ZÁKLADNÍ ŠKOLA ČESKÝ KRUMLOV Za Nádražím 222, 381 01 Český Krumlov
ABSOLVENTSKÁ PRÁCE DVĚ TVÁŘE ČESKOKRUMLOVSKÝCH DOMŮ A ULIC
Autor práce:
Zuzana Sládková, IX.A
Konzultant:
Eva Jakubcová
Školní rok:
2011–2012
©2010 Základní škola Český Krumlov, Za Nádražím 222
[email protected]
Obsah: ÚVOD
3
1.
3
HISTORIE OBYVATEL DOMŮ 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5. 1.6. 1.7. 1.8. 1.9.
2.
SOUČASNOST 2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5. 2.6. 2.7. 2.8. 2.9.
3.
DŮM ČKRF - LATRÁN Č. P. 54 – PERNÍKÁŘSTVÍ LATRÁN Č. P. 15 – COCKTAIL BAR, BAMBAS ART BAGS LATRÁN Č. P. 1 A 2 – LAZEBNA, DISC CLASSIC RADNIČNÍ Č. P. 29 – POHÁDKOVÝ DŮM NÁMĚSTÍ Č. P. 16 – ZLATNICTVÍ – DŘÍVE LÉKÁRNA HORNÍ Č. P. 157 - KNIHKUPECTVÍ EXPEDICE, ŠATLAVA ŠIROKÁ Č. P. 77 – ALCHYMISTA HRADEBNÍ Č. P. 60 – RESTAURACE RETRO, DĚTSKÉ HŘIŠTĚ LINECKÁ 272 – MUZEUM A FOTOATELIÉR SEIDEL
3 4 4 5 5 6 6 7 7 7
DŮM ČKRF - LATRÁN Č. P. 54 – PERNÍKÁŘSTVÍ LATRÁN Č. P. 15 – COCKTAIL BAR, BAMBAS ART BAGS LATRÁN Č. P. 1 A 2 – LAZEBNA, DISC CLASSIC RADNIČNÍ Č. P. 29 – POHÁDKOVÝ DŮM NÁMĚSTÍ Č. P. 16 – ZLATNICTVÍ – DŘÍVE LÉKÁRNA HORNÍ Č. P. 157 - KNIHKUPECTVÍ EXPEDICE, ŠATLAVA ŠIROKÁ Č. P. 77 – ALCHYMISTA HRADEBNÍ Č. P. 60 – RESTAURACE RETRO, DĚTSKÉ HŘIŠTĚ LINECKÁ 272 – MUZEUM A FOTOATELIÉR SEIDEL
ZÁVĚR
8 8 9 9 9 10 10 10 11 11
ANOTACE
12
LITERATURA
13
PŘÍLOHY
14
2
Úvod Město Český Krumlov je na seznamu světového dědictví UNESCO a v letošním roce slaví 20 let od zapsání na tomto seznamu. Letos také získalo ocenění Zlaté jablko (něco jako turistický Oscar), na což jsou představitelé města náležitě pyšní. Obsahem mé práce je to, jak se město potýká s historickým odkazem našich předků a komerční stránky - touhy přilákat co nejvíce turistů a s nimi vydělat co možná nejvíce peněz. Do své práce jsem vybrala několik českokrumlovských domů jako příklady vkusných a nevkusných výloh a reklam. Svůj názor jsem porovnávala s názory ředitele ČKRF Ing. Miroslava Reitingera a ředitele muzea řemesel Mgr. Jiřího Blocha.
1. Historie obyvatel domů V první části mé práce se budu věnovat historii obyvatel vybraných domů. Určitě by bylo pěkné, kdyby se současní majitelé inspirovali těmi minulými a zřídili by ve svých domech ševce, krejčího, pekaře…
1.1. Dům ČKRF - Latrán č. p. 54 – Perníkářství [viz. příloha 1] První písemně doložený majitel domu byl v roce 1484 Ryneš, který dům vlastnil ještě přibližně dalších 26 let, a právě v roce 1510 jej vystřídal švec Martin. V roce 1571 se k domu dostal Jan Schofikl, který se do něj nastěhoval i se svou manželkou a osmi dětmi. Od roku 1653 do roku 1714 žili v domě řezníci a jednu dobu byla v domě dokonce hospoda. Od roku 1782 náležel dům schwarzenberskému knížecímu inženýrovi Josefu Rosenauerovi, který plánoval a stavěl Schwarzenberský kanál na Šumavě a jeho potomci žili v domě minimálně do 40. let 19. století.
3
1.2. Latrán č. p. 15 – Cocktail bar, Bambas art bags [viz. příloha 2] Po roce 1500 byl vlastníkem domu mečíř Partl. Poté co on a o několik let později i jeho žena zemřeli, obýval dům varhaník Florián, který dům v roce 1529 prodal malíři Lorenci Morgenrotovi, ten ovšem o pět let později umřel. Na přelomu 30. a 40. let 16. století žil v domě zámečník Simandl. V roce 1576 koupil dům malíř Gabriel de Blonde, autor části malířské výzdoby zámku. Další majitel, Ondřej Battori, byl také malíř. Joštu Böllingovi, eggenberskému kuchyňskému písaři, patřil dům od roku 1661. V roce 1678 byl v domě soukeník Šebestián Nutschka. Zlatník Florián Mayer se do domu nastěhoval roku 1720 a poté od roku 1768 vlastnil dům sládek Jan Měřička.
1.3. Latrán č. p. 1 a 2 – Lazebna, Disc Classic [viz. příloha 3] První zmínka o tomto domu pochází z roku 1540, ovšem lazebna, jak budovu nazýváme dodnes, zde pravděpodobně stála už dávno předtím. Tamní lazebník Mates v roce 1540 zemřel. Před smrtí však dům i lázeň prodal lazebníku Bostlu Švábovi. Ten počátkem 70. let 16. století zemřel a nastěhoval se do domu lazebník Wolfgang Eisenfeind. Wolfgang v roce 1577 přestal vykonávat lazebnické řemeslo, odstěhoval se a lazebnu prodal Melicharu Marthovi, lazebníku z Mikulova. Dům a lazebna roku 1580 přešla do rukou Matesa Habenstiera a ten je v témže roce prodal Zikmundu Pichlerovi. Zikmund a Lucie Pichlerovi měli čtyři dcery, a právě s jednou z nich, Markétou, je spojena tragédie, která se odehrála na krumlovském zámku v noci z 18. na 19. února 1608. Na zámku v té době pobýval nemanželský syn císaře Rudolfa II. Habsburský, psychicky těžce narušený Julius d' Austria, který si Markétu Pichlerovou vyhlédl za "tělesnou přítelkyni" a oné noci ji brutálně zavraždil.
4
Českokrumlovští měšťané tuto událost kladli za vinu matce, Lucii Pichlerové, a naléhali, aby manželé opustili město. Pražská česká komora však nechtěla věc dále řešit a Pichlerovi mohli dále vykonávat svou živnost. Rok potom co Zikmund Pichler v roce 1621 zemřel, prodala Lucie dům a lázeň Kryštofu Male s tím, že zde dožije. Rovněž další majitelé domu byli lazebníci a od roku 1679 jsou uváděni jako lazebníci a ranhojiči či dokonce chirurgové, kteří v domě působili až do počátku 19. století.
1.4. Radniční č. p. 29 – Pohádkový dům [viz. příloha 4, 5] Václav Kyczhaypl byl v roce 1532 prvním známým majitelem tohoto domu. Od roku 1551 zde pobýval rožmberský komorní písař Václav Šafář. V sedmdesátých a osmdesátých letech 16. století vlastnil dům pekař nebo pernikář Hans Köhler, jehož v roce 1588 nahradil zlatník Erhard Friess. Už po roce zde však zastihujeme sladovníka Kašpara Kocha. V letech 1599-1626 bydlel v domě důchodní písař Kvirin Fischer, kterého nahradil dlaždič Jiří Puskart, který poskytoval své služby i eggenberské vrchnosti. Od roku 1651 byl dům pivovarníka Martina Jägera, po němž následoval v roce 1680 sládek Jiří Wagner. Po něm byl majitelem domu Jiří Weng, který byl také sladovník. Od roku 1742 až do počátku 19. století žila v domě rodina Pleschnerova, tu potom v roce 1822 nahradila rodina Jana Kobingera.
1.5. Náměstí č. p. 16 – Zlatnictví – dříve lékárna [viz. příloha 6] V roce 1424 byl majitelem domu Jan Zautraver. Poté se přes další majitele dostal dům do rukou Petra z Rožmberka, který dům prodal Matěji Puklíkovi, a poté co zemřel, provdala se jeho vdova za Jana Krenauera z Haslachu a na něj také dům převedla. Ten ho prodal roku 1526 perníkáři Tomanovi a ten zas doktorovi Matesu Landauerovi. Dalším vlastníkem domu byl od roku 1545 krejčí Linhart Hirš. Po jeho
5
smrti roku 1561 se jeho vdova Barbora provdala znovu za krejčího - Martina Dimbera, který však zakrátko zemřel, a tak došlo k Barbořině třetí svatbě, tentokrát si brala krejčího Jakuba Neumeistera. Ten však roku 1585 spolu se svým synem Kryštofem zemřel při morové epidemii. Zanechal po sobě dceru Reginu, která si do domu roku 1587 nastěhovala manžela Jošta Schmita, který byl, jak jinak než rožmberským dvorním krejčím. V polovině sedmnáctého století poté koupil dům soukeník a kramář Leonard Engelhard. Poté dům vlastnil člen Eggenberské kapely, knížecí dvorní a polní trumpetista Kristián Schmidt. Po roce 1721 pak vlastníky objektu povětšinou byli kupci a obchodníci.
1.6. Horní č. p. 157 - knihkupectví Expedice, Šatlava [viz. příloha 7] Tento dům měl spoustu majitelů mnoha profesí. První písemně doložený majitel byl Passauer kolem roku 1570. Poté zde žil například pekař Ruprecht Kirchhammer nebo varhaník Jan Royssner a mnoho dalších.
1.7. Široká č. p. 77 – Alchymista [viz. příloha 8] První písemná zmínka o domě je z roku 1523, když vdova po Pavlu Zbijákovi Barbora dům prodala sladovníkovi Jiřímu i s pivovarskou pánví a dalším pivovarským zařízením a také s podmínkou, že bude mít v domě zajištěno bydlení až do smrti. Tato podmínka ze strany nového majitele zřejmě nebyla dodržena, protože vdova Barbora zemřela v krumlovském špitále roku 1536. V roce 1588 dům koupil alchymista a panský důlní správce Viléma z Rožmberka Michael Antonín z Ebbersbachu od řezníka Jiřího Rožďalovského. Po smrti Viléma z Rožmberka v roce 1592 dal Petr Vok z Rožmberka mistra Ebbersbacha zavřít do vězení, kde rok na to zemřel. Dům věnoval v roce 1593 svému sekretáři Martinu Šurerovi
6
z Waldheimu. V roce 1607 Kryštof Albín z Helfenburku dům prodal kloboučníku Konrádu Köllerovi. Mezi lety 1628 - 1644 v budově byla německá škola. Od 60. let 17.století až do začátku století 19. se zde provozovalo barvířské řemeslo. A poté dům vlastnila rodina Riemerova nejméně do čtyřicátých let 19. století.
1.8. Hradební č. p. 60 – restaurace Retro, dětské hřiště [viz. příloha 9, 10] Nejstarší uvádění majitelé domu byli před polovinou 16. století koželuhové. První známý byl na přelomu 30. a 40. let 16. století koželuh Matyáš. Od druhé poloviny 17. a v 18. století zde bydleli zahradníci. Roku 1797 dům koupil majitel krumlovské papírny Josef Pachner, rytíř z Eggendorfu a v jeho rodině zůstal až do poloviny 19. století. Okolo roku 1900 byl objekt darován Kongregaci milosrdných sester řádu sv. Karla Boromejského k vybudování sirotčince, a ten byl koncem 30. let předělán na starobinec.
1.9. Linecká 272 – muzeum a fotoateliér Seidel [viz. příloha 11] Dům č. p. 272 byl postaven v roce 1905 místo původního dřevěného ateliéru, který již neodpovídal nárokům na moderní fotografický provoz. Nejprve byl dům postaven pouze za účelem fotografického provozu a k bydlení byl určen sousední, v němž je nyní pokladna. Až po smrti Josefa Seidla se začalo bydlet v obou domech.
2. Současnost Ne všechny domy mají dnes vkusnou výlohu či nápis na domě. Městu jako je Český Krumlov to rozhodně nepřispívá na kráse, ovšem ve většině domech se majitelé či nájemníci mění dost často a s nimi se poté mění i výlohy a nápisy. Mgr. Jiřího Blocha
7
však mnohem více trápí, že se v domech ničí nenávratně původní historické artefakty (dveře, trámy, zdi, okna), i proto na jejich záchranu zřídil Muzeum řemesel, kde „nepotřebné“ věci neosvícených majitelů uchovává.
2.1. Dům ČKRF - Latrán č. p. 54 – Perníkářství [viz. příloha 1] V tomto domě je nově zřízené perníkářství, jež má tradici i v Českém Krumlově a oběma výše jmenovaným pánům se tento nápad líbí a podporují ho. O místo v tomto domě se ucházel ještě zlatník, který sice nabízel více peněz za pronájem, ale ČKRF se nakonec rozhodl, že na tomto místě bude stát perníkářství, které do města přinese něco nového. Podle mě to bylo dobré rozhodnutí, perníků je na výběr velké množství a unavený turista se může na cestu i posilnit kávou či likérem.
2.2. Latrán č. p. 15 – Cocktail bar, Bambas art bags [viz. příloha 2] Tento dům má zrestaurovanou sgrafitovou fasádu a pod renesančními krakorci je citlivě provedená reklama Zapa baru a vkusná výloha Bambas art bags. Dům má i architektonicky významný vstupní portálek s dveřmi, které si majitelé, jako jedni z mála lidí v Českém Krumlově ponechali. Většina dveří bohužel končí buď u popelnice, nebo v lepším případě v Muzeu řemesel. Od tohoto místa k Lazebnickému mostu je několik zlatnictví s nevkusnými výlohami a reklamami, kterých je ve městě mnoho. Nikdo z místních obyvatelů si určitě denně nekupuje šperky a tyto výlohy nás spíše pobuřují. Pokud jsou domy v osobním vlastnictví, město na majitele bohužel nemá žádné páky, aby ovlivnili využití obchodních prostor či alespoň jejich vzhled.
8
2.3. Latrán č. p. 1 a 2 – Lazebna, Disc Classic [viz. příloha 3] Pokud stojím v této ulici a pohlédnu doleva, zjistím, že i výloha může být nenápadná a vkusná i s reklamami (prodejna Disc Classic). Na rozdíl od domu Lazebna, na který je pohled téměř odpudivý. Reklamy bijí do očí snad každého, kdo kolem projde. Jistě by dům s takovou historií mohl mít lepší a vkusnější využití s odkazem na historii domu. Napadá mě zde zřídit kadeřnický salón, lázně či welness centrum.
2.4. Radniční č. p. 29 – Pohádkový dům [viz. příloha 4, 5] Dům, na jehož obnově se podílel akademický architekt Václav Girsa je dle mínění obou dvou oslovených jedním z nejpovedeněji zrestaurovaných domů v polistopadové éře Českého Krumlova a to jak zvenku, tak i zevnitř. Veškeré dochované historické detaily (výzdoby, dveře, klenby, sklepy,…), bez ohledu na stáří, byly šetrně opraveny či zrestaurovány. V domě je v současné době kavárna, vinotéka, prodejna suvenýrů, místnost pro pořádání školení a seminářů, či pro různé uzavřené oslavy a v neposlední řadě expozice loutek, které jsou zapůjčeny z Divadelního oddělení Národního muzea v Praze.
2.5. Náměstí č. p. 16 – Zlatnictví – dříve lékárna [viz. příloha 6] Ve spodní části tohoto domu byla po dlouhé roky provozována lékárna. Ta však v letošním roce zmizela a s ní bohužel i nápis na fasádě. Nahradilo ji další zlatnictví, což majiteli zřejmě více vydělá, ale celkovému rázu náměstí uškodilo. Na druhou stranu je to jeden z mála domů ve městě, ve kterém není pension, ale byty. Zkuste se v zimě projít městem a podívejte se, ve kterých oknech se svítí. 9
2.6. Horní č. p. 157 - knihkupectví Expedice, Šatlava [viz. příloha 7] Spodní část tohoto domu je dobře využitá, protože ze zadní části je restaurace Šatlava a z přední knihkupectví Expedice, které nedávno vyměnilo hnědý reklamní štít za ještě povedenější stříbrný. Pohostinstvím se ve městě živí mnoho lidí a Šatlava je dobrým příkladem. Bohužel můžeme vidět i mnoho restaurací, které se majitelé snaží nafouknout přistavováním teras, neboť jsou z krátké sezóny živi celý rok a hyzdí tím ulice města.
2.7. Široká č. p. 77 – Alchymista [viz. příloha 8] Žulový portál a alchymistickou historii tohoto domu jistě většina místních zná. Je však škoda, že z původního plánu udělat v tomto domě muzeum alchymie sešlo. ČKRF dům prodal a nový majitel plánuje dům přestavět na hotel.
2.8. Hradební č. p. 60 – restaurace Retro, dětské hřiště [viz. příloha 9, 10] Na tomto domě je nejsympatičtější to, že jsou v něm byty, což byl původní záměr prodávání domů po Sametové revoluci. Velmi povedené je i dětské hřiště, které bývá často okupované dětmi různého věku, místními i návštěvníky. Moderní prvky se zde doplňují s historickými.
10
2.9. Linecká 272 – muzeum a fotoateliér Seidel [viz. příloha 11] Díky citlivé rekonstrukci a minimálním stavebním zásahům je tento dům autentickým odrazem své doby. Dochovaný je i prosklený fotoateliér se zázemím fotografických laboratoří. Pochopit procesy výroby klasické fotografie od dob c. k. monarchie až po konec druhé světové války pomáhá návštěvníkům rozsáhlé technické vybavení, které bylo důkladně restaurováno a je tak většinou opět funkční. Je to jeden z dalších domů, na který je ČKRF náležitě pyšný.
3. Závěr Mohla bych se procházet městem a takto se pozastavit u všech domů, představovat si, jak asi žili lidé v minulosti, přemýšlet o lepším využití, které by bylo užitečné i pro místní obyvatele. Jistě by bylo zajímavé nahlédnout i do interiérů. Z postřehů uvedených v této práci je jasné, že krumlovské domy a ulice se se vkusem a nevkusem potýkají hojně. Věřím, že krása přebíjí ošklivost. Předpokládám, že turisté více vnímají krásu a atmosféru města na rozdíl od místních. Zkuste se někdy projít městem a dívat se na něj jinýma očima, očima turisty.
11
Anotace Tato práce pojednává především o vkusném a nevkusném vzhledu a využití domů v centru Českého Krumlova. První část informuje o majitelích domů v historii a druhá část se zaobírá současným využitím a vizáží domů. Neposuzuje architekturu, ale to, jak jsou výlohy obchodů a reklamní štíty zakomponovány do celkového rázu daného domu, případně celé ulice. Zamýšlí se i nad tím, jak tento fakt vnímají kolemjdoucí. Ať jsou to místní obyvatelé, podnikatelé nebo turisté, na každého z nich působí jinak, každý z nich vnímá míru vkusu a nevkusu podle sebe.
12
Literatura http://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/php/ismap/?map=cz_93_jpg http://www.seidel.cz/docs/cz/seidel_museum_architektura.xml http://www.stripky.cz/1178-cesky-krumlov-seidel.html
13
Přílohy Příloha 1 – Foto: Zuzana Sládková, 2012 Perníkářství – Český perník
14
Příloha 2 – Foto: Zuzana Sládková, 2012 Zapa bar, Bambas art bags
15
Příloha 3 – Foto: Zuzana Sládková, 2012 Lazebna
16
Příloha 4 – Foto: Zuzana Sládková, 2012 Pohádkový dům
17
Příloha 5 – Foto: Zuzana Sládková, 2012 Pohádkový dům
18
Příloha 6 – Foto: Zuzana Sládková, 2012 Zlatnictví (dříve lékarna)
19
Příloha 7 – Foto: Zuzana Sládková, 2012 Knihkupectví Expedice
20
Příloha 8 – Foto: Zuzana Sládková, 2012 Alchymista
21
Příloha 9 – Foto: Zuzana Sládková, 2012 Hradební 60
22
Příloha 10 – Foto: Zuzana Sládková, 2012 Dětské hřiště
23
Příloha 11 – Foto: Zuzana Sládková, 2012 Fotoateliér Seidel
24
