Základní škola Čimelice. číslo 20 prosinec 2009

Základní škola Čimelice číslo 20 – prosinec 2009

1

2

Úvodem Ačkoliv tohle číslo Školního zpravodaje mělo být podle kalendáře hlavně vánoční (podle počasí uţ míň), vyšlo nám, tak nějak proti naší vůli, hlavně sportovní. Sešla se v něm totiţ celá řada příspěvků o sportu, konkrétně o aerobiku, florbalu a také o soutěţi ve šplhu. Článek o listopadovém turnaji ve vybíjené v Chrašticích uţ se nám ani nepovedlo do čísla umístit, a tak připomínáme alespoň výsledky: druţstvo 2. a 3. třídy naší školy se probojovalo na výborné 2. místo, druţstvu 4. a 5. třídy se podle našeho korespondenta (Honzy Vaška) turnaj moc nevyvedl a skončilo na 4. místě. My v redakci si myslíme, ţe i bramborová medaile je pěkná, o skutečných pohárech a vyšších stupíncích si můţete přečíst na dalších stránkách zpravodaje. Kaţdopádně je vidět, ţe nesedíte jen u počítače, jak vám dospělí často vyčítají, ale věnujete se sportu, který vás baví. A to je moc a moc dobře. Protoţe Vánoce a konec roku se přece jen blíţí, přejeme všem čtenářům Školního zpravodaje spoustu splněných přání, a nemusí to být jen pod stromečkem. Těšíme se, ţe se opět setkáme v roce 2010. Do té doby nám můţete alespoň napsat vzkaz na adresu: [email protected]

Vaše redakce

3

Listopadový turistický krouţek Milí ţáci, jak jste oslavili svátek 17. listopadu? Náš turistický krouţek výletem do aquaparku v Berouně. Bylo nás 28. Pečlivě nás i v bazénu střeţila p. Maštalířová, naše věrná kamarádka p. Luzumová a tentokrát i p. Pavelková. Jeli jsme rychlíkem. Cesta krásně ubíhala. Měli jsme k dispozici tři kupé sami pro sebe. Ve všech jsme zpívali, hráli jsme hry a vyprávěli jsme si vtipy. Vypochodovali jsme z nádraţí těsně před polednem. Beroun nás přivítal krásným teplým počasím. Spíše jarním. Aquapark Laguna byl nedaleko. Překvapil nás svým vybavením. Velmi záhy jsme objevili turbotobogán, tobogán s nafukovacími kruhy, spoustu vířivých bazénků, masáţních proudů a skluzavek. Atrakcím neodolali ani naši dospěláci. Kdo se chtěl na chvilku schovat, zaplaval do tajemné jeskyně. K našemu tříhodinovému vstupnému jsme dostali ještě dárek. Picador a nápoj zdarma. To jsme uvítali všichni uţ po první hodině cachtání. Tři hodiny uběhly jako voda a my jsme museli vodní hrátky opustit. Byla to škoda, ale ještě nás čekala cesta zpátky. A to také nebylo úplně špatné. Sice jsme uţ neměli kupé, ale obsadili jsme polovinu vagonu. Dokonce nám pan průvodčí uvolnil i místa, která jiţ měli jiní cestující. Do Čimelic jsme přijeli za úplné tmy. Ale to vůbec nevadilo. Spíš naopak. Výlet byl opravdu krásný a určitě si ho zopakujeme. V prosinci nás čeká výstava betlémů v Příbrami. Odpoledne pak půjdeme do zábavního centra Šneček, kde je horolezecká stěna, prolézačky, skluzavky a celá řada veselých aktivit. Kdy to bude? 20. prosince 2009. Šárka Maštalířová

4

O výtvarném krouţku K novým krouţkům na naší škole ve školním roce 2009/2010 patří i výtvarný krouţek pro 1. stupeň. Navštěvují ho děti od první aţ do páté třídy, vţdy ve čtvrtek od 13 hodin. Na práci máme dvě vyučovací hodiny a ani ty nám někdy nestačí. Snaţíme se střídat výtvarné techniky, zaměřujeme se jak na kresbu, tak na malbu, občas si něco vyrobíme, naposledy například vánoční ozdoby. Nejčastěji pouţíváme temperové, klasické vodové a anilinové barvy, hodně nás to baví s práškovými pastely a občas rozlijeme nějakou tuš, ale maminky(?) zatím statečně perou. Témata volíme často podle ročního období, podzimní listy jsme nejen vyuţili, ale pro koláţ také vlastnoručně zhotovili, malovali jsme např. halloweenská strašidla, vyráběli barevné lampičky ze zavařovacích sklenic, zkusili jsme si zátiší, portrét sestavený z různých druhů ovoce a zeleniny, zvládli jsme i adventní kalendář, coţ bylo náročné (hlavně vystříhat všechna ta titěrná okénka). Uvidíme, zda se nám podaří zasněţené zimní okno, kdyţ sníh ne a ne napadnout. Těšíme se, ţe na jaře vyrazíme do zámeckého parku a natrénujeme i malbu „v plenéru“, tj. v krajině. Jana Kubátová

5

Z krouţku aerobiku V polovině září začal působit na naší škole krouţek aerobiku pod vedením paní učitelky Andrey Zelenkové. Jak sdělila Školnímu zpravodaji, jejím hlavním záměrem bylo seznámit dívky spíše s komerční formou aerobiku, tedy zvládnout s nimi základní kroky a méně sloţité choreografie, přizpůsobené věku, se kterými se setkáváme při běţných návštěvách lekcí aerobiku. „Dívky, které krouţek navštěvují, jsou rozdílného věku a úroveň zvládnutí aerobních dovedností je u nich také různá. Po seznámení s nimi povaţuji za důleţité zařadit do náplně krouţku také vyrovnávací a zdravotní cvičení na posílení ochablého svalstva a na protaţení svalů zkrácených,“ řekla naší redakci Andrea Zelenková.

6

Ţákyň, které krouţek aerobiku navštěvují, se vyptávala Anna Klímová. Zde jsou jejich odpovědi: 1. Od kolika let chodíš na aerobik? Monča Štětinová (5.třída) : Od 6 let. Kája Štětinová (4.třída) : Od 9 let. Kačka Joujová (2.třída) : Od 8 let. Vendulka Kůrková (2.třída) : Od 8 let. 2. Proč ses rozhodla zrovna pro aerobik? Monča : Protoţe mě baví tancovat a zaujalo mě to. Kája : Zaujalo mě to a baví mě to. Kačka : Protoţe je to dobrý, tancuje se tam, cvičí a baví mě to. Vendulka : Nevím, asi ţe se tam cvičí. 3.

Baví tě jezdit na soutěţe? Vyhrála jsi uţ něco? Monča : Nebaví mě tam jezdit a ještě jsem nic nevyhrála. Kája : Ještě jsem na ţádné nebyla. Kačka : Ano, baví mě tam jezdit a vyhrála jsem toho hodně. Vendulka : Ano, baví mě jezdit na soutěţe a vyhrála jsem toho spoustu.

4. Kdyby se objevilo něco nového, co by tě zaujalo, skončila bys s aerobikem? Monča : Ne. Kája : Asi ne. Kačka : Asi ne. Vendulka : Ne.

7

Pohár za 2. místo v krajské soutěţi Dáša Vlčková se věnuje aerobiku uţ 5 let S Dášou, která je v současné době ţákyní 8. třídy naší školy, si o jejím úspěchu povídal David Pšeničný. David: Ahoj Dášo, slyšel jsem, ţe jsi vyhrála nějaký pohár. V jakém sportu to bylo? Dáša: Ahoj. V aerobiku. Je to sport, který dělají většinou dívky, ale mohou i chlapci. Ten pohár byl za druhé místo v Jihočeském kraji. David: Jak dlouho se aerobiku věnuješ? Dáša: Uţ je to 5 let. David: Kdo tě k tomuto sportu přivedl? Dáša: Moje mamka viděla na nástěnce pozvánku do čimelické haly. Tak jsem to šla zkusit. David: Vyhrála si ještě nějaké jiné soutěţe? Dáša: Mám tři medaile z různých soutěţí, dvě medaile jsou za 3. místo a jedna za 2. místo. David: Jak často aerobik cvičíš? Dáša: 2x týdně, ve středu a v pátek, vţdy po dvou hodinách. David: Baví tě to? Dáša: Ano, moc mě baví cvičit. David: Děkuji ti, Dášo, za rozhovor a přeji mnoho štěstí a úspěchů. Dáša: Já také děkuji.

8

Hudební ţánry - Ska Ska vzniklo směsicí tradičního jamajského folkloru a amerických stylů, jako byli rythm and blues nebo jazz. Tradiční jamajskou hudbou bylo mento, coţ je směsice karibských, afrických a evropských hudebních vlivů, pouţívají se v něm jak evropské nástroje (housle), tak i africké (bonga, benjo). Bylo populární hlavně ve 40. letech. V 50. letech se prostřednictvím amerických rádií, která se dala naladit i na Jamajce, dostalo na ostrov. Rythym and Blues (RNB) se stalo velmi oblíbeným a vyhledávaným stylem. Postupem času ho začali hrát i místní soubory. Kdyţ se americké RNB začalo měnit na Rock´n´roll (na Jamajčany byl aţ příliš agresivní), začali místní soubory mnohem více experimentovat s jazzem a mentem, vznikl shuffle, coţ byla právě směsice těchto dvou stylů. Shuffle byl předchůdcem ska a poloţil jeho základy. Většinu tehdejších hudebníků vychovala Alpha boy s´shool, která je vedla hlavně k tradičnímu jazzu. Po dokončení školy většina jejích ţáků zakládá velké big bandové orchestry po vzoru amerických jazzových hvězd. Zvyšující důraz je kladen na offbeatový rytmus menta, který přichází krátce a oddělovaně. Tento zřetelně synkopovaný rytmus drţí kytara a klávesy a nový hudební styl je na světě. Jmenuje se SKA. Prvním, kdo vyuţil tohoto rytmu, byl Ernest Ranglin společně s Cluett Johnson & The Blue Buster, kteří pravděpodobně ska i pojmenovali. Cluett Johnson je znám svým pozdravem Love skaskavoovie, tentýţ při jiné příleţitosti řekl : „Make the guitars go ska! ska! ska!“. Rytmus ska byl odvozen ze „shuflle“ a „boogie“, které bylo v místních „dance halls“ velmi oblíbené. Kombinací populárních stylů jako je „mento“, „burron rythm“ a stylů nových byly poloţeny základy první populární jamajské hudby. Do jisté míry se zde promítaly i vlivy z okolních karibských ostrovů, které s sebou přiváţeli emigranti z Kuby (Laurel Aitken), Trinidadu, Barbadosu atd. Ska boom se dostavil zároveň se získáním nazávislosti a odjezdem Angličanů v roce 1962. Ska se na Jamajce stalo nesmírně populárním a hudební producenti jej začali šířit do zbytku světa. Tyto kroky mají plnou podporu vlády a v roce 1964 bylo ska prezentováno jako „National music of Jamaica“ na „World fairs v New Yorku“. Texty měly několik podob od klasických popových popěvků, přes náboţenské aţ po politicky orientované texty a texty odráţející sociální dopady ţivota na Jamajce, často okořeněné místním nářečím „Patois“. Mezi nejznámější interprety tohoto období patří například Byron Lee and the Dragonaires, Jimmy Cliff , Prince Buster (vlastním jménem Cecil Campbell), The Wailers, Desmond Dekker nebo třeba Skatalites, kteří na samém počátku hráli jazz.

9

Zrození britského ska Do Anglie se ska dostalo společně s vlnou imigrantů a na samém počátku bylo nazýváno „blue beat“. Prvním mezinárodním hitem byla píseň „My boy lollipop“ (Millie Small), nahraná v roce 1964 a vydaná na Island Records (u nás známá v podání Yvone Přenosilové). Mezi další pecky této éry patří „Guns of Navarone“ (Skatalites), „Carry Go Bring Come“ (Justin and The Dominues) či „Rudy, A Message to You“ (Dandy Livingstone). Na rozdíl od Jamajky se v Británii ska hrálo společně s nově vzniklým rocksteady aţ do roku 1968, kdy ho nahradilo reggae. Počínaje rokem 1969 se v hitparádě začínají umisťovat hity jako „Monkey Man“ (Toots and the Maytals), „Long Shot Kick de bucket“ (The Pioneers).

Třetí vlna ska Třetí vlna započala koncem 80. let hlavně ve Spojených státech díky kapelám jako Toasters, skapunkovým průkopníkům Mighty mighty bostones. Třetí vlna je charakteristická naprostou uvolněností. Začátkem 90. let některé kapely (jako uţ zmínění Mighty mighty bostones) stále více propojují ska s punkem, vzniká skapunk. Tato epocha se vyznačuje nevázaností, absolutní rozmanitostí a mixováním různorodých ţánrů (skacore a kombinování ska s raggae). Zatímco v první vlně je středem ska Jamajka a ve druhé vlně Británie, třetí vlna jiţ doslova útočí na celou planetu. Kapely vznikají po celé Evropě, Americe, ale i Asii a Austrálii. Třetí vlna dává šanci jak souborům novým, tak i legendám. Na turné se opět vydávají legendární The Skatalites, Desmond Dekker, The Selecter, The Hotknives či Mr.Reviews a Skarface.

nejznámější kapely: Ska-P Sto zvířat Tleskač Dva a půl cvrčka Akurat Big mama Liberator

10

Zpověď české kapely DiscoBalls Do tohoto čísla se mi podařilo získat rozhovor s výše uvedenou ska skupinou. Jelikoţ můj dobrý přítel měl dobrou náladu a byl zrovna doma :-D, byl mi ochoten dát krátký rozhovor. Jak se jmenujete a proč? Jmenujeme se Discoballs...proč...no proto, ţe jednoho dne náš basák Mr. Smrček tenhle název vymyslel a uţ to tak zůstalo. Kdy jste začali hrát? Zkoušet jsme začali v roce 2005, první koncert byl v roce 2006. Kolik jste vydali CD? Máme jedno CD, Disco Very Chanel, se kterým jsme byli nominovaní na Anděly...bohuţel to nevyšlo...vyhráli to naši kamarádi Prague Ska Conspiracy. V současnosti doděláváme repertoár na druhý CD, který plánujem točit na jaře. Jak často a kde nejčastěji hrajete? ...no jak často ..průměrně tak 4krát aţ 6krát měsíčně, záleţí na tom, jaký roční období je atd. Například za červenec a srpen jsme odehráli 15 koncertů - to byla festivalová sezóna. Kolik má Discoballs členů? Náš počet je takovej variabilní, ale stálých členů je asi sedm. Základ je zpěvačka, basa, bicí, kytara (ty někdy máme dvě) a dechová sekce: trumpeta, pozoun, saxofon...někdy hrává ještě druhej saxofonista (z Rokycan) a druhej pozouňák (z Brna). No a já jsem rozenej Písečák, ale bydlím uţ 20let v Praze.

S jakou kapelou se vám hraje nejlíp? Moc rádi hrajem hlavně s kapelama, se kterejma jsme i personálně spojení. Tedy uţ zmiňovaný Budulínek (http://budulinek.erc.cz/ ), Ujetej crossover se super textama z Rokycan, kde je frontmanem náš saxofonista Bozízek, a Queens of Everything ( http://www.myspace.com/thequeensofeverything ), kde máme pozounistu, kterej teď ale bydlí v Brně, takţe to zase tak často není.

11

Jste sami se sebou spokojení? Samozřejmě ţe nejsme, je vţdycky co zlepšovat. Raději kapela, nebo škola (či práce)? Samozřejmě kapela, i kdyţ by si někdo moţná mohl říct, ţe nás to hraní po osmi letech přestane bavit. Odkud všichni jste? Z Prahy, aţ na pár lidí ze zmiňovaných skupin. Jinak máme skvělý vztahy hlavně s praţskou ska scénou. A nějaká upoutávka na koncert? V Uhelně v Písku hrajem na maturitním plese 11. prosince, pak další nejbliţší koncert je asi v Plzni. Všechny koncerty najdete na www.discoballs.cz v sekci shows.

Stránky věnované ska připravila a s Vítem Černíkem z kapely Discoballs si povídala Karolína Hospasková

12

Rozhovor s našimi učiteli

O rozhovor do vánočního čísla Školního zpravodaje jsme poţádali paní učitelku Marcelu Vejcharovou, která učí v tomto školním roce 3. třídu. Její jméno se objevuje nejčastěji ve spojení s krouţkem keramiky, kde má stále plné ruce práce, ale udělala si čas, aby nám odpověděla na všechny naše otázky. Ptaly se Lucka Fialová a Nikola Janešová. Co vás baví na povolání učitelky? Kaţdý den je jiný a baví mě sledovat změny a vývoj dětí. Mám radost, kdyţ se pak uplatní v ţivotě. Čím jste chtěla být jako malá? Jako malá ani nevím, být mámou a mít 4 děti, jako velká malířkou. Být muţským, určitě se stanu zedníkem. Baví vás stále pracovat s dětmi, i kdyţ nejsou příliš ochotné? Baví. Máte někdy chuť odejít ze školy? Ne, ale z budovy ano, kdyţ je venku pěkně. Bavila vás vţdycky keramika? Práci s hlínou jsem dříve neznala. Poznala jsem ji v roce 2000 a od té doby mívám občas aţ „keramickou posedlost“.

13

Věnujete se vyrábění keramiky i doma? Ne, jen v představách mě přepadají nové způsoby a náměty. Co děláte nejraději ve volném čase? Starám se o domácnost, o dvůr a zahradu. Vášnivě ráda pěstuji kytičky, buduju nová zákoutí a skalky. Jaký je váš ţivotní cíl? Cíle se mi prolínají se sny. Chtěla bych mít doma uměleckou dílnu, v ní tvořit díla různých technik a ţít dlouho ve dvou spokojený a naplněný ţivot.

Jaký je váš ţivotní sen? Vidět Michelangelovy fresky na vlastní oči. Co byste ještě chtěla vyzkoušet? Nevím, ale chtěla bych se nebát výšek. Čím vás ţáci dovedou potěšit? Dobrým srdcem. Čím vás naopak dokáţou naštvat? Nevychovaností a lhaním.

14

Čimelická keramika na I. mirotickém adventním trhu

Naše keramika se v neděli 29. listopadu 2009 zúčastnila mirotického I. adventního sokolského trhu spojeného s koncertem mirovických křesťanů. Prodejní akce trvala celé odpoledne. Potěšilo nás, ţe se keramické výrobky našich dětí líbily a mnozí si je odnášeli pro potěšení a radost domů. Velice zodpovědně pomáhaly ţákyně Kristýna Šindelářová, Tereza Končická a Anna Doupníková a zaslouţí si naši pochvalu. Za keramiku Marcela Vejcharová, Iva Jirušová

15

Florbal Florbal je kolektivní halový sport podobný pozemnímu hokeji. Hraje se na hřišti o rozměrech 40×20 metrů s lehkým dutým plastovým míčkem. Z kaţdého týmu můţe být na hřišti v jeden moment maximálně pět hráčů v poli a jeden brankář. Hráči mají speciální florbalové hole a snaţí se vstřelit protivníkovi gól. Brankáři hokejku nemají. I kdyţ florbal vznikl původně v USA, je za kolébku tohoto sportu povaţováno Švédsko. Zde se v 70. letech 20. století začal hrát organizovaně a rychle si získal obrovskou popularitu. Dalšími zeměmi, kde si hra brzy získala popularitu, byly Finsko a Švýcarsko. S rozdílnými názvy se také mírně lišila pravidla, největší rozdíl byl ve švýcarské verzi, kde i brankář pouţíval hokejku. Ke sjednocení pravidel došlo v roce 1986 v souvislosti se zaloţením Mezinárodní florbalové federace. Švédsko udává směr ve vývoji dnešního florbalu a má nejvíce registrovaných florbalistů na světě. Česká florbalová unie je z hlediska počtu členů na třetím místě za druhými Finy a před čtvrtými Švýcary. Zajímavostí je, ţe děrovaný míček nevynalezli Švédové, Finové ani Švýcaři, ale Američané, kteří pouţívali plastový děrovaný míček při trénování baseballu; tento míček byl původně přibliţně dvakrát větší. David Pšeničný

16

Orion Florbal Cup V úterý 1. prosince se konalo v Sezimově Ústí u Tábora krajské kolo Orion florbal Cupu. Účastnily se ho dívky z 8. a 9. ročníku.

Zastoupeno bylo osm

okresů, které byly rozděleny na dvě skupiny. První dvě nejlepší druţstva ze skupiny postoupila dále. O první místo bojovaly Malšice, Besednice, Čimelice a Písek. Všichni se moc snaţili. Ale nejlépe dopadly Malšice, na druhém místě skončila ZŠ Besednice a na třetím místě jsme byly my – holky z Čimelic. Jsme rády, ţe jsme dostaly pohár a byly takhle úspěšné. Cestou zpátky jsme se za odměnu stavily v McDonaldu.

Za 8. a 9. třídu G. Pánková

17

Šplh Dne 4.11.2009 se zúčastnili nejlepší „šplhavci“ naší školy tradiční soutěţe ve šplhu v Mirovicích. Letos byla pro závodníky opět větší konkurence, neboť se sešla téměř stovka soutěţících z pěti základních škol . Mimo naší školy tu byli také zástupci z Březnice, Mirotic, Milovic a Chraštic. Nejlépe z našich si vedli: Miloslav Mikeš (9.tř) – 2. místo na tyči a 2. místo na laně

Gabriela Vinklerová (6.tř) – 1. místo na laně

Kristýna Račanová (5.tř.) – 2. místo na tyči

Magdaléna Kulasová (3.tř.) – 2. místo na tyči

Vojtěch Štěpánek (4.tř.) – 3. místo na tyči

Lucie Tesková (8.tř.) – 3. místo na tyči

Bylo to super a přeji hodně štěstí v dalších letech!

18

Andrea Krajíčková

Od učitele nejen pro učitele Nejhorší je, kdyţ máte něco napsat do uzávěrky, a vlastně vůbec nevíte, o čem to bude. Potvrdí vám to kaţdý autor, který se kdy novinám k podobné nesmyslné pravidelnosti, nebo pravidelné nesmyslnosti, upsal. Nejlepší je, kdyţ téma nějaký ten pátek nosíte v hlavě, přemýšlíte si o něm, ale nemáte čas si k „tomu“ sednout. Téma si ţije svým vlastním ţivotem a kdyţ si čas konečně najdete, skoro to ze sebe vychrlíte. Nevadí, ţe výsledek je nakonec úplně jiný, neţ jak jste si věc malovali na začátku. Alespoň jste se pokusili říct, co máte na srdci. Ve vánočním čísle by se mělo mluvit o Vánocích a o konci roku. Problém je v tom, kdyţ máte v hlavě a na srdci tisíc jiných věcí. Přidrţím se tedy toho, co mám „v hlavě“. Nedávno to byl například test, který pro nás učitele připravili ţáci 7. třídy, abychom si vyzkoušeli hlasovací zařízení k interaktivní tabuli. Snad nepodryji příliš učitelskou autoritu, kdyţ přiznám, ţe někteří jsme tak trochu pohořeli. Budu-li mluvit sama za sebe, pár věcí mě ve škole ani neučili, a ty, co mě učili, jsem během dalších „x“ let zase zapomněla. Třeba proto, abych si v hlavě udělala místo na jiné věci (momentálně specifické poruchy učení a chování, valenční syntax nebo elektivní mutismus, tj. ztráta řeči jiţ vytvořené). Kdyţ jsem před více neţ rokem nastupovala do školy, měla jsem hrubou představu o tom, co asi svým ţákům předat a jak to udělat. Za poslední rok jsem absolvovala řadu přednášek v Ústavu pro další rozvoj a vzdělávání pedagogických pracovníků, stručně označovaném jako „ústav“. A také řadu rozhovorů o tom, jak a co učit. Výsledek je takový, ţe pro přespříliš informací, často protichůdných, začínám ztrácet tu původní vizi. Moţná nebyla úplně nejlepší, ale byla moje. Pokouším se tím jen říct: nenechte se otrávit, máte-li pocit, ţe toho od vás chtějí (chceme) moc. Drţte se své vlastní cesty a myslete na to, co na ní budete potřebovat. Třeba to bude matematika (počítat dnes musí kaţdý), třeba čeština (je dobré umět napsat svému šéfovi, ţe je vůl, nebo borec, kaţdopádně však bez chyb), třeba budete potřebovat stupnice a třeba zeměpis. Moţná od kaţdého trochu a kdyţ se v ţivotě ztratíte, můţete si zazpívat, najít se na mapě, nebo se zeptat. Třeba i anglicky. Důleţité ale je mít tu svou cestu. Mít svou vizi, mít cíl. „I cesta můţe být cíl,“ zpívá Mňága a Ţďorp. Přeji nám všem do nového roku, abychom nesešli z cesty, abychom neztratili její smysl, abychom ho stále hledali a nacházeli.

Jana Kubátová

PP.Pp

19

P.S. Nestál!!!

Vánoční anketa Na Vánoce, Štědrý den a nejhezčí dárek jsme se ptali dvou našich spoluţáků: Martina Noska a Lucky Fialové. Co si myslíš o Vánocích? Martin:Vánoce jsou svátky klidu, míru a radosti. Lucka: Je to velmi hezký zvyk. Nejlepší na tom jsou dárky. Co děláš na Štědrý den? Martin: Pomáhám rodičům, koukám na pohádky. Lucka: Celý den jsem doma a uţívám si Vánoc. Večer máme rodinnou večeři a pak uţ jenom běţím ke stromečku a rozbaluju dárky. Jaký byl tvůj nejhezčí dárek? Martin: Nové horské kolo. Lucka: Kdyţ jsem dostala rajtky. Píšeš stále dopis Jeţíškovi? Martin: Ne, uţ jsem velký. Lucka: Ne, nepíšu. Co by sis přála k Vánocům? Martin: Jenom batoh na výlety. Lucka: Fotoaparát a hlavně koně. Jaké máte jídlo na Štědrý večer? Martin: Bramborový salát, kapra a rybí polévku. Lucka: Máme rybu, ale já ji nejím, tak mi mamka dělá řízek.

Připravil David Pšeničný

20

Výlet sedmáků do Prahy Ve čtvrtek 3.12.09 jsme se rozhodli podívat se do vánoční Prahy. Tímto výletem jsme si vybrali výhru ještě z minulého školního roku, kdy jsme v bodovací soutěţi získali 1. místo za pořádek ve třídě. Výhrou byl den volna. Sešli jsme se na zastávce v Čimelicích a čekali jsme, aţ přijede autobus. Během několika minut jsme pak seděli v autobuse a těšili se do Prahy. Kdyţ jsme dorazili na místo, vydali jsme se směrem k obchodnímu centru Nový Smíchov, do kina Palace Cinemas. V kině jsme se dohodli, ţe půjdeme na Vánoční koledu 3D. Předtím jsme ale měli 2 hodiny času a rozchod v nákupním centru. Rozprchli jsme se kaţdý jinam, ale nejčastěji jsme skončili ve fastfoodu. Kdyţ jsme se dosyta najedli, vyrazili jsme na film. Ten byl díky 3D efektům ještě víc fantastický. Někteří jedinci málem strachy vysypali popcorn, ale i přes strašidelné chvilky se film všem moc líbil. Po návštěvě kina jsme se rozhodli projít si vánoční trhy na Staroměstském a Václavském náměstí. Na trzích jsme si vybírali dárky, ale byla taková zima, ţe jsme se museli vydat zpátky na Smíchov. Tam jsme se ohřáli sice jen 30 minut, protoţe jsme museli jít na autobus, ale výlet jsme si uţili a budeme se opět snaţit vyhrát den volna. Nikola Janešová

21

Hlášky z hodin We něco to England two year ago. Im newim. Co je to oddenek? Plod. Posloucháme posluchače. Stay cool = studený stake. Hlavní město Kanady = Los Angeles. Alpská jezera jsou pozůstatkem paláce. Připravila Anna Klímová

Vtipy „O čem přemýšlíš?“ „O tom, jak to měli ţáci dříve ve škole lehčí. Například za vlády Karla IV. končil dějepis na straně osmnáct.“ Ţák Zlobílek: „Pane učiteli, zapomněl jsem si ţákovskou kníţku.“ Učitel: „To uţ je potřetí tento týden. Dej mi ji na stůl, napíšu ti do ní poznámku.“ Ţák Škrabálek: „Pane učiteli, nemohu přečíst, co jste mi napsal pod slohovou práci!“ Učitel: „Napsal jsem ti tam - psát čitelněji.“ Připravila Jana Kašparová ml.

22

Denis Lacho a Jan Bendig - soutěţící Česko Slovenské SuperStár

Denis Lacho Věk: 16 Datum narození: 22. 10. 1993 Místo narození: Bratislava, Slovensko Znamení: Váhy

Denis měří 185 cm a váţí 82 kg. Kdysi hrál aktivně fotbal, nyní se věnuje hlavně zpívání. Jeho idol je John Mayer. Výhru by investoval do hudby a něco by dal rodičům. Co zpíval: 1. semifinále: Enrique Iglesias - Hero 2. semifinále: Elton John - Sorry seems to be the hardest word 3. semifinále: Marián Čekovský / IMT Smile - Myslím, ţe môţe byť 1. finále: James Morrison - You give me something 2. finále: Gene Kelly - Singing in the rain 3.finále: Karel Gott- Včelka Mája Dotáhl to aţ do šesti nejlepších, ale poté je musel opustit, kvůli nedostatku hlasů.

Jan Bendig (nar. 1994) Finalista ČeskoSlovenské Superstar, jehoţ do soutěţe přihlásili rodiče. Chce ukázat, ţe má velký talent. Jan šel na casting v Praze, odkud ho pustili do divadla. V divadle proběhlo několik kol, ale i přes ta neustále postupoval dál. Nastalo semifinále (asi 7 kol) a Bendig se stále drţí. Nyní probíhá finále o několika dalších kolech, z těch posledních jsou to: rock, Karel Got, MTV. Jan Bendig se stále drţí. Pozn. redakce: Jan Bendig byl po napsání tohoto článku z ČeskoSlovenské Superstar vyřazen. G. Pánková, A. Krajíčková

23

Vybrali jsme pro vás z médií

Kníţky Josefa Čapka se budou rozdávat dětem na Hradě V rámci dosud největší retrospektivní výstavy Josefa Čapka, kterou aţ do 17. ledna 2010 hostí Jízdárna Praţského hradu, se bude ve středu 16. prosince konat zvláštní předvánoční akce pro děti – Kníţka za obrázek. "Prvních pět set dětí, které 16. prosince mezi 14. a 20. hodinou přinesou na výstavu svůj obrázek s tématem pejska a kočičky, získá zdarma kníţku Josefa Čapka Povídání o pejskovi a kočičce. Stanovený formát výkresu je minimálně A4 a na jeho zadní straně musí být uvedeno jméno a příjmení dítěte, věk (maximálně 12 let) a kontaktní údaje (adresa, telefonní číslo nebo e-mail)," uvedl David Šebek ze Správy Praţského hradu. Současně budou v den předvánoční akce Kníţka za obrázek prodlouţeny návštěvní hodiny. Výstava bude otevřena pro veřejnost o dvě hodiny déle neţ obvykle, tedy do 20.00.

Zvětšit obrázek

Pejsek s kočičkou a Čapkův autoportrét jsou vystaveny mezi tisícovkou obrazů v Jízdárně Praţského hradu. Výstava obrazů Josefa Čapka bude otevřena do 17. ledna 2010, denně od 10. do 18. hodiny.

Na retrospektivní výstavě Josefa Čapka mohou návštěvníci shlédnout na tisíc Čapkových děl olejů, kreseb, grafik, karikatur, ilustrací, kniţních obálek či scénografických návrhů. Kromě ilustrací Pejska a kočičky a jiných slavných děl nechybí v expozici v Jízdárně Praţského hradu velké mnoţství méně známé Čapkovy tvorby. Tvůrcům expozice se totiţ podařilo získat i díla rozptýlená ve sbírkách soukromých majitelů, z nichţ některá byla naposledy vystavena v roce 1946 na Čapkově posmrtné výstavě a další byla dokonce povaţována za nezvěstná.

24

Tipy na vánoční dárky Snad neexistuje ten, kdo by se aspoň trošku netěšil na jeţíška a dárky, které nám přinese. Zazvoní zvonek a můţeme rozbalovat. Vidíme hromady balicího papíru kolem stromečku a spoustu úsměvů a radosti na tvářích ostatních. Uţ víte, co byste si přáli pod stromeček? Jestli ne, tady je pár tipů. V kinech jste v letních měsících mohli vidět jiţ třetí pokračování Doby Ledové, tentokrát s názvem Doba Ledová 3: Úsvit dinosaurů. Tento film jiţ vydali na DVD. Komediální film pro celou rodinu!

Potěším fanoušky taneční muziky, protoţe 16.11.2009 vyšlo nové CD s názvem Taneční liga 2009. Můţete si poslechnout kolem 40 tanečních písniček, které člověka nejen zahřejí.

Do českých hračkáren přišlo jiţ několikáté pokračování velmi oblíbené hry Monopoly. Hra Monopoly city se stala velkým hitem.

Můţete

stavět

domy,

školy,

mrakodrapy

nebo

průmyslové komplexy, ale pozor na protihráče! Kdyţ postaví čističku vedle tvého objektu, sníţí tím jeho hodnotu na polovinu. Zábavná hra pro 2-6 hráčů od 8 let.

Na podzim roku 2009 byla vydána další kníţka z edice Guinnessova kniha rekordů. Můţete v ní najít spoustu zajímavostí a nových světových rekordů. Podívejte se na to, co pro nás tentokrát připravili.

Tuto a následující stranu připravila Jana Kašparová ml. 25

Jak na vánoční výzdobu Pro někoho jsou Vánoce svátky klidu a odpočinku, někdo je vidí jako chaotický svátek a pod pojmem Vánoce si představí nekonečné fronty v obchodních domech, nervozitu a spoustu přehnaných vánočních reklam. Většina lidí zdobí své domy, byty nebo chaty světýlky, věnci, girlandami a třeba i květinami. Ani my jsme nezůstali pozadu a přichystali pár tipů, jak ozdobit nebo zpříjemnit svá obydlí. K Vánocům patří také spousta květin: vánoční hvězdy, vánoční kaktusy, jmelí, cesmíny. Např. v USA a Velké Británii jsou velmi populární právě cesmíny. Chcete si pořídit domů vánoční hvězdu a nevíte, jak o ni pečovat? Čtěte dál! Vánoční hvězda: Při nákupu se ujistěte, zda jsou listy sytě zbarvené a zda mezi nimi najdete poupata. Jiţ rozkvetlá či odkvetlá hvězda totiţ brzy uvadá, listy opadají a o Vánocích se tak červených okrasných listů nedočkáte. Pozor dejte také při převozu rostliny z obchodu domů, aby neomrzla. Pro jistotu si ji nechejte zabalit. Květinu pěstujte na světlém místě v běţné pokojové teplotě. Zálivka by měla být střední, tedy aby substrát nebyl nikdy suchý ani mokrý, dobré je udrţovat stálou vlhkost. Můţete ji občas orosit a na jaře přidat hnojivo. Zapomenout nesmíme ani na adventní věnce. Víte, ţe první předchůdce adventního věnce byl vyroben v roce 1839? Tak se pojďme podívat, jak si takový adventní věnec vyrobit třeba u nás doma. Budeme potřebovat:     

Polystyrenový kruh na výrobu věnce Větvičky z nějakého jehličnanu Ozdoby a svíčky dle vlastní fantazie Lepicí pistole Stojánky na svíčky a 4 svíčky

Postup: 1. Na polystyrenový kruh přikládáme v jednom směru podobně dlouhé větvičky, které si před samotným začátkem pěkně nalámeme. 2. Takto přiloţené větvičky omotáváme slabým drátkem, abychom je zafixovali. 3. Nyní máme hotový základ věnce a můţeme přikládat ozdoby. 4. Ty přilepujeme lepicí pistolí, hezky jednu po druhé. 5. Nakonec jen připevníme stojánky a do nich svíčky. A věnec vystavíme třeba v obývacím pokoji.

26

Přednáška o včelách

V listopadu zavítal k nám do školy Josef Rotbauer ze sdruţení Apicentrum v Protivíně, aby nám pověděl něco o ţivotě včel. Přednáška trvala celé 3 hodiny a dozvěděli

jsme

se

spoustu

nových

informací. Přednáška byla také doplněna zajímavými krátkými filmečky o medu. Pan Rotbauer k nám přijel po týdnu znovu a zkusili jsme si vyrobit ozdobičky a svíčky ze včelího vosku. Práce byla velmi těţká a velice titěrná, ale výsledek stál za to. Brzy se k nám připojili holky a kluci z keramiky i s paní učitelkou Vejcharovou a vesele se s námi pustili do práce. Paní učitelce se to tak zalíbilo, ţe z vosku budou vyrábět i děti na krouţku keramiky. Ostatní učitele práce s voskem také velice zaujala a přišli si s panem Rotbauerem pohovořit. Dokonce jsme pár našich výrobků věnovali panu řediteli a paní učitelce Zieglerové . A rozhodli jsme se vyrábět z vosku i doma. Doufáme, ţe se s panem Rotbauerem ještě někdy uvidíme.

L. Fialová, N. Janešová

27

Seznam vánočních vystoupení pěveckého sboru Sýkorka

10.12. Rakovice – „U Karasů“, 1800hod 12.12. Smetanova Lhota, 1400hod 16.12. Králova Lhota, 1700hod 22.12. Hvíţďalka, 1000 a 1800hod

Za redakci: L. Fialová, N. Janešová, J. Kašparová ml., A. Klímová, V. Mastný, J. Vašek, K. Hrabě, D. Pšeničný, K. Hospasková, T. Končická, A. Krajíčková, G. Pánková, J. Kubátová, J. Kubát. Autor titulní strany: A. Kulasová. Děkujeme všem, kteří se podíleli na tomto čísle. 28