Základní škola Schulzovy sady, Dvůr Králové nad Labem, Školní Dvůr Králové nad Labem, tel.: ,

Základní škola Schulzovy sady, Dvůr Králové nad Labem, Školní 1235 544 01 Dvůr Králové nad Labem, tel.: 499320901, e-mail: [email protected]

Školní řád OBSAH A. B. C. D. E. F. G. H. I. J. K. L. M.

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ REŽIM ŠKOLY PRÁVA ŽÁKŮ POVINNOSTI ŽÁKŮ PŘESTÁVKA ŽÁKOVSKÉ SLUŽBY HYGIENA A BEZPEČNOST PRÁCE PRÁVA A POVINNOSTI RODIČŮ PRÁVA A POVINNOSTI UČITELŮ TŘÍDNÍ UČITELÉ PROVOZNÍ PRACOVNÍCI PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

A. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ 1) Školní řád je základní normou organizace. Stanovuje práva, povinnosti a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů žáků, zaměstnanců a zákonných zástupců žáků v souladu s platnými legislativními předpisy. Upravuje a vymezuje provoz a vnitřní režim organizace, podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví a podmínky zacházení s majetkem. Obsahuje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků. 2) Všechna ustanovení školního řádu vycházejí z platné legislativy, především ze Zákona č. 561/ 2004 Sb. (školského zákona) a navazujících vyhlášek, dále ze zákoníku práce, pracovního řádu pro zaměstnance škol a školských zařízení a z předpisů týkajících se ochrany zdraví a bezpečnosti. 3) Školní řád je závazný pro všechny žáky, zaměstnance a zákonné zástupce žáků. Vychází z předpokladu, že všichni si školu zvolili dobrovolně, a proto budou svobodně využívat svá práva, ale stejně tak i plnit povinnosti. 4) Školní řád v aktualizovaném znění nabývá účinnosti od 1. září 2012.

B. REŽIM ŠKOLY 1) Základní škola Schulzovy sady se skládá ze dvou vzdělávacích míst (budov) a školní jídelny. Vzdělávací místa jsou ve Školní ulici (budova A), v Legionářské ulici (budova B). 2) Školní budovy se otvírají pro žáky v 7.35 hodin. Výjimku mají dojíždějící žáci, kteří po příchodu do školy (tj. od 7.00 h) čekají na začátek vyučování v určené místnosti budovy pod dohledem určeného dozoru. Další výjimkou jsou žáci navštěvující školní družinu.

1

3) Po příchodu do budovy si žáci odkládají obuv a svršky včetně pokrývky hlavy v šatnách a ihned odcházejí do učeben. V šatnách se zbytečně nezdržují. V průběhu vyučování je žákům vstup do šaten povolen pouze se svolením vyučujícího. Šatny s odloženými svršky žáků jsou stále uzamčeny. Třídní učitelé určí služby žáků (šatnářů) tak, aby bylo možno toto opatření dodržovat i během polední přestávky, dělené a odpolední výuky žáků. 4) Ráno žáci přicházejí do školy 20 minut před zvoněním, které je v 7.55 hodin. Nejpozději 5 minut před zahájením výuky jsou na svém místě a připravují se na hodinu. 5) Polední přestávky žáci tráví mimo budovu školy. O přestávce mezi dopoledním a odpoledním vyučováním je žákům umožněn pobyt v budově školy prostřednictvím a pod dohledem pracovníků školní družiny, školního klubu a v obou budovách rovněž 20 minut před zvoněním na vyučovací hodinu. 6) Nepřítomnost ve vyučování jsou povinni zástupci žáka omluvit do 72 hodin písemně, e-mailem nebo telefonicky. Pokud rodiče neomluví žáka ve stanovené lhůtě, bude absence považována za neomluvenou. Po návratu žáka do školy omlouvá rodič nepřítomnost písemně na omluvném listu v žákovské knížce. Omluvu podepisuje jeden z rodičů. Při podezření na neomluvené absence si třídní učitel nebo jiný vyučující vyžádá potvrzení lékaře. Omluvenku předloží žák třídnímu učiteli ihned po návratu do školy. Škola může uvolnit žáka z vyučování na určitou dobu na žádost rodičů. Z jedné vyučovací hodiny uvolňuje příslušný vyučující, na jeden den třídní učitel, na delší dobu ředitel školy. Při uvolnění delším než jeden den podávají rodiče škole písemnou žádost na předepsaném formuláři. 7) Do tělocvičny, dílen, odborných učeben apod. odcházejí žáci organizovaně pod vedením učitele nebo čekají před učebnou na příchod vyučujícího. Pokud se vyučující do 5 minut po zvonění nedostaví do třídy, zástupce třídy jde ohlásit jeho nepřítomnost do kanceláře školy. 8) Škola ručí pouze za věci potřebné k vyučování uložené na místě k tomu určenému. 9) Po skončení vyučování odcházejí žáci ze šaten pod dohledem učitelů a neprodleně opouštějí budovu školy. V době po vyučování mají právo pobývat v budově školy jen žáci, kteří zde mají zájmovou činnost nebo s vyučujícím sjednané doučování. 10) Při mimoškolních aktivitách či zájmové činnosti se žáci scházejí 5-10 minut před zahájením činnosti před školní budovou a vyčkají na příchod vedoucího. Pouze s ním vcházejí do školní budovy. Vedoucí nad nimi vykonává dohled po celou dobu pobytu ve škole a dohlíží na ně až do odchodu z budovy. 11) Při akcích konaných mimo školu nebo školské zařízení, kdy místem pro shromáždění žáků není škola nebo školské zařízení, začíná dohled nejpozději 15 minut před dobou shromáždění na určeném místě. Po skončení akce dohled končí na předem určeném místě a v předem stanoveném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce se oznámí nejméně 2 dny před konáním akce zákonným zástupcům žáků. 12) Pokud organizuje výuku mimo čas stanovený rozvrhem, žáci se řídí pokyny vyučujícího s tím, že základní principy dohledu nad žáky zůstávají zachovány.

C. PRÁVA ŽÁKŮ Žáci mají právo na: 1) Vzdělání a školské služby podle zákona. 2

2) Klidný a nikým nerušený průběh vyučování. 3) Informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání. 4) Vyjádření vlastního názoru ve věcech, které se jich týkají. Svůj názor musí vyjadřovat přiměřenou formou, která odpovídá zásadám slušnosti a dobrého občanského soužití. 5) Vyslovení svých názorů je možné také využívat schránky důvěry. 6) Ochranu před jakýmkoli ubližováním (tělesným i psychickým), před všemi formami zneužívání a před kontaktem s návykovými látkami. 7) Odpočinek a přestávku. 8) Důstojné jednání ze strany vyučujících při výuce i při zajišťování pořádku ve škole. 9) Přiměřenou náročnost a důslednost ve výuce i v chování. 10) Poskytnutí pomoci v případě, kdy se dostanou do nesnází. 11) Zvláštní péči v odůvodněných případech (onemocnění, zdravotní postižení a podobně).

D. POVINNOSTI ŽÁKŮ Žáci: 1) Řádně a včas docházejí do školy dle stanoveného rozvrhu hodin. 2) Řádně se vzdělávají, plní stanovované povinnosti. Na vyučovací hodiny přicházejí včas a jsou dobře připraveni. 3) Dodržují školní řád, všechny předpisy a pokyny k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni. 4) V době vyučování (s výjimkou polední přestávky) nesmějí opustit areál školy bez vědomí učitele. Uvolněni jsou pouze na základě písemné žádosti rodičů nebo si je rodiče vyzvednou ve škole osobně. 5) Plní pokyny pedagogických pracovníků i ostatních zaměstnanců školy, chovají se k nim slušně. 6) Chodí do školy vhodně a čistě oblečeni. 7) Počínají si tak, aby nedocházelo ke vzniku škod. Každé poškození nebo zničení majetku školy, spolužáků, učitelů či jiných osob vzniklé jejich zaviněním musí uvést do původního stavu nebo uhradit. 8) Do školy nosí pouze pomůcky potřebné k výuce. Cenné věci i jiné osobní věci nesouvisející s výukou do školy nenosí. Hodinky, šperky, mobilní telefony apod. mají žáci neustále u sebe, pokud je musí odložit, např. v hodině tělocviku, svěřují je do úschovy vyučujícímu. 9) Hlásí ztráty učebních pomůcek a jiných osobních věcí neprodleně svému třídnímu učiteli. 10) Dbají na uzamykání šaten a tříd. Ztráty z neuzamčených místností pojišťovna nehradí. 11) Mobilní telefon je ve škole během vyučování zakázáno používat. 12) Nepořizují ve škole bez souhlasu pedagogických pracovníků žádné video nebo audio nahrávky. 13) Nenosí do školy alkohol, cigarety, omamné a psychotropní látky. Totéž platí pro návykové látky a drogy. Jakékoliv požívání, či distribuce těchto látek je přísně zakázána. 14) Nesmí kouřit ve škole ani v jejím blízkém okolí. 3

15)

Nenosí do školy výbušniny, pyrotechnické látky, střelivo a jakékoliv zbraně.

E. PŘESTÁVKA 1) O všech přestávkách je umožněn pohyb žáků mimo třídu. 2) O přestávkách žáci nepřecházejí zbytečně do šaten, nevstupují do tříd, v nichž nemají vyučování, nepobíhají, nekřičí, neperou se a dbají pokynů dohledu. 3) Přestávku využívají žáci k odpočinku, k vyřízení svých nezbytných záležitostí a k přípravě na vyučování. 4) O přestávce platí přísný zákaz otvírání oken. 5) Žáci se do odborných i jiných učeben stěhují ke konci přestávky tak, aby se zvoněním na začátku hodiny byli připraveni na výuku.

F. ŽÁKOVSKÉ SLUŽBY 1)

Třídní učitelé určují následující žákovské služby na určité období: a) Služba na třídní knihu zodpovídá za to, že třídní kniha je k dispozici vyučujícímu na začátku hodiny. V případě dělených hodin zodpovídá za její přesun. Hlásí do 5 minut v kanceláři školy, jestliže se vyučující nedostaví do hodiny. b) Služba na tabuli a pořádek zodpovídá za to, že před začátkem a po skončení hodiny bude smazaná tabule. Zodpovídá za to, že při stěhování bude ve třídě uklizeno, zhasnuto a v případě potřeby zamknuto. Má pravomoc od spolužáků vyžadovat uklizení odpadků. Hlásí třídnímu učiteli závady na vybavení třídy.

c) Služba v šatně dbá na pořádek, uzamčení šaten po celou dobu pobytu žáků ve škole; klíče od šatny nepůjčuje. Pokud někteří žáci odcházejí nebo přicházejí během vyučování, otevírá jim šatnu. Po prvním zvonění v 7.50 hodin uzamyká šatnu a odchází do třídy. (V šatnách vybavených skříňkami se tato služba nestanovuje) 2) Další služby určuje třídní učitel podle svého uvážení.

G. HYGIENA A BEZPEČNOST PRÁCE Žáci: 1) Jsou povinni přezouvat se, dbát na hygienu zvlášť před jídlem a po použití WC. 2) Se chovají při pobytu ve škole i mimo školu tak, aby neohrozili zdraví svoje ani svých spolužáků či jiných osob. 3) Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během vyučování ve třídě, na chodbě nebo hřišti jsou povinni hlásit ihned svému třídnímu učiteli nebo někomu z vyučujících. 4) Hlásí bez zbytečného odkladu učiteli také úrazy, ke kterým došlo při společné činnosti mimo budovu školy. Platí i pro úrazy na LVVZ, škole v přírodě apod. 5) Nemanipulují s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením bez dozoru učitele. Je zakázáno k síti připojovat vlastní spotřebiče, např. nabíječky mobilních telefonů, přenosné počítače apod.

4

6) Při přecházení na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Pro společné zájezdy tříd, lyžařské kurzy, školy v přírodě, plavecký výcvik, bruslení platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. 7) Při pobytu v ubytovacích zařízeních se podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají všech pokynů pracovníků tohoto zařízení. 8) Při výuce v tělocvičně a na hřišti, v dílnách, na pozemcích, v učebnách s laboratorní výbavou, v učebnách jazykových a počítačových zachovávají specifické bezpečnostní předpisy pro tato vzdělávací místa dané zvláštním řádem. 9) Dodržují ve všech budovách a prostorách školy platný přísný zákaz kouření a požívání alkoholu a jakýchkoliv návykových látek. 10) Zamykají po celou dobu výuky šatny s odloženými svršky. 11) Dbají, aby nedocházelo k poškozování majetku školy, spolužáků a zaměstnanců školy.

H. PRÁVA A POVINNOSTI RODIČŮ Rodiče mají právo: 1) Na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání svých dětí a informace o jejich chování. 2) Volit a být voleni do školské rady. 3) Aktivně se účastnit činnosti OS Unie rodičů. 4) Být seznámeni s hlavními cíli školy, vyjadřovat se k její práci, vznášet připomínky a podněty. 5) Na poradenskou pomoc školy v záležitostech vzdělávání a výchovy. Rodiče mají povinnost: 1) Zajistit, aby dítě docházelo řádně do školy, vést dítě k dodržování školního řádu. 2) Na vyzvání školy se neprodleně osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se jejich dětí. 3) Snažit se o výchovné působení na dítě v souladu s cíli školy. Při projednávání sporných otázek s jejími zaměstnanci dodržovat zásady dobrého občanského soužití. 4) Informovat školu o všech změnách, které mohou mít vliv na průběh vzdělávání. Jde především o zdravotní způsobilost, zdravotní obtíže, kontakty (telefony, adresa) i další skutečnosti podstatné pro průběh vzdělávání a bezpečnost dětí. 5) Řádně a včas omlouvat nepřítomnost dítěte ve škole. 6) Zajistit, aby dítě nenarušovalo výuku a vztahy ve třídě i škole, neohrožovalo zdraví své i spolužáků a majetek školy, spolužáků a zaměstnanců školy. 7) Řešit vzniklé problémy.

I. PRÁVA A POVINNOSTI UČITELŮ Učitelé:

5

1) Vzdělávají žáky podle školního vzdělávacího programu, dodržují osnovy přidělených předmětů. Svědomitě plní úkoly dané plánem práce (hlavními úkoly) školy pro školní rok a úkoly dané týdenním plánem práce. 2) Dodržují stanovený rozvrh, suplovací pohotovost, dohled nad žáky. Účastní se všech porad, pedagogických rad, třídních schůzek a dalších akcí školy. 3) Dodržují platnou legislativu, školní řád, klasifikační řád a další směrnice vydané ředitelstvím školy. 4) Svým chováním, jednáním a vystupováním jsou stálým příkladem pro žáky. 5) Sledují týdenní plán práce a přehled suplování - vždy při příchodu do práce a před odchodem domů. Suplovací pohotovost drží po celou hodinu na dohodnutém místě. 6) Věnují individuální péči dětem z málo podnětného rodinného prostředí a dětem se zdravotními problémy. Dbají, aby se zdraví žáka a zdravý vývoj nenarušily činností školy. Berou ohled na výsledky lékařských vyšetření, zpráv o vyšetření v pedagogickopsychologických poradnách a na sdělení rodičů o dítěti – s těmito zprávami zacházejí jako s důvěrnými. Třídní učitelé průběžně seznamují ostatní pedagogy s novými skutečnostmi zjištěnými u žáka - problémy s chováním, prospěchem, zdravotní a rodinné problémy. Všichni vyučující zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáků při činnostech, které přímo souvisejí s výchovou a vzděláním. 7) Pravidelně a soustavně informují zástupce žáka o jeho prospěchu, sdělují jim všechny závažné známky. Na závěr 1. a 3. čtvrtletí zapíší hodnocení prospěchu za uplynulé období do žákovských knížek. Informují je také o každém mimořádném zhoršení prospěchu žáka. 8) Před začátkem hodiny zkontrolují přípravu žáků a pořádek ve třídě. Nepřítomné žáky zapíší do třídní knihy, rovněž tak konkrétně a čitelně zapíší probírané učivo. 9) Nesou zodpovědnost za čistotu a pořádek ve třídě při hodině. Jakékoliv závady na zařízení hlásí správci učebny nebo školníkovi, případně je zapíší do sešitu závad. Plně zodpovídají za stav třídy po ukončení hodiny. 10) Netrestají žáky vyloučením z části nebo z celé hodiny na chodbu. 11) Dodržují předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a protipožární předpisy. 12) Dodržují přesnou dobu schůzí oznámenou v plánu práce nebo operativně školním rozhlasem. 13) Do školy přicházejí nejméně 20 minut před zahájením vyučování a výchovné činnosti. Ve škole se všichni přezouvají. 14) Případný pozdní příchod omluví ihned vedení školy. 15) Zapíší 48 hodin před pololetní klasifikační poradou známky do katalogových listů. 16) Sledují zdravotní stav žáků a v případě náhlého onemocnění žáka informují bez zbytečných průtahů vedení školy a rodiče žáka. V případě, že rodič je nedostupný nebo nedosažitelný neprodleně informují OSPOD. 17) Při úrazu poskytnou žákovi nebo jiné osobě první pomoc, případně zajistí ošetření žáka lékařem nebo přivolají zdravotní záchrannou službu. Úraz ihned hlásí vedení školy a vyplní záznam do knihy úrazů, případně vyplní předepsané formuláře. O úrazu neprodleně informují i rodiče. 18) Po skončení poslední vyučovací hodiny překontrolují pořádek ve třídě, uzavření oken a vody, zhasnutí světel a vypnutí dalších zařízení a odvádějí žáky do šatny a dohlížejí na 6

jejich odchod. Při odchodu ze školy po skončení pracovní doby vyučující zkontrolují uzavření oken a vody ve svých kabinetech, vypnutí spotřebičů a zhasnutí světel. 19) Odchod s žáky na plánovanou akci mimo školu (exkurze, výlet ...) hlásí předem vedení školy, aby mohla být uvedena v plánu práce a mohlo být zajištěno suplování či výměna hodin. Před odchodem odevzdají předepsaný vyplněný formulář. 20) Nepoužívají při vyučovací hodině, poradách a schůzích mobilní telefon. 21) Ve škole nekouří, nepožívají alkoholické nápoje nebo jiné omamné látky. 22) Organizační a administrativní záležitosti vyřizují zásadně v době mimo vyučování a mimo čas plánovaných porad a schůzí. 23) Pověření dohledem kontrolují vykonávání všech ustanovení školního řádu. O vážných přestupcích informují třídního učitele, případně vedení školy, o zjištěných závadách správce učeben nebo školníka. 24) Kteří se nemohou dostavit do zaměstnání, jsou povinni neprodleně toto oznámit vedení školy, pokud možno do začátku vyučování tak, aby se mohlo zajistit suplování. 25) Dále se vzdělávají v rámci akcí DVPP a prostřednictvím volna k samostudiu. 26) Neposílají v době vyučování žáky do sborovny, kabinetů či mimo budovu školy k vyřizování soukromých i služebních záležitostí (výjimkou je služba na TK v dělených hodinách). 27) Nemění bez souhlasu vedení školy schválený rozvrh. 28) Mají nárok na volno s náhradou mzdy k vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení na nezbytně dlouhou dobu, pokud je nebylo možno provést mimo pracovní dobu. O návštěvě zdravotnického zařízení předloží vedení školy doklad potvrzený lékařem, který bude obsahovat datum, čas, razítko a podpis lékaře. Nároky na další pracovní volno jsou uvedeny v zákoníku práce. 29) Seznamují se s rozpisem dohledů o jednotlivých přestávkách a místem, kde budou dohled nad žáky vykonávat. Za řádný výkon dohledu nad žáky a pro zajištění bezpečnosti žáků se považuje fyzická přítomnost vyučujícího v úseku, který mu byl rozpisem určen, a postupné procházení učeben a přilehlých volně přístupných míst. Během dohledu nesmí vyučující vykonávat žádné jiné činnosti, např. opravu sešitů, zařizování dalších akcí apod. Pokud nemůže vyučující z jakýchkoliv důvodů dohled vykonávat, je povinen tuto skutečnost předem oznámit zástupci ředitele školy. 30) Napomáhají aktivně svými podněty ke zlepšování prostředí školy a práce školy. 31) Mají právo na podporu vedení školy v případě, že bude narušována či poškozována jejich lidská nebo občanská důstojnost ze strany žáků nebo jejich rodičů.

J. TŘÍDNÍ UČITELÉ 1) Vedou řádně a pečlivě pedagogickou dokumentaci určenou předpisy a vedením školy. Dokumentaci na vyžádání vedení školy předkládají ke kontrole. 2) Věnují pozornost zdravotnímu stavu žáků, vlivu rodinného prostředí na prospěch a chování žáků. O závažných skutečnostech informují ostatní vyučující, zejména o závěrech lékařských vyšetření a nálezů z pedagogicko-psychologické poradny. 3) Přesně evidují a kontrolují absenci žáků. Vyžadují od rodičů omluvu nepřítomnosti do 72 hodin, od žáků po nástupu po nepřítomnosti vyžádají neprodleně omluvenku. Na žádost 7

rodičů o uvolnění žáka z vyučování z rodinných a jiných důvodů omlouvají nepřítomnost žáka, pokud doba absence nepřesáhne jeden den. Vyjadřují se k uvolňování z výuky na delší dobu. 4) Pravidelně informují rodiče o prospěchu a chování žáků prostřednictvím sešitků a žákovských knížek, při individuálních konzultacích a osobních schůzkách s rodiči. Souhrnné hodnocení píší dle potřeby do žákovských knížek tak, aby byla zajištěna informovanost rodičů o prospěchu a chování žáků podle požadavků klasifikačního řádu zejména ve čtvrtletí. Sledují, zda rodiče kontrolují zápisy v žákovských knížkách. Jedenkrát týdně provádějí kontrolu žákovských knížek. 5) Určují žákovské služby ve třídách, hodnotí výsledky jejich práce a výsledky celé třídy v třídnických hodinách, které si za tímto účelem svolávají podle potřeb tříd a nutnosti řešit mimořádné situace. 6) Při všech mimoškolních akcích nepovolují žákům rozchody bez výslovného souhlasu rodičů. 7) Při všech akcích školy nepovolují koupání žáků ve volné přírodě. 8) Dbají o estetický vzhled třídy, poškození a závady zapisují do knihy závad pro školníka. 9) Usilují o konkrétní postih a finanční náhradu u záměrně způsobených škod. 10) Zajišťují školní výlety, adaptační kurzy, doprovod žáků na kulturní akce a jiné mimoškolní akce. 11) Řeší závažné přestupky chování žáků, úrazy žáků, ztráty věcí žáků. Účastní se výchovných komisí s problémovými žáky. 12) Jednou za čtvrt roku vypracují hodnocení prospěchu a chování, udělení pochval a důtek a návrhy na další opatření a předkládají je na pedagogické radě. Žákům, kteří neplní školní povinnosti nebo mají slabý prospěch, dávají zprávu pro rodiče a zvou je do školy k projednání daného stavu.

K. PROVOZNÍ ZAMĚSTNANCI 1) Provozními zaměstnanci jsou pracovnice školní jídelny, ekonomky, správce počítačové sítě, školníci a uklizečky. 2) Pracovní povinnosti jsou dány pracovním řádem a pracovními náplněmi pro jednotlivé profese, zákoníkem práce a ostatními pracovně právními předpisy. 3) Dodržují stanovenou pracovní dobu, nemohou-li se dostavit do zaměstnání, oznámí neprodleně tuto skutečnost vedoucímu zaměstnanci. Efektivně využívají fondu pracovní doby. 4) Účastní se porad a schůzí svolaných vedením školy. 5) Dodržují pravidla BOZP. Při práci používají ochranné prostředky dané předpisy BOZP. 6) Dodržují hygienické předpisy a normy. 7) Vykonávají určený dohled nad žáky, svým jednáním napomáhají dodržování bezpečnostních předpisů stanovených pro žáky. 8) Upozorňují na nedostatky, které se na pracovišti vyskytnou. 9) Problémy na pracovišti řeší s vedoucím pracovníkem. 10) Svými podněty napomáhají ke zlepšování prostředí a chodu školy. 8

L. PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ Legislativní základ: Vyhláška o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky 48/2005 Sb. a zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 561/2004 Sb. v platném znění Obsah: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Pravidla hodnocení a klasifikace výsledků vzdělávání žáků Hodnocení chování žáků Zásady klasifikace Klasifikace ve vyučovacích předmětech Celkové hodnocení žáka na vysvědčení Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou Komisionální přezkoušení Opravná zkouška Ukončení základního vzdělávání 1. Pravidla hodnocení a klasifikace výsledků vzdělávání žáků (§ 51 zákona, § 14 vyhlášky)

1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. Každé pololetí se hodnotí a klasifikuje žákovo chování a výsledky vzdělávání odděleně. 2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. 3) Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace. 4) U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 5) Hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů pro jednotlivé předměty školního vzdělávacího programu. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné, doložitelné a respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků a doporučení školského poradenského zařízení. 6) Při hodnocení žáka na vysvědčení se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení. 7) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá

9

úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. 2. Hodnocení chování žáků a) Výchovná opatření (§ 31 zákona, § 17 vyhlášky) 1) Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo třídní učitel. 2) Ředitel školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo školním nebo vnitřním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka ze školského zařízení. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy nebo školského zařízení zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo vnitřním řádem, může ředitel školy rozhodnout o jeho vyloučení. Žáka lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku. 3) Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo studenta vůči pracovníkům školy nebo školského zařízení se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem. 4) O podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka rozhodne ředitel školy do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák provinění dopustil, s výjimkou případu, kdy provinění je klasifikováno jako trestný čin podle zvláštního právního předpisu. O svém rozhodnutí informuje ředitel pedagogickou radu. Žák přestává být žákem školského zařízení dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější. 5) Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci. 6) Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. 7) Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: a) napomenutí třídního učitele, b) důtku třídního učitele,

10

c) důtku ředitele školy. 8) Pravidla pro ukládání napomenutí a důtek jsou orientační a pedagog vždy posoudí konkrétní situaci a zváží závažnost přestupku a účelnost opatření k posílení kázně případ od případu zejména s ohledem na možnou nápravu chování žáka: a) napomenutí třídního učitele za 3 poznámky méně závažného charakteru (např. zapomínání, pozdní příchod, vyrušování, nekázeň a další neplnění školních povinností), b) důtka třídního učitele za 6 poznámek méně závažného charakteru (tři následující po udělení napomenutí) nebo za 1 přestupek závažného charakteru (např. lhaní, krádež, podvod), c) důtka ředitele školy za 9 poznámek méně závažného charakteru (další tři po důtce třídního učitele) nebo za opakovaný přestupek závažného charakteru. Důtka ředitele školy bude uplatněna pro postižení zvlášť hrubého porušení školního a vnitřního řádu (např. zvláště hrubé slovní útoky žáka vůči pracovníkům školy, hrubost vůči spolužákovi, ublížení na zdraví spolužáka, šikana, užití alkoholu, krádež, neomluvené hodiny v počtu menším než jeden školní den). 9) Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě. 10) Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. 11) Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly ředitele školy se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno. b) Klasifikace chování žáků (§ 15 vyhlášky) 1) Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli na pedagogické radě a rozhoduje o ní pedagogická rada na základě hlasování svých členů. 2) Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování obecně platných pravidel slušného chování a ustanovení školního nebo vnitřního řádu během klasifikačního období. 3) Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. 4) Škola hodnotí a klasifikuje žáky především za jejich chování ve škole a na akcích pořádaných školou. Jsou-li však závažné a prokazatelné důvody udělit žákovi výchovné opatření vedoucí k posílení kázně, jeví se objektivní ve vážných případech přihlédnout k chování i mimo školu, jedná-li o se případy, jejichž projednávání se škola přímo účastní. 5) Při použití klasifikace se chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnotí na vysvědčení stupni: a) 1 - velmi dobré, b) 2 - uspokojivé,

11

c) 3 - neuspokojivé. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování:

6)

Stupeň 1 (velmi dobré) Žák dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. V jeho chování je zřetelná slušnost, respektování ostatních, takt, zdvořilost, ohleduplnost. Ojediněle se dopouští drobných přestupků proti pravidlům školního řádu a požadovaného chování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je přístupný výchovnému působení školy a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je občas v rozporu s pravidly slušného chování a s ustanoveními školního řádu. Dopustí se závažnějšího přestupku, nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků, zpravidla i přes důtku třídního učitele nebo ředitele školy. Narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Žák nemá více než 1 neomluvený školní den. Je však většinou přístupný výchovnému působení a projevuje snahu své chyby napravit. Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování žáka je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se závažného přestupku proti školnímu řádu; zpravidla se i přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků, záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Svým chováním a jednáním negativně ovlivňuje soužití ve třídě nebo škole. Svým jednáním ohrožuje bezpečnost, zdraví a výchovu jiných osob. Případně má více než 1 neomluvený školní den.

3. Zásady klasifikace 1) Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen "učitel") uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi, zejména neklasifikuje žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden. Účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí. Učitel klasifikuje jen probrané učivo, před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva. 2) Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. 3) Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu. Pro hodnocení výkonů žáka může učitel použít i alternativní způsoby hodnocení, například procenta, body, +/- a další, vždy ale tak, aby získané hodnoty byly převoditelné na klasifikační stupně. 4) Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: a)

soustavným diagnostickým pozorováním žáka,

b)

soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,

c)

různými druhy zkoušek (písemnými, ústními, grafickými, praktickými, pohybovými), didaktickými testy,

d)

kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami,

12

e)

analýzou výsledků činnosti žáka,

f)

konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogickopsychologické poradny, případně lékařem, zejména u žáka s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami,

g)

rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít:

5) a)

z českého jazyka a matematiky alespoň 20 známek za pololetí, na druhém stupni z toho nejméně jednu z písemné kontrolní nebo čtvrtletní práce a jednu z ústního zkoušení,

b)

z cizího jazyka alespoň 15 známek za pololetí, z toho nejméně jednu za ústní a jednu za písemnou práci,

c)

z ostatních předmětů s časovou dotací vyšší než 1 hodina týdně alespoň 6 známek za pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení,

d)

u jednohodinových předmětů nejméně 2 známky za pololetí,

v předmětu tělesná výchova, výtvarná výchova, praktické činnosti se nevyžaduje známka z ústního zkoušení. 6) Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky z celého pololetí za účelem zlepšení výsledné klasifikace o jeden nebo více stupňů. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě pedagogicko-psychologické poradny. Za získání dostatečných podkladů ke klasifikaci odpovídá učitel příslušného předmětu, mimo situace opakované a dlouhodobé absence. 7) V případě absence žáka přesahující do konání klasifikační pedagogické rady 50% vyučovacích hodin daného předmětu za pololetí, může být žák na návrh příslušného vyučujícího do konce klasifikačního období komisionálně přezkoušen. 8) Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů a výtvorů. Vede žáka k vlastnímu posouzení výkonu, učí sebehodnocení. Po ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zákonným zástupcům žáka a to prostřednictvím zápisů do žákovské knížky. Třídní učitel zajistí, aby žákovská knížka byla podepsána zákonným zástupcem žáka každý týden. 9) Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. Termín kontrolní práce (písemné zkoušky v trvání nad 30 minut) prokonzultuje učitel s třídním učitelem a informuje žáky s dostatečným předstihem. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. Čtvrtletní práce, kontrolní písemné práce a laboratorní práce archivuje vyučující po dobu 2 let. 10) Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace a způsob získání známek. V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. Záznamy o klasifikaci archivuje každý vyučující do konce školního roku, tedy do konce srpna. e)

13

11) Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (léčebný pobyt, umístění v ústavu apod.) vyučující respektuje známky žáka, které sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn, žák se znovu nepřezkušuje. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. 12) Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období, výsledná klasifikace ale odpovídá známkám, které žák získal a které byly sděleny zákonným zástupcům. 13) Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáka objektivně, nesmí podléhat žádnému vnitřnímu ani vnějšímu vlivu. 14) Třídní učitel informuje vedení školy o prospěchu žáků ve třídě v jednotlivých předmětech a o jejich chování na čtvrtletní pedagogické radě. Projednají se případy zaostávání žáků v učení, mimořádných úspěchů a výkonů žáků a nedostatky v jejich chování. V případě výrazného zhoršení prospěchu nebo chování informují vyučující jednotlivých předmětů zákonné zástupce bezodkladně tak, aby bylo možné učinit opatření k nápravě. V případě velmi slabého až nedostatečného prospěchu nejméně 14 dnů před klasifikační pedagogickou radou. 15) Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy (48 hodin před konáním pedagogické rady), zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do katalogových listů, případně přehledu klasifikace a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod. 16) Zákonné zástupce žáka informují o prospěchu a chování osobním jednáním a)

učitelé jednotlivých předmětů dle pokynů ředitele školy na třídních schůzkách, případně během konzultačních hodin,

b)

třídní učitel, nebo učitel předmětu, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají,

písemnou zprávou (bezprostředně a prokazatelně) třídní učitel nebo učitel předmětu v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze jeho zástupcům, nikoli veřejně. 17) Přechází-li žák do jiné školy, zašle ředitel dosavadní školy na vyžádání škole, na niž žák přechází, dokumentaci o žákovi (kopii katalogového listu) a záznam o jeho chování a prospěchu za neukončené klasifikační období. Přechází-li žák do jiné školy po 15. listopadu nebo 15. dubnu, dokumentace obsahuje návrh klasifikace chování, hodnocení a klasifikaci v jednotlivých předmětech jako podklad pro celkovou klasifikaci žáka na konci klasifikačního období. 18) Třídní učitel, případně výchovný poradce, jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučeními pedagogicky-psychologických vyšetření, která mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Je zároveň povinností každého vyučujícího seznámit se s těmito informacemi před začátkem vyučování na počátku každého školního roku. 19) U žáka se zdravotním postižením nebo znevýhodněním (smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování apod.) se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Vyučující respektují doporučení pedagogicko psychologických vyšetření žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. 20) Žákům, u nichž je diagnostikována specifická vývojová porucha učení, se po celou dobu školní docházky věnuje speciální pozornost a péče. c)

14

21) Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě, případně v upraveném rozsahu. 22) Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. Klasifikace je provázena vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat. 23) Děti, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být na základě písemné žádosti zákonných zástupců hodnoceny zejména z jazyků slovně. U dětí se zjištěnou dyskalkulií totéž platí pro matematiku a ostatní předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Žáka s jakoukoli vývojovou poruchou učení lze hodnotit slovně na základě písemné žádosti zákonných zástupců. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné přejít k běžné klasifikaci. Klasifikovat lze i známkou s tím, že se porucha vezme v úvahu a odrazí se v mírnější známce. 4. Klasifikace ve vyučovacích předmětech Při klasifikaci výsledků ve vzdělávání se hodnotí zejména: 1) ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, 2) kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti, 3) schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, 4) kvalita myšlení, především jeho logiku, samostatnost a tvořivost, 5) píle a aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, 6) přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, 7) kvalita výsledků činností, 8) osvojení účinných metod samostatného studia, 9) vztah k práci, osvojení dovednosti účinně spolupracovat, 10) osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, 11) samostatnost, tvořivost, iniciativa, 12) organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, 13) dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí, 14) hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci, 15) obsluha a údržbu laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel, 16) estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti, 17) v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, snaha, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví. Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Účelně si organizuje vlastní práci. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost, originalita a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Dokáže pracovat s

15

informacemi a spolupracovat s ostatními. Je schopen samostatně studovat vhodné texty – dokáže se učit. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost, někdy originalita. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Při práci s informacemi má drobné problémy, zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Při spolupráci s ostatními vyžaduje pouze drobnou podporu nebo pomoc. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Má problémy s organizací vlastní práce. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, neoriginální, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Při práci s informacemi má častější problémy, jak při jejich zisku a třídění, ale zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Při spolupráci s ostatními vyžaduje podporu nebo pomoc. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Nedokáže si samostatně zorganizovat vlastní práci, vyžaduje výraznou pomoc učitele. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.. Při práci s informacemi má zásadní problémy, často je nedovede zpracovat. Při spolupráci s ostatními vyžaduje výraznou podporu nebo pomoc ostatních. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho

16

činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. Nedovede pracovat s informacemi, a to i při jejich vyhledávání. Nedokáže spolupracovat s ostatními i přes jejich pomoc a podporu.

5. Celkové hodnocení žáka na vysvědčení (§52 zákona, § 15, 16 vyhlášky) 1) Při použití klasifikace se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: a)

1 - výborný,

b)

2 - chvalitebný,

c)

3 - dobrý,

d)

4 - dostatečný,

e)

5 - nedostatečný.

2) Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka; obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka. 3) Při hodnocení podle odstavce 2 jsou výsledky vzdělávání žáka hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. 4) Klasifikaci výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a chování žáka lze doplnit slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí vymezených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. 5) Při hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odstavců 2 a 4, která ovlivňuje jejich výkon. 6) Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „uvolněn(a)”.

17

7) Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo ve druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „nehodnocen(a)“. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

8) a)

prospěl(a) s vyznamenáním,

b)

prospěl(a),

c)

neprospěl(a),

d)

nehodnocen(a). Žák je hodnocen stupněm

9) a)

prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 2,

b)

prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,

c)

neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,

d)

nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

10) Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle odstavce 14 věty třetí. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. 11) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. 12) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. 13) V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených školním řádem. V případě zjištění porušení těchto pravidel

18

ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. 14) Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.

6. Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se dle vyhlášky nehodnotí

7. Komisionální přezkoušení (§52 zákona, § 22 vyhlášky) 1) Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat písemně ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. 2) Komisi pro komisionální přezkoušení (dále jen „přezkoušení“) jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná a tvoří ji:

3) a)

předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,

b)

zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

c)

přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

4) Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. 5)

O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

6) Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

19

7) Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. 8)

Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

8. Opravná zkouška (§ 53 zákona, § 23 vyhlášky)

1) Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. 2) Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tedy do konce srpna, v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. 3) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. 4) Komisi pro opravnou zkoušku jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. 5) Pro složení komise a její činnost platí obdobně ustanovení § 22 odst. 2 až 6 vyhlášky (komisionální přezkoušení). 9. Ukončení základního vzdělávání (§ 54 zákona) 1) Dokladem o dosažení základního vzdělání je vysvědčení o úspěšném ukončení devátého. 2) Žák, který úspěšně ukončil základní vzdělávání, nebo žák, který splnil povinnou školní docházku a nepokračuje v základním vzdělávání, přestává být žákem školy 30. června příslušného školního roku. Žák, který splnil povinnou školní docházku a koná opravnou zkoušku nebo bude hodnocen v náhradním termínu, je žákem školy do termínu konání těchto zkoušek, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku. Žák, který byl přijat ke vzdělávání ve střední škole, je považován za žáka základní školy do 31. srpna příslušného školního roku.

M. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 1) Tato směrnice nahrazuje školní řád čj. Ř 17/2008 ve znění z 1. 9. 2010 a nabývá účinnosti od 1. 9. 2012. Ve Dvoře Králové nad Labem dne 29. 8. 2012 Mgr. Ivan Jugl, ředitel školy

20