohami ˇreˇsen´ ymi na stˇredn´ıch ˇskol´ach. S prvn´ımi konstrukˇcn´ımi u ´lohami se pot´ ykali lid´e jiˇz ve starovˇek´em Egyptˇe a Babylonii, mˇely vˇsak sp´ıˇse charakter praktick´ y. V souvislosti s rozvojem znalost´ı v oblasti geometrie doch´azelo v pr˚ ubˇehu tis´ıcilet´ı tak´e k v´ yvoji problematiky konstrukˇcn´ıch u ´loh (hled´an´ı pˇresn´ ych konstrukc´ı, Platon˚ uv poˇzadavek tzv. eukleidovsk´eho ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy a zaveden´ı schematu ˇreˇsen´ı tˇechto u ´loh, nezdary v hled´an´ı eukleidovsk´eho ˇreˇsen´ı nˇekter´ ych konstrukˇcn´ıch u ´loh, ...). I pˇres takto d´avnou historii je vˇsak toto t´ema st´ale aktu´aln´ı a mnoho d˚ ukaz˚ u z oblasti geometrich´ ych konstrukc´ı bylo pod´ano aˇz v druh´e polovinˇe 19. stolet´ı. Podrobnˇejˇs´ı historii t´ematu je vˇenov´ana druh´a kapitola t´eto pr´ace, pˇri jej´ım zpracov´an´ı jsem ˇcerpala z [12], [1], [14], [11], [7], [52], [53], [54], [55], [9] a [56]. Na stˇredn´ıch (i z´akladn´ıch) ˇskol´ach se prov´ad´ı ˇreˇs´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh tzv. eukleidovsky, tj. pomoc´ı prav´ıtka a kruˇz´ıtka. Pˇresn´e vymezen´ı pojmu konstrukˇcn´ı u ´loha, eukleidovsk´e ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy a z´akladn´ı eukleidovsk´e konstrukce jsou uvedeny v prvn´ı ˇca´sti kapitoly Planimetrick´e konstrukˇcn´ı u ´lohy, kter´a m´a teoretick´ y charakter. Je zde d´ale provedeno tˇr´ıdˇen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh podle r˚ uzn´ ych hledisek, jsou zde tak´e pops´any f´aze ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh a metody, jak lze konstrukˇcn´ı u ´lohy ˇ ˇreˇsit. V podkapitole Reˇsitelnost konstrukˇcn´ıch u ´loh prav´ıtkem a kruˇz´ıtkem je vyslovena nutn´a podm´ınka eukleidovsk´e ˇreˇsitelnosti u ´lohy, vˇcetnˇe d˚ ukazu neˇreˇsitelnosti klasick´ ych u ´loh starovˇeku pomoc´ı prav´ıtka a kruˇz´ıtka. V souvislosti s neˇreˇsitelnost´ı nˇekter´ ych konstrukˇcn´ıch u ´loh jsou v n´asleduj´ıc´ı kapitole uvedeny vybran´e pˇribliˇzn´e konstrukce. Teorii konstrukˇcn´ıch u ´loh jsem nastudovala z [4],[3], [8], [15], [11], [7], [10], [2], [5], [6], [9] a [12]. Hlavn´ım c´ılem pr´ace je didaktick´e zpracov´an´ı nˇekolika vyuˇcovac´ıch hodin zamˇeˇren´ ych na ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh na stˇredn´ı ˇskole (gymn´aziu). Ty jsou obsahem ˇ Pˇred samotn´e kapitoly Metodick´e zpracov´an´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh v planimetrii na SS. sc´en´aˇre vyuˇcovac´ıch hodin jsou pˇredˇrazeny dvˇe souvisej´ıc´ı kapitoly: V´ yvoj zpracov´an´ı ˇ konstrukˇcn´ıch u ´loh ve SS uˇcebnic´ıch (pro tuto kapitolu jsem prostudovala dˇr´ıvˇejˇs´ı i souˇcasn´e uˇcebnice, jejichˇz v´ yˇcet je uveden v seznamu pouˇzit´e literatury v z´avˇeru pr´ace) 7
ˇ a SS ˇ — kr´atk´ a Konstrukˇcn´ı u ´lohy na ZS yu ´vod, kter´ y se t´ yk´a zaˇrazen´ı t´ematu konstrukˇcn´ıch u ´loh na z´akladn´ıch a stˇredn´ıch ˇskol´ach. Pot´e n´asleduje celkem osm sc´en´aˇr˚ u, kdy je v kaˇzd´em z nich uveden obsah, c´ıl a p´ısemn´e zpracov´an´ı dan´e vyuˇcovac´ı hodiny. Vˇsechny obr´azky (konstrukce) pouˇzit´e v t´eto a teoretick´e ˇca´sti pr´ace jsou vytvoˇreny v programu GeoGebra. Z´aroveˇ n jsou tak´e souˇc´ast´ı pˇriloˇzen´eho CD, lze je tedy pˇr´ımo vyuˇz´ıt bˇehem vyuˇcovac´ı hodiny v jejich p˚ uvodn´ı dynamick´e podobˇe, ˇci je pˇr´ıpadnˇe pˇredˇelat pro vlastn´ı potˇreby. Posledn´ı kapitola t´eto diplomov´e pr´ace je vˇenov´ana zamyˇslen´ı nad vyuˇzit´ım informaˇcn´ı technologie pˇri ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh na stˇredn´ı ˇskole, zejm´ena dynamick´ ych geometrick´ ych program˚ u.
8
Kapitola 2 Historie Chceme-li se zab´ yvat historick´ ym v´ yvojem konstrukˇcn´ıch u ´loh, je tˇreba nejprve hledat poˇca´tky geometrie jako takov´e. Slovo geometrie je ˇreck´eho p˚ uvodu a znamen´a zemˇemˇeˇriˇcstv´ı. Sv˚ uj p˚ uvod m´a ve starovˇek´em Egyptˇe a Babylonii, kde byla vyuˇz´ıv´ana k vymˇeˇrov´an´ı pozemk˚ u, v´ ystavbˇe zavlaˇzovac´ıch kan´al˚ u a stavbˇe opevnˇen´ı, chr´am˚ u a pyramid pravideln´ ych tvar˚ u — jednalo se napˇr. o vytyˇcen´ı prav´ ych u ´hl˚ u, v´ ypoˇcet v´ yˇsky a od n´ı se odv´ıjej´ıc´ı sklon boˇcn´ıch stˇen, aj.. Geometrie tedy v tomto obdob´ı z˚ ust´avala u ´zce spjata s ˇremesly na u ´rovni u ´trˇzkovit´ ych n´avod˚ u. Aˇz pozdˇejˇs´ı studium geometrick´ ych u ´tvar˚ u dalo geometrii charakter abstraktn´ıho matematick´eho oboru, kter´ y vyuˇz´ıval logiku a dedukci. Geometrie b´ yv´a povaˇzov´ana za jeden z prvn´ıch matematick´ ych obor˚ u v˚ ubec. V souvislosti s Babyloˇ nany je tˇreba zm´ınit, ˇze jiˇz oni zvl´adali konstruovat vˇsechny pravideln´e n-´ uheln´ıky. Nˇekter´e pˇresnˇe, nˇekter´e jen pˇribliˇznˇe, pro nˇe vˇsak tento rozd´ıl ˇ nebyl d˚ uleˇzit´ y (pˇresnou konstrukci pravideln´ ych n-´ uheln´ık˚ u zaˇcali hledat aˇz Rekov´ e). Pod´ıv´ame-li se na poˇc´atky ˇreck´e vˇedy, dost´av´ame se do maloasijsk´ ych pˇr´ıstavn´ıch mˇest Mil´etu a Efesu. Do tohoto obdob´ı (6. – 4. stolet´ı pˇr. n. l.), spad´a napˇr. prvn´ı snaha dˇelit u ´seˇcku v pomˇeru zlat´eho ˇrezu (dˇr´ıve naz´ yv´an boˇzsk´y pomˇer, term´ın zlat´y ˇrez ˇci zlat´y pomˇer poch´az´ı aˇz z 19. stolet´ı) a pokusy vypoˇc´ıtat dalˇs´ı stˇredn´ı hodnoty ˇci pr˚ umˇery (dodnes zachov´an pr˚ umˇer aritmetick´ y a geometrick´ y). Jedn´ım z nejv´ yznamnˇejˇs´ıch uˇcenc˚ u antick´eho obdob´ı je Thales z Miletu (624– 543 pˇ r. n. l.). Ten u ´dajnˇe stanovil v´ yˇsku pyramidy tak, ˇze zmˇeˇril d´elku st´ınu svisl´e tyˇce zn´am´e d´elky a d´elku st´ınu pyramidy a z tˇechto tˇr´ı d´elek urˇcil hledanou v´ yˇsku pyramidy. Jiˇz on tedy ovl´adal pojem podobnosti troj´ uheln´ık˚ u. Tuto znalost vyuˇz´ıval tak´e napˇr´ıklad k urˇcov´an´ı v´ yˇsek a vzd´alenost´ı lod´ı na moˇri. V matematice jsou mu pˇrisuzov´any n´asleduj´ıc´ı v´ ysledky: pr˚ umˇer dˇel´ı kruh na dvˇe poloviny, u ´hly pˇri z´akladnˇe rovnoramenn´eho troj´ uheln´ıku jsou shodn´e, vrcholov´e u ´hly jsou shodn´e, ˇci s nejvˇetˇs´ı pravdˇepodobnost´ı svˇetovˇe nejstarˇs´ı matematick´a vˇeta: u ´hel vepsan´ y do p˚ ulkruˇznice je 9
prav´ y, resp. vˇsechny u ´hly nad pr˚ umˇerem jsou prav´e. Nev´ıme vˇsak, zda je pouze formuloval nebo i dok´azal. Mnoho z tˇechto Thaletov´ ych poznatk˚ u vyuˇz´ıv´ame pr´avˇe pˇri ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh. Nˇekter´e vˇety o u ´mˇern´ ych u ´seˇck´ach a o podobn´ ych obrazc´ıch byly pˇredmˇetem u ´vah vˇedc˚ u ˇskoly pythagorejsk´e (6. a 5. stolet´ı pˇr. n. l.). V´ yznamnou postavou tohoto obdob´ı je proto tak´e Pythagoras ze Samu (asi 560–480 pˇ r. n. l.). Je paradoxem, ˇze aˇckoliv je Pythagoras zn´am pˇredevˇs´ım d´ıky geometrii (Pythagorova vˇeta), pythagorejsk´a koncepce matematiky byla v´ yhradnˇe aritmetick´a. Pythagorova ˇskola pokl´adala za z´aklad jsoucna ˇc´ıslo (arithmos). Vˇeˇrili, ˇze stavbu svˇeta jde popsat pˇrirozen´ ymi ˇc´ısly a jejich pomˇery. Po objeven´ı nesoumˇeˇriteln´ ych u ´seˇcek, tj. u ´seˇcek, jejichˇz pomˇer velikost´ı nelze vyj´adˇrit jako cel´e ˇc´ıslo (napˇr. d´elka u ´hlopˇr´ıˇcky v jednotkov´em ˇctverci), bylo nutn´e celou tehdy zn´amou teorii u ´mˇernosti u ´seˇcek znovu pˇrepracovat (tzv. I. krize matematiky). Pr´avˇe zde, v pythagorejsk´e ˇskole, se zrodilo studium pravideln´ ych mnoho´ uheln´ık˚ u. Pro pythagorejce byl (oproti Babyloˇ nan˚ um) rozd´ıl mezi pˇresnou a pˇribliˇznou konstrukc´ı z´asadn´ı. Pˇribliˇznou konstrukci ch´apali jen jako jak´ ysi ˇremeslnick´ y n´avod, oproti tomu pˇresnou konstrukci povaˇzovali za znalost, pomoc´ı kter´e by mohli porozumˇet z´akon˚ um cel´eho vesm´ıru. Magick´ ym obrazcem byl pro nˇe pravideln´ y pˇeti´ uheln´ık. Od nˇej je tak´e odvozen symbol pentagramu, vyuˇz´ıvan´ y v pythagorejsk´e sektˇe jako pozn´avac´ı znamen´ı. D˚ uvodem zv´ yˇsen´eho z´ajmu o nˇej m˚ uˇze b´ yt, ˇze jeho u ´hlopˇr´ıˇcky jsou navz´ajem dˇeleny v pomˇeru zlat´eho ˇrezu stejnˇe dobˇre jako skuteˇcnost, ˇze schopnost sestrojit tento u ´tvar pomoc´ı prav´ıtka a kruˇz´ıtka byl prvn´ı velk´ yu ´spˇech ˇreck´e matematiky. V p´at´em stolet´ı pˇred naˇs´ım letopoˇctem byly t´eˇz formulov´any proslul´e matematick´e probl´ emy starovˇ eku: 1. Kvadratura kruhu 2. (Re)duplikace krychle 3. Trisekce u ´hlu U kaˇzd´eho z tˇechto probl´em˚ u se jednalo o konstrukci jednoho geometrick´eho objektu z jin´eho geometrick´eho objektu uˇzit´ım prav´ıtka a kruˇz´ıtka. Jejich ˇreˇsen´ı pˇrispˇelo k objevu nov´ ych matematick´ ych objekt˚ u, napˇr. kuˇzeloseˇcek, nˇekter´ ych kubick´ ych kˇrivek, kˇrivek ˇctvrt´eho ˇra´du a jedn´e transcendentn´ı kˇrivky — kvadratrix. ´ Uloha t´ ykaj´ıc´ı se kvadratury kruhu souvis´ı tˇesnˇe s u ´lohou rektifikace kruˇznice, a tedy s ˇc´ıslem π. Jde o sestrojen´ı takov´e u ´seˇcky d´elky x, aby obsah ˇctverce o stranˇe d´elky x byl roven obsahu kruhu o dan´em polomˇeru r (tj. aby x2 = πr2 ). ˇ Rekov´ e, kteˇr´ı se geometrii uˇcili od Egypt’an˚ u, od nich pˇrevzali tak´e probl´em kvadratury kruhu. Prvn´ı pokusy Antifona a Brisona z´ıskat kruh jako pr˚ umˇer opsan´eho a vepsan´eho mnoho´ uheln´ıku daly pouze pˇribliˇznou hodnotu. Zd´alo se, ˇze u ´loha je neˇreˇsiteln´a, protoˇze podstatou kruhu je oblast, kdeˇzto podstata mnoho´ uheln´ıku je 10
pˇr´ımost, proto nelze zamˇen ˇovat jedno za druh´e. Probl´emem se v pr˚ ubˇehu let zab´ yvali r˚ uzn´ı vzdˇelanci, vˇcetnˇe nejvˇetˇs´ıho ze vˇsech starovˇek´ ych matematik˚ u, Archimeda ze Syrakus. Ze stˇredovˇek´ ych uˇcenc˚ u pak napˇr. Fibonacci, Vi´ete, Leibniz a mnoho dalˇs´ıch. Nelze opomenout ani Pol´aka Adama A. Kochansk´ eho (1631–1700), knihovn´ıka a dvorn´ıho matematika kr´ale Jana Sobiesk´eho. Ten vypracoval jednu ze zn´am´ ych pˇribliˇzn´ ych kvadratur kruhu, pˇritom vypoˇcetl π s pˇresnost´ı na 0,0000 01. Velmi zn´am´a je jeho pˇribliˇzn´a rektifikace kruˇznice (viz kapitolu 5). Dalˇs´ı v´ yzkum v oblasti kvadratury kruhu byl podn´ıcen objeven´ım existence tzv. Hippokratov´ ych mˇes´ıˇck˚ u. Hippokratovy mˇes´ıˇcky (nˇekdy t´eˇz oznaˇcovan´e p˚ ulmˇes´ıˇcky ˇci menisky) jsou urˇcit´e ploˇsn´e u ´tvary ohraniˇcen´e kruhov´ ymi oblouky, ke kter´ ym je moˇzn´e nal´ezt mnoho´ uheln´ıky o stejn´em obsahu (vˇetˇsinou se jedn´a o troj´ uheln´ık nebo lichobˇeˇzn´ık). Hippokrates z Chiu (2. pol. 5. stolet´ı pˇ r. n. l.) napsal nedochovan´e d´ılo Z´aklady, kter´e se stalo vzorem v´ ykladu prvn´ıch ˇctyˇr knih Eukleidov´ ych Z´aklad˚ u (viz d´ale). Z Hippokratova d´ıla se dochovala pouze ˇc´ast, ve kter´e je pojedn´ano o zm´ınˇen´ ych mˇes´ıˇck´ach. Hippokratova tvrzen´ı sice d´avala nadˇeji, ˇze lze prov´est kvadraturu kruhu, ale bohuˇzel i kvadraturu mˇes´ıˇck˚ u je moˇzn´e prov´est jen v nˇekolika konkr´etn´ıch pˇr´ıpadech. Matematici ani v pr˚ ubˇehu n´asleduj´ıc´ıch let nezanech´avali hled´an´ı kvadratury kruhu. Paˇr´ıˇzsk´e Akademii vˇed bylo tehdy zas´ıl´ano takov´e mnoˇzstv´ı u ´dajn´ ych ˇreˇsen´ı, ˇze ta v roce 1775 odm´ıtla zkoumat ˇreˇsen´ı kvadratury kruhu, kter´a j´ı budou zasl´ana. Teprve aˇz v druh´e polovinˇe 19. stolet´ı (1882) dok´azali dva matematici, Francouz Ch. Hermite (1822–1901) a Nˇemec F. Lindemann (1852–1939), ˇze ˇc´ıslo π nen´ı koˇrenem ˇza´dn´e algebraick´e rovnice s racion´aln´ımi koeficienty. T´ım byl z´aroveˇ n pod´an d˚ ukaz, ˇze nen´ı moˇzn´e uˇzit´ım pouze prav´ıtka a kruˇz´ıtka sestrojit u ´seˇcku, jej´ıˇz d´elka by se pˇresnˇe rovnala obvodu dan´eho kruhu (tzv. rektifikace kruˇznice), ani ˇctverec, jehoˇz obsah by se pˇresnˇe rovnal obsahu dan´eho kruhu. Od t´e doby se jiˇz nikdo t´ımto probl´emem nezab´ yv´a, nebot’ byl definitivnˇe rozˇreˇsen - negativnˇe. Druh´ y probl´em antick´e matematiky, zdvojen´ı krychle, je spojov´an s n´asleduj´ıc´ım pˇr´ıbˇehem [53]: Na ostrovˇe D´elos vypukla epidemie moru. Obyvatel´e vypravili poselstvo do delfsk´e vˇeˇst´ırny s d˚ uleˇzit´ym posl´an´ım: zjistit, jak´ym zp˚ usobem si naklonit bohy, aby mor pominul. P´ythie odpovˇedˇela, ˇze je tˇreba zdvojit olt´aˇr boha Apoll´ona, kter´y mˇel tvar krychle a byl ze zlata. Byla tedy odlita druh´a zlat´a krychle, stejnˇe velk´a a postaven´a na krychli prvn´ı. Mor vˇsak trval. Poselstvo se opˇet vydalo do delfsk´e vˇeˇst´ırny. Dozvˇedˇeli se, ˇze je tˇreba zachovat nav´ıc tvar olt´aˇre. Tuto u ´lohu na ostrovˇe D´elos ˇreˇsit neumˇeli. Obr´atili se s prosbou o pomoc na Platona. Ten jim vˇsak pravil: ”Bohov´e se na v´as hnˇevaj´ı, nebot’ se m´alo vˇenujete geometrii.”
11
Podle Hippokrata hranu krychle o objemu dvakr´at vˇetˇs´ım neˇz p˚ uvodn´ı dostaneme dvoj´ım sestrojen´ım stˇredn´ı geometrick´e u ´mˇern´e. Ath´ensk´ y geometr Menaichmos, kter´ y se tak´e snaˇzil rozˇreˇsit d´elsk´ y probl´em, k tomu uˇzil dvou parabol (viz napˇr. [57]). Ani jedno z tˇechto podan´ ych ˇreˇsen´ı vˇsak nen´ı eukleidovsk´e, tj. pˇresn´e ˇreˇsen´ı pouze prav´ıtkem a kruˇz´ıtkem. Tˇret´ı u ´loha, kterou starovˇec´ı matematici t´eˇz nedok´azali vyˇreˇsit, je u ´loha poˇzaduj´ıc´ı rozdˇelit libovoln´ yu ´hel na tˇri stejn´e ˇca´sti pomoc´ı kruˇz´ıtka a prav´ıtka. Pythagorejci, zab´ yvaj´ıc´ı se pravideln´ ymi mnoho´ uheln´ıky, se pokouˇseli rozdˇelit na tˇri stejn´e ˇc´asti u ´hel 120◦ , coˇz by jim umoˇznilo sestrojit pravideln´ y dev´ıti´ uheln´ık. K pˇribliˇzn´emu rozdˇelen´ı libovoln´eho u ´hlu na tˇri stejn´e ˇca´sti bylo vymyˇsleno hned nˇekolik pˇr´ıstroj˚ u. Jeden z nich je zaloˇzen napˇr. na kˇrivce objeven´e Hippiasem z Elidy (5. stolet´ı pˇ r. n. l.), tzv. Hippiovˇe trisektris, kter´a byla pozdˇeji uˇzita Deinostratosem k ˇreˇsen´ı kvadratury kruhu, odtud jin´ y, v´ yˇse zm´ınˇen´ y n´azev kˇrivky — kvadratrix (jej´ı uˇzit´ı napˇr. v [56]). Jin´ y pˇr´ıstroj zase vyuˇz´ıv´a napˇr´ıklad tzv. Nikom´edovy konchoidy. Neˇreˇsitelnost probl´em˚ u zdvojen´ı krychle a trisekce u ´hlu byla dok´az´ana dˇr´ıve neˇz neˇreˇsitelnost kvadratury kruhu, a to v roce 1837 francouzsk´ ym matematikem P. L. Wantzelem (1814–1848). ˇ Casto b´ yv´a k tˇemto tˇrem starovˇek´ ym u ´loh´am pˇrid´av´ana jeˇstˇe v´ yˇse zm´ınˇen´a rektifikace kruˇznice a konstrukce pravideln´ ych n-´ uheln´ık˚ u. Vˇsechny tyto u ´lohy maj´ı charakter ˇcistˇe teoretick´ y, v praxi nen´ı d˚ uvod se omezovat jen na prav´ıtko a kruˇz´ıtko, jako byl kladen poˇzadavek zde. Kaˇzd´a poˇzadovan´a konstrukce lze prov´est s dostateˇcnou pˇresnost´ı. Jejich praktick´ y v´ yznam je proto t´emˇeˇr nulov´ y, nab´ yvaj´ı vˇsak na d˚ uleˇzitosti ve srovn´an´ı se skuteˇcnost´ı, ˇze t´emˇeˇr 2500 let podnˇecovaly v´ yvoj matematick´eho myˇslen´ı. Aˇz v 19. stolet´ı bylo uk´az´ano, ˇze tyto u ´lohy jsou neˇreˇsiteln´e a byla odvozena nutn´a a postaˇcuj´ıc´ı podm´ınka pro moˇznost konstrukce pravideln´ ych n-´ uheln´ık˚ u (viz kapitolu 5). Velk´ y v´ yznam a vliv na v´ yvoj konstrukˇcn´ıch u ´loh mˇela tak´e Akademie zaloˇzen´a kolem roku 377 pˇr. n. l. matematikem a jedn´ım z nej´ uspˇeˇsnˇejˇs´ıch filozof˚ u t´e doby, Sokratov´ ym ˇza´kem Platonem (asi 427–347 pˇ r. n. l.). Geometrii ch´apal jako nezbytnou pr˚ upravu filozofick´eho b´ad´an´ı. Nad vchodem do Platonovy Akademie byl um´ıstˇen n´apis: ”Nevstupuj nikdo, kdo nezn´aˇs geometrii ”. Pˇri ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh byl v Platonovˇe Akademii zaveden zvl´aˇstn´ı postup (sch´ema), kter´e v podstatˇe uˇz´ıv´ame dodnes. Po formulaci u ´lohy byl vˇzdy prov´adˇen rozbor (analysa), pot´e n´asledovala vlastn´ı konstrukce vˇcetnˇe d˚ ukazu jej´ı spr´avnosti. V pozdˇejˇs´ıch letech byl tento postup doplnˇen o zkoum´an´ı podm´ınek, za nichˇz je u ´loha ˇreˇsiteln´a (determinace). V Platonovˇe ˇskole byl nav´ıc rozvinut pojem geometrick´eho m´ısta bodu (dnes mnoˇziny bod˚ u dan´e vlastnosti), na jehoˇz principu je zaloˇzena jedna 12
z metod ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh. Platon z´aroveˇ n poloˇzil poˇzadavek, aby se pˇri konstrukc´ıch pouˇz´ıvalo pouze prav´ıtko a kruˇz´ıtko. Toto Platonovo omezen´ı ˇcasovˇe pˇredch´az´ı Eukleidovi. Nev´ıme vˇsak, co Platona v tomto smˇeru inspirovalo. Moˇzn´ ym vysvˇetlen´ım je, ˇze konstrukce pomoc´ı prav´ıtka a kruˇz´ıtka jsou konstrukce pomoc´ı nejz´akladnˇejˇs´ıch geometrick´ ych prvk˚ u — pˇr´ımek a kruˇznic. Pˇri ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh bylo tedy pouˇzito pouze tˇechto dvou z´akladn´ıch konstrukc´ı: 1. Dvˇema body v´est pˇr´ımku 2. Z dan´eho bodu opsat kruˇznici s dan´ ym polomˇerem Pˇritom poˇcet pouˇzit´ ych z´akladn´ıch konstrukc´ı pˇri ˇreˇsen´ı jedn´e u ´lohy mˇel b´ yt koneˇcn´ y. Tento poˇzadavek pˇrevzal Platon˚ uv ˇza´k Eukleides ve sv´ ych Z´akladech, a proto konstrukce, kter´e splˇ nuj´ı pˇredeˇsl´e podm´ınky, dnes naz´ yv´ame konstrukcemi eukleidovsk´ ymi. V souvislosti s eukleidovsk´ ymi konstrukcemi se dost´av´ame k nejv´ yznamnˇejˇs´ı postavˇe historie geometrie: Eukleides z Alexandrie (asi 325–260 pˇ r. n. l.), ˇreck´ y matematik a geometr, o kter´em v podstatˇe nev´ıme t´emˇeˇr nic. Pouze se domn´ıv´ame, ˇze Eukleides studoval na Akademii v Ath´en´ach, kter´a byla tou dobou d˚ uleˇzit´ ym stˇrediskem vˇedeck´e pr´ace, a ˇze byl prvn´ım z ˇclen˚ u svˇetozn´am´e Alexandrijsk´e knihovny. Eukleides provedl shrnut´ı tehdejˇs´ıch matematick´ ych poznatk˚ u do logicky prov´azan´e struktury po vzoru Aristotelov´ ych princip˚ u deduktivn´ıho syst´emu. Vzniklo tak jedineˇcn´e d´ılo, jeˇz v ˇreˇctinˇe nese n´azev Stocheia. Eukleides t´ımto ovlivnil v´ yvoj matematiky a vyuˇcov´an´ı matematice na dalˇs´ı dvˇe tis´ıcilet´ı a teprve v druh´e polovinˇe 19. stolet´ı pˇrest´av´a b´ yt Eukleidovo d´ılo hlavn´ım uˇcebn´ım textem zaˇc´ınaj´ıc´ıch student˚ u. Eukleidovy Z´ aklady (Stoicheia) Eukleidovy Z´aklady (latinsky Elementa) se skl´adaj´ı z 13 Knih (odd´ıl˚ u), kde obsahem Knihy I. – IV. je pˇredevˇs´ım planimetrie (studium geometrick´ ych u ´tvar˚ u v rovinˇe). Kniha V. se zab´ yv´a Eudoxovo teori´ı proporc´ı, Kniha VI. podobnost´ı troj´ uheln´ık˚ u, dalˇs´ı knihy jsou vˇenov´any teorii ˇc´ısel (Kniha VII. – IX.), teorii kvadratick´ ych iracionalit a jejich odmocnin (Kniha X.) a stereometrii (Kniha XI. – XIII.). Cel´e Z´aklady jsou vybudov´any podle jednotn´eho logick´eho sch´ematu. Eukleides vych´az´ı z nˇekolika jednoduch´ ych z´akladn´ıch vˇet, jejichˇz platnost je zaruˇcena pouze zkuˇsenost´ı. Z tˇechto z´akladn´ıch vˇet pak logicky vyvodil t´emˇeˇr vˇsechny do t´e doby zn´am´e matematick´e pouˇcky. V´ yklad tedy spoˇc´ıv´a na logick´e dedukci vˇet ze soustavy definic, postul´at˚ u a axiom˚ u. Lze ˇr´ıci, ˇze stˇeˇzejn´ı v´ yznam Z´aklad˚ u je d´an ani ne tak samotn´ ym obsahem, jako pr´avˇe formou jejich zpracov´an´ı. Nedostatkem tohoto Eukleidova d´ıla je vˇsak definov´an´ı primitivn´ıch pojm˚ u jako bod, pˇr´ımka a rovina. Z´aroveˇ n Eukleides nepodal u ´pln´ y v´ yˇcet axiom˚ u a postul´at˚ u 13
(´ upln´a soustava axiom˚ u poch´az´ı aˇz od Davida Hilberta (1862–1934) z roku 1899). Ve vztahu k planimetrick´ ym konstrukˇcn´ım u ´loh´am maj´ı velk´ y v´ yznam prvn´ı ˇctyˇri Knihy: Kniha I. – pojedn´av´a o pˇr´ımk´ach, u ´seˇck´ach, troj´ uheln´ıc´ıch, rovnobˇeˇzn´ıc´ıch, jejich vlastnostech a vz´ajemn´ ych vztaz´ıch Kniha II. – pojedn´av´a o dˇelen´ı u ´seˇcek a jejich d˚ usledc´ıch (geometrick´a algebra), transformaci geometrick´ ych u ´tvar˚ u Kniha III. – pojedn´av´a o vlastnostech kruˇznic (tˇetivy, teˇcny, u ´hly v kruˇznic´ıch, oblouky au ´seˇce, mocnost) Kniha IV. – pojedn´av´a o kruˇznici ve spojen´ı s jin´ ymi u ´tvary (opisov´an´ı a vepisov´an´ı kruˇznic troj´ uheln´ık˚ um a pravideln´ ym mnoho´ uheln´ık˚ um) ´ Uvod k prvn´ı knize je i u ´vodem k cel´emu spisu. Skl´ad´a se z 23 definic (v´ ymˇery, vymezen´ı pojm˚ u) a 14 vˇet bez d˚ ukazu — 9 axiom˚ u (obecn´ ych poˇca´tk˚ u, z´asad), 5 postul´at˚ u (´ ukol˚ u prvotn´ ych; nˇekter´e z nich v dneˇsn´ı terminologii oznaˇcujeme jako z´akladn´ı konstrukˇcn´ı v´ ykony). Nˇekter´e definice maj´ı charakter definic dneˇsn´ıho v´ yznamu, jin´e jsou vˇetami, kter´e bud´ı jen n´azornou pˇredstavu o z´akladn´ıch geometrick´ ych pojmech. ´ Ukoly prvotn´ e jsou n´asleduj´ıc´ı: 1. 2. 3. 4. 5.
Vytvoˇrit u ´seˇcku, kter´a spojuje dva dan´e body. Danou u ´seˇcku na jedn´e i druh´e stranˇe prodlouˇzit tak daleko, jak potˇrebujeme. Vytvoˇrit kruh o dan´em stˇredu, na jehoˇz obvodˇe leˇz´ı dan´ y bod. Vˇsechny prav´e u ´hly jsou si rovny. Necht’ u ´seˇcka u prot´ın´a u ´seˇcky p, q tak, ˇze na jedn´e stranˇe u ´seˇcky u je souˇcet vnitˇrn´ıch u ´hl˚ u α, β, kter´e sv´ıraj´ı seˇcky p, q s u ´seˇckou u, menˇs´ı neˇz dva prav´e u ´hly. Potom na t´eto stranˇe jest u ´seˇcky p, q prodlouˇzit tak, aby se tato jejich prodlouˇzen´ı protla.
Odstavec kaˇzd´e Knihy je ˇc´ıslov´an, kdy n´asleduje bud’ text matematick´e vˇety a jej´ı d˚ ukaz ˇci zad´an´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy (probl´emu) a jej´ı ˇreˇsen´ı. Eukleides nerozliˇsoval mezi matematickou vˇetou a konstrukc´ı (v prvn´ıch tˇrech Knih´ach m´a konstrukˇcn´ı charakter tˇretina probl´em˚ u, Kniha IV. je v´ yhradnˇe konstrukˇcn´ı). Kaˇzd´ y odstavec m´a vˇsak stejnou strukturu: 1. 2. 3. 4.
Formulace vˇety, resp. zad´an´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy Popis objekt˚ u Vlastn´ı d˚ ukaz, resp. konstrukce Z´avˇer - zopakov´an´ı vˇety, resp. zad´an´ı u ´lohy
Obsah tˇechto odstavc˚ u prvn´ı knihy lze rozdˇelit na tˇri ˇca´sti. Prvn´ı ˇca´st (vˇeta 1 – 26) se zab´ yv´a pˇredevˇs´ım troj´ uheln´ıky a pravo´ uheln´ıky. V druh´e ˇca´sti (vˇeta 27 – 32) je vyloˇzena teorie rovnobˇeˇzek, kde v posledn´ı vˇetˇe t´eto skupiny je j´ı vyuˇzito k d˚ ukazu 14
tvrzen´ı, ˇze souˇcet u ´hl˚ u v troj´ uheln´ıku se rovn´a dvˇema prav´ ym. Posledn´ı ˇc´ast (vˇeta 33 – 48) se zab´ yv´a rovnobˇeˇzn´ıky, ˇctverci a troj´ uheln´ıky. Posledn´ı dvˇe vˇety Knihy I. obsahuj´ı d˚ ukaz Pythagorovy vˇety a a jej´ı obmˇeny. Prvn´ı u ´ loha Knihy I. m´a n´asleduj´ıc´ı znˇen´ı [14]: Na dan´e u ´seˇcce postav troj´ uheln´ık rovnostrann´y. Danou u ´seˇckou bud’ AB. M´a se tedy na u ´seˇcce AB postaviti troj´ uheln´ık rovnostrann´ y. Ze stˇredu A polomˇerem AB bud’ nar´ ysov´an kruh BCD, a opˇet ze stˇredu B polomˇerem BA bud’ nar´ ysov´an kruh ACE, a od bodu C, v nˇemˇz kruhy se prot´ınaj´ı, k bod˚ um A,B bud’te vedeny spojnice AC, CB. A jeˇzto bod A je stˇredem kruhu CDB, AC je stejn´e s AB; jeˇzto d´ale bod B je stˇredem kruhu CAE, jest BC stejn´e s BA. Bylo pak dok´az´ano, ˇze i CA je stejn´e s AB; tedy jedna i druh´a z CA, CB je stejn´a s AB. Veliˇciny vˇsak t´emuˇz rovn´e i navz´ajem rovny jsou; tedy t´eˇz CA jest rovna CB; ty tˇri tedy, CA, AB, BC jsou si rovny. Troj´ uheln´ık ABC je rovnostrann´ y a postaven je na dan´e u ´seˇcce AB, coˇz bylo u ´kolem vykonat. Druh´a kniha je ze vˇsech nejkratˇs´ı a obsahuje 14 vˇet, kter´ ym pˇredch´az´ı dvˇe definice (v´ ymˇery). Obsahem knihy je ˇreck´a geometrick´a algebra a vˇety, kter´e jsou v n´ı obsaˇzen´e, maj´ı algebraickou interpretaci. Pˇ r´ıklady vˇ et Knihy II. ([14]): Vˇeta 4 Kdyˇz se u ´seˇcka libovolnˇe rozdˇel´ı, ˇctverec z cel´e rovn´a se ˇctverc˚ um z u ´seˇcek a dvojn´asobn´emu pravo´ uheln´ıku u ´seˇckami sevˇren´emu. Vˇeta 11 Rozdˇel danou pˇr´ımku tak, aby pravo´ uheln´ık z cel´e a z jedn´e u ´seˇcky rovnal se ˇctverci u ´seˇcky zb´ yvaj´ıc´ı. Kniha III. obsahuje 37 vˇet a je vˇenov´ana nauce o kruhu. Nejprve zde nach´az´ıme 11 definic (v´ ymˇer). Pˇ r´ıklady vˇ et Knihy III. ([14]): Vˇeta 1 Najdi stˇred kruhu dan´eho. Vˇeta 5 Kruh kruhu neprot´ın´a ve v´ıce bodech neˇz ve dvou. V Knize IV., kter´a se skl´ad´a z 16 u ´loh, zkoum´a Eukleides u ´tvary vepsan´e nebo opsan´e kruˇznici. Nejprve opˇet pomoc´ı 7 definic (v´ ymˇer) zavedl potˇrebn´e pojmy. Pˇ r´ıklady vˇ et Knihy IV. ([14]): Vˇeta 4 Do troj´ uheln´ıku dan´eho vepiˇs kruh. 15
Vˇeta 8 Vepiˇs do ˇctverce dan´eho kruh. Z´aklady byly pˇreloˇzeny do velk´eho poˇctu jazyk˚ u a mˇely (kromˇe Bible) v´ıce vyd´an´ı neˇz kter´akoli jin´a kniha na svˇetˇe. Po dobu t´emˇeˇr dvou tis´ıcilet´ı byly pouˇz´ıv´any na ˇskol´ach jako uˇcebnice. Opust´ıme-li Eukleida, dalˇs´ım nem´enˇe v´ yznamn´ ym matematikem a fyzikem starovˇeku byl Archimedes ze Syrakus (287–212 pˇ r. n. l.), pravdˇepodobnˇe student Eukleidov´ ych ˇz´ak˚ u. Zab´ yval se hlavnˇe kuˇzeloseˇckami, objevil nov´e metody v´ ypoˇctu obsahu obrazc˚ u, kter´e jsou ohraniˇceny kˇrivkami, a objemu tˇeles, kter´a jsou ohraniˇcena kˇriv´ ymi plochami. D´ale objevil konstantn´ı vztah mezi obvodem kruhu a jeho pr˚ umˇerem, kter´ y stanovil mezi 220/70 a 223/71, tedy Ludolfovo ˇc´ıslo π. Archimedes uˇzil pravideln´ ych n-´ uheln´ık˚ u (n = 6, 12, 24, 48, 96) opsan´ ych, resp. vepsan´ ych dan´emu kruhu. Vych´azel pˇritom z pˇredpokladu, ˇze obvod kruhu je vˇzdy menˇs´ı, neˇz obvod opsan´eho a vˇetˇs´ı neˇz obvod vepsan´eho n-´ uheln´ıku. Obsah tˇechto mnoho´ uheln´ık˚ u pak vypoˇcetl. Vedle Eukleida a Archim´eda byl posledn´ım velk´ ym geometrem hel´enistick´eho obdob´ı Archimed˚ uv mladˇs´ı souˇcastn´ık Apollonios z Pergy (2. pol. 3. stolet´ı – poˇ c´ atek 2. stolet´ı pˇ r. n. l), kter´ y se mimo jin´e tak´e zab´ yval jist´ ymi typy konstrukˇcn´ıch u ´loh. S t´ımto uˇcencem totiˇz souvis´ı tzv. Apolloniova u ´loha, kterou se Apollonios zab´ yval a ˇreˇsil ji v d´ıle O dotyc´ıch. Obecn´a Apolloniova u ´loha, sestrojit kruˇznici, kter´a se dot´ yk´a dan´ ych tˇr´ı kruˇznic v rovnˇe, zauj´ım´a mezi planimetrick´ ymi u ´lohami m´ısto zvl´aˇst’ v´ yznamn´e. Tato klasick´a u ´loha byla d˚ uleˇzit´ ym zdrojem ˇcetn´ ych nov´ ych geometrick´ ych pouˇcek, kter´e byly objeveny pˇri jej´ım ˇreˇsen´ı. Zaj´ımala geometry vˇsech vˇek˚ u do t´e m´ıry, ˇze bylo pod´ano mnoˇzstv´ı zp˚ usob˚ u jej´ıho ˇreˇsen´ı. Proto tak´e lze na t´eto u ´loze uk´azat r˚ uzn´e metody ˇreˇsen´ı sloˇzitˇejˇs´ıch konstrukˇcn´ıch u ´loh. Jiˇz Eukleides se ve sv´e Knize IV. Z´aklad˚ u vˇenuje vyˇsetˇrov´an´ı dvou typ˚ u Apolloniov´ ych u ´loh. Vˇeta 4 a vˇeta 5 t´eto knihy pojedn´av´a o kruˇznic´ıch opsan´ ych a vepsan´ ych troj´ uheln´ıku, tj. nalezen´ı kruˇznice proch´azej´ıc´ı tˇremi body nebo dot´ ykaj´ıc´ı se tˇrech pˇr´ımek. Vzhledem k tomu, ˇze se zm´ınˇen´a dvousvazkov´a pr´ace nedochovala, nelze s urˇcitost´ı ˇr´ıci, jak´ ym zp˚ usobem Apollonios u ´lohu ˇreˇsil. Podle francouzsk´eho matematika Vi´eta Apollonios ˇreˇsil u ´lohu obecnˇe dilatac´ı, o ˇcemˇz se doˇc´ıt´ame v jeho d´ıle Apollonius Gallus... z roku 1600 n. l.. Vi´et˚ uv vrstevn´ık Adrain van Roomen rozˇreˇsil tuto u ´lohu uˇzit´ım kuˇzeloseˇcek (proveden´ı t´eto konstrukce napˇr. v [58]). Apollonios formuloval u ´lohu nejprve obecnˇe pro tˇri zadan´e kruˇznice, pozdˇeji byly tyto kruˇznice postupnˇe nahrazeny bodem (kruˇznice o nulov´em polomˇeru) a pˇr´ımkou (kruˇznice o nekoneˇcnˇe velk´em polomˇeru). Jak jiˇz bylo ˇreˇceno, origin´aln´ı znˇen´ı se nezachovalo, zato je zn´ama reprodukce u ´lohy v d´ıle Math´ematikai synagogai ˇreck´eho matematika Pappose Alexandrijsk´ eho (3. 16
stolet´ı pˇ r. n. l.). Pappos uv´ad´ı u ´lohu v n´asleduj´ıc´ım znˇen´ı ([52]): Necht’ jsou d´any tˇri pˇredmˇety, z nichˇz kaˇzd´y m˚ uˇze b´yt bodem, pˇr´ımkou nebo kruhem; m´a se nar´ysovat kruh, kter´y proch´az´ı kaˇzd´ym z dan´ych bod˚ u (jsou-li d´any jen body) a dot´yk´a se dan´ych pˇr´ımek ˇci kruh˚ u. Z v´ yˇse uveden´eho zad´an´ı je moˇzno vypozorovat poˇcet moˇzn´ ych variant u ´lohy. Hled´ame vˇzdy skupiny tˇr´ı objekt˚ u ze tˇrech druh˚ u (bod˚ u (B), pˇr´ımek (p), kruˇznic (k)), pˇriˇcemˇz poˇrad´ı dan´ ych objekt˚ u nen´ı podstatn´e. Existuje tedy celkem deset z´akladn´ıch typ˚ u Apolloniov´ ych u ´loh (nov´ ych devˇet jsou zvl´aˇstn´ı pˇr´ıpady u ´lohy obecn´e), pˇriˇcemˇz obecn´a u ´loha m´a nejv´ yˇse 8 ˇreˇsen´ı. Jestliˇze jeden z dan´ ych bod˚ u leˇz´ı na dan´e pˇr´ımce nebo na dan´e kruˇznici, hovoˇr´ıme ou ´loh´ach Pappov´ ych. Takov´ ychto u ´loh je celkem ˇsest - (pB)B, (kB)B, (pB)p, (kB)p, (pB)k a (kB)k, kde symbolem (pB)B rozum´ıme, ˇze jsou d´any dva body a pˇr´ımka, kdy jeden z bod˚ u leˇz´ı na t´eto pˇr´ımce. Pappos ve sv´em d´ıle uv´ad´ı poˇzadavek Apollonia, tedy ˇreˇsen´ı Apolloniovy u ´lohy pomoc´ı kruˇz´ıtka a prav´ıtka, pˇrestoˇze jiˇz Apollonios znal stejnolehlost i kruhovou inverzi. V souˇcasn´e dobˇe jsou zn´am´e tak´e jin´e metody, napˇr. uˇzit´ım kuˇzeloseˇcek, cyklografie, deskriptivn´ı geometri´ı, geometri´ı projektivn´ı (kolineac´ı) apod.. Po z´aniku antick´eho svˇeta upadaj´ı d´ıla ˇreck´ ych uˇcenc˚ u pomalu v zapomnˇen´ı. Obdob´ı nov´eho rozkvˇetu matematiky pˇrich´az´ı aˇz s n´astupem mohutn´e isl´amsk´e ˇr´ıˇse, jeˇz se stala centrem tehdejˇs´ı vzdˇelanosti. Mnoh´a ˇreck´a d´ıla, kter´a se nedochovala, zn´ame jen d´ıky arabsk´ ym pˇreklad˚ um. K renesanci geometrie doˇslo v Evropˇe v 16. – 17. stolet´ı, zejm´ena ve Francii. Z´asadn´ı zlom ve v´ yvoji matematiky pˇriˇsel v 17. stolet´ı, kdy Francouzi Ren´ e Descartes (1596– 1650) a Pierre de Fermat (1601–1665) aplikac´ı algebry pˇri ˇreˇsen´ı geometrick´ ych u ´loh poloˇzili z´aklady analytick´e geometrie. V 17. stolet´ı n´asledoval nejv´ yznamnˇejˇs´ı objev t´e doby — diferenci´aln´ı a integr´aln´ı poˇcet, jehoˇz uˇzit´ım se rozvinula geometrie diferenci´aln´ı a problematika u ´tvar˚ u vyˇsˇs´ıch stupˇ n˚ u, jeˇz dnes ˇrad´ıme do algebraick´e geometrie. Novovˇek uˇcinil v oblasti geometrie dva d˚ uleˇzit´e kroky: odhalil existenci neeukleidovsk´ ych geometri´ı a vytvoˇril analytickou geometrii. Ren´e Descartes zaveden´ım kart´ezsk´e soustavy souˇradnic objevuje metodu, jak analyticky (tj. prostˇrednictv´ım ˇc´ısel a rovnic) zkoumat geometrick´e u ´tvary, coˇz pozdˇeji vede k ˇreˇsen´ı mnoha klasick´ ych geometrick´ ych probl´em˚ u, napˇr. zmiˇ novan´e ot´azky trisekce u ´hlu. Z´aliba matematik˚ u v teoretizov´an´ı o konstrukc´ıch kruˇz´ıtkem a prav´ıtkem pˇrinesla dalˇs´ı zaj´ımav´e v´ ysledky. Napˇr´ıklad Syrsk´ y matematik Abul Vafa (940–997), pozdˇeji 17
pak Albrecht D¨ urer (1471–1528) ˇci Leonardo da Vinci (1542–1619) uvaˇzovali o konstrukc´ıch, pˇri nichˇz kromˇe r´ ysov´an´ı pˇr´ımek a u ´seˇcek podle prav´ıtka bylo dovoleno r´ ysovat pouze kruˇznice t´ehoˇz polomˇeru. Italsk´ y matematik Lorenzo Mascheroni (1750–1801) roku 1797 dok´azal, ˇze kaˇzdou konstrukˇcn´ı u ´lohu, kterou lze ˇreˇsit pomoc´ı kruˇz´ıtka a prav´ıtka, lze ˇreˇsit pouze pomoc´ı kruˇz´ıtka. Kaˇzdou pˇr´ımku pˇri tom urˇcujeme dvˇema body, kter´e na n´ı leˇz´ı. Na druh´e stranˇe francouzsk´ y matematik a inˇzen´ yr Jean Victor Poncelet (1788–1867) roku 1822 zjistil, ˇze vˇsechny konstrukˇcn´ı u ´lohy ˇreˇsiteln´e prav´ıtkem a kruˇz´ıtkem jsou ˇreˇsiteln´e pouh´ ym prav´ıtkem, je-li v rovinˇe nar´ ysov´ana nˇekter´a kruˇznice a jej´ı stˇred (kruˇznice bez vyznaˇcen´eho stˇredu k tomu nestaˇc´ı). Kaˇzdou kruˇznici pˇri tom urˇcujeme tˇremi body, kter´e na n´ı leˇz´ı. Zvl´aˇstn´ı postaven´ı mezi u ´lohami o sestrojen´ı kruˇznice zauj´ım´a u ´loha G. F. Malfattiho, nazvan´a tak podle italsk´eho matematika, kter´ y ji poprv´e vyslovil a algebraicky ˇreˇsil roku 1803. Jej´ı znˇen´ı je n´asleduj´ıc´ı (v r˚ uzn´ ych publikac´ıch se vˇsak liˇs´ı): Do dan´eho troj´ uheln´ıku vepiˇste tˇri nepˇrekr´yvaj´ıc´ı se kruhy tak, aby jejich obsah byl co nejvˇetˇs´ı. Malfatti se domn´ıval, ˇze u ´lohu vyˇreˇsil, kdyˇz kruhy zvolil tak, aby se kaˇzd´ y dot´ ykal dvou stran troj´ uheln´ıku a obou zb´ yvaj´ıc´ıch kruh˚ u (tzv. Malfattiho kruhy). Ryze geometrick´e, velmi elegantn´ı ˇreˇsen´ı (bez d˚ ukazu) podal v roce 1827 J. Steiner, kter´ y u ´lohu zobecnil t´ım, ˇze nahradil strany troj´ uheln´ıku kruˇznicemi. Steiner vˇsak vych´azel ze stejn´eho (chybn´eho) pˇredpokladu jako Malfatti — ˇze se kruˇznice mus´ı dot´ ykat jedna druh´e a kaˇzd´a pak dvou stran troj´ uheln´ıku. Malfattiho ˇreˇsen´ı bylo uk´az´ano jako nespr´avn´e, a to nejprve pro rovnostrann´ y troj´ uheln´ık (H. Lob, H. W. Richmond, 1929), pot´e pro dlouh´e a u ´zk´e troj´ uheln´ıky (H. Evans, 1965), nakonec bylo prok´az´ano jako nespr´avn´e bez ohledu na tvar troj´ uheln´ıku (M. Goldberg, 1967). Kompletn´ı ˇreˇsen´ı tohoto probl´emu uk´azali aˇz roku 1992 ruˇst´ı matematici V. A. Zalgaller a G. A. Los.
18
Kapitola 3 Planimetrick´ e konstrukˇ cn´ı u ´ lohy 3.1
Pojem konstrukˇ cn´ı u ´ lohy
Konstrukˇcn´ı u ´lohy jsou takov´e geometrick´e urˇcovac´ı u ´lohy, kde je u ´kolem sestrojit (zkonstruovat) geometrick´ y u ´tvar pˇredepsan´ ych vlastnost´ı. Realizace konstrukce, tj. nar´ ysov´an´ı obrazce, vˇsak nen´ı podstatou ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy, aˇckoliv na stˇredn´ı a zvl´aˇstˇe pak na z´akladn´ı ˇskole vˇetˇsinou neˇreˇs´ıme konstrukˇcn´ı u ´lohy bez r´ ysov´an´ı. Vlastn´ım ˇreˇsen´ım konstrukˇcn´ı u ´lohy budeme ch´apat deduktivn´ı u ´vahu, jej´ımˇz c´ılem je vyhledat poˇzadovan´ y geometrick´ yu ´tvar. Podstata ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy spoˇc´ıv´a v nalezen´ı posloupnosti element´arn´ıch konstrukc´ı, kter´e vedou na hledan´ y objekt. Pˇri hled´an´ı ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy si proto pˇredstavujeme, jak bychom hledan´ y obrazec postupnˇe r´ ysovali. K tomu lze vyuˇz´ıt r˚ uzn´eho r´ ysovac´ıho n´aˇcin´ı. Nen´ı-li o tomto r´ ysovac´ım n´aˇcin´ı pˇredem nic ˇreˇceno, pˇredpokl´ad´ame, ˇze se skl´ad´a z pˇr´ım´eho prav´ıtka a z kruˇz´ıtka. Pouˇzit´ı obou pom˚ ucek vymezuje Vyˇs´ın v [5] tˇemito u ´mluvami: a) Podle pˇr´ım´eho prav´ıtka r´ ysujeme pˇr´ımku (resp. ˇca´st pˇr´ımky), kter´a spojuje dva zn´am´e body. b) Pomoc´ı kruˇz´ıtka r´ ysujeme kruˇznici, jej´ıˇz stˇred je zn´am´ y bod a jej´ıˇz polomˇer je d´an dvˇema zn´am´ ymi body. c) Vyjdeme z jist´e skupiny dan´ ych (zvolen´ ych) bod˚ u, dalˇs´ı body sestrojujeme jako spoleˇcn´e body nar´ ysovan´ ych pˇr´ımek a kruˇznic (pokud ovˇsem existuj´ı). Term´ınem zn´am´y bod m´ame na mysli bod bud’ pˇredem dan´ y, nebo jiˇz sestrojen´ y. R´ ysovac´ı n´aˇcin´ı n´am slouˇz´ı k nar´ ysov´an´ı tzv. z´akladn´ıch kˇrivek, kter´e n´aslednˇe pouˇz´ıv´ame pˇri konstrukc´ıch. Pro eukleidovsk´e konstrukce, kter´ ymi se v t´eto pr´aci zab´ yv´am (pojem eukleidovsk´e konstrukce je bl´ıˇze specifikov´an v n´asleduj´ıc´ı kapitole), jsou z´akladn´ımi kˇrivkami vˇsechny pˇr´ımky a kruˇznice (kˇrivky I. a II. stupnˇe). Pˇr´ısluˇsn´e u ´mluvy pak m˚ uˇzeme pˇreformulovat takto: a´) Pˇr´ımku pokl´ad´ame za sestrojenou, jsou-li sestrojeny dva jej´ı body. 19
b´) Kruˇznici pokl´ad´ame za sestrojenou, je-li jej´ı stˇred sestrojen´ y bod a je-li jej´ı polomˇer d´an dvˇema sestrojen´ ymi body. c´) Bod pokl´ad´ame za sestrojen´ y, je-li j´ım nˇekter´ y z v´ ychoz´ıch (dan´ ych ˇci zvolen´ ych) bod˚ u nebo je-li spoleˇcn´ ym bodem dvou sestrojen´ ych z´akladn´ıch kˇrivek navz´ajem r˚ uzn´ ych.
3.2
Eukleidovsk´ e konstrukce
Pod term´ınem eukleidovsk´e konstrukce nebo t´eˇz konstrukce pomoc´ı prav´ıtka a kruˇz´ıtka rozum´ıme konstrukci geometrick´ ych objekt˚ u uˇzit´ım v´ yhradnˇe prav´ıtka a kruˇz´ıtka. Prav´ıtko, pomoc´ı nˇehoˇz prov´ad´ıme eukleidovsk´e konstrukce, ch´apeme jako idealizovan´e, tj. ˇze m´a nekoneˇcnou d´elku, jen jednu hranu a ˇza´dn´e znaˇcky pro mˇeˇren´ı. Takov´eto eukleidovsk´e prav´ıtko lze pouˇz´ıt pouze ke konstrukci pˇr´ımek. Nelze pouˇz´ıvat napˇr. ke konstrukci kolmic nebo rovnobˇeˇzek, ani k mˇeˇren´ı ˇci k nan´aˇsen´ı d´elky. Kruˇz´ıtko v eukleidovsk´em smyslu lze pouˇz´ıt jen k sestrojen´ı kruˇznice o dan´em stˇredu a proch´azej´ıc´ı dan´ ym bodem. Tento bod m˚ uˇze b´ yt libovolnˇe vzd´alen´ y. Nelze pouˇz´ıt pro pˇren´aˇsen´ı d´elky. Oproti tomu pomoc´ı bˇeˇznˇe uˇz´ıvan´eho kruˇz´ıtka m˚ uˇzeme sestrojit kruˇznici, jestliˇze je d´an jej´ı stˇred a polomˇer m´a d´elku rovnou d´elce dan´e u ´seˇcky. Ve v´ ysledku vˇsak nen´ı nutn´e mezi obˇema modely kruˇz´ıtek rozliˇsovat, protoˇze lze uk´azat, ˇze i eukleidovsk´e kruˇz´ıtko m´a vlastnost pˇren´aˇsen´ı d´elky — ˇcin´ı tak napˇr. L´aviˇcka v [12]. Z historick´eho hlediska patˇr´ı eukleidovsk´e konstrukce k nejv´ yznamnˇejˇs´ım, jak bylo pops´ano v kapitole 2. A pr´avˇe takto tak´e ˇreˇs´ıme planimetrick´e konstrukˇcn´ı u ´lohy na z´akladn´ı a stˇredn´ı ˇskole. Eukleidovsk´e konstrukce nejsou vˇsak jedin´ ym druhem konstrukc´ı. Jin´e (neeukleidovsk´e) konstrukce se op´ıraj´ı o jin´e u ´mluvy a tyto u ´mluvy jsou sestaveny podle r´ ysovac´ıho n´aˇcin´ı, kter´e chceme pouˇz´ıvat. M´ısto pojmu r´ ysovac´ı n´aˇcin´ı se v teorii geometrick´ ych konstrukc´ı pouˇz´ıv´a oznaˇcen´ı prostˇredky. Hovoˇr´ıme pak o konstrukc´ıch dan´ymi prostˇredky. M˚ uˇze jimi b´ yt napˇr´ıklad tzv. rovnobˇeˇzkov´e prav´ıtko (prav´ıtko s dvˇema pˇr´ım´ ymi navz´ajem rovnobˇeˇzn´ ymi hranami, jejichˇz vzd´alenost je zn´am´e ˇc´ıslo v), u ´hlov´e prav´ıtko (troj´ uheln´ıkov´e prav´ıtko, jehoˇz dvˇe hrany sv´ıraj´ı dut´ yu ´hel dan´e velikosti α — ve ˇskole uˇz´ıvan´e pravo´ uhl´e troj´ uheln´ıkov´e prav´ıtko je jeho zvl´aˇstn´ım pˇr´ıpadem pro ◦ α = 90 ), jednotkov´e prav´ıtko (pˇr´ım´e prav´ıtko, na jehoˇz hranˇe jsou vyznaˇceny dva body ve vzd´alenosti dan´e u ´seˇcky e), aj.. Na pojem neeukleidovsk´e konstrukce lze ovˇsem tak´e nahl´ıˇzet z jin´eho u ´hlu pohledu. T´ımto term´ınem se oznaˇcuj´ı tak´e konstrukce v takov´ ych geometri´ıch (tj. syst´emech splˇ nuj´ıc´ıch prvn´ı ˇctyˇri Eukleidovy postul´aty), kter´e nesplˇ nuj´ı p´at´ y Eukleid˚ uv postul´at. 20
Jsou to napˇr. geometrie hyperbolick´a, eliptick´a (jej´ı zvl´aˇstn´ı pˇr´ıpad geometrie sf´erick´a), Riemannova ˇci absolutn´ı geometrie. Tˇemi se v t´eto pr´aci nezab´ yv´am. Naopak geometrie splˇ nuj´ıc´ı p´at´ y Eukleid˚ uv postul´at se naz´ yv´a eukleidovsk´a geometrie.
3.2.1
Z´ akladn´ı eukleidovsk´ e konstrukce
Kaˇzd´a eukleidovsk´a konstrukce se skl´ad´a z koneˇcn´eho poˇctu opakov´an´ı pˇeti z´akladn´ıch konstrukˇcn´ıch v´ ykon˚ u (nˇekdy tak´e oznaˇcovan´e jako z´akladn´ı konstrukˇcn´ı kroky), ve kter´ ych pracujeme s body, u ´seˇckami a kruˇznicemi, kter´e byly vytvoˇreny jiˇz v nˇekter´em ˇ z pˇredchoz´ıch krok˚ u. Jako z´akladn´ı konstrukˇcn´ı v´ ykony ch´ape Stalmaˇ sek v [3] tyto: 1. Jsou-li d´any (tj. v rovinˇe jiˇz nar´ ysov´any) dva r˚ uzn´e body, nar´ ysovat pˇr´ımku proch´azej´ıc´ı tˇemito body. 2. Nar´ ysovat kruˇznic´ı okolo dan´eho bodu jako stˇredu, jej´ıˇz polomˇer m´a d´elku shodnou s d´elkou u ´seˇcky, kter´a je urˇcena dalˇs´ı dvojic´ı r˚ uzn´ ych krajn´ıch bod˚ u. 3. Sestrojit pr˚ useˇc´ık pˇr´ımek AB a CD, jsou-li v rovinˇe d´any body A, B, C, D. 4. Jsou-li d´any body A, B, C a u ´seˇcka DE, sestrojit pr˚ useˇc´ıky pˇr´ımky AB s kruˇznic´ı se stˇredem C a polomˇerem DE. 5. Jsou-li d´any v rovinˇe body A, B a dvˇe u ´seˇcky CD, EF , sestrojit pr˚ useˇc´ık kruˇznice se stˇredem A a polomˇerem CD s kruˇznic´ı se stˇredem B a polomˇerem EF . V konstrukc´ıch 3. – 5. pˇredpokl´ad´ame, ˇze pr˚ useˇc´ıky existuj´ı. Konstrukce 1. a 3. prov´ad´ıme pomoc´ı prav´ıtka, konstrukce 2. a 5. pomoc´ı kruˇz´ıtka a konstrukci 4. uˇzit´ım prav´ıtka i kruˇz´ıtka z´aroveˇ n. V r˚ uzn´ ych publikac´ıch lze pod term´ınem z´akladn´ı eukleidovsk´e konstrukce nal´ezt r˚ uzn´e konstrukce. Mezi z´akladn´ı (jednoduch´e) konstrukce vytvoˇren´e jistou posloupnost´ı v´ yˇse uveden´ ych ˇ pˇeti z´akladn´ıch konstrukˇcn´ıch v´ ykon˚ u Stalmaˇsek v [3] ˇrad´ı: a) b) c) d) e) f) g) h)
Nan´est danou u ´seˇcku na danou polopˇr´ımku. V´est dan´ ym bodem mimo danou pˇr´ımku rovnobˇeˇzku. Vztyˇcit v dan´em bodˇe dan´e pˇr´ımky kolmici. Nan´est dan´ y dut´ yu ´hel k dan´e polopˇr´ımce do dan´e poloroviny. Rozdˇelit danou u ´seˇcku na n shodn´ ych d´ıl˚ u (n ≥ 2). Sestrojit osu u ´seˇcky. Sestrojit osu u ´hlu. Sestrojit stˇred u ´seˇcky.
21
Prov´ad´ıme-li eukleidovsk´e konstrukce, pak z dan´ ych bod˚ u koneˇcn´ ym poˇctem konstrukˇcn´ıch krok˚ u 3., 4. a 5. sestrojujeme hledan´e body, kter´e jsou s body dan´ ymi v´azan´e urˇcit´ ymi geometrick´ ymi vztahy. To plat´ı i v pˇr´ıpadˇe, jsou-li dan´e jen velikosti u ´seˇcek a u ´hl˚ u, protoˇze u ´seˇcku dan´e velikosti m˚ uˇzeme nahradit dvˇema r˚ uzn´ ymi body v pˇredepsan´e vzd´alenosti a u ´hel dan´e velikosti tˇremi r˚ uzn´ ymi body, kter´e urˇcuj´ı ramena tohoto u ´hlu. Z´akladn´ı u ´lohy b), c), e) - h) ˇreˇs´ım v kapitole 7. Pozn´ amka Kaˇzd´a eukleidovsk´a konstrukce je tak´e provediteln´a jedn´ım rovnobˇeˇzkov´ ym prav´ıtkem tj. lze j´ım nahradit n´aˇcin´ı pˇr´ım´e prav´ıtko, kruˇz´ıtko. Obdobn´a situace je napˇr. u konstrukc´ı jedin´ ym kruˇz´ıtkem, zvan´ ych konstrukce Mascheroniovy (viz kapitola 2). Obr´acenˇe to vˇsak nen´ı moˇzn´e, aniˇz bychom zmenˇsili okruh ˇreˇsiteln´ ych u ´loh (tj. vypustit kruˇz´ıtko a ponechat pouze prav´ıtko).
3.3
Klasifikace konstrukˇ cn´ıch u ´ loh
Pro spr´avn´e proveden´ı rozboru konstrukˇcn´ı u ´lohy a n´asledn´e nalezen´ı konstrukˇcn´ıho pˇredpisu je zapotˇreb´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy nejprve vhodnˇe roztˇr´ıdit. Existuj´ı r˚ uzn´a hlediska tˇr´ıdˇen´ı:
3.3.1
Rozdˇ elen´ı konstrukˇ cn´ıch u ´ loh na polohov´ e a nepolohov´ e u ´ lohy
Polohov´ e konstrukˇ cn´ı u ´ lohy V tˇechto typech u ´loh je urˇceno um´ıstˇen´ı alespoˇ n jednoho z dan´ ych prvk˚ u, tj. jeho poˇ sen´ı loha v rovinˇe. T´ım je z´aroveˇ n jednoznaˇcnˇe urˇcena tak´e poloha hledan´eho u ´tvaru. Reˇ polohov´e konstrukˇcn´ı u ´lohy spoˇc´ıv´a v tom, ˇze hled´ame jeden nebo v´ıce nezn´am´ ych bod˚ u sestrojovan´eho geometrick´eho u ´tvaru. Zad´an´ı takov´eto u ´lohy vypad´a napˇr´ıklad n´asledovnˇe: Pˇ r´ıklad 1 Sestroj teˇcny k dan´e kruˇznici k(S, r) proch´azej´ıc´ı dan´ ym bodem A, kter´ y leˇz´ı ve vnˇejˇs´ı oblasti kruˇznice k. V t´eto u ´loze je d´ana poloha obou zadan´ ych objekt˚ u — kruˇznice k i bodu A, hledali bychom polohu bodu dotyku sestrojovan´e teˇcny a kruˇznice k. Nepolohov´ e konstrukˇ cn´ı u ´ lohy V nepolohov´ ych konstrukˇcn´ıch u ´loh´ach jsou urˇceny jen tvar a velikost dan´ ych prvk˚ u, nikoliv vˇsak jejich poloha. Mus´ıme proto nejprve prov´est lokalizaci, tj. vhodnˇe um´ıstit nˇekter´e prvky. Nepolohov´a u ´loha pot´e pˇrech´az´ı na u ´lohu polohovou. Jednu a tu samou nepolohovou u ´lohu lze lokalizovat v´ıce zp˚ usoby. Od tohoto um´ıstˇen´ı se pot´e odv´ıj´ı 22
cel´ y zp˚ usob ˇreˇsen´ı u ´lohy, zejm´ena jej´ı rozbor. Chceme-li vyhledat nejvhodnˇejˇs´ı zp˚ usob ˇreˇsen´ı, je dobr´e zkusit r˚ uzn´e zp˚ usoby um´ıstˇen´ı. T´ım ovˇsem m˚ uˇzeme dostat u ´lohy s jin´ ym poˇctem nezn´am´ ych bod˚ u. N´asleduj´ıc´ı pˇr´ıklad nastiˇ nuje, jak r˚ uzn´e um´ıstˇen´ı prvk˚ u m˚ uˇze m´ıt vliv na poˇcet hledan´ ych bod˚ u, stejnˇe jako na celkov´ y poˇcet ˇreˇsen´ı u ´lohy. Pˇ r´ıklad 2 Sestroj troj´ uheln´ık ABC, jsou-li d´any d´elky strany c = 5 cm, v´ yˇsky vc = 2 cm a tˇeˇznice tc = 4 cm. ˇ sen´ı (n´ Reˇ astin) Takto zadan´a u ´loha je nepolohov´a. Na polohovou u ´lohu ji pˇrevedeme um´ıstˇen´ım nˇekter´eho z prvk˚ u:
a) Um´ıst´ıme stranu AB = c. Nezn´am´ ym bodem je pot´e pouze bod C (ˇreˇsen´ı viz kapitolu 7, III. vyuˇcovac´ı hodina, pˇr´ıklad 3.1). b) Um´ıst´ıme nejprve v´ yˇsku vc = C0 C, kde bod C0 je pata v´ yˇsky vc v troj´ uheln´ıku ABC. Hledan´e body jsou tentokr´at tˇri: A, B (zbyl´e vrcholy troj´ uheln´ıku) a S (pr˚ useˇc´ık tˇeˇznice tc se stranou AB). Bod S nalezneme jako pr˚ useˇc´ık kruˇznice k1 (C, tc ) a pˇr´ımky p (komice na u ´seˇcku C0 C veden´a bodem C0 ). c Body A, B n´aleˇz´ı pr˚ uniku kruˇznice k2 (S, ) a pˇr´ımky p. 2
3.3.2
Rozdˇ elen´ı konstrukˇ cn´ıch u ´ loh podle poˇ ctu nezn´ am´ ych bod˚ u
O hledan´em u ´tvaru (kruˇznici, troj´ uheln´ıku, ˇctverci apod.) ˇrekneme, ˇze je sestrojen´ y, sestroj´ıme-li jistou koneˇcnou mnoˇzinu bod˚ u, kter´a hledan´ yu ´tvar jednoznaˇcnˇe urˇcuje (stˇred kruˇznice a jeden jej´ı bod, vrcholy troj´ uheln´ıku nebo ˇctverce apod.). Proto m˚ uˇzeme za z´akladn´ı nezn´am´e u ´tvary povaˇzovat body, z ˇcehoˇz plyne moˇznost tˇr´ıdˇen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh podle poˇctu nezn´am´ ych (a tedy hledan´ ych) bod˚ u. Z tohoto hlediska dˇel´ıme konstrukˇcn´ı u ´lohy na u ´lohy s jedn´ım, dvˇema, tˇremi atd. nezn´am´ ymi (hledan´ ymi) body. V pˇr´ıpadˇe v´ıce nezn´am´ ych bod˚ u sestrojujeme tyto body postupnˇe, ˇc´ımˇz pˇrev´ad´ıme ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy s v´ıce nezn´am´ ymi body na ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh s jedn´ım nezn´am´ ym bodem. Velmi ˇcasto pˇri ˇreˇsen´ı takov´ ychto u ´loh pro zjednoduˇsen´ı situace 23
vyuˇz´ıv´ame geometrick´a zobrazen´ı nebo si pom´ah´ame v´ ypoˇctem (viz metody ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh, kapitola 3.5).
3.3.3
Rozdˇ elen´ı na u ´ lohy bez parametr˚ uau ´ lohy s parametry
D´ale m˚ uˇzeme konstrukˇcn´ı u ´lohy tˇr´ıdit podle toho, zda se v jejich zad´an´ı vyskytuj´ı promˇenn´e prvky (parametry), na u ´lohy bez parametru ˇci u ´lohy s parametry (jedn´ım, dvˇema, . . . ). Konstrukˇcn´ı u ´loha s parametry pˇredstavuje urˇcitou mnoˇzinu u ´loh, kter´e ˇreˇs´ıme najednou a v z´avˇereˇcn´e f´azi provedeme rozvˇetven´ı“ pro konkr´etn´ı hodnoty parametru ” — prov´ad´ıme diskusi ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy. Zad´an´ı u ´lohy s parametrem m˚ uˇze vypadat napˇr´ıklad takto: Pˇ r´ıklad 3 Sestroj troj´ uheln´ık, je-li d´ana velikost jedn´e jeho strany, pˇr´ısluˇsn´e v´ yˇsky a protilehl´eho vnitˇrn´ıho u ´hlu. ˇ sen´ı t´eto u Reˇ ´lohy uv´ad´ım v odstavci 3.4.5.
3.4
F´ aze ˇ reˇ sen´ı konstrukˇ cn´ı u ´ lohy
ˇ sen´ı konstrukˇcn´ı u Reˇ ´lohy se ˇclen´ı zpravidla na ˇctyˇri u ´seky, tzv. f´aze. Ty je tˇreba ch´apat jako nedˇelitelnou organickou ˇca´st konstrukˇcn´ı u ´lohy. F´aze ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy se naz´ yvaj´ı: 1. 2. 3. 4.
Rozbor (anal´ yza) Konstrukce (vysloven´ı konstrukˇcn´ıho pˇredpisu + realizace konstrukce) Zkouˇska (od˚ uvodnˇen´ı konstrukce neboli d˚ ukaz) Diskuse (u parametrick´ ych u ´loh)
ˇ sen´ı konkr´etn´ı konstrukˇcn´ı u Reˇ ´lohy podle pr´avˇe popsan´eho postupu je zaˇrazeno na z´avˇer t´eto kapitoly. Nyn´ı podrobnˇeji k jednotliv´ ym f´az´ım ˇreˇsen´ı.
3.4.1
Rozbor
Tato prvn´ı f´aze ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy je ze vˇsech nejpodstatnˇejˇs´ı. Jej´ım v´ ysledkem by mˇel b´ yt z´apis podm´ınek pro hledan´e body. Chceme-li ˇreˇsit konstrukˇcn´ı u ´lohu, pˇredpokl´ad´ame, ˇze je ˇreˇsiteln´a. Toto ˇreˇsen´ı (´ utvar vyhovuj´ıc´ı podm´ınk´am u ´lohy) naˇcrtneme v podobˇe ilustraˇcn´ıho obr´azku. V n´aˇcrtu vyznaˇc´ıme a pop´ıˇseme vˇsechny prvky ze zad´an´ı a zakresl´ıme pomocn´e geometrick´e u ´tvary 24
(pˇr´ımky, kruˇznice, body), kter´e budeme pˇri ˇreˇseni u ´lohy vyuˇz´ıvat. D´ale hled´ame vztahy mezi prvky dan´ ymi a hledan´ ymi — uvˇedom´ıme si, kter´e v´ yznaˇcn´e body jsou nezn´am´e, a snaˇz´ıme se pro nˇe naj´ıt nutn´e podm´ınky, jeˇz mus´ı splˇ novat. N´aslednˇe kombinujeme, porovn´av´ame a na z´akladˇe logick´ ych u ´vah a uˇzit´ım vhodn´e metody ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh hled´ame cestu, jak u ´lohu vyˇreˇsit nebo ji pˇrev´est na u ´lohu jinou — snadnˇejˇs´ı ˇci ˇreˇsenou dˇr´ıve. Rozbor u ´lohy je tˇreba prov´adˇet svˇedomitˇe, abychom pˇr´ıpadnˇe pˇri nedokonal´em rozboru neztratili nˇekter´a ˇreˇsen´ı. Z´aroveˇ n ale tak´e m˚ uˇze nastat, ˇze p˚ uvodn´ı pˇredpoklad ˇreˇsitelnosti u ´lohy se uk´aˇze jako nespr´avn´ y — to se projev´ı tak, ˇze rozbor u ´lohy n´as povede ke sporu s podm´ınkami u ´lohy nebo platn´ ymi matematick´ ymi vˇetami. V takov´em pˇr´ıpadˇe konstatujeme, ˇze je u ´loha neˇreˇsiteln´a.
3.4.2
Konstrukce
Druh´a ˇc´ast postupu ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy plyne z podm´ınek pro hledan´e body vysloven´ ych v z´avˇeru rozboru. Formulujeme zde konstrukˇcn´ı pˇredpis (posloupnost z´akladn´ıch konstrukc´ı), jak z dan´ ych prvk˚ u vytvoˇr´ıme hledan´ yu ´tvar eukleidovsk´ ymi konstrukcemi. Struˇcn´ y symbolick´ y z´apis pˇredpisu v bodech naz´ yv´ame z´apis postupu konstrukce. Konstrukˇcn´ım pˇredpisem ud´av´ame zpravidla pro kaˇzd´ y z hledan´ ych bod˚ u dvˇe mnoˇziny bod˚ u (kˇrivky), kter´ ym tento bod n´aleˇz´ı. V samotn´em z´apisu vˇzdy nejdˇr´ıve uv´ad´ıme, jak´ yu ´tvar sestrojujeme a pot´e pomoc´ı jak´e jeho vlastnosti. Konstrukce pomoc´ı t´eto vlastnosti by mˇela b´ yt zˇrejm´a (napˇr. pr˚ unik dvou jiˇz sestrojen´ ych u ´tvar˚ u, osa u ´seˇcky, osa u ´hlu, . . . ), konstrukce pomoc´ı sloˇzitˇejˇs´ıch vlastnost´ı je tˇreba rozepsat do v´ıce bod˚ u. Jednotliv´e body z´apisu konstrukce na sebe navazuj´ı. Z´apis by mˇel b´ yt z´aroveˇ n natolik jednoznaˇcn´ y a jasn´ y, abychom jen podle nˇej byli schopni v´ ysledn´ yu ´tvar skuteˇcnˇe zkonstruovat. Tato f´aze ˇreˇsen´ı obvykle zahrnuje t´eˇz grafick´e proveden´ı u ´lohy (realizaci konstrukce) — nar´ ysov´an´ı vˇsech ˇreˇsen´ı u ´lohy.
3.4.3
Zkouˇ ska
Konstrukˇcn´ım pˇredpisem z´ısk´av´ame vˇsechna moˇzn´a ˇreˇsen´ı u ´lohy. Nen´ı vˇsak ale zajiˇstˇeno, ˇze u ´tvary, kter´e jsme sestrojili, splˇ nuj´ı skuteˇcnˇe podm´ınky u ´lohy. Nen´ı to zaruˇceno z d˚ uvodu, ˇze jsme je sestrojili z jist´ ych vlastnost´ı, kter´e hledan´e u ´tvary nutnˇe maj´ı, ale nev´ıme, zda obr´acenˇe kaˇzd´ yu ´tvar tˇechto vlastnost´ı splˇ nuje vˇsechny podm´ınky u ´lohy. M˚ uˇze se tak´e st´at, ˇze nˇekter´e nebo vˇsechny u ´tvary sestrojen´e podle konstrukˇcn´ıho pˇredpisu nevyhovuj´ı podm´ınk´am u ´lohy a nejsou tud´ıˇz ˇreˇsen´ım u ´lohy. Je proto potˇreba uk´azat, ˇze vˇsechny u ´tvary vznikl´e podle konstrukˇcn´ıho pˇredpisu maj´ı poˇzadovan´e vlastnosti a pˇr´ıpadn´e nevyhovuj´ıc´ı u ´tvary vylouˇcit. Zjednoduˇsenˇe — pˇri prov´adˇen´ı zkouˇsky
25
ovˇeˇrujeme, zda stanoven´e nutn´e podm´ınky jsou t´eˇz postaˇcuj´ıc´ı. Zkouˇska se zpravidla prov´ad´ı tak, ˇze obr´at´ıme postup, kter´ y jsme absolvovali pˇri rozboru. Op´ır´ame-li se v u ´vah´ach v rozboru o ekvivalentn´ı tvrzen´ı, nen´ı nezbytn´e zkouˇsku prov´adˇet, staˇc´ı se pouze odvolat na rozbor (napˇr. pˇri ˇreˇsen´ı u ´lohy uˇzit´ım metody mnoˇzin vˇsech bod˚ u dan´e vlastnosti). V pˇr´ıpadˇe, ˇze zad´an´ı neobsahuje parametricky zadan´e prvky, je souˇc´ast´ı zkouˇsky konstatov´an´ı poˇctu ˇreˇsen´ı u ´lohy.
3.4.4
Diskuse
ˇ s´ıme-li konstrukˇcn´ı u Reˇ ´lohu s parametry (promˇenn´ ymi prvky), je tˇreba v z´avˇeru prov´est diskusi. Konstrukˇcn´ı u ´loha s parametry totiˇz pˇredstavuje mnoˇzinu konstrukˇcn´ıch u ´loh, kter´e z´ısk´ame volbou vˇsech moˇzn´ ych hodnot za parametry. T´ım se n´am u ´loha rozpadne na pˇr´ıpady, kdy nemus´ı m´ıt ˇreˇsen´ı v˚ ubec, m˚ uˇze m´ıt jedno ˇreˇsen´ı nebo i v´ıce. V t´eto f´azi ˇreˇsen´ı pak stanovujeme, za kter´ ych podm´ınek je u ´loha ˇreˇsiteln´a a poˇcet ˇreˇsen´ı. Nem´a-li u ´loha ˇza´dn´e promˇenn´e prvky, jde o jedinou u ´lohu, proto diskuse odpad´a a my pouze konstatujeme poˇcet vyhovuj´ıc´ıch v´ ysledk˚ uu ´lohy (viz odstavec 3.4.3). Pˇri diskusi postupujeme tak, ˇze sledujeme postupnˇe jednotliv´e kroky konstrukˇcn´ıho pˇredpisu z´ıskan´eho jako z´avˇer rozboru a zjiˇst’ujeme podm´ınky (nutn´e a postaˇcuj´ıc´ı), za nichˇz jsou provediteln´e (tzv. podm´ınky ˇreˇsitelnosti). Chceme-li stanovit poˇcet ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy, je tˇreba rozliˇsit, zda se jedn´a ou ´lohu polohovou ˇci nepolohovou: Polohov´ au ´ loha m´a tolik ˇreˇsen´ı, kolik u ´tvar˚ u vyhovuj´ıc´ıch podm´ınk´am t´eto u ´lohy lze sestrojit. V pˇr´ıpadˇe, ˇze dost´av´ame osovˇe soumˇern´a ˇreˇsen´ı, je t´eˇz moˇzn´e se omezit na jednu polorovinu. Pot´e ˇr´ık´ame, ˇze u ´loha m´a v dan´e polorovinˇe tolik a tolik ˇreˇsen´ı (takov´e omezen´ı v t´eto pr´aci neuvaˇzuji). U nepolohov´ eu ´ lohy je nutn´e vyslovit pˇresnou u ´mluvu o tom, kter´a ˇreˇsen´ı budeme pokl´adat za r˚ uzn´a. Pro vˇsechny u ´lohy v dalˇs´ım textu vych´az´ım pro poˇcty ˇreˇsen´ı nepolohov´ ych u ´loh z n´asleduj´ıc´ı u ´mluvy: Pˇri urˇcen´ı poˇctu ˇreˇsen´ı nepolohov´e u ´lohy vych´az´ıme z poˇctu ˇreˇsen´ı polohov´e u ´lohy, na kterou ji pˇrev´ad´ıme. Z´avˇer diskuse lze zapsat jak vˇetou, tak v podobˇe tabulky. Pozn´ amka V r˚ uzn´ ych publikac´ıch lze nal´ezt i jinou konvenci o poˇctu ˇreˇsen´ı, napˇr. pokud nˇekter´ ymi ˇreˇsen´ımi jsou shodn´e geometrick´e u ´tvary, pokl´ad´ame je za jedin´e ˇreˇsen´ı nepolohov´e u ´lohy ([15]). 26
3.4.5
ˇ sen´ Reˇ y pˇ r´ıklad
Pˇ r´ıklad 3 z kapitoly 3.3.3 Sestroj troj´ uheln´ık, je-li d´ana velikost jedn´e jeho strany, pˇr´ısluˇsn´e v´ yˇsky a protilehl´eho vnitˇrn´ıho u ´hlu. ˇ sen´ı Reˇ Nejprve oznaˇc´ıme dan´e u ´tvary — mˇejme tedy d´any v troj´ uheln´ıku ABC napˇr. d´elku c strany AB, v´ yˇsku vc a vnitˇrn´ı u ´hel o velikosti γ. Jde o nepolohovou u ´lohu s parametry, na polohovou ji pˇrevedeme um´ıstˇen´ım nˇekter´eho z prvk˚ u — um´ıst´ıme stranu AB. Zbyl´ y nezn´am´ y bod C je tedy hledan´ ym bodem. V´ıme, ˇze bod C leˇz´ı ve vzd´alenosti vc od pˇr´ımky AB a z´aroveˇ n je u ´seˇcka AB z tohoto bodu vidˇet pod zorn´ ym u ´hlem γ (pojem zorn´ yu ´hel je podrobnˇeji vysvˇetlen v kapitole 7, v I. hodinˇe). ˇ sen´ı u Reˇ ´lohy se bude skl´adat ze vˇsech ˇctyˇr v´ yˇse popsan´ ych f´az´ı. Pˇri r´ ysov´an´ı zvol´ıme za parametry konkr´etn´ı hodnoty, zde c = 4 cm, γ = 30◦ , vc = 3 cm: Rozbor Hledan´ y bod: C C ∈ M1 ∩ M2 , kde M1 = {X ∈ ρ; |X ↔ AB| = vc } = p ∪ p0 M2 = {X ∈ ρ; |6 AXB| = γ} = k ∪ k 0
Obr´azek 3.1: N´aˇcrtek
Konstrukce 1. AB; |AB| = c 2. p; p||AB ∧ |p ↔ AB| = vc 3. S; S — stˇred kruˇznice k, kter´e pˇr´ısluˇs´ı oblouk s obvodov´ ym u ´hlem γ (konstrukce viz kapitolu 7, III. vyuˇcovac´ı hodinu) 4. k; k(S, r = |SA|) 5. C; C ∈ k ∩ p
27
Zkouˇ ska Z obr´acen´ı postupu rozboru plyne, ˇze nalezen´e body C splˇ nuj´ı vˇsechny podm´ınky ◦ zad´an´ı u ´lohy — u ´seˇcka je z nich vidˇet pod u ´hlem 30 (γ = 30◦ ) a leˇz´ı ve vzd´alenosti 3 cm od u ´seˇcky AB (vc = 3 cm). Diskuse Aby byla u ´loha ˇreˇsiteln´a, mus´ı existovat alespoˇ n jeden spoleˇcn´ y bod pˇr´ımky p a kruˇznice k. Jin´ ymi slovy mus´ı b´ yt splnˇena podm´ınka ˇreˇsitelnosti: γ c vc ≤ cotg . 2 2 Pro poˇcet ˇreˇsen´ı t´eto nepolohov´e u ´lohy (v souladu s v´ yˇse zm´ınˇenou u ´mluvou) plat´ı: c γ • Je-li vc < cotg , m´a tato u ´loha 4 ˇreˇsen´ı: ∆ABC1 , ∆ABC2 , ∆ABC10 a ∆ABC20 , 2 2 viz obr. 3.2. γ c ´loha 2 ˇreˇsen´ı: rovnoramenn´e troj´ uheln´ıky ∆ABC1 • Je-li vc = cotg , m´a tato u 2 2 0 a ∆ABC1 . c γ • Je-li vc > cotg , nem´a u ´loha ˇz´adn´e ˇreˇsen´ı. 2 2
Obr´azek 3.2: Konstrukce k pˇr´ıkladu 3
28
3.5
Metody ˇ reˇ sen´ı konstrukˇ cn´ıch u ´ loh
Pro ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh vyuˇz´ıv´ame r˚ uzn´e metody. Ty lze rozdˇelit na metody ryze geometrick´e (metoda mnoˇzin vˇsech bod˚ u dan´e vlastnosti a metoda geometrick´ ych zobrazen´ı v rovinˇe), metodu uˇzit´ı analytick´e geometrie a metodu algebraickou. Jednotliv´ ymi metodami lze ˇreˇsit vˇetˇsinou jen jednoduˇsˇs´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy. M´ameli sloˇzitˇejˇs´ı u ´lohu, je tˇreba r˚ uzn´e metody kombinovat. Pozn´ amka V nˇekter´ ych u ´loh´ach m˚ uˇzeme vyuˇz´ıt tak´e speci´aln´ı vztahy odvozen´e mezi dan´ ymi a hledan´ ymi u ´tvary. Pot´e nem˚ uˇzeme hovoˇrit ani o jedn´e z v´ yˇse uveden´ ych metod. V takov´em pˇr´ıpadˇe ˇr´ık´ame, ˇze u ´lohu sestrojujeme metodou zaloˇzenou na speci´aln´ıch vztaz´ıch (napˇr. vlastnosti harmonicky sdruˇzen´ ych bod˚ u). S tˇemi se vˇsak na stˇredn´ı ˇskole zpravidla nesetk´ame, proto se jimi ani j´a v t´eto pr´aci v´ıce nezab´ yv´am.
3.5.1
Metoda mnoˇ zin vˇ sech bod˚ u dan´ e vlastnosti
Mnoˇzinou vˇsech bod˚ u dan´e vlastnosti naz´ yv´ame takovou mnoˇzinu bod˚ u (tj. geometrick´ y u ´tvar), kter´a obsahuje vˇsechny body, kter´e maj´ı tuto vlastnost, a neobsahuje ˇza´dn´e body, kter´e ji nemaj´ı. Tuto metodu vyuˇz´ıv´ame v pˇr´ıpadˇe, ˇze m´ame vyhledat body o urˇcit´e vlastnosti. Metoda uˇzit´ı mnoˇzin vˇsech bod˚ u dan´e vlastnosti spoˇc´ıv´a v tom, ˇze pro kaˇzd´ y z hledan´ ych bod˚ u X stanov´ıme dvˇe nutn´e podm´ınky, kter´e mus´ı splˇ novat, a pak urˇc´ıme mnoˇziny M1 , M2 vˇsech bod˚ u splˇ nuj´ıc´ıch po ˇradˇe prvn´ı a druhou podm´ınku. Hledan´ y bod X n´aleˇz´ı pr˚ uniku mnoˇzin M1 , M2 . Body tohoto pr˚ uniku sestrojujeme pomoc´ı z´akladn´ıch eukleidovsk´ ych konstrukc´ı (viz pˇredchoz´ı pˇr´ıklad 3).
3.5.2
Metoda geometrick´ ych zobrazen´ı v rovinˇ e
Je-li podle urˇcit´eho pˇredpisu kaˇzd´emu bodu X geometrick´eho u ´tvaru U pˇriˇrazen jist´ y 0 0 0 bod X u ´tvaru U , potom toto pˇriˇrazen´ı naz´ yv´ame zobrazen´ım, kde bod X je obrazem bodu X a bod X je vzorem bodu X 0 . Mezi z´akladn´ı zobrazen´ı, kter´a lze vyuˇz´ıt pro ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh, patˇr´ı osov´a soumˇernost, otoˇcen´ı (speci´alnˇe stˇredov´a soumˇernost) a posunut´ı, spoleˇcnˇe naz´ yvan´a shodn´a zobrazen´ı. Z podobn´ ych zobrazen´ı se vyuˇz´ıv´a stejnolehlost. Kromˇe tˇechto z´akladn´ıch zobrazen´ı je tˇreba zm´ınit jeˇstˇe kruhovou inverzi, kter´a je velmi uˇziteˇcn´a napˇr´ıklad pˇri ˇreˇsen´ı Apolloniov´ ych u ´loh.
29
Existuj´ı dva z´akladn´ı pˇr´ıpady, kdy vyuˇz´ıv´ame zobrazen´ı pˇri ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh: Prvn´ım pˇr´ıpadem je situace, kdy nezn´am´ y bod lze sestrojit jako samodruˇzn´ y bod vhodn´eho zobrazen´ı (napˇr. stˇred stejnolehlosti jako pomocn´ y nezn´am´ y bod pˇri konstrukci spoleˇcn´ ych teˇcen dvou kruˇznic). Druh´ ym pˇr´ıpadem jsou takov´e u ´lohy, kdy lze nezn´am´ y bod X zobrazit na nezn´am´ y bod Y zobrazen´ım, kter´e je pomoc´ı jiˇz sestrojen´ ych u ´tvar˚ u urˇceno. V tuto chv´ıli uplatˇ nujeme jeden z tˇechto konstrukˇcn´ıch krok˚ u ([42]): a) Bod Y sestroj´ıme jako obraz bodu X v takov´em zobrazen´ı (to pˇredpokl´ad´a, ˇze v posloupnosti krok˚ u konstrukce sestroj´ıme nejprve bod X). b) Jednu z konstrukˇcn´ıch kˇrivek, kter´e obsahuj´ı bod X, zobraz´ıme na konstrukˇcn´ı kˇrivku obsahuj´ıc´ı bod Y (to nevyˇzaduje, aby bod X byl uˇz sestrojen). Geometrick´a zobrazen´ı m˚ uˇzeme obecnˇe vyuˇz´ıt pˇri ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh dvoj´ım zp˚ usobem, jak uv´ad´ı Pol´ak v [15]: a) Geometrick´e zobrazen´ı pouˇzijeme na ˇca´st geometrick´ ych u ´tvar˚ u, kter´e se vyskytuj´ı v pomocn´em n´aˇcrtku pˇri rozboru konstrukˇcn´ı u ´lohy. To n´am umoˇzn´ı naj´ıt takov´e vztahy mezi dan´ ymi a hledan´ ymi u ´tvary, kter´e by jinak mohlo b´ yt tˇeˇzk´e objevit. b) Geometrick´e zobrazen´ı aplikujeme na celou geometrickou situaci pˇredstavovanou n´aˇcrtkem pˇri rozboru konstrukˇcn´ı u ´lohy. V tomto pˇr´ıpadˇe samozˇrejmˇe jako pouˇzit´a geometrick´a zobrazen´ı nepˇrich´azej´ı v u ´vahu shodnosti, kter´e by pˇrevedly vˇsechny geometrick´e u ´tvary v u ´tvary s nimi shodn´ ymi, tj. dostali bychom tut´eˇz geometrickou situaci. Z uveden´ ych zobrazen´ı lze tedy pouˇz´ıt podobnost´ı, zejm´ena stejnolehlosti. Uˇ zit´ı osov´ e soumˇ ernosti pˇ ri ˇ reˇ sen´ı konstrukˇ cn´ıch u ´ loh Pˇri ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh pomoc´ı osov´e soumˇernosti nahrazujeme u ´tvar dan´ y ˇci hledan´ y (popˇr´ıpadˇe jen jejich ˇca´st) u ´tvarem s n´ım osovˇe soumˇern´ ym podle vhodn´e pˇr´ımky, aby ˇreˇsen´ı takto pozmˇenˇen´e u ´lohy bylo snadnˇejˇs´ı. Pˇ r´ıklad 4 Je d´ana pˇr´ımka p a dva body A, B uvnitˇr t´eˇze poloroviny s hraniˇcn´ı pˇr´ımkou p. Najdi na pˇr´ımce p bod X tak, aby souˇcet jeho vzd´alenost´ı od bod˚ u A, B byl co nejmenˇs´ı. ˇ sen´ı Reˇ Jde o polohovou u ´lohu s jedn´ım nezn´am´ ym bodem X. Rozbor Hledan´ y bod: X 30
X ∈ AB 0 ∩ p, kde B 0 je bod soumˇernˇe sdruˇzen´ y k bodu B podle pˇr´ımky p. Potom totiˇz plat´ı: |AX| + |BX| = |AX| + |B 0 X| = |AB 0 |. Pro kaˇzd´ y jin´ y bod bod Y 6= X pˇr´ımky p dost´av´ame: |AY | + |BY | = |AY | + |B 0 Y | > |AB 0 | (viz obr. 3.4).
Obr´azek 3.3: N´aˇcrtek Konstrukce 1. A, B, p; A, B ∈ / p ∧ A ∈7 / → Bp 2. B 0 ; O(p): B 7−→ B 0 3. AB 0 4. X; X ∈ AB 0 ∩ p
Obr´azek 3.4: Konstrukce k pˇr´ıkladu 4
Zkouˇ ska Plyne z rozboru. ´ Uloha m´a pr´avˇe jedno ˇreˇsen´ı.
31
Uˇ zit´ı posunut´ı pˇ ri ˇ reˇ sen´ı konstrukˇ cn´ıch u ´ loh Podstata metody rovnobˇeˇzn´eho posunut´ı neboli translace spoˇc´ıv´a v tom, ˇze ˇca´st u ´tvaru rovnobˇeˇznˇe posuneme, ˇc´ımˇz dost´av´ame hledan´e ˇci potˇrebn´e pomocn´e body. Takov´eto doplnˇen´ı p˚ uvodn´ıho u ´tvaru na u ´tvar nov´ y n´am umoˇzn ˇuje transformaci dan´e u ´lohy na u ´lohu snadnˇeji ˇreˇsitelnou. Pˇ r´ıklad 5 Sestroj lichobˇeˇzn´ık ABCD (AB||CD, |AB| > |CD|), jsou- li d´any d´elky jeho ˇctyˇr stran a, b, c, d. ˇ sen´ı u Reˇ ´lohy prov´ad´ım v kapitole 7, VI. vyuˇcovac´ı hodinˇe (pˇr´ıklad 6.3). Uˇ zit´ı otoˇ cen´ı pˇ ri ˇ reˇ sen´ı konstrukˇ cn´ıch u ´ loh Otoˇcen´ı neboli rotaci okolo bodu pouˇz´ıv´ame pˇri ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh pro nalezen´ı hledan´ ych ˇci potˇrebn´ ych pomocn´ ych bod˚ u, kter´e dostaneme jako pr˚ useˇc´ıky u ´tvaru s jeho otoˇcenou ˇc´ast´ı. Zav´ad´ıme t´ım do n´aˇcrtku jeden nebo v´ıce nov´ ych prvk˚ u, pˇrev´ad´ıme u ´hly nebo pˇr´ımky do vhodn´e polohy. Obecnˇe opˇet nahrazujeme u ´lohu novou jednoduˇsˇs´ı u ´lohou. Pˇ r´ıklad 6 Jsou d´any dvˇe r˚ uzn´e rovnobˇeˇzky p, q a bod A, kter´ y neleˇz´ı na ˇza´dn´e z nich. Sestrojte takov´ y rovnostrann´ y troj´ uheln´ık ABC, kde B ∈ p, C ∈ q. ˇ sen´ı Reˇ ´ Uloha je polohov´a s dvˇema nezn´am´ ymi body. Rozbor V rovnostrann´em troj´ uheln´ıku maj´ı vˇsechny vnitˇrn´ı u ´hly velikost 60◦ , stejnˇe jako jsou shodn´e d´elky vˇsech tˇr´ı stran troj´ uheln´ıku. Proto obrazem bodu B ∈ p (resp. strany AB) v otoˇcen´ı kolem bodu A o u ´hel velikosti 60◦ je bod C (resp. strana AC). Obrazem pˇr´ımky p v tomto otoˇcen´ı bude pˇr´ımka p0 . Bod C z´ısk´ame jako pr˚ useˇc´ık pˇr´ımky p0 s pˇr´ımkou q. Provedeme-li pot´e zpˇetn´e otoˇcen´ı bodu C (tj. o stejnˇe velk´ y ale opaˇcnˇe orientovan´ yu ´hel), dost´av´ame bod B (viz obr. 3.6) Hledan´e body: B,C C ∈ p0 ∩ q, kde p0 z´ısk´ame uˇzit´ım otoˇcen´ı: R(A; 60◦ ): p 7−→ p0 a bod B z´ısk´ame z otoˇcen´ı: R(A; −60◦ ): C 7−→ B.
32
Obr´azek 3.5: N´aˇcrtek
Konstrukce 1. p, q, A; A ∈ / p, q 2. p0 ; R(A; 60◦ ): p 7−→ p0 3. C; C ∈ p0 ∩ q 4. b; R(A; −60◦ ): C 7−→ B 5. ∆ABC
Obr´azek 3.6: Konstrukce k pˇr´ıkladu 6
Zkouˇ ska Plyne z rozboru u ´lohy. ´ Uloha m´a vˇzdy dvˇe ˇreˇsen´ı — pˇr´ımku p lze rotovat kolem bodu A ve dvou smyslech ot´aˇcen´ı. Uˇ zit´ı stejnolehlosti pˇ ri ˇ reˇ sen´ı konstrukˇ cn´ıch u ´ loh Existuje mnoho konstrukˇcn´ıch u ´loh takov´ ych, ˇze zanedb´ame-li pˇri jejich ˇreˇsen´ı ˇc´ast 33
dan´ ych podm´ınek, dostaneme nespoˇcetn´e mnoˇzstv´ı ˇreˇsen´ı, kter´a mezi sebou tvoˇr´ı vz´ajemnˇe podobn´e u ´tvary. Napˇr. m´ame-li sestrojit troj´ uheln´ık, jsou-li zadan´e velikosti dvou jeho u ´hl˚ u a d´elka obvodu, pak zanedb´an´ım obvodu dostaneme nespoˇcetn´e mnoˇzstv´ı ´ vz´ajemnˇe podobn´ ych troj´ uheln´ık˚ u. Ulohy tohoto druhu je vhodn´e ˇreˇsit metodou uˇzit´ı podobnosti. Jej´ı podstata spoˇc´ıv´a v tom, ˇze nejdˇr´ıve sestroj´ıme u ´tvar podobn´ y hledan´emu u ´tvaru a ten podle dalˇs´ıch podm´ınek u ´lohy zvˇetˇs´ıme ˇci zmenˇs´ıme v poˇzadovan´em pomˇeru. Metodu podobnosti uˇz´ıv´ame zejm´ena v n´asleduj´ıc´ıch pˇr´ıpadech: a) Je-li mezi podm´ınkami pro hledan´ yu ´tvar jen jedin´a d´elka a ostatn´ı se vztahuj´ı na u ´hly ˇci pomˇery. Vylouˇcen´ım d´elky budou u ´tvary splˇ nuj´ıc´ı ostatn´ı podm´ınky vz´ajemnˇe podobn´e. Uˇzit´ı stejnolehlosti v popsan´em pˇr´ıpadˇe je patrn´e z n´asleduj´ıc´ıho pˇr´ıkladu. Pˇ r´ıklad 7 Sestroj troj´ uheln´ık ABC, je-li d´ano: a : b : c = 3 : 5 : 6, vc = 4 cm. ˇ sen´ı Reˇ Nepolohov´a u ´loha s tˇremi nezn´am´ ymi body. Vynech´an´ım podm´ınky t´ ykaj´ıc´ı se d´elky v´ yˇsky dost´av´ame u ´lohu, jej´ımˇz ˇreˇsen´ım je cel´ y syst´em stejnolehl´ ych troj´ uheln´ık˚ u. Vybereme jeden z nich, napˇr. troj´ uheln´ık 0 0 0 A B C s d´elkami stran 3 cm, 5 cm a 6 cm, ten sestroj´ıme. Pomoc´ı stejnolehlosti se stˇredem v bodˇe C 0 = C sestroj´ıme troj´ uheln´ık ABC stejnolehl´ y s troj´ uheln´ıkem A0 B 0 C 0 , pro kter´ y nav´ıc plat´ı, ˇze jeho v´ yˇska m´a d´elku vc = |CC0 | = 4 cm. T´ımto jsme z´aroveˇ n um´ıstili bod C (pˇrevedli jsme nepolohovou u ´lohu na polohovou). Rozbor Hledan´e body: C0 , A, B Vˇsechny tˇri body dostaneme uˇzit´ım stejnolehlosti H(C 0 = C): C00 7−→ C0 , A0 7−→ A, B 0 7−→ B
Obr´azek 3.7: N´aˇcrtek Konstrukce 1. ∆A0 B 0 C 0 ; a = 3 cm, b = 5 cm a c = 6 cm (podle vˇety sss) 34
yˇska ∆A0 B 0 C 0 2. vc0 ; vc0 = CC00 je v´ 3. C0 ; |CC0 | = vc = 4 cm ∧ H(C 0 = C) : vc0 7−→ vc 4. A, B; H(C 0 = C): A0 7−→ A, B 0 7−→ B 5. ∆ABC Zkouˇ ska Troj´ uheln´ıky A0 B 0 C 0 , ABC jsou podobn´e podle vˇety uu. Strany a, b, c jsou proto ve stejn´em pomˇeru, jako strany a0 , b0 , c0 troj´ uhlen´ıku A0 B 0 C 0 , tj. v pomˇeru 3:5:6, viz obr. 3.8.
Obr´azek 3.8: Konstrukce k pˇr´ıkladu 7
b) M´a-li m´ıt hledan´ yu ´tvar urˇcitou polohu vzhledem k jist´ ym dan´ ym pˇr´ımk´am nebo bodu a vylouˇcen´ım jedn´e podm´ınky dostaneme syst´em stejnolehl´ ych u ´tvar˚ u. Zad´an´ı u ´lohy vˇcetnˇe jej´ıho ˇreˇsen´ı vyuˇzit´ım stejnolehlosti lze nal´ezt v kapitole 7, VII. vyuˇcovac´ı hodinˇe (pˇr´ıklad 7.2).
3.5.3
Metoda algebraick´ a
Algebraick´a metoda ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh se obecnˇe vyuˇz´ıv´a, je-li pro urˇcen´ı hledan´ ych bod˚ u vhodn´e vyj´adˇrit vztahy mezi dan´ ymi a hledan´ ymi body rovnicemi a pot´e sestrojit v´ yrazy, kter´e vznikly ˇreˇsen´ım tˇechto rovnic, nebo v pˇr´ıpadˇe, ˇze m´ame sestrojit u ´seˇcku, jej´ıˇz d´elka je pˇr´ımo zadan´a algebraick´ ym v´ yrazem. Tuto metodu vol´ıme zpravidla aˇz tehdy, selˇzou-li vˇsechny metody ryze geometrick´e nebo je-li konstrukce touto algebraickou metodou jednoduˇsˇs´ı neˇz nˇekterou z ryze geometrick´ ych metod.
35
Konstrukˇcn´ı u ´lohy lze z hlediska uˇzit´ı algebraick´e metody rozdˇelit na z´akladn´ı a sloˇzitˇejˇs´ı, jak uv´ad´ı Pol´ak v [15]: a) Z´ akladn´ı u ´ lohy takto ˇreˇsen´e jsou nepolohov´e konstrukˇcn´ı u ´lohy tohoto typu: M´ame sestrojit u ´seˇcku, jej´ıˇz d´elka x je rovna pˇredepsan´emu algebraick´emu v´ yrazu V (a, b, ...), kde a, b,... jsou dan´e d´elky u ´seˇcek (urˇcit´a kladn´a ˇc´ısla, popˇr. parametry). b) Pˇri ˇreˇsen´ı sloˇ zitˇ ejˇ s´ıch konstrukˇ cn´ıch u ´ loh algebraickou metodou, kdy nen´ı d´elka x sestrojovan´e u ´seˇcky pˇr´ımo zad´ana algebraick´ ym v´ yrazem, mluv´ıme o ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy na z´akladˇe v´ ypoˇctu. Spoˇc´ıv´a v tom, ˇze v rozboru u ´lohy urˇc´ıme vztah mezi hledanou d´elkou x a dan´ ymi d´elkami u ´seˇcek, kter´ y m´a tvar rovnice s nezn´amou x. Jej´ım ˇreˇsen´ım urˇc´ıme algebraick´e vyj´adˇren´ı pro x a t´ım je dan´a u ´loha pˇrevedena na u ´lohu typu a). Diskuse ˇreˇsen´ı dan´e u ´lohy s parametry se prov´ad´ı vyˇsetˇrov´an´ım ˇreˇsitelnosti rovnice pro x. Konstrukce algebraick´ ych v´ yraz˚ u Necht’ a, b, c,..., k, l jsou velikosti dan´ ych u ´seˇcek, p a q dan´a pˇrirozen´a ˇc´ısla a x velikost hledan´e u ´seˇcky. Potom v´ yraz a) x = a ± b ± c ± ... ± k ± l vyjadˇruje velikost souˇctu u ´seˇcek o velikosti a, b, c,..., k, l ab vyjadˇruje velikost ˇctvrt´e geometrick´e u ´mˇern´e u ´seˇcky k u ´seˇck´am velikosti b) x = c a, b, c Konstrukce ˇ ctvrt´ e geometrick´ eu ´ mˇ ern´ e M´ame-li sestrojit u ´seˇcku x, kter´a je ˇctvrtou geometrickou u ´mˇernou k u ´seˇck´am a, b a c, je vhodn´e si rovnici nejprve pˇrev´est na tvar c:b=a:x a vyuˇz´ıt napˇr. vˇetu, kter´a ˇr´ık´a, ˇze rovnobˇeˇzn´e pˇr´ıˇcky vyt´ınaj´ı na polopˇr´ımk´ach svazku u ´mˇern´e u ´seky. Staˇc´ı tedy libovolnˇe zvolit dvˇe polopˇr´ımky a sestrojit k nim vhodn´e pˇr´ıˇcky (obr. 3.9). p ´seˇcky velikosti a na q shodn´ ych d´ıl˚ u c) x = a vyjadˇruje dˇelen´ı p-n´asobku u q √ d) x = ab vyjadˇruje velikost stˇredn´ı geometrick´e u ´mˇern´e u ´seˇcky (geometrick´ y pr˚ umˇer) k u ´seˇck´am velikosti a a b
36
Obr´azek 3.9: Konstrukce ˇctvrt´e geometrick´e u ´mˇern´e
Konstrukce geometrick´ eho pr˚ umˇ eru Geometrick´ y pr˚ umˇer lze sestrojit pomoc´ı Eukleidov´ ych vˇet, a to jako v´ yˇsku pravo´ uhl´eho troj´ uheln´ıku, ve kter´em u ´seˇcky a, b jsou u ´seky na pˇreponˇe (obr. 3.11), nebo jako odvˇesnu, kde a je pˇrepona a b u ´sek na pˇreponˇe pˇrilehl´ y k hledan´e odvˇesnˇe (obr. 3.10).
Obr´azek 3.10: Konstrukce geometrick´eho pr˚ umˇeru I
Obr´azek 3.11: Konstrukce geometrick´eho pr˚ umˇeru II
√ e) x = a2 + b2 vyjadˇruje velikost pˇrepony pravo´ uhl´eho troj´ uheln´ıku s odvˇesnami o velikosti a a b √ f) x = a2 − b2 (kde a > b) vyjadˇruje velikost odvˇesny pravo´ uhl´eho troj´ uheln´ıku, kter´ y m´a pˇreponu velikosti a a druhou odvˇesnu o velikosti b √ g) x = a 2 je u ´hlopˇr´ıˇcka ˇctverce se stranou a
37
√ h) x = a 3 je dvojn´asobn´a v´ yˇska rovnostrann´eho troj´ uheln´ıku o stranˇe a √ ch) x = a 5 je pˇrepona pravo´ uhl´eho troj´ uheln´ıku, kde jedna odvˇesna m´a d´elku a, druh´a 2a √ ´hlopˇr´ıˇcka je a i) u ´seˇcka x z rovnice x 2 = a je strana ˇctverce, jehoˇz u √ uheln´ıku, jehoˇz dvojj) u ´seˇcka x v rovnici x 3 = a je strana rovnostrann´eho troj´ n´asobn´a v´ yˇska je a √ k) u ´seˇcka x (x ≥√2) je pˇrepona pravo´ uhl´eho troj´ uheln´ıku, jehoˇz jedna odvˇesna m´a d´elku 1, druh´a x − 1 Kaˇzdou druhou odmocninu z racion´aln´ıho kladn´eho ˇc´ısla, kter´e nelze rozloˇzit na souˇcet ˇci rozd´ıl ˇctverc˚ u, je moˇzn´e eukleidovsky sestrojit pomoc´ı Eukleidov´ ych vˇet. V opaˇcn´em (jednoduˇsˇs´ım) pˇr´ıpadˇe pouˇzijeme Pythagorovu vˇetu. Pomoc´ı v´ yˇse popsan´ ych konstrukc´ı m˚ uˇzeme sestrojit i sloˇzitˇejˇs´ı v´ yrazy (napˇr. x = ab yc zd abcd sestroj´ıme pomoc´ı postupn´ ych konstrukc´ı v´ yraz˚ uy= ,z= a x = ). ef g e f g
3.5.4
Metoda souˇ radnic (uˇ zit´ı analytick´ e geometrie)
Tato metoda je vhodn´a napˇr. pˇri urˇcov´an´ı mnoˇzin vˇsech bod˚ u dan´e vlastnosti. Postupujeme tak, ˇze po vhodn´e volbˇe poˇca´tku a souˇradn´ ych os pravo´ uhl´e soustavy souˇradnic (pˇri vhodn´e volbˇe je vˇzdy v´ ysledn´a rovnice mnoˇziny mnohem jednoduˇsˇs´ı) oznaˇc´ıme souˇradnice libovoln´eho bodu hledan´e mnoˇziny nezn´am´ ymi x, y a vyj´adˇr´ıme podm´ınky u ´lohy rovnic´ı, kter´e tyto souˇradnice vyhovuj´ı (tj. obdoba algebraick´e metody ovˇsem s uˇzit´ım souˇradnic dan´ ych a hledan´ ych bod˚ u). Pˇ r´ıklad 8 (podle [6], str. 125) M´ame d´any polohy dvou kolm´ ych pˇr´ımek x, y a bodu A, jehoˇz vzd´alenosti od tˇechto pˇr´ımek jsou v pomˇeru 2:1. Sestroj takov´ y rovnostrann´ y troj´ uheln´ık ABC, kde B ∈ x, C ∈ y. ˇ sen´ı Reˇ ´ Ulohu lze celkem snadno ˇreˇsit vyuˇzit´ım otoˇcen´ı. My ji vˇsak nyn´ı budeme ˇreˇsit uˇzit´ım analytick´e metody (vyuˇzit´ım souˇradnic). Souˇradnice nezn´am´ ych vrchol˚ u oznaˇc´ıme B[x, 0], C[0, y]. Z obr. 3.12 lze nahl´ednout, ˇze pro d´elky stran troj´ uheln´ıku plat´ı:
38
|AB| =
q
(x − 1)2 + 22 , |AC| =
q
(2 − y)2 + 12 , |BC| =
q
x2 + y 2 .
Z podm´ınek rovnosti stran troj´ uheln´ıku (AB = BC, AC = BC) dost´av´ame soustavu dvou rovnic: (x − 1)2 + 4 = x2 + y 2 (y − 2)2 + 1 = x2 + y 2 , po u ´pravˇe: y 2 = 5 − 2x x2 = 5 − 4y.
Obr´azek 3.12: Uˇzit´ı analytick´e metody Vyj´adˇr´ıme-li z prvn´ı rovnice x a dosad´ıme do druh´e, dost´av´ame rovnici ˇctvrt´eho stupnˇe: y 4 − 10y 2 + 16y + 5 = 0. Tu lze rozloˇzit na souˇcin dvou kvadratick´ ych trojˇclen˚ u: (y 2 + 4y + 1) · (y 2 − 4y + 5) = 0. ˇ sen´ı rovnice ˇctvrt´eho stupnˇe tedy pˇrev´ad´ıme na ˇreˇsen´ı dvou kvadratick´ Reˇ ych rovnic. Pouze prvn´ı z nich m´a re´aln´e koˇreny: y1,2 = −2 ±
39
√
3.
Dopoˇc´ıt´ame-li k nim pˇr´ısluˇs´ıc´ı hodnoty x, dost´av´ame: √ x1,2 = −1 ± 2 3. T´ım z´ısk´ ıu ´lohy: √av´ame dvˇe ˇreˇsen´√ √ √ B1 [−1 + 2 3, 0], C1 [0, −2 + 3] a B2 [−1 − 2 3, 0], C2 [0, −2 − 3] (viz obr. 3.13).
Obr´azek 3.13: Konstrukce k pˇr´ıkladu 8
40
Kapitola 4 ˇ sitelnost konstrukˇ Reˇ cn´ıch u ´ loh prav´ıtkem a kruˇ z´ıtkem 4.1
Teorie
Pˇri rozhodov´an´ı, zda dan´a u ´loha je ˇci nen´ı ˇreˇsiteln´a, je potˇreba rozliˇsit dva pojmy, a to ˇreˇsitelnost u ´lohy a moˇznost prov´est konstrukci dan´ ymi prostˇredky. My se budeme zab´ yvat ˇreˇsitelnost´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy pomoc´ı prav´ıtka a kruˇz´ıtka. Definice 4.1 O konstrukˇcn´ı u ´loze ˇrekneme, ˇze je ˇreˇsiteln´a, jestliˇze existuje geometrick´y u ´tvar splˇ nuj´ıc´ı poˇzadovan´e vlastnosti. Definice 4.2 O konstrukˇcn´ı u ´loze ˇrekneme, ˇze je ˇreˇsiteln´a pomoc´ı prav´ıtka a kruˇz´ıtka (eukleidovsky), lze-li koneˇcn´ym poˇctem z´akladn´ıch konstrukˇcn´ıch v´ykon˚ u (kapitola 3.2.1) nal´ezt z dan´ych bod˚ u dalˇs´ı body, kter´e jsou s tˇemito dan´ymi body v´azan´e urˇcit´ymi geometrick´ymi vztahy a kter´e urˇcuj´ı hledan´y geometrick´y u ´tvar. Hledan´e body sestroj´ıme z urˇcit´e skupiny bod˚ u dan´ ych (ˇci dˇr´ıve sestrojen´ ych) jedn´ım z n´asleduj´ıc´ıch zp˚ usob˚ u: 1. Jako pr˚ useˇc´ık dvou pˇr´ımek, kdy kaˇzd´a z tˇechto pˇr´ımek je urˇcena dvˇema dan´ ymi ˇci dˇr´ıve sestrojen´ ymi body. 2. Jako pr˚ useˇc´ık pˇr´ımky a kruˇznice, kdy pˇr´ımka proch´az´ı dvˇema dan´ ymi ˇci dˇr´ıve sestrojen´ ymi body a kruˇznice m´a stˇred v dan´em ˇci dˇr´ıve sestrojen´em bodˇe a proch´az´ı jin´ ym dan´ ym ˇci dˇr´ıve sestrojen´ ym bodem. 3. Jako pr˚ useˇc´ık dvou kruˇznic, jejichˇz stˇredy jsou body dan´e ˇci dˇr´ıve sestrojen´e a proch´az´ı body dan´ ymi ˇci dˇr´ıve sestrojen´ ymi Ve smyslu definice 4.1 je neˇreˇsitelnou u ´lohou napˇr. u ´loha n´asleduj´ıc´ıho znˇen´ı:
41
Pˇ r´ıklad 9 Lze sestrojit troj´ uheln´ık ABC se stranami o d´elk´ach 4 cm, 2 cm a 1 cm? Odpovˇ ed’ Tato u ´loha nen´ı ˇreˇsiteln´a, nebot’ neexistuje ˇza´dn´ y troj´ uheln´ık, kter´ y by splˇ noval poˇzadovan´e vlastnosti (zadan´e hodnoty nesplˇ nuj´ı troj´ uheln´ıkovou nerovnost). Pˇr´ıkladem konstrukˇcn´ı u ´lohy, kter´a nen´ı ˇreˇsiteln´a pomoc´ı prav´ıtka a kruˇz´ıtka je trisekce u ´hlu (viz kapitolu 2 a kapitolu 4.2.2). Tuto u ´lohu vˇsak lze ˇreˇsit napˇr´ıklad uˇzit´ım pomocn´e kˇrivky kvadratrix, a proto je ˇreˇsiteln´a (neeukleidovsky). Pozn´ amka V t´eto kapitole se vˇenuji pouze pˇresn´ ym ˇreˇsen´ım konstrukˇcn´ıch u ´loh, tj. takov´ ym, kter´e pˇri pouˇzit´ı koneˇcn´eho poˇctu dokonale pˇresn´ ych r´ ysovac´ıch prostˇredk˚ u vedou ke konstrukci s matematicky pˇresn´ ymi vlastnostmi hledan´eho geometrick´eho u ´tvaru. Oproti tomu pak v n´asleduj´ıc´ı kapitole lze nal´ezt nˇekter´e z tzv. pˇribliˇzn´ ych konstrukc´ı, jeˇz nejsou pˇresn´e ani pˇri uˇzit´ı dokonale pˇresn´ ych r´ ysovac´ıch prostˇredk˚ u. Vyuˇz´ıv´ame jich v pˇr´ıpadˇe, ˇze danou konstrukˇcn´ı u ´lohu nelze ˇreˇsit poˇzadovan´ ymi r´ ysovac´ımi prostˇredky (prav´ıtkem a kruˇz´ıtkem). Podle definice 4.2 je u ´loha ˇreˇsiteln´a, podaˇr´ı-li se n´am nal´ezt hledan´e body koneˇcn´ ym poˇctem opakov´an´ı z´akladn´ıch konstrukˇcn´ıch v´ ykon˚ u. Abychom poznali, kter´e body lze sestrojit z dan´ ych bod˚ u pomoc´ı prav´ıtka a kruˇz´ıtka, je velmi v´ yhodn´e vyuˇz´ıt analytick´e geometrie. Zavedeme proto nyn´ı kart´ezskou soustavu souˇradnic. Oznaˇcme v konkr´etn´ı konstrukˇcn´ı u ´loze dan´e body P1 , P2 , · · ·, Pn a hledan´e body X1 , X2 , · · ·, Xm . Pomoc´ı prav´ıtka a kruˇz´ıtka nejprve sestroj´ıme dvˇe kolm´e pˇr´ımky (jedna ze z´akladn´ıch eukleidovsk´ ych konstrukc´ı, viz kapitolu 3.2.1). Provedeme to tak, aby jeden z dan´ ych bod˚ u Pi byl jejich pr˚ useˇc´ıkem (napˇr. bod P1 ) a jin´ ym dan´ ym bodem nˇekter´a z pˇr´ımek proch´azela (napˇr. bodem P2 ). Vzd´alenost mezi tˇemito dvˇema body zvol´ıme za jednotku d´elky. T´ım m´ame zavedenu kart´ezskou soustavu souˇradnic, v n´ıˇz m´a bod P1 souˇradnice [0,0] a bod P2 souˇradnice [1,0]. Prom´ıtnut´ım kaˇzd´eho z dan´ ych bod˚ u P3 , P4 , · · · , Pn do souˇradnicov´ ych os (pomoc´ı prav´ıtka a kruˇz´ıtka) z´ısk´ame pro kaˇzd´ y bod dvojici bod˚ u, kter´e jsou charakterizovan´e ˇc´ısly — jejich kart´ezsk´ ymi souˇradnicemi (obr. 4.1). Pomoc´ı souˇradnic m˚ uˇzeme takto jednoznaˇcnˇe popsat tak´e body hledan´e. Geometrick´e vztahy, jimiˇz jsou prov´az´any dan´e body Pi a hledan´e body Xi pak m˚ uˇzeme vyj´adˇrit rovnicemi, kde nezn´am´ ymi budou pr´avˇe souˇradnice hledan´ ych bod˚ u. N´asleduj´ıc´ı vˇeta ˇr´ık´a, kdy m˚ uˇzeme vyuˇzit´ım v´ yˇse popsan´eho syst´emu souˇradnic o konstrukˇcn´ı u ´loze prohl´asit, ˇze je eukleidovsky ˇreˇsiteln´a.
42
Obr´azek 4.1: Kart´ezsk´ y syst´em souˇradnic
Vˇ eta 4.1 Nutn´a a postaˇcuj´ıc´ı podm´ınka pro to, aby bylo moˇzn´e konstrukˇcn´ı u ´lohu ˇreˇsit eukleidovsky, je, ˇze souˇradnice hledan´ych bod˚ u lze vypoˇc´ıtat ze souˇradnic dan´ych bod˚ u pomoc´ı racion´aln´ıch operac´ı (tj. sˇc´ıt´an´ı, odˇc´ıt´an´ı, n´asoben´ı a dˇelen´ı) a pomoc´ı koneˇcn´eho poˇctu re´aln´ych druh´ych odmocnin. D˚ ukaz Pˇredpokl´adejme, ˇze kromˇe dan´ ych bod˚ u jsme jiˇz eukleidovsky sestrojili i nˇekter´e dalˇs´ı body, kde souˇradnice tˇechto nov´ ych bod˚ u lze vypoˇc´ıtat ze souˇradnic dan´ ych bod˚ u operacemi, kter´e jsou uvedeny ve vˇetˇe. Nyn´ı chceme na nˇekter´em z dan´ ych ˇci jiˇz sestrojen´ ych bod˚ u prov´est konstrukˇcn´ı v´ ykon 3 – 5 z kapitoly 3.2.1, resp. 1. – 3. v t´eto kapitole. Analyticky jde ve vˇsech tˇrech pˇr´ıpadech (konstrukce pr˚ useˇc´ıku dvou pˇr´ımek, konstrukce pr˚ useˇc´ıku dvou kruˇznic a konstrukce pr˚ useˇc´ıku pˇr´ımky a kruˇznice) o ˇreˇsen´ı soustav dvou rovnic n´asleduj´ıc´ıho tvaru: • Pˇri hled´an´ı pr˚ useˇc´ıku dvou pˇr´ımek: a1 x + a2 y + a3 = 0 b1 x + b2 y + b3 = 0, • Pˇri hled´an´ı pr˚ useˇc´ıku dvou kruˇznic: x 2 + y 2 + a1 x + a2 y + a3 = 0 x2 + y 2 + b1 x + b2 y + b3 = 0, • Pˇri hled´an´ı pr˚ useˇc´ıku pˇr´ımky a kruˇznice: 43
a1 x + a2 y + a3 = 0 x2 + y 2 + b1 x + b2 y + b3 = 0, kde koeficienty a1 , a2 , a3 , b1 , b2 , b3 jsou racion´aln´ımi funkcemi bod˚ u, kter´e urˇcuj´ı pˇr´ısluˇsnou pˇr´ımku ˇci kruˇznici. Protoˇze jsme pˇredpokl´adali existenci re´aln´ ych pr˚ useˇc´ıku, maj´ı v´ yˇse uveden´e soustavy rovnic re´aln´a ˇreˇsen´ı. Hodnoty nezn´am´ ych jsou racion´aln´ımi funkcemi koeficient˚ u. Lze tedy souˇradnice pr˚ useˇc´ık˚ u vypoˇc´ıtat racion´aln´ımi operacemi a v´ ypoˇctem druh´ ych odmocnin (v pˇr´ıpadˇe, ˇze je nˇekterou z kˇrivek kruˇznice) ze souˇradnic zn´am´ ych bod˚ u. K d˚ ukazu vˇety zprava doleva bychom vyuˇzili o nˇekolik ˇr´adk˚ u v´ yˇse popsan´e skuteˇcnosti — kaˇzd´ y bod je jednoznaˇcnˇe urˇcen dvojic´ı souˇradnic, kter´e lze ch´apat jako d´elky u ´seˇcek, jejichˇz jedn´ım krajn´ım bodem je poˇc´atek souˇradnicov´e soustavy a druh´ ym krajn´ım bodem je pr˚ umˇet tohoto bodu do jednotliv´ ych os, tato ˇca´st d˚ ukazu proto spl´ yv´a s d˚ ukazem n´ıˇze uveden´e vˇety 4.2. Uˇzit´ı analytick´e geometrie pˇri ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh je patrn´e z pˇr´ıkladu 8 v kapitole 3.5.4. Souˇradnice hledan´ ych bod˚ u jsme v tomto pˇr´ıpadˇe vypoˇc´ıtali z algebraick´e rovnice ˇctvrt´eho stupnˇe a to pouze uˇzit´ım aritmetick´ ych operac´ı a v´ ypoˇctem druh´e odmocniny. Zm´ınˇen´a konstrukce je proto provediteln´a eukleidovsky. N´asleduj´ıc´ı pˇr´ıklad se t´ yk´a konstrukce teˇcen ke kruˇznici veden´ ych z vnˇejˇs´ıho bodu kruˇznice. Tuto u ´lohu lze ˇreˇsit uˇzit´ım r˚ uzn´ ych metod, nyn´ı vyuˇzijeme analytick´e geometrie. V´ ypoˇctem souˇradnic bodu dotyku a uˇzit´ım vˇety 4.1 uk´aˇzeme, ˇze konstrukce teˇcny je skuteˇcnˇe ˇreˇsiteln´a uˇzit´ım prav´ıtka a kruˇz´ıtka. Pˇ r´ıklad 10 Je d´ana kruˇznice k(S, r = 5 cm) a vnˇejˇs´ı bod A tak, ˇze |SA| = 9 cm. Sestroj vˇsechny pˇr´ımky, kter´e proch´az´ı bodem A a dot´ ykaj´ı se kruˇznice k. ˇ sen´ı Reˇ Budeme hledat souˇradnice bodu dotyku T teˇcny t a kruˇznice k. Nejprve vhodnˇe zavedeme souˇradnicov´ y syst´em — stˇred kruˇznice ztotoˇzn´ıme s poˇca´tkem soustavy souˇradnic, bod A um´ıst´ıme na ose y. V tomto um´ıstˇen´ı jsou souˇradnice stˇredu kruˇznice [0, 0], bod A m´a souˇradnice [9, 0]. Analytick´e vyj´adˇren´ı kruˇznice a teˇcny t m´a n´asleduj´ıc´ı tvar: k: x2 + y 2 = 25 t: y = kx + 9.
44
Dosazen´ım za y z druh´e rovnice do prvn´ı rovnice dost´av´ame: x2 + (kx + 9)2 = 25, po u ´pravˇe (1 + k 2 )x2 + 18kx + 56 = 0. Aby byla pˇr´ımka t teˇcnou kruˇznice, mus´ı m´ıt tato kvadratick´a rovnice jeden dvojn´asobn´ y koˇren x a tedy jej´ı diskriminant D mus´ı b´ yt nulov´ y. Z podm´ınky nulov´eho diskriminantu urˇc´ıme hodnotu smˇernice pˇr´ımky k: D = 324k 2 − 224 − 224k 2 = 100k 2 − 224. 2√ 2√ 14, k2 = − 14. Kvadratick´a rovnice 100k 2 − 224 = 0 m´a koˇreny: k1 = 5 5 √ −18k ± D Pro kaˇzdou z tˇechto hodnot urˇc´ıme souˇradnice bodu dotyku T : x1,2 = , 2(1 + k 2 ) 10 √ pro k1 je x = − 14, 9 √ 10 pro k2 je x = 14. 9 V obou pˇr´ıpadech po dosazen´ı za x do rovnice teˇcny t dost´av´ame pro y-ovou souˇradnici bod˚ u T1 , T2 : y=−
10 √ 25 2√ 14 · 14 + 9 = . 5 9 9
Souˇradnice bod˚ u dotyku √ 10 √ 25 25 10 T1 = − 14; , T2 = 14; 9 9 9 9
jsme vypoˇc´ıtali ze souˇradnic dan´ ych bod˚ u pomoc´ı aritmetick´ ych operac´ı a v´ ypoˇctu druh´ ych odmocnin, tato u ´loha je proto eukleidovsky ˇreˇsiteln´a — konstrukce pomoc´ı Thaletovy kruˇznice je patrn´a z obr. 4.2. Vzhledem k tomu, ˇze souˇradnice dan´eho bodu v rovinˇe jsou geometricky d´any dvˇema u ´seˇckami, m˚ uˇzeme pˇredchoz´ı vˇetu pˇreformulovat pro d´elky u ´seˇcek, a to n´asledovnˇe:
45
Obr´azek 4.2: Konstrukce k pˇr´ıkladu 10
Vˇ eta 4.2 Nutn´a a postaˇcuj´ıc´ı podm´ınka pro to, aby bylo moˇzn´e konstrukˇcn´ı u ´lohu ˇreˇsit eukleidovsky je, ˇze d´elka hledan´e u ´seˇcky x lze vypoˇc´ıtat z d´elek dan´ych u ´seˇcek a, b, . . . pomoc´ı racion´aln´ıch operac´ı (tj. sˇc´ıt´an´ı, odˇc´ıt´an´ı, n´asoben´ı a dˇelen´ı) a pomoc´ı koneˇcn´eho poˇctu re´aln´ych druh´ych odmocnin. D˚ ukaz Pro d˚ ukaz vˇety staˇc´ı uk´azat, ˇze lze eukleidovsky sestrojit u ´seˇcku, jej´ıˇz d´elka je souˇctem, rozd´ılem, souˇcinem a pod´ılem d´elek dvou dan´ ych u ´seˇcek a tak´e u ´seˇcku, jej´ıˇz d´elka je druhou odmocninou z d´elky dan´e u ´seˇcky. Mˇejme v rovinˇe sestrojen´e u ´seˇcky d´elek a, b. 1. Konstrukce souˇctu, resp. rozd´ılu d´elek u ´seˇcek je velmi jednoduch´a a zn´am´a — jde o nan´aˇsen´ı u ´seˇcek na pˇr´ımku. 2. Souˇcin, resp. pod´ıl d´elek u ´seˇcek a, b sestroj´ıme jako ˇctvrtou geometrickou u ´mˇernou k tˇemto u ´seˇck´am a u ´seˇcce d´elky 1 (viz kapitola 3.5.3). Konstrukce je patrn´a z obr. 4.3 pro souˇcin d´elek a z obr. 4.4 pro pod´ıl d´elek. 46
Obr´azek 4.3: Konstrukce souˇcinu d´elek dvou u ´seˇcek
Obr´azek 4.4: Konstrukce pod´ılu d´elek dvou u ´seˇcek
√ 3. M´ame-li d´anu u ´seˇcku d´elky a, m˚ uˇzeme sestrojit u ´seˇcku o d´elce a uˇzit´ım Eukleidovy vˇety o v´ yˇsce (viz konstrukce geometrick´eho pr˚ umˇeru u ´seˇcky — kapitola 3.5.3, kde d´elka u ´seˇcky b je 1). Tato eukleidovsk´a konstrukce je zn´azornˇena na obr. 4.5.
Obr´azek 4.5: Konstrukce druh´e odmocniny
T´ım je vˇeta dok´az´ana. ˇ sen´ı konstrukˇcn´ı u Reˇ ´lohy ˇcasto spoˇc´ıv´a v nalezen´ı nezn´am´e u ´seˇcky (jej´ı konstrukci). V takov´em pˇr´ıpadˇe je v´ yˇse popsan´a vˇeta velmi uˇziteˇcn´a. Chceme-li dok´azat, zda u ´loha takov´eho typu je ˇci nen´ı ˇreˇsiteln´a, sestav´ıme z dan´ ych d´elek rovnici pro d´elku hledan´e u ´seˇcky. Podaˇr´ı-li se n´am tuto u ´seˇcku vyj´adˇrit z dan´ ych u ´seˇcek v souladu s podm´ınkami vˇety 4.2, pak je tato u ´loha ˇreˇsiteln´a pomoc´ı prav´ıtka a kruˇz´ıtka. Praktickou uk´azkou je pˇr´ıklad 11.
47
Pozn´ amka D´elka u ´seˇcky, kterou lze sestrojit pomoc´ı prav´ıtka a kruˇz´ıtka, se nˇekdy oznaˇcuje jako konstruovateln´e ˇc´ıslo. Ostatn´ı kladn´a ˇc´ısla naz´ yv´ame nekonstruovateln´a.√Pˇr´ıkladem konstruovateln´eho ˇc´ısla (d´elky eukleidovsky konstruovateln´ e u ´seˇcky) je 2. Oproti √ 3 tomu mezi nekonstruovateln´a ˇc´ısla patˇr´ı napˇr. 2, π, atd.. Pˇri rozhodov´an´ı, zda dan´a u ´loha je ˇci nen´ı eukleidovsky konstruovateln´a je tˇreba nejprve ovˇeˇrit, zda sami zadan´e prvky jsou konstruovateln´a ˇc´ısla. Nen´ı-li tomu tak, nem´a smysl zkoumat ˇreˇsitelnost takov´e u ´lohy pomoc´ı prav´ıtka a kruˇz´ıtka, kdyˇz nejsme schopni sestrojit ani prvky dan´e. Aˇz teprve je-li u ´loha vhodnˇe zadan´a, tj. pomoc´ı konstruovateln´ ych ˇc´ısel, m´a smysl se zab´ yvat jej´ı eukleidovskou ˇreˇsitelnost´ı. Pˇ r´ıklad 11 V troj´ uheln´ıku ABC jsou dan´e strany a, b a jeho obsah S, kter´ y je shodn´ y s obsahem ˇctverce, jeho strana je u ´seˇcka d´elky m. Dokaˇzte, ˇze tento troj´ uheln´ık lze sestrojit eukleidovsky a konstrukci proved’te. ˇ sen´ı Reˇ Rozbor Abychom mohli sestrojit poˇzadovan´ y troj´ uheln´ık, je potˇreba dourˇcit jeˇstˇe jeden prvek, napˇr. v´ yˇsku va . Vyj´adˇr´ıme ji pomoc´ı dan´ ych prvk˚ u. 2 Dan´e prvky: a, b, S = m Ze vztahu pro obsah troj´ uheln´ıku: S=
ava 2
vyj´adˇr´ıme v´ yˇsku va a dosad´ıme S = m2 : va =
2m2 . a
D´elku v´ yˇsky va jsme z´ıskali ze zadan´ ych d´elek pomoc´ı operac´ı n´asoben´ı a dˇelen´ı. ´ Useˇcku d´elky va lze podle vˇety 4.2 sestrojit eukleidovsky, proto lze tak´e z tˇechto prvk˚ u eukleidovsky sestrojit troj´ uheln´ık ABC (viz obr. 4.6). V´ yˇsku va = AA0 z´ısk´ame postupnou konstrukc´ı u ´seˇcek d´elek x = m2 = m · m, y y = 2x a z = = va . a Hledan´e body: B, C Pro nalezen´ı hledan´ ych bod˚ u vyuˇzijeme mnoˇzin vˇsech bod˚ u dan´e vlastnosti:
48
C ∈ M1 ∩ M2 , kde M1 = {X ∈ ρ; XA0 ⊥va } = p M2 = {X ∈ ρ; |XA| = b} = k(A, b). B ∈ L1 ∩ L2 , kde L1 = CA0 L2 = {X ∈ ρ; |XC| = a} = l(C, a).
Obr´azek 4.6: N´aˇcrtek
Konstrukce 1. x, x = m2 (konstrukce viz bod 2. d˚ ukazu vˇety 4.2 ) 2. y; y = 2x 3. va ; va = AA0 =
y (konstrukce viz bod 2. d˚ ukazu vˇety 4.2) a
4. p; p⊥va ∧ A0 ∈ p 5. k; k(A, b) 6. C; C ∈ p ∩ k 7. l; l(C, a) 8. B; B ∈ p ∩ l 9. ∆ABC Zkouˇ ska Plyne z rozboru konstrukce. Diskuse Je-li va > b, u ´loha nem´a ˇreˇsen´ı, je-li va = b, u ´loha m´a pr´avˇe 2 ˇreˇsen´ı (dva pravo´ uhl´e troj´ uheln´ıky), je-li va < b, u ´loha m´a pr´avˇe 4 ˇreˇsen´ı (viz obr. 4.7, kde m = 2 cm, a = 4 cm a b = 3 cm).
49
Obr´azek 4.7: Konstrukce k pˇr´ıkladu 11 Uk´azat, ˇze je dan´a u ´loha eukleidovsky ˇreˇsiteln´a, b´ yv´a zpravidla snadnˇejˇs´ı neˇz d˚ ukaz jej´ı neˇreˇsitelnosti pomoc´ı prav´ıtka a kruˇz´ıtka. Pro d˚ ukaz ˇreˇsitelnosti n´am vesmˇes staˇc´ı vyuˇz´ıt vˇety 4.1 a 4.2. Pro to, abychom uk´azali, ˇze dan´a konstrukˇcn´ı u ´loha nen´ı eukleidovsky ˇreˇsiteln´a, je velmi v´ yhodn´e se na tento probl´em pod´ıvat z pohledu ˇc´ıseln´ ych tˇeles. Vyuˇzit´ım tohoto algebraick´eho n´astroje m˚ uˇzeme pˇreformulovat v´ yˇse uveden´e vˇety o eukleidovsk´ ych konstrukc´ıch. Tˇech pak v z´avˇeru t´eto kapitoly vyuˇzijeme k d˚ ukazu neˇreˇsitelnosti tˇrech proslul´ ych u ´loh starovˇeku pomoc´ı prav´ıtka a kruˇz´ıtka. Opˇet vyjdeme z vhodnˇe zvolen´e kart´ezsk´e soustavy souˇradnic. Necht’ ai , bi (i = 1, 2, . . . , n), jsou souˇradnice dan´ ych bod˚ u Pi a xj , yj souˇradnice hledan´ ych bod˚ u Xj (j = 1, 2 . . . , m). Vytvoˇr´ıme nejmenˇs´ı moˇzn´e tˇeleso, ve kter´em jsou obsaˇzena vˇsechna ˇc´ısla ai , bi . Toto tˇeleso dostaneme sˇc´ıt´an´ım, odˇc´ıt´an´ım, n´asoben´ım a dˇelen´ım ˇc´ısel ai , bi . Takto vytvoˇren´e tˇeleso oznaˇc´ıme symbolem T. V tˇelese T jsou obsaˇzena vˇsechna racion´aln´ı ˇc´ısla, je tedy nadtˇelesem tˇelesa Q. Jestliˇze hledan´e body Xi z´ısk´ame z dan´ ych bod˚ u Pi [ai , bi ] uˇzit´ım prav´ıtka, tj. jako pr˚ useˇc´ıky dan´ ych ˇci dˇr´ıve vytvoˇren´ ych pˇr´ımek, budou souˇradnice tˇechto bod˚ u prvky tˇelesa T, protoˇze jak rovnice zm´ınˇen´ ych pˇr´ımek, tak souˇradnice jejich pr˚ useˇc´ıku dosta50
neme ze souˇradnic dan´ ych bod˚ u pomoc´ı racion´aln´ıch operac´ı. Jin´a situace ale nast´av´a, pouˇzijeme-li ke konstrukci hledan´eho bodu kruˇz´ıtko, tj. z´ısk´ame jej jako pr˚ useˇc´ık pˇr´ımky a kruˇznice ˇci dvou kruˇznic urˇcen´ ych dan´ ymi ˇci dˇr´ıve sestrojen´ ymi body. Zde jiˇz nemus´ıme vystaˇcit pouze s racion´aln´ımi operacemi, m˚ uˇze totiˇz nastat, ˇze v analytick´em vyj´adˇren´ı takov´eto konstrukce dost´av´ame tak´e druh´e odmocniny. Ty uˇz vˇsak neleˇz´ı v tˇelese T. Souˇradnice takov´ √ kter´e vzniklo √ eho bodu leˇz´ı v tˇelese, / T. z tˇelesa T pˇrid´an´ım nˇejak´e druh´e odmocniny c (c > 0), kde c ∈ T, c ∈
Definice 4.3 Jestliˇze T je tˇe√leso a c je kladn´e re´aln´ c´ıslo ne ˇ √ √ takov´e, ˇzoe c ∈ T, ale c∈ / T, potom symbolem T( c) oznaˇcujeme tˇeleso p + q c; p, q ∈ T a naz´yv´ ame jej kvadratick´ym vzhledem k tˇelesu T. Budeme-li z dan´ ych ˇci z´ıskan´ ych bod˚ u d´ale konstruovat dalˇs´ı hledan´e body, m˚ uˇze v pˇr´ıpadˇ√ e pouˇzit´ı kruˇz´ıtka opˇet nastat, ˇze jejich souˇradnice nebudou leˇ √zet v tˇelese T1 = T( c), tj. ˇze se v tˇechto souˇradnic´ıch vyskytuje druh´a odmocnina d√nˇejak´eho ˇc´ısla d ∈ T1 . Oznaˇcme T2 tˇeleso, kter´e vytvoˇr´ıme z tˇe√ lesa T1 pˇrid´an´ım prvku d. Prvek takto novˇe vytvoˇren´eho tˇelesa m´a obecn´ y tvar e + f d, kde e, f jsou prvky tˇelesa T1 . Kdybychom takto v u ´vah´ach postupovali d´ale, z´ısk´ame koneˇcnou posloupnost tˇeles T ⊂ T1 ⊂ T2 ⊂ . . . ⊂ Tk−1 ⊂ Tk , √ ve kter´e tˇeleso Tl vzniklo z tˇelesa Tl−1 pˇrid´an´ım nˇejak´eho ˇc´ısla cl−1 , kde cl−1 ∈ Tl−1 , √ / Tl−1 . Uvedenou posloupnost naz´ yv´ame posloupnost relativnˇe kvacl−1 > 0 a cl−1 ∈ dratick´ ych tˇeles. Nyn´ı m˚ uˇzeme pˇreformulovat nutnou a postaˇcuj´ıc´ı podm´ınku ˇreˇsitelnosti konstrukˇcn´ı u ´lohy pomoc´ı prav´ıtka a kruˇz´ıtka vyuˇzit´ım ˇc´ıseln´ ych tˇeles:
Vˇ eta 4.3 Nutn´a a postaˇcuj´ıc´ı podm´ınka pro to, aby byl bod X [x, y] eukleidovsky konstruovateln´y z bod˚ u Pi [ai , bi ] je, ˇze jak pro souˇradnici x, tak pro souˇradnici y existuje koneˇcn´a posloupnost relativnˇe kvadratick´ych tˇeles T ⊂ T1 ⊂ T2 ⊂ . . . ⊂ Tk−1 ⊂ Tk takov´ych, ˇze ˇc´ıslo x (resp. y) ∈ Tk . Tˇeleso T je nejmenˇs´ı ˇc´ıseln´e tˇeleso, ve kter´em jsou obsaˇzen´e souˇradnice [ai , bi ] bod˚ u Pi . Souˇradnici x (a obdobnˇe y) hledan´eho bodu X, popˇr. hledanou vzd´alenost x dvou bod˚ u je ˇcasto moˇzn´e vyj´adˇrit jako kladn´ y koˇren urˇcit´e algebraick´e rovnice f (x) = 0,
51
jej´ıˇz koeficienty leˇz´ı ve v´ yˇse zaveden´em tˇelese T. Podaˇr´ı-li se n´am tuto rovnici algebraicky vyˇreˇsit pomoc´ı racion´aln´ıch operac´ı a druh´ ych odmocnin, pak hledan´a d´elka u ´seˇcky x je eukleidovsky konstruovateln´a. Nedovedeme-li vˇsak rovnici algebraicky ˇreˇsit, anebo nalezen´ y v´ yraz pro x obsahuje vyˇsˇs´ı odmocniny, lze ˇcasto pouˇz´ıt n´asleduj´ıc´ı vˇetu. Vˇ eta 4.4 Mˇejme d´ano k u ´seˇcek o d´elk´ach a1 , a2 , . . . , ak . Necht’ T je tˇeleso, kter´e vznikne z tˇelesa racion´aln´ıch ˇc´ısel Q pˇrid´an´ım ˇc´ısel a1 , a2 , . . . , ak , tj. jde o nejmenˇs´ı tˇeleso obsahuj´ıc´ı ˇc´ısla a1 , a2 , . . . , ak . Necht’ α je ˇc´ıslo, kter´e je koˇrenem rovnice: z n + b1 z n−1 + . . . + bn−1 z + bn = 0 s koeficienty v tˇelese T a nerozloˇziteln´e nad T. Nutnou (ne vˇsak postaˇcuj´ıc´ı) podm´ınkou pro to, aby u ´seˇcka o d´elce α byla eukleidovsky konstruovateln´a (a tedy pro to, aby ˇc´ıslo α bylo prvkem tˇelesa Tk , kter´e lze vytvoˇrit pomoc´ı ˇretˇezce relativnˇe kvadratick´ych tˇeles), je, aby stupeˇ n t´eto rovnice byla pˇrirozen´a mocnina ˇc´ısla 2: n = 2l , l ∈ N. D˚ ukaz t´eto vˇety je rozs´ahlejˇs´ı, proto jej zde neuv´ad´ım, ˇcten´aˇr jej m˚ uˇze nal´ezt napˇr. v [2], str. 458. D˚ usledkem vˇety 4.4 je, ˇze vede-li nˇejak´a geometrick´a u ´loha v analytick´em vyj´adˇren´ı k urˇcen´ı koˇrene rovnice f (x) = 0, kde f (x) je nerozloˇziteln´ y polynom stupnˇe n nad tˇelesem T (tˇeleso T ch´apeme ve v´ yˇse popsan´em v´ yznamu) a nen´ı-li n pˇrirozenou mocninou ˇc´ısla 2, je tato u ´loha eukleidovsky neˇreˇsiteln´a. Praktickou uk´azkou aplikace tohoto d˚ usledku je obsah n´asleduj´ıc´ıch podkapitol — d˚ ukazy neˇreˇsitelnosti klasick´ ych u ´loh starovˇeku.
4.2
Klasick´ e eukleidovsky neˇ reˇ siteln´ eu ´ lohy
D˚ ukaz neˇreˇsitelnosti kaˇzd´e z tˇechto u ´loh provedeme n´asledovnˇe: Nejprve vˇzdy u ´lohu pˇrevedeme do ˇreˇci ˇc´ısel“ — vyj´adˇr´ıme ji ve formˇe algebraick´e ” rovnice, kdy uk´aˇzeme, ˇze stupeˇ n t´eto rovnice nesplˇ nuje nutnou podm´ınku vyslovenou ve vˇetˇe 4.4., tedy ˇze rovnice nem´a ˇz´adn´e ˇreˇsen´ı odpov´ıdaj´ıc´ı d´elce eukleidovsky sestrojiteln´e u ´seˇcky, tj. konstruovateln´emu ˇc´ıslu.
4.2.1
Reduplikace krychle
Znˇ en´ı u ´ lohy: Je d´ana krychle o hranˇe d´elky a. Sestroj krychli o hranˇe d´elky x takovou, ˇze jej´ı objem je roven dvojn´asobku objemu krychle dan´e.
52
ˇ sen´ı Reˇ Bez u ´jmy na obecnosti m˚ uˇzeme pˇredpokl´adat, ˇze dan´a krychle je jednotkov´a, tj. a = 1. Probl´em reduplikace krychle pak m˚ uˇzeme pˇreformulovat takto: Je d´ana u ´seˇcka d´elky 1. Sestroj u ´seˇcku d´elky x, kde x3 = 2. ´ Ulohu tak pˇrev´ad´ıme na urˇcen´ı koˇren˚ u kubick´e rovnice: x3 − 2 = 0. Tˇeleso T ve vˇetˇe 4.4 je v tomto pˇr´ıpadˇe shodn´e s tˇelesem racion´aln´ıch ˇc´ısel Q. Racion´aln´ımi koˇreny t´eto kubick´e rovnice s celoˇc´ıseln´ ymi koeficienty by mohla b´ yt pouze ˇc´ısla ±1 a ±2. Dosazen´ım zjist´ıme, ˇze ani jedno z tˇechto ˇc´ısel nen´ı jej´ım koˇrenem, jsou proto splnˇeny pˇredpoklady vˇety 4.4. Z´aroveˇ n vˇsak s ohledem na stupeˇ n t´eto al√ 3 gebraick´e rovnice nen´ı splnˇ ena nutn´a podm´ınka konstruovatelnosti koˇrene 2 (3 6= 2l , √ 3 l = 0, 1. . . ), u ´seˇcku d´elky 2 nelze sestrojit pomoc´ı prav´ıtka a kruˇz´ıtka. Z´avˇer: Reduplikaci krychle nelze eukleidovsky prov´est.
4.2.2
Trisekce u ´ hlu
Znˇ en´ı u ´ lohy: Rozdˇel dan´y u ´hel na tˇri shodn´e ˇc´asti. ˇ sen´ı Reˇ Abychom dok´azali, ˇze u ´loha nen´ı obecnˇe ˇreˇsiteln´a pomoc´ı prav´ıtka a kruˇz´ıtka, staˇc´ı uk´azat, ˇze existuje u ´hel, kter´ y nelze takto roztˇretit“. D˚ ukaz neˇreˇsitelnosti provedu ” ◦ pro u ´hel 60 . Je-li d´an u ´hel α = |6 P OR|, kde body P , O, R jsou body eukleidovsky sestrojiteln´e, lze pomoc´ı prav´ıtka a kruˇz´ıtka sestrojit u ´seˇcku d´elky cos α a naopak. Zvol´ıme-li totiˇz vhodnˇe kart´ezskou soustavu souˇradnic (viz obr. 4.8), pak cos α je x-ov´a souˇradnice bodu, kter´ y dostaneme jako pr˚ useˇc´ık konstruovateln´e pˇr´ımky OR a jednotkov´e kruˇznice se stˇredem v bodˇe O. Spuˇstˇen´ım kolmice v tomto bodˇe na osu x z´ısk´ame u ´seˇcku poˇzadovan´e d´elky cos α. M´ame-li sestrojit tˇretinov´ y u ´hel k u ´hlu dan´emu, jde v podstatˇe o nalezen´ı x-ov´e souˇradnice bodu X (viz obr. 4.8). K d˚ ukazu neˇreˇsitelnosti u ´lohy vyuˇzijeme goniometrick´e identity: cos 3a = 4(cos a)3 − 3 cos a. Poloˇz´ıme-li a =
α , dost´av´ame rovnici v n´asleduj´ıc´ım tvaru: 3 α α cos α = 4(cos )3 − 3 cos . 3 3
53
α 1 Pro α = 60◦ dost´av´ame cos α = . Poloˇz´ıme cos = x, ˇc´ımˇz z´ısk´ame kubickou 2 3 rovnici a m˚ uˇzeme probl´em trisekce 60◦ pˇreformulovat n´asledovnˇe: Je d´ana u ´seˇcka d´elky 1. Sestroj u ´seˇcku d´elky x, pro kterou plat´ı: 8x3 − 6x − 1 = 0. Opˇet jsme u ´lohu pˇrevedli na hled´an´ı koˇren˚ u algebraick´e rovnice stupnˇe 3.
Obr´azek 4.8: Trisekce u ´hlu Tˇeleso T je i v tomto pˇr´ıpadˇe shodn´e s tˇelesem vˇsech racion´aln´ıch ˇc´ısel Q. Ani tato 1 rovnice vˇsak nem´a racion´aln´ı koˇreny, protoˇze by jimi mohla b´ yt pouze ˇc´ısla ±1, ± , 2 1 1 ± ˇci ± . Podm´ınky vˇety 4.4. jsou splnˇeny. Avˇsak stejnˇe jako v pˇredchoz´ım pˇr´ıpadˇe 4 8 stupeˇ n t´eto algebraick´e rovnice nelze vyj´adˇrit v podobˇe mocniny ˇc´ısla 2, proto ani ˇza´dn´ y koˇren t´eto rovnice (hledan´a d´elka u ´seˇcky) nen´ı konstruovateln´e ˇc´ıslo. ´ Z´avˇer: Uhel 60◦ nelze uˇzit´ım prav´ıtka a kruˇz´ıtka rozdˇelit na tˇri shodn´e u ´hly, trisekce u ´hlu je eukleidovsky neˇreˇsiteln´a u ´loha. Pozn´ amka π Obecnˇe je trisekce u ´hlu tvaru n moˇzn´a v pˇr´ıpadˇe, je-li n cel´e kladn´e ˇc´ıslo. 2
54
4.2.3
Kvadratura kruhu
Znˇ en´ı u ´ lohy: Sestroj ˇctverec, jehoˇz obsah je shodn´y s obsahem kruhu o dan´em polomˇeru. ˇ sen´ı Reˇ Bez u ´jmy na obecnosti m˚ uˇzeme poloˇzit polomˇer kruhu r = 1 (jednotkov´ y kruh). Probl´em kvadratury kruhu lze pot´e pˇreformulovat n´asledovnˇe: Je d´ana u ´seˇcka d´elky 1. Sestroj u ´seˇcku d´elky x, kde x2 = π. ´ Ulohu tedy m˚ uˇzeme vyj´adˇrit n´asleduj´ıc´ı kvadratickou rovnic´ı: x2 − π = 0. √ Tentokr´at sice dost´av´ame kvadratickou rovnici, avˇsak √ koˇren t´eto rovnice π je transcendentn´ı ˇc´ıslo, proto d´elka strany hledan´eho ˇctverce π nelze eukleidovsky sestrojit. Z´avˇer: Kvadratura kruhu tak´e patˇr´ı mezi eukleidovsky neˇreˇsiteln´e u ´lohy.
55
Kapitola 5 Pˇ ribliˇ zn´ e konstrukce Pomoc´ı pˇribliˇzn´e konstrukce sestrojujeme m´ısto ˇza´dan´eho u ´tvaru n´ahradn´ı u ´tvar, kter´ y se od nˇeho dostateˇcnˇe m´alo liˇs´ı“. ” Jak popisuje Vyˇs´ın v [5], ˇz´ad´ame v pˇr´ıpadˇe konstrukc´ı pˇribliˇzn´ ych u ´seˇcek, aby se d´elka takov´e u ´seˇcky neliˇsila od d´elky skuteˇcn´e u ´seˇcky o v´ıce neˇz 0, 2 mm — jde o tzv. grafickou chybu, nejvyˇsˇs´ı pˇresnost, s jakou m˚ uˇzeme r´ ysovat a mˇeˇrit u ´seˇcky bˇeˇzn´ ymi prostˇredky: prav´ıtkem, kruˇz´ıtkem a pouh´ ym okem (bez lupy). Pˇribliˇzn´ ych konstrukc´ı vyuˇz´ıv´ame vˇsak jen v pˇr´ıpadech, kdy pˇresn´a eukleidovsk´a konstrukce bud’ neexistuje, nebo je pˇr´ıliˇs sloˇzit´a. V n´asleduj´ıc´ıch odstavc´ıch uv´ad´ım vybran´e pˇribliˇzn´e konstrukce. √ 3 Vargiova pˇ ribliˇ zn´ a konstrukce u ´ seˇ cky d´ elky 2 Tato konstrukce slouˇz´ı k sestrojen´ı pˇribliˇzn´e d´elky hrany krychle, kter´a m´a vzhledem k dan´e krychli dvojn´asobn´ y√ objem. Postup je n´asleduj´ıc´ı: Sestroj´ıme u ´seˇcku a1 d´elky 2, d´ale stˇredn´ı geometrickou u ´mˇernou a2 u ´seˇcek e (jednotkov´a u ´seˇcka) a a1 , stˇredn´ı geometrickou u ´mˇernou a3 u ´seˇcek a1 a a2 atd. aˇz stˇredn´ı geometrickou u ´mˇernou a8 u ´seˇcek a6 a a7 . Pak a8 je poˇzadovan´a d´elka u ´seˇcky. D˚ ukaz D´elky u ´seˇcek podle v´ yˇse popsan´eho postupu jsou n´asleduj´ıc´ı: 1
3
5
11
21
43
85
a2 = 2 4 , a3 = 2 8 , a4 = 2 16 , a5 = 2 32 , a6 = 2 64 , a7 = 2 128 , a8 = 2 256 . 85
Logaritmicky vypoˇc´ıt´ame, ˇze 2 256 ≈ 1, 25878. Protoˇze je
√ 3
2 ≈ 1, 25992, je 0 <
√ 3
85
2 − 2 256 ≈ 0, 0011 . . . < 0, 002.
Aby tento rozd´ıl z˚ ustal v mez´ıch grafick´e chyby, mus´ı b´ yt d´elka jednotkov´e u ´seˇcky v mez´ıch do 10 cm ([5]).
56
Existuje mnoho pˇribliˇzn´ ych konstrukc´ı u ´seˇcky d´elky odpov´ıdaj´ıc´ı d´elce dan´e kruˇznice. Jednou ze zn´amˇejˇs´ıch pˇribliˇzn´ ych konstrukc´ı je Kochanskeho pˇ ribliˇ zn´ a rektifikace kruˇ znice. Tato konstrukce je velmi pˇresn´a pro bˇeˇzn´e polomˇery (4 – 10 cm). Rozd´ıl oproti skuteˇcn´e d´elce je v mez´ıch grafick´e chyby pro polomˇery do 2 m. Je zaloˇzena na konstrukci u ´seˇcky, jej´ıˇz d´elka je pˇribliˇznˇe polovina d´elky dan´e kruˇznice, viz obr. 5.1. Konstrukce 1. k; k(S, r) 2. AB; AB = d. . . pr˚ umˇer kruˇznice 3. t; B ∈ t∧ t je teˇcna kruˇznice k 4. 6
BSX; |6 BSX| = 30◦
5. C; C ∈ t∩ 7→ SX 5. D; D ∈7→ CB ∧ |CD| = 3r 5. AD; |AD| ≈ πr
Obr´azek 5.1: Kochanskeho rektifikace kruˇznice
57
Nyn´ı se pod´ıvejme na problematiku konstrukce pravideln´ ych n-´ uheln´ık˚ u. Na stˇredn´ı ˇskole se ukazuj´ı eukleidovsk´e konstrukce pro n = 3, 4, 5, 6, 8, 10, 12. Vˇsechny tyto konstrukce povaˇzujeme za pˇresn´e. K jejich proveden´ı je zapotˇreb´ı jen koneˇcn´eho poˇctu pˇr´ımek a kruˇznic, kter´e um´ıme pˇresnˇe nar´ ysovat, neuvaˇzujeme-li nedokonalosti r´ ysovac´ıch pom˚ ucek a chyby vznikl´e jejich pouˇz´ıv´an´ım. D´ale d´ıky moˇznosti p˚ ulit u ´hly m˚ uˇzeme sestrojit 2n-´ uheln´ık pr´avˇe tehdy, kdyˇz m˚ uˇzeme sestrojit n-´ uheln´ık. Nˇekter´e pravideln´e mnoho´ uheln´ıky lze euklidovskou konstrukc´ı vytvoˇrit jednoduˇse, jin´e ne. Nˇemeck´ y matematik Carl Friedrich Gauss se v roce 1796 zab´ yval problematikou mnoho´ uheln´ık˚ u a vyˇreˇsil jeden z nejslavnˇejˇs´ıch probl´em˚ u vyˇsˇs´ıho stupnˇe — sestrojil eukleidovsky pravideln´ y sedmn´acti´ uheln´ık vepsan´ y do jednotkov´e kruˇznice a uk´azal, ˇze pravideln´ y n-´ uheln´ık lze euklidovskou konstrukc´ı vytvoˇrit, pokud lich´e dˇelitele n jsou r˚ uzn´a Fermatova prvoˇc´ısla. To formuloval n´asleduj´ıc´ı vˇetou: Vˇ eta 5.1 Pravideln´y n-´ uheln´ık lze sestrojit eukleidovsky tehdy a jen tehdy, je-li ˇc´ıslo n ve tvaru: n = 2m p1 p2 p3 · · · pk , q
kde m = 0, 1, · · · a p1 , p2 , · · · jsou r˚ uzn´a Fermatova prvoˇc´ısla ve tvaru 22 + 1, q = 0, 1, · · ·. C. F. Gauss se spr´avnˇe domn´ıval, ˇze tato podm´ınka je nejen nutn´a, ale i postaˇcuj´ıc´ı, ale dok´azat se to podaˇrilo aˇz Pierru Wantzelovi v roce 1837. Mezi pravideln´e mnoho´ uheln´ıky, kter´e nelze eukleidovsky sestrojit, patˇr´ı napˇr. pravideln´ y sedmi´ uheln´ık, dev´ıti´ uheln´ık, jeden´acti´ uheln´ık, tˇrin´acti´ uheln´ık, a dalˇs´ı. I v tomto pˇr´ıpadˇe m˚ uˇzeme prov´est alespoˇ n pˇribliˇznou konstrukci. Pˇ ribliˇ zn´ a konstrukce sedmi´ uheln´ıku Neexistuje zp˚ usob, jak konstrukci prov´est pomoc´ı prav´ıtka a kruˇz´ıtka u ´plnˇe pˇresnˇe. Budeme-li cht´ıt vepsat pravideln´ y sedmi´ uheln´ık do kruˇznice k(S, r), lze za d´elku jeho strany pouˇz´ıt v´ yˇsku v rovnostrann´eho troj´ uheln´ıku o stranˇe r. Na dan´e kruˇznici zvol´ıme jeden bod a zbyl´e body z´ısk´ame postupn´ ym nan´aˇsen´ım tˇetiv o d´elce v na kruˇznici k (obr. 5.2). T´ım z´ısk´ame pˇribliˇznou konstrukci pravideln´eho sedmi´ uheln´ıku vepsan´eho do kruˇznice o dan´em polomˇeru.
58
Konstrukce: 1. k; k(S, r) 2. A; A ∈ k 3. X; |AX| = |XS| ∧ X ∈ AS 4. l; l(A, r = |AS|) 5. Y ; Y ∈ k ∩ l 5. v; v = |XY | 5. sedmi´ uheln´ık ABCDEF G o stranˇe d´elky v
Obr´azek 5.2: Pˇribliˇzn´a konstrukce sedmi´ uheln´ıku
59
Kapitola 6 V´ yvoj zpracov´ an´ı konstrukˇ cn´ıch ˇ uˇ u ´ loh ve SS cebnic´ıch planimetrie Konstrukˇcn´ı u ´lohy (ve starˇs´ıch uˇcebnic´ıch t´eˇz naz´ yvan´e strojn´e u ´lohy ˇci u ´lohy konstruktivn´ı) zauj´ımaly vˇzdy d˚ uleˇzit´e m´ısto ve vyuˇcov´an´ı matematiky. U n´as byl jejich v´ yznam umocnˇen´ y vynikaj´ıc´ı u ´rovn´ı ˇcesk´e geometrick´e a deskriptivn´ı ˇskoly. Modernizaˇcn´ı proud zaˇca´tkem ˇsedes´at´ ych let dvac´at´eho stolet´ı vˇsak t´emˇeˇr vylouˇcil konstrukce z uˇciva stˇredn´ı ˇskoly. V dneˇsn´ı dobˇe se planimetrick´e konstrukˇcn´ı u ´lohy z okrajov´eho uˇciva opˇet staly jednou ze stˇeˇzejn´ıch ˇca´st´ı v´ yuky matematiky na stˇredn´ıch ˇskol´ach. V n´asleduj´ıc´ıch odstavc´ıch uv´ad´ım, jak bylo t´ema konstrukˇcn´ı u ´lohy prob´ır´ano v naˇsich starˇs´ıch uˇcebnic´ıch a jak je zaˇrazeno do uˇcebnic souˇcasn´ ych. Prvn´ı ucelen´ aˇ cesk´ a uˇ cebnice geometrie je [18] J. V. Sedl´aˇcka. V t´eto prvn´ı ˇcesk´e uˇcebnici stˇredoˇskolsk´e geometrie autor (vyuˇcuj´ıc´ı na gymn´aziu ˇ sen´ı kaˇzd´e u v Plzni) ˇreˇs´ı mimo jin´e nˇekter´e konkr´etn´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy. Reˇ ´lohy rozdˇeluje do tˇr´ı ˇc´ast´ı zvan´ ych rozhodnut´ı (v dneˇsn´ı terminologii rozbor a slovn´ı popis konstrukce), d˚ ukaz a n´asledek (n´aznak diskuse ˇreˇsen´ı u ´lohy). Pro ilustraci uv´ad´ım doslovnˇe zad´an´ı nˇekolika konstrukˇcn´ıch u ´loh z II. ˇc´asti Sedl´aˇckovy knihy nazvan´e D´elkomˇeˇrictv´ı a plochomˇeˇrictv´ı [tj. planimetrie]: §44. Uloha. Danou kteroukoli pˇr´ımku [nyn´ı u ´seˇcku] rozpoliti (do dvou ˇca´stek rozdˇeliti), a syce takovou pˇr´ımkou, kter´aby byla spolu kolm´a (z´avaˇzn´ı) k t´e druh´e dan´e pˇr´ımce. §45. Uloha. Kter´ ykoli dan´ y uhel do dvou stejn´ ych ˇca´stek rozdˇeliti, t. j. kaˇzd´ y uhel rozpoliti. §52. Uloha. Ze tˇr´ı dan´ ych stran sestrojiti neboli sestaviti trojuheln´ık.
60
§75. Uloha. Z dan´eho bodu mimo okolek [dnes kruˇznici] t´ahnouti styˇcnou [teˇcnu] k okolku. §80. Uloha. T´ahnouti pˇr´ımku, kter´aby byla styˇcnou k dvˇema dan´ ym od sebe vzd´alen´ ym rozliˇcn´ ym kruh˚ um, s tou pˇr´ıjemkou, ˇze jest zn´am´a vzd´alenost obou kruh˚ u od stˇredu ke stˇredu, pak jejich polomˇerov´e. Uˇ cebnice geometrie druh´ e poloviny 19. stolet´ı a zaˇ c´ atku 20. stolet´ı Prvn´ı z v´ yznamn´ ych uˇcebnic spadaj´ıc´ı do tohoto obdob´ı je [19] V. Jandeˇcky. Velmi rozs´ahl´a uˇcebnice je rozdˇelena do ˇsesti knih (tj. kapitol). V pˇr´ıdavku (tj. dodatku) prvn´ı z nich je ˇcl´anek nazvan´ y O m´ıstu geometrick´em. V pˇr´ıdavku ke druh´e knize (kapitole) Nˇekter´a naveden´ı k ˇreˇsen´ı u ´loh se nejprve vymezuje pojem u ´lohy v t´eto uˇcebnici, pˇriˇcemˇz se j´ı rozum´ı u ´loha sestrojit nˇejak´ y tvar (v dneˇsn´ı terminologii geometrick´ y u ´tvar). Vymezuje se klasifikace tˇechto u ´loh (z dneˇsn´ıho hlediska na u ´lohy polohov´e a nepolohov´e). D´ale se objasˇ nuj´ı klasick´e ˇca´sti jejich ˇreˇsen´ı: rozbor (analysa), sestrojen´ı (konstrukce), d˚ ukaz a omezen´ı (determinace, v dneˇsn´ı terminologii diskuse ˇreˇsen´ı u ´lohy). N´asleduj´ı pˇr´ıklady konstrukc´ı troj´ uheln´ık˚ u, ˇctyˇru ´heln´ık˚ u, pravideln´ ych mnoho´ uheln´ık˚ u a kruh˚ u. Druhou v´ yznamnou uˇcebnic´ı vydanou o p´ar des´ıtek let pozdˇeji je [20] V. Jarol´ımka. ´ Pomˇernˇe struˇcn´a uˇcebnice obsahuje kapitolu o geometrick´ ych m´ıstech. Ulohy strojn´e se ˇreˇs´ı ve vˇetˇsinˇe kapitol, ale jen na konkr´etn´ıch pˇr´ıkladech. Posledn´ı kapitola je pak ˇ sen´ı u vˇenov´ana t´ematu Reˇ ´loh geometrick´ ych algebrou. Na pˇrelomu 19. a 20. stolet´ı pak byla jeˇstˇe vyd´ana uˇcebnice [21] A. Strnada. Jde o velice podrobnˇe a didakticky vhodnˇe zpracovanou uˇcebnici, kter´a obsahuje jako jednu z v´ yznamn´ ych kapitol: Strojn´e u ´lohy geometrick´e s ˇcl´anky o geometrick´ ych m´ıstech, o strojn´e u ´loze a z´akladn´ıch strojn´ ych u ´loh´ach. V dalˇs´ıch kapitol´ach jsou pak ˇcl´anky: ˇ sen´ı u ˇ sen´ı u Strojn´e u ´lohy o troj´ uheln´ıku. Reˇ ´loh strojn´ ych uˇzit´ım podobnosti a Reˇ ´loh geometrick´ ych uˇzit´ım algebry. Uˇ cebnice prvn´ı poloviny 20. stolet´ı Prvn´ı v´ yznamnou uˇcebnic´ı prvn´ı poloviny 20. stolet´ı je [22] B. Bydˇzovsk´eho a J. Vojtˇecha. C´ılem t´eto uˇcebnice bylo uv´est systematick´ y pˇrehled hlavn´ıch parti´ı uˇciva re´alek a jejich uveden´ı do vz´ajemn´ ych souvislost´ı. Pˇrehled obsahuje mimo jin´e kapitolu ˇ sen´ı u Konstrukce rozdˇelenou na ˇcl´anky: Reˇ ´loh konstruktivn´ıch (postup ˇreˇsen´ı se dˇel´ı na rozbor, sestrojen´ı (konstrukci), d˚ ukaz konstrukce a vymezen´ı (determinaci ˇcili diskusi)), z´akladn´ı konstrukce kruˇz´ıtkem a prav´ıtkem, Methoda geometrick´ ych m´ıst, Meˇ thoda transformaˇcn´ı, Konstrukce na z´akladˇe ˇreˇsen´ı algebraick´eho, Reˇsitelnost konstruktivn´ıch u ´loh prav´ıtkem a kruˇz´ıtkem, Pˇr´ıklady u ´loh neˇreˇsiteln´ ych, Omezen´e prostˇredky, Sloˇzitost a pˇresnost konstrukc´ı, V´ yznam konstrukc´ı pro u ´vahy geometrick´e. Jednotliv´e 61
ˇcl´anky jsou zamˇeˇreny pˇredevˇs´ım na teoretick´ y v´ yklad ˇc´asteˇcnˇe doplˇ novan´ y ilustrativn´ımi pˇr´ıklady a hlavnˇe neˇreˇsen´ ymi u ´lohami pro samostatn´e procviˇcen´ı. Dalˇs´ı v´ yznamnou uˇcebnic´ı tohoto obdob´ı je [23] J. Vojtˇecha. V uˇcebnici nen´ı systematick´ y v´ yklad o eukleidovsk´ ych konstrukc´ıch. Pouze se pr˚ ubˇeˇznˇe v textu prov´adˇej´ı jednoduˇsˇs´ı konstrukce prav´ıtkem a kruˇz´ıtkem. Samostatn´ y paragraf Konstrukce algebraick´ ych v´ yraz˚ u je vˇenov´an tomuto t´ematu. ´ Uˇcebnice [24] J. Vinˇse v kapitole O kruˇznici m´a paragraf Geometrick´e m´ısto. Uloha strojn´a, kde jsou vysvˇetleny s pˇr´ıklady tyto pojmy a rozdˇelen´ı postupu ˇreˇsen´ı u ´lohy strojn´e (tj. konstruktivn´ı u ´lohy) na rozbor (analysu), sestrojen´ı (konstrukci), d˚ ukaz spr´avnosti ˇreˇsen´ı a omezen´ı (diskusi). V kapitole Troj´ uheln´ık je paragraf Konstrukce troj´ uheln´ık˚ u a v n´asleduj´ıc´ı kapitole Pˇr´ımka a kruˇznice je paragraf Konstrukce teˇcen kruˇznic. Uˇcebnice [26] autor˚ u J. Holub´aˇre a J. Vojtˇecha je upravenou verz´ı Vojtˇechovy uˇcebnice [23]. Jsou zde doplnˇeny paragrafy Geometrick´a m´ısta, Konstruktivn´ı u ´lohy, Konstruktivn´ı u ´lohy o troj´ uheln´ıku, Konstruktivn´ı u ´lohy na z´akladˇe stejnolehlosti, Zlat´ y ˇrez napsan´e zˇrejmˇe spoluautorem Holub´aˇrem. Kromˇe toho je zde upraven´ y pr˚ uvodn´ı paragraf Konstruktivn´ı u ´lohy ˇreˇsen´e na z´akladˇe algebraick´em. ˇ Cechovy uˇ cebnice geometrie ze ˇ ctyˇ ric´ at´ ych a pades´ at´ ych let 20. stolet´ı ˇ V Cechovˇ e uˇcebnici geometrie pro 1. tˇr´ıdu z [25] je zaveden pojem eukleidovsk´e konstrukce a prob´ıraj´ı se zde z´akladn´ı eukleidovsk´e konstrukce. V uˇcebnici pro 2. tˇr´ıdu se tato l´atka opakuje a ve cviˇcen´ıch se procviˇcuj´ı konstrukce troj´ uheln´ık˚ u, d´ale se zde uv´adˇej´ı nˇekter´a geometrick´a m´ısta bod˚ u v rovinˇe a konstrukce teˇcen z bodu ke kruˇznici. V uˇcebnici pro 3. tˇr´ıdu je kapitola o promˇen´ach obrazc˚ u. V uˇcebnici [27] jsou kapitoly o geometrick´ ych m´ıstech bod˚ u v rovinˇe, o konstruktivn´ıch u ´loh´ach (euklidovsk´ ych konstrukc´ıch) a u ´loh´ach o teˇcn´ach z bodu ke kruˇznici. V´ yklad je veden pouze formou pˇr´ıklad˚ u. Dalˇs´ı ˇcetn´e u ´lohy jsou jen ve cviˇcen´ıch. V uˇcebnici [28] je kapitola o konstruktivn´ıch u ´loh´ach obsahuj´ıc´ı u ´lohy o kruˇznici, konstrukc´ıch troj´ uheln´ık˚ u a spoleˇcn´ ych teˇcn´ach dvou kruˇznic. V´ yklad je opˇet pˇrev´aˇznˇe veden formou ˇreˇsen´ı u ´loh, obsahuje vˇsak i nˇekolik d˚ ukaz˚ u geometrick´ ych vˇet. Mnoho dalˇs´ıch (neˇreˇsen´ ych) u ´loh je uvedeno ve cviˇcen´ıch. ˇ Dalˇs´ı z Cechov´ ych uˇcebnic [29], obsahuj´ıc´ı mj. l´atku planimetrie nem´a ˇz´adnou souhrnnou kapitolu o konstruktivn´ıch u ´loh´ach. Ty jsou jen velmi sporadicky uv´adˇeny (ve velmi jednoduch´ ych pˇr´ıpadech) v ostatn´ıch kapitol´ach. Ani v uˇcebnici [30] obsahuj´ıc´ı doplˇ nuj´ıc´ı l´atku z planimetrie nen´ı ˇza´dn´a kapitola 62
o konstruktivn´ıch u ´loh´ach. Lze tedy konstatovat, ˇze v t´e dobˇe ve vyˇsˇs´ıch tˇr´ıd´ach stˇredn´ıch ˇskol jim nebyla vˇenov´ana n´aleˇzit´a pozornost, ˇc´ımˇz se situace znaˇcnˇe zmˇenila oproti pˇredv´aleˇcn´emu stavu na gymn´azi´ıch i stavu tˇesnˇe po 2. svˇetov´e v´alce (viz uˇcebnici [26]). Uˇ cebnice geometrie z pades´ at´ ych aˇ z osmdes´ at´ ych let 20. stolet´ı V uˇcebnici [31] v kapitole Shodnost troj´ uheln´ık˚ u jsou ˇcl´anky o konstrukc´ıch troju ´heln´ık˚ u a v kapitole Rovnobˇeˇznost je ˇcl´anek Eukleidovsk´e konstrukce, ve kter´em jsou pops´any nejjednoduˇsˇs´ı eukleidovsk´e konstrukce a pˇr´ıklady sloˇzitˇejˇs´ıch konstrukc´ı. Uˇcebnice [32] obsahuje samostatnou kapitolu Konstruktivn´ı u ´lohy rozdˇelenou na ˇ ˇcl´anky: 1. Mnoˇzina bod˚ u dan´e vlastnosti, 2. Reˇsen´ı konstruktivn´ıch u ´loh, 3. Konstruktivn´ı u ´lohy o troj´ uheln´ıku, 4. Dalˇs´ı vlastnosti troj´ uheln´ıku. Postup ˇreˇsen´ı konstruktivn´ıch u ´loh se objasˇ nuje na pˇr´ıkladech, v nichˇz se d˚ uslednˇe dodrˇzuj´ı kroky ˇreˇsen´ı: 1. Rozbor. 2. Konstrukce. 3. D˚ ukaz konstrukce. 4. Diskuse ˇreˇsen´ı u ´lohy. ´ Uvodn´ ı kapitola Opakov´an´ı a doplnˇen´ı planimetrie v uˇcebnici [33] tak´e obsahuje ˇcl´anek Konstruktivn´ı u ´lohy, ve kter´em se opakuje a doplˇ nuje toto t´ema z geometrie 7. a 8. roˇcn´ıku. V kapitole Vˇety Eukleidovy, vˇeta Pythagorova a jejich uˇzit´ı se d´ale t´ema rozˇsiˇruje v ˇcl´anku Konstrukce algebraick´ ych v´ yraz˚ u. V geometrick´e ˇca´sti uˇcebnice [34] je kapitola Konstruktivn´ı u ´lohy obsahuj´ıc´ı ˇcl´anky: 1. Geometrick´a m´ısta bod˚ u, 2. Konstruktivn´ı u ´lohy ˇreˇsen´e uˇzit´ım geometrick´ ych m´ıst, 3. Uˇzit´ı geometrick´ ych m´ıst bod˚ u ke konstrukci troj´ uheln´ıka, 4. Uˇzit´ı geometrick´ ych m´ıst bod ke konstrukci ˇctyˇru ´heln´ıka. Kapitola Podobnost a stejnolehlost obsahuje ˇcl´anky: Uˇzit´ı stejnolehlosti v konstruktivn´ıch u ´loh´ach a v praxi, Konstruktivn´ı u ´lohy ˇreˇsen´e pomoc´ı v´ ypoˇctu. Uˇcebnice matematiky v modernizovan´em pojet´ı“ [35] obsahuje kapitolu Planime” trick´e u ´lohy s ˇcl´anky o mnoˇzin´ach bod˚ u dan´ ych vlastnost´ı v rovinˇe a tak´e ˇcl´anek Konstrukˇcn´ı u ´lohy, ty se pak prob´ıraj´ı ve speci´aln´ıch pˇr´ıpadech i v dalˇs´ıch ˇcl´anc´ıch. V´ yklady uˇcebnice jsou vˇsak sp´ıˇse zamˇeˇreny na mnoˇzinovˇe-logickou str´anku a opom´ıjena je tradiˇcn´ı systematika poznatk˚ u. Z´avˇereˇcn´ y seˇsit ˇrady uˇcebnic matematiky v modernizaˇcn´ım pojet´ı“ [37] je urˇcen ” pro opakov´an´ı a doplnˇen´ı uˇciva v maturitn´ım roˇcn´ıku gymn´azia. V kapitole Geometrie v rovinˇe a v prostoru jsou obsaˇzeny ˇcl´anky Vyˇsetˇrov´an´ı mnoˇzin bod˚ u, Shodn´a a ˇ podobn´a zobrazen´ı v rovinˇe a Reˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh. Pojet´ı je obdobn´e jako ve 2. seˇsitu t´eto ˇrady uˇcebnic, rozˇs´ıˇreno je vˇsak t´eˇz o ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh s parametry (naz´ yvaj´ı se tu parametrick´ ymi syst´emy konstrukˇcn´ıch u ´loh). Uˇcebnice [38] obsahuje kapitolu Konstrukˇcn´ı u ´lohy, v n´ıˇz se prob´ıraj´ı nˇekter´e mnoˇziny 63
vˇsech bod˚ u dan´e vlastnosti a pot´e se na pˇr´ıkladech objasˇ nuje postup ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh rozdˇelovan´ y u sloˇzitˇejˇs´ıch u ´loh na rozbor, popis konstrukce, konstrukci a zkouˇsku (ovˇeˇrov´an´ı spr´avnosti konstrukce). V I. d´ılu uˇcebnice [39] v kapitole Posunut´ı, ot´aˇcen´ı je ˇcl´anek o uˇzit´ı posunut´ı a ot´aˇcen´ı pˇri ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh na konkr´etn´ıch pˇr´ıkladech. V II. d´ılu [40] zm´ınˇen´e uˇcebnice v kapitole Podobnost a stejnolehlost jsou ˇcl´anky o konstrukˇcn´ım vyuˇzit´ı tˇechto geometrick´ ych zobrazen´ı na konkr´etn´ıch pˇr´ıkladech. Uˇcebnice [41] obsahuje kapitoly Z´aklady geometrie v rovinˇe, jej´ıˇz souˇca´st´ı jsou ˇcl´anky Mnoˇziny vˇsech bod˚ u s danou vlastnost´ı a Konstrukˇcn´ı u ´lohy ˇreˇsen´e pomoc´ı mnoˇzin bod˚ u, d´ale pak kapitolu Geometrick´a zobrazen´ı v rovinˇe, jej´ımiˇz ˇc´astmi jsou ˇcl´anky Konstrukˇcn´ı u ´lohy ˇreˇsen´e pomoc´ı zobrazen´ı a Stejnolehlosti a jejich konstrukˇcn´ı vyuˇzit´ı. V´ yklady v obou ˇcl´anc´ıch o konstrukˇcn´ıch u ´loh´ach jsou pomˇernˇe velmi struˇcn´e, v´ yklad je veden pouze formou pˇr´ıklad˚ u a oba ˇcl´anky nejsou n´aleˇzitˇe zkoordinov´any; teprve ve druh´em z tˇechto ˇcl´anku se objevuj´ı pojmy rozbor, konstrukce a zkouˇska jako ˇca´sti ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy. Diskuse ˇreˇsen´ı zde nen´ı, nebot’ se v˚ ubec neuvaˇzuj´ı u ´lohy s parametry. Uˇcebnice [43] v pˇredposledn´ı kapitole Systematizace poznatk˚ u o ˇreˇsen´ı geometrick´ ych u ´loh obsahuje ˇcl´anky o ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh s jedn´ım a v´ıce nezn´am´ ymi body a t´eˇz o konstrukˇcn´ıch u ´loh´ach s jedn´ım parametrem. V´ yklad je veden na pˇr´ıkladech obdobnˇe jako v pˇr´ısluˇsn´e uˇcebnici pro I. roˇcn´ık gymn´azi´ı. U konstrukˇcn´ıch u ´loh s parametrem se pˇr´ımo neuˇz´ıv´a term´ın diskuse ˇreˇsen´ı u ´lohy. V pˇr´ıpadˇe uˇcebnice [36] v kapitole 1.8 Konstrukˇcn´ı u ´lohy autoˇri J. Schmidmayer, ˇ ´ O. Petr´anek a B. Sikola v Uvodu pˇripom´ınaj´ı nˇekter´e mnoˇziny bod˚ u v rovinˇe (dˇr´ıve ˇ zvan´e geometrick´a m´ısta bod˚ u) a v n´asleduj´ıc´ım ˇcl´anku Reˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh opˇet ˇ Podobnˇe objasˇ navazuj´ı na znalosti ˇza´k˚ u ze ZS. nuj´ı ˇctyˇri ˇca´sti klasick´eho ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh, kter´ ymi jsou 1. Rozbor (anal´ yza). 2. Konstrukce. 3. Zkouˇska (d˚ ukaz, kontrola). 4. Diskuse (u u ´loh s parametry). Pot´e uv´adˇej´ı pˇr´ıklady konstrukˇcn´ıch u ´loh s podobn´ ym ˇreˇsen´ım a u ´lohy na procviˇcen´ı. V kapitol´ach 1.9 Shodn´a zobrazen´ı v rovinˇe, 1.10 Podobnost (vˇcetnˇe vˇet Euklidov´ ych a vˇety Pythagorovy) a 1.11 Stejnolehlost v rovinˇe se ˇreˇs´ı nˇekter´e konstrukˇcn´ı u ´lohy algebraicky a zejm´ena uˇzit´ım stejnolehlosti kruˇznic. ˇ V uˇcebnici [42] E. Caldy, O. Petr´anka a J. Repov´ e nen´ı vˇenov´ana konstrukˇcn´ım planimetrick´ ym u ´loh´am soustavn´a pozornost, stejnˇe tak i v dalˇs´ıch uˇcebnic´ıch t´eto ˇrady. Jde o d˚ usledek trendu v r´amci tzv. modernizace vyuˇcov´an´ı matematice“. ”
64
Souˇ casn´ e uˇ cebnice geometrie Ve druh´em d´ıle uˇcebnice [46] je obsaˇzena kapitola vˇenovan´a pˇr´ımo konstrukˇcn´ım u ´loh´am. Nejprve je v prvn´ı podkapitole Mnoˇziny prvk˚ u dan´ ych vlastnost´ı na n´azorn´ ych pˇr´ıkladech vysvˇetlen tento pojem, je zde d´ale definov´ana pr´azdn´a mnoˇzina, jedno, dvou,. . . prvkov´a mnoˇzina. V n´asleduj´ıc´ı podkapitole Mnoˇziny bod˚ u dan´ ych vlastnost´ı je pak uveden pˇrehled nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ıch mnoˇzin bod˚ u definovan´ ych nejprve pomoc´ı vzd´alenosti od jednoho dan´eho geometrick´eho u ´tvaru a pot´e od dvou dan´ ych geometrick´ ych u ´tvar˚ u, coˇz je m´enˇe ˇcast´e poˇrad´ı ve srovn´an´ı s ostatn´ımi uˇcebnicemi. V podkapitole Konstrukce troj´ uheln´ık˚ u a ˇctyˇru ´heln´ık˚ u je nejprve zaˇrazen ˇreˇsen´ y pˇr´ıklad, na kter´em jsou pr˚ ubˇeˇznˇe popisov´any f´aze ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy, n´aslednˇe jsou ˇrazeny konstrukce troj´ uheln´ık˚ u (ˇreˇsen´e u ´lohy a u ´lohy k samostatn´emu procviˇcen´ı) a konstrukce ˇctyˇru ´heln´ık˚ u (opˇet nejprve ˇreˇsen´e, pot´e u ´lohy neˇreˇsen´e), vˇcetnˇe u ´loh parametrick´ ych. Posledn´ı podkapitola se zaob´ır´a konstrukc´ı kruˇznic s poˇzadovan´ ymi vlastnostmi. Kromˇe t´eto kapitoly jsou konstrukˇcn´ı u ´lohy obsaˇzeny tak´e v Souhrnn´ ych cviˇcen´ıch a testech, test ˇc. 2 je vˇenov´an v´ yhradnˇe konstrukˇcn´ım u ´loh´am. V posledn´ı kapitole t´eto uˇcebnice nazvan´e Matematick´a herna lze jeˇstˇe nal´ezt ˇcl´anek Kruˇznice a architektura, kde je nast´ınˇeno praktick´e vyuˇzit´ı konstrukc´ı kruˇznic dan´ ych vlastnost´ı v pˇr´ıpadˇe gotick´ ych oken. Uˇcebnice [47] O. Odv´arka a J. Kadleˇcka zahrnuje tak´e ˇc´ast o konstrukˇcn´ıch u ´loh´ach. Kapitola 4 Konstrukˇcn´ı u ´lohy obsahuje podkapitoly Mnoˇziny bod˚ u v rovinˇe, Konstrukce troj´ uheln´ık˚ u (podle vˇety sss, usu a sus, nejprve ˇreˇsen´e, pot´e jsou zaˇrazeny obdobn´e u ´lohy k samostatn´emu procviˇcen´ı, z´aroveˇ n je zde pops´an postup ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy — rozbor, postup konstrukce, konstrukce, kontrola), Konstrukce ˇctyˇru ´heln´ık˚ u (nejprve rovnobˇeˇzn´ıku, pot´e lichobˇeˇzn´ıku a obecn´eho konvexn´ıho ˇctyˇru ´heln´ıku) ´ a Ulohy na z´avˇer urˇcen´e k samostatn´emu ˇreˇsen´ı. V kapitole Souhrnn´a cviˇcen´ı lze pak tak´e nal´ezt nˇekolik konstrukˇcn´ıch u ´loh. Sada uˇcebnic urˇcen´a pro niˇzˇs´ı stupnˇe v´ıcelet´ ych gymn´azi´ı obsahuje d´ıl [45], kter´ y je vˇenov´an pˇr´ımo geometrick´ ym konstrukc´ım, jak uˇz s´am n´azev napov´ıd´a. V t´eto uˇcebnici je velmi pˇeknˇe systematicky zpracov´ano v cel´e ˇs´ıˇri t´ema konstrukˇcn´ıch u ´loh, poˇc´ınaje z´akladn´ımi konstrukcemi, mnoˇzinami vˇsech bod˚ u dan´e vlastnosti a jejich uˇzit´ı pˇri ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh, pˇres f´aze ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh, konstrukci troj´ uheln´ık˚ u a ˇctyˇru ´heln´ık˚ u. Ze shodn´ ych zobrazen´ı je zde podrobnˇe pops´ano pouze posunut´ı a jeho uˇzit´ı pˇri ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh (s osovou a stˇredovou soumˇernost´ı se ˇza´ci setkali jiˇz v primˇe). Na z´avˇer jsou ˇrazeny u ´lohy z matematick´e olympi´ady (sloˇzitˇejˇs´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy) a souhrnn´a cviˇcen´ı obsahuj´ıc´ı mnoho r˚ uzn´ ych typ˚ u konstrukˇcn´ıch u ´loh. V uˇcebnici [48] jsou zaj´ımavˇe a velmi n´azornˇe zpracov´any na sebe navazuj´ıc´ı kapitoly Mnoˇziny bod˚ u dan´e vlastnosti a Konstrukˇcn´ı u ´lohy. Tato kapitola je rozdˇelena do ˇ ˇcl´ank˚ u: 1. Opakov´an´ı z´akladn´ıch konstrukc´ı. 2. Reˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh, konstrukce troj´ uheln´ık˚ u a ˇctyˇru ´heln´ık˚ u (na pˇr´ıkladech s postupem d˚ uslednˇe rozdˇelen´ ym na roz65
bor, konstrukci se symbolick´ ym z´apisem a grafick´ ym proveden´ım, zkouˇskou a diskusi). 3. Dalˇs´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy (kruˇznice, mnoho´ uheln´ıky). 4. Souhrnn´a cviˇcen´ı. Jedna z ˇrady velmi pˇeknˇe graficky i didakticky zpracovan´ ych uˇcebnic matematiky ˇ je [49] H. Bitnerov´e, E. Fuchse a P. Tlust´eho. Obsahuje kapitolu Konstrukˇcn´ı pro ZS u ´lohy a mnoˇziny bod˚ u dan´e vlastnosti ve specifick´em pojet´ı. V Uˇcebnici [44] E. Pomykalov´e, kter´a je v souˇcasn´e dobˇe vyuˇz´ıvan´a na vˇetˇsinˇe gymn´azi´ı, je zahrnuta pomˇernˇe obs´ahl´a kapitola Konstrukˇcn´ı u ´lohy, pokr´ yvaj´ıc´ı toto t´ema v pln´e ˇs´ıˇri. V kapitole Konstrukˇcn´ı u ´lohy jsou kromˇe mnoˇzin vˇsech bod˚ u dan´e vlastnosti a jednoduch´ ych konstrukc´ı v jednotliv´ ych ˇcl´anc´ıch postupnˇe vyloˇzeny r˚ uzn´e metody ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh (uˇzit´ı mnoˇzin vˇsech bod˚ u dan´e vlastnosti, konstrukce na z´akladˇe v´ ypoˇctu), uˇzit´ı metody geometrick´ ych zobrazen´ı je vˇsak vyloˇzeno aˇz v n´asleduj´ıc´ı kapitole Zobrazen´ı v rovinˇe. T´eto uˇcebnici se vˇenuji tak´e v kapitole 7. V bˇreznu tohoto roku vyˇsla nov´a uˇcebnice [50] J. Moln´ara. Lze v n´ı hned v prvn´ı kapitole nazvan´e Z´akladn´ı planimetrick´e pojmy nal´ezt n´avod, jak zmenˇsit/zvˇetˇsit u ´seˇcku v dan´em pomˇeru pomoc´ı redukˇcn´ıho u ´hlu (ˇcl´anek Podobnost troj´ uheln´ık˚ u), jedna cel´a kapitola je vˇenov´ana konstrukc´ım u ´seˇcek, jejichˇz d´elka je vyj´adˇrena algebraick´ ym v´ yrazem. V n´asleduj´ıc´ı kapitole se ˇza´ci sezn´am´ı s pojmem zlat´ y ˇrez. Konstrukˇcn´ı u ´lohy jsou zde ˇrazeny tak´e jako samostatn´a kapitola (ˇc. 3), kde je nejprve vyloˇzeno t´ema Mnoˇziny bod˚ u dan´e vlastnosti, na nˇeˇz navazuj´ı samotn´e konstrukˇcn´ı u ´lohy (ˇreˇsen´e uˇzit´ım mnoˇzin vˇsech bod˚ u dan´e vlastnosti). N´asleduj´ıc´ı kapitola nese n´azev Geometrick´a zobrazen´ı v rovinˇe. Zde jsou postupnˇe vyloˇzena nejprve shodn´a zobrazen´ı, skl´ad´an´ı shodn´ ych zobrazen´ı a stejnolehlost. Pˇr´ımo v jednotliv´ ych kapitol´ach jsou pak ˇreˇseny konstrukˇcn´ı u ´lohy vyuˇzit´ım tˇechto zobrazen´ı. Nˇekter´e kapitoly jsou zakonˇceny tzv. exkurz´ı do historie, kde je napˇr. v z´avˇeru kapitoly ˇc. 5 nast´ınˇen probl´em Apolloniov´ ych a Pappov´ ych u ´loh. V z´avˇeru t´eto kapitoly zm´ın´ım jeˇstˇe dvˇe souˇcasn´e knihy J. Pol´aka, kter´e sice nejsou uˇcebnicemi v prav´em slova smyslu, zato jsou na stˇredn´ıch ˇskol´ach bˇeˇznˇe vyuˇz´ıv´any, a to jak uˇciteli k vlastn´ı pˇr´ıpravˇe, tak ˇza´ky pˇri procviˇcov´an´ı ˇci samostudiu. Jedn´a se o [15], kde je v kapitole Geometrie (Planimetrie a stereometrie) v rozs´ahl´em ˇcl´anku velmi pˇrehlednˇe zpracovan´e t´ema konstrukˇcn´ıch u ´loh vˇcetnˇe ˇreˇsen´ ych pˇr´ıklad˚ u, stejnˇe jako souvisej´ıc´ı kapitoly Mnoˇziny vˇsech bod˚ u dan´e vlastnosti v rovinˇe a Geometrick´a zobrazen´ı v rovinˇe. Jako z´asob´arna pˇr´ıklad˚ u k tomuto t´ematu pak velmi dobˇre poslouˇz´ı [17], kter´a obsahovˇe kop´ıruje v´ yˇse zm´ınˇenou autorovu knihu. Kaˇzd´e skupinˇe pˇr´ıklad˚ u vztahuj´ıc´ı se k jednotliv´ ym t´emat˚ um je vˇzdy pˇredˇrazeno opakov´an´ı potˇrebn´e teorie. Vˇsechny u ´lohy obsaˇzen´e v t´eto knize jsou vyˇreˇseny bud’ pˇr´ımo v textu, nebo je alespoˇ n n´aznak jejich ˇreˇsen´ı uveden´ y v z´avˇeru knihy. Konstrukˇcn´ı u ´lohy jsou obsahem kapitol: Konstrukce troj´ uheln´ık˚ u a ˇctyˇru ´heln´ık˚ u, Konstrukce kruˇznic, Algebraick´a metoda ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh, Uˇzit´ı geometrick´ ych zobrazen´ı v d˚ ukazov´ ych planimetrick´ ych ˇ sen´ı konstrukˇcn´ıch u u ´loh´ach a Reˇ ´loh metodou uˇzit´ı geom. zobrazen´ı v rovinˇe. 66
Kapitola 7 Metodick´ e zpracov´ an´ı konstrukˇ cn´ıch u ´ loh v planimetrii na ˇ SS 7.1
ˇ a SS ˇ Konstrukˇ cn´ı u ´ lohy na ZS
ˇ sen´ı konstrukˇcn´ıch u Reˇ ´loh m´a i v souˇcasn´e dobˇe v SSˇ matematice sv˚ uj nezastupiteln´y v´yznam — uˇc´ı umˇet d´ıvat se“, pˇrisp´ıv´a k rozvoji logick´eho myˇslen´ı, k systematiˇcnosti, ” vynal´ezavosti, uˇc´ı analyzovat probl´emy, vede k peˇcliv´emu vyˇreˇsen´ı probl´emu, ovˇeˇren´ı a vyˇsetˇren´ı vˇsech moˇznost´ı; m˚ uˇze tak´e pˇrisp´ıvat k ˇz´adouc´ımu rozv´ıjen´ı kreativity. [13] Konstrukˇ cn´ı u ´ lohy na z´ akladn´ı ˇ skole Pˇri vyuˇcov´an´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh na stˇredn´ı ˇskole, stejnˇe jako pˇri vyuˇcov´an´ı jak´ekoliv jin´e l´atky, je tˇreba vˇzdy vych´azet ze znalost´ı ˇza´k˚ u z´ıskan´ ych na z´akladn´ı ˇskole. Jiˇz zde, konkr´etnˇe na druh´em stupni z´akladn´ı ˇskoly, se ˇza´ci s problematikou konstrukˇcn´ıch u ´loh poprv´e seznamuj´ı. Nen´ı vˇsak v´ yjimkou, ˇze se na stˇredn´ı ˇskole u nˇekter´ ych ˇza´k˚ u pot´ yk´ame s r˚ uznost´ı a v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech i nedostateˇcnost´ı ve znalostech t´eto l´atky. Ne vˇzdy je vˇsak vina na stranˇe student˚ u. Tento rozd´ıl ve vˇedomostech m˚ uˇze souviset (a mnohdy i souvis´ı) se zaveden´ım souˇcasn´ ych ˇskoln´ıch vzdˇel´avac´ıch program˚ u (d´ale ˇ jen SVP). ˇ SVP si sestavuj´ı jednotliv´e ˇskoly samy a z´aleˇz´ı pouze na nich, kter´a t´emata v jednotliv´ ych pˇredmˇetech upˇrednostn´ı a kter´a naopak zaˇrad´ı pouze okrajovˇe ˇci zcela vynechaj´ı. Jeden pˇr´ıklad za vˇsechny: na stˇredn´ı ˇskole vyuˇz´ıv´ame geometrick´a zobrazen´ı jako jednu z metod ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh. Ze z´akladn´ı ˇskoly by ˇza´k˚ um mˇela b´ yt zn´am´a ˇ pak pˇrib´ shodn´a zobrazen´ı, na SS yv´a stejnolehlost. Lze vˇsak nal´ezt takov´e z´akladn´ı ˇskoly, kter´e vyuˇcuj´ı shodn´a zobrazen´ı v pln´em rozsahu, stejnˇe jako ty, na kter´ ych je prob´ır´ana pouze osov´a a stˇredov´a soumˇernost a posunut´ı a otoˇcen´ı je zcela vynech´ano.
67
S t´ım je tedy tˇreba v praxi poˇc´ıtat. Jedin´e, co je pro vˇsechny ˇskoly z´avazn´e a ˇceho se pˇri pˇr´ıpravˇe na v´ yklad konstrukˇcn´ıch u ´loh m˚ uˇzeme drˇzet, je r´amcov´ y vzdˇel´avac´ı program pro z´akladn´ı vzdˇel´av´an´ı ˇ (d´ale jen RVP). Ten mus´ı ˇskoly pˇri sestavov´an´ı sv´ ych SVP a z nich vych´azej´ıc´ıch tematick´ ych pl´an˚ u zohledˇ novat. Je jim jakousi pˇredlohou a vod´ıtkem. V RVP (zde pro z´akladn´ı vzdˇel´av´an´ı) je vˇzdy stanoven oˇcek´avan´ y v´ ystup pro jednotliv´e tematick´e celky. Zamˇeˇr´ıme-li se na tematick´ y celek Geometrie v rovinˇe a prostoru, m˚ uˇzeme v nˇem nal´ezt nˇekolik bod˚ u, kter´e se t´ ykaj´ı pr´avˇe konstrukˇcn´ıch u ´loh (pˇr´ımo ˇci okrajovˇe), tedy takov´e, na kter´ ych m˚ uˇzeme na stˇredn´ı ˇskole n´aslednˇe stavˇet. Konkr´etnˇe jde o n´asleduj´ıc´ı ([59]): ˇ ak vyuˇz´ıv´a pojem mnoˇzina vˇsech bod˚ • Z´ u dan´e vlastnosti k charakteristice u ´tvaru a k ˇreˇsen´ı polohov´ ych a nepolohov´ ych konstrukˇcn´ıch u ´loh • Naˇcrtne a sestroj´ı rovinn´e u ´tvary • Uˇz´ıv´a k argumentaci a pˇri v´ ypoˇctech vˇety o shodnosti a podobnosti troj´ uheln´ık˚ u • Naˇcrtne a sestroj´ı obraz rovinn´eho u ´tvaru ve stˇredov´e a osov´e soumˇernosti, urˇc´ı osovˇe a stˇredovˇe soumˇern´ yu ´tvar • Analyzuje a ˇreˇs´ı aplikaˇcn´ı geometrick´e u ´lohy s vyuˇzit´ım osvojen´eho matematick´eho apar´atu S uˇcivem konstrukˇcn´ı u ´lohy je v RVP tak´e jednoznaˇcnˇe d´av´ano do souvislosti t´ema mnoˇziny vˇsech bod˚ u dan´e vlastnosti (osa u ´seˇcky, osa u ´hlu, Thaletova kruˇznice), osov´a soumˇernost a stˇredov´a soumˇernost. Tak jako nen´ı pˇresnˇe stanoveno, co vˇse a do jak´e hloubky by se mˇelo bˇehem vyuˇcov´an´ı stihnout s ˇza´ky probrat, nen´ı jednoznaˇcnˇe ud´an ani poˇcet vyuˇcovac´ıch hodin na pˇredmˇet. Je pouze stanoven´a minim´aln´ı dotace hodin (16 hodin/t´ yden pro matematiku a jej´ı aplikace), kdy ˇskoly mohou v r´amci sv´ ych uˇcebn´ıch pl´anu hodinov´e dotace ˇ pˇrizp˚ usobit. Casto b´ yv´a 17 hodin matematiky/t´ yden, zpravidla po ˇctyˇrech vyuˇcovac´ıch hodin´ach v 6. – 8. tˇr´ıd´ach, v dev´at´em roˇcn´ıku pak hodin 5. I tento fakt m´a nemal´ y vliv na to, do jak´e hloubky se konstrukˇcn´ı u ´lohy na jednotliv´ ych z´akladn´ıch ˇskol´ach prob´ıraj´ı. ˇ souvisej´ıc´ıho s konstrukˇcn´ımi u Pod´ıv´ame-li se podrobnˇeji na rozloˇzen´ı uˇciva ZS ´lohami, b´ yv´a prvn´ı vˇetˇs´ı“ konstrukˇcn´ı u ´lohou sestrojit troj´ uheln´ık, zn´ame-li jeho tˇri ” strany (srovnej s prvn´ı u ´lohou Eukleida v jeho Z´akladech). Postupnˇe se pak ˇza´ci uˇc´ı, jak sestrojit troj´ uheln´ık, kter´ y je zad´an pomoc´ı jin´ ych tˇr´ı prvk˚ u, tj. konstrukce podle vˇety sss, sus a usu. Tomu je vˇenov´ano nem´alo hodin v ˇsest´em ˇci sedm´em roˇcn´ıku. D´ale se ˇz´aci nauˇc´ı sestrojit k dan´emu troj´ uheln´ıku kruˇznici opsanou a vepsanou. Stejnˇe tak b´ yv´a v tomto obdob´ı prob´ır´ano dˇelen´ı u ´seˇcky v dan´em pomˇeru.
68
Pozdˇeji, nejˇcastˇeji v osm´em roˇcn´ıku, pˇrich´az´ı na ˇradu jedna ze stˇeˇzejn´ıch ˇca´st´ı planimetrie nutn´ ych pro pochopen´ı a v˚ ubec samotnou realizaci cel´e skupiny konstrukˇcn´ıch u ´loh, a to mnoˇziny vˇsech bod˚ u dan´e vlastnosti (d´ale jen MVBDV). Pomoc´ı nich ˇza´ci ˇreˇs´ı sloˇzitˇejˇs´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy. N´asleduje souvisl´ y tematick´ y celek konstrukˇcn´ı u ´lohy. Zde se ˇz´aci jiˇz uˇc´ı systematicky postupovat pˇri ˇreˇsen´ı takov´e u ´lohy, sezn´am´ı se s jednotliv´ ymi f´azemi ˇreˇsen´ı, jsou schopni urˇcit poˇcet ˇreˇsen´ı u ´lohy. Pot´e pˇrib´ yvaj´ı dalˇs´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy, jako napˇr. konstrukce ˇctyˇru ´heln´ık˚ u, pravideln´ ych n-´ uheln´ık˚ u apod.. St´ale vˇsak plat´ı, ˇze z´akladn´ı metodou ˇreˇsen´ı je metoda MVBDV. Po v´ ykladu osov´e a stˇredov´e soumˇernosti se na z´avˇer zaˇrazuj´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy, kde k ˇreˇsen´ı vyuˇz´ıv´ame metody pr´avˇe tˇechto geometrick´ ych zobrazen´ı. ˇ kter´e lze u ˇza´k˚ Shrnu-li tedy znalosti z´ıskan´e na ZS, u pˇredpokl´adat, jde o n´asleduj´ıc´ı: ˇ aci by mˇeli zn´at sch´ema postupu ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u 1. Z´ ´loh, mˇeli by umˇet v rovinˇe sestrojit bod, pˇr´ımku a kruˇznici. ˇ setkali, by mˇeli 2. Ze z´akladn´ıch geometrick´ ych konstrukc´ı, se kter´ ymi se na ZS ovl´adat: Sestrojit osu dan´e u ´seˇcky, osu dan´eho konvexn´ıho u ´hlu, rovnobˇeˇzku s danou pˇr´ımkou, kolmici k dan´e pˇr´ımce dan´ ym bodem a sestrojit stˇred dan´e u ´seˇcky. D´ale by pro nˇe nemˇel b´ yt probl´em rozdˇelit danou u ´seˇcku na n shodn´ ych d´ıl˚ u. Co se t´ yk´a konstrukce nezn´am´eho bodu, mˇeli by vˇedˇet, ˇze nezn´am´ y bod n´aleˇz´ı z´aroveˇ n dvˇema mnoˇzin´am bod˚ u dan´e vlastnosti. ˇ aci by t´eˇz mˇeli b´ 3. Z´ yt schopni rozdˇelit danou u ´seˇcku v dan´em pomˇeru. 4. Z konstrukc´ı u ´hl˚ u by sami mˇeli zvl´adnout sestrojit u ´hel o velikosti 90◦ , 60◦ , 45◦ a 30◦ a to bez pouˇzit´ı u ´hlomˇeru (eukleidovsky). D´ale pak sestrojit 2 pˇr´ımky, kter´e sv´ıraj´ı pˇredem dan´ yu ´hel. 5. Pod´ıv´ame-li se na konstrukce troj´ uheln´ıku, nemˇelo by jim ˇcinit probl´em sestrojit troj´ uheln´ık podle vˇet sss, sus, usu a Ssu. Tak´e by mˇeli zvl´adnout sestrojit tˇeˇziˇstˇe a ortocentrum libovoln´eho troj´ uheln´ıku ˇci v jednoduˇsˇs´ıch pˇr´ıpadech nal´ezt konstrukci pro troj´ uheln´ık dan´ y pomoc´ı tˇr´ı r˚ uzn´ ych prvk˚ u. Z´aroveˇ n by mezi jejich dovednosti mˇelo patˇrit uˇzit´ı Pythagorovy vˇety pˇri konstrukci pravo´ uhl´eho troj´ uheln´ıku. 6. Z ˇctyˇru ´heln´ık˚ u by se mˇeli bez probl´em˚ u vypoˇra´dat s konstrukc´ı ˇctverce a obd´eln´ıku, d´ale pak kosoˇctverce, kosod´eln´ıku a lichobˇeˇzn´ıku. Z pravideln´ ych mnohou ´heln´ık˚ u vˇed´ı, jak sestrojit pravideln´ y ˇsesti´ uheln´ık a osmi´ uheln´ık. 7. V neposledn´ı ˇradˇe by je nemˇela zaskoˇcit konstrukce kruˇznice — jak kruˇznice troju ´heln´ıku opsan´e, tak vepsan´e. Stejnˇe jako sestrojit Thaletovu kruˇznici a teˇcny ke kruˇznici.
69
Konstrukˇ cn´ı u ´ lohy na stˇ redn´ı ˇ skole, konkr´ etnˇ e na gymn´ aziu Na gymn´aziu t´ema konstrukˇcn´ı u ´lohy systematicky navazuje na stejnojmennou ˇ jsou zde prohlubov´any a obol´atku prob´ıranou na z´akladn´ı ˇskole, pˇriˇcemˇz znalosti ze ZS hacov´any, ˇz´aci se uˇc´ı rozliˇsovat polohov´e a nepolohov´e u ´lohy, ˇreˇs´ı u ´lohy s parametry, ˇ obohacuj´ı ˇreˇsen´ı u ´loh o nov´e metody. Stejnˇe jako na ZS jde i v tomto pˇr´ıpadˇe o ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh uˇzit´ım eukleidovsk´ ych konstrukˇcn´ıch prostˇredk˚ u — prav´ıtka a kruˇz´ıtka. ˇ V souˇcasn´e dobˇe i na tomto stupni ˇskol prob´ıh´a v´ yuka podle SVP. Stejnˇe jako u z´aˇ kladn´ıch ˇskol i gymnazi´aln´ı (a ostatn´ı stˇredoˇskolsk´ y) SVP vych´az´ı z RVP, tentokr´at pro gymnazi´aln´ı vzdˇel´av´an´ı (reps. stˇredn´ı odborn´e vzdˇel´av´an´ı), a tedy mus´ı plnit v nˇem stanoven´e oˇcek´avan´e v´ ystupy na ˇza´ka. N´asleduj´ıc´ı ˇra´dky jsou v´ yˇctem vybran´ ych v´ ystup˚ u ˇza´ka vztahuj´ıc´ıch se ke konstrukˇcn´ım u ´loh´am ([60]): ˇ ak vyuˇz´ıv´a n´aˇcrt pˇri ˇreˇsen´ı rovinn´eho nebo prostorov´eho probl´emu • Z´ ˇ s´ı polohov´e a nepolohov´e konstrukˇcn´ı u • Reˇ ´lohy uˇzit´ım vˇsech bod˚ u dan´e vlastnosti, pomoc´ı shodn´ ych zobrazen´ı a pomoc´ı konstrukce na z´akladˇe v´ ypoˇctu ˇ V SVP gymn´azi´ı je t´ema Konstrukˇcn´ı u ´loh zaˇrazeno zpravidla do matematiky (planimetrie) ve 2. roˇcn´ıku. Poˇrad´ı t´emat b´ yv´a voleno nejˇcastˇeji n´asleduj´ıc´ı: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Mnoˇziny vˇsech bod˚ u dan´ ych vlastnost´ı Jednoduch´e geometrick´e (eukleidovsk´e) konstrukce Pojem konstrukˇcn´ı u ´lohy v rovinˇe a ˇreˇsen´ı metodou uˇzit´ı MVBDV Konstrukce troj´ uheln´ık˚ u a ˇctyˇru ´heln´ık˚ u Konstrukce kruˇznic Konstrukce na z´akladˇe v´ ypoˇctu (ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh v rovinˇe algebraickou metodou) Shodn´a geometrick´a zobrazen´ı v rovinˇe ˇ sen´ı konstrukˇcn´ıch u Reˇ ´loh v rovinˇe metodou uˇzit´ı shodn´ ych zobrazen´ı Podobn´a zobrazen´ı v rovinˇe, stejnolehlost ˇ sen´ı konstrukˇcn´ıch u Reˇ ´loh v rovinˇe uˇzit´ım podobn´ ych zobrazen´ı (zejm´ena stejnolehlosti)
Na nˇekter´ ych stˇredn´ıch ˇskol´ach se lze setkat s m´ırnˇe pozmˇenˇen´ ym poˇrad´ım tˇechto t´emat — pˇred bod 2. m˚ uˇze b´ yt pˇredˇrazen bod 7. a 9.. Toto poˇrad´ı je vˇsak m´enˇe ˇcast´e neˇz v´ yˇse zm´ınˇen´e. Kr´atce se jeˇstˇe vr´at´ım k jiˇz zmiˇ novan´e dotaci hodin. Vzhledem k odliˇsnostem v poˇctech hodin matematiky na jednotliv´ ych ˇskol´ach (minimum je vˇsak 10 hodin matematiky souhrnnˇe t´ ydnˇe ve ˇctyˇrech roˇcn´ıc´ıch) nelze zcela pˇresnˇe ˇr´ıci, kolik hodin bychom ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh mˇeli vˇenovat. Chceme-li vˇsak tuto l´atku pˇrehlednˇe a jasnˇe vyloˇzit tak, aby ˇza´ci byli n´aslednˇe schopni samostatnˇe a logicky spr´avnˇe vyˇreˇsit jednotliv´e typy u ´loh, aby dok´azali zvolit vhodnou metodu pro jejich ˇreˇsen´ı, stejnˇe jako 70
v pˇr´ıpadˇe konstrukˇcn´ı u ´lohy s parametrem provedli korektn´ı diskusi, a tedy nabyt´e vˇedomosti nemˇeli jen form´aln´ı charakter, shled´av´am 10 – 14 vyuˇcovac´ıch hodin jako minimum potˇrebn´e k dosaˇzen´ı tˇechto c´ıl˚ u. V n´asleduj´ıc´ı ˇc´asti uv´ad´ım metodick´e zpracov´an´ı celkem osmi vyuˇcovac´ıch hodin tak, jak bych je pˇri v´ ykladu konstrukˇcn´ıch u ´loh na gymn´aziu vyuˇcovala. N´aroˇcnost a rozsah odpov´ıd´a ˇctyˇrlet´emu gymn´aziu (ˇci vyˇsˇs´ımu stupni v´ıcelet´eho gymn´azia), jehoˇz ´ uˇcebn´ı pl´an je nastaven na celkov´ ych 10 – 12 hodin matematiky t´ ydnˇe. Ulohy ˇreˇsen´e v jednotliv´ ych hodin´ach jsou voleny tak, aby jejich obt´ıˇznost gradovala. Zpoˇca´tku ˇrad´ım u ´lohy polohov´e, neparametrick´e, kdy nejprve prov´ad´ım ˇreˇsen´ı u ´loh pomoc´ı metody MVBDV. Aˇz v n´asleduj´ıc´ıch hodin´ach pˇrib´ yvaj´ı dalˇs´ı metody ˇreˇsen´ı, pomoc´ı nichˇz pot´e ˇ sen´ı vˇsech ˇreˇs´ım o nˇeco sloˇzitˇejˇs´ı u ´lohy, neˇz jsou zprvu prob´ıran´e u ´lohy z´akladn´ı. Reˇ konstrukˇcn´ıch u ´loh uv´adˇen´ ych v t´eto kapitole obsahuje tak´e proveden´ı konstrukce v programu GeoGebra. V pˇr´ıpadˇe sloˇzitˇejˇs´ıch konstrukˇcn´ıch u ´loh je souˇc´ast´ı rozboru ruˇcnˇe malovan´ y n´aˇcrtek. Ve vˇsech tˇechto n´aˇcrtc´ıch jsou ˇcervenou barvou zv´ yraznˇeny dan´e prvky (´ utvary), zelenou barvou prvky (´ utvary) pomocn´e. D´ale vych´az´ım z toho, ˇze nejˇcastˇeji vyuˇz´ıvan´ ymi uˇcebnicemi matematiky na gymn´aziu jsou knihy vydan´e nakladatelstv´ım Prometheus — monotematick´e uˇcebnice s n´azvem Matematika pro gymn´azia. Proto jsem se jich pˇri zpracov´av´an´ı vyuˇcovac´ıch hodin tak´e drˇzela, konkr´etnˇe pak uˇcebnice [44]. Pˇredpokl´ad´am, ˇze tuto knihu maj´ı ˇz´aci bˇehem vyuˇcovac´ı hodiny k dispozici. Odvol´av´am-li se ve zpracovan´ ych sc´en´aˇr´ıch vyuˇcovac´ıch hodin na nˇekter´e str´anky v uˇcebnici a nen´ı-li ˇreˇceno jinak, m´am na mysli pr´avˇe tuto knihu. Pozn´ amka ˇ sen´ı planimetrick´ ˇ tud´ıˇz v n´asleduj´ıc´ıch Pr´ace nese n´azev Reˇ ych konstrukˇcn´ıch u ´loh na SS, odstavc´ıch jde vˇzdy pouze o rovinn´e konstrukˇcn´ı u ´lohy a tedy pˇr´ıslovce v rovinˇe nad´ale vynech´av´am. N´asleduj´ıc´ıch osm kapitol obsahuje sc´en´aˇre jednotliv´ ych vyuˇcovac´ıch hodin. Tyto hodiny na sebe vˇsak ne vˇzdy pˇr´ımo navazuj´ı, vzhledem k obs´ahlosti nˇekter´ ych t´emat. V pˇr´ıpadˇe, ˇze by bylo tˇreba zaˇradit dalˇs´ı procviˇcovac´ı hodinu, upozorˇ nuji na tuto skuteˇcnost vˇzdy na konci pˇredchoz´ıho ˇci na zaˇca´tku n´asleduj´ıc´ıho sc´en´aˇre.
71
7.2
Sc´ en´ aˇ re vyuˇ covac´ıch hodin
7.2.1
T´ ema: Mnoˇ ziny vˇ sech bod˚ u dan´ e vlastnosti
C´ıl hodiny: ˇ ak zn´a konkr´etn´ı MVBDV a je si vˇedom nutnosti ovˇeˇrov´an´ı obou vlastnost´ı formuloZ´ van´ ych v obecn´e definici MVBDV. Obsah hodiny: 1. 2. 3. 4. 5.
ˇ Zopakov´an´ı nˇekter´ ych MVBDV zn´am´ ych ze ZS Zopakov´an´ı Thaletovy vˇety a definice Thaletovy kruˇznice V´ yklad — zorn´ yu ´hel, u ´seˇcka vidˇen´a pod obecn´ ym zorn´ ym u ´hlem α ´ Zad´an´ı DU (dalˇs´ı zn´am´e MVBDV) Z´avˇereˇcn´e shrnut´ı
Tato hodina je sp´ıˇse opakovac´ı, u ´kolem je s ˇza´ky zopakovat a doplnit takov´e MVBDV, jejichˇz znalost bude pozdˇeji potˇreba pˇri ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh. Motivaˇ cn´ı ot´ azka: Co je to kruˇznice? (obr. 7.1) Rozhovorem s ˇza´ky formulace definice kruˇznice pomoc´ı MVBDV.
Definice 7.1 Kruˇzice. Kruˇznice k(S, r) je mnoˇzina vˇsech bod˚ u roviny ρ, kter´e maj´ı od dan´eho bodu S danou vzd´alenost r. Symbolicky: k(S, r) = {X ∈ ρ; |SX| = r} . Zd˚ urazn´ım, ˇze v tomto pˇr´ıpadˇe se jedn´a skuteˇcnˇe o definici.
Obr´azek 7.1: Kruˇznice
72
Formulace definice stˇredu u ´seˇcky a n´aslednˇe osy u ´seˇcky (zde k definov´an´ı nevyuˇz´ıv´ame pojem mnoˇzina vˇsech bod˚ u):
Definice 7.2 Stˇred u ´seˇcky, osa u ´seˇcky. Stˇred u ´seˇcky AB je jej´ı vnitˇrn´ı bod S, kter´y je stejnˇe vzd´alen´y od krajn´ıch bod˚ u u ´seˇcky A, B. Osa u ´seˇcky AB je pˇr´ımka o, kter´ a proch´az´ı stˇredem S u ´seˇcky AB a je kolm´a k pˇr´ımce p = AB.
Ze znalosti definice osy u ´seˇcky odvod´ıme jinou formulaci, tentokr´at pr´avˇe pomoc´ı MVBDV:
Vˇ eta 7.1 Mnoˇzina vˇsech bod˚ u roviny ρ, kter´e maj´ı od dan´ych bod˚ u A, B stejnou vzd´alenost, je osa u ´seˇcky AB. Symbolicky: o = {X ∈ ρ; |AX| = |BX|} .
Obr´azek 7.2: Osa u ´seˇcky
D˚ ukaz Budeme dokazovat dvˇe vˇety: a) N´aleˇz´ı-li bod X ose u ´seˇcky AB, pak je stejnˇe vzd´alen´ y od obou bod˚ u A, B.
73
b) Je-li bod X stejnˇe vzd´alen od bod˚ u A a B, pak leˇz´ı na ose u ´seˇcky AB. add a) Je-li X libovoln´ y bod osy o, potom podle vˇety sus plat´ı: ∆AXS ∼ = ∆BXS. Z toho plyne, ˇze |AX| = |BX|. add b) Plat´ı-li pro libovoln´ y bod X roviny ρ, ˇze |AX| = |BX|, pak podle vˇety sss plat´ı pro troj´ uheln´ıky ∆AXS ∼ ´hl˚ u vypl´ yv´a, ˇze = ∆BXS. Pro velikost vnitˇrn´ıch u 6| ASX| = |6 BSX| = 90◦ a tedy o⊥AB ∧ S ∈ o. Z toho plyne, ˇ ze o je osa AB (obr. 7.2). Z v´ yˇse popsan´ ych konkr´etn´ıch pˇr´ıklad˚ u mnoˇzin vˇsech bod˚ u roviny, kter´e maj´ı nˇejakou danou vlastnost, vyslov´ıme obecnou definici MVBDV:
Definice 7.3 Mnoˇzinou M vˇsech bod˚ u roviny ρ o dan´e vlastnosti V naz´yv´ame takov´y geometrick´y u ´tvar U , jehoˇz body splˇ nuj´ı souˇcasnˇe tyto dvˇe podm´ınky: a) Kaˇzd´y bod u ´tvaru U m´a danou vlastnost V . b) Kaˇzd´y bod roviny ρ, kter´y m´a danou vlastnost V , je bodem u ´tvaru U . Symbolicky: M = {X ∈ ρ; V (X)} . Pˇri dokazov´an´ı platnosti vˇety o konkr´etn´ı MVBDV je tˇreba dok´azat vˇzdy obˇe vlastnosti (viz osa u ´seˇcky), tj. ∀X ∈ ρ: a) X ∈ U =⇒ X ∈ M , tedy ˇze kaˇzd´ y bod u ´tvaru U m´a vlastnost V b) X ∈ M =⇒ X ∈ U , tedy ˇze kaˇzd´ y bod s vlastnost´ı V patˇr´ı u ´tvaru U . T´ım, ˇze dok´aˇzeme obˇe implikace, dok´aˇzeme rovnost mnoˇzin M = U . Pozn´ amka Nˇekdy b´ yv´a v´ yhodnˇejˇs´ı vlastnost b) nahradit obmˇenˇenou implikac´ı: X∈ / U =⇒ X ∈ / M. V dalˇs´ı ˇca´sti vyuˇcovac´ı hodiny se budeme zab´ yvat Thaletovou vˇetou, Thaletovou kruˇznic´ı a jedn´ım obecnˇejˇs´ım tvrzen´ım. Zde p˚ ujde z ˇca´sti o opakov´an´ı, z ˇc´asti o v´ yklad nov´e l´atky (zorn´ y u ´hel, u ´seˇcka pod zorn´ ym u ´hlem). Pˇredpokl´ad´am, ˇze ˇza´ci jiˇz znaj´ı pojem obvodov´ y a stˇredov´ yu ´hel z nˇekter´e z pˇredchoz´ıch hodin.
Vˇ eta 7.2 (Thaletova) Vˇsechny obvodov´e u ´hly nad pr˚ umˇerem kruˇznice jsou prav´e (obr. 7.3). 74
Obr´azek 7.3: Thaletova vˇeta
D˚ ukaz Bezprostˇrednˇe plyne z vlastnost´ı stˇredov´eho a obvodov´eho u ´hlu: Stˇredov´ yu ´hel horn´ı (resp. doln´ı) p˚ ulkruˇznice k1 (resp. k2 ) je ω = 180◦ , tj. pˇr´ım´ yu ´hel. ω ◦ = 90 . Protoˇze Pro jeho obvodov´ yu ´hel pˇr´ısluˇsn´ y t´eˇze p˚ ulkruˇznici proto plat´ı α = 2 vˇsechny obvodov´e u ´hly pˇr´ısluˇsn´e k dan´emu oblouku jsou shodn´e, jsou tak´e vˇsechny prav´e (obr. 7.4).
Obr´azek 7.4: D˚ ukaz Thaletovy vˇety
Obr´azek 7.5: D˚ ukaz Thaletovy vˇety
Pozn´ amka V pˇr´ıpadˇe, ˇze by l´atka t´ ykaj´ıc´ı se u ´hl˚ u pˇr´ısluˇsn´ ych k oblouku kruˇznice nebyla jeˇstˇe probr´ana, dok´azali bychom platnost vˇety doplnˇen´ım na obd´eln´ık AXBY , kde pr˚ umˇer kruˇznice AB je jeho pˇreponou (obr. 7.5).
75
Nyn´ı provedeme jinou formulaci pˇredchoz´ı vˇety, a to opˇet pomoc´ı MVBDV:
Vˇ eta 7.3 Mnoˇzina vˇsech vrchol˚ u X prav´ych u ´hl˚ u, jejichˇz ramena proch´azej´ı dan´ymi body A, B (A 6= B), tj. mnoˇzina vˇsech bod˚ u X ∈ ρ, z nichˇz vid´ıme danou u ´seˇcku pod prav´ym u ´hlem, je kruˇznice s pr˚ umˇerem AB kromˇe bod˚ u A, B. ˇ Poloˇz´ım ˇz´ak˚ um ot´azku, jak takovouto mnoˇzinu naz´ yv´ame (znaj´ı ze ZS).
Definice 7.4 Takovouto mnoˇzinu bod˚ u (o vlastnostech popsan´ych v pˇredchoz´ı vˇetˇe) naz´yv´ame Thaletova kruˇznice (obr. 7.6). Symbolicky: {X ∈ ρ; |6 AXB| = 90◦ } = τAB .
Obr´azek 7.6: Thaletova kruˇznice Pozn´ amka Budeme-li v budouc´ıch u ´loh´ach potˇrebovat vyuˇz´ıt Thaletovu kruˇznici, mus´ıme vˇzdy nejprve urˇcit jej´ı stˇred S (jako u jak´ekoliv jin´e kruˇznice) — tj. nal´ezt stˇred u ´seˇcky AB, nad n´ıˇz tuto kruˇznici sestrojujeme. Jej´ı polomˇer je pak roven vzd´alenosti |AS|, resp. |BS|. V pˇr´ıpadˇe v´ yˇse popsan´e vˇety m˚ uˇzeme formulovat i vˇetu obecnˇejˇs´ı, a to pro libovoln´ y konvexn´ı u ´hel (kde prav´ yu ´hel je jen jeho speci´aln´ım pˇr´ıpadem). Pˇredt´ım ˇza´k˚ um pˇribl´ıˇz´ım, co si pˇredstavit pod pojmem zorn´ yu ´hel (nejsp´ıˇse se s n´ım jiˇz setkali ve sportu (stˇreleck´ yu ´hel u ´toˇcn´ıka na branku) nebo ve fyzice v souvislosti s optikou ˇci astronomi´ı).
76
Vˇ eta 7.4 Mnoˇzina vrchol˚ u vˇsech u ´hl˚ u o velikosti α, jejichˇz ramena proch´azej´ı dan´ymi body A, B (A 6= B), tj. mnoˇzina vˇsech bod˚ u, z nichˇz vid´ıme danou u ´seˇcku AB pod dan´ym zorn´ym u ´hlem α, jsou dva shodn´e otevˇren´e kruˇznicov´e oblouky k1 , k2 s krajn´ımi body A, B (obr. 7.7). Symbolicky: {X ∈ ρ; |6 AXB| = α} = k1 ∪ k2 \ {A, B} .
Obr´azek 7.7: Kruˇznicov´e oblouky D˚ ukaz Vzhledem k ˇcasov´e n´aroˇcnosti bych v pˇr´ıpadˇe t´eto vˇety d˚ ukaz v r´amci vyuˇcovac´ı hodiny neprov´adˇela. Pouze bych naznaˇcila z´akladn´ı kroky, ze kter´ ych by se skl´adal, a odk´azala ˇza´ky na literaturu, kde si jej mohou pˇr´ıpadnˇe dohledat (napˇr. [15]). Z´aroveˇ n bych zat´ım nerealizovala konstrukci t´eto mnoˇziny, jen bych s ˇz´aky situaci naˇcrtla a pˇresn´emu r´ ysov´an´ı bych se vˇenovala aˇz v jedn´e z n´asleduj´ıc´ıch vyuˇcovac´ıch hodin (viz II. vyuˇcovac´ı hodina). ´ Zad´ an´ı DU ˇ (uˇcebnice str. 91 – Zapsat a zakreslit do ˇskoln´ıho seˇsitu zbyl´e MVBDV zn´am´e ze ZS 94) a pokusit se alespoˇ n jednu z nich dok´azat: • Mnoˇzina vˇsech bod˚ u, kter´e maj´ı od dan´e pˇr´ımky danou nenulovou vzd´alenost • Mnoˇzina vˇsech bod˚ u, kter´e maj´ı stejnou vzd´alenost od dvou dan´ ych rovnobˇeˇzek 77
• Mnoˇzina vˇsech bod˚ u dan´eho konvexn´ıho u ´hlu, kter´e maj´ı stejnou vzd´alenost od pˇr´ımek, v nichˇz leˇz´ı jeho ramena • Mnoˇzina vˇsech bod˚ u, kter´e maj´ı stejnou vzd´alenost od dvou dan´ ych r˚ uznobˇeˇzek Z´ avˇ ereˇ cn´ e shrnut´ı - u ´ stnˇ e (rozhovor s ˇ z´ aky): Co rozum´ıme pojmem mnoˇzina vˇsech bod˚ u dan´e vlastnosti? Zd˚ urazn´ım, ˇze vˇetˇsinu geometrick´ ych u ´tvar˚ u popisujeme pomoc´ı tˇechto mnoˇzin a to v podobˇe matematick´ ych vˇet (kromˇe v u ´vodu hodiny zm´ınˇen´e kruˇznice). Tyto vˇety je tedy tˇreba dok´azat, pˇriˇcemˇz vˇzdy mus´ıme ovˇeˇrovat obˇe vlastnosti (bod a) i b) uveden´ y v obecn´e definici MVBDV).
78
7.2.2
T´ ema: Pojem Konstrukˇ cn´ı u ´ loha, eukleidovsk´ e konstrukce, jednoduch´ e (z´ akladn´ı) eukleidovsk´ e konstrukce
C´ıl hodiny: ˇ ak zn´a pojem konstrukˇcn´ı u Z´ ´loha, v´ı, kter´e konstrukce oznaˇcujeme jako eukleidovsk´e, um´ı prov´adˇet z´akladn´ı eukleidovsk´e konstrukce. Obsah hodiny: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
´ + souhrnn´e opakov´an´ı MVBDV Kontrola DU Pojem konstrukˇcn´ı u ´loha a eukleidovsk´e konstrukce (v´ yklad) Jednoduch´e eukleidovsk´e konstrukce Konstrukce kruˇznicov´ ych oblouk˚ u (speci´alnˇe Thaletovy kruˇznice) ´ Zad´an´ı DU Z´avˇereˇcn´e shrnut´ı
V t´eto hodinˇe se zamˇeˇruji na zafixov´an´ı z´akladn´ıch konstrukc´ı, kter´e pozdˇeji budou vyuˇz´ıv´any jako d´ılˇc´ı kroky konstrukc´ı sloˇzitˇejˇs´ıch. Nejprve ˇz´ak˚ um vyloˇz´ım, kter´e u ´lohy z planimetrie naz´ yv´ame konstrukˇcn´ı, a z´aroveˇ n jim vysvˇetl´ım, co znamen´a ˇreˇsit takovouto u ´lohu eukleidovsky. V dalˇs´ı ˇc´asti hodiny provedeme z´akladn´ı eukleidovsk´e konstrukce. Posledn´ı ˇca´st vyuˇcovac´ı hodiny bude opˇet v´ ykladov´a, kdy se studenti nauˇc´ı sestrojit kruˇznicov´ y oblouk. ´ Uvod hodiny: ´ (zad´an´ı viz I. vyuˇcovac´ı hodina), z´aroveˇ Kontrolu DU n souhrnn´e opakov´an´ı MVBDV. Planimetrick´ a konstrukˇ cn´ı u ´ loha ´ = Uloha, kde je u ´kolem sestrojit geometrick´ yu ´tvar pˇredepsan´ ych vlastnost´ı. V t´eto hodinˇe se budeme zab´ yvat tˇemi nejjednoduˇsˇs´ımi — z´akladn´ımi konstrukcemi. Eukleidovsk´ e konstrukce = Konstrukce, pˇri kter´ ych pouˇz´ıv´ame pouze pˇr´ım´e prav´ıtko a kruˇz´ıtko. Z´ akladn´ı eukleidovsk´ e konstrukce Z´akladn´ımi eukleidovsk´ ymi konstrukcemi rozum´ıme n´asleduj´ıc´ı jednoduch´e u ´lohy (v souladu s kapitolou 3.2.1): 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Nan´est danou u ´seˇcku na danou polopˇr´ımku Pˇren´est konvexn´ı u ´hel k dan´e polopˇr´ımce do dan´e poloroviny Sestrojit osu dan´e u ´seˇcky Sestrojit stˇred dan´e u ´seˇcky Sestrojit osu dan´eho u ´hlu Sestrojit rovnobˇeˇzku k dan´e pˇr´ımce dan´ ym bodem Sestrojit kolmici k dan´e pˇr´ımce dan´ ym bodem 79
V uˇcebnici je mezi z´akladn´ı konstrukce kromˇe tˇechto sedmi ˇrazeno jeˇstˇe nˇekolik dalˇs´ıch. My budeme jako z´akladn´ı eukleidovsk´e konstrukce ch´apat takov´e jednoduch´e konstrukˇcn´ı u ´lohy, kde konstrukci nehled´ame, kde v´ıme, jak m´a poˇzadovan´ y u ´tvar vypadat a um´ıme u ´lohu okamˇzitˇe vyˇreˇsit. U takov´ ychto vesmˇes jednoduch´ ych u ´loh nebudeme zapisovat postup konstrukce, stejnˇe jako je pozdˇeji nebudeme podrobnˇe rozepisovat v popisu konstrukce u ´loh sloˇzitˇejˇs´ıch. Prvn´ı dvˇe z´akladn´ı konstrukce ˇz´aci prov´adˇeli jiˇz v nˇekter´e z pˇredchoz´ıch hodin pˇri prob´ır´an´ı jednotliv´ ych geometrick´ ych u ´tvar˚ u v rovinˇe, tˇemi se tedy nebudu podrobnˇeji zab´ yvat, postupnˇe budu s ˇza´ky prov´adˇet aˇz zbyl´ ych pˇet konstrukc´ı (znaˇc´ım ZEK 1 ZEK 5): ZEK 1: Sestroj osu o dan´e u ´seˇcky AB (A 6= B). ˇ sen´ı Reˇ Vyuˇzijeme MVBDV (viz pˇredchoz´ı hodina): 1 Op´ıˇseme kruˇznice k1 (A, r) a k2 (B, r) o stejn´em polomˇeru r > |AB| a oznaˇc´ıme jejich 2 pr˚ useˇc´ıky X, Y . Pˇr´ımka XY je hledan´a osa o (pˇr´ımka je jednoznaˇcnˇe urˇcena dvˇema r˚ uzn´ ymi body).
Obr´azek 7.8: Konstrukce osy a stˇredu u ´seˇcky
ZEK 2: Sestroj stˇred S dan´e u ´seˇcky AB (A 6= B). ˇ sen´ı Reˇ Vyuˇzit´ım ZEK 1 — pr˚ useˇc´ık S osy o s u ´seˇckou AB je stˇred u ´seˇcky AB (obr. 7.8). ZEK 3: Sestroj osu o dan´eho konvexn´ıho u ´hlu AV B.
80
ˇ sen´ı Reˇ Kolem vrcholu V op´ıˇseme kruˇznici k(V, r), kde r je libovoln´ y polomˇer. Pr˚ useˇc´ıky 0 0 kruˇznice k s rameny u ´hlu AV B oznaˇc´ıme A , B . Nyn´ı sestroj´ıme osu u ´seˇcky A0 B 0 0 0 0 0 (viz ZEK 1, kde X leˇz´ı v polorovinˇe A V B ). Pˇr´ımka V X je osa A B a tedy V X je hledan´a osa konvexn´ıho u ´hlu AV B (k n´ı opaˇcn´a polopˇr´ımka je osou nekonvexn´ıho u ´hlu AV B), obr. 7.9.
Obr´azek 7.9: Konstrukce osy konvexn´ıho u ´hlu
ZEK 4: Sestroj rovnobˇeˇzku s danou pˇr´ımkou p dan´ym bodem M , M ∈ / p. ˇ sen´ı Reˇ Vyuˇzijeme vlastnost´ı kosoˇctverce: Na pˇr´ımce p zvol´ıme libovolnˇe bod P . Sestroj´ıme kruˇznici k(P, r = |P M |). Oznaˇc´ıme Q jeden z jej´ıch pr˚ useˇc´ık˚ u s pˇr´ımkou, pot´e sestroj´ıme kruˇznice k1 (M, r = |P M |), k2 (Q, r = |P M |). Jejich pr˚ useˇc´ık (r˚ uzn´ y od bodu P ) oznaˇc´ıme R. Takto oznaˇcen´ y ˇctyˇru ´heln´ık P QRM je kosoˇctverec, z ˇcehoˇz plyne, ˇze pˇr´ımka M R je hledanou rovnobˇeˇzkou s pˇr´ımkou p (obr. 7.10).
81
Obr´azek 7.10: Konstrukce rovnobˇeˇzky
ZEK 5: Sestroj kolmici k dan´e pˇr´ımce p dan´ym bodem M . ˇ sen´ı Reˇ Rozdˇel´ıme u ´lohu na dva pˇr´ıpady podle polohy bodu M : a) M ∈ p Bod M zvol´ıme za stˇred libovoln´e u ´seˇcky AB ⊂ p a sestroj´ıme podle ZEK 1 osu u ´seˇcky AB. Tato pˇr´ımka je hledan´a kolmice q k pˇr´ımce p (obr. 7.11). b) M ∈ /p Sestroj´ıme kruˇznici k se stˇredem v bodˇe P tak, aby pˇr´ımku p prot´ınala ve dvou r˚ uzn´ ych bodech K, L. Podle ZEK 1 sestroj´ıme osu u ´seˇcky KL. Tato pˇr´ımka je hledan´a kolmice q k pˇr´ımce p (obr. 7.12).
82
Obr´azek 7.11: Konstr. kolmice (M ∈ p)
Obr´azek 7.12: Konstr. kolmice (M ∈ / p)
Druh´a ˇca´st vyuˇcovac´ı hodiny je v´ ykladov´a. Pˇ r´ıklad 2.1 Sestroj mnoˇzinu vˇsech bod˚ u roviny, ze kter´ ych je dan´a u ´seˇcka AB o d´elce 4 cm vidˇet ◦ pod zorn´ ym u ´hlem α = 60 . ˇ sen´ı Reˇ ˇ Z´aci jiˇz vˇed´ı, co je mnoˇzinou vˇsech bod˚ u X, z nichˇz vid´ıme u ´seˇcku AB pod zorn´ ym u ´hlem α (dva shodn´e otevˇren´e kruˇznicov´e oblouky soumˇern´e podle u ´seˇcky AB). Provedeme jej´ı konstrukci pomoc´ı prav´ıtka a kruˇz´ıtka — eukleidovsky. Um´ıst´ıme u ´seˇcku AB, |AB| = 4 cm. Sestroj´ıme u ´hel α, kde α = |6 BAL| = 60◦ . Spust´ıme kolmici k na rameno AL, bod A je patou kolmice k. D´ale sestroj´ıme osu o u ´seˇcky AB. Stˇred S1 kruˇznice, kter´e pˇr´ısluˇs´ı jeden z hledan´ ych oblouk˚ u, je pr˚ useˇc´ıkem k ∩ o. Stˇred pˇr´ısluˇs´ıc´ı druh´emu oblouku v opaˇcn´e polorovinˇe urˇcen´e pˇr´ımkou AB nalezneme uˇzit´ım osov´e soumˇernosti stˇred˚ u podle pˇr´ımky AB (obr. 7.13).
83
D˚ ukaz spr´ avnosti konstrukce (podle [15]) • Je-li α < 90◦ , je |6 BAL| = α a |6 S1 AL| = 90◦ . Z toho plyne, ˇze |6 SAS1 | = 90◦ −α, a tedy |6 AS1 S| = |6 BS1 S| = α. Proto velikost konvexn´ıho stˇredov´eho ´hlu je |6 AXB| = α. u ´hlu je |6 AS1 B| = 2α a velikost pˇr´ısluˇsn´eho obvodov´eho u • Je-li 90◦ < α < 180◦ , je |6 BAL| = α a |6 S1 AL| = 90◦ . Z toho plyne, ˇze |6 SAS1 | = ˇ |6 AS1 B| = 360◦ −2α. Proto α − 90◦ , tedy |6 AS1 S| = |6 BS1 S| = 180◦ −α. Cili velikost nekonvexn´ıho stˇredov´eho u ´hlu je |6 AS1 B| = 2α a velikost pˇr´ısluˇsn´eho obvodov´eho u ´hlu je |6 AXB| = α.
Obr´azek 7.13: Konstrukce kruˇznicov´eho oblouku Speci´aln´ı pˇr´ıpad pro α = 90◦ : Thaletova kruˇznice. Jej´ı konstrukci prov´ad´ıme odliˇsnˇe — jednoduˇsˇs´ım zp˚ usobem (viz pˇredchoz´ı hodina). ´ Zad´ an´ı DU Sestroj mnoˇzinu vˇsech bod˚ u roviny, ze kter´ ych je dan´a u ´seˇcka AB o d´elce 5 cm vidˇet ◦ pod zorn´ ym u ´hlem α = 120 . Z´ avˇ ereˇ cn´ e shrnut´ı Konstrukˇcn´ı u ´loha je takov´a u ´loha, ve kter´e je u ´kolem sestrojit u ´tvar urˇcit´ ych poˇzadovan´ ych vlastnost´ı. Konstrukce, kter´ ymi jsme se dnes zab´ yvali, jsme prov´adˇeli tzv. 84
eukleidovsky, tj. za pouˇzit´ı jen pˇr´ım´eho prav´ıtka a kruˇz´ıtka. Existuje cel´a ˇrada u ´loh, kter´e lze ˇreˇsit takto klasicky (eukleidovsky). Na druhou stranu existuj´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy, o kter´ ych je dok´az´ano, ˇze je eukleidovsky ˇreˇsit nelze (viz kapitola 4). Tˇemi se my ale zab´ yvat nebudeme. V n´asleduj´ıc´ıch hodin´ach budeme eukleidovsky ˇreˇsit sloˇzitˇejˇs´ı“ ” konstrukˇcn´ı u ´lohy, tj. takov´e, kde nejprve budeme muset pro nezn´am´e body nal´ezt potˇrebn´e vztahy, a teprve pomoc´ı nich vymyslet a sestavit postup, jak poˇzadovan´ y u ´tvar sestroj´ıme.
85
7.2.3
ˇ sen´ı konstrukˇ T´ ema: Reˇ cn´ıch u ´ loh metodou uˇ zit´ı MVBDV
C´ıl hodiny: ˇ ak zn´a jednotliv´e f´aze ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ı u Z´ ´lohy, um´ı prov´est rozbor konstrukˇcn´ı u ´lohy, zvl´ad´a zapsat postup konstrukce a podle nˇej dan´ yu ´tvar nar´ ysovat. Obsah hodiny: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
´ Kontrola DU Postup ˇreˇsen´ı sloˇzitˇejˇs´ıch konstrukˇcn´ıch u ´loh ˇ sen´ı polohov´e a nepolohov´e konstrukˇcn´ı u Reˇ ´lohy Konvence o poˇctu ˇreˇsen´ı nepolohov´e u ´lohy ´ Zad´an´ı DU Shrnut´ı (opakov´an´ı)
T´ema t´eto vyuˇcovac´ı hodiny navazuje na pˇredchoz´ı hodinu zab´ yvaj´ıc´ı se z´akladn´ımi konstrukcemi. Zde se ˇza´ci nauˇc´ı ˇreˇsit sloˇzitˇejˇs´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy. Pojmem sloˇzitˇejˇs´ı u ´loha“ m´ın´ım takovou konstrukˇcn´ı u ´lohu, u kter´e konstrukci te” prve hled´ame, nen´ı n´am pˇredem jasn´a. Takov´e konstrukˇcn´ı u ´lohy budeme ˇreˇsit napˇr´ıˇc vˇsemi f´azemi, ze kter´ ych se u ´pln´e ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh skl´ad´a. Jiˇz v pˇredchoz´ıch hodin´ach jsme vˇzdy u ´stnˇe prov´adˇeli rozbor u ´lohy, zat´ım jsme jej ale nijak systematicky nezapisovali, stejnˇe jako jsme nezapisovali postup konstrukce. To budeme prov´adˇet aˇz nyn´ı. Tato hodina je tedy u ´vodn´ı v´ ykladov´a hodina zab´ yvaj´ıc´ı se ˇreˇsen´ım konstrukˇcn´ıch u ´loh. ´ Uvod hodiny Kontrola dom´ac´ıho u ´kolu z pˇredchoz´ı vyuˇcovac´ı hodiny (konstrukce oblouku pro obvo◦ dov´ yu ´hel 120 ) - prom´ıtnout spr´avn´e ˇreˇsen´ı v programu GeoGebra, viz pˇriloˇzen´e CD. D´ale opakov´an´ı jednotliv´ ych f´ az´ı ˇ reˇ sen´ı konstrukˇ cn´ı u ´ lohy (rozhovor s ˇz´aky, znaj´ı ˇ ze ZS): 1. Rozbor - n´aˇcrtek hledan´eho u ´tvaru, urˇcen´ı dan´ ych a hledan´ ych bod˚ u, nalezen´ı vztah˚ u mezi nimi (pˇredpokl´ad´ame, ˇze u ´loha m´a alespoˇ n jedno ˇreˇsen´ı) 2. Konstrukce - z´apis jednotliv´ ych krok˚ u konstrukce (slovn´ı ˇci symbolick´ y), realizace konstrukce 3. Zkouˇ ska - d˚ ukaz konstrukce 4. Diskuse - u parametrick´ ych u ´loh (budeme ˇreˇsit pozdˇeji), u neparametrick´ ych (´ ulohy ˇreˇsen´e v t´eto vyuˇcovac´ı hodinˇe) pouze konstatujeme poˇcet ˇreˇsen´ı Pˇri ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh lze vyuˇz´ıt r˚ uzn´e metody, my zat´ım budeme pouˇz´ıvat pouze metodu uˇzit´ı MVBDV.
86
Pˇ r´ıklad 3.1 Sestroj troj´ uheln´ık ABC, je-li d´ana jeho strana AB o d´elce |AB| = c = 5 cm, v´ yˇska ke stranˇe AB d´elky vc = 3 cm a tˇeˇznice na stranu AB o d´elce tc = 4 cm. ˇ sen´ı Reˇ Polohov´a u ´loha (d´ana poloha prvk˚ u). Rozbor Vych´az´ıme z pˇredpokladu existence alespoˇ n jednoho ˇreˇsen´ı u ´lohy, kter´e naˇcrtneme (velikosti d´elek v n´aˇcrtku nemus´ı odpov´ıdat skuteˇcn´ ym hodnot´am, naopak ˇcrt´ame hledan´ y troj´ uheln´ık co nejobecnˇejˇs´ı). Zv´ yrazn´ıme ze zad´an´ı zn´am´e u ´daje (obr. 7.14).
Obr´azek 7.14: N´aˇcrtek
Troj´ uheln´ık je jednoznaˇcnˇe urˇcen, jsou-li urˇceny vˇsechny jeho vrcholy. Um´ıstˇen´ım u ´seˇcky AB povaˇzujeme vrcholy A a B za dan´e, hledan´ ym bodem je vrchol C. ´ Uloha je polohov´a s jedn´ım hledan´ ym bodem. Vyuˇzit´ım MVBDV nalezneme vztahy pro urˇcen´ı vrcholu C: Bod C n´aleˇz´ı v´ yˇsce vc a tˇeˇznici tc . V´ yˇska vc ud´av´a vzd´alenost bodu C od strany AB. Mnoˇzina vˇsech bod˚ u, kter´e jsou od pˇr´ımky AB vzd´aleny o d´elku v´ yˇsky vc je dvojice pˇr´ımek rovnobˇeˇzn´ ych se stranou AB ve vzd´alenosti vc . C ∈ M1 , kde M1 = {X ∈ ρ; |X ↔ AB| = vc } = p ∪ p0 . (Do n´aˇcrtku zakreslujeme vˇzdy jen jedno ˇreˇsen´ı, tj. vybereme jednu polorovinu, ve kter´e u ´lohu ˇreˇs´ıme. Celkov´ y poˇcet ˇreˇsen´ı budeme konstatovat aˇz v z´avˇeru u ´lohy.) Vypust´ıme podm´ınku v´ yˇsky, uvaˇzujeme tˇeˇznici tc . Bod C leˇz´ı ve vzd´alenosti tc od stˇredu S u ´seˇcky AB. Mnoˇzina vˇsech bod˚ u splˇ nuj´ıc´ıch tuto podm´ınku je kruˇznice se stˇredem ve stˇredu S u ´seˇcky AB a polomˇerem tc . C ∈ M2 , kde M2 = {X ∈ ρ; |XS| = tc } = k(S, tc ).
87
Bod C n´aleˇz´ı jedn´e i druh´e v´ yˇse popsan´e mnoˇzinˇe, n´aleˇz´ı tedy jejich pr˚ uniku. C ∈ M1 ∩ M2 . Konstrukce Sep´ıˇseme algoritmus (sekvenci krok˚ u), jak budeme konstrukci prov´adˇet. Zd˚ urazn´ım, ˇze samotn´e proveden´ı konstrukce nen´ı nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı ˇca´st´ı u ´lohy (pozdˇeji u nˇekter´ ych pˇr´ıklad˚ u z ˇcasov´ ych d˚ uvod˚ u nebudeme konstrukci realizovat), podstata spoˇc´ıv´a v sestaven´ı logick´eho sledu krok˚ u konstrukce: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Um´ıst´ıme u ´seˇcku AB dan´e d´elky c Sestroj´ıme rovnobˇeˇzky p, p0 s pˇr´ımkou AB ve vzd´alenosti vc Sestroj´ıme stˇred S u ´seˇcky AB Sestroj´ıme kruˇznici k(S, tc ) Urˇc´ıme spoleˇcn´e body C kruˇznice k s pˇr´ımkami p, p0 . Troj´ uheln´ık ABC
Zaps´ano symbolicky: 1. AB; |AB| = c = 5 cm 2. S; S ∈ c ∧ |AS| = |BS| 3. k; k (S, r = tc = 4 cm) 4. p; |p ↔ AB| = vc = 3 cm 5. C; C ∈ k ∩ p 6. ∆ABC Zkouˇ ska Zde spr´avnost konstrukce plyne ze samotn´eho rozboru. Poˇctem ˇreˇsen´ı polohov´e u ´lohy budeme rozumˇet poˇcet vˇsech nalezen´ ych (sestrojen´ ych) geometrick´ ych u ´tvar˚ u, splˇ nuj´ıc´ı dan´e podm´ınky u ´lohy. Tato u ´loha m´a celkem 4 ˇreˇsen´ı (vˇzdy dvˇe v kaˇzd´e polorovinˇe urˇcen´e pˇr´ımkou AB, obr. 7.15).
88
Obr´azek 7.15: Konstrukce k pˇr´ıkladu 3.1
Pˇ r´ıklad 3.2 Sestroj troj´ uheln´ık ABC, je-li d´ana d´elka jeho strany c = 5 cm, v´ yˇska vc = 3 cm a tˇeˇznice tc = 4 cm. ˇ sen´ı pˇ Reˇ r. 3.2 Tato u ´loha je nepolohov´a. Rozbor ´ Ulohu pˇrevedeme na polohovou um´ıstˇen´ım nˇekter´e z u ´seˇcek — napˇr. u ´seˇcky CC0 d´elky vc . Opˇet pˇredpokl´ad´ame existenci alespoˇ n jednoho ˇreˇsen´ı u ´lohy, zakresl´ıme n´aˇcrtek (obdoba pˇredchoz´ıho pˇr´ıkladu). Tentokr´at jde vˇsak o u ´lohu se tˇremi hledan´ ymi body: A, B, S.
Obr´azek 7.16: N´aˇcrtek
Bod S leˇz´ı na pˇr´ımce p, kter´a proch´az´ı bodem C0 a je kolm´a na u ´seˇcku CC0 . 89
S ∈ p, kde p⊥CC0 ∧ C0 ∈ p. Z´aroveˇ n je bod S koncov´ ym bodem tˇeˇznice tc , tj. leˇz´ı ve vzd´alenosti tc od vrcholu C. Mnoˇzina vˇsech takov´ ychto vrchol˚ u je kruˇznice k1 (C, tc ): S ∈ M , kde M = {X ∈ ρ; |XC| = tc } = k1 (C, tc ). Pro bod S tedy plat´ı: S ∈ p ∩ k1 . c Body A, B leˇz´ı tak´e na pˇr´ımce p, z´aroveˇ n pro nˇe plat´ı, ˇze |AS| = |SB| = . Urˇc´ıme 2 c je tedy jako pr˚ unik pˇr´ımky p s kruˇznic´ı k2 (S, ). 2 Konstrukce 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Um´ıst´ıme u ´seˇcku CC0 dan´e d´elky vc Sestroj´ıme kolmici p na u ´seˇcku CC0 , p proch´az´ı bodem C0 Sestroj´ıme kruˇznici k1 (C, tc ) Urˇc´ıme spoleˇcn´e body S kruˇznice k s pˇr´ımkou p c Sestroj´ıme kruˇznici k2 (S, ) 2 Urˇc´ıme pr˚ useˇc´ıky A, B kruˇznice k2 s pˇr´ımkou p Troj´ uheln´ık ABC
D´ale budeme vyuˇz´ıvat jiˇz jen symbolick´eho z´apisu: 1. CC0 ; |CC0 | = vc = 3 cm 2. p; p⊥CC0 ∧ C0 ∈ p 3. k1 ; k1 (C, r = tc = 4 cm) 4. S; S ∈ k1 ∩ p 5. k2 ; k2 (S, r =
c = 2, 5 cm) 2
6. A, B; A, B ∈ k2 ∩ p 7. ∆ABC Zkouˇ ska Body A, B leˇz´ı na kruˇznici se stˇredem v bodˇe S. Bod S je tedy stˇredem strany AB troj´ uheln´ıku ABC. Spojnice stˇredu strany s protˇejˇs´ım vrcholem C je tˇeˇznice tc troj´ uheln´ıku ABC. Strana AB je kolm´a na u ´seˇcku CC0 , u ´seˇcka CC0 o d´elce vc je v´ yˇskou troj´ uheln´ıku ABC spuˇstˇenou na stranu c = AB.
90
U nepolohov´ ych konstrukˇcn´ıch u ´loh provedu s ˇza´ky u ´mluvu o stanoven´ı poˇctu jejich ˇreˇsen´ı (v souladu s u ´mluvou z kapitoly 3.4.4 a u ´mluvou uvedenou v uˇcebnici): pro tuto a vˇsechny dalˇs´ı nepolohov´e u ´lohy budeme poˇcet ˇreˇsen´ı stanovovat tak, ˇze vyjdeme z poˇctu ˇreˇsen´ı polohov´e u ´lohy, na kterou ji pˇrev´ad´ıme. Tato u ´loha m´a tedy celkem dvˇe ˇreˇsen´ı (obr. 7.17).
Obr´azek 7.17: Konstrukce k pˇr´ıkladu 3.2
Je tˇreba ˇza´ky upozornit, ˇze v r˚ uzn´ ych publikac´ıch lze nal´ezt i jinou konvenci o poˇctu ˇreˇsen´ı nepolohov´ ych u ´loh. Pˇ r´ıklad 3.3 Je d´ana d´elka u ´seˇcky AB = 6 cm. Sestroj vˇsechny troj´ uheln´ıky ABC, pro kter´e plat´ı: α = 45◦ , va = 5, 5 cm. ˇ sen´ı Reˇ Zadan´a u ´loha je nepolohov´a Rozbor Um´ıstˇen´ım napˇr. u ´seˇcky AB u ´lohu pˇrevedeme na polohovou, hledan´ ym bodem je vrchol C.
91
Je vˇsak potˇreba nal´ezt nˇejak´ y dalˇs´ı pomocn´ y bod, kter´ y je urˇcen jako pr˚ useˇc´ık dvou zn´am´ ych kˇrivek a teprve pot´e pomoc´ı nˇej sestrojit hledan´ y bod C (obr. 7.18). V t´eto nepolohov´e u ´loze jsou proto dva hledan´e body: A0 , C.
Obr´azek 7.18: N´aˇcrtek
Bod A0 je pata v´ yˇsky va spuˇstˇen´e na stranu a. Podm´ınka pro v´ yˇsku va : Bod A0 je jej´ım koncov´ ym bodem, leˇz´ı tedy od vrcholu A ve vzd´alenosti va . Mnoˇzina vˇsech bod˚ u splˇ nuj´ıc´ıch tuto podm´ınku je kruˇznice k(A, va ). A0 ∈ M1 , kde M1 = {X ∈ ρ; |AX| = va } = k(A, va ) Bod A0 je patou v´ yˇsky va , proto |6 AA0 B| = 90◦ . Mnoˇzina vrchol˚ u vˇsech takov´ ychto prav´ ych u ´hl˚ u je Thaletova kruˇznice nad pr˚ umˇerem AB. A0 ∈ M2 , kde M2 = {X ∈ ρ; |6 AXB| = 90◦ } = τAB Bod A0 n´aleˇz´ı pr˚ uniku tˇechto mnoˇzin: A0 ∈ M1 ∩ M2 . Bod C nalezneme jako pr˚ useˇc´ık jednoho ramene u ´hlu α a polopˇr´ımky BA0 : C ∈ BA0 ∩ AY. Konstrukce 1. AB; |AB| = c = 6 cm 2. 6
Y AB; |6 Y AB| = α = 45◦
3. τAB 4. k; k(A, r = va = 5, 5 cm) 5. A0 ; A0 ∈ k ∩ τAB 6. C; C ∈ BA0 ∩ AY 7. ∆ABC 92
Obr´azek 7.19: Konstrukce k pˇr´ıkladu 3.3
Zkouˇ ska Spr´avnost konstrukce opˇet plyne z rozboru u ´lohy. Tato u ´loha m´a dvˇe ˇreˇsen´ı (vˇzdy jedno v kaˇzd´e z polorovin urˇcen´ ych pˇr´ımkou AB, konstrukce jednoho z nich viz obr. 7.19). Pˇ r´ıklad 3.4 Je d´ana u ´seˇcka AA1 , |AA1 | = 5 cm. Sestrojte vˇsechny troj´ uheln´ıky ABC, pro kter´e je AA1 tˇeˇznic´ı ta a pro kter´e plat´ı b = 5 cm, c = 6 cm. ˇ sen´ı Reˇ ´ Uloha je polohov´a. Rozbor Nezn´am´ y vrchol C je opˇet urˇcen pouze jednou zn´amou kˇrivkou, nen´ı vˇsak na prvn´ı pohled vidˇet ˇza´dn´ y pomocn´ y bod, kter´eho by se dalo vyuˇz´ıt k nalezen´ı bodu C. ´ Ulohu budeme ˇreˇsit doplnˇen´ım na ˇctyˇru ´heln´ık ABCD, kde dan´a u ´seˇcka AA1 pˇredstavuje polovinu jeho u ´hlopˇr´ıˇcky. Vznikl´ y pomocn´ y troj´ uheln´ık ABD lze snadno sestrojit pomoc´ı vˇety sss (obr. 7.20). 93
Polohov´a u ´loha se 3 hledan´ ymi body: D, B, C
Obr´azek 7.20: N´aˇcrtek
D ∈ AA1 ∧ |AA1 | = |A1 D|, B ∈ M1 ∩ M2 , kde M1 = {X ∈ ρ; |DX| = b} = k1 (D, r = b) M2 = {X ∈ ρ; |AX| = c} = k2 (A, r = c) C ∈ L1 ∩ L2 , kde L1 = {X ∈ ρ; |AX| = b} = k3 (A, r = b) L2 = {X ∈ ρ; XD||AB} = p Konstrukce 1. AA1 ; |AA1 | = ta = 5 cm 2. D; D ∈7→ AA1 ∧ |AA1 | = |A1 D| = 5 cm 3. k1 ; k1 (D, r = b = 5 cm) 4. k2 ; k2 (A, r = c = 6 cm) 5. B; B ∈ k1 ∩ k2 6. p; p||AB ∧ D ∈ p 7. k3 ; k3 (A, r = b = 5 cm) 8. C; C ∈ p ∩ k3 9. ∆ABC Zkouˇ ska ´ cky AD a CB jsou u Useˇ ´hlopˇr´ıˇckami pomocn´eho ˇctyˇru ´heln´ıku ABCD, a tedy se vz´ajemnˇe p˚ ul´ı. Bod A1 je proto skuteˇcnˇe stˇredem strany CB a tedy u ´seˇcka AA1 je tˇeˇznic´ı ta troju ´heln´ıku ABC. Z troj´ uheln´ıkov´e nerovnosti plyne existence pomocn´eho troj´ uheln´ıku ABD, kter´eho jsme pro sestrojen´ı nezn´am´eho vrcholu C vyuˇzili. ´ Uloha m´a celkem 2 ˇreˇsen´ı (obr. 7.21).
94
Obr´azek 7.21: Konstrukce k pˇr´ıkladu 3.4
´ Zad´ an´ı DU Sestroj teˇcnu t k dan´e kruˇznici k, proch´azej´ıc´ı dan´ ym bodem A. Uvaˇz vˇsechny moˇzn´e polohy bodu A vzhledem ke kruˇznici k (proved’ rozbor u ´lohy, zapiˇs postup konstrukce a ˇreˇsen´ı nar´ ysuj). Z´ avˇ ereˇ cn´ e shrnut´ı Pˇri ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh vˇzdy nejprve prov´ad´ıme rozbor u ´lohy, kde pˇredpokl´ad´ame existenci alespoˇ n jednoho ˇreˇsen´ı. To zakresl´ıme, urˇc´ıme body dan´e a hledan´e, urˇc´ıme vztahy, jak tyto hledan´e body nal´ezt. D´ale sestav´ıme postup konstrukce (budeme zapisovat jen symbolicky) a tuto konstrukci zrealizujeme. Pot´e zkonstatujeme poˇcet ˇreˇsen´ı u ´lohy (u polohov´ ych u ´loh odpov´ıd´a poˇctu sestrojen´ ych vyhovuj´ıc´ıch u ´tvar˚ u, u nepolohov´ ych u ´loh budeme pro poˇcet ˇreˇsen´ı vych´azet z u ´lohy polohov´e, na kterou nepolohovou u ´lohu pˇrev´ad´ıme). V z´avˇeru pak provedeme zkouˇsku, ˇc´ımˇz zkontrolujeme spr´avnost konstrukce. V n´asleduj´ıc´ıch hodin´ach by bylo zaˇrazeno nˇekolik u ´loh parametrick´ ych, kde pˇri urˇcov´an´ı poˇctu jejich ˇreˇsen´ı nav´ıc prov´ad´ıme diskusi vzhledem k r˚ uzn´ ym hodnot´am parametr˚ uu ´lohy (minim´alnˇe 1 vyuˇcovac´ı hodina).
95
7.2.4
T´ ema: Konstrukce kruˇ znic
C´ıl hodiny: ˇ ak dok´aˇze ˇreˇsit nˇekter´e Apolloniovy a Pappovy u Z´ ´lohy metodou uˇzit´ı MVBDV. Obsah hodiny: 1. 2. 3. 4.
Konstrukce kruˇznice splˇ nuj´ıc´ı dan´e podm´ınky Sezn´amen´ı s Apolloniovymi/Pappovo u ´lohami ˇ sen´ı nˇekter´ Reˇ ych Apollonivov´ ych u ´loh vyuˇzit´ım PC (GeoGebra/Cabri) Shrnut´ı - Co jsou to Apolloniovy a Pappovy u ´lohy
Do ted’ jsme se zab´ yvali pˇrev´aˇznˇe konstrukc´ı troj´ uheln´ık˚ u. Ide´aln´ım pˇr´ıpadem by bylo, kdyby mezi touto a pˇredchoz´ı popsanou vyuˇcovac´ı hodinou byla vloˇzena hodina p˚ ulen´a, kde bych s menˇs´ım poˇctem ˇz´ak˚ u procviˇcovala konstrukce dalˇs´ıch troj´ uheln´ık˚ u. Tato vyuˇcovac´ı hodina je vˇenov´ana konstrukc´ım kruˇznic, kter´e splˇ nuj´ı nˇejak´e dan´e podm´ınky. Zde povaˇzuji za uˇziteˇcn´e vzhledem k n´azornosti, pˇrehlednosti a ˇcasov´e u ´spoˇre vyuˇz´ıt v´ ypoˇcetn´ı techniky a uk´azat ˇza´k˚ um ˇreˇsen´ı nˇekter´ ych takov´ ychto u ´loh na poˇc´ıtaˇci uˇzit´ım napˇr. programu GeoGebra. Motivaˇcn´ı pˇr´ıklad: Pˇ r´ıklad 4.1 Je d´ana pˇr´ımka p, na n´ı bod T a dalˇs´ı bod A, kter´ y na pˇr´ımce p neleˇz´ı. Sestroj kruˇznici, kter´a proch´az´ı bodem A a dot´ yk´a se pˇr´ımky p v jej´ım bodˇe T . ˇ sen´ı Reˇ Polohov´a u ´loha s jedn´ım hledan´ ym bodem. Rozbor Hledan´ y bod: S, stˇred poˇzadovan´e kruˇznice. Kruˇznice m´a proch´azet body A a T , jej´ı stˇred tedy leˇz´ı na ose u ´seˇcky AT . Z´aroveˇ n se dot´ yk´a pˇr´ımky p v bodˇe T — pˇr´ımka p je jej´ı teˇcnou, polomˇer AT je na ni kolm´ y. Stˇred kruˇznice proto leˇz´ı i na kolmici n k pˇr´ımce p spuˇstˇen´e v bodˇe T (obr. 7.22). S ∈ L1 ∩ L2 , kde L1 = {X ∈ ρ; |AX| = |T X|} = o. . . osa AT L2 = {X ∈ ρ; k(X, r = XT ) ∩ p = T } = n
96
Obr´azek 7.22: N´aˇcrtek
Konstrukce 1. p, T , A; T ∈ p, A ∈ /p 2. o; o je osa AT 3. n; n⊥p ∧ T ∈ n 4. S; S ∈ o ∩ n 5. k; k(S, r = |ST |)
Obr´azek 7.23: Konstrukce k pˇr´ıkladu 4.1 Zkouˇ ska: Plyne z rozboru konstrukce. Vzhledem k zad´an´ı polohy bod˚ u (T ∈ n, A ∈ / n) jsou pˇr´ımky n a o vˇzdy r˚ uznobˇeˇzn´e, tj. ´ existuje vˇzdy pr´avˇe jeden jejich pr˚ useˇc´ık. Uloha m´a proto pr´avˇe jedno ˇreˇsen´ı (obr. 7.23). Ot´ azka pro ˇ z´ aky: Co kdyby tak´e bod T neleˇzel na pˇr´ımce p? ´ Diskuse nad ˇreˇsen´ım t´eto obmˇenˇen´e u ´lohy (pˇr´ıklad 4.2). Ulohu rozdˇel´ıme na dva pˇr´ıpady: 97
1. Body leˇz´ı v opaˇcn´ ych polorovin´ach =⇒ u ´loha nem´a ˇreˇsen´ı (nelze nal´ezt kruˇznici, kter´a by proch´azela obˇema body a dot´ ykala se pˇr´ımky, vˇzdy ji bude prot´ınat ve dvou bodech). 2. Oba body leˇz´ı ve stejn´ ych polorovin´ach. Je tˇreba rozliˇsit: a) AT je r˚ uznobˇeˇzn´a s p (obr. 7.24) — tuto u ´lohu nelze ˇreˇsit uˇzit´ım MVBDV, zakresl´ıme n´aˇcrtek (vˇcetnˇe obou moˇzn´ ych ˇreˇsen´ı), ˇza´ky odk´aˇzu na nˇekterou z n´asleduj´ıc´ıch hodin.
Obr´azek 7.24: N´aˇcrtek 2a)
Obr´azek 7.25: N´aˇcrtek 2b)
b) AT je rovnobˇeˇzn´a s p (obr. 7.25) — zde jiˇz lze vyuˇz´ıt MVBDV, ˇreˇsen´ı t´eto u ´lohy je obdobn´e jako v pˇr´ıkladu 4.1: ˇ sen´ı pˇ Reˇ r´ıkladu 4.2 b) Rozbor Hledan´e body: S, D D ∈ o1 ∩ p, o1 . . . osa AT S ∈ L1 ∩ L2 , kde L1 = X ∈ ρ; |AX| = |T X| = o1 L2 = X ∈ ρ; |AX| = |DX| = o2 . Pozn´ amka Po nalezen´ı bodu D jde o konstrukci kruˇznice opsan´e troj´ uheln´ıku AT D — ˇza´ci ´ prov´adˇeli v pˇredchoz´ıch hodin´ach, nech´am sestrojit za DU. Ve vyuˇcovac´ı hodinˇe pouze prom´ıtnu spr´avn´e ˇreˇsen´ı v programu GeoGebra (obr. 7.26, dynamick´a podoba na pˇriloˇzen´em CD). Postup konstrukce: 1. Dan´e prvky p, T , A; T ∈ / p, A ∈ / p ∧ A ∈7→ T p 2. o1 ; o1 je osa AT 3. D; D ∈ o1 ∩ p 98
4. o2 ; o2 je osa AD 5. S; S ∈ o1 ∩ o2 6. k; k(S, r = |SD|)
Obr´azek 7.26: Konstrukce k pˇr´ıkladu 4.2
Zkouˇ ska Kruˇznici jsme sestrojovali jakoˇzto opsanou troj´ uheln´ıku AT D, tud´ıˇz proch´az´ı dan´ ymi body A, T . Jde-li o kruˇznici opsanou, jej´ı stˇred leˇz´ı v pr˚ useˇc´ıku os stran tohoto troj´ uheln´ıku. Vzhledem k rovnobˇeˇznosti pˇr´ımek AT a p je osa o1 kolm´a tak´e na pˇr´ımku p. Bod D tak´e n´aleˇz´ı kruˇznici a z´aroveˇ n je pr˚ useˇc´ıkem osy o1 s pˇr´ımkou p. Pˇr´ımka p je proto teˇcnou kruˇznice k (v bodˇe D). ´ Uloha m´a pr´avˇe jedno ˇreˇsen´ı (plyne z existence pr´avˇe jednoho pr˚ useˇc´ıku os o1 , o2 ). Apolloniova a Pappova u ´ loha (pojem, struˇ cn´ a historie tˇ echto u ´ loh) Pˇredchoz´ı dvˇe u ´lohy jsou velmi podobn´e, druhou u ´lohu jsme dostali z prvn´ı tak, ˇze jsme pouze posunuli“ bod T mimo pˇr´ımku p. Jinou u ´lohu bychom dostali, kdybychom ” pˇr´ımku p zamˇenili za kruˇznici (pˇr´ımku m˚ uˇzeme ch´apat jako kruˇznici o nekoneˇcn´em polomˇeru), ˇci za tˇret´ı bod (= kruˇznice o nulov´em polomˇeru). A takto bychom mohli mˇenit i zbyl´e dva body. Tˇemito obmˇenami z´ısk´ame celou sadu u ´loh, tzv. u ´lohy Apolloniovy (viz kapitolu 2).
99
Poˇzadujeme-li aby kruˇznice proch´azela dan´ ym bodem (B), dot´ ykala se dan´e pˇr´ımky (p) nebo dan´e kruˇznice (k) a kombinujeme-li tyto podm´ınky po tˇrech, dost´av´ame celkem deset Apolloniov´ ych u ´loh. Ne vˇsechny vˇsak lze ˇreˇsit pomoc´ı MVBDV (viz pˇr´ıklad 4.2 a)). Jestliˇze jeden z dan´ ych bod˚ u leˇz´ı na dan´e pˇr´ımce ˇci kruˇznici (jako v pˇr´ıkladu 4.1), mluv´ıme o u ´loh´ach Pappov´ ych. Apollonios formuloval u ´lohu nejprve pro tˇri zadan´e kruˇznice, pozdˇeji byly tyto kruˇznice postupnˇe nahrazeny bodem a pˇr´ımkou. Origin´aln´ı znˇen´ı se nezachovalo. Je vˇsak zn´ama reprodukce u ´lohy v d´ıle Math´ematikai synagogai ˇreck´eho matematika Pappose Alexandrijsk´eho. Nejen z ˇcasov´ ych d˚ uvod˚ u, ale i kv˚ uli vz´ajemn´e prov´azanosti jednotliv´ ych Apolloniov´ ych resp. Pappov´ ych u ´loh bych v tuto chv´ıli dala pˇrednost v´ ypoˇcetn´ı technice a zbyl´e Apolloniovy u ´lohy bych s ˇza´ky proˇsla v elektronick´e podobˇe — jako velmi n´azorn´e povaˇzuji zpracov´an´ı Evy Pat´akov´e, kter´a na toto t´ema sestavila dynamickou ˇ s´ı zde kompletnˇe vˇsechny Apolloniovy (a tedy i Pappovy) uˇcebnici geometrie [52]. Reˇ ˇ ak zde kr´asnˇe vid´ı souslednost jednotliv´ u ´lohy. Z´ ych krok˚ u konstrukce, pokud nˇekter´ yz krok˚ u nestihl, lze animaci posunout zpˇet, stejnˇe jako s hotovou konstrukc´ı manipulovat. To je vhodn´e zejm´ena pro n´azorn´e uk´az´an´ı souvislost´ı jednotliv´ ych typ˚ uu ´loh (pˇr´ımka jako limitn´ı pˇr´ıpad kruˇznice). Stejnˇe dobˇre m˚ uˇze poslouˇzit tak´e volnˇe staˇziteln´ y program GeoGebra. V pˇr´ıpadˇe, ˇze je tˇr´ıda vybavena interaktivn´ı tabul´ı, zapojila bych do prov´adˇen´ı konstrukce tak´e ˇza´ky. Ide´aln´ı by pak bylo pro v´ yuku vyuˇz´ıt poˇc´ıtaˇcovou uˇcebnu a ˇza´ky ponechat nˇekterou z (nejen tˇechto) u ´loh sestrojit samostatnˇe. Z´ avˇ ereˇ cn´ e shrnut´ı Apolloniova u ´loha je takov´a geometrick´a u ´loha, kde z mnoˇziny vˇsech bod˚ u, pˇr´ımek ´ a kruˇznic v rovinˇe vybereme 3 prvky. Ukolem je pak sestrojit kruˇznici, kter´a se tˇechto tˇr´ı prvk˚ u dot´ yk´a. Leˇz´ı-li speci´alnˇe dan´ y bod na dan´e pˇr´ımce ˇci kruˇznici, dost´av´ame jednu z ˇsesti u ´loh Pappov´ ych. Tyto u ´lohy vyˇzaduj´ı ˇreˇsen´ı r˚ uzn´ ymi metodami, my zat´ım um´ıme ˇreˇsit jen nˇekter´e z nich, a to metodou uˇzit´ı MVBDV. N´asleduj´ıc´ı dvˇe vyuˇcovac´ı hodiny jsou tematicky ˇrazeny za Shodn´a geometrick´a zobrazen´ı v rovinˇe. V´ ykladu shodn´ ych zobrazen´ı (tj. osov´e soumˇernosti, stˇredov´e soumˇernosti, posunut´ı a otoˇcen´ı) se proto v t´eto pr´aci vˇenovat nebudu a v n´ıˇze zpracovan´ ych hodin´ach pˇredpokl´ad´am, ˇze ˇz´aci jiˇz znaj´ı tato zobrazen´ı z pˇredchoz´ı v´ yuky. Zde se rozch´az´ım s uˇcebnic´ı, kde po v´ ykladu jednotliv´ ych zobrazen´ı vˇzdy n´asleduje jejich vyuˇzit´ı pˇri ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh. V celkem dvou zpracovan´ ych vyuˇcovac´ıch hodin´ach se zab´ yv´am ˇreˇsen´ım konstrukˇcn´ıch u ´loh metodou uˇzit´ı shodn´ ych zobrazen´ı (v praxi by konstrukˇcn´ım u ´loh´am ˇreˇsen´ ych touto metodou bylo vcelku vˇenov´ano jeˇstˇe o jednu aˇz dvˇe vyuˇcovac´ı hodiny v´ıce).
100
7.2.5
T´ ema: Konstrukˇ cn´ı u ´ lohy ˇ reˇ sen´ e uˇ zit´ım shodn´ ych zobrazen´ı (osov´ e soumˇ ernosti a otoˇ cen´ı)
C´ıl hodiny: ˇ ak ch´ape principy t´eto metody, um´ı je aplikovat pˇri ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u Z´ ´loh. Obsah hodiny: 1. Zad´an´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy, v´ yklad principu metody uˇzit´ı shodn´ ych zobrazen´ı ˇ sen´ı konstrukˇcn´ıch u 2. Reˇ ´loh metodou uˇzit´ı shodn´ ych zobrazen´ı (osov´a soumˇernost, otoˇcen´ı) ´ 3. Zad´an´ı DU 4. Z´avˇereˇcn´e shrnut´ı - kter´e u ´lohy jsou typick´e pro uˇzit´ı osov´e soumˇernosti a otoˇcen´ı ´ Uvod Opakov´an´ı shodn´ ych zobrazen´ı + ˇc´ım jsou tato zobrazen´ı jednoznaˇcnˇe urˇcena: • Osov´ a soumˇ ernost — nepˇr´ım´a shodnost, urˇcena osou soumˇernosti • Otoˇ cen´ı (rotace) — pˇr´ım´a shodnost, urˇcena stˇredem otoˇcen´ı, velikost´ı u ´hlu otoˇcen´ı a dan´ ym smyslem otoˇcen´ı • Stˇ redov´ a soumˇ ernost — pˇr´ım´a shodnost, speci´aln´ı pˇr´ıpad otoˇcen´ı (´ uhel otoˇcen´ı α =180◦ ), urˇcena stˇredem soumˇernosti • Posunut´ı (translace) — pˇr´ım´a shodnost, urˇcena vektorem posunut´ı Pˇri uˇzit´ı shodn´ ych zobrazen´ı pro ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh budeme vych´azet z n´asleduj´ıc´ıch princip˚ u (podle [15]): • M´ame-li v rovinˇe d´anu pˇr´ımku o a dvˇe kˇrivky p, q, potom vˇsechny dvojice bod˚ u soumˇernˇe sdruˇzen´ ych podle t´eto pˇr´ımky (osy o), kter´e leˇz´ı na kˇrivk´ach p, q, dostaneme jako pr˚ useˇc´ıky kˇrivky p s kˇrivkou q 0 , kde q 0 je obrazem q v osov´e soumˇernosti podle osy o, a kˇrivky q s kˇrivkou p0 , kter´a je obrazem p. Postaˇc´ı n´am vˇzdy sestrojit jen pr˚ useˇc´ıky napˇr. p s q 0 a body s nimi soumˇernˇe sdruˇzen´e podle osy o na kˇrivce q. • Je-li v rovinˇe d´an bod S, u ´hel velikosti α a dvˇe r˚ uzn´e kˇrivky p, q, potom vˇsechny body kˇrivky p, kter´e po otoˇcen´ı o u ´hel velikosti α ve zvolen´em smyslu budou leˇzet na kˇrivce q, dostaneme jako body pr˚ uniku kˇrivky q a kˇrivky p0 vznikl´e otoˇcen´ım kˇrivky p. • Mˇejme v rovinˇe dvˇe kˇrivky p, q. Vˇsechny body kˇrivky p, kter´e po posunut´ı dan´em vektorem posunut´ı budou leˇzet na kˇrivce q, dostaneme jako pr˚ useˇc´ıky kˇrivky q a p0 , kter´a je obrazem kˇrivky p v tomto posunut´ı.
101
Pˇ r´ıklad 5.1 V rovinˇe ρ jsou d´any pˇr´ımka o a troj´ uheln´ıky ABC a KLM . Urˇcete na stran´ach tˇechto troj´ uheln´ık˚ u vˇsechny dvojice bod˚ u soumˇernˇe sdruˇzen´ ych podle osy o. ˇ sen´ı Reˇ Polohov´a u ´loha. Rozbor Vyjdeme z v´ yˇse popsan´eho principu, vyuˇzit´ım osov´e soumˇernosti podle osy o sestroj´ıme obraz troj´ uheln´ıku KLM , nalezneme jeho pr˚ useˇc´ıky s troj´ uheln´ıkem ABC a sestroj´ıme obrazy tˇechto bod˚ u opˇet v osov´e soumˇernosti podle osy o. Konstrukce 1. Dan´e prvky ∆KLM , ∆ABC, o 2. ∆K 0 L0 M 0 ; O(o): ∆KLM 7−→ ∆K 0 L0 M 0 3. X; X ∈ ∆K 0 L0 M 0 ∩ ∆ABC 4. X 0 ; O(o) : X 7−→ X 0
Obr´azek 7.27: Konstrukce k pˇr´ıkladu 5.1
102
Poˇcet nalezen´ ych dvojic soumˇernˇe sdruˇzen´ ych bod˚ u se odv´ıj´ı od um´ıstˇen´ı troj´ uheln´ık˚ u a pˇr´ımky p — na obr. 7.27 m´a dan´a u ´loha 4 ˇreˇsen´ı. Napˇr. v programu GeoGebra (tak´e na pˇriloˇzen´em CD) bych n´azornˇe uk´azala z´avislost poˇctu soumˇernˇe sdruˇzen´ ych bod˚ u na um´ıstˇen´ı objekt˚ u — od nekoneˇcnˇe mnoha (troju ´heln´ıky ABC a KLM jsou osovˇe soumˇern´e podle osy o) aˇz po ˇza´dn´e ˇreˇsen´ı (zobrazen´ y 0 0 0 troj´ uheln´ık K L M se s troj´ uheln´ıkem ABC neprot´ın´a v ˇza´dn´em bodˇe). Pˇ r´ıklad 5.2 Jsou d´any dva r˚ uzn´e body A, B, kter´e leˇz´ı v opaˇcn´ ych polorovin´ach urˇcen´ ych pˇr´ımkou p. Urˇcete na pˇr´ımce p bod X tak, aby souˇcet |AX| + |BX| byl nejmenˇs´ı. ˇ sen´ı Reˇ Polohov´a u ´loha. Rozbor Bod X nalezneme jako pr˚ useˇc´ık u ´seˇcky AB s pˇr´ımkou p (|AX| + |BX| = |AB|), obr. 7.28. Z troj´ uheln´ıkov´e nerovnosti vypl´ yv´a pro libovoln´ y bod Y ∈ p r˚ uzn´ y od bodu X: |AY | + |BY | > |AB|.
Obr´azek 7.28: Konstrukce k pˇr´ıkladu 5.2
Pˇ r´ıklad 5.3 Jsou d´any dva r˚ uzn´e body A, B, kter´e leˇz´ı v jedn´e z polorovin urˇcen´ ych pˇr´ımkou p. Urˇcete na pˇr´ımce p bod X tak, aby souˇcet |AX| + |BX| byl nejmenˇs´ı.
103
ˇ sen´ı Reˇ Pr´ace s uˇcebnic´ı (viz str. 127/Pˇr´ıklad 3), obmˇena pˇredchoz´ıho pˇr´ıkladu. Pˇ r´ıklad 5.4 Sestroj vˇsechny troj´ uheln´ıky ABC, je-li d´an jejich obvod o = 7 cm a u ´hly α = 60◦ a β = 45◦ . ˇ sen´ı Reˇ Nepolohov´a u ´loha. Rozbor Pˇredpokl´ad´ame existenci alespoˇ n jednoho takov´eho troj´ uheln´ıku ABC, kter´ y zakresl´ıme. Na polopˇr´ımce BA sestroj´ıme pomocn´ y bod X tak, aby platilo |AX| = |AC|, obdobnˇe pak bod Y na polopˇr´ımce AB tak, ˇze |BE| = |BC|. Pro d´elku u ´seˇcky XY tedy plat´ı |XY | = o. Vznikl´e pomocn´e troj´ uheln´ıky XAC a CBY jsou rovnoramenn´e, pro jejich u ´hly pˇri z´akladnˇe plat´ı: |6 AXC| = =
α β , |6 BY C| = ω = (plyne z vˇety o vnˇejˇs´ım u ´hlu troj´ uheln´ıku). 2 2
Vyuˇzijeme osov´e soumˇernosti tˇechto troj´ uheln´ık˚ u. Nejprve sestroj´ıme pomocn´ y troj´ uheln´ık XY C (podle vˇety usu), obr. 7.29. ´ Uloha je nepolohov´a s dvˇema hledan´ ymi body: A, B A ∈ XY ∩ o1 , o1 je osa z´akladny XC troj´ uheln´ıku XAC, B ∈ XY ∩ o2 , o2 je osa z´akladny Y C troj´ uheln´ıku CBY .
Obr´azek 7.29: N´aˇcrtek Konstrukce 1. ∆XY C, sestroj´ıme podle vˇety usu 2. o1 ; o1 je osa XC 3. A; A ∈ o1 ∩ XY 4. o2 ; o2 je osa Y C 104
5. B; B ∈ o2 ∩ XY 6. ∆ABC Zkouˇ ska Plyne z rozboru u ´lohy. ´ Uloha m´a pr´avˇe jedno ˇreˇsen´ı (obr. 7.30).
Obr´azek 7.30: Konstrukce k pˇr´ıkladu 5.4
Pˇ r´ıklad 5.5 Do dan´eho rovnobˇeˇzn´ıku ABCD vepiˇs ˇctverec KLM N tak, aby kaˇzd´ y jeho vrchol leˇzel na jin´e stranˇe rovnobˇeˇzn´ıku (K ∈ AB, L ∈ BC, M ∈ CD, N ∈ DA). ˇ sen´ı Reˇ Polohov´a u ´loha s parametrem. Vyuˇzijeme druh´eho principu zm´ınˇen´eho v u ´vodu hodiny. Rozbor Pˇredpokl´ad´ame existenci hledan´eho ˇctverce KLM N . Takov´ y ˇctverec mus´ı m´ıt s dan´ ym rovnobˇeˇzn´ıkem ABCD spoleˇcn´ y stˇred S (obr. 7.31).
105
π ´ Uhlopˇ r´ıˇcky ˇctverce jsou k sobˇe kolm´e, proto uˇzit´ım otoˇcen´ı R(S, + ) pˇrevedeme 2 bod K ∈ AB do bodu L ∈ BC, pˇr´ımka p = AB se zobraz´ı na k n´ı kolmou pˇr´ımku p0 , kter´a proch´az´ı bodem L. Proto L ∈ BC ∩ p0 .
Obr´azek 7.31: n´aˇcrtek
Konstrukce 1. Dan´ y rovnobˇeˇzn´ık ABCD 2. S; S je stˇred rovnobˇeˇzn´ıku ABCD π 3. p0 ; R(S, + ): AB = p 7−→ p0 2 4. L; L ∈ BC ∩ p0 5. k; k(S, |SL|) 6. K; K ∈ AB ∩ k 7. M ; M ∈ CD ∩ k 8. N ; N ∈ AD ∩ k 9. ˇctverec KLM N Zkouˇ ska Plyne z rozboru u ´lohy.
106
Obr´azek 7.32: Konstrkce k pˇr´ıkladu 5.5
Diskuse Je-li rovnobˇeˇzn´ık ABCD ˇctverec, m´a u ´loha nekoneˇcnˇe mnoho ˇreˇsen´ı, je-li rovnobˇeˇzn´ık ABCD obd´eln´ık, nem´a ˇz´adn´e ˇreˇsen´ı, je-li rovnobˇeˇzn´ık ABCD kosod´eln´ık nebo kosoˇctverec, je u ´loha ˇreˇsiteln´a a m´a pr´avˇe 0 jedno ˇreˇsen´ı pouze tehdy, kdyˇz pr˚ useˇc´ık pˇr´ımky p s u ´seˇckou BC leˇz´ı uvnitˇr t´eto u ´seˇcky. Zrealizujeme u ´lohu pro kosoˇctverec ABCD se stranou d´elky a = 4 cm a vnitˇrn´ım u ´hlem velikosti α = 45◦ (obr. 7.32). Diskusi k tomuto pˇr´ıkladu bych doplnila demonstrac´ı jednotliv´ ych uvaˇzovan´ ych pˇr´ıpad˚ u v programu GeoGebra (opˇet lze vyuˇz´ıt konstrukci na pˇriloˇzen´em CD). ´ Zad´ an´ı DU ´ Je d´ana pˇr´ımka p a dva r˚ DU1: uzn´e body A, B, kter´e leˇz´ı uvnitˇr t´eˇze poloroviny s hraniˇcn´ı pˇr´ımkou p. Sestrojte takov´ y troj´ uheln´ık ABC, ˇze vrchol C leˇz´ı na pˇr´ımce p a obvod o troj´ uheln´ıku je co nejmenˇs´ı. ´ DU2: Uˇcebnice str. 149, prostudovat ˇreˇsen´ y pˇr´ıklad 4. Z´ avˇ ereˇ cn´ e shrnut´ı Mezi konstrukˇcn´ı u ´lohy, kter´e ˇreˇs´ıme uˇzit´ım osov´e soumˇernosti, patˇr´ı zejm´ena u ´lohy o spojen´ı nˇekolika bod˚ u lomenou ˇcarou, r˚ uzn´e u ´lohy o odrazu a sestrojen´ı troj´ uheln´ık˚ u nebo ˇctyˇru ´heln´ık˚ u, je-li d´an souˇcet ˇci rozd´ıl d´elek dvou stran. Rotace vyuˇz´ıv´ame napˇr. u konstrukˇcn´ıch u ´loh, kde m´ame sestrojit pravideln´ yu ´tvar, jehoˇz vrcholy leˇz´ı na dan´ ych kˇrivk´ach (kruˇznic´ıch, rovnobˇeˇzk´ach, stran´ach ˇctyˇru ´heln´ıku,. . . ) a pˇri konstrukci pravideln´ ych n-´ uheln´ık˚ u (bylo by obsahem nˇekter´e z n´asleduj´ıc´ıch, zde nezpracovan´ ych vyuˇcovac´ıch hodin).
107
7.2.6
T´ ema: Konstrukˇ cn´ı u ´ lohy ˇ reˇ sen´ı uˇ zit´ım shodn´ ych zobrazen´ı (stˇ redov´ e soumˇ ernosti, posunut´ı)
C´ıl hodiny: ˇ ak ch´ape principy t´eto metody, um´ı je aplikovat pˇri ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u Z´ ´loh. Obsah hodiny: ´ 1. Kontrola DU ˇ 2. Reˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh metodou uˇzit´ı shodn´ ych zobrazen´ı (stˇredov´e soumˇernosti, posunut´ı) ´ 3. Zad´an´ı DU 4. Z´avˇereˇcn´e shrnut´ı Tato vyuˇcovac´ı hodina je stejnˇe jako pˇredchoz´ı vˇenov´ana uˇzit´ım shodn´ ych zobrazen´ı pˇri ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh, konkr´etnˇe uˇzit´ı stˇredov´e soumˇernosti a posunut´ı. ´ Uvod ´ z minul´e hodiny (obdoba pˇr´ıkladu 5.2, uk´azka ˇreˇsen´ı v programu GeoGeKontrola DU bra), viz obr. 7.33:
Obr´azek 7.33: Troj´ uheln´ık s min´ım´aln´ım obvodem
108
Pˇ r´ıklad 6.1 Bodem M , kter´ y leˇz´ı uvnitˇr konvexn´ıho u ´hlu AV B, ved’ pˇr´ımku p prot´ınaj´ıc´ı jeho ramena v bodech P , Q tak, ˇze bod M je stˇredem u ´seˇcky P Q. ˇ sen´ı Reˇ Polohov´a u ´loha s dvˇema hledan´ ymi body. Rozbor Pˇredpokl´ad´ame existenci ˇreˇsen´ı u ´lohy, necht’ P ∈7→ V A a Q ∈7→ V B (obr. 7.34). Hledan´e body: P , Q
Obr´azek 7.34: N´aˇcrtek
Je-li bod M stˇredem u ´seˇcky P Q, pak bod Q je obrazem bodu P ve stˇredov´e soumˇernosti se stˇredem M , neboli v otoˇcen´ı o u ´hel α = 180◦ okolo stˇredu M . Vyuˇzit´ım principu vyloˇzen´eho v u ´vodu pˇredchoz´ı hodiny (stˇredov´a soumˇernost je speci´aln´ım pˇr´ıpadem otoˇcen´ı), nalezneme bod Q jako pr˚ useˇc´ık ramene V B u ´hlu AV B a obrazu polopˇr´ımky V A ve stˇredov´e soumˇernosti podle stˇredu M . Obdobnˇe bod P dostaneme jako pr˚ useˇc´ık ramene V A u ´hlu AV B a obrazu polopˇr´ımky V B ve stˇredov´e soumˇernosti podle stˇredu M . Pro urˇcen´ı nezn´am´ ych bod˚ u postaˇc´ı sestrojit obraz u ´hlu AV B ve stˇredov´e soumˇernosti se stˇredem M : P ∈ V A ∩ p2 , kde S(M ): V B 7−→ p2 , Q ∈ V B ∩ p1 , kde S(M ): V A 7−→ p1 . Konstrukce 1. Konvexn´ı u ´hel AV B, vnitˇrn´ı bod M 2. p1 ; S(M ): V A 7−→ p1 3. p2 ; S(M ): V B 7−→ p2 4. P ; P ∈7→ V A ∩ p2 109
5. Q; Q ∈7→ V B ∩ p1 ´ cka P Q 6. Useˇ
Obr´azek 7.35: Konstrukce k pˇr´ıkladu 6.1
Zkouˇ ska Bod V 0 , pr˚ useˇc´ık pˇr´ımek p1 a p2 , je obrazem bodu V ve stˇredov´e soumˇernosti podle stˇredu M , bod M je tedy stˇred u ´seˇcky V V 0 . Pˇr´ımka a jej´ı obraz ve stˇredov´e soumˇernosti ´ cka P Q je jsou vz´ajemnˇe rovnobˇeˇzn´e, ˇctyˇru ´heln´ık V QV 0 P je proto rovnobˇeˇzn´ık. Useˇ 0 u ´hlopˇr´ıˇcka rovnobˇeˇzn´ıku V QV P , bod M je jej´ı stˇred. ´ Uloha m´a pr´avˇe jedno ˇreˇsen´ı (obr. 7.35). Pˇ r´ıklad 6.2 Jsou d´any tˇri r˚ uzn´e body M , N , S, kter´e neleˇz´ı v pˇr´ımce. Sestroj ˇctverec ABCD se stˇredem S tak, aby bod M leˇzel na pˇr´ımce AB a bod N na pˇr´ımce CD. ˇ sen´ı Reˇ Polohov´a u ´loha. Rozbor Hledan´ y ˇctverec je stˇredovˇe soumˇern´ y podle sv´eho stˇredu S, pˇr´ımky m = AB a n = CD jsou soumˇernˇe sdruˇzen´e ve stˇredov´e soumˇernosti podle stˇredu S, a tedy m = n0 , n = m0 . Pro obrazy bod˚ u M ∈ m a N ∈ n plat´ı: M 0 ∈ m0 = n, N 0 ∈ n0 = m.
110
Vrcholy ˇctverce nalezneme pomoc´ı pomocn´ ych bod˚ u X, Y — stˇred˚ u stran AB a CD ˇctverce ABCD (osa stran k proch´az´ı stˇredem S), obr. 7.36.
Obr´azek 7.36: N´aˇcrtek
Postup konstrukce 1. Dan´e body M , N , S (r˚ uzn´e, neleˇz´ı v jedn´e pˇr´ımce) 2. M 0 ; S(S) : M 7−→ M 0 3. n; n = N M 0 4. N ’; S(S) : N 7−→ N 0 5. m; m = M N 0 6. k; k⊥m, n S ∈ k 7. X, Y ; X ∈ k ∩ n, Y ∈ k ∩ m 8. k1 ; k1 (X, r = |SX|) 9. C, D; C, D ∈ k1 ∩ n 10. k2 ; k2 (Y, r = |SY |) 11. A, B; A, B ∈ k2 ∩ m ˇ 12. Ctverec ABCD
111
Obr´azek 7.37: Konstrukce k pˇr´ıkladu 6.2
Zkouˇ ska Plyne z rozboru konstrukce. ´ Uloha m´a pr´avˇe jedno ˇreˇsen´ı (obr. 7.37). ´ Zad´ an´ı DU Uˇcebnice str.137/3.23 Pˇ r´ıklad 6.3 Sestroj lichobˇeˇzn´ık ABCD (AB||CD, |AB| > |CD|), jsou-li d´any d´elky vˇsech ˇctyˇr stran. ˇ sen´ı Reˇ Nepolohov´a parametrick´a u ´loha. Rozbor Pˇredpokl´ad´ame, ˇze je u ´loha ˇreˇsiteln´a. Nejprve sestroj´ıme podle vˇety sss pomocn´ y ~ troj´ uheln´ık AB1 D, pot´e vyuˇzijeme posunut´ı τ (XY ), kde |XY | = c, XY ||AB1 (obr. 7.38). Pˇri uˇzit´ı posunut´ı vych´az´ıme z principu uveden´eho na zaˇca´tku pˇredchoz´ı hodiny. Jde o nepolohovou u ´lohu s dvˇema hledan´ ymi body: B, C.
112
Obr´azek 7.38: N´aˇcrtek Konstrukce 1. Troj´ uheln´ık ADB1 ; |AD| = d, |AB1 | = a − c, |B1 C| = b ~ ) : B1 7−→ B, D 7−→ C 2. B,C; T (XY 3. Lichobˇeˇzn´ık ABCD
Obr´azek 7.39: Konstrukce k pˇr´ıkladu 6.3
Zkouˇ ska Plyne z rozboru konstrukce. Diskuse ´ Uloha je ˇreˇsiteln´a a m´a pr´avˇe dvˇe ˇreˇsen´ı (po jednom v kaˇzd´e z opaˇcn´ ych polorovin urˇcen´ ych pˇr´ımkou AB) za splnˇen´ı troj´ uheln´ıkov´e nerovnosti pro troj´ uheln´ık ADB1 : |b − d| < a − c < b + d. 113
Zrealizujeme u ´lohu pro lichobˇeˇzn´ık ABCD se stranami o d´elk´ach a = 6 cm, b = 3 cm, c = 4 cm a d = 2 cm (obr. 7.39). Z´ avˇ ereˇ cn´ e shrnut´ı ˇ m˚ Kromˇe metody uˇzit´ı MVBDV zn´am´e ze ZS uˇzeme pˇri ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh vyuˇz´ıt tak´e shodn´ ych geometrick´ ych zobrazen´ı. Vˇetˇsina u ´loh vˇsak vyuˇz´ıv´a MVBDV a metodu geometrick´ ych zobrazen´ı z´aroveˇ n. Existuj´ı tak´e konstrukˇcn´ı u ´lohy, kter´e lze ˇreˇsit v´ıce metodami a na n´as bude zvolit tu nejvhodnˇejˇs´ı, tj. tu, kter´a vede nejsn´aze k c´ıli. Posledn´ı dvˇe zpracovan´e vyuˇcovac´ı hodiny navazuj´ı na t´ema Podobn´a zobrazen´ı v rovinˇe a Stejnolehlost. V prvn´ı vyuˇcovac´ı hodinˇe se vˇenuji vyuˇzit´ı podobnost´ı (stejnolehlosti) pˇri ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh, druh´a hodina se zab´ yv´a konstrukcemi na z´akladˇe v´ ypoˇctu. Tak´e v tomto pˇr´ıpadˇe se nepatrnˇe rozch´az´ım s uˇcebnic´ı, kdyˇz ˇrad´ım ˇreˇsen´ı u ´loh algebraickou metodou aˇz za geometrick´a zobrazen´ı. Toto poˇrad´ı shled´av´am vhodnˇejˇs´ı, vzhledem ke skupinˇe u ´loh, t´ ykaj´ıc´ıch se dˇelen´ı u ´seˇcek v dan´em pomˇeru resp. dˇelen´ı u ´seˇcek na n shodn´ ych d´ıl˚ u, kde vyuˇz´ıv´ame souˇcasnˇe metodu v´ ypoˇctu a metodu uˇzit´ı podobn´ ych zobrazen´ı.
114
7.2.7
T´ ema: Konstrukˇ cn´ı u ´ lohy ˇ reˇ sen´ e uˇ zit´ım podobn´ ych zobrazen´ı (stejnolehlosti)
C´ıl hodiny: ˇ ak um´ı v konkr´etn´ıch typech konstrukˇcn´ıch u Z´ ´loh urˇcit mezi u ´tvarem dan´ ym a hledan´ ym vztah stejnolehlosti a ten pak vyuˇz´ıt pˇri jej´ım ˇreˇsen´ı. Obsah hodiny: 1. 2. 3. 4. 5.
´ Uvod — opakov´an´ı pojmu stejnolehlost Konstrukce obrazu troj´ uheln´ıku v dan´e stejnolehlosti ˇ sen´ı konstrukˇcn´ıch u Reˇ ´loh uˇzit´ım stejnolehlosti ´ Zad´an´ı DU Z´avˇereˇcn´e shrnut´ı
Vyuˇcovac´ı hodina navazuje na t´ema stejnolehlost. V prvn´ı u ´loze jde o konstrukci, kde mezi u ´tvarem dan´ ym a hledan´ ym existuje vztah stejnolehlosti. V dalˇs´ıch pˇr´ıkladech se ˇza´ci nauˇc´ı vyuˇz´ıvat stejnolehlosti k ˇreˇsen´ı takov´ ych konstrukˇcn´ıch u ´loh, kde je v´ yhodn´e nejprve sestrojit pomocn´ yu ´tvar splˇ nuj´ıc´ı podm´ınky na tvar hledan´eho obrazce, n´aslednˇe urˇcit stˇred stejnolehlosti a pˇrev´est pomoc´ı n´ı tento u ´tvar na u ´tvar hledan´ y. ´ Uvod Opakov´an´ı pojmu stejnolehlost + souvislost se stˇredovou soumˇernost´ı.
Definice 7.5 Stejnolehlost. Stejnolehlost (homotetie) se stˇredem S a koeficientem κ 6= 0 je zobrazen´ı H(S, κ), kter´e pˇriˇrazuje: • Kaˇzd´emu bodu X 6= S bod X 0 tak, ˇze plat´ı: |SX 0 | = |κ||SX|, pˇritom pro κ > 0 leˇz´ı bod X 0 na polopˇr´ımce SX, pro κ < 0 je bod X 0 bodem polopˇr´ımky opaˇcn´e • Bodu S bod S 0 = S.
115
Pˇ r´ıklad 7.1 (Konstrukce stejnolehl´eho troj´ uheln´ıku) K dan´emu rovnostrann´emu troj´ uheln´ıku ABC se stranou d´elky a = 4 cm sestroj troj´ uheln´ık stejnolehl´ y, je-li stˇred stejnolehlosti v tˇeˇziˇsti troj´ uheln´ıku a κ = −2. ˇ sen´ı Reˇ Polohov´a u ´loha se tˇremi hledan´ ymi body (vrcholy troj´ uheln´ıku). Rozbor Hledan´e body: A0 , B 0 , C 0 Hledan´e body urˇc´ıme jako obrazy vrchol˚ u troj´ uheln´ıku ABC ve stejnolehlosti se stˇredem S = T , T je tˇeˇziˇstˇe troj´ uheln´ıku ABC (obr. 7.40): H(S = T ; κ = −2): A 7−→ A0 , B 7−→ B 0 , C 7−→ C 0 .
Obr´azek 7.40: N´aˇcrtek Postup konstrukce 1. Troj´ uheln´ık ABC podle vˇety sss (a = 4 cm) 2. C1 ; C1 je stˇred AB 3. B1 ; B1 je stˇred AC 4. tc , tb ; tb = BB1 , tc = CC1 5. T ; T ∈ tc ∩ tb 6. A0 , B 0 , C 0 ; H(S = T ; κ = −2): A 7−→ A0 , B 7−→ B 0 , C 7−→ C 0 7. Troj´ uheln´ık ABC Zkouˇ ska Plyne z rozboru konstrukce. ´ Uloha m´a pr´avˇe jedno ˇreˇsen´ı (obr. 7.41).
116
Obr´azek 7.41: Konstrukce k pˇr´ıkladu 7.1
Pˇ r´ıklad 7.2 Je d´an konvexn´ı u ´hel M V N a jeho vnitˇrn´ı bod A. Ved’te bodem A pˇr´ımku p tak, aby vyt´ınala na ramenech u ´hlu M V N u ´seky, jejichˇz d´elky jsou v pomˇeru 2:3. ˇ sen´ı Reˇ Polohov´a u ´loha se dvˇema hledan´ ymi body. Rozbor Hledan´e body: P , Q Nejprve sestroj´ıme libovolnou u ´seˇcku, kter´a vyt´ın´a na ramenech poˇzadovan´e u ´seky, pomoc´ı stejnolehlosti sestroj´ıme jej´ı obraz proch´azej´ıc´ı bodem A (obr. 7.42). Zvol´ıme jednotkov´e vzd´alenosti na jednotliv´ ych ramenech napˇr. 1 cm, d´ale pak body: P 0 ∈ V M, |V P 0 | = 2 cm, Q0 ∈ V N, |V Q0 | = 3 cm, H(S = V ): ↔ P 0 Q0 7−→↔ P Q tak, ˇze A ∈ P Q.
117
Obr´azek 7.42: N´aˇcrtek Konstrukce 1. 6
MV N
2. P 0 ; P 0 ∈ V M, |V P 0 | = 2 cm 3. Q0 ; Q0 ∈ V N, |V Q0 | = 3 cm 4. ↔ P 0 Q0 5. p; H(S = V ): ↔ P 0 Q0 7−→↔ P Q, A ∈ p
Obr´azek 7.43: Konstrukce k pˇr´ıkladu 7.2
Zkouˇ ska Troj´ uheln´ıky P V Q a P 0 V Q0 jsou podobn´e podle vˇety uu (spoleˇcn´ yu ´hel u vrcholu V a souhlasn´e u ´hly u vrchol˚ u P , P 0 ), proto tak´e |V P | : |V Q| = 2 : 3. ´ Uloha m´a vˇzdy dvˇe ˇreˇsen´ı, z´avis´ı na volbˇe pomˇeru u ´sek˚ u, tj. bud’ |V P | : |V Q| = 2 : 3 (obr. 7.43) nebo |V P | : |V Q| = 3 : 2.
118
Pˇ r´ıklad 7.3 Sestroj troj´ uheln´ık, jsou-li d´any jeho dva vnitˇrn´ı u ´hly o velikostech α = 45◦ , β = 60◦ a d´elka tˇeˇznice tc = 4 cm. ˇ sen´ı Reˇ Polohov´a u ´loha s dvˇema hledan´ ymi body. Rozbor Hledan´e body: A, B Nejprve sestroj´ıme libovoln´ y pomocn´ y troj´ uheln´ık A0 B 0 C 0 , jehoˇz vnitˇrn´ı u ´hly maj´ı 0 ◦ 0 ◦ velikost α = α = 45 , β = β = 60 . Uˇzit´ım stejnolehlosti se stˇredem v bodˇe C 0 = C sestroj´ıme troj´ uheln´ık ABC, jehoˇz tˇeˇznice m´a poˇzadovanou d´elku tc = 3 cm (obr. 7.44). H(S = C = C 0 ): t0c 7−→ tc , A0 7−→ A, B 0 7−→ B.
Obr´azek 7.44: N´aˇcrtek Konstrukce 1. Libovoln´ y troj´ uheln´ık A0 B 0 C 0 , α0 = 45◦ , β 0 = 60◦ 2. C10 ; C10 je stˇred A0 B 0 3. t0c ; tc = CC1 4. A, B; H(S = C = C 0 ): t0c 7−→ tc , A0 7−→ A, B 0 7−→ B 5. Troj´ uheln´ık ABC Zkouˇ ska Kaˇzd´e dva stejnolehl´e u ´tvary, tedy tak´e troj´ uheln´ıky ABC a A0 B 0 C 0 jsou podobn´e tc s koeficientem podobnosti k = |κ| = 0 , odpov´ıdaj´ıc´ı si vnitˇrn´ı u ´hly podobn´ ych tc troj´ uheln´ık˚ u jsou shodn´e. ´ Uloha m´a pr´avˇe jedno ˇreˇsen´ı (obr. 7.45).
119
Obr´azek 7.45: Konstrukce k pˇr´ıkladu 7.3
´ Zad´ an´ı DU Sestroj troj´ uheln´ık ABC, je-li d´ano α =45◦ , β =60◦ , r = 5 cm, kde r je polomˇer kruˇznice troj´ uheln´ıku opsan´e . Pˇ r´ıklad 7.4 Jsou d´any dvˇe r˚ uznobˇeˇzky a, b a bod M , kter´ y neleˇz´ı na ˇza´dn´e z nich. Sestrojte kruˇznici, kter´a proch´az´ı bodem M a dot´ yk´a se pˇr´ımek a, b. ˇ sen´ı Reˇ Pr´ace s uˇcebnic´ı (ˇreˇsen´ y pˇr´ıklad, uˇcebnice str. 176/pˇr´ıklad 5)). Z´ avˇ ereˇ cn´ e shrnut´ı Kromˇe shodnost´ı lze k ˇreˇsen´ı u ´loh vyuˇz´ıvat tak´e podobn´a zobrazen´ı, zejm´ena stejnolehlost. Stejnolehlost je vhodn´e uˇz´ıt napˇr´ıklad pˇri sestrojov´an´ı troj´ uheln´ıku, je-li jeden z dan´ ych prvk˚ uu ´seˇcka dan´e velikosti a ostatn´ı prvky jsou u ´hly dan´e velikosti, pomˇer velikost´ı jeho stran ˇci pˇr´ıˇcek. Stejnˇe dobˇre lze stejnolehlost vyuˇz´ıt pˇri sestrojen´ı obrazce, kter´ y m´a obsahovat dan´ y bod.
120
7.2.8
T´ ema: Algebraick´ a metoda ˇ reˇ sen´ı konstrukˇ cn´ıch u ´ loh
C´ıl hodiny: ˇ ak um´ı aplikovat Pythagorovu a Eukleidovy vˇety pˇri konstrukci u Z´ ´seˇcek dan´ ych iracion´aln´ıch d´elek, zvl´ad´a rozdˇelit danou u ´seˇcku v dan´em pomˇeru a na n shodn´ ych d´ıl˚ u. Obsah hodiny: 1. 2. 3. 4. 5.
Motivaˇcn´ı pˇr´ıklad V´ yklad metody uˇzit´ı v´ ypoˇctu pˇri ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh Uˇzit´ı algebraick´e metody k sestrojen´ı u ´seˇcky dan´e iracion´aln´ı d´elky ´ Uloha na rozdˇelen´ı u ´seˇcky v dan´em pomˇeru Z´avˇereˇcn´e shrnut´ı — kdy a jak vyuˇz´ıv´ame algebraickou metodu
V t´eto hodinˇe se budeme vˇenovat konstrukˇcn´ım u ´loh´am, kde bude tˇreba vyuˇz´ıt v´ ypoˇctu. Hodina je koncipov´ana jako v´ ykladov´a s n´aslednou aplikac´ı na konkr´etn´ıch pˇr´ıkladech. Motivaˇcn´ı pˇr´ıklad: Pˇ r´ıklad 8.1 √ Sestroj u ´seˇcku, kter´a m´a pˇri zvolen´e jednotkov´e u ´seˇcce d´elku 10. ˇ sen´ı Reˇ √ ´ Zvol´ıme jednotku d´elky 1 cm. Ukolem je sestrojit u ´seˇcku o d´elce x = 10 cm. Pro danou odmocninu plat´ı: √ √ √ 10 = 9√+ 1 = √ 32 + 12 , tedy x = 10 = 32 + 12 , resp. x2 = 32 + 12 . Hled´ame u ´seˇcku, kde druh´a mocnina jej´ı d´elky je d´ana souˇctem druh´ ych mocnin d´elek u ´seˇcek 3 cm a 1 cm. Vyuˇzijeme Pythagorovu vˇetu pro pravo´ uhl´ y troj´ uheln´ık, pˇreponou je hledan´a u ´seˇcka x a odvˇesnami u ´seˇcky o d´elk´ach 3 cm a 1 cm. Troj´ uheln´ık snadno sestroj´ıme podle vˇety sss (obr. 7.46). √ Je-li u ´kolem sestrojit u ´seˇcku iracion´aln´ı d´elky x = y , snaˇz´ıme se nal´ezt takov´a ˇc´ısla, jejichˇz souˇcet druh´ ych mocnin d´av´a z´aklad t´eto odmocniny a n´aslednˇe za vyuˇzit´ı Pythagorovy vˇety m˚ uˇzeme takovouto u ´seˇcku jednoduˇse sestrojit (jde o typ z´akladn´ı u ´lohy vedouc´ı k uˇzit´ı algebraick´e metody, viz kapitola 3.5.3). Obdobnˇe m˚ uˇzeme z´aklad odmocniny rozloˇzit na rozd´ıl druh´ ych odmocnin s t´ım, ˇze tentokr´at by hledan´a u ´seˇcka tvoˇrila jednu z odvˇesen pravo´ uhl´eho troj´ uheln´ıku.
121
Obr´azek 7.46: Konstrukce k pˇr´ıkladu 8.1 √ • V´ yraz x = a2 + b2 vyjadˇruje d´elku pˇrepony pravo´ uhl´eho troj´ uheln´ıku s odvˇesnami o d´elk´ach a, b √ • V´ yraz x = a2 − b2 vyjadˇruje d´elku odvˇesny pravo´ uhl´eho troj´ uheln´ıku, jehoˇz pˇrepona m´a d´elku a a druh´a odvˇesna d´elku b Pˇ r´ıklad 8.2 Obd´eln´ık m´a strany o d´elk´ach a = 4 cm, b = 3 cm. Sestroj ˇctverec stejn´eho obsahu. ˇ sen´ı Reˇ Rozbor Nelze vyuˇz´ıt Pythagorovy vˇety, je tˇreba nal´ezt jin´ y postup. Pro stranu hledan´eho ˇctverce plat´ı: x2 = a · b = 4 · 3 (cm). Pˇr´ıklad vede na vyuˇzit´ı Eukleidov´ ych vˇet: V kaˇzd´em pravo´ uhl´em troj´ uheln´ıku ABC, kde a, b jsou odvˇesny, v je v´ yˇska k pˇreponˇe c a ca , cb jsou u ´seky pˇrepony pˇrilehl´e k odpov´ıdaj´ıc´ım odvˇesn´am plat´ı: v 2 = ca cb (Euklidova vˇeta o v´ yˇsce) 2 a = cca , b = ccb (Eukleidova vˇeta o odvˇesnˇe). 2
V pˇr´ıpadˇe uˇzit´ı vˇety o v´ yˇsce je hledan´a u ´seˇcka v´ yˇskou pravo´ uhl´eho troj´ uheln´ıku ABC spuˇstˇen´a na pˇreponu o d´elce a + b = 4 + 3 = 7 (cm).
122
Konstrukce ´ cka AB; |AB| = a + b = 7 cm 1. Useˇ 2. P ; P ∈ AB ∧ |AP | = a = 4 cm 3. n; n⊥AB ∧ P ∈ n 4. τAB 5. C; C ∈ n ∩ τAB √ 6. x; x = |P C| = 3 · 4 ˇ 7. Ctverec DP CE
Obr´azek 7.47: Konstrukce pˇr. 8.2
Obdobnˇe by se dala vyuˇz´ıt tak´e Eukleidova vˇeta o odvˇesnˇe (viz uˇcebnice str. 116). Pozn´ amka √ ´ cku d´elky x = a · b naz´ Useˇ yv´ame geometrick´ y pr˚ umˇer u ´seˇcek o d´elk´ach a, b.
123
Pˇ r´ıklad 8.3 √ Jsou d´any u ´seˇcky d´elek a, b. Sestroj u ´seˇcku o d´elce a2 + b2 + ab. ˇ sen´ı Reˇ ´ Ulohu budeme ˇreˇsit postupnou konstrukc´ı d´ılˇc´ıch u ´seˇcek: Uˇzit´ım Eukleidovy vˇety o v´ yˇsce sestroj´ıme pomocnou u ´seˇcku m, kde m2 = a · b, uˇzit´ım Pythagorovy vˇety pomocnou u ´seˇcku c, pro niˇz plat´ı: c 2 = a2 + b 2 . M´ame-li sestrojeny u ´seˇcky m a c, m˚ uˇzeme opˇet uˇzit´ım Pythagorovy vˇety sestrojit tak´e hledanou u ´seˇcku x takovou, ˇze x=
√ √ c2 + m2 = a2 + b2 + ab.
T´ım je u ´loha vyˇreˇsena. ´ Zad´ an´ı DU √ Sestroj u ´seˇcku x = a2 + b2 + ab podle postupu v pˇr. 8.3, je-li a = 4 cm, b = 3 cm. Dalˇs´ım typem u ´loh jsou takov´e konstrukˇcn´ı u ´lohy, kde je u ´kolem rozdˇelit u ´seˇcku v dan´em pomˇeru ˇci na n shodn´ ych d´ıl˚ u. Tyto u ´lohy lze snadno ˇreˇsit konstrukˇcnˇe (eukleidovsky) uˇzit´ım v´ ypoˇctu a podobnosti. Pˇ r´ıklad 8.4 Danou u ´seˇcku AB o d´elce 5 cm rozdˇelte bodem C tak, aby platilo: AC : CB = 5 : 2. ˇ sen´ı Reˇ Polohov´a u ´loha s jedn´ım hledan´ ym bodem. Rozbor Hledan´ y bod: C ´ cku rozdˇel´ıme na 7 shodn´ Useˇ ych d´ıl˚ u, kde pro bod C bude platit, ˇze AC : CB = 5 : 2. K tomu vyuˇzijeme redukˇcn´ıho u ´hlu BAY , kde na rameno AY naneseme 7 shodn´ ych d´ıl˚ u o libovoln´e d´elce, napˇr. 1 cm. Krajn´ı bod Y spoj´ıme s bodem B (obr. 7.48). D´ale sestroj´ıme obraz troj´ uheln´ıku BAY ve stejnolehlosti se stˇredem A a koefici5 entem κ = . 7 H(S = A): ↔ Y B 7−→↔ XC
124
Obr´azek 7.48: N´aˇcrtek Konstrukce ´ cka AB; AB = 5 cm 1. Useˇ 2. Libovoln´ yu ´hel BAY , |AY | = 7j 3. ↔ BY 4. C; H(S = A): ↔ Y B 7−→↔ XC
Obr´azek 7.49: Konstrukce k pˇr´ıkladu 8.4
Zkouˇ ska Plyne z rozboru konstrukce (troj´ uheln´ıky BAY a CAX jsou podobn´e podle vˇety uu). ´ Uloha m´a pr´avˇe jedno ˇreˇsen´ı (obr. 7.49). Z´ avˇ ereˇ cn´ e shrnut´ı Existuj´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy, kde nevystaˇc´ıme pouze s ˇcistou geometri´ı, ale je potˇreba vyuˇz´ıt v´ ypoˇctu. T´eto metodˇe ˇreˇsen´ı ˇr´ık´ame algebraick´a metoda ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh. Vyuˇz´ıv´ame ji tak´e v pˇr´ıpadˇe, kdy je tˇreba rozdˇelit danou u ´seˇcky v dan´em pomˇeru, resp. rozdˇelit danou u ´seˇcku na n shodn´ ych d´ıl˚ u.
125
Kapitola 8 Uˇ zit´ı informaˇ cn´ıch technologi´ı pˇ ri ˇ ˇ reˇ sen´ı konstrukˇ cn´ıch u ´ loh na SS V souˇcasn´e dobˇe se s v´ ypoˇcetn´ı technikou setk´av´ame t´emˇeˇr ve vˇsech oblastech bˇeˇzn´eho ˇzivota, z´aroveˇ n se tak´e st´av´a ned´ılnou souˇc´ast´ı v´ yuky na ˇskol´ach. Proto vˇenuji nˇekolik ˇra´dk˚ u t´eto pr´ace vyuˇzit´ı poˇc´ıtaˇce pˇri ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh. Budeme-li cht´ıt do v´ yuky tohoto t´ematu zaˇradit poˇc´ıtaˇc, vid´ım n´asleduj´ıc´ı dva zp˚ usoby, jak to prov´est (ve sc´en´aˇr´ıch vyuˇcovac´ıch hodin obsaˇzen´ ych v pˇredchoz´ı kapitole jsem se vˇzdy snaˇzila upozornit na konkr´etn´ı situaci, kdy shled´av´am vyuˇzit´ı poˇc´ıtaˇce jako uˇziteˇcn´e): 1. Vyuˇzit´ım interaktivn´ı tabule, kdy uˇcitel spouˇst´ı pˇr´ısluˇsn´ y program ze sv´eho poˇc´ıtaˇce, ˇza´k prov´ad´ı konstrukce na interaktivn´ı tabuli 2. Vyuˇzit´ım poˇc´ıtaˇcov´e uˇcebny, kdy kaˇzd´ y ˇz´ak (popˇr. ve dvojici) m´a k dispozici vlastn´ı poˇc´ıtaˇc, konstrukce prov´ad´ı pˇr´ımo v nˇem Interaktivn´ı tabule, souˇc´ast t´emˇeˇr kaˇzd´e l´epe vybaven´e ˇskoly, je zjednoduˇsenˇe interaktivn´ı plocha, ke kter´e pˇripojujeme poˇc´ıtaˇc a datov´ y projektor. Datov´ y projektor prom´ıt´a obraz z poˇc´ıtaˇce na povrch tabule a my pˇres ni m˚ uˇzeme prstem, speci´aln´ımi fixy nebo dalˇs´ımi n´astroji ovl´adat poˇc´ıtaˇc, popˇr. pracovat pˇr´ımo s interaktivn´ı tabul´ı. Nejv´ıce rozˇs´ıˇren´e typy interaktivn´ıch tabul´ı jsou SMART Board, Active Board a Interwrite. M´ame dvˇe moˇznosti, jak interaktivn´ı tabuli vyuˇz´ıt. Prvn´ı z nich je pouˇzit´ı nˇekter´eho ze softwaru urˇcen´eho pro tvorbu pˇr´ıprav na interaktivn´ı tabuli, napˇr. ACTIVStudio, ActivInspire atd., kde lze mezi n´astroji tˇechto prostˇred´ı nal´ezt kromˇe jin´eho tak´e prav´ıtko a kruˇz´ıtko. Pomoc´ı nich m˚ uˇzeme prov´adˇet pˇr´ımo na interaktivn´ı tabuli jednoduˇsˇs´ı eukleidovsk´e konstrukce, pˇriˇcemˇz ˇza´ci pˇresnˇe vid´ı, jak oba tyto n´astroje pˇri r´ ysov´an´ı pouˇz´ıt. Tento zp˚ usob zapojen´ı poˇc´ıtaˇce do v´ yuky konstrukˇcn´ıch u ´loh shled´av´am uˇziteˇcnˇejˇs´ı u niˇzˇs´ıch roˇcn´ık˚ u gymn´azi´ı, kde prob´ıran´e konstrukce nejsou pˇr´ıliˇs sloˇzit´e. Zaˇrazen´ı interaktivn´ı tabule je sp´ıˇse jak´ ymsi zpestˇren´ım, neˇz aby nˇejak z´asadnˇe usnadnilo pochopen´ı t´eto l´atky. Jej´ım vyuˇzit´ım vˇsak m˚ uˇzeme 126
podpoˇrit tv˚ urˇc´ı pˇr´ıstup a pracovitost ˇza´k˚ u, protoˇze ta st´ale z˚ ust´av´a na nich. Ani interaktivn´ı tabule totiˇz nevyˇreˇs´ı nic za ˇz´aky, stejnˇe jako tomu je pˇri r´ ysov´an´ı na pap´ır. Pˇri pr´aci s interaktivn´ı tabul´ı mus´ıme vˇsak v poˇc´atku poˇc´ıtat s t´ım, ˇze ˇza´ci se mus´ı nauˇcit ps´at na tabuli, pohybovat s objekty, pracovat s n´astroji. Z´ısk´av´an´ı tˇechto n´avyk˚ u tedy zabere nˇejak´ y ˇcas. V manipulaci s n´astroji prav´ıtko a kruˇz´ıtko nevid´ım zjednoduˇsen´ı oproti klasick´emu r´ ysov´an´ı kˇr´ıdou na tabuli, sp´ıˇse naopak. Nehledˇe na to, ˇze pˇr´ımky a kruˇznice vytvoˇren´e v tˇechto prostˇred´ıch jsou lehce kostrbat´e a pr˚ useˇc´ıky vytvoˇren´ ych kˇrivek nelze pˇresnˇe oznaˇcit. Tud´ıˇz bl´ıˇze neˇz k pˇresn´e konstrukci maj´ı nar´ ysovan´e u ´tvary sp´ıˇse charakter poveden´eho n´aˇcrtku. Na druhou stanu lze ve v´ yuce pomˇernˇe uˇziteˇcnˇe vyuˇz´ıt animac´ı (hlavnˇe u slabˇs´ıch ˇza´k˚ u ˇci niˇzˇs´ıch roˇcn´ık˚ u). Jde o pˇredem nahranou sekvenci jednotliv´ ych krok˚ u konstrukce, kdy po spuˇstˇen´ı ˇza´k n´azornˇe vid´ı, jak kter´ yu ´tvar v pr˚ ubˇehu r´ ysov´an´ı vznik´a. Jako v´ yraznˇejˇs´ı a efektivnˇejˇs´ı vid´ım vyuˇzit´ı interaktivn´ı tabule v podobˇe zvˇetˇsen´eho monitoru poˇc´ıtaˇce, tj. pˇr´ıpad, kdy m´ame spuˇstˇen´ y nˇekter´ y z ˇsirok´e nab´ıdky program˚ u dynamick´e geometrie a prom´ıt´ame jej na interaktivn´ı tabuli. Na n´ı pot´e prov´ad´ıme dotykem stejn´e u ´kony, jako kdybychom sedˇeli pˇred poˇc´ıtaˇcem a pracovali s myˇs´ı. Takto lze interaktivn´ı tabul´ı nahradit klasick´e r´ ysov´an´ı kˇr´ıdou na tabuli, a to pˇresnˇejˇs´ı a ˇcasovˇe m´enˇe n´aroˇcnou formou. Nev´ yhoda je, ˇze s interaktivn´ı tabul´ı m˚ uˇze pracovat vˇzdy jen jeden ˇclovˇek (jeden ˇza´k ˇci uˇcitel). Touto formou bych interaktivn´ı tabuli vyuˇzila v pˇr´ıpadˇe v´ ykladu ˇci demonstraci nˇekter´e sloˇzitˇejˇs´ı konstrukce, kter´a by na klasick´e kˇr´ıdov´e tabuli nemusela b´ yt pˇrehledn´a (jak jsem jiˇz zm´ınila, takov´ y zp˚ usob vyuˇzit´ı naznaˇcuji v pˇredchoz´ı kapitole pˇr´ımo ve sc´en´aˇr´ıch nˇekter´ ych vyuˇcovac´ıch hodin). Jako nejlepˇs´ı zp˚ usob uˇzit´ı poˇc´ıtaˇce pˇri ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh shled´av´am vyuˇzit´ı poˇc´ıtaˇcov´e uˇcebny, kdy m´a kaˇzd´ y ze student˚ u moˇznost samostatnˇe prov´adˇet dynamick´e konstrukce pˇr´ımo v geometrick´em programu ve sv´em poˇc´ıtaˇci. V souˇcasn´e dobˇe je na trhu k dost´an´ı mnoho druh˚ u dynamick´ ych (interaktivn´ıch) geometrick´ ych program˚ u vhodn´ ych pro ˇskoln´ı v´ yuku. Interaktivn´ı geometri´ı ch´apeme takovou, kde prostˇred´ı spolupracuje s uˇzivatelem, napˇr. pˇri konstrukci se dotazuje, nab´ız´ı moˇznosti, komentuje situaci, vytvoˇren´e objekty nejsou definitivn´ı, ale daj´ı se interakc´ı s uˇzivatelem zmˇenit. Dynamick´a geometrie zase dok´aˇze pohybem vn´est nov´ y pohled, kter´ y situaci ozˇrejm´ı pr´avˇe pohybem objekt˚ u [16]. Pojmy dynamick´a a interaktivn´ı geometrie b´ yvaj´ı v r˚ uzn´ ych literatur´ach zamˇen ˇov´any, napˇr. Van´ıˇcek ch´ape dynamickou geometrii jako ˇca´st geometrie interaktivn´ı. Mezi dostupn´e programy dynamick´e geometrie patˇr´ı napˇr. nˇemeck´a Cinderella, p˚ uvodnˇe francouzsk´a Cabri, rakousk´a GeoGebra, ˇcesk´ y GEOM, americk´ y Geometer´s sketchpad, nˇemeck´ y GEONExT a jin´e. Mnoho z tˇechto program˚ u je volnˇe ke staˇzen´ı na internetu, nˇekter´e z nich (napˇr. nejuˇz´ıvanˇejˇs´ı Cabri a GeoGebra) lze dohledat i v ˇcesk´e verzi. Osobnˇe mˇe nejv´ıce zaujala pr´ace v GeoGebˇre, ve kter´e jsem vytv´aˇrela i veˇsker´e 127
konstrukce pouˇzit´e v t´eto pr´aci a kterou bych j´a sama vyuˇz´ıvala pˇri v´ yuce konstrukˇcn´ıch u ´loh, a to konkr´etnˇe v n´asleduj´ıc´ıch situac´ıch: 1. Jako motivaci pro ˇ z´ aky ˇ ci jako zpestˇ ren´ı vyuˇ covac´ı hodiny Pr´ace na poˇc´ıtaˇci je pro ˇza´ky zcela jistˇe atraktivnˇejˇs´ı neˇz tradiˇcn´ı r´ ysov´an´ı do seˇsitu. Je vˇsak tˇreba ohl´ıdat, aby veˇsker´a pozornost ˇza´k˚ u nesklouzla k prozkoum´av´an´ı funkc´ı programu m´ısto pˇrem´ yˇslen´ı nad zadanou u ´lohou. 2. Pˇ ri ˇ reˇ sen´ı parametrick´ ych u ´ loh ˇ Reˇs´ı-li studenti takov´eto u ´lohy na pap´ıˇre, provedou diskusi pro vˇsechny moˇzn´e hodnoty parametru a vˇzdy nar´ ysuj´ı hledan´ y u ´tvar pouze pro jednu konkr´etn´ı hodnotu parametru. Vyuˇzit´ım dynamick´ ych geometrick´ ych program˚ u lze zmˇenou polohy voln´ ych prvk˚ u hotov´e konstrukce nechat plynule pˇrekreslit zbytek konstrukce se zachov´an´ım vazeb. T´ım konstrukce jakoby oˇz´ıv´a a ˇza´ci mohou sledovat, jak se bude mˇenit poˇcet ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy se zmˇenou parametru. Nejsou tedy zatˇeˇzov´ani nutnost´ı si situaci pˇredstavit a vyvodit z´avˇery a l´epe si proto uvˇedomuj´ı jednotliv´e vztahy a souvislosti. 3. Pˇ ri realizaci sloˇ zitˇ ejˇ s´ı konstrukce Nˇekter´e konstrukce je vzhledem k velk´emu mnoˇzstv´ı ˇcar takˇrka nemoˇzn´e zrealizovat na tabuli klasicky kˇr´ıdou ˇci fixem. V tomto pˇr´ıpadˇe je vyuˇzit´ı geometrick´eho programu velmi uˇziteˇcn´e. Zejm´ena proto, ˇze lze v prov´adˇen´e konstrukci nechat nˇekter´e pomocn´e objekty skr´ yt, coˇz je pˇri r´ ysov´an´ı na tabuli/do seˇsitu nere´aln´e. T´ım se cel´a konstrukce mnohon´asobnˇe zpˇrehledn´ı. Z´aroveˇ n jedn´a-li se o obt´ıˇznˇejˇs´ı u ´lohu, kdy ˇza´k˚ um nen´ı nˇekter´ y z proveden´ ych krok˚ u jasn´ y ˇci ho neprovedou spr´avnˇe, mohou se vˇzdy pouˇzit´ım tlaˇc´ıtka zpˇet vr´atit. To je tak´e jednou z velk´ ych v´ yhod oproti r´ ysov´an´ı na tabuli/do seˇsitu. Shrnu-li v´ yhody prov´adˇen´ı konstrukc´ı v dynamick´ ych geometrick´ ych programech, pak jednou z nejvˇetˇs´ıch je zcela jistˇe pˇresnost r´ ysov´an´ı. Ovl´ad´an´ı n´astroj˚ u vˇetˇsiny program˚ u je naprosto intuitivn´ı, z vlastn´ı zkuˇsenosti v´ım, ˇze ˇz´aci se nauˇc´ı pracovat v tomto prostˇred´ı velmi rychle, tud´ıˇz jako jednu z dalˇs´ıch v´ yhod m˚ uˇzeme vidˇet ˇcasovou u ´sporu vzhledem k rychlosti proveden´ı konstrukce v poˇc´ıtaˇci ve srovn´an´ı s r´ ysov´an´ım na pap´ır. D´ale lze hotov´e konstrukce ukl´adat, zpˇetnˇe se k nim vracet, popˇr. je mˇenit. Pracujemeli s nadanˇejˇs´ımi studenty, m˚ uˇzeme je nechat vytv´aˇret makra — nov´e vlastn´ı n´astroje, kter´e lze zaˇradit do z´akladn´ı nab´ıdky n´astroj˚ u a nad´ale je vhodnˇe vyuˇz´ıvat. Dalˇs´ı z v´ yhod je jednoduch´a kontrola, zda student opravdu provedl danou konstrukci spr´avnˇe, tj. zda ji nenaˇsvindloval“. M˚ uˇzeme pohnout nˇekter´ ym z voln´ ych prvk˚ u, a pakliˇze ˇz´ak ” r´ ysoval spr´avnˇe, konstrukce se nezboˇr´ı“, v re´aln´em ˇcase se pˇrekresl´ı v z´avislosti na nov´e ” poloze posunut´eho prvku. Takovouto rychlou kontrolu n´am statick´ y obr´azek v seˇsitˇe neumoˇzn ˇuje. Stejnˇe tak i samotn´ y ˇz´ak manipulac´ı s vhodn´ ymi objekty dost´av´a okamˇzitou zpˇetnou vazbu, t´ım se st´av´a samostatnˇejˇs´ı, m´enˇe z´avisl´ y na uˇciteli. V neposledn´ı ˇradˇe je r´ ysov´an´ı na poˇc´ıtaˇci velk´ ym ulehˇcen´ım pro manu´alnˇe m´enˇe zruˇcn´e ˇza´ky, kdy k proveden´ı cel´e konstrukce staˇc´ı pouh´a myˇs poˇc´ıtaˇce.
128
Jako nev´ yhoda se m˚ uˇze jevit ˇcasov´a n´aroˇcnost dom´ac´ı pˇr´ıpravy uˇcitele. Na druhou stranu existuje mnoho zpracovan´ ych v´ yukov´ ych materi´al˚ u t´ ykaj´ıc´ıch se pr´avˇe ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh, kter´e lze pˇri v´ yuce pˇr´ımo vyuˇz´ıt, ˇci je vhodnˇe pˇredˇelat pro vlastn´ı potˇreby. ˇ v Havl´ıˇckovˇe Brodˇe Mgr. Bronislav N´aNapˇr´ıklad na internetov´ ych str´ank´ach [62] ZS vojsk´ y poskytuje celou sadu pˇr´ıprav pro pr´aci s interaktivn´ı tabul´ı v hodinˇe matemaˇ Vyuˇzit´ı pˇr´ımo program˚ tiky pro druh´ y stupeˇ n ZS. u dynamick´e geometrie lze pak nal´ezt v [16] J. Van´ıˇcka ˇci na v´ yukov´em CD Mikul´aˇssk´eho Gymn´azia, kter´e obsahuje nˇekolik ˇ des´ıtek pˇr´ıprav (nejen) pro v´ yuku konstrukˇcn´ıch u ´loh na SS. Dalˇs´ım ze zdroj˚ u, kter´e lze pˇri pˇr´ıpravˇe v´ yuky na poˇc´ıtaˇci vyuˇz´ıt, je jiˇz v pˇredchoz´ı kapitole zm´ınˇen´e zpracov´an´ı Apolloniov´ ych u ´loh dostupn´e z [52] ˇci webov´e str´anky ˇ [63] k uˇcebnici Matematika pro SOS. Na posledn´ıch zm´ınˇen´ ych webov´ ych str´ank´ach je k nalezen´ı tak´e kompletn´ı ˇreˇsen´ı Apolloniov´ ych u ´loh, d´ale konstrukce spoleˇcn´ ych teˇcen dvou kruˇznic ˇci dˇelen´ı u ´seˇcky v pomˇeru 2:3. Vˇsechny tyto u ´lohy jsou zpracov´any v programu GeoGebra. Jako nejuˇziteˇcnˇejˇs´ı internetov´ y odkaz, se kter´ ym jsem se pˇri psan´ı t´eto pr´ace setkala, shled´av´am webov´e str´anky [51] jiˇz zmiˇ novan´eho J. Van´ıˇcka. Kromˇe mnoho dalˇs´ıch velmi uˇziteˇcn´ ych odkaz˚ u zde lze v sekci T´emata“ dohledat jednak sadu obr´azk˚ u z obyˇcejn´e ” uˇcebnice matematiky pro 6. – 8. tˇr´ıdy ( Obˇzivl´a uˇcebnice“), tak Sb´ırku u ´loh pro v´ıcelet´a ” gymn´azia (A. Vrba), kde jsou v Cabri ˇreˇseny konkr´etn´ı u ´lohy z [45], vˇcetnˇe podrobn´eho vysvˇetlen´ı a metodick´ ych pˇripom´ınek k u ´loh´am. V neposledn´ı ˇradˇe je na tomto odkazu k nalezen´ı p˚ uvodnˇe diplomov´a pr´ace (zde v podobˇe webov´ ych str´anek), poskytuj´ıc´ı n´amˇety k vyuˇzit´ı Cabri Geometrie. CD pˇriloˇzen´e k t´eto pr´aci obsahuje dynamick´e konstrukce jak z ˇc´asti teoretick´e, tak z ˇca´sti metodick´e. V diplomov´e pr´aci jsou vyuˇzity v podobˇe statick´ ych obr´azk˚ u. Ve v´ yuce je lze pouˇz´ıt v r´amci jednotliv´ ych sc´en´aˇr˚ u jako uk´azku spr´avn´ ych ˇreˇsen´ı jednotliv´ ych u ´loh, popˇr. jako z´aklad pro vlastn´ı pˇr´ıpravy. Zamysl´ım-li se nad t´ım, kolik ˇcasu bych j´a osobnˇe vidˇela jako optim´aln´ı vˇenovat pr´aci s poˇc´ıtaˇcem pˇri v´ yuce konstrukˇcn´ıch u ´loh, pak s pˇrihl´ednut´ım k informac´ım z´ıskan´ ym v pr˚ ubˇehu psan´ı t´eto pr´ace mus´ım ˇr´ıci, ˇze oproti p˚ uvodn´ımu, pomˇernˇe radik´aln´ımu, n´azoru dnes na celou vˇec nahl´ıˇz´ım ponˇekud odliˇsnˇe. Neˇz jsem zaˇcala pr´aci ps´at, zast´avala jsem sp´ıˇse tradiˇcn´ı n´azor, tedy z˚ ustat u r´ ysov´an´ı tuˇzkou na pap´ır, poˇc´ıtaˇc a pˇr´ısluˇsn´e programy jsem ch´apala sp´ıˇse jako nˇeco nav´ıc, neˇz bˇeˇznou souˇca´st v´ yuky konstrukˇcn´ım u ´loh´am. Tento m˚ uj n´azor vˇsak souvisel sp´ıˇse s neznalost´ı, nemˇela jsem ucelenou pˇredstavu, co vˇse je v souˇcasn´e dobˇe v souvislosti s v´ yukou tohoto t´ematu dostupn´e a v podstatˇe pˇripraven´e k pouˇzit´ı. V pr˚ ubˇehu zpracov´av´an´ı diplomov´e pr´ace jsem se setkala s r˚ uzn´ ymi programy, v´ yukovou informaˇcn´ı technologi´ı a publikacemi, kter´e pˇri troˇse snahy a minimu vˇenovan´eho ˇcasu 129
lze pomˇernˇe efektivnˇe vyuˇz´ıt ve vlastn´ı v´ yuce. Mˇela jsem moˇznost uˇcit ve tˇr´ıdˇe, kde ˇza´ci poprv´e pracovali v programu GeoGebra a jejich reakce byla v´ıce neˇz pozitivn´ı. Uˇz proto si mysl´ım, ˇze m´a smysl v´ yuku t´ımto smˇerem inovovat. Nepˇreceˇ novala bych v´ yznam poˇc´ıtaˇce jako takov´eho a rozhodnˇe se zcela nevzd´av´am tradiˇcn´ıho r´ ysov´an´ı, na druhou stranu ale vid´ım t´emˇeˇr jako nutnost (hlavnˇe do budoucna) alespoˇ n urˇcit´ y ˇcas v´ yuky dynamick´ ym geometrick´ ym program˚ um vˇenovat. Nehledˇe na to, ˇze tohoto trendu si vˇs´ımaj´ı tak´e autoˇri uˇcebnic a sami pˇrich´azej´ı s nov´ ymi interaktivn´ımi uˇcebnicemi matematiky. V souˇcasn´e dobˇe je t´emˇeˇr v kaˇzd´e uˇcebnˇe k dispozici pl´atno s dataprojektorem, tud´ıˇz minim´alnˇe v t´eto podobˇe lze hotov´e applety vyuˇz´ıt. Sp´ıˇse se ale pˇrikl´an´ım k zapojen´ı ” ˇza´k˚ u“, nechat je samostatnˇe prov´adˇet konstrukce na vlastn´ım poˇc´ıtaˇci, at’ uˇz doma nebo ve ˇskole. Napˇr´ıklad dom´ac´ı u ´kol v podobˇe nˇejak´e konstrukce na poˇc´ıtaˇci bude pro ˇza´ky urˇcitˇe mnohem zaj´ımavˇejˇs´ı. Z´aroveˇ n pˇri zmˇenˇe nˇekter´ ych parametr˚ u konstrukˇcn´ı u ´lohy ˇci v pˇr´ıpadˇe podobn´ ych u ´loh si m˚ uˇze student otestovat znalosti hned na nˇekolika pˇr´ıkladech najednou (jednotliv´a ˇreˇsen´ı si v pr˚ ubˇehu ukl´ad´a), aniˇz by musel kaˇzdou u ´lohu r´ ysovat vˇzdy od zaˇca´tku, coˇz bezesporu ocen´ı.
130
Kapitola 9 Z´ avˇ er C´ılem t´eto pr´ace bylo metodicky zpracovat nˇekolik vyuˇcovac´ıch hodin vˇenovan´ ych konstrukˇcn´ım u ´loh´am ˇreˇsen´ ym na stˇredn´ı ˇskole. Na stˇredn´ı ˇskole jsou konstrukˇcn´ı u ´lohy ˇreˇseny eukleidovsky, tj. pomoc´ı prav´ıtka a kruˇz´ıtka. Pojem Eukleidovsk´e konstrukce je vysvˇetlen ve stejnojmenn´em odstavci kapitoly 3. O tom, jak rozhodnout, zda je ˇci nen´ı dan´a u ´loha eukleidovsky ˇreˇsiteln´a, pojedn´av´a kapitola 4. V pˇr´ıpadˇe eukleidovsky neˇreˇsiteln´ ych u ´loh lze vyuˇz´ıt pˇribliˇzn´ ych konstrukc´ı — nˇekter´e z nich jsou obsahem kapitoly 5. Chceme-li danou konstrukˇcn´ı u ´lohu ˇreˇsit, je potˇreba vybrat vhodnou metodu ˇreˇsen´ı a nevynechat ˇza´dnou z f´az´ı, ze kter´ ych se u ´pln´e ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ı u ´lohy skl´ad´a. Vˇsechny tyto potˇrebn´e znalosti jsem se pokusila shrnout v kapitole 3, jejichˇz aplikaci ukazuji na ˇreˇsen´ ych pˇr´ıkladech bud’ pˇr´ımo v textu, nebo odkazuji na pˇr´ıklad zaˇrazen´ y v nˇekter´em ze sc´en´aˇr˚ u vyuˇcovac´ıch hodin. Prvn´ı vyuˇcovac´ı hodina je vˇenov´ana t´ematu mnoˇziny vˇsech bod˚ u dan´e vlastnosti, v dalˇs´ı hodinˇe je prob´ır´an pojem konstrukˇcn´ı u ´loha a jsou zde prov´adˇeny z´akladn´ı eukleidovsk´e konstrukce. Ve tˇret´ı vyuˇcovac´ı hodinˇe jsou ˇreˇseny konstrukˇcn´ı u ´lohy uˇzit´ım metody mnoˇzin vˇsech bod˚ u dan´e vlastnosti, ˇctvrt´a vyuˇcovac´ı hodina je vˇenov´ana konstrukc´ım kruˇznic. V n´asleduj´ıc´ıch tˇrech sc´en´aˇr´ıch vyuˇcovac´ıch hodin jsou ˇreˇseny konstrukˇcn´ı u ´lohy uˇzit´ım metody geometrick´ ych zobrazen´ı. Posledn´ı vyuˇcovac´ı hodina je pak vˇenov´ana ˇreˇsen´ı konstrukˇcn´ıch u ´loh algebraickou metodou. Tyto sc´en´aˇre maj´ı slouˇzit jako hotov´e pˇr´ıpravy pro vyuˇcov´an´ı konstrukˇcn´ım u ´loh´am. Nepokr´ yvaj´ı vˇsak t´ema konstrukˇcn´ıch u ´loh kompletnˇe (je-li ˇza´douc´ı proloˇzit zpracovan´e hodiny nˇekterou dalˇs´ı vyuˇcovac´ı hodinou, zejm´ena opakovac´ı, uv´ad´ım to pˇr´ımo v dan´e pˇr´ıpravˇe). Vˇsechny ˇreˇsen´e pˇr´ıklady jsou doplnˇeny o konstrukci v programu GeoGebra, ty lze bˇehem vyuˇcov´an´ı tak´e vyuˇz´ıt. Stejnˇe dobˇre lze vyuˇz´ıt volnˇe staˇziteln´ ych dynamick´ ych program˚ u (GeoGebra je jedn´ım z nich) a nechat ˇza´ky prov´adˇet prob´ıran´e konstrukce u tabule, samostatnˇe na poˇc´ıtaˇci ˇci je v t´eto formˇe zadat jako dom´ac´ı u ´kol. T´ım se konstrukˇcn´ı u ´lohy stanou pro ˇza´ky jistˇe atraktivnˇejˇs´ı a moˇzn´a je to jedna z cest k jejich snadnˇejˇs´ımu pochopen´ı ˇza´ky.
131
Literatura ´ [1] Holub´aˇr, J.: O method´ ach rovinn´ ych konstrukc´ı. (Uloha Apolloniova a u ´lohy ˇ pˇr´ıbuzn´e.) Praha: JCSMF, 1949. ˇ [2] Koˇr´ınek, V.: Z´ aklady algebry. Praha: NCSAV, 1953. ˇ [3] Stalmaˇ sek, J.: Te´ oria geometrick´ ych konˇ strukci´ı. (Skripta.) Bratislava: SPN, 1955. ˇ [4] Stalmaˇ sek, J.: Geometrick´ e konˇ strukcie. Bratislava: SNTL, 1959. [5] Vyˇs´ın, J. a kol.: Geometrie pro pedagogick´ e fakulty. I. d´ıl. Praha: SPN, 1965. ˇ [6] Sofr, B.: Eukleidovsk´ e geometrick´ e konˇ strukcie. Bratislava: ALFA, 1976. [7] Kowal, S.: Matematika pro voln´ e chv´ıle. Praha: SNTL, 1986. ˇ cek, J. — Vanˇcura, J.: Geometrie troj´ [8] Svrˇ uheln´ıka. Praha: SNTL, 1988. [9] Hejn´y, M. a kol.: Te´ oria vyuˇ covania matematiky 2. Bratislava: SPN, 1990. ´ AV CR, ˇ 1996. [10] Kuˇrina, F.: Deset pohled˚ u na geometrii. Praha: MU [11] Martin, G. E.: Geometric Constructions. New York: Springer-Verlag, 1998. ˇ 2002. [12] L´aviˇcka, M.: Geometrie 1. (Skripta.) Plzeˇ n: ZCU, [13] Pomykalov´a, E.: Konstrukˇ cn´ı u ´ lohy v matematice na gymn´ aziu. 8. setk´an´ı uˇcitel˚ u matematiky vˇsech typ˚ u a stupˇ n˚ u ˇskol, 2002, str. 251 – 254. [14] Eukleides z Alexandrie: Z´ aklady, Knihy I – IV. (Ed. P. Vopˇenka) Nymburk: OPS, 2007. [15] Pol´ak, J.: Pˇ rehled stˇ redoˇ skolsk´ e matematiky. Praha: Prometheus, 2008. (9. vyd´an´ı.) [16] Van´ıˇcek, J.: Poˇ c´ıtaˇ cov´ e kognitivn´ı technologie ve v´ yuce geometrie. Praha: Pedagogick´a fakulta UK, 2009.
132
[17] Pol´ak, J.: Stˇ redoˇ skolsk´ a matematika v u ´ loh´ ach II. Praha: Prometheus, 2011. (2. vyd´an´ı.) [18] Sedl´aˇcek, W. (Josef Vojtˇech): Z´ akladow´ e mˇ eˇ riˇ cstwj ˇ cilo Geometrye. (Tiˇstˇeno novogotick´ ym p´ısmem frakturou.) Praha: Vydavatelstv´ı vdovy Jozefy Feterlov´e z Wildenbrunu, 1822. [19] Jandeˇcka, V.: Geometria pro vyˇ sˇ s´ı gymnasia. (d´ıl prv´ y — Planimetria) Praha: n´akladem spisovatelov´ ym, 1864. [20] Jarol´ımek, V.: Geometrie pro II. a III. tˇ r´ıdu ˇ skol re´ aln´ ych — Planimetrie. ˇ Praha: N´akladem JCM, 1891. [21] Strnad, A.: Geometrie pro vyˇ sˇ s´ı gymnasia. Praha: nakladatel F. Kytka, 1893 (1. vyd´an´ı), 1904 (2. vyd´an´ı I. d´ılu Planimetrie). [22] Bydˇzovsk´y, B. — Vojtˇech, J.: Mathematika pro nejvyˇ sˇ s´ı tˇ r´ıdu re´ alek. Praha: ˇ N´akladem JCM, 1912. [23] Vojtˇech, J.: Geometrie pro IV. a V. tˇ r´ıdu ˇ skol stˇ redn´ıch. Praha: N´akladem ˇ JCSMF, 1924. (5. uprav. vyd´an´ı.) [24] Vinˇs, J.: Geometrie pro ˇ ctvrtou tˇ r´ıdu stˇ redn´ıch ˇ skol (Vyd´ an´ı pro re´ alky ˇ e a reformn´ı re´ aln´ a gymnasia).(Planimetrie — 1. ˇca´st.) Praha: N´akladem Cesk´ grafick´e unie a. s., 1927. ˇ [25] Cech, E.: Geometrie pro 1. – 3. tˇ r´ıdu stˇ redn´ıch a mˇ eˇ st’ansk´ ych ˇ skol. ˇ Praha: N´akladem JCMF, 1943, 1946 (dotisk). [26] Holub´aˇr, J. — Vojtˇech, J.: Geometrie pro V. tˇ r´ıdu stˇ redn´ıch ˇ skol. Praha: ˇ N´akladem JCSMF, 1947. (Upraven´ y dotisk 6. vyd´an´ı.) ˇ [27] Cech, E. a kol.: Geometrie pro tˇ ret´ı tˇ r´ıdu stˇ redn´ıch ˇ skol. Praha: St´atn´ı nakladatelstv´ı uˇcebnic, 1950. ˇ [28] Cech, E. a kol.: Geometrie pro ˇ ctvrtou tˇ r´ıdu stˇ redn´ıch ˇ skol. Praha: St´atn´ı nakladatelstv´ı uˇcebnic, 1950. ˇ [29] Cech, E. a kol.: Matematika pro I. tˇ r´ıdu gymn´ asi´ı. Praha: St´atn´ı nakladatelstv´ı uˇcebnic, 1951. ˇ [30] Cech, E. a kol.: Matematika pro II. tˇ r´ıdu gymn´ asi´ı. Praha: St´atn´ı nakladatelstv´ı uˇcebnic, 1951. [31] Kraemer, E. a kol.: Matematika pro 7.postupn´ y roˇ cn´ık vˇ seobecnˇ e vzdˇ el´ avac´ıch ˇ skol. Praha: SPN, 1954.
133
[32] Dubec, A. a kol.: Matematika pro 8. postupn´ y roˇ cn´ık vˇ seobecnˇ e vzdˇ el´ avac´ıch ˇ skol. Praha: SPN, 1954. [33] Vyˇs´ın, J. a kol.: Geometrie pro 9. aˇ z 11. postupn´ y roˇ cn´ık. Praha: SPN, 1954. ˇ Praha: SPN, 1964. [34] Zedek, M. a kol.: Matematika pro I. roˇ cn´ık SVVS. ˇ [35] Sediv´ y, J. a kol.: Matematika pro I. roˇ cn´ık gymn´ azia. 2. seˇ sit. Praha: SPN, 1978. ˇ ˇ a [36] Schmidtmayer, J. — Petr´anek, O. — Sikola, B.: Matematika 2 pro SPS ˇ SZTS. Praha: SPN, 1979. ˇ [37] Sediv´ y, J. a kol.: Matematika pro gymn´ azia (pro IV. roˇ cn´ık gymn´ azia). 8. seˇ sit. Praha: SPN, 1980. ˇ II. d´ıl. Praha: SPN, 1982. [38] M˝ ullerov´a, J. a kol.: Matematika pro 7. roˇ cn´ık ZS. ˇ I. d´ıl. Praha: SPN, 1983. [39] Bobok, J. a kol.: Matematika pro 8. roˇ cn´ık ZS. ˇ II. d´ıl. Praha: SPN, 1983. [40] Bobok, J. a kol.: Matematika pro 8. roˇ cn´ık ZS. [41] Smida, J. a kol.: Matematika pro I. roˇ cn´ık gymn´ azi´ı. Praha: SPN, 1984. ˇ ˇ a studijn´ı [42] Calda, E. — Petr´anek, O. — Repov´ a, J.: Matematika pro SOS obory SOU - 1. ˇ c´ ast. Praha: SPN, 1984. [43] Rieˇcan, B. a kol.: Matematika pro IV. roˇ cn´ık gymn´ azi´ı. Praha: SPN, 1987. [44] Pomykalov´a, E.: Matematika pro gymn´ azia. Planimetrie. Praha: Prometheus, 1993. [45] Herman, J. a kol.: Matematika pro tercii v´ıcelet´ ych gymn´ azi´ı. 5. d´ıl Geometrick´ e konstrukce. Praha: Prometheus, 1998. ˇ ˇ II. d´ıl. Praha: Prome[46] Sarounov´ a, A. a kol.: Matematika pro 8. roˇ cn´ık ZS. theus, 1999. ˇ 3. d´ıl. Praha: [47] Odv´arko, O. — Kaleˇcek, J.: Matematika pro 8. roˇ cn´ık ZS. Prometheus, 2000. [48] Moln´ar, J. a kol. : Matematika 8. Olomouc: Prodos, 2000. [49] Bitnerov´a, H. — Fuchs, E. — Tlust´y, P.: Matematika 8. Plzeˇ n: Nakladatelstv´ı Fraus, 2009. ˇ Planimetrie. Praha: Prometheus, 2011. [50] Moln´ar, J. : Matematika pro SOS. [51] http://www.pf.jcu.cz/cabri/
134
[52] http://geometrie.kma.zcu.cz/work/AU/ ˇ a-matematika-1 [53] http://www.docstoc.com/docs/18531464/Reck´ [54] http://euler.fd.cvut.cz/predmety/matematika/historie/ [55] http://www.cut-the-knot.org/Curriculum/Geometry/Malfatti.shtml [56] http://svp.muni.cz/ukazat.php?docId=507 [57] http://svp.muni.cz/ukazat.php?docId=378 [58] http://www.is.muni.cz/th/66307/pedf m/Kunes Tomislav [59] http://www.msmt.cz/vzedlavani/ramcovy-vzdelavaci-program-pro-zakladnivzdelavani-verze-2007 [60] http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVPG-2007-07 final.pdf [61] http://www.dagles.klenot.cz/rihova/pravnuhel.pdf [62] http://www.conti-sw.wz.wz [63] http://www.planimetrie.cz [64] http://kmd.fp.tul.cz/lide/zackova/GE1/Mnohouhelniky.pdf
135