ZÁKLADY E-DIDAKTIKY PRO E-TUTORY

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA

ZÁKLADY E-DIDAKTIKY PRO E-TUTORY

JIŘÍ PAVLÍČEK

OSTRAVA 2003

Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií a českým státním rozpočtem

Recenzent: doc. PaedDr. Eva Poláková, Ph.D. – Univerzita Konštantína Filozofa Nitra

Název: Autor: Vydání: Počet stran: Náklad: Tisk:

Základy e-didaktiky pro e-tutory PaedDr. Jiří Pavlíček první, 2003 74 40 Ediční středisko CIT OU

Studijní materiály pro distanční kurz Dovednosti e-tutora Jazyková korektura nebyla provedena, za jazykovou stránku odpovídá autor. Určeno výhradně pro kurzy Celoživotního vzdělávání Moravskoslezka Vydavatel a tisk: Ostravská univerzita v Ostravě, Systém celoživotního vzdělávání Moravskoslezka © PaedDr. Jiří Pavlíček © Ostravská univerzita v Ostravě ISBN 80-7042-921-6

OBSAH

Základní informace o kursu 1. Systém e-learningu Schema e-learningu Komponenty e-learningu Interakce v systému Srovnání e-learningu a klasického vzdělávacího systému 2. Role e-tutora Role e-tutora Didaktické úkoly Vedení žáků Úkoly technické podpory Schopnosti e-tutora Celkový pohled 3. Didaktika v e-learningu Gagného devět bodů výuky Teorie učení Styly učení Projektování výuky Strukturovaný a modulární přístup Hodnocení 4. Výukový program Výukový program Výukové objekty Struktura výukového programu 5. E-žák Připravenost k e-learningu Orientace na žáka Charakteristiky e-žáka Motivace Virtuální komunita Slovníček Závěr textu

5 7 7 9 11 12 17 17 19 20 21 21 22 25 25 27 29 30 33 35 40 40 41 46 56 56 58 59 60 62 66 74

POUŽITÉ SYMBOLY

Dozvíte se, cíl kapitoly

Čas potřebný k prostudování Klíčová slova Průvodce studiem Příklady k dokumentování výkladu Úlohy, cvičení Řešení úloh Shrnutí Doporučená literatura a zdroje Pojmy k zapamatování

ZÁKLADNÍ INFORMACE O KURSU

ZÁKLADNÍ INFORMACE O KURSU ZÁKLADY E-DIDAKTIKY PRO E-TUTORY Vážení studující, milí kolegové, dostává se vám do rukou materiál, označovaný jako studijní opora distančního sudia. Faktem je, že v našem konkrétním případě se jedná o studijní oporu, která jde ruku v ruce s presenčním kursem. Obé vytváří ukázku kombinovaného přístupu k výuce, studijní opora je určena k samostudiu, kurs poskytuje příklady s diskusí, uvádí praktické řešení úkolů. Anotace kursu Kurs nesupluje didaktiku, jak je přednášena a cvičena v obecné didaktice a předmětových didaktikách. Kurs se zaměřuje na didaktické otázky vzniklé nasazováním e-learningových systémů vzdělávání. Kurs se podrobněji zabývá ƒ otázkou obsahu výuky a jeho ztvárněním v počítačové výuce, ukazuje ƒ co je úlohou tutora v e-learningu a ƒ co znamená žák v e-learningovém prostředí. Na kurs navazuje druhá část, označena Techniky e-learningu pro e-tutory. Formát kursu 1. Živý kurs 2. Text ve formátu distanční opory Jak jsme již uvedli je náš kurs příkladem kombinované výuky, kdy e-learningova forma studia je zkombinována se živým kursem, ve kterém budeme získané poznatky doplňovat řadou příkladů, praktických řešení se zaměřením na realizaci ve skutečných podmínkách. Kurs zakončíte vypracováním komplexního úkolu a po jeho presentaci (diskusi, odevzdání) získáte osvědčení o absolvování kursu. Délka kursu Distanční opora představuje asi 14 hodin studia. Živý kurs s učitelem je v délce 20 hodin (dva a půl dne). Na něj navazuje dalších dva a půl dne druhé části kursu. Autor kursu Autorem kursu, e-tutorem i učitelem v živém kursu je PaedDr. Jiří Pavlíček, odborný asistent katedry informačních a komunikačních technologií Pedagogické fakulty Ostravské university. Autor dlouhodobě působí v oblasti počítačem podporované výuky, je a byl řešitelem několika projektů.

5

6

ZÁKLADNÍ INFORMACE O KURSU Popis kursu Verze Kurs se Vám dostává do rukou v první verzi. Jako jeho účastník jste současně součástí pilotního projektu. Tím přispějete k úpravám kursu ve všech jeho částech, k jeho vylepšení. Za to Vám předem děkujeme. Kurs vznikl v první polovině roku 2003. Cílová skupina Kurs je určen pracovníkům v e-learningu, potenciálním e-tutorům (poradcům a průvodcům v e-learningu), ale i studentům učitelství, učitelům, lektorům a instruktorům. Od účastníků se očekává orientace ve vzdělávacích systémech školských, podnikových či komerčních. Předpokladem úspěšné účasti je znalost základních dovedností informačních technologií, aktivního používání některých programových systémů, kancelářských programů a Internetu. Cíl kursu Po absolvování kursu se budete orientovat v procesech elektronické výuky, budete je umět vysvětlit i porovnat se standardní výukou a učením. Zařadíte e-tutora do procesu výuky, budete schopni identifikovat její kritická místa a oblasti aktivního působení e-tutora. Popíšete a vysvětlíte výukový proces v pojetí e-learningu. Identifikujete a rozpoznáte zvlášnosti e-žáka a e-learningové komunity. Zformulujete motivační faktory, dokážete je realizovat. Budete umět e-žáka povzbudit, budete vědět „jak na něj“. Vedení kursu Součástí materiálu ke kursu se musí stát vaše poznámky, které si odnesete z lavic, které budou záznamem konkrétních příkladů, cvičení, řešení a společných diskusí. Výsledky diskusí, otázky, které budete do výuky vnášet a samozřejmě odpovědi, k nimž společně dospějeme se pak stanou další částí komplexního materiálu ke kursu. Výuka s počítačem se nejlépe dělá tehdy, když máte nějaký počítač po ruce, abyste si mohli hned vyzkoušet to, o čem Vám autoři píší. Proto je souběžně tento text umístěn na webových stránkách Ostravské univerzity i když zatím v pasivní podobě. Zatím tedy nemůžete využít výhod, které elektronická podoba textu nabízí, mám na mysli zejména interaktivní přístup k odkazovaným zdrojům – ať už jde o klíč k řešení, nebo odkazy na jiné webové stránky, kontakty s vyučujícím či spolužáky přes e-mailovou adresu, a další. Vedle cvičení s řešenými úkoly naleznete i korespondenční úkoly. Závěrem budete řešit úkol rozsáhlejší

1. SYSTÉM E-LEARNINGU

1. SYSTÉM E-LEARNINGU Cíle V první lekci kursu vhlédneme do problému. Na jejím konci popíšete systém e-learningu a vymezíte jeho prvky. Vysvětlíte širší a užší pohled na e-learning. Popíšete interakce v systému. Budete schopni provést srovnání e-learningu a klasické výuky podle zadaných kriterii. Uvedená kriteria identifikujete a popíšete, vyslovíte vlastní pohled na diskutované přínosy e-learningu. Čas K prostudování lekce budete potřebovat asi 3 hodiny, včetně řešení úkolu. Průvodce textem Vítejte v první lekci našeho kursu Základy didaktiky pro e-tutory. s tímto oddílem textu, označeným Průvodce textem, se budete setkávat v průběhu celého distančního textu. v něm s Vámi bude autor textu komunikovat, radit Vám, jak postupovat při studiu, motivovat Vás, zadávat některé pokyny důležité pro organizaci studia. Text je zde v poněkud neformálním stylu, autor Vás bude oslovovat přímo. Analogické oslovení Vás bude provázet celým textem. Jeho cílem je navodit příjemnější interakci. Věřím, že si na tento styl komunikace autor-student zvyknete a nebudete jej považovat za projev troufalé familiárnosti, ale spíše přátelského poradenství. Uvedené odkazy neboli linky vám pomohou ilustrovat sdělované informace na příkladech z praxe. Odpovědi na kontrolní otázky jsou umístěny na konci lekce a nezapomeňte – nemají hodnoticí, ale zpětnovazební charakter. Připomínám, cílem kursu a textu je naučit Vás co nejlépe a nejefektivněji. Kromě kontrolních úkolů s otevřeným koncem je v lekci i závěrečný úkol, který modeluje spolupráci žáka a jeho tutora. Obsah lekce 1. Schema e-learningu 2. Komponenty e-learningu 3. Interakce v systému 4. Srovnání e-learningu a klasického vzdělávacího systému Klíčová slova E-learning, elektronické prostředky, obsah výuky, počítačem podporovaná výuka, řešení vzdělávání, Internet, e-žák, e-tutor, infrastruktura, vedení organizace, klasická výuka, vývoj výuky, administrace, interakce, interaktivita, srovnání systémů. 1.1 Schema e-learningu E-learning si vymezíme jako alternativní formu výuky a učení prostřednictvím elektronických prostředků. Podrobněji si jej popíšeme schematem na obrázku 1. Soustředíme se zde pouze na prvky, které jsou objekty našeho zkoumání. Pokud bychom zařadili obsah výuky coby technologickou záležitost pod tzv. řídicí systém výuky (LMS, Learning Management System), zůstane nám trojice (žák-technologietutor), což odpovídá systémovému pojetí výuky, kdy do standardního vztahu žákučitel zařadíme prostředí. Nicméně obsah výuky si vymezíme samostatně, protože je významným prvkem systému elektronického způsobu vzdělávání, jak budeme průběžně ukazovat a zdůrazňovat.

7

8

1. SYSTÉM E-LEARNINGU

obsah výuky

e-tutor

LMS

e-žák e-žák

e-žák

Obr. 1: Schema systému e-learningu S e-learningem velmi úzce souvisí tzv. počítačem podporovaná výuka. s mnohými pojmy z této oblasti jste se již určitě setkali. Vzhledem k tomuto faktu a současně vzhledem k tomu, že terminologie v oblasti počítačové výuky je poměrně roztříštěná, začneme uvedením několika základních pojmů z této oblasti a jejich stručným vysvětlením. ƒ CBT, Computer Based Training, počítačem podporovaná výuka. Realizuje se počítačovými výukovými programy na počítači uživatele ať samostatněém či v lokální síti třídy. Výukové programy jsou obvykle distribuovány na disketách nebo CD-ROM ƒ WBT, Web Based Training, výuka podporovaná Internetem, výuka se děje prostřednictvím programů Internetovských prohlížečů. Programy jsou dostupné přes Internet, resp. intranet ƒ TBT, Technology Based Training. výuka na bázi technologií. Jedná se o pojem širší a znamená i výuku pomocí videoprogramů nebo výuku prostřednictvím rozhlasu a televize. Úplnější přehled terminologie naleznete ve slovníčku na konci studijní opory. Průvodce textem Pojmy vám uvádím ze známých důvodů i s anglickými ekvivalenty a anglickými zkratkami. Většina z nich je z počítačové oblasti, a v ní se bez takto specifikovaných, jednoznačných termínů neobejdeme. Problematika českých ekvivalentů je příliš složitá, takže se budeme držet osvědčené receptury. Nakonec není nikdy na škodu, zopakovat si anglická slůvka. Prozkoumáme nyní tři definice e-learningu, které tento fenomén specifikují z různého pohledu. Definice na bázi e-procesů (procesy podporované elektronickými prostředky): ƒ E-learning (elektronické vzdělávání) je série procesů, spojených s procesy učení a jejich řízení (vyučování), realizovaných elektronickými prostředky.

1. SYSTÉM E-LEARNINGU Definice technologická: ƒ E-learning znamená CBT/WBT, řídicí systém učení (LMS) a komunikační prostředky. Tedy, e-learning znamená počítačovou výuku, její řízení a komunikaci v systému. Definice didaktická: ƒ E-learning = ISD + model učení + ICT, e-learning znamená spojení systémového návrhu a vhodného modelu učení v prostředí informačních a komunikačních technologií. Definice vymezují elektronické prostředky procesů učení a výuky neboli ICT, přináší nové pojmy, jako je systémový návrh či model učení, nikde však nezdůrazňují Internet. Abychom vyšli vstříc uvedeme znovu definici první, avšak v jemně pozměněném znění E-learning je série procesů, spojených s procesy učení a jejich řízení (vyučování), realizovaných Internetem. Je zřejmé, že poslední definice má blíže k užšímu pojetí e-learningu, elektronické prostředky ve své šíři jsou nahrazeny Internetem. Autor je zastáncem širšího vymezení e-learningu, internetovské pojetí bychom raději pojmenovali jako I-learning, nebo třeba iLearning. Příklad Jako první příklad e-learningu uvedeme řešení, které přináší společnost Oracle (databáze, Larry Ellison), a která je pojmenovala právě iLearning. Vzdělávací systém nese označení Oracle University Online Learning. Viz http://www.oracle.com/global/cz/education/. Jejich řešení ukazuje aplikaci e-learningu jak v podnikovém, tak komerčním způsobu vzdělávání. Cvičení 1. Zařaďte systém e-learningu do systému vzdělávání. Pokuste se o obšírnější vysvětlení, souvisí rovněž s Vaší pozici e-tutora. Náš přístup naleznete na konci lekce. 2. Dovedete vysvětlit poznámky v závorce za názvem společnosti Oracle? Pokud se Vám zdají poněkud nesrozumitelnými, podívejte se na konec lekce. 1.2 Komponenty e-learningu Uvedli jsme si čtyři základní komponenty systému e-learningu, ƒ e-žáka, v pojetí výuky orientované na žáka (learner-centered) jak vysvětlíme dále ƒ e-tutora, s jinou úlohou, než vykonává učitel ƒ obsah výuky, v pojetí počítačem podporované výuky, nejčastěji ve formě CBT, resp. WBT ƒ prostředí ICT, infrastrukturu vzdělávání, tedy výukové a řídicí programy i počítače a sítě. K těmto komponentám se řadí další. Jsou to zejména ƒ škola, organizace, ve smyslu vedení (managementu) ƒ vývoj programů, znamená to vývojový tým, dodavatelskou organizaci, nákup programů ƒ administraci systému e-learningu.

9

10

1. SYSTÉM E-LEARNINGU Zatímco komponenty uvedené na počátku jsou náplní kursu, tzn. stanou se předmětem detailnější diskuse, další uváděné prvky probereme podrobněji na tomto místě. Vedení organizace, školy Vstupuje do systému svými příkazy a požadavky, zejména z hlediska institucionálního. Vedení klade na systém organizační požadavky, rozhoduje o investicích, zajišťuje provoz. u vzdělávání v organizacích vedení rovněž klade požadavky na rozvoj znalostí a dovedností pracovníků, obvykle prostřednictvím projektů rozvoje lidského kapitálu. Na druhé straně vedení čerpá ze systému informace. Ty se většinou vztahují na e-žáka a jeho hodnocení. Na to, jak naplňuje své kvalifikační a rozvojové cesty. Ale rovněž ho zajímá chování systému jako celku, jak dalece odpovídají výsledky výuky očekávání, které vedení od e-learningu očekává. Někdy to označujeme termínem návratnost očekávání (ROE, Return of Expectations). Systém poskytuje prostřednictvím LMS potřebné zprávy a informace. LMS obvykle kooperuje se systémy řízení podniků, alespoň na bázi dat. Systémy LMS a ERP (Enterprise Resource Planning) by měly být vzájemně spolupracující. (Pavlíček) Příklad Jako příklad ERP systémů, které implementují e-learning do svých řešení uvedu ƒ SAP s modulem vzdělávání jako součást modulu HR (lidské zdroje), www.sap.com ƒ Oracle a jeho iLearning (www.oracle.com). Vývoj výuky Vlastní vývoj výuky je důležitou komponentou systému e-learningu. My se vlastním vývojem nebudeme blíže zabývat, i když zásady, s nimiž přistupujeme k obsahu výuky jsou v ohnisku našeho zájmu. Zájemce o podrobnosti vývoje počítačové výuky odkáži na (Kapounová, Pavlíček nebo Horton). Zde uvádím zejména poukázání na vývojový tým pro vytváření výuky, se kterým se v mnoha případech můžete setkat. Takový tým obvykle tvoří následující profese: ƒ návrhář výuky (instructional designer) ƒ odborný expert (SME, subject matter expert) ƒ grafik ƒ vývojář multimedií (zvuk, foto, video) ƒ programátor ƒ projektový manažer. Výstupem práce týmu jsou výukové programy. Program (obsah výuky) se stává součástí technologické komponenty systému a takto i jako prvek interakce s e-žákem. Proto jsme jej vymezili jako samostatný prvek. Administrace systému Administrátor e-learningového systému má na starosti správu programového systému LMS. Jeho práce je analogii správce kteréhokoli jiného informačního systému. Co se týče informací o komunikaci v systému, o nastavení práv uživatelů, o nastavení rozličných stupňů ochrany v systému i ochrany systému samotného, je administrátor osobou, s níž bude e-tutor hodně spolupracovat. Konkrétní oblasti vymezíme při popisu technologií e-learningu ve druhé části našeho kursu.

1. SYSTÉM E-LEARNINGU

11

Cvičení 3. Vraťme se opět k pojmům Internet či intranet. Dokážete již více poukázat na jeho roli a diskutovat jeho místo v e-learningu? Naše další objasnění naleznete na konci lekce. 1.3 Interakce v systému V systému e-learningu vymezíme podle Moora (viz Dempsey) tři typy interakcí prvků ƒ žák-žák ƒ žák-tutor ƒ žák-výukový program. Průvodce textem Připomenu zde zdánlivě rozdílnou syntaxi označení žák vs e-žák, tutor vs e-tutor. v celém kursu mám na mysli vždy označení s prefixem e, tedy e-tutor a e-žák. Je to pro zdůraznění elektronického prostředí a rozdílnosti oproti standardním systémům výuky. Někdy však příliš mnoho pomlček škodí, viz předchozí seznam, proto z estetických důvodů používám i označení bez prefixu e-, tedy jen žák či tutor. Prodiskutujeme všechny tři typy interakcí, nejprve se zamyslíme nad samotným pojmem Dempsey zdůrazňuje rozdílnost pojmů interakce a interaktivita. Interakce znamená vzájemné působení dvou či více prvků, které ovlivňuje jejich chování. Interaktivita se vztahuje k technologiím, hovoříme o interaktivním prostředí. Označujeme takto prostředí, které umožňuje aktivní práci uživatele s počítačovým programem. Kromě uvedené typologie podle prvků (agentů) zavádí Wagner (tamtéž) typologii interakcí podle výstupů (outcomes) z interakcí. Hovoří o interakcích, které mj. ƒ zvyšují komunikaci mezi prvky ƒ se vztahují k výukovým prvkům (zpětná vazba) ƒ podporují týmovou spolupráci ƒ vedou k objevování a zkoumání. V každém případě takové vymezení přispěje k vyjasnění interakcí mezi jednotlivými prvky systému, protože zmíněné interakce v e-learningu znamenají uvedené výstupy, jak si ukážeme v tabulce 1. Interakce Výstupy interakcí žák-žák komunikace, týmová spolupráce žák-tutor komunikace, objevování žák-program zpětná vazba, objevování a zkoumání Tab. 1: Interakce v e-learningu Cvičení 4. Uveďte příklady interaktivního prostředí podle uvedeného vysvětlení. Některé naleznete na konci lekce.

12

1. SYSTÉM E-LEARNINGU 1.4 Srovnání e-learningu a klasického vzdělávacího systému V následující tabulce provedeme kriteriální porovnání e-learningového vzdělávání s klasickou podobou vzdělávacího systému. Srovnávací tabulka nám určitě napomůže k vyjasnění některých aspektů e-learningu. Nejprve si vymezíme srovnávací kriteria. Srovnávací kriteria 1. Kvalita obsahu výuky (budeme jí rozumět úroveň obsahu z hlediska odborného, expertního) 2. Didaktická kvalita výuky (efektivnost způsobu výuky, jak učitel / program učí) 3. Rychlost zavedení nového tématu (rozumíme tím rychlost nasazení nového kursu; rychlost návrhu kursu je stejná pro oba způsoby dodání kursu; vývoj kursu je v e-learningovém prostředí několikanásobně delší) 4. Rychlost přístupu k informacím a jejich rozsah (použijeme srovnání se standardní knihovnou, kde jsou rozdíly velmi zřetelné) 5. Zpětnovazební mechanismy (využívání zpětné vazby při řízení výuky) 6. Individuální přístup (práce učitele / programu s jednotlivými účastníky) 7. Diferenciace (větvení výuky podle vstupních znalostí a schopností účastníků) 8. Názornost výuky (vyžívání pomůcek, ukázek, zobrazení, medií) 9. Vyhovění stylům učení (vizuální, poslechový, kinestetický) 10. Spolupráce (kolaborativnost, práce v týmu, ve skupině, řešení problémů, řešení projektů) 11. Sdílení času a prostoru (nutnost být ve stejné učebně ve stejný čas, cestování za zdroji výuky) 12. Možnost automatizovaného zpracování informací (automatizované zpracování statistik a zpráv o stavu a výsledcích výuky) 13. Vazba na informační systémy (zejména na podnikové či školské, ERP, lidské zdroje, kvalifikační rozvojové programy) 14. Náklady (náklady na vývoj, přípravu, nasazení) Krit.

Klasická výuka

E-learning

1

Témata mohou být zpracována a odborně Odborná stránka je specifikována osnovami, učebnicemi. Výuka však garantována uznávanými experty probíhá protřednictvím učitele a jím jednotlivých oborů. je ovlivněna i odborná úroveň.

2

Proces, silně ovlivněný kvalitou učitele. Rozdílná úroveň je patrná zejména u školitelů bez pedagogického vzdělání, kdy výuka je často zaměňována presentací.

3

Kurs je možné nasadit po celé organizaci, V klasické výuce je však nižší rychlost zavedení či nasazení kursu, škole prakticky okamžitě. která odvisí zejména od přípravy učitelů.

I zde je proces výuky silně ovlivněn přístupy návrháře. Nicméně proces výuky lze algoritmizovat a tím těsně a důsledně adaptovat na zvolenou teorii učení.

1. SYSTÉM E-LEARNINGU

13

4

Omezený rozsah, rychlost ovlivněna obvykle slabou obsluhou, vyhledávání pouze jmenné a předmětové. a obvykle ruční.

Na jedné straně jsou dostupné ohromné celosvětové zdroje, na straně druhé existují efektivní vyhledávací mechanismy. Informační zdroje jsou prakticky nevyčerpatelné.

5

Pokud je zpětná vazba vyžívána, pak maximálně na úrovni třídy. Navíc její frekvence je ve většině případů nedostatečná.

Zpětná vazba je nedílnou součástí výukových programů. Její výsledky lze vyžívat k řízení výuky na individuální úrovni. Frekvence jejího využívání je možná tak, aby docházelo k potřebnému počtu zpevnění získaných znalostí a dovedností.

6

Individuální přístup je snem většiny učitelů. Je však limitován standardní velikostí třídy co se týče počtu žáků a nutnými interferencemi.

Zdá se být paradoxem, ale e-learning poskytuje mnohem více prostoru pro individuální přístup. E-tutor či učitel (pokud existuje) může se studentem komunikovat mnohem více a mnohem záměrněji než v klasické výuce.

7

Diferenciovaný přístup jde ruku v ruce s přístupem individuálním. v klasické třídě je jen obtížně použitelný.

Adaptivní výukové progamy jsou skutečnou cestou k využívání schopností jednotlivců. Již větvený program umožňuje vyžívat zpětnou vazbu k diferenciované výuce.

8

Zásada názornosti je vyžívána podle toho, jaké existují pomůcky, modely, simulační nástroje. Můžeme již rovněž využívat multimediální PC.

Multimediální PC je ideální prostředek názorného vyučování. Se svými nástroji pro zpracování a zobrazení textu, grafiky, zvuku a videa umožňuje jak znázornění reálného světa, tak jeho modelování.

9

Využívání stylů učení k jeho větší efektivitě není ve svém komplexu možné, výuka se v zásadě zaměřuje na jeden z nich.

Možnosti spojení multimediálních prvků se styly učení přináší vyšší efektivitu procesu učení. Každý žák si tak může najít způsob výuky podle svého preferovaného stylu učení.

10

Skupinové vyučování je klasická metoda, přinášející efekt i přípravu na práci. Výuka směřuje ke spolupráci.

Teleworking, každodenní potřeba komunikace. To vše e-learning podporuje. Vychází to vstříc současnému životnímu a mnohdy i pracovnímu stylu.

11

V klasické výuce je nutná vazba na čas a místo. Přináší to velké plus v sociálních metodách učení. Lze možná dodat – ne vždy. Ale určitě je sociální kontakt veledůležitý.

Umožnění asynchronního přístupu ve výuce se mnohdy udává jako jeden z největších přínosů e-learningu. Vypočítavají se úspory za cestovné, ubytování, noclehy. Není třeba opouštět pracoviště. i když my vidíme hlavní přínosy e-learningu jinde, jak je patrno z uspořádaní srovnávacích kriterií, je pravdou, že zejména v pobočkově organizovaných podnicích jsou ušetřené částky významné.

14

1. SYSTÉM E-LEARNINGU

12

Sběr známek, poznámek, pochval, trestů, výkaznictví atd. je nejen postrachem, ale i přehlídkou ztracených informací. Obvykle jsou časově omezené a dále nezpracovávané a tím nevyužívané.

Informace o průchodech programy, způsobech odpovídání, výsledcích testů informují nejen o postupech a pokroku studentů, ale i o slabých místech programů. Tak je můžeme korigovat. To vše provádí programy, tzv. výukové řídicí systémy (LMS-Learning Management Systems).

13

Vazba na další informační systémy existuje pouze ruční. To zvyšuje administrativu učitele.

Komplexní vyžívání informací je jednou ze základních funkcí informačních systému. Vzdělávání a práce s lidskými zdroji za pomocí LMS může zvyšovat kvalitu personalistiky. Školské systémy završují vzdělávací úsilí.

14

Náklady na vývoj se odhadují cca 5-10krát nižší než u počítačové výuky. Náklady na realizaci kursu však rostou multiplikativně.

Náklady je třeba zvážit postupem ROI (Return of Investment). Vstupní náklady na vývoj kursu jsou vysoké. Přímých úspor dosahujeme vícenásobným používáním, snížením nákladů na organizaci školení, snížením nákladů na cestování pracovníků. Přínosů pak dosahujeme kvalitou a rychlostí.

Tab. 2:Srovnávací tabulka klasické výuky a e-learningu Uvedené stručné srovnání charakterizuje e-learning a současně odpovídá na otázku proč e-learning. Příklad Jako příklady e-learningových systémů uvedu ƒ z oblasti komerčního vzdělávání výukový server počítačové školy společnosti Gopas, s.r.o., www.gopas.cz ƒ z oblasti školství univerzitní výukový systém WebCT, provozovaný na ČVUT, www.cvut.cz ƒ jako podnikový vzdělávací systém, iLearning fy Oracle, www.oracle.cz. Shrnutí V právě dostudované lekci jsme si přiblížili a zopakovali základní znalosti o e-learningu. Ukázali jsme si tři pohledy, procesní, technologický a didaktický. Rovněž jsme připomenuli, ž e-learning neznamená automaticky Internet. Prostředictvím schematu a popisu jsme vymezili čtyři základní prvky systému tak, jak nás v kursu budou zajímat. E-learning z našeho pohledu znamená ƒ e-žáka ƒ obsah výuky ƒ technologie (ICT) ƒ e-tutora. Uvedli jsme stručně i další prvky e-learningu, okolí systému v podobě vedení organizace či školy, vývojový tým i administraci systému. Upozornili jsme na vztah s jinými informačními systémy. Vymezili jsme si rovněž typy interakcí žák-program žák-žák žák-tutor.

1. SYSTÉM E-LEARNINGU

15

Interakce jsme odlišili od pojmu interaktivita. V poměrně rozsáhlé tabulce jsme provedli porovnání e-learningu s klasickou výukou podle kriterií, které charakterizují vzdělávací systém. Výsledky hovoří ve prospěch e-learningu. To ovšem neznamená, že si neuvědomujeme uvážlivý přístup v mnoha aspektech jeho využívání. Pojmy k zapamatování alternativní forma výuky a učení

počítači podporovaná výuka

e-procesy

komunikační prostředky

komponenty e-learningu

infrastruktura vzdělávání

vývoj výuky

interakce v systému

interaktivní prostředí

kvalita obsahu

didaktická kvalita programu

zpětnovazební mechanismy

individuální přístup a diferenciace

sdílení času a prostoru

názornost výuky

spolupráce

komerční vzdělávání

podnikové vzdělávání

Závěrečný úkol lekce Ukáži Vám ještě jinou tabulku, řešící porovnání obou systémů jako Jídelní lístek z let 80. a ze současnosti. Vyplněnou naleznete pouze jeho jednu část, nám všem důvěrně známou klasickou výuku ve třídě, s učitelem. Je na vás, abyste doplnili i pravý sloupec podle získaných znalostí i vašeho očekávání, viz příklad ve druhém řádku. Tréninková večeře 1980

E-learningové bistro 2002

Všechna jídla trvají nejméně 45 min Otevřeno pouze po dobu jídla

Otevřeno 24/7

Omezené menu – šéfkuchař umí pouze základní jídla Na objednávku nic nevedeme Neexistuje samoobsluha podle chuti – číšník přináší jídlo jakmile je hotovo Jídlo není přes ulici – uč se ve třídě, ne v práci Jez, když jedí ostatní Žádné další jídlo mezi hlavními jídly – uč se pouze ve třídě a ne na chodbě Víno sje červené nebo bílé, původ je neznámý Menu je konvenční žádné současné hity Mražené přísady znamenají pohodlí v kuchyni Tab. 3: E-learning na jídelním lístku Tabulka 3 vychází z webovských stránek Jay Crosse, jednoho z gurů (e-gurů) e-learningu.

16

1. SYSTÉM E-LEARNINGU Pokuste se Váš přístup, postoje a chutě zformulovat do písemné podoby, do stránky formátu A4 textu pořízeného textovým editorem Microsoft Word. a přineste je na kurs. Vyhodnotíme je a vyvěsíme, aby jídelní lístek posloužil všem. Literatura CROSS, J. stránky Internet Time Group. Dostupné na: http://www.internettime.com DEMPSEY J.V.-Van ECK R.N. Instructional Design On-Line: Evolving Expectations. In: Issues in: Reiser R.A-Dempsey J.V. Instructional Design and Technology. Merrill Prentice Hall. 2002. ISBN 0-13-022297-6 HORTON, W., K. Designing Web-Based Training. John Wiley & Sons 2000, ISBN 0-471-35614-X KAPOUNOVÁ, J.-PAVLÍČEK, J. Počítače ve výuce a učení. Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta. Ostrava, 2003 PAVLÍČEK, J. E-learning v podnikovém vzdělávání. Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta. Ostrava, 2003 SIMPSON, L. Great Expectations. In: Training, February, 2002 Online výukové zdroje http://www.internettime.com http://www.oracle.com/global/cz/education/. Výsledky cvičení Cvičení 1: E-learning pojímáme jako alternativní způsob vzdělávání. Alternativní ve smyslu vymezení oproti tradičí výuce ve třídě. Zásadní se při komparaci obou forem jeví úloha učitele při řízení výuky. v e-learningu ji prakticky přebírá počítačový výukový program. Systém e-learningu nalezneme ve školství (zejména v distančním vzdělávání), v podnikovém vzdělávání (podnikové intranety) i ve vzdělávání komerčním (různé kursy). Stává se nedílnou součástí vzdělávání, zejména vzdělávání v celoživotním pojetí. Cvičení 2: Larry Ellison je jména zakladatele softwarové společnosti Oracle. Oracle je synonymem pro databáze, přináší na trh softwarové řešení pro databáze a rovněž řešení pro podnikové aplikace, např. řízení podniku nebo podnikové vzdělávání. Cvičení 3: E-learning skutečně implicitně navozuje Internet. Pokud se vrátíte k našim definicím e-learningu, pojem Internet však nenaleznete. Hovoří se tam o elektronických prostředcích. Znamená to, že soustava PC-žák již vytváří e-learningový systém (viz definice 1). i když zavedeme do systému komunikaci, stále ještě nemusí jít o aplikaci Internetu. Komunikaci můžeme realizovat prostřednictvím třeba telefonu. Chci zde zdůraznit, že Internet samozřejmě přináší ohromný prostor a možnosti pro e-learning v jeho technologické komponentě, není však nutnou podmínkou vzdělávání elektronickou cestou, což e-learning představuje. Toť pro vyjasnění a zpřesnění našich úvah. Cvičení4: Interaktivní prostředí ukazuje nejlépe operační systém Microsoft Windows a programy v něm provozované. Prostřednictvím událostí, vyvolaných různými akcemi uživatele (stisk klávesy, kliknutí myší) je řízen program. Opačně program stimuluje reakce uživatele. Ten manipuluje s rozmanitými programovými objekty, znovu je sestavuje, vyvolává rovněž podněty, na které program reaguje.

2. ROLE E-TUTORA

2. ROLE E-TUTORA Cíle Po prostudování lekce budete umět vyjmenovat a popsat role e-tutora. Budete umět vysvětlit pedagogickou roli. Vysvětlíte co znamená poradenství a motivace a popíšete úkoly e-tutora v této oblasti. Vyjmenujete a popíšete úkoly technické podpory. Zdůvodníte předpokládáné schopnosti tutora a zařadíte jej do systému e-learninguČas K prostudování lekce budete potřebovat asi 2 hodiny. Průvodce textem Přecházíme přímo k Vám, resp. k pozici, která je předmětem našeho společného zájmu. Leitmotivem kursu je vysvětlení odlišnosti pozice učitele a pozice e-tutora. Budeme využívat poznatků různých autorů, ale dojdeme k podobnému vymezení. Soustřeďte se na další část kursu, berte ji z uvedeného pohledu. Představte si sebe na popisovaném místě, určitě Vás napadnou další úkoly, které bude tutor v e-learningu muset řešit. Ty prodiskutujeme v následném živém kursu. Přeji Vám hodně zdaru a užitku. Obsah lekce 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Role e-tutora Didaktické úkoly Vedení žáků Úkoly technické podpory Schopnosti e-tutora Celkový pohled

Klíčová slova E-tutor, motivace, řízení výuky, poradenství, instruktur, průvodce, podpora, role, administrativní kompetence, vedení, hodnotící role, technická podpora, manažerská role, schopnosti, motivace, didaktické úkoly, náhradní plán, personalizace, prvek zábavy 2.1 Role e-tutora Nejprve si vymezme pojmy. My budeme užívat pojem e-tutor pro osobu, která je prvkem e-learningového systému a vystupuje směrem k žákovi jako řídicí a poradní prvek systému. Vymezíme e-tutora tím, co nedělá, ale vymezíme jej takto zřetelně. E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům. Setkáme se i s jinými pojmy – e-instruktor, e-lektor. Tyto však, podle našeho názoru a pojetí, spíše vymezují „elektronického učitele“ zejména v on-line (ale i offline) formě e-learningu. Příklad Příkladem je lektor či instruktor ve videopřednášce, audiopřednášce, na videokonferenci, či audiokonferenci. Odkáži na přednášku Donalda Kirkpatricka, nestora světové pedagogiky, zakladatele nového přístupu (1955) k problematice hodnocení procesu výuky. Viz http://www.vnulearning.com.

17

18

2. ROLE E-TUTORA Samotná možnost být přítomni takové přednášce, ukazuje na ohromné přínosy e-learningu. Naproti tomu e-tutor je podpůrným prvkem e-learningového vzdělávání jak v online (synchronní), tak v offline (asynchronní) formě e-learningu. Roli učitele hraje v prvním případě obvykle e-lektor či e-instruktor, v případě druhém pak počítačový výukový program. Jay Cross (Cross) dokonce nazývá e-tutora jako Průvodcem (Guide). Není však cílem našeho kursu diskuse o různorodosti pojetí různých autorů, ale o definování funkcí a úkolů. Instruktor online tréninku Patti Shank (Shank) hovoří o instruktorovi online tréninku a vymezuje jeho schopnosti jako administrativní, facilitační, technické a hodnotící. Primárním cílem administrativních kompetencí je zajistit hladký průběh kursu, dosáhnout potřebné úrovně výukových procedur (zajištění materiálů, odpovědí) a vyvolat u žáka pocity komfortu při zařazování do nových organizačních vztahů v souvislostí s jeho studiem a při realizaci studia. Vedení kursu usiluje o dosažení souladu cílů a výsledků výuky. Instruktor pečuje o komunitu a spolupráci, posiluje ji, motivuje žáky. Navozuje dělnou atmosféru, zůstává však v pozadí, situaci monitoruje, zasahuje při problémech. Technická role znamená zajištění hladkého průchodu kursem z hlediska technického. Instruktor řeší a odstraňuje technické problémy (troubleshooting). Zajišťuje dostupnost a funkčnost technických návodů, spoluvytváří systém otázek a odpovědí, udržuje ho a aktualizuje. Hodnotící role znamená opět poradenství a eventuální pomoc co se týče smyslu a technik hodnocení. Někdy je instruktor součástí hodnocení, soustřeďuje výsledky a posuzuje práce podle existujících kriterií. Týká se to zejména případů, kdy dosažení cílů je měřeno vypracováním esejí, studií, projektů, tedy systémem otevřených odpovědí a ad hoc postupů řešení úkolů. Současně se u instruktora předpokládají odborné znalosti obsahu výuky, znalost způsobů jak se lidé učí (pedagogická orientace) a chuť učit. Všechny zmíněné role se ve větší či menší míře týkají i tutora asynchronní výuky. Berge klasifikuje role e-tutora jako ƒ technickou, což znamená dodávat kursy, pomáhat a zajišťovat technickou podporu výuky ƒ manažerskou, která přináší nastavení agendy studia, vymezení hlavních cílů, organizačních postupů výuky a pravidel registrace a účasti v kursu ƒ pedagogickou, ta nese povzbuzování žáků, posilování naučeného, navození učebních situací a doporučení technik pro aktivní učení ƒ sociální, tutor má navodit dělnou a spolupracující atmosféru ve skupině, musí komunikovat na dálku a písemně a přesto vytvářet pocity osobní komunikace. V našem kursu vyjdeme z diskutovaného systémového pojetí e-learningu. v této lekci vymezíme role e-tutora soupisem úkolů, které na něj e-learning klade.

2. ROLE E-TUTORA Obsah výuky implikuje roli didaktickou, roli odborníka problematiky procesů výuky a učení. Žák v e-learningu přináší potřebu vedení, vytváření postojů, motivace, odpovědí na dotazy. Tuto roli nazveme vedením v e-learningu. Jsou zde zahrnuty i požadavky na utváření prostředí spolupráce a řízení spolupráce. ICT znamenají počítačové a komunikační prostředí. Práce v takovém prostředí mnohdy vyžaduje hlubší znalosti, ad hoc řešení, rychlost vyřešení problémů. ICT vymezují roli technické podpory. V dalším si všechny tyto role blíže popíšeme. Cvičení 1. Určitě dovedete vzájemně přiřadit odpovídající si kategorie rolí podle Shank a Berga. Proveďte to, prosím, cvičení Vás donutí k přemýšlení o probírané problematice. Odpověď naleznete na konci lekce. 2.2 Didaktické úkoly Po e-tutorovi budeme vyžadovat, aby se orientoval v procesech výuky a učení. E-tutor musí povzbuzovat žáky v každém okamžiku procesu výuky. Musí jim poskytnout v případě potřeby návod, pomoc a vysvětlení. k tomu musí mít následující znalosti: ƒ orientace v makrostrategii výuky (např. v pojetí R. Gagné, viz třeba Driscoll) pro poznání jednotlivých kroků procesu výuky a jejich sekvence ƒ postupů učení podle teorií učení behaviorismu, kognitivismu a konstruktivismu, tutor musí vědět jak k učení dochází (zapojení senzorů, paměti, domén) ƒ orientace v procesu navrhování kursů mu ukáže jak navrhnout cíle učení a transformaci příslušného učiva do požadované změny chování, získání znalostí a dovedností ƒ strukturovaného přístupu a modularity, tyto postupy přináší metody a techniky efektivního a rychlého navrhování výuky ƒ principů výuky orientované na žáka, objevuje se nové paradigma pojetí výuky, žák se stává řídicím prvkem celého procesu vzdělávání ƒ principů a forem e-learningu k jejich plnému využívání ƒ o principech počítačové výuky, CBT, WBT ƒ porozumění kvalitě dobrého výukového programu, výukový program musí mít určité vlastnosti, musí zajišťovat realizaci definovaných pravidel ƒ problematiky hodnocení, i když hodnocení je součástí výukových programů, tutor musí porozumět zásadám hodnocení žáků, aby jim byl schopen podat potřebné informace v této citlivé oblasti ƒ o úloze zpětné vazby, zpětnovazebních mechanismech, principech a smyslu jejich fungování ƒ o stavu trhu a zdrojích výukových programů, tutor musí být schopen poradit při výběru zdrojů výuky, svá doporučení by měl vysvětlit a zdůvodnit ƒ orientace ve struktuře courseware, co to znamená, které výukové materiály může žák žádat, stejně tak tutor sám ƒ agendě vzdělávání a nastavení vzdělávání, organizaci, systémech registrace. Současně nesmí e-tutor zapomenout, že musí naplánovat svůj čas i směrem k přípravě výuky, musí s přípravou počítat. Vychází přitom ze struktury učební

19

20

2. ROLE E-TUTORA jednotky, z otázek a odpovědí, z analýzy cílové skupiny a cílů výuky. Přemýšlí o možných souvislostech a příkladech z reálného světa, Cvičení 2. Vzpomenuli jsme výuku orientovanou na žáka (learner-centered learning). Budeme se jí více věnovat v následující lekci. Pokuste se však již nyní vysvětlit její princip. Naši odpověď naleznete na konci lekce. 2.3 Vedení žáků E-žák v systému e-learningu vystupuje ve své individualitě a v komunitě. Obojí vytváří potřeby poznání, vyjasnění, porozumění. Žáci potřebují být motivováni k učení a spolupráci. k tomu musí e-tutor mít určité schopnosti a musí ovládat zásady ƒ orientace na žáka, rozlišení jeho nové role, porozumění potřebám žáka ve smyslu mobility a nových nástrojů komunikace, jakož i prvků globalizace ƒ komunikace, zejména v písemné podobě, ale i prostřednictvím telefonu a jiných audio a vizuálních nástrojů, chápání změny stylu komunikace ƒ moderování diskusí ve smyslu vytváření a monitorování jejich rámce, navození témat, iniciace diskuse ƒ akceptování a podporování vzniklé virtuální komunity, ta má svá pravidla, e-tutor je musí znát, rozumět jim a dodržovat je ƒ povzbuzování interakcí uvnitř virtuální komunity, jejich navádění žádoucím směrem spolupráce ƒ naslouchání a odpovídání na otázky ƒ formulování úkolů se zaměřením k autentickému učení, úkolům z reálným základem ƒ vyhodnocování úkolů a diskutování jejich výsledků ƒ monitorování výsledků procesů výuky a jejich další zpracování a vyhodnocení ƒ analýzy složení týmu a týmové spolupráce, porozumění potřebě vhodného složení týmu pro efektivní spolupráci při řešení úkolů ƒ vytváření atmosféry osobního kontaktu vzdálených účastníků, iniciace vytváření osobních webových stránek. Odpovědi na otázky jsou očekávány v potřebné hloubce. Navíc, z odpovědí by měla těžit celá virtuální třída či dokonce komunita. Otázky a odpovědi vytváří potenciální zdroj výuky. E-tutor se musí s odpověďmi naučit pracovat, je dobré si uvědomit, že odpovědi nejsou jednorázové, že je s nimi možno pracovat v čase, modifikovat je a vylepšovat. E-tutor systematickým sběrem otázek, jejich analýzou a odpověďmi, které většinou realizuje s odborným garantem kursu, vytváří užitečnou sekci výukového procesu či přímo přispěje k modifikaci obsahu. Tímto e-tutor i předejde záplavě otázek, s níž musí ve svých plánech nutně počítat. Překvapivě totiž, interakce se žáky je mnohem častější v e-learningu, než ve třídě. Příklad Určitě jste si povšimli oddílu či sekce otázek a odpovědí, kterou mají mnohé webové stránky. Tato sekce se obvykle nazývá Často kladené otázky a odpovědi. Možná ji více identifikujete pod zkratkou FAQ, Frequently Asked Questions nebo Q&A, Questions and Answers, otázky a odpovědi i když se s ní častěji setkáte na stránkách, které představují produkty, naleznete ji již i v některých výukových programech.

2. ROLE E-TUTORA Cvičení 3. Motivace žáka v e-learningovém systému je podstatnou záležitostí, která rozhoduje o úspěchu e-learningu. Pokuste se rozpomenout, kterým negativním faktorům e-learningu může nedostatečně motivovaný žák podlehnout. Naši odpověď naleznete na konci lekce. 2.4 Úkoly technické podpory E-tutor je uživatelem stejných systémů jako žák, i když třeba rozdílných funkcí. Musí příslušné prostředky ovládat, mít dostatečnou technickou erudici ƒ po funkční stránce, musí rozlišovat efektivitu a možnosti používání vhodných počítačových programů v odpovídajících situacích ƒ předpokládá se u něj chuť učit se a poznávat nové nástroje, vývoj hardware a software má progresivní charakter (viz poločas rozpadu znalostí podle Kappa) ƒ musí mít určité manuální dovednosti při práci s klávesnicí, myškou a dalšími technickými prostředky ƒ musí mít vypracován a počítat s náhradním plánem, kdy technologie selžou, praxe ukazuje, že je to užitečný a často potřebný nástroj ƒ musí mít dobré znalosti o dokumentaci a nástrojích EPSS (Enterprise Performance Support System, systém podpory pracovního výkonu), musí umět pracovat s helpy ƒ musí být schopen držet službu helpdesk, ta se často označuje 24/7, tzn. předpokládá se být k dispozici 7 dní v týdnu po celých 24 hodin. To je sice nadsázka, ale zase nijak zvlášť odvážná, tutor musí počítat s vysokým časovým zatížením ƒ musí umět komunikovat s příslušnými specialisty. Příklad E-tutor musí ovládat následující programy komunikace ƒ e-mail, poštovní agent ƒ diskusní skupiny ƒ chat. Musí tedy ovládat prohlížeč Internetu, ale i komunikační software, jako např. Microsoft Outlook či Novelovský Groupwise nebo Lotus Notes. Příklad Pod EPSS se skrývají nástroje pomoci a podpory, tzv. helpy. Faktem je, že stále více se tyto nástroje dostávají do pozornosti pedagogů, protože vytváří bohatý informační zdroj a využívají se k učení. Jedná se o učení nezáměrné, nehovoříme tedy o nástrojích vzdělávání. Nicméně helpy poskytují znalostní nástroje a současně návody k pracovním postupům. 2.5 Schopnosti e-tutora Výuka v e-learningu je značně personalizovaná. Žáci mají prostor a čas k zamýšlení se nad mnoha otázkami. E-tutor se dostává do poměrně obtížných situací. Uměním je třeba ƒ zjistit či alespoň poměrně dobře odhadnout osobní charakteristiky žáků, k tomu by měl tutor využívat různé nástroje jako např. osobnostní dotazníky, personální webovské stránky, monitorování a studium komunikace ƒ stejné platí o postižení úrovně talentu, nadaných žáků, žáků s poruchami, problémových žáků, dismisivity či přehnané dominance

21

22

2. ROLE E-TUTORA ƒ schopnost empatie ke kulturnímu zázemí, ke kulturním a jazykovým odlišnostem, je to problém, na němž se podepsala naše xenofobní společnost ƒ nalézt vhodné způsoby interakce s velkým množstvím žáků, třídu již nevytváří 30 jedinců, ale třeba 100 i více, zde se jeví potřeba k aplikování skupinového vyučování, vytváření zájmových skupin apod. Problematika organizování interakcí poskytuje prostor pro kreativní přístupy k výuce, jejich zkoumání a aplikování. E-tutor musí rovněž mít ƒ potřebný entusiasmus k e-learningovému pojetí vzdělávání, ten napomáhá žákům vytvářet potřebné positivní pojetí této formy vzdělávání ƒ značnou úroveň flexibility adaptovat se na stále nové technologie, o něž se e-learning opírá ƒ chuť permanentně se vzdělávat ƒ musí chápat pojetí výuky ve smyslu orientace na žáka, diskuse učitelů ukazují, že toto nové paradigma přináší i zásadní střety ve filosofii pohledů na pedagogiku ƒ smysl pro humor, bez něj nemůže být ani učitel, ani e-tutor ƒ schopnosti vytvářet prostředí, v němž se žáci nebojí produkovat chyby ƒ schopnosti udržovat žáky aktivní, neboli online. Příklad Jako jeden z prvků udržet žáky online je zábava (Eisenheimer). Zábavný prvek by měl být součástí výukových programů, ale i tutor ve virtuální třídě by jej měl umět použít. Potřebné nástroje mu může poskytnout soubor online her Virtual Games Online, http://www.centra.com. 2.6 Celkový pohled Úlohu e-tutora v systému znázorníme pro zdůraznění jednotlivých aspektů ještě následujícím obrázkem. Ten ukazuje interakce, s nimiž se žák v e-learningu setkává a současně řešení, které žák volí, pokud se dostane do problémů, tzn. hledá pomoc a podporu. Pokud je v systému přítomen tutor, tak nejspíše u něj. Obrázek zdůrazňuje e-tutora a nutnost jeho práce v okamžiku, kdy ƒ žák neví, co má udělat a potřebuje poradit ƒ žák je zklamán a potřebuje povzbudit.

Výuka

Komunita Technologie

E-žák

Obr. 1: E-tutor jako poradce v e-learningu

E-tutor

2. ROLE E-TUTORA

23

Shrnutí V lekci jsme diskutovali role e-tutora. Přinesli jsme několik pojetí, z nich vyplývá, že e-tutor neučí, ale je k dispozici jako pomoc a technická podpora. E-tutor zajišťuje vzdělávací administrativu v systému, vytváří vhodné prostředí pro spolupráci. Motivuje žáky, je jim k dispozici, když potřebují zodpovědět některé otázky. Současně zajišťuje žákům technickou podporu. S ohledem na naše systémové pojetí e-learningu jsme podrobně vymezili úkoly tutora a jeho potřebné znalosti a dovednosti v oblastech ƒ procesů výuky a učení ƒ vedení žáků včetně motivování a povzbuzování ƒ technické podpory. Vymezili jsme si rovněž oblasti znalostí, dovedností i schopností, kterými by měl etutor disponovat. v dalších lekcích je zevrubně probereme. Pojmy k zapamatování role e-tutora

průvodce

administrativa v e-learningu

vedení výuky

online trénink

technická podpora

výuka orientována na žáka

plánování času

vedení žáků

systém otázek a odpovědí

náhradní plán výuky

zábava ve výuce

Závěrečný úkol lekce Udržovat žáky online je velmi zajímavým tématem. Znamená řešení zábavy na síti. Pokuste se vymyslet a navrhnou dva návody, jak byste k danému problému přistoupili. Návrhem rozumím slovní popis akce, hry, komunikace. Výsledkem bude soubor Vašich nápadů, který určitě všichni využijeme v budoucnu. Nejprve je prodiskutujeme, popřípadě doladíme v živém kursu. Sestavte své návrhy do písemné podoby, opět do jedné stránky formátu A4 textu pořízeného textovým editorem Microsoft Word. Literatura BERGE, Z.L. Facilitating Computer Conferencing. Educational Technology, 35, 1995 CROSS, J. a New Role: eLearning Guide. 2003. Dostupné z: http://www.internettime.com DEMPSEY J.V.-Van ECK R.N. Instructional Design On-Line: Evolving Expectations. In: Issues in: Reiser R.A-Dempsey J.V. Instructional Design and Technology. Merrill Prentice Hall. 2002. ISBN 0-13-022297-6 DRISCOLL, M. P. Psychological Foundations of Instructional Design. In: Issues in: Reiser R.A-Dempsey J.V. Instructional Design and Technology. Merrill Prentice Hall. 2002. ISBN 0-13-022297-6 EISENHEIMER, J. Terms of Engagement: Keeping Learners Online. Learning Circuits. Dostupné z: http://www.astd.com

24

2. ROLE E-TUTORA KAPP, K. M. – MacKEAGUE, M. Blended Learning for Compliance Training Success. EduNeering., Inc. 2002. Dostupné z http://www.astd.com MANTYLA, K. Who Wants to be a Distance Trainer. In: Learning Circuits, ASTD, 2000. Dostupné z: http://www.astd.com SHANK, P. Asynchronous Online Learning Instructor Competencies. Learning Peaks LLC, 2001. Dostupné z: www.learningpeaks.com Online výukové zdroje http://www.astd.com. http://www.vnulearning.com. Výsledky cvičení Cvičení 1: Shank

administrativní

facilitační

technická

hodnotící

Berge

manažerská

pedagogická, sociální

technická

pedagogická

Cvičení 2: Zde zkráceně. Na rozdíl od dosavadního pojetí výuky, kdy učitel byl středobodem celého procesu, vidíme v centru procesu výuky žáka. Žák je cílem výuky (změna chování), ale cestu k jeho dosažení si určuje sám. Sám si vybírá zdroje, postupy, prostředky. Cvičení 3: Určitě to může být ƒ strach z používání nástrojů IT, jejich nedostatečná znalost a zvládnutí ƒ strach z používání komunikačních nástrojů ƒ nepřítomnost učitele, nemožnost přímého kontaktu ƒ nepřítomnost spolužáků a nezvládnutí jiného způsobu komunikace. To jsou základní negativní faktory. Nedostatečně motivovaný žák jim může snadno podlehnout a výsledek e-learningu bude spíše záporný.

3. DIDAKTIKA V E-LEARNINGU

3. DIDAKTIKA V E-LEARNINGU Cíle Po prostudování lekce se budete umět orientovat v oblasti obsahu výuky pro e-learning. Vyjmenujete a stručně popíšete Gagného 9 bodů výuky. Budete schopni vyjmenovat teorie učení, které jsou úzce spojeny s e-learningem a popsat jejich principy. Porozumíte stylům učení a úloze multimedií v e-learningu. Budete umět vysvětlit úlohu a principy projektování výuky. Vysvětlíte zásady strukturovaného přístupu a modularizace ve výuce. Tyto postupy znázorníte použitím diagramů. Budete umět vyjmenovat různé formy hodnocení. Školní hodnocení zařadíte do Kirkpatrickova systému hodnocení. Čas K prostudování lekce budete potřebovat asi 6 hodin. Průvodce textem V lekci se budeme zabývat problematikou výukového procesu. Lekce je poměrně náročná, na malém prostoru shrnujeme mnoho informací. Její struktura je standardní, lekce probíhá tak, jak jste si již určitě zvykli. Po absolvování lekce budete dostatečně vybaveni, abyste mohli žákům radit v oblasti procesu výuky. Podrobněji se s látkou můžete seznámit ve zdrojích, na něž odkazuji. Konkrétní postupy a příklady budeme ukazovat i procvičovat v živém kursu. Nicméně pro jeho zdárné absolvování je důležitá teoretická výbava, které se začnete právě teď věnovat. k tomu Vám přeji hodně zdaru a užitku Obsah lekce 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Gagného devět bodů výuky Teorie učení Styly učení Projektování výuky Strukturovaný a modulární přístup Hodnocení

Klíčová slova Proces výuky, navrhování výuky, projektování, teorie učení, programované učení, strategie výuky, styly učení, multimedia, projektování výuky, instructional design, navrhování, analýza, design, cíle učení, struktura kursu, model kursu, vývoj, algoritmus učení, hierarchie, moduly, výukové objekty, implementace, hodnocení, úrovně hodnocení, scénář kursu, diagramy. 3.1 Gagného 9 bodů (událostí) výuky Určitě si dovedete představit výukový proces v jeho rozmanitosti. Současně však alespoň intuitivně cítíte, že ve v procesu výuky existuje jistý řád, někdy až rigorozní ve smyslu postupu: začátek výuky, výklad, cvičení, zkoušení, konec. Abychom uvedené povýšili na žádoucí úroveň, popíšeme výukový proces podle R. Gagné, který vyjmenovává události, jež by měly být přítomny v každém výukovém celku (kursu, lekci, hodině). Ukážeme si je pomocí tabulky, jež ukazuje návod, postup výuky.

25

26

3. DIDAKTIKA V E-LEARNINGU

Událost

Procedura-činnost

1. Získej pozornost

Vyprávěj příběh.Demonstruj situaci.

Představ problém či novou situaci.

Presentuj problém, který budete řešit. Ukaž něco chybným způsobem (výuka pak ukáže, jak to má být správně). Zdůrazni důležitost, závažnost.

2. Informuj žáky o cílech To umožní žákům zorganizovat mysl a přichystat se k naslouchání, pozorování, provádění.

3. Vyvolej předchozí naučení To umožní žákům stavět na předchozích znalostech a dovednostech, vytvářet vztahy.

Existuje přísloví: řekni, co se chystáš říci, vyprávěj, řekni, cos povídal. To je klíč k efektivitě: ƒ popiš cíle lekce ƒ stanov čeho žáci dosáhnou ƒ ukaž jim, jak to budou moci použít. Připomeň žákům jejich dosavadní znalosti relevantní k této lekci. Zasaď věci do souvislostí, napomůže to učení a zapamatování. Rozděl informace na malé části, vyhni se tak přetěžování paměti.

4. Presentuj materiál

Uplatni výukové strategie a úlohy. Specifikuj úrovně obtížnosti. Používej rozličné kanály a media, vysvětluj žákům jak na to.

5. Prováděj učením

To neznamená obsah učiva, ale Stupeň naučení se tak zvyšuje, protože pokyny, jak se naučit. žáci neztrácí čas hledáním cesty. 6. Iniciuj a povzbuzuj k výkonu

Procvičuj tím, že necháš žáky úlohy samostatně vykonávat s nově osvojeným chováním, dovednostmi, znalostmi.

7. Poskytni zpětnou vazbu

Formou je test, kvíz, či slovní komentář. Zpětná vazba musí být určitá, ne typu "zapracoval jsi dobře".

Ukaž žákovi správnou odpověď, analyzuj jeho reakce.

Řekni žákům, proč udělali dobrou práci, poskytni vedení jejich odpověďmi. 8. Ohodnoť výkon

Testuj, abys zjistil, zda došlo k naučení. Ukáže to rovněž informaci o postupu.

9. Zlepši uchování v paměti a umožni transfer

Informuj žáky o podobných situacích, nastav možnosti dalšího procvičení, navoď situace k transferu, zopakuj lekci.

Tab 1: Gagného 9 bodů výuky

3. DIDAKTIKA V E-LEARNINGU

27

Uvedené body či události by měly být součástí každého dobře zkonstruovaného výukového programu. z pozice e-tutora Vás bude uvedený postup zajímat, protože ƒ jim prochází žák ƒ podle jeho použití poznáte dobrý výukový program ƒ některé jeho body budete realizovat v online výuce. Cvičení 1. Sestavte odpovídající vývojový diagram, který Vám bude sloužit jako názorná pomůcka při konstruování výukové hodiny. 3.2 Teorie učení Stručně se zastavíme u dvou oblastí, které jsou pro výuku a učení určující. Popíšeme proces učení, jeho jednotlivé aspekty a cesty, jimiž k naučení dochází. Učení je psychická činnost. Existuje celá řada teorií, které učení popisují a vysvětlují. Jsou založeny na psychologických zákonitostech a jevech. Většinou mají experimentální charakter, vychází z pozorování, popisu a zobecnění. Pro naše účely jsou podstatné následující tři, mají největší vliv na konstrukci výuky v počítačové podobě. Opět si pomůžeme tabulkou. Filosofický směr

Behaviorismus

Kognitivismus

Konstruktivismus

Teorie učení

Programované učení

Kognitivní teorie

Konstruktivní učení

Princip procesu učení

Podnět (S-stimulus)Reakce (R-reaction)Zpevnění (Rfreinforcement).

Strukturování a organizování informací. Domény kognitivní, psychomotorická a postojová.

Učení vytvářením a aktualizací vzorců (asimilací a akomodací).

Výsledek učení

Změna chování automatizací.

Změna chování myšlenkovým procesem.

Změna zkušeností a schemat.

Postup učení

Učení nastává, je-li vyvoláno otázkou vedoucí k aktivní odpovědi, je-li uskutečňováno vlastním tempem v malých krocích, jeli zpevňováno znalostí správné odpovědi a zpevnění je řízeno. Učení je řízeno programem.

Učení nastává zpracováním informací prostřednictvím procesorů a uložením, strukturováním a organizováním v paměti. 9 událostí učení. Rozdělení učiva do malých kroků.

Učení nastává osobní zkušeností žáka, zařazováním znalostí do kontextu, jejich asimilací do existujících schemat, resp. vytvářením nových souvislostí a vzorců. Žák učení kontroluje a řídí.

Metody

Stanovení cílů, otázka, problém, aktivní odpověď, postupná progrese,

Stanovení cílů, vysvětlování, demonstrace, ilustrování,

Modelování, simulace, heuristické řešení problémů, objektové učení,

28

3. DIDAKTIKA V E-LEARNINGU

Tvůrci

iterace ke správné odpovědi, drilování, procvičování, asociace, zřetězení, zobecňování, měření výkonu podle cílů.

klasifikace, strukturování, organizování, příklady, algoritmické řešení problémů, analogie, porozumění, analýza, syntéza, aplikace, hodnocení, měření výkonu podle cílů.

situační učení, autentické učení, kontextualizace, hypertexty, větvení, sociální přístupy, objevování, zkoumání, vedení, kolaborativní konstrukce.

Thorndike, Skinner, Watson

Piaget, Gagné, Doctorow

Piaget, Gagné, Vygotsky, Spiro, Merrill

Tab. 2: Teorie učení Jestliže postup výuky podle Gagného definuje makrostrategii výuky, teorie procesu učení specifikují mikrostrategii, kterou uplatníme v bodech 5-9 zmíněného postupu. Zde dochází ke konkrétním procesům učení. Jako příklad k tomu uvedu vývojový diagram, který znázorní postup podle zásad programovaného učení.

Cíle učební jednotky

Text Grafika Zvuk Video

Jednotky učiva Pravidla, příklady

Manipulace s učivem Procvičování

Kontrolní otázky Úkoly

ne Odpovědi OK ?

ano Konec jednotky

Obr. 1:Učební jednotka podle modelu programovaného učení

3. DIDAKTIKA V E-LEARNINGU

29

Příklad Vývojový diagram současně representuje možnou strukturu učební jednotky výukového programu. Z diagramu plyne, že základní sekvence procesu programované výuky je ƒ presentace učiva ƒ procvičení ƒ kontrolní otázka ƒ řízení dalšího postupu (zpět či dál) v závislosti na vyhodnocení správnosti odpovědi. Příklad Konstruktivistický přístup ukážeme následujícím schematem: Manipulace Procvičování Informační zdroje Hodnocení

Obr. 2: Konstruktivistický přístup k učení Žák má při svém zkoumání a objevování neustály přístup k informační základně. Postup výuky bude analogický postupu při programovaném učení s touto modifikací. Navíc, pro konstruktivistický přístup je podstatné začít učební jednotku tzv. pretestem, tedy diagnostikou znalostí žáka. Cvičení 2. Označení pretest navozuje podobné označení pro testování na konci výukového procesu. Pokuste se na ně přijít a současně uveďte k jakému hodnocení se používá. Odpověď naleznete na konci lekce. 3.3 Styly učení Počítačová výuka nám přináší možnost nastavení individuálních cest. Intuitivně cítíme a z vlastních zkušeností víme, že každému vyhovuje jiný způsob či lépe styl učení. Užívá se i termín architektura učení. Začnu nejdříve známými styly, jak je vzpomenul již Konfucius ve svém slavném výroku. Tyto styly označíme senzorickými (Mareš). Ukáži je v tabulce, která bude současně popisovat jejich možnou realizaci ve výukovém programu prostřednictvím multimedií. Multimedia Styly učení Vizuální

Text

Grafika

x

x

Auditivní Kinestetický

Zvuk

Video x

x x

x Tab. 3: Styly učení a multimedia

x

30

3. DIDAKTIKA V E-LEARNINGU Vizuálně orientováni žáci preferují grafiku statickou i animace, videosekvence, práci s hypertextem. Auditivní žáci se lépe učí, je-li obraz či text doprovázen zvukem. Zvukový doprovod je možný v různých variantách, od krátkého shrnutí po simultánní čtení textové informace. Žáci kinestetičtí, psychomotoricky orientovaní, preferují manipulaci, řešení konkrétních problémů. Možnosti práce s objekty jim v tomto vychází vstříc různymi technikami, jako je uchop a přenes (Drag and Drop) apod. Takoví žáci mají rádi proces učení vlastní činností (Learning by Doing). Ve všech případech je podstatnou vysoký stupeň interaktivity žáka při práci s programem (viz opět Konfucius). Cvičení 3. Rozpomenete se na Konfuciuv výrok? Naleznete jej na konci lekce. Příklad Dobrým příkladem použití multimedií ve výuce jsou programy fy ElementK. v české verzi je naleznete na www.gopas.cz. Programy mají vysoký stupeň interakce, používaji strukturovaný text v malých krocích, grafiku, zvuk. Určitě zjistíte jak je účinné i pohodlné vykonávat akce podle pokynů slovního doprovodu. Jiné rozdělení stylů učení (modelů či architektur) uvádí Merrill. Uvedu je opět v tabulce, tentokrát styly učení přiřadíme k výukovým strategiím. Strategie výuky Styly učení

Behaviorismus

receptivní

x

direktivní

x

vedené objevování

Kognitivismus

x x

zkoumání

Konstruktivismus

x x

Tab. 4: Matice strategií učení a stylů Cvičení 4. z tabulky 4 je patrná souvislost stylů učení a postupů výuky. Formulujte ji svými slovy. Kontrolu si proveďte podle našeho vysvětlení na konci lekce. 3.4 Projektování výuky Budeme používat české termíny projektování nebo navrhování výuky, které podle mého názoru nejlépe odpovídají termínu a oblasti, označované Instructional Design (ID). Tato vědní oblast pedagogiky vznikla v období druhé světové války s cílem najít postupy efektivní výuky, rychlého a spolehlivého naučení. ID tedy znamená systém procedur pro navrhování efektivní výuky. Nejznámějším modelem a postupem ID je tak zvané systémové navrhování, Instructional System Design (ISD). Ten přináší do procesu navrhování následující fáze:

3. DIDAKTIKA V E-LEARNINGU

31

Analýza (ANALYSIS). Je místem, kde identifikujeme hlavní problém. Zde dochází ke spolupráci návrháře s odborným expertem. Seznamujeme se s problémem, provádíme analýzu potřeb, vybíráme úlohy, jež budeme školit, ale kupodivu i stanovujeme měřítka výkonu či provádíme odhad nákladů. Fáze analýzy je základním stavebním blokem výukového programu. Návrh (DESIGN). Specifikuje cíle programu, jako trojici {činnost, měřítko výkonu a podmínky výkonu}. Cíle, obvykle hierarchie hlavního cíle a cílů dílčích, representují požadovaný výstup učení. k jeho dosažení projektujeme v této fázi jednotlivé kroky učení. k tomu navrhujeme nástroje hodnocení, chcete-li testy, a výukový materiál, nástroje učení. Podstatnou se zde jeví zvolená teorie učení – chceme přece, aby zkonstruovaný program učil. Ta nás vede ke specifikaci strategií výuky. v této fázi navrhujeme i strukturu kursu. Výstupem fáze návrhu je tzv. model kursu, což je soustava diagramů hierarchických a vývojových a tabulek. Vývoj (DEVELOPMENT). Vývoj rozpracovává záležitosti z fáze návrhu, tedy jednotlivé aktivity, vedoucí k naučení. Víme, že učení znamená změnu chování. Učení, to je akvizice nové informace, manipulace s ní a vyhodnocení, zda ke změně došlo. Vždy podle příslušných domén učení a vstříc jednotlivým stylům učení. a to nám dnešní ICT s multimediemi umožňují. Podle přijaté teorie učení konstruujeme výukové moduly, dílce učení či výukové objekty, třeba, či pokud možno sdíleníschopné nebo opakovaně použitelné. Rovněž nesmíme zapomenout na rozdílnost čitelnosti tištěných informací a obrazovky, jakož i dalších zásad jak si ukážeme dále. Implementace (IMPLEMENTATION). Výstupem je plán řízení kursu se seznamem courseware, stanovením přípravy e-lektorů, popisem administrování kursu. Současně specifikujeme výstupní balík dle standardů, spustitelnost v prostředí LMS (Learning Management System). Hodnocení (EVALUATION). Hodnocení prochází celým procesem tvorby kursu. Hodnocení určuje hodnotu programu, stanovuje kritická místa, odhaluje eventuální chyby. To vše s cílem nápravy. Zde rovněž prokazujeme, že program skutečně učí, a že učí v souladu s očekávanými výstupy. Opět existuje celá řada přístupů, metodik a technik, které nám napomohou k završení našeho úsilí Fáze návrhu vytváří známý postup ADDIE. Abychom je odlišili od postupu krok za krokem, uvádím ještě jeho znázornění tímto schematem.

Návrh

Analýza

Hodnocení

Vývoj

Implementace

Obr. 3:Postup ADDIE

32

3. DIDAKTIKA V E-LEARNINGU Z obrázku plyne centrální postavení hodnocení v celém procesu. Korekce a revizi provádíme v průběhu celého projektu. Převážná většina modelů ID zahrnuje ve svém postupu fáze ADDIE. Ukáži to na následujícím modelu. Stanov hlavní cíl

Proveď analýzu potřeb

Vyviň strategie hodnocení

Proveď analýzu úloh

Vyber media kursu

Zařaď formativní hodnocení

Urči dílčí cíle

Vyviň materiál

Zařaď sumativní hodnocení

Průběžně prováděj revizi

Obr. 4: Model Instructional System Design (Mergel) ISD má blízko k projektování obecně, můžeme jej vymezit jako projektový management pro navrhování výuky. K realizaci slouží řada technik. Uvedu zde ƒ soubory otázek ƒ tabulky ƒ hierarchické diagramy ƒ vývojové diagramy. Z jejich pomocí vytváříme již vzpomenutý model kursu. Model kursu je vstupem do fáze vývoje (development). v případě e-learningového pojetí výuky je dalším krokem tvorba scénáře kursu. Ten se sestává z detailního popisu obrazovek a je vstupem pro programátora. Scénář kursu je detailní analýzou kursu. Podrobněji viz např. Clark. Orientaci v popsaném procesu vám usnadní následující obrázek. MODEL KURSU

SCÉNÁŘ KURSU

Kurs EL2 Modul1 Pretest

Modul2 Specifikace

Modul3Procvičení Type title here

Obrázky úvod

Obr. 5: Projektování a vývoj kursu

REALIZACE KURSU

3. DIDAKTIKA V E-LEARNINGU

33

Celé úsilí projektování a vývoje kursu je vlastně realizací trojůhelníku výuky.

Cíle výuky

Obsah a strategie výuky

Hodnocení.

Obr. 6: Trojúhelník výuky Cvičení 5. Součástí vývoje kursu je řada materiálů ke kursu. Určitě vám mnohé příjdou na mysl. Sepište je. Soustava materiálů ke kursu, včetně kursu samotného v případě e-learningu či distančního vzdělávání se někdy označuje termínem courseware. Naši odpověď naleznete na konci lekce. 3.5 Strukturovaný a modulární přístup Strukturovaný přístup jsme vzpomenuli jako jednu z metod učení v teoriích učení. Struktura zobrazuje rozklad problému či situace. Strukturovaný návrh znamená hledání struktury v procesu výuky, vede k algoritmizaci procesu výuky a vymezení obecných výukových struktur, které jsou účinným nástrojem při navrhování výuky. Vycházíme ze strukturování cílů ve smyslu komponent cíle ƒ výkonu a jeho kvality (např. žák sepíše seznam všech pojmů, žák porovná tabulku se seznamem kriterií) ƒ podmínky výkonu (např. provede to zpaměti, sepíše to s použitím slovníku) ƒ míra výkonu, cíl popíšeme měřítkem pro dosažení cíle (např. zapamatuje si 80 % všech pojmů, vypíše jejich seznam do 15 minut). Příklad K popisu použijeme matici cílů: Cíle

Výkon

Kvalita

Podmínky

Měřítko

Cíl 1

… Tab. 5: Matice cílů učení Cíle transformujeme do výukových modulů v hierarchii kurs-lekce-modul-učební jednotka. Nalezení základních řídicích struktur výuky a jejich algoritmizace umožní rychlou transformaci obsahu do procesu výuky. Strukturu kursu znázorňuje diagram kursu.

34

3. DIDAKTIKA V E-LEARNINGU Kurs (1.0)

Lekce (2.0)

Lekce (3.0)

Lekce ()

Lekce (n.0)

Modul (2.1) Modul (2.2) Modul (2.m2)

Obr. 7: Struktura kursu Je přirozenou cestou vývoje hledat obecnější struktury, je rovněž přirozenou cestou hledat obecnější výukové funkce, které realizují učební moduly. Příklad Výukový modul může být pro sekvenční postup uspořádání jednotlivých obrazovek, které pojmeme jako datové objekty. Další modul může realizovat rozhodovací funkci. Odpovědi v testech – alternativní, s jednoznačným výběrem ze seznamu, přiřazením apod., mohou být rovněž pojaty jako výukové moduly, které realizují stále stejné sekvence výukových příkazů. Mění se pouze konkrétní vstupy, např. texty otázek a přirozeně konkrétní hodnoty výstupů, např. správně vs chybně. Modulární přístup vede ke konstruování výukových modulů, vícenásobně použitelných výukových objektů (RLO, Reusable Learning Objects) a příslušných knihoven. Modulární přístup je založen na dekompozici problému, kdy vytváříme funkčně nezávislé moduly, které jsou propojeny daty ve výuce (vstupní a výstupní znalosti a dovednosti). O výukových modulech hovoříme jako o modularitě první úrovně. Modularitou druhé úrovně označíme vícenásobně použitelné výukové objekty (texty, grafiku, animace, zvuk či foto a video). Pomocí výukových objektů konstruujeme výukové moduly, ať obecné či jednorázové. Výukové moduly

Kurs1

Výukové objekty Kurs2 Výukové objekty

Obr. 8: Modularita v navrhování výuky

Modul Objekt

3. DIDAKTIKA V E-LEARNINGU

35

Cvičení 6. Navrhněte výukový modul pro větvení do dvou větví podle podmínky. Vysvětlete, co mohou být parametry takového modulu. 3.6 Hodnocení Hodnocení dosažení očekávaného výkonu, to je alfa a omega výuky. Podle hodnocení rozeznáme, zda došlo k naučení. Nejprve rozlišíme hodnocení ve výuce, v našem případě ve výukovém programu. Ve způsobech hodnocení se e-tutor musí spolehlivě orientovat. Didaktické hodnocení budeme používat jako označení pro proces, který vede k zjištění kvality a výkonu žáka při průchodu programem počítačem podporované výuky. Budeme na něj pohlížet v pojetí ƒ diagnostickém, rozhodujeme zde o předpokladech či o dalším postupu v závislosti na výkonu ƒ formativního hodnocení, které poskytuje informace ve chvíli, kdy lze výkon žáka zlepšit, hodnocení poskytuje žákovi zpětnovazební informaci ƒ sumativního (finálního) hodnocení, jež slouží k posouzení výkonu žáka na závěr programu, neexistuje zde již možnost bezprostřední korekce, hodnocení slouží ke kvantifikaci výkonu. Hodnocení dává informaci žákovi, ale i jeho okolí (tutorovi, vedení školy či podniku). Příklad Příkladem formativního hodnocení jsou testy znalostí, různé jiné testy, kvízy, kontrolní otázky, úlohy na procvičování. Při finálním hodnocení používáme zkoušku, závěrečný test, písemnou práci. Podrobnosti viz Kapounová, Pavlíček. Jiný pohled na hodnocení přináší Donald Kirkpatrick (viz např. Winfrey). Ve svém díle z poloviny dvacátého století hovoří o 4 úrovních hodnocení ƒ reakce na kurs, školení (positivní, negativní, měříme spokojenost se školením, k měření používáme dotazníkovou metodu) ƒ naučení (měří se obvykle testy, nejlépe jako rozdíl mezi výsledky posttestu a pretestu, měříme úroveň naučení) ƒ transfer do chování (měříme, zda se výsledky naučení projevují v každodenním chování) ƒ pracovní výsledky (měří se zvýšenou produktivitou, zlepšením kvality atd.) Každá vyšší úroveň závisí na dosažení úrovně nižší. k zobrazení používá pyramidu na obrázku 9:

Obr. 9: Kirkpatrickův model hodnocení

36

3. DIDAKTIKA V E-LEARNINGU Současně platí, že změření efektivity na vyšší úrovni je mnohem náročnější než měření na úrovni nižší. Ve výuce měříme zejména druhou úroveň, výsledky učení. Transfer do chování či pracovního výkonu vyžaduje složitější měření a bývá záležitosti komplexní zkoušky. Příklady Příkladem měření vzdělávacích výsledků na třetí úrovni může být vstupní pohovor do zaměstnání. Ten měří výsledky absolventa z pozice požadavků kladených na určité pracovní místo. Změření čtvrté úrovně dosažení výsledků je možné provést obchodními měřítky – zvýšila se produkce, bylo dosaženo větších zisků. Příklady napovídají, že problematika je složitá, ale z hlediska praxe má třeba úroveň 4 (označuje se někdy jako business metrika) ten zásadní význam pro konstatování, že školení bylo užitečné. To, co se jedinec naučil, není podstatné. Cvičení 7. Vysvětlete, kde použijete v programu formativní hodnocení a kde sumativní. Jak se liší hodnocení sumativní a diagnostické. Odpověď naleznete na konci lekce. Shrnutí Lekce o didaktice poskytuje informační základnu a shrnuje dovednosti, které e-tutor musí mít při zajišťování hladkého procesu výuky a učení. Ukázali jsme si body, které musí každý výukový modul (učební jednotka) mít, aby se vyvolal a realizoval proces učení. Využili jsme přístupu R. Gagné, který vytváří model výuky od motivace a vyvolání potřeby, po přenos naučeného do jiných situací. Učení znamená určitý mentální proces. Faktem je, že existuje několik úrovní učení a několik přístupů k popisu procesu učení. Vzpomenuli jsme programované učení, kognitivistické pojetí učení prostřednictvím tří domén a konstruktivistické přístupy. Od učení na bázi podnět-reakce jsme prošli přes informačně procesní postupy až po učení autentické, učení řešení reálných situací. Nové poznatky jsme utřídili ve formě srovnávací tabulky uvedených konceptů učení. Na vývojových diagramech jsme si rovněž ukázali, jaké konkrétní postupy jednotlivé teorie znamenají. S teoriemi učení úzce souvisí otázka individuálních postupů, které převážně závisí na stylech učení. Ukázali jsme dva různé přístupy ke stylům učení. Stylům učení, representovaným lidskými smysly jsme přiřadili multimediální prostředky. Poukázali jsme na důležitost jejich využívání ve výuce. Navrhováním výuky ze zabývá disciplína Instructional Design. Český termín je projektování či navrhování výuky. ID jsme si popsali jejím systémovým pojetím. Akronymy ISD či ADDIE vyjadřují ekvivalenty přístupu k ID. Ukázali jsme si stručně jednotlivé etapy procesu navrhování výuky, zdůraznili jsme výjimečnou úlohu fáze hodnocení. Stručně jsme načrtli i některé techniky. Podrobněji se s nimi seznámíte v kursu samotném. Strukturování a modularita směřuje k tzv. rychlému vývoji výuky (prostředky rapid development). Co je důležitější, je možnost vícenásobného používání obecných struktur a výukových modulů. Tyto přispívají nejen k rychlosti navrhování, ale i kvalitě. Popsali jsme si, co rozumíme pod pojmem struktury kursu.

3. DIDAKTIKA V E-LEARNINGU

37

Jedním ze tří vrcholů trojúhelníku výuky je hodnocení. Ukázali jsme si dva nejčastější přístupy k jeho používání. Příklady opět prodebatujeme v našem kursu. Pojmy k zapamatování postup výuky

výukový program

programované učení

konstruktivistické postupy učení

kognitivní teorie učení

struktura učební jednotky

informační základna

pretest-diagnostika znalostí

senzorické styly učení

učení činností

klasifikace způsobů učení

procedury navrhování výuky

ISD, ADDIE

instructional design

projektování výuky

model kursu, výuky

plán řízení kursu

scénář kursu, výuky

courseware

strukturovaný návrh

modulární přístup

algoritmus a datový objekt

vícenásobně použitelný výukový objekt Kirkpatrickův model hodnocení Závěrečný úkol lekce Jako závěrečný úkol této lekce se jeví užitečné rozpracovat Gagného devět událostí výukového procesu do větších podrobností. Do vypracované tabulky jednotlivých událostí (tabulka 1) vepište podrobnější popisy metod a technik, které z pohledu procesu výuky vidíte jako podstatné. Příkladem může být získání pozornosti prostřednictvím brainstormingu či řešení úkolu na počátku učební jednotky. Zformulujte vše do písemné podoby, opět do stránky formátu A4 textu pořízeného textovým editorem Microsoft Word. a přineste je do kursu. Literatura CLARK, D. Instructional System Design. 2000. Dostupné z: http://www.nwlink.com/~donclark/hrd/ CROSS, J. a New Role: eLearning Guide. 2003. Dostupné z: http://www.internettime.com DEMPSEY J.V.-Van ECK R.N. Instructional Design On-Line: Evolving Expectations. In: Issues in: Reiser R.A-Dempsey J.V. Instructional Design and Technology. Merrill Prentice Hall. 2002. ISBN 0-13-022297-6 GAGNÉ R.M.: The conditions of Learning. NY, Holt Rinehart, and Winston, 1985 KAPOUNOVÁ, J.-PAVLÍČEK, J. Počítače ve výuce a učení. Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta. Ostrava, 2003 MERGEL, B. Instructional Design & Learning Theory. University of Saskatchewan, 1998. Dostupné z: http://www.brandon-hall.com MERRILL, M. D. Instructional Strategies and Learning Styles: Which Takes Precedence? In: Issues In Instructional Design and Technology. Merrill Prentice Hall, 2002

38

3. DIDAKTIKA V E-LEARNINGU MAREŠ, J. Styly učení a e-learning. In: Information and Communication Technology in Education: proceedings of ICTE conference 18-21 September, 2001 Rožnov p. R. Editor: Erika Mechlová. University of Ostrava, Czech Republic. ISBN 80-7042-808-2. SHANK, P. Asynchronous Online Learning Instructor Competencies. Learning Peaks LLC, 2001. Dostupné z: www.learningpeaks.com WINFREY, E. C. Kirkpatrick ’s Four Levels of Evaluation. Dostupné z: http://coe.sdsu.edu/eet/Articles/k4levels/start.htm Výsledky cvičení Cvičení 1: Diagram uvádět nebudeme, naleznete ho například v textu (Kapounová, Pavlíček), ale pokud jste si s ním dali práci určitě vám bude k užitku. Navíc ho můžete průběžně vylepšovat praktickými návody a příklady. Cvičení 2: Pretest navozuje posttest, což někdy používáme pro označení zavěrečného testu či zkoušky. Posttest nám slouží ke zjištění stavu znalostí, dovedností, nového chování na konci kursu. Znamená finální zhodnocení procesu učení. Cvičení 3: Konfucius: Co slyším - to zapomenu, když to vidím - tak se rozpomenu, co dělám - tomu porozumím. Cvičení 4: Styly učení uvedené v tabulce odpovídají i jiným klasifikacím, znázorňují učení od jednoduchých postupů po složité, od učení smyslového po vysoce intelektové. Vzpomeneme zde ještě Bloomovu klasifikaci způsobů učení ƒ učení znalostem ƒ porovnání ƒ aplikování ƒ analýza ƒ syntéza ƒ hodnocení. Ta rovněž odráží složitost procesů vedoucích k naučení. Naše tabulka pak říká, že programované učení lépe odpovídá nižšímu zapojení intelektuálních procesů, učení podle konstruktivistického přístupu pak nejvyšší úrovni učení. Kognitivistické postupy se pohybují uprostřed. Cvičení 5: Materiály ke kursu se někdy označují pojmem plán řízení kursu a ten obsahuje ƒ osnova kursu spolu se systémem cílů ƒ popis cílové skupiny ƒ časová mapa kursu ƒ pravidla pro administrování kursu ƒ pravidla pro administrování a vyhodnocování testů ƒ pravidla pro práci se studenty (jejich provádění kursem, asistování, hodnocení) ƒ seznam všech úloh ƒ mapu kursu ƒ program výuky, jak kurs dodávat či vyučovat (pokyny pro e-tutora) ƒ požadavky na e-tutora. Důležitou součástí jsou materiály pro žáky – průvodce studenta, eventuálně studijní text. Stejně tak je třeba vytvořit tzv. trenerský manuál, příručku učitele.

3. DIDAKTIKA V E-LEARNINGU Poslední součástí materiálů kursu je výukový program samotný. Všechny uvedené materiály ke kursu včetně kursu samotného se označují pojmem courseware. Cvičení 6: k realizaci modulu bude dostačovat řídicí struktura if then else. Co je však podstatné, to jsou parametry modulu. Modul nazveme třeba mdl (a,b,c, x), v závorce jsme uvedli formální parametry. Tělo modulu pak bude if a then b else c. Výstupním parametrem bude x = b nebo x = c. Skutečnými parametry mohou být třeba řetězce text1, text2, text3. Cvičení 7: Je to tak, jak jsme vysvětlili. Formativní hodnocení používáme v celém průběhu výuky ke zjištění, zda došlo k naučení. Frekvence použití záleží na autorovi, ale toto hodnocení by se mělo používat poměrně často. Zabrání učení s chybou, které může byt nežádoucí. Navíc ve větvených programech umožňuje i řízení postupu vpřed (viz známý rozhodovací blok). Sumativní hodnocení používáme ke změření výsledků učení. Slouží například ke srovnávání výsledků, klasifikacím či statistikám. Diagnostické hodnocení zjišťuje stav potřebných vstupních znalostí a dovedností.

39

40

4. VÝUKOVÝ PROGRAM

4. VÝUKOVÝ PROGRAM Cíle Po prostudování lekce popíšete produkty počítačem podporované výuky. Vysvětlíte formy počítačové výuky. Sestavíte tabulku výukových objektů a popíšete jejich vlastnosti. Výukové objekty porovnáte s multimediemi. s ohledem na zákonitosti zobrazování na monitoru vysvětlíte principy zobrazování jednotlivých objektů ve výukovém programu. Popíšete detailně jednotlivé druhy obrazovek programu. Vysvětlíte jejich uspořádání. Čas K prostudování lekce budete potřebovat asi 4 hodiny. Průvodce textem Výukový program má v e-learningu výjimečné postavení. Proto jsem problematiku vyčlenil z lekce o didaktice a budeme se ji věnovat v lekci samostatné. v roli e-tutorů je pro vás důležité, abyste byli schopni posuzovat kvalitu výukových programů. Lze očekávat, že se budete účastnit jejich výběru či specifikaci a následnému schvalování přijatého řešení. Teoretické základy již máte, nyní se budeme věnovat praktičtější problematice. Ve vlastním kursu budeme problematiku diskutovat společně, nyní se rozpomeňte na lekci předchozí. Každopádně se jeví důležitou vlastní zkušenost, kterou získáte používáním počítačových programů. Podrobněji se s látkou můžete seznámit ve zdrojích, na něž odkazuji. Konkrétní postupy a příklady budeme ukazovat i procvičovat v živém kursu. Nicméně pro jeho zdárné absolvování je důležitá teoretická výbava. Obsah lekce 1. Výukový program 2. Výukové objekty 3. Struktura výukového programu Klíčová slova Struktura, TBT, WBT, CBT, program, obrazovka, struktura, modul, multimedia, text, grafika, video, zvuk, animace, soubor, výukový objekt, výukový modul, testy, kontrolní otázka, odpověď, zpětná vazba, transfer 4.1 Výukový program Již jsme uvedli, že výukový program má v e-learningu výjimečné postavení. Supluje totiž ƒ obsah výuky (co učit, učitele) ƒ proces výuky (jak naučit, učitele) ƒ učitele (řízení). Počítačová výuka úzce souvisí s rozvojem počítačů (jak taky jinak). Nicméně v nejširším významu hovoříme o výuce na bázi technologií (TBT, Technology Based Training nebo také MBT, Media Based Training) a to znamená, že k výuce se používá ƒ film, výukové filmy s vrcholem v letech 20. a 30. ƒ rozhlas, hnutí audiovizuální výuky v témže období

4. VÝUKOVÝ PROGRAM ƒ televize, od let padesátých, kdy v USA vysílaly vzdělávací programy desítky televizních stanic ƒ video, užívá se dodnes, videoprogramy, dnes jako prvek multimedií ƒ interaktivní video, ve spojení s počítači ƒ počítače, již od let padesátých (IBM), ale zejména s nástupem PC. Ty znamenaly rozvoj CBT koncem let 80. a přirozeně dodnes. Budování počítačových učeben. ƒ Internet, opět počítače, ale v globální síti. PC má každý na stole v práci i doma. Hovoří se o e-learningu. Mezitím se objevovaly excesy jako počítačové stroje, děrné štítky, zmatené učebnice, které sice neměly žádný praktický dosah, ale znamenaly pokusy o dodávku (delivery) výuky jinými prostředky než učitelem. Takto vytvořily potřebný teoretický a praktický základ dnešnímu hnutí e-learningu. V e-learningu je výukový program nejčastěji označován termíny ƒ CBT, Computer Based Training, počítačem podporovaná výuka. Jedná se o program samostatně stojící, či běžící v lokální počítačové síti, příkladem je počítačová učebna. Jako ekvivalent se často poněkud nesprávně používají termíny typu výuka na CD-ROM, ale programy CBT mohou být instalovány i jinými způsoby, např. prostřednictvím Internetu ƒ WBT, Web Based Training, výuka prostřednictvím webu. Termín zdůrazňuje virtualitu v Internetu či intranetech a provoz prostřednictvím webovských prohlížečů. Dalších termínů je více, např. Internet Based Training apod. Zůstaneme u našich třech, plně vystihují potřebné diference. Příklad Výukový stroj (Pressey) s vícenásobnou volbou – 1925, Gordon Pask a IBM, 1950 a dále. Vyučovací stroje realizovaly algoritmy ve výukovém procesu, odkazovaly na výukové cesty podle vyhodnocení výsledků testů. Postupovaly v sekvenčních krocích i větveným způsobem. Zmatená kniha znamenala nelineární strukturu učebnice. Příklady výukových programů na vysoké úrovni naleznete na již zmíněné adrese www.gopas.cz a vřele doporučuji www.netg.com. Společnost NETg je světovým lídrem v počítačové výuce. Cvičení 1. Ukažte příklady TBT. Mám na mysli konkrétní pořady ve stylu televizní kurs anličtiny. Bude dobře, uvedete-li nejméně 10 titulů, můžete zabrousit i do historie či do vašeho podnikového či školního archivu. Výsledkem bude soubor vašich poznatků, který se stane cenným zdrojem pro všechny účastníku kursu. Výsledky cvičení na konci lekce nehledejte. 4.2 Výukové objekty Výstupním i komunikačním mediem počítačové výuky je monitor, obrazovka. Musíme si tak uvést některé zásady, které musí zobrazení výukových objektů na obrazovce splňovat. Hovořím-li o výukových objektech, mám na mysli ▪ texty ▪ grafiku ▪ fotografie ▪ videosekvence ▪ zvuky.

41

42

4. VÝUKOVÝ PROGRAM Objekty mohou být zobrazeny staticky nebo dynamicky, pak většinou hovoříme o animacích. Jsou to všechno prvky, které rovněž označujeme jako multimedia, termín výukový objekt však specifikuje i účel jejich použití. Při popisu výukových objektů budu vycházet většinou ze zásad programovaného učení, neboť jeho principy jsou v počítačové výuce nejjasněji aplikovatelné. Počítačová výuka na senzorické a direktivní úrovni je rovněž nejsnáze realizovatelná. Nicméně vše platí i pro pojetí kognitivistické a konstruktivistické. Současně musíme vzít do úvahy ergonomické zásady zobrazování na obrazovce. Zásady estetické již směřují na vytříbenost vkusu autorů, nicméně ty zásadní rovněž zmíníme. Text Textový objekt ƒ má být dostatečně krátký (pravidlo 6x6 znamená 6 řádků po 6 slovech), aby byl srozumitelný ƒ má obsahovat maximálně 6 nových pojmů ƒ je třeba jej sestavit z krátkých vět ƒ musí mít zřetelné oddělovače ƒ pro tištěné materiály se doporučuje používat písmo patkové (serif, např. Times New Roman) ƒ na webu používejte písmo bezpatkové (sans serif, příkladem je Arial). Takové písmo působí lépe. Střídmost zachovávejte při používání řezů, postupujte vždy v souladu se zobrazovacími konvencemi webovského prohlížeče ƒ nadpisy mají zachycovat strukturu kursu, připomínám maximálně 4 úrovně ƒ důležité je využívání seznamů, ty se nemají strukturovat do více než dvou úrovní. Seznamy jsou nástrojem zdůraznění a uspořádání ƒ klíčová slova je dobré zdůraznit (nejlépe tučným písmem) ƒ hyperlinky (odkazy na jiná místa programu či sítě) je třeba rovněž zvýraznit a současně zachytit změnu jejich stavu (nejlépe změnou barvy), a to všude stejně ƒ opět zdůrazňuji konzistenci všech odchylek od standardniho typu písma. Pro práci s textem obvykle používáme specializované programy, textové editory. Nejznámějším v našich končinách je asi Microsoft Word, setkáme se i s produktem 602Text od české firmy Software602 (to zejména v orgánech státní správy, …). Příklad Textová informace bývá ve výukovém programu umístěna v takzvaném textovém poli. Textové pole pak spolu s obsahem (vlastním textem) vytváří výukový objekt, který můžeme formátovat a pro nějž lze definovat jeho chování.

Etiketa komunikace v síti bývá označována termínem netiketa.

Obr. 1: Textové pole

4. VÝUKOVÝ PROGRAM

43

Obrázky Grafika, fotografie, video, neboli obrázky, mají rovněž dimensi objemovou (kilo či megaByty). Algoritmy pro konstrukci a uchování barev jsou složité, data je vhodné komprimovat. Pro naše účely, tedy pro obrázky na Webu jsou podstatné dva formáty, a to ƒ GIF (Graphics Interchange Format). Je dobré vědět, že formát GIF komprimuje informace o obrázku, tzn. dále komprimovat obrázky je zbytečné. GIF je doporučován pro nápisy, loga, kresby, malé obrázky, obrázky s malým počtem barev (do 256). Umožňuje animace a průhledné obrázky. Není vhodný pro fotografie ƒ JPEG (Joint Photographic Experts Group1). Používá se pro fotografie. JPEG není formátem pro úpravu a další práci s obrázky, obrázek ukládáme pouze jednou. JPEG rovněž neumí animace a průhlednost. Jako vhodné obrázky pro výukové programy uvedu ikony, které využíváme k nahrazení mnohdy neohrabané textové informace. Ikony obvykle intuitivně vyjadřují nějaký příkaz (přechod na další obrazovku, zapnutí reproduktorů, konec programu). Nejčastěji se s ikonami setkáme jako s prvky navigace a prvky (tlačítka) pro ovládání multimedií. Obrázkové výukové objekty obvykle umísťujeme do tzv. jeviště, stabilně vymezeného místa v okně programu. a to ať už se jedná o kresbu, fotografii či video sekvenci. Obrázky, jejich části, kreslené objekty (obdélníky, kolečka, šipky apod.), schemata a jejich části zvyšují svůj informační obsah, když je „rozhýbáme“, přidáme jim dimensi pohybu. Hovoříme pak o animacích či animovaných obrázcích. Animace zvyšují výukovou hodnotu objektů, maximálně přispívají k názornosti reálného světa. Popis a vysvětlování dynamických jevů (a těch je v životě převážná většina) prostřednictvím animací grafických objektů je cílovým stavem výuky a přáním každého učitele. a to ať se jedná o parní stroj, látkovou výměnu či chování funkce. Příklad Zdůrazněním animací nemám na mysli animované gify, jak je z náme z webu, létající nápisy a kdo ví co všechno. Příkladem technických nástrojů animace jsou programy jako GIF Animator od Microsoftu nebo zejména Macromedia Flash. Příklady dynamických objektů naleznete na adrese (Vaníček) Příklad

Obr. 2: Jednoduchá grafika

1

Zde není název odvozen od pojmenování formátu, nýbrž od názvu skupiny, která jej přivedla na svět.

44

4. VÝUKOVÝ PROGRAM Příklad 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

W N oerstth East

Obr. 3: Složitější grafika

1st Qtr 2nd Qtr 3rd Qtr 4th Qtr

Zvuk Zvuk jako hudba nás nezajímá, i když podbarvení výuky může působit efektně, ale s efektivitou učení to nemá nic společného (vyjímám rozmanité experimenty učení při hudbě). Přesto důležitost zvuku ve formě mluveného slova jsme již zmínili ve vztahu k senzorickým stylům učení. Se zvukem úzce souvisí formát zvuku a tedy velikost zvukových souborů. Rozlišíme, zda pracujeme s komprimovaným zvukem nebo s nekomprimovanými soubory. Představitelem prvního pojetí jsou zvuková CD se soubory formátu WAV. Představitelem komprimovaných souborů je formát MP3. Znáte jej z Internetu, podstatné je, že dochází ke zmenšení velikosti z řádu megabytů na stovky a desítky kilobytů. Průvodce textem Někteří autoři výukových programů preferují zdůrazňování technické náročnosti přenosu zvuku, problémy s průchodnosti sítě atp. Nicméně my si vzpomeneme na povídání o stylech a taky na to, k čemu nám ty počítače vlastně jsou, nebo jinak, na rčení o sluhovi a pánu. Vraťme se k naší problematice. Určitě je dobrá vlastnost programu - volitelnost v používání zvuku, nejlépe ovladatelná kliknutím oblíbené ikony s amplionkem. To pro ty, které zvuk naopak ruší. Co se týče rozsahu zvukové informace, já preferuji ekvivalent informace textové. Smysl tohoto výroku vynikne s pravidlem malých kroků. Učivo je třeba předkládat v malých dávkách a v tempu, které si řídí uživatel, tedy žák. Dělat zvukové resumé či jiné transformace informací nemá z hlediska mechanismů učení smysl. Našim závěrem tedy je, zvuk ano a na úrovni textové informace s možnosti vypnutí. Příklad Pro přehrávání zvuku používáme specializované programy, tzv. přehrávače zvukových souborů. Příkladem je Windows Media Player. Pro vlastní práci se zvukem pak editory zvuku.

4. VÝUKOVÝ PROGRAM Cvičení 2. Součástí operačního systému Microsoft Windows jsou i zvukové soubory. Najděte je a přehrajte si je. Náš příklad je na konci lekce. Obrazovka (okno) Objekty umísťujeme na obrazovku, resp do okna programu. Opět je třeba dodržovat některé zásady ƒ okna i jiné objekty mají být označeny jedinečným názvem ƒ obrazovka musí být stabilní, vše musí být na svém místě (navigace, titulky, obsah, číslování, přístup k dalším funkcím). Tyto prvky např. umísťujeme na tzv. pozadí stránky (background). Žák nesmí v okně hledat (např. ovládací prvky) ƒ obrazovky musí být konzistentní – stejné funkce, stejný styl stránky (můžeme si rozlišit stránky výkladové, procvičovací, s kontrolními otázkami, testovací). Dobrým vodítkem je tvorba na bázi šablon ƒ nejdůležitější informace na obrazovce je třeba umístit do její horní poloviny ƒ obrazovka by měla mít pevně vymezenou textovou část a část pro grafiku (viz příklad) ƒ obrazovka musí být dobře strukturována, ale nejvýše do dvou úrovní ƒ hyperlinky jsou vynikající vysvětlovací mechanismus, ale je dobré je využívat na téže obrazovce (třeba formou zobrazení textových polí nebo obrázků) ƒ s barvami se doporučuje šetřit. Známé je pravidlo tří barev. Otázkou je i vzájemná kombinace barvy pozadí a barev objektů popředí. u textově orientovaných stránek se doporučuje tmavé písmo na světlém pozadí. u výukových programů se často setkáte s tmavým pozadím a kontrastním textem. Protože však tato kombinace více unavuje, používejte ji tam, kde je málo textu. Uvedli jsme výukové objekty základní úrovně. Ty budeme určitě komponovat do složitějších objektů jako je např. objekty pro presentaci, presentaceTG (text+grafika), presentaceTGS (presentaceTG+zvuk), objekty pro otázky atd.. Příklad Uvedené zásady a doporučení si budeme dokumentovat na obrázku 4. Ukazuje výukový program z dílny NETg (www.netg.cz).

Obr. 4: Obrazovka výukového programu

45

46

4. VÝUKOVÝ PROGRAM Cvičení 3. Na adrese www.netg.com/demosanddownloads/ spusťte ukázku programu Business Etiquette a procvičte si, co jsme výše uvedli. 4.3 Struktura výukového programu Kromě vlastní výuky je třeba výukový program vybavit řadou informací o kursu. Tyto informace slouží jak k rozhodování, zda program uspokojuje vzdělávací potřeby, tak k informování o souvisejících zdrojích či k zajištění informací nutných pro zpětnou vazbu s cílem neustálého vylepšování programu. Struktura výukového programu by měla zahrnovat následující moduly, resp. obrazovky. Viz např. Horton, Clark. Je to kurs pro mne vhodný? Základní informace o kursu

Stručný popis kursu

Registrace do kursu viz struktura výukového modulu Vastní výuka (viz 4.4)

Výukové zdroje

Navigační mechanismy

Poděkování a osvědčení

Děkujeme za spolupráci a těšíme se nashledanou

Data pro zpětnou vazbu

Obr. 5: Struktura výukového programu

4. VÝUKOVÝ PROGRAM Základní informace o programu Je dobré, když tato obrazovka bude dobře postavena ve smyslu dostatečných informací o kursu tak, aby umožnila klientovi rozhodnutí, zda kurs může uspokojit jeho potřeby. k podrobnější informacím budou směřovat linky s návratem. Obrazovka bude obsahovat ƒ název se stručnou anotací ƒ formát kursu (offline WBT/CBT, online) ƒ délku kursu (asi v hodinách) ƒ poplatky (cena a způsob platby) ƒ autora a dodavatele (odborná garance, renomé) ƒ odkazy (linky) na podrobnosti, cíle a vstupní předpoklady, technické požadavky a registraci. Popis kursu Obrazovka poskytne detailní informace o kursu. Je i cílem některých odkazů z předchozí obrazovky. Klient zde nalezne informace o ƒ datu vzniku kursu a další identifikaci kursu (verze) ƒ kontaktech na poskytovatele kursu (telefon, e-mail) ƒ cílové skupině (pro koho je kurs určen) ƒ podrobnostech o platbách, slevách apod. ƒ vstupních předpokladech (úrovni vstupních znalostí a dovedností) ƒ cílech kursu nejlépe v pojetí získaných znalostí a dovedností (výkonu žáka) ƒ osnově kursu (témata a podtémata) ƒ strategii vedení kursu a použitých výukových objektech (úroveň zapojení multimedií) ƒ účasti tutora (online, offline, v kursu se nevyskytuje) ƒ řízení výuky (přerušení a návrat, frekvence výuky, výsledky). Z obrazovky povedeme linky na potřebné podrobnosti (informace o e-tutorovi) a dále na registraci kursu. Registrace Je vstupní bránou do vlastní výuky. Údaje jsou zapisovány prostřednictvím formuláře na obrazovce. Formulář obvykle obsahuje data o ƒ identifikaci a adrese klienta ƒ kontaktech ƒ zaměstnavateli ƒ způsobech platby. Po úspěšné registraci musí příslušný systém dát klientovi informaci o provedené registraci se shrnutím všech zadaných údajů. Formální úprava nesmí opomenout zdvořilostní fráze a potřebná organizační sdělení. Výukové zdroje Obrazovka uvádí seznam ƒ literatury (knihy, časopisy) ƒ online zdrojů (webovské stránky) ƒ dalších materiálů ke kursu (pracovní soubory, presentace, úkoly), které jsou obvykle ke stažení z Internetu.

47

48

4. VÝUKOVÝ PROGRAM

Najdeme zde i informace o případných seancích na Internetu, jako např. o ƒ diskusních skupinách ƒ otázkách a odpovědích (FAQ, viz výše). Zde žák nalézá potřebné odkazy. Očekává je ve standardní bibliografické úpravě. Navigační mechanismy Zde žák nalezne podrobné informace o struktuře programu s odkazy na příslušné výukové jednotky (obsahové i řídicí a organizační). Obrazovka obsahuje ƒ obsah kursu ukazující konceptuální řešení kursu, často bývá víceúrovňový s postupným zobrazováním jednotlivých úrovní ƒ mapu kursu (hierarchický diagram) ƒ index pojmů a termínů, abecedně uspořádaný s možností rychlého vyhledávání (podle prvního písmene) ƒ vyhledávací sekci s linky do příslušných modulů. Poděkování a osvědčení Program by se měl s klientem formálně rozloučit, cílem je klienta si dále udržet. k získání osvědčení se doporučuje stále vyžívat klasické pošty, i když lze volit i řešení pomocí e-mailu. Klient však uvítá jak vlastnoruční podpis poskytovatele kursu, tak výpravnější zpracování osvědčení. Asi není povzbující, musí-li si osvědčení sám vytisknout. Údaje pro zpětnou vazbu Za ni jsme žákům vděčni. Nenecháváme ji až na konec kursu, jak by se z obrázku mohlo zdát, ale zkonstruujeme speciální obrazovku, která se bude hodnocením kursu zabývat a bude dostupná po celý kurs. Bude řešit zpětnou vazbu ve smyslu „Naleznete-li v programu nesrovnalost či chybu, dejte nám vědět.“ Samozřejmě e-tutor či autoři nevyskočí při každém e-mailu, ale budou očekávat postupný zápis do příslušného souboru systému. Další hodnocení má své místo na konci kursu. Hodnotí kurs z celkového pohledu. Je obvykle řešeno formulářem dotazníku. Otázky směřují na ƒ spokojenost celkovou i strukturovanou směrem k organizaci kursu ƒ dosažení očekávání vzhledem k subjektivním i daným cílům ƒ obtížnost kursu ƒ výuku (metody i formy) ƒ technické a materiální zajištění ƒ hodnocení podpory. Je dobrým zvykem účastníka kursu požádat o laskavost a ocenit jeho informace i ochotu je poskytnout. Cvičení 4. Určitě vzpomínáte na Kirkpatrickův systém hodnocení. Rozpoznáte, o jakých úrovních hodnocení jsme v předchozí sekci hovořili? Naši odpověď naleznete na konci lekce. 4.4 Struktura výukového modulu Zde opět využijeme prací R. Gagné a jeho 9 událostí výuky. Nyní je popíšeme z pohledu výukového programu. E-tutor musí být se správnou strukturou programu dobře seznámen. Musí vědět, co může, ve kterém okamžiku, od žáka očekávat.

4. VÝUKOVÝ PROGRAM

49

??? !!! Získej pozornost

Informuj o cílech

Na konci budete schopni …

Připomeň předchozí znalosti

Presentuj obsah

xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

Nech žáky pracovat

???

Poskytni zpětnou vazbu

Vyhodnoť naučení

Transfer

Obr. 6: postup výukového programu Při popisu struktury výukového modulu (kursu, lekce) nebudu rozlišovat, které výukové objekty budou v jednotlivých výukových modulech použity. Jako standardní je kombinace textu a grafiky. Rovněž se zde nezabýváme obsahem. Uspořádání modulu realizuje určitou strategii výuky, jak jsme ji diskutovali v předchozí lekci.

50

4. VÝUKOVÝ PROGRAM Výuková část programu (výukové moduly) bude mít následující strukturu v pojetí obrazovek:

Motivační obrazovka, pretest

Rozšiřující informace

Presentační obrazovka

Procvičovací obrazovka

Kontrolní otázky Poskytni zpevnění

Příklady aplikací Shrnutí

Testovací obrazovka

Obr.7: Obrazovky programu (scénář programu)

Motivační obrazovka Navozuje problém. Účelné se jeví motivovat žáka cílem a vymezením potřeby. Tu navodíme ukázkou problému, negativním příkladem či otázkou. Inspirující je uvedení protikladů, či porovnání dvou situací. v případě konstruktivistického přístupu program uvede i zdroje, s jejichž pomocí lze problém řešit Presentační obrazovka Realizuje předkládání učiva. Využíváme tabulku pojmů podle cílů. Využíváme rozmanité techniky, příkladem postupu podle programovaného učení je presentace malých kroků informací rychlostí, kterou si žák řídí sám. Jako doporučení zdůrazňuji ƒ vlastní řízení žákem, nejlépe technikou klikni a zobraz jak ukazuje obrázek 8:

4. VÝUKOVÝ PROGRAM

51 xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx

kliknutí ovládacího tlačítko má za následek zobrazení informace (textu, grafiky, …)

Obr. 8: Řízení předkládání informací ƒ řízení činností, tzn. žák musí být fyzicky aktivní (kliknutí myškou), aby pokračoval v učení ƒ nejefektivnějším způsobem předkládání informací je sekvence textových a grafických informací. Podobné zkušenosti nalezneme u Hortona, str. 202. Obrazovka doplňkových informací Tato obrazovka řeší rozvíjející informace. Vychází ze zásady „je nutno vědět – Je dobré vědět“. Doplňkové informace doporučuji realizovat na téže obrazovce pomocí skrytých objektů. o obrazovce hovoříme z metodického hlediska. Lze ji však i realizovat jako techniku řešení. Procvičování Obrazovka realizuje různé techniky procvičování či manipulace s naučenými informacemi. v každém případě musí donutit žáka k aktivní odpovědi. Předkládá mu cvičení, které řeší interaktivní formou od ƒ drilování ƒ manipulace (sestavování, přesouvání, přiřazování), kdy využíváme jednoduchých technik pro procvičování základních myšlenkových operací, po ƒ vyhledávání ƒ rozklad a sestavování ƒ porovnávání ƒ hodnocení. Zde využíváme větvení na paralelní větve programu a linkování na obvykle vzdálené zdroje. Zpevnění informace Je řešeno na principu kontrolní otázky. Podrobnosti o stavbě a druzích otázek naleznete např. u Kapounová, Pavlíček. Uvedu zde alespoň nejčastější typy otázek ƒ s alternativní (dichotomickou) odpovědí (správně/chybně) ƒ s vícenásobnou odpovědí (jeden výběr, více výběrů) ƒ vzájemné přiřazení (většinou s použitím techniky přenes a upusť) ƒ volby objektu (většinou kliknutím myškou) ƒ doplnění textem (otázka doplňovací).

52

4. VÝUKOVÝ PROGRAM Poslední typ otázky znamená poměrně komplikovaný algoritmus řešení správnosti. Zde nás zajímá tzv. formativní hodnocení, které má zpětnovazební charakter. Řeší situaci podle vývojového diagramu: učební jednotka, procvičení

otázka (úkol) a odpověď

ne je odpověď správná ?

ano zpevnění

Obr. 9: Zpětná vazba u kontrolní otázky Existuje několik řešení zpětné vazby. v programu doporučují návrat na příslušnou pasáž, kterou žák neabsolvoval s požadovaným výsledkem a pak ihned zpět na otázku. Ostatní přístupy, jako informace, o stránkách, kde nalezneme správný postup jsou také akceptovalné, ale pouze tehdy, zařídíme-li přímý link. Cílem výuky je žáka co nejefektivněji naučit. V případě kladné odpovědi žáka, je zapotření zpevnit správně osvojenou znalost či dovednost a to nejlépe pochvalou, uznáním, ale vždy ve formě připomenutí, zopakování správné odpovědi, ne obecným výrokem. Příklady a shrnutí Můžeme řešit na více obrazovkách jako ostatně všechny předchozí „obrazovky“. Příklady ilustrují i přináší přenos znalostí do jiného prostředí, tzv. transfer. Uvádí se, že čím abstraktnější je problém, tím konkrétnější příklady jsou zapotřebí. Nejlépe je využívat rozmanitých linků na příklady libovolné formy. Je však zapotřebí příklady komentovat, ve smyslu sdělení (Horton) ƒ co příklad ukazuje ƒ proč je důležitý ƒ jak je typický. Závěrečný test Vystupuje v sumativní úloze. testová obrazovka je zařazena obvykle na závěr několika učebních modulů, závěrečný test má komplexnější charakter. Závěrečný test nemá přímý zpětnovazební charakter, měří stupeň naučení, progres žáka. Měří úroveň dosažení stanovených cílů.

4. VÝUKOVÝ PROGRAM

53

Má výrazně hodnotící charakter. Jednotlivým otázkam je přířazeno skore. Obrazovka musí poskytnout žákům potřebné informace a pravidla, které musí žák vědět před započetím testu ƒ předmět testu, obsah testování, která lekce ƒ počet otázek a vymezený čas testu ƒ bodování a hodnocení (hodnoty, stupnice, kriteria úspěšnosti) ƒ okolí testu (započítává se do celkového hodnocení, bude známa analýza odpovědí, postup v případě neúspěchu). Testy a kontrolní otázky bývají kritickým místem každého výukového programu. Hlavními kriterií dobrého testu je jasnost a jednoznačnost. Dosáhnout toho znamená jasný algoritmus. Příklady Určitě jste se setkali s nejasně postavenými otázkami. Často se dostáváme do problůmů u slovíček při jazykové výuce, kdy požadavek jednoznačnosti mnohdy ani nelze realizovat. Je pak na autorovi, jakou si dá se správným řešením práci. Ukažme si příklad otázky na přiřazení:

Obr. 10: Otázka na přiřazení Cílem řešení otázky je přiřadit položky menu, jež jsou v levé části obrazovky k funkcím, které řeší. Popis funkcí je v pravé části obrazovky. Žák musí pomocí myšky přenést příslušné místo k odpovídající funkci. Řešením je zobrazení množiny na množinu. Tento typ otázky je velmi efektivní i efektní,

54

4. VÝUKOVÝ PROGRAM Cvičení 5. Sepište, co znamenají zkratky TBT, WBT a CBT, setkáte se s nimi v následující kapitolce, takže bude užitečné si je připomenout. Současně si vzpomeňte na rozdílnost těchto termínů. Výsledky naleznete v textu. Shrnutí V lekci jsme ukázali problematiku výukových programů. Počítačový výukový program (program WBT, CBT) je nositelem obsahu výuky i jejím dodavatelem. Realizuje proces učení elektronickými prostředky. v mnohém plní i řídicí roli učitele. Nejen předává informace, vytváří prostor k procvičování, ale i hodnotí. Výukový program je partnerem e-žáka. Spoluvytváří interakci obsah-žák. Historie výukových programů zasahuje do počátků minulého století. Na počátku sice nestála počítačová forma, ale naši předchůdci přicházeli s řešením, jež někdy označujeme TBT. Ve druhé polovině 20. století se objevují první počítačové programy pro výuku, k rozšíření začíná docházet, když se počítače dostanou na náš stůl (CBT) a když k nám vstoupil Internet (WBT). Vše se točí kolem obsahu výuky a strategií výuky, které jsme si popsali v minulé lekci. Uvedené přístupy se promítají do vlastních výukových programů. Nejprve jsme prodiskutovali výukové objekty, vyjmenovali jsme si je a zdůraznili pravidla pro jejich zobrazování na obrazovce. Dále jsme se zaměřili na strukturu výukových programů. Výchozím bodem nám přitom bylo naše systémové pojetí e-learningu a důležitost interakce žák-program a žák-tutor. Takto se program stává kritickým místem a e-tutor v našem pojetí musí být připraven mu pomáhat a řešit s ním vzniklé problémy. Popsali jsme strukturu program z pohledu výstavby celého kursu. Výukový program jsme representovali řadou obrazovek. Obrazovky jsme pojmenovali, vymezili jejich funkce a uvedli případná pravidla pro práci s nimi. Program jsme pojali ve smyslu Gagného událostí. Jeho přístup nám tak napomohl k jasnému definování struktury kursu. Popsali jsme současně stavbu vlastní výuky opět sekvencí obrazovek. Výuka v zásadě začíná motivační obrazovkou, pokračuje presentační obrazovkou, obrazovkou pro cvičení a končí hodnocením. Uvedli jsme však detailnější pojetí. Pojmy k zapamatování obsah výuky

proces výuky

TBT-Technology Based Training

CBT-Computert Based Training

WBT-Web Based Training

konzistence zobrazení

textová informace

obrazová informace

zvuková informace

interakce žák-program

zásady zobrazení

kontrolní otázka

Závěrečný úkol lekce Věnujme se v něm otázkám v úloze výukových objektů. v našem seznamu otázek jsme nezdůraznili otázky simulační. Jsou typem postupu, kdy otázka znamená řešení

4. VÝUKOVÝ PROGRAM

55

jisté události, obvykle procedurálního charakteru, tedy postupem krok za krokem. Dovede zkonstruovat takovou otázkou pro řešení následující situace. Váš pracovní dokument je označen prace.doc a umístěn v adresáři C:/dokument/prace. Vykonejte všechny potřebné úkony, které povedou k pokračování práce na tomto dokumentu. Sepište je do tabulky, viz následující příklad: Start programu Průzkumník

pravý klik tlačítka Start

vyhledání souboru prace.doc

v levém okně Průzkumníku vyhledání adresáře C:/dokument/prace

…

…

Zformulujte vše do písemné podoby, opět do stránky formátu A4 textu pořízeného textovým editorem Microsoft Word. a přineste jej do kursu. Určitě jste zjistili, že jste zkontruoli pracovní postup, který nebude již tak obtížné převést do podoby výukového programu. Literatura BEDNAŘÍKOVÁ, I. Vytváření studijních textů prodistanční vzdělávání. ANDRAGOGÉ. Centrum otevřeného distančního vzdělávání Univerzity Palackého v Olomouci. Olomouc 2001 CLARK, D. Instructional System Design. 2000. Dostupné z: http://www.nwlink.com/~donclark/hrd/ HORTON, W., K. Designing Web-Based Training. John Wiley & Sons 2000, ISBN 0-471-35614-X MERRILL, M. D. Instructional Strategies and Learning Styles: Which Takes Precedence? In: Issues In Instructional Design and Technology. Merrill Prentice Hall, 2002 SATRAPA, P. Web Design. Neokortex, 1997. ISBN 80-902230-1-X ŠTEFAN, R. Zvuk a počítače. Distanční výuková opora. Ostravská univerzita, 2002 Výsledky cvičení Cvičení 2: Uvedu dva zvukové soubory, jak jsou zakomponovány v systému Windows XP. Je to Highway Blues.wma a Scherzo.wma. Cvičení 4: Právě popsané hodnocení je na úrovni 1 Kirkpatrickova systému. Řeší zpětnou vazbu ve směru ke kursu. Hodnocení naučení (úroveň 2) řeší výukový program sám.

56

5. E-ŽÁK

5. E-ŽÁK Cíle Po prostudování lekce budete umět vysvětlit postavení e-žáka v systému e-learningu. Popíšete, které aspekty musíme vzít v úvahu, aby žák úspěšně absolvoval e-learningový způsob výuky. Vysvětlíte nové paradigma vzdělávání – orientace na žáka. Porovnáte je s klasickým přístupem výuky, kdy jejím středobodem je učitel. Popíšete charakteristiky žáka v e-learningu, co musí e-tutor vědět o e-žákovi. Vysvětlíte důležitost motivace pro e-learning. Vyjmenujete motivační charakteristiky a přiřadíte je ke komponentám e-learningu. Vysvětlíte existenci tzv. virtuální komunity a popíšete ji. Čas K prostudování lekce budete potřebovat asi 2 hodiny. Průvodce textem Rovněž žák (e-žák) má v e-learningu výjimečné postavení, ba přímo zásadní. Nakonec všechno je zde kvůli němu, viz vzdělávání orientované na žáka. Začneme netradičně a to tak, že si vyzkoušíme, zda bychom my sami byli vůbec schopni e-žáky se stát. Cílem našeho snažení je pochopení, že subjekt vzdělávání, e-žák, vystupuje v nové roli a jeho okolí mu musí být v jeho úsilí nápomocno. Co se týče terminologie, označení e-žák budeme používat pro zdůraznění odlišnosti vzdělávacího prostředí. Budeme rovněž používat pojem žák ve stejném smyslu, a to tehdy, budeme-li již předponou „e“ přesyceni. Podrobněji se s látkou můžete seznámit ve zdrojích, na něž odkazuji. Konkrétní postupy a příklady budeme ukazovat i procvičovat v živém kursu. Nicméně pro jeho zdárné absolvování je důležitá teoretická výbava. Ke studiu Vám přeji opět hodně zdaru a užitku Obsah lekce 1. Připravenost k e-learningu 2. Orientace na žáka 3. Charakteristiky e-žáka 4. Motivace 5. Virtuální komunita Klíčová slova Orientace na žáka, e-žák, neviditelnost, mobilní komunikace, sebemotivace, sebedisciplína, plánování času, spolupráce, objevování, průběžné řešení, motivace, technická podpora, jasné očekávání, virtuální třída, virtuální komunita 5.1 Připravenost k e-learningu Žák musí být k e-learningu připraven. Koncepce výuky se mění, žák se stává v e-learningu ústředním bodem. Žák musí plánovat a rozhodovat. Již nemusí jenom poslouchat. Požadavky, které jsou kladeny v e-learningu na žáka odpovídají prvkům systému e-learningu, jsou vyvolány odlišností práce, odlišností prostředí. Požadavky vyvolávají potřebu připravenosti. Rozdělíme je do těchto oblastí:

5. E-ŽÁK

57

ƒ technická připravenost, na žáka se kladou poměrně vysoké požadavky, týkající se jeho dovedností i znalostí práce s prostředky informačních a komunikačních technologií (ICT) ƒ připravenost v sociální oblasti, komunikace probíhá odlišným způsobem, na dálku, mění se její obsah i způsob, zmenšuje se úloha fyzického kontaktu ƒ připravenost individuální, znamená individualizaci myšlení, schopnosti samostatně si stanovit cíle, schopnosti sebemotivace, vysoký stupeň sebekázně. Příklad Uvedené požadavky na žáka v e-learningu je dobré transformovat do testových otázek a vytvořit pretest připravenosti k e-learningu. Ukázku vidíte v tabulce 1. Otázka

ano

ne

Jste schopni se sami sebe motivovat v procesu učení? Jste osoba se sebedisciplínou? Dovedete se přinutit k práci bez vnějších podnětů? Stavíte si vlastní cíle? Máte rádi hodnocení prostřednictvím testů? Vyhovuje vám při individuální komunikaci e-mail? Účastníte se ve třídě diskusí? Preferujete samostatné učení se? Dáváte přednost učení se se spolužáky? Učíte se od spolužáků sdílením jejich zkušeností? Máte rádi chat? Když jste na webu, využíváte linky k rozvíjení informací? Plánujete si čas k učení? Tab. 1: Test připravenosti k e-learningu Pokud převažují záporné odpovědi, musí potenciální e-žák na sobě pracovat v diskutovaném smyslu. Kladné odpovědi otázek představují žádoucí předpoklady e-learningu z pohledu připravenosti žáka. Cvičení 1. Určitě si rádi vyzkoušíte svoji připravenost k e-learningu. Prosím, udělejte to. Vyplněnou tabulku přineste na živý kurs. Budeme s ní dále pracovat (viz následující cvičení). Cvičení 2. Určitě Vás napadá řada dalších otázek. Sepište je do obdobné tabulky. v kursu je sestavíme dohromady a pokusíme se vytvořit užitečný soubor otázek, který nám napomůže při zahajování e-learningových kursů. Žák musí vědět co ho čeká.

58

5. E-ŽÁK 5.2 Orientace na žáka Zmiňujeme stále prostředí orientované na žáka. Obrázek 1 nám jej komplexně popíše, ukáže, jaké prvky v systému vzdělávání žáka čekají.

Obr. 1: Prostředí orientované na žáka (zdroj: www.InternetTime.com) Popíšeme podrobněji, co zobrazené prvky vyjadřují ƒ knihovna, v online pojetí, virtuální knihovna. Standardní pojetí knihovny plné knih a jiných fyzických dokumentů je rozšířeno na mnohé jiné zdroje informací jako jsou elektronické knihy, dokumenty, textové soubory, fotografie, grafické obrázky, presentace, videoklipy, zvukové soubory ƒ Web, informační zdroje. Ty jsou značně neuspořádáné. i když použijeme vyhledávací mechanismy, je velmi náročné vybrat to, co potřebujeme. Avšak web znamená svobodu a rovnost přístupu k informacím ƒ e-konference. Můžeme se jich účastnit z domova, či aniž opustíme své místo v práci či ve škole. Znamenají velký komfort a rozšíření přístupu k zajímavým oblastem a komunitám ƒ tutor, to jsme my. i nás si žák může zvolit. Tutor znamená oporu e-žáka ƒ mobilní učení. Skutečně, žák není vázán na místo, může se učit i na cestách, v dopravních prostředcích, všude tam, kde má přístup k Internetu, a to dnes znamená prakticky všude ƒ online výuka, e-learning v online formě ƒ výukový portál. Bývá vstupní branou do výukového prostředí ƒ škola ve virtuálním pojetí. Přes školní portál se dostaneme ke všem jejím funkcím, zapíšeme se do ročníku, třídy, komunikujeme s ředitelem, platíme atp. Hovoříme o školním virtuálním informačním systému ƒ třída, opět virtuální. Znamená již bližší okolí, počáteční i koncový bod výuky, hodnocení, srovnávání, spolupráci ƒ spolužáci, komunita. Mnohdy se ani osobně neznají. Samozřejmě se znají prostřednictvím e-mailů, společného řešení úloh, otázek a odpovědí, diskusí a rozhovorů (viz druhá část kursu) ƒ intranet znamená principy Internetu v prostředí školy či podniku. Obvykle vytváří uzavřené studijní prostředí

5. E-ŽÁK ƒ kursy. Ty může žák navštívit opět kdekoli. Většinou je musí zaplatit. Kromě škol jsou poskytovateli online kursů obvykle komerční poskytovatelé online vzdělávání se svými výukovými portály ƒ mentorování znamená osobní vedení a pomoc zkušené osoby v rozvoji žáka. s mentorem se obvykle setkáme v pracovním výcviku nebo to může být nás školitel napíklad v doktorandském studiu. Označujeme jej i jako telementorování ƒ chat je poslední v našem obrázku. Asi všichni žáci jej znají z dnešního Internetu, prostě pojďte si pokecat. Zatím jsme neuvedli další zdroje informací, například tzv. muzea, cesty s průvodcem, návštěvy prostřednictvím videokamer atd. Množina výukových zdrojů se stále rozšiřuje tak, jak se rozšiřují technické možnosti a invence autorů. Cvičení 3. Opravdu existují virtuální muzea či online galerie. Pokuste se nějaké vyhledat. Jako příklad uvádím Virtuální počítačové museum, The Virtual Museum of Computing, které je dostupné na http://vmoc.museophile.com a kde naleznete vše. A nemyslíte, že klasické sbírky ve třídě a škole mohou nabýt této formy? 5.3 Charakteristiky e-žáka Je e-žák stejný, či je odlišný od žáka, jak ho známe ze školní třídy. Asi stejný. Ale problém je, že je neviditelný, známe jej pouze z jeho písemného projevu. Navíc je nepředstavitelně mobilní ve smyslu komunikace. Minimálně má k dispozici ƒ mobil ƒ e-mail ƒ nekonečné informační zdroje prostřednictvím Internetu. Nicméně, alespoň jej ve virtuální třídě či doma nevidíme. Faktem je, že mnohem více deprimující to má učitel ve třídě počítačové učebny. Žák je tam schován za obrazovkou a s největší pravděpodobností brouzdá na Internetu. Příklad Jako příklad uvedu nové zvyky, podle nichž rozeznáme e-žáka. Tak je na sobě vypozoroval E. Massie a uvedl ve své výpovědi (viz Cross): 4. Brouzdání, surfování. Ne z důvodu zájmu či výuky, nýbrž z důvodu nezájmu. E-žák brouzdá, když ho výuka nebaví. 5. E-žák řeší tři úlohy najednou! Na jednom počítači sleduje svého online učitele, současně vyřizuje poštu a diskutuje se svou skupinou, pátrá s čím ještě učitel příjde. Někdy k tomu přidá svačinu a třeba tisk seminární práci. v ICT tomu říkáme multitasking, provádění více úloh najednou. 6. E-žák kopíruje a vkládá (copy and paste) a značně rychle. Takže decimuje svého tutora rychlostí dodávky úkolů, které on sám pracně vymýšlel. 7. A tak dále Již v úvodním testu jsme uvedli některé vlastnosti, jimiž žák v e-learningu musí disponovat, aby byl úspěšný. Zopakujme si je a doplňme je dalšími: ƒ sebemotivace. Motivačním faktorům v e-learningu se budeme věnovat v další kapitole, e-learning vyžaduje žáka, jenž je schopen z velké části motivovat se sám

59

60

5. E-ŽÁK ƒ sebedisciplína. Škola již nevyvíjí tlak na docházku. v e-learningu musí žák spustit výukový program či komunikaci sám ƒ samostatnost, žák je schopen poradit si sám, setká-li se s problémem. Přirozeně ne vždy, mnohdy to znamená i zbytečnou ztrátu času ƒ schopnost plánování času. Souvisí se sebedisciplínou. Nakládání s časem je předmětem kursů označených Time management, i to dokládá důležitost plánování času. i když e-learning bývá charakterizován i jako „učení kdykoli“, termíny v něm hrají ještě důležitější úlohu, než v klasické výuce. Vzhledem ke komunikačnímu prvku je na nás mnohdy odkázáno více lidí s jejich termíny ƒ schopnosti spolupráce. Internet paradoxně přináší větší prostor pro spolupráci, než tomu je v klasické třídě. Od žáka se očekává, že bude proaktivní, mnozí žáci vzdálenou formu spolupráce preferují ƒ objevitelství. Internet vytváří prostředí pro objevování. Vedené objevování znamená jednu z nejúčinějších metod učení (Merrill) ƒ průběžné řešení úkolů. Úkoly napomáhají v interakci s vaší skupinou a v reflektování kursových materiálů. Cvičení 4. s objevitelstvím jste se již v našem textu setkali. Uveďte při jaké příležitosti. Odpověď k tomuto úkolu naleznete na konci lekci. 5.4 Motivace Motivace je jednou z kategorií, které významně ovlivňují výkon. Motivace vyjadřuje přání či touhu člověka dosáhout cíle nebo vykonat nějakou úlohu. Motivace má tak své stálé a podstatné místo ve výukovém programu. Motivace a technická podpora jsou dva faktory, které rozhodují o úspěchu e-learningu nejen v podnikovém vzdělávání. Posun a eventuálně přechod k e-learningové formě vzdělávání může skutečně ztroskotat na ƒ strachu z neznámého. Člověk je postaletí přivyklý na výuku ve třídě s učitelem. Je to pro něj známé prostředí, zná možná úskalí, umí v něm existovat. a e-learning znamená něco zcela jiného ƒ technických problémech. Nedostatečná úroveň zvládnutí technických prostředků (hardware i software) je negativním faktorem v e-learningu ƒ nedostatku sociální interakce, resp. na jejich nejasných pravidlech. Zároveň se dočteme, že e-lerningová výuka má nižší skore co se týče uspokojení žáků a vyšší odpad než standardní výuka (Horton). Je tedy zapotřebí využívat efektivních motivačních technik. Shrňme nejprve motivační charakteristiky, jak je uvádí ve svém průzkumu Bonk. Současně jim přisuzuje pořadí důležitosti. První čtyři označuje jako vysoce důležité ƒ relevantní a smysluplný obsah výuky včetně výukových materiálů ƒ včasná a odpovídající zpětná vazba ƒ výukové aktivity zaměřené na cíl a orientované na produkt ƒ osobnostní růst. Na střední úrovni důležitosti následují ƒ flexibilita učebních činností ƒ interaktivita a možnosti spolupráce ƒ různorodost činností a jejich originálnost

5. E-ŽÁK ƒ diskuse více účastníků ƒ podporující komunita spolužáků. Nejmenší význam podle jeho výzkumu mají ƒ pracovní podněty (plat, odměny) ƒ pocity sounáležitosti k pracovišti či škole ƒ napětí, tlaky a jiné negativní tendence. V průzkumu respondenti rovněž vybrali motivační techniky, které označili jako vysoce užitečné a poutavé ƒ orientace výuky na konkrétní pracovní či reálný problém, s nímž se žáci setkávají ƒ brainstorming a sdílení idejí a nápadů, znamená to „výrobu“ nápadů a řešení. Dalšími motivačními technikami jsou ƒ týmové projekty, podporují soutěživost ƒ mentorování, mentor osobně motivuje ƒ diskuse, přináší vzájemnou motivaci ƒ online symposia a panely expertů, přichází s nápady a pohledy, které publikum motivují ƒ hraní rolí s prvky kreativních přístupů ƒ online kritiky, přichází s negativní i positivní motivací ƒ vystavení, presentace produktů studentů ƒ aktivity na prolomení „ledů“ (tzv. icebreakers), takto se označují techniky iniciace výuky. V každém případě víme kam tyto aktivity ve výukovém programu zařadit. Cvičení 5. Popište místo ve výukovém programu, kam motivační modul s motivačními technikami zařadíte. Strukturu výukového programu jsme probírali v předchozí lekci, takže tam naleznete naší odpověď. Horton vyjmenovává následující motivační techniky Nastavení jasného očekávání ƒ na samém počátku kursu je třeba žákům říci co se od nich očekává (jaké činnosti, které úkoly, s kým budou komunikovat) ƒ tutor by měl zjistit (vstupní dotazník), co žáci sami od kursu očekávají a porovnat, jak cíle kursu korespondují s cíli, které si žáci stanovili. Vyžádání souhlasu s kursem ƒ chtějme od žáků souhlas s tím, že řádně ukončí kurs ƒ vyžadujme od nich positivní přístup, požádejme je, ať odhodí strach a nedůvěru ƒ požádejme je o zodpovědnost. Zodpovězení důležitých otázek ƒ vysvětleme žákům výhody e-learningu, musíme takto nahradit nedostatek jejich osobní zkušenosti ƒ seznamme žáky s materiály (courseware). které budou v kursu mít ƒ dávejme žákům v kursu úkoly, které budou pro ně mít reálný význam a hodnotu, budou je moci využít.

61

62

5. E-ŽÁK Prvky kursu vytvářející zájem ƒ ƒ ƒ ƒ

dodejme na začátek prvky, které vyvolají zájem žáků (otázky, obrázky) kurs musí mít co nejvyšší kvalitu uplatnění prvků počítačových her ve výukových strategiích kurs je užitečné aktualizovat, doplňovat, modernizovat. To vše musíme dát žákům na vědomí, ať ví, že s kurs je živý objekt ƒ data a příklady z reálného světa positivně motivují. Tlak na žáky ƒ sestavme rozvrh, plán, aby kdykoli neznamenalo kdykoli v budoucnosti. Stanovme termíny ƒ zvyšujme frekvenci komunikace, odevzdávání úkolů ƒ chtějme po nich pravidelné příspěvky ƒ tutor musí žáky povzbuzovat a připomínat se jim Zpětná vazba ƒ ƒ ƒ ƒ

má povzbuzovat, dodejme jí naše nadšení pro e-learning pochvalme žáky veřejně, kritiku ale směřujme konkrétně sdílejme povedené práce a úspěchy s ostatními se zpětnou vazbou neotálejme.

Příklad Již jsme uvedli soubor vstupních her, který slouží k motivaci online žáků. Viz například Games Trainers Play, Virtually. Dokument je dostupný z www.centra.com. Hry jsou určeny pomoci studentům proniknout do virtuálního světa. Jsou rozděleny do kategorii ƒ lámaní ledů, navozují připravenost k interakcím a interaktivnímu pojetí výuky ƒ mechanismy objevování, slouží dospělým žákům k návodům, jak se učit bez učitele ƒ jak zlepšit zapamatování, uvádí techniky, které žáky nutí vzpomenout a použít naučené. Určitě zde naleznete zajímavé návody. Cvičení 6. Vytvořte si tzv. motivační tabulku, v níž řádky budou tvořeny motivačními technikami a sloupce charakteristikami. Bude se vám hodit nejen k zopakování a ujasnění probraných pojmů, ale i k závěrečnímu úkolu. 5.5 Virtuální komunita Virtuální komunita znamená společenství pro žáka a partnerství pro tutora. Virtuálni komunita je vytvářena ƒ organizačně, záměrně, například virtuální třída, studijní ročník ƒ neformálně, tématem společného zájmu. Virtuální komunita má svůj vlastní život, může mít své vůdce i masu. Určitě stojí za sociologické zkoumání. Příklad Jako příklad samovolně vzniklé a samoorganizující se komunity www.ceskehory.cz a její pokoje Brloh či u krbu ve Virtuální chatě.

uvedu:

5. E-ŽÁK Nás zajímá virtuální třída, komunita vytvářena záměrně, sdílející zájem o studium daného předmětu, komunita, od níž je očekávána vnitřní spolupráce. Virtuální komunita má podobné charakteristiky jako e-žák ƒ je neviditelná, její rysy lze pouze odhadovat na základě písemné komunikace a úrovně spolupráce ƒ disponuje nekonečnými komunikačními možnostmi ƒ její členové preferují komunikaci mezi sebou, tutor je většinou mimo zřetel jejího zájmu. Pro online výuku ve virtuální třídě autoři doporučují podobné modely jako ve standardní třídě ƒ malý počet e-žáků (do 15) ƒ pořádání přípravných online aktivit před kursem ƒ včasné publikování pravidel komunikace. Tutor musí komunikaci monitorovat a pokud možno moderovat v diskusní skupině. Je nutné nastavit společný cíl a zdůraznit, že i ve virtuálním světě ho lze dosáhnout společnou prací. Cvičení 7. Komunikaci v e-learningu se budeme zabývat ve druhé části kursu. Ale určitě dokážete vyjmenovat některé komunikační nástroje již teď. Odpověď naleznete na konci lekce. Shrnutí Poslední lekce se zaměřila na žáka a jeho místo v systému e-learningu. Ukázali jsme si, že je nutné zajistit a realizovat faktory úspěchu e-learningu. Mezi ně patří připravenost žáka k tomuto způsobu studia. Připravenost jsme si rozdělili do kategorií: technické, komunikační a individuální. Na příkladě jsme si ukázali, jak by mohl vypadat test připravenosti a doporučili jsme si jeho používání jako pretestu. Podrobněji jsme prodiskutovali nové paradigma vzdělávání, výuku orientovanou na žáka. Ukázali jsme s jakými elementy se žák setkává. Vykreslili jsme žáka pomocí vlastností, podle nichž jej rozpoznáme. Základem je komunikační mobilita a přístup k informacím. Aby byl žák v e-learningu úspěšný, musí disponovat mnoha vlastnostmi, jejichž důležitost nebyla v řízené výuce tak zřetelná. Patří mezi ně schopnosti sebemotivace, samostatnost, sebedisciplína, schopnost plánovat a řídit si svůj čas, průběžně řešit úkoly.. Dále jsme si uvedli schopnosti spolupráce, objevitelského přístupu k řešení úkolů. Technické zajištění a motivace se uvádí jako dvě kritická místa e-learningu. Motivaci řeší žák sám, výukový program, online učitel, resp. e-tutor. Vyjmenovali jsme motivační charakteristiky, kde jsme na základě průzkumů uvedli obsah, cíle a zpětnou vazbu. Uvedli jsme i řadu motivačních technik, které napomáhají dosáhnout potřebné úrovně motivace. Jako dvě, žáky vyžadované, si připomeňme brainstorming, tedy veletrh nápadů, a motivaci příkladem, poukázaním a reálný problém. E-žák je součástí virtuální komunity. E-tutor musí jeho sociální potřebu pochopit a naučít se ji využívat.

63

64

5. E-ŽÁK Pojmy k zapamatování orientace na žáka

připravenost k e-learningu

výukový portál

virtuální třída

mentorování

motivační charakteristiky

motivační techniky

virtuální komunita

Závěrečný úkol Motivaci žáků k e-learningu jsme uvedli jako jeden z předpokladů úspěšnosti. Rozlišili jsme motivační charakteristiky. Dotvořte následující tabulku a vyplňte ji. Vymezíte takto, které techniky nejlépe vytváří příslušné motivační charakteristiky. Uveďte příklady!!! Jako techniky vybereme ty,Určitě se Vám stane užitečnou pomůckou pro Vaše praktické působení. Motivační charakteristiky Motivační techniky

obsah výuky

brainstorming orientace na problém

zpětná vazba

cíl výuky

růst osobnosti

(1,3) (2,1)

… Tab. 1: Motivační tabulka (1,3): Cíl výuky můžeme vymezit v online výuce jako předmět diskuse v diskusní skupině. Cíle popíšeme jako vstupní parametr diskuse a po žácích budeme chtít, aby formulovali své konkrétní představy. Cíl 1: vyjmenovat nepravidelná anglická slůvka s prvním písmenem F. Pokyn k žákům směřuje k jejich nalezení a příkladům použití ve větě. Příklady se nám mohou stát materiálem pro vlastní výuku, kterou tímto způsobem modifikujeme. Předpokladem, je že to náš program umí (jsou takové) nebo, že výuka probíhá online, což je u jazyků vítaným jevem. (2, 1): Obsah výuky se např. týká problematiky konstrukce výukových testů. Jako motivační techniku bychom zvolili příklad testů v autoškole a diskutovali bychom jediný typ otázky, který se tam vyskytuje. Dále bychom žákům ukázali na jiném typu otázky, jak by mohla existující otázka v novém pojetí vypadat. Tím navodíme zájem o obsah zpočátku poměrně nezáživného tématu. Atd. v každém řádku musí být vyplněna alespoň jedna buňka. To znamená, že za tabulkou následuje alespoň 10 příkladů (maximálně však 40). Úkol je současně posledním úkolem prvního díle textu pro e-tutory. Proto je poněkud rozsáhlejší, ale věříme, že se s ním úspěšně vyrovnáte, a jeho řešení nám všem přinese značný užitek Vyberte si z výše uvedeného 10 technik, tzn. tabulka bude mít 12 řádků. Označení odkazů na existenci vazby a její popis uveďte v maticové syntaxi tedy (řádek, sloupec) tak, jsk vidíte na příkladě. Zvolte formát A4 naležato (landscape), textu pořízeného textovým editorem Microsoft Word. a přineste je na kurs. Tam vaše výsledky prodiskutujeme a shrneme.

5. E-ŽÁK Literatura BONK, C. J. Online Training in an Online Word. Jones International University, leden 2002. Dostupné z: http://www.jonesknowledge.com MASSIE, E: New Habits on an eLearner. Internet Time. 2001. Dostupné z: http:// InternetTime\Research on Learning and Performance.htm HORTON, W., K. Designing Web-Based Training. John Wiley & Sons 2000, ISBN 0-471-35614-X MERRILL, M. D. Instructional Strategies and Learning Styles: Which Takes Precedence? In: Issues In Instructional Design and Technology. Merrill Prentice Hall, 2002 OnLine zdroje www.centra.com www.internettime.com www.vnulearning.com Výsledky cvičení Cvičení 4: Ano, objevitelství je vymezeno jako jeden ze stylů učení nebo architektur (viz Merrill). Je jednou z metod kontruktivistického přístupu k učení. Cvičení 7: Určitě Vám přišla na mysl diskusní skupina, rozhovor, nástěnka, elektronická konference a přirozeně e-mail. Podrobně si probereme jejich používání v e-learningu ve druhé části našeho kursu.

65

66

SLOVNÍČEK POJMŮ A ZKRATEK

SLOVNÍČEK POJMŮ A ZKRATEK Vymezení: slovníček shrnuje nejvíce užívané pojmy, výrazy a zkratky užívané ve spojitosti s e-learningem. Třídění jsme zvolili podle anglické terminologie termínů, resp. zkratek, ve spojitosti se zvyklostí jejich užívání. 24/7 - 24 hodin / 7 dnů v týdnu označení pro dostupnost technické podpory či jiné služby. 508, Section 508 - Sekce 508 US standardu dostupnosti, http://www.section508.gov. Sekce 508 Rehabilitation Act z 1998 vyžaduje, aby technologie federálních agend, včetně e-learningu, byly dostupné lidmi invalidními. A adaptive programmes - adaptivní programy - průchod výukovou jednotkou je odvislý od odpovědí žáka. Cesta programem se přizpůsobuje žákovi ADDIE (Analysis-Design-Devolopment-Implementation-Evaluation) - systémový návrh kursů. Označuje se i jako model ISD, Instructional System Design ADL (Advanced Distributed Learning Initiative, http://www.adlnet.org/) - iniciativa the Defense Dept. and White House. Vytváří standardy pro sdílitelné moduly. SCORM (viz níže). Směřuje k interoperabilitě courseware. AICC (Aviation Industry Computer-Based Training Committee, http://www.aicc.org/ - jedna z prvních standardizačních skupin e-learningu. Její význam přesahuje letectví. animation - animace - sekvence grafických objektů, vytvářející představu pohybu a takto simulující objekty eálného světa. Součást skupiny objektů multimedií. Vytváří se pomocí animačních programů. Příslušný soubor obvykle rozeznáme pomocí přípony .avi. Artificial Intelligence (AI) - umělá inteligence - vědní oblast řešící problematiku expertních systémů orientovaných na vyhledávání informací. assessment, hodnocení - proces hodnocení dovedností a znalostí žáků. ARCS - Kellerova (J.M. Keller) teorie motivace – Attention (pozornost) – Relevance (význam) – Confidence (jistota) – Satisfaction (uspokojení). ASP (Application Service Provider) - dodavatel a provozovatel rozmanitých softwarových aplikací a tedy i služeb e-learningu (host service) ASTD (American Society for Training and Development) - Americká společnost pro trénink a vývoj - nezávislý vývojář, dodavatel metodik. asynchronous learning - asynchronní výuka - ekvivalent off-line výuky, student není v přímém spojení ve stejném čase se spolužáky či instruktorem. Takové spojení bývá uskutečňováno se zpožděním, např. e-mailem. audioconferencing – audiokonference - hlasové spojení více než dvou stran telefonickou cestou. authoring tool - autorský nástroj, prostředek - autorský softwarový nástroj pro vývoj počítačové výuky. Tedy počítačový program, umožňující efektivní vývoj i dodání kursů.

SLOVNÍČEK POJMŮ A ZKRATEK B bandwidth - šířka přenosového pásma - kapacita komunikačního informačního kanálu. Přímo ovlivňuje rychlost přenosu po mezi klientskou stanicí a Internetem benchmarking - porovnání se s těmi, kde to dělají lépe - srovnání procesu v organizaci s procesem v organizaci, kde dosahují lepších výsledků. blended learning - kombinovaná výuka - kombinovaná výuka: standardní výuka + e-learning v navzájem propojené formě browser - prohlížeč počítačový program, který umožňuje přistupovat k informacím na Internetu. Příklady jsou Internet Explorer a Netscape Navigator bulletin board – nástěnka – metoda výuky, kdy žáci musí zasílat úkoly (vyvěsit úkoly) do vymezeného prostoru takto označeného. Ty jsou přístupné všem C chat – rozhovor - způsob textově orientované synchronní komunikace mezi několika účastníky online služby. Označení pro příslušný softwarový nástroj či funkci. collaborative learning - učení založené na spolupráci - metody učení spjaté s e-learningem. Spolupráce studentů navzájem a studentů s učiteli je uskutečňována pomocí komunikačních prostředků jako je e-mail či chat. Studenti i učitelé jsou ve vzájemně oddělených lokalitách. collaborative tool – SW pro spolupráci – komunikační software, e-mail, chat, diskusní skupina atd. Computer Based Training (CBT) - počítačem podporovaná výuka - způsob výuky prostřednictvím počítačů. Označení pro výukový software. Označení pro kursy takové výuky. Probíhá na počítačích, není podstatné, zda zapojených v sítích. Nejčastější způsob dodání je na CD-ROM či disketě. competency roadmap – individuální plán školení - založený na požadavcích zaměstnavatele, karieře, osobnostních cílech. Jako nástroj, součást LMS, nebo přístupný přes LMS. Content Management System (CMS) – systémy pro uchovávání rozsáhlých dat multimediálního charakteru a pro práci s nimi. Používají se pro vytváření informačních portálů a jako základ pro znalostní management (Knowledge Management). criterion-reference test – test založený na kriterii – test, který měří dosažení jednoho cíle, vymezeného kriteriem D discussion forum – diskusní forum – prostředek komunikace prostřednictvím Internetu. Účastníci diskuse na zvolené téma (thread) zasílají dotazy a reagují na ně odpověďmi. distance education - distanční vzdělávání - způsob vzdělávání, kdy žáci a učitelé jsou vzájemně odděleni v místě, popřípadě i v čase (asynchronní vs synchronní vzdělávání). Výuka je uskutečňována rozmanitými prostředky, od standardní korespondence po Internet.

67

68

SLOVNÍČEK POJMŮ A ZKRATEK E e-commerce - elektronické obchodování – realizace obchodních procesů elektronickými prostředky, především Internetem e-content - elektronický výukový obsah - obsah výuky směrem k jeho realizaci novými pedagogickými a technologickými metodami. Obvykle intelektuální vlastnictví autorů. e-course - kurs v pojetí e-learningu - analogie standardního kursu v pojetí e-learningu. e-education - elektronické vzdělávání - označení celé oblasti vzdělávání elektronickými prostředky. e-government - elektronická státní správa - organizování fungování státní správy elektronickými prostředky. Příkladem může být podávání daňového přiznání přes Internet. e-health – elektronizované zdravotnictví - organizování fungování komunikace ve zdravotnictví elektronickými prostředky. e-learner - žák e-learningu - užívá se pro zdůraznění specifiky žáka v procesu e-learningu. e-learning - elektronické učení a výuka - serie procesů, spojených s procesy učení a jejich řízeni (vyučování), realizovaných elektronickými prostředky. E-learning Action Plan – akční plán e-learningu - doplňuje eEurope 2002 Action Plan. Přijala jej Komise po Stockholmském sumitu. Jeho cílem je povýšit kooperaci mezi EU, členskými státy a vzděláváním, školením a průmyslem kombinovat celoživotní vzdělávání, modernizaci našeho vzdělávacího a školicího systému a nových informačních a komunikačních technologií k maximálnímu užitku. eLearning Action Plan doplňuje eEurope 2002 a je klíčovým elementem v evropské strategii zaměstnanosti a strategii nového Evropského trhu práce. e-store - e-obchod - označení pro systém plateb za učení, poštovné apod. Součást LMS. ERP (Enterprise Resource Planning) – plánování podnikových zdrojů - softwarové zajištění řízení podnikových procesů. Např. řízení výroby, plánování, řízení lidských zdrojů. Nejznámějším systémem u nás je asi SAP. EPSS (Electronic Performance Support System) - elektronický systém podpory pracovního výkonu - systém informační podpory. Obvykle softwarová aplikace, která poskytuje podporu a pomoc při provozu jiné aplikace (helpy) evaluation - evaluace, vyhodnocení - libovolná systematická metoda pro sběr informací a jejich vyhodnocení ve smyslu dosažení výsledků.. Např. pro zhodnocení efektivnosti výukového procesu., zhodnocení výsledků školení F face-to-face learning (F2F) - výuka tváří v tvář - označení pro standardní pojetí výuky (výuky ve třídě) feedback – zpětná vazba – obvykle informace o správnosti odpovědi na otázku formative evaluation – formativní hodnocení – hodnocení, jehož prostředkem je zpětná vazba a výsledkem eventuální korekce nebo potvrzení správnosti

SLOVNÍČEK POJMŮ A ZKRATEK

69

G goal – cíl – ve smyslu hlavní cíl H hypertext - hypertext - označení systému, jenž zajišťuje automatické propojení objektů. Obvykle jde o propojení textových informací. Po předdefinované akci nad jednou z nich (obvykle kliknutí myší) dojde k přesunu na propojený (prolinkovaný) objekt (textový dokument) HTML (Hypertext Markup Language) - značkový hypertextový jazyk – programovací jazyk zejména pro Internetovské aplikace I ICT (Information and Communication Technology) - informační a komunikační technologie - obecné vymezení průmyslu uvedených technologií. Nadřazený pojem pojmu IT Instructional Analysis – postup, který zjišťuje a vymezuje znalosti a dovednosti, nutné pro dosažení cílů výuky. Instructional Design (ID) - návrh výuky, kursu - proces navrhování výukové jednotky, třeba kursu. Je jistým způsobem definovaný, začíná obvykle definováním cílů (např. dle taxonomie B. Blooma) a končí vyhodnocením toho, zda kurs učí. Konkrétními modely pak jsou např. ISD, nebo taky ADDIE. Např. K.L.Myers (Educational Technology, 1999): ID je použití vyzkoušených a otestovaných strategií učení k návrhu učebních aktivit k osvojení znalostí a dovedností. instructional strategy – strategie výuky. Postup výuky jako sekvence výukových událostí (aktivit). IEEE (Institute of Electrical and Electronics Engineers') - institut má Learning Technology Standards Committee P1484.12, která se zabývá vývojem jednoduchého standardu pro výuku. Komisi vede Wayne Hodgins ([email protected]), ředitel výukových strategií fy Autodesk Inc. Instructor Led Training (ILT) - výuka vedená učitelem - označení pro klasické vedení výuky ve třídě. IMS (IMS Global Learning Consortium Inc., http://www.imsglobal.org/) – mezinárodní konsorcium více než 300 vzdělávacích institucí, obchodních a vládních agentur, které se sdružily za účelem prací na standardech v e-learningu. Výsledkem je soubor technických specifikací o používání výukových materiálů a jejich dodávání prostřednictvím Internetu. interactivity – interaktivita - vzájemné působení. v pojetí e-learningu hovoříme nejčastěji o interaktivním prostředí aplikací. ISD (Instructional System Design) - systémový návrh kursů - model ID. Proces zahrnuje Analysis-Design-Devolopment-Implementation-Evaluation. Označuje se proto jako model ADDIE. J just-in-time training - učení, výcvik, tzv. performance support, čili helpy.

v momentě potřeby - příkladem je

70

SLOVNÍČEK POJMŮ A ZKRATEK K killer application - kritická softwarová aplikace - obvykle při jejím běhu dochází k maximálnímu využití systémových prostředků. knowledge management (KM) - řízení znalostí - proces sběru a organizování firemních znalostí, procedur, informací, jakož i zkušeností, obchodních případů apod. Současně označení pro příslušný programový systém. knowledge society - znalostní společnost- označení pro určitý stupeň rozvoje společnosti. Analogie pojmu průmyslová společnost (industrial society). L learning by doing - učení vlastní činností - vyjádření způsobu učení založeném na aktivitě žáka. learning centered instruction - výuka orientovaná na žáka - předávání učiva žákům v malých kouscích – žáci si tyto kousky sami sestavují a uspořádavají tak, aby odpovídaly jejich dosavadním zkušenostem a specifickým potřebám. learning organization - učící se organizace - termín pro podniky a společnosti, v nichž je výuka pacovníků jedním ze strategických postředků pro dosažení cílů. learning style - styl učení - sluchový, vizuální, kinestetický (motorický). Styly udávají převládající zapojení smyslů při učení. LCMS (Learning Content Management System) - řídicí systém obsahu výuky LCMS je víceuživatelské prostředí, v němž vývojáři výuky vytvářejí, uchovávají, opakovaně používají, ovládají a dodávají digitalizovaný obsah výuky z centrální databáze výukových objektů (central object repository). learning object (LO) - výukový objekt - malá část učiva (článek učiva), specifikovaná trojicí (cíl výkonu, aktivita žáka, vyhodnocení). Učební jednotka, sloužicí jako základní stavební prvek k výstavbě lekce, jednotky či kursu, nebo sloužící k osvojení malého množství učiva. Lze si jej představit jako minikurs. LMS (Learning Management System) - řídicí výukový systém - softwarový systém, řešící administrativu a organizaci výuky v rámci e-learningu. LOM (Learning Object Metadata) - metadata pro popis výukového objektu – standard e-learningu. Souvisí s činností Learning Technology Standards Committee P1484.12 learning portal - výukový portál - vstup do webovských stránek výukového systému poskytovatele e-learningu. learning standard - standard výuky - výukové standardy se týkají specifikace profilů žáků, propojování kursů, a learning object metadata, viz IEEE . link - link, propojení - link říká prohlížeči (browseru), který jiný dokument se stane předmětem zobrazení. M media – prvek textu, grafiky, zvuku, videa mentoring – mentorování - proces, jehož prostřednictvím lze zajistit rozvoj kariery zvyšováním kvalifikace. Méně zkušený pracovník je veden zkušenějším pracovníkem. Mentorování se může realizovat formální cestou, ale i neformálně.

SLOVNÍČEK POJMŮ A ZKRATEK metadata - tagy k výukovým objektům (LO), vysvětlující, co je uvnitř objektu: obsah, cíle, autor, jazyk, verze, datum, úroveň, hodnocení atd. Metadata popisují charakteristiky o objektech obsahu učení. Řídí vyhledávání, management a linkování jednotek obsahu. Metadata umožňují žákům, autorům a dalším nalézat, znovuzískávat a spojovat výukové objekty k opětovnému použití (RLO). modul – nezávislá část výukového procesu, definovaná pricesem, vstupy a výstupy N netiquette - netiketa, online chování - pravidla pro chování účastníků na síti. Net Society – síťová společnost - filosofický termín pro určitý stupeň rozvoje společnosti, přichází s ním španělský sociolog Manuel Castells. O online community - online komunita - prostor na Internetu pro společenství lidí podobných zájmů a potřeb. online learning - výuka online - ekvivalent WBT, synchronní výuky. Počítač žáka je zapojen v síti. P page turner - obraceč stránek - označení (jemně hanlivé) pro e-learningový kurs, který je tvořen pouze textem, většinou značně rozsáhlým, jenž neobsahuje grafiku ani interakce. peer-to-peer network (P2P) - peer-to-peer síť - způsob propojení uživatelů přímým způsobem (bez propojení k serveru). performance support – podpora pracovního výkonu – označení pro učení postřednictvím podpory ovládání softwarových produktů. Tato podpora (helpy) je technologicky začleněna do softwarového produktu (viz EPSS). personalization - personalizace obsahu - vytváření kursu za jeho provozu podle profilu uživatele. Je založeno částečně na umělé inteligenci, částečně designu a použití objektů obsahu výuky. portal – portál – označení pro vstupní bod do systému. Integruje přístup k informacím, aplikacím a službám. Současně označení pro architekturu přístupu k rozhraní uživatel-systém. PROMETEUS (PROmoting Multimedia Access to Education and Training in EUropean Society) - permanentní, otevřené evropské forum, sdružující stovky státních a privátních organizací s cílem vytvořit most mezi výzkumem a aplikováním standardů do vzdělávání R real-time collaboration - spolupráce v reálném čase - v pracovním prostředí zahrnuje virtuální konference, virtuální schůze, vzdálené demonstrace, týmovou koordinaci, knowledge management. real-time environment - prostředí reálného času – ve sféře výuky simuluje standardní semináře, studijní skupiny, úřední hodiny, studijní komunitu RCO (Reusable Content Object) - opakovaně použitelný objekt obsahu – Totéž co learning object. Takové objekty umožňují vytváření vyšších výukových celků přizpůsobených potřebám koncového uživatele. Spolu s růstem důležitosti

71

72

SLOVNÍČEK POJMŮ A ZKRATEK individualizace tréninku v tréninku just-in-time, model RCO se stává životně důležitým pro každou společnost, která chce mít vzdělávání (jeho vývoj a administraci) pod kontrolou. repository - databáze výukových objektů - softwarové nástroje pro soustřeďění a organizování opětovně použitelných jednotek. v tomto případě RLOs. ROI (Return of Investment) - návratnost investic - poměr přínosů k vynaloženým investicím. Označení pro metody výpočtu ROK (Return of Knowledge) – návratnost znalostí - Analogie ROI, měření nákladů na školení. Je třeba ukázat, jak znalosti získané školením zvýší objem obchodu, podíl na trhu, konkurenceschopnost a věrnost zákazníků. S screen reader - snímač obrazovky - software, který zajišťuje hlasité čtení z obrazovky. Využívají jej především zrakově postižení. SCORM (Sharable Content Object Reference Model) - referenční model sdílitelných obsahových objektů – je to soubor technických specifikací e-learningu podle pokynů U.S. Defense Department. self-assessment – sebehodnocení - proces, v němž si žák sám stanovuje vlastní úroveň znalostí a dovedností. self-paced training – učení vlastní rychlostí - individualizovaná výuka z hlediska rychlosti a času. Obvykle balík výukových materiálů pro dané téma, libovolným způsobem dodaný (Web, knihy-nejčastěji, CD-ROM, video). semantic Web - obsahový web - pojem spojený s umělou inteligencí. Pokročilá forma obsahu webu, více odpovídající sofistikovanému počítačovému přístupu. Umožní např. produktivnější vyhledávání. simulation – simulace - interaktivní metoda výuky, při níž ukazujeme pomocí vhodných prostředků (nejčastěji grafických) procesy reálného světa a žák nacvičuje příslušné dovednosti a chování. SME (Subject Matter Expert) - obsahový expert - tvůrce obsahu, odborný garant, specialista na problematiku. standard - specifikace, schválená příslušným orgánem (otevřeným, akreditovaným). Předpokládá se souhlasné stanovisko IEEE. storyboard - scénář programu - prostředek, používaný při vývoji programů CBT. Je určen k vizualizaci návrhu programu. Slouží jako prostředek spolupráce mezi návrhářem a programátorem. synchronous learning - synchronní výuka - analogie Real-Time (RT), online. Předpokládá komunikaci v reálném čase. T TBT (Technology Based Training) - výuka prostřednictvím technologií. Nadřazený pojem pojmům CBT či WBT. k výuce jsou používány libovolná media – kromě počítačů nejčastěji video či TV nebo i rozhlas. teleconferencing – telekonference - oboustranná komunikace více účastníků, prostřednictvím audio prostředků, videa či počítačů. telephone support – telefonická podpora – způsob podpory klienta

SLOVNÍČEK POJMŮ A ZKRATEK teleworking – práce na dálku – pracovní činnost prostřednictvím sdílených softwarových nástrojů, programů pro řízení projektů, e-mailů apod. Pracovníci obvykle pracují doma. V virtual classroom - virtuální třída - skupina uživatelů stejného výukového software, schopna vzájemné komunikace. W WBT (Web Based Training) - výuka prostřednictvím Internetu - analogie CBT. Výuka je realizovaná na počítačích prostřednictvím Internetu či intranetu. whiteboard - online tabule - sdílený softwarový prostředek komunikace mezi lektorem a žáky. Elektronická verze tabule. X XML (Extensible Markup Language) - programovací značkový jazyk - formálně podobný HTML ale orientovaný na obsah aplikace. Universální formát pro ukládání dat a pro jejich zpracování libovolnou aplikací, která tento formát podporuje.

73

74

ZÁVĚR

ZÁVĚR TEXTU Slovníčkem pojmů neboli glosářem náš text končí. Věřím, že získané znalosti odpovídají Vašemu očekávání i společně vymezeným cílům. Přesněji řečeno, cílům jak je stanovil autor v souladu s účelem akce, a jak jste je vy přijali za své. To je jeden z předpokladů efektivního učení se. Nekončí však náš kurs. Ten navazuje na text praktickou částí. Započneme ji testem, který bude mít nejen sumativní, či současně diagnostický, charakter, ale bude rovněž sloužit ke zhodnocení textu. Test doplníme i dotazníkem o Vaši spokojenosti s textem. Současně kurs pokračuje druhou částí, v níž se budete věnovat potřebným technologickým nástrojům z oblasti ICT, tzn. komunikaci a řízení výuky. Praktická část i bude vedena následovným způsobem: 1. 2. 3. 4.

test a dotazník, včetně vyhodnocení systém otázek a odpovědí e-tutor v e-learningu, modelová situace praktické příklady e-learningových systémů

To znamená získané poznatky se pokusíme aplikovat na konkrétní příklad z reálného prostředí a vyzkoušíme si tak model autentického učení. Autor spolu s přípravným týmem kursů děkuje za spolupráci a těší se nashledanou.

ISBN 80-7042-921-6