ZÁKON. ze dne ,

Vládní návrh ZÁKON ze dne ....……..…...... 2016, kterým se mění zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin Čl. I Zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění zákona č. 387/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. 232/2013 Sb., se mění takto: 1.

V § 2 písm. a) bod 3 zní:

„3. sadební materiál, kterým jsou rostliny získané ze semenného materiálu, z částí rostlin nebo z přirozeného zmlazení; sadební materiál se podle způsobu pěstování člení na semenáčky, sazenice, poloodrostky a odrostky,“.

2.

V § 2 písmeno k) zní:

„k) vlastníkem zdroje reprodukčního materiálu nebo genové základny vlastník pozemku, na kterém se zdroj reprodukčního materiálu nebo genová základna nacházejí,“.

3.

V § 2a odstavec 3 zní:

„(3) Pověřená osoba provede každoročně hodnocení Národního programu a výsledky hodnocení podle stavu k 31. prosinci předchozího kalendářního roku předá ministerstvu do 31. ledna kalendářního roku.“.

4.

V § 2c se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Pokud žádá o zařazení genetického zdroje lesních dřevin do Národního programu nájemce nebo pachtýř pozemku, na kterém se genetický zdroj nachází, je povinen k žádosti

1

doložit kopii nájemní nebo pachtovní smlouvy nebo jiný doklad od vlastníka genetického zdroje, ve kterém je výslovně uvedeno, že je oprávněn žádat o zařazení genetického zdroje lesních dřevin do Národního programu.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

5.

V § 2e se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Doklad o zrušení zařazení genetického zdroje lesních dřevin do Národního programu obsahuje označení účastníka Národního programu, druh genetického zdroje lesních dřevin, český a vědecký název dřeviny, evidenční číslo genetického zdroje lesních dřevin, zdůvodnění zrušení zařazení genetického zdroje lesních dřevin do Národního programu a informace o převedení vzorků genetických zdrojů lesních dřevin a dokumentace o genetických zdrojích lesních dřevin do vlastnictví určené osoby nebo do vlastnictví jiného účastníka Národního programu podle odstavce 3.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

6.

V § 2g odstavec 3 zní:

„(3) Bylo-li zařazení genetického zdroje lesních dřevin do Národního programu pověřenou osobou zrušeno, je vlastník tohoto genetického zdroje povinen ve lhůtě do 30 dnů od zrušení zařazení předat dokumentaci o genetickém zdroji lesních dřevin v rozsahu uvedeném v dokladu o zrušení osobě uvedené v tomto dokladu.“.

7.

V § 2h odstavec 3 zní:

„(3) Pro účely šlechtění, výzkumu, vzdělávání a naplnění banky osiva a explantátů jsou účastníci Národního programu povinni umožnit odebrání vzorků nebo poskytnout vzorky genetických zdrojů lesních dřevin bezúplatně.“.

8.

V § 2i odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 31 zní:

„(2) Genové základny se vyhlašují na základě údajů platného lesního hospodářského plánu nebo platné lesní hospodářské osnovy v rámci jednotlivých oblastí provenience pro všechny druhy lesních dřevin. Genovou základnu vyhlašuje na základě vlastního odborného posudku pověřená osoba na žádost vlastníka lesa31) na území, které má být prohlášeno za genovou základnu. Genové základny se vyhlašují na dobu platnosti lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy navýšenou o 1 kalendářní rok. Tato doba může být na žádost vlastníka lesa pověřenou osobou dále prodloužena, nejdéle však o 12 měsíců. Seznam genových základen vede pověřená osoba v ústřední evidenci. Pověřená osoba přidělí vyhlášené genové základně evidenční číslo. _____________________________________________________ 31)

9.

§ 58 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb.“.

V § 2i se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:

„(4) Dojde-li ke změně vlastníka pozemku, na kterém se genová základna nachází, je nový vlastník pozemku povinen tuto skutečnost oznámit pověřené osobě nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy tato změna nastala. Dojde-li ke změně nájemce nebo pachtýře pozemku, na kterém se genová základna nachází, je vlastník pozemku povinen tuto skutečnost

2

oznámit pověřené osobě nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy tato změna nastala, a doložit kopii nájemní nebo pachtovní smlouvy, byla-li uzavřena. (5) Zjistí-li pověřená osoba, že genová základna, u níž došlo ke změně vlastníka, nájemce nebo pachtýře podle odstavce 4, nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem a jeho prováděcími předpisy, zruší její vyhlášení; v ostatních případech změna vlastníka, nájemce nebo pachtýře není důvodem ke zrušení vyhlášení genové základny.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 6 a 7.

10.

§ 2j včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 32 zní: „§ 2j Financování ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin

Finanční prostředky pro shromažďování, hodnocení, dokumentaci, ochranu a reprodukci genetických zdrojů lesních dřevin v rámci Národního programu a k provozování banky osiva a explantátů jsou účastníkům Národního programu včetně určené osoby poskytovány formou dotací32). _________________________________________________________________________ 32)

§ 14 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

11.

V § 6 odstavec 3 zní:

„(3) Žádost o vystavení potvrzení o původu podle odstavce 1 je žadatel povinen předložit pověřené osobě nejpozději do 21 kalendářních dnů po ukončení sběru semenného materiálu, odběru částí rostlin nebo vyzvedávání sadebního materiálu z přirozeného zmlazení, přičemž dnem ukončení tohoto sběru se rozumí poslední den, kdy sběr reprodukčního materiálu proběhl. Nedodrží-li žadatel o vystavení potvrzení o původu stanovenou lhůtu, pověřená osoba potvrzení o původu nevystaví.“.

12. V § 11 odst. 2 se věta poslední reprodukčního materiálu pouze na základě údajů platného lesního hospodářského nahrazuje větou „Porosty lze uznávat jako zdroje identifikovaného, selektovaného nebo testovaného plánu nebo platné lesní hospodářské osnovy.“.

13.

V § 11 odst. 3 se za slovo „prováděcími“ vkládá slovo „právními“.

14.

V § 11 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:

„(4) Dojde-li ke změně vlastníka pozemku, na kterém se zdroj reprodukčního materiálu nachází, je nový vlastník pozemku povinen tuto skutečnost oznámit pověřené osobě nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy změna nastala. Dojde-li ke změně nájemce nebo pachtýře pozemku, na kterém se zdroj reprodukčního materiálu nachází, je vlastník pozemku povinen tuto skutečnost oznámit pověřené osobě nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy tato změna nastala, a doložit kopii nájemní nebo pachtovní smlouvy, byla-li uzavřena.

3

(5) Zjistí-li pověřená osoba, že uznaný zdroj, u něhož došlo ke změně vlastníka, nájemce nebo pachtýře podle odstavce 4, nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem a jeho prováděcími právními předpisy, zruší jeho uznání.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6.

15. V § 13 odst. 1 větě poslední se slova „druhů dřevin, pro které je genová základna vyhlášena“ nahrazují slovy „také v případě dubu letního, dubu zimního a buku lesního, pokud je pro tyto dřeviny genová základna vyhlášena“.

16.

V § 13 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Porosty se uznávají jako zdroje identifikovaného reprodukčního materiálu na dobu platnosti lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy navýšenou o 1 kalendářní rok.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.

17. V § 14 odst. 2 a v § 16 odst. 2 se za slova „reprodukčního materiálu“ vkládají slova „na dobu platnosti lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy navýšenou o 1 kalendářní rok“.

18.

V § 20 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Právnická osoba podle odstavce 2 písm. b) musí mít nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin uvedeno v předmětu své činnosti.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

19.

V § 23 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

„c) odpovědný zástupce držitele licence přestane vykonávat funkci,“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).

20.

V § 23 odstavec 2 zní:

„(2) Držitel licence je povinen oznámit ministerstvu vznik skutečností podle odstavce 1 písm. a) až c), a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy změna nastala; pokud tak neučiní, licence uplynutím této lhůty zaniká.“.

21.

V § 23 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:

„(4) Jestliže držitel licence oznámí ministerstvu vznik skutečností podle odstavce 1 písm. a) a c) a zároveň ustanoví nového odpovědného zástupce a požádá o udělení licence nové, neuplatní se lhůta pro její zánik podle odstavce 2. (5) Oznámí-li ukončení výkonu funkce sám odpovědný zástupce, musí současně prokázat, že o této skutečnosti informoval předem písemně držitele licence. Nelze-li určit den

4

ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podle oznámení držitele licence, jeho výkon je ukončen dnem doručení oznámení odpovědného zástupce ministerstvu; uvedl-li odpovědný zástupce ve svém oznámení jako den ukončení výkonu své funkce den pozdější, končí výkon jeho funkce tímto dnem.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6.

22.

V § 25a odst. 5 se slova „a vzor oznámení“ zrušují.

23.

V § 26 odst. 3 se za slova „Orgánům veřejné správy“ vkládají slova „a pověřené osobě podle § 30“.

24.

V § 30 odst. 2 písmeno q) zní:

„q) vyhlašuje genové základny, prodlužuje dobu jejich vyhlášení, zrušuje vyhlášení genových základen, přiděluje genovým základnám evidenční čísla a stanovuje způsob hospodaření v genových základnách,“.

25.

V § 30 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno v), které zní:

„v) provádí kontrolu dodržování podmínek poskytování finančních prostředků podle § 2j.“.

26.

V § 34 odst. 1 a v § 34a odst. 1 písmena a) a b) znějí:

„a) neoznámí ohrožení genetického zdroje podle § 2b odst. 3, b) nevede průběžně dokumentaci o genetických zdrojích podle § 2g odst. 1,“.

27.

V § 34 odst. 1 a v § 34a odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

„c) v rozporu s § 2g odst. 3 nepředá dokumentaci o genetickém zdroji.“. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f).

28.

V § 34 odst. 1 a v § 34a odst. 1 písmeno e) zní:

„e) v rozporu s § 2h odst. 3 odmítne umožnit odebrání vzorků nebo poskytnout vzorky genetických zdrojů bezúplatně pro účely šlechtění, výzkumu, vzdělávání a naplnění banky osiva a explantátů, nebo“.

29.

V § 34 odstavec 2 zní:

„(2) Fyzická osoba se jako vlastník pozemku, na kterém se nachází genová základna, dopustí přestupku tím, že neoznámí změnu vlastníka, nájemce nebo pachtýře pozemku podle § 2i odst. 4.“.

5

30.

V § 34 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Fyzická osoba se jako vlastník pozemku, na kterém se nachází zdroj reprodukčního materiálu, dopustí přestupku tím, že neoznámí změnu vlastníka, nájemce nebo pachtýře pozemku podle § 11 odst. 4. (4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.“.

31.

V § 34a se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku, na kterém se nachází genová základna, dopustí přestupku tím, že neoznámí změnu vlastníka, nájemce nebo pachtýře pozemku podle § 2i odst. 4. (3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku, na kterém se nachází zdroj reprodukčního materiálu, dopustí přestupku tím, že neoznámí změnu vlastníka, nájemce nebo pachtýře pozemku podle § 11 odst. 4.“. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 4 až 8.

32.

V § 34a odst. 4 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

„c) nepředloží ve stanovené lhůtě žádost o vystavení potvrzení o původu podle § 6 odst. 3,“. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g).

33.

V § 34a odst. 8 písmena a) až c) znějí:

„a) 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 až 3, b) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4 písm. a), c) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4 písm. b) až g), odstavce 5, 6 nebo 7.“.

34.

§ 38a zní: „§ 38a

Práva a povinnosti vlastníka zdroje reprodukčního materiálu nebo genové základny podle tohoto zákona s výjimkou podávání žádosti podle § 2c má i nájemce nebo pachtýř pozemku, na kterém se zdroj reprodukčního materiálu nebo genová základna nacházejí, pokud nájemní nebo pachtovní smlouva uzavřená mezi vlastníkem zdroje reprodukčního materiálu nebo genové základny a nájemcem nebo pachtýřem výslovně nestanoví jinak.“. 35.

V § 39 odst. 1 se slova „§ 2c odst. 3“ nahrazují slovy „§ 2c odst. 4“, slova „§ 2i odst. 4“ se nahrazují slovy „§ 2i odst. 6“, slova „§ 13 odst. 4“ se nahrazují slovy „§ 13 odst. 5“ a slova „§ 20 odst. 3“ se nahrazují slovy „§ 20 odst. 4“.

6

ČÁST DRUHÁ Změna lesního zákona Čl. II § 41 Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 280/2013 Sb., zákona č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 15/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 27 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Vlastník lesa může v případě slučování dvou nebo více částí lesního majetku za účelem zpracování nového plánu požádat schvalující orgán státní správy lesů o zkrácení doby platnosti plánu. Orgán státní správy lesů žádosti vyhoví, pokud zkrácením doby platnosti plánu nedojde k ohrožení rovnoměrného a trvalého plnění funkcí lesa. Součástí žádosti je lesní hospodářská evidence o plnění závazných ustanovení plánu, aktualizovaná ke dni navrhovaného konce platnosti plánu. Navrhovat zkrácení doby platnosti plánu lze pouze k 31. prosinci běžného roku. Lhůta k podání žádosti o zkrácení doby platnosti plánu je do 30 dnů od navrhovaného konce platnosti plánu. Orgán státní správy lesů poskytne vlastníkovi lesa na jeho žádost předběžnou informaci podle § 139 správního řádu o podmínkách zkrácení doby platnosti plánu.“. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8.

2. V § 27 odst. 7 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 3. V § 29 odst. 1 se slova „semen nebo sazenic“ nahrazují slovy „reprodukční materiál“.

4. V § 29 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) V případě reprodukčního materiálu určeného pro výzkumné, pokusné nebo šlechtitelské účely může ministerstvo povolit výjimku z požadavků na použití reprodukčního materiálu k umělé obnově lesa a zalesňování uvedených v odstavci 1, přičemž žadatel o výjimku k žádosti doloží kopii projektu zpracovaného vědeckou nebo výzkumnou institucí. Výjimka udělená ministerstvem se vztahuje pouze na reprodukční materiál využitý v rámci realizovaného projektu.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

5. V § 29 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 34 zní:

7

„(4) Vlastník lesa je povinen vést evidenci o původu identifikovaného, selektovaného, kvalifikovaného a testovaného reprodukčního materiálu použitého při umělé obnově lesa a zalesňování a tuto evidenci uchovávat po dobu 10 let. Součástí této evidence je i evidence průvodních listů34) k jednotlivým oddílům použitého reprodukčního materiálu. ____________________________________________________________________________________________________________ 34)

§ 8 zákona č. 149/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

6. V § 29 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který včetně poznámek pod čarou č. 35 a 36 zní: „(5) Použije-li vlastník lesa k umělé obnově lesa a zalesňování reprodukční materiál původem z lesních porostů nacházejících se na území České republiky, které jsou v jeho vlastnictví, lze použít u všech lesních dřevin k evidenci o původu reprodukčního materiálu průvodní list podle odstavce 4 nebo čestné prohlášení vlastníka lesa o původu reprodukčního materiálu, ve kterém budou uvedeny především údaje označující a) identifikaci místa, odkud reprodukční materiál pochází, uvedením jednotek prostorového rozdělení lesa35), b) evidenční číslo uznané jednotky, ze které reprodukční materiál pochází36), bylo-li přiděleno, c) nadmořskou výšku nebo výškové pásmo místa, odkud reprodukční materiál pochází, d) přírodní lesní oblast, ve které se nachází místo, odkud reprodukční materiál pochází. ________________________________________________________________________________________ 35)

§ 6 odst. 3 vyhlášky č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování.

36)

§ 12 zákona č. 149/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.

7. V § 29 odst. 6 se slova „semen a sazenic“ nahrazují slovy „reprodukčního materiálu“.

8.

V § 48a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní:

„o) o zkrácení doby platnosti plánu (§ 27 odst. 5).“. 9.

V § 49 odst. 3 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:

„h) povoluje výjimku z požadavků na použití reprodukčního materiálu k umělé obnově lesa a zalesňování (§ 29 odst. 3),“. Dosavadní písmena h) až n) se označují jako písmena i) až o).

8

ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.

9

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

A. OBECNÁ ČÁST Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad – RIA Shrnutí Závěrečné zprávy RIA Název návrhu zákona: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů Zpracovatel / zástupce předkladatele: Ministerstvo zemědělství

Předpokládaný termín nabytí účinnosti: 1. 8. 2016

Implementace práva EU: Ne - uveďte termín stanovený pro implementaci: Není - uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU: Ne 2. Cíl návrhu zákona Navrhovaná právní úprava zejména upravuje: - definice pojmů jednotlivých typů sadebního materiálu lesních dřevin, - práva a povinnosti vlastníka, nájemce nebo pachtýře pozemku, na kterém se zdroj reprodukčního materiálu nebo genová základna nacházejí, - náležitosti dokladu o zrušení zařazení genetického zdroje lesních dřevin do Národního programu ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin, - podmínky poskytování vzorků genetických zdrojů lesních dřevin za účelem naplňování Národní banky osiva a explantátů lesních dřevin, - pravidla poskytování finančních prostředků na ochranu a reprodukci genofondu lesních dřevin, - povinnosti držitelů licencí v souladu s platnou právní úpravou, - možnost vlastníka lesa docílit na základě žádosti zkrácení doby platnosti lesního hospodářského plánu při slučování částí lesního majetku za účelem zpracování nového plánu, - rozšíření povinnosti vlastníka lesa vést evidenci o původu reprodukčního materiálu lesních dřevin použitého při umělé obnově lesa a zalesňování o kategorii identifikovaného reprodukčního materiálu a upřesňuje pravidla vedení této evidence, - možnost Ministerstva zemědělství udělit výjimku na požadavky na reprodukční materiál použitý k umělé obnově lesa a zalesňování při zakládání výzkumných ploch na pozemcích určených k plnění funkcí lesa.

10

3. Agregované dopady návrhu zákona 3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ne Návrh nepředpokládá hospodářské a finanční dopady na státní a veřejné rozpočty. 3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: Ne Nepředpokládají se žádné dopady na podnikatelské subjekty. Povinnosti se pouze zpřesňují. Při zkracování doby platnosti plánu nejsou předpokládány dopady na podnikatelské subjekty. Vlastníkům lesa bude umožněno racionálnější obhospodařování lesního majetku. 3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): Ne Nepředpokládají se negativní dopady na samosprávné celky. 3.4 Sociální dopady: Ne Nepředpokládají se žádné dopady do sociální sféry. 3.5 Dopady na životní prostředí: Ne Nepředpokládají se žádné dopady na životní prostředí.

1.

Důvod předložení

1.1

Název

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 1.2

Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností

Hlavním důvodem předložení návrhu novely zákona je odstranění zjištěných nedostatků při praktické aplikaci tohoto zákona a potřeba upravit některé jeho části v souvislosti s vyhlášeným Národním programem ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin (dále jen „Národní program“) a v souvislosti s poskytováním dotací v rámci Národního programu. Konkrétně se jedná zejména o definici jednotlivých typů sadebního materiálu lesních dřevin. V praxi často dochází k terminologické nejasnosti při obchodování s komoditou „sazenice lesních dřevin“, dále se objevily některé nejasnosti při provádění agendy související s Národním programem. Vyvstala nutnost upřesnit práva a povinnosti nájemců a pachtýřů pozemků, na kterých se genetické zdroje nacházejí, potřeba stanovit termín pro předkládání hodnocení Národního programu pověřenou osobou, vyjasnit, zda se vzorky osiva či explantátů poskytují do Národní banky osiva a explantátů lesních dřevin bezúplatně či nikoliv apod. Četnost těchto aplikačních problémů narůstá s četností podaných přihlášek do Národního programu (v letošním roce jich je podaných 51, v příštích letech očekáváme značný nárůst četnosti podaných žádostí). Pokud nebude přijata navržená právní úprava, dojde ke komplikacím jak při naplňování cílů Národního programu a uvádění do oběhu

11

reprodukčního materiálu lesních dřevin, tak i v oblasti lesnického plánování a evidence o původu reprodukčního materiálu použitého při umělé obnově lesa a zalesňování. Při výkonu státní správy lesů bylo zjištěno, že v lesním zákoně chybí ustanovení (právní institut), které by umožňovalo zkrácení doby platnosti již schválených lesních hospodářských plánů. Vlastníci lesů chtějí, při významných organizačních změnách hospodaření v lesích, slučovat části svého majetku do nových lesních hospodářských celků za účelem zpracování nových plánů. Od zpracování nových plánů je očekávána možnost racionálnějšího obhospodařování lesního majetku. 1.3

Popis existujícího právního stavu

Dne 1. ledna 2014 nabyl účinnosti zákon č. 232/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 149/2003 Sb., zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 148/2003 Sb., o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů), ve znění pozdějších předpisů. Jedním z hlavních důvodů předložení návrhu zákona č. 232/2013 Sb. byla potřeba nastavit podmínky ochrany a reprodukce genetických zdrojů lesních dřevin v rámci Národního programu. V návaznosti na tento zákon Ministerstvo zemědělství vyhlásilo k 1. červenci 2014 Národní program a následně dne 27. srpna 2014 podepsal ministr zemědělství též Zásady, kterými se na základě § 2j zákona č. 149/2003 Sb. stanovují podmínky pro poskytování dotací na ochranu a reprodukci genofondu lesních dřevin pro období 2014 – 2018. V rámci příprav a projednávání Národního programu a Zásad Ministerstvo zemědělství obdrželo podnětné návrhy a připomínky, které nebylo možno řešit mimo právní rámec tohoto zákona. Hlavním důvodem předložení novely zákona č. 149/2003 Sb. je proto odstranění výše uvedených nedostatků, na které poukazují jak podněty a připomínky z řad odborné lesnické veřejnosti, orgánů státní správy, vědeckých a výzkumných institucí a zájmových sdružení pěstitelů reprodukčního materiálu lesních dřevin, tak i vlastní zkušenosti Sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství. Z aplikační praxe zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů vyplývá, že je žádoucí umožnit vlastníkům lesa zkrácení doby platnosti stávajícího lesního hospodářského plánu a povolit vypracování plánu nového. Jedná se zejména o případy související se změnami vlastnictví větších výměr lesů, které přesahují rámec dosavadního ustanovení § 27 odst. 4 lesního zákona. Podle § 29 odst. 1 lesního zákona se k umělé obnově lesa a k zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa používá reprodukční materiál lesních dřevin ze stejné nebo odpovídající přírodní lesní oblasti a z odpovídající nadmořské výšky, přičemž podle platné právní úpravy (§ 29 odst. 3 lesního zákona) je vlastník lesa povinen vést evidenci o původu selektovaného, kvalifikovaného a testovaného reprodukčního materiálu (nikoliv všech kategorií reprodukčního materiálu, tedy včetně kvalitativně nejhorší kategorie - identifikovaného reprodukčního materiálu). Lesnický provoz a instituce zabývající se vědou a výzkumem v oblasti lesnictví dlouhodobě poukazují na to, že národní legislativa neumožňuje zakládání výzkumných ploch

12

(např. provenienční plochy introdukovaných dřevin) na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. 1.4

Dotčené subjekty

Asociace krajů České republiky Držitelé licencí k uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin Instituce a podnikatelé zajišťující poradenství a vzdělávání v oblasti lesnictví Ministerstvo obrany Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Pěstitelé reprodukčního materiálu lesních dřevin Svaz měst a obcí České republiky Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem Vědecké a výzkumné instituce provádějící lesnický výzkum Vlastníci lesů a jejich zájmová sdružení 1.5 Popis cílového stavu S ohledem na výše uvedené důvody vychází návrh novely zákona z koncepce zkvalitnění již existujícího systému. Navrhovaná právní úprava spočívá na následujících hlavních principech:  Definuje pojmy jednotlivých typů sadebního materiálu lesních dřevin (potřebné při uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin, kdy často v provozu dochází k tomu, že záměna termínů má vliv na aktuální poptávku/odběr této komodity nebo na ceny)  Upřesňuje práva a povinnosti vlastníka, nájemce nebo pachtýře pozemku, na kterém se zdroj reprodukčního materiálu nebo genová základna nacházejí (docílí se tím odstranění nepřesnosti v zákoně a možnost vyplacení dotací i v případech nájmu nebo pachtu).  Stanovuje termín předložení hodnocení Národního programu pověřenou osobou (docílí se tím to, že ministerstvo obdrží hodnocení včas, což může být využito při plánování činností a strategického rozhodování v rámci Národního programu v dalším období).  Stanovuje náležitosti dokladu o zrušení zařazení genetického zdroje lesních dřevin do Národního programu (docílí se tím přesné evidence a přehledu o genetických zdrojích vyřazených z Národního programu).  Upřesňuje podmínky poskytování vzorků genetických zdrojů lesních dřevin za účelem naplňování Národní banky osiva a explantátů lesních dřevin (bude odstraněna nesrozumitelnost a nejasný výklad zákona v oblasti poskytování vzorků do banky).  Zavádí možnost prodloužit dobu vyhlášení genové základny (docílí se tím to, že nebudou vznikat v praxi problémy při zařazování genových základen do Národního programu a při čerpání dotací v rámci Národního programu).  Upřesňuje pravidla poskytování finančních prostředků na ochranu a reprodukci genofondu lesních dřevin (docílí se tím to, že bude právní úprava plně v souladu se schválenými pravidly poskytování dotací).  Stanovuje nový termín předložení žádosti o vystavení potvrzení o původu a upřesňuje den, který je považován za den ukončení sběru (docílí se tím to, že dodavatelé budou mít více času pro podání žádosti a bude pro ně srozumitelněji stanoveno, kdy je považován sběr za ukončený).

13

 Upřesňuje povinnosti držitelů licencí v souladu s platnou právní úpravou (docílí se tím odstranění výkladových nejasností zákona zejména v oblasti změny odpovědného zástupce držitele licence).  Zavádí pro vlastníka lesa možnost docílit na základě žádosti zkrácení doby platnosti lesního hospodářského plánu při slučování částí lesního majetku. Následně bude možno zpracovat nový lesní hospodářský plán, což umožní racionálnější obhospodařování sloučeného lesního majetku. Racionalita spočívá v tom, že jeden nový lesní hospodářský plán znamená jednotné rozdělení lesa, jedno závazné ustanovení o maximální celkové výši těžeb (těžební limit) a sjednocení dalších výstupů plánu platných vždy na stejnou dobu pro celý lesní majetek.  Rozšiřuje povinnost vlastníka lesa vést evidenci o původu reprodukčního materiálu lesních dřevin použitého při umělé obnově lesa a zalesňování o kategorii identifikovaného reprodukčního materiálu a upřesňuje pravidla vedení této evidence (docílí se tím zpřesnění evidence reprodukčního materiálu, který byl využit k umělé obnově lesa a zalesňování – zejména bude zahrnuta evidence reprodukčního materiálu nejhorší kvality, který doposud evidován nebyl a tím se zlepší kvalita reprodukčního materiálu.  Zavádí možnost Ministerstva zemědělství udělit výjimku na požadavky na reprodukční materiál použitý k umělé obnově lesa a zalesňování při zakládání výzkumných ploch na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (docílí se tím např. to, že mohou být naplněny některé mezinárodní závazky ČR, např. v rámci provenienčních pokusů v souvislosti s klimatickými změnami apod.). 1.6

Zhodnocení rizika

Na základě vyhodnocení analýzy rizik bylo přistoupeno k vypracování návrhu novely zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin a lesního zákona. Rizika spojená s neřešením problému, tedy s případným nepřijetím navrhované právní úpravy, spočívají zejména v následujících aspektech: 

Nesprávná aplikace zákona v praxi.



Problémy při uvádění do oběhu obchodní komodity „sadební materiál lesních dřevin“ v souvislosti se stávající definicí jednotlivých typů sadebního materiálu.



Nejasný výklad zákona při nájmu či pachtu lesních pozemků.



Nesrozumitelnost a nejasný výklad zákona v oblasti poskytování vzorků do Národní banky osiva a explantátů lesních dřevin.



Problémy při zařazování genových základen do Národního programu a při čerpání dotací v rámci Národního programu související s nemožností prodloužit dobu vyhlášení genové základny.



Provozní problémy při sběru reprodukčního materiálu (nejasnost výkladu zákona v termínu „ukončení sběru“, krátká doba pro podání žádosti o vystavení potvrzení o původu).



Státní správa nemá podrobný přehled o využití reprodukčního materiálu kategorie identifikovaný při umělé obnově lesa a zalesňování.



Nemožnost zakládat provenienční pokusy v rámci národního i mezinárodního výzkumu na pozemcích určených k plnění funkcí lesa.



Jestliže nebude zaveden institut zkrácení doby platnosti lesního hospodářského plánu, nedojde k racionálnějšímu obhospodařování lesního majetku; nebude možné

14

přizpůsobovat zpracování a využívání lesních hospodářských plánů změnám v držbě majetku, které v průběhu času nastávají. 2.

Návrh variant řešení

2.1

Varianta 1 („nulová“)

Platná právní úprava obsahuje některé nedostatky vyplývající zejména z terminologických a výkladových nejasností jak v oblasti ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin, tak i v oblasti nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin. Aplikační praxe a revize platné právní úpravy (zákon č. 149/2003 Sb. a lesní zákon) ukazuje, že je nutno řešit některé problémy, náměty a připomínky z řad lesnické veřejnosti, orgánů státní správy, vědeckých a výzkumných institucí a zájmových pěstitelů reprodukčního materiálu. Pokud nebude přijata navržená právní úprava, dojde ke komplikacím jak při naplňování cílů Národního programu a uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin, tak i v oblasti lesnického plánování a evidence o původu reprodukčního materiálu použitého při umělé obnově lesa a zalesňování. Jestliže nebude zaveden institut zkrácení doby platnosti lesního hospodářského plánu, nebude otevřena možnost odstranit současnou prostorovou a časovou roztříštěnost při plánování a evidenci hospodářských činností na lesních majetcích. Výsledkem na těchto majetcích bude nižší přehlednost a využitelnost lesních hospodářských plánů a pochopitelně vyšší náklady na jejich pořizování. 2.2

Varianta 2 – předkládaný návrh změny zákona č. 149/2003 Sb. a lesního zákona

Z hlediska cílů návrhu novely zákona (zejména odstranění zjištěných nedostatků vyplývajících z praktické aplikace zákona č. 149/2003 Sb. a lesního zákona) je proto navrhována druhá varianta řešení výše identifikovaných problémů, a to zpracovat návrh novely zákona č. 149/2003 Sb. a lesního zákona. Nelegislativní možnost úpravy vzhledem k cílům návrhu novely zákona není možná a zvažována tedy nebyla. 3.

Vyhodnocení nákladů a přínosů

3.1

Identifikace přínosů a nákladů

Návrh zákona nepředpokládá hospodářské ani finanční dopady na státní rozpočet a na ostatní veřejné rozpočty. Realizace navrhované právní úpravy nepředpokládá zvýšení finančních nákladů u dotčených subjektů a nebude mít negativní vliv na podnikatelské prostředí. Návrh také nepředpokládá dopady na životní prostředí ani na rovné postavení mužů a žen. Hlavní přínosy navrhované právní úpravy: a)

Dojde ke zvýšení odborné úrovně ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin v souladu s naplňováním cílů Národního programu a mezinárodními závazky a národními strategiemi ČR v oblasti ochrany biologické rozmanitosti.

b)

Využitím aplikačních poznatků a zkušeností lesnické praxe s dosavadní právní úpravou budou odstraněny některé nedostatky a nepřesnosti v oblasti uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin a vedení evidence o původu reprodukčního materiálu lesních dřevin použitého při umělé obnově lesa a zalesňování.

15

3.2

Vyhodnocení nákladů Do úvahy přichází pouze varianta 2, přičemž:

a)

Nepředpokládá se, že by Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (dále jen „ÚHÚL“) musel v souvislosti s navrhovanými změnami personálně posílit. Stávající organizační struktura ÚHÚL a jeho odborné a technické vybavení dává záruku řádného výkonu veřejné správy na daném úseku. Navrhované úpravy zákona o obchodu s reprodukčním materiálem vyplynuly z aplikační praxe zákona, z podnětů a poznatků odborné veřejnosti a dotčených orgánů a z konzultací s ÚHÚL, který jako pověřená osoba většinu agend v rámci zákona provádí.

b)

Věcně příslušný odbor Ministerstva zemědělství nebude v souvislosti s navrhovanými změnami na daném úseku výkonu státní správy nutno personálně posilovat. Agenda bude nadále zabezpečena v rámci stávajícího personálního obsazení.

c)

Navrhovaná právní úprava nebude mít vliv na navýšení administrativní ani finanční zátěže podnikatelů. (Jedná se zejména o upřesnění stávajících povinností podnikatelů, čímž dojde k odstranění výkladových nejasností zákona a k racionalizaci a zefektivnění jejich činnosti; tedy o přínos pro podnikatele, nikoliv o navýšení jejich povinností).

d)

Nepředpokládáme personální posílení orgánů státní správy lesů při rozhodování o zkrácení doby platnosti lesního hospodářského plánu. (Půjde o rozhodování o několika desítkách žádostí ročně za celou ČR zejména na krajských úřadech).

Závěrem lze konstatovat, že předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky je nulový.

4.

Návrh řešení

4.1

Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Variantu 1 („nulovou“) s ohledem na výše uvedené nelze realizovat. Varianta 2 (předkládaný návrh změny zákona č. 149/2003 Sb. a lesního zákona) byla shledána jako nejvhodnější a prakticky jedinou možnou variantou řešení.

5.

Implementace doporučené varianty a vynucování

V důsledku implementace navrhované právní úpravy nevznikají žádné nové formuláře, hlášení apod. Pouze dojde ke zkvalitnění a upřesnění dosavadní činnosti a povinností. Např. při uvádění do oběhu reprodukčního materiálu bude na stávajících průvodních dokumentech uveden typ sadebního materiálu (nepřináší žádné změny formulářů), při podávání žádosti o zařazení do Národního programu nájemcem nebo pachtýřem pozemku budou použity stejné formuláře jako v případě podání žádosti vlastníkem pozemku (pouze žadatel přiloží kopii nájemní nebo pachtovní smlouvy). Při poskytování vzorků do Národní banky osiva a explantátů lesních dřevin nebudou

16

v důsledku nesrozumitelnosti (nejasnosti výkladu) zákona podávány v této věci dotazy na pověřenou nebo určenou osobu. Vlastník lesa, který je povinen vést evidenci o reprodukčním materiálu ze zdrojů selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný reprodukční materiál, který použil k umělé obnově lesa a zalesňování, tuto stávající evidenci pouze rozšíří o další zdroj (kolonku) – kategorie identifikovaný reprodukční materiál. Zákon stanoví sankce za porušení jeho ustanovení. Sankcemi jsou pokuty a zvláštní opatření, která jsou současně prostředkem přiměřené ochrany veřejného zájmu, který je spáchaným deliktem ohrožen. Řízení o zkrácení doby platnosti lesního hospodářského plánu je řízením zahajovaným na základě žádosti vlastníka. K tomuto řízení nejsou zaváděny žádné sankce. Orgánem veřejné správy odpovědným za implementaci navrhovaného řešení a za její vynucování je Ministerstvo zemědělství. S implementací a vynucováním nejsou spojena žádná zřetelná nebo identifikovatelná rizika. Vynucování nových povinností je spojeno s návrhem příslušných sankcí. K jejich předcházení chce ministerstvo zajistit širší informace ke změnám zákonů na internetové stránce resortu, a v případě potřeby se nevylučuje ani uspořádání pracovního semináře. 6.

Přezkum účinnosti regulace

Vyhodnocení dopadů, kontrolu a přezkum účinnosti navrhované právní úpravy bude provádět Ministerstvo zemědělství na základě zkušeností získaných po 2 letech působení novely od její účinnosti. Ministerstvo zemědělství je ústředním správním úřadem v oblasti ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin a nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin. Koordinováním Národního programu pověřilo ministerstvo pověřenou osobu – ÚHÚL, provozováním Národní banky osiva a explantátů lesních dřevin určenou osobu – Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Pověřená osoba i určená osoba provádí každoročně hodnocení Národního programu, které předkládá ministerstvu. Ministerstvo pořádá každoročně koordinační schůzky Národního programu s dotčenými subjekty a také uskutečňuje pravidelné veřejnosprávní kontroly na místě ve smyslu zákona o finanční kontrole. Pokud jde o lesní zákon, Ministerstvo zemědělství jako ústřední orgán státní správy lesů organizuje každoročně poradu se zaměstnanci orgánů státní správy lesů. Zde jsou vyhodnocovány dopady a účinnost stávající právní úpravy. Ministerstvo zemědělství taktéž provádí kontroly výkonu státní správy lesů na krajských úřadech a Magistrátu hlavního města Prahy na základě usnesení vlády ČR ze dne 11. září 2013 č. 689.

7.

Konzultace Varianty řešení byly konzultovány s dotčenými subjekty.

K doplnění či upřesnění některých bodů byli osloveni zejména zástupci následujících subjektů: Lesy České republiky, s. p. Sdružení lesních školkařů ČR, z. s. Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Brandýs nad Labem

17

Vojenské lesy a statky ČR, s. p. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Výsledky diskuze a podněty z jednání a přímých konzultací k navrhované právní úpravě byly vzaty v úvahu při přípravě návrhu zákona. Cílem návrhu je najít řešení, které nepoškodí zájmy dotčených subjektů včetně podnikatelů v oblasti lesního hospodaření, ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin a nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin. Původní návrh na úpravy zákona o obchodu s reprodukčním materiálem vzešel z aplikační praxe zákona, zejména z praxe pověřené osoby a určené osoby, které jsou hlavními koordinátory a řešiteli Národního programu (zejména se jedná o stanovení práv a povinností nájemců a pachtýřů, náležitostí dokladu o zrušení zařazení genetického zdroje do Národního programu, upřesnění podmínek pro poskytování vzorků do Národní banky osiva a explantátů lesních dřevin, upřesnění pravidel poskytování dotací). Během diskuse s výše uvedenými dotčenými subjekty pak byly vzneseny připomínky jak v oblasti nakládání s reprodukčním materiálem, tak i v oblasti ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin. Zástupci lesních školkařů již dlouhodobě poukazovali na problémy při obchodování s reprodukčním materiálem lesních dřevin, zejména se jedná o skutečnost, že s novými technologiemi výroby krytokořenného sadebního materiálu (metoda tzv. „vzdušného střihu“) dochází k tomu, že výsadby schopným sadebním materiálem je i semenáček, který ovšem musí splňovat normou i platnou právní úpravou stanovené parametry obvyklé obchodní jakosti. Po konzultaci se zástupci vlastníků lesa tak návrh zákona upřesňuje typy sadebního materiálu. Agenda udělování licencí k uvádění do oběhu reprodukčního materiálu, kterou vykonává Ministerstvo zemědělství, byla konzultována zejména se zástupci držitelů licencí (lesní školkaři a vlastníci lesů), přičemž byl původní návrh na úpravy Hlavy V zákona pozměněn tak, aby mohli žádat o udělení licence i občané jiného členského státu EU (to bylo rovněž požadavkem i Odboru kompatibility Úřadu vlády). Od původního návrhu doplnit ustanovení § 5a zákona o obchodu s reprodukčním materiálem o nový požadavek (povinnost hlásit pověřené osobě sběr reprodukčního materiálu ze zdrojů zařazených do Národního programu) bylo po konzultaci se zástupci vlastníků lesa (Lesy České republiky, s.p., Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR) ustoupeno s tím, že tato problematika bude řešena v příslušném nařízení vlády k Programu rozvoje venkova na období 2014–2020. Zástupci lesnické vědy a výzkumu dlouhodobě poukazovali na to, že v praxi existují překážky pro zakládání výzkumných ploch a provenienčních pokusů na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. Po konzultaci s Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. byla do návrhu zákona doplněna ustanovení týkající se udělování výjimky na použití reprodukčního materiálu při zakládání výzkumných ploch. tedy připomínky vzešlé z lesnického provozu (stanovení typů sadebního materiálu, oznámení změny odpovědného zástupce držitele licence, rozšíření evidence reprodukčního materiálu použitého k umělé obnově lesa a zalesňování o kategorii identifikovaný zdroj, udělení výjimky na použití reprodukčního materiálu při zakládání výzkumných ploch na pozemcích určených k plnění funkcí lesa), které byly vypořádány kladně. Konzultace k zavedení institutu zkrácení doby platnosti lesního hospodářského plánu byly prováděny se zástupci Lesů České republiky s.p., Sdružením vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR a se zástupci krajských úřadů. Zástupci vlastníků lesů podali podnět ohledně možnosti prodloužení doby platnosti plánu. Po vyhodnocení dopadů na hospodaření v lesích bylo od prodloužení doby platnosti plánu upuštěno.

18

8.

Kontakty

Ing. Petr Bureš, Ministerstvo zemědělství, Odbor hospodářské úpravy a ochrany lesů (16210), tel.: +420 221 812 817, e-mail: [email protected] Ing. Lada Krnáčová, Ministerstvo zemědělství, Odbor hospodářské úpravy a ochrany lesů (16210), tel.: +420 221 812 351, e-mail: [email protected] JUDr. Ing. Jiří Staněk, CSc., Ministerstvo zemědělství, Odbor hospodářské úpravy a ochrany lesů (16210), tel.: +420 221 812 381, e-mail: [email protected] 9.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů a obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Navrhovanou právní úpravou není prováděna transpozice žádného právního předpisu EU. Předložený návrh je v souladu se směrnicí Rady 1999/105/ES ze dne 22. prosince 1999, o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh, a navazujícími právními předpisy. Návrhem jsou dotčena ustanovení čl. 1 Protokolu č. 1 a čl. 7 Evropské úmluvy o lidských právech. Vzhledem k tomu, že nevznikají pochybnosti o nedodržení těchto ustanovení, je předkládaný materiál v souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech. Návrh není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (např. zásadou právní jistoty, proporcionality a zákazem diskriminace). Na základě těchto skutečností je možné návrh novely zákona č. 149/2003 Sb. hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.

10.

Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, dopady na životní prostředí, dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a k ochraně soukromí a zhodnocení korupčních rizik.

Hodnocení hospodářských a finančních dopadů předloženého návrhu zákona je uvedeno v předchozích částech důvodové zprávy. Návrh zákona nepředpokládá hospodářské a finanční dopady na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty ani na podnikatelské prostředí, jak uvádí bod 3.2 nebo 5. Návrh nepředpokládá žádné negativní sociální dopady ani nemá žádné dopady na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, ani na osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Návrh rovněž nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k ochraně soukromí a nepřináší ani žádná korupční rizika. Z navrhované právní úpravy nevyplývají žádné negativní dopady na životní prostředí.

19

B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST K ČÁSTI PRVNÍ: K Čl. I Ke změně zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin K bodu 1 K § 2 písm. a) bodu 3 Podle § 4 zákona lze uvádět do oběhu pouze reprodukční materiál, který vyhovuje vedle požadavků na druhovou čistotu a zdravotní stav též požadavkům na morfologickou a fyziologickou kvalitu. Vzhledem k tomu, že požadavky na kvalitu morfologickou a fyziologickou se liší podle typu sadebního materiálu, je potřeba stanovit jednotlivé typy sadebního materiálu. To vyplývá dlouhodobě i z požadavků lesnického provozu, kdy zavedením nové technologie pěstování krytokořenného sadebního materiálu metodou vzdušného střihu dochází k tomu, že semenáček takto vypěstovaný splňuje parametry výsadby schopného materiálu v souladu s platnou právní úpravou (vyhláška č. 29/2004 Sb.). Novela přispěje k odstranění dosavadních terminologických a výkladových nejasností. K bodu 2 K § 2 písm. k) Vlastnictví zdroje reprodukčního materiálu nebo genové základny se vždy pojí k vlastnictví pozemku, na kterém se zdroj reprodukčního materiálu nebo genová základna nacházejí s tím, že práva a povinnosti vlastníka zdroje reprodukčního materiálu nebo genové základny podle tohoto zákona, s výjimkou podávání žádostí o zařazení genetického zdroje do Národního programu podle § 2c, má i nájemce nebo pachtýř pozemku, na kterém se zdroj reprodukčního materiálu nebo genová základna nacházejí, pokud to nájemní nebo pachtovní smlouva uzavřená mezi vlastníkem zdroje reprodukčního materiálu nebo genové základny a nájemcem nebo pachtýřem výslovně nestanoví jinak (§ 38a).

K bodu 3 K § 2a odst. 3 Pověřená osoba (Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem; dále jen „ÚHÚL“) jako koordinátor Národního programu ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin (dále jen „Národní program“) provádí každoročně hodnocení Národního programu a toto hodnocení předloží Ministerstvu zemědělství. Ministerstvo pověřilo koordinací Národního programu ÚHÚL (č. j. 1103/2014-MZE-162111 ze dne 10. 1. 2014) zejména z toho důvodu, že agenda spojená s Národním programem (Hlava II zákona) je velmi úzce spojena a navazuje na agendu uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin (zbývající část zákona), kterou již mnoho let ÚHÚL vykonává. Stávající organizační struktura ÚHÚL a jeho odborné a technické vybavení dává záruku řádného výkonu veřejné správy na daném úseku. Novela zákona stanovuje termín předložení výše uvedeného hodnocení do 31. ledna každého kalendářního roku se stavem k 31. prosinci předchozího kalendářního roku. Uvedené termíny jsou stanoveny s ohledem na termín předložení hodnocení určené osoby (Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.) podle § 2f odst. 2 zákona, přičemž údaje vyplývající z hodnocení určené osoby budou zahrnuty v hodnotící zprávě ÚHÚL.

20

K bodu 4 K § 2c odst. 3 Při vyřizování žádosti o zařazení genetického zdroje lesních dřevin do Národního programu je v případě žádosti žadatele – nájemce nebo pachtýře pozemku, na kterém se genetický zdroj lesních dřevin nachází, nutné informovat pověřenou osobu o tom, že je žadatel – nájemce nebo pachtýř oprávněn žádat o zařazení do Národního programu. K bodu 5 K § 2e odst. 4 Novela zákona stanovuje nezbytné údaje, které musí být uvedeny v dokladu o zrušení zařazení genetického zdroje lesních dřevin do Národního programu včetně informace o tom, komu budou v případě potřeby předány vzorky genetických zdrojů lesních dřevin a jejich dokumentace. K bodu 6 K § 2g odst. 3 Navrhovaná úprava znění odstavce je věcně správnější. V praxi bude častější případ, kdy jeden účastník Národního programu bude mít do Národního programu zařazeno více genetických zdrojů, tedy při vyřazení některých genetických zdrojů zůstane účastníkem Národního programu. Při zrušení zařazení genetického zdroje do Národního programu stanoví pověřená osoba v dokladu o zrušení zařazení genetického zdroje do Národního programu rozsah předávané dokumentace a osobu, které bude tato dokumentace předána. K bodu 7 K § 2h odst. 3 Účastník Národního programu může čerpat na genetické zdroje zařazené do Národního programu dotace, přičemž je, pokud je k tomu vyzván, povinen poskytnout vzorky genetických zdrojů podle § 2h zákona (např. 120 kg šišek nebo 30 pupenů). Vzorky genetických zdrojů lesních dřevin jsou účastníci Národního programu povinni podle platné právní úpravy poskytnout bezúplatně za účelem šlechtění, výzkumu a vzdělávání, což je v souladu s mezinárodními závazky a národními strategiemi, na jejichž základě byl Národní program vyhlášen. Novela zavádí povinnost bezúplatného poskytování vzorků i pro účely naplnění Národní banky osiva a explantátů lesních dřevin (dále jen „banka osiva a explantátů“). Banka osiva a explantátů tyto vzorky odebere na vlastní náklady. Zákon stanoví sankce za porušení tohoto ustanovení. Konzervace vzorků v bance osiva a explantátů je jakousi zálohou cenných genotypů lesních dřevin pro případ, že jejich konzervace in situ (v místě jejich přirozeného výskytu) bude neúspěšná a dojde k jejich zániku. Banka osiva a explantátů bude v souladu se schválenou koncepcí banky primárně naplňována z porostů fenotypových tříd A. Účastník Národního programu, pokud bude vyzván, umožní bance jednorázově odebrat semenný materiál (např. u smrku ztepilého, borovice lesní a modřínu opadavého cca 120 kg šišek), který bude v bance uložen na dobu 20–30 let. Podobně jako v případě šlechtění, výzkumu a vzdělávání se nejedná o komerční využití osiva, což je plně v souladu s cíli a strategiemi Národního programu. K bodu 8 K § 2i odst. 2 Novela zákona zavádí možnost vyhlásit genovou základnu na dobu platnosti lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy navýšenou o 1 kalendářní rok a tuto

21

dobu dále prodloužit, nejdéle však o 12 měsíců. Toto opatření vyplývá z potřeb lesnické praxe, kdy dochází např. k tomu, že termín vyhlášení genové základny je již ukončen, přičemž vlastník genové základny potřebuje sbírat reprodukční materiál v uznaných porostech zařazených do genové základny za účelem jeho využití k umělé obnově lesa na území genové základny. V tomto případě si zažádá o prodloužení doby platnosti uznání zdrojů a doby platnosti vyhlášení genové základny a může provést sběr podle potřeby. Prodloužení termínů doby vyhlášení má též návaznost na závazky vyplývající z čerpání dotací v rámci Národního programu. K bodu 9 K § 2i odst. 4 a 5 Pověřená osoba vede v ústřední evidenci reprodukčního materiálu (ERMA) seznam genových základen, přičemž jedním z evidovaných údajů je i informace o vlastníkovi, nájemci nebo pachtýři genové základny. V případě změny vlastnictví genové základny je potřeba tuto informaci oznámit pověřené osobě. Změna vlastnictví genové základny není důvodem ke zrušení vyhlášení genové základny. Mohou však nastat situace, kdy již genová základna nesplňuje podmínky stanovené zákonem, za kterých byla vyhlášena (např. v případě dělení genové základny mezi více vlastníků, kdy nebude splněn požadavek na minimální výměru genové základny). V tomto případě může pověřená osoba genovou základnu zrušit. K bodu 10 K § 2j Finanční prostředky na podporu genetických zdrojů v rámci Národního programu budou účastníkům Národního programu včetně určené osoby poskytovány formou dotací prostřednictvím kapitoly Ministerstva zemědělství. Podmínky pro poskytování a čerpání dotací jsou pro jednotlivé účastníky Národního programu stanoveny v „Zásadách“, které pro tento účel vydává Ministerstvo zemědělství. O poskytnutí dotace z národních zdrojů (podpora genových základen, podpora zdrojů kvalifikovaného reprodukčního materiálu a podpora činnosti banky osiva a explantátů) rozhoduje Ministerstvo zemědělství. Na vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace se nevztahuje správní řád. V rámci Národního programu vyhlášeného na období 2014–2018 budou podporovány i zdroje selektovaného reprodukčního materiálu, přičemž tato podpora bude jako jediná finančně podporována z evropských zdrojů – z Programu rozvoje venkova na období 2014– 2020 (dále jen „PRV 2014–2020“). K bodu 11 K § 6 odst. 3 Termín předložení žádosti o vystavení potvrzení o původu byl posunut zejména z důvodů požadavků lesnické praxe. Dochází k tomu, že sběrači (resp. dodavatelé) mají v úmyslu pokračovat ve sběru reprodukčního materiálu, tedy ve stanoveném termínu nezažádají o vystavení potvrzení o původu, poté však z důvodu nepříznivého počasí nebo jiných nepředvídaných důvodů (pracovní neschopnost apod.) nemohou ve sběru pokračovat. Tím, že bude lhůta prodloužena, získají dodavatelé více času pro podání žádosti o vystavení potvrzení o původu.

22

K bodu 12 K § 11 odst. 2 V případě zdrojů semen se nejedná o uznávání zdroje na základě údajů platného lesního hospodářského plánu nebo platné lesní hospodářské osnovy (např. zdroje semen mimo les nebo vtroušené dřeviny v lesních porostech neuvedené v popisu porostu v lesním hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově). Nová formulace přispěje k odstranění dosavadní terminologické a výkladové nejasnosti. K bodu 13 Jedná se o legislativně technickou úpravu. K bodu 14 K § 11 odst. 4 a 5 Pověřená osoba vede v ústřední evidenci reprodukčního materiálu (ERMA) seznam uznaných zdrojů reprodukčního materiálu, přičemž jedním z evidovaných údajů je i informace o vlastníkovi, nájemci nebo pachtýři uznaných zdrojů. V případě změny vlastnictví uznaných zdrojů je potřeba tuto informaci oznámit pověřené osobě. Změna vlastnictví uznaného zdroje reprodukčního materiálu není důvodem ke zrušení uznání zdroje. Mohou však nastat situace, kdy již uznaný zdroj nesplňuje podmínky stanovené zákonem, za kterých byl uznán (např. minimální počet stromů, ze kterých lze sbírat). V tomto případě pověřená osoba uznání zdroje zruší. K bodu 15 K § 13 odst. 1 Novela zavádí konkrétní výčet lesních dřevin, pro které se neuznávají zdroje identifikovaného reprodukčního materiálu na území genové základny, pokud je pro tyto dřeviny genová základna vyhlášena. U zbývajících lesních dřevin to možné je – tato změna vzešla z potřeb lesnického provozu (nutnost sběru reprodukčního materiálu za účelem obnovy lesa a zalesňování). K bodům 16 a 17 K § 13 odst. 2, § 14 odst. 2 a § 16 odst. 2 Novela zákona zavádí možnost uznat porosty jako zdroje identifikovaného, selektovaného, nebo testovaného reprodukčního materiálu na dobu platnosti lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy navýšenou o 1 kalendářní rok a tuto dobu dále prodloužit, nejdéle však o 12 měsíců. Toto opatření vyplývá z potřeb lesnické praxe, kdy dochází např. k tomu, že termín uznání zdroje je již ukončen, přičemž vlastník zdroje potřebuje sbírat reprodukční materiál v uznaných porostech za účelem jeho využití k umělé obnově lesa a zalesňování. V tomto případě si zažádá o prodloužení doby platnosti uznání zdrojů a může provést sběr podle potřeby. Prodloužení termínů doby vyhlášení má též návaznost na závazky vyplývající z čerpání dotací v rámci Národního programu. K bodu 18 K § 20 odst. 3 Nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin je podle živnostenského zákona živností volnou, přičemž dodavatel (podnikající fyzická nebo právnická osoba) musí mít v Obchodním rejstříku uvedený předmět činnosti v souladu s přílohou č. 4 živnostenského zákona. Novela se přímo neodkazuje na živnostenský zákon z toho důvodu, že by to bylo diskriminující pro žadatele z jiného členského státu EU.

23

K bodům 19 a 20 K § 23 odst. 1 písm. c) a odst. 2 Novela doplňuje další okolnost, za jaké ministerstvo odejme licenci - pokud odpovědný zástupce držitele licence přestane vykonávat tuto funkci, je povinen o této skutečnosti informovat ministerstvo. Prodloužení lhůty pro oznámení změn vzešlo z požadavků aplikační praxe zákona. K bodu 21 K § 23 odst. 4 a 5 Novela stanovuje podmínky, za kterých může dojít ke změně odpovědného zástupce držitele licence, případně k zániku licence z důvodů neoznámení změny odpovědného zástupce držitele licence. K bodu 22 K § 25a odst. 5 Jedná se o legislativně technickou úpravu. K bodu 23 K § 26 odst. 3 Jedná se o legislativně technickou úpravu. K bodu 24 K § 30 odst. 2 písm. q) Jedná se o legislativně technickou úpravu. K bodu 25 K § 30 odst. 2 písm. v) Pověřená osoba je koordinátorem Národního programu a v souladu s pravidly o poskytování dotací mimo jiné přijímá a schvaluje žádosti o zařazení genetických zdrojů do Národního programu, vede evidenci o genetických zdrojích zařazených do Národního programu, přijímá žádosti o poskytnutí dotace, odborně je posuzuje a doporučuje Ministerstvu zemědělství jejich schválení. V rámci racionalizace a zefektivnění výkonu státní správy Ministerstvo zemědělství novelou zákona pověřuje ÚHÚL podílením se na provádění kontrol dodržování podmínek poskytování finančních prostředků podle § 2j. K bodům 26 až 33 K § 34 odst. 1 písm. a), b), d), e) a f), odst. 2 až 4, § 34a odst. 1 písm. a), b), d), e) a f), odst. 2 a 3, odst. 4 písm. c) a odst. 8 Zákon stanoví sankce za porušení jeho ustanovení. Sankcemi jsou pokuty a zvláštní opatření, která jsou současně prostředkem přiměřené ochrany veřejného zájmu, který je spáchaným deliktem ohrožen. K bodu 34 K § 38a V případě, že se práva a povinnosti vlastníka zdroje reprodukčního materiálu nebo genové základny nevztahují na nájemce nebo pachtýře pozemku, na kterém se zdroj reprodukčního materiálu nebo genová základna nacházejí, musí to být výslovně uvedeno v nájemní nebo pachtovní smlouvě uzavřené mezi vlastníkem zdroje reprodukčního

24

materiálu nebo genové základny a nájemcem nebo pachtýřem; to neplatí v případě podávání žádostí o zařazení genetického zdroje lesních dřevin do Národního programu podle § 2c (tam musí nájemce nebo pachtýř pozemku, na kterém se genetický zdroj nachází vždy doložit k žádosti kopii nájemní nebo pachtovní smlouvy, anebo jiný doklad od vlastníka genetického zdroje, ve kterém je výslovně uvedeno, že může žádat o zařazení genetického zdroje lesních dřevin do Národního programu). Výjimka pro případ podávání žádosti o zařazení genetického zdroje lesních dřevin do Národního programu byla stanovena zejména z toho důvodu, že účast v Národním programu je dobrovolná a zařazením genetického zdroje do Národního programu vznikají účastníkovi Národního programu povinnosti dané zákonem a pravidly pro poskytování dotací – vlastník zdroje by vždy o této skutečnosti (vstupu do Národního programu) měl rozhodovat sám a jasně stanovit pravidla (kdo je účastníkem Národního programu, kdo může žádat o dotace apod.). K bodu 35 K § 39 odst. 1 Jedná se o legislativně technickou úpravu.

K ČÁSTI DRUHÉ: K Čl. II Ke změně zákona o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) K bodu 1 K § 27 odst. 5 Poznatky z praxe ukazují, že je žádoucí umožnit vlastníkům lesa zkrácení doby platnosti stávajícího plánu a povolit vypracování plánu nového. Jde o případ významných organizačních změn hospodaření, například při změnách vlastnictví větších výměr lesů, které přesahují rámec dosavadního ustanovení § 27 odst. 4 lesního zákona, které jinak ukládá vlastníkům lesa povinnost požádat schvalující orgán státní správy lesů při změně podmínek, jež vyvolají nutnost změny závazného ustanovení plánu, o změnu závazných ustanovení plánu, ovšem pouze v rámci schválené doby platnosti plánu. V případě nově navrhovaného ustanovení § 27 odst. 5 se umožňuje vlastníkovi lesa sloučení dvou nebo více částí jeho majetku, pro které byly zpracovány plány do jednoho celku, za účelem následného zpracování jediného plánu, což může přispět k efektivnějšímu a transparentnějšímu obhospodařování lesního majetku. Formulace odst. 5 umožňuje rovněž slučovat dvě a více částí lesního majetku, pro které je zpracován plán a osnova, případně slučovat části lesního majetku, na kterých je zpracován plán s částmi lesního majetku, na kterých doba platnosti plánu či osnovy právě skončila nebo tyto části lesního majetku nebyly doposud zařízeny (např. zalesnění zemědělských půd, pozemkové úpravy apod.). Požadavek na zachování rovnoměrného a trvalého plnění funkcí lesa slouží jako pojistka proti počínání těch vlastníků, kteří by chtěli zkrácením doby platnosti legalizovat přetěžování svých lesů v rozporu se závazným ustanovením maximální celková výše těžeb, případně by nenaplňovali ostatní závazná ustanovení. Podkladem k posouzení, zda zkrácením doby platnosti plánu nedojde k ohrožení rovnoměrného a trvalého plnění funkcí lesa, bude pro orgán státní správy lesů lesní hospodářská evidence za dobu trvání platnosti plánu aktualizovaná ke dni navrhovaného konce platnosti plánu. Platnost plánů končí obecně k 31. prosinci běžného roku. Z tohoto důvodu je stanoveno, že navrhovat zkrácení doby platnosti plánu je možné pouze k tomuto datu. Aby vlastník lesa

25

mohl předložit aktuální lesní hospodářskou evidenci, je nutno žádost o zkrácení doby platnosti plánu předložit až po navrhovaném konci platnosti plánu. Rozhodnutí o zkrácení doby platnosti plánu je předpokladem k následnému schválení nového plánu. Protože doby platností „zkráceného“ a „nového“ plánu na sebe navazují, bude potřeba ke zpracování nového plánu přistoupit ještě předtím, než nabude právní moci rozhodnutí o zkrácení doby platnosti plánu. Aby se zvýšila předvídatelnost rozhodnutí správního orgánu, je vlastníkovi lesa umožněno požádat o předběžnou informaci ve smyslu ustanovení § 139 správního řádu, a tím se pro vlastníka lesa snižuje riziko, že nově zpracovaný plán nebude moci být schválen, z důvodu nesouhlasného rozhodnutí se zkrácením doby platnosti původního plánu. Tímto postupem se tak minimalizuje riziko případného zmaření vlastníkem vynaložených nákladů na zpracování návrhu nového plánu. K bodu 2 K § 27 odst. 7 Jedná se o legislativně technickou úpravu. K bodům 3 a 7 K § 29 odst. 1 a 6 Pojem „reprodukční materiál“ je obecnější a zahrnuje jak semenný materiál, tak i části rostlin a sadební materiál lesních dřevin. Tento pojem odpovídá potřebám praxe a přispěje k odstranění dosavadních terminologických a výkladových nejasností. K bodu 4 K § 29 odst. 3 Lesnický provoz a instituce zabývající se vědou a výzkumem v oblasti lesnictví dlouhodobě poukazují na to, že národní legislativa neumožňuje zakládání výzkumných ploch na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. Novela zavádí možnost Ministerstva zemědělství udělit v takových případech výjimku na požadavky na reprodukční materiál uvedené v odstavci 1. Nutno zdůraznit, že se tato výjimka vztahuje pouze na reprodukční materiál využitý v rámci realizovaného projektu. K bodu 5 K § 29 odst. 4 Podle § 29 odst. 1 lesního zákona se k umělé obnově lesa a k zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa používá reprodukční materiál lesních dřevin ze stejné nebo odpovídající přírodní lesní oblasti a z odpovídající nadmořské výšky. Bez evidence veškerého reprodukčního materiálu, který byl při obnově lesa a zalesňování použit, nelze výše uvedenou podmínku zkontrolovat. Oproti platné právní úpravě novela zákona zavádí povinnost vést evidenci o původu reprodukčního materiálu všech kategorií, tedy i kategorie identifikovaného reprodukčního materiálu. Pokud je vlastník lesa podle stávající právní úpravy povinen evidovat reprodukční materiál použitý k umělé obnově lesa a zalesňování v kvalitativně lepších kategoriích (selektovaný, kvalifikovaný a testovaný reprodukční materiál), měl by evidovat i kvalitativně nejhorší kategorii reprodukčního materiálu (identifikovaný), která je přes její mnohdy časté využívání z mnoha důvodů pro budoucí vývoj našich lesů jako sadební materiál nejméně vhodná. Novela mění povinnou dobu uchovávání evidence o původu reprodukčního materiálu použitého při obnově lesa a zalesňování na 10 let. Tato doba koresponduje s povinnou dobou uchovávání evidence o reprodukčním materiálu, který byl uveden do oběhu,

26

stanovenou v § 24 zákona, což je pro lesnický provoz dostačující i vzhledem k obvyklé době platnosti lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy. K bodu 6 K § 29 odst. 5 Platná právní úprava jednoznačně nedefinuje, jak má doložit původ reprodukčního materiálu použitého k umělé obnově lesa a zalesňování vlastník lesa, který použije svůj vlastní reprodukční materiál, tedy neuvádí reprodukční materiál do oběhu ve smyslu zákona. Navrhovaná úprava odpovídá potřebám praxe a přispěje k odstranění výkladových nejasností. K bodu 8 K § 48a odst. 1 písm. o) Jde o úpravu kompetence krajského úřadu v důsledku zavedení institutu zkrácení doby platnosti plánu. K bodu 9 K § 49 odst. 3 písm. h) Jde o úpravu kompetence ministerstva v důsledku zavedení institutu povolování výjimky z požadavků na použití reprodukčního materiálu k umělé obnově lesa a zalesňování. K ČÁSTI TŘETÍ: K Čl. III Účinnost Datum nabytí účinnosti zákona, kterým se mění zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, se navrhuje prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

V Praze dne 17. února 2016

Předseda vlády: Mgr. Bohuslav Sobotka v. r.

Ministr zemědělství: Ing. Marian Jurečka v. r.

27