Základní škola, Český Krumlov, Kaplická 151 PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŢÁKŮ - ŠVP (Součást školního řádu) Na základě Metodického pokynu MŠMT ke klasifikaci a hodnocení ţáků zvláštní školy č.j. 10 182/98-24 a zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a na základě vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náleţitostech povinné školní docházky je vydán tento klasifikační řád. Článek 1 Klasifikační řád upravuje postup při klasifikaci a hodnocení ţáků Základní školy, Český Krumlov, Kaplická 151, která vykonává činnost základní školy praktické, základní školy speciální, školní druţiny a školní jídelny. Vyučuje se podle ŠVP této školy. Článek 2
Zásady klasifikace a hodnocení
1. Hodnocení ţáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu. Je komplexním posouzením prospěchu a chování ţáka. 2. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, provádí se průběţně a celkově na konci kaţdého pololetí. 3. Předmětem klasifikace je plnění očekávaných výstupů ve vyučovacích předmětech v souladu s poţadavky ŠVP nebo individuálního vzdělávacího plánu. Při klasifikaci a hodnocení zohledňuje učitel druh a stupeň postiţení, zdravotní stav, individuální a věkové zvláštnosti ţáka . 4. Výsledky vzdělávání a chování ţáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání ţáka, které dosáhl vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku ţáka. 5. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle ţáka a jeho přístupu ke vzdělání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Článek 3
Stupně a kritéria klasifikace
Hodnocení výsledků vzdělávání ţáka na vysvědčení na základní škole praktické je vyjádřeno klasifikačním stupněm (klasifikace). Při hodnocení ţáka na 1. stupni základní školy praktické se pouţije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni základní školy praktické je stupeň hodnocení vyjádřen slovem. V odůvodněných případech (na základě doporučení SPC) se pouţije kombinace
-1-
slovního hodnocení a klasifikace. Hodnocení výsledků vzdělávání v základní škole speciální škole je vyjádřeno slovně. 1. a) Prospěch ţáka v povinných i nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se klasifikuje stupni: 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 – nedostatečný b) Kritéria pro klasifikaci: 1-
Ţák dosahuje konkretizovaných výstupů, očekávaných kompetencí, klíčových kompetencí a cílů základního vzdělávání (dále jen stanovených výstupů) rychle, v určeném (nebo kratším) čase, s výrazným podílem samostatné práce a jen s minimální pomocí učitele. Projevuje výrazný zájem o výuku a o pozitivní rozvíjení své osobnosti. Řádně se na výuku připravuje a vzorně plní zadané úkoly. Při výuce plně vyuţívá svých schopností, moţností a rezerv.
2-
Ţák dosahuje stanovených výstupů v určeném čase, jen s malou pomocí učitele. Pravidelně projevuje schopnost samostatně pracovat. Projevuje zřetelný zájem o výuku a o rozvíjení své osobnosti. Jeho příprava na výuku a plnění zadaných úkolů vykazují drobné nedostatky. Při výuce se snaţí plně vyuţívat svých schopností, moţností a rezerv.
3-
Ţák dosahuje stanovených výstupů, ale v delším neţ určeném čase a s výraznou pomocí učitele. Schopnost samostatně pracovat projevuje jen částečně. Projevuje částečný zájem o výuku a rozvíjení své osobnosti. Jeho příprava na výuku a plnění zadaných úkolů často vykazují výraznější nedostatky. Svých schopností, moţností a rezerv vyuţívá při výuce jen částečně, a vykazuje jen malou snahu o zlepšení tohoto stavu.
4-
Ţák dosahuje i přes výraznou pomoc učitele, a za mnohem delší, neţ určený čas, jen některých stanovených výstupů. Schopnost samostatně projevuje pouze výjimečně. Projevuje malý zájem o výuku a rozvíjení své osobnosti. Jeho příprava na výuku trvale vykazuje výrazné nedostatky. Svých schopností, moţností a rezerv vyuţívá při výuce jen velmi málo, spíše ojediněle, a nejeví téměř ţádnou snahu tento stav zlepšit.
5-
Ţák nedosahuje prakticky ţádných stanovených výstupů, ani ve výrazně delším, neţ určeném čase, a to i přes maximální pomoc a snahu učitele Schopnost samostatně pracovat prakticky neprojevuje. O výuku a rozvíjení své osobnosti neprojevuje zájem. Na výuku se nepřipravuje. Své schopnosti, moţnosti a rezervy při výuce nevyuţívá; snahu zlepšit tento stav neprojevuje.
-2-
2. a) Chování ţáka se hodnotí stupni: a) 1 – velmi dobré b) 2 – uspokojivé c) 3 – neuspokojivé Hodnotí se chování ţáka ve škole a na akcích pořádaných školou. b) Kritéria pro klasifikaci chování: Stupeň 1 (velmi dobré) Ţák respektuje ustanovení školního řádu a osvojil si základní pravidla společenského chování, která dodrţuje. Projevuje dobrý vztah k učitelům i spoluţákům. Stupeň 2 (uspokojivé) Ţák se dopustil závaţného přestupku nebo se dopouští opakovaně méně závaţných přestupků proti ustanovení školního řádu a pravidlům společenského souţití ve škole. Ţák je však přístupný výchovnému působení a snaţí se své chyby napravit. Ţák má 20 a více neomluvených hodin. Stupeň 3 (neuspokojivé) Ţák se dopouští závaţných přestupků proti školnímu řádu, nerespektuje pravidla společenského souţití a porušuje právní normy. Přes udělení opatření k posílení kázně pokračuje v asociálním chování a nemá snahu své chyby napravit. Ţák má 30 a více neomluvených hodin. Důtka ředitele školy Ţák se dopustí hrubých přestupků proti školnímu řádu (slovní útok na zaměstnance školy, poškozování majetku, pouţívání mobilního telefonu při hodinách apod.). Ţák má 15 – 19 neomluvených hodin. Ţák je však přístupný výchovnému působení a snaţí se své chyby napravit. Důtka třídního učitele Ţák se dopouští méně závaţných přestupků proti školnímu řádu (časté zapomínání pomůcek, vyvolávání konfliktů se spoluţáky apod.). Ţák má 10 – 14 neomluvených hodin. Napomenutí třídního učitele Ţák se dopustil méně závaţného přestupku proti školnímu řádu (zapomínání pomůcek, nepřezouvání obuvi, nenošení cvičebního úbor apod.). Ţák má více neţ 1 den neomluvené absence. 3. Celkové hodnocení ţáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl (a) s vyznamenáním b) prospěl (a) c) neprospěl (a) Ţák je hodnocen stupněm a) prospěl (a) s vyznamenáním, není-li v ţádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším neţ 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem
-3-
není vyšší neţ 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré nebo odpovídajícím slovním hodnocením b) prospěl (a), není-li v ţádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením c) neprospěl (a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením 4. Hodnocení výsledků práce v zájmových útvarech: Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí na vysvědčení stupni: a) pracoval (a) úspěšně b) pracoval (a) 5. Výstupní hodnocení Výstupní hodnocení ţáka obsahuje vyjádření: a) o moţnostech ţáka a jeho nadání b) o předpokladech pro další vzdělávání nebo uplatnění ţáka c) o chování ţáka v průběhu povinné školní docházky d) o dalších významných skutečnostech ve vzdělávání ţáka Výstupní hodnocení vyhotoví škola na ţáka na konci prvního pololetí školního roku, v němţ splní povinnou školní docházku. Článek 4
Výchovná opatření
1. Ředitel školy můţe na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby ţákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, zásluţný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. 2. Třídní učitel můţe na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících ţákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. 3. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závaţnosti tohoto porušení ţákovi uloţit: a) napomenutí třídního učitele b) důtku třídního učitele c) důtku ředitele školy d) sníţený stupeň z chování na vysvědčení Třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uloţení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem (zápisem do ţákovské kníţky) ţákovi a jeho zákonnému zástupci a zároveň toto zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němţ bylo uděleno.
-4-
Článek 5
Širší slovní hodnocení
1. Kaţdé pololetí se vydává ţákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat ţákovi výpis z vysvědčení. 2. Hodnocení výsledků vzdělávání ţáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace“), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel se souhlasem školské rady. 3. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu ţáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na ţádost této školy nebo zákonného zástupce ţáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace. 4. U ţáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o pouţití slovního hodnocení na základě ţádosti zákonného zástupce ţáka a doporučení SPC. Smyslem širšího slovního hodnocení je odstranění případného stresu ţáka z klasického hodnocení výkonu známkou, úsilí o jeho spoluúčast při hodnocení, dovedení ţáka k vlastnímu sebehodnocení. Širší slovní hodnocení je třeba formulovat ve smyslu pozitivní motivace a podpory osobního rozvoje ţáka. Sdělení by měla být ve své formě kladná, avšak objektivní, v případě potřeby negativního hodnocení oslabená ve významu pouţití slov jako „často“, „převáţně“ apod., prezentovaná vţdy jako projev zájmu ţáka. 5. V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola ţákovi výstupní hodnocení o tom, jak ţák dosáhl očekávaných výstupů vzdělávání. 6. Širší slovní hodnocení obsahuje: a) konkrétní informaci o výsledcích, dosaţených v jednotlivých vyučovacích předmětech, jejich srovnání s předešlými výkony ţáka, míru splnění poţadavků daného předmětu, přesvědčení o dalším moţném zlepšení výkonů ţáka, b) popis chování při výuce, způsob zvládání poţadavků kladených na ţáka, c) výpověď o jeho sociálním chování, schopnosti spolupracovat, podřídit se, pomoci druhým atd., d) posouzení individuálních vlastností ţáka, mají-li vztah k sledovanému pokroku ve vývoji jeho osobnosti, e) ohodnocení píle ţáka a jeho přístupu ke vzdělávání, f) naznačuje další rozvoj ţáka, g) zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům ţáka a jak je překonávat.
Článek 6
Získání podkladů pro klasifikaci a hodnocení
Podklady pro klasifikaci a hodnocení získává učitel zejména: a) soustavným sledováním výkonu ţáka v průběhu vyučování, b) soustavným prověřováním úrovně dosaţení klíčových kompetencí (praktické, pohybové, ústní, písemné), c) analýzou výsledků aktivit ţáků, zvláště se zaměřením na manuální zručnost, celkovou sociální vyspělost a samostatnost,
-5-
d) konzultacemi s ostatními učiteli, vychovateli, případně pracovníky speciálně pedagogického centra nebo pedagogicko – psychologické poradny. Při klasifikaci ve vyučovacích předmětech se v souladu s poţadavky učebních osnov hodnotí: - kvalita a rozsah získaných kompetencí - přesnost, ucelenost a trvalost osvojených poţadovaných pojmů, fakt, definic a zákonitostí - schopnost samostatně uplatňovat osvojené poznatky, samostatně studovat vhodné texty - pohotovost při vykonávání poţadovaných intelektuálních a motorických činností - přesná jazyková a odborná správnost ústního i písemného projevu - vztah ţáka k vykonávaným činnostem - osvojení potřebných činností a jejich tvořivá aplikace Článek 7
Postup při klasifikaci a hodnocení
1. Učitel soustavně vede evidenci o klasifikaci nebo hodnocení ţáka. 2. Při klasifikaci a hodnocení přihlíţí učitel k úsilí vynaloţenému ţákem, jeho postojům k učení, snaze ţáka a k jeho postiţení. 3. Učitel informuje nejméně kaţdé čtvrtletí zákonné zástupce ţáka o jeho prospěchu a chování. V případě zhoršení prospěchu nebo chování ţáka informuje učitel zákonné zástupce neprodleně. 4. Ředitel školy dbá na jednotnost hodnotících měřítek všech učitelů. 5. Při klasifikaci ţáka, který nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvoval školu při zdravotnickém zařízení a byl tam klasifikován, se po návratu do kmenové školy respektuje návrh klasifikace školy při zdravotnickém zařízení. 6. Přestupuje-li ţák na jinou školu, poskytne škola, kterou ţák opouští, této škole písemnou zprávu o jeho chování, docházce a klasifikaci v jednotlivých vyučovacích předmětech.
Článek 8
Uvolnění z vyučování
V odůvodněných případech můţe ředitel školy uvolnit ze zdravotních nebo jiných důvodů uvolnit ţáka na ţádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání ţáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova uvolní ředitel školy ţáka na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře. Na první nebo poslední vyučovací hodinu můţe být ţák uvolněn se souhlasem zákonného zástupce bez náhrady. Pokud je ţák z předmětu zcela uvolněn, nehodnotí se. Na vysvědčení se napíše uvolněn.
-6-
Článek 9
Postup do vyššího ročníku a opakování ročníku
1. Do vyššího ročníku postoupí ţák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichţ byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i ţák prvního stupně základní školy, který jiţ v rámci prvního stupně opakoval ročník, a ţák druhého stupně základní školy, který jiţ v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto ţáka. 2. Nelze-li ţáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li moţné hodnotit ani v náhradním termínu, ţák se za první pololetí nehodnotí. 3. Nelze-li ţáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje ţák nejbliţší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. 4. Ţák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o ţákovi, který na daném stupni základní školy jiţ jednou ročník opakoval; tomuto ţákovi můţe ředitel školy na ţádost zákonného zástupce ţáka povolit opakování ročníku pouze z váţných zdravotních důvodů. 5. Ředitel školy můţe ţákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na ţádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v ţádosti. 6. Ţáka, který opakoval ročník a opět neprospěl, navrhne ředitel k odbornému vyšetření ve speciálně pedagogickém centru a na základě jeho výsledků k případnému přeřazení do speciální školy. 7. Opakování ročníku bude uplatňováno uváţlivě s ohledem na jeho důsledek – neukončení vzdělání poskytovaného základní školou. Ţák, který splnil devět let povinné školní docházky v niţším neţ devátém ročníku a nezískal tak základní vzdělání, můţe na základě ţádosti jeho zákonného zástupce pokračovat v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němţ ţák dosáhne osmnáctého roku věku. Ţákovi se zdravotním postiţením můţe ředitel školy ve výjimečných případech povolit pokračování v základním vzdělání do konce školního roku, v němţ ţák dosáhne dvacátého roku věku.
Článek 10
Komisionální a opravné zkoušky
1. Ţák je klasifikován na základě výsledků komisionální zkoušky, má-li zákonný zástupce ţáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, můţe do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, poţádat ředitele školy o komisionální přezkoušení ţáka; je-li vyučujícím ţáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální
-7-
přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení ţádosti nebo v termínu, dohodnutém se zákonným zástupcem ţáka. 2. Ţáci devátých ročníků a ţáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Ţák můţe v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. 3. Ţák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závaţných důvodů můţe ředitel školy ţákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je ţák zařazen do nejbliţšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. 4. V odůvodněných případech můţe krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky se na ţádost krajského úřadu účastní školní inspekce.
Článek 11
Vysvědčení
1. Po projednání hodnocení v pedagogické radě vyplní třídní učitel vysvědčení na předepsaném tiskopise. Škola je ţákovi vydá na konci prvního pololetí na určenou dobu a natrvalo na konci druhého pololetí. Za první pololetí lze místo vysvědčení vydat výpis z vysvědčení. Při přechodu na jinou školu následuje ţáka kopie osobní dokumentace, kmenová škola archivuje originály. 2. Na prvním stupni zvláštní školy je hodnocení prospěchu ţáka vyjádřeno číslicemi, na druhém stupni jejich slovním ekvivalentem. Alternativní formou klasifikace a hodnocení je širší slovní hodnocení. 3. Na vysvědčení se uvádí: a) klasifikace chování ţáka, prospěch v jednotlivých povinných předmětech, nepovinných předmětech, hodnocení práce v zájmových útvarech, zameškané hodiny, celkový prospěch, pochvaly a významná ocenění, b) údaje o plnění povinné školní docházky a způsobilosti postupu do vyššího ročníku, c) vzdělávací program, podle kterého byl ţák vyučován. 4. Tiskopisy vysvědčení vydává nakladatelství SEVT (viz seznam povinné školní dokumentace, zveřejňovaný ve Věstníku MŠMT ČR pro příslušný rok). 5. Pro vyplňování vysvědčení platí pokyny vydané MŠMT ČR. Článek 12
Ukončení základního vzdělávání
1. Dokladem o dosaţení základního vzdělání je vysvědčení o úspěšném ukončení devátého, popřípadě desátého ročníku základního vzdělávání. Toto vysvědčení je opatřeno doloţkou o získání stupně základního vzdělání. 2. Ţák, který úspěšně skončil základní vzdělávání nebo ţák, který splnil povinnou školní docházku a nepokračuje v základním vzdělávání, přestává být ţákem školy 30. června příslušného školního roku. Ţák, který splnil povinnou školní
-8-
docházku a koná opravnou zkoušku nebo bude hodnocen v náhradním termínu, je ţákem školy do termínu konání těchto zkoušek, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku. Ţák, který byl přijat ke vzdělávání ve střední škole, je povaţován za ţáka základní školy do 31. srpna příslušného školního roku.
Dodatek: Kaţdý vyučující zodpovídá za to, ţe klasifikace v ţákovské kníţce ţáka se bude shodovat s evidencí učitele.
Tento klasifikační řád byl projednán a schválen Radou školy dne 25. června 2007 jako příloha Školního vzdělávacího programu a nabývá účinnosti dnem 1. září 2007.
Mgr. Blanka Thonová ředitelka školy
-9-
Příloha č. 1:
1.
Metodický pokyn pro hodnocení a klasifikaci
Obecné zásady Při hodnocení a při průběţné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči ţákovi. Při celkové klasifikaci přihlíţí učitel k věkovým zvláštnostem ţáka i k tomu, ţe ţák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin – předměty s převahou teoretického zaměření, předměty s převahou praktických činností a předměty s převahou výchovného a uměleckého zaměření. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel nepřeceňuje ţádné z uvedených kritérií, posuzuje ţákovy výkony komplexně, v souladu se specifickou povahou předmětu.
1.1. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci v těchto vyučovacích předmětech vychází vyučující z poţadavku učebních osnov. Při klasifikaci sleduje zejména: - ucelenost, přesnost a trvalost osvojení poţadovaných klíčových kompetencí - kvalitu a rozsah získaných dovedností vykonávat poţadované rozumové a motorické činnosti - schopnost uplatňovat osvojené klíčové kompetence při řešení praktických úkolů a při výkladu společenských a přírodních jevů a zákonitostí - schopnost vyuţívat zkušeností a poznatků získaných při praktických činnostech - aktivitu v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim - výstiţnost a jazykovou správnost ústního a písemného projevu - kvalitu výsledků činnosti a schopnost samostatné práce. 1.2. Klasifikace ve vyučovacím předmětu pracovní vyučování Při průběţné klasifikaci teoretických poznatků, které jsou součástí pracovního vyučování, postupují vyučující podle bodu 1.1. Při klasifikaci se v souladu s poţadavky učebních osnov hodnotí: - vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem - osvojení klíčových kompetencí, zvládnutí účelných způsobů práce - vyuţití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, čtení jednoduchých technických výkresů - aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, vytrvalost, houţevnatost v práci a snaha po jejím dokončení - kvalita výsledků činnosti - organizace vlastní práce a pracoviště, udrţování pořádku na pracovišti - dodrţování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o ţivotní prostředí - hospodárné vyuţívání surovin a materiálů - překonávání překáţek v práci - obsluha a údrţba jednoduchých pracovních pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.
- 10 -
Při hodnocení samostatnosti, tvořivosti, uvědomělosti a pohotovosti v pracovních činnostech se přihlíţí k druhu a stupni postiţení i k celkovému zdravotnímu stavu ţáka. 1.2. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného a estetického cítění Převahu výchovného a estetického zaměření mají předměty výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná a sportovní výchova, pracovní vyučování. Při průběţné klasifikaci v teoretické části postupují vyučující podle bodu 1.1., při klasifikaci v praktické části podle bodu 1.2. Při klasifikaci v uvedených předmětech se v souladu s poţadavky učebních osnov hodnotí: - stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu - osvojení klíčových kompetencí a jejich tvořivá aplikace - poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatnění ve vlastní činnosti - kvalita projevu - vztah ţáka k činnostem a zájem o ně - estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní skutečnosti - v tělesné a sportovní výchově s přihlédnutím k druhu a stupni postiţení a k celkovému zdravotnímu stavu ţáka
- 11 -
