Základní škola Karviná – Nové Město tř. Družby 1383 Projekt OP VK oblast podpory 1.4 – Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3526 Název projektu: EU Peníze školám Název vzdělávacího materiálu
Lilly Hodáčová: Vlastík
Číslo vzdělávacího materiálu
VY_32_INOVACE_750_7TR_CJ
Číslo šablony
III/2
Autor
Zmrzlíková Květuše, Mgr.
Ročník
7. dle zařazení v ŠVP
Vyučovaný předmět dle ŠVP
Český jazyk a literatura
Téma
Lilly Hodáčová: Vlastík
Očekávaný výstup
Žák předvídá děj povídky na základě svých zkušeností a poznatků
Anotace (způsob použití)
Inovovaný materiál slouží ke čtení s porozuměním a předvídání pokračování příběhu, žáci poznávají rasismus v literárním díle
Datum vytvoření
Září 2012
Druh výukového materiálu
Pracovní list
Klíčová slova
Povídka, předvídání, rasismus
Rozvíjené klíčové kompetence
Kompetence komunikativní, občanské, sociální a personální a k řešení problémů
Použitá literatura a zdroje
Viz poslední stránka VY_32_INOVACE_762_7TR_CJ Autor: Mgr. Květuše Zmrzlíková
LILLY HODÁČOVÁ: VLASTÍK (UPRAVENO) – PRACOVNÍ LIST Hrdinkou povídky je romská holčička Ondřejka. Její tatínek pracuje jako šofér, maminka chodí uklízet do školy. Ona sama s bratrem Milanem chodí ještě do školky, ráda si hraje s panenkami Hedvikou a Jitkou a vyroste z ní zřejmě výborná hudebnice. Uplynul nějaký čas. Jednou stáli, oblečeni a připraveni, na chodbě školky a čekali na maminky. Ondřejku vzal za ruku chlapec s plavými vlásky, modrooký, o trochu větší než ona. Měl šedý kabátek s perleťovými knoflíky a bílou rádiovku. Byl „nový“, ještě dlouho do školky nechodil. Ondřejce se zdálo, že je ze všech dětí nejhezčí. „Pojď, půjdeme domů spolu, já bydlím tam, co vy,“ řekl. Ondřejka tedy podala chlapci jednu ruku, druhou svému bratru Milanovi a dali se na cestu k domovu. Právě zahýbali do Zahradní ulice. Ondřejka se rozhlížela, zda ostatní děti vidí, jakého mají pěkného kamaráda. Tu k nim zezadu chvatně přiskočila nějaká rozzlobená paní, vytrhla chlapcovu ruku z ruky Ondřejčiny a vykřikla: „Vlastíku! Co to vidím? S kým se to vedeš?“ ------------------------------------------------------- PAUZA ---------------------------------------------Byl nový Ondřejčin kamarád rovněž Rom? Z čeho tak usuzuješ? Kdo byla ona rozzlobená paní? Proč se zlobila? Jak bude příběh pokračovat?
------------------------------------------------------- ČTENÍ ---------------------------------------------Za paní šel těžším krokem nějaký člověk v bělavé čepici, s hezkýma očima. Asi muž té paní. Protože povídal:“A co je nenecháš, děti jako děti!“ Paní však rozlíceně odpověděla:“Cože? S těmi se náš Vlastík vodit nebude! Taková verbež špinavá! Pojď!“ Popadla Vlastíka a běžela s ním rychle napřed. „Z toho si nic nedělejte, naše máma není zlá, ona to tak nemyslela,“ sklonil se k překvapeným dětem Vlastíkův tatínek. „A jak to myslela?“řekl Milan. „No, nechme toho, vždyť jsme sousedi. My jsme přece Skalákovi a bydlíme teď naproti vám, vedle paní Vackové. Poodešel a ještě se obrátil: „Určitě se skamarádíme!“ „Určitě!“ usykl Milan. VY_32_INOVACE_762_7TR_CJ Autor: Mgr. Květuše Zmrzlíková
------------------------------------------------------- PAUZA ---------------------------------------------Charakterizuj Vlastíkova tatínka Jaké pocity asi měl Vlastíkův tatínek, když se s dětmi bavil? A jaké pocity měli Ondřejka a její bratr Milan? (Dolož.)
------------------------------------------------------- ČTENÍ ---------------------------------------------Ondřejka šla doma ke svým panenkám Hedvice a Jitce. Seděly poslušně vedle sebe ve třídě – krabici a čekaly, co jim „paní učitelka“ dnes asi poví. ------------------------------------------------------- PAUZA ---------------------------------------------Co Ondřejka svým panenkám říkala?
------------------------------------------------------- ČTENÍ ---------------------------------------------„Děti, dejte si pozor, aby si ta paní odnaproti o vás nemyslela, že jste verbež. Jinak vám nedovolí hrát si s jejím Vlastíkem.“ „To je toho! Vždyť tobě maminka taky nedovolí hrát si s dětmi z Růžovky,“ pravila Jitka. „Ano, to máš pravdu. Jsi chytrá panenka. Jenže víš, proč mi to nedovolí? Protože jsou špinaví, toulají se, žebrají a dělají nám ostudu! Ale co já?“ zarazila se Ondřejka. Pohlédla na své ruce. „Ruce máš čisté, šaty taky,“ řekla Jitka. „Netouláš se jako ty z Růžovky, bydlíte v Zahradní ulici, i před domem máte čisto, maminka přece každý den zametá chodník. Proč tedy nechce paní Skaláková, aby ses vedla s jejich klukem?“ „Máš pravdu.“ Ondřejka přemýšlela a přemýšlela, co by v tom mohlo být, ale na nic nepřišla. „Chce se mně asi moc a moc spát,“povzdychla si. Vždycky, když byla kvůli něčemu smutná nebo nevěděla, kudy kam, chtělo se jí náhle velmi spát. Tak i tentokrát. Založila si ruce na stůl, opřela se o ně a usnula. ------------------------------------------------------- PAUZA ---------------------------------------------Chápala Ondřejka, proč ji Vlastíkova maminka neměla ráda? Proč na ni přišlo spaní? Co se ale asi odehrávalo v rodině Vlastíka, když přišli domů?
------------------------------------------------------- ČTENÍ ----------------------------------------------
VY_32_INOVACE_762_7TR_CJ Autor: Mgr. Květuše Zmrzlíková
Zatím naproti u Skaláků dělala maminka rámus. Pocházela z krajiny, kde nikdy neslyšela o jiných Cikánech než o takových, co se skrývají ve skalách, jezdí na vozech pod plachtou, hádají z ruky a hledí, kde co po vsi ukrást. „Takoví nám kradli slepice,“ hubovala. „Ať už tě s nimi nespatřím, Vlastíku. Copak nevidíš, že jsou to Cikáni?“ „Ne. Jak se to pozná? Ta holčička přece chodí k nám do školky a ten kluk taky.“ „Ach, mám já trápení! Tos našel pěkný byt, táto, Ještě abych měla strach, že mi tady kluk zvlčí.“ „Uklidni se, o téhle rodině náhodou něco vím, z továrny. Jsou to pořádní lidé, pracovití. A děti vedou dobře.“ Maminka jakoby neslyšela: „Pamatuj si, Vlastíku, jak tě s tou holotou uvidím, sesekám tě, ať tě táta chrání, jak chce. To je dnes móda! Něco takového do školky ani nepatří. – A co do školy? Prosím tě, to s našimi budou chodit taky do školy?“ „A jak by se učily? Nebo bys pro ně chtěla postavit zvláštní školu?“ „Školu! Školu! Taková verbež černá do školy nepatří. A když – tak dřevěná bouda by jim stačila. „To by to dopadalo, maminko, to by to dopadalo.“ ------------------------------------------------------- PAUZA ---------------------------------------------Proč mají Vlastíkovi rodiče tak rozdílné názory na Romy? Proč jeho matka nechce, aby spolu chodili do stejné školky? Co myslí tatínek svou poslední větou? Na konci naší ukázky poradí tatínek Vlastíkovi, jak se má chovat k jiným lidem. Napiš, co myslíš, že mu řekne?
Jistě chcete vědět, co řekl tatínek Vlastíkovi na konci naší ukázky:
„Vlastíku. Jsme všichni stejní lidé a děti jsou děti jako každé jiné. S dobrými se kamaraď a zlým se vyhni. Na pleť nekoukej. Rozumíš?“
Úkol: Vytvoř za DÚ pětilístek na téma Rasismus.
VY_32_INOVACE_762_7TR_CJ Autor: Mgr. Květuše Zmrzlíková
LILLY HODÁČOVÁ: VLASTÍK (UPRAVENO) – ŘEŠENÍ PRACOVNÍHO LISTU
Byl nový Ondřejčin kamarád rovněž Rom? Ne. Z čeho tak usuzuješ? Měl plavé vlásky, byl modrooký Kdo byla ona rozzlobená paní? Vlastíkova maminka Proč se zlobila? Zlobila se, protože její syn držel Romku za ruku. Jak bude příběh pokračovat?
------------------------------------------------------- ČTENÍ ----------------------------------------------
Charakterizuj Vlastíkova tatínka… Byl spravedlivý, tolerantní, nedělal mezi lidmi rozdíly. Jaké pocity asi měl Vlastíkův tatínek, když se s dětmi bavil? Styděl se za svou manželku a bylo mu líto dětí. A jaké pocity měli Ondřejka a její bratr Milan? (Dolož.) Děti byly překvapené, nechápaly chování Vlastíkovy maminky…
------------------------------------------------------- ČTENÍ ----------------------------------Co Ondřejka svým panenkám říkala? Asi se jim svěřovala, co v tento den zažila.
VY_32_INOVACE_762_7TR_CJ Autor: Mgr. Květuše Zmrzlíková
------------------------------------------------------- ČTENÍ ---------------------------------------------Chápala Ondřejka, proč ji Vlastíkova maminka neměla ráda? Nechápala, protože jejich rodina byla slušná, čistá, nebyla jak děti z Růžovky. Proč na ni přišlo spaní? Bylo toho na ni moc. Vůbec tomu nerozuměla. Co se ale asi odehrávalo v rodině Vlastíka, když přišli domů? Tatínek s maminkou se hádali, měl každý z nich jiný názor, anebo to vypustili z hlavy? ------------------------------------------------------- ČTENÍ ---------------------------------------------Proč mají Vlastíkovi rodiče tak rozdílné názory na Romy? Každý z rodičů má s Romy jiné zkušenosti. Proč jeho matka nechce, aby spolu chodili do stejné školky? Myslí si, že Romové jsou „verbež černá“, lžou, kradou… Co myslí tatínek svou poslední větou? Zlobí se na maminku a vyčítá jí, že by to dopadlo špatně, kdyby se všichni chovali tak jak maminka… Na konci naší ukázky poradí tatínek Vlastíkovi, jak se má chovat k jiným lidem. Napiš, co myslíš, že mu řekne? „Vlastíku. Jsme všichni stejní lidé a děti jsou děti jako každé jiné. S dobrými se kamaraď a zlým se vyhni. Na pleť nekoukej. Rozumíš?“ Úkol: Vytvoř za DÚ pětilístek na téma Rasismus. Příklad:
RASISMUS NESPRAVEDLIVÝ, ZLÝ NENÁVIDÍ, VYVYŠUJE SE, DISKRIMINUJE PŘEDSTAVUJE NEBEZPEČNÍ PRO LIDSTVO NEPŘÁTELSTVÍ
Převzato z: NEZKUSIL, Vladimír. Literární výchova pro 6. – 7. ročník. Praha: Fortuna, 1999. ISBN: 80-7168-630-1. s. 136. – 138. VY_32_INOVACE_762_7TR_CJ Autor: Mgr. Květuše Zmrzlíková
