Grafika, fotografie a Windows MovieMaker

SOŠ OTROKOVICE, TŘ. T. BATI 1266

Grafika, fotografie a Windows MovieMaker Učební text pro kurzy výpočetní techniky Dr. Pavel Kovář

2009

STŘEDNÍ

ODBORNÁ ŠKOLA OTROKOVICE, TŘ.

T. BATI 1266

Grafika a Microsoft MovieMaker Osnova kurzu

Kurz je dimenzovaný na 6 – 8 hodin a klade si za úkol seznámit frekventanty se základy úpravy fotografií v programu Microsoft Office Picture Manager, s alterativní tvorbou počítačových prezentací za použití programu Microsoft PhotoStory a s tvorbou vlastního videa, kde využijeme programu Microsoft MovieMaker.

I.

Microsoft Office Picture Manager

Počínaje verzí Microsoft Office 2003 se uživatel kancelářského balíku firmy Microsoft má možnost setkávat s programem Microsoft Office Picture Manager. Jde o jednoduchý, ale velmi účinný nástroj pro základní úpravu fotografií. Na obrázku 1 si můžeme prohlédnout cestu k základnímu umístění tohoto programu v nabídce systému Windows, které odpovídá defaultové, standardní instalaci Microsoft Office 2007.

Obrázek 1

Microsoft Office Picture Manager nám nabízí dvě základní cesty ke svému využití. Podle obrázku 1 nastartujeme program a pak vyhledáváme obrázky, s nimiž hodláme pracovat. Tato cesta je pohodlná, ale při velkém množství obrázků hromadně načtených do programu může toto množství vést ke snížené přehlednosti. Druhá možnost, která se uživateli nabízí, je asociovat program jako primární čtečku obrázků (přes pravé tlačítko myši a volbu „Otevřít v programu“ – „Zvolit program“ a zafajfkování položky „K otevření souborů tohoto typu vždy použít vybraný program“. Microsoft Office Picture Manager se po této akci otevře s již načteným aktuálně zvoleným obrázkem na své pracovní ploše a je přímo připraven k jeho softwarové úpravě. 2

Obrázek 2 nám představuje Microsoft Office Picture Manager v situaci, kdy v prostředí otevřeného programu načítáme obrázky uložené na našem počítači. Jak vidíme, tato rutina nám nabídne vyhledání obrovského množství obrázků, mezi nimiž jsou nepochybně ty, s nimiž hodlá uživatel právě

pracovat. Je zřejmé, že v takovém množství budeme konkrétní obrázek hůře hledat, ale vše je na zvyku a chtění uživatele, tento postup načtení je samozřejmě možný a správný. Pro naše potřeby – většinou pracujeme s menším souborem fotografií – se bude lépe hodit již vzpomenutá metoda – metoda asociovat otevření obrázku s programem Microsoft Office Picture Manager. Obrázek 2

Obrázek 3

Obrázek 4

Asociace dosáhneme kliknutím pravým tlačítkem myši na ikonu obrázku. Z rozvinuté nabídky vybereme „Zvolit výchozí program“ a v seznamu (dále viz obrázek 4) požadovaný program, Microsoft Office Picture Manager, zakotvíme jako vybraný. Vrátíme-li se k vybrané ikoně znovu, bude po standardním dvojkliknutí obrázek načten v požadovaném programu. 3

Obrázek 5

Nezáleží na skutečné velikosti obrázku. Program Microsoft Office Picture Manager nám umožní snadný pohled na detail či případné zmenšení postníkem vpravo dole. Situaci nám ukazuje obrázek 6.

Obrázek 6

Je vhodné zdůraznit, že se jedná o využití vnitřní zobrazovací funkce programu. Tímto způsobem v žádném případě neměníme faktickou velikost obrázku. Jde pouze o digitální zvětšení a posun v poli téhož objektu, tímto zobrazením se skutečná velikost objektu (měřená v kB – MB) nemění. 4

MS Office Picture Manager – digitální úprava snímku – Jas a kontrast

Obrázek 7

Je zřejmé, že zde načtený obrázek má nepřirozenou sytost, kterou lze právě z tohoto prostředí upravit. Položka Jas a kontrast otevírá nejen možnost mixáže těchto dvou nástrojů, ale i doladění v oblasti středních tónů barev, které nalezneme pod odkazem Upřesnit nastavení.

K užitečné a univerzální úpravě snímku lze využít i automatického vyladění (Automaticky opravit) viditelného na liště horního menu. Je rychlé, snadné, z lišty menu přímo dostupné, ale lidský cit a estetické vidění cesty k vyladění hotového snímku nemůže ani vzdáleně nahradit. Zde doporučuji experiment s možností návratu do původního stavu Úpravy – Zpět (viz obrázek 8) Obrázek 8

Doporučení : Porovnejme sytost barev obrázků 7 a 8.

5

Přeexponovaný a nedoexponovaný digitální snímek Vedle ostrosti a volby motivu hraje u kvalitního snímku velkou roli množství světla, které na světlocitlivou vrstvu digitálního fotoaparátu dopadá. Obrázky 9,10 a 11 ukazují jeden a tentýž motiv. Snímek pejska zobrazený na obrázku 9 považujme za standard. Obrázek 10 (uprostřed) je tmavý, to

Obrázek 9

Obrázek 10

Obrázek 11

znamená, že na světlocitlivou vrstvu dopadalo málo světla a nazýváme ho podexponovaný. Obrázek 11 je naopak nehezky světlý, na citlivou vrstvu dopadalo příliš velké množství světla a takový snímek nazýváme přeexponovaný. Výše popsaná technika Upravit obrázky – Jas a kontrast případně Upravit obrázky – Barva umožňuje korekci právě těchto vad. Microsoft Office Picture Manager právě takovou úpravu umožňuje.

Tvorba výřezu vhodného motivu Moderní fotografii netvoří jen pomyslná vnitřní síla zachyceného okamžiku, ale i kvalita dodatečného zpracování v laboratoři – softwaru našeho počítače. Pohlédneme-li na obrázek 12, spatříme skupinku lidí sedících u stolu v restauraci. Postava vlevo se zjevně focení nehodlá účastnit, ale fotografovi zůstala v záběru. Je zřejmé, že celkový dojem z fotografie se tím kazí. Abychom osobě, co nehodlá na fotografii být vyhověli a snímek z estetického hlediska zachránili, použijeme elektronického oříznutí fotografie. Obrázek 12

6

Obrázek 13 nás zavede opět do prostředí Microsoft Office Picture Manager, sledujeme zmíněný obrázek zobrazený pod rutinou Upravit obrázky – Oříznout. Po obvodu editovaného snímku spatříme 8 manipulačních nástrojů – úchytů, s jejichž pomocí vymezíme ořezávanou plochu.

Obrázek 13

Výsledek oříznutí obrázku nám ukáže obrázek 14 – samozřejmě oříznutí nesmí vymezovat příliš malý detail, kvalita oříznutého snímku by se tím výrazně snížila. Je patrno, že výřez eliminoval rušivé prvky včetně ne zrovna esteticky působících atributů restaurace a ponechal centrální motiv – dvojici starších manželů, jimž byl patrně záběr věnován.

Obrázek 14

7

Praktickou ukázku použití výřezu v digitální fotografii nám ukáže dvojice obrázků 15 a 16. Snímky byly zpracovány výše popsanou metodou pomocí programu Microsoft Office Picture Manager.

Obrázek 15

Snímek na obrázku 15 je výřezem zrcadlového z odrazu ve slunečních brýlích – viz obr. 16

Obrázek 16

8

Otočení snímku Na záběru, který ukazuje obrázek 17, je zjevná fotografova chyba. Obzor zachycený na snímku není rovný. Lze opravit takovou fotografii v prostředí Microsoft Office Picture Manager?

Obrázek 17

Zde použijeme službu Upravit obrázky – Otočit a překlopit. Microsoft Office Picture Manager nám umožní natočit snímek do správné pozice a následně fotografii oříznout – začátek viz obrázek 18.

Obrázek 18

9

Obrázek 19

Snímek s šikmým obzorem natočíme do správné polohy. Po pootočení fotografii ořízneme na obdélníkový tvar – viz obr. 20.

Obrázek 20

10

Obrázek 21

Je zjevné, že snímek z obrázku 17, který by byl pro zjevnou chybu fotografa určen k vyřazení, je možné prostředky programu Microsoft Office Picture Manager zachránit. Úkol: Postupem, který dokumentují obrázky 17 až 21 „narovnejte“ šikmou věž v Pise, jejíž fotografii získáte z internetu. Existují samozřejmě situace, kdy fotograf zvolí při snímání záběru své zorné pole o 90° pootočené. Stačí si představit jak je vhodné pootočit fotoaparát, je-li cílem našeho záběru věž, strom, lidská postava atp. Potom i zde při závěrečném zpracování bude nutno snímek překlopit. Nastavovat ručně na jemném počítadle 90° není efektivní. Proto nalezneme v prostředí programu Microsoft Office Picture Mananager ( Upravit obrázky – Otočit a překlopit – Otočit doleva, Otočit doprava)možnost volby jednorázového pootočení o 90° vlevo nebo vpravo. Podobně se nám nabízí (zde doporučuji individuální experiment se snímkem) překlopení vodorovně a svisle – a to na položkách: Upravit obrázky – Otočit a překlopit – Překlopit vodorovně, Překlopit svisle. Je nepochybné, že levopravé překlopení změní dosti výrazně charakter snímku. Je známé, že z hlediska konvence levopravého vnímání vidí člověk objekt v perspektivě různě. Dva náčrtky označené jako obrázek 22 a obrázek 23 dokládají, že cesta nebo koleje evokují v levopravém vnímání směr. Obrázky ukazují z nekonečna (nebo do nekonečna? ) Obrázek 22 Obrázek 23 směřující koleje… Je-li úběžný bod vlevo, člověk si zde snadno představí přijíždějící vlak. Je-li úběžný bod vpravo, snáze na takových kolejích připustíme odjíždějící vlak. I tyto zvláštnosti vnímání lidského mozku musí designér u počítače brát na zřetel, dává –li fotografii konečnou podobu.

11

Úkol: Nalezněte na internetu snímek objektu, u něhož je dominantní výška. Odzkoušejte nyní překlopení vlevo a vpravo. Orientační pomůcka – obrázky 24 a 25.

Obrázek 24

Obrázek 25

Problém červených očí – digitální odstranění této vady Na fotografii zobrazené na obrázku 26 vidíme psíka, jehož oči nám digitální fotoaparát v kombinaci s intenzívním zásvitem fotografického blesku zobrazil velmi nepřirozeně. Podobná vada na lidské tváři může i jinak kvalitní snímek zcela znehodnotit. V této krátké kapitole se seznámíme s jednoduchým postupem, který nám umožní tuto závadu alespoň částečně eliminovat.

Obrázek 26

12

Načteme si obrázek do prostředí Microsoft Office Picture Manager a zvolíme pracovní prostředí do nastavení Upravit obrázky – Odstranit červené oči. Situaci nám ukazuje obrázek 27.

Obrázek 27

Klikneme-li na položku Odstranit červené oči, změní se kurzor myši v editační nástroj, kterým klikneme na chybně se zobrazující oči – viz návod – v prostředí Manageru – obrázek 28 a vadu odstraníme. Upravený sníme spatříme na obrázku 28.

Obrázek 28

13

Změna velikosti obrázku Budeme-li stahovat kvalitní umělecké fotografie z internetu, snadno se setkáme s velikostmi 6 MB, které jsou pro běžné publikování na webových stránkách, případně v textu programu MS-Word či prezentace v MS PowerPoint příliš veliké. Microsoft Office Picture Manager nabízí možnost velikost snímku změnit. Velikost obrázku není determinována pouze jeho kvalitou, ale i typem komprese. V běžné praxi se setkáváme s obrázky typu JPEG – jde o nejběžnější v současnosti používaný formát, který produkuje většina digitálních fotoaparátů. K alternativním formátům patři historicky starý bitmapový obrázek. Snímek nese vysokou kvalitu ale také mohutné rozměry. Jeho formát poznáme podle označení BMP. V pohyblivých obrázcích publikovaných na internetu se většinou skrývá 256 barevný formát GIF. Další formáty jako TIFF a PNG se objevují již méně často a většina nabízených grafických programů dokáže formáty obrázků navzájem transformovat. Ukázku nabízených formátů k uložení vidíme i na obr. 29.

Obrázek 29

Obrázek 30

Úkolem, který máme nyní splnit v prostředí MS Office Picture Manageru je změna velikosti obrázku. K dispozici máme naskenovaný A4 formát, jehož velikost je 6,8 MB. Je zřejmé, že se tato velikost naprosto nehodí ani k odeslání e-mailem (zejména bylo-li by fotografií více) ani k zařazení do textu či prezentace. Fotografii je třeba softwarově zmenšit řádově na 100 kB – čili ji čeká téměř

14

stonásobné zmenšení. Softwarové zmenšení však znamená i zhoršení kvality snímku. Volba kompromisu mezi kvalitou a velikostí snímku je ve světě digitálních fotografií velmi častá. Před provedením této změny si musíme být vědomi, k čemu bude obrázek sloužit. Velké obrázky na titulní stránce webových stránek neúměrně prodlužují dobu načtení takových stránek. Příliš zmenšený obrázek dodatečně rozprostřen do větší plochy naopak výrazně ztrácí na kvalitě. Microsoft Office Picture Manager nám nabízí při změně velikosti nejčastější varianty rozměrů budoucího obrázku. Nabídne nám, zda výslednou podobu obrázku chceme publikovat ve velkém či malém dokumentu, nebo v podobě velkého či malého obrázku na webu a nakonec nabízí emailovou variantu obrázku, v níž je snímek zmenšen na minimální rozměry při zachování obrazové informace. V naší ukázce zmenšíme dokument naskenovaný ve velikosti 6,8 MB. Na obrázku 31 si povšimněme jak velké detaily poskytuje kvalitně naskenovaný obrázek – jde o stránku z komixu.

Obrázek 31

Nyní provedeme volbu zmenšení snímku – viz obrázek 32

Obrázek 32

15

Dialog ke zmenšení se nastaví do zobrazeného statutu a uživatel nastavenou budoucí velikost snímku „odsouhlasí“ kliknutím na OK.

Obrázek 33

Naskenovaný obrázek jsme výrazně zmenšili, stále má však méně užívaný formát TIFF. Proto ho pomocí aplikace Malování (její použití navrhuji proto, protože se jedná o produkt firmy Microsoft a navíc je součástí každé instalace Windows) snadno převedeme (rutina Uložit jako) do užívanějšího formátu JPEG.

Obrázek 34

16

Nyní je naše práce hotova, Stojí za to, abychom porovnali snímek zobrazený na obr. 32 či 31 s následujícím obrázkem – obrázkem č. 35. Z porovnání je zřejmé, že za menší rozměry (z 6.8 MB naskenovaného originálu na 540 kB redukovaného snímku) jsme „zaplatili“ sníženou kvalitou zobrazení.

Obrázek 35

Zmenšíme-li obrázek naskenované stránky původního formátu A4 na velikost odpovídající ploše obrazovky, můžeme zobrazený text v komixu snadno číst. Zjistíme, že kvalita je přijatelná. Přestože jsme obrázek výrazně zmenšili, dodrželi jsme aby informaci, kterou měl poskytnout, si ještě zachoval. Odeslat takto upravenou fotografii emailem, je již bez problému možné. Naučili jsme se změnit formát fotografie a upravit její velikost.

Rutina „Upravit obrázky“ – „Komprimovat obrázky“ Jde o další velmi účinný nástroj pro změnu velikosti snímku. Zde si uživatel přímo monitoruje budoucí velikost fotografie. Z obrázku 36 je zřejmý postup, kdy z velikosti 1,13 MB bude vytvořena redukovaná kopie zmenšená na 57,6 kB. Tato velikost je vhodná k expozici na webu.

Obrázek 36

17

Textový komentář umístěný na ploše snímku Textový komentář vložený přímo do snímku (např. přímý popis hor a jejich výšek) je běžnou součástí technik úprav digitální fotografie. Pro naše účely plně postačí nástroj, který známe z kterékoli instalace programu Windows – a tím je grafická aplikace Malování. Technikou Soubor – Otevřít načteme požadovaný obrázek. Další činnost spočívá ve výběru nástroje oříznutí obrázku – tečkovaný obdélník nahoře, následně nástroje pro psaní textu do obrázku

Obrázek 37

-symbolem nástroje pro psaní je „A“ v nástrojové liště. Napsaný text je estetické orámovat – zde je vhodný výběr plného obdélníku v nástrojové liště. Možný výsledek naší práce ukazuje obrázek 37. Textovým polem doplněnou fotografii nyní uložíme a pro další digitální úpravu ji můžeme opětovně načíst v programu Microsoft Office Picture Manager, kterým jsme se v této kapitole zabývali. V této kapitole jsme se seznámili s možností základní úpravy digitální fotografie za pomocí prostředků, které nabízí MS-Windows doplněné základním kancelářským balíkem MS-Office 2007.

18

II.

Microsoft PhotoStory

Tvorba prezentací v prostředí programu PowerPoint patří k základům uživatelských dovedností majitele balíku Microsoft Office. Firma Microsoft však nabízí i alternativní řešení tvorby vlastní prezentace. A s ním se v této části studijního textu seznámíme. Výsledný produkt budeme dalšímu uživateli předávat nejčastěji ve formátu AVI. Z této skutečnosti plynoucím faktem je, že vzniklou prezentaci ve formátu AVI bude možné si načíst v jakékoli aplikaci určené pro přehrávání tohoto formátu. Program je volně šiřitelný a obrázek 38 nám ukáže webovou stránku, z níž je jeho stažení snadno dostupné.

Obrázek 38

Microsoft Photo Story 3 je program pro jednoduché a efektivní vytvoření prezentací z digitálních fotografií, jejichž úprava pomocí programu Microsoft Office Picture Manager byla stručně popsána v předchozím textu. V dalším popisu se seznámíme s programem Microsoft PhotoStory. Dozvíme se, jak lze jednoduchými ovládacími prvky upravit, oříznout nebo otočit obrázky či digitální fotografie, popsat je a následně z nich sestavit příběh – story, který můžeme podbarvit hudbou a uložit ve formátu AVI čitelném např. Windows Media Player (od verze 10 a výš) či kterýmkoli jiným dostupným prohlížečem. Díky poměrně malé velikosti souborů lze prezentaci snadno odeslat e-mailem či prezentovat na Internetu. 19

Výsledný příběh (odtud je i název programu) složený z fotografií lze prohlížet v televizi, počítači nebo přenosném zařízení se systémem Windows Mobile.

Skládáme svůj první fotopříběh U lesa nedaleko města, kde bydlí autor těchto skript, havarovalo před 65 lety americké bombardovací letadlo B-17 G. Přestože byl vrak havarovaného stroje ještě před koncem války pečlivě odklizen a událost sama nebyla roky příliš připomínána, místní veřejnost o události věděla své. Jeden z kusů duralového plechu bombardéru posloužil po několika letech od události za neoficiální pomník. V době nesvědčící pietě dvěma americkým pilotům zbytečně zavražděným místní německou posádkou byl jedním z občanů obce maličký zbytek útržku z plechu trupu B 17G přibit na mladou borovici na přibližném místě popravy. Uplynulo mnoho let a duralový plech kdesi na kraji lesa s neuměle vyraženými slovy úcty obyčejného člověka celá desetiletí na svůj den zmrtvýchvstání. Hluboko vrostl do dřeva raněného stromu. Na první pohled působí stroze a male. Naše ukázková prezentace se bude snažit provést diváka cestou od lesní hájovny, kde se na blízkém poli dotkl podvozek bombardéru země až k místu zastavení a smutně zbytečného předčasného skonu obou pilotů. Bude chtít na vložených snímcích připomenout i vzhled impozantního bombardéru a samozřejmě částečně vrátit tvář oné události, která upadá v zapomnění. Libreto příběhu je dáno. Nyní se na stránkách tohoto textu pokusíme o sestavení vlastní „story“ podbarvené hudbou. Dohotovenou prezentaci ponechám jako doplněk našeho textu, aby posloužil k inspiraci při sestavování Vašeho vlastního fotopříběhu. Předpokládejme, že všechny snímky potřebné k sestavení fotopříběhu jsou nyní v elektronické podobě uspořádány do jedné složky. Zde je to složka Amerika. Snímky jsou digitálně ošetřeny a doladěny programem Microsoft Office Picture Manager a jsou připraveny k seřazení do fotostory. Situaci vidíme na obrázku 39. Obrázek 39

Na následujícím obrázku je zobrazeno startovací menu programu Windows Vista, do něhož je začleněn právě nainstalovaný program Microsoft PhotoStory for Windows 3.

20

Obrázek 40

Kliknutím do zobrazené nabídky Windows nastartuje celý program a ten na své úvodní obrazovce nám umožní výběr základních situací: Tvorby nové prezentace, úpravy dříve uloženého projektu, přehrání uložené prezentace. My si v dané situaci vybereme první položku nabídky – a to „Vytvořit novou prezentaci“.

Obrázek 41

21

Na obrázku 42 máme k prohlédnutí situaci, kdy se uživateli nabízí import obrázků do budoucí prezentace. Uživatel zde volí položku „Importovat obrázky“ a ve zvláštním okně se mu postupným

Obrázek 42

otvíráním složek v počítači zpřístupní cílová složka, v níž označí přes klávesu CTRL všechny do prezentace potřebné obrázky. Jejich pořadí je možné v následujících krocích měnit. Viz obrázek 43.

Obrázek 43

22

Vřazení obrázků docílíme kliknutím na tlačítko „Otevřít“ – viz obr. 43. Obrázky se tak vřadí do programu PhotoStory a v následujícím kroku budeme třídit jejich pořadí.

Obrázek 44

Označené obrázky se importují, doba akce závisí na množství transportovaných dat. Pořadí obrázků je zapotřebí po dokončení importu nastavit podle logiky sledu událostí našeho příběhu. Přesuny obrázků lze nejjednodušší cestou provádět přímo posuvem myši v dolním pásu – viz obrázek 45.

Obrázek 45

Klikne-li uživatel pravým tlačítkem myši na obrázek v dolním pásu, objeví se mu nabídka dalších možností úprav – viz obrázek 46.

Obrázek 46

Tytéž možnosti úprav obrázku nalezneme i mimo pás snímků, přímo na ploše zvětšeného aktuálního obrázku. Zde nalezneme tlačítka vedoucí k úpravám, které budou v následujícím textu ozřejmeny.

23

Obrázek 47

Orientujeme se v základním panelu PhotoStory for Windows. Aktuální obrázek má na panelu svou zvětšeninu, u níž je pod tlačítkem „Upravit“ skryto menu pro základní úpravy snímku v prezentaci.

Obrázek 48

Nástrojem pro oříznutí, viz obr. 48, vymezíme nové hranice obrázku. Povšimneme si karet v horním díle okna, pod nimiž jsou skryty další možnosti úprav obrázku. Uložit a Zavřít – úprava je potvrzena. 24

Obrázek 49

Zvolíme-li pod obrázkem položku „Upravit“, dostaneme se do vzhledu znázorněném obrázkem 48. Zde doporučuji k odzkoušení otevřít kartu „Přidat efekt“ a otestovat změny, které nám na zvolené fotografii program Microsoft PhotoStory for Windows nabízí.

Obrázek 50

25

Obrázek 51

Karta úprav digitálního obrázku (je o něco „chudší“ než v prostředí programu Microsoft Office Picture Manager) nabízí dodatečnou automatickou opravu barev, kontrastu a redukce efektu červených očí. Oprava je svěřena automatice počítače, nikoli citu uživatele, což je možno pokládat za určitou nevýhodu, ale přihlédneme-li k celkové jednoduchosti a současně vysoké efektivitě programu, pak jistě úmysl konstruktéra PhotoStory pochopíme. Automatické nabídky doporučuji odzkoušet u každého snímku před jeho zařazením do prezentace. I po automatické úpravě můžeme být mile překvapeni zlepšením vzhledu fotografie a pokud spokojeni nebudeme, stačí jediným kliknutím na „Vypnuto“ nepovedenou úpravu vrátit zpátky na původní vzhled. Na obrázku č. 52 je znázorněna situace, kdy už byly veškeré digitální úpravy provedeny a na řadě je další pro náš zde právě vznikající příběh důležitá akce. Je jí zařazení textu do již hotových obrázků. Klikněme tedy na tlačítko „Další“.

Obrázek 52

26

Obrázek 53

Požadujeme-li v poli obrázku slovní popis, klikneme na „textovou ikonu“ – tiskací „A“ a obdržíme výběrovou tabulku s možností nastavení základních parametrů budoucího textu. Nastavení potvrdíme kliknutím na OK.

Obrázek 54

Z ikon pro umístění textu je na obrázku 54 patrna možnost volby zarovnání i výškového umístění. Zde je nutný experiment uživatele, každá úprava obrázku vyžaduje svůj čas a péči. 27

Je-li obrázek prezentace opatřen textem, je vhodné dát budoucímu divákovi potřebný čas na jeho přečtení. Z toho vyplývá potřeba prodloužit předdefinovaných pět sekund na obrázek na delší dobu – přibližně na 6-7 sekund, za které bude text pohodlně čitelný. Jak toho dosáhneme? V pozici, která je zobrazena na obrázku 54 kliněme na tlačítko další a okno, které se následně objeví – obr. 55 má pod obrázkem tlačítko „Vlastní pohyb“.

Obrázek 55

Obrázek 56

28

Prezentace je nastavena. Obrázky jsou digitálně upravené v daných možnostech do maximální použitým programem dané kvality. Podle potřeby jsou obrázky popsány doprovodným textem a pořadí obrázků je po několikanásobné kontrole v souladu s přáním uživatele - tvůrce prezentace. Je-li tomu tak, potom přistoupíme po kliknutí na tlačítko „Další“. Další okno tvorby prezentace nám umožní proceduru propojení obrázkového příběhu s hudbou.

Obrázek 57

Máme v podstatě tři dovolené cesty. Ta první směřuje k dokončení prezentace tlačítkem „Další“, pokud ji nechceme s hudbou. Druhé dvě cesty vedou přes použití tlačítek „Vybrat hudbu“ a „Vytvořit hudbu“. Ohromnou, silnou zbraní programu Microsoft PhotoStory for Windows je schopnost generovat vlastní hudbu. Klikněme tedy na tlačítko „Vytvořit hudbu“, aktivujme zvukovou kartu našeho počítače a věnujme nyní 20 – 30 minut individuálnímu experimentování s druhy hudby, které nám program PhotoStory přes své nevelké rozměry umožní generovat. Z obrázku 58 je zřejmé, že výběrová menu „žánr“, „styl“, „skupiny“ a „nálady“ představují obrovské množství možností nastavení naší „počítačem vygenerované“ hudby. Budeme-li mít výběr za sebou, je možno ještě určit tempo, jakým má být skladba posluchači prezentována. Nakonec můžeme volit i intenzitu od „Nízké“, přes „Normální“ po „Vysokou“. V tomtéž okně nám počítač nám umožní kontrolní přehrávku. Obrázek 58

29

Na automatické hudbě je zajímavé, že počítač složí skladbu tak, aby svou délkou odpovídala délce prezentace. Jakmile prezentace končí, i hudební doprovod zaujme takovou melodiku, která směřuje k závěru skladby. Je to velmi efektní vlastnost, která mile překvapí i dosti náročného uživatele. Nyní však ještě k ukončení prezentace nepřikročíme, na obrázcích 59 a 60 si ukážeme ještě podbarvení prezentace hudební skladbou uloženou na našem PC. Čili podle obrázku 57 zvolíme tlačítko „Vybrat hudbu“.

Obrázek 59

Obrázek 60

Klikneme-li na tlačítko „Další“, nabídne se místo uložení a jméno naší prezentace.

30

Obrázek 61

Vidíme, v kolika možnostech dále nabízí program uložení naší prezentace. My se budeme držet volby „Uložit prezentaci pro přehrávání na počítači“ a prezentaci necháme uložit na pracovní plochu pod naším křestním jménem… (drobný úkol pro frekventanta kurzu) . Poté klikneme na tlačítko „Uložit projekt“. Máme-li nastavenu „Plochu“ jako místo uložení prezentace, bude se i projekt ukládat na totéž místo. Nebojme se nyní, že nám program PhotoStory „zkolaboval“. K vypnutí došlo proto, že jsme si veškerá data uložili a beze ztrát můžeme svou práci dokončit kdykoli jindy. Klikněme tedy na ikonu projektu uloženou na ploše. Program PhotoStory se nastartuje a uložená data načte. Klikáním na tlačítka „Další“ se urychleně přesuneme až do situace zobrazované na obrázku 61 a klikneme na „Další“. Program Microsoft PhotoStory for Windows vygeneruje prezentaci jako filmový klip ve formátu AVI a pod námi zvoleným jménem jej uloží na plochu počítače – průběh automatické výroby našeho klipu je zachycen na obr. 62.

Obrázek 62

Výsledný soubor se chová jako běžný videoklip a je spustitelný libovolným programem, který dokáže pracovat s formátem AVI. Pomocí tohoto návodu jsme sestavili prezentaci, která není závislá na prostředí programu PowerPoint a tím je ve svém důsledku daleko univerzálnější v použití. Obrázek 63

31

nám ukazuje poslední obrazovku, kterou uživateli nabídne program PhotoStory 3 for Windows.

Obrázek 63

Několik zodpovězených otázek na závěr kapitoly a) Mám –li hotový AVI soubor, proč je dobré uložit soubor i jako projekt? Doporučuji uložit naši prezentaci i jako projekt – jde o soubor ve formátu WP3, němž jsou skryta veškerá nastavení, která jsme do PhotoStory k daným snímkům uvedli. S uloženým projektem lze provádět dodatečné korekce již hotové prezentace. b) Potřebuji vyřadit (dodatečná korekce přes načtený projekt) některý ze snímků. Klikneme pravým tlačítkem ve spodním pásu fotografií v prostředí programu PhotoStory na námi zvolený snímek. Z rozevřeného menu vybereme položku „Odstranit“ – viz obr. 64

Obrázek 64

c) Snímek je opatřen komentářem. Až při konečné prohlídce projektu zjistím, že je v textu překlep. Dá se tento text dodatečně editovat? Načtěme si projekt PhotoStory a v pásu snímků klikněme levým tlačítkem myši na ten, jehož komentář budeme dodatečně editovat. Nyní klikáním na tlačítka „Další“ a „Zpět“ měníme tři

32

editační režimy vztahující se k snímku. Nás zajímá ten, který má pod obrázkem položku „Efekt“ umožňující elektronicky měnit vzhled aktuální fotografie. V tomtéž prostředí je i okno s textem, který můžeme nyní editovat. Viz obrázek 65.

Obrázek 65

d) Snímek je opatřen textem a v dynamické projekci se mi text ztrácí ze zorného pole monitoru. Navíc je doba potřebná k pohodlnému čtení je delší než 5 sekund, které prezentaci přednastavený program PhotoStory dodá. Lze to změnit? Načtěme projekt. 1x klikneme na obrázek, který je potřeba editovat. Nyní pomocí tlačítek „Zpět“ a „Další“ ( obr. 65) navolíme režim, v němž je pod velkým snímkem položka „Vlastní pohyb“ – viz obr. 66. Na ni klikneme a z obr. 67 je zřejmé prostředí pro nastavení času i dráhy pohybujícího se obrázku. Rovněž doporučuji experiment s přechody snímku – kliknutí na kartu „Přechod“. Zde je naprosto nutný experiment a následná osobní zkušenost a cit tvůrce prezentace.

Obrázek 66

Obrázek 67

33

III. Windows Movie Maker – a) tvorba obrázkové prezentace Po zkušenostech s obrázkovou prezentací je zcela namístě seznámení s programem, který nejenže dokáže pracovat se statickými záběry, ale především je konstruován pro snadnou tvorbu dynamických – filmových klipů. Podobně jako předchozí dva popisované programy i Windows Movie Maker je produktem firmy Microsoft a námětem našeho kurzu. Na těchto stránkách si předvedeme jeho základní vlastnosti. Tak jako v předcházejících tématech byla nutnost mít na počítači fotografie, s nimiž programy Microsoft Office Picture Manager a Microsoft PhotoStory for Windows dále pracovaly, je také zde nutným předpokladem mít k dispozici nejen fotografie, ale hlavně videoklipy, jimiž se budeme zabývat. Microsoft Office Picture Manager a Microsoft PhotoStory for Windows zpracovávaly produkty digitálních fotoaparátů, Windows Movie Maker je určen ke zpracování produktů videokamery. Protože víme, že videokamera je okrajově schopna pořízení statických snímků, předpokládejme, že i Windows Movie Maker bude okrajově schopen zpracovat snímky do prezentace. A předpokládáme správně. Jeho silnou stránku však hledejme u tvorby videoklipů. Seznamme se nyní s umístěním ikony programu v základní instalaci Windows.

Obrázek 68

Windows Movie Maker je program, který dokáže zpracovat nejen fotografie, ale i video. V následujícím textu se seznámíme s tvorbou jednoduché obrázkové prezentace i se sestříháním vlastního filmu ze záběrů dodaných z videokamery, které je schopen pořídit a do počítače přenést každý poučený majitel daného přístroje. Na přenos dat z videokamery, digitálního fotoaparátu či mobilního telefonu neexistuje univerzální návod. Každý přístroj je zpravidla opatřen softwarem, který si majitel nainstaluje do svého počítače. Tento software je dodáván na CD společně se zakoupeným přístrojem a je sestaven výhradně pro něj. Je samozřejmé, že během kurzu provede frekventant ve spolupráci s lektorem přenos takový dat, ale popis konkrétního typu přístroje, s nímž bude lektor na 34

kurzu pracovat přirozeně přesahuje rámec tohoto učebního textu. Čistě pro ilustraci si ukážeme jednu z mnoha cest přenosu dat z vnějšího zařízení do našeho počítače. Půjde o ukázku bezdrátového přenosu videosouboru přes zařízení bluetooth. Obrázek 69 ukazuje připojení vnějšího zařízení – jejím mobilní telefon Motorola, který dokáže pořizovat i krátké videosekvence, což pro naši ukázku plně postačí. Obrázek 69

Obrázek 70

Zařízení bluetooth navázalo kontakt s vnějším zařízením a načetlo jeho paměťovou oblast obsahující audiosoubory, obrázky a videa. Následuje obr.71 otevření složky video.

Obrázek 71

V rámci bezdrátového kontaktu přes bluetooth otevíráme složku s videosouborem, který budeme přenášet do našeho počítače. Standardní rutinou Úpravy – Kopírovat (Copy), nebo Úpravy - Vyjmout (Cut) vydáme pokyn k akci - (kopii, přesunu), kterou na obrázku 72 volbou Úpravy – Vložit (Paste) necháme provést. Transport videosouboru (v zásadě jakéhokoli souboru)

35

z vnějšího zařízení (mobilní telefon, videokamera, digitální fotoaparát …) přes bluetooth do našeho počítače bude zahájen a následně proveden.

Obrázek 72

Předpokládejme nyní, že máme videosoubory či upravené fotografie uloženy ve složkách na našem počítači a můžeme otevřít program Windows Movie Maker.

Obrázek 73

Vzhled prostřední programu Windows Movie Maker při prvotním strartu. Žádný projekt není rozpracován, jakákoli práce s programem je v tuto chvíli před námi. Začneme importem obrázků pro prezentaci. Její tvorba je v tomto programu možná, hlavním určením Windows Movie Makeru je

36

samozřejmě filmový videoklip. Ten budeme společně tvořit až po úvodním seznámení s programem formou tvorby prezentace. Nyní se zaměřme na druhou alternativní cestu k prezentaci. První alternativu vzhledem k prostředí PowerPointu jsme popsali v druhé kapitole tohoto skripta. Byl jí program PhotoStory. Druhou alternativu nám nabízí Windows Movie Maker.

Obrázek 74

Obrázek 74 nám přehledně ukazuje sled akcí, které musí uživatel provést, aby do pracovního prostředí neimportoval požadované fotografie. Nejprve (bod 1.) klikneme v pravé čáati nabídky na položku „Obrázky“. Otevře se okno do našeho počítače a přes ně se proklikáme až k otevření cílové složky – v našem případě je jí složka „Ohňostroj_Prezentace_pomocí_Windows_Movie_Maker.“ (Bod 2.) Dalším krokem (bod 3.) je označení obrázků v cílové složce určených pro import. Finálním krokem (bod 4.) je kliknutí na výkonný povel (- tlačítko Import) dokončující celou akci.

Obrázek 75

Obrázek 75 nám ukazuje způsob uspořádání jednotlivých obrázků na časové ose. Zde je namístě uložit projekt – navrhuji pro něj název „Ohňostroj“- známá rutina Soubor – Uložit projekt (Ctrl + S).

37

Obrázek 76

Obrázek 76 nás provádí krok po kroku přiřazením hudebního klipu vznikající prezentaci. Obrázky máme seřazeny na časové ose. Potom klikneme na položku „Hudba“v levé horní části pracovní plochy programu (bod 1 ). Otevře se nám okno, přes něž se proklikáme až k cílovému hudebnímu souboru (bod 2.). Kliknutím myši učiníme cílový soubor aktivním (bod 3.) a přes tlačítko “Import“ (bod 4.) jej pošleme do pracovního prostředí programu Windows Movie Maker(bod 5.). Prezentace má hudební doprovod, jehož délku upravíme myší tak, aby odpovídal délce „filmového pásu“ složeného z fotografií a jejich případných doplňků. Způsob zařazení těchto doplňků – zejm. titulků k obrázkům v prezentaci a přechodových triků – si v následujícím textu popíšeme.

Obrázek 77

Poloha kurzoru ve „filmovém pásu“ ukazuje na pozici budoucího titulku. Zde je namístě uživatelský experiment. Dejme si malý úkol. Využijme kompletní nabídky titulků do naší prezentace. Každý

38

obrázek opatříme titulkem a hlavní titulky umístíme i na počátek a konec celé prezentace. Možný výsledek takového snažení uvidíme na obrázku 78. Nezapomeňme průběžně ukládat projekt a sledovat dílčí výsledky své práce přes kontrolní přehrávku prezentace. Spouštěcí tlačítko je označeno na obr. 77. Průběžnou kontrolou zamezíme pravděpodobně zbytečně komplikované opravě většího a vzájemně se ovlivňujícího počtu chyb a nesrovnalostí, které ve svém celku působí neesteticky.

Obrázek 78

Prezentace obrázků je sice podbarvena hudbou obohacena titulky, ale obrázky nemají žádné efekty. Přiřazení efektu obrázkům dosáhneme klinutím na položku „Efekty“ (bod 1.) a následnou volbou výběru efektu, který přesuneme na obrázek. Z obrázku 79 je patrno, že efekty můžeme i kombinovat (body 2. a 3.). Tlačítkem „Stop – Start“ si nyní můžeme prohlédnout výsledek změny, kterou jsme prezentaci obohatili. Kontrolním indexem se lze vracet na uživatelem požadovaná místa v prezentaci.

Obrázek 79

39

Obrázek 80

Počátek jednoho záběru a konec předcházejícího záběru mohou být odděleny přechodovými triky. Jejich volbu umožníme nastavením režimu „Přechody“ (bod 1.) a volbou některého z triků (bod 2.). Následným přetažením určeného přechodového triku na vybrané obrázky zvolený přechodový trik náš program akceptuje. Délku doprovodné skladby můžeme pomocí myši přizpůsobit délce prezentace – viz dvojitá posuvná šipka kurzoru myši – obr. 80. Předpokládejme, že prezentace byla dohotovena, a že jsme s veškerými úpravami, efekty a časovými proporcemi spokojeni. Je čas, abychom neuchovávali prezentaci pouze jako projekt, ale uložíme ji do počítače jako filmový klip maximální kvality ve formátu AVI.

Obrázek 81

Hotovou prezentaci (projekt je uložen) hodláme publikovat jako videoklip ve formátu AVI. Na obrázku

40

č. 81 je naznačeno, jak hotový klip složený z fotografií, který následně nazveme „Ohňostroj“ publikujeme na našem počítači. Otevřené okno na obrázku 81 nám nabízí oddíl s názvem „Publikovat sem“ a uživatel vybere položku „Tento počítač“.

Obrázek 82

Obrázek 82 ukazuje nastavení cíle uložení a nastavení názvu budoucího klipu- název je Ohňostroj. Po kliknutí na tlačítko „Další“ nás čeká okno s nastavením kvality naší prezentace – obr. 83 a pak po kliknutí na tlačítko „Publikovat“ proběhne vlastní zpracování námi navolených efektů do konečné prezentace ve formátu videoklipu –AVI – viz obr. 84.

Obrázek 84

Obrázek 83

Prezentace je vygenerována a my ji můžeme sledovat v libovolném prohlížeči, který přečtě formát AVI. V případě produktů firmy Microsoft, které nejdeme v každém instalačním balíku systému Windows můžu doporučit program Windows Media Player, existuje však celá řada alternativ, jejichž odzkoušení ponechám na rozhodnutí lektora kurzu a experimentů vycházejících ze zájmu jednotlivých frekventantů kurzu.

41

Obrázek 85

Dokončení publikování prezentace do podoby videoklipu ve formátu AVI. Prohlížení prezentace je nezávislé na programu PowerPoint. Následující kapitola prohloubí tuto nově nabytou dovednost na tvorbu vlastního videofilmu složeného z jednotlivých klipů.

III. Windows Movie Maker – b) tvorba vlastního videofilmu Z kamery případně z internetu přemístíme na náš počítač videoklipy. Z těchto videoklipů nyní sestavíme vlastní videofilm opatřený přechodovými triky, podbarvený hudebními klipy a doplněný titulky. Nejprve však využijme dodaných pomůcek, které si kladou za cíl ušetřit nám počáteční práci. Součástí pomůcek k našemu kurzu je složka s volně staženými videoklipy. Složku nyní doporučuji prozkoumat a vybrat si asi 10 ( a to ozvučených i neozvučených) klipů, z nichž budeme skládat svůj první videofilm. Po doknčení prohlídky sinaimportujeme vybrané klipy do prostředí Windows MovieMakeru – viz obrázky 86 a 87.

Obrázek 86

Obrázek 87

42

Máme-li sekvence budoucího videofilmu nalezeny, můžeme je importovat jednotlivě, nebo při držené klávese CTRL jich označíme více a importujeme je do prostředí programu Windows MovieMaker hromadně. Obě cesty jsou rovnocenné. Naimportované klipy doporučuji přes kontrolní náhled prohlédnout – viz obr. 88. Pořadí klipů – jak je opět patrno z obrázku 88 určuje uživatel. Na časovou osu přetahujeme jednotlivé klipy myší. Jejich pořadí (kromě rozhodnutí uživatele) není nijak určeno.

Obrázek 88

Na dalším vyobrazení (obr. 89) vidíme již seřazené videoklipy. Jsou v takovém pořadí, které určil tvůrce videofilmu – tedy uživatel. Změna pořadí je velmi snadná – děje se pomocí myši. Jediný krok

Obrázek 89

náročnější na pozornost, je najít na časové ose konec předchozího klipu. Vše je patrno z obr. 89.

43

Základní kroky byly učiněny – vybrali jsme a seřadili videoklipy, z nichž budeme sestavovat náš videofilm. V této situaci je vhodné uložit nový projekt, na obrázku je použito názvu „Videofilm“.

Obrázek 90

Máme-li projekt uložen, budeme pokračovat oddělováním klipů vlastními titulky, jimiž řadu tematicky oddělených záběrů zpřehledníme.

Obrázek 92

Obrázek 91

Z dvojice obrázků 91 a 92 je zřejmé, že si uživatel může změnit časové měřítko osy. Šipky ukazují tlačítka „plus“ a „minus“. Jejich aktivací rozšiřujeme časovou osu a usnadňujeme uživateli orientaci v časovém rozvržení klipu. Do filmového pásu zobrazeném na obr. 91 můžeme vkládat vlastní panely s komentářem uvozujícím klip. Z vlastní zkušenosti zde doporučuji opatřit naše video titulkem na začátek videofilmu, poté dát titulek jednotlivým klipům a závěrečný titulek dát na konec videa. (Viz videofilm, který je jako motivace zařazen k materiálům doplňujícím náš kurz).Větší množství textu může na diváka působit rušivě a celkově i snížit kvalitu dojmu z našeho díla. Nedejme se tedy unést touhou komentovat jakékoli dění na obrazovce, divák má zkrátka právo na své dojmy a není třeba mu každou maličkost vysvětlovat. Video je na dívání (lat. video, -ere, vidi, visum = viděti) a ne ke čtení komentářů k viděnému . Obrázek 92 nám ukáže způsob vyvolání režimu zadávání titulků.

44

Obrázek 92

Efekty a přechody oddělují jednotlivé klipy od sebe. Jsou vhodné např. při oživení záběrů z amatérského videa, kde záběry skokem přechází z jednoho v druhý a nejsou doplněny žádným „signálem“, který by připravil diváka na blížící se vjem nové situace. Je však známou skutečností, že přechodové triky nabízí i vnitřní software každé běžné videokamery. Přesto je zde je velmi vhodné doporučit několikaminutový časový prostor pro individuání odzkoušení vzhledů zde nabízených filmařských vizuálních mostů. Otevřené okno pro výběr zadání titulků nám ukazuje obrázek 93.

Obrázek 93

Pamatujme, že zařazení titulku proběhne správně jen tehdy, je-li zvolený klip „aktuální“ – tzn. bylo na něj kliknuto myší. Prohlédněme si demonstrační videoklip jeho název je „Videofilm“ a pokusme se o podobné řešení.

45

Úprava již hotového titulku. Obrázek má dohotovený titulek a uživatel ho může zpětně upravit. Na titulek klineme pravým tlačítkem myši. Chceme-li titulek odstranit, klikneme v nabídce na položku „Odstranit“ a aktivací položky „Upravit titulky“ se dostaneme do režimu, který zobrazuje obr. 95.

Obrázek 94

Obrázek 95

Editujeme existující titulek k videoklipu. Kliknutím na tlačítko „Přidat titulky“ opravený titulek znovu

46

zařadíme do našeho rodícího se videofilmu. Obrázek 96 nám ukáže, jak snadná je změna volby délky zobrazení titulku v našem videofilmu. Klikneme –li na značku zvoleného titulku levým tlačítkem myši, stane se titulek na časové ose aktuálním objektem. Nyní přesuneme kurzor myši na rozhraní titulku a vlastního videoklipu, který časově upravovaný titulek uvozuje a po změně vzhledu kurzoru – viz obrázek 96 - upravíme na časové ose délku zobrazení textového klipu titulku na potřebnou hodnotu.

Obrázek 96

Délka videa je po dokončení úprav časové osy – titulků a vazby klipů konečná. Nyní je na uživateli závěrečná operace. Je jí podbarvení „němých klipů“ vhodnou hudbou. V našem sestavovaném videofilmu (tatáž videa nalezne frekventant kurzu ve složce „Videoklipy“) je vhodné zařazení hudby pod klip „Jak násobí Číňané“ další záběr představuje amatérská zkouška teleobjektivu videokamery při snímání vysokoletícího letadla – klip je uložen pod názvem „Letadlo“ a poslední fragment našeho filmu zasluhující hudební doprovod klip „Supermoderní hračka“. Zbytek klipů má buď svůj vlastní hudební doprovod (např. Časová lupa) nebo doprovodný slovní komentář, který by byl hudbou rušen – (Korek), nebo má svou dostatečně dramatickou zvukovou kulisu a doprovodná hudba by celkovou hodnotu klipu výrazně snížila - (klip „Strašná šelma“). Na blízko se nacházejících obrázcích 92, 94 a 96 snadno nalezneme oddíl Úlohy - Import – Hudba. Kliknutím na položku hudba se nám otevře vyhledávací okno velmi blízké situaci již popsané akce a to na obr. 76. Nyní však namísto jednoho vybereme hudební klipy tři. Ty nám po postupném výběru (hudba může být na různých místech v dosahu Windows) program Windows MovieMaker umístí do prostoru „Importovaná média“. Teprve odsud budeme jednotlivé klipy přetahovat pomocí myši do filmové stopy „Zvuk a hudba“ – např. obr. 96. Délku hudebních klipů musí uživatel přizpůsobit délce podbarvovaného videoklipu opatřeného titulky a případnými triky. Pokud bychom hudební klip včas nezkrátili, pokračoval by dál a v následujícím videu by mohl působit rušivě. Obrázek 97 nám tedy ukazuje tři naimportované hudební klipy bezprostředně připravené k přesunu do oddílu „Zvuk a hudba“. Hudební klipy jsou připravené k následnému dokončení práce na aktuálně otevřeném projektu.

47

Obrázek 97

Je-li naše práce v téže fázi jak je uvedeno ve skriptu na obr. 97, je vhodné celou plejádu uložených příkazů zkontrolovat v prostředí programu Windows MovieMaker. Pro snadnější orientaci doporučuji rozšířit časovou osu, kurzor umístit na počátek řady a nastavená videa, triky, titulky k sobě navzájem přiřazené spolu s hudebními klipy spustíme přes tlačítko „Start“ – viz obrázek 98.

Obrázek 98

Nejsme -li se svou prací napoprvé spokojeni, můžeme do uloženého projektu neustále zasahovat. Snadno se vyskytnou drobné chyby v titulcích, videoklipy nemusí napoprvé dokonale časově souhlasit s hudebním doprovodem … atd. Uživatel má v rámci prostředí programu MovieMaker možnost odstranění celého klipu, titulku či hudby přes pravé tlačítko myši a následnou volbu nabízené položky „Odstranit“. Nutnost uvedených zásahů nám prozradí právě kontrolní přehrávka projektu.

48

Předpokládejme, že ladění vzájemně provázaných komponent rozpracovaného projektu dopadlo k naší spokojenosti a my přistoupíme k poslednímu kroku. Jím je převedení vyladěného projektu do podoby videoklipu AVI, jehož přehrání a další osud není již závislý výhradně na softwarových produktech firmy Microsoft. Videoklip ve formátu AVI lze přehrát mnoha programy mnoha výrobců, z nichž mnohé jsou volně dostupné na internetu. Pomocí programu Microsoft Windows MovieMaker bude na následujícím vyobrazení tvořen volně přístupný videofilm.

Obrázek 99

Hotový projekt transformujeme do formátu AVI. Program nám nabídne i možnosti alternativního uložení, ale uložení to je vždy na úkor kvality finálního produktu – souboru v univerzálním videoformátu. Proto doporučuji – viz obr. 100 výběr volby „Tento počítač“. Výsledný videoklip bude mít asi 50 MB, transformace bude trvat (podle kvality použitého počítače) asi 2-3 minuty, ale s výsledkem práce budeme patrně nejvíce spokojeni.

Obrázek 100 111100100

49

Obrázek 101 demonstruje konečný výběr procesu transformace do univerzálního formátu AVI, nakonfigurovaný projekt se změní ve skutečný videofilm, který je v dosahu libovolného univerzálního přehrávače klipů.

Obrázek 101

Obrázek102

Vyhledáváme místo uložení a název budoucího videofilmu.

50

Obrázek 103 demonstruje průběh transformace vytvořeného projektu ve videofilm formátu AVI.

Obrázek 103

Obrázek 104

Výsledný videofilm má velikost 108 MB a trvá přibližně 15 minut. Přeji vám, abyste ze svého prvního filmu měli opravdovou, upřímnou radost. Ta je branou k další práci, která je potom nejen zábavou, ale i tajemstvím radosti druhých, pro které byla vykonána. Otrokovice, 2009 51

-pk-

Obsah Grafika a Microsoft MovieMaker ............................................................................................................ 2 I.

Microsoft Office Picture Manager ................................................................................................... 2

MS Office Picture Manager – digitální úprava snímku – Jas a kontrast .................................................. 5 Přeexponovaný a nedoexponovaný digitální snímek .............................................................................. 6 Tvorba výřezu vhodného motivu ............................................................................................................ 6 Otočení snímku........................................................................................................................................ 9 Problém červených očí – digitální odstranění této vady ....................................................................... 12 Změna velikosti obrázku ........................................................................................................................ 14 Rutina „Upravit obrázky“ – „Komprimovat obrázky“ ........................................................................... 17 Textový komentář umístěný na ploše snímku....................................................................................... 18 II.

Microsoft PhotoStory .................................................................................................................... 19

Skládáme svůj první fotopříběh............................................................................................................. 20 Několik zodpovězených otázek na závěr kapitoly ................................................................................. 32 III. Windows Movie Maker – a) tvorba obrázkové prezentace ............................................................ 34 III. Windows Movie Maker – b) tvorba vlastního videofilmu ............................................................... 42

52