Základní struktura věty, sloveso být

1

Základní struktura věty, sloveso být

I. Syntaktické vzorce a gramatika

S1 wa S2 desu Wataši wa gakusei desu. Kore wa kuruma desu.

S1 je S2 Jsem student. Tohle je auto.

S1 wa S2 de wa arimasen Wataši wa gakusei de wa arimasen. Kore wa kuruma de wa arimasen.

S1 není S2 Nejsem student. Tohle není auto.

S1 mo S2 desu Jan san mo gakusei desu. Kore mo kuruma desu.

S1 je také S2 Jan je také student. Tohle je také auto.

S1 mo S2 de wa arimasen Tanaka san mo gakusei de wa arimasen. Kore mo kuruma de wa arimasen.

ani S1 není S2 Ani pan Tanaka není student. Ani tohle není auto.

S1 wa S2 no S3 desu/de wa arimasen Kore wa Nihon no kuruma desu. Jan-san wa wataši no tomodači desu.

S1 je/není nějaké/něčí něco Tohle je japonské auto. Jan je můj přítel.

S1 wa S2 to S3 desu Wataši no hon wa kore to kore desu. Gakusei wa wataši to Jan san desu.

S1 je S2 a S3 Moje knihy jsou tahle a tahle. Studenty jsme já a Jan.

S1 wa S2 desu ka Jamada san wa sensei desu ka. Kore wa kuruma desu ka.

S1 je S2? Je pan Jamada učitel? Je tohle auto?

(S1 wa) S2 desu ka, S3 desu ka Hana san wa Čekodžin desu ka, Surobakiadžin desu ka. Pen desu ka, enpicu desu ka.

Je S1 S2 nebo S3? Je Hanka Češka nebo Slovenka?

S de wa arimasen ka Hai, S de wa arimasen Iie, S desu

Není to S? Ne, není. Ano, je (to S).

Je to pero nebo tužka?

1

ZÁKLADNÍ STRUKTURA VĚTY téma (známá či předvídatelná informace) + réma (nová informace) Téma je druh větného členu, který je tvořen jménem nebo nominální frází a kontextovou partikulí wa, případně mo ad. Pokud není jeho explicitní vyjádření nutné pro porozumění dané výpovědi, zůstává obvykle nevyjádřeno. (wataši wa)

gakusei desu.

(téma)

nová informace

SLOVESO “BÝT” V japonštině odpovídají českému slovesu být tři ekvivalenty: spona da se používá ve významu “identifikačním”, tj. být něčím, být nějaký. Slovesa aru / iru se používají ve významu “existenčním”, tj. existovat / nacházet se někde, viz L3. Časování spony da / desu: přítomný klad (je, jsou) přítomný zápor (není, nejsou) přítomný zápor (stažený hovorový tvar)

tvary důvěrné

tvary zdvořilé

da

desu

de wa nai

de wa arimasen

dža nai

dža arimasen

UKAZOVACÍ A TÁZACÍ ZÁJMENA V japonštině rozlišujeme samostatná a nesamostatná ukazovací a tázací zájmena. samostatná ukazovací:

kore – sore – are

tázací: dore

nesamostatná ukazovací:

kono – sono – ano

tázací: dono

ZÁKLADY KO, SO, A Obecně řečeno základ ko (kore, kono, konna, koko, kočira atd.) označuje objekty, které jsou mluvčímu blízké, jsou v jeho dosahu, popř. se jich může dotknout. V rozhovoru pak označuje objekty bližší mluvčímu než posluchači. So (sore, sono, sonna, soko, sočira atd.) používáme pro objekty relativně blízké, které ovšem nejsou v našem bezprostředním dosahu. Při rozhovoru označuje objekty bližší posluchači než mluvčímu. A (are, ano, anna, asoko, ačira atd.) označuje objekty vzdálené mluvčímu i posluchači. DERIVACE: jména státních příslušníků, názvy cizích jazyků Sufix -džin (člověk) připojený za název státu označuje jeho příslušníka: nihon (Japonsko) + džin → nihondžin (Japonec / Japonka) čeko (Česko) + džin → čekodžin (Čech / Češka) surobakia (Slovensko) + džin → surobakiadžin (Slovák / Slovenka) Sufix -go (jazyk) připojený za název státu označuje daný jazyk: nihon čeko surobakia

+ go → nihongo (japonština) + go → čekogo (čeština) + go → surobakiago (slovenština) 2

II.

Text

A.

ヤ：

ハジメマシテ。ヤンデラデス。

ス：

スズキデス。ドウゾ ヨロシク。 ワタシハ ニホンゴノ キョウシデス。

ヤ：

アア、ニホンゴノ

ス：

ヤンデラサンハ チェコジンデスカ。

ヤ：

ハイ、チェコジンデス。

ス：

ノバークサンモ チェコジンデスカ。

ヤ：

イイエ、スロバキアジンデス。

B.

センセイデスカ。ワタシハ ガクセイデス。

アノカタハ

ドナタデスカ。

アノカタハ

フランスジンノ

コノカタハ

ドナタデスカ。

ソノカタハ

ドイツジンノ

アノヒトハ

ダレデスカ。

シャルルサンデス。

フランツサンデス。

アノオンナノヒトハ ポーランドノ

クリスティーナサンデス。

アノオトコノヒトハ ドナタデスカ。 アノカタモ

ポーランドジンデス。

ヘンリクサンデス。

アノカタハ

ナニジンデスカ。

アノカタハ

チェコジンデハアリマセン。ドイツジンデス。

アノコドモハ オトコノコデスカ。 イイエ、オトコノコデハ アリマセン。オンナノコデス。 アノコモ オンナノコデスカ。 ハイ、アノコモ オンナノコデス。 C.

コレハ ツクエデス。 ソレハ イスデス。アレハ

デンキデス。

コレハ ナンデスカ。 ソレハ ホンデス。 ソレハ ナンデスカ。 コレハ エンピツデス アレハ ナンデスカ。 アレハ シンブンデス。 アレハ トケイデスカ。 ハイ、アレハ トケイデス。 コレモ トケイデスカ。 ハイ、ソレモ トケイデス。 ソレハ ヘヤノ カギデスカ、クルマノ カギデスカ。 コレハ ヘヤノ カギデス。

クルマノ カギデハアリマセン。 3

コレハ アナタノ

カメラデス。ドウゾ。

ドウモ アリガトウ ゴザイマス。 コレハ ダレノ カサデスカ。 ソレハ ヤンデラサンノ カサデス。 ヘンリクサンノ カサハ ドレデスカ。 ヘンリクサンノ カサハ アレデス。コレハ ワタシノ カサデス。 アレハ チェコノ

ジテンシャデスカ、スロバキアノ

アレハ スロバキアノ ジテンシャデス。チェコノ

ジテンシャデスカ。 ジテンシャハ

コレデス。

アナタノ レコードハ ドレデスカ。 ワタシノ レコードハ コレト コレデス。

III.

Cvičení

1. Doplňte vhodné partikule: a)

Ano kata ___ Jandera san desu ka. Hai, Jandera san desu. Kono onna no hito ___ Jandera san desu.

b)

Jandera san wa sensei desu ka. Iie, wataši ___ gakusei desu.

c)

Suzuki san mo nihondžin desu ka. Hai, Suzuki san ___ nihondžin desu.

d)

Henriku san mo gakusei desu ka. Iie, Henriku san ___ gakusei de wa arimasen.

e)

Minasan ___ surobakiadžin desu ka. Iie, surobakiadžin de wa arimasen. Surobakiadžin wa kono hito ___ kono hito desu. Ano hito ___ surobakiadžin desu.

f)

Tereza san wa čekodžin desu ___, surobakiadžin desu ___. Wataši wa čekodžin desu.

g)

Tereza san ___ sensei de wa arimasen. Wataši ___ sensei de wa arimasen.

2. Popřete následující tvrzení: a) ワタシハ ガクセイデス。 b) アナタハ ニホンジンデス。 c) コノカタハ ポーランドジンデス。 d) アノカタハ ニホンゴノ

センセイデス。

e) コノヒトハ ドイツジンダ。 f) ヤンデラサンハ チェコジンデハアリマセン。

g) コレモ ワタシノ ボールペンデハナイ。

4

3. Ptejte se na vyobrazené předměty a odpovídejte! Příklad 1:

A: Kore wa nan desu ka.

B: (Sore wa) kasa desu.

Příklad 2:

A: Kasa wa dore desu ka.

Příklad 3:

A: Kore wa/mo kasa desu ka.

B: (Kasa wa) kore desu. B: Hai, só desu./Iie, čigaimasu. Kasa wa… apod.

4. Podle obrázků z předchozího cvičení se ptejte a odpovídejte, komu co patří! Příklad:

A: Kono kasa wa dare no desu ka.

B: (Sono kasa wa) Jana san no desu.

5. Ptejte se a odpovídejte! Příklad:

B: Čekogo desu.

A: Dobrý den wa nanigo desu ka.

Dobrý den!

Buenos dias!

Gutten Tag!

Dobryj děň!

Bonjour!

Hello!

こんにちは

Szervusz!

Dzieñ dobry!

God dag!

Buon giorno!

Dobar dan!

6. Přeložte: 1. Tohle je pan Jandera. 2. Je to Čech. 3. Je to můj přítel. 4. Je učitel japonštiny. 5. Tamten pán je pan Suzuki. 6. Je to japonský přítel pana Jandery. 7. Je to student? Ne, není. 8. Co je tohle? 9. To je moje kniha. Která kniha je vaše? 10. Moje kniha je tamhleta. 11. Co je to? To je klíč od mého stolu. 12. Tohle nejsou japonské noviny. 13. Ani Petr ani Pavel nejsou Češi. Jsou Slováci. 14. Moje ponožky jsou tyhle a tyhle. A také tamty. 15. Je tohle tužka nebo propiska? 16. Není to váš deštník? Ne, není.

5

IV.

Doplňující poznámky

OSLOVOVÁNÍ A ODKAZOVÁNÍ K OSOBÁM Osobní zájmena Japonština disponuje velkým množstvím osobních zájmen. Volba konkrétního zájmena závisí na pohlaví, věku a společenském postavení nejen osoby, ke které referuje, ale i samotného mluvčího. Důležitou roli hraje i otázka identity a daný situační kontext. Mezi nejběžnější zájmena vyjadřující první osobu vedle spíše neutrálního wataši patří watakuši (skromné, používá se ve zdvořilé řeči), ataši (silně femininní), boku (maskulinní) a ore (silně maskulinní). Mezi zájmena 2. osoby patří: anata (vůči osobě, jejíž jméno neznáme nebo se kterou nemáme blízký vztah 1 ), kimi/omae (maskulinní vůči níže postavené a/nebo mladší osobě). Pro třetí osobu se mimo jiné používá kare (on) a kanodžo (ona). Pokud je z kontextu patrné, ke komu je odkazováno, zůstane zájmeno nevyjádřené. Zejména při oslovování starší či společensky výše postavené osoby nebo při odkazování k ní se použití zájmena vyhýbáme. V japonštině se častěji než pomocí zájmen oslovuje příjmením/jménem s vhodným přídomkem nebo jen názvem funkce příslušné osoby bez příjmení/jména dané osoby (např. šačó, sensei atp.). Přídomky Mezi nejběžnější přídomky patří -san (ve významu pan, paní, slečna), -kun (především pro muže), -čan (pro osoby blízké, především děti a mladé dívky). Dalším způsobem je oslovení pomocí výrazů vyjadřujících společenské postavení či pracovní pozici, jako např. sensei (pro oslovení učitelů, lékařů, poslanců, spisovatelů aj.), šačó (ředitel firmy) apod. Zdvořilostní předpony o-/goVe zdvořilé řeči upřednostňujeme vůči posluchači místo používání přivlastňovacích zájmen připojení zdvořilostního prefixu o-/go- k danému objektu, např. onamae (o + namae, Vaše jméno), odenwa (o + denwa, Váš telefon / telefonní hovor pro vás). Vedle vyjadřování zdvořilosti vůči určité osobě tyto sufixy vyjadřují i obecnou zdvořilost, tj. slouží ke zdvořilejšímu vyznění dané promluvy, např. okane (o + kane, peníze), oišasan (o + iša + san, lékař).

PŘEPIS VLASTNÍCH JMEN Česká vlastní jména, podobně jako i ostatní slova přejímaná z cizích jazyků, se přepisují katakanou, přičemž je určující výslovnost, nikoliv pravopis původního jazyka. V důsledku omezených fonetických možností japonštiny dochází často ke zkreslení původního slova či jména, pro přepis však platí určitá pravidla. dlouhé samohlásky - v přepisu se znázorní čarou za danou slabikou katakany (podle způsobu psaní vodorovnou či svislou): Máša マーシャ

Bára バーラ

Haná ハナー

Janů ヤヌー

shluky souhlásek se rozepisují do slabik (výjimkou je nosové n), přičemž vkládanou samohláskou bývá většinou u, které v japonštině často devokalizuje; pokud kombinace souhláska + u není možná (např. po t, d, h), použije se samohláska o: Hanka ハンカ

Robert ロベルト

Brno ブルノ

Trnka トルンカ / トゥルンカ

Zájmeno anata taktéž používají ženy vůči svým manželům. V tomto případě se ale jedná o familiární oslovení, které můžeme přeložit jako „miláčku“ nebo „drahý“ apod. 1

6

souhláska l se přepisuje řadou ra: Lída リーダ

Louny ロウニ

Lenka レンカ

Milan ミラン

pro přepis hlásek č, š, ž se používají spřežky slabik či, ši, dži: Žižka ジシュカ Růžena ルージェナ

Šárka シャールカ Číčov チーチョフ

Čenda チェンダ Rožnov ロジュノフ Špilberk シュピルベルク

souhláska v, která v japonštině neexistuje, se přepisuje buď znělou řadou ba, nebo spřežkami ヴァ、ヴィ、 ヴ、ヴェ、ヴォ, v ustálených výrazech někdy i bez nigori: Nováková ノバーコバー / ノヴァーコヴァー Viktor ビクトル / ヴィクトル Vamberk バンベルク / バムベルク/ヴァンベルク/ヴァムベルク Vltava ブルタバ / ヴルタヴァ / モルダウ Vídeň (Wien) ウィーン Benátky (Venezia) ヴェネツィア / ヴェネチア / ベネチア souhláska ř se přepisuje kombinací slabiky ru a spřežky dži, nebo pouze spřežkou dži, popř. ši: Říčany ジーチャニ Řež ジェシュ Kroměříž クロムニェジーシュ Heřmanovice ヘジュマノヴィツェ Přemysl Oráč プシェミスル・オラーチ / / Dvořák ドボルジャーク ドヴォジャーク ドボルザーク / ドヴォルザーク slabiky dě, tě, ně: ジェ / デ、チェ / テ、ニェ / ネ; di, ti, ni: ジ / ディ、チ / ティ、ニ: Děvín ジェヴィーン / デヴィーン Těptín チェプチーン / テプティーン Bělá ビェラー Vítězslav ヴィーチェスラフ / ヴィーテスラフ Bechyně ベヒニェ / ベヒネ mě se v současnosti přepisuje jako ムニェ, ale setkáme se i se staršími variantami メ nebo ミェ: Mělník ムニェルニーク / メルニーク / ミェルニーク město ムニェスト / メスト / ミェスト Sudoměřice スドムニェジツェ / スドメジツェ / スドミェジツェ

7

K1

「ハジメマシテ、ヤンデラ デス。」

I. Procvičení čtení a gramatiky 1.

Sledujte svého učitele, čtěte jednotlivé grafémy katakany a odpovídejte na jeho otázku 「コレハ ナン デスカ」。

Př.: センセイ：「コレハ ナン デスカ。」 ガクセイ：「ソレハ『ギャ』デス。」 センセイ：「イイエ、『ギャ』デハア リマセン。ナン デスカ。」 ガクセイ：「『ギョ』デス。」 センセイ：「ハイ、『ギョ』デス。」

2.

Čtěte následující slova a zkuste odvodit jejich význam.

スポーツ、アナウンサー、リポーター、コーヒー、ジュース、ソーダ、チョコレート、 タイム、コメント、デート、エコノミー、クレジット・カード、スタイル、 レディー・ファースト、バランス、インターネット、プラン、プロジェクト、レビュー、 モーニング・コール、ドア、ドラマ、マニュアル、トップ、ショッピング・センター、 オーケストラ、シルエット、スーパースター、トイレット・ペーパー、リターン・エース、 ビデオ・カメラ、パイナップル、バナナ、オープニング、ホテル、バス、カラメル、 キャラメル、チアガール、ショー、ハンバーグ、ハンバーガー、サイクリング、スピード・ スケート、マネージャー（マネジャー）、アイドル、ファストフード、メール、ゲーム、 ジャージ、セーター、スカート、シャツ、ココア、ジーンズ、ミーティング、メタノール、 エタノール、カルシウム、エアコン、クーラー、パン、フランス、シャンペン（シャンパ ン）、キャンペーン、パリ、ロンドン、ブリュッセル、バルセロナ、ロサンゼルス、ローマ、 ドレスデン、ページ、アルコール、ドリンク、クリーニング、セールス、ユニーク、ベビー、 ユーモア、サイズ、ギフト、プレゼント、ケーキ、バッグ、ケース、スーツケース、ピアノ、 バイオリン、デザイン、スカーフ、マフラー、ハンカチ、ラブストーリー、シグナル、

8

コミュニケーション、ワールドカップ、ライバル、ホテル、サマリー、レジュメ、グリル、 バーベキュー、トースト、オーブン、ロースト、オリジナル、ニックネーム、タイトル、 トレンド、ダイエット、コンサート、アドレス

3.

Utvořte dvojice, rozhlédněte se po učebně a tvořte dialogy o věcech kolem sebe. Ptejte se 「コレ（ソレ／アレ）ハナンデスカ。」a odpovídejte. Př.:

ヤン：ソレハ ナン デスカ。 ヤクブ：コレハ ノート デス。

4.

Ve dvojici se ptejte na detaily o věcech kolem sebe. Nejprve si však přečtěte příkladový rozhovor. ヤン：ニホンゴ ノ ノート デスカ。

ヤクブ：イイエ、ニホンゴ ノ ノート デハアリマセン。スペインゴ ノ ノート デス。 ヤン：ヤクブサン ノ ノート デスカ。 ヤクブ：ハイ、ワタシ ノ ノート デス。 ヤン：ソノノート モ ヤクブサン ノ ノート デスカ。 ヤクブ：イイエ、チガイマス。コノ ノートハ トモダチ ノ ノート デス。 ヤン：トモダチ ノ ノートハ スペインゴ ノ ノート デスカ。ドイツゴ ノ ノート デ スカ。 ヤクブ：トモダチ ノ ノートモ スペインゴ ノ ノート デス。

5.

Určete a řekněte, kdo je jaké národnosti. Ve dvojici v jednoduchých větách nad národností dané osoby diskutujte. Nejprve si přečtěte vzor.

ヤクブ： アノ カタハ ナニジン デスカ。 ヤン： ドノ カタ デスカ。 ヤクブ： フランツサン デス。 ヤン： アア、フランツサン デスカ。ドイツジン デス。 ヤクブ： フランツサンハ ドイツジン デハアリマセン。オーストリアジン デス。 ヤン： ソウデスカ。 ヤン サン、ハンス サン、キム サン、シュンスケ クン、ジョンソン サン、リー サ ン、ホルスト サン、モモコ チャン、イヴァン クン、シャルロット サン、ニールセ ン サン、リン チャン、ピーター サン

9

Frazeologie Představování Vzájemné představování doplňuje zejména při oficiálních příležitostech výměna vizitek (meiši), kde je ve znacích nebo v případě cizinců v katakaně uvedeno jméno, bydliště či adresa firmy, telefonní a faxové spojení, emailová adresa atd. Pokud není k dispozici vizitka, není nezdvořilé zeptat se na znaky, kterými se jméno představované osoby píše. Vizitky mohou být oboustranné – vzhledem ke komplikovanosti japonských adres lze na zadní straně někdy nalézt plánek, jak se na dané místo dostat, např. od nejbližší stanice, nebo jsou zde údaje z přední strany přeložené do angličtiny. Představení někoho: Kono kata / Kočira wa Jandera san desu.

To je pan Jandera.

Představení sebe sama (džiko šókai): Džiko šókai se uplatňuje hlavně v kolektivu, jehož členové se navzájem ještě neznají a je třeba, aby se jeden o druhém dozvěděli alespoň základní údaje. Pokud Vás již někdo ostatním představil, je vhodné zareagovat alespoň níže uvedenými frázemi. Představování bývá provázeno lehkou úklonou zúčastněných osob, které se seznamují. Hadžimemašite.

Těší mě. / Jsem rád, že Vás poznávám.

(Wataši wa) Jandera to móšimasu.

Jmenuji se Jandera.

(Wataši wa) Jandera desu.

(Já) jsem Jandera. (méně formální)

Dózo jorošiku o-negai šimasu. / Dózo jorošiku.

Prosím o Vaši přízeň.

Ptáme se na jméno: Chcete-li někoho oslovit, ale nevíte, jak se jmenuje, můžete se dané osoby na její jméno zeptat následovně: Sumimasen ga, o-namae wa nan desu ka.

Promiňte, jak se jmenujete?

Sumimasen ga, dočira sama desu ka.

Promiňte, jak se jmenujete?

(formálnější)

Reakce – poděkování, přitakání, popření Dózo.

Prosím. (když něco podáváme, nabízíme nebo k něčemu vybízíme).

(Dómo) arigató gozaimasu. / (Dómo) arigató gozaimašita.

Děkuji vám.

10

Iie. / Dó itašimašite. / Iie, dó itašimašite.

Není zač. / Vůbec není zač.

Hai, só desu.

Ano (je to tak).

Iie, čigaimasu. / Iie, só de wa arimasen. / Iie, só dža nai.

Ne (tak to není) Ne (tak to není)

formální důvěrné/neformální

1. Přečtěte následující představování a seznamte se s postavami naší učebnice.

ハジメマシテ。ヤンデラ ト モウシマス。チェコジン デス。ニホ ンゴ ノ ガクセイ デス。ドウゾ ヨロシク オネガイ シマス。

ハジメマシテ。ワタシ ハ スズキ ト モウシマス。ニホンジン デ ス。ニホンゴ ノ キョウシ デス。ヨロシク オネガイシマス。

ハジメマシテ。ユレチコヴァート モウシマス。チェコジン デス。ドウゾ ヨロシク オネガイ シマス。

2. Utvořte dvojice a navzájem se představte. Povězte své jméno, svou národnost a co děláte (jaký obor studujete). Nezapomeňte na fráze. 3. Utvořte trojice a každý si vymyslete, kým budete. Jméno zvolené osoby si napište na papírek a položte si ho před sebe. Jeden z trojice následně danou osobu představí svému kolegovi (sdělí její jméno, národnost, povolání) a kolega i představovaná osoba vhodně zareagují. Ve trojici se vystřídejte. Př. ヤン：ヤクブサン、コノ カタ ハ マドンナ サン デス。アメリカジンノ カシュ デス。 ヤクブ：ハジメマシテ。ウィリアムデス。イギリスジン デス。ドウゾヨロシクオネガイ シマス。 トマーシュ（マドンナ）：ハジメマシテ。

11

Nové výrazy ア行 iie

ne

ie

dům, domov

uči

domov

eigo

angličtina

okane

peníze

otoko

muž

onna

žena

カ行 kagi

klíče

kasa

deštník

kata

člověk (zdvořile)

kanodžo

ona

kaban

taška

kamera

fotoaparát

kare

on

kjókašo

učebnice

kjóšicu

učebna

kucušita

ponožky

kuruma

auto

ko, kodomo

dítě

サ行 džišo

slovník

CD (シーディー) džitenša

CD

šinbun

noviny

ズボン

kalhoty

jízdní kolo

タ行 dare

kdo?

tokei

hodinky

donata

kdo? (zdvořile)

tomodači

kamarád

dore

který?

ナ行 co, jaký, který?

nani, nan 12

namae

jméno

nihongo

japonština

Nihondžin

Japonec

ハ行 hai

ano

ハンドバッグ hito

kabelka

ビル heja

budova

bóši

čepice

hon

kniha

člověk pokoj

マ行 minasan

všichni

megane

brýle

ラ行 nahrávka

レコード

Názvy států アルゼンチン

Argentina

イギリス

Anglie

イタリア

Itálie

インド

Indie

ウクライナ

Ukrajina

エジプト

Egypt

オーストラリア

Austrálie

オーストリア

Rakousko

オランダ

Holandsko

カナダ Kankoku

Kanada

Kita čósen

Severní Korea

ギリシャ

Řecko

クロアチア

Chorvatsko

ケニア

Keňa

スイス

Švýcarsko

スペイン

Španělsko

スロバキア

Slovensko

スロベニア

Slovinsko

Jižní Korea

13

スウェーデン

Švédsko

チリ Čúgoku

Chile

チェコ

Česko (Česká republika)

デンマーク

Dánsko

ドイツ Nihon, Nippon

Německo

ノルウェー

Norsko

ハンガリー

Maďarsko

フィンランド

Finsko

ブラジル

Brazílie

フランス

Francie

ブルガリア

Bulharsko

ベトナム

Vietnam

ベルギー

Belgie

ポーランド

Polsko

ポルトガル

Portugalsko

メキシコ

Mexiko

ルーマニア

Rumunsko

ロシア

Rusko

Čína

Japonsko

Povolání untenšu, ドライバー (o)iša(san)

řidič

kaišain

zaměstnanec firmy

gakusei

student

kašu

zpěvák/zpěvačka

kangofu

zdravotní sestra

kjóši

učitel (zejm. v 1. os.)

keisacukan

policista

sakka

spisovatel

šačó

ředitel firmy

šóbóši

hasič

šinbun kiša

novinář

スポーツ senšu seidžika

sportovec

(sengjó) šufu

žena v domácnosti

sensei

učitel

ten´in

prodavač

haijú / džojú

herec, herečka

lékař

politik

14

bengoši

advokát

honjakuša

překladatel

Studijní obory engeki eiga gaku

divadelní a filmová věda

ongakugaku

muzikologie

gengogaku

jazykověda

keizaigaku

ekonomie

šakaigaku

sociologie

ジャーナリズム šinrigaku

žurnalistika

seidžigaku

politologie

tecugaku

filozofie

bidžucuši

dějiny umění

psychologie

Vybavení pokoje isu

židle

cukue

stůl

テーブル

stůl

テレビ denki

televize

denwa

telefon

ラジオ

rádio

lampa

Papírnické zboží enpicu

tužka

enpicu kezuri

ořezávátko

keši gomu

guma

シャープペン džógi

mikrotužka

nóto

poznámky, sešit

ペン

pero

ペンケース

penál

ボールペン mannenhicu

kuličkové pero

pravítko

plnící pero

15

2 I.

Adjektiva typu -i, číslovky

Syntaktické vzorce a gramatika A-i S da / desu

Adj. S

Kore wa čísai kuruma da. Kore wa omoširoi hon desu.

Toto je malé auto. Toto je zajímavá kniha.

S wa A-i / A-i desu Kono kuruma wa čísai. Kono hon wa omoširoi desu.

S je Adj.

S wa A-kute A-i (desu) Kono kuruma wa čísakute hajai. Kono džúsu wa cumetakute oišii desu.

S je Adj. a Adj.

Koko wa doko (desu ka)?

Kde to jsme?

Kore wa ikura (desu ka)?

Kolik to stojí?

Nandži (desu ka)?

Kolik je hodin?

Tohle auto je malé. Tahle kniha je zajímavá. Tohle auto je malé a rychlé. Tenhle džus je studený a dobrý.

ADJEKTIVA TYPU -i (časovatelná) Na rozdíl od češtiny mohou stát japonská adjektiva končící na -i, příp. -šii, samostatně i na pozici predikátu, kde plní funkci kvalitativního slovesa. Takai tedy znamená nejen vysoký, ale také být vysoký, je vysoký, jsou vysoké aj. Osoba, rod ani číslo se nerozlišují. Utvořit můžeme tvar minulý a zápor. tvary důvěrné

tvary zdvořilé

přítomný kladný

A-i takai (je vysoký)

A-i desu takai desu (je vysoký)

přítomný záporný

A-ku nai takakunai (není vysoký)

A-ku arimasen / A-ku nai desu takaku arimasen, takakunai desu (není vysoký)

minulý kladný

A-katta takakatta (byl vysoký)

A-katta desu takakatta desu (byl vysoký)

minulý záporný

A-ku nakatta takakunakatta (nebyl vysoký)

A-ku arimasen dešita / A-ku nakatta desu takaku arimasen dešita, takaku nakatta desu (nebyl vysoký)

Spona desu u zdvořilého přítomného tvaru (takai desu) zde neplní funkci spony, nýbrž pouze funkci zdvořilostní. Důvěrný tvar je tedy takai, nikoliv takai da. (!) Minulé tvary spony da / desu, kterou jsme poznali v 1. lekci:

minulý klad

byl/a, byli/y

minulý zápor

nebyl/a, nebyli/y

tvary důvěrné datta de wa nakatta 1

tvary zdvořilé dešita de wa arimasen dešita

Spojování adjektiv Partikule to ve významu spojky a se užívá pouze pro spojování podstatných jmen a zájmen (hon to enpicu, wataši to anata,…). Chceme-li obdobně spojit přídavná jména, je třeba použít přechodníkový tvar, tj. ke kmeni A-i adjektiva připojíme sufix -kute: hiroi → hiro- → hirokute, omoširoi → omoširo- → omoširokute. Kono kuruma wa čísai desu. Kono kuruma wa hajai desu. → Kono kuruma wa čísakute hajai desu.

Ten vůz je malý. Ten vůz je rychlý. Tento vůz je malý a rychlý

Stejným způsobem vytváříme souřadná souvětí, resp. spojujeme slovesa (podrobnější vysvětlení k přechodníku sloves viz L7). Ze sloves zatím známe jen sponu da / desu, od níž je přechodníkový tvar de. Kono kata wa Tanaka san desu. Tento pán je pan Tanaka Kono kata wa wataši no sensei desu. Tento pán je můj učitel. → Kono kata wa Tanaka san de wataši no sensei desu. Tento pán je pan Tanaka a je to můj učitel. ČÍSLOVKY 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

zero / rei iči ni san ši / jon / jo go roku šiči / nana hači kjú / ku džú

11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 30

džúiči džúni džúsan džúši / džújon džúgo džúroku džúšiči / džúnana džúhači džúkjú / džúku nidžú sandžú

40 50 60 70 80 90 100 1.000 10.000 100.000 1.000.000

jondžú godžú rokudžú nanadžú hačidžú kjúdžú hjaku sen ičiman džúman hjakuman

Při spojení číslovky s dalším slovem dochází někdy k fonetickým změnám. Povšimněte si, u kterých číslovek jsou změny nejčastější:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 ?

stovky ヒャク

tisíce セン

hodiny ジ

minuty フン

jeny エン

hjaku nihjaku sanbjaku jonhjaku gohjaku roppjaku nanahjaku happjaku kjúhjaku ― ― nanbjaku?

sen nisen sanzen jonsen gosen rokusen nanasen hassen kjúsen ― ― nanzen?

ičidži nidži sandži jodži godži rokudži šičidži hačidži kudži džúdži džúičidži nandži?

ippun nifun sanpun jonpun gofun roppun nanafun happun, hačifun kjúfun džuppun, džippun džúippun nanpun?

ičien nien san'en joen goen rokuen nanaen hačien kjúen džúen džúičien ikura?

Desetinná čárka se čte ten. Číslice po desetinné čárce se čtou každá zvlášť, tj. např. 2,10 se čte jako ni ten iči zero. 0,5 se čte jako rei ten go, nikoli zero ten go. Pozor na fonetické změny v případě číslice 1  1,5 (ittengo). Desetinná čárka se v japonštině píše jako tečka.

2

TELEFONNÍ ČÍSLA Delší telefonní čísla se v Japonsku rozdělují do menších skupin o dvou až čtyřech číslicích, většinou se připojuje i předčíslí pro meziměstské volání. Při čtení se obvykle mezi jednotlivé skupiny pro lepší srozumitelnost vkládá partikule no. Zápis a čtení tokijského čísla pak vypadají většinou následovně: 0

3

―

3

8

8

2

―

1

9

3

5

zero

san

no

san

hači

hači

ni

no

iči

kjú

san

go

Pozn. V praxi se číslovky 2 a 5 v telefonním čísle čtou s dlouhou samohláskou – 2 jako [ní] a 5 jako [gó]. V praxi se také setkáte se způsobem čtení, kdy mezi předčíslím a samotným telefonním číslem není vloženo no, ale pouze krátká pauza, mezi skupinami samotného čísla pak no vkládáno je (např. 011 – 211 4567 se běžně čte: zero/rei – iči – iči – pauza – ní – iči – iči – no – jon – gó – roku – nana).

II. Text A.

ココハ ワタシノ

ヘヤデス。 ヒロイデス。 ソシテ、 アカルイデス。

ココハ ドコデスカ。 ココハ ヒロバデス。 ココハ ジムシツデスカ、トショシツデスカ。 ココハ ジムシツデス。トショシツハ アソコデス。 ビョウインハ ドコデスカ。 ビョウインハ アソコデス。アノ オオキイ タテモノデス。 ヤンデラサンノ クルマハ

ドコデスカ。

ヤンデラサンノ クルマハ

アソコデス。

アタラシクテ シロイクルマデス。

アノタテモノハ タイイクカンデスカ。 アノ

アタラシイ

タテモノデスカ。 アレハ タイイクカンデハ

アリマセン。

レストランデス。 コレハ ニホンゴデ ナンデスカ。 ソレハ サカナデス。 サカナハ タカイデスカ。 イイエ、 タカク

アリマセン。 ヤスイデス。 ギュウニュウモ ジュースモ ヤ

スイデス。 コノパンハ

イクラデスカ。

160 円デス。

3

1 ユーロハ イクラデスカ。 155 円デス。 リョウノ ヘヤハ

ヒロイデスカ、

リョウノ ヘヤハ

ヒロク

イマ

ナンジデスカ。

セマイデスカ。

アリマセン。

セマイデス。

4 ジハンデス。 9 ジ 39 フンデス。 5 ジスギデス。

B.

ユレチコヴァーサント ユ：コンニチハ。

ナカヤマサンノ カイワ

ハジメマシテ。

ナ：ア、 ハジメマシテ。 ユ：ワタシハ ユレチコヴァーデス。 ドウゾ ヨロシク オネガイ シマス。 ナ：コチラコソ ヨロシク

オネガイ シマス。 スミマセン オナマエヲ

イチド…。 ユ：ユ・レ・チ・コ・ヴァー

デス。

ナ：ユレチコヴァーサン。 ユ：ソウデス。 アノウ、

オナマエハ？

ナ：ワタシハ ナカヤマデス。 ユ：ナ・カ？ ナ：ナカヤマ。 メイシデス。 ドウゾ。 ユ：ア、 ドウモ。 ナカヤマサンデスネ。 ナ：エエ、 C.

ヨロシク。

ナ：ユレチコヴァーサン、

オクニハ？

ユ：オクニ？ オクニ… ナンデスカ？ ナ：アノウ、 オクニハ アメリカデスカ。 フランスデスカ。 ユ：アア、

チェコデス。

ナ：ソウデスカ。

チェコノ

ユ：イイエ、 プラハデハ ナ：アア、 D.

ドコデスカ。 …プラハ？ アリマセン。

プロスチェヨフデス。

プロスチェヨフデスカ？

ナ：ユレチコヴァーサン、

オシゴトハ？

ユ：シゴトハ……engineer デス。Engineer ハ ニホンゴデ ナンデスカ。 ナ：エンジニアデスネ。 4

モウ

ユ：エ・ン・ジ・ニ・ア。エンジニアデス。ナカヤマサンノ

オシゴトハ

ナンデスカ。 ナ：シゴトハ イシャデス。 ユ：アア、

オイシャサンデスカ。

III. Cvičení 1. Odpovězte na otázky: 1)

ダイガクハ オオキイデスカ。

2)

ガッコウノ ナカニワハ ヒロイデスカ。

3)

スズキサンノ オクニハ ドコデスカ。

4)

オウチハ ドコデスカ。

5)

1 コルナハ ナン円デスカ。

6)

イマ ナンジデスカ。

7)

オヘヤハ アカルイデスカ。

8)

アナタノ リョウハ トオイデスカ。

9)

ビールハ イクラデスカ。

10) ニホンゴノ ガクセイハ オオイデスカ、スクナイデスカ。 2. Tvořte všechny tvary přídavných jmen a zapojte je do vět: アカルイ

✘

クライ

オオキイ ✘ チイサイ

アカイ

オイシイ

ハヤイ

✘

オソイ

タカイ

✘ ヒクイ

キイロイ

シロイ

フルイ

✘

アタラシイ

タカイ

✘ ヤスイ

アオイ

ツメタイ

セマイ

✘

ヒロイ

ナガイ

✘ ミジカイ

3. Obměňujte věty podle příkladu, nahrazujte důvěrné tvary zdvořilými a naopak: コレハ ムズカシイ

スポーツデス。

⇒ コノ

スポーツハ ムズカシイデス。

⇒ コノ

スポーツハ ムズカシイ。

1)

コレハ アカイ カミデハ

アリマセン。

⇒

2)

コレハ オオキイ

3)

コレハ タカイ コンピューターデハ アリマセン。

4)

ソレハ ツメタイ

ビールダッタ。

5)

コレハ チイサイ

イスデハ

クルマダ。 ⇒

⇒

ナイ。 ⇒ 5

⇒

6)

ソレハ ヤスイ トケイデハ

アリマセンデシタ。

7)

アレハ アタラシイ ホテルデハ ナイ。 ⇒

8)

ソレハ タカイ ホンデシタ。 ⇒

9)

ソレハ ナガイ ナマエデハ

10)

コレハ タカイ テーブルダ。 ⇒

ナカッタ。

⇒

⇒

4. Spojujte věty podle příkladu: オオキイ

ビールハ

⇒オオキイ

ヤンデラサンノ

ビールハ

デス。 チイサイ

ビールハ

スズキサンノ

デス。

デ、 チイサイ

ビールハ

スズキサンノ

デス。

ヤンデラサンノ

1)

タカイ カメラハ

ヘレナサンノ デス。

2)

ミジカイ カサハ

オンナノヒトノ

ヤスイ

デス。 ナガイ

カメラハ ミランサンノデス。 カサハ オトコノヒトノ デ

ス。 3)

オオキイ ボウシハ センセイノ デス。

4)

ナガイ

5)

ヒロイ アパートハ アメリカノデス。 セマイ アパートハ ニホンノデス。

6)

フルイ クルマハ

エンピツハ

オトウトノデス。

チイサイ ミジカイ

ボウシハ コドモノデス。 エンピツハ

イモウトノ

デス。

タカハシサンノ

デス。 アタラシイ クルマハ ワタシノ デ

ツメタイ ミルクハ トモコサンノ デス。

デス。 ツメタイ ジュースハ ミチコサンノ

ス。 7)

5.

Přečtěte telefonní čísla: 585-604-769, 602-997-174, 224-068-465, 773-920-411, 568-144-726, 223-000-011

6. Procvičujte čtení číslovek: 47, 379, 81 euro; 1.593, 4.952 korun; 8.760, 10.904, 13.007 jenů; 35.999, 70.008, 109.650 korun; 111.656, 650.800 jenů; 1.097.080 euro; 3.588.344 dolarů; 4.885.322, 9.019.734, 6.904.087. 7. Překládejte, kolik je hodin: ゴゴ 1 ジデス。

14 ジ 5 フンデス。

11 ジ 7 フンデス。

13 ジ 55 フンデス。

8 ジ 15 フンデス。

ゴゼン 3 ジハンデス。

2 ジ 59 フンデス。

12 ジ 16 プンデス。

ゴゼンレイジ 16 プンデス。

4 ジ 40 プンデス。

7 ジデス。

9 ジ 9 フンデス。

6

půl osmé a pět minut, tři čtvrtě na čtyři ráno, deset minut po půlnoci, patnáct hodin dvacet šest minut, půl páté, dvě po obědě, sedmnáct hodin deset minut, půl jedné odpoledne, tři ráno, něco po sedmé, za pět minut dvanáct, čtvrt na deset, půl jedenácté večer. 8. Přeložte: 1. Kolik stojí ten chleba? Není drahý. Stojí 110 jenů. 2. Je ten počítač starý nebo nový? 3. Není ten vysoký dům pana Jamady? Ne, to je dům pana Jamašity. 4. Jak se řekne japonsky tahle dlouhá ryba? 5. To malé pivo stojí 2 eura. Je drahé a není dobré. 6. Jak se jmenujete? Moje jméno se japonsky řekne …. 7. Ten sport není těžký. 8. Moje telefonní číslo je …. 9. Kolik je teď hodin? Je za pět minut půl deváté. 10. Ta vysoká budova tamhle jsou naše koleje. 11. Ta restaurace nebyla drahá. Polévka stála 550 jenů a pivo 230. 12. Tohle je moje kancelář a tamta je paní Tanakové.

IV. Doplňující poznámky PŘEPIS CIZÍCH SLOV V japonštině se běžně používají slova přejatá z cizích jazyků, především z angličtiny. Při jejich transkripci katakanou se aplikují stejná pravidla jako pro přepis cizích jmen (viz lekce 1), mimoto existují i další zásady:

 krátká samohláska nebo zdvojená souhláska – pro zachování krátké výslovnosti se pomocí malého “cu“ zdvojuje celá slabika: cut カット

book ブック

hot ホット

black ブラック

 anglické “r“ se přepisuje buď prodloužením samohlásky, nebo přidáním samohlásky “a“: work ワーク

door ドア

morning モーニング

bar バー

 pro přepis slabik řady “f“ se obvykle používají spřežky tvořené slabikou “fu“ a malým “a, i, u, e, o”: film フィルム

Ford フォード

fencing フェンシング

file ファイル

 slabika “si“ se přepisuje japonskou slabikou “ši“: Sydney シドニー

classic クラシック

penicilin ペニシリン

 anglické “th“ se jako neznělé přepisuje řadou “sa“, jako znělé pak řadou “za“: bathroom バスルーム

the (člen) ザ

leather レザー

 grafém “x“ se podle výslovnosti realizuje slabikou “ki“ a řadou “sa“: expert エキスパート

text テキスト

expansion エキスパンション

 široké anglické “e“ se přepisuje samohláskou “a“ nebo slabikou se samohláskou “a“, diftong “ei“ se obvykle přepisuje jako dlouhé “e“: bag バッグ ham ハム rate レート

parade パレード

 slabika “ca“ se někdy přepisuje jako “kja“, zejména ve slovech dříve přejímaných, někdy jako “ka“ ve slovech přejímaných nově: camp キャンプ camera カメラ

cash キャッシュ

cabbage キャベツ

 anglická koncovka “-ing“ se standardně přepisuje “ingu“: dancing ダンシング

marketing マーケティング 7

casting キャスティング

 koncovka “-tion“ se přepisuje “šon“: inflation インフレーション

automation オートメーション

lotion ローション

 “H“ a “ch“ se, zejména pro potřebu zachování české a ruské výslovnosti, přepisuje řadou “ha“: Chabarovsk ハバロフスク

Ochotsk オホーツク

hooligan フーリガン

 existují četné výjimky v přepise cizích slov, hlavně jedná-li se o slova přejímaná na samém počátku infiltrace cizích slov do japonštiny: shirt シャツ cup コップ Deutsch ドイツ

jupon (kalhoty, fr.) ズボン

 dlouhá slova nebo víceslovné výrazy se mnohdy zkracují: platform ホーム（プラットホーム） demonstration

デモ（デモンストレーション）

personal computer パソコン（パーソナル・コンピューター） inflation インフレ （インフレーション） general strike

ゼネスト（ゼネラル・ストライキ）

Los Angeles ロス（ロサンゼルス） instrument panel インパネ（インストルメント・パネル） sexual harassment

セクハラ（セクシャル・ハラスメント）

software ソフト（ソフトウエア） pocket monster ポケモン（ポケット・モンスター） land cruiser

ランクル（ランド・クルーザー）

Identifikujte cizí slova / přepište cizí slova katakanou: カップル、クッキー、トップ、オーソリティー、ゲーム、アーケード、ヌード、ハーフ、ス クリーン、ニュース、コピー、ロード、ソーセージ、ビーフ、マウス、クーポン、スピード、 ガーデン、エラー、シンプル、マスク、オリエンタル、ゲーム、ショー、デジカメ、ダブル クリック、ワンルームマンション head, football, robot, olympic, pet, etiquette, approach, apple, truck, locker, necktie, back, narration, culture, inspiration, brake, date, image, salary, leader, speed, group, sir, golf, knife, instant, melody, marionette, CD, local terminal, point, server, idea, silver seat, noodle, fiber, museum shop.

8

K2

「スズキセンセイ ノ イエハ イマ ナニイロ デスカ。」「ナンジ デスカ。」

I. Procvičení gramatiky 1. Sledujte svého učitele a čtěte číslice, které ukazuje.

2. Sledujte hodiny a odpovídejte, kolik je hodin. Př.:

センセイ：「イマナンジデスカ。」 ガクセイ：「3 ジ 15 フンデス。」 センセイ：「ゴゴデスカ。ゴゼンデスカ。」 ガクセイ：「ゴゴ 3 ジ 15 フンデス。」

3. Ve dvojici se ptejte na detaily o věcech na obrázcích. Říkejte, jaká daná věc je (není), a také, jaká byla (nebyla). Př.1: カリン：スズキセンセイ ノ イエ ハ イマ ナニイロ デスカ。 ヤナ：センセイ ノ イエ ハ キイロイ デス。 カリン：デモ、モトモトハ キイロクアリマセンデシタ。アオカッタデス。 ヤナ：ソウデスネ。イマハ モウ アオクナイデス。 Př.2:

ハナ：コノ チョコアイス、オイシイ？ ユイ：オイシイ。デモ キノウ ノ バニラアイスハ オイシクナカッタ。

9

4. Ve dvojici se ptejte na cenu věcí na obrázku. Vždy po jednom obrázku se vystřídejte. Cenu si nezapomeňte zaznamenat.

ヤンデラ：コノホンハ イクラ デスカ。 テンイン：ソノホン デスカ。 ヤンデラ：ハイ。 テンイン：千三百円 デス。

10

5. Napište, jaké uvedené věci jsou (nebo nejsou), případně jaké byly (nebo nebyly). Př.: ワタシノヘヤハセマクアリマセン。ヒロイデス。 1. ワタシノ ダイガク ハ_______________________________________________________。 2. オトウサン ノ クルマハ ____________________________________________________。 3. ワタシ ノ ウチハ___________________________________________________________。 （ヒロイ＋アカルイ） 4. チェコ ノ ビールハ_________________________________________________________。 5. __________________________________________________________________________。

II. Frazeologie Pozdravy ohajó (gozaimasu) konniči wa konban wa ojasumi (nasai) sajónara / sajonara

dobré ráno dobrý den dobrý večer dobrou noc na shledanou 11

Tyto pozdravy se způsobem a frekvencí používání úplně neshodují s pozdravy českými. Například potkáme-li ráno na chodbě učitele, česky ho pozdravíme podle osobní preference buď dobré ráno, nebo dobrý den. V japonštině volíme jedině ohajó gozaimasu. Konniči wa by znělo nepřirozeně. Sajónara se v japonštině neříká tak často jako české na shledanou. Při běžném loučení se používají jiné fráze. Vedle výše uvedených pozdravů existuje řada dalších běžně používaných pozdravů (viz lekce 3, 4). Dočasné loučení Itte kimasu! / Itte mairimasu! Itte raššai! / Itte iraššai! Tadaima! Okaeri nasai! / Okaeri nasaimase!

Říká ten, kdo z domova/pracoviště odchází. Říká ten, kdo zůstává doma/na pracovišti. Říká ten, kdo se vrací domů/na pracoviště. Říká ten, kdo ho vítá zpět.

Obecná čeština redukuje překlad výše uvedených pozdravů na prosté ahoj, příp. (Tak) zatím!. Doslovný překlad by zněl přibližně takto: „Jdu a přijdu.“, „Tak běž!“, „Tak už jsem tu!“, „Vítej zpátky!“ Ostatní pozdravy U dveří soukromého domu, zvláště v případě tradičních obydlí, kde není zvonek, nebo při vstupu do malého obchůdku, ve kterém není momentálně přítomna žádná obsluha, můžeme ve významu Je tu někdo? Jste doma? zavolat gomen kudasai. Personál v obchodech a restauracích nás vítá slůvkem iraššaimase.

III. Poslech 1. Zapisujte čísla, která slyšíte. Dávejte pozor, zda se jedná o telefonní číslo, obyčejné číslo, čas atp. 2. Piště na papír číslice, které Vám učitel diktuje. 3. Zaznamenejte, o čem mluvčí hovořil a jaká/čí daná věc je nebo byla. Dělejte si poznámky. 4. Zaznamenejte si, kolik co stojí. 5. Dávejte pozor a označte časové údaje, které mluvčí neřekl.

12:23 8:07 23:15

8:11 18:21

18:10

4:53

4:06

9:13

13:53

12

33::1199 16:23 14:18

21:36

7:05

Nové výrazy ア行 アパート アメリカ ikura

byt Amerika kolik (o ceně)

ičido

jednou

ima エンジニア

teď inženýr

カ行 kaiwa gakkó kami kinó kuni gogo gozen コンピューター

konverzace škola papír včera země, stát odpoledne dopoledne počítač

サ行 šigoto džimušicu sugi スポーツ sošite

povolání, zaměstnání kancelář po sport a, potom

タ行 vysoká škola tělocvična budova telefonní číslo knihovna (místnost)

daigaku taiikukan tatemono denwa bangó tošošicu

ナ行 dvůr, nádvoří

nakaniwa

ハ行 han bjóin hiroba ホテル

polovina nemocnice náměstí hotel

マ行 meiši mó motomoto

vizitka už původně

13

ラ行 レストラン rjó

restaurace studentská kolej, internát

Rodinní přílušníci ani / onísan ane / onésan imóto odži / odžisan otóto oba / obasan sofu / odžísan sobo / obásan čiči / otósan haha / okásan

starší bratr starší sestra mladší sestra strýc mladší bratr teta můj dědeček / dědeček moje babička / babička můj tatínek / otec moje maminka / matka

Jídlo a pití アイス(クリーム) カレーライス gjúnjú ケーキ ココア コーヒー コーラ sakana サンドイッチ ジュース スパゲティー スープ ソーダ チョコ~ チョコレート バニラ パン ハンバーガー ピザ ビール ミルク ラーメン

zmrzlina (zmrzka) rýže s kari omáčkou mléko dort, dortík kakao káva cola ryba sendvič džus špagety polévka soda, sodovka čokoládový ~ čokoláda vanilka (vanilkový) chléb hamburger pizza pivo mléko nudlová polévka rámen

Barvy modrý červený barva žlutý černý bílý

aoi akai iro kiiroi kuroi široi 14

jaká barva?

nani iro Adjektiva

světlý teplý nový horký sladký krásný, nádherný chutný hodně, mnoho velký pomalý, pozdní těžký (váha) zajímavý tvrdý ostrý, pálivý, slaný lehký (váha) špinavý tmavý úzký, těsný, malý málo drahý, vysoký blízký malý nudný studený, chladný daleký, vzdálený dlouhý rychlý, brzký, časný nízký široký starý krátký těžký, obtížný hodný, laskavý; snadný levný měkký

akarui atatakai atarašii acui amai ucukušii oišii ói ókii osoi omoi omoširoi katai karai karui kitanai kurai semai sukunai takai čikai čísai cumaranai cumetai tói nagai hajai hikui hiroi furui midžikai muzukašii jasašii jasui jawarakai Oblečení

džíny kabátek, sako košile tričko šátek látkový kapesník šála šaty

ジーパン / ジーンズ ジャケット シャツ T シャツ スカーフ ハンカチ マフラー ワンピース

15

Měna インド・ルピー ウォン エン gen コルナ スイス・フラン ドル フォリント ポンド ユーロ ルーブル

indická rupie won (Korea) jen (čínský) jüan koruna (Kč) švýcarský frank dolar forint libra euro rubl

円

16

3 I.

Existenční slovesa aru, iru, adjektiva Syntaktické vzorce a gramatikatypu -na

EXISTENČNÍ SLOVESA ARU, IRU S1 (no ...) ni S2 ga aru / nai Kjóšicu ni terebi ga aru. Reizóko no naka ni gjúnjú ga arimasu.

Někde něco je (nachází se) / není Ve třídě je televize. V lednici je mléko.

S1 (no ...) ni S2 ga iru / inai Tošokan ni sensei ga imasu. Gakkó no mae ni tomodači ga iru.

Někde někdo je (nachází se) / není V knihovně je učitel. Před školou jsou přátelé.

S1 to S2 to S3 ga aru / iru Niwa ni wa inu to neko to tori ga imasu.

S1 a S2 a S3 jsou (nacházejí se) Na zahradě jsou pes, kočka a ptáci.

S1 ja S2 ja ... Sx nado ga aru / iru Reizóko no naka ni gjúnjú ja džúsu nado ga arimasu. Kono daigaku ni wa Amerikadžin ja Nihondžin nado ga imasu.

S1, S2 ... Sx jsou (nacházejí se) V lednici je mléko a džus (a jiné potraviny). Na této škole jsou Američané a Japonci (a jiní studenti).

S1 (ni) wa S2 ga aru / iru Wataši ni wa ani ga imasu. Uči ni wa terebi ga arimasen.

S1 má (vlastní) S2 Mám (staršího) bratra. Doma nemáme televizi.

Českému slovesu být ve významu existovat, někde se nacházet odpovídají v japonštině slovesa aru pro neživotné objekty a iru pro životné. Srovnej: Wataši wa gakusei desu. Jsem student. (Wataši wa) kjóšicu ni imasu. Jsem ve třídě. Slovesa aru a iru se používají taktéž pro vyjádření vlastnictví. Aru ve významu mít lze použít i pro životná substantiva (Otóto ga aru – mám bratra), avšak užití iru je mnohem frekventovanější (Otóto ga iru). S použitím slovesa aru u životných substantiv se můžete setkat hlavně v knižním stylu. Časování sloves aru, iru tvary důvěrné přítomný klad je, jsou přítomný zápor není, nejsou minulý klad byl/a, byli/y minulý zápor nebyl/a, nebyli/y

tvary zdvořilé

tvary důvěrné

tvary zdvořilé

aru

arimasu

iru

imasu

nai

arimasen

inai

imasen

atta

arimašita

ita

imašita

nakatta

arimasen dešita

inakatta

imasen dešita

1

ADJEKTIVA TYPU -na A-na S da / de wa nai Nara wa šizuka na mači desu. Šóta kun wa genki na kodomo de wa nai.

Adj. S Nara je poklidné město. Šóta není čilé dítě.

Adjektiva typu -na (nečasovatelná) nabírají na pozici přívlastku částici na (popř. no), na pozici predikátu se k nim připojuje spona da / desu, jejímiž tvary se vyjádří i zápor a minulost. Na rozdíl od časovatelných adjektiv (viz L2) zde spona nemá pouze zdvořilostní význam, je tedy nutné ji použít i v důvěrném tvaru (kirei da, kirei datta). Adjektivum typu -na spojíme s jiným adjektivem přes přechodníkový tvar spony da: Otera no tatemono wa rippa desu. + Otera no tatemono wa ucukušii desu. → Otera no tatemono wa rippa de ucukušii desu. S1 má / nemá Adj. S2

S1 wa S2 ga A da / de wa nai A-i / kunai Ano hito wa me ga kirei da. Kono heja wa mado ga ókii.

Ten člověk má pěkné oči. V této místnosti jsou velká okna (Tato místnost má velká okna).

Větná konstrukce S1 wa S2 ga A-i / A da (dosl. Co se týče S1, S2 je nějaké) slouží k popisu vzhledu, vlastností a stavů určitého objektu či osoby. V češtině často odpovídá konstrukci „S1 má nějaké S2“. Příklady: Zó wa hana ga nagai. Petr kun wa atama ga ii. Ano resutoran wa sutéki ga oišii.

Slon má dlouhý chobot. Petr je chytrý (dosl. má dobrou hlavu). V té restauraci mají dobré steaky.

Pomocí této vazby vyjádříme taktéž záliby a schopnosti: Miki wa ongaku ga suki da. Wataši wa miruku ga kirai da. Jandera san wa nihongo ga džózu desu.

Miki má ráda hudbu. Nesnáším mléko. Pan Jandera umí dobře japonsky.

Srovnej: Japonské víno je drahé. Víno je v Japonsku drahé. V Japonsku je víno drahé.

Nihon no wain wa takai. Nihon wa wain ga takai.

JAPONSKÉ ČÍSLOVKY Číslovky mají dvojí čtení – sinojaponské, které jsme si představili v minulé lekci, a pro číslovky 1-10 také japonské. Při počítání různých objektů se číslovky pojí s pomocnými číselnými jmény, tzv. numerativy (více viz L6). Spojením japonských číslovek se sufixem -cu (-ccu), který můžeme chápat jako univerzální numerativ, vznikají měrové jednotky, které lze běžně používat k počítání neživých objektů: 1

ヒトツ

3

ミッツ

5

イツツ

7

ナナツ

9

ココノツ

2

フタツ

4

ヨッツ

6

ムッツ

8

ヤッツ

10

トオ

2

Tento způsob počítání se používá v běžné mluvě a je používán taktéž v případech, kdy pro počítané předměty jiný numerativ neexistuje, nepatří mezi běžně používané, nebo si jeho volbou není mluvčí jistý. Odpovídající tázací výraz je ikucu – kolik? Příklady: Ringo wa ikucu arimasu ka. Futacu arimasu. Kolik máte jablek? Mám dvě. Ringo ga futacu arimasu. Mám dvě jablka. / Jsou (zde/tam) dvě jablka. (podrobněji o zapojování číslovek do věty viz L6) ZÁJMENA NANI – DARE – ICU – DOKO -mo [ni-] (se záporem) nanimo nic daremo nikdo icumo vždy* dokomo nikde

-ka [ně-] nani dare icu doko

co kdo kdy kde

nanika dareka icuka dokoka

něco někdo někdy někde

-demo [-koliv] nandemo daredemo icudemo dokodemo

cokoliv, všechno kdokoliv, každý kdykoliv, vždy kdekoliv, všude

*České zájmeno nikdy nemá v japonštině jednoslovný ekvivalent. Pro vyjádření nikdy se nestalo, nikdy jsem něco neudělal, nedělám apod. užívá japonština jiné způsoby vyjádření. Zájmeno icumo se používá v kladných větách ve významu vždy.

II. A.

Text ソコニ 何ガ アリマスカ。 ココニ 日本ノ テレビガ ソノキョウシツニ 何ガ

アリマス。

アリマスカ。

イスヤ 大キイ ツクエヤ

クロイ

コクバンナドガ

アリマス。

ツクエノ上ニ 何ガ アリマスカ。 本ト エンピツト

デンワガ

ツクエノ上ニ パソコンモ

アリマス。 アリマスカ。

イイエ、 パソコンハ アリマセン。 ダイドコロニ シロイ レイゾウコガ アリマス。 ソノレイゾウコノ中ニ 何ガ

アリマスカ。

ヤサイヤ サラミヤ ギュウニュウナドガ

アリマス。

レイゾウコノ上ニ 何ガ アリマスカ。 コップガ アリマス。 レイゾウコノソバニ トダナガ アリマス。 キョウシツノ中ニ ダレカ

イマスカ。

学セイガ イマス。 センセイモ イマス。 ／ 学セイト オトウトサンガ イマスカ。 3

センセイガ イマス。

イイエ、 私ニハ B.

オトウトハ イマセン。

イモウトガ

イマス。

コノヘヤハ ダレノ ヘヤデスカ。 コレハ ノソバニ

私ノヘヤデス。コノヘヤニハ ベッドガ

タイプライターヤ 左ニ

本ダナモ

フルイ

本モ

大キイ

アリマス。テーブルモ コンピューターヤ

二ツ アリマス。

アリマス。ソノ上ニ

シロイ

アリマス。ソノ本ダナニ

マドガ

カミヤ

アタラシイ

アリマス。ベッドノムコウニ

フルイ

デンワヤ

日本ゴノ本ナドガ 本ガ

ステレオモ

タクサン

ソノマド

アリマス。 アリマス。

アリマス。私ノヘヤニハ

テレビガ アリマセン。 C.

アノリッパナ タテモノハ

何デスカ。

アレハ アタラシイ アパートデス。 ソノ中ニ ダレカ

イマスカ。

イイエ、マダ ダレモ イマセン。 D. アノ ミドリイロノ

大キナ

アレハ パラツキー大学ノ

タテモノハ

何デスカ。

トショカンデス。本ガ

タクサン アリマス。

日本ゴノ 本モ アリマスカ。 ハイ、タクサン アリマス。イツモ

学セイガ 大ゼイ イマス。

日本ゴノ 学セイモ イマスカ。 ハイ マジメナ 学セイハ

イツモ

トショカンノ マエノ タテモノモ

トショカンニ

イマス。

パラツキー大学ノ タテモノデスカ。

ハイ、ソウデス。私タチノ

日本ゴノ キョウシツモ

アノ中ニ アリマス。

大学ノ マエニ 学セイガ

イマス。アノ人ハ ダレデスカ。

アノ人ハ 学セイデハ アリマセン。センセイデス。 センセイデスカ。ワカイ センセイデスネ。 E.

コノタベモノハ 何デスカ。

ゼンゼン オイシクアリマセン。

イイエ、チガイマス。チェコリョウリデス。私ノテリョウリデス。 F.

日本ゴハ ドウデスカ。ムズカシイデスカ。 ソウデスネ。カンタンナ コトバデハアリマセン。

4

日本リョウリデスカ。

G.

ドンナスポーツガ スキデスカ。 スキート サッカーガ 大スキデス。 ソウデスカ。スキーハ オモシロイデスネ。私ハ ゴルフガ ヘタデス。

スキデス。デモ

マダ

III. Cvičení 1. Přečtěte text C znovu, všechna slovesa a adjektiva dejte do důvěrného tvaru. 2.

Nakreslete obrázek podle následujícího popisu:

エノマン中ニ 車ノマエニ

ウチガ

オカアサンガ

大学ノマエニ ノマエニ

私ノ

イヌガ

イケガ

アル。ウチノ左ニ

大学ガ

イル。オカアサンノ左ニ

イル。大学ノ左ニ

アル。ソノイケノ中ニ

ニワガ

女ノ子ト

イル。大学ト

タカイ 山ガ 三ツアル。ソノ山ノ上ニ トリガ イル。

5

車ガ アル。

オトコノ子ガ

アル。ソノニワニ

サカナガ

3. Říkejte podle plánku, kde co je:

アル。ウチノ右ニ

キガ ウチノ

イル。

アル。ニワ ウシロニ

4. Tvořte různé tvary adjektiv, spojujte je s vhodnými substantivy a zapojujte do vět: カンタン

リッパ

チャイロ

シズカ

ハイイロ ミドリ

イロイロ

キレイ

ムラサキ

ユタカ

ゲンキ

トクイ

ベンリ ニガテ

5.

Přeložte:

1)

コノアパートハイリグチガセマイ。

2)

オロモウツハ日本人ガスクナイ。

3)

コノヘヤハデンキガクライ。

4)

アノ子ハカミガナガイ。

5)

スロバキアハ山ガオオイ。

6)

ソノレストランハビールガタカイ。

6.

Říkejte, co máte/nemáte rádi, umíte či neumíte:

モダン・ダンス

日本ゴ

ピアノ

ゴルフ

テニス

カンジ

ヤサイ

ハナ

バドミントン

ウタ

日本リョウリ スキー

車ノウンテン

タッキュウ

オンガク

フランスゴ エイゴ

パーティー

7. Kde je třeba, doplňte: 1)

テーブル___デンワ___アリマス。

2)

田中サン___シンセン___サカナ___スキ___デス。

3)

私___イヌ___ドコ___イマスカ。

4)

マド___ソバ___ベッド___アリマセン。

5)

トナリ___ギンゴウ___アリマスカ。トナリ___ギンコウ___ユウビンキョク___アリマセ ン。 デパート___アリマス。

6)

ウチ___ヤンデラサン___ヤンデラサン___子ドモ___ヤンデラサン___イモウト___イマ ス。

7)

コノ___車___アメリカ___デス___、ドイツ___デス___。

8)

ビョウイン___人___タクサン___イマシタ。オイシャサン___カンゴフサンナド___イマ シタ。

9)

私___リョウ___、シロイ___カベノヘヤ___チャイロ___カベノヘヤ___アリマス。

10)

ヒキダシ___中___何___アリマセン。

11)

コノ___レストラン___何（ナン）___ オイシイデス。

8.

Odpovězte na otázky:

1)

オトモダチハ 日本ゴガ ジョウズデスカ。

2)

テレビハ ドコカニ アリマスカ。

3)

トナリノヘヤハ ダレノヘヤデスカ。 6

4)

オロモウツノエキマエニハ

何ガ アリマスカ。

5)

カイモノガ スキデスカ。

6)

オカアサンハ リョウリガ

7)

ドンナ スポーツガ ニガテデスカ。

8)

何ゴガ トクイデスカ。

9)

ヤンデラサンハ キョウシツニ イマスカ。

スキデスカ。

10) コノヘヤノ カベハ 何イロデスカ。 11) スキナ ハイユウハ ダレデスカ。 12) ヨーロッパノ ドコガ スキデスカ。

Přeložte do japonštiny: 1. Není tady někdo? Ne, nikdo tu není. 2. Pod stolem je židle a pod židlí je kočka. 3. Nenávidím červené záclony a pozdní večírky. 4. Golf mi ještě příliš nejde. 5. V té tmavé místnosti nikdo nebyl. 6. Přineste mi rybu a bramborový salát. 7. Kolik stál ten nový prostorný byt? Stál 54.188.000 jenů. 8. Pražské číslo pana Hašimota je 293-511-738. 9. Můj oblíbený učitel je učitel japonštiny. Je skvělý. 10. Co máte dobrého? Dobré je všechno. 11. Na bílé zdi je zelená tabule. 12. Kde máme auto? Je naproti vchodu do domu. 13. Je tu paní Tanaková? Paní Tanaková je někde v budově. 14. Napravo od nádraží je nová krásná restaurace. 15. Na náměstí je mimo jiné i kostel, pošta a radnice. 16. To auto má zelenou barvu. 17. V Čechách je dobré pivo. 18. A: „Včera byla na poště ta dívka.“ B: „Ta dívka má zajímavé oči.“

IV. Doplňující poznámky KOŘENY KO, SO, A – ODKAZOVÁNÍ V RÁMCI JAZYKOVÉHO KONTEXTU V 1. lekci jsme se seznámili s používáním deiktických výrazů se základy ko, so, a v situacích, kdy mluvčí referuje k objektu nacházejícímu se v situačním kontextu promluvy, tedy v dohledu mluvčího a posluchače (mohou na něj ukázat). Při odkazování k objektu, který se nachází mimo situační kontext dané promluvy, závisí volba deiktického prostředku na tom, zda je daný objekt znám oběma účastníkům komunikace. Pokud ano, mluvčí k němu odkazuje deiktickými prostředky se základem a (are/ano/asoko aj.). V případě, že je znám pouze jednomu z účastníků promluvy, odkazuje k němu mluvčí pomocí výrazů se základem so (sore/sono/soko). A: Gekidžó ni ano džojú ga imašita.

V divadle byla ta herečka. (kterou oba známe)

B: Ano džojú wa totemo kirei desu ne.

Ta herečka je moc hezká, že?

A: Reizóko ni ano sarami ga arimasu.

V lednici je ten salám. (který oba známe, už jsme jedli)

B: Ano sarami wa oišii desu.

Ten salám je moc dobrý.

A: Soko wa donna mači desu ka.

Jaká je ta čtvrť? (já ji neznám)

B: Šizuka de totemo kirei na mači desu.

Je poklidná a moc pěkná.

7

K3

「ヤンデラサンハ

メ

ガ オオキイデス。」

「テーブル ノ 下 ニ ネコ ガ イマス。」 I. Procvičení čtení a gramatiky 1. Sledujte svého učitele, čtěte grafémy hiragany a odpovídejte na jeho otázku 「コレ ハ 何 デスカ」。 Př.:

センセイ：「コレ ハ 何 デスカ。」 学セイ：「ソレ ハ 『しょ』 デス。」 センセイ：「イイエ、『しょ』 デハ アリマセ ン。何 デスカ。」 学セイ：「『じゃ』デス。」 センセイ：「ハイ、ソウ デス。」

2. Odpovídejte na otázku učitele, jestli v učebně daná věc je nebo není. Pokud se v učebně daná věc nachází, popište, kde. Př.:

センセイ：「コノ キョウシツ ニハ テレビガ アリマスカ。」 学セイ：「ハイ、コノ キョウシツ ニハ テレビガ アリマス。」 センセイ：「ドコニアリマスカ。」 学セイ：「ドア ノ 右 ニ アリマス。」

8

3. Dívejte se na obrázek a naučte se japonsky popsat fyziognomii lidského obličeje.

9

4. Dívejte se na obrázky a popište jednotlivé osoby. Řekněte, jaký mají nos, oči, ústa, vlasy, nohy atp. Tvořte i jednoduchá slučovací souvětí typu. Používejte slovní zásobu z předchozího cvičení. 「田中 サン ハ メ ガ 大キクテ ハナ ガ 小サイ デス。」

10

5. Dívejte se na obrázek a popište, kde se co nachází.

6. Ve dvojici si rozdělte dva obrázky (jeden bude sledovat horní obrázek a druhý bude sledovat spodní obrázek) a zjistěte od svého kolegy, co se nachází na pěti vynechaných místech Vašeho obrázku. Při odpovídání danou věc konkretizujte popisem jejího tvaru, barvy atp.

11

12

7. Přečtěte nahlas následující text. Popište japonsky svůj pokoj doma, pokoj na koleji, jídelnu v menze. 「私 ノ ヘヤ」 私 ノ アパート ハ、大学 ノ チカク ニ アリマス。 ヘヤ ニ ツクエ ト ベッド ガ アリマス。ツクエ ハ マド ノ チカク ニ アリマス。 大キクテ フルイ ツクエ デス。ツクエ ノ 上 ニ シャシン ガ アリマス。カゾク ノ シャシン デ ス。本ダナ ニ エイゴ ノ ザッシ ト 日本ゴ ノ 本 ガ アリマス。 私 ノ ヘヤ ニハ、イロイロナ モノ ガ タクサン アリマス。私 ハ コノ ヘヤ ガ トテモ スキ デ ス。

II. Frazeologie Další pozdravy Jako pozdrav se v japonštině často používají konverzační obraty vztahující se k předešlému setkání (např. poděkování za pohoštění, námahu či prokázané služby, omluvy, apod.) nebo vztahující se k počasí. Stejně tak při loučení jsou běžnější fráze jiného typu než prosté sbohem. Při používání těchto pozdravů je vždy třeba mít na mysli, vůči komu daný pozdrav používáme, a je důležité zvolit z hlediska formálnosti a zdvořilosti vhodnou variantu. Níže uvedené příklady představují jen některé z možných variant a modifikací a jejich překlad do češtiny není jednoznačný, ale vždy záleží na kontextu. Reakce na uvedené fráze jsou velmi závislé na kontextu. Zde uvedené reakce jsou pouze možnou variantou. Při setkání: Hisašiburi desu ne! / Ohisašiburi desu.

To jsme se dlouho neviděli! (když se s někým sejdete po dlouhé době, vůči níže i výše postavené osobě)

Šibaraku desu ne!

To jsme se dlouho neviděli! (méně zdvořilé, spíše mezi lidmi, kteří se znají – kolegové, níže postavené osoby)

Gobusata šite imasu.

Promiňte, že jsem se (tak) dlouho neozval./ Promiňte, že jsem se na tak dlouho odmlčel. (zdvořilé, v písemném stylu)

→ Ie ie, kočira koso gobusata šite imasu. → Kočira koso gobusata šite imasu.

→ To nic, i já se omlouvám, že jsem se dlouho neozval. → Ani já jsem se dlouho neozval.

Sendžicu wa šicurei šimašita!

Promiňte, že jsem posledně obtěžoval!

→ Ie ie, zenzen ki ni šinaide kudasai. / O-ki ni nasarazu ni. (zdvořilejší) → Ie ie, zenzen.

→ Ale kdepak, to nic nebylo. Nedělejte si s tím starosti. → To nic nebylo.

Sendžicu wa dómo!

Ještě jednou díky za minule!

→ Kočira koso, arigató gozaimašita. (podle kontextu!)

→ Já děkuji Vám.

13

Kono mae wa gočisósama dešita!

Děkuji za pohoštění minule!

Ii tenki desu ne!

To máme ale pěkné počasí!

→ Só desu ne.

→ To tedy je.

Acui desu ne! → Só desu ne. Acui desu ne.

To je ale horko! → To ano. Je opravdu horko.

Ostatní: Kromě poděkování, omluv a frází o počasí můžeme započít rozhovor i otázkami na zdraví: Ogenki desu ka?

Jak se máte? Jste zdrávi?

Okawari arimasen ka?

Vše v pořádku? Něco nového? (používají spíše starší osoby, zdvořilé)

Minasan okawari arimasen ka?

Jsou všichni u Vás v pořádku?

→ (Okagesama de,) genki desu. → (Okagesama de,) minna genki ni šite imasu.

→ (Děkuji za optání,) mám se dobře. →(Děkuji za optání,) máme se dobře. / Jsme v pořádku.

V obchodě, restauraci: Sumimasen…

Promiňte (upoutání pozornosti, žádost)

Omatase šimašita / itašimašita.

Omlouvám se za zdržení / Omlouvám se, že jsem Vás nechal(a) čekat.

… kudasai.

Chci …, Dejte mi …

… wa čotto…

… teď zrovna… (= nemáme)

Tabemono (wa) okimari desu ka? Onomimono wa jorošii desu ka?

Máte vybráno? Dáte si něco k pití?

… onegai šimasu.

Rád bych …, Dejte mi, prosím, …

Ostatní: Éto…

(citoslovce) když si mluvčí dává čas na rozmyšlenou, než něco řekne/odpoví

III. ロールプレイ 1. Utvořte dvojice a nacvičte krátkou scénku setkání dvou kamarádů, kteří se dlouho neviděli. V rozhovoru nezapomeňte odkázat na minulé společné setkání. 2. Přečtěte nahlas následující rozhovory. Následně utvořte dvojice a nacvičte rozhovor prodavačky se zákazníkem v obchodě nebo v restauraci. Zkuste využít co nejvíce shora uvedených frází, japonské číslovky, adjektiva. ヤンデラサン ト テンイン ノ カイワ ヤ： アノウ、テレホンカード、

ヤ：

アリマスカ。

14

アノウ、テレホンカード、アリマスカ。

テ： ハイ、コチラ デス。

テ：

テレホンカード ハ チョット・・・

ヤ： デハ、コレ、クダサイ。

ヤ：

ソウデスカ。ドウモ。

オミセ

レストラン

テ：イラッシャイマセ。

ヤ：スミマセン。

ヤ：アノウ、スミマセン。

ウ：ハイ、オマタセシマシタ。タベモノハ

セッケン ハ ドコ デスカ。 テ：エエト、アチラ デス。

※ウ＝ウェイトレス

オ

キマリデスカ。 ヤ：トモダチニハ、エビグラタン ト サラダ、

ヤ：スミマセン、アチラ ノ ドコ デス

クダサイ。ソレト、コレ ハ 何 デスカ。

カ？

(ukazuje do jídelníčku)

テ：イリグチ ノ チカク ニ アリマス。

ウ：ビーフカレー デス。 ヤ：ソレデハ、私ニハ、ソレ、オネガイシ マス。

ヤ：イリグチ ノ チカク デスネ。 ドウモ。

3.

ウ：オノミモノ ハ ヨロシイ デスカ。 ヤ：エエト、コーラ ２ツ クダサイ。

Dívejte se na obrázky a vzájemně si řekněte, co p. Janderovi, p. Jurečkové a p. Suzukimu jde a co jim nejde. ヤンデラ サン

15

ユレチコヴァー サン

スズキ サン

4. Ve dvojici se zeptejte na své oblíbené jídlo/pití a také na to, jaký sport vám jde atp. Zaměřte se na správnou formulaci otázky a na to, abychom se neptali na věci, na které se není vhodné ptát, abychom se neptali příliš přímo atp. Př.: ～ハ 何ガ スキ デスカ。Co máš rád z …? (např. タベモノハ 何ガ スキ デスカ。Jaké jídla máš rád?), ドンナ スポーツガ トクイ デスカ。Jaké sporty vám jdou? atp.

IV. Poslech 1. Pozorně naslouchejte popisu mluvčího a zkuste nakreslit, jak dané místo vypadá, kde se co nachází, a také si zaznamenat, jaké/čí co je.

16

Nové výrazy ア行 ii ikucu ike icu inu iriguči iroiro (na) ue ウェイター ウェイトレス uširo uta unten eiga eigakan eki ebi guratan óki (na) ózei (o)tera ongaku

dobrý kolik? rybník kdy? pes vchod různý nahoře, na, nad číšník číšnice vzadu, za píseň řízení film kino nádraží zapečené krevety velký mnoho (lidí) buddhistický chrám hudba

上

大キ 大ゼイ

カ行 nákupy rodina zeď, stěna znaky jednoduchý, snadný strom houby kostel krásný, čistý banka lékárna divadlo zdravý, čilý tabule sklenice jazyk, slovo golf

kaimono kazoku kabe kandži kantan (na) ki kinoko kjókai kirei (na) ginkó kusurija gekidžó genki (na) kokuban コップ kotoba ゴルフ

サ行 サッカー サラダ サラミ šizuka (na) šašin

fotbal salát salám klidný, poklidný, tichý fotografie

17

šósecu džózu (na)

román být šikovný, dovedný, dobře umět čerstvý mít rád, oblíbený lyže, lyžování steak, biftek stereo, (hi-fi) věž skvělý, vynikající mýdlo úplně, vůbec slon vedle, blízko takže a ještě

šinsen (na) suki (na) スキー ステーキ ステレオ subarašii sekken zenzen zó soba sore de wa sore to

タ行 daikirai (na) taišikan daisuki (na) daidokoro タイプライター takusan takkjú tabemono čairo テニス デパート terjóri テレホンカード tokui (na) tošokan todana totemo tonari tori donna

大キライ 大シカン 大スキ

nenávidět, nenáviděný velvyslanectví milovat, milovaný kuchyně psací stroj hodně, mnoho, dost stolní tenis jídlo hnědá barva tenis obchodní dům jídlo – vlastní výroba telefonní karta být šikovný, dobře umět knihovna (budova) uzavíratelná skříň, skříňka velmi vedle, v sousedství pták jaký

中

uvnitř, vnitřek, v neumět, být nešikovný zahrada kočka pití

ナ行 naka nigate (na) niwa neko nomimono

ハ行 šedá barva muzeum

haiiro hakubucukan 18

バス tei パーティー バドミントン ピアノ hikidaši hidari ビーフカレー heta (na) ベッド ポテト benri (na) hondana hon´ja

autobusová zastávka párty, večírek badminton klavír zásuvka (u stolu) vlevo hovězí na kari (s rýží) neumět, být nešikovný, neschopný postel brambory vhodný, pohodlný knihovna, polička na knihy knihkupectví

左

本ダナ 本ヤ

マ行 mae mada mači madžime (na) mado mannaka migi midori(iro) mukó murasaki モダン・ダンス

před ještě, stále, teprve město, městská čtvrť (centrum) pilný okno uprostřed vpravo zelená barva protější strana fialová barva moderní tance

マン中 右

ヤ行 jakušo jasai jama jutaka (na) júbinkjoku jorošii ヨーロッパ

úřad (obecně) zelenina hora bohatý, hojný pošta dobrý (zdvořilý výraz) Evropa

山

ラ行 skvělý, vynikající jídlo, vaření jablko lednice

rippa (na) rjóri ringo reizóko

ワ行 ワイン wakai watašitači

víno mladý my

私タチ

19

Tvář, tělo aši atama ude kao kami (no ke) kuči kubi senaka, se te hana hitai maju, majuge me jubi

noha hlava paže obličej, tvář vlas(y) ústa krk záda ruka nos čelo obočí oči prst(y)

Tvary trojúhelníkový hranatý úzký, tenký podlouhlý tlustý, silný kulatý

sankakukei šikakui hosoi hosonagai futoi marui Předměty v místnosti

obraz, obrázek záclona kalendář plyšový medvídek odpadkový koš koberec gauč komoda lampa na pracovní stůl lampička osobní počítač květina polštář budík skříň na oblečení školní aktovka

e カーテン カレンダー kuma no nuigurumi gomibako džútan ソファー tansu デスクスタンド テーブルスタンド パソコン hana makura mezamašidokei jófukudansu randoseru

20

4 I. 

Slovesa

Syntaktické vzorce a gramatika S ga V-ux Tomodači ga kuru.

Partikule ga označuje 1. pád.



S o V-ux Hon o jomu

Partikule o (psáno を) označuje přímý předmět. Číst knihu.



S de V-ux

Partikule de označuje ① místo děje, činnosti, ② nástroj děje, činnosti (7. pád). Pracovat v továrně. Napsat perem.

Kódžó de hataraku. Pen de kaku. 

S ni V-ux Uči ni iru. Gakkó ni iku. Tomodači ni tegami o kaku.



S e V-ux Mači e iku. S kara V-ux Gakkó kara kaeru. Asa kara macu.





Přítel přijde.

Partikule ni označuje ① místo existence, výskytu (v, na), ② cíl děje, činnosti („do“), ○ 3 nepřímý předmět Být doma. Jít do školy. Napsat dopis příteli. Partikule e (psáno he) označuje směr děje, činnosti (do, k). Jít do města. Partikule kara označuje výchozí bod děje, činnosti – čas nebo místo (z, od). Vrátit se ze školy. Čekat od rána.

Eki made aruku. Joru made hataraku.

Partikule made označuje cílový bod děje, činnosti – čas nebo místo (do, až do, až k). Jít pěšky až na nádraží. Pracovat do večera.

S to V-ux Tomodači to gakkó ni iku.

Partikule to odpovídá české předložce s. Jít s kamarádem do školy.

S made V-ux

 V-ux zastupuje všechny další slovesné tvary (zápor, minulý čas) a styly (důvěrný a zdvořilý).  Základní tvar slovesa může vyjadřovat jak pravidelnou či opakovanou činnost (zvyk), tak budoucí čas. Konkrétní význam z hlediska času určují např. adverbia a kontext: Icumo pen de kaku. Kono tegami o pen de kaku.

Vždy píšu perem. Napíšu ten dopis perem.

 Partikule o se dále používá ve spojení se slovesy pohybu pro označení místa, na kterém daný pohyb probíhá: hiroba o aruku (jít po náměstí), sora o tobu (letět po obloze), kóen o sanpo suru (procházet se po parku) aj.

DĚLENÍ SLOVES: Slovesa lze dělit podle nejrůznějších kritérií. Z hlediska syntakticko-sémantického rozlišujeme mezi slovesy plnovýznamovými a pomocnými, plnovýznamová dále dělíme na činnostní a stavová (určitý slovesný tvar má jinou funkci a význam v závislosti na typu slovesa). U činnostních sloves je dále třeba rozlišovat podmětná a předmětná slovesa (např. acumaru – acumeru). Z hlediska konjugace je pro nás důležité dělení podle slovesných základů. Podle slovesných základů rozlišujeme slovesa: souhlásková polosamohlásková samohlásková nepravidelná Souhlásková slovesa – vzory a příklady: macu dasu toru kaku kogu sumu tobu šinu

mocu, tacu hanasu, nokosu horu, nokoru, suwaru, cukuru, noru, wakaru aruku, kiku, hataraku isogu, ojogu jomu, nusumu, jasumu, nomu jobu, asobu

Polosamohlásková slovesa – vzory a příklady: kau

jou, nuu, iu, morau, au

Samohlásková slovesa - vzory a příklady: miru taberu

okiru, očiru, kariru kangaeru, wasureru, oboeru, ošieru, neru

 Existuje omezená skupina sloves, která formálně vypadají jako samohlásková (končí na -eru, iru), nicméně všech pět slovesných základů vytvářejí stejně jako slovesa souhlásková. Patří mezi ně heru (ubývat), kiru (řezat), kaeru (vrátit se), suberu (klouzat), šaberu (povídat), nigiru (uchopit, držet), haširu (běžet), širu (znát), hairu (vstoupit), iru (potřebovat) a některá další. Sloveso heru tak vytváří základy hera-, heri-, heru, here, heró a minulý čas hetta (viz dále). Stejně se chovají i další slovesa této skupiny, která si je třeba jednotlivě zapamatovat. Nepravidelná slovesa: suru, kuru, iku, aru, iru

Slovesné základy: 1. Souhlásková slovesa 1. základ (A-tvar) 2. základ (I-tvar) 3. základ (koncový) 4. základ (E-tvar) 5. základ (O-tvar) minulý čas (důvěrný)

matamačimacu mate mató matta

dasadašidasu dase dasó dašita

toratoritoru tore toró totta

kakakakikaku kake kakó kaita

kogakogikogu koge kogó koida

2. Polosamohlásková slovesa 1. základ (A-tvar) 2. základ (I-tvar) 3. základ (koncový) 4. základ (E-tvar) 5. základ (O-tvar) minulý čas (důvěrný)

kawakaikau kae kaó katta

sumasumisumu sume sumó sunda

tobatobitobu tobe tobó tonda

šinašinišinu šine šinó šinda

3. Samohlásková slovesa iwaiiiu ie ió itta

tabetabetaberu taberetabejó tabeta

mimimiru miremijó mita

4. Nepravidelná slovesa 1. základ (A-tvar) 2. základ (I-tvar) 3. základ (koncový) 4. základ (E-tvar) 5. základ (O-tvar) minulý čas (důvěrný)

ši-/ se- / sašisuru sure-/ sejo / širo šijó šita

kokikuru kure- / koi kojó kita

ikaikiiku ike ikó itta

iiiru ire ijó ita

ariaru are atta

※ Povšimněte si, že slovesa různých vzorů mohou mít totožnou koncovku minulého času v důvěrném stylu. Pokud v takovém případě není význam slovesa patrný ze znakového zápisu nebo z kontextu, anebo pokud jeho význam neznáme, je třeba dohledat ve slovníku všechny možnosti. Např. tvar jotta může být teoreticky minulým časem sloves joru i jou, podobně jonda může být minulým tvarem sloves jomu i jobu, nebo kita nepravidelného kuru i samohláskového kiru. Slovesné tvary: Třetí slovesný základ funguje jako základní slovesný tvar v důvěrném, popř. neutrálním stylu, a najdeme ho také ve slovnících. Další tvary utvoříme pomocí slovesných základů a sufixů následovně: tvary důvěrné přítomný klad psát, píšu, píšeš,... přítomný zápor nepíšu, nepíše,... minulý klad psal, psali,... minulý zápor nepsal, nepsali,...

tvary zdvořilé

způsob tvoření

příklad

způsob tvoření

příklad

slovníkový tvar

kaku

2. základ + masu

kakimasu

1. základ + nai

kakanai

2. základ + masen

kakimasen

viz tabulka slovesných základů

kaita

2. základ + mašita

kakimašita

2. základ + masen dešita

kakimasen dešita

1. základ + nakatta

kakanakatta

Ostatní slovesné základy buď samy nesou specifický význam, nebo slouží k vytváření dalších slovesných tvarů, s nimiž se seznámíme později.

DNY V TÝDNU 月よう日 火よう日 水よう日 木よう日 金よう日 土よう日 日よう日

-jóbi

gecujóbi kajóbi suijóbi mokujóbi kinjóbi dojóbi ničijóbi

pondělí úterý středa čtvrtek pátek sobota neděle

Otázka na den zní: 今日は 何よう日 ですか。 Kjó wa nanjóbi desu ka. Zkrácené výrazy: doniči ni 土日に gessuikin ni 月水金に

v sobotu a v neděli v pondělí, ve středu a v pátek

DALŠÍ ČASOVÁ URČENÍ

2 před

1 před

aktuální

1 po

2 po

každý

II.

den おととい ototoi předevčírem きのう kinó včera 今日 kjó dnes あした ašita zítra あさって asatte pozítří まい日 mainiči každý den

týden せんせんしゅう sensenšú předminulý týden せんしゅう senšú minulý týden 今しゅう konšú tento týden らいしゅう raišú příští týden さらいしゅう saraišú přespříští týden まいしゅう maišú každý týden

Text

A. 日よう日に どこかへ いきますか。 はい、いきます。 どこへ いきますか。 きょうとへ りょこうに いきます。 B. 土よう日に 何を しますか。 私は 土よう日に うんどうや さんぽを します。 どんな うんどうを しますか。 バドミントンや たっきゅうを します。

C. おかあさんは 金よう日に 何を しますか。 へやの そうじや せんたくや かいものを します。

měsíc せんせん月 sensengecu předminulý měsíc せん月 sengecu minulý měsíc 今月 kongecu tento měsíc らい月 raigecu příští měsíc さらい月 saraigecu přespříští měsíc まい月 maicuki každý měsíc

rok おととし ototoši předloni きょ年 kjonen minulý rok 今年 kotoši tento rok らい年 rainen příští rok さらい年 sarainen přespříští rok まい年 maitoši / mainen každý rok

いつ やすみますか。 日よう日に やすみます。本も よみます。スポーツも します。

D. いつ ラジオを ききますか。 いつ テレビを みますか。 ピアノを ひきますか。 まいあさ 何を しますか。 E. 私は まいあさ はやく おきます。６じはんに ラジオたいそうが はじまります。６じはん から ７じまで たいそうをします。それから あさごはんを たべます。私のいえは こうが いに あります。大学まで あるきません。でん車で 大学へ いきます。そのでん車は いつ も たいへん こみます。大学の べんきょうは おもしろいです。らいしゅうは どうきゅう せいの みんなと プラハに いきます。大学の やすみは 土よう日と 日よう日です。やすみ の 日に ゆっくりやすみます。本を よみます。さんぽも します。ＣＤも ききます。とき どき ともだちと でかけます。 F. きのうカルリークさんは日本人のどうりょうと いっしょに ひるごはんを たべました。エ レベーターまで ろうかを あるきました｡ それから エレベーターに のりました。ちゅうか りょうりやで ラーメンを たべました。そして、ちかの きっさてんでコーヒーを のみま した｡ きっさてんの いり口に じどうはんばいきが あります。そこで たばこを かいまし た。そして また エレベーターに のりました。かいしゃに かえりました。１じに ごごの しごとが はじまります。

III.

Cvičení

1. Převeďte všechny slovesné tvary v textu do neutrálního způsobu. 2. Převeďte část textu G do přítomného, respektive budoucího času. Pozor na příslovce! 3. Převeďte do záporu – důvěrného i zdvořilého: 1)

わたしは きょう テニスを します。

2)

あした 本を よみます。

3)

まいあさ ラジオを ききます。

4)

きっさてんで コーヒーを のみます。

5)

まいしゅう ぎんこうへ いきます。

6)

ヤンデラさんを こうえんで まちます。

7)

あさ はやく おきます。

8)

らいしゅう プラハに いきます。

9)

あのみせで いろいろなものを かいます。

4. Převeďte předcházející cvičení do minulosti (záporné minulosti) a změňte vhodně příslovce, kde je to nutné. 5. Sestavte správné věty a doplňte partikule, kde je třeba: きのう きょう まい日 まいあさ

私 すずきさん こども ヤンデラさん

でんしゃ タクシー ともだち レストラン

ごはん ブルノ てがみ しごと

いきました かきました たべます かよいます

6. Doplňte partikule: 1） 大学（

）としょかん（

2） こんばん（ 3） 日本（

）本（

）よみました。

）うち（

）日本ご（

）べんきょうします。

）ともだち（

）日本ご（

）てがみ（

4） 私たち（

）きょうしつ（

）日本ご（

）はなす。

5） 中むら先生（

）私たち（

）えいご（

）先生だ。

6） ブルノ大学（

）日本ごの学生（

7） パラツキー大学（

）たてもの（

）かく。

）すくない。 ）ふるいです。

7. Doplňte slovesa: 1） としょかんに 本が たくさん＿＿＿＿＿＿＿＿。 2） 私たちは きょうしつに＿＿＿＿＿＿＿＿。 3） としょかんの まえで ともだちを＿＿＿＿＿＿＿＿。 4） きっさてんで コーヒーを＿＿＿＿＿＿＿。 5） 手で いろいろな ものを＿＿＿＿＿＿＿＿。 6） ゆっくり ひろばを＿＿＿＿＿＿＿＿。 7） レストランで カレーライスを＿＿＿＿＿＿＿。 8. Tvořte otázky na jednotlivé větné členy: 1） 私の ともだちは まい日 きょうしつで 日本ごを べんきょうします。 2） きょう おかあさんが せんたくをします。 3） マルチンさんは まいあさ大学まで あるきます。 4） きのう おもしろい 本を よみました。

5） エレベーターまで ろうかを あるきました。 6） 私のいえは こうがいに あります。 9. Přeložte: 1. Co koupíte v obchodě? 2. Kde počkáte na přítele? 3. Včera nic nezbylo. 4. Díváte se každý den na televizi? 5. Půjčujete si knihy v knihovně? 6. Pražské tramvaje jsou vždy plné lidí. 7. Od pondělí do pátku chodíme do školy. 8. V sobotu a v neděli do školy nechodíme. Máme volno. 9. Ve třídě mluvíme s učitelem japonsky. 10. Každý týden uklízíme. 11. Minulý pátek jsem uklidil kuchyň. 12. Příští měsíc jedu s přáteli do Chorvatska. 13. Tenhle autobus jede z Olomouce do Břeclavi. 14. Jel jsem taxíkem až do Prostějova. 15. Kdy napíšete panu Nakamurovi dopis? 16. Dítě pana Uedy kouřilo na chodbě v suterénu. 17. Do loňska jsem bydlel s rodiči v malém bytě v Rožnově. 10. U předchozího cvičení změňte vhodně určení času a věty v čase přítomném převeďte do minulosti a naopak.

IV.

Doplňující poznámky

OTÁZKA V DŮVĚRNÉM TVARU Ve zdvořilém stylu tvoříme otázku připojením větné partikule ka za sloveso (viz L1). Otázka vytvořená připojením partikule ka za důvěrný tvar slovesa by však zněla příliš důrazně, proto ji raději vytvoříme pouze intonací.

Nandži ni gakkó ni ikimasu ka. Nandži gakkó ni iku?

V kolik jdete do školy? V kolik jdeš do školy?

Kinó wa gakkó ni ikimašita ka. Kinó wa gakkó ni itta?

Byl jste včera ve škole? Byl jsi včera ve škole?

VĚTNÉ PARTIKULE JO A NE Větné partikule jo a ne stojí stejně jako partikule ka na konci věty, za slovesem. Partikule jo se používá při sdělování informace, která není posluchači známa, zdůrazňuje a dotvrzuje stanovisko mluvčího. Často ji překládáme pouze důraznější intonací výpovědi. Partikule ne se používá k ověření, zda posluchač vnímá danou informaci stejně jako mluvčí. Vybízí partnera ke schválení výpovědi, k pokračování hovoru. V reakci na určitou výpověď zase signalizuje, že mluvčí souhlasí s posluchačem. Často překládáme českým dovětkem ..., že? Prodloužení slabiky ne → né dodává výroku emotivní ráz věty zvolací, mluvčí vyjadřuje své překvapení, nadšení, apod.

A: Ano resutoran no rjóri wa oišii desu ka. B: Hai, oišii desu jo.

A: Vaří v té restauraci dobře? B: Ano, dobře.

Mó gecujóbi desu jo. Kjonen no rjokó wa takakatta jo.

Už je pondělí! Loňské cestování bylo dost drahé.

Samui desu ne. Kore wa sugoi desu né.

To je zima, že? To je ale něco! To je úžasné!

A: Mó gecujóbi desu ne. B: Só desu ne.

A: Už je pondělí, že? B: Ano, je.

A: Kóhí onegai šimasu.

A: Kávu, prosím.

B: Kóhí desu ne.

B: Zajisté.

A: Kore wa Čeko no čizu desu ne. B: Iie, Surobakia no čizu desu jo.

A: Tohle je mapa Česka, že? B: Ne, to je mapa Slovenska.

PARTIKULE WA × GA Tyto dvě partikule mají na první pohled stejnou funkci, avšak je třeba mezi nimi rozlišovat. Wa coby kontextovou partikuli užíváme tehdy, když je téma hovoru již známo a my o něm podáváme další výpověď. Wa zdůrazňuje ve větě predikát (pokud jde o ..., tak ...), a odpovídá tak v češtině nedůraznému slovosledu. Často se objevuje v záporných větách, kde může zdůrazňovat zápor, nebo při uvádění protikladů či srovnávání. Oproti tomu pádová partikule ga se užívá při uvedení nové informace do hovoru. Ve vazbách wa-ga (viz L3) tato partikule označuje podmět, popř. předmět. V češtině mnohdy odpovídá důraznému slovosledu. Tázací zájmena a některá slovesa (např. wakaru) se pojí s partikulí ga, nikoli wa. Používání obou partikulí se řídí i dalšími pravidly, s nimiž se budeme seznamovat postupně. Jandera san wa gakkó ni kimašita. Jandera san ga gakkó ni kimašita. Dare ga kimašita ka. Kono resutoran wa nani ga oišii desu ka. Ebi guratan ga oišii desu. Ebi guratan wa oišii desu.

Nihongo ga wakarimasu ka. Erebétá ni norimasen. Erebétá wa norimasen. Bíru o nomimasu. Bíru wa nomimasu. Wain wa nomimasen. Bíru wa nomimasu. Wataši wa kinó gakkó ni ikimasen dešita. Wataši wa kinó wa gakkó ni ikimasen dešita. Wataši wa kinó gakkó ni wa ikimasen dešita.

Pan Jandera přišel do školy. (pokud jde o pana Janderu, tak přišel do školy) Do školy přišel pan Jandera. (ne pan Suzuki) Kdo přišel? Co mají v téhle restauraci dobrého? Dobré jsou zapékané krevety. Zapékané krevety jsou dobré. (ale ostatní jídla nejspíš ne) / Nebo též jako odpověď na otázku: Ebi guratan wa oišii desu ka. Umíte / rozumíte japonsky? Nepojedu výtahem. Výtahy nepoužívám. Budu pít pivo. / Dám si pivo. Pivo piju, víno ne. Pivo můžu. / Pivo si dám. / Piju pivo (a ostatní věci ne). Včera jsem nebyl ve škole. (Zrovna) včera jsem ve škole nebyl. (jindy ano) Do školy jsem včera nešel. (ale byl jsem jinde)

K4

「ヤンデラさんはまいあさ６じにおきます。」

I. Procvičení gramatiky 1. Odpovídejte na otázky. ・今日はあさごはんに何をたべましたか。

・金よう日は何じにおきますか。

・今日は何じにおきましたか。

・なつ休みにどこにいきますか。

・あした、何をしますか。

・きょ年のふゆ休みはどこにいきましたか。

・きのうワインをのみましたか。

・まいあさ何じにおきますか。

・今日はだれと学こうにきましたか。

・おみせで何をかいましたか。

・きのうも学こうにいましたか。

・おととしのなつ休みはどこですごしました か。

・あしたは何じにおきますか。

・らい年のふゆ休みはどこにいきますか。

・きのうのばんごはんは何をたべました

・どの本をよみましたか。

か。 ・先生はこくばんに何をかきましたか。

・きのうのランチはどこでたべましたか。

2. Podle obrázku řekněte, kdo co bude v následujících dnech dělat. U předchozích dnů popište, co a kdy jednotlivé osoby dělaly. Zkuste do věty zapojovat i vhodná adjektiva.

3. Napište text o tom, jak vypadá váš běžný den. Své vyprávění si nachystejte pro ústní přednes. 私の一日 (Můj den)

なまえ：‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗ 私

の

一

日

4. Každé z následujících slov zapojte do smysluplné věty. V každé větě zkuste užít co nejvíce větných členů. Nemusíte se omezovat na níže uvedená slova, do věty můžete přidat i jiná slova (různé slovní druhy). こうえん、てがみ、ともだち、ビール、あさ、あたらしい、ながい、ペン、かく、がっこう、 としょかん、ひるごはん、まいにち、おいしい、せんせい、あるく、 じてんしゃ、のむ、いく、きょねん、なつ休み、コーヒー、べんきょうする、よむ、しんぶ ん、あに、ねこ、あそぶ、こども、おきる、よる、チョコレート、しろい

II. Frazeologie OMLUVY Omluvy jsou v japonštině častější než v češtině a v některých případech představují spíše jakýsi formální pozdrav, vyjádření respektu, sloužící k podpoře harmonického vztahu s komunikačním partnerem, než skutečnou omluvu. Omlouvat se můžeme za způsobené potíže, pozdní příchod, vyrušení, dlouhou odmlku, při odchodu, popř. za to, že jsme někoho požádali o pomoc a tím ho vlastně obtěžovali. Omluvy se vyznačují poměrně vysokou mírou pokory, a pokud je budeme chápat doslova, aniž bychom si uvědomili jejich skutečnou úlohu v dané komunikační situaci, mohou nám v některých případech připadat až neupřímné. ごめん/ ごめんなさい。

Promiň. / Promiňte.

もうしわけありません。

Promiňte. (silnější a zdvořilejší omluva)

おじゃまします。/おじゃまいたします。

(Promiňte,) dovolím si Vás vyrušit.

おじゃましました。/おじゃまいたしました。

Promiňte, že jsem Vás vyrušil.

おてすうをかけました。

(Promiňte,) přidělal jsem Vám práci.

ごめんどうをかけました。

(Promiňte,) byl jsem na obtíž.

ごめいわくをかけました。

(Promiňte,) způsobil jsem Vám potíže / starosti.

ごぶさたしています。/ごぶさたしております。

(Promiňte,) dlouho jsem se neozval. (viz též 3.lekce)

おそくなりました。

(Promiňte,) přišel jsem pozdě.

そろそろしつれいします/いたします。

(Promiňte,) už se budu muset rozloučit.

おさきにしつれいします/いたします。

Promiňte, že odejdu dříve (než Vy).

REAKCE (Níže uvedené reakce jsou jen jednou z možných variant. Vždy je potřeba mít na paměti daný situační kontext a uvědomit si vzájemný vztah mluvčích.) いいえ。

To nic. / To je v pořádku.

いいんです。

To je v pořádku. / Nic se nestalo.

とんでもないです。

Nestojí to za řeč.

こちらこそ。

My také (děkujeme nebo se omlouváme).

ぜんぜんかまいません。

To vůbec nevadí.

III. ロールプレイ 1. Ve dvojicích utvořte dialogy k následujícím obrázkům. Zkuste použít co nejvíce dosud osvojených frází.

2. Přečtěte nahlas a přeložte následující rozhovor. ヤンデラさんとすず木さんのかいわ す：あっ、こんにちは。しばらくですね。おげんきですか。 ヤ：はい。おかげさまで 。すず木さんも おげんきですか。 す：はい。げんきです。ヤンデラさんは よく このこうえんに きますか。 ヤ：ええ。じゅぎょうは ３じに おわります。いつも すこし さんぽします。 どうですか。すず木さんも いっしょに さんぽしませんか。 す：もうしわけないですが、まだ ようじが あります。またこんど。 ヤ：そうですか。ではまた。 3. インタビュー1 Ptejte se ve dvojici, co a kdy (od kolika do kolika hodin) včera Váš kolega dělal. Dělejte si poznámky a vyznačte časové rozmezí jeho aktivit do obrázku. Prezentujte ostatním, co jste se dozvěděli. Př.:) ～じにおきました。～じから～じまで．．．．。・・・～じにねました。

________________さんの一日 メモ

4. インタビュー2 Ptejte se ve trojici na fakta v tabulce. U posledních dvou bodů zkuste zjistit co možná nejvíce detailů. Sepište o vás třech text, ve kterém shrnete zjištěné informace. メモ 私

しゅっしんち せんこう しゅみ

さん

さん

好きなたべもの

せんしゅうの土よう日

らいしゅうの日よう日

なまえ：‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗ イ

ン

タ

ビュ

ー

の

まと

め

5. インタビュー3 Pracujte ve dvojici. Nejprve si tipněte odpověď svého kolegy, následně se ho zeptejte (utvořte z uvedených vět otázku) a vyznačte jeho odpověď.

můj tip

skutečnost

おにいさんがいます。 おねえさんがいません。 トマトがすきです。 テニスがとくいです。 サッカーがすきです。 あしたじゅぎょうがあります。 今日のあさごはんにパンをたべました。 コーヒーをのみません。 どうぶつが大すきです。 きのうは学こうにいきませんでした。 たくさんの本をよみました。

IV. Poslech 1. Pozorně naslouchejte konverzaci a zaznamenejte si, co kdo dělal/nedělal a co bude dělat. Nezapomeňte si poznamenat i detaily (s kým, kde, jak, v kolik hodin atp.).

Nové výrazy1 ア行 あさ あるく いく いっしょに うみ うんどう する エレベーター おかわりする おきる

ráno jít pěšky, kráčet jít (N) spolu s moře cvičit, sportovat výtah přidat si (jídlo, pití) vstát, vzbudit se

カ行 かいしゃ かう かえる かよう から きく きっさてん こうえん こうじょう こうがい こむ

firma koupit vrátit se (S) dojíždět z, od slyšet, zeptat se kavárna park továrna předměstí být plný (lidí)

サ行 さむい さんぽ する じどうはんばいき じゅぎょう しゅっしんち しゅみ すごい すごす すてき (な) スプーン する せんこう せんたく する そうじ する そら それから

chladné (počasí) jít na procházku prodejní automat vyučování rodiště (rodné město) koníček, hobby strašný, otřesný; skvělý strávit (čas) hezký lžička, lžíce dělat (N) obor, specializace prát uklízet nebe, obloha potom

タ行 たいそう する

cvičit

(N) označuje, že se jedná o nepravidelné sloveso. (S) označuje ta souhlásková slovesa, která by mohla být chybně identifikována jako samohlásková. 1

たいへん (な) タクシー タバコ たべる ちか ちず ちゅうかりょうりや でかける てがみ でんしゃ どうきゅうせい どうぶつ どうりょう ときどき

ち下

手がみ でん車

náročný, obtížný taxík cigarety jíst podzemí, suterén mapa čínská restaurace vyrazit, vyjít dopis vlak spolužák zvíře kolega občas

ナ行 なつやすみ のむ のる

なつ休み

letní prázdniny pít nastoupit, jet

ハ行 ~はいかがですか はじまる はやく ばん ひく ふゆやすみ べんきょう ホワイトボード

ふゆ休み

Nedáte si ~? začínat (se) brzy, rychle večer hrát na hudební nástroj zimní prázdniny studium bílá tabule

マ行 každý (prefix) a, opět, také do, po shrnutí obchod vidět všichni poznámky

まい また まで まとめ みせ みる みんな メモ

ヤ行 やすみ やすむ ゆっくり よむ よる

休み 休む

přestávka, volno chybět, odpočívat pomalu číst večer, noc

ラ行 ラジオたいそう りょこう ろうか

ろう下

rádiové cvičení výlet chodba

Každodenní činnosti, oblékání かおをあらう かみをとかす きがえをする くつしたをはく くつをはく くつをぬぐ T シャツをきる シャワーをあびる スカートをはく ズボンをはく セーターをきる はをみがく ふくをきる ふくをねぐ ペットにえさをやる ベッドをととのえる ぼうしをかぶる Potraviny a jídlo あさごはん おちゃ オレンジ くだもの ごはん じゃかいも トマト にく にんじん パスタ バナナ ばんごはん ひるごはん ほうれんそう みかん ヨーグルト (をのむ)

umýt si obličej učesat se převléknout se obléknout si ponožky obout se zout se obléknout si tričko osprchovat se obléct si sukni obléknout si kalhoty obléknout si svetr vyčistit si zuby obléknout se svléknout se nakrmit domácího mazlíčka ustlat postel nasadit si klobouk/čepici snídaně čaj pomeranč ovoce jídlo, vařená rýže brambory rajčata maso mrkev těstoviny banán večeře oběd špenát mandarinka jogurt (jíst jogurt)

Slovesa k procvičování konjugace あう あそぶ いう いそぐ いる おしえる おちる おぼえる およぐ かく かりる かんがえる きる きる くる こぐ しぬ しゃべる しる すう すべる すむ すわる だす たつ つくる とぶ とる にぎる ぬう ぬすむ ねる のこす のこる はいる はしる はたらく はなす へる ほる まつ もつ もらう よう よぶ わかる わすれる

potkat hrát si, bavit se říkat spěchat potřebovat (S) vyučovat padat pamatovat si plavat psát půjčit si přemýšlet obléknout se řezat (S) přijít (N) veslovat zemřít povídat (S) znát (S) sát, kouřit klouzat se (S) bydlet sedět vyjmout stát vyrábět, tvořit létat brát uchopit (S) šít krást spát nechat zbýt, zůstat vstoupit (S) běžet (S) pracovat mluvit ubývat (vy)kopat čekat držet dostat být opilý volat, zvát rozumět zapomenout

1-4

Doplňující cvičení

I. Texty 1.

Přeložte:

A. 1) かおには、目やはながあります。口や耳もあります。 2）私たちは目でものをみます。本やざっしをよみます。私の目はくろいです。ヤナさんの目はあ おいです。ペトルくんの目はみどりいろです。 3）口でごはんやいろいろなものをたべます。水やお茶やコーヒーものみます。ほかに口で何をし ますか。はなします。 4）私たちは耳やはなで何をしますか。耳でおとをききます。はなでにおいをかぎます。日本人は はなが低いです。チェコ人ははなが高いです。 5）手や足で何をしますか。手でいろいろなものをとります。足であるきます。いぬやねこにも足 はあります。しかし手はありません。魚には手も足もありません。 B. ヤ：おはようございます。 田中：おはようございます。きのうはどこへいきましたか。 ヤ：ぎんざのデパートにいきました。 田中：でん車でいきましたか。 ヤ：いいえ、さいとうさんの車でいきました。 田中：何をかいましたか。 ヤ：ドイツのペンをかいました。 C. すず木：ヤンデラさん、こんにちは。 ヤ：やあ、すず木さん、いつ日本からかえりましたか。 すず木：先しゅうです。 ヤ：そうですか。日本では何をしましたか。 すず木：ゆうめいなふじ山にのぼりました。それから、とうきょうでは、こうきょ1と、とうきょ うタワーにいきました。そのあと、高いビルの上のレストランでしょくじをしました。 ヤ：へえ、たのしかったですか。 すず木：ええ、とってもたのしかったです。

1

こうきょ

císařský palác

II. Cvičení 2.

Tvořte otázky podle vzoru: これは私のかさです。→ それは だれの／どなたの かさですか。

1)

それはマリエさんのぼうしです。

2)

これは私の足です。

3)

これはあの男の子のつくえです。

4)

これはペトルくんのお茶です。

5)

これは先生のペンです。

6)

それは私のくつです。

3.

Opakujte a překládejte:

1)

あれは 日本の じどう車ですか、チェコの じどう車ですか。

2)

ますみさんは 男の 学生ですか、女の 学生ですか。

3)

ヤンデラさんは 日本ごの 先生ですか、えいごの 先生ですか。

4)

これは日本のお茶ですか、インドのお茶ですか。

5)

これは 日本ごの 新ぶんですか、中ごくごの 新ぶんですか。

6)

パラツキー大学は新しいですか、古いですか。

7)

これはうみの魚ですか、川の魚ですか。

8)

このテレビは高かったですか、安かったですか。

9)

ハナさんはかみが長いですか、短いですか。

10) オロモウツはきょうかいが多いですか、少ないですか。 4.

Odpovídejte na otázky podle nápovědy:

1)

これはハナさんの花ですか。

はい、＿＿＿＿＿＿＿。

2)

魚はすきですか。

いいえ、＿＿＿＿＿＿＿＿。

3)

このきょうしつは暗くありませんか。

いいえ、＿＿＿＿＿＿＿＿。

4)

これもあなたの ぼうしですか。

いいえ、＿＿＿＿＿＿＿＿。

5)

この川はエルベ川ですか。

いいえ、＿＿＿＿＿＿＿＿。

6)

今年はゆきが多かったですか。

いいえ、＿＿＿＿＿＿＿＿。

7)

先生のネクタイは それですか。

はい、＿＿＿＿＿＿＿。

8)

あれは大学のとしょかんですか。

いいえ、＿＿＿＿＿＿＿＿。

5.

Rychle překládejte:

1)

ここはどこですか。ここは とうきょうです。

2)

どこにいますか。私はびょういんにいます。

3)

このまちのなまえは何ですか。大さかです。

4)

このたてものは 何ですか。これは学校です。

5)

何じにおきましたか。あさ６じにおきました。

6)

今日は何をしましたか。日本ごのべんきょうをしました。

7)

今日は何よう日ですか。月よう日です。

8)

だれが日本ごをおしえますか。田中先生です。

9)

いつ日本にいきますか。らい年です。

6.

Odpovídejte a používejte slova v závorkách:

1)

えきは どこですか。

（あそこ）

2)

ゆうびんきょくは どこですか。

（えき）

3)

学校は どこですか。

（あの川）

4)

としょかんはどこにありますか。

（大学）

5)

あなたの うちは どこですか。

（あの山）

6)

花やさんはどこにありますか。

（小学校）

7.

Odpovídejte na otázky podle skutečnosti:

1)

おなまえは 何ですか。

2)

これは だれの めがね ですか。

3)

あの子は女の子 ですか、男の子 ですか。

4)

これはどこのちずですか。

5)

魚りょうりはすきですか。

6)

モラヴァ川はどこにながれますか。

7)

チェコは休日が多いですか。

8)

だれが せが 低いですか。

8.

Uveďte adjektiva opačného významu:

暗い

せまい

むずかしい かるい

小さい

低い

おもしろい あたたかい

あつい

つめたい ふとい

くろい

きたない

とおい

まずい

わるい

少ない 短い

安い

古い

9.

Převeďte nejprve do záporu a poté do minulého času:

1)

その かいしゃは 大きいです。

2)

あの こうえんは ひろいです。

3)

その えは 高いです。

4)

あの アパートは せまいです。

5)

この テレビは 高いです。

6)

このはなしは短いです。

7)

その えいがは つまらないです。

8)

よるのまちは暗いです。

9)

その男の人は耳がいいです。

10) このきょうかしょは古いです。

10. Modifikujte věty z předchozího cvičení podle následujícího vzoru: その かいしゃは 大きいです。→それは 大きい かいしゃです。 11. Převeďte do minulého času, důvěrného i zdvořilého: 1)

その お茶は あつい。

2)

その 手がみは 長い。

3)

あの 人は おもしろい。

4)

この セーターは 安い。

5)

あの ズボンは あおい。

6)

そのきょうしつは暗い。

7)

かんじが多い。

8)

そのかべはしろい。

9)

あのビールはおいしい。

10) しゅうまつは人が少ない。

12. Vytvořte věty a napište je: 小さい かいしゃ

わるい 人

しろい 花

長い えいが

安い テレビ

くろい いぬ

せまい うち

やさしい チェコ人

新しい車

古い まち

暗いへや

低いこえ

13. Přeložte: 1)

大きい さむい うち

2)

新しい むずかしい かんじ

3)

大きくて やさしい 人

4)

古い おもしろい まち

5)

ともだちの おもしろい 手がみ

6)

おもしろい テレビの ニュース

7)

新しい ジャズの レコード

8)

大きい がいこくの じどう車

9)

やさしい 先生の 子ども

10) うつくしい 新しい きもの

14. Tvořte věty s použitím partikulí は a が, a překládejte: 1)

ともだち

せ

高い

2)

男の人

手

大きい。

3)

がいこく人

はな

高い。

4)

このかた

たっきゅう

つよい。

5)

ハナさん

あたま

いい。

6)

パヴェルくん

目

小さい。

7)

おじいさん

耳

わるい。

8)

先生

せ

低い。

15. Transponujte tak, aby se ve větě vyskytovala partikule は i が: 1)

うみの 水は あおいです。

2)

今日の てんきは いいです。

3)

がい人の はなは 高いです。

4)

あの人の かみはくろいです。

5)

あの 子の 手は きたないです。

6)

チェコのビールはおいしいです。

7)

日本ごのぶんぽうはむずかしいです。

8)

きゅうしゅうのなつはあついです。

9)

チェコのみちはわるい。

10) このいぬの 足は 短いです。

16. Říkejte, co kdo vlastní či nevlastní: 私

｜

ちち／おとうさん

｜

ヤンデラさん

｜

はは／おかあさん

｜

さいとうさん

｜

あに／おにいさん

｜

ともだち

｜

あね／おねえさん

｜

あのチェコじん

｜

おとうと／いもうと

｜ います－いません

そのかた

｜

おばあさん／おじいさん

｜ いる－いない

17. Odlište významové rozdíly mezi větami a přeložte:

① コノ車ハ ハヤイ。

ハヤイ 車ガ アル。

コレハ ハヤイ 車ダ。

コレガ ハヤイ 車ダ。

ハヤイ 車ハ ココニ アル。

ハヤイ 車ガ ココニ アル。

② ベンリナ アパートダ。 コノアパートハ ベンリダ。

③ コレハ クロイ ネコダ。 ソコニ クロイ ネコガ イル。

ベンリナ アパートガ アル。 コノアパートガ ベンリダ。 コレガ クロイ ネコダ。 クロイ ネコハ ソコニ イル。

18. Rozdělte následující pravidelná slovesa na samohlásková a souhlásková. I když třeba neznáte jejich významy, připojte správně sufixy –masu, -nai, -masen, -ta, -mašita, -nakatta, -masendešita. のべる、かよう、なくす、かまう、かこむ、こたえる、のばす、うたう、わらう、 つたえる、うごかす、なおる、なおす、まねく、ほめる、ころす、むすぶ、たたかう、 あやまる、あつめる、はじめる、もらう、かりる、わかる、ながれる、やめる、 かむ、おぼえる、おしえる、おわる、うえる、のぞく、わすれる、はく、おりる 19. Rozvíjejte následující minimální větné fráze dalšími větnými členy do smysluplných vět. Používejte všechny slovesné tvary, které znáte! Věty napište: 1)

えきで ともだちを まつ。

2)

花をそだてる。

3)

ひきだしから かみを だす。

4)

手がみを だす。

5)

川で魚をつる。

6)

その人と えいごで はなす。

7)

たべものを さらに のこす。

8)

いり口で りょう金を とる。

9)

むずかしい しごとを やる。

10) ひげを そる。

11) すなばで あなを ほる。

12) きょうしつに のこる。

13) ペンで 手がみを かく。

14) こうえんを こい人と あるく。

15) 古いえいがをみる。

16) となりの ドアを たたく。

17) 先生の はなしを きく。

18) 安いものをたべる。

19) 学校へ いそぐ。

20) うみで およぐ。

21) 新しい アパートに すむ。

22) きっ手を あつめる。

23) でん車が こむ。

24) とけいを ぬすむ。

25) そらを とぶ。

26) おいしゃさんを よぶ。

27) すなばで 子どもと あそぶ。

28) 人が しぬ。

29) 先生に きく。

30) さけに よう。

31) 子どもに プレゼントを かう。

32) りょうしんから お金を もらう。

33) ともだちに あう。

34) ちょうしょくを とる。

35) たばこを すう。

36) あさ はやく おきる。

37) きれいな きものを きる。

38) やさいを にる。

39) パンを たべる。

40) 何かを かんがえる。

41) こうえんをはしる。

42) 日本ごを べんきょうする。

43) 学校に（へ） くる／いく。

44) じてん車でくる／いく。

45) つくえの 上に ある。

46) 耳をひっぱる。

47) いすの下におく。

48) 目をみる。

Nové výrazy ア行 chytrý sbírat jáma, díra omluvit se zasadit, pěstovat dát do pohybu, pohnout zpívat dát, položit alkohol zvuk vystoupit skončit

あたま が いい あつめる あな あやまる うえる うごかす うたう おく (お)さけ おと おりる おわる

カ行 がいこく がいこくじん がいじん かぐ かこむ かまう かむ かわ きって きもの きゅうじつ くつ こいびと こたえる ころす

川 きっ手 休日

zahraniční země cizinec (zdvořile) cizinec cítit (pach, vůni) obklíčit starat se, pečovat kousat řeka poštovní známka kimono dny volna, svátky boty milenec odpovědět zabít

サ行 ざっし さら しかし じどうしゃ ジャズ しゅうまつ しょうがっこう しょくじ すなば せ が たかい せ が ひくい セーター そだてる そのあと

じどう車

小学校

せが高い せが低い

časopis talíř ale auto jazz víkend 1. stupeň základní školy jídlo pískoviště být vysoký (člověk) být malý (člověk) svetr vychovat, vypěstovat potom

タ行 たたかう たたく たのしい タワー ちょうしょく つたえる つよい つる てがみ を だす てんき

手がみをだす

bojovat, utkat se poklepat, udeřit, bouchnout zábavný věž snídaně oznámit, předat, sdělit být v něčem dobrý, zručný rybařit, lovit poslat dopis počasí

ナ行 opravit, vyléčit napravit se, vyléčit se téct ztratit, odstranit léto vůně zprávy vařit kravata vykouknout, nahlédnout prodloužit vyjádřit

なおす なおる ながれる なくす なつ におい ニュース にる ネクタイ のぞく のばす のべる

ハ行 はく はじめる はなし はなやさん ひげ (を そる) ひっぱる プレゼント ぶんぽう ほかに ほめる

花やさん

mít oblečené (spodní část těla) začít, zahájit příběh, rozhovor květinářství vousy (oholit se) tahat dárek gramatika kromě, navíc pochválit

マ行 まずい まねく みず みみ むすぶ もの

水 耳

nechutný pozvat voda uši zavázat, spojit konkrétní věc

ヤ行 やめる やる ゆき

ukončit, přestat dělat sníh

známý, slavný

ゆうめい (な)

ラ行 りょうきん りょうしん

りょう金

vstupné rodiče

ワ行 わらう わるい

smát se špatný

5 I.

Změna stavu, vyjadřování času

Syntaktické vzorce a gramatika

ZMĚNA STAVU

 N1 wa/ga N2 o A-ku suru Wataši wa niwa o hiroku šimasu. Sensei wa tesuto o sukoši muzukašiku šimašita.

 N1 wa/ga N2 o A ni suru Wataši wa heja o kirei ni šimasu.

 N1 wa/ga A-ku naru Tenki ga waruku narimašita. Mata tabako no nedan ga takaku natta.

 N1 wa/ga A ni naru Kjóšicu ga kjú ni šizuka ni natta.

změna stavu: tvoříme od A-i adj. Rozšířím zahradu. Učitel udělal ten test trochu těžší. změna stavu: tvoříme od A-na adj. Uklidím pokoj. změna stavu: tvoříme od A-i adj. Počasí se zhoršilo. Cigarety opět podražily. změna stavu: tvoříme od A-na adj. Třída náhle ztichla.

POUŽITÍ PŘÍČINNÝCH SPOJEK KARA A NODE

 VV kara VH Sono keitai wa takakatta kara kawanakatta. Kjó wa haha no tandžóbi desu kara, hajaku kaerimasu. VV node VH Sono keitai wa takakatta node kawanakatta. Kjó wa haha no tandžóbi na node, hajaku kaerimasu.

VH protože VV Protože byl ten mobil drahý, nekoupil jsem si ho. Dnes odcházím (jdu domů) brzy, protože maminka má narozeniny. VH protože VV Protože byl ten mobil drahý, nekoupil jsem si ho. Dnes odcházím (jdu domů) brzy, protože maminka má narozeniny.

Příčinné souvětí má v japonštině ustálenou a poměrně pevnou konstrukci: 1. vedlejší věta, která vyjadřuje důvod, příčinu, 2. spojka (kara, node), po níž může následovat čárka, 3. hlavní věta, jež vyjadřuje následek, výsledek. Sloveso předcházející spojce kara může být i v důvěrném i zdvořilém tvaru. V případě spojky node budeme používat tvar důvěrný. Předchází-li spojce node spona da, mění se na na. Příklady: Kinó wa atama ga itakatta kara, dokonimo ikanakatta. Sono eiga wa cumaranakatta kara nemuku narimašita. Kjó wa ame da kara, basu de iku. Kjó wa dojóbi na node, džugjó ga arimasen.

Včera jsem nikam nešla, protože mě bolela hlava. Ten film byl nudný, a tak se mi začalo chtít spát. Dneska pojedu autobusem, protože prší. Dnes nemáme vyučování, protože je sobota.

Pozoruj: Kjó wa dóšite hajaku kaeru n desu ka. Haha no tandžóbi da kara desu. (hov.) Haha no tandžóbi desu kara.

Proč dnes odcházíte brzy? Protože má maminka narozeniny.

Spojky kara a node lze často zaměňovat. Nicméně v některých výpovědích a určitých kontextech, zejména těch, které jsou založené na hodnocení situace mluvčím z jeho subjektivního pohledu, je přirozenější užít spojku kara. Naopak spojka node se používá spíše u výpovědí, které mají racionální anebo objektivní základ. Existují i další kritéria (hovorové vs. zdvořilé vyjádření, citově zabarvené vs. prostě konstatující vyjádření atp.), podle kterých volíme tu kterou spojku, ale s těmi se blíže seznámíme později. Srovnej: Abunai kara / *node ačči ni wa iku na.

Nechoď tam, protože je to nebezpečné. (mluvčí uvažuje o nebezpečnosti na základě vlastních měřítek) Školní výlet byl zrušen, protože se k nám přibližuje tajfun. (důvodem je objektivní skutečnost, kterou vnímají všichni stejně)

Taifú ga čikazuite kita node / *kara, ensoku wa čúši ni natta.

Nechci domů dorazit pozdě, tak už jdu. (důrazné tvrzení) Nechci domů dorazit pozdě, tak už jdu. (vyjádření se zmírněnou důrazností)

Osoku naru kara kaerimasu. Osoku naru node kaerimasu.

VYJADŘOVÁNÍ ČASU: 間 kan

vyjadřuje dobu trvání Ičidži desu. Ičidžikan desu. / Ičidžikan kakarimasu. Nandži desu ka. Nandžikan kakarimasu ka.

Je jedna (hodina). Je to 1 hodina. / Trvá to 1 hodinu. Kolik je hodin? Jak dlouho (kolik hodin) to trvá?

※ Při vyjadřování času v minutách a vteřinách se používá 間 jen v případě zdůraznění. Eki made nanpun kakarimasu ka. Sanpun kakarimasu./ Sanpun gurai desu. Nanpun(kan) supíči o šimasu ka. Nifun(kan) desu.

Jak dlouho (kolik minut) je to na nádraží? Jsou to 3 minuty. Jak dlouho (kolik minut) budete mluvit? 2 minuty.

※ Povšimněte si, že za výrazy trvání nenásleduje (na rozdíl od časových údajů) partikule ni: Nandži ni okimašita ka. Šičidži ni okimašita. Nandžikan nemašita ka. Hačidžikan nemašita. ごろ （に）goro (ni)

V kolik hodin jste vstával? Vstal jsem v 7. Kolik hodin jste spal? Spal jsem 8 hodin. přibližně, asi (klade se za časový údaj)

Icu goro Tókjó ni ikimasu ka. Ašita nandži goro gakkó ni kimasu ka. Kudži goro kimasu. Džúičidži goro ni nemašita. ぐらい（に）gurai (ni)

Kdy asi pojedete do Tokia? V kolik hodin asi přijdeš zítra do školy? Asi v devět. Šel jsem spát kolem jedenácté.

přibližně, asi (neomezuje se na časové údaje)

(též くらい) Nandži gurai ni eki ni ikimasu ka. Šičidži gurai ni ikimasu. Uči kara eki made dono kurai/gurai kakarimasu ka. Džuppun gurai kakarimasu.

V kolik asi půjdeš na nádraží? Asi v sedm. Kolik to asi trvá z domu na nádraží? Asi 10 minut.

Eiga wa nandžikan gurai desu ka. Nidžikan gurai desu. Sono terebi wa ikura gurai dešita ka. Džúrokuman en gurai dešita. Nankiro gurai haširimasu ka.

Jak dlouho (asi) trvá ten film? Asi dvě hodiny. Kolik tak stála ta televize? Asi 160 000 jenů. Kolik asi kilometrů poběžíme?

すぎ （に）sugi (ni)

více než, po, přes (klade se za časový údaj)

前 （に）mae (ni)

před (klade se za časový údaj) po třetí hodině před čtvrtou Kolik je hodin? Něco po čtvrté. / Budou čtyři. V kolik hodin jste šli včera spát? Něco po půlnoci. Chvíli před půlnocí.

sandži sugi ni jodži mae ni Ima nandži desu ka. Jodži sugi desu. / Jodži mae desu. Kinó, nandži ni nemašita ka. Džúnidži sugi ni nemašita. Džúnidži mae ni nemašita. ちょうど（に）čódo (ni)

přesně, zrovna (klade se před nebo za časový údaj)

Ima 12dži čódo desu. Ima čódo 12dži desu. Gakkó wa kudži čódo ni hadžimaru. Čódo nidžikan mačimašita.

II.

Je právě 12 hodin. Škola začíná přesně v devět. Čekal jsem přesně dvě hodiny.

Text

A. 今何時ですか。 今 9 時ちょうどです。 今何時ですか。 今 7 時半です。 今何時ですか。 今 4 時 10 分前です。 今 4 時 10 分すぎです。 今何時ですか。 今 9 時 3 分です。 今何時ですか。 今 6 時 57 分です。

今 9 時すぎです。 今 7 時ちょっと前です。

B. ヤンデラさんとすず木さんのかいわ ヤ：すず木さんは朝はやくおきますか。 す：はい。私は 毎朝ジョギングするので はやくおきます。5 時半ごろおきます。 ヤ：昼ねむくありませんか。 す：いいえ、ぜんぜんねむくありません。もうなれました。 ヤ：では、夜ははやくねますか。 す：いいえ。私は毎晩 12 時すぎに ねます。へい日はあまりねません。でも、週まつは おそくまでねますから、げんきです。 C. しごとは何時ごろはじまりますか。 何時ごろおわりますか。

いつも 午前 8 時にはじまります。 午後 4 時におわります。

昼休みは何時間ですか。

昼休みは 1 時間です。

D. もう、午後 4 時になりましたか。 いいえ、まだです。今 4 時５分前です。 学生はもうみんなかえりましたか。 いいえ、まだ みんなきょうしつにいます。 E. ヤンデラさんとすず木さんのかいわ す：ヤンデラさんのうちから学校までバスでどのぐらいかかりますか。 ヤ：私のうちから学校までバスで 15 分か 20 分ぐらいかかります。 いつも朝 7 時半ぐらいにうちをでます。 す：うちから学校まであるいてどのぐらいかかりますか。 ヤ：あるいて 30 分かかります。 F. ヤンデラさんの 毎日 ヤンデラさんは 毎朝 6 時におきます。そして､7 時ごろ朝ごはんをたべます。朝ごはんは パンです。コーヒーは飲まないので、こう茶かホットミルクをのみます。ヤンデラさん は毎日大学へいきます。大学のこうぎはだいたい 8 時半にはじまりますから、7 時半にう ちをでます。こうぎはとてもおもしろいです。えいごのじゅぎょうは月曜日と水曜日に あります。えいごはやさしいですが、日本ごは大へんむずかしいです。ヤンデラさんの 日本ごの先生は田中先生です。この先生はきょ年チェコにきましたから、まだチェコご がじょうずではありません。日本ごでじゅぎょうをおこないます。先生の日本ごはむず かしくありません。田中先生はとてもしんせつです。ヤンデラさんはもうたくさんかん 字もおぼえました。月曜日と火曜日のじゅぎょうは午後 3 時におわるので、ヤンデラさ んは 4 時ごろうちにかえります。ほかの日は 5 時ごろかえります。ヤンデラさんのうちは オロモウツのこうがいにあります。オロモウツのこうがいはきれいです。ヤンデラさん はよくうちのしごとを手つだいます。だいどころでさらをあらいます。それから、そう じもします。ヤンデラさんはいつも 11 時ごろねます。

III.

Cvičení

1. Odpovězte na otázky k textu F: 1） ヤンデラさんは何時におきますか。 2） 朝ごはんは 何をたべますか。 3） 何時にうちをでますか。どうしてですか。 4） ヤンデラさんのうちから大学までどれぐらいかかりますか。

5） ヤンデラさんのうちはどこにありますか。 6） 大学のべんきょうはどうですか。 7） 田中先生はどんな 先生ですか。 8） じゅぎょうは 何時におわりますか。 9） ヤンデラさんはうちで何を手つだいますか。 2. Zvolte si jeden den v týdnu a řekněte, co děláte v následujících hodinách: 6:15

7:30

10:30 12:00 15:45 18:20 20:30 22:30

3. Doplňte správné partikule: 1） 私はいつもボールペン（

）手がみをかきます。

2） 毎日７時（

）かえります。

）いえ（

3） よくテレビ（

）みます。あまりラジオ（

4） ときどきラジオ（ 5） 私（

）かいしゃ（

こうべ（

7） バス（ 8） 私（

）ききます。

）とうきょう（

）あります。

）かいしゃのしてんがあります。私はよくこうべ（

うきょう（ 6） 私（

）おんがく（

）ききません。

）おおさか（

）日曜日（ ）大学（

）新かんせん（

）いきます。

）あまりべんきょうしません。 ）いきません。あるいていきます。

）お昼ごはん（

）大学（

）しょくどう（

）

たべます。 9） 日本（ 10） ちち（

）ともだち（ ）ラジオ（

）手がみ（ ）テレビ（

）えいご（

）かく。

）すきではありません。

4. Na obecné tvrzení odpovězte časovým údajem a slovesem v minulém čase: vzor: 私は 毎朝 はやくおきます。～ 私は今朝６時におきました。 1） 私は毎日べんきょうします。 2） 私は 毎朝うんどうします。 3） 私は 毎晩そうじします。 4） 私は 毎日せんたくします。 5） 私は 毎週りょうしんにでんわします。 6） 私は 毎晩そとでジョギングします。 7） 私は 毎日いぬのさんぽをします。

）いきます。と

5. Vytvořte věty s použitím slovesa なる nebo する: 1） へや～きれい

5)

まち～にぎやか

9)

かばん～古い

2） くつ～小さい

6)

かみ～長い

10)

へや～暗い

3） 手～きたない

7)

りんご～安い

11) 体～じょうぶ

4） 子ども～げんき

8)

きょうしつ～しずか

12)

まち～さびしい

6. Vytvořte příčinná souvětí pomocí partikule から nebo ので: Příklad:

タクシーでいきます。時間がありません。 → 時間がありませんから、タクシーでいきます。

1） りょこうへいきません。ようじがあります。 2） タイプライターで手がみをかきます。字がへたです。 3） えいがが好きです。毎晩みます。 4） ヤンさんはテニスをしません。スポーツがきらいです。 5） らい月中ごくへいきます。中ごくのガイドブックをかいました。 6） きのうテレビをみませんでした。しごとがたくさんありました。 7） つまのたん生日です。花をかいます。

7. Použijte věty z předcházejícího cvičení a vytvářejte otázky s použitím どうして. 8. Utvořte věty podle uvedeného příkladu: Příklad:

毎日れんしゅうしました・日本ごがじょうずです → 毎日れんしゅうしましたから、日本ごがじょうずになりました。

1） あまいものをたくさんたべました・はがわるいです 2） いっしょうけんめいはたらきました・今月からマネージャーです 3） かいしゃをやめました・ひまです 4） 週まつうちで休みました・げんきです 5） スポーツをしませんでした・体がよわいです 6） れきしのじゅぎょうはおもしろくなかったです・ねむいです

9. Doplňte za pomoci přídavných jmen: 1） このスカートは長いので、5 センチぐらい（ 2） 私のへやはきたないから、（ 3） この字はとても大きいので、少し（

）します。 ）する。 ）します。

4） 子どももたべますから、カレーライスは（ 5） へやがさむいですから、（

）しません。 ）します。

10. Přeložte: 1. Každý den vstávám brzy. 2. Snídám chléb a kávu. 3. Do školy mi to trvá tramvají 20 minut. Pěšky asi hodinu. 4. Obědvám ve školní jídelně. 5. Po polední přestávce vždycky naberu síly. 6. Vracím se domů kolem páté odpoledne. 7. Doma občas pomáhám. 8. Každý den nakupuji. 9. Večer se dívám na televizi. 10. Občas si čtu. 11. Také poslouchám rádio. 12. Asi 30 minut cvičím. 13. Chodím spát po jedenácté večer. 14. Příští měsíc ten počítač zlevní. 15. Ten projev je moc dlouhý. Trochu ho zkrátíme. 16. Pan Tanaka sem přišel přesně v sedm. 17. Pan Jandera o všem až moc přemýšlí. 18. Protože je pondělí, vezmu si nové boty. 19. Voda v jezírku zezelenala. 20. Začalo se mi chtít spát. 11. Utvořte ke každé z následujících vět co nejvíce otázek: 1） 毎週月曜日に山本さんのともだちが学校にくる。 2） 田中さんは大学ですう学をまじめにべんきょうします。 3） ラジオたいそうは朝はやくはじまります。 4） 私は 先週どうきゅう生と山へえんそくにいきました。 5） この新しいたてものの中にはやいエレベーターがある。 6） 毎日でん車で学校にいきます。 7） 休みは土曜日と日曜日です。 8） 私のおとうとはアメリカのざっしをよくよみます。 9） たかしくんはこうえんでおとうさんとあそびました。 10） ときどきレストランでお昼ごはんをたべます。

12. Utvořte otázky z následujících výrazů: 1） いつ

としょかん

大学

2） こうえん

しずかな

3） へやの中

この

4） この人 5） 毎日

じむしつ 朝

何

6） お昼ごはん 7） プール

10） 学生

いる

何

よむ

ラジオ

午後

ともだち

おいしゃさん いつも

先生

午後 何

です

だれ

レストラン

8） おかあさん 9） でん車

どこ

いく

きく

きく たべる およぐ いつ こむ

よぶ

IV.

Doplňující poznámky

-SUGI DA Použití sufixu sugi se neomezuje pouze na časové údaje. Můžeme ho připojit i za 2. slovesný základ (I-kmen), méně často i za kmen adjektiv, vždy s významem přes míru: Rumi wa fuku ni okane o cukaisugi desu. Maiban tabesugi desu. Mainiči acusugi da. Nihondžin wa hatarakisugi desu. Ano komento wa omoširosugi da.

Rumi utrácí za oblečení až moc. Každý večer se přejídám. Každý den je strašné vedro. Japonci pracují až příliš. Ten komentář je nadmíru zajímavý. / Ten komentář mě děsně pobavil.

TAKUSAN Povšimněte si, že výraz takusan („mnoho“) může mít v japonštině charakter jak přídavného jména, tak příslovce. Podle slovního druhu se liší i jeho zapojení do věty: Džikan (okane) ga takusan arimasu. Wataši ni wa ii tomodači ga takusan imasu. Nihondžin wa osake o takusan nomimasu. Mó takusan da. Hon ni takusan no okane o cukaimasu. Uči ni wa takusan no bideo tépu ga arimasu. Takusan no hito ga uči ni kita. Jandera kun wa takusan okane ga aru. Pátý de takusan osake o nonda. Kinó takusan hito ga kimašita.

Mám spoustu času (peněz). Mám mnoho dobrých přátel. Japonci pijí hodně alkoholu. To už stačí./Už toho mám dost. Utrácím hodně peněz za knihy. Mám doma hodně videokazet. Přišlo k nám hodně lidí. Jandera má spoustu peněz. Na večírku jsem vypil hodně alkoholu. Včera přišlo hodně lidí.

K5

「ヤンデラさんは７じごろあさごはんを たべます」

I. Procvičení čtení a gramatiky 1. Odpovídejte na otázky. ・何時間ぐらいねましたか。

・今日は何時に学校にきましたか。

・きのうの 3 時すぎに何をしましたか。

・今何時ですか。

・12 時ちょうどにどこにいましたか。

・朝 8 時前に何をしましたか。

・きのう何時にねましたか。

・きのう何時ごろうちにかえりましたか。

・オロモウツえきから大学までトラムで何分ぐらいかかりますか。 ・ブルノからオロモウツまででん車でどのぐらいかかりますか。 ・大学からひろばまであるいてどのぐらいかかりますか。 2. Následující časové údaje pojmenujte pomocí mae ni, sugi ni, čódo, goro ni, gurai (ni). U uvedených časových rozpětí označte dobu trvání.

8:12 13:12

9:57 22:56

11:00 12:12~13:12 18:38 14:17 21:00 16:18~16:29 9:01

3. U každého ročního období řekněte podle nápovědy, k čemu dochází/došlo. Další změny si vymyslete. Př.: はるになったので、あたたかくなりました。／はるがきたから、あたたかくなりました。 はる →

あたたかい、花がおおい、みちがきたない

なつ →

むしあつい、おとうとはかみのけが短い、学生は毎日ひまだ

あき →

木のはがきいろい、木のはがあかい、かぜがつめたい

ふゆ →

さむい、日が短い

4. Dívejte se na obrázky a řekněte, co se za 30 let změnilo. Př.: 人が多くなりました。 30 年前はどうでしたか。今はどうですか。 〈30 年前〉

↓

↓

↓ 〈今〉

II. Frazeologie  PODĚKOVÁNÍ, VYJÁDŘENÍ VDĚČNOSTI Důležitou součástí japonské etikety a komunikace je vyjadřování vděčnosti (kanša). Stejně jako u frází vyjadřujících omluvu i zde platí, že je ne vždy chápeme doslovně, ale rozlišujeme mezi skutečným poděkováním za něco, co jsme pro druhého udělali, a konverzačním obratem, který má úlohu zdvořilostní. Poděkování jako Sendžicu wa taihen osewa ni narimašita (podle kontextu např. „Děkuji, že jste se mi minule tak věnoval.“), Sendžicu wa šicurei šimašita („Promiňte, že jsem posledně obtěžoval.“), Sendžicu wa dómo („Ještě jednou díky za minule.“) jsou připomenutím společné minulosti a pomáhají k navození dobré atmosféry, která je pro Japonce při komunikaci velmi důležitá. Japonská slušnost navíc velí se o závazku zmínit i při dalším setkání, jelikož tak člověk dá najevo, že na něj nezapomněl. どうもありがとうございます。 どうもありがとう。 ありがとう。

(Velice/mnohokrát vám) děkuji. (zdvořilost uvedených výrazů směrem dolů klesá)

どうも。

おせわになりました。

Děkuji za vaši péči / pomoc / starost.

かんしゃいたします。

Jsem vám vděčný. / Dovolte mi, abych vám poděkoval. Děkuji za vaši námahu. (méně zdvořilé, nelze použít vůči osobě výše postavené) Děkuji za vaši námahu. (zdvořilejší výraz)

ごくろうさまでした。 おつかれさまでした。

III. ロールプレイ 1. かいわのれんしゅう Ve dvojici si navzájem řekněte, jak jste se vy nebo vaše okolí za posledních deset let změnili. Při odpovídání důsledně rozlišujte, zda byla daná změna samovolná nebo jste ji učinili sami. Kde to půjde, uveďte důvod. Př.:)

二年前かみのけを短くしました。かおがまるくなりました。

2. Ve dvojici podle obrázků dokončete následující věty.

Př.: こどもはすぐ大きくなります。 1. なつは朝 5 時半ごろ__________________________________________。 2. あきです。少し________________________________________________。 3. かの女はかみのけを____________________________________________。 4. ねつが下がりました。____________________________________________。 5. 毎日れんしゅうしたので、________________________________________。 6. かれは新ぶんきしゃ____________________________________________。 7. ______________________________________から、学校を休みます。 3. Dokončete ve dvojici následující věty. Jeden přečte a druhý dokončí. Vystřídejte se. 1. おかしをたくさんたべたから、___________________________________________。 2. おとうさんはさいきんいそがしいから、___________________________________。 3. _______________________________________________から時間がありません。 4. 川の水がきたなくなったので、___________________________________________。 5. 毎日れんしゅうしたので、_______________________________________________。 6. かれは足がはやいので、_________________________________________________。 7. おとうとはどうぶつがすきだから、_______________________________________。 8. ___________________________________________ので朝ごはんをたべません。 9. さいきんちょっとふとりましたから、_____________________________________。 10. _______________________________ので毎日 2 時間ぐらいべんきょうします。 11. あついから、_______________________________________。

Nové výrazy ア行 あき あまり あめ あらう あるいて いたい いっしょうけんめい えんそく おかし おかねをつかう おこなう

お金をつかう

podzim skoro vůbec ne, příliš ne déšť mýt pěšky bolestivý ze všech sil výlet (školní) sladkosti utratit peníze, vynaložit peníze uspořádat, provádět

カ行 ガイドブック かかる かぐ かぜ からだ きゅうに キロ くうき けいたい こうぎ こうちゃ このは コメント

体

こう茶 木のは

cestovní příručka trvat, vyžadovat (čas/úsilí atd.) nábytek vítr tělo náhle kilometr, kilogram vzduch mobilní telefon přednáška černý čaj listy stromů komentář

サ行 さがる さびしい さみしい じ じかん してん しんかんせん しんせつ（な） じょうぶ（な） ジョギングする しょくどう すうがく スカート すぐ すこし スピーチ センチ そと

下がる

字 じかん 新かんせん

すう学

少し

snížit se, klesnout smutný, opuštěný, osamělý smutný, opuštěný, osamělý znak, písmo čas pobočka šinkansen laskavý, vlídný silný, zdatný, zdravý běhat jídelna matematika sukně hned málo, trochu projev, proslov centimetr venku

タ行 だいたい たんじょうび ちょっと つかう つま テスト てつだう でる でんかせいひん でんわする

たん生日

手つだう

většinou, přibližně narozeniny trochu používat manželka test pomoct, pomáhat jít ven, vyjít, objevit se el. spotřebiče, elektronika telefonovat

ナ行 なれる にぎやか（な） ねだん ねつ ねむい

zvyknout si rušný cena teplota, horečka ospalý

ハ行 は はたけ はる バス ひま（な） びょうき（の） ひるやすみ ビデオテープ ふく ふとる プール ふゆ へいじつ ほかの

昼休み

へい日

zub pole jaro autobus mající čas/volno nemocný pauza na oběd, polední přestávka videokazeta oblečení ztloustnout bazén zima všední den ostatní, jiný

マ行 マネージャー みち みつける むしあつい

manažer cesta nalézt, objevit dusné horko

ヤ行 ようじ よわい

záležitosti k řešení slabý

ラ行 れきし れんしゅうする

historie, dějiny procvičovat

6 I.

Počítání a měření

Syntaktické vzorce a gramatika

2 způsoby zapojení číslovky + numerativu do věty



v pozici za pádovou partikulí: Enpicu o ni-hon kaimašita. Tomodači ga san-nin uči ni kimašita. Mikan o hito-hako moraimašita. Iši o miccu hiroimašita.



Koupil jsem dvě tužky. Přišli ke mně domů tři kamarádi. Dostal jsem bedýnku mandarinek. Sebral jsem tři kameny.

v přívlastku: Ni-hon no enpicu o kaimašita. San-nin no tomodači ga uči ni kimašita. Hito-hako no mikan o moraimašita. Miccu no iši o hiroimašita.

Koupil jsem dvě tužky. Přišli ke mně domů tři kamarádi. Dostal jsem bedýnku mandarinek. Sebral jsem tři kameny.

POČÍTÁNÍ OBJEKTŮ - NUMERATIVY Při počítání různých objektů se číslovky pojí s pomocnými číselnými jmény, tzv. numerativy. Sinojaponské čtení číslovek se uplatňuje ve spojení se sinojaponskými numerativy, kterých je většina, zatímco japonské čtení se uplatňuje ve spojení s japonskými numerativy. Ve spojení s některými číslovkami dochází k nepravidelné výslovnosti (viz níže). Některé numerativy vyjadřují např. životnost (lidé, malá či velká zvířata), jiné zase tvar (např. podlouhlý, plochý) nebo funkci. Otázku na počet tvoříme připojením numerativu používaného pro objekt, na jehož počet se dotazujeme, k tázacímu zájmenu 何 (nani/nan). Počet existujících numerativů několikanásobně převyšuje počet těch, které jsou běžně používány. Zde uvádíme jen ty nejzákladnější. Numerativy připojující se k sinojaponským číslovkám: nepravidelnosti ve výslovnosti Životné objekty: 人

nin

匹

hiki

頭 羽

tó wa

lidé (i některé nadpřirozené bytosti) → hitori, futari, sannin, jonin,… šiččin/nananin,…džúnin,… malá zvířata → ippiki, nihiki, sanbiki, jonhiki,…roppiki, …, happiki,…, džuppiki… velká zvířata → ittó, nitó, …nanató, …džuttó… ptáci, (i králíci) → ippa/ičiwa, niwa, sanba, jonwa,…džuppa/džúwa…

Neživotné objekty: 個 本 枚 杯 円

ko hon mai hai en

kousky → ikko, niko,…rokko,…hakko, …, džukko… podlouhlé předměty → ippon, nihon, sanbon,… roppon,… happon,… džuppon… ploché předměty, list papíru apod. → ičimai,…jonmai… číše → ippai, nihai, sanbai,… roppai,…happai,… džuppai… jeny → ičien,…joen,…, kjúen, džúen…

冊 sacu 軒 ken 階 kai 階だて 通 cú 台 dai 足 soku

knihy, svazky → issacu,…sansacu,… hassacu,… džussacu…. domy → ikken,… sanken/sangen,… rokken,…džukken…. poschodí → ikkai,…sankai/sangai,… rokkai,…džukkai… několikapatrový → ikkaidate, nikaidate….džukkaidate… dopisy, e-maily → iccú,… haccú,… džuccú… vozidla, přístroje → ičidai, … jondai, …, džúdai… páry (týkající se nohou) → issoku,… sanzoku,… hassoku,… džussoku…

Numerativy připojující se k japonským číslovkám (avšak pouze 1-3, dále sinojaponské čtení): 箱 hako krabice, krabička → hitohako, futahako, sanpako (mihako), jonhako, gohako… 組 kumi páry → hitokumi, futakumi, sankumi (mikumi), jonkumi, gokumi… MĚROVÉ JEDNOTKY A DALŠÍ POMOCNÉ ČÍSELNÉ VÝRAZY メートル センチメートル ミリメートル キロメートル

m cm mm km

グラム リットル デシリットル シーシー

g l dl cc (1cc = 1ml)

平方 立方

heihó rippó

čtvereční krychlový

パーセント 分 倍 回 度 歳 （才）

pásento bun bai kai do sai

procenta 1% = iči pásento / ippásento zlomky 三分の一 (třetina) 五分の二 (dvě pětiny) -krát, násobek (porovnáváme-li velikost či objem) -krát, vyjadřujeme-li opakovanost děje/počet opakování stupeň, násobek věk (nepravidelné čtení: issai, … jonsai, …nanasai, hassai, kjúsai, džussai, …hatači = 20 歳）

平方メートル = m2 立方メートル = m3

ZVLÁŠTNÍ POMOCNÁ SLOVA 両 rjó oba, obojí 両手 (obě ruce), 両足 (obě nohy) 片 kata jeden z páru 片手 (jedna ruka), 片足 (jedna noha) ずつ zucu vyjadřování počtu různého druhu zboží, „po“ ４個ずつ (po 4 kusech) おき oki objeden, obdva např. dny 一日おき (obden)

DALŠÍ POUŽÍVANÉ NUMERATIVY: 切れ

kire

着 čaku 泊 haku りょう rjó 1

kousky (dortu), plátky (ryby1 aj.) → hitokire, futakire, sankire (mikire), jonkire, gokire … obleky → iččaku,… haččaku,… džuččaku … nocleh → ippaku, sanpaku, roppaku, happaku, kjúhaku, džuppaku … vagóny → ičirjó, nirjó …

u plátků ryb lze použít i mai

畳 機 そう 隻 割

džó ki só seki wari

tatami, plocha místnosti → sandžó, jodžó … letadla → ikki, rokki, hakki, džukki … malé lodě → issó, hassó, džussó … velké lodě → isseki, hasseki, džusseki … 10, používá se se sinojaponskou číslovkou → ičiwari …

V Japonsku se plocha místnosti tradičně udává v počtu rohoží tatami 畳 (džó). Velikost 1 畳 je cca 1,65m2 (nagojský standard). Nejčastější rozměry místností jsou: 4 畳半, 6 畳 a 8 畳.

LETOPOČET, DATUM Století: 世紀 (seiki) Rok:

21 世紀 1987 年, 千九百八十七年, 一九八七年 (zkráceně)

年 (nen)

V Japonsku se letopočet přepočítává na éry, které značí vládu daného císaře. Poslední rok jedné éry je zároveň prvním rokem nové éry. Např. éra Heisei 平成 započala v roce 1989, tudíž rok 2012 je 24. rokem éry Heisei (平成 24 年). Pomůcka pro přepočet: rok, který přepočítáváme – 1. rok dané éry + 1 2012 – 1989 + 1 = 24. rok éry Heisei Éry: 明治

Meidži (1868 – 1912)

昭和

Šówa (1926 – 1989)

大正

Taišó (1912 – 1926)

平成

Heisei (1989 – )

Měsíce: 一月 二月 三月 四月 五月 六月

ičigacu nigacu sangacu šigacu gogacu rokugacu

leden únor březen duben květen červen

七月 šičigacu 八月 hačigacu 九月 kugacu 十月 džúgacu 十一月 džúičigacu 十二月 džúnigacu

červenec srpen září říjen listopad prosinec

Dny v měsíci: 一日 二日 三日 四日 五日 六日 七日

cuitači fucuka mikka jokka icuka muika nanoka

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

八日 jóka 九日 kokonoka 十日 tóka 十一日 džúičiniči 十四日 džújokka 二十日 hacuka

8. 9. 10. 11. 14. 20.

Datum: rok / měsíc / den  2012 年 11 月 11 日、平成 24 年 1 月 31 日

VYJADŘOVÁNÍ TRVÁNÍ Pro vyjádření trvání v hodinách (případně minutách) používáme sufix 間, který připojujeme za číselný údaj (viz L5). Totéž platí pro vyjádření trvání ve dnech. Naproti tomu pro vyjádření trvání v měsících vkládáme do názvu daného měsíce か (dříve ヶ) a připojení sufixu 間 je fakultativní. Dny (1 den, 2 dny, 3 dny ad.) 1 日間 ičiničikan, 2 日間 fucukakan, 3 日間 mikkakan, …10 日間 tókakan, 11 日間 džúičiničikan, 12 日間 džúniničikan, … Měsíce (1 měsíc, 2 měsíce, 3 měsíce ad.) sinojap. číslovka  vkladné ka  gecu 月 (+ -kan 間 ) 一か月 ikkagecu, 二か月 nikagecu, 三か月 sankagecu, 四か月 jonkagecu 五か月 gokagecu, 六か月 rokkagecu, 七か月 nanakagecu, 八か月 hakkagecu 九か月 kjúkagecu, 十か月 džukkagecu/džikkagecu VYJADŘOVÁNÍ ČASOVÉHO „PŘED“ A „ZA“ 前（に） 後（に） ぶり（に）

před za po

一年前（に） před rokem × 一年の前 二年後（に） za dva roky × 二年の後 三年ぶり（に） (opět) po třech letech

×一年間前 ×二年間後

VYJADŘOVÁNÍ NEURČITÝCH ČÍSLOVEK: 1. pomocí prefixu sú 数  súnin 数人 (několik lidí), súdžicu (súniči) 数日 (několik dní) 2. pomocí vyjádření přibližného počtu: nisannin, gorokunin, …

ŘADOVÉ ČÍSLOVKY: Řadové číslovky lze vytvořit několika způsoby. Pokud stojí řadová číslovka v přívlastku, připojujeme za ni partikuli NO. 1. číslovka + numerativ + 目(me) 2. sj. číslovka + 番目(banme) 3. prefix 第 (dai) + sj.číslovka 4. jap. číslovka + 目(me)

   

三通目の手がみ (třetí dopis) 3 番目の手がみ (třetí dopis) 第三の手がみ (třetí dopis) 三つ目の手がみ (třetí dopis)

V některých případech se používá i následující vazba: prefix 第 (dai) + sj.číslovka + 番目(banme)  第三番目の (třetí)

Slovní obrat objekt č. X vyjádříme jako sj. číslovka + 番の Př. 2 番のトラム (tramvaj č. 2), 104 番のいえ (dům č. 104)

II. Text A.

つくえの上に本が二冊とえんぴつが二本あります。 ポケットの中からきっぷを一枚だしました。

B.

このえの右の方に一軒のいえがあります。いえのそばに木が二本あります。いえのち かくで子どもがあそんでいます2。子どもの数は何人ですか。 五人です。 むこうから一台のじどう車がきます。むこうはうみです。かいがんに人がいます。何 人の人がいますか。 七人います。

C.

これは私のさいふです。この中にお金があります。いくらありますか。わかりません。 さいふをあけます。お金を数えます。これは百円です。これは十円です。百円の十倍 は千円です。千円の十倍は一万円です。一万円の半分はいくらですか。五千円です。 これは五百円だまです。これは十円だまです。さいふの中に五百円だまが三個、十円 だまが四つあります。ぜんぶでいくらですか。千五百四十円です。そのお金で何をか いますか。くだものやはがきなどをかいます。

D.

日本のひろさはだいたい三十七万平方キロメートルです。これはインドの九分の一、 アメリカの二十五分の一、ロシアの四十六分の一です。チェコとスロバキアの大きさ はどのぐらいですか。日本の何分の一ですか。日本の人口は一億二千万人ぐらいです。 人口みつ度は一平方キロメートルに二百八十人ぐらいです。では、チェコやスロバキ アの人口は何人ですか。人口みつ度はどのぐらいですか。

III. Cvičení 1. Počítejte pomocí japonských číslovek a potom tvořte věty: たまご、茶わん、つくえ、いす、りんご 2. Počítejte pomocí sinojaponských číslovek a numerativů: 1) 枚：かみ、ふうとう、切手、さら、ハンカチ、シャツ、はがき 2) 台：じどう車、じてん車、テレビ、カメラ、トラック 3) 冊：本、ノート、ざっし、じしょ

2

あそんでいます je tvar průběhového času slovesa あそぶ. Podrobně ji viz L7.

4) 本：ペン、えんぴつ、かさ、木、びん、バナナ、タバコ 5) 足：くつ、くつ下、スリッパ、サンダル 6) 匹：いぬ、魚、ねこ、むし 7) 羽：とり、にわとり、すずめ、うさぎ 8) 頭：うし、うま、ぞう、きりん、ライオン 9) 杯：コーヒー、ビール、ワイン、お茶、こう茶

3. Pokračujte v započatém vyprávění a tvořte věty podle vzoru, u všech počítaných věcí používejte správné numerativy: ヤンデラさんはまちですず木さんにあいました。すず木さんはえん足について はなしました。ヤンデラさんはきのうのかいものについてはなしました。 1)

すず木さんはどうぶつえんで（

）を（

）みました。

きりん、はくちょう、ぞう、らくだ、さる、きつね、たぬき 2)

すず木さんはレストランで（

）を（

）たべました／のみました。

コーヒー、ケーキ、ハンバーガー、ビール、お茶、こう茶 3)

ヤンデラさんはタバコやさんで（

）を（

ヤンデラさんは本やさんで（

箱、個、冊 ）を（

）かいました。

川ばたやす成の小せつ、日本ごのきょうかしょ、じしょ 5)

ヤンデラさんはぶんぼうぐやさんで（

）を（

冊 ）かいました。

えはがき、切手、えんぴつ、ボールペン 6)

ヤンデラさんはデパートで（

）を（

枚、本 ）かいました。

手ぶくろ、かさ、ずぼん、くつ 7)

ヤンデラさんはやおやさんで（

杯、個

）かいました。

タバコ、ざっし、ライター 4)

頭、匹、羽

足、本、組 ）を（

）かいました。

もも、レモン、リンゴ、みかん、ピーマン、 にんじん、大こん

本、個

4. Přepište znaky a kanou a přeložte: 1) Ima saifu ni ikura arimasu ka. 2) Ano biru wa nankaidate desu ka. 3) Purahadžó-juki no toramu wa nanban desu ka. 4) Mainiči nandžikan benkjó šimasu ka. 5) Gakkó kara eki made nanpun desu ka. 6) Sono ehagaki wa ikura desu ka. 7) Kono radžio wa ikura šimašita ka. 8) Ima oikucu desuka. 9) Ano kodomo wa ikucu desu ka.

Nisenhappjakuen arimasu. Sangaidate desu. Nidžúban desu. Sandžikan gurai desu. Happun desu. Ičimai rokudžúen desu. Ičimanjonsen’en šimašita. Hatači desu. Mada hitocu desu.

5. Odpovězte podle čísel v závorkách: 1)

きのうビールを何杯のみましたか。（6）

2)

みかんをいくつかいましたか。（12）

3)

あのビルは何階だてですか。（34）

4)

きょうしつに学生は何人いますか。（12）

5)

お子さんは何人ですか。（1）

6)

毎日かいしゃで何時間はたらきますか。（8）

7)

オロモウツからブルノまで車で何時間ぐらいかかりますか。（3）

8)

うちからえきまであるいて何分ぐらいですか。（6）

9)

一週間に何回日本ごのじゅぎょうがありますか。（4）

10) 毎日何回しょくじをしますか。（3）

6. Napište správně odpověď celou větou: 1)

そのタバコは一箱いくらですか。（340 円）

2)

このえんぴつはいくらですか。（一本 50 円）

3)

かぶきのきっぷはいくらでしたか。（5000 円）

4)

そのテレビはいくらしましたか。（180 000 円）

5)

そのあかちゃんは何か月ですか。（5）

6)

今おいくつですか。（20）

7)

ヤンデラさんは何歳ですか。（28）

8)

2007 年は何世紀ですか。（21）

7. Utvořte otázku na číselný údaj – otázku napište: 1)

私のうちからうみまで 30 分です。

2)

花子さんは二十歳です。

3)

ひろ子ちゃんは 5 か月です。

4)

きょうとまで 1 時間半かかります。

5)

このセーターは一枚 3000 円です。

6)

えいがのきっぷを 2 枚かいました。

7)

あのうちには車が 3 台あります。

8)

オロモウツには日本人が 10 人ぐらいいます。

9)

ジュースとビールを 5 本ずつください。

10) きょ年３回日本にかえりました。 11) プラハからとうきょうまでひこう機で 11 時間かかります。 12) 今のきおんは、だいたい 15 度です。

8. Řekněte správně: čtvrtina, 3 pětiny,

1)

desetina,

2)

73%,

3)

100 m2,

1 m2,

4)

500 ml,

3 l, 55 kg,

2 třetiny,

7 setin vteřiny,

2 desetiny vteřiny

50%, 10%, 99%, 0% 10 km2,

10 m3,

176 cm

6 dl, 10 cc

9. Přeložte: 1. Který den v týdnu je 28.? 2. Zimní prázdniny jsou od 23. prosince do 2. ledna. 3. Mladí lidé mají dovolenou 21 dní. 4. Bydlím ve čtvrtém patře. 5. V Praze jsou i 15poschoďové budovy. 6. Japonština je v pondělí, ve středu a v pátek. 7. Koupil jsem 3 láhve mléka a 5 lahví piva. 8. Babička s dědečkem mají 2 psy, 3 kočky, 1 krávu, 20 králíků a asi 50 slepic. 9. Napsal jsem 5 dopisů. 10. Kolik knih máte doma v knihovně. 11. Pět okolních budov je desetipatrových. 12. Praha má 1,189,828 obyvatel. 13. Je to 110 obyvatel ČR. 14. Praha má trojnásobek obyvatel Brna. 15. Každý den je v Praze okolo padesáti, šedesáti tisíc turistů.

IV. Doplňující poznámky ROZŠÍŘENÉ PARTIKULE Rozšířené partikule jsou tvořeny partikulí a přechodníkem slovesa (viz L7). Tyto partikule si obvykle ponechávají význam slovesa, ze kterého vznikly. V této lekci si představíme první dvě, další potom v L16. NI CUITE – významem odpovídá české předložce o Nihon ni cuite kjómi ga arimasu. Ašita no šiken ni cuite šicumon ga arimasu ka. Čeko ni cuite no hon

Mám zájem o Japonsko. Máte nějaké otázky o zítřejším testu? kniha o Česku

TO ŠITE – jako, jakožto (vzniklo z vazby to suru – mít něco za něco) Kotoši no nacu ni nihon no kaiša de cújaku to šite hatarakimasu. Aidea to šite wa omoširoi desu ga džicugen wa muzukašii desu ne.

Letos v létě budu pracovat v japonské firmě jako tlumočník. Jako nápad je to zajímavé, ale uskutečnit ho bude těžké.

K6

「ヤンデラさんのへやには子どもが 5 人います。」

I. Procvičení gramatiky 1. Odpovídejte na otázky. ・オロモウツの人口はどのくらいで すか。

・ちきゅうには車が何台ぐらいあります か。

・毎日水を何リットルのみますか。

・つくえの高さは何センチぐらいですか。

・たこは足が何本ありますか。

・バッグの中には何がありますか。

・いかは足が何本ありますか。

・きょうしつには今学生が何人いますか。

・オロモウツのどうぶつえんにはきりんが何頭いますか。 ・おうちの本だなには日本語の本が何冊ありますか。 ・明日のこう水かくりつは何パーセン トですか。

・えき前のホテルは何階だてですか。

・チェコのいっぱんしょうひぜいは何パーセントですか。 2. Přečtěte nahlas následující číselné výrazy.

2/4 200cc 1328km2 381cm3 20x 17. 11. 1989 97kg 2,3t 80dl 3/8 69% 8. 24h 2 měsíce 1200000,4mm

3. Přečtěte nahlas a přeložte následující text. カルリークさんとてんいんのかいわ カ: すみません、えはがきありますか。 て: はい、ありますよ。とうきょうのえはがきですか。 カ:

ええ 、と うき ょう のぎ んざ か、 あさ くさ か、 めい じじ んぐ うの えは がき をくだ さい。

て: はいどうぞ。五しゅるいあります。 カ: 一枚 いくらですか。

て:

60 円です。切手はいかがですか。

カ: はあ、切手もいりますね。チェコまでの切手はいくらですか。 て: ヨーロッパですから、一枚 170 円です。 カ: じゃあ、えはがきと切手を五枚ずつください。ぜんぶでいくらですか。 て:

1150 円です。千円さつ二枚おあずかりします。おまたせしました。850 円のおかえしで す。どうもありがとうございました。

4. Dívejte se na obrázky a popište, kolik je na nich osob (žen, mužů), dětí (dívek, chlapců), jednotlivých předmětů. Př.: ヤンデラさんのへやには子どもが 5 人います。 〈ヤンデラさんのいえ〉

〈すず木さんのいえ〉

5. Říkejte, kdy jste se narodili, od kdy do kdy jsou prázdniny, zkoušky atd.

II. Frazeologie  VYJÁDŘENÍ SYMPATIÍ DRUHÉ OSOBĚ která vykonává/vykonala něco namáhavého: 大へんですね／でしたね。 おつかれさまです／でした。 ごくろうさまです。 がんばってください。

To je/bylo namáhavé, že? To je/bylo únavné. (i vůči nadřízeným) To bylo náročné. (nikdy vůči nadřízeným) Vytrvejte! Jen tak dál! (nikdy vůči nadřízeným)

Pozn. U všech výše uvedených výrazů je doslovný převod do češtiny obtížný, jejich překlad je silně závislý na situačním kontextu. Výrazy „ごくろうさまです“ a „がんばってください“ se neužívají vůči výše postaveným osobám / nadřízeným. kterou potkalo něco nepříjemného: それはいけませんね。

To máte těžké. To se nemělo stát.

大へんでしたね。 ざんねんでしたね。 それはごしんぱいですね／でしょうね。 それはおこまりでしょう。

To bylo strašné. To byla škoda. To jste měl/máte ale starost, že? To Vám způsobuje nepříjemnosti. Z toho máte jistě těžkosti/starosti, že?

 NABÍDNUTÍ pomoci: お手つだいさせてください。 よかったら手つだいます／手つだうよ。 よろしかったら／よろしければお手つだいします。

Dovolte, abych vám pomohl. Jestli chceš, pomůžu ti (mezi přáteli). Smím-li, pomohu vám (zdvořilé).

dárků: ほんのおしるしですが、～。 こころばかりのものですが、～。 つまらないもの（ありきたりのもの）ですが、～。 ～、どうぞおうけとりください。(bez předmětu)

Je to jen taková pozornost… Je to jen pozornost… Není to nic speciálního, ale prosím… … přijměte, prosím.

pohoštění: Jezte, prosím. Mohu vám nabídnout ještě trochu? Mohu vám ještě přidat rýži?

どうぞめしあがってください。 もう少しいかがですか。 ごはんのおかわりはいかがですか。  PŘIJETÍ pomoci (reakce na nabídku poskytnutí pomoci):

Děkuji, to budete laskav.

すみませんがおねがいします。 dárku: このようなものはいただくわけにはいきません。 おきもちだけありがたくちょうだいいたします。 ありがたくちょうだいします。 ありがとうございます。

To nemohu přijmout. Ale vážím si Vaší štědrosti. S vděčností/radostí přijímám. Děkuji. (neformální)

Pozn. Při formálních situacích je v Japonsku zvykem se při přijímání dárku zpočátku s díky zdráhat, nicméně nakonec je běžné dar s vděkem přijmout. V neformálních situacích (mezi kamarády, v rodině) není nutné se při přijetí dárku zdráhat. jídla: いただきます。 ごちそうさまでした。

dosl. Vezmu si. (na zahájení stolování místo přání dobré chuti) Děkuji, bylo to dobré. (poděkování hostitelce na závěr stolování)

Děkuji, už mi stačilo. Už jsem plný. (dosl. Mám plné břicho.)

もうけっこうです。 おなかがいっぱいです。

III. ロールプレイ 1. かいわのれんしゅう Sehrajte scénku v obchodě (např. zelinářství, v obchodě s oblečením). Jeden bude prodavač a jeden zákazník. Zákazník řekne, co si chce koupit, následně se zeptá, kolik stojí jeden kus a pak prodavači sdělí, jaké množství si koupí. Užívejte patřičné numerativy. 2. Utvořte skupiny po 5 a vzájemně se vyptejte, kdy má kdo narozeniny a kolik mu je letos let. Odpovědi kolegů si pečlivě poznamenejte. Př.: おたん生日はいつですか。 私

月

日

歳

さん

月

日

歳

さん

月

日

歳

さん

月

日

歳

さん

月

日

歳

IV. Poslech 1. Poslouchejte a zaznamenejte správné datum. 例

7月2日 7 月 20 日

1

1月3日 1月6日

2

2月4日 2月8日

3

5月5日 5 月 10 日

4

1月7日 7月7日

5

11 月 9 日 11 月 5 日

6

12 月 1 日 12 月 11 日

7

10 月 10 日 10 月 8 日

8

4 月 17 日 4 月 11 日

✓

2. Poslouchejte a zaznamenejte dobu trvání jednotlivých událostí.

テスト：______7 月 21 日

～

7 月 24 日____________

夏休み：_________________________________________

ぶんかさい

文化祭 ：_________________________________________

キャンプ：_______________________________________

Nové výrazy ア行 アイデア あかちゃん あける いか いし いっぱんしょうひぜい うさぎ うし うま えはがき おあずかりします おおきさ おかえし おきゃくさん おく おこさん

大きさ

お子さん

myšlenka, nápad miminko otevřít sépie kámen spotřební daň králík, zajíc kráva kůň pohlednice Převezmu si (od vás). velikost drobné nazpět zákazník, host sto miliónů vaše dítě

カ行 かいがん かず かぞえる きおん きつね きっぷ キャンプ きょうみ きりん グラス こうすいかくりつ

数 数える

こう水かくりつ

pobřeží číslo, počet počítat teplota vzduchu liška lístek tábor zájem žirafa sklenice pravděpodobnost dešťových srážek

サ行 さいふ さる サンダル しけん じつげん しつもん しゅるい じんぐう じんこう じんこうみつど すずめ スリッパ ぜんぶ

人口 人口みつ度

peněženka opice sandály zkouška, test uskutečnění, realizace otázka typ, druh šintoistická svatyně obyvatelstvo hustota obyvatelstva vrabec domácí pantofle vše, celek

pohovka, gauč

ソファー

タ行 たかさ たこ たぬき タバコや（さん） たま （だま） たまご ちきゅう ちゃわん つうやく てぶくろ どうぶつえん トラック トラム

高さ

茶わん 手ぶくろ

výška chobotnice psík mývalovitý trafika mince vejce Země, zeměkoule miska na rýži nebo čaj tlumočník rukavice zoologická zahrada nákladní automobil tramvaj

ナ行 nůž slepice, kohout

ナイフ にわとり

ハ行 はがき はくちょう バッグ はんぶん ひこうき ひろう ひろさ びん ふうとう プラハじょう ぶんかさい ぶんぼうぐや｛さん｝ ほう ポスター

半分 ひこう機

方

korespondenční lístek labuť taška polovina letadlo sebrat (ze země) rozloha láhev obálka (na dopisy) Pražský hrad kulturní festival papírnictví strana, směr plakát

マ行 まんが みつど むし

みつ度

manga hustota hmyz

ヤ行 やおや（さん）

zelinářství

ラ行 ライオン ライター

lev zapalovač

らくだ Zelenina かぼちゃ キャベツ キュウリ だいこん たまねぎ なす にんにく ピーマン Ovoce いちご ナシ ぶどう プラム もも ヨウナシ レモン

velbloud

大こん

dýně zelí okurka bílá ředkev cibule lilek česnek paprika

jahoda naši (jap. hruška) hroznové víno švestka broskev hruška (evr. typu) citrón

7

Přechodníkový tvar

I. Syntaktické vzorce a gramatika V1-te … V2 Kasa o motte uči o deta.

průvodní okolnost hlavního děje S deštníkem vyšel z domu.

V1-te … V2 Gohan o tabete gakkó e dekaketa.

časová následnost Snědl jídlo a pak odešel do školy.

V1-te … V2 Jódži ga atte pátý ni ikanakatta.

příčinnost Měl jsem něco na práci, a proto jsem na ten večírek nešel.

V-te iru Ima hon o sagašite iru. Júbe wa benkjó šite ita.

průběhový čas Právě hledám knihu. Včera večer jsem se učil.

V-te kudasai / V-naide kudasai Tabete kudasai. Tabenaide kudasai.

rozkazovací způsob (prosím) Jezte, prosím. Nejezte, prosím.

V-te mo / V-nakute mo Eigo de hanašite mo wakarimasen. Hatarakanakute mo okane ga takusan arimasu.

přípustka (i když, ačkoli) I když mluvíte anglicky, nerozumím. I když nepracuje, má spoustu peněz.

Přechodníkový tvar, zjednodušeně označovaný jako tzv. „-te tvar“ (podle typu slovesa i -de), má v japonštině celou řadu funkcí. Používá se jako samostatný slovesný tvar ke spojování vět v souvětí, přičemž může vyjadřovat hned několik typů vztahu: 1) může specifikovat okolnosti děje hlavní věty, 2) vyjadřovat časovou následnost dějů nebo 3) příčinnost. V takovýchto případech je časově neurčený a výsledný překlad se řídí koncovým slovesem v souvětí. Přechodníkový tvar dále slouží k tvoření nejrůznějších slovesných tvarů. Ve spojení s pomocným slovesem iru vytváří průběhový čas, který vyjadřuje děj právě probíhající nebo trvající delší dobu, např. v minulosti. Ve spojení se slovesem aru zase tvoří opisný pasivní tvar (viz L19). Používá se též k tvoření rozkazovacího způsobu či přípustky. V těsném spojení s předchozí partikulí tvoří tzv. rozšířené partikule (viz L16).

Tvoření kladného přechodníkového tvaru slovesa: viz tvoření důvěrného minulého času sloves, přechodníkový tvar je zakončený na -e. hanasu iu taberu

→ → →

hanašita itta tabeta

→ → →

hanašite itte tabete

kvalitativní slovesa: sufix -te se připojuje ke tvaru zakončenému na -ku. akai

→

akaku →

akakute

přechodník spony: de sensei da/desu → genki da/desu →

sensei de genki de

Tvoření záporného přechodníkového tvaru slovesa: 1) přechodník spony se připojuje na důvěrný záporný tvar hanasanai tabenai

→ →

hanasanaide tabenaide

2) sufix -te se připojuje na důvěrný záporný tvar končící na -ku hanasanai tabenai

→ →

hanasanaku tabenaku

→ →

hanasanakute tabenakute

Tyto dva způsoby tvoření záporného přechodníkového tvaru nelze volně zaměňovat – každý má svá specifická použití. Zatímco první způsob (-naide) se používá např. jakožto větný spojovací tvar či k vytváření záporného rozkazovacího způsobu, k vytvoření přípustky je nutné použít tvar -nakute.

kvalitativní slovesa: sufix -te se připojuje na neutrální záporný tvar končící na -ku akakunai

spona:

→

akakunaku

→

akakunakute

sufix -te se připojuje na neutrální záporný tvar spony končící na -ku

sensei de wa nai → genki de wa nai →

sensei de wa naku genki de wa naku

→ →

II. Text A.

ヤンデラさんと中山さんのかい話 ヤ：ユレチコヴァーさんは今何をしていますか。 中：へ屋でしごとをしています。 ヤ：ユレチコヴァーさんのむす子さんは？ 中：あの子はそとであそんでいます。 ヤ：おたくのお子さんはどこですか。

sensei de wa nakute genki de wa nakute

中：うちの子はそとであそんでいません。まだねています。 数年前のヤンデラさんと中山さんのかい話

B.

中：ヤンデラさんは何をしていますか。 ヤ：チェコのぎん行につとめています。 中：ああ、そうですか。ぎん行までは 車で行きますか。 ヤ：いいえ、でん車にのって行きます。えきからぎん行までは、あるいて行きます。雨の 日はタクシーで行きます。 中：ご飯はどうしていますか。 ヤ：おべんとうを買って、ぎん行で食べています。 ユレチコヴァーさんと中山さんのかい話

C.

ユ：すず木さんはどんなしごとをしていますか。 中：すず木さんですか。その人は、しりません。 ユ：日本から来ていていつもカメラを持ってしゃしんをたくさんとっています。 中：どこにすんでいますか。 ユ：あの新しいパノラマホテルに泊まっています。 中：ああ、あの人ですか。わかりました。あの人は今、語学学校で日本語を教えて いま す。 カルリークさんとパンやのてんいんのかい話

D.

カ：すみません。 て：はい、何でしょう。 カ：くろパンをください。 て：すみません。今、くろパンはありません。フランスパンはどうですか。 カ：じゃあ、フランスパンをください。ふくろはいりません。かばんにいれます。

III.

Cvičení

1. Vytvářejte věty za použití následujících sloves: 1）持って行く

持って来る

2) つれて行く

つれて来る

3）のって行く

のって来る

4）わすれて行く

わすれて来る

5）のって帰る

あるいて帰る

Použijte rovněž tato podstatná jména: ぼう子、子ども、お金、本、ともだち、うち、タクシー、バス、カメラ、かさ、 おきゃくさん、おみやげ、きっぷ

2. Vytvářejte souvětí pomocí přechodníku: 1）今朝はやくおきる

さんぽする。

2）晩ご飯を食べる

えいがを見る。

3）朝学校に来る

と書かんでべんきょうする。

4）うちに帰る

晩ご飯を食べる。

5）スーパーに行く

ビールをたくさん買う。

6）えきまであるく

でん車にのる。

7）学校に行く

先生にあう。

8）ご飯を食べる

くすりを飲む。

9）じてん車にのる

プラハに行く。

10）夕方うちに帰る

ラジオを聞く

本を読む

ねる。

3. Nahraďte podtrženou část následujícími výrazy: 1）ラジオを聞いてえい語のべんきょうをします。 テレビを見る じ書をひく

イギリス人と話す

アメリカの新聞を読む

アメリカのえいがを見る

2）たくさんのしごとをしてつかれました。 べんきょうをする

たくさん泳ぐ たくさんはたらく

うんどうをする

りょ行に行く

4. Říkejte, co právě teď děláte: ラジオを聞く、ピアノをひく、うたをうたう、日本語で話す、テレビを見る、 しゃしんをとる、川で泳ぐ、ボールであそぶ、本を読む、バスを待つ 中国語をべんきょうする、手がみを書く、ビールを飲む、チェコ語を教える

5. Překládejte rychle. 1）マッチをください。

2）でん話をかしてください。

3）それを見せてください。

4）手がみを書いてください。

5）おきゃくさんをつれて来てください。

6）えきの前で待っていてください。

7）でん話番号を教えてください。

8）このことばをおぼえてください。

9）くすりを飲んでください。

10）えい語の本を買ってください。

11）お金を持って来てください。

12）かさを持って行ってください。

13）ち下てつにのって帰ってください。

14）タクシーをよんでください。

15）タバコをすわないでください。

16）日本語で話してください。

17）この本を持っていてください。

18）この川で泳がないでください。

19）教しつでおさけを飲まないでください。 6. Odpovězte. 1）あなたは何時におきて、何時にうちをでますか。 2）学校は何時にはじまって、何時におわりますか。 3）朝おきて何をしますか。 4）デパートへ行って何を買いますか。 5）タクシーにのってどこへ行きましたか。 6）学校にはあるいて来ますか、バスにのって来ますか。

7. Přeložte. 1）ちちは雨がふっても、毎日かならずさんぽします。 2）明日は、はれてもはれなくても、えん足に行きます。 3）あの人はこたえがわかっていてもこたえません。 4）今日は学校に行ってもだれもいません。 5）私はおさけをたくさん飲んでもよいません。

8. Přeložte. Tohle je školní knihovna. Ajumi si přišla vypůjčit knihy. A: Promiňte, kde jsou učebnice matematiky? Ukažte mi je, prosím. B: Podívejte se na horní polici. A: Dobře, děkuji. Půjčte mi, prosím, tuhle učebnici. B: Ano, posaďte se na židli a chvíli počkejte. Sem napište své jméno. A: Kam jej mám napsat? Řekněte mi to ještě jednou, prosím. B: Nahoru napište své jméno a dolů napište název knihy a číslo. Sem nic nepište. A: Stačí to takhle? B: Ukažte mi to! Ano, takto to stačí. Vraťte tu knihu za tři týdny. Nikomu ji nepůjčujte!

A neušpiňte ji! Ajumi si půjčila učebnici a vrátila se domů.

IV. Doplňující poznámky VAZBA V-TE KARA

(po tom, když)

Tato vazba se používá k vyjádření následnosti dějů: poté, co proběhne děj věty první, proběhne děj věty druhé. Ve srovnání se spojením vět pomocí přechodníku je v tomto případě následnost vyjádřena explicitněji. Gohan o tabete kara gakkó ni ikimašita. Uči ni kaette kara haha ni denwa šimašita.

Najedl se a šel do školy. Když jsem se vrátil domů, zavolal jsem mamince.

Pokud hlavní věta nevyjadřuje explicitně vůli mluvčího (např. rozkaz, výzvu, apod.), lze partikuli kara vypustit, aniž by se význam souvětí změnil.

VAZBA 2. SL. Z. + NI IKU

(jít + sloveso)

Tato vazba odpovídá české vazbě jít něco udělat. Mi ni iku Ohirugohan o tabe ni ikimasu. Kucu o kai ni ikimasu. Bíru o nomi ni ikimasen ka. Wasuremono o tori ni kjóšicu ni modorimašita.

Jít se podívat. Jdu na oběd. Jdu si koupit boty Nechcete jít na pivo? Vrátil se do třídy pro zapomenutou věc.

Jak je vidět na posledním příkladu, vedle nejčastěji užívaného slovesa iku se v této vazbě mohou uplatnit i některá další slovesa pohybu – kuru (přijít), modoru (vrátit se), kaeru (vrátit se domů), hairu (vstoupit) nebo deru (vyjít, odejít). Pokud chceme vyjádřit, že jdeme něco udělat a hned se zase vrátíme, např. že jdeme pro něco, preferujeme vazbu V-te kuru (podrobněji viz L18). Oča o irete kimasu. Pan o katte kuru. Itte kimasu!

Jdu uvařit čaj. (Jen uvařím čaj a jsem zpátky.) Skočím pro chleba. pozdrav při loučení (viz K2)

K7

「きのうのパーティーでヤンデラさんはずっと おどっていました。」

I. Procvičení gramatiky 1. Reagujte. ・手を上げてください。

・目をとじてください。

・ボールペンをつくえにおいてください。

・立ってください。

・「DNES」を日本語にやくしてください。

・じ分のな前をいってください。

・ホワイトボードにじ分のな前を書いてください。 ・まどをあけてください。

・まどをしめてください。

・口を大きくあけてください。

・ノートを見せてください。

2. Utvořte dvojice. Jeden z dvojice řekne, co daná osoba dělá a druhý najde danou osobu na nižším obrázku a poznamená si její jméno. Prostřídejte se.

3. Utvořte dvojice. Podívejte se na různé situace na obrázcích a tvořte k dané dvojici situací rozkaz. Vystřídejte se.

II. Frazeologie  O NĚCO ŽÁDÁME ちょっとおねがいがあるのですが。 Měl bych k vám prosbu. よろしくおねがいします。

Prosím, buďte tak laskav.

おてすうをおかけしますが、よろしくおねがいします。 Mrzí mě, že vám přidělávám práci, ale buďte prosím tak laskav / moc vás prosím.

 SOUHLASÍME S TÍM, CO PARTNER ŘÍKÁ いいですね。

To je dobré. / To si mi líbí.

さんせいです。

Souhlasím.

そのとおりです。

Je to tak, jak říkáte.

 NESOUHLASÍME S TÍM, CO PARTNER ŘÍKÁ それはどうでしょう（か）。

To se mi nějak nezdá. / Těžko říct.

それはちょっとむりでしょう。

To nejspíš nepůjde.

ざんねんですが、どういいたしかねます。 Je mi líto, ale nemohu souhlasit. (formální)

 MUSÍME NĚJAKOU ŽÁDOST ODMÍTNOUT 一おうやってはみますが……

Samozřejmě to provedu (ale úspěch nezaručuji).

できるだけのことは（いた）しますが…… Udělám, co budu moci, ale… あいにくつごうがつきませんので……

Momentálně mi to bohužel příliš nevyhovuje...

Pozn. Je dobré mít na paměti, že nesouhlas se v japonštině vyjadřuje velice opatrně, vždy volíme mírnou formu. To platí i pro odmítnutí.

III. ロールプレイ 1. HRA 「私は誰でしょう」 Napište jména známé osoby na lísteček a předejte ho svému kolegovi. Kolega se na jméno osoby nepodívá a přichytí si lísteček na čelo. Pokládáním základních otázek, na které mu ostatní odpovídají pouze ano, nebo ne, se pokusí odhalit, kým je. Snažte se na lísteček napsat takovou osobnost, kterou nebude těžké uhodnout. Př. otázek: 女の人ですか。男の人ですか。大人ですか。子どもですか。チェコ人ですか。か しゅですか。 Odpovědi: はい、そうです。／いいえ、そうではありません。 2. Písemně si nachystejte vyprávění o své rodině, které na příštím vyučování přednesete svým kolegům. Své vyprávění můžete doplnit rodinnou fotografií. Sdělte o jednotlivých členech své rodiny například následující informace: kdo je kdo, kolik má let, co má rád, co mu jde, co dělá, kde pracuje/co studuje atp.

Nové výrazy ア行 （アイス）スケート アイスホッケー あげる あげる あめがふる あむ えきいん おかねもち おくる おたく おとしより おとな おどる おちゃをいれる おべんとう おみやげ

上げる 雨がふる

お金持ち

お年より 大人 お茶をいれる

bruslení na ledě lední hokej zvednout dát pršet plést železničář boháč poslat u vás doma, váš domov senior dospělý člověk tancovat uvařit čaj svačina dárek z cest (pro někoho), suvenýr

カ行 かす カードゲームをする かならず かめ かんごし キスをする ぎんこういん くすり くすりをのむ くも くろパン けさ ゲームをする こいぬ ごがくがっこう こたえ これでいいです。 これでけっこうです。 コンサート

ぎん行いん くすりを飲む

今朝 小いぬ 語学学校

půjčit (někomu) hrát karty určitě želva zdravotní sestra, zdravotník políbit zaměstnanec banky léky užívat léky mrak černý chleba dnes ráno hrát hry štěně jazyková škola odpověď To je dobré. To stačí. koncert

サ行 さがす じしょをひく じぶんの しめる

じ書をひく じ分の

hledat hledat ve slovníku svůj, vlastní zavřít

しゃしんをとる すうねんまえ ずっと スーパー

数年前

fotografovat před několika lety stále, velmi supermarket

タ行 だいとうりょう ちかてつ つかれる つとめる つれる テレビばんぐみ でんきをつける とじる とまる とめる

大とうりょう ち下てつ

テレビ番組

泊まる

prezident metro unavit se být zaměstnán, pracovat vzít (někoho) s sebou televizní pořad rozsvítit světlo zavřít přenocovat, přespat zastavit

ナ行 にもつ

zavazadlo

ハ行 バスケットボール はなたば ハムスター バレー バレーボール はれる パンや ふくろ フランスパン ペットをかう ボール

花たば

パン屋

basketbal kytice křeček balet volejbal vyjasnit se, vyčasit se pekařství pytel, sáček francouzský chleba chovat domácího mazlíčka balón

マ行 マッチ みせる むすこ（さん） もどる

見せる むす子（さん）

sirky ukázat syn vrátit se

ヤ行 やきゅう やくす ゆうべ ゆうがた

夕べ 夕方

baseball překládat, přeložit večer, včerejší večer podvečer

ワ行 わすれもの

zapomenutá věc

8 I.

Srovnávání

Syntaktické vzorce a gramatika

SROVNÁVÁNÍ DVOU OBJEKTŮ S1 wa S2 jori A-i/A/V Ken wa Šóta jori wakai. Ken wa Šóta jori joku hataraku.

S1 je Adj. (2.st.) než S2 Ken je mladší než Šóta. Ken pracuje pilněji než Šóta.

S1 no hó ga (S2 jori) A-i/A/V Ken no hó ga Šóta jori wakai. Ken no hó ga wakai.

S1 je Adj. (2.st.) (než S2) Ken je mladší než Šóta. Ken je mladší.

S1 to S2 to dočira (no hó) ga A-i/A/V ka Ken to Šóta to dočira ga wakai desu ka.

Který je Adj. (2.st.) – A nebo B? Kdo je mladší, Ken nebo Šóta?

Ke srovnávání míry vlastností nebo intenzity činností slouží v japonštině srovnávací partikule jori (než) a pomocné jméno hó, které se obvykle pojí s partikulí ga. Partikule jori se připojuje přímo ke jménu nebo ke slovesu v důvěrném tvaru, zatímco hó se coby jméno logicky váže k jinému jménu prostřednictvím partikule no (ke slovesu bez no). Partikule jori se připojuje ke členu, se kterým srovnáváme. Míru zdůraznění určuje pořadí jednotlivých členů. Srovnej: Šóta jori Ken no hó ga wakai. Ken wa Šóta jori wakai.

Ken no hó ga Šóta jori wakai. Ken no hó ga wakai.

V otázce používáme tázací zájmeno dočira (hov. dočči): A: Baré to basuketto to dočira ga omoširoi desu ka. B: Baré no hó ga omoširoi desu. (Baré desu.)

Který sport je zajímavější – volejbal nebo basketbal? Zajímavější je volejbal.

Pokud nelze odpovědět ve prospěch jednoho či druhého srovnávaného objektu, můžeme v odpovědi použít výrazy jako dočira mo, rjóhó (oba), onadži gurai (zhruba stejně): A: Baré to basuketto to dočira ga omoširoi desu ka. B: Dočira mo omoširoi desu. Oba jsou zajímavé.

Pozoruj možné variace partikulí v otázce: Ringo to banana to dočira ga suki desu ka. Ósaka to Puraha to de wa dočira ga ókii desu ka. Makku to Kentakkí de wa dočči ga suki? Koko kara wa Šindžuku eki to Jojogi eki no dočira ga čikai desu ka.

SROVNÁVÁNÍ TŘÍ A VÍCE OBJEKTŮ S wa (M no naka de) mottomoičiban Ai/A/V Ken wa kjódai no naka de ičiban wakai.

S je nej-Adj. (mezi M)

S1 to S2 to S3 (no naka) de dorenanidare doko ga ičiban A-i/A/V ka Šóta to Ken to Ajumi no naka de dare ga ičiban wakai desu ka.

Kdoco je nej-Adj. z …?

Ken je nejmladší ze sourozenců.

Kdo je nejmladší, Šóta, Ken nebo Ajumi?

Srovnej: Baré to basuketto to DOČIRA ga omoširoi desu ka. Baré to basuketto to tenisu to DORE ga ičiban omoširoi desu ka. Podobně jako v případě, kdy srovnáváme dva objekty, i zde můžeme v otázce volit z různých možností kombinací partikulí: to – to – to, to – to – (to) de (wa), (to – to) – no naka de. Dále podle povahy srovnávaných objektů volíme mezi dore (který z konkrétního výčtu), nani (co z určité skupiny), dare (kdo), doko (kde, které místo): Ringo to banana to mikan (to) de wa DORE ga ičiban suki desu ka. Kudamono no naka de NANI ga ičiban suki desu ka. Ósaka to Kjóto to Kóbe no naka de DOKO ga ičiban šizuka desu ka. Gakusei no naka de DARE ga ičiban wakai desu ka.

Co máš nejraději – jablko, banán nebo mandarinku? Které ovoce máš nejraději? Které město je nejklidnější – Ósaka, Kjóto nebo Kóbe? Který ze studentů je nejmladší?

Pozoruj: Kareru daigaku wa Čeko de ičiban furui daigaku desu. Univerzita Karlova je nejstarší univerzitou v ČR. Paracukí daigaku wa Čeko de nibanme ni furui daigaku desu. Univerzita Palackého je druhou nejstarší univerzitou v ČR.

Význam nej můžeme vyjádřit i jinými způsoby než výrazy ičiban či mottomo, např. pomocí výrazů dare jori mo (víc než kdokoli jiný), nani jori mo (víc než cokoli jiného) apod.: Kare wa dare jori mo nihon no koto o joku šitte imasu.

On ví o Japonsku víc než kdokoliv jiný.

DALŠÍ VAZBY POUŽÍVANÉ PŘI SROVNÁVÁNÍ S1 wa S2 to onadži da. Kono bin wa ano bin to onadži desu.

S1 je stejné jako S2 Tahle láhev je stejná jako tamta.

S1 wa S2 hodo Adj.-zápor Kono ki wa ano ki hodo takakunai.

S1 není tak Adj. jako S2 Tento strom není tak vysoký jako tamten.

S wa motto Adj. Ken wa motto wakai.

S je (ještě) Adj. (2.st.) Ken je ještě mladší.

jori mó sukoši Adj. S Jori takai pen… Mó sukoši ókii koe de hanašite kudasai.

(trochu) Adj. (2.st.) S Dražší pero… Mluvte trošku hlasitěji.

II. A.

Text ヤンデラさんとすずきさんと中山さんのかい話

す：日本語と中国語ではどちらがむずかしいですか。 中山：中国語のほうが日本語よりむずかしいです。中国語ははつおんがむずかしくて、それ に漢字の数も多いからです。 す：ヤンデラさんはどうですか。 ヤ：はつおんは日本語のほうがやさしいです。しかし文法は日本語のほうが中国語よりむ ずかしいです。すず木さんはどうおもいますか。 す：どちらもむずかしいです。 B. 漢字のほうがひらがなよりむずかしいです。 ぶた肉のほうが牛肉より安いです。 ペンのほうがえんぴつより高いです。 富士山（ふじさん）はエベレストほど高くないです。 かたかなは漢字ほどむずかしくないです。 スポーツではサッカーが一番好きです。 東京（とうきょう）ではこの病院が一番いいです。 C. 車でも電車でも時間はおなじぐらいかかります。 あの山はこの山とおなじぐらい高いです。 私はコーヒーがこう茶ほど好きではありません。 弟は妹ほどべんきょうしません。 ヤンデラさんは日本へのりゅう学を何よりもきぼうしています。 D. 日本で一番高い山は富士山（ふじさん）です。そのつぎは白根北岳（しらねきただけ）です。 日本のみずうみの中では、琵琶湖（びわこ）が一番広いです。二番目の霞ヶ浦（かすみがう ら）は三番目のサロマ湖（さろまこ）とだいたいおなじぐらいの広さです。 信濃川（しなのがわ）のほうが利根川（とねがわ）より長くて日本では一番長い川です。

III.

Cvičení

1. S použitím následujících údajů tvořte srovnávací otázky a odpovídejte: 日本のしま

日本の山

本州（ほんしゅう）

227 414 km2

富士山（ふじさん）

3 776 m

北海道（ほっかいどう） 78 073 km2

白根北岳（しらねきただけ）3 192 m

九州（きゅうしゅう）

36 554 km2

奥穂高岳（おくほたかだけ）3 190 m

四国（しこく）

18 256 km2

槍ヶ岳（やりがたけ）

日本の川

3 180 m

日本のみずうみ

信濃川（しなのがわ）

367 km

琵琶湖（びわこ）

673,8 km2

利根川（とねがわ）

322 km

霞ヶ浦（かすみがうら）

167,7 km2

石狩川（いしかりがわ）

268 km

サロマ湖（さろまこ）

151,7 km2

天塩川（てしおがわ）

256 km

猪苗代湖（いなわしろこ） 103,9 km2

大都市（だいとし）の人口（2010 年）

ＪＲのえき（一日につかう人の数）

東京（とうきょう） 895 万人

新宿（しんじゅく）

652 643 人

横浜（よこはま）

369 万人

池袋（いけぶくろ）

446 537 人

大阪（おおさか）

267 万人

東京（とうきょう）

379 622 人

名古屋（なごや）

226 万人

渋谷（しぶや）

326 615 人

札幌（さっぽろ）

191 万人

大阪（おおさか）

318 710 人

神戸（こうべ）

154 万人

京都（きょうと）

147 万人

福岡（ふくおか）

146 万人

川崎（かわさき）

143 万人

広島（ひろしま）

117 万人

さいたま

122 万人

Odpovězte na následující otázky a dále porovnávejte sami: 1) 神戸（こうべ）はどのまちより大きいですか。 2) 横浜（よこはま）より大きいまちはどこですか。 3) 一番広いみずうみはどのみずうみですか。 4) どの山が白根北岳（しらねきただけ）とおなじぐらい高いですか。

2. Sestavte věty z následujících slov: použijte srovnání 1) ワイン 2) 今日 3) 日本語

ビール きのう

おいしい すずしい

チェコ語

4) このワンピース 5) プラハのふゆ 6) たっきゅう

ドイツ語

どれ

あのワンピース

むずかしい

安い

東京（とうきょう）のふゆ スキー

さむい

好きです

3. Obměňujte základní věty: 1) 中国語のほうが日本語よりむずかしいです。 ドイツ語 × 英語

やさしい

漢字 × ひらがな むずかしい

テニス × たっきゅう 好きだ

ピアノ × ギター 上手だ

馬 × 牛 はやい

魚 × 肉 好きだ

母 × 父 年上だ

車 × 電車 はやい

2) 富士山（ふじさん）はエベレストほど高くありません。 ぞう × くじら 大きい カタカナ × 漢字 むずかしい 日本のじどう車 × アメリカのじどう車 高い 私の部屋 × あの人の部屋 広い 私 × 姉 頭がいい 3) スポーツではサッカーが一番好きです。 くだもの りんご

おいしい

どうぶつ くじら

飲みもの ビール

好きだ

日本 やきゅう さかんだ

私の兄弟 兄 せが低い

大きい

ヤンデラさんのうち お父さん やさしい

4. Odpovídejte na otázky: 1) ラジオとテレビとではどちらがねだんが高いですか。 2) あなたの国と日本ではどちらが人口が多いですか。 3) あなたの国ではどんなスポーツが一番さかんですか。 4) このまちではどこの病院が一番いいですか。 5) ボヘミアとモラビアではどちらが広いですか。 6) プラハとブルノでは、どちらがとおいですか。

7) チェコのえいがの中で、どのえいがが一番好きですか。 8) いぬとねこと小鳥の中で、どれが一番好きですか。 9) お米のご飯とパンでは、どちらをよく食べますか。 5. Ptejte se podle vzoru: 漢字のほうがひらがなよりむずかしいです。 →漢字とひらがなとではどちらがむずかしいですか。 1) 魚のほうが牛肉より安いです。 2) りんごのほうがみかんよりおいしいです。 3) はつおんは日本語のほうが中国語よりやさしいです。 4) 文法は日本語より中国語のほうがやさしいです。 5) ビールのほうが水より安いです。 6) 大阪（おおさか）のほうが横浜（よこはま）より人口が少ないです。 6. Odpovězte: 1) オロモウツで一番高いビルはどこにありますか。 2) チェコで一番あつい月は何月ですか。 3) チェコで一番古い大学はどこにありますか。 4) チェコで一番ゆうめいな人はだれですか。 5) プラハで一番ゆうめいなげきじょうはどこですか。 7. Tvořte otázky, odpovídejte na ně písemně: 1) あなた、妹、弟

せが高い

2) 日本語、ドイツ語、英語

やさしい

3) チェコ、スロバキア、日本、中国

大きい

4) タトラ、アルプス、日本アルプス

高い

5) プラハ、ブルノ、オロモウツ

好き

8. Tvořte věty s použitím záporu a hodo. Věty napište: 1) ひ行機

じどう車

2) 今年のなつ

きょ年のなつ

3) 今日のしゅくだい 4) この部屋 5) 私の足

べんり あつい

きのうのしゅくだい

あの部屋 パベルくんの足

さむい 短い

むずかしい

6) チェコのお米

日本のお米

おいしい

9. Použijte jori pro tvoření vět: 1) 母

みんな

2) 姉

兄

はやく

おきる

せが高い

3) シュニェシュカ 4) 月曜日

富士山（ふじさん）

いつも

5) ヤンデラさん

はやく

英語

6) その学校

べんきょう

7) 父

鳥

馬

8) コーヒー

低い

でかける

フランス語

よくできます

スポーツ

ゆうめいです

好きです

コーラ

よく

飲む

10. Použijte hó pro tvoření vět: 1) あき

はる

好き

2) はたらく

休む

3) おぼえる

わすれる

4) ない

ある

5) 午前中

いそがしい

一回見る

7) そんなことをする 8) バスで行く

はやい

いい

午後

6) 百回聞く

多い

よい

しない

電車で行く

9) つまらない本を読む

12) このゲーム

べんりです

うんどうする

10) 井上（いのうえ）さん 11) 水野（みずの）さん

よい

英語

フランス語

日本

一人でする

よい

アメリカ みんなでする

上手です ゆうめいです おもしろい

11. Přeložte: 1) Brno nemá tolik obyvatel jako Praha. 2) Šinkansen je pomalejší než letadlo. 3) Tokijská věž je vyšší než Eiffelova věž v Paříži. 4) Kdo je z vaší rodiny nejmladší? 5) V Praze není v létě tak teplo jako v Tokiu. 6) Tenhle a tamten stoleček jsou úplně stejné. 7) Pan Jandera studuje lépe než pan Tanaka, ale pan Tanaka mluví lépe anglicky.

K8

I.

「コーヒーとお茶ではどちらが好きですか。」

Procvičení gramatiky

1. Odpovídejte na otázky. ・プラハとオロモウツではどちらが人口が多いですか。 ・フィンランドのふゆとチェコのふゆではどちらがさむいですか。 ・日本のなつとスロバキアのなつではどちらがあついですか。 ・きりんと牛ではどちらがしっぽが長いですか。 ・ラーメンとうどんではどちらの方が好きですか。 ・電車と車のどちらがはやいですか。 ・牛にゅうとジュースとではどちらが好きですか。 ・ヨーロッパの中でどの国が一番好きですか。 ・チェコりょうりの中で何が一番おすすめですか。 ・オロモウツでもっともにんきのカフェはどこですか。 ・クラスの中でだれが一番せが高いですか。 2. Porovnejte následující položky v jednotlivých sloupcích z různých hledisek (velikosti, ceny, oblíbenosti, tvaru atp.). パリ

メロン

にんじん

サッカー

日本語

ベルリン

りんご

大こん

アイスホッケー

中国語

プラハ

バナナ

なす

やきゅう

英語

3. Podívejte se na obrázek a popište, co na něm vidíte. Porovnejte jednotlivé objekty z hlediska jejich vlastností (velikosti atp.).

II.

ロールプレイ

1. かいわのれんしゅう Nejprve doplňte otázky v tabulce a vyplňte do tabulky odpověď na tyto otázky za sebe. Následně utvořte trojice a zeptejte se na tyto otázky svých kolegů. Jejich odpovědi si také poznamenejte do tabulky. 私

さん

さん

_______と________どちらが________ですか。 _______と________どちらが________ですか。 _______で________が一番__________か。 _______で________が一番__________か。

2. Utvořte dvojice a zjistěte názor svého kolegy ohledně následujících položek. Př.: しきの中でどのきせつが一番好きですか。 Př.: やさいの中で何がにがてですか。 好き・きらい？

むずかしい・かんたん？ とくい・にがて？

きせつ、くだもの、食べもの、飲みもの、スポーツ、どうぶつ、かじ（そうじ・せんたく・ りょうり）、やさい、学校のかもく、外国語、日本語のはつおん・文法、文学・れきし・数 学・体いく・か学・ぶつり

3. Diskutujte s kolegou na téma „Olomouc vs. mé rodné město“. Sdělte si navzájem, v čem se obě města liší, které je větší, menší, starší, kde žije více lidí, které máte raději atp.

III.

Frazeologie

 NÁVŠTĚVA host: （ちょっと）おじゃまします／しつれいします。

Dovolím si vás vyrušit.

おじゃまいたします／しつれいいたします。

(zdvořilejší)

ちょっとこのへんまで来ましたので。

Šel jsem zrovna okolo…

おいそがしいところをもうしわけございません。

Promiňte, že ruším (, když máte tolik práce).

hostitel: ようこそいらっしゃいました。

Vítáme vás!

どうぞおはいりください／お上がりください。

Pojďte dál.

host: そろそろしつれいします。

Už budu muset jít.

たいへんおじゃま（いた）しました。

Velice jsem vás zdržel.

ごちそうさまでした。

Děkuji za pohoštění, bylo to dobré.

hostitel: まだよろしいではありませんか。

Vždyť je ještě dost času.

どうぞごゆっくり。

Zůstaňte ještě.

ぜひまたおいでください。

Přijďte zase.

Při vstupu do obchodu: ごめんください。どなたかいらっしゃいますか。

Dobrý den (při vstupu), je tu někdo?

Pozn. Používá se zejména při vstupu do malých obchůdků, kde často majitel/živnostník i bydlí (v zadní části domu), abychom ho přivolali. いらっしゃいませ。

Dobrý den, vítejte. (reakce prodavače/majitele).

Nové výrazy ア行 うどん うるさい エッフェルとう おこめ おすすめ おなじ おもう

お米

udon (pšeničné nudle) hlučný, otravný Eifellova věž rýže doporučení, tip stejný myslet si

カ行 かがく かじ かなしい カフェ かもく きせつ ギター きぼうする ぎゅうにく きょうだい くじら ごぜんちゅう ことり

か学

牛肉 兄弟 午前中 小鳥

chemie domácí práce smutný, zarmoucený kavárna školní předmět roční období kytara přát si, doufat hovězí maso sourozenci velryba během dopoledne ptáček

サ行 さかん（な） しき しっぽ しま しゅくだい すずしい せいぶつがく

四き

生ぶつ学

populární, být v oblibě 4 roční období ocas ostrov domácí úkol chladivý, příjemně studený biologie

タ行 たいいく だいとし ちり つぎ（の） できる としうえ

年上

tělocvik, tělesná výchova metropole zeměpis další umět, dokázat starší (věkem)

人き

popularita, oblíbenost

体いく 大とし

ナ行 にんき

ハ行

はつおん びんぼう（な） ぶたにく ぶつり ぶんがく

ぶた肉 文学

výslovnost chudý vepřové maso fyzika literatura

マ行 みずうみ メロン もっとも

jezero meloun nejvíce

ヤ行 být hubený dobrý dobře, často

やせている よい よく

ラ行 りゅうがく

りゅう学

studium v zahraničí

9 I.

Rozvitý přívlastek, pomocná jména koto/mono/no

Syntaktické vzorce a gramatika

ROZVITÝ PŘÍVLASTEK S1 ga/no A-i /-kunai, -katta, -kunakatta/ S2 me ga/no aoi kodomo nedan ga/no takakunai hon

S2, který má/nemá/měl/neměl Adj. S1 dítě s modrýma očima / dítě, které má… kniha, která není drahá…

S1 ga/no A-na /de wa nai, datta, de wa nakatta/ S2 mizu ga/no kirei na mizuumi te ga kirei datta onna

S2, který má/nemá/měl/neměl Adj. S1 jezero s čistou vodou žena, která měla krásné ruce

…V-u /-nai,-ta,-nakatta/ S basu o matte iru hito wataši ga sono koto o kiita hito

S, který V … člověk, který čeká na autobus člověk, kterého jsem se na to zeptal

Zapojení rozvitého přívlastku do věty Partikule wa nemůže stát ve vedlejší větě, a proto v rozvitém přívlastku musíme použít partikuli ga. Pozoruj: Suzuki san wa šinbun ni kókoku o dašimašita. Pan Suzuki dal do novin inzerát. → Jandera san wa Suzuki san ga šinbun ni dašita kókoku o jomimašita ka. Četl pan Jandera inzerát, který dal pan Suzuki do novin? NĚKOLIKANÁSOBNÉ PŘÍVLASTKY kodomo ga asonde iru semai miči

úzká cesta, na které si hrají děti

kesa gakkó ni kita Tókjó no sensei

učitel z Tokia, který dnes přišel do školy

V některých případech lze bez kontextu jen stěží určit, k čemu se část rozvitého přívlastku vztahuje: wataši ga šitte iru gakkó no sensei

učitel ze školy, kterou znám

wataši ga šitte iru gakkó no sensei

učitel ze školy, kterého znám

tomodači kara moratta ringo no džamu

jablečná marmeláda, kterou jsem dostal od kamaráda

tomodači kara moratta ringo no džamu

marmeláda z jablek, která jsem dostal od kamaráda

Následující spojení jsou dvojznačná jak v japonštině, tak v češtině: ano gakkó de ošiete iru Jamamoto san no odžisan 1) ano gakkó de ošiete iru Jamamoto san no odžisan 2) ano gakkó de ošiete iru Jamamoto san no odžisan

strýček pana Jamamota, který učí v té škole (Učí ve škole strýček, nebo pan Jamamoto?) strýček pana Jamamota, který (pan Jamamoto) učí v té škole strýček pana Jamamota, který (strýček) učí v té škole 78

wataši ga matte ita Inoue san no tomodači 1) wataši ga matte ita Inoue san no tomodači 2) wataši ga matte ita Inoue san no tomodači

přítel pana Inoueho, na kterého jsem čekal (Čekal jsem na Inoueho, nebo na přítele?) přítel pana Inoueho, na kterého (pana Inoueho) jsem čekal přítel pana Inoueho, na kterého (přítele) jsem čekal

Jednoznačného vyznění věty lze v mluvené podobě dosáhnout vhodným frázováním a v psané podobě použitím čárek. POMOCNÁ JMÉNA KOTO, MONO, NO Koto referuje k abstraktním věcem, mono ke konkrétním: Kore wa omoširoi koto da. To je zajímavá věc (událost, zpráva, téma aj.). Kore wa omoširoi mono da. To je zajímavá věc (kniha, cokoli hmotného). Šúmacu ni kau mono o kjó kimemašita. Kjó džugjó de naratta koto o uči de joku fukušú šite kudasai.

Dnes jsem se rozhodl, co koupím o víkendu. To, co jste se dnes naučili, doma dobře prostudujte.

Pomocná jména koto a no slouží k nominalizaci slovesné fráze, kterou lze poté jako větný člen (podmět, předmět) zapojit do větné konstrukce: Wataši no šumi wa hon o jomu koto desu. Wataši wa kurašikku ongaku o kiku koto/no to hon o jomu koto/no ga suki desu.

Mým koníčkem je čtení knih. Nejraději poslouchám klasickou hudbu a čtu knihy.

Pomocné jméno koto se používá v řadě idiomatických spojení: V-u koto ga aru Kono tokei wa susumu koto ga aru.

občas se stává Tyhle hodinky se občas předbíhají.

V-ta koto ga aru / arimasu ka V-ta koto ga nai Hokkaidó e itta koto ga arimasu ka. Iie, (itta koto wa) arimasen.

už jsem někdy / už jste někdy? ještě nikdy … Už jste byl někdy na Hokkaidu? Ne, ještě nikdy jsem tam nebyl.

V-u koto ni suru Mó ičinen nihon ni iru koto ni šimašita.

rozhodnout se Rozhodl jsem se zůstat v Japonsku ještě rok.

V-u koto ni naru Mó ičinen nihon ni iru koto ni narimašita.

dopadnout tak, že Dopadlo to tak, že zůstanu ještě rok v Japonsku.

V-u koto ga dekiru Nihon e iku koto ga dekiru. Kare wa piano o hiku koto ga dekimasen.

moci, umět / nemoci, neumět Mohu jet do Japonska. Neumí hrát na klavír.

Pomocné jméno no lze použít k zdůraznění určitého větného členu: Kare wa kjonen Indo e ikimašita. →Kjonen Indo e itta no wa kare desu. →Kare ga Indo e itta no wa kjonen desu.

Vloni jel do Indie. Do Indie jel vloni on. Jel do Indie vloni.

Watašitači ga tomatta no wa Ogawa san no odžisan no uči desu.

To, kde jsme přespali, bylo u strýčka pana Ogawy. 79

II. Text A. カルリークさんはチェコで友達から日本のすばらしさについていろいろ聞いていて、二年 前に日本にはじめて来ました。その時おどろいたのは、どこへ行っても人がたくさんいるこ とです。今でも朝のバスに乗ることができなくて、タクシーでしごとへ行くこともあります。 タクシーがなかなか来なくて困ったこともあります。 毎年多くの外国人がかんこうやしごとで日本に来ます。その中には日本に数年間たいざい する人たちもいます。大しかんや日本の会社につとめている人も多いですが、けんきゅうで 日本に来る人々も少なくありません。カルリークさんもりゅう学生として日本に来ました。 今は会社ではたらいています。日本語がまだあまり上手ではないので、どうりょうの日本語 のせつ明が分からないことがあります。 い前カルリークさんは日本語がまったくできませんでした。ですからはじめの半年は外国 人に日本語を教えている東京（とうきょう）の日本語学校で毎日日本語を勉強しました。新 宿（しんじゅく）にあるこの学校で日本語をならう外国人の中には、日本語の文法をぜんぜ んしらない人たちや、日本で日本語の勉強をはじめる人たちがいるので、この学校で教える 先生はとても大へんです。

III.

Cvičení

1. Přeložte do češtiny 1) 昨日読んだ本はおもしろかった。 2) ねていた妹をおこしました。 3) かぜのつよい日はあまり外に行きません。 4) 田中さんはにわが広い家に住んでいます。 5) 私は母が作るケーキが大好きです。 6) これは本とうに頭の痛いもんだいです。 7) 京都（きょうと）ですごした一週間はたのしかった。 8) まだ漢字の多い本を読んだことがありません。 9) バスをおりたところにポストがあります。 10) まだうごいている電車からおりないでください。 80

11) 勉強があまりいそがしくない日には時々えいがを見に行きます。 12) 昨日は日本語学校のおなじクラスで日本語を勉強している人たちが小川先生の家にあそ びに行きました。 2. Doplňujte koto nebo no a příslušné partikule: 1) かさをわすれた __________ だれですか。 2) さいふがおちている __________ 見つけました。 3) あの人はあるく __________ 好きです。 4) 一番たのしかった __________ 何ですか。 5) それを友達に話す __________ わすれました。 6) 電車が来ている __________ しりませんでした。 3. Tvořte věty: 1) おふろに入る

好きです。

2) 朝はやくさんぽする

けんこうにいいです。

3) 泳ぐ

とくいです。

4) えきで電車をおりる

わすれました。

5) 車をうんてんする

にが手です。

6) じてん車に乗る

きらいです。

4. Ze dvou vět nebo sousloví sestavujte souvětí: Vzor: さとうさんは車を買いました。その車はニッサンです。 →さとうさんの／が買った車はニッサンです。 1) あの人はやくそくをしました。

そのやくそくをかならずまもります。

2) そばに人がすわっていました。

その人といろいろ話しました。

3) 私はアパートに住んでいます。

そのアパートから海が見えます。

4) ひ行機に百人乗っていました。

そのひ行機は海におちました。

5) 新聞がそこにおちています。

その新聞をテーブルの上においてください。

6) 私は新宿（しんじゅく）に住んでいます。

とてもにぎやかなところです。

7) その本のカバーはあおいです。

その本を見せてください。

8) 私は日本語が下手です。

何も分かりませんでした。

9) 今朝まちで女の子に会いました。

目がきれいでした。

10) 森さんでも分かりませんでした。

森さんは先生です。 81

5. Spojujte do souvětí pomocí pomocného jména koto nebo no: Vzor: 来週しけんがあります。私はそれをしりませんでした。 →私は来週しけんがあることをしりませんでした。 1) 昨日じしんがありました。

私はそれを新聞でしりました。

2) 今度京都（きょうと）で大きなてんらん会があります。それをしっていますか。 3) 来月からタバコのねだんが上がります。 それは本とうですか。 4) 今日はじゅぎょうがありません。

私はそれを学校に来てからしりました。

5) 昨日電車がおくれた。

私はそれをラジオのニュースでしった。

6. Zdůrazněte podtržený větný člen: Vzor: 昨日そこへ行きました。→そこへ行ったのは昨日です。 1) 今朝 6 時におきました。 2) 一年前に日本に来ました。 3) そのしつもんに先生がこたえました。 4) 私の友達がこの本を書きました。 5) 私がそれをこわしました。 6) おじいさんは北海道に住んでいます。 7) 毎日さんぽすることが大切です。 8) 何が一番ほしいですか。 9) 今度から田中先生が私たちを教えます。 10) 私はパラツキー大学にかよっています。 7. Přepište následující věty za použití vazby suru koto ga aru: 1) 今でも時々その人をおもいだします。 2) 今でも時々ふるさとのゆめを見ます。 3) 今でも時々友達から手がみが来ます。 4) 今でも時々友達に電話をかけます。 5) 今でも時々しゅくだいをわすれます。 8. Ptejte se a odpovídejte s použitím vazby šita koto ga aru: 1) 日本の家ていをほうもんする

一度も

2) 会ぎにおくれる

一度だけ 82

3) ひ行機に乗る

一度も

4) 着物を着る

何度も

5) 北海道へ行く

一回も

6) 日本人に会う

二度だけ

7) 日本のサラリーマンと話す

三度ほど

9. Vyjádřete v českém překladu rozdíl mezi větami: 1) 毎朝日本語を勉強することにしました。 毎朝日本語を勉強することになりました。 2) 来月国に帰ることにしました。 来月国に帰ることになりました。 3) お酒を飲まないことにしました。 お酒を飲まないことになりました。 4) タバコをすわないことにしました。 タバコをすわないことになりました。 5) 彼女と会わないことにしました。 彼女と会わないことになりました。 10. Odpovězte pomocí vazby suru koto ga dekiru, suru koto/no ga suki desu: 1) ご家ぞくはみんな日本語ができますか。 2) お友達はみんなゴルフが好きですか。 3) 買い物が上手ですか。 4) 一番とくいなりょうりは何ですか。 5) タイプをうつことができますか。 6) 漢字を書くことができますか。 7) コンピューターをつかっていますか。 11. Přeložte : 1) Ta kniha, kterou jsem včera koupil, je dárek pro bratra. 2) Na Karlově univerzitě, která je velmi starobylá, studuje mnoho zahraničních studentů. 3) Starší sestra, která často chodí do knihovny, je středoškolská učitelka. 4) Včera jsem se koupal v bazénu, kde byla velmi čistá voda. 5) Nemám rád lidi, kteří nemají rádi hudbu. 83

6) Viděl jsem, jak pan Tanaka vstupuje do učebny. 7) Čekám na jeho příchod. 8) Zapomněl jsem zavřít dveře. 9) Rozhodl jsem se studovat čínštinu. 10) Rád se ráno procházím tichým parkem. 12. Přepište za použití znaků a kany: 1) きのう かった パンを きょう たべました。 2) にほんから かえってきた ひに ともだちの てがみが きました。 3) まえの ちゅうしゃじょうに ある くるまを つかってください。 4) ともだちから きた てがみに きれいな きってが はって ありました。 5) はつおんが にがてな ひとは まいにち てーぷを きいてください。 6) これは ほんとうに あたまの いたい もんだいです。 7) うちのこは ほんとうに こまった こです。 8) ちぇこに かけた でんわの りょうきんは とても たかかった。 13. Pozor na nepravá přídavná jména v konstrukcích s no. Přeložte a vytvořte podobné věty: 1) その人がゆうめいなのをしりませんでした。 2) その人がまじめなのはよく分かりました。 3) あの人が学しゃなのはすぐ分かりました。

84

K9

I.

「日本のドラマを見るのが好きです。」

Procvičení gramatiky

1. Celou větou odpovídejte na otázky. ・昨日、晩ご飯に食べたものを教えてください。 ・中国語を話すことができますか。

・やきゅうのしあいを見たことがありますか。

・毎日トラムで学校にかよっている学生はいますか。 ・日本に行ったことがありますか。

・モラヴァ川で泳いだことがありますか。

・車をうんてんすることができます か。

・外国語で電話することが好きですか。

・いかを食べたことがありますか。

・レストランでバイトをしたことがありますか。

・うたをうたうのがとくいですか。

・着物を着たことがありますか。

・ゆうめい人に会ったことがあります か。

・おやにないしょでしたことがありますか。

・きょ年のなつ休みにりょ行したところを教えてください。 ・りょうりするのはにが手ですか。

・泳ぐことができますか。

・今一番たのしみにしていることは何 ですか。

・アフリカに行ったことがありますか。

2. Ve dvojicích se ptejte a podle obrázku odpovídejte, jaké mají osoby koníčky. Př.: ヤン：しゅみは何ですか。 エヴァ：えいがを見ることです。 ヤン：どんなえいがを見ますか。 エヴァ：チェコのえいがをよく見ます。 ヤン：そうですか。

85

3. Utvořte dvojice a podle vzoru se ptejte, kdo je kdo. Př.: ヤン：あの方はどなたですか。 エヴァ：どの人ですか。 ヤン：パソコンでしごとをしている男せいです。 エヴァ：ああ、さとうさんですよ。

II.

Frazeologie  PŘÍLEŽITOSTNÁ BLAHOPŘÁNÍ

k novému roku: ・blahopřání k novému roku 明けましておめでとうございます。 Toto přání se objevuje na novoročenkách, ústně se užívá při prvním setkání v novém roce. Je třeba mít na paměti, že je použitelné jen prvních pár dnů v lednu. ・poděkování za pomoc/přízeň v minulém roce 昨年中（さくねんちゅう）／旧年中（きゅうねんちゅう）はいろいろとおせわに なりました。 ・prosba o stejnou pomoc/podporu/přízeň jako v minulém roce 本年（ほんねん）／今年もよろしくおねがいします。 ・přání, aby měli dobrý nový rok よいお年を（おむかえください）。

Používá se při posledním setkání ve starém roce.

86

k sňatku: ・ごけっこん、おめでとうございます。 ・すえながくおしあわせに。

Všechno nejlepší k Vašemu sňatku. Buďte spolu dlouho šťastní.

k narozeninám: ・おたん生日、おめでとうございます。 ・たん生日、おめでとう。

Všechno nejlepší k narozeninám! neformální verze

III.

ロールプレイ

1. 会話のれんしゅう Utvořte dvojice a sehrajte scénku rozloučení s kolegy na konci roku a prvního setkání v novém roce. Nezapomeňte užít potřebné fráze. 2. ゲーム Utvořte dvě skupiny a zahrajte si hru známou jako „kufr“. V rámci skupiny se vystřídejte. Za každou uhodnutou položku získává tým jeden bod. Vyhrává ten tým, který bude mít nejvíce bodů. Tým A: Tým B:

大学、さいふ、食どう、じてん車、病院、じ書、先生、コップ、ナイフ、日曜日 台どころ、えんぴつ、スーパー、はさみ、バスてい、時けい、いしゃ、 昼休み、病院、かばん

3. Připravte si povídání o sobě a svých blízkých. Řekněte, jaké máte končíky, co rádi děláte, co umíte atp. Své vyprávění předneste na následující vyučovací hodině, kde si všichni ostatní budou dělat poznámky, které poté využijí při sepsání krátké eseje o koníčcích svých kolegů. Př.: 私は本を読むのが好きです。私の母も読書が好きです。い前日本の小せつを読んだことが あります。むらかみはるきの小せつでした。とてもおもしろかったです。姉はえいがを見る のが好きです。フランスえいがを一番よく見ます。私はフランスえいがよりアメリカえいが のほうが好きです。でも姉にはそのことをいっていません。父は車をうんてんするのが大好 きです。毎日うんてんします。三年前、父と車でフランスまで行ったことがあります。とて もたのしかったです。私も母も車をうんてんすることができません。 87

IV. Nové výrazy ア行 あがる あそびにいく アフリカ アルバイト（バイト） いぜん いちども うごく えをかく おくれる おこす おどろく おふろ おふろにはいる おもいだす おや

上がる あそびに行く

い前 一度も

zvýšit se, vzrůst jít na návštěvu, jít se někam bavit Afrika brigáda dříve nikdy (v záporné větě) hýbat se, pohybovat se kreslit obraz opozdit se vzbudit (někoho) být překvapený, divit se koupel vykoupat se (ve vaně) vzpomenout si rodiče

カ行 かいぎ がくしゃ かてい カバー かんこう きめる クラッシクおんがく けんきゅう けんこう こうこう こうこく コピーする こまる こわす こんど

会ぎ 学しゃ 家てい

高校

困る 今度

schůze, konference vědec, vzdělanec domácnost obal turismus rozhodnout se, určit klasická hudba výzkum zdraví vyšší střední škola inzerát, reklama kopírovat mít potíže zničit, rozbít příště, v blízké době

サ行 サラリーマン しあい じしん ジャム しょるい （とけいが）すすむ すばらしさ せつめいする

（時けいが）すすむ せつ明する

zaměstnanec firmy (pracující v kanceláři) zápas zemětřesení marmeláda dokumenty předbíhat se (hodiny) báječnost, senzace vysvětlit 88

タ行 たいざいする たいせつ（な） タイプをうつ だけ ～ をたのしみにする だんせい ちゅうしゃじょう つよい （カセット）テープ てんらんかい でんわをかける とうちゃくする どくしょ ドラマ

大切（な）

男せい ちゅう車じょう

てんらん会 電話をかける とう着する 読書

pobývat důležitý psát na stroji jen, jenom těšit se na ... muž parkoviště silný kazeta, nahrávka výstava telefonovat, zavolat dorazit knihy, četba televizní seriál

ナ行 nějak (se záporem) učit se (od někoho) tajně před ...

なかなか ならう ～にないしょで

ハ行 はさみ はじめ（の） はじめて はる ふくしゅうする ふるさと ほうもんする ポスト ほんとう ほんとうに

本とう 本とうに

nůžky počátek (počáteční) poprvé nalepit opakovat si rodiště navštívit poštovní schránka pravda, skutečnost opravdu, skutečně

マ行 まったく まもる みえる もんだい

見える

opravdu, zcela, úplně dodržet, chránit být vidět (kdo co) problém, úkol

ヤ行 やくそく ゆうめいじん ゆめ ゆめをみる

ゆうめい人 ゆめを見る

slib celebrita, známá osobnost sen snít

ラ行 89

りゅうがくせい りょうきん

りゅう学生 りょう金

zahraniční student poplatek

90