´ ´ ZAKLADY PRACE S PC MS Word Mgr. Petr Jakubec
1
Nejd˚ uleˇ zitˇ ejˇ s´ı panely: ˇ ısla str´anek, Symboly, Odkazy (Pozn´amka pod ˇcarou, • Vloˇ zit → Konce str´ anek, Konce odd´ıl˚ u, C´ Titulek, . . .) • Form´ at → P´ısmo, Odstavce, Odr´ aˇzky a ˇc´ıslov´an´ı, Sloupce, Motivy, Styly a form´atov´an´ı, . . . • N´ astroje → Pravopis, Sledov´ an´ı zmˇen
2
Pr´ ace s textem
2.1
Form´ atov´ an´ı textu
• Velikost fontu (Form´ at → P´ısmo): 10–12 pt.; ˇr´adkov´an´ı (Form´ at → Odstavec → Odsazen´ı a mezery): norm´ aln´ı, pˇri psan´ı bakal´aˇrsk´ ych prac´ı: 1,5 ( Ctrl + 5 ); text se zarovn´av´a do bloku ( Ctrl + J [1]). • Vyuˇzit´ı jednotliv´ ych typ˚ u p´ısem: – patkov´e fonty: Times New Roman, Garamond → vhodn´e ke psan´ı delˇs´ıch text˚ u, – bezpatkov´e fonty: Arial, Verdana, Courier New → vhodn´e k tvorbˇe prezentac´ı. cn´ y font ( Ctrl + B ); nepouˇz´ıvat podtrh´ av´ an´ı • Zv´ yrazˇ nov´ an´ı textu: kurz´ıva ( Ctrl + I ); tuˇ textu, sniˇzuje se tak jeho ˇcitelnost. ´ lkami (Form´ • Jm´ena autor˚ u + program˚ u: Kapita at → P´ısmo nebo Ctrl + Shift + K [1]), adresy www str´ anek: Strojopisem (font: Courier New). • Dalˇs´ı moˇznosti zv´ yraznˇen´ı textu: Barva p´ısma (Form´ at → P´ısmo → Barva p´ısma); prokl´ad´an´ı p´ısma (Form´ at → P´ısmo → Proloˇ zen´ı znak˚ u). • Psan´ı textu do sloupc˚ u: Form´ at → Sloupce. • Odr´aˇzky a ˇc´ıslov´ an´ı: Form´ at → Odr´ aˇ zky a ˇ c´ıslov´ an´ı.
2.2
Form´ atov´ an´ı odstavc˚ u
• Moˇznosti odliˇsen´ı odstavc˚ u: odsazen´ı prvn´ıho ˇr´adku (u prvn´ıho odstavce nen´ı tˇreba odsazovat) × pr´azdn´ y ˇr´ adek. – Odsazen´ı prvn´ıho ˇr´ adku: Form´ at → Odstavec → Odsazen´ı a mezery. – Vloˇzen´ı pr´ azdn´eho ˇr´ adku mezi odstavce: jeden Enter × vloˇzen´ı vertik´aln´ı mezery Form´ at → Odstavec → Odsazen´ı a mezery. • Parchanty → neˇz´ adouc´ı jevy, vznikaj´ıc´ı pˇri psan´ı textu: – Sirotek (orphan): situace, kdy se posledn´ı ˇr´adek odstavce st´av´a prvn´ım ˇr´adkem sloupce ˇci strany. Nelze ho tolerovat v ˇz´adn´em pˇr´ıpadˇe. – Vdova (widow): situace, kdy se prvn´ı ˇr´adek odstavce st´av´a posledn´ım ˇr´adkem odstavce ˇci strany. V pˇr´ıpadˇe v´ıcesloupcov´e sazby je j´ı moˇzno tolerovat [2].
2.3
Pravidla hladk´ e sazby
• Pˇ redloˇ zky: jednohl´ askov´e neslabiˇcn´e pˇredloˇzky K, k, S, s, V, v, Z, z, slabiˇcn´e O, o, U, u, a spojky I, i, A, nesmˇej´ı b´ yt na konci ˇr´adky. V´ yjimku tvoˇr´ı spojka a (pozor – ne verz´alka) → vyuˇzit´ı pevn´ e mezery k pˇripojen´ı pˇredloˇzky/spojky k n´asleduj´ıc´ımu slovu: Vloˇ zit → Symbol → Speci´ aln´ı znaky nebo Ctrl + Shift + Mezern´ık . • Spojovn´ık (divis): pouˇz´ıv´ a se k oznaˇcen´ı dˇelen´ı slov nebo jako spojovac´ı znam´enko ve sloˇzen´ ych v´ yrazech. Pˇri dˇelen´ı se s´ az´ı tˇesnˇe k posledn´ımu p´ısmenu prvn´ı ˇc´asti dˇelen´eho slova. Pˇri pouˇzit´ı jako spojovac´ı znam´enko se s´ az´ı bez mezer (Praha 10-Straˇsnice). 1
• Pomlˇ cka: naznaˇcuje vˇetˇs´ı pˇrest´ avku v ˇreˇci nebo od sebe v´ yraznˇe oddˇeluje ˇc´asti textu; v´ yznamovˇe je rovna ˇc´ arce, a tedy i vloˇzen´ a ˇc´ ast vˇety se jimi d´a oddˇelit. Nesm´ı j´ı ˇr´adek konˇcit ani j´ı zaˇc´ınat (v´ yjimku tvoˇr´ı pˇr´ım´ a ˇreˇc). S t´ım se mus´ı autor sm´ıˇrit a text srazit“ nebo rozp´alit“ tak, aby mu ” ” pomlˇcka vyˇsla do ˇr´ adku. M˚ uˇzeme-li dosadit m´ısto pomlˇcky jak´ekoliv slovo (aˇz, do, versus, atd.), nejsou okolo n´ı mezery (5–10 dn´ı, rychl´ık Praha–Ostrava). D˚ uleˇzit´e je nezamˇen ˇovat pomlˇcku se spojovn´ıkem! Nespr´ avn´e je tak´e jej´ı pouˇzit´ı m´ısto znam´enka minus, protoˇze obraz neodpov´ıd´ a ˇs´ıˇrce znam´enka plus (+). Pˇri sazbˇe pomlˇcky v angliˇctinˇe je nutno pouˇz´ıt jej´ı delˇs´ı verzi (—). • Interpunkˇ cn´ı znam´ enka: teˇcka a ˇc´arka se s´azej´ı tˇesnˇe za posledn´ı p´ısmeno slova. • Procento, promile (%, ‰): oddˇeluj´ı se od slova z´ uˇzenou nezmenˇsenou mezernic´ı, pokud jde o samotn´ y v´ yraz (10 % = 10 procent). V pˇr´ıpadˇe spojen´ı slova s ˇc´ıslem do jednoho v´ yrazu se tyto znaˇcky s´ azej´ı bez mezery (10% = desetiprocentn´ı). • Stupeˇ n: v oznaˇcen´ı teploty se s´ az´ı a) –10° (minus deset stupˇ n˚ u – minus a ˇc´ıslice 10 dohromady, stupeˇ n je oddˇelen z´ uˇzenou mezerou) b) –10 ℃ (minus deset stupˇ n˚ u Celsia – stupeˇ n Celsia se s´az´ı jako jeden v´ yraz dohromady a od ˇc´ısla mus´ı b´ yt oddˇelen z´ uˇzenou mezernic´ı). Stupeˇ n alkoholu se s´az´ı jako jeden v´ yraz bez mezer: 12° pivo [3].
2.4
Sazba matematiky
• Vyuˇzit´ı Editoru rovnic (pˇr´ıpadnˇe komerˇcn´ıho programu MathType nebo MathMagic). • Rovnice se s´ az´ı na nov´ y ˇr´ adek, zarovn´avaj´ı se na stˇred a jsou opatˇreny (vˇetˇsinou na prav´e stranˇe) poˇradov´ ym ˇc´ıslem, na kter´e m˚ uˇzeme odkazovat z textu (uk´azka viz rovnice 1). Z ∞ 1 ψ(x) = √ ϕ(p)e−px/(i~) dp (1) 2π~ −∞ • Z´akladn´ı pravidla pro sazbu matematiky: – zn´am´e konstanty, ˇc´ısla urˇcit´ a (i ve formˇe mocnitel˚ u a index˚ u) a znaˇcky mˇerov´ ych jednotek se p´ıˇsou vzpˇr´ımen´ ym ˇrezem (e, π, 123, x21 , cm), – n´azvy funkc´ı a zn´ am´ ych polynom˚ u se p´ıˇsou vzpˇr´ımen´ ym ˇrezem (sin, cos, exp), – diferenci´ aly se p´ıˇsou vzpˇr´ımen´ ym ˇrezem, pˇr´ısluˇsn´a promˇenn´a pak kurz´ıvou (dx), – obecn´e konstanty a promˇenn´e se p´ıˇsou kurz´ıvou (a, x, x1 ), – tuˇcn´ ym ˇrezem se s´ azej´ı identifik´atory vektor˚ u a matic (v, M), – pro oznaˇcen´ı mnoˇzin se pouˇz´ıvaj´ı verz´alky nˇejak´eho lomen´eho p´ısma (M), ˇci p´ısma psan´eho (M), – pro vyznaˇcen´ı urˇcit´eho oboru ˇc´ısel je vhodn´e vyuˇz´ıt zdvojen´e p´ısmo (napˇr. R pro obor re´aln´ ych ˇc´ısel, C pro obor komplexn´ıch ˇc´ısel, atd.), – mezi desetinnou ˇc´ arkou a ˇc´ıslem se mezera nep´ıˇse (123,456). • Zkratky jednotek jsou pevnˇe urˇcen´e, nelze je libovolnˇe zkracovat. • Znaˇcky jednotek je mezi sebou moˇzno oddˇelovat: – n´asoben´ım: m × s−1 nebo m · s−1 , – pevnou mezerou ( Ctrl + Shift + Mezern´ık ): m s−1 → pohodlnˇejˇs´ı zp˚ usob. • Jednotky se z´ aporn´ ym exponentem lze ps´at: – jako zlomek: napˇr. m/s; sloˇzitˇejˇs´ı z´apis vyˇzaduje pouˇzit´ı z´avorek: J/(K mol), – se z´aporn´ ymi exponenty: J K−1 mol−1 → jednoznaˇcn´ y z´apis.
2
2.5
Sazba chemie
Vzpˇr´ımen´ ym ˇrezem p´ısma se p´ıˇs´ı: • veˇsker´e vzorce slouˇcenin (H2 O, H2 SO4 , atd.), • znaˇcky chemick´ ych prvk˚ u (Zn, Cd, Hg), • symboly ˇc´ astic (proton: p, elektron: e), • pˇredpony (bis-, tris-, cyklo-, iso-), • symboly hladin a slupek (K, L, π). Kurz´ıvou se pak p´ıˇs´ı: • lokanty (o-, m-, p-, N-, O-, S-), • oznaˇcen´ı polohy substituentu (sek-, terc-), • stereodeskriptory (cis, trans, meso, E, Z, R, S, P, M ). Pro chemick´e n´ azvy a vzorce plat´ı: • ve vzorc´ıch slouˇcenin se znaˇcky prvk˚ u p´ıˇs´ı vedle sebe bez mezer (CuSO4 ·5H2 O), • v rovnic´ıch se s´ az´ı mezera za ˇc´ıseln´ ym koeficientem (H2 = 2 H+ + e− ), • n´azvy organick´ ych slouˇcenin se p´ıˇs´ı dohromady, pro oddˇelen´ı se pouˇz´ıvaj´ı z´avorky ˇci spojovn´ık (bis(2-chlorethyl)eter) [4].
3
Vkl´ ad´ an´ı objekt˚ u
3.1
Tabulky
• Vzhled tabulky: Tabulka → Automatick´ y form´ at tabulky, pˇr´ıpadnˇe Tabulka → Vlastnosti tabulky → Ohraniˇ cen´ı a st´ınov´ an´ı. • V tabulce nesm´ı z˚ ustat ˇz´ adn´ a kolonka pr´azdn´a, pr´azdn´e kolonky je tˇreba vyplnit alespoˇ n pomlˇckou. • Popisek tabulky (oznaˇcit tabulku → kliknout prav´ ym tlaˇc´ıtkem myˇsi → Titulek) se zarovn´ av´ a na stˇred a je zpravidla um´ıstˇen nad tabulkou.
3.2
Vkl´ ad´ an´ı obr´ azk˚ u
• Pokud se jedn´ a o bitmapov´ y form´ at (.tiff, .jpg, .jpeg, .png), je vhodn´e pouˇz´ıt obr´azky v co nejvyˇsˇs´ım rozliˇsen´ı (minim´ alnˇe 300 dpi, l´epe vˇsak v´ıce). • Loga, grafy, sch´emata je vhodn´e vkl´adat pˇr´ımo pomoc´ı kl´avesov´e zkratky a Ctrl + V , pˇr´ıpadnˇe pouˇz´ıt vhodn´ y vektorov´ y form´at.
Ctrl + C
• Nem´a smysl pˇrev´ adˇet bitmapov´ y form´at na vektorov´ y, kvalita se t´ım nikterak nezlepˇs´ı. • Popisek obr´ azku (vybrat obr´ azek → kliknout prav´ ym tlaˇc´ıtkem myˇsi → Titulek) se zarovn´ av´ a na stˇred a je zpravidla um´ıstˇen pod obr´azkem.
3.3
Vkl´ ad´ an´ı odkaz˚ u
• Pozn´ amky pod ˇ carou: (Vloˇ zit → Odkaz → Pozn´ amka pod ˇ carou) slouˇz´ı ke kr´atk´emu vysvˇetlen´ı dan´eho jevu (napˇr. vysvˇetlen´ı zkratek), vkl´adaj´ı se na aktu´aln´ı str´ance a je vhodn´e je ˇc´ıslovat. • Kˇ r´ıˇ zov´ y odkaz: (Vloˇ zit → Odkaz → Kˇ r´ıˇ zov´ y odkaz) slouˇz´ı k odkazov´an´ı se v textu na pˇr´ısluˇsn´e obr´ azky, tabulky, rovnice, apod. • Rejstˇ r´ık a seznamy: (Vloˇ zit → Odkaz → Rejstˇ r´ık a seznamy) slouˇz´ı ke vkl´ad´an´ı Obsahu, Rejstˇ r´ıku, Seznam˚ u tabulek, obr´ azk˚ u, Rovnic. 3
4
Ladˇ en´ı vzhledu
4.1
Generov´ an´ı obsahu
• Oznaˇcit n´ azev kapitoly/podkapitoly → vybrat styl Nadpis 1–3 (Form´ at → Styly a form´ atov´ an´ı). • Vhodn´e je pouˇzit´ı v´ ybˇeru jen do tˇret´ıho stupnˇe (napˇr. 1 — 1.1 — 1.1.1). • Vloˇzit obsah: (Vloˇ zit → Odkaz → Rejstˇ r´ık a seznamy). • Vhodn´e je nadefinovat si vlastn´ı styly (Styly a form´ atov´ an´ı → Nov´ y styl).
4.2
ˇ ıslov´ C´ an´ı str´ anek
ˇ ısla str´ • Vloˇ zit → C´ anek. ´ • Prvn´ı str´anka (napˇr. Uvodn´ ı str´ anka v bakal´aˇrsk´e pr´aci) se zpravidla neˇc´ısluje.
5
Kontrola pravopisu
Na z´avˇer jak´ekoliv pr´ ace nen´ı od vˇeci prov´est kontrolu pravopisu (N´ astroje → Pravopis nebo pomoc´ı kl´avesy F7 ).
Reference [1] YOUNG, Michael J. Microsoft Office Word 2003. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2004. 294 s. ˇ CKA, ˇ ˇ [2] KOCI Pavel, BLAZEK, Filip. Praktick´ a typografie. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000. 288 s. ISBN 80-7226-385-4. ´ [3] ANDERLE, Jiˇr´ı. Uvod do typografick´ych pravidel [online]. 2003 [cit. 28. ˇcervence 2009]. Dostupn´e na: . ´ ´ Eva. Rovnice, jednotky a veliˇciny – jak s nimi? [online]. [cit. 28. ˇcervence 2009]. 11 s. [4] JULAKOV A, Dostupn´e na: .
© 2009 by Petr Jakubec, tento dokument byl vys´ azen typografick´ ym syst´ emem LATEX 2ε .
4
