RYBÁØSKÝ DEN
IPKOVANÁ NAUÈNÁ STEZKA - èlovìk a hory
Sněžka: je se svými 1602 m n. m. nejvyšší horou Hraničního (Slezského) hřebenu Krkonoš, Sudet, Čech i celého Česka a celého Slezska Je to významná dominanta východní části Krkonoš. Přes vrchol Sněžky prochází česko-polská hranice. Na vrchol vede ze 4,5 km vzdálené Pece pod Sněžkou sedačková lanovka. Severní, polská strana spadá do údolí řeky Lomničky, západní do Úpské rašeliny, jihozápadní část do Obřího dolu, jihovýchodní do údolí Jeleního potoka a východní přecházejí v Obří hřeben
RYBÁØSKÝ DEN
IPKOVANÁ NAUÈNÁ STEZKA - èlovìk a hory
Mont Blanc: (italsky Monte Bianco, v překladu bílá hora) je nejvyšší hora Alp a států EU, vypínající se v Montblanském masivu na francouzsko-italském pomezí do výšky 4810 m n. m. Mont Blanc je tradičně považován za nejvyšší vrchol Evropy, avšak z důvodu nejednotné metodiky pro přesné určení evropsko-asijské hranice bývá tento titul připisován i kavkazské hoře Elbrus (5642 m n. m.). Vrchol hory leží na francouzském území a hornina (tyčící se do nadmořské výšky 4792 m) je kryta ledovým příkrovem o proměnlivé tloušťce 14-2 3 m. Při měření provedeném v září 2 009 byla výška hory stanovena na 4810,45 metrů nad hladinou moře
RYBÁØSKÝ DEN
IPKOVANÁ NAUÈNÁ STEZKA - èlovìk a hory
Elbrus: (balkarsky Минги-Tау, rusky Эльбрус, anglicky Mount Elbrus) je s výškou 5642 metrů nad mořem nejvyšší horou Kavkazu a Ruska. Podle některých názorů na vedení hranice mezi Evropou a Asií se vrchol Elbrusu nachází ještě v Evropě, což by z něho činilo nejvyšší evropskou horu (podrobněji tuto otázku rozebírá článek Evropa). Elbrus je neaktivní sopkou s dvěma vrcholy (západní 5642 m a východní 562 1 m). Vzdálenost obou vrcholů je 1500 metrů. Svahy sopky jsou pokryté ledovci o celkové ploše 138 km . Sněžná čára je na Elbrusu ve výšce 3700 až 4000 m.
RYBÁØSKÝ DEN
IPKOVANÁ NAUÈNÁ STEZKA - èlovìk a hory
Ararat: (turecky Ağrı Dağı, arménsky Արարատ) je s 5137 m nejvyšší horou Turecka i Arménské vysočiny. Nachází se na východě Turecka, několik kilometrů od hranic s Íránem a Arménií. Je též národním symbolem Arménie, kde je známa i pod jménem Masis. Podle Bible někde na Araratských horách přistála po potopě světa Noemova Archa, podle některých snad na samotné hoře Ararat. Na hoře Ararat se skutečně našla struktura podobná Noemově arše. V této době však probíhají spekulace a vědci se přou, jestli je to skutečně Noemova Archa.
RYBÁØSKÝ DEN
IPKOVANÁ NAUÈNÁ STEZKA - èlovìk a hory
Džabal Toubkal:
(arabsky ﺟﺒﻞ ﺗﻮﺑﻘﺎلJabal Tūbqāl resp. Džabal Túbkál, v překladu hora Tubkal, v marocké arabštině Žbel Tubkal) je se 4167 metry nejvyšší hora Vysokého Atlasu, Maroka i celé severní Afriky až po Etiopii. Hora se nachází v Maroku asi 63 km jižně od města Marrákeš v národním parku Tubka. První výstupy na horu nejsou zaznamenány a jako první Evropané na vrchol vystoupili 12 . června 192 3 markýz de Segonzac, Vincent Berger, Hubert Dolbeau
RYBÁØSKÝ DEN
IPKOVANÁ NAUÈNÁ STEZKA - èlovìk a hory
Aconcagua: Aconcagua (nadmořská výška 6 959 m n. m.) je hora nalézající se v západní části Argentiny a jedná se o nejvyšší horu Ameriky. Zároveň je také nejvyšší horou západní a jižní polokoule a nejvyšší horou mimo Asii.[zdroj?] Aconcagua převyšuje okolní štíty až o 1 000 m. Hora a její okolí je součástí Národního parku Aconcagua. Na úbočích hory se nachází několik ledovců, nejvýznamnějšími jsou Polský ledovec na severovýchodě a Anglický ledovec na východě. U hory pramení řeka Aconcagua, která odtéká západním směrem a ústí do Tichého oceánu poblíž města Valparaíso v Chile.
RYBÁØSKÝ DEN
IPKOVANÁ NAUÈNÁ STEZKA - èlovìk a hory
Popocatépetel: (zkráceně El Popo) je sopka v centrální části Mexika, leží zhruba 72 km jihovýchodně od Ciudad de México. Je určitě nejznámějším, a po Pico de Orizaba (5610 m) druhým nejvyšším vrcholem Mexika. V současné době je aktivní, takže na ni není možné vystoupit. Jméno Popocatépetl pochází z původního indiánského jazyka Nahuatl, konkrétně ze spojení slov popōca „kouřit“ a tepētl „hora“, tedy kouřová hora. Popocatépetl je spojen 3000 metrů vysokým sedlem Paso de Cortéz s druhým vulkánem Iztaccíhuatl (52 30 m)
RYBÁØSKÝ DEN
IPKOVANÁ NAUÈNÁ STEZKA - èlovìk a hory
Mt. Agung: Nejvyšším bodem na Bali je aktivní vulkán Mount Agung (3142 m n. m.), který naposledy soptil v březnu 1963. Hory pokrývají střed ostrova a táhnou se na východní stranu.Agung je nejposvátnější věcí v zemi. bývají jí rituálně obětovány živé obětiny (berani, psi, kuřata) výstup je relativně snadný a z vrcholu je dobrý výhled na Jávu, Lombok a další přilehlé ostrovy indonézie.
RYBÁØSKÝ DEN
IPKOVANÁ NAUÈNÁ STEZKA - èlovìk a hory
Hoverla: (ukrajinsky Гора Говерла (Hoverla), rusky Говерла (Goverla) je 2 061m vysoká hora nacházející se v pohoří Čornohora a zároveň nejvyšší bod Ukrajiny. Nachází se v Karpatech na hranici Zakarpatské a Ivano-frankivské oblasti. Svah hory je pokryt bukovým a smrkovým porostem. Ve výšce nad 1500 m začíná pás sub-alpského travnatého porostu, známého pod názvem poloniny. V letech 1918 až 1938 byla Hoverla na hranici Československa a Polska. Dodnes jsou zde zachované a dobře viditelné některé hraniční kameny Československé republiky.
RYBÁØSKÝ DEN
IPKOVANÁ NAUÈNÁ STEZKA - èlovìk a hory
Pik Lenina: česky též Leninův štít, kyrgyzsky Ленин Чокусу - Lenin Čokosu) je s výškou 7134 metrů nad mořem druhý nejvyšší vrchol v pohoří Pamíru. Leží na hranici mezi Tádžikistánem a Kyrgyzstánem a v obou zemích je druhým nejvyšším vrcholem. Nejvyšší horou Pamíru je Kongur (Kung-ke-er-šan) v Kašgarském hřbetu, vysoký 7 719 m Tento hřbet se však někdy zařazuje k pohoří Kchun-lun a jako nejvyšší vrchol Pamíru se pak uvádí Štít Ismaila Samaniho (7 495 m).
