FOTOGRAFIEA ZOBRAZENi
Kritikovd a filozofov6 si n6kdy l6mou hlaru ot6zkou.zda ie film nezdvislouumEleckouformou - zn. neziivislouna divadle, od kter6hosi vyprijdujeiadu postupri.'Tuto ot6zkuje moZnodovdst k otazcezdkladndjli- zda m.iLlefotografien6cozobrazovat. Budu se snalit dokfuat,Le jakolto um61eck6forma nemtZe,a Ze pokud existujezobtazenive filmu, jeho privodnespodfv6 ve foto_ grafii. Filrn je foto$afie dramatickdhozobrazen;neni _ protoZe nemriZeblit - fotogaficklrn mbrazenim.Z toho pl1,ne,Zeexistuji_li ndjak6mistrovsk6dila kinematografie,je tomu tak proto, Zejde _ tak jako u filrm.&Lesni jahody a La rbgle du jeu _ v prv6 iad6 o mistrovsk6dila dramatickd. Zdrl se divn6 tvrdit, Ze fotografie neni zprisobem zobrazeni. VZdyf fotografiem6 s malbouspolednouonu vlastnost, ji L,malba zobraztrjesvdt,totiZ tu vlashrost,Zev jist6m smyslusdfii podobu sv6hopiedmEfu.NEkdysem6 dokoncezato,ie fotografieje lep5im zprisobemz obrazeninei. typick6malba,protoZepodobusv6ho piedmdtus nim sdili dokonaleji.Ndkdoby dokoncemohl ffci. Ze fotografie nahradila malbujako zprisobvizu fuInrhozobruzeni.Maliii mdli pocit,Zeje-li cilemmaiby skutedndreprodukovat podobu vEci, musi maliistvi ustoupit kaid6mu dostupndmuzprisobupies_ JJ
EsrsncK6 PoRozutvdM
nEjii reprodukcepodoby.Proto se tvrdilo, Ze malba m6 zazlramenat podobu vdci, jen aby zachy,tilaprozitek z jejich pozorovhni (dojem, impresi), a Ze piesnd kopirov6ni podoby je norm6lnd v rozponrs timto cilem. V tom spodivajizirodky expresionismu a privod nazoru (kteqf je nejenommylnf, ale kteqi m61nakonec pro historii modemihoum€ni tak6 katastrof6lninrisledky),ZematjeJi abstraktni. ba je jaksi distii a bliZ5fsv6umdleck6podstatd, Zastavmese nejdiive u slova ,,zobrazeni".Samoziejmdje lze pouZiti v souvislostis fotografii.Chcemevdddt,existujeJin6jak6 charakteristika,jeZ by se dalanazlvat zobrazenim,spolednfmalbd a fotografii. D61echcemev6ddt,zdam6 tato charakteristikav obou pfipadech srovnatelnouestetickouhodnotu, a zda tedy mriZeme hovoiit nejen o zobrazeni,ale takd o zobraztjicim um6nf. (Napii - zvuk - je spoledn6hudbd klad jist6 dileZid charakteristika i fontrinrim,aviak pouzehudbuje spr6rn6ontaditza umdni nntku.)
1. K pochopenitoho,co m6mna mysli,kdyZiik6m, Zefotografie neni zobraztjici umdni, je drileZit6malbu a fotografii co moZn6 nejviceodd6lit,abychomhovoiili nikoli o konkrdtri malbda konkrdtri fotografii, nlibrZ o jejich ide6lnichform6ch, o ide6lu, kterr-i vlevuje zilsadni rozdily mezi nimi. Ide6lni fotografie se li5i od konkr6hi fotografie a ide6lni malba se 1i5i od konlo6tni malby. Konkrdtni fotografie je qisiedkem snahyfotografu znedistitide6l jejich iemeslacili a metodamimalby. ,,Ide61em"minim logich.f ide61.Ide6l fotografie neni ide6l, o kterf fotografie usiluje di by mdlausilovat.Je to naopaklogick6 fikce,jejimZ fdelemje pouzeT:,chytitcoje zvl65tnive vztahufotografie a jejiho piedmdtua v na5emz6jmu o tentovztah.Z naii rczpravy ryplyne, Zenic takov6hojako ide6lnifotografiev mdmsmyslu nemusiexistovat,a dteniiieby nemdloodradit,zadnu-lipopisem fotogra.fiez hlediska,kter6semu mtZe zd6tpiehnan6di fa1e5n6.
Forocnalma zonnqznri
Ideilni malba stoji vridi piedmdtuv jist6m ,,intencion6lnim" vztahu.2Jinlfmi slovy,jestliZemalba zobrazujepiedmdt,neplyne z toho, Ze tento piedmdt existuje nebo Ze pokud existuje, malba ho zobran$e, jak! je. Navic, jeJi ;r malbou n6jak6ho dlovdka,neplyne z toho, i,e existuje ndjak! konkrdtni dlovdk, jehoZje x malbou. Malba stojf v intencion6lnimvztahuke sv6mu piedm6tu v drisledku aktu zobrazeni,umdleck6hoaktu, a charakterizujeme-livztah mezi malbou a jejim piedm6tem, popisujemetak6 umElcrivzimdr. Usp65n6rcalizacetohotozitmdru spodivdve vytvoieni takov6podoby,kter6 div6kajislfm zprisobemvede k rozpozn6nipiedmdtu. Tak6 ide6lni fotografieje v jist6m vztahuk piedmEtu.Fotografieje fotografii ndieho.Yztahtt ale neni intencionilni,nybrl, kauz|lni.3Jinlimi slovy,je-li fotograflefotografii nEjak6hopiedmdtu,plyne z toho, Le tentopiedm6texistuje,a jeJi :r fotografii dlovdka,existuje konkr6tni dlovdk,jehoZ je x fotografii. D6le z toho plyne - i kdyZ z jinlch drivodri-, Ze tento piedmdtje zhrubatakovli,jak vypad6na fotografii. KdyZ charakterizu.;eme vzlah mezi idedlni fotografii a jejim. piedmdtem,charakterizujeme nikoli z mdr,nybr7kav6lni proces,a i kdyZje v nEmzpravidla zahmut intencion6ini akt, nepiedstavuje z sadni E6stvztahu I fotografiek piedmbtu.Tak6ide6lnifotografiepiin6Sipodobu,ta v5ak neni zajimav| jakoito realizacezhmlru, a1espiSejako z6znamtoho,jak konkrdtni objekt vypadal. JelikoZkoneEnfr"-isledekobou t6chtoprocesrije di muZeblit velmi podobnf, sv6di n6s to myslet si, Ze intencionalitajednoho vztahuakatzalita druh6hojsou pro postavenikonedn6hov.jsledku zcelairelevantni.V oboupiipadechsezdil,Le dfielitS 66stzobrazeni je dflnatim, Ze div6k vidi na obrazedi fotografii piedmdt. Porozumdnifotografiim a porozumdnimalb6mpiedpokl6d6uplatn6ni schopnosti,,viddtjako", a to ve zcelazvl65ftrimsmyslu,kdy dlovdkvidi x jako y, anilvlii di m6 pokuienivEiit,le x je y.
J)
poRozurdM _EsrETrcKn
2. Bylo by tedy jednoduch6definovat,4obrazen, tak Ze wrzen ,5 zobrazle 1S' plati pove, kdyZ x vyjadiuje ndjakou my5lenku o y nebokdyZm6x ndkomupfipominaty apod., ale v tomto piipad6 by vztilt, kter'-fby byl pouze kauzdlni (vztah,kter"! by nebyl charakterizovila z hiediskandjak6my5lenky,26m6rudi jindho du5evniho aktu),na zobrazeninikdy nestadil.Je viak tieba si vyjasnit, prod bychom mdli chtit definovatzobrazenispi5ejednim zprisobem neZjinlim. Co z6visina tomto rozhodnuti?A zejm6na,prod by mElozLleLetna tom, ie vztahmezimalboua jejim piedmdtem je intencion6lni,kdeZtovztah fotografieje pouze katv: lni. Zalnrs protorivahouo na5emproZiv6nimalbya o irdinku,kteqfm6natoto proLivini intencionalitavztahu mezi malbou a jejim piedmEtem. KdyZ chdpumalbujako zobrazeni,vidfm v ni to, co zobrazuJe, ji s tim. NufirEseani nedomniv6m, aleneztotoZfiuji Zeto, coje v ni zobrazeno,existuje,nebo pakliZeto existuje,Ze to rrypad6jako piedmdt,kteqf vidim v ma1b5.Piedpokl6dejme, Ze urdit6 malba zobraztje v|lelnfka. Ve skutednostiv ni nemusimvid6t v6lednika. ale n6jak6hoboha.Zdeje moZnorozlilit tii ,,piedmdty,, zejmu: l. lntencion6lnipfedm6tviddni: bfih (definovanf mou zkulenosti). 2. Zobrazen!piedmdt:v6lednik(definovanlfpon6kudzhrubaiedeno maliior,".funz6mdrem).a 3. Materi6lnipiedmdtvidEni:obraz.5 Rozdil mezi I a 2 nenftakjasnlf,jak by semohlozd6t:jasnf by byl, pouzekdybychommohli odddlit,distou podobu..malby od smyslu zdmEru,kterr-ije do ni vloZen.To ale udEiatnemrizeme_ nejenomproto,Zesvouzkuienostlidsk6dinnostinemiZemenikdy odddlit od ch6p6ni 26m6ru,ale tak6 proto, Ze v piipadE obrazu m6me co d61ats piedmdtem,kter'y'je manifestnimv,-foazem my5lenky. Proto budeme hledat voditka, ktenl by n6m napovdddla, s jakjm z6mdrembyla malbavy'tvoiena,a - nebot'takov6je podstata,yiddni jako" - naie ch6p6nijejiho z6mdrubudedeterminovat n65proZitektoho,co na ni je.
Forocnerm n zoeRAZENi
,,lnferendni"pojeti rinimrini,pojetf, podle n6hoZexistujijist6 vdci, kter6 r'nimiime zdkladnd (napiiklad smyslov6 podndty), a z nich pak odvozujemeexistencijinfch vdcf,je myln6jak coby soud6stfilozofickdpsychologie- nebot'neexistujekrit6rium,pod_ le nEhoZby se dal podndtodli5itod toho, co z nEhowvodime _. - nebot'proZitek-uZ.rn. ^,it, tak coby souddstepistemologie pouzekdyt zn6me,,dedukovand,, entity.6To plati tak6o z6m6nt: neni tomu tak, Ze vidime gestaa pohybyjin6ho dlovdkaa pa{< z nich dedukujemeexistenciziim6ni;gestauZ vnim6mejako intencion6lni - a spr6r,nfpopis toho, co vidfme,je popis z hlediska intencionality.Samoziejmdsi a1enemtZemelibovolndurdovat, v dem budemevidEtmanifestaciz/rmdru.Naie schopnostvnimat z6mdr zdvisi na schopnostiintelpretovatndjakou dirurostjako typicky lidskou, coi zde,v pffpadd zobrazlttjicihoum6ni, znamen6, Ze budeme rozumdt dimenzfm a postuprim umdleck6 techniky. Um6ni vyjadiuje ,,obecn6pov6domi,,o kultuie.TJak vysvEtlil E. H. Gombrich, rozumEtumdni znamendzn6t omezenisvazujici umdleckoutechnikua umdtto, coje drinotoutotechnikou,odd6lit od toho,coje drino6lov6kem.V drisledkutdchtoskutednosti hovo_ ffme o porozumdnidi neporozumbni zobrazujicfmuumdni. ., I kdyZ tu nenfprostork plndmurozborupojmu ,,porozum6nf ktery zde vLivdme,za zminktt stoji n6sledujicivdc: rozumdtobra_ zu piedpokl6d6rozumEtmy5lenkrim.Obraztyto myllenky v jist6m smyslusdEluje.JsouzriklademmaliiovazrimErua zr{roveiutv6ieif zprisob,jah_irnpl6tno vnim6me.Takov6my5lenky podmiiuji vni_ mrlni toho, kdo vnim6 s porozumdnim,a to, co vidime na obraze, musimepiinejmenXfm z d6stipopisovatz hlediskana5ehochriprini my5lenek.Vidime nejenommuZena koni, ale tak6 muZejist6ho charakterua chovrini. A co vidime, urduji nikoli nez6visl6vlastnosti piedmEtu,nlibrZna5eporozum6nimalbd.Onenpocit autoritv dostiivrlmez toho,jak jsou namaloviinyodi; o domlSliv6 povaze vypovidSurditl poloharuky atd.Jinjmi siovy,vlastnostiumdleckd techniky ovliviuji nejenomto, co na obrazevidime, ale tak6jak to vidime.Navic n6mnabizejfpiedstavu, jiZ piipisujemenikoli sob6,
Esrslcxf PoRozTJMEM
nfbrZ jin6mu dlov6ku; myslime si, Ze tuto piedstaw sdilime s um6lcem,a v5udypfftomnostzrlmdrumdni n65proZitekz n66eho soukrom6hov ndcosdilen6.Obrazn6m piedkl6dii nejenomvi261ni podobudlovdka,ale tak6my5ienkuo nEm,my5lenkuztdlesndnou ve vnimateln6formd.8A zde,tak jako v piipaddjazyka,m6 my5lenkaonen rys objektivity a obecn6zn6mosti,o ndrnZmluvii Frege.eA pr6v1kdyL dosdbneme komunikacemy5leneko jist6m piedmdtu,je mohro uplatnit pojem zobrMeni; literafura a maliistvi jsou tedy zobraz$iciv tdmZesmyslu.
3. Ide6lni malba nijak zvll3t' neryZadujetotoZnostpodoby se svjm piedm6tem.K pod6nivizu6lnizpr6vyo v6vodoviz Wellingtonu neni nutn6,aby seumdlecsnaZilpiedloZitpiesnoukopii v6vodovy podoby.ro Vlastn6by byio 16kavdsetu bezpojmupodoba zcelaobejit a malbu chi.patjalcokonvendni,di dokoncekvazilingvistickf akt, kterj stoji v s6mantick6mvztahu - referendnim v^ahtr - ke sv6mupiedm6tu a kten-ipiedkl6dd vizu6lni podobu pouzejako prosffedeknapln6ni referendnifunkce. Takov6pojeti by snad16peneZv5echnyostahi soupeiiciteoriezobrazenivysvdtlilo roli zrimEruv na5emch6paniumdni.It Nevim, do jak6 miry by si filozofovd ovlivn6ni Gombrichovou argumentaci- argumentaclzdirazfutjici misto konvencev na5em ch6p6nivjtvarn6ho umdni - pt6li hledat analogii v jazyce. Nevim napfiklad, zda by pro nE byla piedstaviteln6- tj. piedstaviteln6 jako zpf,sob maliisk6ho zobrazeni- ona konvence,podle nfZ se m61ybany zachycovatsvjrni dopHky (dervenf piedm6t skvmou zelenl,2\tty skvmou modr6). Je v5ak nepopirateln5,,Le takov| malbaby nEkomu,kdo tdto konvencirozumi, piedaiastejn6mnozstvi informaci o sv6mpiedm6tujako jin6 malba,na nrZ,barlykopiruji origin6l. Lze si tak6piedstavitje5t6podivndj5ikonvence:malbu by bylo moZnovytvoiit po,rzez drirek a krutli uspoiridanjch 38
I
i!
ForocnArre,c,zosRAzEM
podle gramatikyrn_itvam6ho k6du.Takov6malbaby podlereferendpokud ni teorie, by spr6mddodrZovalakonvence,byla zcelavdm:im zobruenftn sv6ho piedmdtu. Cetta by se jako jakdsi zaSifrovan6 qr6va, lK'erdmusf bit dek6dovana,aby bylo moZnoporozumdt tomu,co sd6luje. Vizuiini spojenimezimalbouajejim piedmdtemviak nemriZeme pojimatjako zcelanahodilouv6c- nahodilouprojah-ikoliproces zobrazeni,kter'.i muZe malba piedstavovat.NemriZemetotiZ popiit, 2e zobrazajicimalba nds zajim6 piedev5imkvrili vizu6lnimu spojeni s jejim piedm6tem.O vizu6lni vztah mezi malbou a piedmdtem se zajimdmeproto, Ze malba zobtaz$e pr6vEprostiednictvimtohotovztahu.Umdlecn6mposkytujezprisobpohledu na svrij piedmdt(nejenom zprisobuvaZov6nio n6m).(V tom spodiv6revoludnipovahatakovr-ich maliiri, jako byli Caravaggio a de la Tour.)Pr6vdtentovizufllnivztahsi,jak sezd6,Lddhobjasn6ni. Maliisk6 zobrazeninemrizemelysvdtlovatnez6vislena vrnt|lnim aspektuobrazu,a piitom odek6vat,Zena3elysvdtleniobjasni probl6mvin lniho vztahumezi obrazema jeho piedmdtem. A piesto pr6vdtomuto vztahuvnimal"-i div6k rozumi. Tato n6mitkaneni samoziejmdrozhodujici.Podlev5ehotak6 piedpokl6d6,Zes6mantick6 teorieumEni(teorie,kter6pojimd zobje razeniz hlediskareference) nutnEtakdteorii lingvistickou.Jistd by mohly existovatreferendnivztahy,kterdneodraZejikonvence jazyka, a dokoncevztahy, kter6je tieba ch6patz6sadndvizu61n6. Zamyslemesetedy nad tim, jak by mohlotakov6pojeti reference \ypadat. Neni n6hoda,i:e jazyk m6 gramatiku.Gramatikaje nezbymou soud6stijazykaa soud6stiz6sadn6drileZit6hospojenimezijazykem a pravdou.Gramatika,piinejmen5imjak je dnespojimana, m6 viak je5td dalSi smysl. Pro dneiniho logika md gramatika v prv6 iadd ,,generatiuri" funkci, je prosfedkem qistavby sloZipodtulingvistickfchd6sti.Ve spojenis teorii dch vdt z konedn6ho interpretacevysvdtli spr6vn6gramatika,jak ti, kdo hovoii danlim jazykem,chepouneomezenfpodetvdt na zaklad6pochopenipou39
Esrrncxf poRozr,MENi
ze omezen6hopodtu slov.r2Timto zprisobemmri.Zemevkiaat, jak pravdivost di nepravdivostvdty zhvisi na vztahujejich d6sti a jak se pojem referencev jazycenerozpletiteln6 spojujes piedstavou, Le ze vrtahu mezi slovy mriZemeodvodit pravdivostnipodminky vdty. Toto ,,genemtivnispojeni"mezi referencia pravdou;esoud6stiintuitivnihoch6p6nireference,kter6je spoledn6v5em,kdo danylmjazykem hovoff. Pr6vdzde podle mne nachiizimen6padnli rozdil mezi jazykem a malbou.PiestoZev malbdmohouexistovatrepertoiirya konvence,neexistujev ni nic, co by sebliZilo gramatice, jak ji rozumime. Piedndtu neni zjevndsplndnpoZadavek konednosti. Jistdplati, Ze smysluzobrazenfnapiikladu n6jak6hoCarpacciovapl tna rozttmime prosdednictvimporozumdnismyslu zobrazenijeho d6sti. C6sti samyjsou ale ch6prinypiesnd stejnjtn zpfrsobem;tzn. Le i ony maji d6sti,z nichZkaZdouje potenci6lndmoZnorozd6litna smyslupln6sloZky,a tak d6l ai: do nekonedna. Navic se zd6, Ze jak neexistujezptsob, bychommohli malburozd6litdo gramaticky smysluplnly'ch d6sti Zenemrimejak ziskatsyntaxodddlujicity d6stimalby,kter6maji konkr6tnis6mantickou roli. pied tim. neZ se na obrazpodiv6me,nem6metotiZ pravidlo,kter6by tuto v6c rozhodlo, takZepiedstavasyntaktickfch 6i sdmanticlc.'jch pravidel je tu neadekv6tri.Zpiisoby,jimiZ ch6pemecelkov6zobrazeni, jsou stejn6jako ty, jimii: ch6pemed6sti.Porozumdnineni zajiltEnoani pravidly, ani konvencemi, a zdh se naopakbli.t piirozenou flrrkci norm6lnihooka.Takjak vidfmeqlznam obrazu,vidimei vlznam jeho d6stf.To ostie kontrastujes referenciv jazyce,v n6mi v!znam v6ty konstruujemeze vztahujejich ddstfa v n6mZse samy d6stik sobdvztahujizprisobem, kteqfje nakoneckonvendni. Zdh se tedy, Le tvalovat o zobrazeniz hlediskareferenceneni opr6vn6n6.Trvat na tom, Le vztah malby k jejimu piedmdtuje referendni,bychommoh1i,pouzekdybychomz ,,reference,, odd6lili onenrys,kterr-indsm6k tomu,abychomsi mysleli,ZerysvEtleni referenceje tak6 v'jkladem pochopeni.Hovoiit o spojenimezi slovema vEcijako o spojenireferendnimznamen6ukrizat,jak to-
I
Forocnms a zoBRAZENi
muto slor,urozumime,protoZeto mamenhuki-zal,jak jsou urdeny pravdivostnipodminky vdt obsahujicichtoto slovo.HovoiimeJi o referencipii popisuobrazu,nemdlibychomsi tedy myslet,Ze tim ndjak osvdtltjemeporozumdnl zobrazeni.Co je to zobrazeni, jak mu rozumimeajak na nesprisobi- tyto ot6zkyzust6vajipodle vSehostejndnejasn6,jako byly piedtim. Jedin6vdc, kter6nepiest6v6hovoiit ve prospdchaplikovatelnosti referendniho vztahu,je skutednost,ie obrazy mohou byt pravdiv6, nebo nepravdiv6. A u t6to skutednostise nyni musime zastavit.
4. Skutednost,L,eobrazm.0Li,e byt pmvdiqi, di nepravdivyy', hraje ve vizudlnimvnimaniz6sadniro1i.Napiikladrealismus,at uiv maliistvi di literatuie,bychombez odkazuk pojrnupravdanemohli vysv6tlit.Opdtmusimezduraznitinformaci(a tedypojemreference)v na5emch6p6nimaliiovaumdnf,di pfinejmeniimjsme nuceni najit ndjalo-irys malby,jimi,lze referencinahradita ktery :ukhLe, jak je zajiSt6nospojenise skutednosti. Takov,.irys byl uZ vlastndpops6n:realismusmfiZemecharakterizovatz hlediskatoho,co vidime na obrze. Pravdivosttedy analyzujeme nikoli z hlediskavztahumezi malboua svdtem,njbrZ z hlediska vztahumezi tim, co vidime na obrzq a sv6tem.Goyuv port6t v6vody z Wellingtonuje realisticloj',protoZepostava,jti na obraze vidime,pfipomin6v6voduz Wellingtonu.l3Pravdivostobrazuserovnii pravdivostidivAkovavnim6ni;jinytmi slor,y ,,intencion6lnipiedmdt viddni" odpovid.ipodstatdpiedmdtumalby.Myilenky, kterdoZiwji naie vnim6ni, kdyZ se s porozumEnimdivrimena realistickou malbu,jsou pravdivdmy5lenky.ta Pravdivostnenivlastnostimalbytak bezprostiednimzpusobem,jako je vlastrostivd$ a to, Leje moin6 pfisuzovatobrazupravdivos! neotvir6cestun6jak6s6mantick6teorii umdn| stejn6jako to neotevirf cestus6mantick6 teorii napiikladmraku di ndjak6hojindhojelr4 v nEmZlze vid6t nEjakdpodoby. 4I
Esrercri PoRozuMM
PiestoZelze rozliSit mezi nepravdil".imia pravdil".fmi obrazy, estetick6vnfmrini zttstdv| k pravdivosti sv6hopfedmdtuv jist6m smysluthostejn6.elovbk, kter,j se estetickyzajtnr|o Odysseu,se nestareo distoupravdu piibdhu. Jistdje pro nbho dfrleZit6,aby Odysseaptsobila realisticky,ale existenceOdysseaa realitapopisovanfchsc6njsou vEciestetickyindiferentni.Pro esteticlcjz5jem je ve skutednosti piimadn6,Zevdt5inajeho piedmEtuve zobru,eni je imagin6mi. Kdyby totiZ nebylo moZn6 zobruovat imaginimi vdci, zobrazeniby pro n6s sotva bylo nEjakdt1eZit6.DtleZite je, protoZeumoziuje podatsc6nya charakteryk nimi zaujim6mepouze kontemplati\,nfpostoje:sc6nya charallery kter6- protoZejsou nere6ln6- umohiuji nezapojitna5epraktick6piirozen6vlashrosti. M6-li mit pojem zobrazeniesteticlo-ismysl,musi byftmoZn6popsatesteticlo-i z6jemo zobmzeni.PouzekdyZexistujendcotakov6je zobrazeni, hojako esteticlqfz6jem,jehoLpiedmdtem mtZe existovat zobrazovacium6ni (na rozdil od um6ni,kter6ndcozobraz,le jenom n6hodnd).BdZnEseiik6, Zeestetich.f z6jemo nEcojesamojako nlhraika nddehojin6irdelnlimz|jmem:piedm6tsenech6pe ho1'je sdm hlavnimpiedmEtempozomosti.Z toho plyne, Ze esteticlq z6jem o zobrazovaciviastnosti obrazumusi znamenatiistj z|jem o obraz,nikoli pouzeo zobrazenou v6c.15 Jedenrozdil mezi esteticlo.imz6jmemo obrM a z6jmemo obraz jako o z6stupce jeho piedmdtuspodivdv druhuzdrivodndniz6jmu. (A uv6st drivody n6jak6hoz6jmu znamen|vysvdtlitjeho intencion6lni piedmdt, a fidiZ i zdjem s6m.)Zeptirm-li sendkoho,prod se div6 na ndjalcjobraz,mriZemi d6tndkolikdruht odpovEdi.V jednom piipaddbudoujeho drivodypouzedivody z6jmuo zachycen6 vdci: budou popisovat vlastnosti piedmdhr,kter6 jej dini zajimavym. Zde je z|jem o obraz odvozen'i:spodiv6v tom, Ze obrM ukazuje vlastnosti piedmEtu.Obraz se berejako zprisobpiistupu k piedmdtu,takZepokud je k dispozicilep5i zprisob(napiiklad piedmEts6m),lze se bez n6ho obejft. Proti tomuto pffpadu mriZeme postavitdvajin6. Za pwd pffpad,kdy sedflvodylfkaji pouze vlastnostiobrazu- qitvamlich, jako je barva,tvar a linie - a pied42
I II I
Forocnene,c.zosRAzENi
mdt neuv6ddji.Pro dlovdkas tdmito drivodyje obraz zajimav! jako abstraktnikompozicea jeho zobrazujicipovahaje pro n6j zcela irelevantni. V druh6mpiipadd drivody z6jmu piedstaruji drivody z6jmu o obraz (o to, jak vypad6), piestoZez6sadnimzprisobem odkazuji k piedmEtu a jako drivodrimjim muZe rozumdt pouze ndkdo, kdo rozumi odkazuk piedmdtu.PozorovatelmriZenapffkiadpoukrizatna wdit6 gestourditdpostavya na to,jak zv165h6 je toto gesto namalovdno,jako na v6ci, kler6 objevnEvypovidaji o povzve piedmdtu (napiiklad servirdiny ruce na descebaru na ManetovdobrazeBar veFolies-Bergire). Toje nepochybnddrivod nejenom zijmu o piedmdt, ale tak6 (a piedevlim) z6jmuo obraz, protoZeje to drivodem z|jmu o n6co, demu lze rozum6t, pouze div6meJi se na obraz.Takov! z6jem vede pfirozendk jin6mu, k z|jmt o uZiti um6leclcjchprostiedlcri- o to, jak obraz pod6v6 sruj piedm6t,a tedy o to, jak sena piedm6tdiv6 malii. Zde by se nedalofici, ie obrazje ch6prinjako z6stupcesvdhopied:ndtu:on sdm je piedtndtem z|jmu a zobrazendv6c ho nemriZenahradit. Z6jmem tu neni zobrazeniklrili svdmupiedm6tu,nfbrZ zobrazeni lcvrili sobdsam6mu.A pr6vd takov! zhjempiedstawje j6dro estetickdho proZitkumaliisk6houmdni.A pr6v6 on - je-li pedlivdji analyzovdn- by lysvEtlil nejenomhodnotu tohoto proZitku, ale takdpovahua hodnotuumEnf,kter6je jeho piedmdtem.Hnedje n6m jasn6, Le takov! z6jem neni a nemriZebj,t z|jmem o 6istou pravdivost obrazu.
Kdybych tedy mdl popsat,co vidim na obraze,muselbych nejenom popsatoptick6 vlastnostipiedm6tu,ale podat tak6jeho interpretaci,zprisob,jaklim ho vidim. Popiszprisobupohleduna piedmdt je d6n celkovou myllenkou, v jejimf r6mci obrazurozumim. V piipad6 portr6tu nemusi blit tato qfkladov6 my5lenkamyilenkou o momentiilnipodobdpiedm6tu:nemusito bit myilenka,,tak43
I
EsrETrcKiPoRozuN.dNi
to rypadal". Tatomy5lenkasemriZev^ahovat nikoli k tomu,jak piedmdtrrypadalv tom kter6mokamZiku,nlibrZjaloj byl, di spi5e jakf byl v odichumElce.Podobulze podatjenom diky tomu, Ze vyjadiuje slantednost, a protoje to pr6vdskutednost, demudiv6k rozumi (di nerozumi). Jedenz nejdrileZitdj5ich rozdihimezifotografiia maliisklm porjeho tr6temv tradidnipodobdspodiv6v jejich vztahuk dasu.Pro fotografii je pfiznadn6,Le jellkoLje chdplinaz hlediskapii6inn6ho vztahuke sv6mupiedm6tu,m6 sezato, Zeodhalujendcomomentiilniho o sv6mpiedmEtu* jak tentopiedm6tvypadalv urdit6mokamZiku.Tentopocit okarnZikusez drivodri,kter6budou zflty ziejm6, z fotografie ziidkakdy vytr6ci. Oproti tomu portrdhf malba chce zachltit vnim6ni dasua swj piedmdt zobrazitjako rozprosfenli v 6ase,a to i kdyZ ukazujeurdit'.i okamZikjeho existence.Portr6t neniumEnimokamZit6ho ajeho cilemnenipostihnoutpouzeprchaje podoby. v6 Cilemmalby nabidnoutvhleda vj4voienindjak6podoby je dfileZit6 hlavnd jako vlraz mySlenky.Zatimco kauzdlni vztahje vztahemmezi udilostni, v piipaddn6m6tumyilenky Zridn6 takov6rjzk6omezenineexishrje.To by snadz66stimohlolysvbtlovat dastoukritiku, Zeskutedn6 umdniportr6tuzaniklos ndstupemfotografie a Ze pokud se zobrazujicium6ni stille drli idedhirealismu,neni schopnozachytitpocit pbnutf iasu, coZby realistick6umdnimdlo.'6 Fotograf se samoziejm6mfile snaLitzachttit onu prchavoupodobu,kter6 nejspolehlivdjirrypovid6o charakterufotografovan6ho dlovdka.MriZe se pokusit najit v moment6lnimndjak! znak toho,coje trval6.Mezi obrazem,kteriije znakemnddehotrvaldho, a obrazem,kte4fje vlfoazemtrvaldho,je v5akvelloj rozdil.Vyj6diit trval6 mamenh vyslovit mySlenkuo jeho podstatd. Zachytil znak trvaldho znameni vltvoiit n6co, z deho lze lyvodit jeho vlastnosti.N6kdo muZezustatmldet,kdyZ se po ndm chce,aby h6ji1sv6hopiitele, a z tohotomldenfr.yvozuji,Zejeho pfitel se provinil. MySlenkuo vind sv6hopiitele v5aktento61ov6krozhodnd nevyj6diil.PodobndmriZefotografiepoddvatznalq toho,co.1e Iwal6, navzdorytomu, Zetrva16r,l.jidiit neumi.
Fotocnerrs,q.zoaRAzENi
6. Jak uZ jsem uvedl, ide6lni fotografieje v kauz6lnimvztahuke sv6mupiedmdtua tentopiedmdt,,zobrazuje"reprodukcijeho podoby. Vidime-li v nddemide6lnifotografii,vidfmev tom piiklad tohoto kaw6lniho procesu,kterj m6 pod6tekv ,,zobrazen6m,, piedmdtu a konecve vytvoieni kopiepodoby.,,Kopii" podobyminim takovou v6c, kterou ndkdos norm6lnimaodimaa ch6pdnimvidf (ako intencion6lnipiedmdtviddni)jako comoZn6nejvEmdj5i podobutoho,co by viddl, kdyby pozorovalz urdit6horihlu a v urdit6m okamZiku v historii dan6hopiedmEtupiedmdtsrim.ilovdk zkoumajiciiderilni fotografii zisk6v6velmi dobroupiedstaw o tom,yafrndcovypadalo. V drisledkutoho mriZez fotografiezjistit, jak ndcovypadalo,stejnd jako by to zjistil, kdybyto skutednd vid51. U ide6lni fotografieneni ani nuh6, a dokonceani moZn6,abybyl fotografuv z6mdrdrileZit-imfaktorem,jenZ by urdoval,jak sem6m na snimekdivat. OkamiiG j e roryom\ra jako to, dim skutednd je nikoli jako interpretace reality,alejako prezentace toho,jak nEcovypadaio.Pohledna fotogra.fiije v jistdm smysluniihrai-koupotrleduna v€c samu.Vezrndmenapiiklad,,nejrealistidGjSi" ze vlech fotografichjch mddif,televizi.F.eknuJi,Zejsem ndkohoviddl v televizi- {. Ze kdl jsem sedival na televizi,vidEljsem fto -, je to,jak sezd6,sotva spomj5i, neZkdyZieknu,Zejsem ho viddl v zrcadle.Televizeje jako zrcadlo:rozvinutf karailniiebzpc, kter,jje piirozenlhnprocesemvizuSlnihovnim6ni,ani tak neodshariuje, jako prodluZuje. PiedmEtfotografie samoziejrnEneni nutn6 definovatz hlediska tohotokauz6lnihoprocesu,protoZeho 1zeidentifikovatjinak.Faktem ale zristiiv6, 2e kdyl ilkhme, Le x je fotografii y, k tomuto kauz6lnimu vztaht odkazujemea prdvd z hlediska kauz6lniho vztahuje piedmdt fotografie 4ravidla ch6p6n.Uved'me,Zepiedm6t je takto definov6nalespoi pro mrij logic\f ide6l fotografie: tatopremisaje to jedind,co m6 argumentace vyZaduje. Z toho za pw6 plyne,Zepiedmdtide6lni fotografiemusi existovat, za dnth6,ie musi vypadatzhrubatak,jak rrypad6na fotografii, 45
Esrsrcrr PoRozLMEM
a za tieti, Zejeho podobana fotografiije jeho podobouv urdit6m okamZikuj eho existence. Prvni z tdchto charakteristikje bezprostiednimdisledkem skutednosti,Levztah mezi fotografii a jejim piedmEtemje kauz6lni.Jeli a piidinou 6, pakje existenceb dostatedn)rm drikazemexistencea. Vlastnostr1'jadiovat,,intencion6lniaktn\zacl", kter6je piiznadni pro malbu,fotografiepost6d6.Ide6lnifotografietudii nenischopna je-li fotografiefotografii ndjakdhodlov6ka, zachytit nic nere6ln6ho; pak existujekonkr6frridlovEk,jehoZje fotografii. Mohu samoziejmEpoiidit fotografii nah6 postaly s draperii a nazvatji Venuie.AIe jellkoZ to lze ch6patjako uplatndnifikce, nemdloby sev tom vid6t fotografick6zobrazeniVenu5e,a1espi5e fotografie zobrazeniVenuSe.Jinlimi sloly, k procesu flktivniho zobrazenidochrlzinikoli ve fotografii, ale v jejim piedm6tu:to piedmdt zobranrjeVenu5i; fotografie nedd16nic j in6ho, nei,ZeyiZe tvamoupodobupiedmEtupiend5ik jiqim odim.To neznamen6, je modelkapiedv6di(aniZsi toho vddoma)Venu5i.Venuii nezobrazuje ona, ale fotograi kter,j ji vpZiv6 ve sv6m zobrazeni.Zobrazr.ljici akt, ktery ztdlesiuje zobrantjici mySlenku,je ale uskutedndndiiv, neZsevfibecfotografiepoiidi. Jakuvidime,tatoneschopnost fikce ve foto$afii je velmi dileZitri pro naie ch6p6nifilmu; piisnd a1etak6 omezujeesteticlo-ivlznam ,,zobrazeni"ve fotografii. JakjsmejiZ vid6li, zobrazeniv um6nime zvl6stnivlznam pr6vd v drisledkutoho,Zejsme mu schopnirozumdt- v tom smyslu, Ze rozumimejeho obsahu-, a pfitom zustatlhostejnik jeho dist6 pravdivostia nezajimatseo ni. Protoje fiktiwi zobrazeninejenom dfileZitou,ale ve skutednosti zrikladniformou zobrazujicihoumdni, formou,jejimi prostiednictvimnachriziestetick6porozumdni svfij hlavni zprisobq'j6dieni. N6kdo by cht6l moZn6namitnout,Zemij piiklad je zvlilEtri aLe existuji i jin6 zprisobyvytvdieni fillir.nich zobrzen|ller6 jsou zhsadndfotografickd.Jinfmi slovy k tomu, aby fotografie zachytila fikci, neni nuh6, aby fotograf vytvoiil nez6vis16zobrzenl Piedpokl6dejme,Ze by vyfotografoval opil6ho pobudu a snimek
Fotocrerrse zosRAZEui
by pojmenoval Sl/dnos.Nebyla by to fotografie fikce, ve skute6nosti srovnateln6s obrazemSi16na,k n6muZstrllmodelemooil'f pobuda? Tentopffklad, kter'-ijsem si vyprijdil od RichardaWollheima,je posud'mepodobnf sicezajimav!, podlemne ale nic nedokazuje. piiklad: na ulici narazimna opil6ho pobudu,uk6Zuna n6hoa ieknu ,,Sil6nos".To, zdame gestod616z pobudyzobrazeni, je diskujestliZe tabilni, ale ano,pakje to proto,Ze v s vybizim,at o ndm takto uvaZujete.Vyjddiil jsem zobranjici myslenku:piedstavtesi tohotodlov6kajako Sil6na.A mySlenkujsem zawsil tim, Zejsem na jeji podiimujici piedmdt ukir:al. Pii jinfch piileZitostechby mohl tento ostelzi\,ni akt uskutednitfotoapar6t(neborilm, zrcadlo di kteqikolijinli prostiedek,kterr-iizolujevEc,krerouukazuje). je tedy uZit nikoli k tomu, aby n6co zobrazil,ale aby Fotoapax6t na to ukrizal.Jaknile je piedmdtlokalizov6n,zaine hr6t v nez6visl6m procesuzobrazenisvou zvldstri roli. Fotoapaftitneni v tomto procesunezbytnf: stejnddobie poslouZiukazov6dek.plyneJi z tohoto piikladu, ZefotografiemriZe bi/..zobrazenim. pak z ndhoplyne toteZi o prstech.Pfijmout tento z6vErby svEddiloo neschopnosti rozliSovatmezi tim, coje ve vt'ridieni zobrazujicimy5lenkynahodi16a co nezbltni. Znameni to otevfit cestuk teorii, podle niZ je zobrazenimv5echno,co m6 n6jakouroli ve v1'j6dienimyllenky. Takor."-inrizor v5ak nevysv6tlujeesteticlaiqlmam zobrazeni.Navic ale, a to je mnohemvriin6j5i, z nEhoplyne, Le mezi zobraztjicim a nezobrazujicimum6nim neni rozdil. Pojeti zobrazeu,kter6 pfiji mrim j6, takovrj rozdil piedpoklddi, a to z velmi dobrr.ichdrivodri. Neopustimje na zrikladEtakoq.ichpochybnfchpiikladri. Tot6Llze qjridiit tak, Zeiekneme,Zeobrazje stejnEjako vEtzilplnymvlnzem jiZ obsahuje.Obrazje dostatednjmnristojem zobrazujicimySlenky, ho myileni a mo?;r neexistujelep5i Tpusob,jak vyjrffit, co obraz ifl<,i.Pr6v6proto lze zobrazetttpoklldat za rnitini vlastnostmaiby, a ne pouzeza vlastnostndjak6hoprocesu,jehoZje malbasou66sti. Posud'metakd druhoushorazninEnou charakteristiku:oiedmEt ide6lni fotografie musi qpadat zhrubatak, jak vypadana lotogra41
Esrencr6 PoRozrJMENi
fii. FotografiemriZesamousvoupovahot,,zobrmovat"pouzeprostiednictvim podobnosti.Sklon tvrdit, i,e zobraztje sruj piedm6t, m6mepouzev dtisledkutoho, Ze prisobfjako jeho vizualni pfipominka. Bez t6to podobnostiby nebylomoZn6z fotografiepochopit, jak piedmbtvypadal- 5lo by to pouzeprostiednictvimv6deck6ho pozrani, kter6by bylo pro jalcjkoli z6jemo r"_ftvamou strankufotopiipadem i.relevantrf. Srovnejme to s elektronov6ho mikro$afie skopu,ktert-idErujena p6skuzak6dovanlfidaj o atomov6stnrlluie krystalu.Jde o zobrazeniatomov6stnrktury?JestiiZeano,prod potom neiici, Zejalo-ikolikauz6lnivztah,kteni n6mumoZfiujededukovat povahupfidiny z vlastrostij ejiho tdinku, n6mv tdi*u poskynrje zobrazenipiiliny. Takov6pojeti zobrazenibybylo vskutkunezajimav6. Proto neni moZn6,aby ide6lni fotografiezobrzovala nejakou vdcjinak neZtim, i:e *6iq jak tato v6c v jist6m okamZikusv6 historierypadala,a piitom ji zobrazovalatak, jak zobrazujecokoli jin6ho. Jak bychommohli pochopit ide6lni fotografii,kter6by sruj piedmdtzobrazovalajakon5cojin6ho,jinak, neZvypadal?Pochopit bychomji mohli, jenom kdybychommohli tak6 ffci, Ze fotografie nEkdy svuj piedm6t nezobrazujetak, jak rypad.i; tj. kdybychom mohli ffci, Zezobrazentzdeje ,,zobrazefimjako". Zamyslemeseale nad n6siedujicivdtou: .r je ide6lni fotografii y jako z. ZdA se, Le nem6mejak doplnitpopis,l'. To zrtarnen6, LehonemriZeme doplnit porze odkeuemk procesufotografovania Zemusimepouk6zatnapiiklad na ndjalcj nez|visl! ald zobrazent,ktery mu piedchilzinebo po nEmn6sleduje. Dalo by seiici, Zetechnikave fotografiiztratila ve5keqiv,imam: mriZen6m piedloZit, co vidime, nemtze n6m ale iici, jak sena to mdmedivat. MrimeJi pochopittypick6 ridinky fotografie, musimemit na pamdti tii shomuvedendcharakteristiky.Div6meli sena ide6lni fotografii,vime,Zevidimen6co,co skutedn6 existovalo,a Zeto vidijak me tak, to rypadalo. N65postoj k fotografii budetedy piiznadnd zahmovatzvddavost, ne vSakzvEdavost na fotogafii, alenajejf piedmdt.Fotografiepout6na5itouhupo pozr6nisvdta,po pozn6ni toho,jak v6ci r,rypadaji nebojak-imi se zdaji. Fotografieje pro-
Forocneru A zoBRAZENi
stiedkem, kter'y'm6 v6st k tomu, abychomuviddli jeji piedm6t; oprotr tomu v malbd je piedmdt prostiedkemk tomu, abychom viddli to, co zobrazuje.Fotografieje vfidi sv6mupiedmdtu trans_ parentri, a pout6-1in6d zdjem,pak je to proto, Le pfisobi jako z6_ stupcevdci, kterouukazuje.JestliZesendkomuzd6b,it n6iak6fo_ tografiekr6sn6,je tomu tak proto,Zesemu zd6bjt nico kr6sn6ho najejim piedmdtu.Malba viak mriZeb1y't k6sn6, i kdyi. zobransle o5klivouvdc.
N6kdo by snadbyl ochotenpfijmout mnou naznadenj obecnli rozdil mezi esteticlc,.ian z6jmema zv6davostia tak6 akceptovat,co z n6hoplyne, totil i,e ndcoje zobrazenim, pouzekdyZje to schop_ no.n6stodkazke sv6mupiedmEtua neb;ftjehopouhou nrihraZkou. Takovf dlovdk by ale st6le mohl namitat,Zeje moZn6 mit zirjem o fotografii jakoito fotografii a pokl6dat za kr6snouji, ne pouze jeji piedm6t. Co to ale znamen| mit z6jem o fotografii jakoZto fotografii? N6kdo samoziejmEmriZemit o fotografii 6ist6abstraktni z6jem, mriZemit zdjem o fotografii jakoZto konstrukci linii a tvaru (lak bychom m6li vnimat napiiklad rayograrry Mana Raye). elo;dk mriZe mft 6ist6 absrraktniestetic\f z6jemo cokoli; iotografre je zobraztjicim umdnim, pouzejeJi n6! z6jemo ni typem eitetick6_ ho z6jmu o fotografickd ,,zobrazeni,.. Vrat'me se k piedchozfmu rozboru zobrazeniv maliistvi. Zd6 se, Ze mezi tvrzenim, Le se zajim|m o nEjakouv6c pro ni samu, a twzenim, Ze se o ni zajimim jakoko o zobrazenfnEdeho iin6ho. je evidenmirozpor.Maji-li seryrodva zejmysmfiit,je v prvd iadj nezbytndq'rnezit, jak6 mfsto zaujimdv estetick6mieimu pravda. Pravdaje estetickyrelevantni,pouzelze_liji ch6patjako vernost zachycen6situaci,nikoli jako ,,v6mostfaktrirn,,.2 hiediska este_ tick6ho z6jmu je vZdy irelevantni, zda zobrazen|vdc skuteend 49
Esrrncrf PoRozur"GNi
existuje,a pokud existuje,zda existujetak,jak je zpodobena. To samoziejmE neznamenS, Ze esteticklfz6jemnevyZaduje, aby v6ci obecndbyly zhrubatakov6,jak jsou piedv6d6ny;to je ale jin6 zileLitost. Jak jsem jiZ iekl, to odporuje tomu, jak se b6znd zajimhme o fotografie.Alespoi vzhledemk tomu,co o fotografiichvime,je piirozen6,Zeseo nEzajim6mejak proto,Zejsou v6m6faktrim,tak proto, Ze n6m iikaji n6couZitedn6ho o sv6mpiedm6tu.Proto se zd6,2e emocion6lnidi ,,estetick6" kvality fotografiezpravidlapiije-li fotomo Wchineji z kvalit toho, co fotografie,,zobrazuje"; je jeji piedgrafie smutn6,obvykleje tomu tak proto,Ze smutn'_i mdt; jeJi dojimav6,pak proto, Ze n6sjeji piedmdtdojim6, atd. Stoji za to se zamysletnad tim, prod nemriZeexistovatjin| nei, d6siv6fotografiemudeni.Zvddavostdlovdkaby se tu nelisilaod jeho zv6davostina akt s6m.Mit estetic[i z6jemo takovoufotografii by proto bylo stejndt6ik6 (a snadtakdstejndzvrhl6)jako esteticky sezajimato re6lnousituacitohotodruhu.Obrazmudednick6 smrti mriZebft oprotitomuvznebend klidnf, jako je tomuu Mantegnovavynikajiciho Ulcliiovdniv Louvru.Malbamd na rozdil od kvalit sv6hopiedm6tuemociondlnikvality.V piipaddfotografienapiikladfotografieobdtindjak6nehody- je postojdlovdkapodmindn vddomim,Ze se takov6 vdci st6vaji.Vddomi kauz6lniho vztahumezi fotografii a piedmdtemdini jeho postojprakticlo-fon. Tim nechcipopiit, Ze ndkdomriZemit zhjemo fotografiipro ni samu a z6rovei si udrZet n6leLi$ odstup od jejiho piedmdtu, i kdyZfotografiezachycujesc6nuutrpenidi smrti.Skutednou ot6zkou aleje: mtZememit takovr-iz\jem o fotografii,aniZse stejnd tak zajimdmeo jeji piedmdt?Mohu mit esteticlojzdjemo fotografii umirajiciho voj6ka, anll. mE estetickyzajimh tak6 voj6kova smrt?Ci l6peiedeno,mohu udrZetfi,to zhjmyodd6ien6,a piitom se zajimat o ,,zobrazovaci"str6nku fotografie?M5meli od fotografieodstupjenom diky tomu,Zem6meodstupodjejiho piedmdtu, pak st6le nebyl udindn dileZit-i rozdil, kter'-ichci zdtramit rozdil mezi z|jmem o zobrazenia z6jmemo piedmdt.ZdAse,Zej e
Forocnern,c. zonRAzENi
ffeba proklnat, Ze fotografie mrtie - samao sobd- tytvdiet ono ostr6odddleniz|jmfi,jei je 't dobr6malbyvZdyziejm6.Vezmdme tak6 fotografie star6ho Londlha. Jak je moZn6 odddlit z6jem o jejich kr6su od zijmu o k6su Londlfna, ja]r!,b.!val?Pfim6ienou reakcina fotografiije tu litost (coZneni- di piinejmenlimne bdZnE - pfim6ien6 reakcena obrazy Canalefta).Ustiednim ukazatelem emocedlovdkaje zvol6ni,,Jakp6kndto lrypadalo!" Posud'metedy,jak6 drivody lze uv6st v odpovddna otiizku ,,Prodsena to div65?".U fotografieseznifiujeme o rysechpiedmdfu; u malby pouzeo pozorovateln6striince zachycenlv obraze. To je v podstatEto, co odliSujez6jem o zobrazenijakoZtonrilraZku od zdjmu o zobrazenipro nd samo.Nyni piedpokl6dejme,Ze n6kdo bude chtit oponovats tim, Ze neni netyhntteln6, abychomk fotografiim, a to i k fotografiim ide6lnim,pfish:povalitak, jak jsem popsal.Podivejmese,jak6 n6sledkyby takov6stanovisko mohlo mit.
8. Piedstavmesi, Ze fotografie pokl6d6meza zobrazeniv piesnE stejn6msmyslujako malby,takZepiedmdtemestetick6ho je zdjm.u samajejichzobrazujicipovaha.Jak6budemft drisledky,budeme-li sena fotografiidivat tak, ZenebudeziieLetna tom, zdajejl piedmdt skutednE existoval,di zda skutednd vypadaljako v6c,jiZ vidime na snfmku?ZajImd nhszde nikoli piedmdt, nfbrZ zprisobjeho zobrazeni.Jestliie miie existovattakoqi zhjem o fotografii, plyre z toho, Le fotografie ndkdy mriZebyt vyazem zobrazujicimmy5Ienky,tedy nddimvic neZpouhlimnapodobenfmdan6hopiedmdtu. Soud6stiz6jmuo vdc pro ni samu,o vdc jako celek,musi bjt ziljem o detail. JestliZetotiZ neexistujendcojin6ho, kvili temu pozorujemen6jakou vdc a uvaZujemenad ni, nemiime- coi, nZ *, neZse na ni podiv6me,jak urdit, bylo nejednoukonstatovilno kterd charakteristikyjsou a kterd nejsou pro n65 z6jem reievant51
I EsrrTlcr6 poRozultcM
ni.r7 Prdvd z tohoto drivodu se nemriZemespokojit s piirodou a musime mit um6leck6dila jako piedm6tyestetick6hosoudu. Um6ni piedstarujeprostiedek,kterj je vridi lidsk6mu26m6ru prod?poloZitpro transparentni, prostiedek,u ndhoZlze ot6,zlcu kaZdf pozorovatelnj rys, i kdyZ n6kdy se mriZe uk6zat,Le na ni neni moZndodpovdd6t.Umdnije vlrazem piesndtEchracion6lnich pohnutek,kter6 nach6zejiventil v estetick6mz6jmt; pr6v6 protoje jedinouvEci,kter6tentozejemzcelauspokojuje. Fotograf,kteri se snaZio estetickyu!,znamn6, zobrazeni,se tedy musi snaZitmit pod kontroloutak6detail:,,detail,,zde ch6peme v Sirok6msmyslu ,jak6hokoli pozorovateln6ho faktu di V tom ale spodiv6 nov6 jehoZ obtiZ. Ka:uz|lniproces, je rysu". fotograf obdti, stavi t6mdi kaidy detail mimo jeho kontrolu. I kdy1 fotograf z|mdmd zaranLujekaldy zhhyb iatri fotografovan6 osobya pedlivdvytvoii - jak to kdysi d6l6valistudiovifotografov6- piim6ienousc6nu,sotvato budedtleZit6,protoZeve fotografii existuje,jak sezd6,jen m6lo zprisobi,jak by setakov6 zdm1ry daly projevit. Ve fotografii piedn6postr6d6mev5echny charakteristikystylu - s vlij imkou tdch nejhrubiich-, a piitom v maliistvi pr6vdstyl zprisobuje,Le ot|zka Prodtoto, a ne tamto? vedek tak plodn6muzkoum6ni.Styl n6mumoZiujena tuto otezku odpov6ddttim, ZepoukdZemev'.y'hradnE na maliisk6aspekty, a ne na to, coje estetickynevlznamndnebosenij ak neprojevuje v tom, co vidime.18 Hled6nivlfznamuve fotografii seprotoreduje kuje, di zcelamame:z6jemo detailn em626dn! smysl,protoZe detail nemfiZenic uk6zat. Detail je tak jako fotografie sama transparentnivridi sv6mupiedmdtu.Je-1ifotografiezajimavl,je to jedinEdiky tomu,Le zachycujendcozajimav6ho,ne v drisledjimZ loho dosahuje. ku zprisobu. Piedpoklddejme ale,Zeby fotografmohl svoupiedstaruna fotografii z6m6m6formovatpiesnEtak,jak je to bdZn6v jin6m zobrazovacim umdni. Ot6zkouje, kam aL mftle toto formov6ni jit. Jist6budeexistovatnekonedn6 mnohov6ci, kter6jsou mimojeho kontrolu. Prachna ruk6lu, pihy na fr6ii, vr6sky na ruce - takov6 52
Forocnerm e.zosRAzENi
malidkostibudouvZdypiedemz6visl6na piedchozfsituacifotografovan6hopiedm6tu. KdyZ fotograf vidi fotografickou desku, strile mriZe chtit uplatnit svou kontrolu a lybere tady pr6v6 tuto barvu, tam pr6vd onen podet vlisek di onu texturu kiZe. MuZe v tom pokradovata ndkter6vdci zamalovat, jin6 piimalovat,ndco zaretuSovat, poopravitdi pfipodobnitnddemujin6mu,jak se mu zlibi. Tim sevbakst6v6maliiem,nebot'bere zobrazeni v6hrd.Fotografieseredukujenajahjsi rdmec,kolem n6hoZmaluje,r6mec, kterii mu 'vnucujev podstatdzbytednhomezeni.re Jinakiedeno,kdyZfotografusilujeo zobrazovaci um6ni,nutnE jsem popsal,k ide6lumalby. seodklaniod ide6lufotografie,kter,_i Zcelajasndto pochopime,zamyslimeJisenadtim, o co piesndby 5lo,kdyby fotografiemdlabjt pln6zobrazujicimumdnim- kdyby m6la vykazovatvSechnyaspektyzobrazeni,kter6zobrazeniodiiSuji od pouhdhokopirovania d|vaji mu jeho jedinednouestetickou piitazlivost.Nikdo nemriZepopiit, Ze fotografiesi od sv.j.ch pod6tlaistanovovala um5leck6ide6lya pokou5elase ustavitjako zobranjici umdni. Vyvrcholeni tohoto procesunachdzimeuZ jeL. fiivali surrealist6a futurist6(zev technikdchfotomont6Ze, jm6natakovi um6lcijako L6sz16Moholy-Nagya HannahH6chovri), a vidime je i na fotografiich,jako je Podzim od Henryho PeacheRobinsona.N65z6jem o r{sledek tu mriZebyt zcelanez6vislf na existencia povazeprivodnihopiedmdtu.To je ale drino prdv6 tim, Ze fotografick6 obra:zybyly vysfiiZeny a v konedn6m produktu pieuspoiddanytak, i:e jiL, v Z6dn6mnorm6lnim smyslu nelzeiici, ie jde ofotografit nEjakdhopiedmdtu.Piedpokl6dejme, Le bych Wbral z ndjak6 fotografre posta\,y tieba Jany, Filipa a Pavla, Le bych je vystiihl, zaranLovalv montiiZi a upravoval je, dokudby semi nezd6lkonednfqlsledekuspoa piizprisoboval kojivr-i.Doceladobieby sedaloiici, Zekonednlfvrjsledekzobrazuje iekndme h6dku milencri; fotografie h6dky milencri to ale nenj. H6dkuzobrazuje,protoZek h6dcestoji ve zcelastejn6mintencion6him vztahu, v jakdm by k ni mohl st6t namalovan! obraz.Ve skutednostije to vlasbrdmalba ai na to, i,e k vy'tvoieni sr jch po53
I Esrslcxl
poRozuMENi
stav shodouokolnostivSnfiiv| fotografick6techniky.pokud lze posta\y st6lepoklidat za fotografie,jsou to fotografieJany,Filipa a Pavla,nikoli fotografieh6dky milenct. (Skutednost, Le to jsou fotografie,mriZebyt samoziejmdestetickyvlznamn|. N6kdo by napiikladmohl pouZitpostavyr.ystiliendz n6jak6homasm6diase zhmdremironickykomentovatndjakousituaci.) Historiefotografick6ho um6nije historiisledupokusriprolomit kauziini ietdzec,kterll fotografa svazuje,vnutit mezi piedmEt ajeho podobulidslo_i z6m6r,aby sepiedmdtdal timto z6m6rem jak definovat,tak viddt z jeho hlediska.?o Je to historiesnahyzmdnit pouh6 napodobenive vhaz zobraztjici my5lenky,snahy objevit pomociruznlichtechnik(od kombinovan6fotografiepo objektiv s m6klo-imohniskem),co uZ bylo ve skutednosti zn6mo.z) Jepravda, Zen6kdy se fotografovdsnaZilivytvaietprostiednictvimfotografieveskze fiktivni sc6nya modelya okoli aranZovali jako na jevi5ti, aby vznikla narativnisc6nase zobrazovacim vyznamem. Jak jsem jlL ale tk|zal, vfsledn6 fotografienebylazobrazenim. Proceszobrazeniprob6hlpied tim, nei byla sc6navyfotografov6na. Fotografiezobrazenineni zobrazenimo nic vic. ne?,je obraz dlovdkaZivlfondlov6kem.
9. Ndkomuby semohlozd6t,Zeobchrizimprobl6m,kdyZpiipou5tim pouzejedenzpiisob,jimZ mriZefotografieziskatvlznam zobrazeni,zpfrsob,kteql fotografiinevyhnutelnd vedek tomu,aby se podiidilacihim maliistvi.Mohl by namitnout,Zefotografsi piece suij piedmdt nevoli nahodilea Le neni ani thostejnlik tomu, z jak6hoihlu pohledufotografuje,di ke kompozici,v niZje piedm1t zasazen.Fotografov6nimriZeblit esteticlgimiztrnlry vymezeno stejn6jako malba.FotografiebudenavrZena tak, abysvrijpiedmdt ukazovalav urdit6msvdtlea z urdit6hopohledu;mriZetim na tomto pfedmdtuodhalitv6ci,jicM si norm6ln6neviim6mea kte-
Forocnerme zognezrNi
qfch bychom si neblit fotografie ani nev5imli. Takov6 podinani pfin65iqisledky, jeZ jsou plnd vlastni fotografickdmuumdni,kter6 tedy m6 svuj zvl6Shrizprisob,jak uk6zatsvdt.Nestadito snadna to, aby fotografie mdla statuszobrazujicihoum6ni? Nemyslim, Ze bych na zh}Jad1takovdn6mitky byl nucensvou argumentacirevidovat. PiesndtotdZlze iict, i o zrcadle.KdyZ vidim ndkoho v ncadle, vidim jeho, nikoli jeho zobrazeni.To se nemdni,ani kdyZ jde o kiiv6 zrcadlo a ani kdyZje zrcadlon6kde umistdnozd;mEmd. ZAm6rm.0LLe byit dokoncepodobnylzrimdrupfi fotografov6ni:podatjedinednf, pozoruhodnlfpohledna ndjakou vdc,pohled,kterr-io ni odhalujendjakou,pravdu,,,k1er6by mohla zistat nero4ozn6na. Dokonce bychom si mohli piedstavit umEni zrcadel,um6ni,spodfvajiciv tom, ZesezrcadlodrZiv takovdpozici, aby to, co je v n6m viddt,bylo zajimav6nebokr6sn6. UmdnizrcadelndkdymriZetakjako um6nifotografieobsahovat zobrazeni.Napiiklad mriZeobsahovatzobrazeniVenuIe di Sil6na. jak tomubylo u dvoutypri ,,fiktivni" fotografie,nadnimiZ-jsmese zam1y'5leli vlie. Zobrazeni ale nebude vlastrosti zrcadla. Neni moin6, Le bych zkrfltka pouze tfm, Ze pied ndh.impodrZlmzrcadlo, uddlalz tohotodlov6kajehozobrazeni.Y1dyt at uZ sekoneckonct div6m na ndho,nebona zrcadlo,v kaZddmpffpaddvidim jeho. Kdyby se zrcadlo m61ost6t vyrazem zobraztjici my5lenky, museloby b1hi ono zbavenoprivodnichvlastnosti;jako fotomontriZby semuseloosvoboditod kauz6lnihoiet6zce,kter,-ije spojuje s odriZenlimpledm6tem.SnaduZ ted vidime,jak pravdiv6bylo, popsal-li Oliver Wendell Holmes daguerrotypiijako ,,zrcadlo s pam6tf'.22 Pr6vdtakov6zrcadlopfivodilop6d lordaLambtona. ProtonezLleLina tom, kolik estetick'jch26m6ruseza fotografov6aim sknirr6.Neni dileZitd, zda jsou piedmEt,jeho prostiedl, jeho aktivita di svdtloz6mdmdzaranioviny. Pravouoti2kou je, co je tieba uddlat, aby v'jsledkem bylo zobrazeni.Jsouobrazy,kter6 jsou zobrazenimi(malby), a obrary,kter6 zobrazeniminejsou(zrcadla).Do kter6 skupiny patii fotografie?Dokazovalj sem,Zepafl pfirozenddo skupiny druh6.Fotografii lze uddlat tak, aby nillelela 55
-l
Esrerrcxr poRozu]"GNi
do prvni skupiny,musi seviak st6tz6sadnimnositelemzobrazujici my5lenky.Pakje a1etiebado vztahumezifotografiia jejim piedmdtemzasilhnoultak, aby piestalabfi fotografii tohoto piedmdtu. Nestadito snadjako drikaztoho,Zezprisobem zobrazenineJenom nemr.iZebyy'tmrij iderll fotografie, ale Ze neni moLne zobrazovat prostiednictvimfotografie jako takov6? Poslednisrovn6ni:lyznadimurdit6misto,z n6hoZlzeziskaturdi!.i pohledna ulici. Pakpied toto mistopostavimr6m.Nastavimho tak, abybylo ze nolen6homistavidetpouzeurdit6d6stiulice,kdeZto jin6 budouzalcyty.Ud6l6mto,jak nejl6peumim,tak,abyto, co.;e viddtv r6mu,bylo co nejpdkn6jii:budovyv r6mupfisobiharmonrcky, o5kliv6vdZ,kter6ulici dominuje,je odstran6na z pohledu,uproje stiedkompozice ulidkamezidvdmaklasichimifas6dami, jeZbychomjinak pomijeli bezpov5imnuti,atd.Popsaljsem zdeaktivitu, kter6je estetic$mi zAmEryr,rymezena stejndjako to, s dim m6 zkuSenostnorm6lnifotograf.Jak by ale n6kdomohl tvrdit, Ze to, co vidim v r6mu,neni ulice sama,nlfbrl jeji zobrazeni? Samatato piedstavaje absurdni.
10. Na to by n6kdomohl iici, Le zobrazenikoneckoncrineni vnitini vlashrostiani malby,anipopisu.Zobrazeni je vztah;vdclze charakterizovatjako zobrazeni, pouzekdyZji jedendlovdkuZijek tomu, abyn6,cozobraziljin6mu.Podletohoton6zorunelzeffci, Zendco,je zobrazenim'.'; n6colze pouze,,uiit jako zobrazeni.Kdyby tomutak bylo, m6 argumentace by lySla napnizdno.Fotografieby byly zobrazenimive stejndvelk6di mal6miiejako malby,gest4 ncadla, omaleni a cokolijindho, co mriZemit svouroli v procesukomunikace. Tato n6mitkaje v6Zndj5ia odraZimirn! spor v teorii r jzramu. Podlen6kter'_ich badateli je v.jznamvlasbrostivdfy; jini, napiiklad H. PaulGrice,twdi,2e tyn:nrrl je v prv6iaddvztahmezivl,jridienim a tim, kdoje r,yjadiuje.23 I u Gricehov5akzustavdrozdil meziwiddie56
lI Forocnene e zoeRAztl'ri
nimi, kterdjsou artikulovan6,a tdmi,kter6artikulovan6nejsou.V6ty je tie.baodliSovatod polo-fiznuti hlary, protoZesepodileji nagramatice jsou jejim piikladem;prostiednictvimt6to gramatikyjim lze roztta mdt nez6vislena kontextujejich uZiti. Dikl' artikulacimiZe st6tvdta samajako zlil
I
EsTEncrrPoRozuMEM
to m61snadna mysli JamesJoyce,kdyZ si ve svlfchpaiiZslojch pozn6mk6chv roce 1904zapsaln6sledujici: Ot6zka: MriZe b1l'tfotografie umEleclojm dilem? Odpovdd: Fotografie je rozlol.ent vnimatelndho materi6lu, kten-i mriZe b)it takto rozloLen za esteliclo,hnfdelem, neai to ale lidskd rozloZeni vnimatelndho materi6lu. Proto neni umdleckjm dilem.
MEI-1iJoyce,,umdleclo-hn di1em"namysli to, coj6 minim ,,zobje, j ak razenim",potomjasnddospdlk t6muZ.Vlastnostzobrazeni jsem to charakteizoval,qlsledkemsloZit6hovzorcezhmdmeEinnosti a pfedmdtemvysocespecializovanfch reakci.JakmriZetuto vlastnostziskatfotografie?Mou odpovddije, Zejenorntak, Ze se zmEnipiesndv tdch ohledech,kter6ji odliSujiod malby.Jenom kdyZ se fotografietakto zmdni,miZe se fotografv6Zn6vdnovat my5lenk6ma reakcimdiv6lcri.Teprvepak sefotografiest6v6n6leLitym nositelemzobramjici mySlenky.
11. Fotografienenizobrazenim; nenijim, ani kdyZje uZitav podob6 filmu. Film je fotografii dramatick6hozobrazeni,a at' uZ mu n61eZijak6koli zobrazujicivlastnosti,nLleLimt diky zobrazeni, jednani,tj. diky slorum ajedkter6seuskutediujev dramatick6m n6ni herct ve filmu. FLlmlvan Hroznj, zobrantje Ivantv Zivot nikoli proto, Ze kameramifila na ndho,nlbri, proto, Ze miiila na jedn6nijistd herce,kter'-ihrdl roli Ivana.Kameram6 v prezentaci svouroli, stejndjakom5 svouroli technikav produkcidivadelniho piedstaveni.Zamlfuje pozomostpublikana ten di onenrys a \rytv6ii tak6 sv6 vlastni efekty a atmosferu.Spr6vn6uZiti kamery miLe vyvolatztjem situace,kterdby najeviStinemohlyblit zachyceny.Fotografietak umoZfiujeprodlouZitdramatick6zobrazenido oblasti,v nicM by diive nebylomoZn6,stejn6jako hudba,kter6 58
Forocnerme zosRAzENi
neni zobraz'tjicim umdnim, umoZnilaWagnerovipoprv6 lywofit divadelni zobrazenikosmick6honrimEtu.ra (Vzpomeime si napfiklad na kameru v Bergmanovdfrlmu persona, kde je ji uZito k vytvoieni &amatick6 situacemezi dv6ma postavami,z nichi jedna uibec nepromluvi. Takov6 mistrovsVi 1e moin6 vz6cn6, jako ide6l vSakexistujeod prvopod6tkufilmu.) procesfotografov6ai nicm6nEnevytv6ii - protoZe nemfiie vyndlet - zobrazeni. Dokument6mifilmy tedyrozhodndnejsouzobrazenimisv6hon6mdtu. (CoZ neznamen|,Ze se v nich nesetkrimes realizaci sloZit'-ichesteticloy'ch mySlenek:sotvaje tiebazmiiovat film Leni Riefenstahlov6o berlinskd o1ympi6d6.)Filmoqf zhntarn ndjak6tMlosti neni jejim zobrazenimo nic vic, neZje na}r6vka koncerh: zobrazenimj ehozvuku. V5ichni sej ist6 shodnouna tom,Le zobrazeni ve filmu piedpoklfidAjedndni novna tak, jak je piedpokl6d6 hra.Jedn6nije pochopeno, kdyZsi publikumuv6domi,Zesefotografovan6postavasnaZivykeslit dobrodruZstvf,jedn6ni a pocity, kterdnejsoujeji,piestov5akjsouvlastnimpiedm6temestetick6ho zhjmu.Z toho plyne,Zez6kladnl omezeni,jeL musifilm jako umdleck6 forma dodrZovat- omezeni,kter6jsou integr6lnisoud6sti sam6jeho podstatyjakoZto zobrazttjicfhoumEni-, jsou dramatick6 a tykaji se zobrazenipostavya jedn6ni. (,,Dramaticlo_i,, zde nemamen6,,divadelni"- toto slovo tu uZiv6mve smyslu,kterr.imu dai Henry James,kdyZ mluvil o romrinujako o form6 dramatick6ho umEni.)Aby film uspdljakoZtofilm, musimit opravdovd postaq, a musijim bjt v6mli; romanopisec nebodramatikse nemriZe beztrestnEsentimenliln6 rozpllvat o nic vic neZieditel. Skutednf drivod,prodje vdtlina filmri 5pafir6,spodiv6samoziejmE v tom, Ze osiniv6 bezrliznamnosti fotografie zastiraji sentiment6lnostdramatickdhocile. Fotografie dramatick6 zobrazeniani zdalekaneusnadiuje,ale naopakje komplikuje. MoZnostrisp6chudramatick6hopiistupuje ve filmu vlastnEvelmi mal6,coL m6 dva dfivody. prvnim - ponEkud po'"'rchnfmdrivodem- je to, i,e filmov'-i reZis6rfotografuje ndco,co bud je, nebochcebjt soud6stiskutedn6ho sv6ta.Z toho 59
Esrerrcri poRozul,{ENi
plyne, Ze na sv6 publikummriZejen velmi tdZcepien6stn6leZit6 vnim6ni detailu. Div6ci zpravidla nedostanouZAdn6krit6rium v'rjmamnosti,Z6dn6krit6rium, kter6 by ud6valo,dehoje tieba si vSimat.MEli si divdciv5imnouttohomuZenarohuulice,pozvednutdho obodi,bany pl65t6,matky afia? V kaZddmfilmov6m obraze zristrlvdnespodettakovlich otdzeknezodpovdzen. To md ruzr6 drivody. Film je piedn6,pokudjde o vbechnyjeho detaily,per,nddanli; piestoZeje dramaticlojmzobrazenim,nemfiZeexistovatve vice neZ jednom provedeni.Interpretadnin6znalTtedynemohoubyitodd6leny od charakteristikjedn6ni - Z dny rozdil mezi nimi neni. ieho bych si mdl v5imat,pochopimaZv nimci pochopenizobrazenijako celku. Kameramannavic pracujepod neustrlllm tlakem obtiZndho vytvaieni vizu6lnihokomentiiiejednrini.Tuto obtiZlze l1.ieiit, ieseni je aleve srovn6nis jednodui5imiprostiedkyjevi5tdnutn6hrub6; je hrub6,protoZemusi vyfvaiet nedrileZit6vdci a z6rovei n6s piesvdddit,abychomsijich nev5imali.(Vezrndme si napiikladritualizovanl7expresionismtsfrmfi Modry anddl neboKabinetdohora Caligariho. Dokonce Siegfried Fitze Langa obsahujereminiscence tohoto manjrrismucommediadell'arte, jimZ se herecsnaZiodv6st pozomost publika od nekonedndspousty neqfznamnjch detaihi a obnititji k dramatick6mu v,_ianamu ceiku.Novdjii reZis6fisesamodejmd od divadelnichomezeniexpresionismu osvobodili;piestoZese jim probldmnepodaiiloryie5it, s radostiho alespoi ignorovali.) V divadleje situacejin6. Nutnd omezeniscdnya konvencejevi5tnihopiedstaveni, kter6vych6zejize skutednosti, Zehra existuje nez6vislena sv6mprovedeni,poskytujisi1n6zobrazovacf m6dijimZ um, se dramatick6jedn6ni filtruje. Kdo zn6 tyto konvence, okamZitdpochopi,coje a co neni relevantni.Slnnbolismus na divadleje tedyjasnf a bezprostiedni, plitnd kdeZtona prisobidasto vign6, nabubielea psychologickyslabE.Napiikladve ftlmt Zatmdni dos|lne kamera,kter6 se znovLla znovu snaZio komentai. pouzetoho,ZezcelanetrnEm6pocitrimpostavnafouknedrileZitost materi6lniho prostiedi. Vfsledkem je, Le obraz strh6v6veikerou pozomosta ochuzujepsychologii.
Forocta-rm e zosR.AzEM
Pr6vEz tohoto drivoduby seto, co sedastopokl6d6za fologra_ , ficlc.y'koment6i ve filmu, m6lo spr6vn6jicharakterizovatjako fotograficlqi efekt. KameramiZe qtvaiet atmosfdru- mi2e blit n6_ strojemqlrazu -, aleneni schopnapodatpiesnoua ql.stiZnouana_ l!zu toho, co ukazuje.Zamyslemese nad techniko jiL t mont6Le, s takov'_fon rispdchem uZivaliRusov6.Ejzenitejnwrdi, Zeexistuje piesn6paralelamezi technikou montiiZea sekvencovitoustruktu_ rou ver5fi.25 Napffklad kaLd! obraz,kteryipod6v6Milton v n6s1edujici pas6Zi,odpovid6piesn6mua jednoznadn6mu filmov6mu zi.I6ru'. ...Posl6z naprilnoc od mezek meziv drilndmobzoru ohniv! vwstalprostor, jevici vzhledv6lkya bliZspatien, jeZilse nesdetnym kolmlim bleskemseinklychpiilb a draujchkopi, Stiturozlidnfch s nikresychlubnlchhesel,souborto sil Satanor{ch,vztekl6mve sp6chu seZenoucich... (plekladJosefJ. Davidl (V5imndmesi filmov6hoprostiedku,,bliZ5ipohled,.a veslrze ejzenStejnovsk6ho obrazu,kteql.n6sleduje.)Dalo by se tvrdit, Ze pro kaZdf Miltonriv obrazlze najit filmov1i.z6bda ktenijaksi ,,iik6 tot6Z"; ce16montdi.by tvoiila dramatickoujednotu v piesn6 stej_ n6m smyslua ze stejn6hodrivodujako Miltonory u"i5". R.Zir6. budeddlatndcopodobn6hoco b6snik:budezamdiovatDozomost na pedliv6zvolen6detailys rimyslemvytvoiit jednotnjr vlraz pie_ vlfidajici n6lady. Je viak tieba uv6st,Le kaldi, z6b1rv mon#rti budezachycovat tak6 nekonednouspoustudetaihi, kter6 nemaji b,!t piedmdtempo_ zomosti.Z6bdrodpovidajici,,semkl;fmpiilbrim,.postihnemimo jin6 i tuto my5lenku,vedle ni ale sddli mnohonev.iznamnlfch v6ci. 61
-l
Esrrrrcr6 PoRozuMENi
Nebudese moci vyhnout tomu, aby ukazalnapiiklad druh pfilby, jeji materi6l,velikosta tvar. Kvrili takov6konkretizacimySlenky nenech6v6 kameranic na obrazotvomosti. Detailu,na kter6msku-, tedndzLleLi proudusatanslojchpiileb tedy hrozi, Zese."ytrati. Pr6vdproto rozvinul Ejzenitejntechnikykontrastua kompozice, kter6 mdly fdinn6ji kontrolovatpozomostdiv6ku.O jeho g6niu svbddi,ZepozddjSireZis6iijen ziidka znovuobjevilipoetikulvana Hrozndho.Aviak dokoncei v Ejzen5tejnovi probih6koment6ispi5e prostiednicfvimdramatunei obraz:u. Ce16irsili fotografiese soustiedina vlraz a efekt.A dostizajimav6je, Zenejjasndj5ipiiklady fotografick6hokoment6ieve filmu piichi.zeji, kdyZje op6t kauzdlni vrtah mezi obrazema piedm6temnabrazenvztahemrntencion6Lnim. Podivejmese na n6sledujicisekvenciz f:JmuKiiinlk Potdmkin: 1. Titulek:,,A vzbouienjkiiZnikodpov6d6l nabrutalihrlrana d6lostielbou na mdsto." 2. Pomalua cilen6seot6dejicivdZd6la. 3. Titulek:..Cil- oddsk6divadlo." 4. Mramorov6 sousoiinabudovddivadla. 5. Titulek:,,Nagener6hiv Stib." 6. Vfstiel z ddla. 7. Dva velmi kr6tk6z6bdrvna rmamorovousochuKuoidanad vchodem do budoly. 8. Mohutn! vfbuch; vstupnidveie seotiiisaji. 9. Tfi kr6tk6 26b6ry:spici kamenn;flev; kamennj lev s otevienjma o6ima; rczzluien! kamennf lev. 10.Nov,-ir"jbuch,oti6sajicisedveie.26 Meme u jednu z Ejzenltejnovlfch nejvlznadn6jSich vizu6lnich metafor. Kamennj lev vst5v6 a fve. Tento kouzelnly'obraz (mimochodem vn6 omezeni nEm6hofilmu nemoZnj) ptsobi jako pronikavi koment6i bezmocnosti imperi6lni pompy, protoZe n6s burcuje k uv6domdni z6kladnf my5lenky v podtextu.Vime ale, Ze oz
Forocncrrce zosRAzrNi
to nemiiZeblft fotografie ivouciho kamenn6holva. Je to spiie z6m6rn6juxtapozicenespojenlfch obrazri.NaSech6p6nit6to sekvenceurduje pr6v1 z6mdr,kteri zde vidime. Je samoziejmdpolitov6nihodn6,Ze se takov6umdnfpodiizujejalovdmuvytv6ieni myituprojevujicimusev titulcichk tomutosc6n6ii;to a1enemdni nic na skutednosti,ZejeJi tu ndjakdumdni,je to um6nibytostnd dramatick6. Druh6 a hlubii vdc, o niZ se chci zrninit,se neobydejn6t6Zko vyjadiuje slovy,jeZ by byla piijateln6pro soudasn6ho analytick6ho filozofa.Pokusimse nedatsetfm pffiiSodradit.2T JelikoZfotogra{renezobrazujea mriZemaxim6indpouzedeformovat,nevyhruteln6 zfist6v6spojenas vytv6ienimiluzi, s vltv6ienim vndji{ch podob v6ci ve svdtd,kterdmaji prisobitjakoze Zivota.Takov6 umdni tak jako umdni voskovjch figurin nabizi pohotov6 uspokojenifantazie,a tim maii cile umdleck6hovfrrazts.Dramatick6 umEnimriZebyt v'-fznamn6, pouzejeli najist6 rirovnrrealistick6; aby v5akbylo realistick6,v prv6 iadd se nesmipodvolit sklonrim k nen6rodn6mumysleni podle momentdlnichpi6ni, kter6 hraji tak drileZitouroli v naSemZivot6.Pokud sejim podvoli, nejprisobiv6j5i dramatick6 ridinky - jak6 pozorujeme v iecklfch, Racinovly'ch a Shakespearovfch trag6diich- mu budou upieny. Umdni je v z6sad6vhLn6;nemffie mu stadituspokojeni fantaziea nemtZe se ani zablvat tim, co nds fascinuje, a piitom se zcelavyhfbat otdzcevyznamL Jak to v jin6 souvislosti vyj6diil Freud, umdni nabizi cestuod fantazie zphtkydo reality. Tim, 2e zobrazrsjen6co nere6lndho,n6s piesvEdduje, abychomse znovu zamyslelinad tdmi str6nkamireality, jimiZ sepod tlakem kaZdodenniexistencevtbec nechceme zab!vat.28 Konvencev umdni je, jak vdddl Freud, velkli niditei fantazif. Br6nf pohodln6realizaci sc6n,kter6 n6s fascinuji. A na misto tvorby pouhiich vnEj5ich podob stavi rozvijeni reflektivnfho myileni. Film seod za66tkuvEnujevytvdieni fantazii.Vytv6ii sv6ty,kte16do nejmenSiho detailurypadajijako ten n6d,a my pak ochotnd
\
Esretrcxl ponozulrENi
piijim6mejejich realitua nech6v6me sepiesvdddit,abychompiehliZeli,coje v situaci,jli zobramji,ban|lil, absurdnineborulgarni. Film je na frovni pouh6realizacevelmi piesvdddir"j,a tak md jen maloumotivacizkoumatqiznam sv6hopiedmdtu.Ve sv6bezje tak okouzlujici,Ze se i seri6zniliter6mikritikov6 prostiednosti daji oklamata mysli si, Zetakov6filmy jako napiiKadSunsetBlvd. vyjadiuji ndjakouestetickoumyilenku;nevidi,2epotze koiisti ze stereotypnich fantaziidiv6ku. jako Tak muzeavoskor,lichfigurin n6m filrn navicposkltuje pohotovd prosfedky k realizacisih:aci, kter6 n6s fascinuji. Na naSi fantazii semriZeobracetpffmo, nezdvislena n6jak6mzprostiedkuj! cim procesumySleni.To zajist6odli5ujesc6nyn6si1i,kter6jsou ve filmu tak popu16mi,od konvencionalizovan;y'ch smrtelnyy'ch z6pasri na divadle.A zajist6pr6v6toto takdzprisobuje, Ze fotografieneni schopnab1t eroticlo-hnumdnim,protoZenempo&iv6 spiBepiedmdt chtideneZjeho symbol:fantaziitouhy tak uspokojujed6vnopied tim, ne1seji podaiipochopitdi ryjedfit jeji skutednost. Dalo by se iici, Zetechnikafotografieje bytosfirdpomografick6. Pii psani tohoto eseje mi stymi nazory v diskusich velmi pomohli Richard Wollheim, Mark Platts, John Casey, Peter Suschitzlq a Ruby Meager Kritikou mi pak piispdli Robert A. Sharpe a Rickie Dammann, spolu iastnici konference,jiZ v Bristolu uspofddal Stephan Kdrner, laerdmu vddiim za piileiitost zqmyslet se nad povahoufotografie.
Pozn6mky: l. Mz napiiklad diskusi v Allardyce Nicoll, Frlzr and Theatre,London, 1936:New York. 1972. 2. Vz Franz ClemensBrentano, Psychologt from an Empirical Standpoint, red. Linda McAlister, London a New York, 1973; Roderick M. Chisholm, Perceiving, London a Ithaca,N. Y., 1957, kap. 11.; a G. E. M. Anscombe, ,,The Intentionality of Sensation", v R. J. Butler, red., Analytical Philosophy,SeconSeries,Oxford, 1965.
64
PozNAvry 3. Domniviim se,Zev t6to oblastibychommElijasndrozliSovatmezi neex_ tenzionalitou (intenzionalitou) a intencionalitou, aby toto tvrzeni nebylo napadnutelnd ndjakou argumentaci v tom smyslu, Ze karrz6Ini vztahy j sou neextenzion6lni. 4. Piech6zimtu probldm volby a popisu odpovidajicihozrimdru. 5. V rozli5ovrinimezi materi6lrrima intencionSlnimseopinim o Alscombeovou. 6. Nejzn6mdj3i argumentaceve prospdch tohoto zevEruje v KantovE Kriti_ ce iistdho rozumu (zejmdna v ,,Transcendent6lnidedukci..) a ve Witt_ gensteinoWch Filo zoJiclgtchzkoumdnich, E stl. 7. DileZitost ,,obecndhopov6domi,,,jeho komplexnostjako jew a jeho pfirozen6 koexistence s oblykljmi postupy se um6ve v e filozofri jazy_ ka; viz zejmdna diskusi v David K. Lewis, Convention: a philosophical Study,Cambidge, Mass., 1969,Oxford, 1972. 8. O tom, co mrim na mysli ,,ztE1esndnim., myllenky ve rarim6ni,jsem po_ jednal uijinde; viz moji knihu lrl and Imagination,kap.7 ag. 9. G. Frege,Translationfrom the philosophical Wrirings,str.79. 10. Zde nar|llme na probldm ,,totoZnostipodoby,,,jehoZ seje5t6 dotkne_ me. I l. Nelsonu Goodmanovi,nejdrlleZitEj5imu piedstavitelisdmantickdteorie um6ni, se daii smiiit jeho plishrp s ch6p6nim fotografie jako zobrazli_ ciho umEni;vizjeho Languagesof Art, pozn. na sft. 9. 12.i.erpim zdez dnesjiZ znrimdargumentace DonaldaDavidsonav ..Truth and Meaning", kter| vychtzi z Fregeho a jiZ v Lrplnosti matematickv rozpracoval Alfred Tarski ve svd teorii pravdy. 13. Tj. za piedpokladu,Ze obrazje r.nimfn nez6visleza vdvodovi z Wel_ Iingtonu. 14.Viz pozn. 8 ujie. 15. Z toho tychini filozofick6 tradice,jeZ podin6Kantem a kter6 tr.rdi, Ze zobrazeni piedstaluje pro autonomii umEni hrozbu. 16. Mdm zde na mysli nejnovdjii dila ,,fotografick6ho..realismu tako_ vjch malii& jako Ken Danby a Alex Colville. Z oteviendhoodporujak vridi objektivisticklm z6sad6mfotografickd Skoly,tak vridi bezobsaZ_ njm piedstavrimabstraktnihoexpresionismulychazely tradidn6jii re_ alistickd styly. Dokl6daji to obrazy Davida Inshawaa Roberta Lowea. ol
EsrgncrePoRozr,nth.ri 17. Viz napilklad StuadHampshire,,,Logic andAppreciation"v William Elton, red.,Aestheticsand Language.Oxford, 1954;New Jersey,1970. 18. Viz zajlmavoudiskusiRichardaWollheimav ,,Stylenovl'v Bemard William Smith, red., ConcerningContemporarylrl, Oxford a New York, 1975. je naznadena v B. Croce,Estetica,l0.lyd., Bari, 19.Tato argumentace 1958,st 20. 20. Viz napl. Aaroo Scharf,CreativePhotography,London,1975,a Rudolf Amheinr,Fil'rl asArt, Califomia, 1957;London, 1958. 21. Yrz zyl{!1EHenryPeachRobinson,TheElementsof a Pictoral Photograph, London, 1896. 22. Holmes,citovdnv BeaumontNewhall, History of Photography,New York, 1964;London,1972,str.22. Review,LXVI (1957),st 377-388. 23. ,Meaning",Pfiilosophical in Music", v RogerScruton,TheAesthe' 24. Viz moji stat',,Representation tic Understanding,SouthBend, 1998. 25. Viz SergeiEisenstein,,,Wordand lmage", TheFilm Sense,I'ondon, 1943;New York, 1969. 26. V. I. Pudovkin,llritings,plel.l. Montagu,London,1954,str.88. kapitole. 27. Obtrlmdjia pedlivdjiset6tovEcivEnujiv n6sledujlcl Worl<s of SigPsychological 28.Ytz TheStandad Edition of the Complete mund Freud, red. JamesStachey, 24 sv., London, 1953-1974;New York, 1976,IX, str. 153;)fl, sA.50; XII, str.224; XIII, st 187-188; )OV,str.375-377;XX, str.64.
66
