Základy péče o nemocné Při ošetřovatelské péči musíte být stále taktní, diskrétní a upřímní, schopní vzbuzovat sympatie, důvěru a porozumění. Protože jsou od vás vyžadovány i určité kvalifikované výkony, musíte být také zruční, šikovní a přitom jemní. Je důležité, abyste uměli komunikovat s nemocným. Svým chováním můžete příznivě ovlivnit jeho spokojenost.
Péče o prostředí nemocného Jedním z prvořadých úkolů dobrovolných zdravotnických pracovníků je zajistit nemocným bezpečné a příjemné prostředí. Pohyblivost nemocného je často omezená. Ať už leží doma nebo v nemocnici, pokoj a okolí je třeba mu upravit tak, aby na něj mělo prostředí příznivý vliv. Dále je velice důležitá atmosféra, která kolem pacienta vládne. Rodina, přátelé, pečovatelky a vůbec všichni, kteří přicházejí do styku s pacientem, se musí chovat tak, aby neměli dojem, že jim je na obtíž. Stále se starejte o duševní pohodu nemocného. Musí cítit, že máte pro něho čas a jste ochotná splnit všechny jeho potřeby. Uvědomte si, že hrajete v životě nemocného významnou roli. Svým chováním můžete příznivě ovlivnit jak jeho spokojenost, tak spokojenost jeho rodiny. Zdraví lidé si obvykle mohou vybrat prostředí, v němž budou žít. Pokud se v něm cítí nepohodlně, nebo jim něco nevyhovuje, mohou to změnit, odstranit nebo jednoduše odejít. Nemocný člověk, který je upoután na lůžko, takovou možnost nemá. Je odkázán na pomoc druhých lidí a těm by mělo záležet na tom, aby mu prostředí, v němž se léčí, neškodilo. Pokoj, v němž nemocný leží, musí být v první řadě dokonale čistý. Nezapomínejte, že choroboplodné zárodky se zvířeným prachem se dostávají všude – do rány, do těla vniknou vdechnutím, požitím – usazují se na potravě. Dále je důležité, aby se dal pokoj dobře větrat a pravidelně z něj byly odstraňovány nepříjemné pachy (např. z podložní mísy). Protože nemocný člověk bývá na různé pachy mnohem citlivější. Základní potřeby zdravého a nemocného člověka se v podstatě neliší. Pokud máte nemocnému pomoci v tom, co si nemůže udělat sám, musí v první řadě znát jeho potřeby. Každý člověk potřebuje: • zdravé prostředí • pohyb a podmínky na setrvání v pohodlné poloze • podmínky k udržování hygieny (včetně možnosti se pěkně upravit a udržovat se) • přiměřené oblečení k různým příležitostem • přiměřenou výživu • pravidelné a hygienické vyměšování • spánek a odpočinek • podmínky k udržování normální tělesné teploty • podmínky k normálnímu dýchání • možnost komunikace s okolím • podmínky vykonávání nějaké smysluplné činnosti • možnosti k vykonávání různých rekreačních a oddechových činností • možnosti k získávání nových poznatků a poznávání nejrůznějších zajímavostí • úctu ke své víře 1
Vyšší potřeba může být uspokojena jen tehdy, když byly uspokojeny potřeby nižší. Je velmi složité se vyznat v některých lidech, když jsou zdraví, což pak v nemoci. Důležité je nabídnout jim svoji pomoc v tomto těžkém období. Buďte trpělivý s „bručouny“ a hašteřivými osobami a předcházejte konfliktům raději mlčením nebo neutrální odpovědí.
Péče o lůžko Nejdůležitějším zařízením pokoje nemocných je lůžko. Na něm stráví nemocný většinu času, proto musí být pohodlné a dobře upravené. Dobrý vzhled lůžka přispívá ke spokojenosti nemocného a pěkné úpravě celého pokoje. Úpravě lůžka věnujeme velkou pozornost a při práci se řídíme určitými zásadami. Dodržujeme stanovený postup, vystříháme se zbytečných pohybů. S prádlem netřeseme, netiskneme je k sobě, nepřidržujeme bradou, neklademe na podlahu. Pracujeme rychle, ale klidně a šetrně. Výměna lůžkovin se provádí jedenkrát týdně celé lůžko, jinak dle potřeby a znečištění. Prádlo se třídí do pytlů dle druhů a stupně znečištění. Pomůcky k úpravě lůžka: matrace, polštář, pokrývka, podložka gumová a bavlněná, prostěradlo, povlaky na pokrývku a polštář. Mytí a dezinfekce lůžka je nezbytnou součástí hygienicko‐epidemiologického režimu. Provádí se vždy po odchodu či úmrtí nemocného. Lůžko se myje a dezinfikuje celé, včetně matrace. Pamatujte na kolečka a spodní plochy lůžka. Také noční stolky a veškeré plochy kolem lůžka je třeba umýt a dezinfikovat. Každý další klient musí mít pocit důvěry v námi poskytované služby. Pomůcky doplňující lůžko Je třeba, aby nemocný měl takové pohodlí a zabezpečení, aby se mu co nejlépe leželo, a proto používáme různé pomůcky a zařízení. Pomůcky doplňující lůžko mají několikerý význam: • • • • •
Upravují nebo mění polohu nemocných (Podpěra, bednička, různé polštáře a sáčky s pískem, špalíčky) Usnadňují jim pohyb (Žebříček, brázdička, uzdička, molitanové věnečky) Snižují tlak různých předmětů na jednotlivé části těla (Podložní kolo, vatové věnečky, vodní polštář, antidekubitní matrace, kolébka) Zabezpečují nemocného (Postranice, popruhy) Zvyšují jeho pohodlí (Jídelní stolek, stojánky na knihy, kapsy na drobné předměty)
Úprava lůžka s nemocným Ležícímu nemocnému upravujeme lůžko podle jeho zdravotního stavu. Může‐li se obracet, volíme způsob výměny prostěradla po délce. Jde‐li o nehybného nemocného, vyměňujme prostěradlo po šířce. Potom se upravuje polštář, přiloží přikrývka a zastele se pod dolní matraci. Při výkonu sledujeme nemocného, zda mu není nevolno a stále s ním komunikujeme. Na závěr se ptáme nemocného, jak se mu leží a zda něco nepotřebuje.
2
Péče o osobní hygienu pacienta Hygienické péči o nemocné je nutno věnovat velkou pozornost. Jednak proto, že člověk, který dlouho leží, má pocit sklíčenosti a vlastní bezmocnosti, který se špatnou péčí o jeho tělesnou čistotu ještě zhoršuje. Nedbalé provádění hygienické péče může být zdrojem dalších komplikací zdravotního stavu člověka. Hygienickou péči je nutno provádět denně a vždy, je‐li to zapotřebí. Hygiena je soubor pravidel a postupů, potřebných k podpoře a ochraně zdraví. V užším slova smyslu je hygiena udržování osobní čistoty. Péče o tělesnou čistotu a oblékání jsou aktivity, které směřují k uspokojování biologických potřeb. Vytváří se postupně od nejútlejšího věku v podobě hygienických nároků. Vypovídají také o duševním stavu člověka, o jeho náladě, spokojenosti, nespokojenosti, o jeho psychických vlastnostech. Neupravený zevnějšek může signalizovat duševní nepohodu člověka, nízkou sebeúctu. Potřebu hygieny můžeme definovat ve třech rovinách: • Biologické – hygienická péče podporuje čistotu, odstraňuje mikroorganismy, sekrety z těla, brání vzniku infektů, udržuje kůži v dobrém stavu • Psychologické – navozuje pozitivní emoce, pocit spokojenosti, napomáhá relaxaci, uvolnění • Sociální – vytváří příjemné prostředí, je předpokladem pozitivních, meziosobních vztahů Nejdůležitějším vývojovým obdobím pro vytvoření hygienických návyků je batolecí a předškolní věk. Dospělí člověk uspokojuje potřebu hygieny svým obvyklým způsobem, má určité standardy( sprcha, koupel, častost, teplota vody, mýdlo…). Biologické a psychické změny ve stáří mění často nároky člověka na hygienu a oblékání. Starý člověk ztrácí motivaci pro péči o své tělo. Důvodem je změna priorit, životních hodnot, snížení tělesné aktivity, osamělost, izolace. Starý člověk zapomíná na péči o zuby, nekoupe se, nesprchuje se, cítí se slabý, bojí se, aby se neporanil, je nesoběstačný. Vlivem zhoršené funkce smyslových orgánů nevidí špinavý oděv, necítí zápach. Starý člověk i v situaci, kdy je soběstačný, potřebuje v oblasti hygieny a oblékání vždy podporu a pomoc a velice taktní přístup. Nemoc mění nároky člověka na hygienickou péči. Rozhodujícím faktorem je míra omezení pohyblivosti vlivem nemoci a tím částečná popřípadě úplná ztráta soběstačnosti. K hygienické péči patří: • čistota osobního a ložního prádla • péče o vyprazdňování nemocných • péče o dutinu ústní • ranní a večerní mytí nemocného • mytí a oplachování rodidel • úprava vlasů • úprava nehtů • celková koupel • prevence a ošetřování proleženin
3
Zásady: • vždy informujeme nemocného, co s ním budete provádět (i bezvědomého) • dbáme na dodržení zvyklostí nemocného (teplá, studená voda) • připravíme dvě umyvadla nebo vyměníme dvakrát vodu, nezapomínáme ani na pomůcky na holení a čištění zubů • dbáme na zajištění pohodlné polohy • zajistíme intimitu (závěs, zástěna, dva nemocní k sobě zády) • veškeré použité pomůcky umyjeme, vydezinfikujeme a uložíte zpět na určené místo
Umývání nemocného Ráno myjeme nemocného, aby se cítil čistě a upraveně. Protože tento výkon trvá delší dobu, máme možnost pozorovat vzhled a chování nemocného. Péče o dutinu ústní u nemocných Správnou hygienou ústní dutiny nemocného zbavujeme zápachu, pocitu ošklivosti v ústech, potlačujeme škodlivé bujení mikrobů, které se mohou stát u nemocného choroboplodnými a vyvolat záněty v dutině ústní. Péče o nehty Dlouhé nehty přistřihneme do obloučku a uhladíme pilníčkem. Nečistotu šetrně odstraníme hrotem pilníčku. Při stříhání nehtů podkládáme pod ruku ručník a dáváme pozor, aby kousky nehtů nelétaly nemocnému do obličeje. Po úpravě nehtů ručník opatrně odstraníme a nemocnému upravíme lůžko. Lomivost nehtů může být důsledkem nedostatečné výživy, popřípadě nedostatku kalcia. Nehty bývají také poškozeny v důsledku poruch látkové výměny a onemocnění štítné žlázy. Péče o kůži Kůže není pouhým vnějším obalem těla, ale plní rozmanité úkoly: • • • •
•
ochrana organismu před vlivy vnějšího prostředí( pigment chrání tělo před slunečním zářením) smyslové funkce – v kůži je uloženo velké množství receptorů pro vnímání mechanických, tepelných a bolestivých podmětů regulace tělesné teploty – povrchové buňky pokožky jsou špatně tepelně vodivé a společně s podkožním vazivem nás chrání před většími tepelnými ztrátami skladovací funkce – v podkožním vazivu je velké množství tuku, které kromě jiného je i energetickou zásobárnou organismu. V kůži jsou uskladněny vitamíny rozpustné v tucích( A, D, E, K). Účinkem UV záření vzniká v kůži i určité množství vitamínů D vylučovací funkce – zajišťují ji mazové a potní žlázy
Proto je nutné kůži věnovat velkou pozornost. Po umytí ji vždy důkladně vysušíme, nedrhneme ji – pozor na porušení integrity. Pak ji vždy namažeme některým z hydratačních krémů. Pozor na vznik dekubitů (viz kapitola dekubity).
4
Péče o vlasy Vlasy mužů i žen udržujeme v pořádku denním česáním a pravidelným mytím. Vlasy nemocným myjeme podle potřeby, nejméně jednou za deset dní. Růst vlasů je pojíněn geneticky, záleží také na funkci endokrinních žláz. Třepení vlasů, vypadávání vzniká často jako důsledek nedostatečné péče o vlasy, jednostranné výživy, popřípadě stresových situací. Šedivění je fyziologické ve stáří.
5
