Základy Kartografie Ing. Hana Staňková, Ph.D. IGDM, HGF, VŠB-TU Ostrava
[email protected]
1
Definice KARTOGRAFIE je věda o sestavování map všech druhů a zahrnuje veškeré operace od počátečního vyměřování až po vydání hotové produkce. (United Nations, Department of Social Affairs, 1949)
KARTOGRAFIE je věda o zobrazování a studiu prostorového rozmístění, spojení a vzájemných vazeb jevů přírody a společnosti (i j jejich změn v čase) prostřednictvím zvláštních obrazově znakových modelů – kartografických vyobrazení.
(Saličev, 1976)
http://www.geogr.muni.cz/ucebnice/kartografie/obsah.php
2
Definice • KARTOGRAFIE je vědní obor zabývající se znázorněním zemského povrchu a nebeských těles a objektů, jevů na nich a jejich vztahů ve formě kartografického díla a dále soubor činností při zpracování a , využívání map. (ČSN 73 0406 Názvosloví kartografie, 1984)
KARTOGRAFIE je unikátní a instinktivní více-rozměrový prostředek pro tvorbu a manipulaci vizuálních (nebo virtuálních) reprezentací geoprostoru (map), které umožňují výzkum, analýzu, pochopení a komunikaci informací o tomto prostoru. (Wood, 2003)
3
Definice, mapa MAPA je zmenšené zevšeobecněné zobrazení povrchu
Země,
ostatních nebeských těles nebo nebeské sféry, sestrojené podle matematického zákona na rovině a vyjadřující pomocí smluvených znaků rozmístění a vlastnosti objektů vázaných na jmenované povrchy. (International Cartographic Asociation /ICA/)
4
Definice: atlas, plán, glóbus ATLAS je systematicky uspořádaný soubor map zpracovaný jako celek podle jednotného řídícího záměru. (Geografická kartografie, R. ČAPEK, M. MIKŠOVSKÝ, L. MUCHA. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. Copyright © 1992. 1. vyd.. 372 s. )
PLÁN je geometricky podobná zmenšenina vodorovného průmětu rovinného. (Kartografie a topografie, V. NOVÁK, Z. MURDYCH, Praha 1988, Státní pedagogické nakladatelství Praha, 320 s., )
5
Definice: atlas, plán, glóbus GLÓBUS je zmenšený trojrozměrný kulový model Země. Poměr mezi poloměrem glóbu a poloměrem referenční koule se nazývá číselné měřítko glóbu. (Geografická
kartografie, R. ČAPEK, M. MIKŠOVSKÝ, L. MUCHA. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. Copyright © 1992. 1. vyd.. 372 s. )
atlasy Prostorové uspořádání: rovinné
mapy
trojrozměrné plastické mapy
glóbusy
reliéfní mapy
6
Prvky map V obsahu mapy rozlišujeme: • polohopis, • výškopis, • popis. Polohopis Vyznačuje umístění objektu jeho obrysem nebo smluvenou značkou
Výškopis Absolutní výšky a tvar topografických ploch terénu pomocí vrstevnic, kótami, technickými nebo nárysovými šrafami, stínováním (hypsometrie)
Popis Geografické a pomístní názvosloví vztažené ke kresbě mapy, rámové a mimo-rámové údaje
7
Klasifikace prvků map Členíme dle jejich původu, charakteru a významu: A) MATEMATICKÉ • konstrukční základ mapy, • geodetické podklady, • sítě (zeměpisné, kilometrové) • měřítko, mapový rám. B) FYZICKO-ZEMĚPISNÉ • vodstvo, • reliéf zemského povrchu, • porosty, Přírodní jevy a vše ostatní co je dáno vznikem a vývojem Země • půdní povrch.
8
Klasifikace prvků map C) SOCIOEKONOMICKÉ • sídla, • dopravní a dorozumívací spoje • průmysl Vše co vzniklo lidskou činností • zemědělství D) DOPLŇKOVÉ A POMOCNÉ • geografické názvosloví, • vysvětlivky (legenda), • grafy. Vše ostatní, co vhodně doplňuje obsah mapy a usnadňuje jeho využití.
9
10
mapový rám
sídla Socioekonomický prvek
doplňkový prvek
terénní reliéf fyzickozeměpisný prvek
matematický prvek
11
Klasifikace map a) dle územního rozsahu
• mapy světa, • mapy kontinentů, moří, oceánů, • mapy politicko správní, • mapy hospodářské.
b) dle účelu • technicko –hosp. účely • sport • vědu a kulturu, • obranu státu, • výuku, • propagaci, • orientaci.
(mapy KN, TMM) (pěší, lyžařská, or. běh) (taktické, operační, strategické) (školní, atlasové, nástěnné) (reklamní) (turistické, plány měst, automapy)
12
a) dle územního rozsahu mapa Evropy - kontinentální
b) dle účelu Výuka – školní atlas Světa
13
14
Klasifikace map c) dle obsahu zeměpisné
topografické přehledné
vyjadřují fyzickozeměpisné a socioekonomické prvky
tématické Fyzickozeměpisné
Geologické, geofyzikální, reliéf zemského povrchu, meteorologické, hydrologické
Socioekonomické
Ekonomické, demografické, přírodních zdrojů, průmyslu, stavebnictví, zemědělství, lesnictví, dopravy a spojů
Životního prostředí
Mapy zobrazující stupeň přetvoření krajiny, ohrožení životního prostředí
15
Klasifikace map d) dle měřítka Mapy velkých měřítek středních malých
1:200 – 1:5000 1:5000 – 1:200000 1:20000 a menší
e) dle formy vyjádření skutečnosti • analogové (kreslené, tištěné) • obrazové (letecké, družicové snímky) • reliéfní (plastické) – vyjádřen výškový reliéf • tyflomapy (pro nevidomé, tupozraké) • digitální ( na digitálních záznamech)
16
Klasifikace map e) dle metody vyjádření skutečnosti analytické
konkrétní měřitelné skutečnosti, mapa dešťových srážek
syntetické
vyvozené myšlenkou, abstrakcí, mapa klimatických pásem
komplexní
vyjadřují zájmový jev jako celek, mapa komplexní předpovědi počasí
f) dle vzniku odvozené původní z přímého mapování
zpracované na podkladě již existujících map většího měřítka a podrobnějšího obsahu (generalizace)
Generalizace – zevšeobecňování, výběr a vzájemná harmonizace prvků obsahu mapy
17
Topografická mapa
Tunisko
Satelitní mapa
18
Geografická mapa
Tunisko
Politická mapa
19
Kartografické zobrazení - vzájemné přiřazení polohy bodů dvou různých referenčních ploch Zobrazení je jednoznačně určeno matematicky vztahem mezi souřadnicemi bodů na obou referenčních plochách
Zobrazovací r-ce:
X= f(φ,λ)
Y= f(φ,λ)
Rozdělení kartografického zobrazení: 1) Vlastnosti kartografického zobrazení 2) Použitá zobrazovací plocha a její poloha
20
Kartografické zobrazení Rozdělení dle 1) konformní
nezkreslují se úhly, značná plošná zkrelsení
ekvidistantní
nezkreslují se délky určité soustavy čar
ekvivalentní
nezkreslují se plochy, značná úhlová zkreslení
kompenzační
hodnoty zkreslení jsou někde uprostřed mezi konformními a ekvidistantními zkreslení úhlové a plošné je sníženo na střední míru
21
Kartografické zobrazení Rozdělení dle 2) zobrazení na kulovou plochu, kuželová
Jednoduchá zobrazení na rozvinutelné plochy, válcová
azimutální
nepravá zobrazení, mnohokuželová (polykonická), mnohostěnová (polyedrická). Zlepšení věrnosti obrazu přimknutím plochy k danému území: a) Normální poloha, b) Příčná (transverzální) poloha, c) Obecná (šikmá) poloha.
22
23
Kartografické zobrazení postup, který je odvozen matematicky, dle určitých předpodkladů
Kartografická projekce postup, který vznikl na základě geometrické představy
24
Kartografická projekce Azimutální projekce • gnómoická projekce promítání ze středu Země • stereografická projekce - promítání z protějšího pólu • ortografická projekcepromítání z nekonečna
25