ZÁKLADNÍ ŠKOLA HOROMĚŘICE Velvarská 310, PSČ: 252 62, tel. 220 971 331
[email protected] __________________________________________________________________________ Č. j: 76/2016
Školní řád ZŠ Horoměřice Práva a povinnosti žáků Žáci mají právo: - na vzdělání a školské služby podle školského zákona a na rozvoj osobnosti podle míry nadání, rozumových a fyzických schopností, - na zvláštní péči v odůvodněných případech (v případě jakéhokoliv druhu onemocnění, zdravotního postižení, zdravotního nebo sociálního znevýhodnění, v případě mimořádných schopností a talentu), - na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání, - zakládat v rámci školy samosprávný orgán žáků (žákovskou samosprávu), - vyjadřovat se ke všem rozhodnutím ředitele školy, která se týkají podstatných záležitostí jejich vzdělávání, - na ochranu před vlivy a informacemi, které by ohrožovaly jejich rozumovou a mravní výchovu, na ochranu před fyzickým a psychickým násilím, na ochranu před škodlivými návykovými látkami, - na svobodu ve výběru kamarádů, na respektování žákova soukromého života a života jeho rodiny, - na volný čas a přiměřený odpočinek, - v případě nejasností v učivu, nebo jestliže se žák cítí z jakéhokoliv důvodu v tísni, má právo požádat o pomoc či radu třídního učitele nebo jiného pedagogického pracovníka školy. Žáci mají povinnost: - řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat, - dodržovat školní řád, - plnit pokyny pedagogických pracovníků a zaměstnanců školy, - vyjadřují-li svá mínění a názory, činit tak vždy slušným způsobem, nepoužívat hrubé a vulgární výrazy, - být ohleduplní ke spolužákům, - chovat se a jednat vždy tak, aby nezpůsobili úraz sobě ani spolužákovi nebo jiné osobě, - dbát na pořádek ve všech prostorách školy, zachovávat čistotu i v okolí školy, na školním hřišti, ve školní jídelně, - zacházet s učebnicemi a školními pomůckami šetrně, poškození učebnic oznámit třídnímu učiteli nebo jinému vyučujícímu, nepoškozovat majetek školy a spolužáků. Práva a povinnosti zákonných zástupců žáků Zákonní zástupci žáků mají právo: - na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání svého dítěte, - volit a být voleni do školské rady, - vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich dětí, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost, - na informace a poradenskou pomoc školy pro jejich děti v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školního vzdělávacího programu, - požádat o uvolnění žáka z výuky podle pravidel tohoto řádu. Zákonní zástupci žáků mají povinnost: - zajistit, aby žák docházel řádně do školy, - na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka, - informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, - dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem,
- oznamovat škole údaje nezbytné pro školní matriku a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost a ochranu zdraví žáka, dále pak změny v těchto údajích.
Chování žáků 1. Žáci chodí do školy včas, čistě a vhodně oblečeni. Dodržují pravidla hygieny a bezpečnosti. 2. Žáci se ve škole přezouvají. Nenechávají věci v šatně, výjimku tvoří přezůvky, které jsou zavěšeny v sáčku na obuv. 3. Při všech činnostech organizovaných školou se chovají slušně, dbají pokynů vyučujících, popř. ostatních zaměstnanců školy, nikdy nesmí fyzicky napadnout spolužáka. 4. V budově školy zdraví učitele, zaměstnance školy a jiné dospělé osoby. 5. Žákům je zakázáno opouštět během přestávek a v době vyučování budovu školy bez souhlasu učitele. 6. Žáci se aktivně účastní vyučování a nenarušují nevhodně průběh vyučovacích hodin. Žáci svačí o přestávkách. V případě potřeby mají se svolením učitele právo se napít mimo stanovenou přestávku. 7. Po školní budově se žáci musí pohybovat klidně. Do jiných tříd nebo tělocvičny přecházejí ukázněně, do školní jídelny vždy v doprovodu pedagogického pracovníka školy. 8. V jídelně se řídí žáci pokyny dozírajících učitelů a pracovníků jídelny. Dodržují pravidla slušného stolování. 9. Žáci v nové budově školy používají pouze hlavní schodiště. Žáci mohou používat výtah jen se souhlasem vyučujícího. 10. Do školy žáci nesmí nosit věci, které by mohly ohrozit zdraví, způsobit úraz nebo ohrožovat mravní výchovu ostatních žáků, dále cennosti a věci, které by je rozptylovaly při vyučování. 11. Mobilní telefony musí být po dobu vyučování vypnuté. Žáci je chrání před ztrátou a neponechávají na místě, které k tomu není určeno. Je zakázáno pořizování audio, video a fotografických záznamů. 12. Zjistí-li žák ztrátu osobní věci, je povinen tuto skutečnost okamžitě ohlásit vyučujícímu, třídnímu učiteli nebo o přestávce učiteli, který koná dozor. 13. Žáci mají zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek, kouření, pití alkoholických nápojů a energetických nápojů s obsahem kofeinu. 14. Jsou zakázány projevy vandalismu, xenofobie a rasismu. Každý žák má povinnost ohlásit pracovníkům školy každý případ šikanování – tj. chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat a které spočívá v cílených a opakovaných fyzických a psychických útocích jedince nebo skupiny vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, poškozování věcí, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování, zesměšňování či ponižování. Kyberšikana zahrnuje útoky pomocí e-mailů, sms zpráv, vyvěšování urážlivých materiálů na internetové stránky apod. Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako demonstrativní přehlížení a ignorování žáka skupinou spolužáků. Vnitřní režim školy 1. Žáci, kteří se nestravují ve školní jídelně, opustí školu ihned po vyučování. Po skončení výuky nesmí žáci pobývat ve školní budově, pokud nejsou zařazeni do školní družiny nebo kroužku. Žáci, kteří mají odpolední vyučování, čekají ve školní družině, popř. učebně, která je určena dozírajícím učitelem, nebo mimo objekt školy. 2. Nepřítomnost žáků omlouvají rodiče, a to nejpozději do tří dnů od začátku nepřítomnosti, omluvit dítě lze i telefonicky, písemně nebo e-mailem. Předem známou nepřítomnost dítěte je nutno omluvit před jejím započetím, aby bylo možno zajistit způsob doplnění zameškaného učiva. V odůvodněných případech a na základě žádosti rodičů může uvolnit žáka na jednu vyučovací hodinu vyučující, na jeden až dva dny třídní učitel, na více dní ředitelka školy. Žák si vždy doplní zameškané učivo, případně si vyžádá konzultaci vyučujícího k látce, které nerozumí nebo kterou je nutno procvičit. 3. V odůvodněných případech má škola právo vyžadovat doložení omluvené absence žáka lékařským potvrzením. 2
Zacházení se školním majetkem, učebnicemi a školními potřebami 1. Žák je povinen udržovat v pořádku a nepoškozené všechny věci, které tvoří zařízení třídy a školy, a také ty, které mu byly svěřeny v souvislosti s výukou. 2. Za škodu na majetku školy, kterou způsobí žák svévolně nebo z nedbalosti, bude vyžadována odpovídající náhrada. Časové rozvržení dne: Od 7:00 7:30 8:15 8:25 8:30 9:15 9:25 10:10 10:30 11:15 11:25 12:10 12:20 13:05 13:15
Do 8:15 8:15 8:25 8:30 9:15 9:25 10:10 10:30 11:15 11:25 12:10 12:20 13:05 13:15 14:00
ranní družina nultá vyučovací hodina příchod žáků do školy příprava na vyučování 1. vyučovací hodina přestávka 2. vyučovací hodina přestávka 3. vyučovací hodina přestávka 4. vyučovací hodina přestávka 5. vyučovací hodina přestávka 6. vyučovací hodina
12:10
16:30
odpolední družina
Způsob a pravidla hodnocení výsledků vzdělávání 1. Pravidla hodnocení žáka ZŠ Horoměřice 1.1.Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován stupni: „1“ – výborný „2“ – chvalitebný „3“ – dobrý „4“ – dostatečný „5“ – nedostatečný a) Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „uvolněn(a)“. b) Nelze-li žáka z některého z předmětů v prvním nebo ve druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „nehodnocen(a)“. 1.2. Chování žáka je klasifikováno stupni: „1“ – velmi dobré „2“ – uspokojivé „3“ – neuspokojivé 3
Známka z chování je vždy uzavřena k příslušnému pololetí. 1.3. Celkový prospěch žáka je hodnocen v prvním až pátém ročníku školy stupni: prospěl(a) s vyznamenáním prospěl(a) neprospěl(a) nehodnocen(a) 1.4. Žák je hodnocen stupněm a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm 1, b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5, c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí, d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí. 1.5. Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka (zohledněno v hodnocení tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy). 1.6. U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení či omezení. U žáka s prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zástupce žáka. 1.7. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák základní školy, který již v rámci daného stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. 1.8. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí neklasifikuje. 1.9. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák, který nemohl být ze závažných objektivních, zejména zdravotních důvodů klasifikován ani v náhradním termínu, opakuje ročník. 1.10. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; jeli vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. 4
1.11. Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím ředitel, jmenuje komisi KÚ Středočeského kraje. Komise je tříčlenná; tvoří ji předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu a přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené RVP. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol. 1.12. V případě žádosti o přezkoumání výsledků hodnocení žáka, která se týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy dodržení pravidel hodnocení. Je-li vyučujícím v daném předmětu ředitel školy, posoudí dodržení pravidel hodnocení krajský úřad. Při zjištění porušení pravidel výsledek hodnocení změní, nebyla-li porušena, hodnocení potvrdí. 2. Opravné zkoušky 2.1. Žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník a kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. 2.2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. 2.3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku. 2.4. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor. 2.5. Opravné zkoušky jsou zkoušky komisionální. 3. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření 3.1. Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. 3.2. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 – výborný Žák projevuje velký zájem o výuku a pozitivně rozvíjí své dovednosti, vědomosti a znalosti. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je přesný a výstižný. Grafický projev je estetický a přesný. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Ovládá požadované poznatky, fakta a pojmy a chápe vztahy mezi nimi. Žák dosahuje konkretizovaných výstupů, klíčových kompetencí a cílů základního vzdělávání rychle, v určeném nebo kratším čase, s výrazným podílem samostatné práce a jen s minimální pomocí učitele. Stupeň 2 – chvalitebný Žák projevuje zájem o výuku a rozvíjí své dovednosti, vědomosti a znalosti. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů a hodnocení jevů. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných 5
nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Ovládá požadované poznatky, fakta a pojmy a chápe vztahy mezi nimi v podstatě uceleně. Žák dosahuje konkretizovaných výstupů, klíčových kompetencí a cílů základního vzdělávání v určeném čase, jen s malou pomocí učitele. Je schopen pracovat samostatně. Stupeň 3 – dobrý Žák částečně projevuje zájem o výuku a částečně rozvíjí své dovednosti, vědomosti a znalosti. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů a pojmů rezervy. Žák dosahuje konkretizovaných výstupů, klíčových kompetencí a cílů základního vzdělávání, ale v delším než určeném čase a s výraznou pomocí učitele. Stupeň 4 – dostatečný Žák projevuje malý zájem o výuku a minimálně rozvíjí své dovednosti, vědomosti a znalosti. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má výrazné nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činností se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Žák dosahuje jen některých konkretizovaných výstupů, klíčových kompetencí a cílů základního vzdělávání, a to přes výraznou pomoc učitele a za mnohem delší než určený čas. Stupeň 5 – nedostatečný Žák neprojevuje zájem o výuku a nerozvíjí své dovednosti, vědomosti a znalosti. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti je nízká s velmi podstatnými nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede vědomosti prokázat a uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činností a grafický projev mají vážné nedostatky. Nedovede se samostatně učit. Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Žák nedosahuje prakticky žádných konkretizovaných výstupů, klíčových kompetencí a cílů základního vzdělávání, a to ani ve výrazně delším než určeném čase. 4. Hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření 4.1. Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova a praktické činnosti. 4.2. Při průběžném hodnocení předmětů uvedených v bodu 4.1. se primárně hodnotí žákův zájem, snaha a píle. 4.3. Při hodnocení v předmětech uvedených v bodu 4.1 se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: - vztah žáka k činnostem a zájem o ně, - snaha a píle žáka, 6
-
stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, osvojení potřebných dovedností a vědomostí, poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, kvalita projevu, estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti, v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.
6. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci 6.1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáka, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušení (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové atd.), kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáka, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i s pracovníky pedagogickopsychologických poraden a zdravotnických služeb. 6.2. Žák musí mít z každého předmětu alespoň tři známky za každé pololetí. Ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného charakteru je možné stanovit celkové hodnocení z nižšího počtu podkladů. 6.3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů a výtvorů. Po ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka, a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky současně se sdělováním známek žákům. 6.4. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. 6.5. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. 6.6. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné, aj.). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. 6.7. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření. 6.8. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje. 6.9. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období odpovídá známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům. 6.10. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě, a to zpravidla kolem 15. listopadu a 15. dubna. 7
6.11. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do katalogového listu a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod. 6.12. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí; třídní učitel nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají. 6.13. Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách nebo konzultacích, na které jsou rodiče písemně zváni. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně. 6.14. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem. 6.15. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které mohou zákonní zástupci žáka požádat o přezkoumání, tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30. 10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům. 6.16. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu. 6.17. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu. Zejména - neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, - učitel klasifikuje jen probrané učivo, - před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva, - chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení – chyba je důležitý prostředek učení, - známky nejsou jediným zdrojem motivace. 6.18. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučeními psychologických vyšetření, která mají vztah ke způsobu vzdělávání, hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě. 7. Klasifikace chování 7.1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli, rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád). 7.2. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku a rozumové vyspělosti žáka. 7.3. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující: Stupeň 1 – velmi dobré Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 – uspokojivé 8
Žák se dopustí závažných přestupků proti pravidlům slušného chování nebo řádu školy. I po udělení důtky ředitele školy se dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Stupeň 3 – neuspokojivé Chování žáka ve škole je v zásadním rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně hrubým způsobem narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků. 8. Výchovná opatření 8.1. Výchovná opatření jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. 8.2. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na podnět jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících po projednání s ředitelem školy udělit žákovi pochvalu za výrazný projev školní iniciativy nebo déletrvající úspěšnou práci. Ústní nebo písemnou pochvalu uděluje žákovi před kolektivem třídy nebo školy třídní učitel nebo ředitel školy. Písemná pochvala třídního učitele se uděluje zpravidla formou zápisu do žákovské knížky nebo na zvláštním formuláři školy. 8.3. Kázeňské opatření se ukládá za závažné nebo opakované provinění proti školnímu řádu. Toto opatření předchází zpravidla před snížením stupně z chování. Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto opatření: napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy. Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku; udělení důtky neprodleně oznámí řediteli školy. Ředitel školy uděluje důtku po projednání v pedagogické radě. Napomenutí a důtky se udělují před kolektivem třídy nebo školy. 8.4. Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí udělení pochvaly, ocenění nebo kázeňského opatření a jeho důvody písemně prokazatelným způsobem zástupci žáka. 8.5. Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno kázeňské opatření. 9. Klasifikace a hodnocení žáků se specifickými poruchami 9.1. U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. 9.2. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. 9.3. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. 9.4. Klasifikace je provázena pozitivním slovním hodnocením – vyjádřením kladných stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat. 9
9.5. Děti, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být na základě žádosti zákonných zástupců hodnoceny z mateřského jazyka a z jiných jazyků slovně (a to jak v průběhu školního roku, tak na pololetním a závěrečném vysvědčení). U dětí s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Dítě lze hodnotit slovně (průběžně i na vysvědčení) na základě žádosti rodičů a doporučení poradenského zařízení prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci. Klasifikovat lze i tím způsobem, kdy se specifická porucha dítěte odrazí v mírnější známce o jeden stupeň. Při uplatňování všech těchto možností vyučující postupují velmi individuálně, s využitím všech dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření, a ve spolupráci s rodiči. 9.6. Pro dítě se specifickými poruchami je na základě doporučení a podkladů z poradenského zařízení vypracován individuální vzdělávací plán (IVP). 9.7. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se vždy projednávají s rodiči a jejich souhlasný nebo nesouhlasný názor je respektován. 9.8. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb. 10. Hodnocení a klasifikace cizinců U žáka školy (cizince) se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost ovlivňující výkon žáka. Pro hodnocení žáka bude škola (zejména ve vyučovacím předmětu český jazyk) používat výrazně individuální kritéria hodnocení. Na konci 1. pololetí prvního školního roku nemusí být tento žák klasifikován ani jinak hodnocen, na konci 2. pololetí, případně v náhradním termínu, je žák hodnocen s přihlédnutím k jazykovému handicapu a k jeho vzdělávacím výsledkům v jednotlivých vyučovacích předmětech. Nemůže-li být tento žák z výše uvedené objektivní příčiny klasifikován, opakuje ročník. 11. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáka Důvody sebehodnocení: - žák se touto formou připravuje na úspěšné zvládnutí životních rolí, - sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáka, - žák chápe chybu jako přirozenou věc v procesu učení, jako důležitý prostředek učení, - učitel získává další podklady k poznání žáka, - rodiče mohou získat alternativní informace. Sebehodnocení se provádí podle uvážení učitele, nejméně jednou za pololetí. Způsob sebehodnocení je ústní i písemný (podle věku žáků). Při sebehodnocení se žák snaží popsat: - co se mi daří, co se mi nedaří, - co chci zlepšit, co jsem zlepšil, - co mne zajímá, co dělám rád, - jak se umím vyjadřovat, jak komunikuji se spolužáky, - jak pracuji ve skupině, jak přijímám hodnocení ostatních, - jak hodnotím své chování. Součástí sebehodnocení žáka je i sebehodnocení jeho chování. 12. Zásady pro používání slovního nebo kombinovaného hodnocení žáka, kritéria hodnocení Slovní hodnocení lze použít u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, například s vývojovou poruchou učení, na základě doporučení školského poradenského zařízení a žádosti zákonného zástupce žáka. 10
Průběžná i celková klasifikace může být doplněna slovním hodnocením.
Kritéria pro hodnocení - ovládnutí učiva předepsaného školním vzdělávacím programem s ohledem na typ a rozsah jeho speciálních vzdělávacích potřeb, - úroveň myšlení, - úroveň vyjadřování, - celková aplikace vědomostí, řešení úkolů s ohledem na rozsah speciálních vzdělávacích potřeb žáka, - píle a zájem o učení. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace (převedení slovního hodnocení do klasifikace) Prospěch Ovládnutí učiva předepsaného školním vzdělávacím programem: 1 – výborný = ovládá bezpečně. 2 – chvalitebný = ovládá. 3 – dobrý = v podstatě ovládá. 4 – dostatečný = ovládá se značnými mezerami. 5 - nedostatečný = neovládá. Úroveň myšlení: 1 – výborný = pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti. 2 – chvalitebný = uvažuje celkem samostatně. 3 – dobrý = menší samostatnost v myšlení. 4 – dostatečný = nesamostatné myšlení. 5 – nedostatečný = odpovídá nesprávně i na návodné otázky. Úroveň vyjadřování: 1 – výborný = výstižné a poměrně přesné. 2 – chvalitebný = celkem výstižné. 3 – dobrý = myšlenky vyjadřuje ne dost přesně. 4 – dostatečný = myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi. 5 – nedostatečný = i na návodné otázky odpovídá nesprávně. Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští: 1 – výborný = užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou. 2 – chvalitebný = dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb. 3 – dobrý = řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby. 4 – dostatečný = dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává. 5 – nedostatečný = úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele. Píle a zájem o učení: 1 – výborný = aktivní, učí se svědomitě a se zájmem. 2 – chvalitebný = učí se svědomitě. 3 – dobrý = k učení a práci nepotřebuje větších podnětů. 4 – dostatečný = malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty. 5 – nedostatečný = pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné.
Projednán na pedagogické radě dne: 26. 8. 2016
Schválila ředitelka školy: Mgr. Eva Silberová, v. r. 11
