Základy. fotografie. Pavel Roubal. a digitální. Doplòující materiál k volitelnému modulu Grafika a digitální fotografie kolení P projektu SIPVZ

Grafika a digitální

fotografie © Pavel Roubal

Základy – fotografování – kompozice

Doplòující materiál k volitelnému modulu Grafika a digitální fotografie školení P projektu SIPVZ

Obsah Clona a èas ................................................1 Hloubka ostrosti ..........................................2 Mìøení expozice a zaostøení.....................3 Motivové programy ...................................4 Režimy: Auto, Portrét, Krajina, Sport, Noc..4 Kompozice obrazu ....................................5 Tøi základní zásady, umístìní objektù.........5 Popøedí a pozadí, svìtlo .............................6

Základy fotografování a kompozice snímku Tato brožura je urèena jako doplòující uèební text pro modul Grafika a digitální fotografie školení P projektu SIPVZ MŠMT ÈR. ©Ing. Pavel Roubal, Bratøice 67, 395 01 Pacov, 2004

Grafika a digitální

fotografie

www.jsi.cz/grafika

     Úvod Zvládnutí ovládání (digitálního) fotoaparátu je jistì nutná podmínka pro kvalitní fotografie, nikoliv však podmínka postaèující. Stejnì dùležité je zvládnutí kompozice obrazu a umìní využít možnosti, které souèasný moderní pøístroj nabízí. Fotografie je umìní Kvalitní (krásná) fotografie vyžaduje znalosti, cit a praxi.

o Základní znalosti najdete zde, v mnoha podrobnìjších publikacích pak mùžete naèerpat další informace a inspiraci.

o Cit je nìkomu vlastní více, jinému ménì, dá se rozvíjet.

o Praxe je zcela nutná. Uvìdomte si, že nejvìtším nákladem je u digitálního fotoaparátu jeho poøízení. Vlastní focení vlastnì témìø nic nestojí, zvláštì, pokud používáte akumulátory a ne baterie. Špatné snímky je možné ihned lehce smazat pøímo v pøístroji, nebo následnì v poèítaèi. Proto fotografujte hodnì a èasto, nespokojte se nikdy s jedním zábìrem, tøeba ten druhý nebo tøetí bude ještì lepší.

Poznámka autora: Pøi vytváøení kurzu jsem zvažoval, zda je potøeba dìlat další brožuru o fotografování. Existuje pøece množství výborných publikací. Výbìr je o to vìtší, že fotografování s klasickým i digitálním fotoaparátem je (témìø) stejné , je tedy možné používat (urèitì tisíce) knih vzniklých za posledních 150 let. V žádné z nich však nejsou základní pravidla vysvìtlena na 6-ti stránkách. Pokud vás fotografování zaujalo, rozhodnì si dobrou knihu poøiïte. Použité zkratky: PGUZ je odkaz na knihu Poèítaèová grafika pro úplné zaèáteèníky, (Pavel Roubal, Computer Press 2003), která je používána v celém kurzu. Fotografie je zábava

II Úvod

Clona a èas Jsou dvì základní hodnoty, které rozhodujícím zpùsobem ovlivòují nᚠsnímek. Pokud tušíme, jak s nimi pøístroj zachází, máme obrovskou šanci využívat tyto pomìrnì jednoduché vlastnosti pro své tvùrèí zámìry.

Poznámka: Nebojte se složitých technických výkladù (témìø žádné nebudou). Vše vyplývá pouze z nìkolika základních vlastností každého fotoaparátu. Dále uvádìné motivové programy vlastnì jen pøedstavují rùzné kombinace clony a èasu. Objektiv

Zopakujeme si prùbìh focení PGUZ Víme, že pøi stisknutí spouštì fotoaparát vyfotí scénu pøed objektivem pøístroje. str. 32 Takzvaná uzávìrka na okamžik odkryje snímaè, který zaznamená scénu pøed až 35 objektivem. Tomuto záznamu se øíká expozice snímku. Pøístroj pak sejmutý

obraz uloží ve formì poèítaèového souboru na pamìovou kartu.

Snímaè musí dostat pøesné množství svìtla Podobnì jako snímací prvek v aparátu funguje i lidské oko. To je však oproti souèasným „dokonalým“ snímaèùm øádovì kvalitnìjší. Všechny, i ty nejmodernìjší snímaèe (podobnì jako døíve filmy) jsou velmi „háklivé“ na pøesné množství svìtla, které jsou schopny správnì zachytit. Neboli: jakmile je svìtla pøíliš mnoho, bude snímek svìtlý, bude obsahovat „vypálenᓠmísta (tj. plochy bílé barvy bez kresby), prostì nebude pìkný. Pokud je naopak svìtla pøíliš málo, bude obrázek tmavý, nezøetelný a zašumìný, bude obsahovat èerné plochy. Opìt: nebude pìkný. Lidské oko obsahuje automatický systém „dávkování“ svìtla, u fotoaparátu správné množství zajišuje kombinace clony a èasu.

Èas je doba, na kterou závìrka odkryje snímací prvek Tato doba musí být tak dlouhá, aby na snímaè dopadlo „pøimìøené“ množství svìtla, ale tak krátká, aby snímek nebyl rozmazaný. Z tìchto dvou jednoduchých zásad plyne vše ostatní. Èím je delší èas, tím více svìtla mùže pøi expozici dopadnout na snímaè ve fotoaparátu a naopak. Uvìdomte si, že pøístroj držíme v ruce. Ruce se nám stále mírnì chvìjí a navíc snímek vyfotíme stisknutím spouštì, na povel hlasem ještì vìtšina pøístrojù nereaguje. I když moderní pøístroje mají jemnou spouš, pøesto pøi expozici mùže dojít k pohybu pøístroje. Navíc se èasto fotografované objekty mohou pohybovat. Pamatujte:

bìžný rozumný èas je 1/100 vteøiny až 1/60 vteøiny vìtšina lidí udrží v ruce bez rozmazání èas 1/60 vteøiny, profesionálové i 1/30 nad 1/10 vteøiny témìø nikdo nerozmazaný obrázek z ruky nevyfotí – je tøeba použít stativ sportovní zábìry a napø. zvíøata v pohybu potøebují èas kratší než 1/250 vteøiny

Clona [f] udává (pøevrácenì) množství svìtla, které objektiv propustí na snímaè Clona pøedstavuje „zaclonìní“, tedy zúžení otvoru objektivu, slouží k regulaci množství svìtla, které dopadá na snímaè. Clona se oznaèuje písmenem f. Tedy clona f2.8 znamená malé zaclonìní a velký otvor (viz obrázek), clona f16 pak naopak velké zaclonìní. Nejmenší použitelná clona udává (zjednodušenì øeèeno) tzv. svìtelnost objektivu. (Žádný objektiv není schopen zpracovat 100 % dopadajícího svìtla, vždy dochází k urèitému zaclonìní.) Kvalitní objektiv má nízké minimální clonové èíslo, nejlepší objektivy asi f1.2, bìžné levné také pouze f8, standardem je minimální clona f2 až f2.8. Pamatujte, že èím vìtší clona, tím více uzavøený objektiv a tím ménì svìtla propouští. (To není zdaleka vždy špatnì – viz dále.)

Clona f16

Clona f8

Clona f4

Clona f2.8

1 Fotografování a kompozice

Clona a èas spoleènì urèují množství svìtla pøi expozici Nastavení expozice vlastnì znamená urèení správné clony a správného èasu. Obojí urèí automatika fotoaparátu v závislosti na osvìtlení scény. Pokud se jí nepodaøí urèit použitelné hodnoty, zapne vìtšinou sama blesk. Stejnou expozici dosáhneme rùznými kombinacemi èasu a clony. Je logické, že èím delší èas, tím vìtší clona. Napøíklad: stejné množství svìtla dopadne na snímaè pøi tìchto kombinacích clony a èasu: Èas 1/30 sek., Èas 1/125 sek.,

clona f16 clona f8

Èas 1/60 sek., Èas 1/250 sek.,

clona f11 clona f5.6

Tyto hodnoty odpovídají osvìtlení za bìžného mírnì zataženého dne. Pokud budete používat manuální nastavení clony a èasu, získáte praxí odhad, jaký èas nebo clonu zvolit. Pro bìžné focení se však není tøeba pøesnými hodnotami vùbec zabývat, staèí správnì používat automatiku aparátu. Proto se o clonì a èasu bavíme, urèitì je nebudeme nastavovat ruènì.

S vìtší clonou roste i hloubka ostrosti Vezmìte jako fakt, že èím vìtší clona, tím je vìtší hloubka ostrosti snímku. Co to znamená?

f4

Malá hloubka ostrosti znamená, že popøedí je ostré, ale pøedmìty za ním jsou více èi ménì rozmazané. Èím je hloubka ostrosti menší, tím více jsou vzdálenìjší pøedmìty rozmazané. Tedy pokud použijeme clonu f2, bude pouze jeden objekt ostrý, vše okolo bude mírnì rozmazané. Velká hloubka ostrosti naopak znamená, že popøedí i pozadí je ostré, zøetelné, celý snímek je rovnomìrnì ostrý.

Malá hloubka ostrosti – jen objekt je ostrý

Pøi clonì f16 je celý snímek ostrý. Pøi clonách mezi (f4–f11) dojde k vìtšímu nebo mírnému rozostøení pozadí. Digitální fotoaparáty mají obecnì vìtší hloubku ostrosti než fotoaparáty klasické, efekt rozostøení proto nebude tak patrný.

Použitím ZOOMu roste clonové èíslo a tedy klesá hloubka ostrosti snímku Je to pomìrnì logické. ZOOM znamená pøiblížení scény a tedy „vytažení“ delšího objektivu, který funguje jako dalekohled. Tím samozøejmì klesá množství svìtla, které objektivem projde, neboli roste zaclonìní. Takže objektiv mùže mít v základní poloze svìtelnost (minimální clonu) f2.8 a pøi trojnásobném pøiblížení už clonu f5.6. Opìt tuto vlastnost musíme brát na vìdomí a využívat ji pro svoje snímky.

f16 Velká hloubka ostrosti – vše je ostré

Pøi makrofotografii je hloubka ostrosti èasto až extrémnì malá 4

Pokud je pøedmìt pøíliš blízko k objektivu, odráží ménì svìtla a pøístroj musí použít menší clonu, nebo hodnì dlouhý èas. Pøi makrofotografii je proto nìkdy obtížné udržet celý focený objekt ostrý.

A to je všechno… Ano, víceménì ano. Z tìchto pár vlastností clony a èasu plynou režimy fotografování (motivové programy – viz dále) a my je mùžeme využívat pøi svých kompozicích. Makro – pouze minimální hloubka ostrosti

2 Fotografování a kompozice

Mìøení expozice a automatické zaostøení Dnešní fotoaparáty naštìstí mají vìtšinou velmi dobøe fungující systém automatického nastavení správné expozice. Povíme si také, jak funguje automatické zaostøení a co je potøeba hlídat.

Mìøení expozice Již víme, že pro kvalitní snímek musí být správnì nastavena kombinace clony a èasu. Dnešní digitální fotoaparáty si dokáží správné hodnoty zmìøit a nastavit samy, a to velmi kvalitnì. Pozor si musíme dávat pouze v nìkterých situacích. Vìtšina pøístrojù zmìøí prùmìrné osvìtlení snímku. Jestliže jsou na nìm výraznì jasovì odlišné oblasti, nemusí být výsledný snímek dobrý. Dá se øíci, že èím dražší pøístroj, tím lépe dokáže odhadnout dominantní objekty a pøizpùsobit jim expozici. Nejèastìjší problematické situace:

o Focení v místnosti s oknem v pozadí. Okno bude pøesvìtlené a fotografovaná osoba pøed ním skoro èerná.

o Focení na snìhové pokrývce. Fotoaparát dostane mnoho svìtla, uzavøe clonu a pøípadné objekty v popøedí vyjdou opìt nepøimìøenì tmavé.

Špatnì komponovaná scéna – okna proti objektivu. Mìøení scénu nemohlo zvládnout, okna jsou „vypálená“, popøedí tmavé.

Øešení: sledujte peèlivì snímek na náhledovém displeji fotoaparátu (ne ve hledáèku). Vìtšinou i na nìm je vidìt, že snímek nebude dobrý. Fotografování proti oknu se pokud možno úplnì vyhnìte, pøípadnì alespoò zapnìte blesk. Dobrá rada: svìtlo má jít na objekt zepøedu, nemìlo by být za ním

Automatické zaostøení Podobnì jako o expozici se vìtšinou nemusíme starat ani o zaostøení snímku. Po namáèknutí spouštì pøístroj sám správnì zaostøí a mùžeme fotit. Fotoaparát porovnává kontrast èástí snímku a podle urèitého algoritmu provede zaostøení, pøípadnì použije mìøení vzdálenosti infraèerveným paprskem. Zaostøení opìt vìtšinou funguje bez problémù, opìt jeho pøesnost roste s kvalitou (tedy i cenou) pøístroje. Pomìrnì èasto je však tøeba øešit i problémové situace:

Foto: Roman Kelbich

o Objekt, který má být ostrý, není uprostøed snímku. Hlavnì starší fotoaparáty ho potom nezaostøí (ostré bude to, co je uprostøed), novìjší pøístroje používají k mìøení více oblastí. Toto je velmi èastá situace, protože, jak bude dále øeèeno u kompozice, umístìní dominantního prvku na støed není vhodné. Problém se nejèastìji projeví za špatných svìtelných podmínek pøi focení portrétù. Zaostøí vᚠfotoaparát správnì i takto komponovanou scénu?

Použití namáèknutí spouštì k aretaci zmìøených hodnot Výše uvedený problém odstraníme využitím namáèknutí spouštì. Víme, že když stiskneme spouš do poloviny, fotoaparát zmìøí expozici a zaostøí. Teprve domáèknutím snímek exponujeme. Staèí tedy namíøit fotoaparát na dominantní objekt tak, aby byl ve støedu zábìru, namáèknout spouš a držet ji, potom pohnout pøístrojem tak, aby kompozice byla v poøádku a teprve pak spouš domáèknout. Tip: Vyzkoušejte si svùj fotoaparát, jak zvládá problematické situace. Nafote nìkolik snímkù s osobami mimo støed snímku a uvidíte, jak zaostøení dopadlo.

3 Fotografování a kompozice

Motivové programy AUTO

Focení s využitím motivových (kreativních) programù pøináší èasto mnohem lepší snímky, než spoléhání se na automatický režim. K dispozici bývají minimálnì tyto režimy focení:

Portrét

AUTO – plnì automatický univerzální režim, KRAJINA, PORTRÉT, SPORT, NOC, MAKRO

Noc

Sport Krajina

Režim AUTO Fotoaparát nastaví vše sám na støední hodnoty. Univerzální režim, který využijeme, pokud se focením nechceme více zabývat.

Režim PORTRÉT Jeho využití je zøejmé z názvu. Jaká nastavení obsahuje? Fotoaparát nastaví hodnì otevøenou clonu (napø. f2.8) a krátký èas. Dùsledkem je menší hloubka ostrosti a tedy mírnì rozmazané pozadí. Postava na snímku je od pozadí opticky oddìlena, což je dobøe. Digitální fotoaparáty však vzhledem ke své konstrukci (malý snímaè i objektiv) mají celkovì vìtší hloubku ostrosti než klasické pøístroje na film, rozostøení se proto projeví jen málo.

Rozostøené pozadí neruší hlavní motiv

Režim KRAJINA Jaká nastavení obsahuje tento režim? Fotoaparát nastaví co nejvìtší clonu (napø. f11) s pøihlédnutím k nejdelšímu za aktuálních svìtelných podmínek použitelnému èasu (napø. 1/60). Výsledkem je vysoká hloubka ostrosti a tedy kompletnì ostrý snímek, od popøedí až po pozadí.

Prokreslené popøedí i pozadí je u krajiny dùležité

Režim SPORT Nastavení tohoto režimu možná již odhadnete: Fotoaparát nastaví co nejkratší èas (napø. 1/250 s) s pøihlédnutím k clonì využitelné za aktuálních svìtelných podmínek (napø. f4). Výsledkem je zmrazení pohybu, ale také vìtšinou pomìrnì nízká hloubka ostrosti snímku. Krátký èas dobøe zachytí pohybující se pøedmìt

Režim NOC Nastavení: Fotoaparát nastaví co nejdelší èas (napø. 1/30 s) aby se alespoò trochu vykreslilo pozadí a vždy zapne blesk pro osvìtlení popøedí. Dùsledkem dlouhého èasu je citlivost na pohyb pøístroje a napø. rozmazaná svìtla pohybujících se vozidel. Ostøe je vykresleno jen popøedí v dosahu blesku, tj. do cca 5 metrù od pøístroje.

Foto: Tuomas Harjumaaskola Noèní režim vyžaduje pevnou ruku

4 Fotografování a kompozice

Kompozice obrazu Namíøit, namáèknout a stisknout – a snímek je hotov. Ne vždy je ale úplnì povedený. Pokud budete brát do úvahy zde uvedená kompozièní pravidla, budou snímky minimálnì dobré, po èase jistì výborné.

Celková kompozice struènì Vìtšina ètenáøù tìchto materiálù si jistì vzpomene na Kendyho z Básníkù, který si vyrábìl z palcù a ukazováèkù okénko, kterým pozoroval svìt. Správný fotograf postupuje naprosto stejnì (jen ne každý používá na veøejnosti tuto pomùcku). Základem je nauèit se vidìt svìt hledáèkem fotoaparátu, tím malým výøezem, který nám ze scény pøístroj dovolí udìlat. Naše oèi nás totiž vlastnì matou: automaticky vyberou pøedmìt našeho zájmu a vše ostatní potlaèí. Foák ne: na snímku bude vše, co naše oèi jakoby „nevidí“, tj. nejen krásný strom, ale také napø. popelnice v jeho blízkosti.

Tøi základní zásady: 1. Snímek by mìl mít ústøední motiv, který zdùrazníme jeho umístìním na snímku (viz dále). Dùležitý je proto výbìr stanovištì, èasto i malé poodstoupení mùže kompozici prospìt. 2. Snímek by nemìl obsahovat rušivé prvky (které naše oèi dokáží potlaèit, viz výše). Je tedy potøeba uèit se vidìt, že naše dítì sice vypadá nádhernì, ale za ním stojí dopravní znaèka, jejíž tyè mu bude na snímku jakoby vystupovat z hlavy. 3. Kromì portrétù je velmi dùležité popøedí, které posílí vyznìní ústøedního motivu (viz dále).

Umístìní objektù, zlatý øez Pro umístìní objektù platí nìkolik základních pravidel: 1. Dominantní prvek by mìl být jasnì zøetelný, vìtšinou hodnì velký. Èastou chybou je focení na dálku, kdy hlavní objekt (postava…) je na výsledném snímku sotva vidìt. Je tøeba jít blíže k objektu nebo použít ZOOM. 2. Dominantní prvek by nemìl až na výjimky být uprostøed snímku, ale daleko lépe vyzní jeho umístìní do 1/3 od kraje. Podobnì pøi focení krajiny by rozhraní mezi krajinou a oblohou nemìlo být uprostøed snímku. Buï zdùrazníme oblohu, nebo krajinu. (Støedová kompozice je statická až nudná, nìkdy však má své opodstatnìní.) 3. Pokud je na snímku vyjádøen pohyb, pohled nebo smìøování, nemìl by objekt „utíkat“ ven ze snímku, ale naopak smìøovat do jeho støedu. Tento celkový zábìr není špatný

ZOOM jako kompozièní nástroj Optické pøiblížení obrazu, tzv. ZOOM dnes obsahuje každý slušný fotoaparát, pøesnìji: pøístroj bez optického ZOOMu vùbec nekupujte. Staèí trojnásobný ZOOM a máte k dispozici velmi silný kompozièní nástroj, jehož používání mùže kvalitu vašich fotografií výraznì zvýšit. 2

Tip: již víme, že použití ZOOMu snižuje hloubku ostrosti snímku. S výhodou ho proto použijeme u portrétní fotografie, kde je rozmazané pozadí žádoucí a navíc nám ZOOM umožní fotit osobu z vìtší vzdálenosti. Využití ZOOMu ho ještì zlepší

5 Fotografování a kompozice

Užití popøedí Pøi fotografování krajiny, architektury apod. je velmi dùležité vkomponovat do zábìru nìjaký prvek, který dodá snímku hloubku, zlepší jeho prostorové vyznìní a celý snímek oživí. Samostatná krajina vìtšinou pùsobí fádnì a ploše. Velmi èastou pomùckou jsou vìtvièky (nebo jiné objekty – oblouk mostu, okno, zajímavý strom apod.) v popøedí, které obrázek zajímavì orámují a dodají mu plastiènost.

Užití pozadí Vìtšinou se soustøedíme na ústøední prvek zábìru. Dùležité je také vidìt, jaké je jeho pozadí. Opìt platí pár zásad:

Vìtve v popøedí dodávají obrázku hloubku To je velmi èasto využitelná „finta“. Foto: Pavel Hrych

o Není pozadí rušivé? Nepøevládá nad ústøedním motivem? o Vypovídá pozadí nìco bližšího o fotografovaném objektu? o Ladí pozadí s hlavním objektem barevnì nebo je alespoò neutrální?

o Je na pozadí obloha? Není šedá, fádní bez kresby? Pìkné obláèky výraznì vylepší hlavnì snímky krajiny. Pozadí ilustruje domov dívky na obrázku

Pracujeme se svìtlem

Foto: Zdenìk Nìmec

Již víme, že svìtlo by mìlo dominantní objekt osvìtlovat zepøedu, nikdy nemá být slunce za ním. Osvìtlení scény je velmi dùležité, mùže snímek hodnì zlepšit nebo také zcela zmaøit. Pár zásad:

o Svìtlo je lepší ráno a veèer než v poledne a to hlavnì v létì. Nízko stojící slunce vytváøí krásné stíny a pìknì zepøedu osvìtluje objekty.

o Pozor na slunce nad hlavou, hlavnì pøi fotografování osob. Lehce vzniknou nepìkné stíny pod nosem a bradou, navíc silné svìtlo pøivírá oèi. Je tøeba radìji pøejít do stínu.

o Svìtlo má rùznou tzv. teplotu v závislosti na jeho zdroji. Dùsledkem je barevný nádech bílé barvy, který naše oko automaticky koriguje. I fotoaparát dnes obsahuje tzv. automatické vyvážení bílé, které by mìlo odstranit nádech do èervena pøi žárovkovém svìtle a do modra pøi osvìtlení záøivkami.

Hlavní roli zde hraje svìtlo vytváøející zajímavé stíny, doplòuje ho modrá obloha

Foto: Zdenìk Nìmec

A co dál? Toto je opravdu velmi struèný pøehled základních zásad, jejich dodržení však mùže zlepšit 95 % snímkù. Pokud Vás focení baví, je tøeba se zorientovat ve focení za rùzných povìtrnostních podmínek, pøi rùzných osvìtleních, nauèit se pøípadnì používat blesk k pøisvìtlení scény, pøípadnì odrazFoto: Zdenìk Nìmec né desky atd. atd. Nabídka literatury je opravdu bohatá.

Lodì v popøedí dotváøejí snímek, obloha jej zdobí

Jak by vypadal snímek moøe bez stromu v popøedí?

Hory v pozadí dotváøejí snímek vlevo podobnì jako vodní hladina vede oko k ústøednímu motivu vpravo.

6 Fotografování a kompozice