ZÁKLADNÍ ŠKOLA, KUNOVICE, ČERVENÁ CESTA. Srdečně Vás zveme na oslavy 100. výročí školy

ROČNÍK 24

9/2013

CENA 10 Kč

1913-2013 ZÁKLADNÍ ŠKOLA, KUNOVICE, ČERVENÁ CESTA

100 let

Srdečně Vás zveme na oslavy 100. výročí školy 13. září 2013 13.00 hod. 14.00 hod. 17.00 hod.

Mše svatá v kostele sv. Petra a Pavla Slavnostní zahájení oslav Prohlídka školy pro bývalé zaměstnance a pozvané hosty Slavnostní akademie ve sportovní hale

14. září 2013 9.00 – 14.00 hod. Den otevřených dveří pro veřejnost Prohlídka školy Program pro návštěvníky, občerstvení NAPIŠTE NÁM: [email protected]

KUNOVJAN

Přečtěte si: Vstřícný zaměstnavatel str. 5 Charita na kolech str. 6 Učení i mravy str. 8-9 Dorazí jezdci z Texasu? str. 10-11 Farní okénko str. 12-13 Komunitní centrum str. 14-15 Společenská kronika str. 16 Soubory na cestách str. 17 Žně jako za stařečků str. 20 Pozvánka na výstavu str. 23

KUNOVJAN, městský zpravodaj

Vydavatel: MěstoKunovice IČ 00567892 nám. Svobody 361, 686 04 Kunovice tel.: 572 432 720, e-mail: [email protected] Odpovědný redaktor: Zdeněk Kučera Povoleno: Ministerstvem kultury ČR, registrační číslo MK ČR E 13133 Náklad: 1 000 výtisků Vychází měsíčně12 vydání ročně Redakce si vyhrazuje právo příspěvky zkrátit, případně stylisticky a jazykově upravit. Za věcnou správnost příspěvku v plné míře zodpovídá jeho autor. Zasláním příspěvku uděluje autor vydavateli svolení vydat jej v tištěné podobě ve zpravodaji, jakož i v jeho elektronické verzi.

Příští číslo vychází 27. září 2013, uzávěrka redakčních příspěvků 9. září 2013. strana 2

Vybráno z usnesení 42. schůze Rady města Kunovice konané dne 29. 7. 2013 Rada města: SCHVALUJE •Dodatek č. 7 ke Smlouvě č. SWRp/09/44 ze dne 17. 3. 2009 ve znění Dodatků č. 1-6 mezi městem Kunovice a firmou VERA, s. r. o., Lužná 2, Praha 6, na rozšíření předmětu pronájmu programového vybavení Radnice VERA® a poskytnutí práva k dočasnému užití agend Majetek – odpisy, Rozpočtové účetnictví, Aktualizace ze základních registrů, Rozhraní Nespolehliví plátci DPH, Rozhraní Insolvenční rejstřík •dohodu o umístění a realizaci stavby „Kunovice, Zelničky, rozšíření NN, Město“, číslo stavby: 1030002868, na pozemku p. č. 3249/78 v k. ú. Kunovice u Uh. Hradiště mezi městem Kunovice a společností E.ON Distribuce, a. s., F. A. Gerstnera 2151/6, 370 49 České Budějovice •Smlouvu o dílo mezi městem Kunovice a firmou PaPP, spol. s r. o., Za Tratí 1154, 686 01 Uherské Hradiště, IČ 002 07 608, na dodávku stavby „Stavební úpravy zasedací místnosti MěÚ Kunovice“ •Smlouvu o dílo mezi městem Kunovice a firmou Porr, a. s., Václavské náměstí 837/11, 110 00 Praha 1, IČ 430 05 560, na dodávku stavby „Úpravy zpevněných ploch před ZŠ Červená cesta, Kunovice“ •výzvu a zadávací dokumentaci pro podlimitní veřejnou zakázku na dodávky „Pořízení kontejnerů na tříděný odpad“ realizované v rámci projektu „Pořízení systémů sběru tříděného odpadu města Kunovice“, reg. číslo CZ.1.02/4.1.00/13.18636 •oslovení výzvou pro podlimitní veřejnou zakázku na dodávky „Pořízení kontejnerů na tříděný odpad města Kunovice“ následující firmy: REFLEX Zlín, spol. s r. o., tř. Tomáše Bati 385, 763 02 Zlín, Meva-tec, s. r. o., Chelčického 1228, 413 01 Roudnice n. L., NOVAPOINT, s. r. o., Třebovická 5123, 722 00 Ostrava, ELKOPLAST CZ, s. r. o., Štefánikova 2664, 760 01 Zlín, Monza CZ, s. r. o., U Vrby 662, 763 15 Slušovice •seznam členů a jejich náhradníků komise pro otevírání obálek pro podlimitní veřejnou zakázku na dodávky s názvem „Pořízení kontejnerů na tříděný odpad města Kunovice“: Ing. Pavel Vardan (náhradník Mgr. Ivana Majíčková), Ing. Josef Krupa (náhradník Mgr. Monika Pančochová), zástupce firmy pověřené zadavatelskou činností (náhradník zástupce firmy pověřené zadavatelskou činností) •seznam členů a jejich náhradníků hodnotící komise pro podlimitní veřejnou zakázku na dodávky s názvem „Pořízení kontejnerů na tříděný odpad města Kunovice“: Mgr. Ivana Majíčková (náhradník Ing. Pavel Vardan), Ing. Milan Valouch (náhradník Ing. Josef Krupa), Mgr. Monika Pančochová (náhradník Ing. Jaroslav Olbert), Václav Seménka (náhradník Ing. Pavel Hašek), Ing. Eva Mrkvová (náhradník Ing. Eva Vaculíková) •Mandátní smlouvu č. 125/2013 mezi městem Kunovice a firmou Unitender, s. r. o., Jurečkova 16/1812, 702 00 Ostrava, IČ 25394495, na zastupování města Kunovice a organizační zajištění celého průběhu zadávacího řízení na „Svoz odpadů na území města Kunovice“ formou otevřeného zadávacího řízení •závěry a doporučení vyplývající z veřejného projednání problému odvodu dešťových vod v ul. Na Zahrádkách konaného dne 8. 7. 2013 v zasedací místnosti MěÚ Kunovice •Dodatek č. 1 ke smlouvě o poskytnutí účelové neinvestiční dotace z rozpočtu Zlínského kraje č. D/0401/2013/KH uzavřenou mezi Zlínským krajem, tř. T. Bati 21, 761 90 Zlín, a městem Kunovice, nám. Svobody 361, 686 04 Kunovice, na výdaje na zabezpečení akceschopnosti jednotky SDH města Kunovice, kategorie JPO II/1 v roce 2013 •příspěvky města Kunovice (pololetně) na II. pololetí 2013 •Licenční smlouvu o veřejném provozování VP_2013_114327 mezi městem Kunovice a OSA – Ochranným svazem autorským pro práva k dílům hudebním, o. s., se sídlem Čs. armády 20, 160 56 Praha 6, IČ 63839997 •Dohodu o ukončení nájmu mezi městem Kunovice a Ivetou Střebovskou (dříve Lekešovou), Topolná 165, na nájem nebytových prostor v budově č. p. 25 – Podnikatelský inkubátor Kunovice, Panský dvůr •Dohodu o ukončení nájmu mezi městem Kunovice a Davidem Weilem, Okružní 659, Uh. Hradiště-Mařatice •Smlouvu o nájmu nebytových prostor v budově č. p. 25 – Podnikatelský inkubátor Kunovice, Panský dvůr – kancelář E2.04a a E2.05b, mezi městem Kunovice a ERLIS projekt, s. r. o., Mariánské náměstí 62, Uh. Hradiště •Smlouvu o dílo mezi městem Kunovice a firmou Ing. Jiří Křen – TRADIX, Huštěnovská 2004, 686 03 Staré Město, IČ 100 90 126, na dodávku stavby „Veřejné osvětlení ulice Luční“ •Dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo na realizaci stavby „Odstranění havarijního stavu oplocení a kanalizace u ZŠ Červená cesta“ mezi městem Kunovice, nám. Svobody 361, 686 04 Kunovice, a společností TUFÍR, spol. s r. o., Na Drahách 881, Kunovice, PSČ 686 04, 9/2013

KUNOVJAN IČ 26263718, řešící úpravu termínu dokončení Zahrádkách“ •Dodatek č. 2 ke Smlouvě o dílo mezi městem Kunovice a Sdru- •zpracovat odborný posudek na kolorovanou plastiku „Kunovžením STAMOS, spol. s r. o., FAINSTAV, s. r. o., na zhotovitele janka v kožuchu“ stavby V 000283 – „Zlepšení energetické náročnosti objektu Základní školy Červená cesta Kunovice“ ZVEŘEJŇUJE •se spolufinancováním projektu z Operačního programu Pře- •záměr města na pronájem nebytových prostor v budově č. p. 25 shraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika – Podnikatelský inkubátor Kunovice, Panský dvůr, ozn. B1.05l 2007-2013, oblast podpory 1.6. Fond mika B1.05m roprojektů s názvem „Na skok k súsedom“ •záměr na výpůjčku pozemku p. č. 3662/1 SCHŮZE RADY MĚSTA v k. ú. Kunovice u Uh. Hradiště s tím, že 12. září 2013 BERE NA VĚDOMÍ pozemek bude 2x ročně pokosen a tráva 10. října 2013 •vyhodnocení čerpání rozpočtu města Kuz pozemku bude odvezena novice k 30. 6. 2013 •záměr na převod pozemku p. č. 1714 ZASEDÁNÍ •zprávu o stavu vyřizování peticí a stížností v k. ú. Kunovice u Uh. Hradiště ZASTUPITELSTVA MĚSTA za 1. pololetí 2013 •záměr města na zřízení věcného břeme5. září 2013 •informaci o vyřizování přestupků v I. polone na pozemcích p. č. 2510/4, 2510/6, letí 2013 2511/3, 2512/2 a 2512/3 v k. ú. Kunovice •zprávu o plnění úkolů Městské policie u Uh. Hradiště v Kunovicích za 1. pololetí 2013 •záměr města na zřízení věcného břemene na pozemku •nabídku paní Aleny Misíkové, Uh. Hradiště, na odkup kolorovap. č. 2440/9 v k. ú. Kunovice u Uh. Hradiště, spočívající ve zříné plastiky „Kunovjanka v kožuchu“ zení, provozování, údržbě a opravách podzemního komunikačního vedení UKLÁDÁ •záměr města na zřízení práva věcného břemene na pozemku •odboru finančnímu zahrnout financování akce „Stavební úprap. č. 2421 v k. ú. Kunovice u Uh. Hradiště spočívající v umístění vy zasedací místnosti MěÚ Kunovice“ do rozpočtu města Kukabelu NN a skříně SS200 novice •odboru investic a územního plánování zadat zpracování projek- ZAVAZUJE SE tové dokumentace pro stavební povolení na realizaci akce „Ku- •k předfinancování celého projektu „Na skok k súsedom“, pronovice, kanalizace ul. Na Zahrádkách“ jektu z Operačního programu Přeshraniční spolupráce Sloven•odboru finančnímu zahrnout do rozpočtu města Kunovice na ská republika – Česká republika 2007-2013, oblast podpory 1.6. rok 2014 náklady na zpracování projektové dokumentace pro Fond mikroprojektů, a k vyčlenění finanční částky min. 15 % stavební povolení na realizaci akce „Kunovice, kanalizace ul. Na celkových způsobilých výdajů, tj. 2 733,45 EUR

Radniční okénko Jubileum naší školy Horní škola, jak jsme jí říkávali, slaví letos sto let svého trvání. Vždy, když po schodech do vestibulu školní budovy na Červené cestě vstupuji, dýchne na mě zvláštní atmosféra plná vzpomínek na školní léta. Na všechno, co jsem zde prožila, na všechny, se kterými jsem se tu setkala. Vzpomínky na spoustu zážitků i prožitků, na učitele, spolužáky, na žáky ostatních tříd, se kterými jsme se potkávali na chodbách o přestávkách i při školních akcích. Neubráním se ani myšlenkám na to, kolik nohou kráčelo či běželo po těchto schodech. Kolik různých osudů se zde odehrálo? Kolik žáků zde bylo vychováváno i vzděláváno? Co všechno se tu odehrálo? Kolik pěkných chvil, radostí, úspěchů, ale také zklamání a trpkosti neúspěchu či křivd zde prožily generace Kunovjanů, ale i Podolanů, Véščanů, Míkovjanů i Popovjanů? Jedním z prvních úkolů, jimiž mě pověřil starosta Ing. Jiří Vařecha ve funkci místostarostky, bylo zpracování Dlouhodobého záměru školství v Kunovicích do roku 2015. Na základě demografického vývoje v Kunovicích i na základě ekonomických analýz se 9/2013

ukazovalo, že z ekonomického hlediska by bylo výhodnější školu na Červené cestě zrušit. Ne všechno se však dá vnímat jen prostřednictvím ekonomických hledisek, a proto jsem tenkrát radě i zastupitelstvu města v dokumentu navrhla, abychom ve městě zachovali dvě plně organizované základní školy. Svůj stý školní rok absolvovala škola na Červené cestě výrazně omlazená rozsáhlou rekonstrukcí, která proběhla v létě minulého roku – zateplení, nová střecha, výměna oken, celkové náklady se vyšplhaly přibližně k 14,5 miliónu korun, podstatnou část finanční zátěže snížily dotace z evropských i regionálních fondů. Během letošních prázdnin byla rekonstruována kanalizace společně s úpravou prostoru před vstupem do školy a rekonstrukcí oplocení kolem objektu. Do další stovky tak škola vykročí v celé své kráse. Předáváme ji dalším generacím omlazenou a snad ještě krásnější, než si ji kdokoliv z nás pamatuje. Přeji škole k jejímu výročí hodně skvělých učitelů i žáků, kteří budou na svou školu patřičně hrdí a budou dělat všechno pro to, aby škola byla hrdá na ně. Mgr. Ivana Majíčková strana 3

KUNOVJAN

Bezpečnost pro in-line bruslaře

Jízda na kolečkových in-line bruslích se stala hitem. Při jejich užívání však musíme ale myslet především na svou bezpečnost a na paměti mějme také fakt, že jsme účastníky silničního provozu a že pro nás platí jeho pravidla. Často se setkáváme s tím, že na kolečkových bruslích se jezdí bez dodržování jakýchkoliv pravidel. Jak je to tedy s jízdou na kolečkových bruslích? Pravidla in-line bruslařům vymezuje zákon o provozu na pozemních komunikacích. Ze zákona vyplývá, že osoba pohybující se na kolečkových bruslích nebo obdobném sportovním vybavení je chodcem. Podle těchto pravidel chodec ke svému pohybu užívá především chodníku, stezky pro chodce nebo stezky pro chodce a cyklisty. Pouze tam, kde chodník není nebo je neschůdný, může se chodec pohybovat po levém okraji vozovky či po levé krajnici. Z hlediska bezpečnosti je navíc důležité, aby byl každý chodec – v tomto případě osoba pohybující se na kolečkových bruslích – dobře vidět. Pokud se chodec pohybuje na kolečkových bruslích či jiném sportovním vybavení na chodníku nebo stezce pro chodce, nesmí

zde ohrozit ostatní chodce. Podle zákona má chodec – tedy i bruslař – stejně tak jako ostatní účastníci silničního provozu povinnost být ohleduplný, ukázněný, pozorný a opatrný. Upozorňujeme, že pozornost a opatrnost může být ohrožena, jestliže bruslař má v uších sluchátka pro poslech hudby. Nebezpečí nehody navíc neleží pouze v nedokonalosti bruslařské techniky, ale také v samotných možnostech kolečkových bruslí. Ty totiž mají velmi dlouhou brzdnou dráhu. Ta je v porovnání kupříkladu s obyčejným kolem dvojnásobná, s automobilem dokonce čtyřnásobná. Začátečníci by se určitě měli vyhnout silničnímu provozu a nepřeceňovat své schopnosti, neboť naprostá většina nehod se stane v prvních dnech bruslení. Každý účastník silničního provozu, což je i osoba pohybující se na kolečkových bruslích, musí daná pravidla nejen znát, ale především i dodržovat. Jejich dodržování je předpokladem k tomu, aby se z výletu nebo třeba jen krátké projížďky vrátil zdravý a spokojený. Bc. Michal Zámečník, MP Kunovice

Vandalové opět řádili Na odpočívadle u cyklostezky nedaleko areálu firmy Ramet stával informační panel upozorňující projíždějící na blízkost kunovického koupaliště. Byl určený hlavně turistům, kterých bylo během prázdnin na cyklostezce poměrně hodně a mnozí by se možná v horkých letních dnech k odpočinku a osvěžení nechali zlákat. Od konce července však měli turisté i provozovatelky koupaliště smůlu. Vandalové opět prokázali svou akceschopnost a informační panel o jednom z prázdninových víkendů zcela zničili. Někdo si dokázal, jaké je chlapisko, a městu Kunovice tím vznikla škoda ve výši přibližně 5 tisíc korun. Škoda, mohly se využít na něco užitečného. red strana 4

Takhle vypadal panel, když byl ještě funkční…

…a takhle poté, co se mu věnovali vandalové.

9/2013

KUNOVJAN

Soutěž Vstřícný zaměstnavatel Proč ho hledáme a kdo bude hodnotit? Když chystáte soutěž, myslíte hlavně na to, jak zaujmout a motivovat ty správné firmy a lidi, aby jim stálo za to ve svém hektickém denním režimu věnovat ještě další čas navíc. Čas zamyslet se nad tím, jak přistupují ke svým zaměstnancům. Soutěž vyhlašujeme proto, že jako tým projektu „Slaďování na Kunovicku“ věříme, že tímto zamyšlením se jejich čas rozhodně neztratí. Naopak mohou získat. Mimo peněžních a věcných cen je možné získat i možnost sebereflexe a nezávislého pohledu na to, jak si firma vede v porovnání s ostatními. Co o sobě, tedy díky soutěži, můžete zjistit? •už přihlášením vybočujete z průměru a máte nastartováno správným směrem •co děláte jinak než ostatní •co děláte stejně •seco děláte navíc K poskytnutí cenné zpětné vazby a hodnocení jsme hledali do poroty takové osobnosti, které se mohou chlubit spoustou osobních zážitků a zkušeností s tématem slaďování rodiny a práce. Přesvědčit je nám naštěstí nedalo tolik práce, protože stejně jako my věří, že prorodinná personální politika je ten správný směr k úspěšnému a dlouhodobému podnikání. A kdo bude hodnotit? Mezi členy komise soutěže o Vstřícného zaměstnavatele patří Miroslav Lukšík, ředitel společnosti Pozemní stavitel-

ství Zlín a člen představenstva Hospodářské komory ČR, který je s podnikateli téměř v denním kontaktu. Paní Jana Juřenčáková, další členka komise, má jako poradkyně ministryně práce a sociálních věcí a exsenátorka bohaté zkušenosti s tvorbou legislativy. Pan Jiří Píštěk, ředitel pobočky Komerční banky, a. s., v Uherském Hradišti, zase řeší, jak nepřijít o cenné zkušenosti zaměstnankyň odcházejících na mateřskou a rodičovskou dovolenou. Pan Richard Janíček, ředitel Úřadu práce v Uherském Hradišti, může díky svým dlouholetým zkušenostem posoudit problematiku zaměstnanosti a personální politiky z druhé strany – tedy ze strany rodičů a uchazečů o zaměstnání. Redaktorka Zlínské regionální přílohy MF Dnes a maminka dvou malých dětí Jana Fuksová velmi přivítala vstřícnost svého zaměstnavatele v průběhu vlastní rodičovské dovolené a po ní. V dnešní době se tak může specializovat na články týkající se nejen těchto témat, ale také zdravotnictví a kultury. Projekt Slaďování na Kunovicku bude v komisi reprezentovat Zuzana Vandame, konzultantka pro rozvoj podnikání. Partnery projektu – město Kunovice a také Podnikatelský inkubátor Kunovice- Panský dvůr, s. r. o., pak svými zkušenostmi zaštítí místostarosta a jednatel PIK–PD, s. r. o., Pavel Vardan. O osobních zkušenostech porotců s prorodinnou politikou a jejich postojích k soutěži se dočtete v příštích dílech věnovaných soutěži Vstřícný zaměstnavatel. Více podrobností pak najdete na http://www.sladovani-kunovice.cz. Za tým Slaďování na Kunovicku. Zuzana Vandame

Dovolená v Poděbradech Také letos se důchodci vydali na společnou dovolenou, tentokrát do Poděbrad. Známé lázně jsou malebným místem na výlety, rekreaci i léčbu. Mají bohatou historií sahající až k Jiřímu z Poděbrad. Když jsme se setkali na vlakovém nádraží v Uherském Hradišti, byla vidět radost, těšení se i očekávání. Jen jedna otázka nám kolovala v hlavě: „Zvolili jsme dobře vlak?“ Určitě ano! Obsadili jsme celé kupé a po cestě vládla výborná nálada. V Poděbradech nám odvezli zavazadla do hotelu, a tak jsme si hned mohli užívat chvíle v lázních – park, promenádu i fontánu. Ubytovaní jsme byli v hotelu Junior. Program během pobytu si každý zvolil podle svých tělesných možností. Kromě procházek či ochutnávání minerálních vod jsme si dosyta užili i mlsání zákusků, zmrzliny a zejména pánové ocenili výtečné pivo. Věnovali jsme se i výletům do okolí. 9/2013

Pluli jsme parníčkem po Labi, projeli se vláčkem, navštívili Nymburk a památnou Kutnou Horu. Ti odvážnější se zde vydali i na prohlídku podzemí. V Lysé nad Labem jsme si prohlédli výstavu květin, kde si mnozí zakoupili přírůstky pro své zahrádky. Milé bylo setkání s naší rodačkou Marií Habartovou. Týden nám utekl jako voda a už tu byl čas návratu. Zbývalo poděkovat usměvavému a ochotnému personálu hotelu za skvělé služby, na nichž se podíleli i studenti hotelové školy. Při cestě na nádraží jsme se naposledy potěšili pohledem na květinové hodiny, měnící se fontánu a korzo. Sedáme do vlaku, který nás unáší k domovu. Na nádraží v Uherském Hradišti nás už čekají příbuzní. Dovolená skončila, ale my už se těšíme na zářijový výlet do termálů v Čalově. Marie Čierníková strana 5

KUNOVJAN

Charitativní cyklistická tour 2013 Charitativní cyklistická tour 2013 Již IV. ročník charitativní tour Na kole dětem odstartoval ve čtvrtek 6. června 2013. Cyklistický peloton letos projel asi 200 obcí Moravy a Slovenska a ujel během devíti dnů 900 km. Projížděl přes partnerská města a školy, které poskytly finanční příspěvky občanskému sdružení Život pro děti. Mediálním partnerem tour se stalo rádio Kiss Publikum, ve kterém se před samotným startem uskutečnilo několik rozhovorů a návštěv. Ze zlínského náměstí Míru naši cestu odstartoval mluvčí Magistrátu města Zlín Mgr. Zdeněk Dvořák. Během první etapy, která měla hodně převýšení a měřila 90 km, jsme postupně zastavili v Pohořelicích, Napajedlech, Halenkovicích, Žlutavě a v Kudlovicích. V těchto obcích nás přivítali jejich zástupci nebo žáci zdejších škol. I tady se našli lidé, kteří ať už z místního rozpočtu nebo sbírkou dokázali dát dohromady finance, které byly prostřednictvím jejich zástupců předány občanskému sdružení Život pro děti. V Uherském Hradišti se k nám připojily děti z kunovické ZŠ U Pálenice se svými rodiči a pedagogy. Společně jsme vyrazili na stanici Hasičského záchranného sboru v Uherském Hradišti, jehož sportovní klub projekt podpořil finančně i účastí v pelotonu. V Kunovicích na Panském dvoře nás již očekával místostarosta Ing. Pavel Vardan a za město převzal partnerský list. Naše město tuto akci finančně podpořilo. Další den se na část etapy k pelotonu připojila starostka Mgr. Ivana Majíčková a místostarosta Ing. Pavel Vardan. Z Panského dvora naše cesta vedla do Uherského Brodu, Bojkovic a přes Komňu na Rasovou, kde etapa po Moravě končila. Východ Slovenska, další část naší tour, jsme nepoznávali jen na kolech, ale také při pěší turistice. Absolvovali jsme výstup na horu Kremenec, která se nachází v nejvýchodnější části Slovenska na trojmezí států Slovenska, Polska a Ukrajiny. Tuto cestu s námi absolvoval i 11letý Šimon, který překonal zákeřnou leukémii. Doprovodil nás i další den v pelotonu na stokilometrové cestě do Prešova. Zde nás přivítal zástupce primátora René Pardavý a přidali se k nám místní cyklisté a motorkáři z klubu Harley-Davidson. Společně jsme se vydali na spanilou jízdu ulicemi Prešova. Etapa Prešov – Košice – Prešov byla spojená s návštěvou onkologického oddělení nemocnice v Košicích, kde jsme předali dárky léčícím se dětem a popřáli jim co nejrychlejší uzdravení. Šestý den náš peloton zamířil z Prešova do Tatranské Lomnice ve Vysokých Tatrách. V Tatranské Lomnici nás přivítaly děti s rodiči, které si zde užívaly rekondiční pobyt. Večer nás děti, které překonaly těžkou nemoc, přesvědčily, že to, co děláme, má smysl. Zatancovaly, zazpívaly a všem nám ukázaly, že navzdory nemoci jdou dál a bojují o lepší a krásnější dny. Jejich šťastný úsměv, energie a bojovnost byly tím nejkrásnějším dárkem, který jsme mohli dostat. V další etapě nás čekal náročný, kopcovitý terén. Zdoláváme Vysoké Tatry, část Oravy a končíme v obci Belá vedle Těrchové. strana 6

Tento den nás stál hodně sil. V Belé už na nás čekají trenčínští hokejisté, kteří se připojí k pelotonu a etapu z Těrchové do Trenčína pojedou s námi. Je to již osmý den naší tour a my přijíždíme do Trenčína, kde děláme první zastávku na hřbitově pod hradem. Tak jako minulý rok jsme ani letos nezapomněli uctít minutou ticha památku Pavla Demitry. Naše poslední etapa, která vede z Trenčína do Bratislavy, je zpestřena účastí olympijských vítězů a mistrů světa ve vodním slalomu. Do pedálů s námi šlapou i Peter a Pavol Hochschornerovci. Závěr celé tour je v Bratislavě v nemocnici na Kramároch, kde nás vítá bratislavský župan Pavol Frešo. Společně vcházíme na onkologické oddělení a předáváme dárky. Děti jsou úžasné, i přes bolesti mají na tváři úsměv

a v očích víru, že vše dobře dopadne, že už brzy opustí stěny nemocnice a budou žít život jako jejich zdraví kamarádi. Tyto dvě zastávky v nemocnicích, ať už v Košicích nebo v Bratislavě, v nás zanechávají silný dojem. Právě tady si každý z nás uvědomí, že to, co děláme, má smysl, protože bojovat za tyto malé človíčky stojí za to! Cílem občanského sdružení Život pro děti je, aby celé rodiny mohly strávit zcela zdarma rekondičně regenerační pobyty s jinými rodinami, které si touto zákeřnou nemocí také prošly. Pár dnů v krásném prostředí hotelů, kde alespoň na chvíli zapomenou na všechnu tu bolest, kterou si po dobu léčby prožily. Za devět dní charitativní cyklotour se nám podařilo získat finance na další pobyt pro děti s rodiči a sourozenci, který bude v říjnu v hotelu Buchlov. Díky patří především zakladatelům občanského sdružení, Daniele Lečbychové a Leoši Hanákovi, kteří se rozhodli tímto způsobem pomáhat dětem a jejich rodinám. Rovněž patří dík cyklistům, kteří šlapali do pedálů a zvládli mnohdy náročný terén i tempo, a všem lidem na Moravě a na Slovensku, kteří přispěli na pobyty pro malé bojovníky. Nejen za sebe, ale i za účastníky pelotonu můžu říct, že těchto devět dní na kole bylo náročných, ale zároveň nádherných. Z takové cesty se člověk vrací s novými silami, s jiným pohledem na život a přehodnocením životních priorit. Ing. Jaroslav Olbert, radní města Kunovice 9/2013

KUNOVJAN

9/2013

strana 7

KUNOVJAN

Učení i mravy. Důležité je obojí… Představovat Kunovjanům Ing. Jiřího Demla by bylo zcela jistě zbytečnou snahou – kdo by neznal prvního starostu Kunovic po jejich osamostatnění! Stejně výrazně se však zapsal do historie kunovického školství, především ve vztahu ke škole na Červené cestě. Dokonce má v tomto směru zcela jedinečnou, trojjedinou pozici, které těžko někdo další dosáhne. Do školy, která oslavuje stoleté výročí svého otevření, chodil svého času jako žák, později jako učitel a nakonec jako ředitel. Těšil jste se do školy, když jste se chystal do první třídy? Myslím, že těšil. Už z toho prostého důvodu, že jsme bydleli na nádraží, kde jsem moc kamarádů kolem sebe neměl. Takže z tohoto pohledu to byla vítaná změna, protože jsem poznal nové kamarády, dostal jsem se do samotné obce. Jen to docházení nebylo příjemné. Ale na nádraží jezdil z Abrhámovy cihelny vláček, takže někdy jsem se svezl. Jaký jste byl žáček? Asi jsem nijak nevybočoval z průměru. V té první třídě nějaké velké rozdíly ani nebyly, to až později ve vyšších ročnících se začaly rozdíly projevovat. V obecné škole byly známky většinou jedničky a dvojky a až tak ve čtvrté a páté třídě se začal prospěch diferencovat a výsledky jednotlivých žáků se začaly lišit. Ve čtvrté třídě jsme se začali učit ruštinu, ta byla pro celou řadu žáků velkým úskalím, nezapomeňme, že kromě skutečnosti, že se jedná o cizí jazyk, používá také zcela odlišný typ písma a azbuka rozhodně není snadná. Měnil se v průběhu času přístup učitelů k žákům? Zcela jistě. V době, kdy jsem chodil do základní školy i později na měšťance, převládal ten známý „biflovací“ charakter výuky, který kladl důraz na znalost textu bez přílišného hledání dalších souvislostí. Kázeň ve vyučování, ale mnohdy i znalost probírané látky byla často vynucována i fyzickými tresty a k facce nebylo nikdy daleko. Navíc tehdy byla mezi učiteli převaha chlapů, kteří měli poměrně blízko k rychlému řešení problému. I pro nás kluky bylo tohle řešení případných problémů přijatelnější, než když se o tom měli rodiče dozvědět od učitele. Fyzický trest tehdy nebyl ničím zavrženíhodným. Metody výchovné i výukové v dobách mého dětství byly velmi odlišné od těch, které jsme později uplatňovali jako kantoři, a úplně jiné od těch, které se uplatňují ve školách (a nejen ve školách) dnes. Řekl bych, že dnes se jedná o opačný extrém – učitel se na dítě nevlídně podívá a rodiče si běží do školy stěžovat… A. S. Makarenko mimo jiné pravil: „Trest vychovává otroka, beztrestnost darebáčka.“ Neberu ten citát jako dogma, ale za zamyšlení jistě stojí. Bez ideologické předpojatosti. V průběhu času se měnilo i společenské klima, což mělo strana 8

velký vliv i na samotné školství. Vezměte si jen, že za 1. republiky byla vůči představitelům státu (Masaryk, Beneš…) občany zachovávána úcta hraničící s posvátností. Ten stav trval až do roku 1948 a v té době byla – až na výjimky – výchova v rodině v souladu s výchovou ve škole. Po roce 1948 nastala nedobrá situace, v mnoha rodinách se něco jiného říkalo doma, něco jiného ve škole. Ve výchově začala dvojakost a dříve či později si děti uvědomily, že ne všechno, co se ve škole učí, je pravda. Autorita školství byla jednou provždy poškozena. Úcta k autoritám – a nemusí se jednat jen o představitele státu – byla potlačena a lidé se dnes mnohdy dívají na ty, kteří by si úctu opravdu zasloužili, jako na někoho podřadného, dokonce snad hloupého, ba naopak respektují ty, kteří si nic podobného nezaslouží. Vzpomínky na to, jak jsme jako děti trhali z učebnic fotografie, zaškrtávali části textů a stáli tryznu, když zemřel Stalin a Gottwald, to si člověk v sobě nese celý život. I jako žáci jsme vycítili, jak se který učitel k uvedeným skutečnostem stavěl. Nastala personální selekce, najednou se v Kunovicích ve škole objevil profesor Pilát, dějepis nás učil profesor Pěnčík. Ale nechci tvrdit, že jsme nehledali především způsob, jak užít volný čas a podobně. Jen jsme jaksi podvědomě registrovali, že se něco děje, že není všechno v pořádku. Co pro vás znamenal návrat do školy v roli kantora? Mám-li být pravdivý, neuvažoval jsem tehdy o tom z tohoto pohledu. Přišel jsem po třech letech práce v zemědělství, během nichž jsem externě vyučoval na Zemědělsko-technické škole ve Starém Městě a na Gymnáziu v Uherském Hradišti. Vyučování se mi líbilo, a když mi Elmar Novotný nabídl místo v základní škole, přijal jsem je. Paradoxem bylo, že v obou zmíněných středních školách mi uznali vysokoškolské vzdělání zemědělského zaměření jako dostačující kvalifikaci, ale pro výuku v základní škole to nestačilo. Tak jsem si dálkově udělal druhou vysokou školu s pedagogickým zaměřením. Kantořina mě opravdu bavila a zainteresoval jsem do ní i celou rodinu. Každé prázdniny jsme na Vysočině a v jižních Čechách sbírali kameny a vozili je do školy. Auto s kufrem plným kamení se mnohdy sotva vleklo, ale tahle mineralogická sbírka, kterou jsme pořádali společně s kolegou Burešem, je ve škole dodnes. Rád jsem učil a těšil jsem se, až skončí prázdniny a budu zase mezi žáky. Ve škole jsem vedl sportovní hry, kde se sešla velice dobrá parta kluků, kteří se ke mně dodnes hlásí. Moc rád na ně vzpomínám. Jak proběhla proměna učitele v ředitele školy? On to nebyl náhlý skok, postupně jsem prošel všechno. Nej9/2013

KUNOVJAN (DOKONČENÍ ZE STRANY 8 dřív jsem byl výchovným poradcem, to byla taková nejnižší funkce ve vedení školy. Potom jsem dělal zástupce ředitele na 1. stupni a později zástupce ředitele na 2. stupni a až poté jsem se stal ředitelem. Ještě později jsem dostal nabídku dělat inspektora, již jsem – k překvapení mnohých – odmítl. Vždycky jsem byl zvyklý učit a být mezi žáky a přejít na druhou stranu a kontrolovat bývalé kolegy, to nebylo nic pro mne. Něco jiného byla v roce 1986 nabídka na místo ředitele muzea. Archeologii a historii jsem měl enormně rád a tahle práce mě bavila. Na jaře roku 1990 byl na místo ředitele muzea vypsán konkurz, který jsem vyhrál, jenže Kunovjané chtěli samostatnou obec a navrhli mě na místo starosty – ale to už je jiná historie.

Co popřejete „své“ škole do další stovky? Vždy jsem zdůrazňoval, co říkal Komenský: „Kdo v učení získává a v mravech ztrácí, víc ztrácí, než získává.“ Tedy v první řadě jí přeji, aby z ní odcházeli slušní lidé, kteří znají a respektují určité hodnoty, které jsou neměnné. A současně by to měli být lidé, kteří něčeho dosáhnou – nemám však na mysli pouze vědecké a jiné kariéry. Z mého pohledu je dobrý řemeslník víc než nějaký nepodařený a věčný student. Pro naši společnost jsou důležití schopní občané, kteří si svůj život dokáží zařídit vlastními silami, vlastníma rukama, vlastním rozumem. A těch přeji – nejen kunovické škole na Červené cestě – co nejvíc. Zdeněk Kučera

Tip na cyklovýlet v okolí Kunovic U nás na Slovácku je nejen krásná příroda s mnoha přírodními i historickými památkami, ale také vinohrady a k nim neodmyslitelně patřící vinné sklepy. A samozřejmě lahodné víno a dobré jídlo. Cyklisty určitě potěší, když se spojí vše

uvedené dohromady a mohou projet zajímavou vinařskou stezku, vidět mnoho zajímavostí a hlavně – ochutnat výborné víno a speciality slovácké kuchyně. Trasa, kterou nabízíme jako letní tip na výlet, prochází městy a obcemi v nejbližším okolí Kunovic. Začíná i končí v Kunovicích a je dlouhá přibližně50 km. Kunovice -> Ostrožská Nová Ves -> Uherský Ostroh -> Ve9/2013

selí nad Moravou - > Blatnice pod sv. Antonínkem -> Hluk -> Kunovice. Po cyklostezce se vydáme kolem Leteckého muzea směrem na Ostrožskou Novou Ves, projíždíme kolem krásně zrenovovaných lázní, které obklopuje klidný parčík. Nedaleko je golfové hřiště a vykoupat se můžeme v rozlehlých ostrožských jezerech, které zasahují na území Uherského Ostrohu, města s památkovou zónou a zámkem. Přesné značení a dokonalé cyklistické stezky ve městě směřují k rozcestníku vinařských stezek a ukáží nám cestu přes Veselí nad Moravou do malebné vinařské obce Blatnice pod svatým Antonínkem. Každoročně se zde koná Putování po blatnických búdách - vinných sklepech. Tato akce není zaměřena jen na poznání blatnických búd a vín, ale i na seznámení s obcí, jejíž atmosféru dotváří kopec, pod kterým leží. Na jeho vrcholku je postavena kaple zasvěcená sv. Antonínu, patronu milujících a ztracených věcí. Při cestě Hlukem se můžeme zastavit v Hlucké tvrzi, která stojí v centru města. V nejvyšším patře její věže je malé muzeum zaměřené na historii města a bývalé vodní tvrze. V expozici najdete archeologické nálezy i množství fotografií dokumentujících minulost obce i její kulturní tradice. Za příznivého počasí je z oken muzea krásný výhled na město a panoráma Bílých Karpat. Příjemným završením cesty může být například posezení a osvěžení na nádvoří Panského dvora v Kunovicích. Kristýna Juřičková, Odbor kultury, školství, cestovního ruchu a sportu strana 9

KUNOVJAN

Dorazí do Kunovic jezdci z Texasu? Pobyt skupiny Čechoameričanů z texaského městečka West v Kunovicích v průběhu festivalu Kunovské léto byl tak mimořádnou událostí, že se k ní ještě jednou vrátíme v rozhovoru se starostkou města Mgr. Ivanou Majíčkovou.

Jak vůbec celá akce vznikla? Dívali jsme se doma na televizní zprávy, kde ukazovali, jak v městečku plném našich krajanů kdesi v Texasu vybuchla továrna na umělá hnojiva a jakou katastrofu výbuch způsobil. Hovořil tam i Miroslav Konvalina, bývalý zpravodaj ve Spojených státech. Mluvil o tom, jak silná krajanská komunita ve Westu žije, jak tam stále pečou koláče, scházejí se, pořádají West Fest a pořád se hlásí ke kultuře svých předků. Můj muž tehdy pravil: „Pozvěme je do Kunovic.“ Odpověděla jsem mu něco v tom smyslu, že se zbláznil, ale pak se mi to rozleželo v hlavě a napadlo mě, že by to nemuselo být špatné. Vzpomněla jsem si na to, jak jsme před několika lety prožívali povodně. Nejhorší v takové situaci je, když jste stále v tom celém problému ponořený, Sluší jim to, že? vidíte kolem sebe zkázu, ráno se probudíte a víte, že zase musíte něco s tím vším dělat, odklízíte trosky a přemýšlíte nad tím, co bude dál. Je to nesmírně vysilující a stresující situace a v takové chvíli je velmi důležité aspoň na chvilku si dát pauzu a odstup. Odpočinout si, přijít na jiné myšlenky. Napadlo mě, že v kombinaci s Kunovským létem by nebylo marné zkusit takovou pomoc především dětem ve Westu nabídnout. Kontaktovala jsem pana Konvalinou a ten mne nasměroval na naši ambasádu v USA. Volala jsem panu velvyslanci Gandalovičovi – mimochodem, dovolala jsem se mu v půl třetí ráno tamního času, protože jsem si neuvědomila časový posun. Přesto se mu ten nápad líbil, předal záležitost kulturnímu atašé panu Řehákovi, který zorganizoval soutěž v psaní esejí a pomohl se sháněním peněz na letenky. Pozvání krajanů se u nás v Kunovicích projednávalo v rámci zasedání zastupitelstva města a velmi mě potěšilo, že zastupitelé tento můj návrh schválili jednomyslně, dokonce jsme schválili pobyt deseti hostů, ale počet byl redukován s ohledem na cestovní náklady. Když už bylo zřejmé, že se akce opravdu uskuteční, napsala mi Katy Podsedniková, která se svým manželem doprovázela na cestě ty čtyři studenty, že se jim náš nápad moc líbil a že najednou uviděli jiskřičku naděje v lepší budoucnost. Mluvil o tom i honorární konzul v Texasu pan Snokhous, když při našem setkání říkal, že ani nevíme, co jsme pro ty mladé lidi udělali, když v téhle situaci dostali možnost podívat se tam, odkud kdysi před několika pokoleními přišly jejich rodiny. Jsou mladí Texasané hodně jiní než jejich vrstevníci v Kunovicích? Od prvního okamžiku, kdy jsem je na letišti uviděla, byla strana 10

jsem nadšená jejich srdečností, vstřícností, přirozeným sebevědomím doprovázeným pokorou a skromností. Překvapilo mě také, že se nebáli dát najevo své city i to, jak si cení toho, že k nám mohli přijet. Třeba Holly říkala: „Já už se těším, až ochutnám české jídlo a obléknu si kroj!“ Jared se zase těšil na naši architekturu a byl zvědavý, jak to u nás vypadá. Všechno, co jsme jim nabídli, přijímali s nadšením. Program měli skutečně nabitý, až jsem si chvilkami říkala, jestli jsme to nepřehnali, ale oni byli neúnavní. Po jejich příjezdu jsme chodili v sedmatřicetistupňovém horku po Praze, ale oni si vůbec nepostěžovali, pořád měli úsměvy na tvářích a všechno chtěli vidět. Když jsme pak jeli odpoledne do Kunovic, tak jsem si říkala, že toho asi budou mít plné zuby, ale oni vylezli z auta a byli úplně v pohodě. Setkání s našimi zastupiteli proběhlo velmi spontánně a přirozeně. Oni to zkrátka všechno chtěli prožít a užívali si všeho. Jediný problém byl, že je všechno zajímalo, s nikým se nebáli mluvit, a tak jsme se občas dostávali do časových skluzů. Nedělalo jim problém navazovat s kýmkoliv kontakt. Když jsme přijeli z letiště, tak kluci vynosili z auta veškerou bagáž a nanosili ji do pokojů – je to drobnost, ale pro mě byla překvapivá samozřejmost, s jakou to udělali. A takových drobností, byla za celý týden řada. Nabyla jsem dojmu, že obraz, který nám předkládají media o tom, jací jsou mladí lidé v Americe, se neshoduje se skutečností. Je West opravdu baštou české, a tedy i moravské kultury v Americe? Z jakých jsou rodin a jak to ve Westu chodí? To je na několik dlouhých rozhovorů. Žádný z oněch mladých krajanů u nás nikdy nebyl, nebyly to děti z bohatých rodin, někdo z nich dokonce letěl poprvé letadlem. Všichni studují, jsou z rodin farmářů. Jak vzpomínal pan honorární konzul Snokhous, který v souvislosti s touto akcí zavítal do Kunovic, v minulosti naši krajané v Texasu všechny peníze, které jim zbývaly, neustále investovali do půdy. Pořád kupovali půdu, a tak mají na čem hospodařit. Chovají hodně hovězího dobytka. Není to příliš průmyslová oblast. Potomci Čechů tvoří ve Westu většinu, ale samozřejmě je tam spousta přistěhovalců z Mexika a podobně. Naši krajané jsou stále hrdí na to, odkud jejich předkové přišli, a všichni si svých kořenů nesmírně váží. Hollyina teta šije kroje, Gerikův strýc má pekárnu na koláče a vyrábí klobásy. Mluvili o tom, co se na jaře u nich přihodilo? Jejich přístup k tomu, co se ve Westu stalo, byl jednoduše úžasný. Oni k nám nepřijeli naříkat, oni si sem od toho všeho skutečně přijeli odpočinout a užít si tu možnost být v zemi svých předků. K hovoru na dané téma jsme se dostali až 9/2013

na konci jejich pobytu v Kunovicích, seděli jsme u večeře, povídali si a najednou to téma samo vyplynulo na povrch. Ale z jejich strany to nebylo nějaké bolestínství, to ani náhodou. Mluvili vážně o tom, co se stalo, co koho postihlo, i o tom, co je čeká, aby dali své město do pořádku. Není to lehké. V žádném případě to ale nebylo naříkání, spíš konstatování skutečnosti a odhodlání uvést věci do pořádku. Poslední večer před odletem mi Katy Podsedniková ukazovala snímky domu, o který při výbuchu přišla její čtyřiaosmdesátiletá maminka, která si zachránila život díky tomu, že místo v posteli usnula ten večer v křesle a spala v něm. Na postel, kde obvykle spala, se zřítil strop. Mary Kate zase vzpomínala, že ve chvíli výbuchu byla někde venku a vzniklá tlaková vlna ji posunula o tři metry dál. Její tatínek byl na poli, a i když je to pořádný chlap, letěl prý jak koberec vzduchem a zraněn byl i její bratr. Když se balila k nám, současně si balila věci z domu, který kvůli narušené statice bude zbořen. Velkým štěstím bylo, že k výbuchu došlo k ránu, kdy byly děti ještě doma, protože budova školy byla zcela zdemolovaná. Překvapili vás osobně něčím? Jedním z nejsilnějších zážitků bylo, když mi Jared předával úlomek desky z trosek kulturního centra ve Westu, na který namaloval českou vlajku. Takové vnímání souvislostí, jaké ten chlapec v tomto případě projevil, je až neuvěřitelné. To nebyla žádná póza ani divadelní gesto. V kontextu s esejí, kterou napsal na téma Co znamená být Čech (byla otištěna v minulém čísle Knovjanu, pozn. red.), to pro mne byl opravdu nesmírně silný a nezapomenutelný životní moment. Nejhlubším poznáním ze setkání s krajany z městečka West pro mne je, kolik špatného v nás zůstalo z dob komunismu. Obecná úcta k autoritám, schopnost komunikovat sebevědomě a hrdě, ale současně s pokorou a respektem, to je u nás jevem nevídaným. U těch mladých Čechoameričanů i u jejich dospělého doprovodu to bylo naprosto samozřejmé. Až se zbavíme potřeby rovnostářství, neúcty ke svému okolí i k sobě samým, pak budeme na dobré cestě. Zatím ji nevidím. Bylo zajímavé sledovat, jak projevují své vlastenectví – jejich předci z bůhví kolikátého kolena se přestěhovali do Ameriky z Čech a oni jsou na to dodnes hrdí! Úcta a respekt k takovým symbolům, jako je vlajka, státní znak či znak města, může být pro našince nepochopitelná. Po příjezdu do Kunovic všichni dostali jako suvenýr odznak s městským znakem. Nevím už, kdo z nich ho ztratil, ale bylo až dojemné, jak ho všichni marně hledali, a nakonec jsme posílali do Texasu jiný. A čím byli naopak překvapení oni? Když jsme je zavedli do krojárny souboru Handrlák, tak byli všichni zcela u vytržení. Samozřejmě objevovali věci našeho všedního života, Texas je přece jenom zcela odlišné prostředí než Slovácko. Katy byla například překvapená, kolik ptáků u nás po ránu zpívá. Nejvíc ale byli překvapeni, když v Tescu viděli automat na alkohol. Jedno zásadní překvapení jste jim ale přichystali nakonec… Na závěrečný program festivalu Kunovské léto jim půjčil kroje soubor Handrlák – to byl pro všechny velký zážitek a vnímali to jako velikou vzácnost. V předvečer odjezdu jsme našim hostům – a v tu dobu už i přátelům – předávali darované kroje pro muzeum ve Westu. Občanské sdružení 9/2013

KUNOVJAN Handrlák věnovalo jeden dívčí kroj, město koupilo jeden chlapecký a historická komise připravila jeden kroj, v jakém vystupují členky ženského sporu Tetičky, a všední mužský kroj – drle, pracovní košulu a zástěru. Ten dívčí kroj byl ve variantách letní a podzimní (s kabaní). Když se do krojů oblékli, slušelo jim to. Byli jako naši. A navíc – a to není úplně samozřejmé – v nich uměli úplně přirozeně chodit. A moc se jim nechtělo převlékat se do normálního oblečení. Všichni, kdo byli u toho, když jsme jim předávali kroje a oni se do nich oblékali, potvrdí, že to byl okamžik velikého štěstí. Věřím, že to byl nejsilnější zážitek z celého pobytu. Pohled do šťastných očí, když se do krojů oblékli, to bylo opravdu něco neuvěřitelného. Neskrývali ani slzy dojetí. Chci touto cestou moc poděkovat historické komisi a speciálně Jitce Svobodové za to, jak s paní Šnajdrovou a Staškovou nachystaly kroje a navázaly šátky, které jsme našim krajanům ve Westu do jejich muzea věnovali. Neuvažujete o tom, že by mezi Kunovicemi a Westem mohlo vzniknout cosi na způsob partnerství jako v třeba v případě Staré Turé, jakkoliv vzdálenost Westu by byla poněkud limitující? Určitě ano. I když je to daleko, dá se udržovat přátelství ve chvíli, kdy někoho konkrétního znáte a můžete říci: „Mám tam přátele.“ Starosta Westu pan Muska mi poslal dopis, v němž mi děkuje za pozvání občanů jeho města. Naši přátelé odváželi můj dopis panu starostovi s nabídkou partnerství. Všechno však chce svůj čas. Ve Westu teď mají spoustu mnohem důležitějších starostí. Důkazem pokračování tohoto příběhu je realizace výstavy fotografií paní Clarice Marik Snokhous při letošních hodech s právem. Budeme při ní moci shlédnout nejen snímky z celého světa, ale také jejich prostřednictvím můžeme nahlédnout i do Westu. Jednou bych ale chtěla v Kunovicích přivítat krajany z Westu na jízdě králů. Myslím, že pro ně, kteří jsou především farmáři, by to mohl být obrovský zážitek. Uvidíme, třeba se jednou při kunovské jízdě králů předvedou i jezdci z Texasu… Díky za rozhovor. Zdeněk Kučera

Vítání prvňáčků Slavnostní vítání všech prvňáčků ze základních škol v Kunovicích se uskuteční v pondělí 2. září 2013 v 10.00 hodin u sochy Školáka Boříka. Bořík už čeká, aby vyslechl tajná přání nových školáčků. A po slavnosti zve starostka Ivana Majíčková všechny prvňáčky na malé občerstvení do nedaleké cukrárny v Panském dvoře. strana 11

FARNÍ OKÉNKO

Slavnost posvěcení školy na Červené cestě Blíží se stoleté jubileum od postavení školy na Červené cestě a ve farním archívu se nachází písemný záznam, jak to tehdy probíhalo při svěcení a slavnostním otevření školy. Ve farní kronice se uvádí, že svěcení nové školy následovalo po posvěcení sochy Božského Srdce Páně v kostele dne 14. září 1913. Přenesme se tedy o sto let nazpět a představme si velkou slávu, která otevření školy provázela. „Světitel ThDr. Antonín Cyril Stojan, probošt a poslanec z Kroměříže, zanotoval „Veni, Creator Spiritus“ a po předepsaných modlitbách vyšel průvod z kostela. Školní mládež v čele s křížem doprovázená svými učiteli, prapor Omladiny a Hospodářské besídky s členy, mariánská družina, svobodní chlapci v kroji, svobodná děvčata, zapentlená a se zavázanými šátky, hudba, členové „ živnost. řemesl. Besedy“, prapor vysloužilců se členy, hasičský sbor, muži ženatí, obecní představenstvo s obecním výborem v čele s křížem, družičky, hosté, duchovenstvo, nejdůstojnější světitel s družičkami, vdané ženy v záušnicích. Průvod šel za zpěvu písně „Bože, cos ráčil“ a doprovodu místní hudby. Po příchodu ke škole měl světitel ThDr. Antonín Stojan na nádvoří před školou vzletné kázání na slova „Nechte maličkých přijít ke mně“. Po kázání vykonal svěcení nejprve zevnější a pak svěcení všech jednotlivých místností, jakož i bytu ředitelova, doprovázen čtyřmi bohoslovci – jak akolyty tak turiferáři, s asistentem farářem (katecheta v ci-

vilu pořádal průvod) a ředitelem Josefem Müllerem. Mezi svěcením měl proslov nadučitel z Otrokovic Vala, pozván ředitelem měšťanské školy. Po svěcení vyzval světitel shromáždění, aby provolali svatému Otci a císaři a králi našemu, třikrát „Sláva“ – byla zazpívána jedna sloka císařské hymny. Nato starosta obce a místopředseda m. školní rady odevzdal budovu po krátkém proslovu, v němž zdůraznil, aby ředitel se sborem vychovali dítky pro Pána Boha ve stavbě tak pracně budované. Nato ředitel školy vystoupil na řečniště, poděkoval starostovi a slíbil, že se denně bude modlit, aby dítky v nové škole k Pánu Bohu byly vedeny. Nato světitel vzpomíná zásluhy panujícího knížete Jana z Lichtensteina o novou budovu a vyžaduje si od přítomných souhlas, aby Jeho Jasnosti mohl tlumočit dík všech obyvatelů a zároveň prosbu o další přízeň. Nato ředitel přečetl telegram zaslaný Jeho Jasností. Světitel vzpomněl dále „tatíčka okresu“, místodržitelského rady Šťastného, jenž o školství v okrese všemožně se stará, a vyzval shromáždění, aby mu provolalo trojnásobné „Sláva“. Na závěr světitel rozdal památky na den svěcení, velehradské knížky, obrázky, růžence a rozhazuje peníze mezi mládež, zapěl „Te Deum“ a průvod se ubírá do kostela, kde slavným svátostným požehnáním o tři čtvrtě na pět byla slavnost skončena.“ Podle farní kroniky připravil P. Jaroslav Polách

Putování v Dolomitech V červnu vyjel již popáté autobus z Kunovic do italských Dolomitů v Jižním Tyrolsku. Snad každý očekává od takového zájezdu odpočinkové i aktivní dny, pohodovou atmosféru, čistý horský vzduch, mohutné skály, netknutou přírodu spolu s pro nás neznámými květinami, kouzelné pohledy za horizontem i příjemné večery u vína. Měli jsme štěstí, že tohle jsme si mohli užívat každý den, včetně celotýdenního hezkého počasí, což v těchto oblastech není zvykem. Náš denní program byl pestrý. Po snídani nás autobus zavezl do nějakého místa, na kterém jsme se shodli, například Monte Piano, Durenstein, jezero Pragser Wildsee aj. a odtud jsme vyšli cestou – každý podle náročnosti túry, kterou si vybral. Na vrcholech jsme se pokochali pohledem, posvačili a navečer jsme se vrátili zpátky do vesničky St. Martin, do ubytovny Velehrad, která se stala naším dočasným domovem. Po návratu do ubytovny jsme si pochutnali na výsledku celodenní práce dvou kuchařek z Kunovic. Komu se nechtělo ten den na výšlap, odpočíval na ubytovně nebo si zapůjčil truckové kolo a projel si okolí. Trávení večera bylo individuální: stolní tenis, šipky, play station, filmy, procházky do blízkého lesa (ráno jsme si zde sbírali bylinky) nebo do kravína na čerstvé mléko. Pozdní večer byl téměř vždy stejný: odpočívání, sdílení zážitků, zpívání a popíjení italského vína na velkém balkoně, kdy slunce zapadalo za hory. Děkujeme našemu duchovnímu otci Jaroslavu Poláchovi za plánování túr různých úrovní i duchovní aktivity po celou

dobu zájezdu. Vyřizujeme pozdravy pro všechny Kunovjany od našeho rodáka, kněze P. Antonína Hráčka, který působí v Dolomitech již šestým rokem. Není divu, že jeho osvědče-

ný výrok zní: „Kdo jednou byl v Dolomitech, ten tu jistě není naposled.“ Pro ukázky fotek nebo CD s fotkami (letošními nebo staršími), můžete psát na email: [email protected]. Monika Hanáčková Foto: Radek Frýsa

V neděli 1. září 2013 se uskuteční

POUŤ FARNOSTI KUNOVICE NA SVATÝ ANTONÍNEK Mše svatá začíná v 15.00 hod. strana 12

9/2013

Farní den byl plný slunce V mnoha farnostech je farní den již po řadu let nedílnou součástí života, v jiných se tradice teprve rozvíjí. A co to je farní den? Farnost je vlastně jedna velká rodina, kde jsme my všichni její členové. A každá správná rodina se má jednou za čas sejít, pozvat své příbuzné a radovat se z toho, že je spolu. A k tomu v rodině jménem farnost slouží právě farní den – sejít se, pobavit se, něco dobrého pojíst a popít a třeba si i zatancovat. Je to vlastně farní slavnost, a tedy slavnost nás všech. Den, kdy se můžeme sejít i jinak než při slavení mše svaté, případně při jiném duchovně zaměřeném setkání. Zváni jsou všichni – i ti, kteří na bohoslužby běžně nechodí, i ti, kteří by se snad označili za nevěřící či jinak věřící než my. Naše setkání můžeme vnímat ve více rovinách. Nejdříve snad docela obyčejně lidsky. Je přece lidově řečeno fajn, když se můžeme sejít beze spěchu, popovídat si, vidět se i s lidmi, se kterými se jinak nepotkáváme. Pro ty, kdo se cítí být v naší farnosti a obci tak trochu nezačlenění a nepřijatí, to může být příležitost k navázání nových kontaktů. Při tom je důležitá vstřícnost nás všech – nepřehlédněme někoho, kdo přišel snad s obavami a nejistotou, zda bude přijat. Další rovina už je duchovnější. Farní den nám připomíná, že jako věřící nejsme sami. Připomíná nám také, že víra nepatří jen do kostela. Svědčit o ní máme v rodinách, v práci,

FARNÍ OKÉNKO

mezi ostatními lidmi. Dobře víme o svých chybách a nedostatcích. Přesto, a právě proto, buďme Pánu vděční za dar společenství farnosti, za to, že si můžeme lidsky i duchovně pomáhat. Náš pohled na farnost nás může také povzbudit v naší snaze se více zapojit, začlenit do dění v naší farnosti – je proto mnoho příležitostí. „Farnost je prostor, kde věřící spolu žijí a shromažďují se.“ Pojďme toto motto společně naplňovat a žít. V Kunovicích proběhl farní den v neděli 30. června už posedmé. Začal odpoledne svátostným požehnáním v kostele, poté následoval program na sokolském hřišti. Pro děti byla připravena jízda na ponících, lov rybiček, házení tenisovým míčkem do klauna, trefování se do plechovek a skákání na trampolíně, které děti nejvíce zaujalo. Starší děti a mládež si mohly zahrát fotbal či volejbal. Dospělí si mohli posedět a povyprávět u dobrého občerstvení. Čepovalo se pivo i kofola, opékalo se i grilovalo. Ochotné farnice napekly vdolečky, zákusky i rolády. Pro všechny byl připraven rodinný turnaj v petanque, při kterém proběhla řada zajímavých duelů. Zúčastnil se i náš duchovní otec Jaroslav a skončil před branami finále. Pohár pro vítěze tentokrát vybojovala rodina Prokešova. Počasí nám přálo, sluníčko svítilo a myslím, že pro všechny to byl velmi odpočinkový a příjemně strávený den s přáteli. IVE

Přišli i bratři ze Soluně

Letos vyrazili kunovičtí ministranti na tábor do Starých Hutí uprostřed buchlovských kopců. S sebou si mimo obvyklých věcí přibalili i obleky připomínající dobu, kdy na Moravu přišli svatí Cyril a Metoděj. Vedoucí táborníky rozdělili do čtyř skupin a každá si vymyslela jméno – Poutníci, Čarovná šestka, Černí bojovníci a Soluňané. Skupiny mezi sebou soutěžily v různých hrách, ale taky třeba pomáhaly v kuchyni. V polovině týdne se uskutečnil celodenní výlet na horu Sv. Klimenta, kde jsme hledali ostatky sv. Klimenta a kde také pro nás sloužil mši svatou náš duchovní otec Jaroslav Polách. V dalších dnech mezi nás přišli i sv. Cyril a Metoděj. Přivítali jsme je chlebem a solí a oni nám předali písmo, z něhož se každý snažil naučit a napsat aspoň písmena, která má ve svém jménu. Tábor byl zakončený v sobotu večer závěrečným táborákem s vyhodnocením soutěží a opékáním špekáčků. Martin Hanáček 9/2013

strana 13

KOMUNITNÍ CENTRUM

Centrum pro matky s dětmi Beruška Beruška zve: • TVOŘENÍČKO (pro děti od 2 let) se uskuteční v prostorách komunitního centra ve čtvrtek 5. a 12. září v době od 9.00 do 10.00 hod. Zveme všechny, kdo rádi tvoří. • DOPOLEDNE S POHÁDKOU (pro děti od 2 let) se uskuteční v prostorách komunitního centra v pondělí 23. září 2013 v době od 10.00 do 11.00 hod., jako vždy bude pro děti

připraveno promítání pohádky + tématické tvoření. • RELAXAČNÍ DOPOLEDNE PRO MAMINKY (kosmetika + pedikúra + osvěžení), které proběhne v prostorách komunitního centra ve středu 25. září 2013 od 9:00 hod. Po celou dobu se Vám bude věnovat Lenka Fornůsková (kosmetika) a Markéta Černá (pedikúra). Přijďte strávit příjemné dopoledne a ještě získat malý dárek pro osvěžení. Beruška informuje • Od pondělí 16. září do pátku 20. září 2013 bude Centrum pro matky s dětmi Beruška z důvodu čerpání dovolené uzavřeno. Děkujeme za pochopení. Bližší informace k jednotlivým akcím budou průběžně zveřejňovány na internetových stránkách města www.mesto-kunovice.cz, místním rozhlasem a nově také na Facebooku či na tel. 774 224 887. Pokud by vám termín plánovaných akcí nevyhovoval, můžete k nám do herny přijít každý všední den vždy od 8.30 do 12.00 hodin. Věra Huspeninová, odpovědná vedoucí

Kontaktovat nás můžete také prostřednictvím telefonu: 774 224 887, nebo 725 481 913

Novinky z městské knihovny Čtenáři naší městské knihovny se mohou těšit na několik desítek nových knižních titulů. Mezi romány se objevila i velmi čtená autorka T. Keleová–Vasilková s knihou Ranč u dědečka. Dlouho očekávanou knihou je i Prázdné místo od autorky Harryho Pottera J. K. Rowling. Dílo přináší pohled do současné společnosti očima maloměsta. Dalšími románovými novinkami jsou J. Deveraux – Za svitu měsíce, B. Cartland – Zachraň mě láskou nebo B. T. Bradford – Mosty osudu. Mezi českými autorkami je např. A. Jakoubková a její Poslední tango s Carmen. Na své si přijdou i příznivci J. Nesba. Tentokrát knihovna zakoupila jeden z jeho dřívějších románů – Netopýr. Knihou s nádechem humoru je Deník muže ve středních letech od P. Kukala. Autor zde autenticky popisuje svůj nelehký život – dospívání vlastních dětí, boj s mladším šéfem apod. Několik nakoupených knih se věnuje i historii – starověkému Egyptu E. Peters – Záhada Sarkofágu, středověku H. Whitton – Karel IV. nebo V. Vondruška – Osmanský tábor aneb Letopisy královské komory. Další novou knihou V. Vondrušky je i kniha pro mládež Fiorella a Bratrstvo křišťálu. V detektivkách nalezneme edici České původní detektivky. Další edicí je i Top krimi s podtitulem Skutečné kriminální případy, které vyšly souborně pod názvem Touha ve stínu smrti. Nová kniha

J. Pattersona Mistrovský tah se věnuje spáchané vraždě dvou zkorumpovaných politiků. Pro děti máme nachystány knižní podoby několika televizních postaviček – Barbie a její růžové balerínky, Mašinku Tomáše, Stellu a její Klub Vinx a stále oblíbenější Šmouly – Šmoulové a Prťata. Ta je k dispozici i v komiksové podobě. Dalšími novými komiksy, které v knihovně naleznete, jsou Malý princ a Planeta slova nebo Astronomova planeta, Spiderman a spol. – 7. díl a pro mládež Hrabě Monte Christo. V naučných knihách má své zastoupení publikace o výživě, bylinkách a využití nejrůznějších druhů zeleniny, ovoce a rostlin – H. Synková Všechno je dobré. Kniha obsahuje nepřeberné množství příkladů, jak využít darů přírody ve svůj prospěch a posílit svoje tělo. Všechny naše další novinky naleznete na našich profilech sociálních sítí – Facebook a Twitter a na našem webu www. kunovice.knihovna.cz či v katalogu knihovny. Bc. Kateřina Bartošová, Městská knihovna Kunovice

Městská knihovna informuje: Kurz s názvem Orientace v knihovně bude zahájen v prostorách městské knihovny v úterý 1. října v 16 hodin. strana 14

9/2013

KOMUNITNÍ CENTRUM

Městská knihovna Kunovice zve na promítání filmu z festivalu

Jeden svět

KIMČONGÍLIE pondělí 30. září 2013 v 17.00 hodin Režisérka N. C. Heinkenová natočila film o poměrech v Severní Koreji a jejích koncentračních táborech. Díky hrstce vězňů, kterým se z táborů smrti podařilo uniknout se svět dozvídá a hrůzné podobě života v komunistické Severní Koreji. Film z roku 2009 trvá 75 min, promítání se uskuteční v rámci Týdne knihoven. Vstup zdarma. Centrum pro matky s dětmi Beruška Vás srdečně zve na

EXKURZI HASIČSKÉ ZBROJNICE V UHERSKÉM HRADIŠTI

Dne 9. 9. 2013 v 9.00 hodin

Povídání nejen o posledních věcech člověka“ • Bojíme se nemoci a smrti? Umíme se vyrovnat i s vlastní smrtelností? • A co když na všechno zůstaneme sami? • Slyšel/a jsem o paliativní péči – co to to je? Jaké možnosti nabízí těžce nemocným lidem a těm, kteří o ně pečují? • Jak tedy správně pečovat o umírajícícho v domácím prostředí? • Na co všechno nemusíme být sami? • Co přináší nový obor „ poradenství pro pozůstalé“? Na tyto a mnoho dalších otázek Vám ráda odpovím při besedě, která se uskuteční v úterý 3. a 24. září. 2013 v Komunitním centru v Kunovicích Začátek vždy v 17. hodin.

Beseda je určena všem od 18 let horní hranice věku neomezena. Ač se zdá toto téma velmi citlivé a bolestivé, je třeba o něm otevřeně hovořit. Zuzana Skopalová Poradce v paliativní péči a pro pozůstalé V Pastouškách 1165, Kunovice, mob: 725 302 228, email: [email protected], web: www.provazeni.eu

Děti budou mít možnost shlédnout vybavení hasičské zbrojnice a bude jim představena hasičská technika používaná při různých zásazích. Akce je určená pro děti od 2 let Bližší informace budou sděleny při rezervaci. Z důvodu omezené kapacity prosíme zájemce o nahlášení své účasti na e-mail [email protected] nebo na tel. 774 224 887 Každá přijatá rezervace bude potvrzena.

NÁBOR DO STOLNÍHO TENISU TJ Kunovice, oddíl stolního tenisu, pořádá nábor chlapců a děvčat. Zájemci se mohou hlásit u trenérů mládeže vždy v úterý a v pátek v době od 16.30 do 18.00 hodin v tělocvičně ZŠ U Pálenice (vchod zezadu). Více informací na http://kunovice.pinec.net.

9/2013

strana 15

KUNOVJAN

Společenská kronika Jubilanti měsíce V průběhu letošního měsíce srpna oslavili svá významná životní jubilea tito naši spoluobčané: 94 let Marie Grebeníčková 85 let František Šupka František Fornůsek Alžběta Škrabalová 80 let Zdenka Rychtárechová Marie Fornůsková František Malík

70 let Jaroslav Navrátil František Černý Helena Uherková Ludmila Podškubková Alois Pelka Pavel Kočnar Alois Hanáček Marie Stejskalová

Centrum pro seniory informuje • Kurz HÁČKOVÁNÍ pro dospělé či seniory opět probíhá v prostorách komunitního centra každé pondělí od 16.45 do 17.45 hodin. • ZÁKLADY PRÁCE NA POČÍTAČI, tak se bude jmenovat kurz, který bude spuštěn na přelomu září a října tohoto roku a bude určen dospělým i seniorům. • NA KAFÍČKO SE STAROSTKOU mohou zájemci přijít a pobesedovat a popovídat si o běžných starostech každodenního života s kunovickou starostkou Ivanou Majíčkovou. První setkání se uskuteční v pátek 6. září od 17.00 do 18.00 hodin v 1. patře komunitního centra v Klubu pro seniory. Další setkání se budou konat ve stejnou dobu vždy první pátek v měsíci. Bližší informace k jednotlivým akcím budou průběžně zveřejňovány na internetových stránkách města www.mesto-kunovice.cz, a v místním rozhlase Můžete nás kontaktovat na tel. 774 224 887, 725 481 913. Věra Huspeninová, odpovědná vedoucí

75 let Anna Kavková Marie Halamíčková František Schönbaum František Škrášek

SHK Kunovice pořádá v sobotu 7. září 2013 od 9.00 hodin v letním areálu Kunovice

Sňatky V měsíci srpnu 2013 oslavili 50 let společného života manželé Anna a František Křížkovi. V měsíci září 2013 oslaví 50 let společného života manželé Marie a Zdeněk Mašovi. Všem jubilantům srdečně blahopřejeme!

Omlouvám se touto cestou pozůstalým pana Františka Kuchaře a pana Antonína Blažka, jejichž jména byla omylem uvedena v seznamu jubilantů ve společenské kronice v minulém čísle Kunovjanu. Ivana Lůčná, matrika

10. ročník házenkářského turnaje seniorek

Memoriál Alfonse Balcara Slavnostní zahájení v podání mažoretek z Ostrožské Lhoty Turnaje se kromě dvou domácích družstev zúčastní týmy z Otrokovic, Vlčnova a Hranic na Moravě Tombola a občerstvení zajištěno. V případě nepříznivého počasí se bude hrát ve sportovní hale. Srdečně zvou seniorky SHK Kunovice

Městské informační centrum nabízí předprodej vstupenek na kulturní akce v regionu: 30. 8. 19. 10. 22. 11.

strana 16

20:00 20:00 18:00

Charlie Straight Buchlovice, zámecký amfiteátr 260 Kč Ken Hensley Kunovice, sportovní hala 550 Kč ROCKSTARNIGHT 4 Kunovice, sportovní hala 390 Kč

9/2013

KUNOVJAN

Děcka z Kunovic vystupovala v Polsku Ve dnech 10. až 14. července se soubor Děcka z Kunovic se svou muzikou Šefranica z Hluku zúčastnil festivalu v polském Novém Targu, kam byl pozván místním souborem Malý a Velký Hyrni. Vzájemné přátelství se zrodilo na Kunovském létě v roce 2012. Přestože po celou dobu festivalu nám letos nebylo počasí nakloněno, soubory společně zažily soustu dobrodružství i taneční dřiny. Poznali jsme krásy západních Tater, uskutečnili půldenní túru v Kościeliskej Dolině s horským

výstupem a sestupem přírodními jeskyněmi. V extrémním počasí za deště tuto středně obtížnou horskou túru všichni zvládli včetně našeho primáše, nevidomého Radima Vojtka, který sklidil zasloužený obdiv. Vedoucí polského souboru pro nás připravil opravdu zajímavý program, navštívili jsme také krásné město Zakopane s úžasnou atmosférou, plné zajímavých dřevěných staveb, spoustou obchodů a obchůdků. Na každém kroku nám prodejci nabízeli různé sýry, bonbóny

krowki, goralské klobouky, valašky, biče, vlněné šátečky a další drobnosti. Poblíž městečka jsme navštívili rozsáhlý církevní areál s památníkem papeže Jana Pavla II. Rovněž jsme zavítali na známé trhy v Malopolsce, navštívili hrad Czorsztyn a na lodičkách gondolách jsme se plavili po Čorštyňském jezeře. Po fyzickém vypětí v horách však nastoupila makačka na scéně. Během dvou večerů a nocí jsme museli dát dohromady společnou choreografii se všemi skupinami Hyrni. O dramaturgii večera se postarali vedoucí a choreografové Maciej Warpecha a Romana Habartová. Společným galaprogramem se všechny soubory představily v sobotu večer v Miejskim Ośrodku Kultury v Nowym Targu. Naši kluci si dali do těla v mužské choreografii Gorole, polské dívky si zatancovaly s našimi dívkami tance ze Strání a Korytné i část kopaničářského čardáše. Po koncertu nás polští přátelé pozvali na společné neformální posezení, kde jsme společně hodovali, zpívali a tančili až k půlnoci. Atmosféra byla spontánní a neopakovatelná! Ráno nás čekal koncert v Kościele św. Brata Alberta, kde jsme měli s muzikou hudební a pěvecké vstupy přímo při mši. Okamžik překvapení jsme všichni zažili ve chvíli, kdy nás důstojný pán vyzval k tomu, abychom předvedli, jak modlitba Otčenáš zní v češtině! Až po střechu naplněný kostel věřícími nás odměnil potleskem, který trval i při závěrečném koncertu po mši svaté. V tom okamžiku se probudilo sluníčko, které nás hřálo i při našem zahajovacím hodinovém koncertě na Festivalu Malopolski Smaku, kde jsme měli možnost ochutnat tradiční speciality území Malopolska. Musíme také dodat, že nám v Novém Targu výborně vařili a zajímavé bylo i to, že se obědy podávaly až kolem 15.30 a v 19 už byla zase večeře. Pohostinnost zdejších lidí byla skvělá a my se už nyní těšíme na další setkání s nimi. Tanečníci ze souboru Děcka z Kunovic

Handrláček se předvedl v rakouských lázních Když je vedro, tak je nejlépe u vody. Tímto heslem se řídili účastníci zájezdu souboru Handrláček, kteří se 21. července vydali na jednodenní výlet do Rakouska. Pořadatelem akce byla umělecká a produkční agentura cestovní kanceláře Dalmatinek s.r.o. ve spolupráci s Therme Laa. Autobusového zájezdu se zúčastnilo 24 tanečníků z Handrláčku s doprovodem muzikantů cimbálové muziky Lintava doplněné o rodiče dětí. Za necelé tři hodiny jsme byli na místě, následovalo převlékání do krojů a vystoupení přímo u velkého bazénu pro přihlížející z vody. Kluci se předvedli svým zpěvem i verbířským umem, děvčata předvedla pásmo U rybníka a všichni dohromady také společný závěrečný čardáš. Za své vystoupení si každý zasloužil zmrzlinu dle výběru a potom už hurá do vody! Odměnou všem vystupujícím bylo totiž bezplatné využití celého komplexu lázní včetně devadesát metrů dlouhého tobogánu, solného bazénu s podvodní hudbou a vířivek. Ale nejvíce legrace jsme si užili v divokém proudu. Opálení a spokojení jsme se v podvečerních hodinách vrátili domů. 9/2013

Poděkování patří Zdence Haškové, která možnost prezentovat se v jedněch z nejkrásnějších moderně vybavených lázních v Rakousku zprostředkovala. Iva Janásová strana 17

KUNOVJAN

Bojíme se smrti? Možná se bude někomu zdát, že toto téma je příliš vážné a že do časopisu, jakým je Kunovjan, snad ani nepatří. Nemyslím si však, že by nestálo za úvahu. V běžném životě se setkáváme se smrtí snad každý den. Stačí si pustit večer zprávy v televizi. Dřív bývala v novinách černá kronika, dnes jsou v televizi „krimi zprávy“. Téměř denně tam vidíme následky dopravních nehod, přírodních katastrof, neštěstí všeho druhu včetně násilí. Možná nás trochu zamrazí, hlavou nám proběhne lítost nad oběťmi a jejich blízkými. Pak televizi zase vypneme a snažíme se to vše ze svého života vytěsnit. Řekneme si: „Mě se to netýká.“ Jednoho dne se ale stane, že smrt vstoupí přímo do naší blízkosti. Zemře nám blízký člověk, kamarád, rodinný příslušník. Najednou jako by se nám celý svět zhroutil. Vše kolem nás se zdá nespravedlivé a my se začneme ptát: „Proč… proč právě on/ona a proč právě nyní?“ Smrt ale přichází i pomalu, poznenáhlu v nemoci. Tehdy za sebou často nechává bolest, trápení, mnohdy i osamocení. I tehdy se začínáme ptát: „Proč?“ Najednou ožívají všechna ta témata, která jsme jindy přijali jako nějakou politováníhodnou skutečnost, ale ona se nyní týkají nás samotných. A tak hledáme. Hledáme v moudrých knihách, hledáme na internetu, ptáme se lékaře, ptáme se přátel. Co vlastně hledáme? Smrt z pohledu lékařského a křesťanského Úmrtí z lékařského hlediska nastává tehdy, když zaniknou veškeré životní funkce orgánů. Člověk, na rozdíl od zvířat, je schopen vidět svůj život jako celek. A tak je i smrt součástí tohoto celku: každý člověk předem ví, že život začíná narozením a jednoho dne skončí smrtí, že tedy zemře. A proto také tak, jak jedinečný je lidský život, je i lidská smrt jedinečná a osobní a není jen nahodilým přerušením organických funkcí. Smrt z pohledu křesťana můžeme vidět i takto… Na čem záleží, je víra. Každému učedníkovi opakuje zmrtvýchvstalý Ježíš to, co řekl jednoho dne Martě: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít, a žádný, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. Věříš tomu?“ (J 11,25-26) Blaze těm, kdo cítí, že mohou s milostí Boží a z hloubi srdce odpovědět: „Ano, Pane, věřím!“ (J 11,27) Dostali jsme se tedy k jakési definici smrti z pohledu lékařského. Připomněli jsme si smrt z hlediska křesťanského, kde věříme, že zmírá pouze tělo fyzické, duše odchází do nového, jiného života. Smrt je jen přechodem do nového, jiného bytí. Čas, který předchází konci života Smrt přichází někdy náhle a nečekaně. Ale ve většině případů jí předchází určitá část života. Někdy kratší jindy delší, ale každopádně je to období od samotné smrti oddělitelné a je třeba je chápat jako výjimečné. Považujme je za velmi důležité. Nikdo z nás neví, zdali vůbec přijde, kdy přijde a co přinese. Jsou bohužel čím dál častější situace, kdy onemocní relativně mladý člověk. Živitel rodiny, táta – maminka od dětí nebo i dítě samotné. Možná proto se zdá, že se podvědomě více bojíme strana 18

tohoto období než samotné smrti. Pak teprve nastává situace, která nejbolestněji zasáhne celou rodinu a její nejbližší okolí. Již samotná léčba – úspěch – neúspěch. V prvním případě vítězství, v druhém následuje oznámení – nemoc je neléčitelná. Je třeba se s ní smířit. Ale jak??? A začíná údobí zcela odlišné životu, na který jsme byli dosud zvyklí. Dosavadní hodnoty a priority našeho života v jednom okamžiku zdánlivě zmizí a nahradí je nové, zcela jiné. V jiném případě můžeme vidět situaci, kdy člověk stárne, slábne, neslouží zrak, paměť je chatrná, zapomíná, je zmatený, může být až agresivní a to vše postupně až do stadia, kdy polehává, až z lůžka již nevstane. Nepomáhají zázračné léky ani infuze. Jednoduše dotyčný vyčerpal svou životní sílu, která mu byla na počátku života dána. A odchází. Moje první opravdové setkání s umírajícím Jako mladá zdravotní sestra jsem pracovala na chirurgii u lůžka. Už je to hodně let zpátky a musím se přiznat, že kdykoli jsme měli na oddělení umírajícího pacienta, přestože dostal základní péči, i přes léčbu bolesti, nebylo často při běžné denní službě možné udělat to nejdůležitější – posadit se u něj, podržet za ruku, být přítomna. Snad v noci, když nebylo moc příjmů, pacientů na hlídání a podobně. Vždycky mě tento stav velice trápil. Ani striktní návštěvní hodiny neumožňovaly příbuzným přijít a zůstat tak dlouho, jak bylo třeba nebo jak by si sami přáli. Jak důležité je chtít vidět a cítit i nevyřčené Oproti tomu po poslední mateřské dovolené mě osud zavál do kláštera pro řeholnice, kde jsem měla za úkol starat se o staré, nemocné a umírající řeholní sestřičky. Domov se postupně rozrůstal a sestřiček bylo skutečně mnoho. Nebylo to mnohdy jednoduché. Ač věřící, byla jsem tak trochu jako v jiném světě. V jejich společenství jsem ale pochopila, jak důležité je vidět a cítit i nevyřčené. Kdo by si myslel, že sestřičky, životem promodlené, jsou ušetřeny bolestí a strastí umírání, je na velkém omylu. I ony byly často odkázány jako těžce a dlouhodobě ležící na pomoc svých opatrovatelů, na léčbu bolestí. Co ale měly v hojné míře, byla spoluúčast jiných sester – vlastně celé řeholní rodiny. Nejen v modlitbách, ale často u nich někdo seděl, pohladil ať slovem či fyzicky. Když zde vzpomenu jméno P. Aloise Jarguse, věřím, že se nenajde žádný ze čtenářů, který by nevěděl, o kom je řeč. Nikdy nezapomenu na jeho každodenní návštěvy u sestřiček, ležících a umírajících. Chodíval o berličkách, často i on sám jen stěží skrýval bolest, kterou mu chůze působila, ale s obrovským nadšením každý den rozdával požehnání, dobré slovo a úsměv. S P. Aloisem jsem vedla často dlouhé debaty o životě nejen se sestřičkami, ale i o tom, co se děje za zdmi kláštera. Nejednou jsme otevřeli i téma, že jsou dnešní děti oddělovány od starého či ležícího nemocného blízkého. I samotné umírání, které, ač je součástí života, je mládeži v reálném životě jakoby 9/2013

nepřístupné. Máme pocit, že děti musíme ochránit před pohledem na stárnoucího, nemocného člověka. Na druhé straně se nebojíme ukázat jim smrt zfilmovanou, často násilnou a velmi brutální. Děti si pak díky své bohaté fantazii dokáží připustit i myšlenku, že násilí a smrt je jakousi odplatou za něco, co někdo někomu udělal, nebo se prostě děje jen tak ze zábavy. Ale samotná, pravdivá zkušenost s nemocným nebo starým umírajícím člověkem prostě chybí. A nejen mládeži, často ji nemáme v srdcích ani my dospělí. Zkušenost s paliativní léčbou a hospicem Následovaly roky, kdy jsem se seznámila s hospicem a paliativní péčí. Jezdili jsme do rodin pomáhat pečovat o umírající v domácím prostředí. Byla to práce náročná, ale jsem přesvědčena o tom, že ani minuta mého času ve dne či v noci v rodině umírajícího – v noci třeba jen proto, abych bděla u pacienta, kdy rodina spí a nabírá nových, tolik potřebných sil – nebyla promarněna. Provázení V pohřební službě, kde jsem pracovala jako sjednavatelka pohřbů a řečnice, jsem přišla na to, jak stále více potřebná je takováto služba v rodinách, kde se odehrávají poslední okamžiky života, jak důležitá je pomoc člověka „zvenčí“, jež rodinu doprovází v nelehkých chvílích. Toho, který poradí, provede je celým tímto důležitým procesem, podpoří a je ochoten být nablízku i v těžkém období truchlení. V kontaktu s pozůstalými jsem se přesvědčila o tom, jak málo z nich, nebo skoro vůbec nikdo, vědělo o existenci a možnostech mobilního hospice, o nároku na respitní (odpočinkovou) péči nebo také o nově

KUNOVJAN vzniklém oboru, který připravuje odborníky tak, aby pomáhali těm pozůstalým, kteří se sami těžko vyrovnávají s odchodem blízkého člověka. Totiž již samotný takovýto poradce může přijít do rodiny ve chvíli, kdy ještě rodina sama pečuje o umírajícího nebo má svého blízkého v nemocnici, pomůže provést ji citlivě tímto obdobím, je ku pomoci s přípravou posledního rozloučení. Slovo závěrem Co myslíte, vážení čtenáři, mělo tedy smysl malinko poodhalit toto téma – byť smutné a bolestné? Zjistili jsme sice, že na smrt samotnou se nelze připravit dopředu. Ale víme, že lze zmírnit projevy umírání. A už také víme, že nejlepší „hospic“ je vlastní domov a že na tuto cestu lásky k bližnímu nemusíme být sami. Jen před smrtí nesmíme zavírat oči, jako by se nás netýkala, protože jednou přijde i za námi. Ale teď? Co můžeme udělat teď? Zkusme se čas od času zastavit, naučme se dívat se kolem sebe otevřenýma očima, naučme se naslouchat. Zastavme se a přemýšlejme i nad svou vlastní smrtelností. Dokud na to máme čas. Děkuji za váš čas věnovaný této malé rozvaze nad, myslím si, důležitou částí života každého člověka. Byl-li pro vás můj článek přínosem, jsem tomu ráda. Od září tohoto roku připravuji ve spolupráci s paní starostkou Kunovic několik posezení. V příjemném prostředí zdejšího komunitního centra můžeme pobesedovat nejen nad posledními věcmi člověka. Dozvíte se mnoho zajímavého, velmi ráda odpovím na každý váš dotaz nebo poradím. Nastala-li ve vašem životě těžká situace již nyní, potřebujete-li radu či pomoc, jsem zde pro vás. Zuzana Skopalová

Studenti Střední školy letecké jedou na zkušenou Společnost Aircraft Industries, a.s. vysílá studenty kunovické Střední školy letecké a mladé letecké modeláře z Otrokovic do Moskvy na Mezinárodní veletrh letectví a kosmonautiky „MAKS 2013“. Jedná se o jeden z největších leteckých veletrhů světa a jeho součástí je také přehlídka dětských prací zaměřených na letectví a kosmonautiku – festival „Ot vinta!“. Letošní ročník festivalu je již čtvrtý v pořadí, poprvé však bude

mít mezinárodní zastoupení. Česká republika získala pozvání jako jeden z prvních účastníků, protože je tradičně na veletrhu MAKS zastoupena mnohými českými leteckými společnostmi a již dlouhodobě buduje v tomto oboru s Ruskou federací kvalitní obchodní vztahy. 9/2013

„Naše firma chce aktivně probouzet zájem mladých lidí o letectví. Rozhodli jsme se proto, že finančně podpoříme talentované děti, které mají zájem o tento obor. Spolu s žáky z naší SŠ letecké vyšleme i zástupce leteckých modelářů z Otrokovic, aby na veletrhu prezentovali svoji činnost. Chceme být firmou, která se dívá do budoucnosti. Další rozvoj firmy bez zájmu mladých o letectví si neumím představit,“ řekla generální ředitelka Aircraft Industries, a.s. Ilona Plšková. Žáci SŠL se pochlubí svým projektem rekonstrukce letadla L-200 Morava v Leteckém muzeu v Kunovicích. Chlapci z modelářského kroužku Domu dětí a mládeže Sluníčko z Otrokovic předvedou roční projekt své činnosti, který zahrnuje stavbu několika modelů od nejjednodušších až po ty složitější. Studenty na jejich cestě doprovází Mgr. Ivana Majíčková, předsedkyně výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost Zlínského kraje a starostka města Kunovice. Na veletrhu MAKS 2013 bude Aircraft Industries, a.s. prezentovat víceúčelové letadlo L 410 UVP-E20, nedávno dodané společnosti Komiaviatrans. Díky snadno a rychle demontovatelným sadám je možné tento letoun provozovat jak ve standardní verzi pro přepravu 19 cestujících, tak v para verzi, anebo jako leteckou ambulanci. V příštím roce plánuje tento letecký výrobce zvýšit produkci na dvacet letadel, v dalších letech by mělo jeho výrobní haly opouštět na tři desítky letadel ročně. Uvedené plány znamenají potřebu dalších lidských zdrojů a cesta studentů na moskevský veletrh je jedním ze způsobů, jak se snaží vedení společnosti potřebu kvalifikovaných pracovníků naplnit. red strana 19

KUNOVJAN

Žně podle našich stařečků Romantika dávných časů, umocněná žhnoucím poledním sluncem, ožila v sobotu 27. července v blízkosti mokřadu Na Zelničkách. Skupina nadšenců pod vedením Františka Černého uspořádala historicky první „Kunovské mlácení obilí“ v podobě, v jaké je znali naši rodiče či prarodiče. Historická mlátička, vyrobená v roce 1948 v Letovicích, stála připravená po létech splnit svou roli, vedle pár krásných, udatných koní zapřažený do starobylého žebřiňáku a zejména skupina lidí, která tuto nevšední podívanou připravila. Rodina zemědělského inženýra Františka Černého – manželka Jaroslava, dcera Jitka, přátelé Radek Sita, Martin Vlachynský a řada dalších. Hlavní aktéři akce na sobě měli tradiční selské zástěry s vyšitými nápisy, aby každému bylo jasné, jaká role komu přísluší. A tak jsme viděli strojníka mlátičky, hospodáře, hospodyně i pacholka. Hodinu po poledni vyjel vůz tažený párem koní na nedaleké pole, kde už obilí posekané stylově kosou dva týdny v mandelích čekalo na svůj další osud. Po pečlivé kontrole, zda už jsou klasy řádně vysušené, se začaly jednotlivé snopy nakládat na vůz. Není to jen tak vůz správně naložit, aby byl dobře vyvážený a fůra se nepřevrátila. Vyžaduje to správný fortel a zkušenost. Všechno dopadlo na výbornou, protože povoz v pořádku dojel po malé objížďce zpět k mlátičce. Krátce po příjezdu došlo i na dramatické chvilky, kdy si koně, uvolnění ze zápřahu, chtěli v letním parnu užít také trochu pohybu a ukázali, jaká obrovská síla a energie se v nich skrývá. Dali si ale říct a v pohodě se po chvilce vydali ke svému ustájení. Nadešel okamžik nejočekávanější. František Černý nahodil elektromotor mlátičky, a ta se naplno rozběhla. „Pacholek“ podával snopy z vozu jedné z „hospodyň“, ta opatrně vsouvala obilí dovnitř a na druhé straně mlátičky již vypadávala sláma, bokem se vyfukovaly plevy a v zásobníku pod mlátičkou se začala hromadit čistá obilná zrna. Sehrané partě šla práce pěkně od ruky. „Jsem rád, že se nám akce podařila. Mým snem je vytvořit muzeum zemědělských strojů, ale živé, aby stroje byly funkční. Aby zejména mladí lidé mohli na vlastní oči vidět, jak se dřív v zemědělství pracovalo. Snad se podaří strana 20

v Kunovicích najít vhodné prostory, třeba nějakou stodolu,“ doufá František Černý. Skromně zamlčel, kolik času a námahy jej stála jenom rekonstrukce letovické mlátičky. Ví o tom manželka Jaroslava. „Jsou to hodiny a hodiny práce. I s přípravou mlácení jsme měli moc práce, člověk to ani nepočítá, ale všichni za naším taťkou stojíme a moc si přejeme, aby se mu historické mlácení i sen s muzeem splnily,“ dodává paní Černá. K radosti všech, kteří se na akci podíleli, přilákalo První kunovské mlácení zájemce nejen místní, ale i přespolní a také četná média. A tak se fotografovalo, natáčelo a také vzpomínalo. Možná nejstarší mezi pamětníky byla jedenadevadesátiletá Růžena Habartová. Celé dění pozorně sledovala z lavičky ve stínu vzrostlého stromu. „Pamatuji si to, jako by to bylo včera. Tato mlátička je ale taková menší, my jsme pracovali u větší. Chlapi obilí pokosili kosami a my ženské a starší děti jsme je povřísly vázaly do snopů. Z nich se pak stavěly panáky nebo mandele. Mlátívalo se aj čtrnáct dnů, od rána do pozdních hodin. Moc jsme sa nadělali. Každý ale přesně věděl, kde je jeho místo a muselo to odsýpat. Do mlátičky se dávaly snopy pěkně roztřepené, pomaličku, aby ani zrnko nepřišlo na zmar. Ale musím přiznat, že po práci bývalo i veselo. Jenom těch dětí, co se hemžilo! Vždyť v každé chalupě nás bývalo šest sedm děcek,“ vzpomíná Růžena Habartová. Lidé si tehdy podle ní víc pomáhali, bylo samozřejmé, že kdo přišel do rodiny, kde se mlátilo, donesl s sebou něco k zakousnutí. Nejčastěji to bývala nějaká buchta s letním ovocem. Na tento pěkný zvyk se nezapomnělo ani při novodobém mlácení. Například paní Stašková přinesla pěkně postaru do utěrky zavázaný plech s meruňkovým koláčem – jenom se po něm mezi přítomnými zaprášilo. Stejně tak po občerstvení, které připravily domácí „hospodyně“. V příjemném stínu stromů se podávalo chlazené pivo a limonáda a po práci přišel čas i na výtečný srnčí guláš. Nezbývá než si přát, aby se První kunovské mlácení dočkalo stejně úspěšného pokračování. aku 9/2013

KUNOVJAN

9/2013

strana 21

KUNOVJAN

Napříč oceány s Clarice Marik Snokhousovou Pozvánka na hodovou výstavu Očima Američanky Ve snaze najít důstojnost člověka i světa, v němž žije, putuje fotografka Clarice Snokhousová se svým fotoaparátem od texaských rančů, kde se usadili čeští osadníci až k dalekým koutům Evropy, Afriky, ostrovů Galapágy a ještě dál. Zajímá ji prostá vznešenost křížů na kostelních hřbitovech v malém českém městečku v Texasu, kde leží její předkové, stejně jako naleštěné bronzové sochy slavných v Praze. Umí zachytit dobrodružství v doupěti africké šelmy i vyrovnanost ve tvářích udřených indických dělníků, jak ji zrcadlí vody kolem paláce Taj Mahal. Tváře nepálských dětí plné naděje kontrastují s hrdými válečníky v Africe. CLARICE, jak se podepisuje na své fotografie, je vskutku nezaujatá fotografka. Je schopna zachytit nepostižitelné okamžiky v síních slavných. Její umění spojuje kultury; jsou to detailní záběry na vzdálený svět… Španělsko a Maroko, Jaro ´91; Kolem mysu Horn v Jižní Americe, Zima ´91; Indie a Nepál ´88; Od Baltiku ke Karibiku ´86; Východní Afrika ´84; Egypt a Turecko ´83; Sovětský svaz a východní blok po železnici, ´82; spousta výprav do Československa od roku ´74; Izrael 2005 a 2006; a další. Její fotografování je jako deník, jímž se chce podělit o svůj pohled

na svá putování. Clarice vystudovala University of Houston v roce 1954, kde dosáhla titulu bakalář výtvarných umění, vychovala čtyři děti a přitom i kreslila. Později přišlo postgraduální studium dějin umění a architektury na University of Houston, pak kreslení v italském Orvietu a v San Miquel de Allende v Mexiku. Na jejích cestách po cizině se jí fotografie stala uměním, a své znalosti si rozšířila studiem u Suzanne Bloomové na University of Houston a u Jay Forresta na Rice University. Clarice je provdána za čestného generálního konzula České republiky pro stát Texas Raymonda J. Snokhouse, s nímž letos v červenci navštívila Kunovice. Samostatné výstavy – mezinárodní – Česká republika Galerie Dielo, Dom Slovenskéj kultury, Praha, červen - červenec, 1990 X-Centrum galerie, Divadlo KRUH, Dům Kultury, Plzeň, listopad - prosinec 1990 Dům kultury, Břeclav, květen - červen 1991 Zámek Kozel, Plzeň, srpen - září 1994 Skupinová výstava: galerie v Chebu, červenec 1991. red

Průzkum krajských fotbalových vod Těžko lze nazvat krátké působení kunovických fotbalistů v krajské soutěži I.B třídy jinak, než je uvedeno v titulku. Jestliže v prvním utkání sezóny, které se hrálo Na Bělince, nedali soupeři šanci, bylo druhé utkání hrané v Sehradicích trochu jiné kafe a hráči Kunovic okusili hořkost první letošní porážky. Ve třetím utkání sezóny, které se opět hrálo na domácí půdě se situace poněkud zlepšila. Kunovice - Sušice 3 : 0 (3 : 0) Od začátku utkání bylo zřejmé, že domácí hráči se chtějí v nové soutěži uvést jak se patří a podařilo se jim to opravdu parádně. Po necelé čtvrthodině hry otevřel skóre Michal Lahodný a do přestávky vsítil ještě další dvě branky – hattrick v jednom poločasu! I když se Kunovjané snažili o skórování i ve druhé půli utkání, stav již zůstal nezměněný. Sehradice - Kunovice 2 : 1 (1 : 0) Sehradice jsou stejně jako Kunovice nováčkem v soutěži a v prvním letošním zápase porazili Prakšice 3 : 0. Ve drustrana 22

hém utkání hostily tým Fotbal Kunovice, který se domů vrátil bez bodů. Domácí hráči otevřeli skóre již ve 2. minutě utkání (Plášek) a hrálo se téměř hodinu, než se Lukášovi Černému podařilo vyrovnat. To však bylo ze strany Kunovjanů vše, neboť další branku do sítě Kunovic vstřelil již jen domácí Hofschneider. Kunovice - Prakšice 3 : 1 (1 : 1) Poslední srpnovou neděli hostili Kunovjané tým z Prakšic. Z minulého kola měli co napravovat a chtěli si před domácím publikem vylepšit reputaci. Jenže neuplynula ani polovina prvního poločasu a hosté se ujali vedení brankou Gajdůška. Domácí srovnali o 10 minut později brankou Lukáše Černého. Po přestávce sice Kunovjané hráli s výraznou převahou, la e vedení se paradoxně mohli ujmout hráči Prakšic, když v 72. minutě rozhodčí odpískal penaltu proti Kunovicím. Stav utkání se naštěstí nezměnil, naopak o dvě minuty později zvýšil Tomáš Střelec na 2 : 1. Skóre zápasu uzavřel krátce před závěrečným hvizdem David Škrášek. red 9/2013

KUNOVJAN

Šachový oddíl Kunovice bilancoval V uplynulém sezóně měl náš oddíl tradičně v soutěžích družstev jednoho zástupce, mládežnické družstvo si poprvé zahrálo v 1. lize dorostu. Soutěže družstev Naše družstvo hrálo v regionálním přeboru. Na soupisce byl dostatečný počet hráčů, tak jsme se sestavou točili, aby si zahrál co největší počet členů. Většina zápasů byla vyrovnaná, o čemž svědčí čtyři remízy 4 : 4 a dva nejtěsnější výsledky 4,5 : 3,5. Oproti loňsku chyběly hlavně body nejúspěšnějších hráčů Pavla Růčky a Milana Šáchy, kterým se letos vůbec nedařilo. Tato skutečnost a výše zmiňované točení sestavy, kdy jsme dávali příležitost i našich mládežníkům, znamenaly celkové 8. místo. Pavel Kadlec na první šachovnici získal 4 body ze sedmi partií a byl nejlépe bodujícím hráčem. Dobře se vedlo i Josefu Martinákovi a Antonínu Podškubkovi. Na padesáti procentech sezónu ukončili Gabriel Slanicay, Jiří Hráček a Antonín Vichorec. Z méně často nastupujících hráčů si solidně vedli Jan Zemčík a Martin Hromada. Turnaje mládeže Z obou kroužků, jak z Kunovic, tak i ze ZŠ Unesco UH, se i letos do turnajového dění zapojilo okolo dvaceti dětí, které měly možnost si zahrát na necelé dvacítce turnajů. Po loňské výhře v krajském přeboru si naše dorostenecké družstvo poprvé v historii zahrálo v 1. lize. Měli jsme tedy možnost se poměřit kromě nejúspěšnějších mládežnických oddílů z našeho kraje i s týmy z Brna, Ostravy, Orlové, Třince nebo Prostějova. Sestavu jsme posílili na první desce o Michala Skalku z Veselí nad Moravou. Další šachovnice pak již hájili zejména ti, kteří si loni postup vybojovali. Jen Josefa Pašku nahradil povinný mladý hráč, kterým byl Tibor Horáček. Ve druhém kole jsme bohužel těsně 2,5 : 3,5 prohráli s nováčkem z Kuřimi. Naopak druhého nováčka z Prostějova jsme stejným poměrem porazili. V pohodě jsme přehráli též Třinec, ale zbytek zkušených oddílů byl nad naše síly. Celkově to stačilo na 10. místo z dvanácti účastníků. Sestava týmu byla Michal Skalka (3/9), Adam Skrášek (3/10), Michal Mašíček (2/11), Antonín Krmíček (3,5/11), Tomáš Fridrich (3,5/11), Tibor Horáček (3/11) a náhradník Albert Zelnitius (2/3). V krajském přeboru družstev mladších žáků jsme obsadili sedmé místo, když nás na místě dívky posílila Bára Slováková z Ostrožské Nové Vsi. Sice se nám povedlo odremizovat silné Postoupky, ale těsná prohra s týmem z Osvětiman nás připravila o lepší umístnění. Nejlépe zahrála dvojice na prvních dvou deskách Albert Zelnitius a Ondřej Bouzek. Nejdůležitějšími turnaji jednotlivců je seriál čtyř turnajů GP Zlínského kraje v rapid šachu mládeže do 14 let. Zde se nám dvakrát povedlo stanout na stupních vítězů. Obě medaile se zrodily v nejmladší kategorii do 10 let. Nejprve ve Zlíně obsadil Mikuláš Trávníček druhé místo a ve Valašské Bystřici pak Tibor Horáček skončil třetí. Tibor byl pak ještě v první desítce i v Osvětimanech – na 8. místě. A dvě umístnění v první desítce vybojoval i Michal Mašíček v kategorii do 14 let. Celkově v seriálu skončila naše dvojice Horáček a Trávníček na 7. a 8. místě. Druhým podobným čtyřturnajovým seriálem, ale hraným převážně v našem okrese, je Velká cena okresu Uherské Hradiště. Zde se výborně vedlo Tiboru Horáčkovi v mladší 9/2013

kategorii a Michalu Mašíčkovi ve starší. Tibor obsadil třetí místo v Osvětimanech, čtvrtý byl ve Veselí nad Moravou. Celkově obsadil 6. místo, když se mu jeden turnaj nepovedl a na jednom chyběl. Michal Mašíček pak skončil druhý ve Veselí nad Moravou, čtvrtý v Uherském Hradišti, což spolu se sedmým místem v Osvětimanech znamenalo celkové 3. místo. V první desítce se v turnajích umístili i další naši hráči: David Kovařík, Tomáš Fridrich, Antonín Krmíček a Robert Ptáček. V Regionálním přeboru mládeže pak náš oddíl přivezl dvě medaile. Tibor Horáček skončil na 2. místě v kategorii do 11 let, Tomáš Fridrich pak skončil v kategorii do 13 let na 3. místě. Tibor Horáček byl úspěšný i na turnaji v Bezměrově, kde obsadil třetí místo v kategorii 3. tříd na školním turnaji. V prosinci se uskutečnil ve spolupráci šachového oddílu a obou škol třetí ročník turnaje O šachového krále a královnu kunovických škol. Vítězem se mezi 13 hráči stal Michal Mašíček před Dominikem Pollákem a Robertem Ptáčkem (všichni ZŠ U Pálenice). Královnou se pak stala Daniela Zábojníková. O vánočních svátcích se tradičně uskutečnil ve spolupráci s KCM a městem Kunovice turnaj na „Domečku“. Zde se stal vítězem Antonín Krmíček před Michalem Mašíčkem a Tomášem Fridrichem.

V červnu náš oddíl uspořádal v prostorách Panského domu simultánku s velmistrem Vlastimilem Babulou. Simultánka byla uskutečněna na počest vítězství našeho člena Antonína Vichorce s velmistrem Luďkem Pachmanem v simultánce konané v Boršicích v roce 1963. Letos tomu bylo tedy 50 let. Velmistr Babula prohru nepřipustil, 17 soupeřů porazil, pěti dovolil remízu. Informace Šachový kroužek pro děti se schází každé pondělí od září do června od 16 hodin v klubovně ve sportovní hale. Dále se zde též od 16 hodin konají i páteční tréninky určené jak pro mládež, tak i pro dospělé. Veškeré informace o šachovém kroužku pro děti nebo o šachovém oddílu, podá předseda oddílu Pavel Růčka (mail: [email protected] , mobil 605 063 310). Bližší podrobnosti o jednotlivých akcích si pak všichni mohou přečíst webových stránkách www.sachykunovice.cz , Pavel Růčka strana 23

Mìsto Kunovice Vás srdeènì zve na

HODY S PRÁVEM 27. 9. - 29. 9. 2013 PÁTEK 27. 9. 17.00

19.00

Vernisáž výstavy hraje CM Kunovjané Panský dvùr – klenbový sál Hodová beseda u cimbálu hraje CM Lintava kulturní zaøízení Pálenice

SOBOTA 28. 9. 13.00

Hodová mše svatá kostel sv. Petra a Pavla

14.00

Zaèátek krojového prùvodu mìstem ulice Jana Hrubého

14.00 – 17.00 Zpívání u radnice CM Kunovjané, Mužský sbor z Kunovic s hosty pøed radnicí 15.00

Vernisáž prací klientù Bìlinky Panský dvùr – pøednáškový sál

14.00 – 15.00 Pozvánka do vinného sklepa CM Po¾un, Kasanka Panský dvùr – nádvoøí

15.00 – 17.00 Koncert dechové hudby Panský dvùr – nádvoøí 15.00 – 18.00 Košt slovenského vína CM Po¾un ze Staré Turé Slovácký sklep 13.00 – 17.00 Jarmark vína nádvoøí Panského dvora a Slovácký sklep 17.00

Žádání o udìlení práva pøed radnicí

20.00

Hodová zábava hraje dechová hudba Hradèovjanka a CM Mladí Burèáci sportovní hala

NEDÌLE 29. 9. 14.00

Vození berana hraje CM Lintava

20.00

Hodové dozvuky hraje DJ mladší stárek

Pøedprodej vstupenek od 23. záøí 2013 v Mìstském informaèním centru Kunovice

www.mesto-kunovice.cz