ZÁKLADNÍ ŠKOLA DR. FRANTIŠKA LADISLAVA RIEGRA, SEMILY, JIZERSKÁ 564

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DR. FRANTIŠKA LADISLAVA RIEGRA, SEMILY, JIZERSKÁ 564

Dokument vstupuje v platnost dnem 1.9.2014

V Semilech 15.8.2014

razítko:

Mgr. Karel Strnad, ředitel školy

NÁZEV PROGRAMU: ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Motivační název: „Žák může zapomenout, ale musí si sehnat!“

Předkladatel: Název školy: Základní škola Dr. Františka Ladislava Riegra

Adresa: Jizerská 564, 513 01, Semily Kontakty: tel.: 481623731,[email protected], www.zsriegra.cz Ředitel školy: Mgr. Karel Strnad Koordinátor ŠVP: Mgr. Kateřina Švitorková Právní forma: příspěvkové organizace IČO: 00854481 Zřizovatel: Město Semily Adresa: Husova 82 , 513 01 Semily Kontakty: tel.: 481629221 IZO: 102 718 814

2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY Škola sdružuje: ZÁKLADNÍ ŠKOLU

IZO 102 718 814

kapacita 675 žáků

ŠKOLNÍ DRUŽINU

IZO 117 700 304

kapacita 96 dětí

ŠKOLNÍ JÍDELNU

IZO 102 878 404

kapacita 806 jídel

ÚPLNOST A VELIKOST ŠKOLY Plně organizovaná bezbariérová základní škola s vymezenou spádovou oblastí v městské části Semily – Podmoklice. Dopravně dostupná autobusovou dopravou z autobusového nádraží v Semilech. UMÍSTĚNÍ ŠKOLY Škola je umístěna v okrajové části sídliště s možností vycházek do přírody. V areálu školy je umístěna Základní škola praktická.

VYBAVENÍ ŠKOLY  materiální Vybavení pomůckami, učebnicemi a učebními texty. Kvalitní kopírovací zařízení a vybavení. Počítačová síť rozvedená do všech učeben a kabinetů. Obnova žákovského nábytku. Pravidelné doplňování knižního fondu knihovny a dětských časopisů. Zajištění prostředků na DVPP.

 prostorové Celý areál školy je bezbariérový. Počet kmenových učeben odpovídá počtu tříd. Odborné učebny a pracovny: fyzika a chemie, výpočetní technika , hudebna, knihovna, žákovská kuchyňka, výtvarná výchova, keramická dílna, multimediální učebna. Prostory pro dělenou jazykovou výuku. Tělocvična, sportovní hala, školní hřiště. Školní sad, školní zahrada.  hygienické Moderní sociální zařízení. Obnova žákovského nábytku.  zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků Organizační zajištění režimu školy s ohledem na psychické a fyzické zdraví žáků. CHARAKTERISTIKA PEDAGOGICKÉHO SBORU Odborná a pedagogická způsobilost učitelského sboru. Výchovní poradci: 1 (pro 1. a 2. stupeň ). Další vzdělávání dlouhodobě, systematicky orientováno na inovační procesy ve školství. Dle možností školy působí ve škole asistent pedagoga, věnující se dětem ze znevýhodněného sociokulturního prostředí. Dle potřeb a možností působí ve škole asistent pedagoga pro děti se zdravotním postižením. CHARAKTERISTIKA ŽÁKŮ Škola je otevřená přijetí žáků, jejichž rodiče projevují zájem o priority předloženého vzdělávacího programu. Počty tříd v ročnících dle počtu žáků1 - 2. DLOUHODOBÉ PROJEKTY  Spolupráce se Sociálními službami, Policií ČR OŘ Semily, Městskou knihovnou .  Spolupráce s neziskovými organizacemi ( dobročinné sbírky, přednášky).

SPOLUPRÁCE S RODIČI A JINÝMI SUBJEKTY  Základní prvkem vzájemné komunikace a spolupráce rodičů a školy je funkční Sdružení rodičů a přátel Základní školy Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564. Hlavní výbor tvoří 1-2 volení zástupci z řad rodičů za každou třídu školy.  Správním orgánem školy je Školská rada, zřízená již v roce 2005, která neformálně zajišťuje dohled nad vzdělávacími aktivitami školy a hospodařením.  Úzký kontakt školy funguje se zřizovatelem reprezentovaným odboru školství, kultury a vnějších vztahů Města Semily.  Škola využívá služeb Pedagogicko-psychologické poradny Semily.

3. CHARAKTERISTIKA ŠVP ZAMĚŘENÍ ŠKOLY Objektivními faktory, které mají pozitivní vliv na kvalitu školy, jsou 1. poloha školy v okrajové části sídliště s možností vycházek do přírody 2. škola je po celkové rekonstrukci a disponuje plně ozvučenou počítačovou učebnou 3. spolupracující pedagogický sbor zajímající se o inovace ve výchově a vzdělávání žáků.  Pro rozvoj zájmů, dovedností a využití volného času zajišťuje škola dlouhodobě pestrou nabídku zájmových činností v rámci kroužků, školní družiny.  Snahy o zlepšování partnerských vztahů mezi žáky a pedagogy a zpestření výchovně vzdělávacích aktivit podporují tradiční celoškolní akce, které jsou organizovány formou projektových dnů školy.  Individuální péče pedagogů o žáky se projevuje četností zapojení a úspěchy žáků v soutěžích, olympiádách a přehlídkách v oblasti vzdělávání i zájmových činností. Do života školy integrujeme plnohodnotně žáky se specifickými vzdělávacími potřebami, žáky tělesně postižené i žáky talentované a nadané.  Škola chápe své poslání jako službu žákům a jejich rodičům. Kvalitní komunikace s rodičovskou veřejností je jednou z priorit. Proto na škole funguje aktivní sdružení rodičů a přátel dětí školy a funkční rada školy.  Pro zajištění kvalitního chodu školy klade vedení školy důraz na vzájemnou informovanost zaměstnanců, jejich kontrolu a na péči o ně. Vedení školy podporuje další vzdělávání pedagogů, přenášení inovací, vč. zapojení studentů pedagogických fakult do praxe.  Zajištění vzdělávacího programu podmiňuje také ekonomická situace školy. Škola je od 1. 1. 1994 právním subjektem. Zvyšuje se tak možnost nabídky vzdělávacích a mimoškolních činností pro žáky a rodiče. Prioritami je rozšiřování a zkvalitňování prostor pro vyučování a zlepšování vybavení školy výukovým zařízením a pomůckami. POSLÁNÍ ŠKOLY  Naše škola zajistí svým žákům kvalitní základní všeobecné vzdělání orientované na životní praxi a na další studium.  Vzdělávací metody a prostředky směřují k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků, zejména pak vedou žáky k samostatnosti, tvořivosti, přemýšlení, vzájemné toleranci a úctě, k rozvoji komunikačních dovedností a spolupráci, učí žáka, jak se učit.

 Škola je komunitou, která podporuje fyzické a psychické zdraví.  Škola vytváří podmínky pro smysluplné využití volného času v zájmových aktivitách. KLÍČOVÉ KOMPETENCE A VÝCHOVNĚ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE NA ÚROVNI ŠKOLY Kompetence k učení dle RVP ZV

Kompetence žáka 9. ročníku

vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie

Žák:  se samostatně učí, v učen je vytrvalý;  kriticky posuzuje obsah a cíl učení;  se koncentruje na práci a učení;  udrží pozornost ve vztahu k prezentovaným informacím;  učí se samostatně i ve skupině;  porozumí podstatě učebního úkolu;  pracuje s chybou, zjistí její příčinu a výsledky využívá v dalším učení Žák:  dodržuje psychohygienu učení;  vytváří optimální podmínky pro své učení  sladí v konkrétním časovém horizontu pracovní povinnosti se zájmy;  stanovuje si cíle na základě vlastních priorit, svou volbu zdůvodní

plánuje, organizuje a řídí vlastní učení

Převažující výchovně vzdělávací strategie na úrovni školy Učitel:  seznamuje žáky s metodami učení;  nabízí různé formy učení;  nabízí dostatek nástrojů, pomocí nichž žák je schopen posoudit své učební strategie;  objasňuje žákům cíl konkrétního učebního úkolu;  volí takové učivo, které je svým obsahem pro žáka uplatnitelné v životní praxi a v dalším studiu;  povzbuzuje žáky k práci s chybou Učitel  vede žáky k plánování svých činností;  sestavuje pro žáky měsíční plán;  realizuje se žáky projektové vyučování

Žák:  se zajímá o nové poznatky;  přijímá podněty ke svému učení od spolužáků a učitelů;  nové poznatky vyvozuje na základě osobní zkušenosti a řízené činnosti (činnostní učení);  ovlivňuje postup výuky;  chápe smysl učení a jeho nezbytnost pro celoživotní rozvoj vlastní osobnosti;  vyhledává radu a podporu vyhledává a třídí informace a na základě jejich Žák: pochopení, propojení a systematizace je  vyhledává a využívá materiály vhodné pro efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích samostatné učení; činnostech a praktickém životě  využívá různých zdrojů informací včetně ICT;  zajímá se o alternativní zdroje informací  s porozuměním čte různé typy textů a interpretuje je vlastními slovy;  kriticky hodnotí informace z hlediska relevantnosti a věrohodnosti  samostatně zpracovává výpisky i práce rozsáhlejšího charakteru;  realizuje projekty;  propojuje jednotlivé informace a vytváří si systém vědomostí v dané oblasti;  spojuje nabyté vědomosti s vlastní zkušeností;  využívá výsledků učení v životní praxi  Žák: operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly  užívá jednotnou terminologii pro daný obor lidské činnosti projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení

Učitel:  objasňuje žákům význam vzdělávání pro profesionální kariéru;  podporuje cílevědomost žáků a vysvětluje, co pro splnění svých cílů musí žáci udělat;  vede žáky k zodpovědnosti za svůj vlastní rozvoj;  nabízí žákům a jejich zákonným zástupcům možnost konzultací a schůzek  informuje žáky a jejich zákonné zástupce o nabídce zájmových činností v rámci školy a školní družiny Učitel:  učí žáky vyhledávat vhodné informační zdroje (ve školní knihovně, na internetu…) a vede je k jejich využívání v praktickém životě;  předkládá žákům vhodné typy mediálních sdělení a vede je k jejich systémové kritické analýze;  zadává takové úkoly, v nichž žák vyhledává podstatné informace, činí stručné výtahy formou poznámek atd.;  učí žáky správně citovat informace

Učitel:  vede žáky k objasňování pojmů prostřednictvím vhodně zvoleného zdroje

uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na přírodní, společenské a sociokulturní jevy

samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti poznává smysl a cíl učení má pozitivní vztah k učení

posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení

naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit

Žák:  zpracovává informace z různých zdrojů a to tak, že je dává do smysluplné struktury;  realizuje mezipředmětové projekty  formuluje hlavní myšlenky;  vyjádří vlastními slovy obsah získaných informací Žák:  se poučí z přímého pozorování;  prezentuje svoji práci Žák:  rozpoznává silné a slabé stránky svého učení, diskutuje o nich; Žák:  projevuje ochotu se učit Žák:  má vypracován systém uchování svých informací (poznámky, tabulky apod.);  analyzuje výsledky svého učení písemně i ústně a využívá je v dalších činnostech; Žák:  nachází způsoby vedoucí k odstranění nedostatků

Učitel:  realizuje se žáky mezipředmětové projekty;  zadává ústní i písemné úlohy, které podněcují žáky k vyjadřování myšlenek vlastními slovy

Učitel:  zadává drobné výzkumné úkoly;  organizuje tematicky zaměřené exkurze  vede žáka jim dosažených výsledků k porovnávání s ostatními Učitel:  poskytuje žákům zpětnou vazbu Učitel:  oceňuje pozitivní přístup k učení;  individuálně věnuje pozornost přípravě žáků na soutěže, olympiády Učitel:

Učitel:  rozebírá se žákem jeho chyby, navrhuje možnosti jejich odstranění

kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich

Žák:  účinně používá hodnocení a sebehodnocení;  spoluvytváří kritéria pro hodnocení své práce;

Kompetence k řešení problémů dle RVP ZV

Kompetence žáka 9. ročníku

vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni

Žák:  rozpozná problémovou situaci;  aplikuje v běžném životě dovednosti získané při řešení modelových situací;

rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách

Žák:  identifikuje jednotlivé složky problému a určí vztahy mezi nimi;  analyzuje problém z různých hledisek;  odhaluje riziková místa v problému nebo v postupu jeho řešení;  porovná problém s dříve poznanými problémy, určí podobnosti či rozdílnosti; Žák:  při řešení problémů předvídá, jaké situace by mohly nastat;  vytváří vizuální ztvárnění problému a využívá ho při jeho řešení

promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností

Učitel:  vede žáky ke sledování jejich výkonů  vede žáka k sebehodnocení tak, že jej nechá hodnotit svůj výkon i výkon ostatních;  sleduje činnost jednotlivých žáků a oceňuje jejich pokrok;  motivuje žáky seznámením s kritérii hodnocení v jednotlivých předmětech a v kontrolních testech Převažující výchovně vzdělávací strategie na úrovni školy Učitel:  vytváří systematicky příležitosti k řešení problému;  trénuje se žáky problémové situace a jejich řešení;  klade problémové otázky;  organizuje výuku ve skupinách a zajišťuje tak optimální podmínky pro uplatnění takových metod výuky, při kterých se žáci učí řešit problémy Učitel:  vytváří pro žáky praktické problémové úlohy a situace, při nichž je nutné řešit praktické problémy;  povzbuzuje žáky k hledání postupů pro problémové situace;  vede žáka k různým řešením; Učitel:  ukazuje žákům možnosti analýzy problému např. pomocí myšlenkové mapy;  vede žáka k hledání tvrzení a argumentů k nim;  vede žáka k hledání protiargumentů

vyhledá informace vhodné k řešení problémů, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení problémů

nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému

samostatně řeší problémy, volí vhodné způsoby řešení užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy ověřuje prakticky správnost řešení a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací

Žák:  posoudí, zda může vyřešit problém na základě předem získaných poznatků a zjistí, které další informace je třeba pro jeho řešení získat Žák:  formuluje hypotézy na základě předem získaných nebo dostupných informací

Učitel:  vede žáka k práci s vhodnými informačními zdroji a ke kritickému hodnocení informací

Učitel:  nabízí žákům k řešení úkoly, které vyžadují propojení znalostí z více vyučovacích předmětů i využití praktických dovedností z různých oblastí lidské činnosti, a tudíž i více přístupů k vyřešení; Žák: Učitel:  pokračuje v hledání řešení i přes počáteční  oceňuje dílčí úspěchy při řešení problému a neúspěch; motivuje žáky k další činnosti  analyzuje příčiny neúspěchu a navrhuje  diskutuje se žáky o průběhu jejich práce možnosti jejich odstranění Žák: Učitel:  navrhne možnosti řešení problému, zvolí  umožňuje žákům pozorovat různé jevy, hledat pro podle svého názoru nejefektivnější ně vysvětlení, provádět pokusy, ověřit výsledek způsob, svoji volbu obhájí řešení a zvážit jeho uplatnění v praxi; Žák: Učitel:  formuluje, za jakých podmínek lze či  ukazuje žákům, jak mají formulovat hypotézy a jak nelze problém řešit mají ověřovat jejich pravdivost pokusem či pozorováním Žák: Učitel:  navrhne experiment pro ověření hypotézy;  zařazuje do výuky laboratorní práce, při kterých se žáci metodou experimentu učí aplikovat teoretické  provádí experiment a zaznamenává postup poznatky v praxi a řešit problémy a výsledky zkoumání;  aplikuje výsledky zkoumání v konkrétních situacích

sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů

Žák:  odhaluje chyby a navrhuje nová řešení

kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit

Žák:  posoudí, zda jeho výsledné řešení dává smysl Žák:  posoudí konkrétní důsledky řešení problému;  objasní pozitivní i negativní dopady svých řešení problémů;  navrhuje opatření vedoucí ke zmírnění či vyloučení negativních důsledků

uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí

Kompetence komunikativní dle RVP ZV formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu

Kompetence žáka 9. ročníku Žák:  zařazuje informace do systému;  aplikuje zákony a pravidla na odlišné skutečnosti;  uspořádá informace do logické struktury podle časových, místních, příčinných a dějových souvislostí

Učitel:  vede žáky k vytvoření přehledného zápisu pracovních výsledků  vede žáky k sebehodnocení  vede žáky ke kritické analýze svých pracovních postupů  ve škole i při mimoškolních akcích průběžně monitoruje, jak žáci řešení problémů prakticky zvládají Učitel:  vede žáky k vyjadřování jejich názorů a dbá na to, aby je vždy podložili argumenty pro svá tvrzení Učitel:  na konkrétních příkladech poukazuje na pozitivní i negativní dopady řešení problémů  při zadávání úkolů stanoví se žáky kritéria jejich splnění

Převažující výchovně vzdělávací strategie na úrovni školy Učitel:  vede žáky k samostatnému myšlení  objasňuje základy logického myšlení  třídí se žáky informace a povzbuzuje je k interpretaci hlavních myšlenek  povzbuzuje žáky při prezentaci písemného projevu

vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu

naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje

účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje

Žák:  prezentuje výsledky své práce;  vyjadřuje se tak, aby mu ostatní rozuměli;  používá vhodné jazykové prostředky;  používá jednoznačné a výstižné výrazy, vyhýbá se parazitním výrazům;  svá vyjádření strukturuje podle účelu, záměru a s ohledem na adresáta;  vystupuje sebejistě před známým i neznámým publikem;  ovládá vhodnou mimiku a gesta; Žák:  dává druhým lidem najevo, že jim naslouchá;  verbálně i neverbálně dává najevo porozumění promluvám druhých lidí;

Žák:  respektuje pravidla účinné diskuse, která si diskutující skupina stanovila;  rozpozná téma a cíl diskuse, poukáže na informace, které k jádru věci nepatří;  navazuje na myšlenky druhých lidí, využívá je k vyjádření vlastních názorů a postojů;  zaujme nesouhlasné stanovisko konstruktivním způsobem, svůj názor zdůvodní;  obhajuje svůj názor asertivním způsobem, předkládá konkrétní, věcné argumenty;  diskutuje srozumitelně, věcně;  rozpozná manipulaci

Učitel:  vybízí žáky k reprodukci uložené informace;  motivuje žáky k zaznamenávání myšlenek;  rozvíjí u žáků slovní zásobu a vybízí je k vyjádření vlastními slovy;  vede žáky ke srozumitelné a pečlivé artikulaci a výstižnému vyjadřování myšlenek;  předvádí žákům kultivovanou domluvu a vyjednávání, vstupování do kontaktů s druhými lidmi;  dbá u žáků o kulturu řeči Učitel:  oceňuje u žáků schopnost naslouchat a dále ji u žáků rozvíjí;  objasňuje nutnost vyslechnout názory druhých, respektovat je a při interpretaci je nezkreslovat;  objasňuje žákům nedorozumění při komunikaci;  vysvětluje pravidla etiky a diplomacie Učitel:  stanoví se žáky pravidla diskuse;  vede žáky k asertivnímu vystupování;  poukazuje na manipulaci při jednání s druhými lidmi

rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění

Žák:  rozliší v různých typech textových a obrazových materiálů hlavní myšlenky a formuluje je vlastními slovy;  stručně shrne hlavní myšlenky textu;  používá jednoznačná grafická znázornění a symboly;

využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem

Žák:  pro řešení různých problémů a komunikačních situací vyhledává vhodné zdroje;  propojuje předchozí poznatky s novými;  analyzuje získané poznatky, rozpozná odlišnosti;  v různých zdrojích si ověřuje pravdivost získaných poznatků;  rozpozná manipulativně použité informace Žák: Učitel:  s ostatními lidmi komunikuje podle zásad  objasňuje využití komunikativních dovedností; slušného chování a jednání;  rozvíjí u žáků komunikační dovednosti v cizím jazyce;  přizpůsobuje se možnostem komunikace druhé osoby;  spolupodílí se na utváření pravidel komunikace na úrovni určité skupiny;  využívá získané dovednosti v cizím jazyce ke komunikaci s příslušníky jiných národů

využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi

Učitel:  seznamuje žáky s různými texty;  prověřuje čtenářské dovednosti;  rozvíjí vizuální přemýšlení;  napomáhá žákům vyjadřovat a sdělovat různými způsoby své prožitky, pocity a nálady;  trénuje se žáky nonverbální komunikaci;  rozpoznává se žáky pocity druhých podle mimiky a učí je na ně vhodně reagovat;  seznamuje žáky s různými typy informačních a komunikačních prostředků, provádí se žáky jejich vhodný výběr;  tvoří se žáky vlastní dokumentaci zpracovaných dat, např.formou počítačových prezentací apod. Učitel:  upozorňuje žáky na nebezpečí manipulace ze strany médií, na hrozbu anonymity internetu

Kompetence sociální a personální dle RVP ZV účinně spolupracuje ve skupině

podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu

Kompetence žáka 9. ročníku Žák:  formuluje společná pravidla práce v týmu, dodržuje je a poukáže na jejich porušování Žák:  pracuje podle společně stanovených pravidel týmové práce

na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce

Žák:  přijme ve skupině roli;  je zodpovědný za splnění své části úkolu

podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu

Žák:  reflektuje a hodnotí práci svého týmu

na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů

Žák:  respektuje odlišnost názorů;  jedná s ostatními bez předsudků;

v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá

Žák:  poskytne ostatním pomoc, pokud ji potřebují;  požádá o konzultaci s učiteli Žák:  respektuje základní pravidla slušné komunikace

přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy

Převažující výchovně vzdělávací strategie na úrovni školy Učitel:  využívá metody skupinové práce;  vede žáky k vytváření a dodržování pravidel Učitel:  předává žákům v určitých situacích odpovědnost (vedoucí skupiny, ….);  při zadávání úkolů stanoví se žáky kritéria jejich splnění Učitel:  vytváří příležitosti k tomu, aby si žáci vyzkoušeli různé role v týmu;  mění pracovní skupiny tak, aby si žák vyzkoušel pracovat v různých skupinách a poznal tak, čím do skupinové práce přispívá Učitel:  nechává hodnotit členy skupiny svou práci;  hodnotí žáka za jeho konkrétní práci jak individuální, tak ve skupině Učitel:  přistupuje k žákům jako partnerům a vede k takovému chování i žáky;  projevuje úctu k názorům svých žáků;  informuje žáky o různých řešeních konfliktních situací Učitel:  oceňuje poskytnutí pomoci nebo žádost o ni, zdůrazňuje její důležitost Učitel:  řeší případné třídní problémy a konflikty společnou diskusí se žáky

Žák:  nese společnou odpovědnost za splnění úkolu i při možném nezdaru Žák: oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si  vyslovuje pozitivní hodnocení práce druzí lidé myslí, říkají a dělají druhých dříve než kritiku;  nepodléhá osobním preferencím ve vztahu ke spolužákům;  přijímá návrhy ostatních, neopovrhuje jimi; Žák: vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný  usiluje o zdokonalování svých dovedností; rozvoj,  využívá zpětnou vazbu pro své další jednání chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu

vládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty

Žák:  používá jednoduché postupy, jak zvládat své emoce

Kompetence občanské dle RVP ZV

Kompetence žáka 9. ročníku

respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot

Žák:  názory nebo přesvědčení druhých přijímá jako možné;  respektuje pocity druhých, nezraňuje je;  kultivovaně vyjadřuje své vlastní názory a pocity Žák:  posuzuje a hodnotí jevy kolem sebe z různých úhlů pohledu

je schopen vcítit se do situací ostatních lidí

Učitel:  poskytuje žákům zpětnou vazbu Učitel:  podporuje vytváření heterogenních skupin;

Učitel:  vede žáka k poznání jeho silných a slabých stránek tím, že mu umožňuje různorodé činnosti ve školní práci;  vede žáka k hodnocení jeho činnosti Učitel:  trénuje se žáky zvládání emocí Převažující výchovně vzdělávací strategie na úrovni školy Učitel:  oceňuje tolerantní přístup žáků k názorům a postojům druhých

Učitel:  využívá prožitkového učení k poznání mezilidských vztahů;  přistupuje empaticky k potřebám žáků a vede je k empatickému chování

odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí

chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu

rozhoduje se zodpovědně podle dané situace

poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka

Žák:  rozpozná společenské předsudky, snaží se jich vyvarovat;  řeší spory nenásilným způsobem;  poukáže na agresivní projevy, snaží se jim aktivně zabraňovat Žák:  respektuje, že jeho svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého; Žák:  formuluje pravidla potřebná pro danou situaci, tato pravidla dodržuje nebo nese důsledky vyplývající z jejich porušení;  podílí se na formulování pravidel, tato pravidla dodržuje a poukazuje na jejich případné porušování Žák:  dodržuje známé zásady bezpečnosti;  předvídá možná rizika; Žák:  podle svých možností se zapojuje do obecně prospěšných akcí;  přivolá pomoc v případě krizové situace;  aplikuje základní záchranné postupy v krizových situacích;  respektuje v kritické situaci pokyny kompetentních osob

Učitel:  objasňuje žákům potřebu zabraňovat negativním společenským projevům;  zajišťuje pro žáky odborné diskuse a semináře k problematice předsudků, diskriminace apod. Učitel:  vede žáka k pochopení významu demokracie; Učitel:  vytváří společně se žáky školní pravidla a podněcuje je k jejich dodržování

Učitel:  buduje u žáka pocit zodpovědnosti systematickým zadáváním konkrétních úkolů Učitel:  podporuje žáka na účasti v občanských aktivitách;  procvičuje se žáky pravidla první pomoci,

respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví

projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost

aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit

chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí a rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví

Žák:  orientuje se v našich kulturních tradicích;  aktivně přispívá k ochraně kulturního i historického dědictví;

Učitel:  vede žáky k poznání regionálních dějin a kulturních památek;  vytváří příležitosti k zapojení žáka do kulturního života obce a školy;  mapuje společně se žáky významná výročí;  připomíná a seznamuje žáky s významnými osobnostmi regionu a národa;  organizuje exkurze na památná místa dějin Žák: Učitel:  oceňuje hodnotu uměleckých děl; • je  rozvíjí u žáků představivost a kreativitu; kreativní  zapojuje žáky do úpravy vzhledu třídy, školy a jejího okolí Žák: Učitel:  sleduje a vybírá si kulturní a sportovní  organizuje a účastní se se žáky sportovních setkání; události, zvažuje jejich kvalitu;  informuje žáky o kulturních a sportovních akcích  dodržuje zásady fair play ve městě Žák: Učitel:  třídí odpad;  podporuje aktivity směřující k ochraně životního prostředí;  účastní se sběrových akcí;  poukáže na jevy a činy poškozující životní  se zapojuje se žáky do třídění odpadů a sběru starého papíru apod.; prostředí, snaží se jim aktivně zabraňovat  realizuje se žáky exkurze do institucí, organizací a technických zařízení ovlivňujících kvalitu životního prostředí

Kompetence pracovní dle RVP ZV

Kompetence žáka 9. ročníku

používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení

Žák:  navrhne takové materiály, nástroje a postupy,které nejlépe odpovídají jeho pracovnímu úkolu a připraví je

Převažující výchovně vzdělávací strategie na úrovni školy Učitel:  poskytuje žákům vhodné nástroje, materiály a postupy, seznamuje je s jejich bezpečným využitím

dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky

Žák:  dodržuje stanovená pravidla bezpečnosti; naplánuje si práci do jednotlivých kroků;  pracuje podle návodu;  zaznamenává si svůj pracovní postup;

adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky

Žák:  analyzuje situace s využitím předchozích zkušeností, určí podobnosti a rozdílnosti;

přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot

Žák:  plní úkoly ve stanoveném termínu;  pracuje úsporně a efektivně;  dodržuje pravidla bezpečnosti práce;  používá doporučené ochranné pomůcky;  posoudí kvalitu plnění zadaného úkolu;  odhalí příčiny případného neúspěchu, navrhne jejich možné řešení;  volí pracovní postupy a prostředky šetrné k životnímu prostředí Žák:  reálně odhadne své možnosti;  diskutuje o svých profesních plánech; Žák:  získává potřebné informace o případné budoucí profesi;  zvažuje volbu své budoucí profese vzhledem ke svým předpokladům a možnostem

využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření

Učitel:  důsledně vede žáky k dodržování bezpečnosti práce;  na viditelném místě umístí přehled stanovených pravidel bezpečnosti práce, zejména v učebně chemie, informatiky,v tělocvičně, žákovské kuchyňce a na školním pozemku Učitel:  nabízí podmínky pro manuální práci během vyučování;  seznamuje žáky s novými technologiemi;  zajišťuje podmínky pro poznání různých praktických činností Učitel:  vede žáky k důslednému dodržování pravidel bezpečnosti práce;  zajišťuje podmínky pro efektivní a úsporné činnosti;  seznamuje žáky s ekonomicky přínosnými obory;  seznamuje žáky s regionální infrastrukturou

Učitel:  posuzuje reálné možnosti žáků a diskutuje s nimi o jejich možné profesní profilaci Učitel:  informuje žáky o možnostech budoucího studia;  doporučuje žákům konzultace s výchovným poradcem

rozvíjí své podnikatelské myšlení

orientuje se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru a k jeho realizaci chápe podstatu, cíl a riziko podnikání

Žák:  použije různé způsoby, jak se prezentovat na trhu práce;  analyticky uvažuje o možnostech realizace svých nápadů a uplatnění svých schopností a dovedností;  přichází s novými neotřelými nápady a je schopen je realizovat;  při prezentaci vlastních námětů a nápadů klade důraz na vyjádření jejich smyslu a odůvodnění přínosu Žák:  má základní znalost právních předpisů;  rozpozná manipulaci Žák:  na modelových příkladech zhodnotí dodržování etických norem podnikání

Učitel:  oceňuje kreativitu žáků a konstruktivní nápady podporuje, případně je umožní zrealizovat

Učitel:  seznamuje žáky se základními formami podnikání;  seznamuje žáky se základními principy hospodaření; Učitel:  trénuje se žáky modelové situace zaměřené na podnikatelskou činnost

ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním. Při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je nutná spolupráce školy, žáka, jeho rodičů a odborného pracoviště. V rámci školy jde pak především o spolupráci vyučujících žáka, třídního učitele, výchovného poradce a vedení školy. Výchovný poradce by měl být tím, kdo bude nejen rodičům, ale i vyučujícím k dispozici při řešení problémů týkajících se vzdělávání těchto dětí. Zásady komunikace učitele s rodičem:  vytvoření klidné atmosféry  dostatek času pro rozhovor (vhodnost využití konzultačních hodin)  nejprve je nutno dítě pochválit, vyjádřit víru ve zlepšení  zpočátku pouze popsat (nehodnotit) jevy, situace, chování, příhody

    

uvést zdroje svých informací, totéž umožnit rodiči ujasnit si pojmy s rodiči uvádět konkrétní příklady a objasňovat svá stanoviska rozebrat s rodiči možné souvislosti, uvést důvody, co vše učitel zvážil, než se rozhodl takto reagovat snažit se rodičům citlivě poradit, nabídnout jim pomoc

Vzdělávání žáků se zdravotním postižením O zařazení dítěte do školy rozhoduje ředitel po dohodě s rodiči či zástupci dítěte na základě lékařského a speciálně-pedagogického vyšetření a s přihlédnutím k možnostem školy Nezbytná je úzká spolupráce s odborným pracovištěm, v jehož péči dítě je.  učitelé se seznámí s postižením dítěte a jeho specifiky  dohodneme se s rodiči a odborným pracovištěm na možnostech úzké spolupráce  vyučující se seznámí se způsoby hodnocení žáka, možnosti úlev  vyučující společně vypracují individuální vzdělávací program  vyučující seznámí spolužáky s handicapem dítěte a vším, co z toho vyplývá  případná pomoc asistenta pedagoga Vzdělávání žáků se zdravotním znevýhodněním V případě, že dítě má diagnostikovánu specifickou poruchu učení, snažíme se postupovat tak, abychom mu pomohli zvládat proces vzdělávání.  učitelé se seznámí s postižením dítěte a jeho specifiky  dohodneme se s rodiči na možnostech úzké spolupráce  vyučující se seznámí se způsoby hodnocení žáka, možnosti úlev  vyučující společně vypracují individuální vzdělávací program  seznámíme spolužáky s rozdílným způsobem hodnocení  umožníme docházení dítěte do dyslektických kroužků za účelem provádění reedukace

Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Do této skupiny patří žáci, kteří pocházejí z prostředí sociálně, kulturně a jazykově odlišného. Hlavní problémem je zpravidla nedostatečná znalost vzdělávacího jazyka. Pozornost je třeba při práci s těmito dětmi věnovat nejen osvojení českého jazyka, seznámení se s českým prostředím, kulturními zvyklostmi a tradicemi, ale i umožnit těmto dětem budování jejich vlastní identity, která bude vycházet z jejich původního prostředí. Zásady pro práci s dětmi se sociálním znevýhodněním:  v případě potřeby vypracování individuálních vzdělávacích programů  skupinová nebo individuální péče  odpovídající metody a formy práce  případná pomoc asistenta pedagoga  spolupráce s odborným pracovištěm  vytváření příznivého klimatu pro působení těchto dětí na škole ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH Nadaní žáci : Škola se snaží vyhovět vzdělávacím potřebám těchto žáků. Jde o změnu metod, forem i organizace výuky. Je vhodné spolupracovat při práci s nadanými žáky s ostatními kolegy i různými subjekty mimo školu. Varianty vzdělávání nadaných:  Urychlování – rychlé vzdělávání v základní škole, časný přechod na navazující školy, přeskočení jedné nebo několika tříd  Obohacování normální výuky – rozšiřování, prohlubování učební látky, vyšší náročnost výuky

ZAČLENĚNÍ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT Průřezová témata daná RVP ZV jsou realizována částečně formou začlenění do vzdělávacího obsahu jednotlivých vyučovacích předmětů a částečně formou projektů. Konkrétní výstupy jednotlivých průřezových témat jsou zpracovány podrobně ve vzdělávacím obsahu ŠVP ZV v tomto pořadí: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Osobnostní a sociální výchova (OSV) Výchova demokratického občana (VDO) Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS) Multikulturní výchova (MKV) Environmentální výchova (EMV) Mediální výchova (MDV)

Zkratky uvedené v následující tabulce jsou zkratkami jednotlivých vyučovacích předmětů, které jsou uvedeny v oddílu Učební plán.

Začlenění průřezových témat pro 1. stupeň Osobnostní a sociální výchova OSOBNOSTNÍ ROZVOJ Okruhy rozvoj schopností poznávání

sebepoznání a sebepojetí seberegulace a sebeorganizace

1. Hv – poslech, výchovný koncert, VV –návštěva muzea M – geometrické tvary, představivost; slovní úlohy ze života Tv – nácvik her VV – vlastní pocity a Prožitky

2. Hv – poslech, výchovný koncert, VV –návštěva muzea M – geometrické tvary, představivost; slovní úlohy ze života

3. Hv – poslech, výchovný koncert, VV –návštěva muzea M – geometrické tvary, představivost; slovní úlohy ze života

4. Hv – poslech, výchovný koncert, VV –návštěva muzea M – geometrické tvary, představivost; slovní úlohy ze života

5. Hv – poslech, výchovný koncert, VV –návštěva muzea M – geometrické tvary, představivost; slovní úlohy ze života ČJ-charakteristika VV – vlastní pocity PRV – lidské tělo VV – vlastní pocity ČlSp - člověk a prožitky VV – vlastní pocity a prožitky VV – vlastní pocity a prožitky a prožitky Čj – omluva (sloh) Čj – telefonování Prv – školní řád; Čj – telefonování, Čj – žádost, dopis Prv – školní řád; Prv – školní řád; chování dopis,omluva ČlSp– školní řád; chování chování v mimov mimořádných Aj – režim dne chování v mimov mimořádných řádných situacích; situacích; ČlSp – školní řád; řádných situacích; situacích; bezpečné chování režim dne; chování chovánív mimorežim dne; chování režim dne; chování v silničním provozu; v projektových dnech řádných situacích; v projektových dnech v projektových dnech režim dne; chování HV,VV – zásady režim dne; chování Tv – nácvik her, Tv – nácvik her, v projektových dnech společenského v projektových dnech dodržování herních, dodržování Tv – nácvik her, chování Tv – nácvik her, hygienických a bezpečnostních a Dodržování Tv – nácvik her, dodržování herních, bezpečnostních hygienických pravidel bezpečnostních a dodržování hygienických a pravidel, HV,VV – zásady hygienických pravidel bezpečnostních a bezpečnostních sebeovládání, společenského HV,VV–zásady hygienických pravidel pravidel,sebeovládání, sebekontrola chování společenského sebekontrola HV,VV – zásady chování HV,VV – zásady společenského společenského chování chování

psychohygiena kreativita

Tv – relaxační cvičení Čj – dramatizace textu, situací; vlastní tvorba VV, Pči – vlastní tvorba

Tv – relaxační cvičení Čj – dramatizace textu, situací; vlastní tvorba VV, Pči – vlastní tvorba

Tv – relaxační cvičení Čj – dramatizace textu, situací; vlastní tvorba VV, Pči – vlastní tvorba

Tv – relaxační cvičení Čj – dramatizace textu, situací; vlastní tvorba VV, Pči – vlastní tvorba

Tv – relaxační cvičení Čj – dramatizace textu, situací; vlastní tvorba VV, Pči – vlastní tvorba

1. VV, Pči – řeč těla, prezentace výrobků Prv – rodina a já HV,VV-svět člověka Čj – dialog VV, Pči – prezentace výrobků

2. VV, Pči – řeč těla, prezentace výrobků HV,VV-svět člověka

3. VV, Pči – řeč těla, prezentace výrobků HV,VV-svět člověka

4. VV, Pči – řeč těla, prezentace výrobků HV,VV-svět člověka

5. VV, Pči – řeč těla, prezentace výrobků HV,VV-svět člověka

Čj – dialog VV, Pči – prezentace výrobků

Čj – dialog Aj - dialog VV, Pči – prezentace výrobků

Čj – dialog Aj - dialog VV, Pči – prezentace výrobků

zásady týmové práce

zásady týmové práce

zásady týmové práce

zásady týmové práce

Čj – dialog Aj – dialog INF – komunikace prostřednictvím internetu VV, Pči – prezentace výrobků zásady týmové práce

SOCIÁLNÍ ROZVOJ Okruhy poznávání lidí mezilidské vztahy komunikace

kooperace a kompetice

MORÁLNÍ ROZVOJ Okruhy řešení problémů a rozhodovací dovednosti

1.

2.

3.

4.

5.

Prv – vytváření pravidel chování ve třídě; pravidla chování mimo školu; chování v mimořádných situacích Tv – dodržování pravidel Čj – kritika, sebehodnocení

Prv – vytváření pravidel chování ve třídě; pravidla chování mimo školu; chování v mimořádných situacích Tv-dodržování pravidel Čj – kritika, sebehodnocení

Prv – vytváření pravidel chování ve třídě; pravidla chování mimo školu; chování v mimořádných situacích Tv–dodržování pravidel Čj – kritika, sebehodnocení

ČJS – vytváření pravidel chování ve třídě; pravidla chování mimo školu; chování v mimořádných situacích Tv–dodržování pravidel Čj – kritika, sebehodnocení

ČJS– vytváření pravidel chování ve třídě; pravidla chování mimo školu; chování v mimořádných situacích Tv–dodržování pravidel Čj – kritika, sebehodnocení

Okruhy 1. občanská společnost a uvítání prvňáků ve škola škole Prv – školní řád

2. Čj – pozdrav, prosba Prv – školní řád, naše město

3. Prv – školní řád, naše město, regionální památky

4. ČlSp– školní řád

5. ČlSp – školní řád

občan, občanská společnost a stát

Čj – mateřský jazyk VV – orientace v lidových zvycích a tradicích

Prv – základní právní vztahy mezi členy rodiny VV, Pči – orientace v lidových zvycích a tradicích

VV, Pči – orientace v lidových zvycích a tradicích

Čj – pověsti české ČlSp – historie vzniku ČR, formy státního zřízení, hymna Hv – hymna VV, Pči – orientace v lidových zvycích a tradicích

formy participace občanů v politickém životě

Prv – naše město

Prv – naše město, významné budovy

Prv – naše město, významné budovy

Čj – pověsti české ČlSp – počátky českého státu, Praha(historické budovy), státní symboly Hv – hymna VV, Pči – orientace v lidových zvycích a tradicích ČlSp– místo, kde žijeme

hodnoty, postoje, praktická etika

Výchova demokratického občana

ČlSp – místo, kde žijeme

principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

třídní schůzky s rodiči,formy skupinové práce

třídní schůzky s rodiči,formy skupinové práce

třídní schůzky s rodiči,formy skupinové práce

třídní schůzky s rodiči,formy skupinové práce

třídní schůzky s rodiči,formy skupinové práce

4. Tv – sport ve světě

Čj – čtení – poznávání světových autorů

3. Tv – sport ve světě, aktuální sportovní soutěže Projekt – Evropský den jazyků Čj – čtení – poznávání světových autorů

Hv – poslech hymny

Projekt – Evropský den jazyků Hv – poslech hymny

Projekt – Evropský den jazyků ČlSp – historie ČR

5. ČlSp – státy Evropy, podnebné pásy Tv – sport ve světě Projekt – Evropský den jazyků Čj – čtení – poznávání světových autorů ČlSp – státy Evropy, podnebné pásy Projekt – Evropský den jazyků ČlSp – historie ČR

2. Prv – školní řád, respektování zvláštností různých etnik VV, Pči – orientace v lidových zvycích a tradicích, svět člověka

3. Prv – školní řád, respektování zvláštností různých etnik VV, Pči – orientace v lidových zvycích a tradicích, svět člověka

4. Člsv-respektování zvláštností různých etnik Aj-reálie VV, Pči – orientace v lidových zvycích a tradicích, svět člověka

5. Člsv-respektování zvláštností různých etnik Aj-reálie VV, Pči – orientace v lidových zvycích a tradicích, svět člověka

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Okruhy Evropa a svět nás zajímá

objevujeme Evropu a svět

jsme Evropané

1. Tv – sportovní soutěže

Čj - čtení

Čj – hlavní město ČR

2. Tv – sportovní soutěže

Projekt – Evropský den jazyků Čj – čtení – poznávání světových autorů

Multikulturní výchova Okruhy kulturní diference

1. Prv – školní řád, respektování zvláštností různých etnik, soužití lidí VV, Pči – orientace v lidových zvycích a tradicích, svět člověka

lidské vztahy

Prv-školní řád Čj – pozdrav, prosba, omluva

Čj – pozdrav, prosba Prv-školní řád

Prv-školní řád

etnický původ

Prv – odlišnost lidí

Prv – vzájemná rovnost, soužití lidí

multikulturalita

Hv – písně sousedních národů, hudebně pohybová výchova

Čj – pohádky z celého světa Hv – písně sousedních národů, hudebně pohybová výchova

VV, Hv, Pči – demonstrace rozmanitosti kultury různých sociokulturních skupin, obohacení vlastní kultury Čj – poezie, pohádky a próza světových autorů pro děti Aj – krátké texty pro děti Hv – písně sousedních národů, hudebně pohybová

princip sociálního smíru a solidarity

ČlSp – školní řád Tv – práva jedinců, respekt k ostatním

ČlSp – školní řád Tv – práva jedinců, respekt k ostatním VV-účiná spolupráce se spolužáky, obhajování vlastního názoru, prezentace vlastního výtvarného díla VV,Pči – zvyky a VV,Pči – zvyky a tradice jako kulturní tradice jako kulturní dědictví národa, jejich dědictví národa, jejich význam a hodnota, význam a hodnota, práce s drobným práce s drobným materiálem, pokrmy materiálem, pokrmy cizích kuchyní cizích kuchyní Čj – poezie, pohádky Čj – poezie, pohádky a próza světových a próza světových autorů pro děti autorů pro děti Aj – krátké texty pro Aj – krátké texty pro děti děti Hv – písně Hv – písně sousedních národů, sousedních národů, hudebně pohybová hudebně pohybová ČlSp-národní obrození, vztahy Čechů a Němců – historie, Češi a jiné národy a kultury

Environmentální výchova Okruhy ekosystémy

1. Prv – rozmanitost přírody, vycházky do přírody

základní podmínky života

Prv – rostliny, živočichové

lidské aktivity a problémy životního prostředí

Prv – zdraví a nemoc, ohleduplné chování k přírodě a její ochrana

VV,Pči-inspirace přírodou, využití přírodních materiálů

3. Prv – ochrana životního prostředí, třídění odpadů, vycházky do přírody Prv – rostliny, Prv – živá a neživá živočichové příroda, zdravá výživa Prv-ohleduplné Prv – ohleduplné chování k přírodě, její chování k přírodě, ochrana ochrana života na Pči – úklid třídy, Zemi, dopravní školy a jejího okolí výchova Pči – úklid třídy, sběr recyklovatelných školy a jejího okolí surovin sběr recyklovatelných surovin VV,Pči-inspirace VV,Pči-inspirace přírodou, využití přírodou, využití přírodních materiálů přírodních materiálů

sběr recyklovatelných surovin

sběr recyklovatelných surovin

sběr recyklovatelných surovin vztah člověka k prostředí

2. Prv – třídění odpadů, vycházky do přírody

sběr recyklovatelných surovin

4. ČlSp – vycházky do přírody

5. ČlSp – vycházky do přírody

ČlSp – rozmanitost přírody

ČlSp– podnebné pásy

ČlSp – ohleduplné chování k přírodě, ochrana života na Zemi, dopravní výchova Pči – úklid třídy, školy a jejího okolí sběr recyklovatelných surovin VV,Pči-inspirace přírodou, využití přírodních materiálů Tv – vliv prostředí na zdraví člověka

ČlSp – ohleduplné chování k přírodě, ochrana života na Zemi, dopravní výchova Pči – úklid třídy, školy a jejího okolí sběr recyklovatelných surovin VV,Pči-inspirace přírodou, využití přírodních materiálů Tv – vliv prostředí na zdraví člověka

sběr recyklovatelných surovin

sběr recyklovatelných surovin

Mediální výchova Okruhy kritické myšlení a vnímání mediálního sdělení interpretace vztahů mediálního sdělení a interpretace

1. Čj – čtení časopisu

2. Čj – čtení časopisu

3. Čj – čtení časopisu, práce s textem

4. Čj – čtení časopisu, práce s textem

5. Čj – čtení časopisu, práce s textem

Čj – dětské časopisy

Čj – dětské časopisy

Čj – dětské časopisy

Čj – dětské časopisy, zpráva, oznámení

stavba mediálního sdělení

třídní nástěnka – zjišťování informací

Čj – pozvánka, plakát třídní nástěnka – informace a prezentace

Čj – pozvánka, reklama, plakát třídní nástěnka – informace a prezentace

Čj – pozvánka, reklama třídní nástěnka – informace a prezentace

vnímání autora mediálního sdělení

Čj – pořady pro děti Hv - poslech

Hv –poslech – využití výrazových prostředků, prožitek Prv – shlédnutí Tv dokumentů

Hv – poslech – projev, prožitek

Hv – poslech – prožitek, schopnost

Čj – dětské časopisy Inf – vyhledávání a zpracování informací z internetu Čj – inzerát, rozhovor, reklama Hv - videoklip třídní nástěnka – informace a prezentace Hv – poslech – schopnost, prezentace

Čj - pozvánka

Vv – plakát Čj – reklama - tvorba

fungování a vliv médií ve společnosti tvorba mediálního sdělení

práce v realizačním týmu

Vv-plakát Čj-tvorba reklamy, pozvánky Aj - rozhovor příprava vystoupení

ČlSp – informační technika, hodnocení Tv dokumentů Inf – tvorba prezentace Vv-plakát Čj-tvorba reklamy, inzerátu příprava vystoupení

Začlenění průřezových témat pro 2. stupeň Osobnostní a sociální výchova OSOBNOSTNÍ ROZVOJ Okruhy rozvoj schopností poznávání

6. Čj – zvuková stránka jazyka M – řešení problémů Fy – vztahy mezi veličinami a fyzikálními jevy Dě – způsob života v pravěku a starověku

7. M – řešení problémů Fy-vztahy mezi fyzikálními jevy Vv-praktické zapojování vlastních děl i děl ostatních do komunikačního procesu Dě-způsob života ve středověku

sebepoznání a sebepojetí

ČlSp-otevřenost VkZd-poznávací aktivity

VkZd-poznávací aktivity Vv-představy, sny, přání

seberegulace a sebeorganizace

ČlSp-zásady skupinové práce VkZd-motivační hry, společné řešení problémů, návykové látky, šikana Tv-pravidla her (fair play) VkZd-duševní hygienarozvržení volného času, denní režim

ČlSp-zásady skupinové práce Čj-vlastní slohová tvorba Vv,Hv – sebekontrola ve známém i cizím prostředí Tv-pravidla her (fair play) VkZd-vyrovnávání se se stresovými situacemi Vv-vnitřní svět lidí

psychohygiena

8. Čj- dramatizace textu Aj-posuzování odlišností našeho a cizího prostředí M – řešení problémů Fy – prohlubování získaných poznatků v praxi Dě-způsob života v novověku Vv-schopnost hodnotit, obhájit, zdůvodnit Ch-rozvíjení touhy po bádání, zkoumání analýze Aj-rodokmen Vv-člověk Čj-vlastní slohová tvorba Tv-pravidla her (fair play) Ch-vlastní nebo skupinová demonstrace pokusů ČlSp-vyrovnávání se se vztahy mezi chlapci a dívkami

9. Čj-zaměření spisovatelů na záporné stránky života M-řešení problémů Fy-aktivní rozvoj poznatků Dě-způsob života v 19. a 20. Století, vliv na současný vývoj Ch-význam chemie pro společnost

Čj-životopis Vv-skupinová práce PČi-posuzování vlastních schopností a dovedností Čj-vlastní slohová tvorba Tv-pravidla her (fair play) Ch-vlastní nebo skupinová demonstrace pokusů ČlSp-odpovědnost za své chování

kreativita

Vv-netradiční techniky(koláž, frotáž…a jejich kombinace

Vv-vytváření obrazových znaků na základě fantazie

Čj-úloha humoru jako pozitivní životní hodnoty PČi-rozvržení a organizace práce

Čj-větná skladba Tv-příprava sportovních akcí

SOCIÁLNÍ ROZVOJ Okruhy poznávání lidí ezilidské vztahy

komunikace

kooperace a kompetice

6.

7.

8.

9.

VkZd- rozdíly mezi chlapci a dívkami VkZd-kamarádství, přátelství ČlSp-rodina

VkZd-sexuální výchova

Bio-změny v dospívání

ČlSp-schopnost empatie

ČlSp-tolerance, rasismus,šikana VkZd-vztahy k lidem

ČlSp-tolerance, rasismus,šikana Bio-lidské rasy

ČlSp-schopnost naslouchat, práva a povinnosti žáků VkZd-kamarádství, přátelství, komunikace s vrstevníky Inf-internet jako prostředek komunikace zásady týmové práce

Aj-komunikace jako nástroj jednání v různých situacích ve vztahu k druhým ČlSp-otevřenost, přímost, kritičnost

ČlSp- volba vhodných jazykových prostředků, osobnost

ČlSp-kamarádství, přátelství,tolerance,zásady lidského soužití, rodina Čj-obohacování slovní zásoby Čj-týmová práce Vv,Hv-umění jako prostředek komunikace ČlSp-diskuse, komunikace ve skupině

zásady týmové práce

zásady týmové práce

zásady týmové práce

6. M-problémové úlohy Fy-problémové úlohy, ověřování pokusem

7. M-problémové úlohy Fy-problémové úlohy, ověřování pokusem

8. M-problémové úlohy Fy-problémové úlohy, ověřování pokusem Ch-analýza pozorovaného děje

9. M-problémové úlohy Fy-problémové úlohy, ověřování pokusem Ch-analýza pozorovaného děje

MORÁLNÍ ROZVOJ Okruhy řešení problémů a rozhodovací dovednosti

hodnoty,postoje,praktická etika

VkZd-odmítání návykových látek, hazardní hry, přivolání pomoci,linka důvěry

VkZd-odpovědnost za zdraví, vytváření vztahu k handicapovaným lidem, stanovení žebříčku hodnot

ČlSp-rodina(vztahy), generační problémy, majetek, peníze, kulturní život

ČlSp-sociální cítění, lidská práva, protiprávní jednání

Výchova demokratického občana Okruhy občanská společnost a škola

Tv-zásady fair play

Tv-zásady fair play

občan,občanská společnost a stát

Dě-pravěká a starověká společnost

Dě-křesťanství a středověká společnost

formy participace občanů v politickém životě

Dě-nejstarší civilizace, kořeny evropské kultury – formy vlády, antická demokracie Dě-kořeny evropské kultury-antická demokracie

ČlSp-volby, politický systém ČR

Dě-modernizace společnosti-absolutismus, parlamentarismus

ČlSp-formy vlády

Dě-modernizace společnosti-národní hnutí, nacionalismus

principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

6.

7.

8. Tv-zásady fair play Čj-postoje k určitým jevům a skutečnostem Ze-politický systém ČR Dě-objevy a dobývání

9. Tv-zásady fair play Čj-úvaha Čj-hodnocení společenských jevů, hlavní myšlenky textu Dě-vznik ČSR a ČR, symbolika státu, státní orgány, volby Čj-zobecnění důležitosti odkazu národního obrození Dě-orientace v problémech současného světa Čj-válečná literatura Ze-politická mapa světa Dě,ČlSp-nerovnoměrnosti vývoje různých oblastí světa, porušování lidských práv,klady a nedodostatky demokratických systémů, totalitní režimy

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Okruhy Evropa a svět nás zajímá

Objevujeme Evropu a svět

jsme Evropané

6.

7.

8.

Čj-práce s knihou, seznámení s jazykovými příručkami Aj-reálie Inf-aktivní vyhledávání na internetu

Aj-reálie Ze-Evropa

Aj-reálie Dě-reformační hnutí v Evropě, náboženské rozdělení Evropy

ČlSp-lidská setkání Inf-aktivní vyhledávání informací na internetu

ČlSp-lidská setkání Dě-vznik raně středověkých států

Projekt-Den evropských jazyků

Projekt-Den evropských jazyků

ČlSp-lidská setkání Aj-životní styl Ze-mezinárodní vztahy Dě-význam kolonií, národní hnutí Projekt-Den evropských jazyků

ČlSp-zásady lidského soužití Inf-aktivní vyhledávání informací na internetu

ČlSp-zásady lidského soužití Dě-postavení našeho státu ve středověké Evropě

ČlSp-zásady lidského soužití

9. Čj-reportáže, spisovatelé, vztah k evropské a světové literatuře Aj-reálie Ze-formy demokracie ve světě Dě-základní orientace v problémech současného světa ČlSp-lidská setkání Čj-středověká literaturarenesance a humanismus, smysl pro zodpovědnost Aj-životní styl Ze-charakteristika jednotlivých zemí Dě-světové války a jejich důsledky, základní orientace problémech současného světa Projekt-Den evropských jazyků ČlSp-zásady lidského soužití Dě-postavení našeho státu v evropských souvislostech, bipolární svět

Multikulturní výchova Okruhy kulturní diference

7.

8.

9.

Inf-internet a vztah k odlišným sociokulturním skupinám ČlSp-zásady lidského soužití

Ze-lidé v jiných světadílech Dě-náboženství Vv-fantasy ČlSp-zásady lidského soužití Čj-charakteristika

Dě-mimoevropské civilizace Vv-člověk ČlSp-podobnost a odlišnost lidí, vztahy mezi lidmi Čj-charakteristika Vv-člověk

etnický původ

Dě-počátky lidské společnosti

Čj-místní názvy Dě-mimoevropské civilizace x evropské civilizace, národní hnutí Bio-lidské rasy

multikulturalita

Vv,Hv-přínos evropské a světové kultury pro národně regionální kulturu

Ze-lidé různých kultur ČlSp -náboženství Dě-změny v Evropě v důsledku příchodu nových etnik, kolonizace Vv,Hv-hodnoty zvyků a tradic ČlSp-kulturní život Ze-staré civilizace Ameriky a Asie

Ze-národy,jazyky, náboženství ve světě Vv-světové výtvarné umění ČlSp-zásady lidského soužití Čj-vypravování, prezentace přečtených knih, vybírání hlavních myšlenek z textů Dě-světové války, rasismus, antisemitismus ČlSp-odlišnosti lidí Čj-místní názvy, publicistické útvary, zprávy, komentáře, úvodníky Ze-lidské rasy

Čj –souboje, prohry a vítězství v literatuře

Vv, Hv - člověk

lidské vztahy

principy sociálního smíru a solidarity

6.

Ze-národnostní složení obyvatelstva Aj-reálie anglicky mluvících zemí Dě-objevy a dobývání, počátky nové doby

ČlSp-kulturní život Aj-využití jazyka jako nástroje k dorozumívání, reálie anglicky mluvících zemí Dě-národní tradice v evropském kontextu, kulturní rozmanitost Čj-člověk v ohrožení života Dě-orientace v problémech současného světa, integrace

Environmentální výchova Okruhy ekosystémy

základní podmínky života

lidské aktivity a problémy životního prostředí

6. Ze-podnebné pásy, vegetační pásy Př-ekosystémy Ze-atmosféra, hydrosféra, pedosféra, přírodní zdroje Př-základní podmínky a projevy života Dě-počátky lidské společnosti, nejstarší civilizace VkZd-životní styl Ze-využití přírody člověkem VkZd-životní styl Dě-počátky lidské společnosti, nejstarší civilizace PČi-praktická péče o prostředí školy a okolí Inf-zjišťování informací o stavu prostředí Sběr druhotných surovin, pobyty v přírodě

7.

8.

9.

Ze-přírodní podmínky světadílů, ochrana přírody Př-fauna, flóra Ze-přírodní zdroje VkZd-zdravá výživa

Ze-ekosystémy ČR, přírodní Ze-přehled světových zdroje ekosystémů, vztah kulturní a přírodní krajiny Ze –využití přírodních a Z,Ch- obnovitelné a energetických zdrojů ČR neobnovitelné zdroje energie Př-nerostné suroviny

Dě-životní styl ve středověku PČi-praktická péče o prostředí školy a okolí

Čj-ohrožení přírodních národů, ochrana přírody Ma-vyhodnocování statistických údajů Ze-ochrana přírodních a kulturních památek ČR Dě-počátky nové doby-nové zdroje energie, změna rázu krajiny, významné dochované památky

Čj-úvaha Ze-demografický vývoj světa, globální působení člověka ČlSp-orientace v problémech současného světa, vývoj vědy a techniky Ch,Př-ochrana životního prostředí

Sběr druhotných surovin, pobyty v přírodě

Sběr druhotných surovin, pobyty v přírodě

Sběr druhotných surovin, pobyty v přírodě

vztah člověka k prostředí

VkZd-denní režim, zdravý životní styl Čj-člověk a příroda Aj-denní režim Dě-počátky lidské společnosti, nejstarší civilizace PČi-ekologické hospodaření s půdou, rostlinami

VkZd-zdravý životní styl, vztah k prostředí Čj-vyrovnávání se s životními zkouškami Dě-životní styl ve středověku Pči-ekologické hospodaření s potravinami, přírodními zdroji

Mediální výchova Toto průřezové téma je realizováno jako samostatný předmět v 9. ročníku.

ČlSp-zdravý životní stylvztahy mezi lidmi Čj-vztah k přírodě ve vlastní tvorbě-líčení Ze-srovnání prostředí u nás a ve světě, vliv globálního oteplování Dě-životní styl v novověku

Ze-globální problémy, principy udržitelnosti rozvoje u nás a ve světě Př- globální problémy, principy udržitelnosti rozvoje u nás a ve světě Dě-vliv globalizace na současný životní styl Vv-architektura

4. UČEBNÍ PLÁNY UČEBNÍ PLÁN – I. STUPEŇ Vzdělávací oblast

Vyučovací předmět (zkratka)

1.

2.

3.

4.

5.

celkem

Disp.

7+2

7+2

7+1

7+1

7

41

6

Anglický jazyk (Aj)

-

-

3

3

3+1

10

1

Matematika a její aplikace

Matematika (Ma)

4

4+1

4+1

4+1

4+1

24

4

Informační a komunikační technologie

Informatika (INF)

-

-

-

-

1

1

0

Prvouka (Prv)

2

2

2

-

-

Člověk a jeho svět (Člsv)

-

-

-

3+1

3

Hudební výchova (Hv)

1

1

1

1

1

Výtvarná výchova (Vv)

1

1

2

1

2

Člověk a zdraví

Tělesná výchova (Tv)

2

2

2+1

2+1

2

12

2

Člověk a svět práce

Pracovní činnosti (Pči)

1

1

1

1

1

5

0

20

21

25

26

26

118

14

Jazyk a jazyková komunikace

Člověk a jeho svět

Umění a kultura

celkem

Český jazyk (Čj)

13

1

12

POZNÁMKY K UČEBNÍMU PLÁNU I. STUPEŇ    

Disponibilní časová dotace 14 h je využita k posílení jednotlivých vzdělávacích oblastí. Povinná výuka plavání je zařazena do 3. a 4. ročníku. Informatika je vyučována v 5.ročníku Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je realizována vyučovacím předmětem prvouka v 1. – 3. ročníku a vyučovacím předmětem člověk a jeho svět ve 4. a 5. ročníku

UČEBNÍ PLÁN II. STUPEŇ

Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Člověk a společnost

Člověk a příroda

Umění a kultura Člověk a zdraví Člověk a svět práce Průřezová témata Celkem

Vyučovací předmět (zkratka) Český jazyk (Čj) Anglický jazyk (Aj) Německý jazyk (Nj) Matematika (Ma) Informatika (INF) Dějepis (Dě) Člověk ve Společnosti (Člsp) Fyzika (Fy) Chemie (Ch) Přírodopis (Př) Biologie člověka (Bio) Zeměpis (Ze) Hudební výchova (Hv) Výtvarná výchova (Vv) Výchova ke zdraví (VkZd) Tělesná výchova (Tv) Pracovní činnosti (PČi) Mediální výchova (Mv) Volitelný předmět

6.

7.

8.

9.

celkem

Disp.

4 3 4 1 2 1 2 2 2 1 2 1 2 1 28

4 3 0+2 4 2 1 2 2 2 1 2 1 2 1 0+1 30

3+1 3 0+2 4+1 2 1 1+1 2 1+1 1+1 1 1 2 1 0+2 32

4+1 3 0+2 3+1 1+1 1 1+1 1+1 1+1 1+1 1 1 2 0+1 0+1 0+1 32

17 12 6 17 1

2

12

28

6 2 1 2 1 1 1 2

10 10 4 1 4 122

1 1 4 24

POZNÁMKY K UČEBNÍMU PLÁNU II. STUPEŇ

Využití disponibilní časové dotace:  volitelné předměty v 7. - 9.ročníku:  posílení vzdělávacích oblastí:  průřezové téma multimediální výchova v 9. ročníku

4h 19 h 1h

Lyžařský kurz je podle možností školy nabízen žákům 7. nebo 8. ročníku.

Volitelné předměty Volitelné předměty jsou zařazeny v učebním plánu v 7. – 9. ročníku Konkrétní nabídka volitelných předmětů je upřesněna v ročním plánu podle podmínek školy a zájmu žáků. Volitelné předměty mají charakter jednoročních kurzů. Skupiny mohou vytvářet žáci z různých ročníků. Výčet volitelných vyučovacích předmětů Sportovní výchova (Spvý) Aerobik (Spa) Vedení domácnosti (VeDo) Informatika (info) Užité umění – keramika (Ker) Konverzace v Anglickém jazyce (KoAj) Chemicko-biologická praktika (Bi-Che) Psaní na počítači (PsPo)

7. ročník 1 1 1 1 -

8. ročník 1 1 1 1 1 1 1

9. ročník 1 1 1 1 1 1 1

Žáci si z uvedené tabulky vybírají volitelné předměty tak, aby součet hodin byl v 7. ročníku 1 hodinu, v 8. ročníku 2 hodiny a v 9. ročníku 1 hodinu. Způsob začlenění projektových dnů Jednou ze vzdělávacích forem vhodných pro osvojení klíčových kompetencí žáky jsou projektové dny. Jejich celkový přehled je včetně očekávaných výstupů součástí vzdělávacího obsahu ŠVP ZV. Projektové dny jsou zakomponovány do ročních plánů práce školy podle ročníků. Pro realizaci projektových dnů není čerpáno disponibilní časové dotace učebního plánu. Za přípravu a realizaci konkrétních projektů jsou zodpověděni určení vyučující.

5. UČEBNÍ OSNOVY Zkratky, které jsou uvedeny v tabulkách ve sloupci Mezipředmětové vztahy, jsou zkratky vyučovacích předmětů – viz oddíl Učební plán. Dále jsou to zkratky průřezových témat viz oddíl Průřezová témata. Zkratka Pt znamená Průřezové téma. Začlenění průřezových témat do jednotlivých vyučovacích předmětů je uvedeno v tabulkách v oddílu Průřezová témata. UČEBNÍ OSNOVY PRO I. STUPEŇ NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: ČESKÝ JAZYK VZDĚLÁVACÍ OBLAST: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Český jazyk je zařazen samostatně v 1. – 2. ročníku v hodinové dotaci 9 hod. týdně v 2. a 3.ročníku v hodinové dotaci 8 hod. týdně v 5.ročníku 7 hod. týdně. Výuka probíhá v kmenových třídách, je možné využít počítačovou a multimediální učebnu i školní knihovnu. Český jazyk je od počátku vzdělávání nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání. V 1. ročníku má předmět komplexní charakter. Ve 2.ročníku je členěn na jazykovou výchovu, čtení a psaní. Od 3. ročníku je členěn na:  komunikační a slohovou výchovu  jazykovou výchovu  literární výchovu. V komunikační a slohové výchově se žáci učí chápat různá jazyková sdělení (mluvená i psaná), číst s porozuměním, výstižně formulovat a sdělovat své myšlenky a prožitky. V jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka.. V literární výchově žáci poznávají prostřednictvím vhodné četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, formulovat vlastní názory o díle. Získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky.

Český jazyk a literatura zahrnuje průřezová témata osobnostní a sociální výchovy, environmentální a multikulturní výchovy, výchovy k myšlení v evropských a globálních souvislostech, mediální výchovy a výchovy demokratického občana. Využívá metod a forem práce založených na žákovské spolupráci (práce ve dvojicích a skupinách), projektových dnů a exkurzí. Hodnocení se opírá o výsledky písemných a ústních projevů, úrovně vlastní prezentace a míry zapojení do spolupráce. Hodnocení žáka sleduje schopnost aplikovat vědomosti a dovednosti spisovné podoby českého jazyka a schopnost užívat jazyka i jako nástroje získávání informací. Kompetence k učení (umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení)  žáka učíme chápat kontinuitu minulosti a současnosti vytváříme takové situace, v nichž má radost z učení  v průběhu výuky klademe důraz na čtení s porozuměním, práci s textem individuálním přístupem  umožňujeme žákům prožít úspěch,zvyšovat jejich sebevědomí  žáky vedeme k samostatnému organizování některých akcí umožňujeme jim ve vhodných případech realizovat vlastní nápady motivujeme žáky k reprezentaci školy a účasti na různých soutěžích a olympiádách Kompetence k řešení problémů (podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k samostatnému řešení problému)  žák se učí získávat informace z věrohodných zdrojů konzultovat s lidmi ze svého okolí prezentuje své názory a nápady ve školním časopise  žáky vedeme k aktivnímu podílu na všech fázích činnosti školy, k vzájemné spolupráci a týmové práci Kompetence komunikativní (vést žáky k všestranné a účinné komunikaci)  žák je schopen aktivního kultivovaného projevu v mateřském jazyce vyjadřovat se písemnou formou  vedeme žáky ke kvalitní komunikaci ve škole i mimo školu podporujeme přátelské vztahy ve třídách, mezi třídami a mezi prvním a druhým stupněm pomáháme dětem ze spádových škol při adaptaci v novém kolektivu

Kompetence sociální a profesní (rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých)  rozvíjíme schopnost spolupráce a práce v týmu navazování a udržování kontaktů  žáky vedeme k respektování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se sami podílejí  sociální kompetence vyvozujeme na praktických cvičeních a modelových situacích, žáci přijímají různé role Kompetence občanské (připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti)  žák je schopen prezentovat se na veřejnosti ve třídních kolektivech  žáci společně stanovují pravidla slušného chování, která jsou shrnuta ve školním řádu  vedeme žáky k aktivnímu vnímání a zapojení do kulturního dění v rámci města i regionu Kompetence pracovní (pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci)  vytváříme projekty  žáky vedeme k objektivnímu sebehodnocení výuku doplňujeme o praktické exkurze

Český jazyk – 1. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Snaží se rozlišovat zvukovou a grafickou podobu slova             

Člení slova na slabiky a krátká slova na hlásky Pozná první a poslední hlásky Rozlišuje psací a tiskací písmena Snaží se psát přehledně a úhledně Snaží se číst plynule jednoduchý text Vázaně čte vybrané typy slov Rozpoznává hlásky a dvojhlásky Je veden ke správnému slovnímu přízvuku Čte a píše slova se slabikotvorným r, l Čte a opisuje slova se slabikami di, ti, ni, dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě Píše vlastní jména Snaží se hlasitě a správně číst jednoduchý text s porozuměním Je veden k úpravnému a přehlednému písemnému projevu

Učivo – obsah 

Čtení písmen

         

Čtení slabik, otevřených slabik a slov z nich složených Čtení slov s probranými slabikami Psaní prvních písmen Psaní písmen, slabik Splývavé čtení Víceslabičná slova Hlásky, dvojhlásky Slovní přízvuk Psaní a čtení slov se slabikotvorným r, l Slabiky di, ti, ni, dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě

 

Podpis Čtení textů ze Slabikáře



Vzkaz, zápis do úkolníčku

Mezipředmětové vztahy Prv, VV, PČi, Hv, Ma

Vv, Ma, Prv

Český jazyk – 2. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564 Jazyková výchova  Je veden k užívání správných gramatických tvarů podstatných jmen a sloves v mluveném projevu  Rozlišuje věty podle intonace  Používá správný přízvuk slov, dodržuje pauzy mezi slovy  Dorozumívá se kultivovaně ve škole i mimo školu  Rozlišuje druhy souhlásek  Určuje větu jednoduchou  Spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami, spojovacími výrazy  Užívá správné intonace a tempa v souvětí  Zdůvodňuje i/y po tvrdých nebo měkkých souhláskách  Rozlišuje některé slovní druhy Psaní  Píše správné tvary písmen  Snaží se správně psát vlastní jména  Postupně zvládá základní principy pravopisu českých slov

Učivo – obsah 

Podstatná jména, slovesa

  

Věta-druhy vět, pořadí vět v textu Stavba slova-hláska, slabika, dělení slov, krátké a dlouhé samohlásky Ústní projev

  

Souhlásky-měkké, tvrdé, obojetné Jednoduchá věta Spojky

 

Souvětí Psaní i/y po tvrdých a měkkých souhláskách Slovní druhy-podstatná. jména., slovesa, předložky

   

Psaní písmen Psaní vlastních jmen Pravopisná cvičení

Mezipředmětové vztahy Prv, Vv, Pči. Ma, Hv, PT

Prv, Vv, Pči. Ma, Hv

Čtení  Čte ve vhodném frázování a tempu texty přiměřené věku  Přednáší zpaměti  Čte s porozuměním  Soustředěně poslouchá četbu  Samostatně čte s porozuměním textu  Volně reprodukuje text



Čtení složitějších textů

 

Báseň Přímá, nepřímá řeč, rozlišení: Poezie, próza Pohádka Vypravování podle obrázkové osnovy

 

Hv, Vv, Prv

Český jazyk – 3. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564 Komunikační a slohová výchova  Řadí abecedně slova  Poznává stavbu slova  Píše tvarově správně číslice a písmena  Reprodukuje text podle osnovy  Rozlišuje význam slov       

Rozeznává obojetné souhlásky zdůvodňuje i/y po obojetné souhlásce Používá různé typy komunikace Užívá základní pravidla veřejné komunikace, dialogu a argumentace Popisuje jednoduchý předmět, osobu Využívá média jako zdroj informací Vyjadřuje prožitky z mluveného i psaného textu Používá různé typy komunikace

Učivo – obsah      

Abeceda Kořen, předponová a příponová část Psaní číslic, písmen, slov, vět Vyprávění podle osnovy – pomoc uč. Souznačná, protikladná slova, slova nadřazená a podřazená Řady vyjmenovaných slov

 

Dopis, přání, vzkaz, telefonování Rozhovor



Popis hračky, předmětu



Vyprávění



Typy komunikace

Mezipředmětové vztahy Hv, Prv, Ma

Jazyková výchova  Píše i/y po obojetných souhláskách v kořenu slova  Třídí slova podle slovních druhů  Určuje mluvnické kategorie podstatných jmen  Píše správně vlastní jména  Určuje mluvnické významy sloves Literární výchova  Čte ve vhodném frázování a tempu texty přiměřené věku  Přednáší zpaměti  Čte s porozuměním   

           

Soustředěně poslouchá četbu Samostatně čte s porozuměním textu Volně reprodukuje text

Řady vyjmenovaných slov po b, l, m, p, s, v, z Slovní druhy Rod, číslo, pád, životnost podstatných jmen Podstatná jména obecná, vlastní Osoba, číslo, čas, neurčitek u sloves

Hv, Prv, Ma

Postupné zvládání složitějších textů Správný přízvuk, čtení s předložkami Báseň Přímá, nepřímá řeč, rozlišení: Poezie, próza Pohádka Souvislého čtení textu Vypravování podle obrázkové osnovy

Hv, Prv, Ma

Český jazyk – 4. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564 Komunikační a slohová výchova  Poznává psanou podobu znělých a neznělých souhlásek  Orientuje se ve stavbě textu  Pozná rozdíl mezi předponou a předložkou a seznamuje se s jejich písemnou podobou  Seznamuje se s písemnými formami  Hledá a poznává významové souvislosti slov příbuzných  Postupně zvládá základní principy pravopisu i/í, y/ý po obojetných souhláskách uvnitř a na konci slova

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Znělé a neznělé souhlásky

Hv, Vv

 

Členění textu (úvod, závěr, osnova) Předpony, předložky

 

Věta jednoduchá a souvětí Význam slova , slova jednoznačná, mnohoznačná, slova spisovná a nespisovná Vyjmenovaná slova, ohebné a neohebné slovní druhy





Dokáže rozlišit podstatné a okrajové informace, snaží se o přesný popis, přirovnání a správný výběr výrazů  Zvládá jednoduchou grafickou úpravu textu (úvod, popis činnosti, závěr)  Dokáže zanechat vzkaz na záznamníku  Zvládá úpravu inzerátu Jazyková výchova  Třídí plnovýznamová slova podle významu a podle slovních druhů  Prohlubuje si znalosti o mluvnických kategoriích, připravuje se k soustavnějšímu pohledu na gramatiku



Dopis



Popis osoby, věci, děje

 

Telefonický rozhovor, vzkaz na záznamník Inzerát



Slovní druhy



Slovesa-neurčitek,slovesné tvary určité, sloveso zvratné, jednoduchý a složený slovesný tvar





Vyprávění podle obrázkové osnovy



Časování sloves-osoba, číslo, čas



Reklama, e – mail, psaní SMS



Podstatná jména – rod, číslo, pád



Rozhovor, dialog u lékaře, v obchodě apod



Přízvuk, tempo, pauza

  

Oznámení Vzory podstatných jmen Blahopřání

 

Stavba věty jednoduché , souvětí Shoda přísudku s podmětem



Věta jednoduchá, souvětí, větné vzorce

          

Vystihuje podstatné informace, správně formuluje věty, využívá slovní zásobu Postupně zvládá časování sloves v rodě činném Aktivně a samostatně se zapojí do mediální komunikace Vyhledává a určuje mluvnické kategorie u podstatných jmen Vyjadřuje se v běžných komunikačních situacích, podle komunikačního záměru používá náležitou intonaci, přízvuk, tempo a pauza Je schopen účinné komunikace s druhými Určuje vzory podstatných jmen Zvládá grafickou úpravu textu, posuzuje úplnost a neúplnost sdělení Rozlišuje větu jednoduchou a souvětí Seznamuje se se základy syntaktického pravopisu (shoda přísudku s podmětem) Rozlišuje věty jednoduché a souvětí, věty podle postoje mluvčího

Hv, Vv, Pči, PT

Literární výchova  Využívá literárního textu a médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času  Rozlišuje žánry literatury  Zvládá zážitkové čtení a naslouchání  Umí přednášet zpaměti literární text přiměřený věku  Orientuje se ve zvukových prostředcích poezie  Poznává základní znaky bajky  Pracuje tvořivě s literárním textem  Využívá literárního textu jako zdroje prožitků  Vyjadřuje pocity z mluveného i psaného textu  Užívá základní pravidla veřejné komunikace, dialogu a argumentace  Zvládá vyjádřit vlastní názor na přečtenou knihu, divadelní představení, film



Dětská literatura (pohádky)

  

Naučná literatura Čtení textů z čítanky Dětská poezie

     

Verš, rým, sloka, rytmus Bajky Práce s textem Dobrodružná literatura Vyjádření vlastního názoru Dialog, argumentace



Zhlédnutí divadelního představení

Člsp, Hv, Vv

Český jazyk – 5. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564 Komunikační a slohová výchova  Poznává stavbu slova, tvoří nová slova od kořene slova  Rozlišuje význam slov, hodnotí a porovnává slova  Rozlišuje slovní druhy  Rozezná základní větné členy, postupně rozvíjející větné členy  Užívá kultivovaný mluvený projev  Dokáže samostatně, souvisle a subjektivně zhodnotit psaný i mluvený projev  Zvládá přehlednou úpravu písemného projevu Tvoří vlastní literární text na dané téma

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Hv, Vv

     

Předpony, přípony, kořen, odvozování, skládání slov, slovotvorný základ Homonyma, antonyma, synonyma Slovní druhy Základní větné členy, postupně rozvíjející větné členy Slova citově zabarvená Slova jednoznačná a mnohoznačná Popis

Jazyková výchova  Doplňuje si třídění plnovýznamových slov podle slovních druhů







Podstatná jména. Přídavná jména, zájmena, číslovky – druhy, skloňování, pravopis, slovesa – časování Vypravování (osnova)

  

Líčení zážitků Oznámení Slova cizího původu, slova přejatá



Dětská literatura(pohádky)

  

Naučná literatura Literatura s dětským hrdinou Dětská poezie

     

Verš, rým, sloka, rytmus Bajka Práce s textem Dobrodružná literatura Vyjádření vlastního názoru Dialog, argumentace



Zhlédnutí divadelního představení

Uspořádává informace v textu s ohledem na jeho účel  Upevňuje si znalosti mluveného i psaného projevu  Objasní některé základní pojmy multikulturní terminologie Literární výchova  Využívá literárního textu a médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času  Rozlišuje žánry literatury  Zvládá zážitkové čtení a naslouchání  Umí přednášet zpaměti literární text přiměřený věku  Orientuje se ve zvukových prostředcích poezie  Poznává základní znaky bajky  Pracuje tvořivě s literárním textem  Využívá literárního textu jako zdroje prožitků  Vyjadřuje pocity z mluveného i psaného textu  Užívá základní pravidla veřejné komunikace, dialogu a argumentace  Zvládá vyjádření vlastního názoru na přečtenou knihu, zhlédnuté divadelní představení, film

Člsp, Hv, VV, Pt

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: ANGLICKÝ JAZYK VZDĚLÁVACÍ OBLAST: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět anglický jazyk je zařazen samostatně na prvním stupni v hodinové dotaci ve 3. ročníku 3 h týdně, ve 4. ročníku 3 h, v 5. ročníku 4 hod. týdně. Podle počtu žáků ve třídě je možné dělení na skupiny. Výuka probíhá v kmenových třídách, je možné využít počítačovou a multimediální učebnu. Důraz je kladen především na schopnost základní komunikace a porozumění v oblastech blízkým dětem. Ve 3. ročníku se pozornost věnuje především mluvenému slovu a schopnosti reagovat na pokyny a modelové komunikační situace. Jazykové dovednosti poslechu a mluvení jsou upřednostněny před psaním, čtením a znalostmi gramatiky. Ve 4. a v 5. ročníku se žáci učí dále rozvíjet schopnost komunikace a také rozumět psanému textu a aplikaci jednoduchých gramatických jevů. Žáci se začínají seznamovat s jednoduchými reáliemi anglicky hovořících zemí. Hodnocení žáka sleduje jeho schopnost reagovat na pokyny, dorozumět se a vést rozhovor v běžných jednoduchých situacích a hovořit o základních praktických tématech. Ve 4. a 5. ročníku je hodnocení také založeno na výsledcích testů a míry zapojení do spolupráce. Kompetence k učení (umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení)  žák dokáže zorganizovat svůj učební proces  vytváříme takové situace, v nichž má žák radost z učení pro samotné učení a pro jeho uplatnění v životě  v průběhu výuky klademe důraz na čtení s porozuměním, práci s textem, vyhledávání a zpracovávání informací Kompetence k řešení problémů (podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k samostatnému řešení problému)  při výuce pracujeme v co největší míře s úlohami využitelnými v praktickém životě  žáci prezentují své názory a nápady

Kompetence komunikativní (vést žáky k všestranné a účinné komunikaci)  žák se dokáže domluvit, číst a psát v cizím jazyce Kompetence sociální a profesní (rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých)  žák je schopen spolupráce v týmu  učíme žáky základům kooperace, týmové práce, vzájemné pomoci a empatie Kompetence občanské (připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti)  žák je schopen prezentovat se na veřejnosti umí naslouchat a brát v úvahu názory druhých  žáky vychováváme k evropanství, prakticky je seznamujeme s kulturním dědictvím naší země a jiných národů Kompetence pracovní (pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci)  žák se podílí na práci skupiny aplikuje získané vědomosti a dovednosti v praxi

Anglický jazyk – 3. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Představí se, zeptá se na jméno  Ovládá jednoduchý pozdrav, rozloučení  Vyjádří souhlas, nesouhlas  Poděkuje  Hláskuje anglickou abecedu  Vysvětlí rozdíl mezi použitím neurčitých členů (a/an)  Odpoví na otázku „What/Who is this?“  Rozumí základním pokynům učitele a je schopen je plnit  Pojmenuje základní zvířata a barvy  Vybarví obrázek dle pokynů  Plynule čte text odpovídajícího rozsahu  Počítá do 100  Pojmenuje základní členy rodiny  Vyjmenuje části obličeje a těla  Nakreslí obrázek dle pokynů učitele  Vyjádří, které věci má  Řekne, že někdo něco má  Zeptá se, zda někdo něco má  Vytvoří vánoční přání  Seznamuje se s podobnostmi a odlišnostmi cizího kulturního prostředí (Česká republika versus anglicky mluvící země)

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy

     

Základní fráze Pozdravy Souhlas, nesouhlas Poděkování Anglická abeceda Neurčité členy a, an

Vv, Ma, Prv

 

Otázky Co,kdo je to? Pokyny učitele

           

Zvířata, sloveso „to be“ Základní barvy Čtení textu Číslovky 1-100 Rodina a její členové, sloveso „to be“ Tělo – části Kreslení obrázku Sloveso „to have“-1. osoba Sloveso „to have“ – 3. osob Otázka „Do you have…?“ Vánoce Vánoční zvyky Velké Británie

Anglický jazyk – 4. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Umí pozdravit, rozloučit se, oslovit osobu, vyjádřit souhlas a nesouhlas  Rozumí pokynům učitele a řídí se jimi  Vyjádří, že někdo něco dělá právě v tuto chvíli  Odpoví na otázky typu „What are you doing at the moment?“  Přečte text odpovídajícího rozsahu  Vyjádří vlastními slovy rozdíl v psané a vyslovované podobě anglického slova  Odpoví na otázku „What colour is this?“  Vybarví obrázek dle písemných i mluvených pokynů  Vyjmenuje anglickou abecedu  Hláskuje své jméno  Udá svou národnost  Seznamuje se s ostatními národy a národnostmi  Osvojuje si odpověď na otázku „What is the weather like?“  Rozezná rozdíl mezi tím, co dělá právě teď a tím, co dělává pravidelně  Vyjmenuje dny v týdnu

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Opakování učiva 3. ročníku

Vv, Člsp

  

Pokyny k činnostem Přítomný čas průběhový Tvar slovesa s koncovkou –ing

 

Čtení textu Výslovnost

 

Oblečení, barvy Barvy , kreslení podle pokynů

   

Abeceda Hláskování jmen Moje národnost Národy a národnosti



Počasí, sloveso „to be“



Přítomný čas průběhový a Přítomný čas prostý Dny v týdnu



Anglický jazyk – 5. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Pozdraví, rozloučí se, poděkuje  Představí se, zeptá se na jméno  Pojmenuje členy rodiny  Vytvoří rodokmen rodiny a popíše její členy  Pojmenuje vzájemné vztahy v rodině  Napíše krátký text o své rodině  Seznamuje se s tvary sloves v minulém čase prostém  Vyjádří, co dělal v minulosti  Vyjmenuje anglickou abecedu  Vyhláskuje svoje jméno a zapíše slova podle hláskování  Běžně používá číslovky 0-100  Zareaguje na otázky typu „How old are you? What is your telephone number?...“  Řídí se základními pokyny učitele bez potřeby jejich překladu do českého jazyka  Pojmenuje různé druhy jídla         

Seznamuje se s odlišnostmi národních jídel (Velká Británie – Česká republika) Vyjmenuje obchody, do kterých chodí nakupovat Zvládá nákup potravin Zeptá se na cenu potravin Seznamuje se s rozdílnou měnou (libra) Vyjmenuje školní předměty Vytvoří rozvrh hodin Hovoří o oblíbeném a neoblíbeném předmětu Seznamuje se s podobnostmi a odlišnostmi cizího kulturního prostředí (školní rok)

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy

      

Ma, Člsv

  

Pozdravy a základní fráze What is your name? Rodina, zájmena osobní Rodokmen, popis osob, přídavná jména Vztahy v rodině Moje rodina, zájmena přivlastňovací Minulý čas prostý ,pravidelná a nepravidelná slovesa Krátký příběh o výletě, měsíce v roce Anglická abeceda Hláskování jména

 

Číslovky 0-100 Sloveso „to have“, „to be“, otázky



Základní pokyny, příkazy

  

Jídlo, Slovesa „like, love, hate“ Počitatelná a nepočitetelná jména Národní jídla



Obchody, trénink nákupu

      

Vazba „Can I have…?“ Vazba „How much is/are…?“ Cizí měny Školní předměty Dny v týdnu Slovesa „like, love, hate“ Školní rok ve Velké Británii

      

Porovnává a popisuje rozdíly mezi předměty Popíše obrázek (co vidí na stole, v obchodě…) Vyjmenuje některá slova související se svátkem Halloween Seznámí se s oslavami Halloweenu Seznamuje se s mapou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska Seznamuje se s mapou Spojených států amerických Nachází rozdíly mezi těmito zeměmi a porovnává je

  

Stupňování přídavných jmen Popis obrázku, předmětu Halloween, zvyky

 

Výroba dýně „Jack-O- Lantern“ Zeměpisné reálie UK



Zeměpisné reálie USA



Stupňování přídavných jmen Geografické názvy (lake, river, mountain etc.)

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: MATEMATIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST: MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět matematika na prvním stupni je zařazen samostatně v 1. – 5. ročníku a to v hodinové dotaci 4 hod. týdně v 1.ročníku a 5 hod. týdně ve 2. – 5. ročníku. Výuka probíhá v kmenových třídách, je možné využít počítačovou a multimediální učebnu. Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace je rozdělena na čtyři tematické okruhy. V tematickém okruhu čísla a početní operace si žáci osvojují pojem čísla jako určitého počtu věcí, dále dovednost provádět aritmetické operace a učí se propojovat operaci s reálnou situací. V tematickém okruhu závislosti, vztahy a práce s daty si žáci uvědomují změny a závislosti známých jevů, docházejí k pochopení, že změnou může být růst i pokles a že změna může mít také nulovou hodnotu. Orientují se a sami dokáží vytvářet tabulky a grafy. V tematickém okruhu geometrie v rovině a v prostoru žáci určují, modelují a znázorňují geometrické útvary. Hledají podobnosti a odlišnosti útvarů, které se vyskytují v jejich okolí. Učí se porovnávat, odhadovat, měřit délku, obvod a obsah. Zdokonalují svůj grafický projev. Důležitou součástí matematického vzdělávání jsou nestandardní aplikační úlohy a problémy. Žáci se učí řešit problémové situace a úlohy z běžného života, pochopit a analyzovat problém, utřídit údaje a podmínky. Matematika umožňuje využívat prostředky výpočetní techniky, využívat všech pomůcek upevňujících názor při řešení matematických situací. Matematika na 1. stupni je založena na rozvíjení vlastních zkušeností žáka a vychází z přirozené touhy dětí mladšího školního věku počítat a kreslit. Žáci se v matematice učí řešením úloh a činnostmi. Matematika tak rozvíjí počtářské dovednosti, ale není jen počítáním. Hlavní roli zde hraje otázka smyslu, problémy porozumění a možnosti použití příslušných vědomostí a dovedností. Matematika by měla žáka vybavit tak,aby ji mohl bez obtíží dále používat v praktickém životě i v dalším vzdělávání. Smyslem je naučit chápat žáka matematiku jako prostředek řešení úloh. Má dítěti otevřít cestu k řešení mnoha úloh a situací, které život přináší. Její nerozlučné spojení s jazykovým vyučováním vede žáky k přesnému logickému myšlení. Svým obsahem umožňuje matematika začlenění většiny průřezových témat a rovněž její využití při realizaci projektových dnů.

Hodnocení se opírá o výsledky písemných a ústních projevů, úrovně vlastní prezentace a míry zapojení do spolupráce. Hodnocení žáka sleduje schopnost aplikovat matematické vědomosti a dovednosti a schopnost užívat matematiky k řešení každodenních úloh. Kompetence k učení (umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení)  žák dokáže kvantitativně redukovat učivo  má být schopen řešit problémy  je schopen pracovat se zkušeností  vytváříme takové situace, v nichž má žák radost z učení pro samotné učení a pro jeho uplatnění v životě  individuálním přístupem k žákům umožňujeme prožít jejich úspěch, radovat se z něj a zvyšovat jejich sebevědomí  žákům umožňujeme ve vhodných případech realizovat vlastní nápady, podněcujeme jejich tvořivost řešením zajímavých úkolů  motivujeme žáky k reprezentaci školy a účasti na různých soutěžích a olympiádách Kompetence k řešení problémů (podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k samostatnému řešení problému)  žák získává informace z věrohodných zdrojů  dokáže samostatně přistoupit k problému má být schopen aplikovat osvojené postupy a vědomosti do praxe  při výuce pracujeme v co největší míře s úlohami využitelnými v praktickém životě Kompetence komunikativní (vést žáky k všestranné a účinné komunikaci)  žák rozumí grafům, diagramům a tabulkám umí se vyjadřovat písemnou formou – slovní úlohy  začleňujeme metody kooperativního učení a jejich prostřednictvím vedeme děti ke spolupráci při vyučování Kompetence sociální a profesní (rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých)  žák je schopen spolupráce a práce v týmu kriticky posuzovat a hodnotit učíme  žáky základům kooperace, týmové práce, vzájemné pomoci a empatie

Kompetence občanské (připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti)  spoluvytváření bezpečné a zdravé atmosféry v kolektivu  umí nalézat nová řešení je houževnatý v případě obtíží Kompetence pracovní (pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci)  žák aplikuje získané vědomosti a dovednosti v praxi  žáky motivujeme k osvojování dovedností a návyků potřebných pro životní praxi v nejrůznějších oblastech (ekonomické situace, životní prostředí, schopnost „podnikatelsky“ myslet)

Matematika – 1. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Zapíše číslo  Porovná množství a velikost (větší, menší, rovná se)  Určuje počty prvků  Provádí lineární uspořádání  Rozkládá čísla  Provádí početní operace sčítání a odčítání s přirozenými čísly  Řeší jednoduché slovní úlohy  Provádí početní operace s přirozenými čísly písemně  Poznává a určuje zákl. tvary v rovině

Učivo – obsah  

Psaní číslic Porovnávání čísel v oboru do 20

   

Počty prvků Zařazení čísla na číselnou osu Rozklad čísel Sčítání a odčítání v oboru do 20

 

Zábavné slovní úlohy Písemné sčítání a odčítání čísel v oboru do 20



Čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník

Mezipředmětové vztahy

Matematika – 2. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 20  Užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti  Porovnává množství a velikost  Provádí lineární uspořádání  Provádí aritmetické operace sčítání a odčítání  Zápis čísla v desítkové soustavě, číselná osa  Narýsuje lineární útvar, porovnává, odhaduje,měří úsečky  Používá jednotky délky cm, mm,m  Provádí aritmetické operace násobení a dělení  Poznává další rovinné útvary  Aplikuje osvojené aritmetické operace ve slovních úlohách  Modeluje a znázorňuje jednotlivé GO útvary v rovině a prostoru

Učivo – obsah 

Opakování učiva 1. ročníku

     

Počítání do 100 Porovnávání množství a velikosti Zařazení čísla na číselnou osu Sčítání a odčítání v oboru do 100 Zápis čísel v oboru do 100 Úsečka

   

Jednotky délky Obor do 100 – násobení a dělení Šestiúhelník, pětiúhelník Slovní úlohy



Modelování geometrických útvarů

Mezipředmětové vztahy

Matematika – 3. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Porovnává množství a velikosti (větší, menší, stejný)  Provádí lineární uspořádání (před, za, mezi)  Určuje počet prvků, používá přirozená čísla  Snaží se řešit úlohy, v kterých aplikuje osvojené aritmetické operace s přirozenými čísly  Zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje výsledky operací  Modeluje a znázorňuje základní (jednoduché) geometrické útvary v rovině           

Učivo – obsah 

Porovnávání

  

Zařazení čísla na číselnou osu Počet prvků - v oboru do 1000 Slovní úlohy



Zaokrouhlování čísel na desítky a na stovky



Násobí a dělí Sčítání a odčítání čísel Poznává a určuje základní druhy přímek a dokáže je jednoduše charakterizovat Rozpoznává základní geometrické tvary v rovině – konstrukce trojúhelníku Seznamuje se s algoritmem dělení Uplatňuje algoritmus dělení při řešení slovních úloh Osvojuje si techniku zaokrouhlování

  

Vyhledávání geometrických tvarů ve věcech, které nás obklopují,geometrické tvary jejich rýsování Násobení a dělení v oboru do 1000 Sčítání a odčítání v oboru do 1000 Druhy přímek



Trojúhelník a jeho konstrukce

 

Algoritmus dělení, zkouška Zajímavé slovní úlohy



Slovní úlohy se zaokrouhlením výsledku

Provádí odhady výsledku v oboru přirozených čísel Porovná a přenese úsečku Určí střed úsečky Modeluje a určí část celku



Slovní úlohy s odhadem výsledku

  

Přenášení úseček, porovnávání úseček, Střed úsečky Zlomky

Mezipředmětové vztahy

Matematika – 4. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Porovnává množství a velikosti (větší, menší, stejný)  Provádí lineární uspořádání (před, za, mezi)  Řeší úlohy, ve kterých aplikuje osvojené aritmetické operace  Používá délkové jednotky  Zaokrouhluje a provádí odhady výsledku v oboru přirozených čísel  Poznává a určuje základní tvary v rovině,dokáže je jednoduše charakterizovat  Rozliší a matematicky charakterizuje čtverec, obdélník a trojúhelník  Osvojuje si principy sčítání a odčítání v oboru do 10000  Porovnává množství a velikosti  Provádí lineární uspořádání (před,za,mezi)  Určí počet prvků, používá přirozená čísla  Řeší slovní úlohy  Zaokrouhluje a provádí odhady výsledku v daném oboru  Osvojuje si principy násobení v oboru do 10000  Řeší slovní úlohy s využitím přímé úměrnosti  Poznává a určuje základní tvary v rovině a prostoru a dokáže je jednoduše popsat  Modeluje a znázorňuje základní (jednoduché) geometrické útvary v rovině  Osvojuje si principy dělení v oboru do 10000  Snaží se řešit slovní úlohy s využitím principů dělení a násobení

Učivo – obsah 

Čtení a zápis čísel, porovnávání

 

Číselná osa, porovnávání čísel Slovní úlohy s písemnými algoritmy počet operací Délkové jednotky Zaokrouhlování

   

Bod, úsečka, přímka, poloha přímek v rovině, průsečík Čtverec, obdélník, trojúhelník



Sčítání a odčítání v oboru do 10000

    

Porovnávání v oboru do 10000 Číselná osa Počet prvků – v oboru do 10000 Zajímavé slovní úlohy Zaokrouhlování čísel, odhad výsledku



Algoritmy písemného násobení

  

Přímá úměrnost Rovnoběžky a různoběžky, kolmice, kruh, kružnice Rýsování obdélníku, čtverce

 

Dělení jednociferným číslem Řešení slovních úloh typu o n více, o n méně

Mezipředmětové vztahy

       

Seznamuje se s dalšími vlastnostmi základních tvarů v rovině Řeší modelové situace s využitím výpočtu obvodu a obsahu Prohlubuje si základní znalosti o zlomcích, osvojuje si matematické pojmy čitatel a jmenovatel Seznamuje se s jednoduchým sčítáním zlomků Pozná a určí osu souměrnosti Rozliší osově souměrný útvar a nalezne osy souměrnosti Charakterizuje základní vlastnosti trojúhelníku Seznamuje se s jednotlivými typy trojúhelníků a jejich vlastnostmi



Obvod a obsah obdélníku a čtverce



Slovní úlohy na obvod a obsah



Zlomky

  

Sčítání zlomků se stejným jmenovatelem Osa souměrnosti Souměrné útvary

 

Vlastnosti trojúhelníku Rovnoramenný a rovnostranný trojúhelník

Matematika – 5. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Porovnává množství a velikosti  Provádí lineární uspořádání  Určí počet prvků  Řeší slovní úlohy s přirozenými čísly  Zaokrouhluje a provádí odhady výsledku  Seznamuje se s algoritmem násobení čtyřciferným činitelem  Prohlubuje si poznatky o algoritmu dělení jednociferným dělitelem  Snaží se řešit slovní úlohy s využitím algoritmů násobení a dělení  Pozná a charakterizuje čtverec a obdélník  Seznamuje se s jednotkami obsahu  Seznamuje se s výpočty obvodu a obsahu čtverce a obdélníka  Řeší slovní úlohy  Prohlubuje a rozšiřuje si své znalosti o zaokrouhlování  Řeší a tvoří úlohy,v kterých aplikuje osvojené aritmetické operace s přirozenými čísly  Rýsuje rovnoběžky- 2 trojúhelníky  Rýsuje kolmice - ryska  Rýsuje jednoduché rovinné obrazce  Rýsuje kružnice  Seznamuje se s principy počítání se závorkami  Pozná osově souměrný útvar,vymodeluje chybějící část osově souměrného útvaru  Určí osu souměrnosti – pomocí kružítka  Seznamuje se s principem dělení dvojciferným dělitelem, provádí odhady výsledku a zkoušku  Řeší slovní úlohy

Učivo – obsah      

Porovnávání přirozených čísel Číselná osa Počet prvků Zajímavé slovní úlohy Zaokrouhlování a odhad výsledku Násobení čtyřciferným činitelem



Dělení jednociferným dělitelem



Slovní úlohy

  

Obvod čtverce, obvod obdélníku Jednotky obsahu, převody Obsah čtverce a obdélníku

 

Složitější úlohy s výpočtem obsahu a obvodu Porovnávání, zaokrouhlování

      

Písemné sčítání, odčítání, násobení a dělení, dělení se zbytkem Rovnoběžky Kolmice Rýsování obdélníku, čtverce, trojúhelníku Kružnice Počítání se závorkami Souměrné útvary

 

Osa souměrnosti Dělení dvojciferným číslem



Slovní úlohy na dělení

Mezipředmětové vztahy

         

Seznamuje se s typy těles Rozlišuje kvádr, krychli, jehlan, hranol, válec, kužel, kouli, uvede příklady těles ve svém okolí Používá pojem zlomek Porovnává zlomky se stejnými jmenovateli Sčítá a odčítá zlomky se stejnými jmenovateli Řeší jednoduché slovní úlohy se zlomky Přečte zápis desetinného čísla Vyznačí na číselné ose desetinné číslo dané hodnoty Porozumí významu znaku – pro zápis celého záporného čísla Vyznačí celé záporné číslo na číselné ose

 

Tělesa Kvádr, krychle, jehlan, hranol, válec, kužel, koule, síť krychle a kvádru

     

Části zlomku Porovnávání zlomků se stejnými jmenovateli Sčítání a odčítání zlomků Slovní úlohy se zlomky Desetinná čísla Číselná osa s desetinnými čísly



Přirozená čísla



Číselná osa, teploměr

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: PRVOUKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a jeho svět CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět prvouka je zařazen samostatně v 1. - 3. ročníku v hodinové dotaci 2 h týdně. Výuka probíhá v kmenových třídách, je možné využít počítačovou a multimediální učebnu i školní knihovnu. Svým komplexním pojetím vymezuje vzdělávací obsah, který se týká člověka, rodiny, společnosti, historie, vlasti, přírody, kultury, techniky a zdraví. Rozvíjí poznatky, dovednosti a prvotní zkušenosti žáků získané ve výchově v rodině a v předškolním vzdělávání a směřuje k dovednostem pro praktický život. Vzdělávací obsah předmětu Prvouka je členěn do pěti tematických okruhů:  Místo, kde žijeme  Lidé kolem nás  Lidé a čas  Rozmanitost přírody  Člověk a jeho zdraví V tematickém okruhu „Místo, kde žijeme“ se žáci učí na základě poznávání svého okolí, vztahů a souvislostí v něm chápat organizaci života v rodině, ve škole, v obci a ve společnosti. Praktickými činnostmi a úkoly získávají žáci kladný vztah k místu jejich bydliště a celé naší zemi. V tematickém okruhu „Lidé kolem nás“ si žáci postupně osvojují a upevňují základy vhodného chování a jednání mezi lidmi. Seznamují se se základními právy a povinnostmi a zároveň i s problémy, které provázejí soužití lidí. V tematickém okruhu „Lidé a čas“ se žáci učí orientovat v dějích a čase. Hlavním cílem tohoto okruhu je vyvolat u žáků zájem o minulost, o kulturní bohatství regionu i celé země. Důraz je kladen na samostatné vyhledávání, získávání a zkoumání informací z dostupných zdrojů. V tematickém okruhu „Rozmanitost přírody“ žáci poznávají Zemi jako planetu sluneční soustavy. Poznávají velkou rozmanitost i proměnlivost živé i neživé přírody naší vlasti. Na základě praktického poznávání okolní krajiny i získaných informací se žáci učí hledat důkazy o proměnách přírody, o vlivu lidské činnosti na přírodu a přispívat k ochraně přírody.

V tematickém okruhu „Člověk a jeho zdraví“ žáci poznávají sebe, a to na základě poznávání člověka jako živé bytosti. Poznávají, jak se člověk vyvíjí a mění od narození do dospělosti. Získávají základní poučení o zdraví a nemocech, o zdravotní prevenci i první pomoci a o bezpečném chování v různých životních situacích, včetně mimořádných událostí, které ohrožují zdraví člověka. Prvouka zahrnuje část tematických okruhů průřezových témat osobnostní a sociální výchovy, výchovy demokratického občana, výchovy k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchovy, environmentální výchovy a mediální výchovy. Využívá metod a forem práce založených především na žákovské spolupráci (práce ve dvojicích a menších pracovních skupinách), vzájemného učení na základě prezentací žáků, které vycházejí ze schopnosti orientovat se v informačních zdrojích, z projektů, projektových dnů, exkurzí a cvičení. Hodnocení žáka sleduje schopnost aplikovat získané dovednosti a vědomosti, schopnost pracovat s informacemi, schopnost formulovat a obhajovat vlastní názory, schopnost spolupracovat. Hodnocení se opírá o výsledky testů, vlastních prezentací a míry zapojení do spolupráce. Kompetence k učení (umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení)  žák je schopen řešit problémy je schopen pracovat se zkušeností chápe kontinuitu minulosti a současnosti  vytváříme takové situace, v nichž má žák radost z učení Kompetence k řešení problémů (podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k samostatnému řešení problému)  žák je schopen aplikovat osvojené postupy a vědomosti do praxe  při výuce pracujeme v co největší míře s úlohami využitelnými v praktickém životě  žáci se postupně zdokonalují v práce s informacemi ze všech možných zdrojů k rozvoji logického myšlení  žáci tvořivě využívají projektové dny a praktické pokusy Kompetence komunikativní (vést žáky k všestranné a účinné komunikaci)  žák je schopen aktivního kultivovaného projevu v mateřském jazyce  učíme žáky obhajovat a argumentovat vhodnou kultivovanou formou svůj vlastní názor a zároveň vyslechnout a respektovat názor jiných

Kompetence sociální a profesní (rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých)  žák dokáže spolupracovat v týmu dokáže učinit rozhodnutí  žáky vedeme k respektování společně dohodnutých pravidel chování učíme je zároveň odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy učíme  žáky základům kooperace, týmové práce, vzájemné pomoci a empatie sociální kompetence vyvozujeme na praktických cvičeních a modelových situacích, žáci přijímají různé role Kompetence občanské (připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti)  žák umí naslouchat a brát v úvahu názory druhých nalézá nová řešení  vedeme žáky ke schopnosti vcítit se do situací jiných lidí, k odmítání útlaku, hrubého zacházení, fyzického a psychického násilí, učíme je respektovat individuální rozdíly národnostní, náboženské a kulturní  je kladen důraz na environmentální výchovu, trvale udržitelný rozvoj a výchovu ekologicky myslícího jedince Kompetence pracovní (pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci)  žák umí aplikovat získané vědomosti a dovednosti  v praxi rozvíjíme formy projektové činnosti, skupinové a individuální práce výuku doplňujeme o praktické exkurze

PRVOUKA – 1. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564 Místo, kde žijeme  Orientuje se v nejbližším okolí školy  Orientuje se bezpečně v budově školy  Rozpozná možná rizika Lidé kolem nás  Orientuje se v mezilidských vztazích  Pojmenuje členy rodiny 

Rozliší kladné a záporné vlastnosti



Dělí věci ve svém okolí do skupin

Učivo – obsah   

Okolí školy Budova školy a její části Riziková místa a situace

 

Mezilidské vztahy; mezilidská komunikace Členové rodiny, příbuzenské vztahy, mezigenerační vztahy; Kladné a záporné vlastnosti lidí; pravidla slušného chování Věci kolem nás – předměty denní potřeby, pro zábavu; práce, zaměstnání; volný čas a jeho využívání

 



Rok a roční období, měsíce, týden, den

 

Určování hodin, režim dne Kalendář



Třídění odpadů

 

Rostliny, houby, živočichové - známé a snadno dostupné druhy rostlin a hub; základní skupiny živočichů a jejich zástupců Ovoce a zelenina

Pozná a pojmenuje plody běžných druhů ovoce a zeleniny Pojmenuje některá volně žijící zvířata



Zástupci volně žijících zvířat

Člověk a jeho zdraví  Určí a pojmenuje základní části lidského těla

 

Základní části lidského těla Osobní hygiena

Lidé a čas  Rozlišuje roční období, určuje měsíce, týdny, dny  Snaží se určit čas podle hodin  Používá kalendář Rozmanitost přírody  Dokáže se ohleduplně chovat k přírodě a ochraňovat ji  Snaží se rozlišit nejznámější rostliny a živočichy  

Mezipředmětové vztahy

     

Zvládá a uplatňuje základní návyky osobní hygieny Orientuje se mezi zdravou stravou a méně zdravou stravou, dodržuje pitný režim Rozeznává nebezpečná místa ve svém okolí Uplatňuje způsoby bezpečného chování Rozpozná, na koho se obrátit v situaci osobního ohrožení Reaguje odpovídajícím způsobem na pokyny dospělých při mimořádných situacích



Zdravé a nezdravé jídlo, režim dne

  

Osobní bezpečí Bezpečné chování v různém prostředí; krizové situace; přivolání pomoci v situaci osobního či cizího ohrožení Situace hromadného ohrožení – nácvik evakuace



PRVOUKA – 2. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564 Místo, kde žijeme  Orientuje se v nejbližším okolí školy  Orientuje se bezpečně v budově školy  Rozpozná možná rizika  Dokáže vyjádřit, co pro něho znamená domov  Snaží se pojmenovat nejdůležitější části a místa obce, umístění významných budov a objektů  Popisuje okolní krajinu Lidé kolem nás  Rozlišuje základní i širší příbuzenské vztahy 

Učivo – obsah        



Rozlišuje role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi Usiluje o dobré vztahy ve třídě



Rozliší nevhodné chování



  

Rozlišuje nejrozšířenější činnosti lidí Pojmenuje a přiblíží profesi svých rodičů Rozlišuje a využívá nejvhodnější způsoby odpočinku Lidé a čas  Určuje čas podle hodin  Poznává a prakticky využívá základní časové jednotky (hodina, minuta)  Orientuje se v pojmech měsíc, týden, den Rozmanitost přírody  Snaží se rozlišit nejznámější rostliny ze svého okolí



Bezpečná cesta do školy, okolí školy Budova školy a její části Riziková místa a situace Domov a bydlení; orientace v místě bydliště Naše obec - název obce, její části; orientační body, významné budovy, objekty, známá místa Okolní krajina - povrch krajiny, typy; ochrana životního prostředí Rodina - postavení jedince v rodině, příbuzenské vztahy v rodině Rodinní příslušníci a vztahy mezi nimi

  

Soužití lidí - mezilidské vztahy; mezilidská komunikace Chování lidí - kladné a záporné vlastnosti; pravidla slušného chování Běžné činnosti v životě lidí Druhy zaměstnání Volný čas, jeho využití

 

Určování času pomocí hodin; Hodina, minuta



určování dne a stanovení data, používání kalendáře; roční období



Rostliny, houby, živočichové - známé a snadno dostupné druhy rostlin a hub; základní

Mezipředmětové vztahy



Pozná a pojmenuje plody běžných druhů ovoce a zeleniny  Pojmenuje některá volně žijící, domácí a hospodářská zvířata  Rozliší rozmanitost života v jednotlivých ročních obdobích  Uvede příklady výskytu rostlin a živočichů v určitém prostředí  Dokáže se ohleduplně chovat k přírodě a ochraňovat ji Člověk a jeho zdraví  Určí a pojmenuje základní části lidského těla  Zvládá a uplatňuje základní návyky osobní hygieny  Ovládá základní pravidla silničního provozu z pohledu chodce  Rozeznává nebezpečná místa ve svém okolí  Uplatňuje způsoby bezpečného chování  Rozpozná, na koho se obrátit v situaci osobního ohrožení  Reaguje odpovídajícím způsobem na pokyny dospělého při mimořádných situacích  Ovládá způsoby komunikace s operátory tísňových linek

 

skupiny živočichů a jejich poznávání Ovoce a zelenina



Volně žijící zvířata, domácí zvířata, hospodářská zvířata Jaro, léto, podzim, zima



Společenstva rostlin a živočichů



Třídění odpadů, chování v přírodě

 

Lidské tělo - stavba lidského těla Osobní hygiena; pitný režim



Pravidla silničního provozu – chodec

  

Osobní bezpečí Bezpečné chování v různém prostředí Krizové situace; přivolání pomoci v situaci osobního nebo cizího ohrožení Situace hromadného ohrožení – nácvik evakuace Tísňové linky

 

PRVOUKA – 3. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564

Učivo – obsah

Místo, kde žijeme  Bezpečně se orientuje v místě svého bydliště





Snaží se označit v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo Rozpozná možná nebezpečí v nejbližším okolí Pojmenuje nejdůležitější části a místa města



Popisuje okolní krajinu, vyjádří různými způsoby její krásu a rozmanitost



  

 





Domov , orientace v místě bydliště a v nejbližším okolí, riziková místa a situace Orientace na plánu Nebezpečná místa v okolí školy a domova Město, kde žiji - název obce, její části; význačné budovy, objekty, zajímavá místa; dopravní síť Místní krajina - zvláštnosti místní oblasti a příslušnost k větším územním celkům Okolní krajina - typy krajiny; vliv krajiny na život lidí; působení člověka na utváření krajiny a životního prostředí; voda v krajině; určování hlavních světových stran, ochrana životního prostředí Naše vlast – orientace na vlastivědné mapě; sousední státy Státní symboly

Snaží se orientovat ve vlastivědné mapě ČR a poznat státy, se kterými ČR sousedí  Rozlišuje některé státní symboly naší vlasti a vhodně se chová v situacích spojených s jejich používáním Lidé kolem nás  Rozlišuje základní i širší příbuzenské vztahy



 

 

Postavení jedince v rodině; širší okruh příbuzenských vztahů v rodině; život a funkce rodiny Role členů rodiny Neúplná rodina



Druhy zaměstnání



Rozlišuje role rodinných příslušníků Pojmenuje některé problémy dítěte, které žije jen s jedním z rodičů Posoudí význam a potřebu některých povolání a pracovních činností





Mezipředmětové vztahy

 

Usiluje o dobré vztahy ve třídě Rozpozná odlišnost lidí z hlediska vnějšího vzhledu  Snaží se respektovat odlišné názory a zájmy  Vyjadřuje svůj názor na nevhodné chování  Na příkladech rozliší základní práva lidí (dítěte)  Pojmenuje některé kulturní instituce ve svém okolí  Porovná přírodninu a lidský výtvor  Odlišuje výrobky průmyslu a zemědělské produkce  Posoudí význam některých běžně používaných přístrojů  Rozlišuje a využívá nejvhodnější způsoby odpočinku Lidé a čas  Poznává a prakticky využívá základní časové jednotky (hodina, minuta, sekunda)  Orientuje se v čase, snaží se rozlišovat mezi dějem v minulosti, přítomnosti a budoucnosti  Porovnává minulost a současnost – předměty denní potřeby, soužití, zvyky, tradice

 





Snaží se pojmenovat některé významné rodáky a předky, kulturní nebo historické památky, významné události spjaté s místem, v němž žije Rozmanitost přírody  Vysvětlí základní rozdíl mezi živou a neživou přírodninou  Rozliší nejznámější rostliny a houby ze svého okolí a určí je podle některých částí

  

Mezilidské vztahy a komunikace; Zásady opatrnosti, vstřícnosti, úcty, slušnosti a ohleduplnosti; lidská solidarita Národnostní menšina, cizinec Základní lidská práva, Práva dítěte



Kulturní instituce ve městě

 

Přírodnina, lidské výtvory Průmyslové výrobky, zemědělské plodiny



Přístroje v domácnosti



Volný čas a jeho využití



Jednotky času



Časový řád – časový sled událostí



Současnost a minulost v našem životě – proměny způsobu života, bydlení, předmětů denní potřeby; průběh lidského života Regionální památky, významní rodáci; minulost kraje a předků



Živá příroda, neživá příroda, třídění látek



Rostliny, houby – známé a snadno dostupné druhy ; znaky života, životní potřeby a projevy, stavba těla u některých nejznámějších druhů;

  



Vysvětlí základní rozdíl mezi výživou rostlin a  živočichů Pojmenuje některá volně žijící a domácí  zvířata Určí některé typické znaky nejznámějších  živočichů ze svého okolí

Výživa rostlin, výživa živočichů Volně žijící zvířata, domácí zvířata Živočichové – známé a snadno dostupné druhy ; znaky života, životní potřeby a projevy, stavba těla u některých nejznámějších druhů; Život na jaře, v létě, na podzim, v zimě

Pozoruje a snaží se rozlišit rozmanitost života v jednotlivých ročních obdobích a pozorované jevy popíše, porovná Vypěstuje samostatně nenáročnou rostlinku Dokáže se ohleduplně chovat k přírodě a ochraňovat ji

  

Pěstování rostlin Třídění odpadů, pravidla chování v přírodě, odpovědnost lidí za životní prostředí; ochrana rostlin a živočichů;

Vysvětlí význam vody a vzduchu pro život člověka  Rozpozná a pojmenuje různá skupenství vody v přírodě  Vysvětlí význam půdy pro živé organismy  Poznává běžné zástupce hornin a nerostů  Posoudí Slunce jako zdroj tepla, světla, života, zdraví Člověk a jeho zdraví  Určí a pojmenuje základní části lidského těla, snaží se orientovat v jejich funkci



Voda, vzduch, oběh vody v přírodě



Skupenství vody

  

Půda-složení a význam Horniny a nerosty Vesmír a Země - význam Slunce pro živé organismy; den a noc



Lidské tělo – základní stavba a funkce jednotlivých částí těla; změny lidského těla v průběhu života Zdraví a nemoc; osobní a duševní hygiena;

 



   

Projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví Ošetří drobná poranění Orientuje se v základních způsobech vzájemného vyjadřování lásky v rodině Uplatňuje způsoby bezpečného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných

  

Drobné úrazy a poranění a jejich ošetření Základy sexuální výchovy – základy lidské reprodukce; máme se rádi



Rozezná nebezpečná místa ve svém okolí





Chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci V případě potřeby požádá o pomoc pro sebe i pro druhé Reaguje odpovídajícím způsobem na pokyny dospělých při mimořádných událostech



 

  

Osobní bezpečí – bezpečné chování v rizikovém prostředí; Bezpečné chování v silničním provozu v roli chodce Chování k neznámým lidem Přivolání pomoci v situaci ohrožení; linky důvěry Situace hromadného ohrožení – nácvik evakuace

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: ČLOVĚK A JEHO SVĚT VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A JEHO SVĚT CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací předmět Člověk a jeho svět je zařazen ve 4. – 5. ročníku, ve 4. ročníku v hodinové dotaci 4 h týdně, v 5. ročníku 3 h týdně. Výuka probíhá v kmenových třídách, je možné využít počítačovou a multimediální učebnu i školní knihovnu, okolí školy Tento vyučovací předmět se skládá z části přírodovědné a vlastivědné. Přírodovědná část vymezuje okruhy týkající se člověka, rodiny, společnosti, historie, vlasti, přírody, kultury, techniky a zdraví. Navazuje na žákovské výstupy vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět v 1. – 3. ročníku. Přírodovědná témata jsou členěna do dvou tematických okruhů:  Rozmanitost přírody  Člověk a jeho zdraví V tematickém okruhu „Rozmanitost přírody“ žáci poznávají Zemi jako planetu sluneční soustavy. Poznávají velkou rozmanitost i proměnlivost živé i neživé přírody naší vlasti. Na základě praktického poznávání okolní krajiny i získaných informací se žáci učí hledat důkazy o proměnách přírody, o vlivu lidské činnosti na přírodu a přispívat k ochraně přírody. V tematickém okruhu „Člověk a jeho zdraví“ žáci poznávají sebe, a to na základě poznávání člověka jako živé bytosti. Poznávají, jak se člověk vyvíjí a mění od narození do dospělosti. Získávají základní poučení o zdraví a nemocech, o zdravotní prevenci i první pomoci a o bezpečném chování v různých životních situacích, včetně mimořádných událostí, které ohrožují zdraví člověka. Vlastivědná část vymezuje okruhy týkající se člověka, rodiny, společnosti, historie, vlasti, přírody, kultury, techniky a zdraví. Navazuje na žákovské výstupy vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět v 1. – 3. ročníku. Vlastivědná témata jsou členěna do dvou tématických okruhů:  historie ČR  ČR jako stát v Evropě Hlavním cílem tohoto okruhu je vyvolat u žáků zájem o minulost, o kulturní bohatství regionu i celé země a Evropy. Důraz je kladen na samostatné vyhledávání, získávání a zkoumání informací z dostupných zdrojů.

Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět zahrnuje část tematických okruhů průřezových témat osobnostní a sociální výchovy, výchovy demokratického občana, výchovy k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchovy, environmentální výchovy a mediální výchovy. Využívá metod a forem práce založených především na žákovské spolupráci (práce ve dvojicích a menších pracovních skupinách), vzájemného učení na základě prezentací žáků , které vycházejí ze schopnosti orientovat se v informačních zdrojích, z projektů, projektových dnů, exkurzí a cvičení. Hodnocení žáka sleduje schopnost aplikovat získané dovednosti a vědomosti, schopnost pracovat s informacemi, schopnost formulovat a obhajovat vlastní názory, schopnost spolupracovat. Hodnocení se opírá o výsledky testů, vlastních prezentací a míry zapojení do spolupráce. Kompetence k učení (umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení)  žák má umět zorganizovat svůj učební proces být schopen samostatného učení být schopen pracovat se zkušeností  žákům umožňujeme ve vhodných případech realizovat vlastní nápady, podněcujeme jejich tvořivost řešením zajímavých úkolů Kompetence k řešení problémů (podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k samostatnému řešení problému)  žák umí posuzovat různé zdroje dat konzultovat s lidmi ze svého okolí i s odborníky  při výuce pracujeme v co největší míře s úlohami využitelnými v praktickém životě  vedeme výuku tak, aby žáci hledali kreativní řešení problému, svoje řešení si dokázali obhájit  žáci si postupně zdokonalují kompetenci práce s informacemi ze všech možných zdrojů, ústních, tištěných mediálních a počítačových, včetně internetu, aby je uměli vyhledávat, třídit a vhodným způsobem využívat Kompetence komunikativní (vést žáky k všestranné a účinné komunikaci)  rozumí grafům, diagramům a tabulkám  začleňujeme metody kooperativního učení a jejich prostřednictvím vedeme děti ke spolupráci při vyučování  podporujeme komunikaci s jinými institucemi a školskými zařízeními

Kompetence sociální a profesní (rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých)  žák se učí navazovat a udržovat kontakty kriticky posuzovat a hodnotit společně  usilujeme o vytvoření zdravé a bezpečné atmosféry ve škole Kompetence občanské (připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti)  vedeme žáky ke schopnosti vcítit se do situací jiných lidí, k odmítání útlaku, hrubého zacházení, fyzického a psychického násilí, učíme je respektovat individuální rozdíly národnostní, náboženské a kulturní  rozvíjíme sociální učení,  využíváme metody sebepoznávání a seznamování žáků s jejich právy , odpovědností a povinnostmi  je kladen důraz na environmentální výchovu, trvale udržitelný rozvoj a výchovu ekologicky myslícího jedince  hodnotíme sociální chování související s životním prostředím a zdravím  žáci se ve škole i mimo školu chovají jako zodpovědné osoby Kompetence pracovní (pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci)  žák umí aplikovat získané vědomosti a dovednosti v praxi vytvářet projekty  rozvíjíme formy projektové činnosti, skupinové a individuální práce  výuku doplňujeme o praktické exkurze

ČLOVĚK A JEHO SVĚT – 4. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564 Přírodovědná část  Pozná vybrané rostliny podle vnější stavby těla, způsobu jejich života a potřeb            

Charakterizuje základní rozdíly mezi dřevinami, bylinami, houbami Rozliší nejznámější listnaté a jehličnaté stromy Rozliší chráněné, jedovaté a léčivé rostliny Pozná okrasné, kulturní a plané rostliny Uvede příklady praktického využití hospodářsky významných rostlin Pozná zástupce nejznámějších skupin živočichů Posoudí význam zelených rostlin pro život ostatních organismů Zná a rozliší přírodní společenstva v okolí školy a bydliště Rozpozná některé příčiny porušování rovnováhy v přírodě Objasní a porovná funkci různých typů ekosystémů, zná vzájemný vztah člověka a ekosystémů Dokáže se ohleduplně chovat k přírodě a ochraňovat ji Stručně charakterizuje specifické přírodní jevy a z nich vyplývající rizika vzniku mimořádných událostí

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy

Rozmanitost přírody  Rostliny– znaky života, životní potřeby a projevy, průběh a způsob života, výživa, stavba těla u některých nejznámější druhů  Dřeviny, byliny, houby

Čj, VV, PČi, PT



Listnaté a jehličnaté stromy



Rostliny chráněné, jedovaté, léčivé



Hospodářsky významné rostliny

 

Živočichové – znaky života, životní potřeby a projevy, průběh a způsob života, výživa, stavba těla u některých nejznámější druhů Význam zelených rostlin



Přírodní společenstva



Rovnováha v přírodě – význam, vzájemné vztahy mezi organismy Ekosystém – různé typy,

  

ochrana a tvorba životního prostředí, ochrana rostlin a živočichů Rizika v přírodě spojená s ročními obdobími, mimořádné události způsobené přírodními vlivy



V modelové situaci mimořádných událostí způsobených přírodními jevy má schopnost se účinně chránit

Člověk a jeho zdraví  Rozliší činnosti člověka podporující nebo poškozující jeho zdraví    

Uplatňuje bezpečné způsoby chování v silničním provozu v roli chodce a cyklisty Snaží se splnit požadavky pro získání průkazu cyklisty Umí se zachovat v situacích ohrožujících zdraví člověka a v modelových situacích simulujících mimořádné události Dokáže ošetřit drobná poranění a přivolat lékařskou pomoc

Vlastivědná část Místo, kde žijeme  Určuje hlavní světové strany s pomocí kompasu  Seznamuje se se zorientováním mapy, plánu, sleduje jejich obsah, grafiku a vysvětlivky  Orientuje se na mapě ČR, popíše polohu místní krajiny    

Rozlišuje mezi plány a základními typy map Určí některá významná místa a města v regionu Vysvětlí pojmy vlast, vlastenectví Porovná rozlohu a polohu ČR v Evropě vzhledem k sousedním státům



Ochrana v rizikových situacích



Zdraví a nemoc



Osobní bezpečí – bezpečné chování v silničním provozu v roli chodce a cyklisty



Pravidla silničního provozu



Situace hromadného ohrožení, přivolání pomoci v situaci ohrožení; linky důvěry



První pomoc Čj, Hv, Ma, PT



Světové strany a jejich určování, kompas



Mapy obecně zeměpisné a tematické – obsah, grafika, vysvětlivky Okolní krajina – pozorování a popis krajiny v terénu; čtení z plánu a turistické mapy; orientační body a linie, světové strany Mapa a plán Regionálně významná místa a města

    

Naše vlast, vlastenectví ČR – poloha, rozloha, členitost (pohoří, nížiny, řeky), významná města ČR, poloha ČR v Evropě



Určí polohu hl.města Prahy a vybraných měst ČR v rámci Evropy Seznamuje se s orgány státní moci



Poloha vybraných měst ČR, regiony ČR





Rozlišuje symboly našeho státu, objasní jejich význam a způsoby jejich používání Lidé a čas  Orientuje se na časové přímce



Základy státního zřízení a politický systém ČR; státní správa a samospráva Státní symboly Časová přímka



   

Ochrana kulturních památek



Významné osobnosti z českých dějin



Způsob bydlení v historii



Báje, mýty pověsti z historie ČR



Státní svátky spojené s historií ČR



    

Seznamuje se se základními druhy historických pramenů a způsobem jejich získávání Chápe význam ochrany kulturního a historického dědictví Získá informace o některých českých osobnostech a jejich činnostech, kterými obohatili naši kulturu Pojmenuje rozdíly ve způsobu bydlení a života rodiny, společnosti dnes a dříve Uvede některé báje a pověsti vztahující se k historii naší země Seznamuje se s historickými důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů

Historické prameny

ČLOVĚK A JEHO SVĚT – 5. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564 Přírodovědná část Rozmanitost přírody  Zjišťuje propojenost prvků živé a neživé přírody, seznamuje se s principem rovnováhy přírody  Na základě vlastního pozorování porovnává základní projevy života na některých organismech  Rozdělí organismy do známých skupin pomocí jednoduchých klíčů a atlasů  Posoudí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a jejich možné dopady na životní prostředí i zdraví člověka  Stručně charakterizuje specifické přírodní jevy a z nich vyplývající rizika vzniku mimořádných událostí  V modelové situaci mimořádných událostí způsobených přírodními jevy má schopnost se účinně chránit  Poukazuje na změny a některé problémy spojené s činností člověka v přírodě, přispívá ke zlepšení životního prostředí svého okolí  Ohleduplně se chová k přírodě a ochraňuje ji  Najde shody a rozdíly v přizpůsobování organismů prostředí, ve kterém žijí  Vysvětlí důsledky pohybu Země a Slunce pro život na Zemi  Vyjadřuje příslušnost planety Země ke sluneční soustavě a k vesmíru  Změří základní veličiny pomocí jednoduchých nástrojů a přístrojů

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy Čj, Vv, PČi, PT

     

Životní podmínky – rozmanitost podmínek života na Zemi, význam ovzduší, vodstva, půd, rostlinstva a živočišstva; počasí a podnebí Základní projevy života Rostliny, houby, živočichové – třídění organismů podle znaků života Ohleduplné chování k přírodě a ochrana přírody – ochrana a tvorba životního prostředí, ochrana rostlin a živočichů, Rizika v přírodě spojená s ročními obdobími, mimořádné události způsobené přírodními vlivy Ochrana v rizikových situacích



Likvidace odpadů, živelné pohromy a ekologické katastrofy

 

Ochrana přírody Organismy a jejich přirozené prostředí

 

Den a noc, roční období, význam Slunce pro živé organismy Sluneční soustava, vesmír



Jednotky délky, jednotky objemu

 

Rozpozná kladku, páku a nakloněnou rovinu Rozpozná skupenství látek a jejich změny

Člověk a jeho zdraví  Pojmenuje hlavní části lidského těla a vysvětlí jejich základní funkce  Podporuje svůj zdravý způsob života na základě znalostí o lidském těle  Seznamuje se s jednotlivými etapami lidského života a vývojem dítěte před a po jeho narození  Rozvrhne si učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb a dokáže brát ohled na nároky jiných osob  Uplatňuje hygienické a preventivní postupy související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou  Ošetří drobná poranění a dokáže přivolat lékařskou pomoc  Chová se ohleduplně k druhému pohlaví a zná způsoby bezpečného sexuálního chování v daném věku  Zvládá jednoduché způsoby odmítání návykových látek v modelových situacích  Zachovává se správně v modelových situacích osobního, cizího i hromadného ohrožení Vlastivědná témata Místo, kde žijeme  Vyhledá na mapě střední Evropy sousední státy ČR a jejich hlavní města  Určí některá významná místa a města v regionech ČR 

 

Kladka, páka, nakloněná rovina Látky a jejich vlastnosti – třídění látek, změny látek a skupenství



Lidské tělo – životní potřeby a projevy, základní stavba a funkce Péče o zdraví a zdravá výživa – zdravá strava

 

Pohlavní rozdíly mezi mužem a ženou, základy lidské reprodukce, vývoj jedince



osobní, intimní a duševní hygiena, volný čas



Hygiena a prevence



První pomoc



Partnerství, rodičovství, základy sexuální výchovy – rodina a partnerství, změny v dospívání, HIV/AIDS Návykové látky a zdraví – odmítání návykových látek, hrací automaty a počítače Situace hromadného ohrožení

 

 

Rozliší, které orgány státní moci se podílejí na  řízení státu, na správě obce, v níž žijí a některé

Evropa a svět – základní orientace na mapě Evropy a světa; kontinenty; evropské státy Regiony ČR – hospodářství ČR; zemědělská a průmyslová výroba; služby a obchod; cestovní ruch, doprava Naše vlast – státní správa a samospráva; základy státního zřízení a politického systému

 

jejich zástupce Rozlišuje státní symboly Zprostředkuje ostatním některé zkušenosti, zajímavosti a zážitky z vlastní cesty do zahraničí

Lidé kolem nás  Charakterizuje rozdělení rolí v rodině a pojmenuje základní povinnosti členů rodiny  Odhadne a zkontroluje cenu nákupu a vrácené peníze  Ukáže nemožnost realizace všech chtěných výdajů  Vysvětlí proč spořit, kdy si půjčovat a jak vracet dluhy  Vyjádří základní mezilidské vztahy v rodině  Rozlišuje mezi osobními a neosobními vztahy  Rozliší nutnost pomáhat (lidem starým, nemocným, slabším, handicapovaným,...)  Usiluje o řešení sporů nenásilným způsobem, respektuje odlišné názory a zájmy jiných

 

ČR, armáda ČR Státní symboly Cestování a vlastní zkušenosti s cestováním



Rodina a její členové

 

Způsoby placení, hotovostní a bezhotovostní forma peněz Rozpočet, příjmy a výdaje domácnosti



Banka, úspory, půjčky

  

Soužití lidí – mezilidské vztahy, komunikace Osobní vztah, neosobní vztah Chování lidí – pravidla slušného chování; principy demokracie Řešení sporů





Uplatňuje základní pravidla slušného chování





Vhodně uplatňuje vlastní práva a přitom nepoškozuje práva jiných žáků Rozliší jednání, které ohrožuje práva druhých nebo je protiprávní a upozorní na ně



Využívá své vlastní zkušenosti a poznatky pro poznávání jiných národů









Pravidla slušného chování, ohleduplnost, etické zásady, řešení vlastní emocionality, rizikové situace, rizikové chování, předcházení konfliktům Vlastnictví – soukromé, veřejné, osobní, peníze Právo a spravedlnost – základní lidská práva a práva dítěte; práva a povinnosti žáků školy; protiprávní jednání, korupce, nárok na reklamaci Národy a národnosti

 Vyjmenuje různé menšiny žijící v naší vlasti  Lidé a čas  Orientuje se na časové přímce   Pojmenuje rozdíly ve způsobu bydlení a života  rodiny, společnosti dnes a dříve        

Pojmenuje některé prameny, kde se může dozvědět o historii země(regionu) a využívá je Rozpozná základní druhy historických pramenů(hmotné, písemné, ústní) Zdůvodní základní význam chráněných částí přírody, kulturních památek Chápe význam ochrany kulturního a historického dědictví Uvede některé české osobnosti a jejich činnosti, kterými obohatily naši nebo evropskou kulturu Uvede některé báje a pověsti, vztahující se k historii země(regionu) Objasní některé regionální lidové tradice, zvyky, lidovou tvorbu, osobnosti Vysvětlí historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů

Národní menšiny v ČR



Letopočet; časová přímka Současnost a minulost v našem životě – novější české dějiny(od konce 18.st.) po současnost Historické prameny



Druhy historických pramenů



Chráněné přírodní a kulturní památky ČR



Regionální památky – péče o památky



Významné osobnosti z českých dějin



Báje, mýty, pověsti – pověsti a báje jako prostředek k probuzení zájmu o dějiny národa Regionální lidové tradice a zvyky, významné osobnosti Státní svátky a významné dny

 

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: VÝTVARNÁ VÝCHOVA VZDĚLÁVACÍ OBLAST: UMĚNÍ A KULTURA CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova je zařazen samostatně v 1. – 5. ročníku. Hodinová dotace v 1. a 2. ročníku je 1 hodina týdně, ve 3. 2 hodiny týdně, ve 4. 1 hodina týdně a v 5. ročníku 2 hodiny týdně. Výuka probíhá v kmenových třídách, je možné využít počítačovou a multimediální učebnu, keramickou dílnu a učebnu výtvarné výchovy. (možnost dvouhodinových bloků 1x za 14 dní dle možností rozvrhu ). Představuje umělecké vnímání a osvojování světa. Dochází k rozvíjení tvořivosti a estetického cítění a k utváření kladného vztahu ke kulturním hodnotám současnosti i minulosti. Výtvarná výchova svým pojetím rozvíjí tvořivost a představivost žáků, jejich smyslovou citlivost a podporuje jejich orientaci na ploše i v prostoru. Žáci si osvojují pracovní návyky, základní výtvarné techniky a postupy, pomocí nichž se dokáží výtvarně vyjádřit na dané téma. Zdůrazňujeme komplexní pohled na danou problematiku, zejména využití mezipředmětových vazeb a vztahů k přírodě a lidské společnosti. Žáci jsou vedeni ke kladnému vztahu ke kulturnímu bohatství své vlasti, vytvářejí si vztah k umění prostřednictvím návštěvy kulturních center (muzeum, galerie, divadlo…). Vzdělávací oblast Umění a kultura zahrnuje část tematických okruhů průřezových témat, zejména osobnostní a sociální výchovy (žák respektuje hodnoty zvyků a tradic, uplatňuje kreativitu a originalitu a správně se chová při návštěvách kulturní akce), multikulturní výchovy (žák chápe žánr v souvislosti s dobou, kulturou a místem vzniku, na příkladech rozlišuje rozmanitost kultury), environmentální výchovy, výchovy k myšlení v evropských a globálních souvislostech a mediální výchovy (žák využívá vlastních schopností v týmové práci při nácviku vystoupení). Využívá metod a forem práce založených převážně na práci jednotlivce i kolektivu (práce ve dvojicích, malých týmech i celé třídy), vzájemného učení na základě schopnosti prezentovat své umělecké dovednosti před kolektivem, projektů (příprava vystoupení), projektových dnů a návštěv kulturních akcí. Hodnocení žáka sleduje úroveň získaných uměleckých dovednosti a vědomosti a schopnost rozvíjet a aplikovat tyto dovednosti při vytváření uměleckého díla a hudebního projevu. Hodnocení se opírá o celkový kulturní projev dítěte, aktivní přístup ke všem uměleckým činnostem a dětskou kreativitu a originalitu.

Kompetence k učení (umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení)  žák umí dávat věci do souvislostí chápe kontinuitu minulosti a současnosti  individuálním přístupem k žákům umožňujeme prožít jejich úspěch, radovat se z něj a zvyšovat jejich sebevědomí  žákům umožňujeme ve vhodných případech realizovat vlastní nápady, podněcujeme jejich tvořivost řešením zajímavých úkolů  motivujeme žáky k reprezentaci školy a účasti na různých soutěžích Kompetence k řešení problémů (podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k samostatnému řešení problému)  žák umí získávat informace z věrohodných zdrojů  žáci si postupně zdokonalují kompetenci práce s informacemi ze všech možných zdrojů, ústních, tištěných mediálních a počítačových, včetně internetu, aby je uměli vyhledávat, třídit a vhodným způsobem využívat Kompetence komunikativní (vést žáky k všestranné a účinné komunikaci)  učíme žáky obhajovat a argumentovat vhodnou kultivovanou formou svůj vlastní názor a zároveň vyslechnout a respektovat názor jiných Kompetence sociální a profesní (rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých)  žák dokáže kriticky posuzovat a hodnotit  učíme žáky základům kooperace, týmové práce, vzájemné pomoci a empatie Kompetence občanské (připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti)  žák je schopen prezentovat se na veřejnosti  vedeme žáky ke schopnosti vcítit se do situací jiných lidí, k odmítání útlaku, hrubého zacházení, fyzického a psychického násilí, učíme je respektovat individuální rozdíly národnostní, náboženské a kulturní  žáky vychováváme k evropanství, prakticky je seznamujeme s kulturním dědictvím naší země a jiných národů

Kompetence pracovní (pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci)  rozvíjíme formy projektové činnosti, skupinové a individuální práce  výuku doplňujeme o praktické exkurze VÝTVARNÁ VÝCHOVA – 1. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Snaží se správně namíchat a nanášet barvy na plochu a výtvarně je vyjádřit  Pracuje se základními barvami  Používá výtvarné materiály a techniky   

   

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Míchání barev, jejich nanášení na plochu

Čj, Prv, Pt

 

Spolupracuje ve skupině a snaží se o vlastní výtvarné vyjádření Snaží se v průběhu výtvarné činnosti o úklid svého pracovního místa Pozoruje,vnímá a snaží se zachytit tvar živočichů a rostlin



Základní barvy Druhy výtvarného materiálu, pomůcek a výtvarné techniky Skupinová výtvarná tvorba



Průběžný úklid pracovního místa



Snaží se slovy vyjádřit svůj výtvarný projev Poznává lidové zvyky a tradice Snaží se o rytmizaci jednotlivých dekorativních prvků v pásu i ploše Snaží se o správné chování při návštěvě kulturní a společenské akce

  

Pozorování – specifika ročních období, tvar rostlin a živočichů, Sbírání přírodnin v různých ročních obdobích a jejich uplatnění ve výtvarném projevu, tematické kreslení na základě přímého dojmu, volné výtvarné zobrazování Popis výtvarného díla Lidové zvyky a tradice Dekorativní prvky v pásu a ploše



Návštěva výstavy

VÝTVARNÁ VÝCHOVA – 2. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Používá barvy základní a podvojné  Rozvíjí svou fantazii a výtvarně se vyjadřuje podle pocitů a nálad na základě citového prožitku  Snaží se rozeznat základní výtvarné techniky a výtvarný materiál  Spolupracuje ve skupině a hledá prostředky pro výtvarný projev a vlastní vyjádření  Pozoruje, vnímá a zachycuje tvar těla živočichů  Snaží se vnímat okolní prostředí jako zdroj inspirace  Snaží se slovy vyjádřit svůj výtvarný projev  Vnímá své vlastní pocity a zážitky a vyjadřuje je  Snaží se výtvarně vyjádřit linii figury  Dokáže rozlišit lidové zvyky a tradice a orientuje se v lidových zvycích a tradicích  Zná některé dětské ilustrátory a snaží se pochopit vztah ilustrace a literárního díla  Je schopen rytmizace jednoduchých dekorativních prvků a harmonických barev v pásu a ploše  Dokáže se správně chovat při návštěvě kulturní společenské akce  Poznává zajímavé kulturní památky ze svého okolí

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy

 

Čj, Prv, Pt

   

Základní klasifikace barev Pozorování přírody – krajina, zvířata, rostliny – tematické kreslení na základě přímého dojmu Poznávání výtvarných nástrojů a technik Tematické kreslení ve skupině na základě představ Zachycení těla živočichů

 

Objevování světa přírody ( zvířata, rostliny, krajina, roční období ) Popis vlastní tvorby Tematické kreslení na základě přímého dojmu

 

Zachycení figury Lidové zvyky a tradice



Postava z pohádky, z knihy

 

Upevňování poznání rytmizace jednoduchých dekorativních prvků a harmonických barev v pásu a v ploše, dekorativní řešení plochy Návštěva výstavy



Památky ve městě

VÝTVARNÁ VÝCHOVA – 3. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Snaží se v průběhu činnosti dodržovat pořádek a hygienu  Rozezná barvy teplé a studené               

Rozvíjí svou fantazii a výtvarně se vyjadřuje podle pocitů a nálad na základě citového prožitku Rozezná základní výtvarné techniky a výtvarný materiál Pracuje ve skupině a snaží se o vlastní výtvarné vyjádření Snaží se zachytit tvar těla živočichů v pohybu Pozoruje, vnímá a zachycuje tvar a stavbu přírodnin Snaží se výtvarně vyjádřit změny v přírodě Hledá zdroj inspirace v přírodě a v životním prostředí Snaží se zachytit linii postav v klidu i v pohybu, průběh děje Sám hledá prostředky pro výtvarný projev a vlastní vyjádření Uvědomuje si lidové zvyky a tradice Dokáže se správně chovat při návštěvě kulturní společenské akce Snaží se pochopit vztah ilustrace a literárního díla Dovede vyjmenovat některé dětské ilustrátory Začíná vnímat výtvarné umění Poznává zajímavé stavby ze svého okolí

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Uspořádání pracovního místa

Čj, Prv, PČi, Pt

 

Základní klasifikace barev, kontrast, výrazové vlastnosti barev, barevná harmonie Tematické kreslení na základě přímého dojmu



Výtvarné techniky, výtvarný materiál



Výtvarná práce ve skupině

 

Zachycení těla živočichů v pohybu Výtvarné vnímání zajímavých přírodnin

 

Výtvarné zachycení změn v přírodě Životní prostředí (slunce, voda, vzduch,…)



Postava



Individuální emocionální prožitek – vztahy k různým lidem Lidové zvyky a tradice Návštěva výstavy

     

Rozvíjení představivosti a tvořivosti při vlastní ilustraci Ilustrace dětských knih Rozpoznávání lidového umění Památky ve městě

VÝTVARNÁ VÝCHOVA – 4. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Realizuje námět výtvarnými prostředky              

Najde obsah v námětu, který mu usnadní chápání světa Zohledňuje vlastní i obecné vnímání, a tím dosahuje vzájemného porozumění Tělo jako zdroj inspirace Vnímá a vyjadřuje barvu, tvar, linii Výtvarně vyjádří věci a vztahy v reálném světě Dovede rozvinout svou fantazii a výtvarně se vyjádřit podle pocitů a nálad Hraje si a výtvarně experimentuje Je schopen spolupracovat ve skupině Chápe spojitost výtvarného umění s jinými oblastmi umění Dokáže vytvořit ilustraci k textu pro děti Jmenuje nejznámější dětské ilustrátory a pozná jejich dílo Seznamuje se s výtvarnými díly i mimo budovu školy a dokáže tato díla vnímat a prožívat Lidové zvyky a tradice Dokáže se správně chovat během kulturní akce

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Čj, Člsp, PČi, Pt

 

Uplatňování vlastního řešení při výtvarném projevu Výtvarné ztvárnění těla

  

Výtvarné přepisování skutečnosti dětským pohledem Lidské tělo Výtvarné hraní-barva, tvar, linie Zachycení reálného předmětu



Zachycení pocitu, nálady



Výtvarná hra a experiment



Seznámení s některými uměleckými slohy

 

Ilustrace textu Nejznámější ilustrátoři knih pro děti



Rozvíjení komunikace a subjektivního vyjadřování prožitků z uměleckého díla

 

Výtvarné zachycení zvyků a tradic Návštěva výstavy

VÝTVARNÁ VÝCHOVA – 5. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Soustředí se na vlastní pocity a prožitky a na jejich základě se výtvarně vyjadřuje  Zachází s dostupnými zobrazovacími prostředky  Uplatňuje kreativitu a originalitu  Vnímá svět lidí, přírody a věcí  Dokáže spolupracovat se svými spolužáky            

Obhájí svůj názor a prezentuje své výtvarné dílo Výtvarně vyjádří skutečnost pomocí linií, tvarů, barev Výtvarně zobrazí předmět na základě přímého pozorování Uvědomuje si okolní prostředí jako zdroj inspirace Umí lineárně, barevně a tvarově řešit v ploše i prostoru Navrhne dekoraci, podílí se na výtvarné výzdobě Dokáže najít námět, který je vhodný pro výtvarné zobrazení Vnímá výtvarné umělecké dílo a chápe jeho význam Dokáže se vyjádřit o uměleckém díle na základě svého prožitku Uvědomuje si hodnotu zvyků a tradic Dokáže vyjmenovat základní znaky vybraných uměleckých stylů Dokáže se správně chovat při návštěvě kulturní akce

Učivo – obsah 

Rozvíjení citlivosti, seberealizace



Vyjadřování subjektivních pocitů a nálad

   

Tématické kreslení na základě představ Zachycení lidí, přírody, věcí Uplatňování objektivního pohledu na svět při skupinové práci Prezentace díla před třídou



Rozvíjení estetického vnímání předmětů



Kresba předmětu



Hra s linkou, tvarem, barvou



Výtvarný přepis světa přírody



Uplatňování seberealizace a kreativity



Sbírání námětů z reprodukcí



Význam uměleckého díla

  

Volné ztvárnění dojmů z jiných uměleckých zážitků Lidové zvyky a tradice Seznámení s uměleckými styly



Návštěva výstavy

Mezipředmětové vztahy

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: HUDEBNÍ VÝCHOVA VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Umění a kultura Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Hudební výchova je zařazen samostatně v 1. – 5. ročníku. Hodinová dotace v 1.- 5. ročníku je 1 hodina týdně.Výuka probíhá v kmenových třídách a učebně hudební výchovy. Je možné využít počítačovou a multimediální učebnu i školní knihovnu. Představuje umělecké vnímání a osvojování světa. Dochází k rozvíjení tvořivosti a estetického cítění Hudební výchova zahrnuje vokální, instrumentální, hudebně pohybové, hudebně tvořivé a percepční složky, které se vzájemně propojují a doplňují. Žáci získávají základní pěvecké návyky a dovednosti, seznamují se s hrou na jednoduché hudební nástroje, reagují na hudbu pohybem a poznávají hudbu v různých žánrech a stylech. Hudební výchova rozvíjí celkovou dětskou hudebnost, dětské schopnosti, které se projevují sluchovými, rytmickými, pěveckými, intonačními, instrumentálními, hudebně pohybovými, hudebně tvořivými a poslechovými dovednostmi. Vzdělávací oblast Umění a kultura zahrnuje část tematických okruhů průřezových témat, zejména osobnostní a sociální výchovy (žák respektuje hodnoty zvyků a tradic, uplatňuje kreativitu a originalitu a správně se chová při návštěvách kulturní akce), multikulturní výchovy (žák chápe žánr v souvislosti s dobou, kulturou a místem vzniku, na příkladech rozlišuje rozmanitost kultury), environmentální výchovy, výchovy k myšlení v evropských a globálních souvislostech a mediální výchovy (žák využívá vlastních schopností v týmové práci při nácviku vystoupení). Využívá metod a forem práce založených převážně na práci jednotlivce i kolektivu (práce ve dvojicích, malých týmech i celé třídy), vzájemného učení na základě schopnosti prezentovat své umělecké dovednosti před kolektivem, projektů (příprava vystoupení), projektových dnů a návštěv kulturních akcí. Hodnocení žáka sleduje úroveň získaných uměleckých dovednosti a vědomosti a schopnost rozvíjet a aplikovat tyto dovednosti při vytváření uměleckého díla a hudebního projevu. Hodnocení se opírá o celkový kulturní projev dítěte, aktivní přístup ke všem uměleckým činnostem a dětskou kreativitu a originalitu.

Kompetence k učení (umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení)  vytváříme takové situace, v nichž má žák radost z učení pro samotné učení a pro jeho uplatnění v životě individuálním přístupem k žákům umožňujeme prožít jejich úspěch, radovat se z něj a zvyšovat jejich sebevědomí  žáky vedeme k samostatnému organizování některých akcí  žákům umožňujeme ve vhodných případech realizovat vlastní nápady, podněcujeme jejich tvořivost  motivujeme žáky k reprezentaci školy a účasti na různých soutěžích Kompetence k řešení problémů (podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k samostatnému řešení problému)  žáky vedeme k aktivnímu podílu na všech fázích činnosti školy, k vzájemné spolupráci a týmové práci Kompetence komunikativní (vést žáky k všestranné a účinné komunikaci)  podporujeme přátelské vztahy ve třídách, mezi třídami a mezi prvním a druhým stupněm  podporujeme komunikaci s jinými institucemi a školskými zařízeními Kompetence sociální a profesní (rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých)  žáky učíme navazovat a udržovat kontakty učíme je zároveň odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky  sociální kompetence vyvozujeme na praktických cvičeních a modelových situacích, žáci přijímají různé role Kompetence občanské (připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti)  žák má být schopen prezentovat se na veřejnosti  vedeme žáky k aktivnímu vnímání a zapojení do kulturního dění v rámci města i regionu

Kompetence pracovní (pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci)  žák se podílí na práci skupiny a společnosti bere na sebe zodpovědnost  výuku doplňujeme o návštěvu koncertů a pestrou nabídkou zájmových útvarů  podněcujeme u žáků zájem o další profesní orientaci HUDEBNÍ VÝCHOVA – 1. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Seznamuje se se základními dechovými a pěveckými návyky a dovednostmi  Dokáže vyjádřit jednoduchý rytmus pohybem  Rozlišuje písně lidové a umělé  Opakuje jednoduchou melodii       

Intonuje v rozsahu pěti tónů Poznává některé hudební nástroje Pozná českou státní hymnu Napodobuje tleskáním jednoduchý rytmický celek Využívá vlastních schopností při nácviku vystoupení, spolupracuje s ostatními spolužáky Dokáže se správně chovat při návštěvě kulturní akce Soustředěně poslouchá krátkou hudební ukázku a hodnotí ji

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Rytmizace textů lidové slovesnosti

Čj, Vv, Tv, Pt

      

Hra na tělo Lidové a umělé písně Zvuk - tón, dechová cvičení, zpěv jednoduchých písní Intonace v rozsahu pěti tónů, notová osnova Hra na dětské hudební nástroje Státní hymna Zachycení rytmu, klesavá a stoupavá melodie,



Zpěv jednoduchých písní, nácvik vystoupení



Návštěva koncertu



Poslechové vnímání hudby

HUDEBNÍ VÝCHOVA – 2. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Prohlubuje hlasové, intonační a pěvecké návyky a dovedností  Dbá na hlasovou hygienu  Rozpoznává jednotlivé části písně  Seznamuje se s jednoduchými doprovody písní  Samostatně zpívá jednoduchou píseň s doprovodem  Rozšiřuje si svůj hlasový rozsah  Osvojuje si základní hudební pojmy  Podle sluchu poznává hudební nástroje  Seznamuje se s hudebními žánry  

Pohybem reaguje na změnu hudby Dokáže se správně chovat při návštěvě kulturní akce

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Opakování písní z 1.ročníku

Čj, Prv, Vv, Pt

  

Hlasová hygiena Předehra, mezihra, dohra Orffovy hudební nástroje



Písně v rozsahu c1-c2

   

Koledy, písně se zimní tématikou Notová osnova, noty, pomlky, takt 2/4 a 3/4 Klavír, housle, flétna, kontrabas, klarinet Taneční, pochodová a slavnostní hudba, hymna Vyjádření hudby pohybem Návštěva koncertu, divadelního představení

 

HUDEBNÍ VÝCHOVA – 3. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Využívá správné pěvecké návyky a dovednosti  Dle svých dispozic intonuje jednoduchou píseň  Vnímá dvojhlasý zpěv  Zpívá intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase, pokusy o dvojhlas a vícehlas  Pracuje s notovou osnovou  Využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře  Uplatňuje kreativitu - sám umí vytvořit jednoduchý hudební doprovod k písni  Orientuje se v notovém zápisu  Pohybem vyjádří různé hudební žánry  Diriguje 2/4 a 3/4 takt  Rozpoznává durovou a mollovou tóninu, mollový a durový trojzvuk  Osvojuje si základní pravidla společenského chování při kulturních akcích  Rozliší vzestupnou a sestupnou řadu  Seznamuje se s hudebními pojmy a žánry

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy

 

Zpěv lidových i umělých písní Jednoduché kánony, dvojhlas a vícehlas

Čj, Vv, Prv, Pt

 

Dvojhlasný zpěv Zpěv dvojhlasu, vícehlasu

 

Notová osnova, Orffovy hudební nástroje



Doprovod písně

   

Noty, délka not, pomlky, stupnice C-dur Pohybové ztvárnění melodie Dirigování 2/4 a 3/4 taktu Durová a mollová tónina



Návštěva koncertu

 

Zpěv durových a mollových písní Hudba vokální a instrumentální, orchestr, hudební skladatel, sólista, dirigent, sborový a sólový zpěv Populární hudba, písně k táboráku, zpěv trampských a folkových písní Osobnosti populární hudby



Seznamuje se s populární hudbou





Jmenuje významné osobnosti z oblasti populární hudby, vyhledává o nich informace



HUDEBNÍ VÝCHOVA – 4. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Rozšiřuje hlasový rozsah do dvoučárkované oktávy a vědomě používá hlavový tón  Dodržuje hlasovou hygienu  Intonuje v tónině C-dur a orientuje se v notovém zápisu  Umí rytmicky i melodicky dotvořit krátký hudební úryvek  Vytleská rytmus podle notového zápisu  Rozlišuje základní výrazové prostředky  Seznamuje se s českými hudebními skladateli  Rozpoznává složitější hudební formy  Prohlubuje dovednost dvojhlasého zpěvu v terciích  Podle zvuku rozezná hudební nástroje        

Při poslechu rozpozná durovou a mollovou tóninu , zpívá písně v mollové i durové tónině Pohybem reaguje na změny tempa a rytmu Aktivně vnímá vážnou hudbu a interpretuje své pocity Podle zvuku rozezná hudební nástroje Vytváří jednoduché předehry, mezihry a dohry Pokouší se o hudební doprovod Diriguje v 2/4 a 3/4 taktu Seznamuje se pasivně i aktivně se současnou populární tvorbou

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Opakování písní 3.ročníku, tóny c1-c2

Čj, Vv, Člsp, Tv, Pt

 

Hlasová hygiena Tónina C-dur a její notový zápis



Poznávání jednoduchých melodií,ukončená a neukončená melodie Vytleskávání rytmu Tempo, dynamika, harmonie a barva Dvořák, B. Smetana, L. Janáček Hudební formy Lidový dvojhlas

      

Housle, dudy, klarinet, kontrabas, buben, činely, varhany Zpěv a poslech dur. a moll. Skladeb

 

Polka, valčík a menuet Komorní hudba – W. A. Mozart

    

Hra na nástroje Rytmizace, melodizace, hudební improvizace Hudební doprovod Lidové a umělé písně ve 2/4 a 3/4 taktu Populární písně a zpěváci, zpěv folkových a trampských písní

HUDEBNÍ VÝCHOVA – 5. Ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Vědomě používá správné pěvecké návyky a dovednosti a dodržuje hlasovou hygienu  Dle svých dispozic zpívá dvojhlasně  Podle notového zápisu intonuje jednoduchou melodii  Aktivně vnímá vážnou hudbu a vyhledává souvislosti mezi hudbou a jinými druhy umění  Chápe hudební žánr v souvislosti s dobou vzniku  Pokouší se o vlastní instrumentaci písní  Vnímá užité výrazové prostředky  Z poslechu pozná hudební formu rondo a dokáže ji využít při vlastní interpretaci  Rozšiřuje svou hudební paměť  Využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře, reprodukci písní, improvizaci  Dokáže dirigovat 4/4 takt  Zná hudební pojmy  Dokáže rozlišit hudební žánry  Snaží se dirigovat jednoduché písně nebo skladby  Dokáže realizovat taneční kroky různých stylových období

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Vv, Čj, Tv, Člsp, Pt



Opakování lidových a umělých písní, hlasová hygiena Lidový dvojhlas, kánon, držený tón Zápis not do notové osnovy , zpěv podle notového zápisu Poslech vážné hudby



Baroko – doba vzniku, život a dílo skladatelů

  

Orffovy nástroje J. J. Ryba – Česká mše vánoční Rondo

 

Romantismus v hudbě Hra na dostupné hudební nástroje, rytmizace, melodizace, hudební improvizace

 

2/4, 3/4,4/4 takt Komorní a symfonická hudba, opera, opereta



Taktování – dvoudobý, třídobý a čtyřdobý takt



Pohybové vyjádření hudby – pohybová improvizace s využitím tanečních kroků

 

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: Pracovní činnosti VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a svět práce CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací předmět pracovní činnosti je zařazen samostatně v 1. – 5 . ročníku v hodinové dotaci 1 h týdně. Výuka probíhá v kmenových třídách, na školním pozemku, okolí školy a ve školní kuchyňce. Je možné využít počítačovou a multimediální učebnu i školní knihovnu, keramickou dílnu a učebnu výtvarné výchovy. (možnost 2 hodinových bloků 1 x za 14 dni dle možností rozvrhu ). Tento předmět zahrnuje obsáhlý rejstřík pracovních činností i technologií. Rozvíjí v žácích základní uživatelské dovednosti a napomáhá k formování jejich profesní orientace. Žáci se učí pracovat s různými materiály a tímto si osvojují konkrétní dovednosti. Upevňují si návyky hygieny práce, seznamují se se zásadami bezpečnosti práce a jsou vedeni k jejich dodržování. Pracovní činnosti v sobě zahrnují především tato průřezová témata: environmentální výchovu, osobnostní a sociální výchovu, mediální výchovu. Využívají metod a forem práce založených na žákovské spolupráci (kooperativní učení, práce ve dvojicích). Rozvíjí vzájemné učení na základě prezentace vlastních postupů a výrobků, zpracování informací a uplatnění znalostí i dovedností z ostatních předmětů. Pro realizaci pracovních činností projektové dny a exkurze. Pracovní činnosti , patřící do vzdělávacího oboru Člověk a svět práce, je na prvním stupni rozdělen do těchto tematických okruhů:  Práce s drobným materiálem  Konstrukční činnosti  Pěstitelské práce  Příprava pokrmů Ve všech tematických okruzích jsou žáci vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci. Hodnocení. Žák je hodnocen v průběhu celého pracovního procesu. Hodnocení zahrnuje schopnosti zpracovat informace, spolupracovat v týmu či dvojici, dovést činnost k finálnímu výrobku a prezentovat jej. Zároveň jsou zohledňovány individuální schopnosti žáka i aplikace již získaných dovedností či vědomostí.

Kompetence k učení (umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení)  žák je schopen pracovat se zkušeností chápe kontinuitu minulosti a současnosti  individuálním přístupem k žákům umožňujeme prožít jejich úspěch, radovat se z něj a zvyšovat jejich sebevědomí  žákům umožňujeme ve vhodných případech realizovat vlastní nápady, podněcujeme jejich tvořivost řešením zajímavých úkolů Kompetence k řešení problémů (podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k samostatnému řešení problému)  žák dokáže samostatně přistoupit k problému je schopen aplikovat osvojené postupy a vědomosti do praxe Kompetence komunikativní (vést žáky k všestranné a účinné komunikaci)  žák dokáže obhajovat vlastní názor a argumentovat Kompetence sociální a profesní (rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých)  žák je schopen spolupráce a práce v týmu Kompetence občanské (připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti)  žák je schopen prezentovat se na veřejnosti umí naslouchat a brát v úvahu názory druhých  je houževnatý v případě obtíží Kompetence pracovní (pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci)  žák umí organizovat svou vlastní práci aplikuje získané vědomosti a dovednosti v praxi  rozvíjíme formy projektové činnosti, skupinové a individuální práce výuku doplňujeme o praktické exkurze

PRACOVNÍ ČINNOSTI – 1. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564 Práce s drobným materiálem  Vystřihuje a vytrhává tvary  Užívá správně jednoduché pracovní nástroje  Pracuje podle jednoduchého návodu a předlohy  Pracuje s modelovací hmotou  Snaží se využít přírodního materiálu Konstrukční činnosti  Osvojuje si činnosti při práci se stavebnicí Pěstitelské práce  Osvojuje si ošetřování rostlin, práce na pozemku Příprava pokrmů  příprava tabule pro jednoduché stolování  chová se vhodně při stolování 

Osvojuje si ekologické chování

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy Vv, Pt

  

Práce s papírem, barev.papírem Bezpečnost při práci Skládání, vytrhávání, trhání, lepení, stříhání

 

Modeluje jednoduché výrobky Práce s přírodninami



Jednoduchý výrobek ze stavebnice



Jednoduchá práce při ošetření rostlin, seznámení s náčiním a nástroji

 

Jednoduchá úprava stolu Pravidla správného stolování



Třídění odpadu, sběr papíru, úklid v okolí školy

PRACOVNÍ ČINNOSTI – 2. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564 Práce s drobným materiálem  Pracuje podle jednoduché předlohy se slovním návodem  

Dodržuje zásady bezpečnosti práce a hygieny Osvojuje si jednoduché činnosti při práci s textilem  Získává a prohlubuje dovednosti při práci s modelovací hmotou Konstrukční činnosti  Osvojuje si činnosti při práci se stavebnicí Pěstitelské práce  Pečuje o nenáročné rostliny, provádí pozorování přírody,  Snaží se získat dovednosti k ekologickému chování Příprava pokrmů  Jednoduché stolování a vhodné chování

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy Čj. Ma, Vv, Pt

  

Práce s papírem, barevným papírem a kartonem, Stříhání, vystřihování, lepení, skládání, určování různých druhů papíru Chování při PČi Práce s textilem



Modelování



Práce se stavebnicí

 

Ošetřování pokojových rostlin, úklid v okolí školy, práce na pozemku, seznámení s jednoduchými pracovními nástroji Odpad a jeho třídění



Úprava stolu a pravidla správného stolování

PRACOVNÍ ČINNOSTI – 3. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564 Práce s drobným materiálem  Vytváří různé výrobky z daného materiálu na základě svých představ s využitím prvků lidových tradic

Konstrukční činnosti  Zvládá jednoduché pracovní postupy, provádí jednoduchou montáž a demontáž  Dodržuje hygienu a zásady bezpečnosti práce Pěstitelské práce  Provádí jednoduché pěstitelské činnosti, ošetřuje pokojové i jiné rostliny  Snaží se pracovat s jednoduchým nářadím  Zapojuje se do práce ve skupině Příprava pokrmů  Připraví jednoduchý pokrm  Dodržuje pravidla správného stolování a chování  Udržuje pořádek a čistotu a základy hygieny a bezpečnosti práce

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy Čj, Ma, Prv, Pt



Práce s papírem a kartonem Přesné měření, stříhání, lepení a překládání Práce s přírodninami Práce s textilem Různé druhy stehů, knoflík Práce s modelovací hmotou



Sestavování modelů, práce s návodem, předlohou Hygiena a bezpečnost práce

      

Ošetření pokojových rostlin, výživa rostlin , osivo Práce na pozemku Úklid v okolí školy ve skupinách Jednoduchý pokrm Jednoduchá úprava stolu, pravidla správného stolování Hygiena při přípravě pokrmů

PRACOVNÍ ČINNOSTI – 4. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564 Práce s drobným materiálem  Vytváří různé výrobky podle své představivosti a využívá prvky lidových tradic  Užívá vhodné pracovní pomůcky a nástroje  Udržuje pořádek a zásady hygieny a bezpečnosti Konstrukční činnosti  Montáž demontáž, práce podle předlohy a náčrtu Pěstitelské práce  Provádí jednoduché pěstitelské činnosti, ošetřuje a pěstuje pokojové a jiné rostliny  Užívá správné pomůcky Příprava pokrmů  Připraví jednoduchý pokrm, dodržuje pravidla správného stolování a chování, udržuje pořádek a čistotu  Dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti 

Snaží se získat dovednosti k ekologickému chování

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy Člsp, Ma, Čj, Vv, Pt

  

Práce s papírem a kartonem, práce s přírodninami, práce s textilem Přesné stříhání, měření, lepení, trhání . Bezpečnost a hygiena práce



Sestavování modelů, práce s předlohou, náčrtem



Pěstování pokojový a jiných rostlin, výživa rostlin, osivo Práce na pozemku

 

Výběr potravin, úprava stolu, pravidla stolování



Hygiena při přípravě pokrmů



Sběr papíru, třídění odpadu, úklid v okolí školy

PRACOVNÍ ČINNOSTI – 5. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564 Práce s drobným materiálem  Vytváří výrobky z daného materiálu a využívá prvky lidových tradic  Volí vhodné pracovní pomůcky  Udržuje pořádek a dodržuje hygienu a bezpečnost práce Konstrukční činnosti  Montáž a demontáž  Pracuje podle návodu,předlohy Pěstitelské práce  Provádí pěstitelské činnosti  Ošetřuje a pěstuje pokojové a jiné rostliny  Volí správné pomůcky Příprava pokrmů  Připraví jednoduchý pokrm  Dodržuje pravidla stolování a chování  Udržuje pořádek a čistotu, hygienu a bezpečnost práce 

Snaží se získat dovednosti k ekologickému chování

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy Člsp, Ma, Čj, Vv, Pt

  

Práce s papírem a kartonem, práce s textilem, práce s přírodninami Přesné stříhání, měření, lepení, trhání . Bezpečnost a hygiena práce

 

Stavebnice – sestavování modelů Práce s předlohou, náčrtem

  

Podmínky pro pěstování rostlin, výživa, osivo, Pěstování pokojových a jiných rostlin Práce na pozemku

  

Výběr potravin pro jednoduchý pokrm Jednoduchá úprava stolu, pravidla stolování Hygiena při přípravě pokrmů



Odpad a jeho třídění

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: TĚLESNÁ VÝCHOVA VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A ZDRAVÍ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: Obsahové , organizační a časové vymezen : Vyučovací předmět tělesná výchova je zařazen samostatně v 1. – 5. ročníku v hodinové dotaci 1. a 2. ročník 2 hodiny týdně, 3. a 4. ročník 3 hodiny týdně a v 5. ročníku 2 hodiny týdně. Výuka probíhá ve sportovní hale, tělocvičně a na školním hřišti. Ve 3. a 4. ročníku částečně v plaveckém bazénu. Zimní sporty na svazích a v okolí školy. Tělesná výchova svým pojetím napomáhá rozvoji zdravého životního stylu a podporuje tělesnou a duševní pohodu. Žáci jsou vedeni ke kladnému vztahu k pohybovým aktivitám a sportu. Osvojují si nové pohybové dovednosti, učí se jednat podle pravidel a v duchu fair-play. V rámci svých individuálních možností jsou žáci postupnými kroky vedeni k rozvoji vlastní tělesné i duševní zdatnosti. Důraz je přitom kladen na zdraví žáka, koordinační a regenerační cvičení. Z průřezových témat, která jsou zahrnuta v předmětu tělesná výchova, nalezneme především osobnostní a sociální výchovu. Nedílnou součástí jsou projektové dny, během nichž je tělesná výchova též uskutečňována. Při výuce se využívají metody a formy práce založené převážně na spolupráci žáků (činnosti ve dvojicích, malých či větších týmech) a vzájemném učení. Hodnocení žáka známkou sleduje úroveň získaných dovedností s ohledem na jeho individuální schopnosti a snahu. Opírá se o celkový pohybový projev a míru zapojení do jednotlivých činností. Kompetence k učení (umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení)  žáky vedeme k samostatnému organizování některých akcí  motivujeme žáky k reprezentaci školy a účasti na různých soutěžích  žáky vedeme k objektivnímu sebehodnocení v konkurenčním prostředí Kompetence k řešení problémů (podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k samostatnému řešení problému)  žáky vedeme k aktivní účasti na všech akcích školy

Kompetence komunikativní (vést žáky k všestranné a účinné komunikaci)  podporujeme přátelské vztahy ve třídách, mezi třídami a mezi prvním a druhým stupněm podporujeme komunikaci s jinými institucemi a školskými zařízeními Kompetence sociální a profesní (rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých)  žák je spolupráce a práce v týmu  žáky vedeme k respektování společně dohodnutých pravidel chování Kompetence občanské (připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti)  žák je schopen reprezentovat školu spoluvytvářet bezpečnou a zdravou atmosféru v kolektivu ve třídních kolektivech  žáci společně stanovují pravidla slušného chování, která jsou shrnuta ve školním řádu  vedeme žáky k aktivnímu zapojení do sportovních aktivit v rámci města i regionu Kompetence pracovní (pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci)  žák spolupracuje v týmu

TĚLESNÁ VÝCHOVA – 1. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Seznamuje se základními pravidly bezpečného chování při TV  Reaguje na základní pokyny a povely 

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



PRV, VV, ČJ, HV, MA

 

  

Zvládá v souladu s individuálními předpoklady napodobit jednoduché činnosti Rychle, obratně a vytrvale překonává přírodní překážky Osvojuje si správnou techniku hodu vrchním obloukem jednoruč Pracuje s jednoduchými pravidly hry Zvládá průpravné cviky pro kotoul Udržuje krátce rovnováhu Zvládá základní činnosti s míčem odpovídající velikosti a váhy Postupně zvládá základní pravidla hry Odrazí se a skočí do dálky z místa Pokouší se o rychlý a vytrvalý běh

 

Snaží se udržet správný rytmus chůze Snaží se několikrát přeskočit švihadlo

 

   

Snaží se chytit míč a zasáhnout cíl Zvládá napodobit jednoduché pohybové činnosti Postupně zvládá správný styl při šplhání Snaží se hodit kriketovým míčkem

   



Pracuje s pravidly hry



 

Orientuje se v terénu Zvládne chůzi na delší vzdálenosti

 

     

        

Základní pravidla chování a jednání v prostředí sportoviště Základní tělovýchovné pojmy, smluvené signály Rytmické a kondiční formy cvičení (lavičky, žebřiny, lana) A - Běh v terénu, překonávání přírodních překážek. Hod do dálky i na cíl (jednoruč vrchní oblouk) PH – Soutěživé hry G - Nácvik správného sbalení při kotoulu Cviky na udržení rovnováhy SH - Nácvik přihrávky jednoruč vrchním obloukem, chytání obouruč PH- zábavné míčové hry A - Skok daleký z místa. Rychlý běh do 20m, rychlý běh se startem z různých poloh Správná chůze, pochod do rytmu Podbíhání lana, přeskoky, přeskoky švihadla snožmo s meziskokem i bez A –Hod na cíl Cvičení na nářadí (lavičky, žebřiny) Šplh na tyči Hod kriketovým míčkem Nácvik hodu do dálky SH – Nácvik vybíjené (seznámení s jednoduchými pravidly) Závodivé hry v přírodě Cvičení v přírodě

Vysvětlivky: PH – pohybové hry; SH – sportovní hry; A – atletika; G – gymnastika

TĚLESNÁ VÝCHOVA – 2. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Dodržuje základní pravidla bezpečného chování při TV  Podle pokynů dovede zaujmout základní cvičební polohy  Pohybuje se v terénu  Osvojuje si techniku skoku do dálky  Seznamuje se s technikou nízkého startu  Pohybem vyjadřuje hudbu

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



VV, ČJ, PRV, MA, HV

    



Cvičí na nářadí





Zdokonaluje práci s míčem



  

Zvládá techniku kotoulu vpřed Rozvíjí svou obratnost a vytrvalost Skáče přes švihadlo snožmo i jednonož

  

 

Pracuje s pravidly hry a jejich variacemi Překonává švédskou bednu

 

Základní pravidla chování a jednání v prostředí sportoviště Základní tělovýchovné pojmy, smluvené signály, povely Cvičení v přírodě , A – Běh v terénu Nácvik skoku do dálky Rychlý běh 50m (nízký start) G – Rytmická chůze, vyjádření hudebních pojmů (tiše, hlasitě, pomalu, …), krok přísunný, poskočný, cval stranou Cvičení na nářadí (lavičky, žebřiny,…) šplh SH – Přihrávky jednoruč i obouruč (vrchní oblouk) , PH – Hry zaměřené na koulení a chytání G – Cvičení na žíněnkách Pobyt v zimní přírodě Cvičení se švihadly – přeskoky snožmo, jednonož Jednoduché hry se základními pravidly CN – švédská bedna

Vysvětlivky: PH – pohybové hry; SH – sportovní hry; A – atletika; CN – cvičení na nářadí

TĚLESNÁ VÝCHOVA – 3. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Učivo – obsah Semily, Jizerská 564  Dodržuje základní pravidla bezpečného chování při  Základní pravidla chování a jednání TV v prostředí sportoviště  Podle pokynů zaujme základní cvičební polohy  Základní tělovýchovné pojmy, smluvené signály, povely  Snaží se zvládnout rozběh a odraz při skoku do  Skok do dálky s rozběhem dálky  Zlepšuje výkony v běhu  Rychlý běh – 60m (nízký start)  Zlepšuje svou výkonnost v hodu kriketovým  Hod kriketovým míčkem na cíl, do dálky míčkem  Snaží se driblovat na místě i v pohybu  SH – Nácvik driblingu na místě i v pohybu  Bezpečně se pohybuje v terénu  Běh v terénu, hod na cíl v terénu  Zdokonaluje kotoul  G - kotoul  Snaží se o správný odraz i dopad při přeskocích  Průpravná cvičení pro přeskoky  Uplatňuje herní dovednost ve hře podle  SH – Jednoduché hry jednoduchých pravidel  Snaží se zvyšovat svou výkonnost ve šplhu na tyči  Šplh s přírazem  Osvojuje si různé typy přihrávek v klidu i  Přihrávky rukou, přihrávky nohou v pohybu  Osvojuje si průpravná cvičení pro stoj na rukou  Průpravná cvičení pro stoj na rukou  Rozvíjí svou obratnost  G – Cvičení s obručí  Plavecký výcvik  Základy plavání, potápění, hry ve vodě  Osvojuje si opakované přeskoky přes švihadlo  G – Cvičení se švihadly  Zlepšuje svou obratnost a sílu  SH – Plné míče – cvičení, hry  Osvojuje si hod a zásah na cíl  Střelba na branku, koš  Zlepšuje svou kondici a rovnováhu  Kondiční cvičení na lavičkách, žebřinách  Zlepšuje svou výkonnost v běhu, hodu i skoku  A - Skok daleký s rozběhem, hod kriketovým míčkem, rychlý běh 50 m (nízký start)  Osvojuje si základní pravidla hry  SH – fotbal, vybíjená,… Vysvětlivky: PH – pohybové hry; SH – sportovní hry; A – atletika; G – gymnastika

Mezipředmětové vztahy MA, PRV, ČJ, VV,

TĚLESNÁ VÝCHOVA – 4. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Dodržuje základní pravidla bezpečného chování při TV, zná vhodné oblečení a obutí pro TV  Uvědomuje si vlastní jednání a jeho důsledky ve vztahu k druhým  Dodržuje pravidla her a soutěží, pozná a označí zjevné přestupky proti pravidlům  Správně drží tělo, individuálně dle svých možností zvedá tělesnou zátěž  Před zátěží se řádně protáhne a rozcvičí, po zátěži se umí zklidnit a vydýchat  Žák si zorganizuje cvičební prostor tak, aby ho měl dostatek a aby pro něho byl bezpečný  Zná základní názvosloví pro činnosti, které ovládá, podle pokynů zaujme cvičební polohy  Chápe základní rozdíly mezi rychlým během a vytrvalostním během  Zvládá rychlý i vytrvalostní běh a skok do dálky

Učivo – obsah 



Člsv, OSV Základní pravidla chování a jednání v prostředí sportoviště Význam pohybu pro zdraví, délka a intenzita cvičení Organizace prostoru a činností



Správné držení těla



Příprava na zátěž , vydýchání a uvolnění po zátěži Cvičební prostor



   

Základní tělocvičné názvosloví osvojovaných činností Rychlý běh, vytrvalostní běh



Překoná překážky



  

Je schopen účinné spolupráce ve skupině Ovládá kotoul Ovládá přeskoky přes švihadlo obounož, jednonož i se střídáním noh vpřed i vzad Ovládá techniku šplhu Seznamuje se s průpravnými cviky pro přeskok Nacvičuje techniku přeskoku roznožkou přes kozu

  

Atletické dovednosti - běh na 50m - skok do dálky s rozběhem - běh individuálním tempem po dobu 3–4 min Kondiční cvičení - překážkové dráhy s využitím nářadí Drobné pohybové hry kotoul , opakované kotouly Švihadlo – přeskoky vpřed i vzad

  

Šplh s přírazem Nácvik odrazu na můstku Roznožka přes kozu

  

Mezipředmětové vztahy

     

Využívá dostupného náčiní a nářadí při kondičním cvičení Prakticky využívá pravidla pro bezpečnou jízdu na kole Hází míčem jednoruč i obouruč,ovládá různé typy přihrávek , dribluje s míčem při chůzi i v mírném poklusu Seznamuje se základními pravidly pro přehazovanou , fotbal, florbal, Při hře se zapojuje do jejího průběhu, spolupracuje se spoluhráči Plavecký výcvik

  

Kondiční cvičení s lavičkami, obručemi, tyčemi Dopravní výchova – jízda na kole



Herní činnosti jednotlivce, spolupráce ve hře, průpravné hry, míčové hry podle zjednodušených i skutečných pravidel Fotbal, florbal



Hra v týmu



Hry ve vodě, potápění, plavecké styly

TĚLESNÁ VÝCHOVA – 5. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Dodržuje základní pravidla bezpečného chování při TV, zná vhodné oblečení a obutí pro TV  Uvědomuje si vlastní jednání a jeho důsledky ve vztahu k druhým  Dodržuje pravidla her a soutěží, pozná a označí zjevné přestupky proti pravidlům  Naplánuje a zrealizuje rozcvičku  Zná základní názvosloví pro činnosti, které ovládá

Učivo – obsah 

Mezipředmětové vztahy



Člsv, OSV, Ma Základní pravidla chování a jednání v prostředí sportoviště Význam pohybu pro zdraví, délka a intenzita cvičení. Pravidla her a soutěží

 

Rozcvička Tělocvičné názvosloví

Změří základní pohybové výkony – běh, skok do dálky, hod na cíl a porovná je s výsledky z posledního měření Ovládá jednotlivé části nízkého startu, zvládá rychlý i vytrvalostní běh, hod kriketovým míčkem a skok do dálky



Měření základních pohybových výkonů





Překonává překážky



Atletické dovednosti - nízký start + rychlý běh na 60m - skok do dálky s rozběhem - hod kriketovým míčkem - běh individuálním tempem Překážkové dráhy s využitím nářadí

  

Je schopen spolupráce ve skupině Úpolová cvičení Skáče přes švihadlo obounož, jednonož i se střídáním noh vpřed i vzad Šplh

  

Drobné pohybové hry Úpoly – přetlaky a přetahy Přeskoky švihadla



Šplh, šplh na laně

 





      

Zvládá kotoul Snaží se přeskočit přes kozu Procvičuje stoj na rukou s dopomocí Udrží rovnováhu, přejde kladinu Hází míčem, ovládá různé typy přihrávek, přihraje spoluhráči, dribluje s míčem na místě i v pohybu Seznamuje se s technikou hodu na koš Zná základní pravidla pro přehazovanou a vybíjenou, fotbal, florbal, a dodržuje je při hře

    

Kotouly Přeskok přes kozu Stoj na rukou Chůze po kladině Herní činnosti jednotlivce, spolupráce ve hře



Průpravné hry, míčové hry



Vybíjená, fotbal, florbal

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: INFORMATIKA VDĚLÁVACÍ OBSAH: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací předmět informatika je zařazen samostatně v 5. ročníku v hodinové dotaci 1 h týdně. Výuka probíhá ve třídách a v počítačové učebně. Důraz je kladen na získání základních dovedností při práci s informačními a komunikačními technologiemi, zejména při využití výpočetní techniky a internetu. Žáci se postupně seznamují a osvojují si správné zásady při práci s počítačem – dodržují základní hygienická pravidla. Postupně rozeznávají základní hardwarové prvky počítačové sestavy, osvojují si základy práce s klávesnicí a myší pomocí jednoduchých textových editorů a výukových her. Učí se ovládat základní funkce grafického a textového editoru a internetového prohlížeče. Pracují s internetem jako informačním a komunikačním médiem. Z průřezových témat, která jsou zahrnuta v předmětu informatika, nalezneme zejména mediální výchovu a osobnostní a sociální výchovu. Při výuce se využívají metody a formy práce založené převážně na individuálním řešení problému, který může být součástí většího celku, zpracovávání informací a následné prezentaci vlastního řešení. Hodnocení sleduje schopnosti žáků realizovat získané dovednosti a vědomosti v praktických úlohách a jejich prezentaci. Kompetence k učení (umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení)  žák je schopen řešit problémy  umí pracovat se zkušeností Kompetence k řešení problémů (podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k samostatnému řešení problému)  žák získává informace z věrohodných zdrojů konzultuje s lidmi ze svého okolí i s odborníky  žáci si postupně zdokonalují kompetenci práce s informacemi ze všech možných zdrojů, ústních, tištěných mediálních a počítačových, včetně internetu, aby je uměli vyhledávat, třídit a vhodným způsobem využívat

Kompetence komunikativní (vést žáky k všestranné a účinné komunikaci)  žák umí pracovat s běžnými informačními technologiemi rozumí grafům, diagramům a tabulkám Kompetence sociální a profesní (rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých)  žák kriticky posuzuje a hodnotí  učíme žáky základům kooperace, týmové práce a vzájemné pomoci Kompetence občanské (připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti)  žákovi nedělá potíže nalézat nová řešení Kompetence pracovní (pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci)  žák organizuje svou vlastní práci aplikuje získané vědomosti a dovednosti v praxi bere na sebe zodpovědnost

INFORMATIKA – 5. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Dodržuje hygienu, vytváří si správné návyky zásady při práci s počítačem  Zvládá nejzákladnější obsluhu počítače = umí počítač zapnout a vypnout  Rozpozná stav počítače – vypnutý, zapnutý, úsporný režim  Chápe základní počítačové pojmy, rozpozná a pojmenuje jednotlivé části počítačové sestavy  Umí se přihlásit do počítačové sítě  Ovládá klávesnici a myš, zná význam všech kláves a umí je využívat - napíše malé i velké písmeno, smaže napsaný text zprava i zleva, zapne numerickou část klávesnice, pohybuje se v textu  Pozná a pojmenuje operační systém na daném počítači  Pracuje s programem Malování  Dokáže zjistit základní nainstalovaný software v počítači  Má základní přehled o využití jednotlivých programů  Spustí výukové programy a využívá jejich možností  Dokáže uspořádat ikony na pracovní ploše, změní si pozadí pracovní plochy, nastaví spořič obrazovky  Rozpozná jednotlivá paměťová média  Umí si prohlédnout obsah jednotlivých disků  Vytvoří novou složku a pojmenuje ji, přesouvá soubory mezi složkami, dokáže přejmenovat daný soubor  Chápe pojem „Internet“

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Práce s počítačem

OSV, VV, HV, M, ČJ, AJ, Člsv, EGS, MV



Vypnutí a zapnutí počítače



Stav počítače

  

Popis základních součástí počítače, pojmy software a hardware Přihlášení do počítačové sítě Myš, klávesnice



Operační systém Windows

 

Program Malování Nabídka Start



Základní programy



Výukové programy



Pracovní plocha

  

Paměťová média Obsah disku Složka, soubor



Internet

      

Dokáže v počítači najít a spustit internetový prohlížeč Umí správně napsat internetovou adresu – zná její jednotlivé části Umí si založit a ovládat vlastní e-mailovou schránku – odeslat a přijmout e-mail, smazat starší poštu Běžně pracuje s internetem, má přehled o nejdůležitějších internetových vyhledávačích Vyhledává, zpracovává a hodnotí informace z webových stránek Samostatně vyhledává a zpracovává internetové informace o zemích Evropy a světa Navazuje kontakty prostřednictvím internetu



Internetový prohlížeč



E - mailová adresa a její částo



E-mailová schránka



Internetové vyhledavače



Webová stránka



Informace o zemích Evropy



Navazování kontaktů

UČEBNÍ OSNOVY PRO II. STUPEŇ NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: ČESKÝ JAZYK VZDĚLÁVACÍ OBLAST: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: Obsahové, časové a organizační vymezení Daný předmět vyučujeme od prvního do devátého ročníku. Časová dotace předmětu na druhém stupni je následující: 6. – 8. ročník 4 hodiny týdně a v 9. ročníku 5 hodin týdně. Výuka probíhá v kmenových třídách, je možné využít počítačovou učebnu, multimediální učebnu a školní knihovnu. Předmět je formálně členěn na tři okruhy:  jazykovou výchovu  slohovou a komunikační výchovu  literární výchovu. Upřednostňovanou formou realizace předmětu je vyučovací hodina, operativně zařazujeme krátkodobé i dlouhodobé projekty. Při výuce klademe důraz na rozvoj komunikačních schopností, tvůrčí činnost, spolupráci a umění učit se. Předmět směřuje k tomu, aby žáci byli schopni číst s porozuměním, dále porozumět informacím a pracovat s nimi, vnímat umělecká díla a získávat vztah k umění, používat jazyk v podobě mluvené i psané. V předmětu se kromě vlastního vzdělávacího obsahu realizují části obsahů průřezových témat:  Osobnostní a sociální výchova  Výchova demokratického občana  Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech  Multikulturní výchova  Mediální výchova Vytváříme předpoklady pro postupné osvojování klíčových kompetencí, souhrnu vědomostí, dovedností a postojů důležitých pro osobní rozvoj dítěte. Patří mezi ně kompetence k učení, řešení problémů, dále komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní kompetence.

Jako stěžejní metody volíme ty, které podporují samostatnost a spolupráci dětí, vlastní aktivitu a tvořivost, utřídění informací a hledání jejich souvislostí, vyhodnocování a řešení problémů, formulování a ověřování vlastních názorů. Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve vzdělávacím procesu, neboť dobré jazykové vzdělání a jazyková kultura patří k podstatným znakům všeobecné kulturnosti a vyspělosti absolventa základního vzdělávání. Jazyková výchova Jazykové vyučování vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožní správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat a prosazovat výsledky svého poznávání. V jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem jasného, přehledného a srozumitelného vyjadřování. Hlavním cílem je, aby žák dokázal správně zformulovat svoje myšlenky do náležitého projevu ústního či písemného (stylisticky, pravopisně bezchybného), pochopitelného pro čtenáře či posluchače, umí o svých názorech diskutovat, umí logicky argumentovat a samostatně pracovat s jazykovými příručkami. Komunikační a slohová výchova V Komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení (mluvená i psaná), číst s porozuměním, kultivovaně psát a mluvit a rozhodovat se na základě přečteného i vnímaného textu. Žáci se učí výstižně formulovat a sdělovat své myšlenky, prožitky a pocity, rozumět různým typům textů, jež se vztahují k nejrůznějším situacím ve škole i mimo ni, analyzovat je a kriticky posuzovat jejich obsah. Ve vyšších ročnících se učí posuzovat a hodnotit také formální stránku textů a jejich výstavbu. Hlavním cílem je, aby žák dokázal pochopit myšlenky projevu ústního či písemného, předneseného či sepsaného někým jiným, dokázal o těchto myšlenkách vhodně diskutovat, respektovat pravidla dialogu. Využívá základy studijního čtení (formuluje hlavní myšlenky, vytvoří výpisky nebo výtah, připraví referát). Uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel. Využívá poznatků o jazyce a stylu, píše věcně a gramaticky správně. Na základě svých dispozic a osobních zájmů využívá prostředky k tvořivé práci s textem nebo k vlastnímu tvořivému psaní. Literární výchova V literární výchově žáci prostřednictvím četby poznávají základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Učí se také rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti tvořivé recepce, interpretace a produkce literárního textu. Žáci dospívají k takovým poznatkům a prožitkům, které mohou pozitivně ovlivnit jejich postoje, životní hodnotové orientace a obohatit jejich duchovní život. Při výběru literárních textů a při práci s nimi je učiteli dán velký prostor pro didaktickou tvořivost. On je tím, kdo garantuje

naplnění konkrétního obsahu vyučování (jeho cílů a užitých metod jejich dosahování). Při didaktické práci přitom dbá na integraci obsahu předmětu k předmětům dalším, především esteticko výchovným (vnější integrace s výtvarnou a hudební výchovou) a společenskovědním (dějepis, výchova k občanství). Hodnocení se opírá o výsledky písemných a ústních projevů, úrovně vlastní prezentace a míry zapojení do spolupráce. Hodnocení žáka sleduje schopnost aplikovat vědomosti a dovednosti spisovné podoby českého jazyka a schopnost užívat jazyka i jako nástroje získávání informací. Kompetence k učení (umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení) Žáci:  dokážou zorganizovat svůj učební proces  jsou schopni samostatného učení  jsou schopni řešit problémy  jsou zodpovědní za přístup ke svému učení Učitel:  vytváří takové situace, v nichž má žák radost z učení pro samotné učení a pro jeho uplatnění v životě  v průběhu výuky klade důraz na čtení s porozuměním, práci s textem, vyhledávání a zpracovávání informací  individuálním přístupem k žákům umožňujeme prožít jejich úspěch, radovat se z něj a zvyšovat jejich sebevědomí  motivuje žáky k reprezentaci školy a účasti na různých soutěžích a olympiádách  žáky vede k objektivnímu sebehodnocení v konkurenčním prostředí

Kompetence k řešení problémů (podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k samostatnému řešení problému) Žáci:  získávají informace z věrohodných zdrojů  dokážou samostatně přistoupit k problému  budou schopni aplikovat osvojené postupy a vědomosti do praxe  žáci prezentují své názory a nápady ve školním časopise  žáci si postupně zdokonalují kompetenci práce s informacemi ze všech možných zdrojů, ústních, tištěných mediálních a počítačových, včetně internetu, aby je uměli vyhledávat, třídit a vhodným způsobem využívat Učitel:  při výuce pracuje v co největší míře s úlohami využitelnými v praktickém životě  vede k aktivnímu podílu na všech fázích činnosti školy, k vzájemné spolupráci a týmové práci Kompetence komunikativní (vést žáky k všestranné a účinné komunikaci) Žáci:  dokážou obhajovat vlastní názor a argumentovat  jsou schopni aktivního kultivovaného projevu v mateřském jazyce  pracují s běžnými informačními technologiemi  vyjadřují se písemnou formou Učitel:  vede žáky ke kvalitní komunikaci ve škole i mimo školu  podporuje přátelské vztahy ve třídách, mezi třídami a mezi prvním a druhým stupněm  učí žáky obhajovat a argumentovat vhodnou kultivovanou formou svůj vlastní názor a zároveň vyslechnout a respektovat názor jiných  začleňuje metody kooperativního učení a jejich prostřednictvím vede děti ke spolupráci při vyučování  vytváří prostor pro vyjadřování žáků při problémovém vyučování a v komunitních kruzích

Kompetence sociální a profesní (rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých) Žáci:  být schopen spolupráce a práce v týmu  dokázat učinit rozhodnutí  umět řešit konflikty

ČESKÝ JAZYK – 6. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564 Jazyková výchova  Seznámí se s jazykovými příručkami  Vyhledává informace a aktivně je užívá Zvuková stránka jazyka:  Sluchově rozlišuje hlásky  Rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost, intonaci, tempo řeči, pauzy, frázování  Komunikuje výstižně, kultivovaně, využívá vhodné jazykové prostředky pro danou situaci Stavba slova a pravopis:  Operuje s termíny a pojmy, rozezná ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku  Uvádí do souvislosti pravopis spjatý se slovem, s jeho stavbou a tvořením  Pozná pád  Rozlišuje předponu a předložku 

Odůvodňuje a píše správně i/y po obojetných souhláskách Tvarosloví:  Určuje slovní druhy plnovýznamových slov  Využívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném a písemném projevu  Umí skloňovat  Rozlišuje tři druhy adjektiv a zvládá je v pravopisných jevech  Umí stupňovat adjektiva  Správně třídí druhy zájmen a číslovek  Tvoří jejich spisovné tvary a vědomě jich používá ve vhodné komunikační situaci

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy

 

Jazykové příručky Informace z jazykových příruček

Dě, PŘ, Ze

 

Hláskosloví Spisovná výslovnost, slovní přízvuk



Zvuková stránka věty

HV

AJ     

Slovotvorný základ, přípona, předpona, slova příbuzná, stavba slova Střídání hlásek při odvozování, Skupiny hlásek při odvozování Pády Skupiny bě-bje, vě-vje, pě, mě-mně, předpony s-/se-, z-/ze-, vz-/ vze, předložky s/se, z/ze i/y po obojetných souhláskách

AJ, Vv

PŘ, Aj  

Druhy slov Podstatná jména,

 

Vzory podstatných jmen Přídavná jména, druhy

  

Skloňování a stupňování přídavných jmen Zájmena a číslovky- druhy Skloňování zájmen a číslovek

AJ

AJ

   

Umí skloňovat zájmena a číslovky Správně určuje slovesné kategorie Umí časovat slovesa Zvládá shodu podmětu s přísudkem písemnou formou  Seznámí se s ostatními rozvíjejícími větnými členy  Odliší větu jednoduchou od souvětí  Orientuje se ve stavbě věty a postavení základních a rozvíjejících větných členů  Vhodně užívá přímou řeč Slohová a komunikační výchova  Dbá na správnou stavbu textu  Využívá jazykových prostředků k oživení ( přímá řeč, dějová slovesa, …)  Ovládá grafickou úpravu – odstavce, členění  Dokáže vytvořit logicky uspořádaný návod  Je schopen pracovat podle nákresu a plánku

   

Užívání číslovek a jejich skloňování Slovesa – osoba, číslo, způsob, čas Časování sloves Shoda přísudku s podmětem

  

Rozvíjející větné členy – předmět,, příslovečné určení, přívlastek Věta jednoduchá a souvětí Stavba textová



Přímá řeč

 

Stavba textu Vypravování

  

  

  

Grafická úprava textu Návod Popis (předmětu, osoby, pracovního postupu, děje) Zpráva, oznámení Tvorba zprávy a oznámení Jak se učíme



Výpisky a výtah

   

Dopis Druhy dopisů Objednávka Fax, telefon, elektronická pošta

    

Umí rozlišit pojmy zpráva, oznámení Zvládá jejich praktické využití Většinou zvládne nalézt podstatu věci, hlavní myšlenku textu Učí se vytvořit stručné výpisky nebo výtah z přečteného textu Vhodně stylizuje a formuluje text Rozlišuje druhy dopisů Zvládá vyplnit objednávku Umí využívat elektronickou a telefonní komunikaci

AJ

Ma, VV, OSV

MV

INF

Literární výchova  Rozlišuje realitu od fantazie  Pozná rozdíl mezi mýtem, bájí, pověstí, pohádkou a poezií  Pozná bajku a umí se z ní poučit  Rozlišuje téma v pojetí klasiků a současných autorů  Používá literární pojmy – balada, lyrika, epika  Seznamuje se s historií národa  Přiměřeně rozvíjí svoji fantazii  Zamýšlí se nad literárními ukázkami a učí se o nich diskutovat  Učí se čelit nepřízni osudu, chápe význam lidské soudržnosti, respektuje a toleruje práva druhých  Získává kladný vztah k přírodě a živým tvorům  Seznámí se s divadlem a filmem  

Vybírá si vhodné a zajímavé knihy pro vlastní četbu Pokouší se vyslovit své názory a zážitky

 

Dě, VV

 

Realita, fantazie Mýty, báje, pověsti, pohádky, poezie (V. Zamarovský, E. Petiška…) Bajka a její představitelé Téma

   

Balada, lyrika, epika Literatura 19.st. (B. Němcová, J. Neruda…) VV Fantazie Svět fantazie (J.R.R. Tolkien, J. Swift…)



Příběhy o dětech a pro děti (M. Twain…)

OSV

 

PŘ, HV, EV , VV HV, MV, VV



Ať žije život (O. Pavel, K. Čapek…) Divadlo, drama, dějství, inscenace, scénář, režisér, animovaný film (J. Skupa, K. Čapek…) Čtení pod lavicí



Vyjádření vlastního názoru

VV VV, Dě

OSV

ČESKÝ JAZYK – 7. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564 Jazyková výchova Tvarosloví:  Prakticky používá odchylné tvary podstatných jmen označující části lidského těla  Rozpoznává druhy přídavných jmen, zájmen, číslovek  Umí je skloňovat

Učivo – obsah

  

Odchylné tvary některých podstatných jmen označující části těla Přídavná jména, zájmena, číslovky



Ověřuje si správnost tvarů sloves v jazykových příručkách



 

Rozlišuje slovesné kategorie Rozeznává pojem příslovečná spřežka x předložka + podstatné jméno Rozlišuje předložku x příslovce Umí vyjmenovat druhy spojek a chápe jejich souvislost pro význam syntaxe Využívá částic a citoslovcí pro oživení textu Rozlišuje jména obecná a vlastní Chápe správný význam slov Tvořivě využívá jazykových prostředků pro oživení textu Seznamuje se s publicistickými útvary Ovládá způsoby obohacování slovní zásoby

 

Skloňování a užívání vztažných zájmen a číslovek Přítomné tvary sloves typu: krýt, kupovat, psát, mazat, plakat, řezat, klusat, přítomné tvary 3.os. č. mn. sloves typu: prosit, trpět, sázet a tvary rozkazovacího způsobu, příčestí minulé sloves typu: minout, tisknout, začít, infinitiv sloves typu: péci, moci Slovesný rod činný, trpný Příslovečná spřežka

 

Příslovce a předložky Spojky

   

Částice a citoslovce Psaní velkých písmen ve jménech vlastních Slovo, věcný význam slov, sousloví, rčení Slova jednoznačná a mnohoznačná, synonyma Odborné názvy, publicistické útvary Slovní zásoba a tvoření slov, obohacování slovní zásoby,odvozování příponami, předponami, skládání slov a zkracování, zkratky a zkratková slova

       

 

Mezipředmětové vztahy

Z, PŘ



Rozlišuje věty jednočlenné, dvojčlenné a větné ekvivalenty





Rozpozná druhy přísudků a podmětů



Slohová a komunikační výchova  Rozlišuje jednotlivé části vypravování  Užívá vhodné jazykové prostředky k oživení textu  Postihne základní znaky uměleckého díla  Rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení díla  Uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, postupuje podle návodu  Rozlišuje druhy charakteristiky a používá výstižného pojmenování

 

    

Vypravování Zvýšení dějového napětí Popis uměleckých děl Líčení Popis pracovních postupů

Dě, VV



Charakteristika pojmy  vnější a vnitřní  charakteristika přímá a nepřímá  postřeh, pozorování, výstižné pojmenování  přirovnání, metafora, rčení, … Životopis, žádost, pozvánka Osnova, výpisky, výtah

VV

Charakteristika bajky, významní představitelé bajek, alegorie Prameny a encyklopedie

VV, MV, OSV

Strukturuje formu životopisu, žádosti a pozvánky Vytvoří stručnou osnovu, výpisky nebo výtah z přečteného textu , dokáže si uspořádat informace v textu s ohledem na jeho účel Literární výchova  Přiřadí literární text k druhu a žánru

 





Učí se pracovat s prameny a encyklopediemi

Skladba větná, věty dvojčlenné a jednočlenné, větné ekvivalenty, druhy vět a větných ekvivalentů podle funkce Přísudek slovesný, přísudek jmenný se sponou, beze spony, přísudek slovesný složený



VV PČi, VV

MV



 

 

   

 

Poučí se ze starých příběhů, které obohacují vnitřní život člověka Zná základní informace dané kultury Vnímá vyjádření lásky k vlasti a k domovu v dílech básníků a spisovatelů Chápe, že láska k vlastnímu národu nesmí znamenat nenávist k národu jinému Uvědomuje si morální povinnost člověka žít v souladu s přírodou Učí se vnímat přírodu, dívat se kolem sebe, chovat se k přírodě nesobecky a uvědomovat si důležitost přírody pro život Vyrovnává se s životními zkouškami, učí se odolávat nepřízni osudu Vnímá poezii



Snaží se básním porozumět a sdělit své pochopení básně Pozná poezii lyrickou, epickou a lyricko-epickou



Orientuje se v knihovně a vyhledá si potřebnou literaturu  Vyhledává informace o spisovatelích na internetu

Staré příběhy, legendy, eposy

Dě, VV, HV

 Ústní lidová slovesnost 

Vlastenectví, vlastenecká lyrika, přirovnání

VDO, HV, VV

 

Metafora, anafora, personifikace, rým, epika Jsme částí Země

HV, PŘ, EV, VV



Beletrie, odborná literatura



Příběhy psané životem (M. Twain, J. Verne…) Báseň, píseň, téma, motiv, asociace, symbol, přirovnání, personifikace. Balada, romance, epigram, kaligram.



HV, EV, MV HV

 Rytmus, rým. (K.J. Erben, J. Vrchlický, 

K.H.Borovský) Řazení knih, katalogy



Internet

MV

ČESKÝ JAZYK – 8. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564 Jazyková výchova  Rozlišuje spisovný jazyk, nářečí, obecnou češtinu  Zdůvodní jejich užití ve vhodné komunikační situaci  Dokáže samostatně, souvisle a subjektivně zhodnotit psaný i mluvený projev  Rozlišuje nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby  Spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova  Správně třídí slovní druhy  Tvoří spisovné tvary slov  Samostatně pracuje s jazykovými příručkami

 Správně tvoří spisovné tvary sloves a vědomě jich  

používá ve svém ústním a písemném projevu Zvládá pravopis lexikální, morfologický, syntaktický Rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy

 Jazyk a jeho kultura

Z, ČlSp, HV



Použití jazyka v komunikačních situacích



Hodnocení vlastního projevu



Nauka o slovní zásobě, tvoření slov

 Slova přejatá, jejich výslovnost a pravopis      



Rozlišuje druhy vět vedlejších



 

Rozlišuje poměry mezi větami hlavními Zvládá pamětně spojovací výrazy

 

Tvarosloví – slovní druhy Nepravidelnosti u substantiv Obecná jména vlastní – přejatá, zájmena – týž, tentýž Slovesný vid, slovesné třídy, vzory Pravopis koncovek jmen a sloves, další pravopisné jevy Věta jednočlenná, dvojčlenná, větný ekvivalent, základní a rozvíjející větné členy, významový poměr mezi několikanásobnými větnými členy Souvětí podřadné a souvětí souřadné, Druhy vedlejších vět Poměry mezi hlavními větami Spojovací výrazy

CJ

Slohová a komunikační výchova  Využívá poznatků o jazyce a stylu ke správnému písemnému projevu i k vlastnímu tvořivému psaní  Umí rozlišit charakteristiku vnější, vnitřní, přímou, nepřímou  

   

     

Rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení Je schopen vyjádřit subjektivní vztah k přírodě Využívá básnických figur a tropů Je schopen uspořádat informace v textu s ohledem na jeho účel Využívá základy studijního čtení, vyhledává klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu Umí vytvářet stručné poznámky nebo výpisky z určeného textu Využívá každodenní verbální a neverbální komunikaci jako nástroj jednání v různých situacích ve vztahu k druhým Je schopen samostatně formulovat vlastní názor Prakticky využívá osvojené slohové útvary Zapojuje se do diskuse, je schopen diskusi řídit Vyjadřuje vlastní úsudky a postoje k určitým jevům a skutečnostem Užívá základní pravidla veřejné komunikace, dialogu a argumentace



Charakteristika literární postavy



Charakteristika vnější, vnitřní, přímá, nepřímá

   

Druhy sdělení Líčení Básnické figury a tropy Uspořádání textu



Hlavní myšlenka textu



Výtah, výpisky



Výklad

   

Úvaha Druhy slohových útvarů Diskuze Vyjádření vlastního názoru



Dialog, argumentace

MV

EV

OSV

OSV, VGO, MV

Literární výchova  chápe literaturu jako odkaz našich předků přibližující dobu, ve které žili  Seznámí se s jejich životním stylem a tradicí

 Seznámí se s dramatickým uměním   

 

   

  

  



Seznámí se s cestopisem a poučí se o historii jiných národů Využívá média jako zdroj informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času Vnímá prožitky a zkušenosti z cest i v lyrických básních Přiřadí text k literárnímu žánru Chová se k přírodě s patřičnou pokorou a úctou Uvědomuje si, že příroda je aktuálním tématem pro umělecká i vědecká díla Orientuje se v dramatických směrech Přečte text s porozuměním Charakterizuje postavy Zvládá soustředěně vnímat představení Seznámí se s některými významnými protiválečnými díly a jejich autory Snaží se pochopit chování člověka v podmínkách ohrožujících jeho život Odlišuje fakta od názorů a hodnocení Dokáže se vyrovnávat se životními zkouškami Vysvětlí, jak souvisí s vyprávěným příběhem jazyk literárního díla Učí se obhájit svůj názor na přečtený text



Starší literatura





Setkání se starší literaturou (Bible, I. Olbracht…) Dramatické umění Z Čech až na konec světa (V. Šašek z Bířkova, K. Čapek…) Média



Lyrické básně

  

  

Druhy literárních žánrů Pranostika, přísloví, lidové písně, Přírodní lyrika, ódy, povídka, sci-fi, citát, výzva Drama, scénář, libreto, muzikál Texty -W.Shakespeare, Voskovec, Werich…) Charakteristika postav z textů Návštěva divadelního představení Představitelé (proti)válečné literatury



Texty autorů válečné literatury

  

Názor a hodnocení textu Příběhy psané životem Deník, vypravěč, er-forma, ich-forma



Prezentace vlastního názoru na text

 

 

Dě, HV, VV

Ze, Dě, MV, EGS

HV, Bio, VV, EV

MV, HV, VV

Dě, HV, EGS

OSV









Vytvoří vlastní literární text podle vzoru uvedených autorů Vyjádří prožitky z mluveného i psaného textu, určuje kvalitu díla, hodnotí situaci; dokáže samostatně, souvisle a subjektivně zhodnotit psaný i mluvený projev Chápe humor jako pozitivní životní hodnotu (situační, slovní …) Rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora



Milostná lyrika



Středověká milostná lyrika, Romské básně



Humor v literatuře



Zasmějte se, smáči (Z. Svěrák, I. Jahelka…)

HV, VV, MV

VV, HV

ČESKÝ JAZYK – 9. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564 Jazyková výchova  Spisovně vyslovuje česká a běžně užívaná cizí slova  Objasní některé základní pojmy multikulturní terminologie  Umí dodržovat přízvuk slovní a větný  Člení souvislou řeč (pauzy, frázování)  Rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu, zdůvodňuje jejich užití  Orientuje se, vyhledává v jazykových příručkách  Zvládá intonaci  Dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby  Zvládá tvoření českých slov  Umí naznačit stavbu slova  Rozliší slova jednoznačná, mnohoznačná, homonyma, antonyma, synonyma a odborné názvy

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



CJ, Dě, HV , ČlSp, OSV



Obecné výklady o jazyce, Spisovná výslovnost Jazyky slovanské, jazyky menšinové

  

Přízvuk Základy fonetiky, zvuková stránka věty Spisovný jazyk, nářečí, obecná čeština



Jazykové příručky Kultura jazyka a řeči, intonace Slovní zásoba, slohové rozvrstvení slovní zásoby Tvoření slov Stavba slova Slova jednoznačná, mnohoznačná, homonyma, antonyma, synonyma, odborné názvy

    

   



 



Správně tvoří slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich používá ve vhodné komunikační situaci V podstatě ovládá psaní čárek ve větě jednoduché a v souvětí Zná spojky souřadící a podřadící Rozlišuje větu jednočlennou, dvojčlennou a větný ekvivalent Podle svých schopností zvládá v písemném projevu pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i souvětí Ovládá pravopisná pravidla pro pravopis i/y po obojetných souhláskách Ovládá pravopisná pravidla pro skupiny souhlásek, skupiny bě/bje, vě/vje, mě/mně Zná a využívá pravidla pro psaní velkých písmen

   

Tvarosloví (slovní druhy, tvary slov, skloňování, slova přejatá – skloňování, přechodníky) Věta jednoduchá souvětí – psaní čárek



Spojky souřadicí a podřadicí Věta jednočlenná, dvojčlenná a větný ekvivalent Pravopis vět jednoduchých a souvětí



Pravopis i/y po obojetných souhláskách



Skupiny bě/bje, vě/vje, mě/mně

 Velká písmena

OSV

Z

Slohová a komunikační výchova  Odlišuje ve čteném či slyšeném projevu fakta od názorů, hodnocení, porovnává s dostupnými informačními zdroji  Odlišuje spisovný a nespisovný projev  Vhodně užívá verbálních, nonverbálních a paralingválních prostředků řeči  Komunikuje výstižně, kultivovaně, užívá vhodné jazykové prostředky pro danou situaci  Rozpozná manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k nim kritický postoj  Formuluje hlavní myšlenky textu, vyhledává klíčová slova, vytváří stručné poznámky  Vytváří výpisky nebo výtah z přečteného textu  Přednáší referát  Zapojuje se do diskuse, řídí ji  Dbá pravidel dialogu, rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru  Rozlišuje publicistické útvary  Umí vyplňovat tiskopisy  Umí napsat životopis  Vytváří vkusnou úpravu slohových prací



Běžná komunikace

 

Projev spisovný a nespisovný Vypravování – běžná komunikace, umělecká oblast Popis – předmětu, děje, pracovního postupu

  

Manipulativní komunikace



Hlavní myšlenka textu

   

Výpisky, výtah Referát Diskuze Dialog

  

Publicistické útvary Tiskopisy Životopis Úvaha



HV, OSV, Mv

Literární výchova  Hodnotí situaci, zaujímá postoj k hrdinům  Stává se účastníkem události  Rozlišuje mezi literaturou náboženskou a uměleckou  Poznává různé literární žánry  Vysvětlí úlohu Bible v literatuře  Vysvětlí pojmy – romance, drama  Chápe význam baroka  Uvědomuje si význam svobody člověka, jejího prosazení  Chápe historické okolnosti zrodu romantismu  Rozumí podstatě romantismu  Vysvětlí termíny lyrika, epika, intermezzo  Interpretuje dobrodružnou literaturu  Vyjádří prožitky z mluveného i psaného textu  Rozumí touze národů po svobodě, svébytnosti, úloze národního jazyka v poezii, próze, divadle  Ctí hymnu  Rozumí důležitosti odkazu národního obrození  Chápe zaměření spisovatelů na záporné stránky života  Rozliší mezi románem a povídkou

 Pozná dramatickou tvorbu 



Zná termín prokletí básníci, naturalismus Vnímá uměleckou působivost mluvy, symbolismus

  

Starověká literatura Ukázky ze starověké literatury Náboženská a umělecká literatura

    

Humanismus a renesance – literární žánry Bible v literatuře Romance, drama Baroko v literatuře Klasicismus a osvícenství v literatuře

     

Romantismus – zrod Úloha romantismu Lyrika, epika, intermezzo Dobrodružná literatura Vlastní prožitky z díla Národní obrození

  

Hymna Odkaz národního obrození Kritický realismus – světová literatura



Román, povídka ( česká literatura 2. pol.19. stol. ) Dramatická tvorba Prokletí básníci, naturalismus Symbolismus

  

Dě, OSV Dě, Ze, HV, OSV, EGS

Dě, OSV, VDO Dě, OSV, EGS Dě, OSV, EGS

Dě, VV, HV, VDO , MKV

Dě Dě, VV, HV, OSV

VV



 

 

 

          



Chápe nesmyslnost války, pojem „ztracená generace“ Pozná reportáž Odlišuje fakta od názorů a hodnocení Chápe, jak se člověk chová v podmínkách, kdy je ohrožen jeho život Uvědomuje si významnou roli únorových událostí, různou reakci lidí, charakterizuje je Váží si odvahy lidí k „přežití“ normalizace Odhaluje úlohu tajemství v životě člověka Chápe termín exilová literatura Formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadla či filmového představení Vyjadřuje svůj názor na umělecké dílo Rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní Rozlišuje základní literární druhy a žánry, porovnává je, zná významné představitele české a světové literatury Zná lidové zvyky, tradice a státní svátky našeho státu Orientuje se v dramatických směrech Umí se orientovat v odborné literatuře na internetu Zná základy literární teorie, využívá je Tvořivě pracuje s literárním textem Vyhledává informace (katalogy, knihovna i jiné informační zdroje) Zvládá dramatizaci textu, připravené dialogy



První světová válka – literatura

Dě, Ze

  

Reportáž Literatura z druhé světová války Ukázky z literatury z 2. světové války

Dě, HV, VV, OSV, VDO



Poválečná literatura

Dě, VV, HV

   

Normalizace Člověk mezi řádky Exilová literatura Návštěva divadelního či filmového představení Vyjádření názoru na umělecké dílo Literatura hodnotná a konzumní Literární druhy a žánry a jejich významní představitelé

   

Lidové zvyky a tradice

 

Dramatické směry Odborný text na internetu

  

Literární teorie Práce s literárním textem Vyhledávání informací



Dramatizace textu

VV, HV Dě, HV, VV, Ze, OSV, VDO , EGS, EV, MV

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: ANGLICKÝ JAZYK VZDĚLÁVACÍ OBLAST: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět anglický jazyk je zařazen samostatně na druhém stupni v hodinové dotaci: 6. – 9. ročníku 3 hodiny týdně. Podle počtu žáků ve třídě je možné dělení na skupiny. Výuka probíhá v kmenových třídách, je možné využít počítačovou a multimediální učebnu. Výuka na druhém stupni navazuje na výuku na prvním stupni. Důraz je kladen na komunikační schopnosti žáků. Rozvíjejí se dovednosti porozumění mluvenému slovu, psanému textu a aktivnímu použití jazyka. Žák je schopen vést rozhovor na dané téma a hovořit o základních oblastech lidského života. Prohlubují se znalosti gramatických zákonitostí anglického jazyka. Výuka průběžně seznamuje žáky s reáliemi anglicky hovořících zemí, což vede k pochopení odlišností cizojazyčných kultur. Ve výuce se využívají metody a formy práce založené na spolupráci žáků. Žáci pracují ve dvojicích a malých skupinách a jsou schopni aplikace jiŽ zvládnutých dovedností a znalostí a orientace v jednoduchých anglických pramenech. Hodnocení žáka sleduje jeho schopnost reagovat na pokyny, vést rozhovor v běžných situacích a hovořit o praktických tématech. Opírá se o jeho schopnost pracovat s anglickým textem, schopnost spolupracovat a přemýšlet. Hodnocení je také založeno na výsledcích písemných testů. Kompetence k učení (umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení) Žáci:  dokázat zorganizovat svůj učební proces  efektivní získávání poznatků z nejrůznějších zdrojů (internet, knihy, časopisy ap.)  při osvojování slovní zásoby: pochopení slov ve vztazích – asociogramy, mind – mapping, protiklady  motivace spojená s potřebou naučit se určité výrazy (projekty, exkurze ap.)  uvědomit si vlastní pokrok za určitou dobu (nejen ve srovnání s ostatními)  být schopen řešit problémy  být zodpovědný za přístup ke svému učení

 být schopen pracovat se zkušeností  umět dávat věci do souvislostí Učitel:  vytváří takové situace, v nichž má žák radost z učení pro samotné učení a pro jeho uplatnění v životě  v průběhu výuky klade důraz na čtení s porozuměním, práci s textem, vyhledávání a zpracovávání informací  individuálním přístupem k žákům umožňuje prožít jejich úspěch, radovat se z něj a zvyšovat jejich sebevědomí  žákům umožňuje ve vhodných případech realizovat vlastní nápady, podněcuje jejich tvořivost řešením zajímavých úkolů  žáky vede k objektivnímu sebehodnocení v konkurenčním prostředí Kompetence k řešení problémů (podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k samostatnému řešení problému) Žáci:  uplatňování získaných dovedností k řešení jakéhokoliv problému, kde je nutná znalost cizího jazyka  orientace žáka v cizím jazykovém prostředí  umět se zeptat na cestu a porozumět odpovědi  vyhledat si dopravní spoj v cizině i doma  vyjádření souhlasu a nesouhlasu s názorem druhých při kolektivním řešení problémů  předvídavost Učitel:  vede výuku tak, aby žáci hledali kreativní řešení problému, svoje řešení si dokázali obhájit  žáci si postupně zdokonalují kompetenci práce s informacemi ze všech možných zdrojů, ústních, tištěných mediálních a počítačových, včetně internetu, aby je uměli vyhledávat, třídit a vhodným způsobem využívat Kompetence komunikativní (vést žáky k všestranné a účinné komunikaci) Žáci:  praktické a efektivní využívání všech způsobů komunikace v cizím jazyce (písemná i ústní komunikace)  formulovat a vyjádřit myšlenku,sdělit jí tak,aby partner rozuměl  rozšiřování slovní zásoby,vytváření systému  schopnost reakce na slyšené a psané-pokyny,povely,úkony

 dovednost argumentace,obhájit si stanovisko,umět stručně informovat o určité záležitosti  jednoduchý srozumitelný popis situace,popis věci  chatování v rámci skupiny i jinde  komunikace s lidmi z jiných zemí  rozlišení soukromého rozhovoru a veřejné komunikace Učitel:  vede žáky ke kvalitní komunikaci ve škole i mimo školu  začleňuje metody kooperativního učení a jejich prostřednictvím vede děti ke spolupráci při vyučování Kompetence sociální a profesní (rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých) Žáci:  být schopen spolupráce a práce v týmu  umět řešit konflikty  navazovat a udržovat kontakty  výměna zkušeností Učitel:  žáky vede k respektování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se sami podílejí  učí je zároveň odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky  učí žáky základům kooperace, týmové práce, vzájemné pomoci a empatie Kompetence občanské (připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti) Žáci:  být flexibilní při rychlých změnách  nalézat nová řešení  zodpovědné plnění zadaných úkolů, zodpovědnost sama za sebe sama, za skupinu, tým  dodržování pravidel – slušné chování  respektování tradic jiných národů  uvědomit si tradice české ve srovnání s jinými

 hrdost a vlastenectví  poznávání problému jiných Učitel:  kriticky vnímat ekonomické a politické aspekty rozvoje společnosti Kompetence pracovní (pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci) Žáci:  podílet se na práci skupiny a společnosti  účelové využití vědomostí a dovedností získaných v jiných vzdělávacích oblastech pro oblast jazyka a komunikace  vyhledávání informací, materiálu, potřebných pro práci v hodinách, na projektu ap.  práce na počítači, s internetem…  volby různých forem práce podle zadaných úkolů  aplikovat získané vědomosti a dovednosti v praxi Učitel:  žáky motivuje k osvojování dovedností a návyků potřebných pro životní praxi v nejrůznějších oblastech (ekonomické situace, životní prostředí, schopnost „podnikatelsky“ myslet)  rozvíjí formy projektové činnosti, skupinové a individuální práce

ANGLICKÝ JAZYK – 6. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Vypráví o oblíbených ročních obdobích  Pojmenuje a popíše vybrané svátky a seznamuje se s rozdílnými kulturními odlišnostmi anglicky mluvících zemí  Rozumí obsahu jednoduchých textů v učebnici  Popíše zvíře a jeho způsob života  Najde rozdíly mezi zvířaty a jejich způsobem života  Umí vyhledat v dvojjazyčném slovníku potřebná slova  Vyjádří, kde byl/a v minulosti  Zeptá se na neznámé informace pomocí otázky v minulém čase  Čte nahlas a plynule přiměřený text  Při popisu minulých dějů používá minulý čas prostý  Pojmenuje běžné nemoci  V restauraci si objedná jídlo  

 

V obchodě nakoupí potřebné množství potravin Popíše přípravu jednoduchého jídla Zeptá se na cenu pomocí vazby „How much is/are…? Porovnává a popisuje rozdíly mezi předměty

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy

 

MA, ORV

Sloveso „like“, roční období Řadové číslovky, měsíce v roce, přítomný čas prostý

 Texty z učebnice  

Zvířata, přítomný čas prostý a průběhový Zájmena, stupňování přídavných jmen



Práce se slovníkem

 

Minulý čas slovesa „to be“ Otázka v minulém čase

 

Text v minulém čase Minulý čas prostý, nepravidelná slovesa

PŘ, VV

D, ČJ

PŘ

 Části těla, nemoci   

 

Jídlo, počitatelná a nepočitatelná podstatná jména Nakupování Recept Otázka „How much is/are…? Stupňování přídavných jmen, fráze „takový jako“

PČI, PŘ, M, VDO

 

 



Seznamuje se s dalšími informacemi o Velké Británii Sdělí informace o svém hlavním městě Popisuje a porovnává některé zvyky a svátky v naší zemi a ve Velké Británii Hovoří o svém oblíbeném filmu Dokáže říci, co dělá ve volném čase (kino, divadlo, poslouchání rádia, sledování televize,…) a jak často



Reálie Velké Británie

 

Praha Svátky v ČR a Velké Británii



Druhy filmů, modální sloveso „must“ Volný čas, frekvenční příslovce



Dě, Ze, MV

VDO

ANGLICKÝ JAZYK – 7. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Vyjádří, co dělal v minulosti a na totéž se zeptá 





  

   

   

Používá vhodné časové údaje pro minulý čas prostý Při používání slovníku se seznamuje i s výkladovým typem slovníku, všímá si nejen významu slova ale i dalších informací obsažených u daného hesla Hodnotí své dojmy Používá kladné i záporné hodnocení Pojmenuje příbuzenské vztahy

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Dě

 

  

Minulý čas prostý v otázce, kladné větě a v záporu, slovesa týkající se životních etap člověka Last…, ago Používání slovníku

Vyjádří nabídku, své rozhodnutí, odmítnutí a omluvu Popíše své plány v blízké budoucnosti



Popíše budoucnost pomocí slovesa WILL Uvědomuje si vývoj techniky a zamýšlí se nad budoucností (předpovídá budoucnost) Pomocí slovesa WILL vyjadřuje nabídky a rozhodnutí Nachází rozdíly mezi životem současným, minulým a budoucím Seznamuje se s minulých časem průběhovým Nachází rozdíl mezi minulým časem prostým a minulým časem průběhovým Porovnává minulé časy mezi sebou

 

Fráze – dojmy Kladné a záporné hodnocení Osobní zájmena, přivlastňovací zájmena, Family Fráze – nabídka, rozhodnutí, odmítnutí, omluva Budoucí čas s použitím vazby „be going to“, sloveso „like + -ing“ Budoucí čas s použitím „will“ Předpovídání budoucnosti



Nabídka a rozhodnutí



Život v současnosti, minulosti a budoucnosti Minulý čas průběhový Minulý čas prostý a minulý čas průběhový



 

 Správné použití minulých časů

VDO

VDO, Dě, MV

Dě, ČJ

   



Seznamuje se s dalšími informacemi o rodinném životě ve Velké Británii Připraví referát o Kanadě



Život ve Velké Británii



Porovnává referáty mezi sebou Zhodnotí cizí výkon Vyjádří vlastní názor na referát

  

Historie Kanady, její přírodní podmínky, život, známé osobnosti pocházející z Kanady… Prezentace referátu Hodnocení referátu Vlastní názor na referát – vlastní i cizí

Ze, VDO

ANGLICKÝ JAZYK – 8. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Sdělí informace o svém městě  Pojmenuje hlavní budovy  Poradí s orientací ve městě  Dle mapy popíše cestu městem  Seznamuje se s vlastními názvy a jejich výslovností  Rozšiřuje si slovní zásobu  Třídí přídavná jména dle významu na antonymní dvojice  Seznamuje se s použitím předpřítomného času  Popíše situaci, která bezprostředně souvisí se současností  Dle obrázku popíše, co se právě komu přihodilo  Porovnává filmy mezi sebou – hledá shody a rozpory  Vyjádří vlastními slovy názor na film  Seznamuje se s dalšími informacemi o anglicky mluvících zemích a jejich zvycích (the USA, New York)  Porovnává pravidla školní docházky mezi různými státy  Navrhne a sestaví školní řád  Porovnává rozdíl ve významu podobných sloves  Vyslechne problém a poradí

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy

  

Ze

  

Město, předložky Budovy ve městě, Udání směru Cesta městem Člen ve vlastním názvu



Přídavná jména Antonyma, synonyma

 

Předpřítomný čas, nepravidelná slovesa Popis situace

 

Popis obrázku Slovní zásoba oblasti filmu

Ze, ČJ

ČJ, MV

 Názor na film 

Reálie anglicky mluvících zemí

Ze



Modální slovesa (must, have to, can)

VDO



Školní řád Frázová slovesa Modální slovesa

VDO

 

ANGLICKÝ JAZYK – 9. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Hovoří a vede rozhovor o svém současném životě a o svých zálibách  Vyjmenuje běžná povolání a stručně popíše, co je jejich náplní  Odvodí pravděpodobný význam nových slov z kontextu textu  Písemně odpoví na inzerát týkající se žádosti o práci  Hledá rozdíly v použití přítomného času prostého a minulého času  Zdůvodní použití daného času

Učivo – obsah 

Přítomný čas prostý a průběhový



Povolání, stavová slovesa



Význam slov v textu



Formální dopis



Předpřítomný čas a minulý čas prostý nepravidelná slovesa Použití předpřítomného a minulého prostého času Příběh Oblečení a jeho části, nákup oblečení Druhy oblečení, too/enough Stupňování přídavných jmen, druhy materiálů Poděkování, žádost Životní styl, modální slovesa a jejich tvary pro budoucí čas Jídlo Zdravá a nezdravá strava Jídelníček Podmínková souvětí (první podmínka) Plány do budoucna Velká Británie Austrálie



   

Napíše krátký příběh Orientuje se při nákupu oblečení v obchodě Porovnává druhy oblečení a jejich materiály Porovnává dřívější módu s dnešními trendy

   

 

Požádá, poděkuje Seznamuje se s různými životními styly

 

      

Hledá pravidla pro zdravý životní styl Poradí, jak by se měl člověk stravovat Sestaví jídelníček Hovoří o situacích, které by mohly nastat Umí hovořit o svých plánech do budoucna Vyhledá informace o anglicky mluvících zemích Roztřídí informace

      

Mezipředmětové vztahy

VDO

Dě

VDO

VDO

MV

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: NĚMECKÝ JAZYK VZDĚLÁVACÍ OBLAST: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět německý jazyk je zařazen samostatně na druhém stupni v hodinové dotaci: 7. – 9. ročníku 2 hodiny týdně. Podle počtu žáků ve třídě je možné dělení na skupiny. Výuka probíhá v kmenových třídách, je možné využít počítačovou a multimediální učebnu. Důraz je kladen na komunikační schopnosti žáků. Rozvíjejí se dovednosti porozumění mluvenému slovu a aktivnímu použití jazyka. Žák je schopen vést rozhovor na dané téma a hovořit o základních oblastech lidského života. Žák se postupně seznamuje i s gramatickými pravidly. Ve výuce se využívají metody a formy práce založené na spolupráci žáků. Žáci pracují ve dvojicích a malých skupinách a jsou schopni aplikace již zvládnutých dovedností a znalostí. Hodnocení žáka sleduje jeho schopnost reagovat na pokyny, vést rozhovor v běžných situacích a hovořit o praktických tématech. Opírá se o jeho schopnost spolupracovat a přemýšlet. V hodnocení je také založeno na výsledcích písemných testů. Kompetence k učení (umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení) Žáci:  dokázat zorganizovat svůj učební proces  efektivní získávání poznatků z nejrůznějších zdrojů (internet, knihy, časopisy ap.)  při osvojování slovní zásoby: pochopení slov ve vztazích – asociogramy, mind – mapping, protiklady  motivace spojená s potřebou naučit se určité výrazy (projekty, exkurze ap.)  uvědomit si vlastní pokrok za určitou dobu (nejen ve srovnání s ostatními)  být schopen řešit problémy  být zodpovědný za přístup ke svému učení  být schopen pracovat se zkušeností  umět dávat věci do souvislostí 

Učitel:  vytváří takové situace, v nichž má žák radost z učení pro samotné učení a pro jeho uplatnění v životě  v průběhu výuky klade důraz na čtení s porozuměním, práci s textem, vyhledávání a zpracovávání informací  individuálním přístupem k žákům umožňuje prožít jejich úspěch, radovat se z něj a zvyšovat jejich sebevědomí  žákům umožňuje ve vhodných případech realizovat vlastní nápady, podněcuje jejich tvořivost řešením zajímavých úkolů  žáky vede k objektivnímu sebehodnocení v konkurenčním prostředí Kompetence k řešení problémů (podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k samostatnému řešení problému) Žáci:  uplatňování získaných dovedností k řešení jakéhokoliv problému, kde je nutná znalost cizího jazyka  orientace žáka v cizím jazykovém prostředí  umět se zeptat na cestu a porozumět odpovědi  vyhledat si dopravní spoj v cizině i doma  vyjádření souhlasu a nesouhlasu s názorem druhých při kolektivním řešení problémů  předvídavost Učitel:  vede výuku tak, aby žáci hledali kreativní řešení problému, svoje řešení si dokázali obhájit  žáci si postupně zdokonalují kompetenci práce s informacemi ze všech možných zdrojů, ústních, tištěných mediálních a počítačových, včetně internetu, aby je uměli vyhledávat, třídit a vhodným způsobem využívat Kompetence komunikativní (vést žáky k všestranné a účinné komunikaci) Žáci:  praktické a efektivní využívání všech způsobů komunikace v cizím jazyce (písemná i ústní komunikace)  formulovat a vyjádřit myšlenku,sdělit jí tak,aby partner rozuměl  rozšiřování slovní zásoby,vytváření systému  schopnost reakce na slyšené a psané-pokyny,povely,úkony  dovednost argumentace,obhájit si stanovisko,umět stručně informovat o určité záležitosti  jednoduchý srozumitelný popis situace,popis věci

 chatování v rámci skupiny i jinde  komunikace s lidmi z jiných zemí  rozlišení soukromého rozhovoru a veřejné komunikace Učitel:  vede žáky ke kvalitní komunikaci ve škole i mimo školu  začleňuje metody kooperativního učení a jejich prostřednictvím vede děti ke spolupráci při vyučování Kompetence sociální a profesní (rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých) Žáci:  být schopen spolupráce a práce v týmu  umět řešit konflikty  navazovat a udržovat kontakty  výměna zkušeností Učitel:  žáky vede k respektování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se sami podílejí  učí je zároveň odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky  učí žáky základům kooperace, týmové práce, vzájemné pomoci a empatie Kompetence občanské (připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti) Žáci:  být flexibilní při rychlých změnách  nalézat nová řešení  zodpovědné plnění zadaných úkolů, zodpovědnost sama za sebe sama, za skupinu, tým  dodržování pravidel – slušné chování  respektování tradic jiných národů  uvědomit si tradice české ve srovnání s jinými  hrdost a vlastenectví  poznávání problému jiných

Učitel:  kriticky vnímat ekonomické a politické aspekty rozvoje společnosti Kompetence pracovní (pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci) Žáci:  podílet se na práci skupiny a společnosti  účelové využití vědomostí a dovedností získaných v jiných vzdělávacích oblastech pro oblast jazyka a komunikace  vyhledávání informací, materiálu, potřebných pro práci v hodinách, na projektu ap.  práce na počítači, s internetem…  volby různých forem práce podle zadaných úkolů  aplikovat získané vědomosti a dovednosti v praxi Učitel:  žáky motivuje k osvojování dovedností a návyků potřebných pro životní praxi v nejrůznějších oblastech (ekonomické situace, životní prostředí, schopnost „podnikatelsky“ myslet)  rozvíjí formy projektové činnosti, skupinové a individuální práce

NĚMECKÝ JAZYK – 7. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Využívá základní fráze pro navazování prvních kontaktů s konkrétní osobou, reaguje na oslovení, pozdrav, poděkování, prosbu  Rozlišuje grafickou a mluvenou podobu slova  Snaží se použít německý pravopis slov v jednoduchých textech  Rozumí jednoduchým pokynům a dokáže na ně reagovat  Sdělí základní informace o sobě a své rodině a přátelích  Používá jednoduché oznamovací věty  V rozhovoru používá jednoduché zjišťovací a doplňovací otázky  Tvoří rozkaz  Snaží se zvládnout základní pravidla tvoření záporu  Rozumí jednoduchým textům  Sdělí základní informace o škole  Používá základní a řadové číslovky, dny v týdnu, měsíce v roce  Snaží se správně použít předložkové vazby u základních časových údajů  Popíše jednotlivé předměty či osoby s užitím přídavných jmen v přísudku  Dokáže správně použít jednoduchý minulý čas slovesa „být“ a „mít“ v jednoduchých větách

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Pozdravy, představování, poděkování, prosba

ČJ

 

Německý pravopis Tykání/vykání



Pokyny pro práci ve třídě



Rodina, přátelé

 

Časování slovesa „být“, „mít“ Otázka Kde? Jak?

 

Jednoduchá věta rozkazovací Zápor

   

Čtení jednoduchých textů Škola – rozvrh hodin, předměty ve třídě Základní číslovky, řadové číslovky, dny v týdnu Časové údaje



Přídavná jména v přísudku, barvy



Préteritum slovesa „být“, slovesa „mít“

OSV

M

     

Rozumí jednoduchému cizojazyčnému telefonickému rozhovoru, e-mailu, sms Využívá základní fráze v rámci interkulturní komunikace Používá základní fráze pro zjištění kdo co teď dělá, jak se to řekne německy, prosbu o zopakování Seznamuje se se základními pravidly užití členu určitého a neurčitého Používá způsobová slovesa v jednoduchých větách, rozlišuje slovosled v těchto větách Používá abecední slovník učebnice a dvojjazyčný slovník



Navazování kontaktů



Základní fráze



Základní zjišťovací fráze



Člen určitý a neurčitý



Způsobová slovesa v přítomném čase



Práce se slovníkem

OSV

NĚMECKÝ JAZYK – 8. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Rozumí jednoduchým pokynům a adekvátně na ně reaguje  Rozumí známým každodenním výrazům, frázím, větám  Rozumí obsahu a smyslu jednoduchého textu, v textu vyhledá potřebnou informaci a odpověď na otázku  Používá abecední slovník učebnice a dvojjazyčný slovník  Vyslovuje a čte nahlas, plynule a foneticky správně jednoduché texty složené ze známé slovní zásoby  Napíše jednoduchá sdělení a odpověď na sdělení za správného použití základních gramatických struktur a vět  Zapojí se do jednoduché konverzace dalších osob  Vyslovuje a čte nahlas, plynule a foneticky správně jednoduché texty složené ze známé slovní zásoby  Napíše jednoduchá sdělení a odpověď na sdělení za správného použití základních gramatických struktur a vět  Zapojí se do jednoduché konverzace dalších osob   

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Pokyny pro práci ve třídě



Pozdrav, poděkování představování



Práce s jednoduchým textem



Práce se slovníkem



volný čas a zájmová činnost

ČlSp

  

časování pravidelných sloves v přítomném čase, sloveso sein, předložka am v časových údajích vyprávění o koníčcích telefonování, práce na PC

Bio, ČJ, INF



popis zvířete, psaní dopisu



časování slovesa haben, 4. pád podstatných jmen s neurčitým členm, zápor kein ve 4. p. Pozvání na oslavu

Vyslovuje a čte nahlas, plynule a foneticky  správně jednoduché texty složené ze známé slovní zásoby Napíše jednoduchá sdělení a odpověď na sdělení  za správného použití základních gramatických struktur a vět Zapojí se do jednoduché konverzace dalších osob 

Užití čísel do 100, základní matematické úkony, časové údaje – hodiny, dny, měsíce, roční období Orientace ve městě

M, Ze, Bio

    

Vyslovuje a čte nahlas, plynule a foneticky  správně jednoduché texty složené ze známé slovní zásoby Napíše jednoduchá sdělení a odpověď na sdělení  za správného použití základních gramatických struktur a vět Zapojí se do jednoduché konverzace dalších osob  Vyslovuje a čte nahlas, plynule a foneticky  správně jednoduché texty složené ze známé slovní zásoby Napíše jednoduchá sdělení a odpověď na sdělení  za správného použití základních gramatických struktur a vět

Prázdniny Koupení jízdenky, objednání ubytování, pozdrav z dovolené Vazba „ich möchte“, časování slovesa fahren Popis místa, kde bydlím Vyjádření představ o mém domě, bytu

ČJ

NĚMECKÝ JAZYK – 9. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Sdělí základní informace o svém domově, městě; umí se na tyto informace zeptat  Posoudí podobnosti a odlišnosti našeho a jiných kulturních prostředí  Umí pomocí jednoduchých frází popsat cestu  Reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtížného textu  Rozumí základním pravidlům užití předložek v různých typech jednoduchých vět  Využívá své vlastní zkušenosti a poznatky pro poznávání jiných národů  Účinně komunikuje s příslušníky jiných národů, zejména se svými vrstevníky  Na příkladech demonstruje rozmanitost kultury různých sociokulturních skupin a využívá interkulturních projevů k obohacení sebe i druhých  Posoudí a respektuje podobnosti a odlišnosti našeho a jiných kulturních prostředí  Je schopen účinné komunikace s druhými  Zapojí se do jednoduché konverzace dalších osob  Rozumí obsahu a smyslu jednoduchých autentických textů  Dokáže si pomocí běžných frází obstarat konkrétní věci  Umí napsat jednoduché blahopřání k narozeninám

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Domov a bydlení, Ve městě – popis cesty

Ze-Česká republika MV



Zvyky v Německu

 

Popis cesty Práce s textem

 

Předložky se 3., 4.pádem, předložky se 3. a 4.pádem Naše země



Nácvik dialogů



Evropa a svět



Evropa a svět

  

Nakupování, stravování V restauraci Práce s textem



Rozhovor – nakupování, objednání jídla



Narozeniny

ZE-zeměpisná poloha oblastí OSV VDO MKV MV EGS EV

OSV

            

Rozumí smyslu obtížnějších textů, přiřadí text k obrázkům Vyhledá v textu známé výrazy a fráze Umí odvodit pravděpodobný význam nových slov z kontextu textu Umí napsat jednoduchý dopis Rozpozná tvar sloves v préteritu



Příběhy a vyprávění

 

Výrazy a fráze Vyvození významu slov z kontextu

 

Je schopen ústně i písemně sdělit základní informace o svých přátelích Umí sdělit konkrétní časový údaj Rozumí základním pravidlům tvoření vedlejších vět Umí popsat své oblečení, oblečení vhodné do různého počasí Porovná tradice, zvyky a svátky u nás a v německy mluvících oblastech Projevuje pozitivní postoj ke kulturní rozmanitosti a k tradičním evropským hodnotám Umí vyjádřit své pocity a názory, důvod svého jednání Využívá média jako zdroj informací



Dopis Préteritum pravidelných, nepravidelných a způsobových sloves Přátelé, vlastnosti, lidské tělo a zdraví

 

Časové údaje - hodiny Vedlejší věty s „že“



Oblékání



Tradice, zvyky, svátky

 

Vedlejší věty se spojkami „když“, „protože“ Přídavná jména v přívlastku

 

Přídavná jména v přívlastku Výukové programy

ČJ-sloh

OSV

VDO EGS MKV MV

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: MATEMATIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST: MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět matematika se vyučuje jako samostatný předmět v 6. a 7. a 9. ročníku 4 hodiny týdně v 8. ročníku 5 hodin týdně. Výuka probíhá v kmenových třídách, je možné využít počítačovou a multimediální učebnu. Vzdělávání v matematice zaměřeno na  užití matematiky v reálných situacích  osvojení pojmů, matematických postupů  rozvoj abstraktního a exaktního myšlení  logické a kritické usuzování Předmět matematika je úzce spjat s ostatními předměty (např. fyzika – převody jednotek, rovnice, …zeměpis – měřítko, výpočty… chemie - řešení rovnic, převody jednotek,…) Předmětem prolínají průřezová témata:  OSV  VDO - důraz je kladen na formování volních a charakterových rysů – rozvíjí důslednost, vytrvalost, schopnost sebekontroly, vynalézavost, tvořivost – práce s mapou, slevy, využití poměru,…  EV – stav ovzduší, přítomnost škodlivých látek, ochrana životního prostředí,…  EGS – srovnání států, HDP, grafy,… Hodnocení se opírá o výsledky písemných a ústních projevů, úrovně vlastní prezentace a míry zapojení do spolupráce. Hodnocení žáka sleduje schopnost aplikovat matematické vědomosti a dovednosti a schopnost užívat matematiky k řešení každodenních úloh.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Žáci jsou vedeni k:  osvojování základních matematických pojmů a vztahů postupnou abstrakcí a zobecňováním reálných jevů  vytváření zásoby matematických nástrojů ( pojmů a vztahů, algoritmů, metod řešení úloh)  využívání prostředků výpočetní techniky Učitel:  zařazuje metody, při kterých docházejí k řešení a závěrům žáci sami  vede žáky k plánování postupů a úkolů  zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů  zadává úkoly s využitím informačních a komunikačních technologií  vede žáky k aplikaci znalostí v ostatních vyuč. předmětech a v reálném životě Kompetence k řešení problémů Žáci:  zjišťují, Že realita je složitější než její matematický model  provádějí rozbor problému a plánu řešení, odhadování výsledků  učí se zvolit správný postup při řešení slovních úloh a reálných problémů Učitel:  s chybou žáka pracuje jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení  vede žáky k ověřování výsledků Kompetence komunikativní Žáci:  zdůvodňují matematické postupy  vytvářejí hypotézy  komunikují na odpovídající úrovni Učitel:  vede žáky k užívání správné terminologie a symboliky - podle potřeby pomáhá žákům

Kompetence sociální a profesní Žáci:  spolupracují ve skupině  se podílí na utváření příjemné atmosféry v týmu  učí se věcně argumentovat, schopnosti sebekontroly Učitel:  zadává úkoly, při kterých žáci mohou spolupracovat  vyžaduje dodržování pravidel slušného chování Kompetence sociální a profesní Žáci:  respektují názory ostatních  si formují volní a charakterové rysy  se zodpovědně rozhodují podle dané situace Učitel:  vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé  umožňuje, aby žáci na základě jasných kritérií hodnotili svoji činnost nebo její výsledky  se zajímá, jak vyhovuje žákům jeho způsob výuky Kompetence pracovní Žáci:  si zdokonalují grafický projev  jsou vedeni k efektivitě při organizování vlastní práce Učitel:  požaduje dodržování dohodnuté kvality, termínů  vede žáky k ověřování výsledků

MATEMATIKA – 6. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Zapisuje, uspořádá přirozená čísla na číselné ose a porovnává je, zvládá početní operace s přirozenými čísly  Je schopen dělit dvojciferným dělitelem  Dokáže narýsovat a zapsat bod, přímku, polopřímku, úsečku, kolmice, rovnoběžky  Rozliší a dokáže narýsovat základní geometrické útvary  Definuje, popíše a zná jednotlivé vlastnosti základních geometrických útvarů, tyto vlastnosti aplikuje v jednoduchých konstrukčních úlohách  Používá základní vzorce obvodu a obsahu a to i ve slovních úlohách  převádí jednotky (délky, obsahu, hmotnosti ..)  Zapíše a uspořádá desetinná čísla na číselné ose  Sčítá, odčítá, dělí a násobí v desítkové soustavě (10, 100, 1000, . .)

Učivo – obsah 



Přirozená čísla – zápis, číselná osa, porovnávání, početní operace s přirozenými čísly Dělení dvojciferným dělitelem Bod, přímka, polopřímka, úsečka, kolmice, rovnoběžky Obdélník, čtverec, trojúhelník



Vlastnosti obdélníku, čtverce, trojúhelníku



Obdélník, čtverec – obvod, obsah

  

Jednotky délky, obsahu, hmotnosti Desetinná čísla – číselná osa Sčítání desetinných čísel, odčítání desetinných čísel, násobení a dělení desetinných čísel 10, 100, 1000 Jednotky délky, obsahu, objemu Sčítání, odčítání, násobení a dělení desetinného čísla číslem celým, násobení a dělení desetinného čísla desetinným číslem Slovní úlohy s desetinnými čísly Úhel Velikost úhlu, jednotky velikosti úhlu Druhy úhlů Úhloměr a jeho použití Početní operace s velikostmi úhlů, grafický součet a rozdíl úhlu, konstrukce úhlu Konstrukční úlohy s úhly

 

 

Dokáže převádět jednotky délky, obsahu a objemu  Provádí početní operace s desetinnými čísly 

     

Řeší aplikační úlohy s desetinnými čísly Dokáže definovat a popsat úhel Rozdělí úhly podle velikosti Narýsuje a pozná úhel pravý, ostrý, tupý, přímý Určuje velikost úhlu měřením Graficky i početně sčítá a odčítá úhly, přenáší úhly, konstruuje je pomocí kružítka a pravítka Získané vědomosti a dovednosti aplikuje při řešení konstrukčních úloh



      

Mezipředmětové vztahy

Vv

Fy, OSV

F, VV

   

  

  

    

   



Definuje a popíše trojúhelník Rozezná a dopočítá vnitřní a vnější úhly trojúhelníku Zvládne rozdělit trojúhelníky podle stran a podle úhlů a zná jejich vlastnosti Sestrojí výšky, těžnice trojúhelníku, kružnici opsanou a vepsanou Uvědomuje si vztahy mezi jednotlivými prvky trojúhelníku, využívá je při řešení početních a konstrukčních úloh Pojmenuje, znázorní a narýsuje kružnici, rozliší kružnici a kruh Je schopen definovat a popsat kružnici Sestrojí kružnici s daným středem a poloměrem Rozlišuje podobné a shodné útvary Zná vlastnosti osové souměrnosti, osově souměrného obrazce Sestrojí obraz v osové souměrnosti

 

Trojúhelník a jeho vlastnosti Úhly v trojúhelníku





Druhy trojúhelníků, konstrukce trojúhelníku Výška v trojúhelníku, těžnice v trojúhelníku, kružnice vepsaná a opsaná Obvod trojúhelníku



Kružnice, kruh

  

Vlastnosti kružnice Konstrukce kružnice Podobné útvary, shodné útvary Osová souměrnost, osově souměrné útvary





VV

VV

VV

 Konstrukce bodu, úsečky, přímky, útvaru

Popíše a zná jednotlivé vlastnosti kvádru a krychle Sestrojí síť kvádru a krychle Užívá jednotky povrchu a objemu a vzájemně je převádí Vypočítá povrch a objem a využívá znalosti při řešení slovních úloh z praxe Diskutuje o problémech při řešení úloh Rozloží číslo na součin prvočísel



v osové souměrnosti Kvádr, krychle

 

Síť kvádru a krychle Jednotky povrchu a objemu

Dokáže určit všechny dělitele čísla a skupiny čísel Umí určit a užívat násobky a dělitele včetně nejmenšího společného násobku a největšího společného dělitele Řeší slovní úlohy

 

 Povrch, objem kvádru a krychle  Slovní úlohy 



Prvočísla, čísla soudělná, nesoudělná, rozklad čísla na součin prvočísel Znaky dělitelnosti Násobek, dělitel, společný dělitel, největší společný dělitel, společný násobek, nejmenší společný násobek Zajímavé slovní úlohy na dělitelnost

VV, OSV

MATEMATIKA – 7. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Zapíše a uspořádá desetinná čísla na číselné ose a provádí s nimi početní operace  Určí a užívá násobky a dělitele včetně nejmenšího společného násobku a největšího společného dělitele  Sestrojí výšky, těžnice, kružnici opsanou a vepsanou trojúhelníku  Vypočítá povrch a objem  Rozšiřuje, krátí a porovnává zlomky  Sčítá, odčítá, násobí a dělí zlomky  Počítá se smíšenými čísly  Upraví složený zlomek na základní tvar  Vypočítá slovní úlohy se zlomky  Čte, zapíše, porovná a zobrazí na číselné ose celá čísla  Určuje čísla opačná, určí absolutní hodnotu a chápe její geometrický význam  Provádí jednoduché početní operace s celými čísly (sčítání, odčítání, násobení, dělení)  Uspořádá racionální čísla, provádí početní operace s racionálními čísly  Řeší úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace celých a racionálních čísel  Je schopen diskuse o problémech při řešení úloh

Učivo – obsah 

Desetinná čísla – opakování



Dělitelnost - opakování



Trojúhelník - opakování

       

Kvádr, krychle - opakování Zlomek, rozšiřování a krácení zlomků Početní operace se zlomky Smíšené číslo Základní tvar zlomku Slovní úlohy se zlomky Čísla kladná a záporná – čtení, zápis, zobrazení na číselné ose Opačná čísla, absolutní hodnota



Početní operace s celými čísly

 

Racionální čísla – uspořádání, početní operace Slovní úlohy s racionálními čísly



Složitější slovní úlohy s racionálními čísly

Mezipředmětové vztahy

OSV

       

     

     

  



Dělí celek na části v daném poměru, zvětšuje a zmenšuje veličiny v daném poměru Pracuje s měřítky map a plánů Určí závislost přímé nebo nepřímé úměrnosti Zapíše přímou nebo nepřímou úměrnost a zakreslí její graf Používá trojčlenku Řeší slovní úlohy na přímou nebo nepřímou úměrnost Vyjádří část celku pomocí procent Řeší úlohy na procenta Seznámí se se základními pojmy finanční matematiky Rozliší podobné a shodné útvary Používá věty o shodnosti a podobnosti trojúhelníků (sss, sus, usu) Zvětšuje a zmenšuje útvary v daném měřítku



Využívá podobnost v konstrukčních úlohách Sestrojí obraz bodu, přímky a obrazce ve středové souměrnosti Pozná útvary středově souměrné Rozliší a znázorní základní druhy čtyřúhelníků Zná jejich základní vlastnosti Využívá jejich vlastnosti v konstrukčních úlohách Zná jednotky obsahu včetně převodů jednotek Vypočítá obvod a obsah čtyřúhelníků Dokáže řešit slovní úlohy z praxe Nakreslí síť hranolů a zpětně Vypočítá povrch a objem hranolů Získané znalosti využívá při řešení slovních úloh

    

Poměr – dělení celku v daném poměru, zvětšování, zmenšování Měřítko, plán Přímá a nepřímá úměrnost Zápis přímé a nepřímé úměrnosti, graf přímé a nepřímé úměrnosti Trojčlenka Slovní úlohy – přímá a nepřímá úměrnost

 



Procenta Základ, procentová část, počet procent Úroky

 

Shodnost, podobnost Věty o shodnosti a podobnosti trojúhelníků

  

Zvětšování, zmenšování pomocí daného měřítka Konstrukce trojúhelníků Středová souměrnost

         

Středově souměrný útvar Čtyřúhelníky - rovnoběžník, lichoběžník Vlastnosti rovnoběžníku, lichoběžníku Konstrukce rovnoběžníku, lichoběžníku Jednotky obsahu Obvod a obsah rovnoběžníku, lichoběžníku Slovní úlohy Síť hranolů Povrch, objem hranolů Slovní úlohy

Ze, OSV

VV

VV

MATEMATIKA – 8. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Provádí operace s desetinnými čísly, se zlomky, s celými a racionálními čísly  Řeší úlohy na poměr, úměrnost a procenta  Rozlišuje pojmy osová a středová souměrnost a umí je použít  Řeší konstrukční úlohy na sestrojení čtyřúhelníků  Používá vzorce pro objem a povrch hranolu  Určí druhou mocninu a odmocninu pomocí tabulek a kalkulačky  Řeší úlohy z praxe na užití druhé mocniny a odmocniny  Zná znění Pythagorovy věty  Používá Pythagorovu větu v praxi  Řeší úlohy vedoucí k užití Pythagorovy věty  Určí mocninu s přirozeným mocnitelem  Provádí základní početní operace s mocninami  Zapíše číslo v desítkové soustavě pomocí mocnin deseti  Má základní znalost mocnin se záporným mocnitelem  Určuje třetí a vyšší mocniny pomocí kalkulačky  Určí hodnoty číselných výrazů  Provádí operace s mnohočleny  Upraví výraz vytýkáním  Používá vzorce ke zjednodušení výrazů  řeší lineární rovnice pomocí ekvivalentních úprav  Provádí zkoušku správnosti řešení  Řeší úlohy pomocí sestavení a vyřešení lineární rovnice  Vyjádří neznámou ze vzorce

Učivo – obsah   

Desetinná čísla, zlomky, celá a racionální čísla – opakování Poměr, úměrnost, procenta – opakování Osová a středová souměrnost – opakování

  

Konstrukce čtyřúhelníků – opakování Hranol – objem, povrch - opakování Druhá mocnina a odmocnina



Slovní úlohy

     

Pythagorova věta – znění Použití Pythagorovy věty Slovní úlohy s použitím Pythagorovy věty Mocniny s přirozeným mocnitelem Početní operace s mocninami Zápis čísla pomocí mocnin 10



Mocniny se záporným mocnitelem

       

Třetí a vyšší mocniny Hodnota číselného výrazu Mnohočleny Vytýkání Vzorce na zjednodušení výrazů Ekvivalentní úpravy lineárních rovnic Postup při řešení lineárních rovnic Slovní úlohy řešené pomocí lineárních rovnic Vyjádření neznámé ze vzorce



Mezipředmětové vztahy

Fy

Fy

Fy

F, CH

Fy, CH

     



Řeší konstrukční úlohy pomocí množin bodů dané vlastnosti Sestrojí tečnu ke kružnici v daném bodě, tečnu ke kružnici z daného bodu ležícího vně kružnice Zvládá konstrukce trojúhelníků podle vět sss, sus, usu Řeší konstrukční úlohy na sestrojení trojúhelníků a čtyřúhelníků zadaných různými prvky, je schopen diskuse při řešení úloh Vypočítá délku kružnice, obvod a obsah kruhu Využívá poznatky o kružnici v konstrukčních úlohách Vypočítá povrch a objem válce



Množiny bodů dané vlastnost



Tečna



Konstrukce trojúhelníků



Konstrukční úlohy – trojúhelník, čtyřúhelník

 

Délka kružnice, obvod a obsah kruhu Vzájemná poloha přímky a kružnice, vzájemná poloha dvou kružnic Válec, povrch a objem válce



OSV

VV

MATEMATIKA – 9. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Provádí základní početní operace s mocninami a odmocninami  Využívá znalosti Pythagorovy věty při řešení úloh  Zvládá základní operace s mnohočleny  Řeší rovnice pomocí ekvivalentních úprav  Řeší slovní úlohy pomocí sestavení a vyřešení lineární rovnice  Řeší konstrukční úlohy  Určí podobné útvary  Určí a použije poměr podobnosti  Zná věty o podobnosti trojúhelníků a aplikuje je  Sestrojí rovinný útvar podobný danému  Používá poměr podobnosti při práci s mapami a plány  Rozdělí a změní úsečku v daném poměru  Určí podmínky smysluplnosti lomeného výrazu  Provádí početní operace s lomenými výrazy  Převede složený lomený výraz na násobení dvou lomených výrazů  Řeší jednoduché lineární rovnice s neznámou ve jmenovateli  Řeší slovní úlohy vedoucí k jednoduchým lineárním rovnicím s neznámou ve jmenovateli  Rozezná funkci od jiných vztahů  Určí definiční obor funkce  Určí množinu hodnot funkce  Sestrojí grafy jednoduchých funkcí  Chápe pojem lineární funkce a zná její vlastnosti  Používá probrané funkce při řešení úloh z praxe

Učivo – obsah 

Mocniny a odmocniny – opakování

   

Pythagorova věta – opakování Mnohočleny – opakování Lineární rovnice – opakování Slovní úlohy – opakování

     

Konstrukční úlohy – opakování Podobné útvary Poměr podobnosti Věty o podobnosti trojúhelníků Sestrojení podobného útvaru Mapy a plány

   

Dělení úsečky v daném poměru Lomený výraz a jeho smysl Početní operace s lomenými výrazy Převedení lomeného výrazu na násobení dvou lomených výrazů Lineární rovnice s neznámou ve jmenovateli Slovní úlohy s lineárními rovnicemi s neznámou ve jmenovateli Funkce Definiční obor funkce Obor hodnot funkce Grafy jednoduchých funkcí Lineární funkce Slovní úlohy s funkcemi

       

Mezipředmětové vztahy

Ze

Fy, OSV

 

     

  

  



Řeší soustavu dvou lineárních rovnic se dvěma neznámými dosazovací metodou V jednoduchých případech řeší soustavu dvou lineárních rovnic se dvěma neznámými metodou sčítací Řeší jednoduché slovní úlohy pomocí soustavy dvou lineárních rovnic se dvěma neznámými Řeší složitější konstrukční úlohy (užití poloměru kružnice opsané, těžnic, úhlopříček apod.) Zapíše řešení konstrukční úlohy pomocí symboliky, je schopen diskuse o problému Seznamuje se se základními pojmy z oblasti goniometrických funkcí Určí hodnoty těchto funkcí pomocí tabulek a kalkulátoru Používá goniometrické funkce ostrého úhlu při řešení úloh Používá goniometrické funkce při výpočtech objemů a povrchů těles Seznamuje se se základními pojmy z oblasti finanční matematiky Vypočítá úrok z dané jistiny za určité období při dané úrokové míře Určí hledanou jistinu Vymodeluje jehlan a kužel Sestrojí síť jehlanu a kužele Používá vzorce na výpočet objemu a povrchu

 

Soustavy lineárních rovnic se dvěma neznámými – dosazovací metoda Soustavy lineárních rovnic se dvěma neznámými – sčítací metoda



Slovní úlohy se soustavami rovnic



Konstrukční úlohy



Zápis řešení konstrukční úlohy



Goniometrické funkce



Hodnoty goniometrických funkcí



Slovní úlohy s goniometrickými funkcemi

 

Objem a povrch s využitím goniometrických funkcí Základní pojmy z finanční matematiky



Úrok

   

Jistina Jehlan, kužel Síť jehlanu a kužele Jehlan, kužel, koule – objem,povrch

OSV

VDO

Fy

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: INFORMATIKA VZDĚLÁCÍ OBLAST: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět informatika je zařazen samostatně v 6. ročníku v hodinové dotaci 1 h týdně. Výuka probíhá ve třídě a počítačové učebně. Podle počtu žáků ve třídě je možné dělení na skupiny. Důraz je kladen na získání základních dovedností při práci s informačními a komunikačními technologiemi, zejména při využití výpočetní techniky a internetu. Žáci se postupně seznamují a osvojují si správné zásady při práci s počítačem – dodržují základní hygienická pravidla. Postupně rozeznávají základní hardwarové prvky počítačové sestavy, osvojují si základy práce s klávesnicí a myší pomocí jednoduchých textových editorů a výukových her. Učí se ovládat základní funkce grafického a textového editoru a internetového prohlížeče. Pracují s internetem jako informačním a komunikačním médiem. Z průřezových témat, která jsou zahrnuta v předmětu informatika, nalezneme zejména mediální výchovu a osobnostní a sociální výchovu. Při výuce se využívají metody a formy práce založené převážně na individuálním řešení problému, který může být součástí většího celku, zpracovávání informací a následné prezentaci vlastního řešení. Hodnocení sleduje schopnosti žáků realizovat získané dovednosti a vědomosti v praktických úlohách a jejich prezentaci. Kompetence k učení (umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení) Žáci:  být schopen řešit problém  být zodpovědný za přístup ke svému učení  dokázat kvantitativně redukovat učivo  být schopen pracovat se zkušeností  umět dávat věci do souvislostí

Učitel:  žáky vede k samostatnému organizování některých akcí  motivuje žáky k reprezentaci školy a účasti na různých soutěžích a olympiádách  žákům umožňujeme ve vhodných případech realizovat vlastní nápady, podněcujeme jejich tvořivost řešením zajímavých úkolů Kompetence k řešení problémů (podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k samostatnému řešení problému) Žáci:  získávat informace z věrohodných zdrojů  dokázat samostatně přistoupit k problému  zvažovat a posuzovat různé zdroje dat  být schopen aplikovat osvojené postupy a vědomosti do praxe Učitel:  při výuce pracuje v co největší míře s úlohami využitelnými v praktickém životě  vede výuku tak, aby žáci hledali kreativní řešení problému, svoje řešení si dokázali obhájit  žáci si postupně zdokonalují kompetenci práce s informacemi ze všech možných zdrojů, ústních, tištěných mediálních a počítačových, včetně internetu, aby je uměli vyhledávat, třídit a vhodným způsobem využívat Kompetence komunikativní (vést žáky k všestranné a účinné komunikaci) Žáci:  dokázat obhajovat vlastní názor a argumentovat  být schopen aktivního kultivovaného projevu v mateřském jazyce  pracovat s běžnými informačními technologiemi  rozumět grafům, diagramům a tabulkám Učitel:  vede žáky ke kvalitní komunikaci ve škole i mimo školu, školním časopise a další  podporuje přátelské vztahy ve třídách, mezi třídami a mezi prvním a druhým stupněm  učí žáky obhajovat a argumentovat vhodnou kultivovanou formou svůj vlastní názor a zároveň vyslechnout a respektovat názor jiných

Kompetence sociální a profesní (rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých) Žáci:  být schopen spolupráce a práce v týmu  dokázat učinit rozhodnutí  umět řešit konflikty  kriticky posuzovat a hodnotit Učitel:  žáky vede k respektování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se sami podílejí  učí žáky základům kooperace, týmové práce, vzájemné pomoci a empatie  snažíme se zapojit děti do organizace činností školy ( školní časopis) Kompetence občanské (připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti) Žáci:  umět naslouchat a brát v úvahu názory druhých  být flexibilní při rychlých změnách  nalézat nová řešení Učitel:  vedeme žáky ke schopnosti vcítit se do situací jiných lidí, k odmítání útlaku, hrubého zacházení, fyzického a psychického násilí, učíme je respektovat individuální rozdíly národnostní, náboženské a kulturní  ve třídních kolektivech žáci společně stanovují pravidla slušného chování  žáky vychováváme k evropanství, prakticky je seznamujeme s kulturním dědictvím naší země a jiných národů

Kompetence pracovní (pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci) Žáci:  podílet se na práci skupiny a společnosti  organizovat svou vlastní práci  aplikovat získané vědomosti a dovednosti v praxi  vytvářet projekty Učitel:  žáky osvojování dovedností a návyků potřebných pro životní praxi v nejrůznějších oblastech (ekonomické situace, životní prostředí, schopnost „podnikatelsky“ myslet)  rozvíjí formy projektové činnosti, skupinové a individuální práce

INFORMATIKA – 6. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Umí řádně zapnout a vypnout počítač  Dokáže pojmenovat a stručně charakterizovat základní součásti počítačové sestavy  Rozpozná paměťová média  Bez problému ovládá klávesnici a myš  Umí změnit vzhled pracovní plochy a nastavit spořič obrazovky  Je schopen srovnat ikony zástupců programů na pracovní ploše  Umí pracovat s několika okny  Zná nejdůležitější typy souborů, soubor dokáže zkopírovat, přemístit a smazat  Má přehled o nejpoužívanějších programech  Umí zjistit základní nainstalovaný software v počítači a stručně jej charakterizuje  Učí se pracovat s textovým editorem – vytvoření nového dokumentu, uložení dokumentu, formátování textu, kopírování textu, nastavení parametrů stránky, tisk dokumentu, vkládání tabulek a obrázků do dokumentu

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy

 

Zapnutí, vypnutí počítače Základní části počítače

OSV

  

Paměťová média Klávesnice a myš Pracovní plocha, spořič obrazovky



Ikony na ploše

 

Operační systém Windows Typy souborů, práce se soubory

 

Druhy programů Software počítače

 Textový editor

VV

ČJ

     



Umí spustit okno internetového prohlížeče Dokáže nastavit domovskou stránku Je schopen si konkrétní internetovou adresu uložit do položky „Oblíbené“ Dokáže smazat Historii navštívených internetových stránek Je schopen používat komunikační nástroje internetu Využívá internet při zjišťování aktuálních informací o stavu prostředí Vyhledává a zpracovává prostřednictvím internetu informace o zahraničí

  

Internet, Internetový prohlížeč Domovská stránka Položka „Oblíbené“



Historie navštívených internetových stránek



Komunikace a Internet



Informace o počasí na Internetu



Vyhledávání informací na Internetu

M, ČJ, VL, OSV, EGS, MKV, MV

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: DĚJEPIS VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A SPOLEČNOST CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět vyučujeme od šestého do devátého ročníku. Časová dotace předmětu je následující: 6. ročník – 2 hodiny týdně 7. ročník – 2 hodiny týdně, 8. ročník – 2 hodiny týdně 9. ročník – 2 hodiny týdně. Výuka probíhá v kmenových třídách, je možné využít počítačovou a multimediální učebnu i školní knihovnu. Kromě vlastního vzdělávacího obsahu se v předmětu realizují části obsahů průřezových témat. Průřezová témata jsou aktuálně zařazována při probírání jednotlivých oblastí. Předmět je zařazen do okruhu Člověk a společnost. Vzdělávací obor Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Jeho hlavním posláním je kultivace historického vědomí jedince a uchování kontinuity historické paměti, především ve smyslu předávání historické zkušenosti. Důležité je zejména poznávání dějů, skutků a jevů, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj společnosti a promítly se do obraz naší současnosti. Důraz je kladen především na dějiny 19. a 20. století, kde leží kořeny většiny současných společenských jevů. Významně se uplatňuje zřetel k základním hodnotám evropské civilizace. Podstatné je rozvíjet takové časové a prostorové představy i empatie, které umožňují žákům lépe proniknout k pochopení historických jevů a dějů. Žáci jsou vedeni k poznání, že historie není jen uzavřenou minulostí ani shlukem faktů a definitivních závěrů, ale je kladením otázek, jimiž se současnost prostřednictvím minulosti ptá po svém vlastním charakteru a své možné budoucnosti. Obecné historické problémy jsou konkretizovány prostřednictvím zařazování dějin regionu i dějin místních. Hodnocení se opírá o výsledky testů, vlastních prezentací a míry zapojení do spolupráce. Kompetence k učení (umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení) Žáci:  dokázat kvantitativně redukovat učivo  být zodpovědný za přístup ke svému učení  umět dávat věci do souvislostí  chápat kontinuitu minulosti a současnosti

Učitel:  v průběhu výuky klade důraz na čtení s porozuměním, práci s textem, vyhledávání a zpracovávání informací Kompetence k řešení problémů (podněcovat Žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k samostatnému řešení problému) Žáci:  získávat informace z věrohodných zdrojů  zvažovat a posuzovat různé zdroje dat  umět vytvářet, třídit a uspořádat dokumentaci Učitel:  při výuce pracuje v co největší míře s úlohami využitelnými v praktickém životě Kompetence komunikativní (vést žáky k všestranné a účinné komunikaci) Žáci:  dokázat obhajovat vlastní názor a argumentovat  být schopen aktivního kultivovaného projevu v mateřském jazyce  pracovat s běžnými informačními technologiemi  rozumět grafům, diagramům a tabulkám  vyjadřovat se písemnou formou Učitel:  začleňujeme metody kooperativního učení a jejich prostřednictvím vedeme děti ke spolupráci při vyučování  vytváříme prostor pro vyjadřování žáků při problémovém vyučování a v komunitních kruzích

Kompetence sociální a profesní (rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých) Žáci:  být schopen spolupráce a práce v týmu  dokázat učinit rozhodnutí  umět řešit konflikty  kriticky posuzovat a hodnotit Učitel:  žáky vede k respektování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se sami podílejí  učí žáky základům kooperace, týmové práce, vzájemné pomoci a empatie Kompetence občanské (připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti) Žáci:  být schopen prezentovat se na veřejnosti  umět naslouchat a brát v úvahu názory druhých  být flexibilní při rychlých změnách  nalézat nová řešení Učitel:  žáky vychovává k evropanství, prakticky je seznamuje s kulturním dědictvím naší země a jiných národů  vede žáky k aktivnímu vnímání a zapojení do kulturního dění a sportovních aktivit v rámci města i regionu Kompetence pracovní (pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci) Žáci:  podílet se na práci skupiny a společnosti  organizovat svou vlastní práci Učitel:  výuku doplňujeme o praktické exkurze

DĚJEPIS – 6. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Chápe význam dějin pro jedince i současnou společnost, dokáže uvést konkrétní příklady důležitosti a potřebnosti historických znalostí a dovedností  Orientuje se v historickém čase a prostoru – chápe historickou periodizaci (umí pracovat s časovou přímkou a historickou mapou, řadí hlavní historické epochy v chronologickém sledu)  Uvede příklady zdrojů informací o minulosti a rozliší informační hodnotu různých typů historických pramenů a historické literatury, samostatně vyhledává informace  Podle metodických pokynů umí pracovat s různými typy textů a záznamů, obrazových materiálů, přemýšlí o nich a využívá je  Zná hlavní poslání archivů, muzeí, knihoven, úkol archeologie  Jmenuje hlavní teorie o vzniku a vývoji člověka  Charakterizuje způsob života lidí v pravěku 





Chápe nezbytnost vzájemné lidské soudržnosti; uvede příklady solidarity ze svého okolí; objasní důležitost spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů Chápe podmínky a důsledky přechodu k zemědělství, objasní význam zemědělství, dobytkářství a zpracování kovů pro lidskou společnost; chápe základní ekologické souvislosti Uvede nejvýznamnější pravěké archeologické památky na našem území a v Evropě

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Lidé, jejich přítomnost a minulost

Ma



Historický čas a prostor, časová přímka



Historické prameny



Práce s historickými prameny





Instituce, shromažďující historické prameny, archeologie Vznik a vývoj člověka Pravěk ( doba kamenná, doba bronzová, doba železná, Keltové ) Život lidí v Pravěku



Význam zemědělství a zpracování kovů



Střední Evropa a naše území v pravěku

 

VV, PŘ, Ze, ČJ

 





Rozpozná souvislost mezi přírodními podmínkami a vznikem (vývojem) prvních velkých zemědělských civilizací Chápe podstatu společenského uspořádání ve státě, porovná formy vlády a postavení společenských skupin v jednotlivých státech a vysvětlí podstatu antické demokracie Charakterizuje kulturní přínos starověkých civilizací pro evropskou kulturu (počátky písma, věd, první zákony, umění, počátky křesťanství a jeho souvislost s judaismem), uvede osobnosti antiky důležité pro evropskou civilizaci a nejvýznamnější typy památek, které se staly součástí světového kulturního dědictví; projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům Chápe příčiny rozdílné úrovně vývoje společnosti na našem území ve srovnání s antickou civilizací, uvede nejvýznamnější památky tohoto období na našem území



Vznik a vývoj prvních velkých civilizací

 Společenské uspořádání prvních velkých civilizací, antická demokracie 

Nejstarší starověké civilizace a jejich kulturní odkaz (Antické Řecko, Antický Řím )



Střední Evropa a její styky s antickým Středomořím

VV, PŘ, Ze

DĚJEPIS – 7. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Popíše podstatné změny v Evropě v důsledku příchodu nových etnik, christianizace a vzniku států  Objasní původ pojmu vandalismus; jmenuje konkrétní současné projevy vandalismu  Chápe odlišnosti v byzantsko-slovanské, západoevropské a islámské kulturní oblasti a jejich vliv na další vývoj v těchto oblastech

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Raný středověk - Stěhování národů

VV, CJ, Ze



Vandalismus







Utváření států ve východoevropském a západoevropském kulturním okruhu a jejich specifický vývoj, Islám a islámské říše ovlivňující Evropu (Arabové, Turci) Velká Morava a český stát, jejich vnitřní vývoj a postavení v Evropě

 



Posoudí význam vzniku některých státních útvarů v Evropě, postavení panovníka a ostatních společenských vrstev, popíše životní styl raného středověku Objasní vnitřní vývoj Velkomoravské říše a českého státu a postavení těchto státních útvarů v evropských souvislostech Vymezí úlohu církve a víry v životě středověkého člověka, popíše vztah mezi mocí světskou a církevní a chápe příčiny jejich vzájemných konfliktů, charakterizuje vztah křesťanství ke kacířství a jiným věroukám Rozpozná základní prvky románské kultury a jmenuje nejvýznamnější románské památky v Čechách a na Moravě, vnímá umění jako bohatství své země



Velkomoravská říše, počátky českého státu



Křesťanství, papežství, císařství, křížové výpravy



Románská kultura a životní styl raného středověku

   

 



Chápe úlohu kolonizace a vzniku měst pro středověkou společnost Charakterizuje okolnosti vzniku parlamentu a generálních stavů, porovná jejich funkci se současnými zastupitelskými orgány Objasní význam českého státu jako důležitého činitele v době vrcholného středověku



Jmenuje základní prvky gotické kultury a nejvýznamnější české a evropské památky tohoto období Vymezí příčiny, průběh a důsledky české reformace. Chápe význam husitství pro vývoj české společnosti Srovnává změny ve vnitřní situaci, náboženských poměrech a mezinárodním postavení českého státu v kontextu s celoevropskou hospodářskou, politickou a kulturní situací Charakterizuje vývoj ve východní Evropě v tomto období a porovná jej s vývojem v ostatních částech Evropy



 

Vrcholný středověk - Rozvoj řemesel a obchodu, vznik měst Soupeření Anglie a Francie – stoletá válka

VV, Ze

Český stát pod vládou přemyslovských králů, Český stát a střední Evropa pod vládou Lucemburků Gotická kultura a životní styl středověké společnosti



Husitská reformace a revoluce a jejich důsledky



Počátky českého stavovského státu v době poděbradské, Jagellonci na českém a uherském trůně



Východní Evropa ve vrcholném a pozdním středověku, společnost, hospodářství a kultura pozdního středověku

Ze

 

  

 







Popíše a demonstruje příčiny, význam objevných plaveb a důsledky pronikání evropských civilizací do nových oblastí pro tyto oblasti i pro Evropu Objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje kulturní zvláštnosti i odlišné názory, zájmy, způsoby chování a myšlení lidí, zaujímá tolerantní postoje k menšinám Rozpoznává netolerantní projevy v chování lidí a zaujímá aktivní postoj proti všem projevům lidské nesnášenlivosti Vysvětlí, jak změny v myšlení lidí a v ekonomice ovlivnily výsady katolické církve Objasní nové myšlenky žádající reformu církve, včetně reakce církve na tyto požadavky Jmenuje nejvýznamnější představitele evropské reformace Chápe postavení českých zemí v habsburské monarchii a v podmínkách Evropy rozdělené do řady mocenských a náboženských center, objasní náboženské rozdělení Evropy na katolický a reformační blok Vysvětlí příčiny znovuobjevení antického ideálu člověka. Rozpozná základní prvky renesanční kultury a jmenuje nejvýznamnější české a evropské památky a představitele tohoto období, charakterizuje životní styl Objasní příčiny a důsledky náboženské nesnášenlivosti v době třicetileté války, v základních etapách popíše průběh války; na příkladech demonstruje důsledky války pro obyvatelstvo Evropy Na příkladech evropských dějin konkretizuje pojmy absolutismus, konstituční monarchie, parlamentarismus



Objevné plavby a jejich důsledky, počátky dobývání světa



Změny v hospodaření v 16.století



Reformační hnutí v Evropě

 

Rozmach Španělska a boj Nizozemí za nezávislost Reforma církve



Představitelé evropské reformace



Evropské velmoci v 15. – 18.století, Český stát v habsburské monarchii

Ze, OSV, MGS

VV, CJ, Ze

 Renesanční kultura, humanismus a životní styl raného novověku



Evropské velmoci v 15. – 18.století , Český stát v době předbělohorské, Třicetiletá válka 1618-1648



Absolutismus, konstituční monarchie, parlamentarismus

VV

DĚJEPIS – 8. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Rozpozná základní prvky barokní kultury a jmenuje nejvýznamnější české a evropské památky a představitele tohoto období, charakterizuje životní styl  Chápe souvislost mezi ekonomickými, sociálními, politickými a kulturními změnami ve vybraných zemích a u nás, které charakterizují modernizaci společnosti  Chápe pojem osvícenství, průmyslová revoluce, jmenuje významné představitele tohoto období  Na příkladech demonstruje rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti vývoje jednotlivých částí Evropy a světa včetně důsledků, ke kterým tato nerovnoměrnost vedla, charakterizuje soupeření mezi velmocemi  Vymezí význam kolonií  Rozpozná a na konkrétních příkladech doloží projevy porušování lidských práv  Odhaluje kořeny, průběh a důsledky boje za nezávislost severoamerických osad; jmenuje první významné představitele USA  Objasní souvislost mezi událostmi francouzské revoluce a napoleonských válek na jedné straně a rozbitím starých společenských struktur v Evropě na straně druhé; objasní vliv těchto událostí na vývoj v našich zemích  Charakterizuje republiku jako moderní formu státu, chápe principy demokracie  Chápe pojmy svoboda, občanská práva, práva člověka, národ; porovnává obdobné či odlišné jevy a procesy v evropském a celosvětovém

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy

 Barokní kultura a životní styl tohoto období VV, HV

 Habsburská monarchie v zápasech o

Fy, Ch, Př

postavení velmoci  

Rozvoj vědy a změny ve společnosti na konci 17.a v 18.století Koloniální panství evropských zemí, konflikty mezi velmocemi

 

Význam kolonií Lidská práva



Vznik USA



Velká francouzská revoluce, Napoleonské období, Evropa po napoleonských válkách



Republika jako forma státu



Svoboda, občanská práva, práva člověka

Ze, OSV



 

 

  

 

měřítku, hledá paralely mezi minulými a současnými událostmi Vysvětlí touhu národů po samostatnosti, nutnosti vlastního jazyka pro zvýšení národního sebevědomí, porovná jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa v souvislosti s národními hnutími vybraných evropských národů Vysvětlí rozdíl mezi národním hnutím a nacionalismem Objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje kulturní zvláštnosti i odlišné názory, zájmy, způsoby chování a myšlení lidí, zaujímá tolerantní postoje k menšinám Chápe vliv nerovnoměrného vývoje států na jejich vzájemné vztahy Chápe vliv rozvoje průmyslu na změny ve společnosti, na modernizaci společnosti Charakterizuje významné sociální skupiny, na vybraných příkladech demonstruje základní politické proudy Objasní procesy sjednocování v Itálii a v Německu, jmenuje představitele Charakterizuje postavení českých zemí v habsburské monarchii ve 2.polovině 19.století, základní rysy české politiky Jmenuje nejvýznamnější osobnosti tohoto období Charakterizuje vývoj v českých zemích a ve světě v předvečer 1.světové války



Národní hnutí velkých a malých národů, utváření novodobého českého národa



Národní hnutí, nacionalismus



Revoluční rok 1848 v Evropě a v habsburské monarchii



Vývoj států



Rozvoj průmyslu, modernizace

 

Politické proudy (konzervativismus, liberalismus, demokratismus, socialismus), ústava, politické strany, občanská práva sjednocení Itálie, sjednocení Německa



Habsburská monarchie

 Kultura ve 2. polovině 19.století  České země a svět v poslední třetině 19.století

Ze, VDO

Ze

Ze

  







Na příkladech analyzuje vliv nerovnoměrného vývoje států na jejich vzájemné vztahy, objasní příčiny konfliktů mezi nimi Charakterizuje příčiny, průběh a důsledky 1.světové války Objasní vznik komunismu, příčiny jeho nastolení v Rusku v širších ekonomických a politických souvislostech a důsledek jeho existence pro svět, rozpozná ničivé síly totality Vysvětlí okolnosti vzniku samostatného Československa a dalších nástupnických států Rakouska-Uherska. Zhodnotí vnitřní a zahraniční situaci ČSR, uvede příklady národnostních, ekonomických a politických problémů v novém státě Chápe symboliku našeho státu a zná pravidla jejího používání Objasní roli nejdůležitějších státních orgánů, vyloží význam demokratických voleb



Moderní doba - Cesta ke světové válce



První světová válka – cíle, průběh



Vývoj v Rusku a počátkem 20.století



České země za 1.světové války – rozpad Rakouska-Uherska, vznik ČSR



Státní symboly ČR



Státní orgány ČR, demokratické volby

Ze, OSV, VDO

DĚJEPIS – 9. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Rozpozná klady a nedostatky poválečných demokratických systémů  

 

 



Charakterizuje a porovná příčiny a důsledky světové hospodářské krize ve světě a v Československu Na konkrétních příkladech objasní pojmy fašismus, nacismus, rasismus, antisemitismus, xenofobie, extremismus, rozpozná jejich nepřijatelnost z hlediska lidských práv; je schopen poznávat a tolerovat odlišnosti jiných sociokulturních skupin Vysvětlí úlohu kultury jako prostředku boje proti fašismu Objasní okolnosti vedoucí k Mnichovské dohodě a postoje jednotlivých zúčastněných států Zhodnotí postavení Československa v evropských souvislostech a její vnitřní sociální, politické, hospodářské a kulturní prostředí Charakterizuje příčiny, průběh a důsledky 2.světové války, porovná vývoj s vývojem událostí 1.světové války; na příkladech demonstruje zneužití techniky ve světových válkách a jeho důsledky pro lidstvo Uvede formy domácího a zahraničního odboje, porovná jejich cíle a charakter

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Ze

 

Moderní doba - První poválečné desetiletí – hlavní rysy, život v Sovětském Rusku a Sovětském svazu v meziválečném období Hlavní události ve světě v 30.letech 20.století - světová hospodářská krize (1929-33) Pojmy fašismus, nacismus, rasismus, antisemitismus, extremismus



Boj proti fašismu



Československo ve 20. a 30. letech 20.století Ohrožení Československa fašismem, meziválečná kultura, školství, věda

 

2. světová válka, ovládnutí Československa Německem

 Boj Čechů proti německé okupaci a osvobození ČSR

Ze, VV, ČJ-meziválečná literatura, ČJ-reálie, OSV, VDO

Ze

 

  

     



Objasní jevy v Československu v letech 19451948, které vedly k únorovému převratu 1948 Objasní příčiny a důsledky vzniku bipolárního světa; uvede příklady střetávání obou bloků Objasní a na příkladech doloží mocenské a politické důvody euroatlantické hospodářské a vojenské spolupráce Charakterizuje a porovná vývoj států západního a východního bloku v souvislosti s rozdílnými formami vlády Na příkladech doloží krizové projevy států východního bloku Posoudí postavení rozvojových zemí a možnosti jejich dalšího vývoje Charakterizuje příčiny a důsledky postupného začleňování Československa do sféry vlivu SSSR a posoudí jeho vliv na život lidí Rozlišuje informační hodnotu různých typů pramenů; vysvětlí pojmy propaganda a reklama Zdůvodní touhu obnovit demokracii ve státech východního bloku Objasní příčiny, průběh a důsledky sametové revoluce v Československu Objasní vznik České republiky Na konkrétních příkladech doloží klady a nedostatky rozvoje vědy, techniky a kultury a jejich důsledky pro lidstvo



Poválečné uspořádání Československa



Bipolární svět

Ze

 Hlavní mezinárodně politické změny a události ve světě po 2.světové válce 

Hlavní rysy vývoje západního a východního bloku



Proces dekolonizace ve světě a postavení nově vzniklých států Rozvojové země

 

Vývoj v Československu v 50. - 80.letech 20.století



Propaganda a reklama



Politické změny ve světě v polovině 80.polovině 90.let 20. století Sametová revoluce

  

Vznik České republiky Úspěchy a objevy dosažené lidstvem a závažné problémy ohrožující lidstvo

Ze

MV

VV, Př-významné objevy, Fy-významné objevy

 





Prokáže základní orientaci v problémech současného světa Objasní strukturu a funkci mezinárodních a nevládních organizací, jejich vliv na řešení problémů v různých oblastech, zaujímá aktivní postoj v obhajování a dodržování lidských práv Srovnává projevy kultury v evropském a globálním kontextu, hodnotí společné znaky a odlišnosti, projevuje pozitivní postoj k jinakosti a kulturní rozmanitosti a k tradičním evropským hodnotám Zhodnotí význam začlenění České republiky do integračního procesu a chápe význam zachování národních tradic v evropském kontextu



Současné politické změny ve světě



Mezinárodní a nevládní organizace



Pohled na Evropu a proces jejího sjednocování



Vstup ČR do EU

VDO, OSV

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A SPOLEČNOST CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Člověk ve společnosti je zařazen jako povinný v 6. – 9. ročníku. V 6. , 7., 8 a 9. ročníku je vyučován s časovou dotací 1 hodina týdně a je zařazen do okruhu Člověk a společnost. Výuka probíhá v kmenových třídách, je možné využít počítačovou a multimediální učebnu i školní knihovnu. Vyučovací předmět Člověk ve společnosti je zařazen samostatně v 6.- 9. ročníku v hodinové dotaci 1 h týdně. Vyučujícím je třídní učitel dané třídy. Svým pojetím navazuje na žákovské výstupy vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět na 1. stupni, zejména na tématické okruhy „Lidé kolem nás“ a „Místo, kde žijeme,“ a rovněž na výstupy ostatních vzdělávacích oblastí. Vychází ze vzdělávacího oboru Výchova k občanství, z něhož přebírá realizaci témat „Člověk jako jedinec“ a „Člověk ve společnosti“. Vyučovací předmět zahrnuje část tématických okruhů průřezových témat, zejména osobností a sociální výchovy v tématech „Osobnostní rozvoj“, „Sociální rozvoj“ a „Morální rozvoj“, výchovy demokratického občana v tématu „Občanská společnost a škola“ a multikulturní výchovy v tématu „Lidské vztahy“. Žák je veden k pochopení různých společenských vztahů a vazeb v minulosti a současnosti, k poznávání sebe i druhých, učí se respektovat a dodržovat pravidla soužití a aktivně se zapojovat do života v demokratické společnosti a v právním státu, učí se pomáhat druhým. Žák je veden k samostatné práci, k práci ve skupině, v kolektivu třídy. Učí se samostatně vyhledávat, interpretovat, srovnávat, analyzovat, kriticky hodnotit a zpracovávat informace z různých zdrojů, zároveň se učí utvářet si vlastní názor, obhajovat a korigovat ho v diskusi. Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí.

Kompetence k učení (umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení) Žáci:  dokázat zorganizovat svůj učební proces  být schopen samostatného učení  být schopen řešit problémy  umět dávat věci do souvislostí – chápat kontinuitu minulosti a současnosti Učitel:  individuálním přístupem k Žákům umožňuje prožít jejich úspěch, radovat se z něj a zvyšovat jejich sebevědomí  žákům umožňuje ve vhodných případech realizovat vlastní nápady, podněcuje jejich tvořivost řešením zajímavých úkolů  žáky vedeme k objektivnímu sebehodnocení v konkurenčním prostředí Kompetence k řešení problémů (podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k samostatnému řešení problému) Žáci:  získávat informace z věrohodných zdrojů  dokázat samostatně přistoupit k problému  konzultovat s lidmi ze svého okolí i s odborníky Učitel:  při výuce pracuje v co největší míře s úlohami využitelnými v praktickém životě  vede výuku tak, aby žáci hledali kreativní řešení problému, svoje řešení si dokázali obhájit  žáci si postupně zdokonalují kompetenci práce s informacemi ze všech možných zdrojů, ústních, tištěných mediálních a počítačových,včetně internetu, aby je uměli vyhledávat, třídit a vhodným způsobem využívat  k rozvoji logického myšlení tvořivě využívají projektové dny, projekty, vlastní výzkumy a praktické pokusy Kompetence komunikativní (vést žáky k všestranné a účinné komunikaci) Žáci:  dokázat obhajovat vlastní názor a argumentovat  pracovat s běžnými informačními technologiemi

Učitel:  vede žáky ke kvalitní komunikaci ve škole i mimo školu, ke spolupodílení se na práci v škole  podporuje přátelské vztahy ve třídách, mezi třídami a mezi prvním a druhým stupněm  podporujeme komunikaci s jinými institucemi a školskými zařízeními Kompetence sociální a profesní (rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých) Žáci:  být schopen spolupráce a práce v týmu  dokázat učinit rozhodnutí  umět řešit konflikty Učitel:  žáky vede k respektování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se sami podílejí  učí žáky základům kooperace, týmové práce, vzájemné pomoci a empatie  sociální kompetence vyvozujeme na praktických cvičeních a modelových situacích, žáci přijímají různé role Kompetence občanské (připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti) Žáci:  být schopen prezentovat se na veřejnosti  umět naslouchat a brát v úvahu názory druhých  nalézat nová řešení  být houževnatý v případě obtíží Učitel:  je kladen důraz na environmentální výchovu, trvale udržitelný rozvoj a výchovu ekologicky myslícího jedince  hodnotit sociální chování související s životním prostředím a zdravím  žáky vychovává k evropanství, prakticky je seznamuje s kulturním dědictvím naší země a jiných národů  kriticky vnímat ekonomické a politické aspekty rozvoje společnosti

Kompetence pracovní (pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci) Žáci:  podílet se na práci skupiny a společnosti  organizovat svou vlastní práci  aplikovat získané vědomosti a dovednosti v praxi Učitel:  žáky motivuje k osvojování dovedností a návyků potřebných pro životní praxi v nejrůznějších oblastech (ekonomické situace, životní prostředí, schopnost „podnikatelsky“ myslet)  rozvíjíme formy projektové činnosti, skupinové a individuální práce  výuku doplňujeme o praktické exkurze

ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI 6. – 9. ROČNÍK Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Posoudí a na příkladech doloží přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů a dosahování některých cílů ve škole  Zná práva a povinnosti žáků ve škole

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Život ve škole

ČJ, Dě, Ze, VV, HV, OSV, VDO



Uplatňuje vhodné způsoby chování a komunikace v různých životních situacích, obhajuje své postoje, kriticky hodnotí své nedostatky Případné konflikty se spolužáky řeší nenásilným způsobem Rozpoznává netolerantní postoje lidí Chápe úlohu vzdělání v životě člověka Kriticky hodnotí a vhodně usměrňuje své chování a jednání, chová úctu k druhému člověku Vysvětlí termíny: rovnost a nerovnost, rovné postavení mužů a žen



Práva a povinnosti žáků, společná pravidla a normy, Pravidla slušného chování



Řešení konfliktů

  

Postoje lidí Vklad vzdělání pro život Pravidla slušného chování



Chápe důležitost lidské solidarity Rozpoznává kdy člověk potřebuje pomoc druhého člověka  Zná instituce, na které se může obrátit v nouzi  Objasní potřebu tolerance ve společnosti  Objasní, jak může realističtější poznání a hodnocení vlastní osobnosti ovlivnit jeho rozhodování, vztahy s ostatními lidmi i kvalitu života  Objasní důležitost vůle v životě člověka při dosahování cílů nebo překonávání překážek  Vhodně usměrňuje své chování a jednání  Popíše, jak rozvíjet osobní přednosti, překonávat nedostatky a pěstovat zdravou sebedůvěru  Chápe výhody týmové práce, důležitost role každého jedince

 

Přirozené a sociální rozdíly mezi lidmi, rovnost a nerovnost, rovnost postavení mužů a žen, Lidská solidarita, Pomoc lidem v nouzi

  

    

  

Instituce pomáhající lidem v nouzi Tolerance Osobní a neosobní vztahy, mezilidská komunikace, konflikty v mezilidských vztazích, problémy lidské snášenlivosti



Vůle

 

Pravidla chování, Sebepoznání, sebedůvěra



Výhody spolupráce lidí

Dě, ČJ, OSV, EGS

Dě, ČJ, Ze, OSV, VDO, MKV



Rozpoznává projevy záporných charakterových vlastností u sebe i u druhých lidí





Rozpoznává netolerantní, rasistické projevy v chování lidí, rozpoznává projevy rasové nesnášenlivosti a napomáhá prevenci vzniku xenofobie Zaujímá aktivní postoj proti všem projevům lidské nesnášenlivosti Rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace Popíše výhody spolupráce mezi lidmi včetně zajišťování obrany státu a účasti v zahraničních misích Objasní způsoby zacházení s penězi, s majetkem svým i svěřeným, uplatňuje práva spotřebitele





Přiměřeně uplatňuje svá práva a respektuje práva a oprávněné zájmy druhých lidí





Rozumí povinnostem občana při zajišťování  obrany státu Rozpozná na jednoduchých příkladech porušování  lidských práv, šikanu, diskriminaci Rozliší protiprávní jednání, přestupek a trestný  čin, uvádí jejich příklady



  

   

Diskutuje o příčinách a důsledcích korupčního jednání Orientuje se v pravidlech silničního provozu, zejména jako cyklista

Projevy chování, myšlení a jednání, osobní vlastnosti, dovednosti a schopnosti, charakter, vrozené předpoklady Netolerantní projevy, rasismus, xenofobie, terorismus



Řešení projevů lidské nesnášenlivosti

 

Komunikace mezi lidmi Mezinárodní spolupráce



Majetek, peníze – hospodaření s majetkem a penězi, práva spotřebitele, banky a jejich služby Lidská práva – práva dítěte, jejich ochrana, úprava lidských práv a práv dítěte v dokumentech, Obrana státu



porušování lidských práv, šikana, diskriminace Protiprávní jednání – druhy a postihy protiprávního jednání, trestní postižitelnost, porušování předpisů v silničním provozu Korupce



Pravidla silničního provozu

Dě, OSV

 

Objasní potřebu tolerance ve společnosti Respektuje kulturní zvláštnosti, odlišné názory a zájmy lidí, zaujímá tolerantní postoje k menšinám

 

 

Chápe, že všechny kultury jsou rovnocenné Oceňuje naše kulturní dědictví Orientuje se v knihovně, získává potřebnou literaturu Posoudí a na příkladech doloží přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů a dosahování některých cílů v rodině, ve škole, v obci, … Uplatňuje vhodné způsoby chování a komunikace v různých životních situacích Vyjadřuje svůj postoj k chování ostatních lidí Chápe výhody týmové práce, důležitost role každého jedince Rozpoznává projevy záporných charakterových vlastností u sebe i u druhých lidí, kriticky hodnotí a vhodně koriguje své chování a jednání

  

   

 

 Popíše, jak je možné usměrňovat a kultivovat

    



charakterové a volní vlastnosti, rozvíjet osobní přednosti, překonávat osobní nedostatky a pěstovat zdravou sebedůvěru Využívá média jako zdroj informací Kriticky přistupuje k mediálním informacím, vyjádří svůj postoj k vlivu propagandy a reklamy na veřejné mínění a chování lidí Chápe pojem masová kultura Doloží význam vzájemné solidarity Vyjádří, jak může v případě potřeby pomáhat lidem Objasní potřebu tolerance ve společnosti

Tolerance Kulturní život – rozmanitost kulturních projevů, kulturní hodnoty, kulturní tradice, instituce, masová kultura, prostředky masové komunikace Druhy kultur Kulturní dědictví ČR Knihovna

Dě, Z, ČJ, OSV, MKV, MV



Zásady lidského soužití – pravidla chování, výhody spolupráce lidí

Dě, VDO



Komunikace mezi lidmi

 

Chování ostatních lidí Týmová práce



Podobnost a odlišnost lidí – projevy chování, myšlení a jednání, osobní vlastnosti, dovednosti a schopnosti, charakter, vrozené předpoklady Rozvoj osobnosti

ČJ, Dě, Ze, OSV

MV

 

Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, fungování a vliv médií ve společnosti Masová kultura – prostředky masové komunikace, masmédia Lidská setkání, lidská solidarita Rovnost a nerovnost



Potřební lidé ve společnosti



  

MV, OSV, EGS ČJ, OSV, VDO



   

   



Napomáhá primární prevenci sociál. patologických jevů a škodlivých způsobů jednání Uplatňuje vhodné způsoby chování a komunikace v různých životních situacích, konflikty či neshody řeší nenásilným způsobem Přiměřeně uplatňuje svá práva a respektuje práva a oprávněné zájmy druhých lidí Motivuje k ohleduplnosti a ochotě pomáhat zejména slabším Posoudí a na příkladech doloží přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních problémů Přispívá k utváření hodnot jako je spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance a odpovědnost Rozpoznává projevy záporných charakterových vlastností u sebe i druhých lidí, kriticky hodnotí a vhodně koriguje své chování a jednání Objasní, jak může poznání vlastní osobnosti ovlivnit jeho rozhodování, vztahy s druhými lidmi i kvalitu života Usiluje o zdravý životní styl Formuje studijní dovednosti



OSV, VDO, MV, IV



Vztahy mezi lidmi – mezilidská komunikace Konflikty, problémy lidské nesnášenlivosti



Základní lidská práva – práva dítěte

D, ČJ, VDO, MV, IV



Poškozování, šikana, diskriminace



Zásady lidského soužití, dělba práce a činností, výhody spolupráce lidí Spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance, odpovědnost Vnitřní svět člověka – systém osobních hodnot, sebehodnocení

ČJ, VDO, OSV, MV, EGS

Osobní rozvoj – životní plány, perspektiva, význam motivace, aktivity, vůle a osobní kázně Životní styl Volba povolání

ČJ

    

ČJ, VDO, OSV

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: FYZIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět fyzika je zařazen samostatně v 6. – 9. ročníku v hodinové dotaci 2 h týdně. Výuka probíhá v kmenových třídách a učebně fyziky a chemie. Je možné využít počítačovou a multimediální učebnu. Při studiu tohoto předmětu se předpokládá, že žák zvládl očekávané výstupy vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět se zjevným zaměřením na tematický celek „Rozmanitosti přírody“. Obzvláště je důležité, aby uměl pracovat s jednoduchými pomůckami, dokázal vyhodnocovat zjištěné poznatky. Uměl se prosadit v týmové práci tak, aby nepotlačoval činnost ostatních členů týmu a zároveň do výsledku uměl zařadit to, v čem vyniká. Obsahem vzdělávacího oboru fyzika je zkoumání převážně přírodních jevů v závislosti se změnami probíhajícími v prostoru a čase – jako je pohyb těles, elektromagnetické a světelné jevy, účinky síly a silových polí, rozpoznávání různých druhů energií a možnosti jejich využití, utváření uceleného pohledu na vesmír a jeho vývoj. Vzdělávací obsah směřuje k tomu, aby si žáci uvědomili souvislosti mezi jevy probíhajícími v přírodě i možnost pozitivního ovlivňování, které by vedlo k optimálnímu soužití člověka s přírodou. Při studiu fyziky se rozvíjí osobnostní a sociální výchova žáka. Především schopnost soustředit se, samostatně i ve skupině řešit problém, získávat dovednosti formou práce ve skupinách i samostatně, schopnost podílet se na výsledku, ocenit činnost ostatních. Hodnocení žáka vychází z jeho schopnosti aplikovat získané vědomosti a znalosti . Posuzuje se také jeho schopnost pracovat s různými zdroji (internet, odborná literatura, informace z medií apod.). Schopnost členit poznatky na důležité a méně důležité. Samostatně se vyjadřovat a vysvětlovat. Manuální zručnost při práci s měřiči a míra přesnosti.

Kompetence k učení (umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení) Žáci:  být schopen samostatného učení  být schopen řešit problémy  být zodpovědný za přístup ke svému učení  být schopen pracovat se zkušeností  umět dávat věci do souvislostí Učitel:  vytváří takové situace, v nichž má žák radost z učení pro samotné učení a pro jeho uplatnění v životě  individuálním přístupem k žákům umožňuje prožít jejich úspěch, radovat se z něj a zvyšovat jejich sebevědomí  žákům umožňuje ve vhodných případech realizovat vlastní nápady, podněcujeme jejich tvořivost řešením zajímavých úkolů  motivuje žáky k reprezentaci školy a účasti na různých soutěžích a olympiádách Kompetence k řešení problémů (podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k samostatnému řešení problému) Žáci:  získávat informace z věrohodných zdrojů  dokázat samostatně přistoupit k problému  zvažovat a posuzovat různé zdroje dat  být schopen aplikovat osvojené postupy a vědomosti do praxe Učitel:  při výuce pracuje v co největší míře s úlohami využitelnými v praktickém životě  vede výuku tak, aby žáci hledali kreativní řešení problému, svoje řešení si dokázali obhájit  žáci si postupně zdokonalují kompetenci práce s informacemi ze všech možných zdrojů, ústních, tištěných mediálních a počítačových, včetně internetu, aby je uměli vyhledávat, třídit a vhodným způsobem využívat

Kompetence komunikativní (vést žáky k všestranné a účinné komunikaci) Žáci:  dokázat obhajovat vlastní názor a argumentovat  být schopen aktivního kultivovaného projevu v mateřském jazyce  pracovat s běžnými informačními technologiemi  rozumět grafům, diagramům a tabulkám  vyjadřovat se písemnou formou Učitel:  učíme žáky obhajovat a argumentovat vhodnou kultivovanou formou svůj vlastní názor a zároveň vyslechnout a respektovat názor jiných  vytváříme prostor pro vyjadřování žáků při problémovém vyučování a v komunitních kruzích Kompetence sociální a profesní (rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých) Žáci:  být schopen spolupráce a práce v týmu  dokázat učinit rozhodnutí  kriticky posuzovat a hodnotit Učitel:  učíme žáky základům kooperace, týmové práce, vzájemné pomoci a empatie Kompetence občanské (připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti) Žáci:  umět naslouchat a brát v úvahu názory druhých  nalézat nová řešení  být houževnatý v případě obtíží Učitel:  je kladen důraz na environmentální výchovu, trvale udržitelný rozvoj a výchovu ekologicky myslícího jedince

Kompetence pracovní (pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci) Žáci:  podílet se na práci skupiny - organizovat svou vlastní práci  aplikovat získané vědomosti a dovednosti v praxi Učitel:  žáky motivuje k osvojování dovedností a návyků potřebných pro životní praxi v nejrůznějších oblastech (ekonomické situace, životní prostředí, schopnost „podnikatelsky“ myslet)  rozvíjí formy skupinové a individuální práce  žáky vede k objektivnímu sebehodnocení a posouzení reálných možností při profesní orientaci

FYZIKA – 6. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Vysvětlí rozdíl mezi vlastnostmi látek                  

Rozliší termín těleso a látka Objasní na příkladech,kdy dochází k vzájemnému silovému působení těles Chápe důležitost působení gravitačního pole Země na život Vysvětlí a pokusně dokáže jev – difúzi Objasní pomocí částicové stavby rozpínavost plynů,tekutost kapalin i plynů a stálý tvar krystalických látek Zná složení atomu Chápe rozdíl mezi atomem,molekulou,prvkem a sloučeninou Elektruje těleso třením,dotykem a tento jev vysvětlí Určuje, jak se budou k sobě navzájem chovat elektrovaná tělesa Chápe shodné i odlišné vlastnosti silového gravitačního a elektrického pole Odliší na magnetu magnetické póly,netečné pásmo Zvládne pokusně znázornit magnetické pole a znázorní ho indukčními čarami Používá kompas k určování světových stran Změří rozměry obdélníkové plochy i hranolů Určuje objem tělesa odměrným válcem i výpočtem Určuje hmotnosti tělesa laboratorními váhami Volí při všech činnostech vhodné měřidlo Minimalizuje chyby vzniklé při měření

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



PŘ

 

Stavba látek – látky pevné, kapalné a plynné Těleso a látky Vzájemné působení těles, síla



Gravitační síla a gravitační pole

 

Difúze Částicová stavba látek, vlastnosti kapalin a plynů

 

Atom Molekula, prvek, sloučenina



Elektrování těles

 

Elektrické vlastnosti látek, model atomu, ionty Elektrické pole



Magnetické póly , netečné pásmo

   

Magnetické pole,mag.pole Země, indukční čáry Kompas, buzola Měření délky, její jednotky Objem, jednotky objemu

  

Hmotnost, jednotky hmotnosti Vhodné měřidlo Chyby při měření

Ze

Ze

Ma

               

Určuje hustotu pevného i kapalného tělesa na základě změřených veličin Volí vhodný odvozený vzorec pro výpočet hustoty k výpočtu hmotnosti Chápe pojmy pohyb a rychlost Používá vzorce pro výpočet dráhy, rychlost a času Změří čas stopkami Převádí jednotky času Vysvětlí důsledky změn objemu těles při změnách teploty Změří teplotu kapalného tělesa a tělesnou teplotu Z naměřených hodnot sestrojí graf Sestaví správně podle schématu elektrický obvod a analyzuje schéma reálného obvodu Rozliší elektrický proud a elektrické napětí Rozliší vodič a izolant Určuje elektrické spotřebiče Zná pravidla bezpečnosti při práci s elektřinou



Hustota



Výpočet hustoty a hmotnosti

    

Využívá prakticky poznatky o působení magnetického pole na magnetku a cívku s proudem Rozlišuje děje v kapalině a ve vzduchu při průchodu elektrického proudu



Rychlost, měření rychlosti Dráha, rychlost, čas Měření času Jednotky času a jejich převody Změna objemu pevných,kapalných a plynných těles při zahřívání a ochlazování Měření teploty, jednotky teploty Změna teploty vzduchu v průběhu času Elektrický obvod, sestavení elektrického obvodu. Elektrický proud a elektrické napětí. Elektrické vodiče a izolanty Elektrické spotřebiče pojistka Bezpečnost při práci s elektrickým proudem Magnetické pole elektrického proudu., galvanometr, elektromagnet, elektrický zvonek Elektrický proud v kapalinách a plynech

      



Ma, PŘ

Ma

FYZIKA – 7. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Chápe pojem relativní v souvislosti s klidem a pohybem těles  Popíše a odliší pohyb podle tvaru trajektorie 

Učivo – obsah  

Pohyb a klid tělesa vzhledem k vztažné soustavě Pohyb posuvný a otáčivý, přímočarý a křivočarý pohyb částic Rovnoměrný a nerovnoměrný pohyb

Odlišuje pohyb rovnoměrný od pohybu nerovnoměrného Ovládá vzorec pro výpočet rychlosti,dráhy a času



Vypočítá průměrnou rychlost nerovnoměrného pohybu tělesa Užívá grafu k zjišťování rychlosti i dráhy a času





   

Chápe souvislost mezi gravitační silou Země a hmotností tělesa Určí výslednou sílu, která působí na těleso Experimentálně určí těžiště tělesa Změří siloměrem velikost síly Jednoduše vysvětlí Newtonovy pohybové zákony



Chápe význam jednoduchých strojů v denní praxi





Výpočtem určuje velikost tlaku,tlakové síly i plochy Chápe tlak jako fyzikální veličinu,kterou lze měnit podle potřeby Experimentálně určí velikost třecí síly Určuje,kdy je nutné třecí sílu zvětšit a zmenšit



Graf přímé úměrnosti dráhy a času při rovnoměrném pohybu Síla-vzájemné silové působení, gravitační síla a hmotnost. Znázornění síly, skládání sil. Těžiště Měření síly Posuvné účinky síly, pohybové zákony I.Newtona Otáčivé účinky síly : rovnováha na páce,užití páky v praxi, kladka pevná Tlaková síla,tlak



Tlak v praxi

 

Tření, třecí síla Třecí síla v praxi

   

  





   

Mezipředmětové vztahy

Ma

Rychlost rovnoměrného pohybu, odvození vzorce pro výpočet rychlosti jednotky rychlosti a převodní vztahy Výpočet průměrné rychlosti Ma Ma, VV

Ma Ma

Ma



Chápe význam Pascalova zákona v souvislosti s hydraulickými zařízeními





  

Hydrostatický tlak a síla Archimedův zákon a vztlaková síla



Vysvětlí důsledky působení gravitační síly Země na kapalinu Výpočtem určuje velikost hydrostatického tlaku. Určuje velikost vztlakové síly v kapalině výpočtem i experimentálně Aplikuje Archimedův zákon pro plyny

Mechanické vlastnosti kapalin, přenášení tlaku v kapalinách, užití výsledků Pascalova zákona Působení gravitační síly na kapalinu v klidu





Chápe podstatu tlakoměrů



Mechanické vlastnosti plynů –Archimedův zákon pro plyny. Tlakoměr

 

Ma

Ze

FYZIKA – 8. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Aktivně používá vzorce pro výpočet mechanické práce a výkonu  Rozlišuje pojmy příkon a výkon  Chápe význam účinnosti  Určuje, na čem závisí velikost pohybové energie tělesa  Početně určuje velikost polohové energie  Vysvětlí pojem vnitřní energie tělesa i tepelná výměna  Chápe významy slov – tepelný vodič,tepelný izolant  Odlišuje termín teplo od teploty  Zdůvodní na čem závisí teplo přijaté tělesem při tepelné výměně  Rozumí vztahu mezi teplem přijatým a odevzdaným  Početně umí zjistit množství přijatého i odevzdaného tepla ,ze vzorce umí vyjádřit i ostatní veličiny  Chápe za jakých podmínek dochází k jednotlivým změnám skupenství  Dokáže aktivně pracovat s fyzikálními tabulkami  Vysvětlí činnost pístových spalovacích motorů  Vysvětlí působení elektrického pole na vodič i izolant

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Práce. Práce na kladce

Ma

  



Příkon a výkon. Účinnost Pohybová a polohová energie.Přeměna pohybové a polohové energie Výpočet polohové energie Vnitřní energie tělesa. Teplo. Tepelná výměna. Tepelný vodič, tepelný izolant

 

Teplo a teplota Tepelná výměna, kalorimetr



Teplo přijaté a odevzdané.



Výpočet tepla přijatého a odevzdaného







Změny skupenství látky. Tání a tuhnutí. Vypařování. Var. Kapalnění. Fyzikální tabulky Pístové spalovací motory. Elektrický náboj. Elektrické pole. Elektrické vlastnosti látek. Elektroskop. Jednotka elektrického náboje. Vodič a izolant v elektrickém poli. Siločáry elektrického pole Gravitační a elektrické pole

Chápe analogie i odlišnosti gravitačního a elektrického pole

 

  

CH

CH

   

Zapojí ampérmetr do obvodu a určí velikost elektrického proudu Změří velikost elektrického napětí různými typy měřičů Vysvětlí elektrický odpor jako vlastnost vodiče Umí zapojovat spotřebiče a využívat odlišnosti zapojení



Elektrický proud



Elektrické napětí, zdroje el. Napětí

 

Ohmův zákon, elektrický odpor Zapojení spotřebičů za sebou, zapojení spotřebičů vedle sebe

FYZIKA – 9. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Ovládá práci s měřícími přístroji   Umí rozlišit funkci reostatu a rezistoru  Určuje severní a jižní pól cívky, kterou prochází elektrický proud  Vysvětlí činnost elektromotoru  Vysvětlí podstatu elektromagnetické indukce             

Objasní vznik střídavého proudu i činnost generátorů Umí vysvětlit činnost transformátoru Rozlišuje pokusně vodič od izolantu a polovodiče Vysvětlí podstatu vedení el.proudu v různých látkách Rozliší mezi zdrojem světla a tělesem,které světlo pouze odráží, Umí vysvětlit,proč dochází k zatmění Slunce a Měsíce Vysloví zákon odrazu světla Umí zobrazit obraz předmětu vytvořený různými typy zrcadel Vysvětlí lom světla Chápe rozdíly mezi obrazy předmětů vytvořené spojkou a rozptylkou Objasní jak lze pomocí čoček odstranit krátkozrakost a dalekozrakost Pokusně ověří a vysvětlí ,jak se rozkládá denní bílé světlo hranolem Umí vysvětlit vznik duhy v přírodě

Učivo – obsah          

Opakování – zapojení spotřebičů sériově i paralelně. Reostat i rezistor v obvodu Elektromagnetické jevy – magnetické pole cívky,kterou prochází el.proud . Elektromotor Elektromagnetická indukce., změna magnetického pole cívky Střídavý proud., časový průběh stříd.napětí a proudu. Transformátory., rozvodná elektrická sít Polovodič Vedení el.proudu v polovodičích

Mezipředmětové vztahy

Ze

CH



Optika - zdroje světla, šíření světla, rychlost Ze světla Slunce –přirozený zdroj světla i tepla

 

Zákon odrazu světla Zrcadla dutá i vypuklá

 

Lom světla Čočky



Lidské oko



Rozklad světla



Duha

PŘ

      

Určí nutné podmínky pro vznik a šíření zvuku Chápe nutnost ochrany organismu před přílišným hlukem Umí určit tělesa,která tvoří sluneční soustavu s hlavním zaměřením na planety Vysvětlí pojem radioaktivita Odliší vlastnosti různých druhů záření Chápe význam využití jaderné energie Dokáže vysvětlit nebezpečí zneužití jaderné energie

 

Zvukové jevy,šíření zvuku. Ochrana před nadměrným hlukem

PŘ



Země a vesmír.Sluneční soustava.Naše Galaxie.Kosmický výzkum Radioaktivita. Využití jaderného záření. Jaderná energetika. Ochrana před zářením

Ze, MV

   

CH, MV

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: CHEMIE VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU : Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět chemie se vyučuje jako samostatný předmět v 8.a 9. ročníku po dvou hodinách týdně. Výuka probíhá v učebně fyziky a chemie i v kmenových třídách. Je možné využít počítačovou a multimediální učebnu. Výuka chemie směřuje k:  podchycení a rozvíjení zájmu o obor  poznávání základních chemických pojmů a zákonitostí na příkladech směsí, chemických látek a jejich reakcí s využíváním jednoduchých chemických pokusů  naučení jak řešit problémy a správně jednat v praktických situacích, vysvětlovat a zdůvodňovat chemický jevy  využívání poznatků v souvislosti s rozvojem odpovědných občanských postojů  získávání a upevňování dovedností pracovat podle pravidel bezpečné práce s chemikáliemi a dovednosti poskytnout první pomoc při úrazech s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky Chemie zahrnuje část tematických okruhů průřezových témat a to především environmentální výchovy, mediální výchovy a výchovy demokratického občana. Využívá metod a forem práce založených na praktickém předvedení jednoduchých chemických dějů, řešení problémových úloh ( divergentních, konvergentních, hodnotících myšlení…) zejména ve skupinách, na samostatné prezentaci informací získaných z různých zdrojů, chemických exkurzí, projektů a projektových dnů. Při hodnocení žáka se klade důraz na jeho schopnost aplikovat získané vědomosti a dovednosti, hledat souvislosti a vztahy mezi nimi, předvídat je nebo je ovlivňovat, schopnost formulovat a obhajovat vlastní názor, pracovat ve skupině. Hodnocení vychází z výsledků písemních testů, samostatné prezentace a praktických dovedností .

Kompetence k učení (umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení) Žáci:  být schopen samostatného učení  být schopen řešit problémy  být zodpovědný za přístup ke svému učení  být schopen pracovat se zkušeností  umět dávat věci do souvislostí Učitel:  vytváří takové situace, v nichž má žák radost z učení pro samotné učení a pro jeho uplatnění v životě  individuálním přístupem k žákům umožňuje prožít jejich úspěch, radovat se z něj a zvyšovat jejich sebevědomí  žákům umožňuje ve vhodných případech realizovat vlastní nápady, podněcujeme jejich tvořivost řešením zajímavých úkolů  motivuje žáky k reprezentaci školy a účasti na různých soutěžích a olympiádách Kompetence k řešení problémů (podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k samostatnému řešení problému) Žáci:  získávat informace z věrohodných zdrojů  dokázat samostatně přistoupit k problému  zvažovat a posuzovat různé zdroje dat  být schopen aplikovat osvojené postupy a vědomosti do praxe Učitel:  při výuce pracuje v co největší míře s úlohami využitelnými v praktickém životě  vede výuku tak, aby žáci hledali kreativní řešení problému, svoje řešení si dokázali obhájit  žáci si postupně zdokonalují kompetenci práce s informacemi ze všech možných zdrojů, ústních, tištěných mediálních a počítačových, včetně internetu, aby je uměli vyhledávat, třídit a vhodným způsobem využívat

Kompetence komunikativní (vést žáky k všestranné a účinné komunikaci) Žáci:  dokázat obhajovat vlastní názor a argumentovat  být schopen aktivního kultivovaného projevu v mateřském jazyce  pracovat s běžnými informačními technologiemi  rozumět grafům, diagramům a tabulkám  vyjadřovat se písemnou formou Učitel:  učíme žáky obhajovat a argumentovat vhodnou kultivovanou formou svůj vlastní názor a zároveň vyslechnout a respektovat názor jiných  vytváříme prostor pro vyjadřování žáků při problémovém vyučování a v komunitních kruzích Kompetence sociální a profesní (rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých) Žáci:  být schopen spolupráce a práce v týmu  dokázat učinit rozhodnutí  kriticky posuzovat a hodnotit Učitel:  učíme žáky základům kooperace, týmové práce, vzájemné pomoci a empatie Kompetence občanské (připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti) Žáci:  umět naslouchat a brát v úvahu názory druhých  nalézat nová řešení  být houževnatý v případě obtíží Učitel:  je kladen důraz na environmentální výchovu, trvale udržitelný rozvoj a výchovu ekologicky myslícího jedince

Kompetence pracovní (pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci) Žáci:  podílet se na práci skupiny  organizovat svou vlastní práci  aplikovat získané vědomosti a dovednosti v praxi Učitel:  Žáky motivuje k osvojování dovedností a návyků potřebných pro životní praxi v nejrůznějších oblastech (ekonomické situace, životní prostředí, schopnost „podnikatelsky“ myslet)  rozvíjí formy skupinové a individuální práce  žáky vede k objektivnímu sebehodnocení a posouzení reálných možností při profesní orientaci  výuku doplňujeme o praktické exkurze

CHEMIE – 8. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Rozpozná změny skupenství látek  Popíše společné a rozdílné vlastnosti vybraných látek               

Navrhne a provede jednoduché pokusy a zaznamená jejich výsledek Vyhledá v tabulkách (u vybraných látek) potřebné informace Rozpozná u běžně známých dějů, zda dochází k přeměnám látek Uvede zásady bezpečné práce ve školní laboratoři (pracovně), poskytne a přivolá první pomoc při úrazech Seznámí se s R-věty a S-věty a uvede důvod jejich zápisu na obalech nebezpečných látek Rozlišuje různé druhy směsí Používá (v souvislostech) pojmy rozpustnost, koncentrovanější, zředěnější, nasycený a nenasycený roztok Vypočítá hmotnostní zlomek složek v roztocích Provede filtraci a destilaci Navrhne postup oddělování složek směsí (o známém složení) a uvede příklady oddělování složek směsí v běžném životě Rozliší různé druhy vod Zná složení vzduchu ( procentuální zastoupení nejdůležitějších plynů ve vzduchu) Popíše, co je teplotní inverze a smog a uvede příklady zdrojů informací o čistotě ovzduší Uvede příklady znečisťování vody a vzduchu Uvědomuje si nutnost ochrany životního prostředí

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy

 

Fy



Skupenství látek Vlastnosti látek (barva, skupenství, rozpustnost ve vodě, tepelná a elektrická vodivost, hustota) Jednoduchý pokus



Chemické tabulky



Chemické děje



Bezpečnost při experimentální činnosti



R-věty, S-věty

 

Různorodé a stejnorodé směsi (roztoky) Složení roztoků, ředění roztoků

  

Hmotnostní zlomek Filtrace, destilace Oddělování složek směsí

 

Voda Vzduch

   

Inverze, smog Znečišťování vody a vzduchu Ochrana vody a vzduchu

Fy

Fy, Ma

Fy

Ze, Fy

               

Popíše několik způsobů čistění odpadních vod Používá pojmy atom, molekula ve správných souvislostech, slovně popíše složení atomu a vznik kationtu a aniontu z neutrálních atomů Používá značky a názvy nejznámějších chemických prvků Vyhledá v tabulkách názvy prvků ke známým protonovým číslům a naopak Používá pojmy chemický prvek a chemická sloučenina ve správných souvislostech a rozliší chemickou značku a chemický vzorec Uvede příklady praktického využití kovů, slitin a nekovů. Popíše hlavní rozdíly mezi kovy a nekovy a jednoduchými pokusy ověří jejich vlastnosti Rozliší periody a skupiny v PSP

 

Odpadní vody Částicové složení látek

Fy



Protonové číslo, chemické prvky

Fy



Chemické tabulky



Chemická vazba, chemické sloučeniny



Využití kovů, slitin, nekovů



Kovy, nekovy



Určí oxidační číslo atomů prvků v oxidech, sulfidech a v halogenidech, z názvů zapíše vzorce a naopak Popíše vlastnosti vybraných oxidů a chloridu sodného a posoudí vliv těchto látek na ŽP Pracuje se stupnicí pH Rozliší kyselé a zásadité roztoky Ví o bezpečné manipulaci s chemikáliemi, poskytne první pomoc Ředí (s dodržováním zákonů, vyhlášek a pravidel bezpečné práce) roztoky kyselin a hydroxidů Zapíše vzorce a popíše vlastnosti a použití vybraných kyselin a hydroxidů Vysvětlí vznik v kyselých dešťů



Chemické prvky a periodická soustava chemických prvků Oxidy , halogenidy , sulfidy



Vybrané oxidy chloridu sodného

  

Kyselost a zásaditost roztoků, pH Kyselé a zásadité roztoky Manipulace s chemikáliemi, první pomoc



Kyseliny a hydroxidy



Vzorce a vlastnosti kyselin a hydroxidů



Kyselé deště

Př

MV

CHEMIE – 9. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Zopakuje si základní osvojené pojmy z 8. ročníku  Popíše postup práce s vybranými dostupnými chemickými látkami při zachování bezpečnosti práce  Ovládá základy první pomoci při popálení, potřísnění pokožky kyselinou, hydroxidem, pořezání se  Rozliší, které látky patří mezi soli  Provede jednoduché přípravy solí  Osvojí si názvosloví solí, hydrogensolí a hydrátů  Uvede vlastnosti a použití vybraných solí  Popíše vlastnosti a použití nejznámějších stavebních pojiv  Rozliší výchozí látky a produkty chemické reakce a v konkrétních příkladech je správně určí  Provede jednoduché chemické reakce  Osvojí si pojmy látkové množství,molární hmotnost  Vypočítá hmotnost výchozí látky a produktu  Vypočítá molární koncentraci roztoku  Uvede zákon zachování hmotnosti pro chemické reakce a využívá ho při řešení úloh  Zapíše jednoduchými chemickými rovnicemi vybrané chemické reakce, přečte chemické rovnice, včetně použití látkového množství  Zopakuje si pojmy látkové množství, molární hmotnost  Rozhodne, které ze známých reakcí patří mezi redoxní

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy

 

Opakování učiva Bezpečnost práce v chemické laboratoři



První pomoc

    

Soli Příprava soli Soli, hydrogensoli, hydráty Použití solí Průmyslová hnojiva a stavební pojiva

PŘ



Výchozí látky a produkty chemické reakce

Ma

 

Chemické reakce Látkové množství, molární hmotnost

  

Výpočet hmotnosti Výpočet molární hmotnosti Zákon zachování hmotnosti



Chemické rovnice



Výpočet látkového množství, ovlivňování průběhu chemické reakce Redoxní reakce



Fy, Ma

Fy, Ze

          

Popíše princip výroby surového železa a oceli Popíše korozi Experimentálně ověří vliv různých činitelů na průběh koroze Uvede příklady fosilních a průmyslově vyráběných paliv a popíše jejich vlastnosti a použití Používá bezpečně spotřebiče na topné plyny v domácnosti a plynové kahany při školních experimentech Posoudí vliv spalování různých paliv na životní prostředí Rozliší obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie Rozliší exotermické a endotermické reakce Orientuje se v problematice ekologie Rozliší nejjednodušší uhlovodíky, uvede jejich vzorce, vlastnosti a použití Uvede příklady produktů průmyslového zpracování ropy a zemního plynu

  

Výroba železa a oceli Koroze Elektrolýza, galvanické pokovování



Fosilní a průmyslová paliva



Spotřebiče, plynové kahany

 

Energetické změny při chemických reakcích Přírodní zdroje uhlovodíků

  

Exotermická a endotermická reakce Ekologie Uhlovodíky



Zpracování ropy a zemního plynu

Fy, Ma, PŘ, EV

PŘ, Ze

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: PŘÍRODOPIS VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: Obsahové, organizační a časové vymezení: Předmět přírodopis je vyučován jako samostatný předmět v 6.a 7. ročníku 2 hodiny týdně, v 9. ročníku 2 hodiny týdně. Výuka probíhá v kmenových třídách a učebně přírodopisu i v okolí školy. Je možné využít počítačovou a multimediální učebnu. Navazuje převážně na žákovské výstupy vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět na 1. stupni a na výstupy ostatních vzdělávacích oblastí. Souvisí s ostatními vzdělávacími oblastmi především se vzdělávací oblastí Člověk a svět práce a Výchova ke zdraví.Úzce souvisí s jednotlivými předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Vzdělávání v předmětu přírodopis směřuje k podchycení a rozvíjení zájmu o přírodu a přírodniny, vede k chápání podstatných souvislostí mezi stavem přírody a lidskou činností, závislosti člověka na přírodních zdrojích. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a umožňuje poznat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Žáci si osvojují vědomosti a dovednosti o přírodě, učí se pracovat s přírodním materiálem, na jejichž základě si vytvářejí a ověřují hypotézy a je podporováno otevřené myšlení a logické uvažování. Učí žáka aplikovat přírodovědné poznatky v praktickém životě. Předmět přírodopis je zaměřen na průřezové téma – environmentální výchova, ale prolínají jím i další průřezová témata zejména: MDV – komunikace a kooperace, kritické čtení, VDO – aplikace odpovědného jednání, angažovaný přístup k prostředí, OSV – evoluce lidského chování, zvířecí a lidské komunikace, seberegulující jednání, rozvoj osobních postojů a praktických dovedností ve vztahu k přírodnímu prostředí, EGS – objasňování důsledků globálních vlivů na životní prostředí, MKV – vzájemné respektování. Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání :  frontální výuka s demonstračními pomůckami  skupinová práce nebo práce ve dvojicích s využitím přírodnin, pracovních listů, odborné literatury, naučných her a PC výukových programů, videa, vyhledávaní informací na internetu  vzájemné učení na základě prezentací  přírodovědná cvičení a exkurze, projekty, projektové dny, besedy

Při hodnocení žáka se klade důraz na jeho schopnost aplikovat získané vědomosti a dovednosti, hledat souvislosti a vztahy mezi nimi, předvídat je nebo je ovlivňovat, schopnost formulovat a obhajovat vlastní názor, pracovat ve skupině. Hodnocení vychází z výsledků písemních testů, samostatné prezentace a praktických dovedností . Kompetence k učení Žáci jsou vedeni k:  efektivnímu učení  vyhledávají a třídí informace,využívá je k procesu učení  vytváří si komplexnější pohled na přírodní a společenské jevy  plánují,organizují a řídí vlastní učení Učitel:  se zajímá o náměty, názory, zkušeností žáků  zadává úkoly, které vyžadují využití poznatků z různých předmětů  zařazuje metody, při kterých docházejí k závěrům, řešením sami žáci  sleduje při hodině pokrok všech žáků Kompetence k řešení problémů Žáci:  vnímají nejrůznější problémové situace, mimořádné situace, krizové situace a plánují způsob řešení problémů  vyhledávají informace vhodné k řešení problémů  kriticky myslí  jsou schopni obhájit svá rozhodnutí Učitel:  klade otevřené otázky  ukazuje žákovi cestu ke správnému řešení prostřednictvím jeho chyb  podněcuje žáky k argumentaci

Kompetence komunikativní Žáci:  komunikují na odpovídající úrovni  si osvojí kultivovaný ústní projev  účinně se zapojují do diskuze  uplatňují bezpečné a odpovědné sexuální chování s ohledem na zdraví a etické partnerské vztahy Učitel:  vede žáky k výstižnému, souvislému a kultivovanému projevu  vytváří příležitosti k interpretaci či prezentaci různých textů, obrazových materiálů,grafů  vytváří příležitosti pro relevantní komunikaci mezi žáky Kompetence sociální a profesní Žáci:  spolupracují ve skupině  se podílí na utváření příjemné atmosféry v týmu  v případě potřeby poskytnout pomoc nebo o ni požádají Učitel:  zadává úkoly, při kterých mohou žáci spolupracovat  vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé  vyžaduje dodržování pravidel slušného chování Kompetence občanské Žáci:  respektují názory ostatních  si formují volní a charakterové rysy  se zodpovědně rozhodují podle dané situace  chápou základní ekologické souvislosti, respektují požadavky na kvalitní životní prostředí  rozhodují se v zájmu podpory a ochrany zdraví

Učitel:  vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé  umožňuje, aby žáci na základě jasných kritérii hodnotili svoji činnost nebo její výsledky  se zajímá, jak vyhovuje žákům jeho způsob výuky Kompetence pracovní Žáci:  si zdokonalují grafický projev  jsou vedeni k efektivitě při organizování vlastní práce  mohou využít ICT pro hledání informací  využijí znalosti v běžné praxi  ovládají základní postupy prví pomoci Učitel:  umožňuje žákům,aby při hodině pracovali s odbornou literaturou,encyklopediemi,…  vede žáky k dodržování obecných pravidel bezpečnosti  vytváří pro žáky příležitosti k aplikacím v modelových situacích

PŘÍRODOPIS – 6. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Orientuje se v nejdůležitějších názorech na vznik života.  Vysvětlí podstatné zákonitosti v živé a neživé přírodě a vztahy mezi nimi.  Má přehled o vývoji organismů včetně člověka.  Vysvětlí základní fyziologické procesy a jejich význam pro člověka.  Umí pracovat s lupou a mikroskopem, vytvořit preparát.  Popíše buňku a vysvětlí funkci základních organel, odliší buňku rostlin, živočichů a bakterií.  Zařadí organismy do taxonomických jednotek.  Vymezí základní projevy života, podmínky, význam, odlišuje společné a rozdílné znaky organismů a prostředí.  Rozliší rozdíly mezi pohlavním a nepohlavním rozmnožováním.  Zvládá jednoduché postupy práce při manipulaci s přírodními materiály.  Vysvětlí význam virů v přírodě i pro člověka a způsoby prevence.  Vysvětlí význam jednobuněčných organismů v přírodě i pro člověka

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Vznik Země a názory na vznik

Ze, Fy



Živá a neživá příroda

 

Vývoj organismů Podmínky života na Zemi



Lupa, mikroskop



Buňka - rostlinná, živočišná, bakteriální

 

Třídění organismů Projevy života, rozmanitost života



Pohlavní a nepohlavní rozmnožování



Zkoumání přírody



Nebuněčné organismy - viry – stavba, funkce, výskyt a význam Jednobuněčné organismy, bakterie - stavba, funkce výskyt a význam, sinice, bičíkovci a řasy kvasinky, prvoci – nálevníci a další zástupci



           

Vysvětlí rozdíl mezi stavbou jednobuněčných a mnohobuněčných organismů. Pozná pomocí atlasu naše nejznámější houby Seznamuje se s první pomocí při otravě houbami Chápe význam hub v ekosystémech a jejich místo v potravním řetězci. Popíše složení lišejníku, vysvětlí funkci a význam soužití dvou organismů. Zařadí vybrané organizmy do říší a nižších taxonomických jednotek.



Vývoj mnohobuněčných organismů

  

Atlas hub První pomoc Nižší houby a vyšší houby



Lišejníky



Popíše vnější a vnitřní stavbu organismů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů. Popíše základní rozšíření, adaptaci, význam a ochranu živočichů. Prezentuje vlastní tvorbu před spolužáky. Rozpozná některé příčiny porušování rovnováhy v přírodě. Objasní a porovnává funkci různých typů ekosystémů, zná vzájemný vztah člověka a ekosystémů. Využívá dostupných informačních zdrojů analyzuje informace, včleňuje podstatné a sděluje je ostatním



 

Mnohobuněční (nižší) živočichové žahavce, OSV ploštěnci, hlísti, měkkýši, kroužkovci, členovci Stavba těla a funkce orgánů mnohobuněčných živočichů Rozšíření, adaptace, význam a ochrana některých druhů nižších živočichů Referát na zadané téma Rovnováha v přírodě



Ekosystémy



Referát na zadané téma



PŘÍRODOPIS – 7. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Porovná vnější a vnitřní stavbu těla a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů.            

Určuje vybrané živočichy a zařazuje je do taxonomických jednotek. Objasní způsob života a vysvětlí význam v přírodě i pro člověka (domestikace) a dle možností tyto znalosti aplikuje při péči o ně. Vysvětlí příčiny chování vybraných živočichů a význam pro přežití v přírodě. Posoudí důsledky zásahu člověka do přírody a uvede chráněné živočichy, projevuje aktivní pomoc při ochraně. Prezentuje vlastní tvorbu před spolužáky. Vysvětlí základní fyziologické procesy. Objasní vztahy mezi vnější a vnitřní stavbou rostlinného těla a popíše uspořádání od buňky přes pletiva až k orgánům. Rozliší základní rostliny, rozezná chráněné, okrasné a významné rostliny. Zvládá jednoduché postupy práce při manipulaci s přírodními materiály. Objasní vnitřní a vnější stavbu rostlinného těla a popíše jeho uspořádání od buňky až k jednotlivým orgánům Uvede praktické příklady funkcí jednotlivých orgánů a jejich vztahů v rostlině jako celku. Charakterizuje rozdíl mezi bylinami a dřevinami.

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Ze, MV, EV



Stavba těla a funkce vnitřních orgánů strunatci, kruhoústí, paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci Třídění organismů



Domestikace



Příčiny chování vybraných živočichů



Chránění živočichové

  

Referát na zadané téma Přechod rostlin na souš Fotosyntéza a dýchání, pletiva

 

Mechorosty , kapraďorosty, nahosemenné rostliny Zkoumání přírody



Stavba rostlinného těla – kořen, stonek, list



Květ a květenství, opylení a oplození, vegetativní rozmnožování Byliny, dřeviny



CH, Fy, Ze

Ze, PČ



Rozliší podle znaků systematické skupiny rostlin a určuje jejich význačné zástupce.





Určuje nejznámější kulturní a plané rostliny, některé keře a listnaté stromy, jedovaté a léčivé rostliny, běžné plevele. Objasní a porovnává funkci různých typů ekosystémů, zná vzájemný vztah člověka a ekosystémů. Rozpozná některé příčiny porušování rovnováhy v přírodě. Uvědomuje si nutnost ochrany životního prostředí; uvede příklady jeho znečištění. Využívá dostupných informačních zdrojů analyzuje informace



Rostliny krytosemenné, rostliny dvouděložné, rostliny jednoděložné, rostlinná společenstva Nejznámější rostliny



Ekosystémy



Rovnováha v přírodě



Ochrana životního prostředí



Referát na zadané téma

   

Ze, PČ

PŘÍRODOPIS – 9. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Objasní vznik Sluneční soustavy, rozliší sféry Země.  Určí vybrané nerosty, určí jejich fyzikální a chemické vlastnosti.  Objasní jejich vznik, posoudí praktický význam.       

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Ze

 

Geologické vědy, vesmír, vznik Země, stavba Země Stavba zemské kůry - horniny a nerosty Vznik minerálů, vnější stavba krystalů, vnitřní stavba krystalů Laboratorní práce

Aplikuje pravidla práce při laboratorních cvičeních. Zvládá jednoduché postupy práce při manipulaci s přírodními materiály. Rozliší vnitřní geologické děje, jejich příčiny a důsledky. Určuje vybrané druhy hornin a posoudí jejich praktický význam. Vysvětlí základy deskové tektoniky.



Orientuje se v geologicky významných lokalitách a regionu. Rozlišuje závažnost ekologických problémů a poznává jejich vzájemnou propojenost.



Zemětřesení , vznik hor, litosférické desky, pohyb kontinentů Rudné žíly – vznik, nerosty



Ekologické problémy

   

Ze, CH, Fy

Fyzikální vlastnosti minerálů, chemické vlastnosti minerálů Geologické děje – vnitřní, sopečná činnost, magma, minerální prameny Horniny vyvřelé, nerosty vyvřelých hornin

Ze, CH

   

     

Rozliší vnější geologické děje, jejich příčiny a důsledky. Uvede význam půdotvorných činitelů, hlavní druhy a typy půd v naší přírodě, její devastaci a rekultivaci. Objasní horninový cyklus a oběh vody. Objasní význam půdotvorných činitelů, rozliší hlavní typy a druhy půd, vysvětlí význam pro přírodu i společnost, uvede příklady devastace a rekultivace. Rozlišuje jednotlivá geologická období z hlediska podstatných geologických změn, rozčlení je do útvarů Prezentuje vlastní tvorby před spolužáky. Zvládá jednoduché postupy práce při manipulaci s přírodními materiály. Chápe význam využití různých typů energie a vysvětlí důsledky zneužití jaderné energie. Využívá dostupných informačních zdrojů analyzuje informace, včleňuje podstatné a sděluje je ostatním. Orientuje se v geologické stavbě a geologickém vývoji území ČR, regionu.

 

Geologické děje – vnější, eroze a nerosty erozí vzniklé, působení gravitace Půdotvorní činitelé - činnost vody, činnost ledovců, činnost větru a člověka

Fy, CH, Ze

 

Usazené horniny, nerosty usazených hornin Složení půd, druhy,typy, přeměněné horniny

  

Dějiny Země- vznik a vývoj života, Prahory Ze, MV a starohory, Prvohory, Druhohory, Třetihory, Čtvrtohory Referát na zadané téma Manipulace s přírodními materiály



Druhy energie



Referát na zadané téma



Geologický vývoj České republiky - Český masív, Západní Karpaty, Regionální geologie

Ze

        

Na podmínkách života vysvětlí výskyt organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi. Popíše příklady ekosystémů, populace, společenstva. Vysvětlí podstatu a význam potravních řetězců. Posoudí vliv člověka na tvorbě životního prostředí a zásadách ochrany přírody. Uvede význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj a udržení života na Zemi. Vysvětlí příčiny globálního oteplování. Prokáže základní orientaci v problémech současného světa. Rozpozná souvislosti mezi přírodními podmínkami a vývojem civilizací. Uvědomuje si nutnost ochrany životního prostředí; uvede příklady jeho znečištění.



Neživé složky ŽP a živé složky ŽP



Ekosystém, populace, společenstvo

 

Potravní řetězce Ochrana životního prostředí



Podnebí a počasí

 

Globální oteplování Globální problémy lidstva



Trvale udržitelný rozvoj života



Ochrana přírody

CH, Ze, OSV, EV, MV

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: BIOLOGIE ČLOVĚKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: Obsahové, organizační a časové vymezení: Předmět Biologie člověka se vyučuje jako samostatný předmět v 8. ročníku 2 hodiny týdně. Výuka probíhá v kmenových třídách a učebně přírodopisu. Je možné využít počítačovou a multimediální učebnu. Vzdělávání je zaměřeno na  základy ekologie, komunikace, sociální chování  posouzení možnosti uplatnění živočichů v různých odvětvích lidské činnosti a ve výživě člověka – domestikace  vysvětlení fylogenetického vývoje člověka  pochopení procesů probíhajících ve vlastním těle, znalost orgánových soustav, soustav látkové přeměny, soustav regulačních a rozmnožovacích  porovnání individuálního vývoje člověka před a po narození, posouzení faktorů ovlivňujících prenatální a postnatální vývoj člověka jak v pozitivním, tak v negativním směru  analýza nejčastějších příčin vzniku civilizačních chorob a možné způsoby ochrany před nimi  zhodnocení důležitosti jednotlivých složek potravy, vitamínů a minerálních látek pro člověka a projevy jejich nedostatku (nadbytku) Při hodnocení žáka se klade důraz na jeho schopnost aplikovat získané vědomosti a dovednosti, hledat souvislosti a vztahy mezi nimi, předvídat je nebo je ovlivňovat, schopnost formulovat a obhajovat vlastní názor, pracovat ve skupině. Hodnocení vychází z výsledků písemních testů, samostatné prezentace a praktických dovedností .

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Žáci jsou vedeni k:  efektivnímu učení  vyhledávají a třídí informace,využívá je k procesu učení  vytváří si komplexnější pohled na přírodní a společenské jevy  plánují,organizují a řídí vlastní učení Učitel:  se zajímá o náměty, názory, zkušeností žáků  zadává úkoly, které vyžadují využití poznatků z různých předmětů  zařazuje metody, při kterých docházejí k závěrům, řešením sami žáci  sleduje při hodině pokrok všech žáků ¨ Kompetence k řešení problémů Žáci:  vnímají nejrůznější problémové situace  mimořádné situace, krizové situace a plánují způsob řešení problémů  vyhledávají informace vhodné k řešení problémů  kriticky myslí  jsou schopni obhájit svá rozhodnutí Učitel:  klade otevřené otázky  ukazuje žákovi cestu ke správnému řešení prostřednictvím jeho chyb  podněcuje žáky k argumentaci

Kompetence komunikativní Žáci:  komunikují na odpovídající úrovni  si osvojí kultivovaný ústní projev  účinně se zapojují do diskuze  uplatňují bezpečné a odpovědné sexuální chování s ohledem na zdraví a etické partnerské vztahy Učitel:  vede žáky k výstižnému, souvislému a kultivovanému projevu  vytváří příležitosti k interpretaci či prezentaci různých textů, obrazových materiálů,grafů  vytváří příležitosti pro relevantní komunikaci mezi žáky Kompetence sociální a profesní Žáci:  spolupracují ve skupině  se podílí na utváření příjemné atmosféry v týmu  v případě potřeby poskytnout pomoc nebo o ni požádají Učitel:  zadává úkoly, při kterých mohou žáci spolupracovat  vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé  vyžaduje dodržování pravidel slušného chování Kompetence občanské Žáci:  respektují názory ostatních  si formují volné a charakterové rysy  se zodpovědně rozhodují podle dané situace  chápou základní ekologické souvislosti, respektují požadavky na kvalitní životní prostředí  rozhodují se v zájmu podpory a ochrany zdraví

Učitel:  vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé  umožňuje, aby žáci na základě jasných kritérii hodnotili svoji činnost nebo její výsledky  se zajímá, jak vyhovuje žákům jeho způsob výuky Kompetence pracovní Žáci:  si zdokonalují grafický projev  jsou vedeni k efektivitě při organizování vlastní práce  mohou využít ICT pro hledání informací  využijí znalosti v běžné praxi  ovládají základní postupy prví pomoci Učitel:  umožňuje žákům,aby při hodině pracovali s odbornou literaturou,encyklopediemi,…  vede žáky k dodržování obecných pravidel bezpečnosti  vytváří pro žáky příležitosti k aplikacím v modelových situacích

BIOLOGIE ČLOVĚKA – 8. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564 

    

Učivo – obsah 

Pozoruje a popisuje přírodniny, podle znaků.

Vysvětlí význam živočichů v přírodě, pro člověka, chov domestikovaných živočichů. Uvede příklady chráněných živočichů u nás i ve světě. Posoudí vhodnost a důsledky umělého zásahu do přírody. Uvede základní typy chování živočichů a význam pro přežití. Prezentuje vlastní tvorbu před spolužáky.

Mezipředmětové vztahy

Ze Část zoologická - savci  Savci - stavba, znaky, etologie, ekologie a ochrana  Přehled savců (znaky řádů, zástupci, význam)  Vejcorodí  Živorodí - Vačnatci - Placentálové 1. hmyzožravci 2. letouni 3. chudozubí 4. hlodavci 5. zajíci 6. šelmy 7. ploutvonožci 8. kytovci 9. chobotnatci 10. lichokopytníci 11. sudokopytníci 12. primáti



 Savci biomů světa  Dorozumívání zvířat Význam živočichů v přírodě



Chránění živočichové



Umělý zásah do přírody



Chování vybraných druhů živočichů



Referát na zadané téma

    

    

Objasní a porovnává funkci různých typů ekosystémů, zná vzájemný vztah člověka a ekosystémů. Rozpozná některé příčiny porušování rovnováhy v přírodě. Objasní rozdíly znaků současného člověka a lidoopa. Rozliší rozdíly mezi pojmy, všechny rasy jsou rovnocenné. Popíše stavbu lidského těla a vysvětlí funkci orgánů a orgánových soustav a jejich vztahy.

Rozlišuje příčiny (příznaky) běžných nemocí a uvede praktické příklady prevence a léčby. Posoudí význam hygieny pro život a zdraví. Objasní nebezpečí návykových látek pro zdraví člověka. Popíše vznik a vývin nového jedince od početí do dospělosti. Uvede praktické příklady poskytování první pomoci



Ekosystém



Rovnováha v přírodě

Člověk  Původ a vývoj člověka 

Lidské rasy - Aleš Hrdlička





Stavba těla člověka  Základní pojmy  Opěrná soustava  Pohybová soustava  Trávicí soustava  Dýchací soustava  Tělní tekutiny  Oběhová soustava  Nervová soustava  Soustava žláz s vnitřním vyměšováním  Vylučovací soustava  Kožní soustava  Smyslová soustava  Rozmnožovací soustava  Základy genetiky Nemoci

 

Hygiena Návykové látky



Vznik a vývoj nového jedince



První pomoc

OSV

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: ZEMĚPIS VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: Obsahové, organizační a časové vymezení: Dotace hodin zeměpisu je v 6. až 9. ročníku dvě hodiny týdne. Výuka probíhá v kmenových třídách. Je možné využít počítačovou a multimediální učebnu i školní knihovnu. Vzděláváni v předmětu zeměpis směřuje k:  získávání a rozvíjeni orientace v geografickém prostředí  osvojování hlavních geografických objektů, jevů, pojmů a používáni poznávacích metod získávání a rozvíjeni dovedností pracovat se zdroji geografických informací  respektování přírodních hodnot, lidských výtvorů  k podpoře ochrany životního prostředí rozvoji trvalého zájmu o poznávání vlastni země a regionů světa jako nedílné součásti životního způsobu moderního člověka  rozvíjeni kritického myšleni a logického uvažování  aplikováni geografických poznatků v praktickém životě. Formy a metody práce podle charakteru učiva a cílů vzdělávání:  frontální výuka s demonstračními pomůckami, obrazovým materiálem  skupinová práce (s využitím map, pracovních listů, odborné literatury, časopisů,internetu  zeměpisné vycházky s pozorováním  projekty Při hodnocení žáka se klade důraz na jeho schopnost aplikovat získané vědomosti a dovednosti, hledat souvislosti a vztahy mezi nimi, předvídat je nebo je ovlivňovat, schopnost formulovat a obhajovat vlastní názor, pracovat ve skupině. Hodnocení vychází z výsledků písemních testů, samostatné prezentace a praktických dovedností .

Předmět zeměpis úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda:  chemie: znečištěni atmosféry, hydrosféry, biosféry,...  fyzika: sluneční soustava, vesmír, ...  přírodopis: rozšíření živočichů a rostlin, biotopy, CHKO, národní parky, ... Mezipředmětové vztahy jsou aplikovány i na předměty z ostatních vzdělávacích oblastí:  matematika: měřítko mapy, převody jednotek, práce s grafy, diagramy, ...  ICT: zdroj aktuálních informací a jejich zpracováni  dějepis: kultura národa, historie států,... Předmětem prolínají předmětová témata:  VDO: občanská společnost a stát; formy participace občana v politickém životě; principy demokracie  OSV: rozvoj schopností poznáváni; seberegulace, sebeorganizace; kreativita; poznáváni lidi; mezilidské vztahy; komunikace; kooperace; řešeni problému a rozhodovací dovednosti; hodnoty, postoje  EV: ekosystémy; základní podmínky života; problémy životního prostředí; vztah člověka k prostředí  MDV: kritické čtení a vnímáni mediálního sdělení; interpretace vztahu mediálního sděleni a reality; stavba mediálního sděleni; tvorba mediálního sděleni; práce v realizačním týmu  EGS: objevování Evropy, světa  MKV: kulturní diference; lidské vztahy; etnický původ; multikulturalita; principy solidarity Kompetence k učení (umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení) Žáci:  dokázat zorganizovat svůj učební proces  být schopen samostatného učení  být schopen pracovat se zkušeností  umět dávat věci do souvislostí  chápat kontinuitu minulosti a současnosti

Učitel:  vytváří takové situace, v nichž má žák radost z učení pro samotné učení a pro jeho uplatnění v životě  individuálním přístupem k žákům umožňuje prožít jejich úspěch, radovat se z něj a zvyšovat jejich sebevědomí  žákům umožňuje ve vhodných případech realizovat vlastní nápady, podněcuje jejich tvořivost řešením zajímavých úkolů  motivuje žáky k reprezentaci školy a účasti na různých soutěžích a olympiádách  žáky vede k objektivnímu sebehodnocení v konkurenčním prostředí Kompetence k řešení problémů (podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k samostatnému řešení problému) Žáci:  získávat informace z věrohodných zdrojů  dokázat samostatně přistoupit k problému  zvažovat a posuzovat různé zdroje dat  konzultovat s lidmi ze svého okolí i s odborníky  umět vytvářet, třídit a uspořádat dokumentaci  být schopen aplikovat osvojené postupy a vědomosti do praxe Učitel: při výuce pracuje v co největší míře s úlohami využitelnými v praktickém životě  k rozvoji logického myšlení tvořivě využívají projektové dny, projekty, vlastní výzkumy a praktické pokusy  žáky vede k aktivnímu podílu na všech fázích činnosti školy, k vzájemné spolupráci a týmové práci Kompetence komunikativní (vést žáky k všestranné a účinné komunikaci) Žáci:  dokázat obhajovat vlastní názor a argumentovat  vyjadřovat se písemnou formou

Učitel:  vede žáky ke kvalitní komunikaci ve škole i mimo školu, ke spolupodílení se na práci v školním parlamentu, třídnických hodinách, školním časopise a další  podporuje přátelské vztahy ve třídách, mezi třídami a mezi prvním a druhým stupněm  učíme žáky obhajovat a argumentovat vhodnou kultivovanou formou svůj vlastní názor a zároveň vyslechnout a respektovat názor jiných  začleňujeme metody kooperativního učení a jejich prostřednictvím vedeme děti ke spolupráci při vyučování Kompetence sociální a profesní (rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých) Žáci:  být schopen spolupráce a práce v týmu  dokázat učinit rozhodnutí  umět řešit konflikty  navazovat a udržovat kontakty  kriticky posuzovat a hodnotit Učitel:  žáky vedeme k respektování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se sami podílejí  společně usilujeme o vytvoření zdravé a bezpečné atmosféry ve škole  učíme je zároveň odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky  učíme žáky základům kooperace, týmové práce, vzájemné pomoci a empatie Kompetence občanské (připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti) Žáci:  umět naslouchat a brát v úvahu názory druhých  spoluvytvářet bezpečnou a zdravou atmosféru v kolektivu  být flexibilní při rychlých změnách  nalézat nová řešení

Učitel:  žáky vychovává k evropanství, prakticky je seznamujeme s kulturním dědictvím naší země a jiných národů  vede žáky k aktivnímu vnímání a zapojení do kulturního dění a sportovních aktivit v rámci města i regionu  kriticky vnímat ekonomické a politické aspekty rozvoje společnosti Kompetence pracovní (pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci) Žáci:  podílet se na práci skupiny a společnosti  organizovat svou vlastní práci  aplikovat získané vědomosti a dovednosti v praxi Učitel:  žáky motivujeme k osvojování dovedností a návyků potřebných pro životní praxi v nejrůznějších oblastech (ekonomické situace, životní prostředí, schopnost „podnikatelsky“ myslet)  rozvíjíme formy projektové činnosti, skupinové a individuální práce  žáky vedeme k objektivnímu sebehodnocení a posouzení reálných možností při profesní orientaci  výuku doplňujeme o praktické exkurze

ZEMĚPIS – 6. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Používá glóbus jako zmenšený model Země k demonstraci rozmístění pevnin a oceánů. Používá mapové atlasy, plány a mapy.  Používá zeměpisnou síť a s pomocí zem. souřadnic určuje polohu míst na Zemi.  Orientuje se v časových pásmech.  Používá různé druhy map a plánů, umí se orientovat, přepočítávat vzdálenosti podle různých měřítek.  Vyhledá potřebné informace v mapových atlasech, orientuje se v jejich obsahu a rejstřících.  Rozpoznává souvislost mezi jednotlivými přírodními složkami krajinné sféry.  Posuzuje zemský povrch jako výsledek působení přírodních procesů a lidských činností.  zlišuje vzhled a znaky přírodních a kulturních krajin.  Zhodnotí zodpovědnost člověka za životní prostředí.  Popíše členitost a typické znaky přírodních poměrů Afriky  Lokalizuje hlavní soustředění osídlení, hospodářských činností, hlavní a významná města v Africe  Pracuje s tematickými mapami, rozlišuje a posuzuje předpoklady a lokalizační faktory sídel a hospodářských aktivit  Určí polohu světadílů a oceánů pomocí zeměpisných souřadnic.  Charakterizuje Antarktidu

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Glóbus, mapa, atlas



Zeměpisná síť

 

Časová pásma Mapa, plán, měřítko mapy



Práce s mapou



Krajinná sféra Země - přírodní sféry

PŘ. FY, EV

 

Litosféra, atmosféra, hydrosféra, biosféra, pedosféra Působení člověka na krajinnou sféru

PŘ, EV, Dě

  

Působení člověka na krajinnou sféru Vliv člověka na krajinu Afrika – povrch, členitost pobřeží



Afrika – osídlení, státy, města, obyvatelstvo



Mapy Afriky



Světový oceán a jeho části

 

Antarktida Austrálie a Oceánie - přírodní poměry,

MA, VV

PŘ, Dě

  

Popíše členitost a typické znaky přírodních poměrů Austrálie a Oceánie. Charakterizuje Austrálii a Oceánii podle přírodních a socioekonomických ukazatelů. Aktivně pracuje s tematickými mapami obyvatelstva, sídel a hospodářských činností.

 

poloha, historie Austrálie a Oceánie - socioekonomické poměry – lidé, suroviny, hospodářský význam Mapy Austrálie a Oceánie

ZEMĚPIS – 7. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Charakterizuje světadíl podle přírodních i socioekonomických ukazatelů.

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Dě, EV





Amerika  poloha, historie, přírodní poměry  regiony – jazykové, hospodářské  USA a Kanada – význam pro světové hospodářství i globalizační procesy  Střední a Jižní Amerika – struktura obyvatel a hospodářství, přehled států  vybrané státy (Mexiko,Brazílie, Argentina, Chile,Venezuela) Asie  poloha, rozloha, přírodní poměry  rozdělení na regiony (jazykové, politické, hospodářské, náboženské)  Jihozápadní Asie (Izrael, Irák, Saúdská Arábie,Turecko)  Střední Asie (Kazachstán, Kavkazské země, Afghánistán)  Jižní Asie (Indie)  Jihovýchodní Asie (Indonésie, Singapur, Malajsie,Vietnam)  Východní Asie (Japonsko, Čína, Korea) Evropa  poloha,přírodní poměry  regiony - Jižní Evropa - Severní Evropa - Jihovýchodní Evropa - Východní Evropa  Význam a postavení ve světovém hospodářství a politice  Srovnání státního zřízení, jazyků, kultury, ekologické problémy

         

Pracuje aktivně s tematickými mapami obyvatelstva, sídel a hospodářských činností. Porovná souvislost osídlení s přírodními poměry. Orientuje se na politické mapě světa. Využívá různých informačních zdrojů. Zvládá srovnání různých národů a kultur a jejich přínos pro světovou civilizaci Orientuje se v přírodních i socioekonomických aspektech světadílu. Posoudí postavení jednotlivých států i jejich význam v regionu, hodnotí vzájemné odlišnosti a podobnosti. Chápe význam Evropské unie Popíše výhody spolupráce mezi státy Posoudí význam a přínos různých národů a kultur



Práce s mapou – Amerika, Asie, Evropa

   

Osídlení – Amerika, Asie, Evropa Politická mapa světa Práce s internetem Národy a kultury – Amerika, Asie, Evropa



Přírodní poměry – Amerika, Asie, Evropa



Postavení států v Americe, Asii, Evropě

  

Evropská unie Spolupráce mezi státy Rozdílné jazyky a kultury a jejich vzájemné prolínání a obohacování

Dě, CJ, EV

ZEMĚPIS – 8. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Charakterizuje Evropu podle přírodních i socioekonomických ukazatelů.  Porovnává rozlohy sousedních zemí navzájem, charakterizuje hranice s naší republikou, zná důležité hraniční přechody  Popisuje a porovnává povrch České republiky z hlediska geologického vývoje, působení přírodních procesů a lidské činnosti  Pracuje aktivně s tématickými mapami, aby byl schopen určit hlavní oblasti osídlení a zaměření hospodářských činností v závislosti na podmínkách  Vyhodnocuje informace o odpovědném a neodpovědném jednání ve vztahu ke krajině a k životnímu prostředí v jednotlivých zemích  Popíše a vyhodnotí možnosti spolupráce se sousedními státy  Určí geografickou polohu v zeměpisné síti, včetně vyhodnocení dle různých kritérií  Porovnává rozlohu ČR s vybranými zeměmi světa  S pomocí obecně zeměpisných a tématických map popíše povrch a typické znaky přírodních poměrů  Vysvětlí vliv začlenění ČR do EU a uvede příklady práv občanů vyplývajících z členství v EU  Uvede příklady mezinárodních organizací, k nimž má ČR vztah  Vyhledá, popíše a zdůvodní dle map rozmístění obyvatelstva v ČR  Srovnává ukazatele lidnatosti  Odůvodňuje rozmístění hospodářských činností

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



ČJ, CJ, Dě



Státy západní Evropy, státy střední Evropy, jejich postavení v EU Sousední státy ČR



Povrch ČR



Tématické mapy ČR



Národní parky a Chráněné krajinné oblasti ČR



Spolupráce ČR se sousedními státy



Geografická poloha ČR

 

Rozloha ČR Přírodní poměry ČR



ČR v Evropské unii



Mezinárodní vztahy ČR



Obyvatelstvo a sídelní poměry



Lidnatost ČR

PŘ, Dě, MV, VDO, CH, OSV

 

     

na území státu



Hospodářství ČR

Rozlišuje příjmy a výdaje státu, zná příklady dávek a příspěvků občanům ze státního rozpočtu Lokalizuje na mapách jednotlivé regiony a administrativní celky, porovnává jejich hospodářskou funkci, vyspělost a význam pro celou republiku Popíše typické znaky jednotlivých regionů (příroda, osídlení, hospodářství, kultura) Pracuje aktivně s turistickými mapami Využívá informačních zdrojů pro efektivní stanovení dopravních variant pro konkrétní cesty Umí posoudit rizika ohrožení místního regionu i způsoby ochrany životního prostředí v regionálním i celostátním měřítku. Využívá informačních zdrojů a popisuje typické znaky místního regionu Chová se v krajině dle zásad osobní bezpečnosti a ohleduplnosti vůči přírodě



Ekonomika ČR



Regiony ČR

  

Regiony ČR – přírodní podmínky, osídlení, hospodářství, kultura Turistické mapy Práce s internetem



Ochrana životního prostředí



Typické znaky Libereckého kraje



Zeměpisná vycházka

ZEMĚPIS – 9. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Dokáže popsat nejdůležitější zeměpisné a vesmírné objevy a charakterizovat podmínky, při nichž k objevům došlo  Vysvětlí přínos geografického objevování a astronomického výzkumu pro lidstvo  Je schopen objasnit důsledky pohybů zemského tělesa na náš život  Vysvětlí příčiny a důsledky různého zahřívání zemského povrchu slunečními paprsky  Umí přepočítávat čas v různých časových pásmech  Zvládá orientaci a určování zeměpisné polohy podle zeměpisné sítě na mapě  Realizuje základní matematické operace s měřítkem mapy  Využívá zeměpisného atlasu jako informačního zdroje. Umí „číst mapy“  Logicky vyvodí hlavní příčiny vzniku dnešní podoby zemského povrchu  Objasní, jak vznikala a vznikají pohoří  Dokáže určit lokality, kde se nejvíce projevuje činnost vnějších sil působících na zemský povrch a vysvětlí, jak se projevuje  Vysvětlí základní příčiny různého okamžitého stavu ovzduší  Odůvodní vznik a odlišnosti jednotlivých klimatických pásem na Zemi  Chápe význam vody pro život a dokáže uvést příklady hospodárného a šetrného zacházení s vodou v krajině

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Historická geografie

Dě, Fy, MV



Přínos objevování pro lidstvo



Pohyby Země



Slunce a Země



Časová pásma



Zeměpisná siť



Měřítko mapy



Práce s atlasem



Vznik planety Země

 

Litosféra Litosféra - vnější činitelé



Atmosféra



Klimatická pásma



Hydrosféra

Fy, Ma

Ma

Př, Fy, CH

               

Zná základní principy ochrany půd pro zajištění výživy obyvatel Země Obhajuje šetrné nakládání s přírodním bohatstvím Země a dokáže uvést pozitivní i negativní příklady Vyhodnocuje hlavní demografické ukazatele Orientuje se v počtu obyvatel a jejich rozmístění na Zemi v závislosti na přírodních podmínkách Aktivně využívá tématických map, tabulek a grafů s údaji o obyvatelstvu Je schopen vysvětlit základní principy vývoje počtu a věkového složení obyvatelstva v různých oblastech světa a u nás Dokáže objasnit hlavní příčiny a trendy migrace obyvatelstva ve světě Respektuje vzájemné odlišnosti jednotlivých skupin obyvatel ve světě, dokáže charakterizovat základní znaky jejich jedinečnosti Na konkrétních příkladech dokumentuje příčiny, pozitiva a negativa stěhování obyvatelstva do měst Orientuje se na politické mapě světa Vyhledává, rozlišuje a porovnává jednotlivé státy světa a jejich seskupení Popisuje cíle nejvýznamnějších politických, vojenských a hospodářských seskupení ve světě Orientuje se v aktuálním politickém dění ve světě, lokalizuje politické, náboženské a národnostní konflikty a nebezpečí Uvede příklady projevů globalizace, zná jejich klady i zápory Vysvětluje příčiny ohrožení lidstva a lokalizuje hlavní zdroje ohrožení Chápe politické a hospodářské postavení ČR v EU a ve světě



Význam pedosféry



Přírodní bohatství země

 

Obyvatelstvo Země Rozmístění obyvatelstva na Zemi



Mapy s údaji o obyvatelstvu



Demografický vývoj



Migrace



Národy, jazyky, světové náboženství



Lidská sídla

 

Politická mapa světa Politické rozdělení světa



Mezinárodní organizace



Politické dění ve světě



Globální problémy lidstva



Problémy lidstva



Evropská unie

Dě, Ma, MKV

Dě, VDO, EGS

           

Orientuje se v hlavních trendech světového hospodářství Lokalizuje nejvýznamnější hospodářské oblasti světa a je schopen určit hlavní příčiny jejich rozvoje Rozlišuje země světa dle hospodářské vyspělosti



Světové hospodářství



Hospodářské sféry: primární, sekundární, terciální



Uvádí příklady výhodné hospodářské spolupráce mezi zeměmi Evropy a světa Rozumí významu základních ekonomických pojmů, s nimiž se setkává v médiích Využívá dostupných informačních zdrojů, analyzuje informace, vyčleňuje z nich podstatné a předává je ostatním žákům Připraví samostatně stručnou prezentaci určitého jevu v určité zemi a přednese ji spolužákům Vyhledává vzájemné souvislosti jevů, porovnává je v určitých regionech a vyvozuje z nich závěry



Rozdělení států podle hospodářské vyspělosti Hospodářská spolupráce



Základní ekonomické pojmy



Zástupci vyspělých a rozvojových zemí všech světadílů:



Referát na zadané téma



S pomocí map v atlasu je schopen popsat podle osnovy geografickou charakteristiku vybrané země Diskutuje o daném problému, formuluje a obhajuje vlastní názor na různé geografické jevy Vyhledá hlavní rozdíly mezi jednotlivými státy a naší republikou Uvede různé ekosystémy a charakterizuje mimořádné události způsobené výkyvy počasí a dalšími přírodními jevy, jejich doprovodné jevy a možné dopady a ochranu před nimi



celková charakteristika jednotlivých zemí, které mají aktuální význam ve světovém dění: Práce s atlasem



Geografický přehled



Politické a společenské dění



Podnebí a počasí ke vztahu k životu, mimořádné události způsobené přírodními vlivy

PŘ, Fy, CH, MV

MV, VV, OSV, MKV, MGS

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: HUDEBNÍ VÝCHOVA VZDĚLÁVACÍ OBLAST: UMĚNÍ A KULTURA CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: Obsahové, organizační a časové vymezení: Vyučovací předmět hudební výchova je samostatným předmětem v 6. – 9. ročníku. Vyučuje se 1 hodinu týdně. Výuka probíhá učebně hudební výchovy i v kmenových třídách. Je možné využít počítačovou a multimediální učebnu i školní knihovnu. Hudební výchova přináší umělecké poznání světa, rozvíjí tvořivé schopnosti a vnímání uměleckých děl v historických souvislostech, vytváří kladná vztah ke kulturním hodnotám. Hudební výchova se skládá z vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností, které se vzájemně doplňují a vedou k aktivnímu vnímání zpěvu a hudby. Nabyté schopnosti využívá žák při všech hudebních aktivitách (zpěvu, tanci, hře na nástroj, orientaci při poslechu hudebních děl), chápe umění jako prostředek komunikace, obohacuje svůj citový život a přistupuje tolerantně k různorodým kulturním hodnotám i projevům různých národů. Hudební výchova zahrnuje i některé tematické okruhy průřezových témat osobnostní a sociální výchovy (respektování hodnot zvyků a tradic, správné chování při návštěvách kulturních akcí, uplatňování originality a tvořivosti), multikulturní výchovy (slohové a stylové zařazení), environmentální výchovy, mediální výchovy a výchovy k myšlení v evropských a globálních souvislostech (využívání vlastních schopností při nácviku vystoupení). Využívá poznatky z hodin dějepisu, zeměpisu, výtvarné výchovy a českého jazyka 2. stupně. V hudební výchově je využíváno metod a forem práce založené na činnosti jednotlivce i celého týmu, schopnosti prezentovat své umělecké dovednosti před kolektivem, přípravě společných projektů a návštěv kulturních akcí. Hodnocení žáka vychází z celkového kulturního projevu dítěte, aktivního a tvořivého přístupu ke všem hudebním činnostem, sleduje rostoucí úroveň získaných hudebních dovedností a schopností tyto dovednosti dále rozvíjet a využívat při všech činnostech hudební výchovy.

Kompetence k učení (umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení) Žáci:  dokázat zorganizovat svůj učební proces  být schopen řešit problémy  být zodpovědný za přístup ke svému učení  být schopen pracovat se zkušeností  umět dávat věci do souvislostí  chápat kontinuitu minulosti a současnosti Učitel:  vytváří takové situace, v nichž má žák radost z učení pro samotné učení a pro jeho uplatnění v životě  individuálním přístupem k žákům umožňuje prožít jejich úspěch, radovat se z něj a zvyšovat jejich sebevědomí  žáky vede k samostatnému organizování některých akcí  žákům umožňuje ve vhodných případech realizovat vlastní nápady, podněcujeme jejich tvořivost řešením zajímavých úkolů  vede žáky k užívání správné odborné terminologie a symboliky podle jejich individuálních hudebních schopností a dovedností Kompetence k řešení problémů (podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k samostatnému řešení problému) Žáci:  získávat informace z věrohodných zdrojů  dokázat samostatně přistoupit k problému  zvažovat a posuzovat různé zdroje dat  umět vytvářet, třídit a uspořádat dokumentaci Učitel:  žáci si postupně zdokonalují kompetenci práce s informacemi ze všech možných zdrojů, ústních, tištěných mediálních a počítačových, včetně internetu, aby je uměli vyhledávat, třídit a vhodným způsobem využívat  žáky vede k aktivnímu podílu na všech fázích činnosti školy, k vzájemné spolupráci a týmové práci  vede ke kritickému usuzování a posuzování žánrů a stylů hudby  vede žáky k vzájemnému naslouchání, ke společnému řešení problémů

Kompetence komunikativní (vést žáky k všestranné a účinné komunikaci) Žáci:  dokázat obhajovat vlastní názor a argumentovat  být schopen aktivního kultivovaného projevu v mateřském jazyce  pracovat s běžnými informačními technologiemi Učitel:  podporuje přátelské vztahy ve třídách, mezi třídami a mezi prvním a druhým stupněm  učí žáky obhajovat a argumentovat vhodnou kultivovanou formou svůj vlastní názor a zároveň vyslechnout a respektovat názor jiných  začleňujeme metody kooperativního učení a jejich prostřednictvím vedeme děti ke spolupráci při vyučování  vytváříme prostor pro vyjadřování žáků při problémovém vyučování a v komunitních kruzích Kompetence sociální a profesní (rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých) Žáci:  být schopen spolupráce a práce v týmu, dokázat učinit rozhodnutí  umět řešit konflikty  navazovat a udržovat kontakty  kriticky posuzovat a hodnotit Učitel:  žáky vede k respektování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se sami podílejí  učí je zároveň odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky  učí žáky základům kooperace, týmové práce, vzájemné pomoci a empatie  sociální kompetence vyvozujeme na praktických cvičeních a modelových situacích, žáci přijímají různé role  umožní každému žákovi zažít úspěch

Kompetence občanské (připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti) Žáci:  být schopen prezentovat se na veřejnosti  umět naslouchat a brát v úvahu názory druhých  spoluvytvářet bezpečnou a zdravou atmosféru v kolektivu  být flexibilní při rychlých změnách  nalézat nová řešení Učitel:  vede žáky ke schopnosti vcítit se do situací jiných lidí, k odmítání útlaku, hrubého zacházení, fyzického a psychického násilí, učí je respektovat individuální rozdíly národnostní, náboženské a kulturní  rozvíjí sociální učení, využívá metody sebepoznávání a seznamování žáků s jejich právy , odpovědností a povinnostmi  žáky vychovává k evropanství, prakticky je seznamuje s kulturním dědictvím naší země a jiných národů  vede žáky k aktivnímu vnímání a zapojení do kulturního dění v rámci města i regionu  umožňuje žákům, aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků  poukazuje na nutnost chránit a oceňovat naše kulturní tradice Kompetence pracovní (pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci) Žáci:  podílet se na práci skupiny a společnosti  organizovat svou vlastní práci  aplikovat získané vědomosti a dovednosti v praxi  projevovat solidaritu s druhými  vytvářet projekty  brát na sebe zodpovědnost

Učitel:  vede žáky k užívání různých nástrojů a vybavení  žáky motivuje k osvojování dovedností a návyků potřebných pro životní praxi v nejrůznějších oblastech  rozvíjí formy projektové činnosti, skupinové a individuální práce  žáky vede k objektivnímu sebehodnocení  výuku doplňuje o kulturní akce

HUDEBNÍ VÝCHOVA – 6. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Vědomě využívá správné pěvecké návyky  Zpívá sólo i ve skupině  Zpívá písně jednohlasé a vícehlasé  Orientuje se v grafickém záznamu hudby

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy

   

ČJ, DĚ

TV



Rozezná fyzikální vlastnosti tónu



Hlasová hygiena Zpěv písní Zpěv písní - jednohlas i vícehlas Základní hudební pojmy: notová osnova, nota, tón, stupnice, tónina, vzdálenosti tónů Výška, síla, délka, barva tónu



Využívá rytmus, hru na tělo, rytmizuje a melodizuje říkadla Uplatňuje kreativitu a originalitu při hře na jednoduché hudební nástroje Vnímá formální strukturu díla



Takt, metrum, rytmus



Hra na jednoduché hudební nástroje



Všímá si souvislostí mezi hudbou a jinými druhy umění Osvojuje si základní krokové variace národních tanců Využívá hudebně-pohybové dovednosti Vyjadřuje pohybem náladu poslouchaného díla, vlastní prožitek



Píseň a její hudební forma, rondo, variace, kantáta, sonáta, part, partitura Hudební divadlo- opera, opereta, muzikál



Polka, furiant, polonéza, mazurka

 

Hudba a tanec Muzikál

     

VV, ČJ

OSV VV, ČJ

VV

HUDEBNÍ VÝCHOVA – 7. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Vědomě využívá správné pěvecké návyky  Uplatňuje pravidla hlasové hygieny  Zpívá sólo i ve skupině  Pojmenuje hlasy ženské a mužské  Zazpívá lidovou píseň  Vnímá lidovou píseň v proměnách času  Rozlišuje základní hudební slohy  Uvědomuje si hloubku české hudební tradice  Orientuje se v písních homofonního a polyfonního typu  Orientuje se v grafickém záznamu skladeb  Diriguje dvoudobý a třídobý takt  Interpretuje rytmus ve dvoučtvrťovém a tříčtvrťovém taktu  Vnímá formální strukturu díla  Využívá individuálně hru na hudební nástroje  Uplatňuje kreativitu a originalitu při interpretaci hudebního díla  Všímá si vztahu umění a společnosti  Uvědomuje si hudbu jako nezbytnou a mnohotvárnou potřebu kulturního člověka  Využívá individuální hudebně-pohybové dovednosti  Vyjadřuje pohybem znějící hudbu  Reaguje na změny znějící hudby

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy

        

Pěvecké návyky Hlasová hygiena Zpěv písní Rozdělení hlasů Folklór- lidové písně Vývoj lidové písně Hudební slohy Leoš Janáček, Bohuslav Martinů Polyfonie a homofonie

VV, ČJ, VV

   

Noty, notová osnova Dirigování Rytmus Kánon- zpěv písní

 

Akordy- tónika, dominanta, subdominanta Princip gradace, symetrie, kontrastu

 

Sbratření lidí- Beethoven Smetana, Slovanská idea-Dvořák

OSV



Hudba a tanec

VV, TV

 

Lidové tance a společenské tance Hudba a tanec

VV, ČJ, D, OSV

VV

HUDEBNÍ VÝCHOVA – 8. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Využívá své individuální hudební schopnosti a dovednosti při hudebních aktivitách  Využívá správné pěvecké návyky a pravidla hlasové hygieny  Orientuje se v notovém (grafickém) záznamu melodie  Zazpívá písně některých žánrových oblastí  Charakterizuje znějící hudbu artificiální a nonartificiální  Vnímá užité výrazové prostředky  Využívá individuálně hru na hudební nástroje  Uplatňuje kreativitu a originalitu při interpretaci díla  Rámcově se orientuje v žánrech populární hudby české i světové  Osvojuje si hudebně- pohybové dovednosti moderních stylů  Zařadí poslouchanou hudbu do stylového období

  

Porovnává ji s dalšími skladbami, kriticky ji zhodnotí Vyhledává a všímá si souvislostí mezi hudbou a jinými uměl. druhy Seznámí se v kostce s artificiální hudbou 20. století

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Zpěv písní

VV



Hlasová hygiena, mutace



Hudební značky, noty, Intervaly

 

Zpěv písní Artificiální a nonartificiální hudba

  

Původ hudby Hra na hudební nástroje Zpěv písní



Klasický jazz- dixieland, Vánoce v hudbě, Swing- 30. a 40. léta Rock ' n ' roll, Country, western

VV, ČJ

Populární hudba 60. let, písničkáři, trampská píseň, folk, divadla malých scén, populární hudba 70.-80. léta, konec 20. stol., 21. stol. Vyjádření vlastního názoru na hudbu

VV, ČJ

Hudební divadlo, muzikál, hudba k filmu, Impresionismus Směry 20. století

VV

 

  

VV

VV

HUDEBNÍ VÝCHOVA – 9. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Využívá své individuální schopnosti a dovednosti při hudebních aktivitách  Využívá správné pěvecké návyky a pravidla hlasové hygieny  Orientuje se v notovém (grafickém) záznamu melodie  Využívá individuálně hru na jednoduché hudební nástroje  Charakterizuje znějící hudbu artificiální a nonartificiální  Orientuje se v písních homofonního a polyfonního typu  Rozlišuje základní slohová období  Seznamuje se s hudbou světovou a českou  Vyhledává a všímá si souvislostí mezi hudbou a jinými uměleckými druhy  Vnímá užité výrazové prostředky  Vyjádří znějící hudbu pohybem  Chápe hudbu jako nezbytnou a mnohotvárnou kulturní potřebu člověka

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



VV, ČJ



Správné nasazení tónů, hlasová hygiena, mutace Zpěv písní



Noty, hudební značky



Hra na hudební nástroje



Artificiální a nonartificiální hudba

VV



Homofonie a polyfonie

VV, ČJ

  

Slohová období v hudbě Významní čeští a světoví skladatelé Hudba a jiné umělecké směry

VV, ČJ, TV

  

Výrazové prostředky v hudbě Hudba a pohyb Vlastní stylové zájmy, preference

OSV

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: VÝTVARNÁ VÝCHOVA VZDĚLÁVACÍ OBLAST: UMĚNÍ A KULTURA CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: Obsahové, organizační a časové vymezení: Výtvarná výchova je samostatný vyučovací předmět v 6. – 9. ročníku. V 6. a 7. ročníku se vyučuje 2 hodiny týdně, v 8. a 9. po jedné hodině (možnost 2hodinových bloků 1 x za 14 dni dle možností rozvrhu ). Výuka probíhá v kmenových třídách, je možné využít počítačovou a multimediální učebnu, keramickou dílnu a učebnu výtvarné výchovy. Cílem tohoto předmětu je umožnit žákům poznávat okolní svět i svůj vnitřní svět, a to prostřednictvím různorodých výtvarných činností. Umožňuje žákům, aby si v konkrétních činnostech prakticky osvojovali potřebné výtvarné dovednosti a techniky, rozvíjeli svoji přirozenou potřebu vlastního výtvarného projevu, fantazii, prostorovou představivost, smysl pro originalitu a tím jim napomáhá rozvíjet vlastní tvořivé stránky jejich osobnosti. Výtvarná výchova usiluje především o:  získávání praktických i teoretických vědomostí o malbě, kresbě, jednoduchých grafických technikách, dekorativní tvorbu v ploše, užitém umění, o práci s různými materiály, modelování a prostorovém vyjadřování  praktické i teoretické seznámení s různými výtvarnými technikami a prostředky  rozvoj vztahu k výtvarnému umění, k oblastem výtvarné kultury /využití návštěv kulturních center – muzeum, archiv, divadelní představení, besedy o umění, …  získání představy o historii výtvarného umění, včetně lidového a užitého a o vývoji architektury, o výtvarném umění a jeho vztahu k životnímu prostředí  rozvoj individuálních schopností každého žáka, vlastní vidění a vnímání krásy v přírodě i ve světě, který ho obklopuje, o vlastní pozorování, osvojování skutečnosti a citový prožitek Metody a formy práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání. Při individuálních činnostech dostává žák prostor pro vyjádření vlastního názoru, obhajobě a sebehodnocení své práce. Při skupinovém vyučování či kolektivní práci je kladen důraz na spolupráci při řešení dané úlohy, respektování práce ostatních, pozitivní atmosféru kolektivu.

Hodnocení žáka: Při výtvarné výchově se snažíme vést dítě k individualitě. Z důvodů motivačních využíváme stupňů hodnocení ve spodní hranici klasifikace. Vycházíme z jeho celkového kulturního projevu, aktivního a tvořivého přístupu, originalitě a procítěnosti. Sledujeme rostoucí úroveň žákových výtvarných dovedností, jeho ochotu je dále rozvíjet a využívat při výtvarných činnostech. Kompetence k učení (umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení) Žáci:  být schopen řešit problémy  být schopen pracovat se zkušeností  umět dávat věci do souvislostí  chápat kontinuitu minulosti a současnosti Učitel:  žákům umožňuje ve vhodných případech realizovat vlastní nápady, podněcuje jejich tvořivost řešením zajímavých úkolů  motivuje žáky k reprezentaci školy a účasti na různých soutěžích a olympiádách  žáky vede k objektivnímu sebehodnocení v konkurenčním prostředí Kompetence k řešení problémů (podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k samostatnému řešení problému) Žáci:  dokázat samostatně přistoupit k problému, samostatně ho zpracovat v souvislosti s výběrem techniky, materiálů a pomůcek  konzultovat s lidmi ze svého okolí i s odborníky  být schopen aplikovat osvojené postupy a vědomosti do praxe  být schopen rozpoznat výtvarný problém a hledat způsoby řešení Učitel:  vede výuku tak, aby žáci hledali kreativní řešení problému, svoje řešení si dokázali obhájit  žáci si postupně zdokonalují kompetenci práce s informacemi ze všech možných zdrojů, ústních, tištěných mediálních a počítačových, včetně internetu, aby je uměli vyhledávat, třídit a vhodným způsobem využívat  žáci prezentují své názory a nápady ve školním časopise  žáky vede k aktivnímu podílu na všech fázích činnosti školy, k vzájemné spolupráci a týmové práci  podporuje netradiční, originální způsoby řešení ve výtvarném vyjadřování

Kompetence komunikativní (vést žáky k všestranné a účinné komunikaci) Žáci:  dokázat obhajovat vlastní názor a argumentovat, tolerovat názor druhých  být tolerantní k různým kulturním hodnotám, ke kulturním projevům a potřebám různých národů, národnostních skupin Učitel:  podporuje přátelské vztahy ve třídách, mezi třídami a mezi prvním a druhým stupněm  začleňuje metody kooperativního učení a jejich prostřednictvím vede děti ke spolupráci při vyučování Kompetence sociální a profesní (rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých) Žáci:  být schopen spolupráce a práce v týmu  dokázat učinit rozhodnutí  navazovat a udržovat kontakty  kriticky posuzovat a hodnotit Učitel:  žáky vede k respektování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se sami podílejí  společně usiluje o vytvoření zdravé a bezpečné atmosféry ve škole  učí je zároveň odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky  učí žáky základům kooperace, týmové práce, vzájemné pomoci a empatie  vede žáky k tvořivému přístupu ke světu, k obohacování emocionálního života  prohlubuje pozitivní vztah žáků k výtvarnému umění v celé oblasti výtvarné kultury

Kompetence občanské (připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti) Žáci:  být schopen prezentovat se na veřejnosti, účastnit se výtvarných soutěží, akcí  umět naslouchat a brát v úvahu názory druhých  spoluvytvářet bezpečnou a zdravou atmosféru v kolektivu  být flexibilní při rychlých změnách  nalézat nová řešení  být houževnatý v případě obtíží Učitel:  vedeme žáky ke schopnosti vcítit se do situací jiných lidí, k odmítání útlaku, hrubého zacházení, fyzického a psychického násilí, učíme je respektovat individuální rozdíly národnostní, náboženské a kulturní  je kladen důraz na environmentální výchovu, trvale udržitelný rozvoj a výchovu ekologicky myslícího jedince  hodnotit sociální chování související s životním prostředím a zdravím  žáky vychováváme k evropanství, prakticky je seznamujeme s kulturním dědictvím naší země a jiných národů  vedeme žáky k aktivnímu vnímání a zapojení do kulturního dění a sportovních aktivit v rámci města i regionu Kompetence pracovní (pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci) Žáci:  podílet se na práci skupiny a společnosti  organizovat svou vlastní práci  aplikovat získané vědomosti a dovednosti v praxi  projevovat solidaritu s druhými  vytvářet projekty  brát na sebe zodpovědnost  při práci s výtvarným materiálem žák dodržuje hygienická pravidla

Učitel:  rozvíjíme formy projektové činnosti, skupinové a individuální práce  žáky vedeme k objektivnímu sebehodnocení a posouzení reálných možností při profesní orientaci  podporuje pozitivní vztah žáků k manuálním činnostem

VÝTVARNÁ VÝCHOVA – 6. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Samostatně vytváří bohatou škálu vizuálně obrazných elementů a jejich vztahů k vizuálně obrazným vyjádřením zkušenosti z vlastního vnímání  Dokáže variovat různé vlastnosti vizuálně obrazných elementů k získání originálních výsledků  Užívá vizuálně obrazná vyjádření pro zachycení vizuálních zkušeností  Uvědomuje si okolní prostředí jako zdroj inspirace pro vytváření uměleckých hodnot  Objevuje a utváří si vlastní názor a postoj na svět kolem sebe skrze kreativní činnost vycházející z individuálních představ, fantazie, vnímání a prožívání  Snaží se správně chovat při návštěvě kulturní společenské akce  Dokáže si vyhledat bližší informace o významných osobnostech umělecky tvořících v našem regionu  Vnímá umění jako bohatství své země

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



HV, ČJ, INF, DĚ , OSV, EV, EGS, MV

 

Kresba  Uhel, rudka, křída  Tužka  Perokresba, kresba dřívkem, aj. Malba  Temperové a vodové barvy  Pastel, voskový pastel Grafické techniky  Tisk

            

Hodnotí a porovnává účinek vlastního výtvarného vyjádření s vyjádřením svých spolužáků Snaží se prezentovat vlastní tvorbu před spolužáky Uvědomuje si rozdílnost názorů, přístupů k řešení problémů vyplývajících z výtvarného zadání Učí se zásadám slušné komunikace a asertivního jednání Komunikuje a spolupracuje v pracovní skupině v rámci svých možností Je schopen diskutovat o problémech, které se týkají jeho i jeho okolí, podílí se na hledání a realizaci řešení problémů Užívá vizuálně obrazná vyjádření k zachycení nejen vizuálních zkušeností, ale i zkušeností získaných ostatními smysly Užívá vizuálně obrazná vyjádření k zachycení pocitů, nálad a vlastních vnitřních osobnostních dispozic Respektuje kulturní, etnické a jiné odlišnosti Zběžně se orientuje v oblastech moderního umění Uvědomuje si význam ochrany kulturních památek Vnímá umění jako bohatství své země Využívá média jako zdroj informací

 

Kombinované a experimentální techniky  Koláž, aj. Prostorová tvorba  Přírodní materiály  Papír, ruční papír, kašírování  Textil  Smyslové účinky vizuálně obrazných vyjádření

ČJ, DĚ , VDO, EGS, EV, MKV, OSV, MV

VÝTVARNÁ VÝCHOVA – 7. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Objevuje a utváří si vlastní názor a postoj na svět kolem sebe skrze kreativní činnost vycházející z individuálních představ, fantazie, vnímání a prožívání  Interpretuje vizuálně obrazné vyjádření z hlediska rozlišování vyjádření verifikovatelných vjemů od vyjádření fantazijních představ  Užívá vizuálně obrazná vyjádření k zachycení pocitů, nálad a vlastních vnitřních osobnostních dispozic  Respektuje hodnoty zvyků a tradic  Orientuje se v oblastech moderního výtvarného umění  Je schopen hodnotit, obhájit, zdůvodnit vlastní výtvarnou výpověď, vést o ní dialog, vyjadřovat se k tvorbě druhých a tolerovat ji  Uplatňuje zásady slušné komunikace  Je schopen komunikace a spolupráce v pracovní skupině, je schopen kompromisu při řešení výtvarného zadání ve skupině  Uvědomuje si vlastní identitu a má přehled o vlastním sociokulturním zázemí  Je schopen sebekontroly, seberegulace ve známém i cizím prostředí  Dokáže se správně chovat při návštěvě kulturní společenské akce  Dokáže posoudit podobnosti a odlišnosti různých kultur

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



ČJ, HV, PŘ, Dě, Ze, VDO, OSV, VDO, MKV



         

Vytváření obrazových znaků na základě fantazie, kombinací představ a znalostí Prohlubování schopnosti praktického zapojování vlastních děl i ostatních do komunikačního procesu v samostatně zvoleném kontextu Mytologie Báje a pověsti Pohádky Svět fantasy Spánkové snění Představy, sny a přání Vnitřní svět lidí, zvířat, rostlin, věcí Duševní hygiena Stres Imaginace

  

         

V přírodě i výtvarných dílech je schopen najít a analyzovat skryté a tušené zákonitosti výtvarných projevů Osvojuje si různé možnosti vystižení přírodních tvarů – jejich stavby, barev, povrchů, struktur vhodnými výtvarnými technikami Seznamuje se se základními pojmy nauky o barvách .- tón, jas, lomená barva, pestré x nepestré barvy, míchání barev, barevný kontrast, harmonie, aj. Uvědomuje si psychický účin barev Uvědomuje si okolní prostředí jako zdroj inspirace pro vytváření uměleckých hodnot Uvědomuje si problém dopadu vlastních aktivit na prostředí kolem sebe a aktivně přistupuje k jeho řešení Chápe žánr v souvislosti s dobou a místem vzniku Dokáže posoudit podobnosti a odlišnosti různých kultur Zběžně se orientuje v oblastech moderního umění Jmenuje významné osobnosti umělecky tvořící v regionu Uvědomuje si význam ochrany kulturních památek Jmenuje nejvýznamnější památky našeho kulturního dědictví Zhodnotí nabídku kulturních institucí a cíleně si vybírá akce, které ho zajímají

 

Psychický účin barev Nauka o barvě



Fauna  Bajky  Symbolika zvířat  Zvíře, přítel člověka – člověk přítel zvířete  Portrét a zvíře  Začarovaná rodina  Metamorfózy  Makrokosmos – mikrokosmos  Zrod života



Flóra  Symbolika květin a rostlin – symbolika barev  Magie květin  Bylinkářství  Mytologie květin  Metamorfózy  Květinové aranže  Zahradní architektura  Rostliny pod mikroskopem

PŘ, ČJ, EV, Z, Člověk a zdraví, EGS, EV, MKV, MV

VÝTVARNÁ VÝCHOVA – 8. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Dokumentuje a prezentuje proměny vlastního výtvarného projevu  Interpretuje obsah vizuálně obrazového vyjádření uměleckých projevů současnosti a minulosti  Posuzuje význam a přínos různých národů a kultur k obměně obrazného vyjádření  Respektuje kulturní, etnické a jiné odlišnosti  Uvědomuje si vztahy vlastního těla a prostoru  Zná prvky kresebné výstavby lidské figury  Uplatňuje zásady slušné komunikace a asertivního jednání  Je schopen komunikace a spolupráce v pracovní skupině, je schopen kompromisu při řešení výtvarného zadání ve skupině  Dokáže se správně chovat při návštěvě kulturní společenské akce  Ovládá prezentaci vlastní tvorby před spolužáky

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



ČJ, D, Tv, Hv, VDO, OSV

 

Výtvarné osvojování skutečnosti-tematické práce, zobrazování přírodních a umělých forem Dekorativní a prostorové práce-dekorativní řešení plochy, prostorové vytváření Výtvarné umění a životní prostředí

VÝTVARNÁ VÝCHOVA – 9. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Vědomě volí nástroje a techniky pro konkrétní výtvarné vyjádření  Uvědomuje si možnosti kompozičních přístupů a principů  Umí zacházet s dostupnými zobrazovacími prostředky  Porovnává a zařazuje do historických souvislostí základní stavební prvky architektury  Uvědomuje si problém dopadu vlastních aktivit na prostředí kolem sebe a aktivně přistupuje k jeho řešení  Uvědomuje si okolní prostředí jako zdroj inspirace pro vytváření uměleckých hodnot  Dokáže se správně chovat při návštěvě kulturní společenské akce  Uvědomuje si význam ochrany kulturních památek  Spoluvytváří koncepci výtvarného řešení jednotlivých prostor školy a jejího okolí  Objevuje a utváří si vlastní názor a postoj na svět kolem sebe skrze kreativní činnost vycházející z individuálních představ, fantazie, vnímání a prožívání

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



M, Hv, Dě, ČJ, MV, PČI, VDO, OSV

 



Svět kolem nás a v nás-studujeme skutečnost, linie, plocha, barva, barva a výraz, objem a prostor,hra-fantazie-poezie, kompozice Prostor pro život-město a dům, tvar a účel, materiál a zpracování, textilní techniky Svět architektury  Architektura naší země  Architektura v proměnách času  Design interiéru a exteriéru budov  Architektura a krajina Společnost  Člověk a společnost  Společnost a masmédia, etika

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŔEDMÉTU: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A ZDRAVÍ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: Vyučovací předmět výchova ke zdraví je zařazen samostatně v 6. a 7. ročníku v hodinové dotaci 1 h týdně. Navazuje převážně na žákovské výstupy vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět na 1. stupni a dále na výstupy ostatních vzdělávacích oblastí. Předmět vede k pochopení a následného bezpečného chování spojeného se zdravím fyzickým i psychickým. Je kladen důraz na praktické dovednosti a jejich aplikaci v modelových situacích i v každodenním životě, posílení větší samostatnosti a odpovědnosti žáka za své jednání. V předmětu výchova ke zdraví je zahrnuto řada tématických okruhů průřezových témat, zejména osobnostní a sociální výchovy a mediální výchovy. Využívá metod a forem práce zaměřených na žákovské spolupráci v širší či užší skupině, prezentaci zadaných témat a vlastní zpracování a předvedení problémových okruhů, jež vede k upevnění správného náhledu na život. Vědomosti jsou upevňovány během projektů a projektových dnů. Hodnocení žáka je zaměřeno na schopnost spolupráce v týmu, přemýšlet a řešit modelové situace, vytvořit návrhy a prezentovat je. Nedílnou součástí je schopnost pracovat s informacemi. Kompetence k učení (umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení) Žáci:  dokázat zorganizovat svůj učební proces  být schopen samostatného učení  být schopen řešit problémy  umět dávat věci do souvislostí - chápat kontinuitu minulosti a současnosti

Učitel:  individuálním přístupem k Žákům umožňuje prožít jejich úspěch, radovat se z něj a zvyšovat jejich sebevědomí  žákům umožňuje ve vhodných případech realizovat vlastní nápady, podněcuje jejich tvořivost řešením zajímavých úkolů  žáky vedeme k objektivnímu sebehodnocení v konkurenčním prostředí Kompetence k řešení problémů (podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k samostatnému řešení problému) Žáci:  získávat informace z věrohodných zdrojů  dokázat samostatně přistoupit k problému  konzultovat s lidmi ze svého okolí i s odborníky Učitel:  při výuce pracuje v co největší míře s úlohami využitelnými v praktickém životě  vede výuku tak, aby žáci hledali kreativní řešení problému, svoje řešení si dokázali obhájit  žáci si postupně zdokonalují kompetenci práce s informacemi ze všech možných zdrojů, ústních, tištěných mediálních a počítačových,včetně internetu, aby je uměli vyhledávat, třídit a vhodným způsobem využívat  k rozvoji logického myšlení tvořivě využívají projektové dny, projekty, vlastní výzkumy a praktické pokusy Kompetence komunikativní (vést žáky k všestranné a účinné komunikaci) Žáci:  dokázat obhajovat vlastní názor a argumentovat  pracovat s běžnými informačními technologiemi Učitel:  vede žáky ke kvalitní komunikaci ve škole i mimo školu, ke spolupodílení se na práci v škole  podporuje přátelské vztahy ve třídách, mezi třídami a mezi prvním a druhým stupněm  podporujeme komunikaci s jinými institucemi a školskými zařízeními

Kompetence sociální a profesní (rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých) Žáci:  být schopen spolupráce a práce v týmu  dokázat učinit rozhodnutí  umět řešit konflikty Učitel:  žáky vede k respektování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se sami podílejí  učí žáky základům kooperace, týmové práce, vzájemné pomoci a empatie  sociální kompetence vyvozujeme na praktických cvičeních a modelových situacích, žáci přijímají různé role Kompetence občanské (připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti) Žáci:  být schopen prezentovat se na veřejnosti  umět naslouchat a brát v úvahu názory druhých  nalézat nová řešení  být houževnatý v případě obtíží Učitel:  je kladen důraz na environmentální výchovu, trvale udržitelný rozvoj a výchovu ekologicky myslícího jedince  hodnotit sociální chování související s životním prostředím a zdravím  žáky vychovává k evropanství, prakticky je seznamuje s kulturním dědictvím naší země a jiných národů  kriticky vnímat ekonomické a politické aspekty rozvoje společnosti

Kompetence pracovní (pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci) Žáci:  podílet se na práci skupiny a společnosti  organizovat svou vlastní práci  aplikovat získané vědomosti a dovednosti v praxi Učitel:  žáky motivuje k osvojování dovedností a návyků potřebných pro životní praxi v nejrůznějších oblastech (ekonomické situace, životní prostředí, schopnost „podnikatelsky“ myslet)  rozvíjíme formy projektové činnosti, skupinové a individuální práce  výuku doplňujeme o praktické exkurze

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ – 6. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Uvědomuje si nutnost určitých pravidelností během stanovených období, chápe potřebu odpočinku pro organismus a umí ho zařadit do svého režimu dne.  Uplatňuje osobní a intimní hygienu s ohledem na zdravotní rizika a mezilidské vztahy.  Vysvětlí význam péče o zdraví a své vlastní chování.  Rozlišuje vybrané choroby a prevenci, umí vyhledat lékaře a popsat zdravotní problémy.  Rozpozná závažnost poranění, poskytne první pomoc., samostatně ovládá jednodušší postupy první pomoci.  Rozlišuje mezi zdravými a méně zdravými potravinami.  Uvědomuje si důležitost pravidelnosti a zásad stravování.  Pečuje o své zdraví, záměrně ho nepoškozuje a respektuje ho jako základní hodnotu.  Zhodnotí vhodné a nehodné zdravotní návyky a činnosti rodiny.  Zdůvodní hygienické požadavky na zdravé bydlení, navrhne optimální prostředí bytu odpovídající různým potřebám.  Uplatňuje zásady bezpečnosti v bytě.

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Denní režim, biologické rytmy, pasivní a aktivní odpočinek, relaxace, otužování



Osobní a intimní hygiena

Př – rytmičnost životních dějů, spánek, fyziologie vybraných soustav, zdravověda Tv – možnosti pohybu Člsp – psychologie osobnosti Vv – estetická výchova



Zdraví a nemoc



Druhy nemocí – infekční, ochrana před nemocemi Postupy první pomoci, obvazová technika, přivolání lékaře

 

Základní složky potravy



Stravovací a pitný režim



Péče o zdraví v rodině



Zdravotní návyky rodiny



Hygiena bydlení



Bezpečnost při činnostech

Př – působení bakterií a ochrana před nimi Ch – anorganické a organické látky, látky v potravinách ČlSp – rodina a domov Ch, Fy, Pč – bezpečnost práce Vv – estetická výchova Ma – deskriptivní geometrie Osv



Vysvětlí tělesné změny dospívání.





Rozliší rozdíly mezi jednotlivými úrovněmi lásky.





Rozdělí základní typy návykových látek, uvede zdravotní rizika spojená s kouřením, alkoholem, drogami. Používá způsoby odmítání návykových látek, uvědomuje si právní možnosti. Vysvětlí zdravotní a sociální rizika spojená s hrami na počítači a hracími automaty. Je schopen rozpoznat agresi. Rozpozná situace ohrožující jeho bezpečnost a umí se patřičně chovat. Uplatňuje pravidla bezpečnosti v podmínkách silničního provozu. Zvládá modely chování v případě šikanování, týrání a zneužívání. Samostatně vyhledá služby specializované pomoci. Orientuje se v zásadách pro sestavení osobního pohybového režimu a nutnosti jeho plnění vzhledem k zdraví a eliminaci civilizačních chorob. Respektuje zásady vybavení prostředí dané činností. Zhodnotí význam sportu pro vzájemné porozumění a přátelství mezi lidmi různých národů a národností.



Lidské tělo, pohlavní rozdíly mezi mužem a ženou Komunikace s vrstevníky, kamarádství, přátelství, láska Nikotin, alkohol,drogy



Odmítání návykových látek, zákony



Počítače a hazardní hry

 

Agrese Bezpečnost chování při aktivitách



Chování v silničním provozu



Šikanování , týrání



Přivolání pomoci, linka důvěry, krizová centra Pohybový režim

       

 



 

Hygiena a bezpečnost pohybových činností a prostředí Význam sportu

Př – somatologie a fyziologie ČlSp – sociální psychologie a osobnostní psychologie Př – botanika, zdravotní potíže Ze – oblasti pěstování Ch -chemické látky ČlSp – sociální psychologie, právo Osv

ČlSp – sociální psychologie, právo Osv

Př, Tv – fyziologie vybraných soustav

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ – 7. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Uvědomuje si nutnost určitých pravidelností, zařazuje do svého režimu pohyb, otužování, relaxaci.  Rozlišuje běžné infekční a civilizační choroby a aktivně se proti nim brání.  



    

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Biologické rytmy



Př - rytmičnost životních dějů, spánek, fyziologie vybraných soustav, zdravověda Tv – možnosti pohybu Z – etnické a geografické rozdíly Osv

Osvojuje si vyhledat lékaře a popsat zdravotní problémy. Rozpozná závažnost poranění, poskytne první pomoc i v improvizovaných podmínkách. samostatně ovládá jednodušší postupy první pomoci. Orientuje se v možnostech zdravotní péče u nás a v zahraničí.



Druhy nemocí (infekční a civilizační), ochrana před nemocemi, odpovědnost za zdraví Preventivní a lékařská péče, léky



První pomoc (improvizované podmínky)



Zdravotní péče

Posoudí výživovou hodnotu potravin, orientuje se v údajích o složení a trvanlivosti potravinářských výrobků, jejich nakupování a uchovávání. Uplatňuje zásady zdravého stravovacího režimu, orientuje se ve specifických potřebách výživy u různých skupin obyvatelstva. Vysvětlí souvislosti mezi nezdravou výživou a rozvojem civilizačních chorob. Sestaví jídelníček v souladu se zdravou výživou a uvede klady a zápory alternativních výživových směrů. Rozpozná klamavou reklamu a vyjádří k ní vlastní názor.



Výživová hodnota potravin



Výživa vybraných skupin obyvatelstva



Výživa a civilizační nemoci



Zdravý jídelníček, alternativní výživové směry



Reklamy

Př – působení bakterií a ochrana před nimi, somatologie a nemoci trávicího ústrojí Ch – anorganické a organické látky, chemické děje a látky v potravinách Fy - energie Ze – etnické a geografické rozdíly ČlSp – vývojová psychologie Inf a Čj – aplikace informační a jazyková komunikace Osv

  

           

Respektuje zdraví jako základní hodnotu, jednotlivé činnosti provádí tak, aby ho nepoškozoval. Ohleduplně jedná s handicapovanými jedinci a vhodně reaguje na jejich potřeby. Vysvětlí rozdíl mezi přátelstvím, zamilovaností, pojmenuje povahové vlastnosti partnerů, které jsou předpokladem pro založení stabilní rodiny a uved rizika spojená s neuváženou volbou partnera. Pojmenuje problémy dítěte, které žije jen s jedním z rodičů. Vysvětlí roli matky a otce při péči o dítě a jeho výchově. Orientuje se v průběhu početí a vývoje plodu. Zná možnosti odborné péče. Vysvětlí, jak dochází k přenosu viru HIV a co se děje v průběhu času v organismu. Vysvětlí zdravotní a sociální rizika spojená se zneužíváním návykových látek a hracími automaty. Používá způsoby odmítání návykových látek, vysvětlí jejich dopad na bezpečnost v silničním provozu a je si vědom právních postihů. Posoudí reálnost reklam na alkohol a kouření. Je schopen rozpoznat agresi. Předchází úrazům při aktivitách ve volném čase, dále i jako účastník silničního provozu. Uplatňuje účelné modely chování v případě šikanování. Samostatně vyhledá služby specializované pomoci.



Péče o zdraví v rodině



Základní péče o nemocné a handicapované



Vztahy k lidem (kamarádství, přátelství, láska, volba partnera, manželství, rodičovství), dospívání – změny organismu



Neúplná rodina



Role matky a otce

ČlSp – rodina a domov, sociální psychologie Osv

Př – somatologie a fyziologie, onemocnění ČlSp – rodina, sociální psychologie a osobnostní psychologie, vývojová psychologie Ze – geografie Vv – estetická výchova Osv

 

Početí a těhotenství Lékařská péče (gynekologie, antikoncepce, přerušení těhotenství)  Nemoci přenosné pohlavním stykem 

Drogy a jiné látky, hrací automaty



Návykové látky (odmítání, bezpečnost v dopravě, zákon)

  

Reklamní vlivy Agrese Chování v silničním provozu



Šikanování, týrání, sexuální zneužívání



Krizová centra

Př – botanika, Zdravotní potíže Z –oblasti pěstování Ch -chemické látky Ov – sociální psychologie, právo Inf a Čj – aplikace informační a jazyková komunikace Osv ČlSp – sociální psychologie, právo

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: TĚLESNÁ VÝCHOVA VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A ZDRAVÍ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: Obsahové, organizační a časové vymezení: Předmět tělesná výchova se vyučuje jako samostatný předmět v 6., 7., 8., a 9. ročníku v časové dotaci 2 hodiny týdně. Výuka probíhá ve sportovní hale, tělocvičně a na školním hřišti. V 7. nebo 8. ročníku částečně v rámci lyžařského kurzu. Zimní sporty na svazích a v okolí školy. Výuka probíhá ve skupinách – obvykle chlapci a dívky. Podle počtu žáků mohou vznikat i skupiny z více ročníků. V každém ročníku se žáci učí a prohlubují dovednosti z různých sportovních odvětví. Učivo je rozděleno na části – atletika, gymnastika, basketbal, odbíjená, kopaná, netradiční pohybové hry a v 7. a 8. ročníku s lyžováním. Poskytuje regeneraci a kompenzaci jednostranné zátěže působené pobytem ve škole. Snaží se vytvořit u žáka kladný vztah k pohybovým aktivitám a vést žáky k pochopení odpovědnosti za své zdraví jako vyváženého stavu tělesné, duševní a sociální pohody. Hodnocení žáka sleduje jeho individuální pokrok , snahu, vůli a samostatnost při zlepšování své zdatnosti. Také schopnost respektovat přijatá pravidla bezpečného , slušného chování a hygieny. Předmětem prolínají průřezová témata:  OSV  řešení problémů, sebepoznávání,sebeovládání, vztahy mezi lidmi, kooperace, psychohygiena  relaxace, dovednosti pro etické zvládání situací soutěže  VDO – tolerance, zásady slušnosti, odpovědného chování  EV – chápání vlivu prostředí na vlastní zdraví i zdraví ostatních lidí, ohleduplnost ve vztahu k prostředí  MKV – mezilidské vztahy, schopnost zapojovat se do diskuse  MV – interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, vliv médií na člověka, dovednost prezentace informace ze soutěží

Kompetence k učení (umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení) Žáci:  být schopen řešit problémy  být zodpovědný za své zdraví  být schopen pracovat se zkušeností Učitel:  vytváří takové situace, v nichž má žák radost z učení pro samotné učení a pro jeho uplatnění v životě  individuálním přístupem k žákům umožňujeme prožít jejich úspěch, radovat se z něj a zvyšovat jejich sebevědomí  žáky vedeme k samostatnému organizování některých akcí  žákům umožňujeme ve vhodných případech realizovat vlastní nápady, podněcujeme jejich tvořivost řešením zajímavých úkolů  motivujeme žáky k reprezentaci školy a účasti na různých soutěžích a olympiádách  žáky vede k objektivnímu sebehodnocení  vede žáky k osvojení pohybových dovedností, ke správnému držení těla a kultivovanému pohybovému projevu Kompetence k řešení problémů (podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k samostatnému řešení problému) Žáci:  dokázat samostatně přistoupit k problému  dokázat pozitivně prožívat osvojené pohybové činnosti, později využívat k překonávání tělesných a psychických stavů Učitel:  podporuje týmovou spolupráci při řešení problémů  při školních i mimoškolních akcích zjišťuje, jak žáci zvládají řešení problémových situací Kompetence komunikativní (vést žáky k všestranné a účinné komunikaci) Žáci:  dokázat obhajovat vlastní názor a argumentovat, důraz na kulturní úroveň komunikace  čestné chování v duchu „fair play“  být schopen aktivního kultivovaného projevu v mateřském jazyce

Učitel:  podporuje přátelské vztahy ve třídách, mezi třídami a mezi prvním a druhým stupněm  učí žáky obhajovat a argumentovat vhodnou kultivovanou formou svůj vlastní názor a zároveň vyslechnout a respektovat názor jiných Kompetence sociální a profesní (rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých) Žáci:  být schopen spolupráce a práce v týmu  dokázat učinit rozhodnutí - umět řešit konflikty  navazovat a udržovat kontakty  kriticky posuzovat a hodnotit Učitel:  žáky vede k respektování společně dohodnutých pravidel chování  společně usiluje o vytvoření zdravé a bezpečné atmosféry ve škole  učí je zároveň odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky  učíme žáky základům kooperace, týmové práce, vzájemné pomoci a empatie Kompetence občanské (připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti) Žáci:  být schopen prezentovat se na veřejnosti  umět naslouchat a brát v úvahu názory druhých  spoluvytvářet bezpečnou a zdravou atmosféru v kolektivu  být flexibilní při rychlých změnách  nalézat nová řešení  být houževnatý v případě obtíží

Učitel:  vede žáky ke schopnosti vcítit se do situací jiných lidí, k odmítání útlaku, hrubého zacházení, fyzického a psychického násilí  učí je respektovat individuální rozdíly národnostní, náboženské a kulturní  je kladen důraz na environmentální výchovu, trvale udržitelný rozvoj a výchovu ekologicky myslícího jedince  hodnotit sociální chování související s životním prostředím a zdravím  žáci se ve škole i mimo školu chovají jako zodpovědné osoby  vedeme žáky k aktivnímu zapojení do sportovních aktivit v rámci města i regionu Kompetence pracovní (pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci) Žáci:  podílet se na práci skupiny a společnosti  aplikovat získané vědomosti a dovednosti v praxi  projevovat solidaritu s druhými  brát na sebe zodpovědnost Učitel:  žáky motivuje k osvojování dovedností a návyků potřebných pro životní praxi

TĚLESNÁ VÝCHOVA – 6. – 9. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564 Atletika  Provádí speciální běžecká cvičení – běžecká abeceda (6. – 9. ročník)  Zvládá běžeckou techniku, ví co je šlapavý a švihový způsob běhu (60 – 100m) (6. – 9. ročník)  Startuje z bloků, zvládá polovysoký start a učí se koordinaci pohybu (6. – 9. ročník)  Rozliší tempo při vytrvalostním běhu na dráze 1500 -3000m (6. – 9. ročník)  Dokáže běžet v terénu (6. – 9. ročník)  Zná způsob běhu v dráze, v zatáčce (6. – 9. ročník)  Zná různé druhy štafetových běhů.  Zvládá předávku při štafetovém běhu  Skok do dálky  Zná stupňovaný rozeběh, umí odraz (6. – 9. ročník)  Propojí rozeběh a odraz (6. – 9. ročník)  Pracuje na zkvalitnění letové fáze skoku s důrazem na práci rukou (6. – 9. ročník)  Skok do výšky ( střižný + flop)  Zvládá odrazová cvičení (6. – 9. ročník)  Zvládá dobře techniku rozeběhu a odrazu (6. – 9. ročník)  Zkvalitňuje nácvik přechodu přes laťku a zvládá vlastní skok (6. – 9. ročník)

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Běžecká abeceda

OSV



Šlapavý a švihový způsob běhu



Běh - starty



Vytrvalostní běh

 

Běh v terénu Běh na dráze

 

Štafetový běh Štafetový běh - předávka



Skok – nácvik rozběhu a odrazu

 

Rozběh a odraz Skok do dálky

 

Odrazová cvičení Skok vysoký – technika rozběhu a odrazu



Skok vysoký

Fy



Hod  Zvládá základní postoj při hodu (6. – 9. ročník)  Uvědomuje si práci ruky při hodu (6. – 9. ročník)  Kontroluje „luk“ při fázi hodu (6. – 9. ročník)  Dokáže zkoordinovat skřižný krok s hodem a provést vlastní hod (6. – 9. ročník)  Vrh koulí  Umí koulařskou gymnastiku (8. ročník)  Zdokonaluje techniku vrhu (8. ročník)  Nacvičuje rovnováhu, sun (8. ročník)  Zkvalitňuje vrh zádovou technikou a vrhne koulí (8. – 9. ročník) Gymnastika  Provádí kotoul vpřed, vzad a jeho modifikace (6. ročník)  Zvládá kotoul letmo (7. ročník)  Provádí průpravná cvičení pro zvládnutí stoje na rukou (6. ročník)  Rozumí pojmům z dané oblasti (6. ročník)  Zvládá stoj na rukou (7. ročník s dopomocí, 8. ročník)  Provádí průpravná cvičení pro nácvik přemetu stranou (7. ročník)  Je schopen dávat záchranu a dopomoc při jednoduchých cvicích (7. ročník)  Zvládá přemet stranou (8. ročník)  Provede skoky na místě i z místa (8. ročník)  Zapojí žáky do řízení a samostatného hodnocení kvality (8. ročník)  Předvede akrobatické řady (6. - 9. ročník)

Fy 

Postoj při hodu



Práce rukou při hodu

 

Ohození Hod kriketovým míčkem

   

Koulařská gymnastika Technika vrhu Rovnováha při vrhu Vrh koulí



Kotouly

 

Kotoul letmo Průpravná cvičení pro stoj na rukou

 

Gymnastické pojmy Stoj na rukou



Nácvik přemetu stranou



Záchrana a dopomoc

  

Přemet stranou Skoky Hodnocení výkonů



Jednoduchá akrobatická řada

PŘ, Fy

                    

Zná cvičení pro nácvik gymnastického odrazu z můstku (6. ročník) Přeskočí díly bedny odrazem z trampolínky (6. ročník) Provede roznožku přes kozu našíř odrazem z můstku, trampolínky (6. ročník) Zvládne skrčku přes kozu našíř odrazem z můstku, trampolínky (6. ročník) Zvládá skoky odrazem z trampolínky – prosté (6. ročník) Zná pojmy z dané oblasti (6. ročník) Provede roznožku, skrčku přes kozu našíř i s oddáleným odrazem (7. ročník) Zvládá skoky odrazem z trampolínky – s pohyby nohou (7. ročník) Nacvičuje záchranu a dopomoc (7. ročník) Provede roznožku přes kozu podél (8. ročník) Skáče odrazem z trampolínky – s obraty (8. ročník) Zapojí žáky do řízení a samostatného hodnocení kvality (8. ročník) Skáče odrazem z trampolínky – skoky převratové (9. ročník) Zná průpravná cvičení (6. ročník) Zná pojmy z dané oblasti (6. ročník) Provede výmyk – odrazem jednonož (7. ročník) Dokáže přešvihy únožmo ve vzporu (8. ročník) Nacvičuje záchranu a dopomoc (8. ročník) Zapojí žáky do řízení a samostatného hodnocení kvality (8. ročník) Zvládne podmet (9. ročník CH), sešin, zákmihem seskok Provede toč jízdmo (9. ročník)



Nácvik gymnastického odrazu



Odraz z trampolínky



Roznožka



Skrčka



Skoky s odrazem

 

Gymnastické pojmy - skok Skoky s oddáleným odrazem



Pohyby nohou na trampolínce

  

Záchrana a dopomoc Roznožka přes kozu podél Obraty na trampolínce



Hodnocení výkonů



Skoky převratové

     

Průpravná cvičení na hrazdě Pojmy spojené s hrazdou Výmyk Přešvihy ve vzporu Záchrana a dopomoc Hodnocení výkonů



Podmet



Toč jízdmo

 

Zvládá chůzi po kladině bez dopomoci (6. ročník) Zvládá chůze s doprovodnými pohyby paží (6. ročník)  Zná pojmy z dané oblasti (6. ročník)  Umí chůzi po kladině s obraty (6. ročník)  Dokáže rovnovážné polohy (6. ročník)  Provádí náskoky, seskoky (7. ročník)  Zvládá poskoky (7. ročník)  Nacvičuje záchranu a dopomoc (8. ročník)  Zapojí žáky do řízení a samostatného hodnocení kvality (8. ročník)  Vymyslí jednoduché vazby a sestavy(9. ročník)  Předvede jednoduché vazby a sestavy (9. ročník)  Komíhá ve svisu (6. ročník)  Provádí houpání, u záhupu seskok (7. ročník)  Zná pojmy z dané oblasti (7. ročník)  Nacvičuje houpání s obraty (8. ročník)  Provede svis vznesmo, střemhlav (8. ročník) Basketbal  Střílí z místa, v pohybu  Zvládá dvojtakt  Používá doskakování  Ovládá uvolňování bez míče  Realizuje obranný postoj  Používá clonění  Kryje útočníka bez míče s míčem, při střelbě  Nacvičuje herní situace, vymýšlí taktiku  Zná základní pravidla

 

Chůze po kladině Chůze po kladině s pohyby rukou

      

Gymnastické pojmy - kladina Obraty na kladině Rovnováha na kladině Kladina - náskoky, seskoky Poskoky na kladině Kladina – záchrana a dopomoc Kladina – hodnocení výkonů

      

Kladina – jednoduché vazby Kladina – jednoduché sestavy Kruhy – komíhání ve svisu Kruhy – houpání Kruhy – gymnastické pojmy Kruhy – houpání s obraty Kruhy – svis vznesmo

        

Útočné činnosti jednotlivce Dvojtakt Doskoky Uvolňování bez míče Obranné činnosti jednotlivce Nácvik clony Spolupráce se spoluhráči Hra basketbalu Pravidla basketbalu

Odbíjená  Základní činnosti a dovednosti jednotlivce  Zvládá základní postoj, správné držení těla a rukou  Odbíjí vrchem, spodem (6. ročník)  Zvládá odbíjení vrchem, spodem ve dvojici  Podává spodem (7. ročník)  Obíjí vrchem, spodem při pohybu na hřišti a přes síť  Podává spodem, vrchem (8. – 9. ročník)  Zvládá nácvik lobu , přes síť (8. - 9. ročník) Základní herní kombinace  Zvládá hru v poli – obranu (odbití míče po podání) (6. ročník)  Hraje na síti - nahrávku po přihrávce - útok (odbití míče po nahrávce – vrchem, lobem) (8. – 9. ročník) Základní herní systém  Zvládá přehazovanou s pravidly (6. ročník)  Zná pravidla odbíjené a základní postavení hráčů (7. ročník)  Nacvičují bloky a smeče (8. – 9. ročník)  Nacvičuje nahrávku na středu, střední zadní hráč vysunutý vpřed a specializované posty – útok, bloky ( 9. ročník)



Základní postoj

   

Odbíjení vrchem, spodem Odbíjení vrchem, spodem ve dvojici Podání spodem Pohyb na hřišti

 

Podání vrchem Lob



Hra v poli



Hra na síti

 

Přehazovaná a její pravidla Pravidla odbíjené



Bloky a smeče



Hra volejbalu

Kopaná  Zná základní pravidla  Využívá průpravná cvičení na obratnost s míčem  Je schopen přihrávky a zpracování míče na krátkou vzdálenost (6.ročník)  Nacvičuje vedení míče (pravou i levou nohou) a slalom s míčem  Střílí na branku (opět střídavě pravou a levou nohou) (7.ročník)  Zpracovává míče na krátkou vzdálenost, slalom s míčem (vedení míče)-zakončení střelbou na branku  Nacvičuje přihrávky „na jeden dotek (8.ročník)  Zpracovává míč na větší vzdálenost , nácvik zpracování míče při přechodu z obranné fáze do útočné fáze  Zvládá standardní situace (obranné i útočné), rohový kop, přímý kop, situace při nepřímém kopu Netradiční pohybové hry  Manipuluje s florbalovou holí a míčkem (6. ročník)  Střílí a přihrává (6. – 7. ročník)  Herně kombinuje (8. – 9. ročník)  Užívá základní pravidla hry (6. – 9. ročník)  Hází, chytá (6. – 7. ročník)  Nacvičuje podání – delší hod (6. – 7. ročník)  Zvládá průpravné hry (6. –7. ročník)  Užívá základní pravidla hry (6. – 9. ročník)  Hází, chytá (6. ročník) a odpaluje (7. ročník)  Umí základní pravidla, hra (7. – 9.ročník)

  

Pravidla kopané Průpravná cvičení s míčem Přihrávky



Slalom s míčem



Střelba na branku



Slalom s míčem se střelbou na branku

 

Rychlé přihrávky Hra kopané



Druhy kopů při hře kopané



Florbal – hůl a míček

        

Florbal – střelba, přihrávky Florbal - hra Florbal – pravidla hry Ringo – nácvik Ringo – nácvi delších hodů Ringo – hra Ringo – pravidla hry Softbal – hra Softbal – pravidla hry

PŘ, Fy

PŘ, Fy

PŘ, Fy

Lyžování  Zná použití běžecké výzbroje a výstroje  Je schopen mazání a údržby lyží  Zvládá pohyb v zimní krajině  Zvládá nošení lyží  Dokáže si připnout lyže  Zná správný úchyt holí  Provádí obraty na místě  Zvládá výstupy  Ví, co je základní postoj; přenášení váhy; skluzy na jedné lyži  Odšlapuje  Zastaví smykem  Zvládá sjíždění; sjezdový postoj

        

Lyžařské vybavení Údržba lyží Pohyb v zimní krajině Nošení lyží Připínání lyží Úchyt holí Obraty na místě Výstup Základní postoj na lyžích

  

Odšlapování Zastavení Nácvik klasické techniky

PŘ, Fy, Ze

PŘ, Fy, Ze

Činnosti z jednotlivých oblastí TV se v průběhu roku prolínají; v 9. ročníku probíhá shrnutí učiva za 6.-8. ročník (nácvik)

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: PRACOVNÍ ČINNOSTI VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: Obsahové, organizační a časové vymezení: Předmět pracovní činnosti je vyučován v 6. až 9. ročníku V rozsahu 1 vyučovací hodiny týdně . Výuka probíhá v kmenových třídách, na školním pozemku, okolí školy a ve školní kuchyňce. Je možné využít počítačovou a multimediální učebnu i školní knihovnu, keramickou dílnu a učebnu výtvarné výchovy. (možnost 2hodinových bloků 1 x za 14 dni dle možností rozvrhu ). Výuka obvykle probíhá ve skupinách – obvykle jsou žáci děleni na chlapce a dívky, ale podle počtu žáků mohou vznikat i skupiny z kmenové třídy nebo z více ročníků. Výše jmenovaný vyučovací předmět volně navazuje na cíle a obsah vyučovacího předmětu pracovní činnosti realizovaného v 1. – 5. ročníku. Vychází tak z žákovských výstupů, které si žáci na 1. stupni osvojili. Žáci si v 6. – 9. roč. v rámci tohoto předmětu osvojují znalosti a dovednosti, které mohou v budoucnosti využít v praktickém životě. Učí se zvládat jednoduché pracovní postupy při práci v domácnosti, dále si pak osvojují některé jednoduché postupy při práci na zahradě nebo s technickým materiálem. V 7. až 9. roč. si vytvářejí prvotní představy o svém budoucím uplatnění ve společnosti. Z nabízených tématických okruhů vzdělávací oblasti Člověk a svět práce jsme si vybrali následující:  Pěstitelské práce, chovatelství– realizované v 6. a 7. ročníku  Provoz a údržba domácnosti – realizované v 8. a 9. ročníku  Svět práce – realizované částečně v 7. ročníku, dále v 8. a 9. ročníku Praktické činnosti též zahrnují část některých tematických okruhů průřezových témat, a to zejména osobnostní a sociální výchovy, environmentální výchovy a výchovy k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Nejčastěji používané metody a formy práce jsou založeny především na spolupráci v rámci týmů (2 – 6 osob), kdy žáci mohou prokázat právě schopnost týmové spolupráce. Hodnocení žáků pak především sleduje jejich schopnost využít získané teoretické znalosti v praktických situacích s ohledem k jejich manuálním schopnostem a dovednostem. Při hodnocení je též přihlíženo k aktivitě a míře zapojení žáků při vykonávání různých úkolů.

Kompetence k učení (umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení) Žáci:  dokázat zorganizovat svůj učební proces  být schopen řešit problémy  být schopen pracovat se zkušeností  umět dávat věci do souvislostí Učitel:  individuálním přístupem k žákům umožňuje prožít jejich úspěch, radovat se z něj a zvyšovat jejich sebevědomí  žáky vede k samostatnému organizování některých akcí  žákům umožňuje ve vhodných případech realizovat vlastní nápady, podněcujeme jejich tvořivost řešením zajímavých úkolů  motivuje žáky k reprezentaci školy a účasti na různých soutěžích a olympiádách  žáky vede k objektivnímu sebehodnocení v konkurenčním prostředí Kompetence k řešení problémů (podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k samostatnému řešení problému) Žáci:  dokázat samostatně přistoupit k problému  konzultovat s lidmi ze svého okolí i s odborníky  být schopen aplikovat osvojené postupy a vědomosti do praxe Učitel:  při výuce pracuje v co největší míře s úlohami využitelnými v praktickém životě  vede výuku tak, aby žáci hledali kreativní řešení problému, svoje řešení si dokázali obhájit  k rozvoji logického myšlení tvořivě využívá projektové dny, projekty, vlastní výzkumy a praktické pokusy  žáky vede k aktivnímu podílu na všech fázích činnosti školy, k vzájemné spolupráci a týmové práci

Kompetence komunikativní (vést žáky k všestranné a účinné komunikaci) Žáci:  dokázat obhajovat vlastní názor a argumentovat  pracovat s běžnými informačními technologiemi Učitel:  podporuje přátelské vztahy ve třídách, mezi třídami a mezi prvním a druhým stupněm  učí žáky obhajovat a argumentovat vhodnou kultivovanou formou svůj vlastní názor a zároveň vyslechnout a respektovat názor jiných  začleňuje metody kooperativního učení a jejich prostřednictvím vede děti ke spolupráci při vyučování Kompetence sociální a profesní (rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých) Žák:  být schopen spolupráce a práce v týmu  dokázat učinit rozhodnutí  umět řešit konflikty  kriticky posuzovat a hodnotit Učitel:  žáky vede k respektování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se sami podílejí  společně usiluje o vytvoření zdravé a bezpečné atmosféry ve škole  učí je zároveň odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky  učí žáky základům kooperace, týmové práce, vzájemné pomoci a empatie  sociální kompetence vyvozuje na praktických cvičeních a modelových situacích, žáci přijímají různé role  snaží se zapojit děti do organizace činností školy ( výzdoba školy)

Kompetence občanské (připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti) Žáci:  umět naslouchat a brát v úvahu názory druhých  spoluvytvářet bezpečnou a zdravou atmosféru v kolektivu  být flexibilní při rychlých změnách  být houževnatý v případě obtíží Učitel:  ve třídních kolektivech žáci společně stanovují pravidla slušného chování, která jsou shrnuta ve školním řádu  je kladen důraz na environmentální výchovu, trvale udržitelný rozvoj a výchovu ekologicky myslícího jedince  hodnotit sociální chování související s životním prostředím a zdravím  žáci se ve škole i mimo školu chovají jako zodpovědné osoby  učí žáky kriticky vnímat ekonomické a politické aspekty rozvoje společnosti Kompetence pracovní (pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci) Žáci:  podílet se na práci skupiny a společnosti  organizovat svou vlastní práci  aplikovat získané vědomosti a dovednosti v praxi  projevovat solidaritu s druhými  vytvářet projekty  brát na sebe zodpovědnost Učitel:  žáky motivuje k osvojování dovedností a návyků potřebných pro Životní praxi v nejrůznějších oblastech (ekonomické situace, životní prostředí, schopnost „podnikatelsky“ myslet)  rozvíjí formy projektové činnosti, skupinové a individuální práce  žáky vede k objektivnímu sebehodnocení a posouzení reálných možností při profesní orientaci  výuku doplňuje o praktické exkurze

PRACOVNÍ ČINNOSTI – 6. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Dodržuje technologickou kázeň

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



PŘ, ČlSp, VkZd

Pracovní postupy při práci na školním pozemku Ochranné pomůcky, nářadí, dodržování zásad bezpečnosti při pracovních činnostech První pomoc při úraze na školním pozemku Půda



Dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce



 

Poskytne první pomoc při úrazu Volí vhodné pracovní postupy při pěstování rostlin Volí vhodné pracovní postupy při pěstování vybraných rostlin – zeleniny

  

Rozdělení zeleniny, pěstování zeleniny, ochrana zeleniny před škůdci, pěstování vybraných druhů zeleniny



Prokáže základní znalost chovu drobných zvířat





Prokáže znalost zásad bezpečného kontaktu se zvířaty Poskytne první pomoc při úrazu způsobeného zvířaty



Chov zvířat v domácnosti, podmínky chovu, hygiena a bezpečnost chovu Kontakt se známými a neznámými zvířaty







První pomoc při úrazech způsobených domácími zvířaty

PRACOVNÍ ČINNOSTI – 7. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Dodržuje technologickou kázeň

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



PŘ, VkZd, ČlSp, Ze



Dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce





Poskytne první pomoc při úrazu





Volí vhodné pracovní postupy při pěstování vybraných rostlin – okrasné rostliny

 



Volí vhodné pracovní postupy při pěstování vybraných rostlin – léčivé rostliny, koření Volí vhodné pracovní postupy při pěstování vybraných rostlin – ovocné rostliny

  



Pracovní postupy při práci na školním pozemku Ochranné pomůcky, nářadí, dodržování zásad bezpečnosti při pracovních činnostech První pomoc při práci ve školním sadu a na školním pozemku Okrasné rostliny Aranžování rostlin Léčivé rostliny – dělení, sběr Koření Druhy ovocných dřevin, způsob pěstování, uskladnění a zpracování plodů, ochrana rostlin

PRACOVNÍ ČINNOSTI – 8. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Chápe provoz domácnosti

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Ch, Ma, Fy, Př, VkZd



Správně zachází s pomůckami, nástroji, nářadím a zařízením včetně údržby Provádí drobnou domácí údržbu Dodržuje základní hygienické a bezpečnostní pravidla a předpisy Poskytne první pomoc při úrazu, včetně úrazu elektrickým proudem Orientuje se v pracovních činnostech vybraných profesí Posoudí své možnosti při rozhodování o volbě vhodného povolání a profesní přípravy



Využije profesní informace a poradenské služby pro výběr vhodného vzdělávání



Prokáže v modelových situacích schopnost prezentace své osoby při vstupu na trh práce



      



 

Provoz domácnosti (voda, teplo, světlo), ekonomika a bezpečnost domácnosti Spotřebiče v domácnosti



Údržba oděvů a textilií Úklid domácnosti – postupy, prostředky – jejich výběr s ohledem na životní prostředí Ošetření úrazů v domácnosti



Povolání lidí, druhy pracovních činností



Požadavky kvalifikační, zdravotní a osobnostní, rovnost příležitostí na trhu práce Základní principy volby profesní orientace, informační základna pro volbu povolání, práce s profesními informacemi, využívání poradenských služeb Sebepoznávání, osobní zájmy a cíle, tělesný a zdravotní stav, osobní vlastnosti a schopnosti, sebehodnocení, vlivy na volbu profesní orientace, životopis, pohovor u zaměstnavatele

PRACOVNÍ ČINNOSTI – 9. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Správně zachází s pomůckami, nástroji, nářadím a zařízením včetně údržby  Provádí drobnou domácí údržbu

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Nástroje, nářadí a zařízení domácnosti

Fy, INF, VkZd, ČlSp



Drobná domácí údržba



Dodržuje základní hygienická a bezpečnostní pravidla a předpisy



Odpad a jeho recyklace



Poskytne první pomoc při úrazu, včetně úrazu elektrickým proudem





Orientuje se v pracovních činnostech vybraných profesí



Nebezpečí úrazu elektrickým proudem, první pomoc při úrazech elektrickým proudem Výběr úspěšného uplatnění, výběr ze vzdělávací nabídky, zaměstnání, podnikání



Využije profesní informace a poradenské služby pro výběr vhodného vzdělávání



Informace a poradenské služby, pracovní příležitosti v obci (regionu), způsoby hledání zaměstnání, problémy nezaměstnanosti, úřady práce

ČlSp

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: VOLITELNÉ PŘEDMĚTY CHARAKTERISTIKA: Volitelné předměty jsou zařazeny samostatně v 7. ročníku v hodinové dotaci 1h týdně a v 8. ročníku 2hodiny týdně a v 9. ročníku v hodinové dotaci 1h týdně. Konkrétní nabídka volitelných předmětů je upřesněna v ročním plánu podle podmínek školy a zájmu žáků. Volitelné předměty mají charakter jednoročních kursů. Skupiny mohou vytvářet žáci z různých ročníků. Nabídka volitelných předmětů:  Sportovní výchova  Aerobik  Vedení domácnosti  Informatika  Užité umění – keramika  Konverzace v Anglickém jazyce  Chemicko-biologická praktika  Psaní na počítači – výuka probíhá pomocí počítačového programu Svým pojetím vychází z nových trendů ve světě i u nás a akcentují snahu vytvořit u žáků kladný vztah ke zdravotně orientované zdatnosti, celoživotní pohybové aktivitě, k používání výpočetní techniky a k prohloubení estetického cítění. Navazují a rozšiřují povinné předměty. Volitelné předměty využívají metod práce založených na žákovské spolupráci. Hodnocení žáka sleduje jeho schopnost respektovat přijatá pravidla a pozitivní komunikaci. Schopnost aplikovat dovednosti a vědomosti, samostatnost a vůli po zlepšení úrovně svých dovedností. Dále je dbáno na uplatňování pravidel hygieny a bezpečného chování.

Kompetence k učení (umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení) Žáci:  dokázat zorganizovat svůj učební proces  být schopen řešit problémy  být schopen pracovat se zkušeností  umět dávat věci do souvislostí Učitel:  individuálním přístupem k žákům umožňuje prožít jejich úspěch, radovat se z něj a zvyšovat jejich sebevědomí  žáky vede k samostatnému organizování některých akcí  žákům umožňuje ve vhodných případech realizovat vlastní nápady, podněcujeme jejich tvořivost řešením zajímavých úkolů  motivuje žáky k reprezentaci školy a účasti na různých soutěžích a olympiádách  žáky vede k objektivnímu sebehodnocení v konkurenčním prostředí Kompetence k řešení problémů (podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k samostatnému řešení problému) Žáci:  dokázat samostatně přistoupit k problému  konzultovat s lidmi ze svého okolí i s odborníky  být schopen aplikovat osvojené postupy a vědomosti do praxe Učitel:  při výuce pracuje v co největší míře s úlohami využitelnými v praktickém životě  vede výuku tak, aby žáci hledali kreativní řešení problému, svoje řešení si dokázali obhájit  k rozvoji logického myšlení tvořivě využívá projektové dny, projekty, vlastní výzkumy a praktické pokusy  žáky vede k aktivnímu podílu na všech fázích činnosti školy, k vzájemné spolupráci a týmové práci

Kompetence komunikativní (vést žáky k všestranné a účinné komunikaci) Žáci:  dokázat obhajovat vlastní názor a argumentovat  pracovat s běžnými informačními technologiemi Učitel:  podporuje přátelské vztahy ve třídách, mezi třídami a mezi prvním a druhým stupněm  učí žáky obhajovat a argumentovat vhodnou kultivovanou formou svůj vlastní názor a zároveň vyslechnout a respektovat názor jiných  začleňuje metody kooperativního učení a jejich prostřednictvím vede děti ke spolupráci při vyučování Kompetence sociální a profesní (rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých) Žák:  být schopen spolupráce a práce v týmu  dokázat učinit rozhodnutí  umět řešit konflikty  kriticky posuzovat a hodnotit Učitel:  žáky vede k respektování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se sami podílejí  společně usiluje o vytvoření zdravé a bezpečné atmosféry ve škole  učí je zároveň odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky  učí žáky základům kooperace, týmové práce, vzájemné pomoci a empatie  sociální kompetence vyvozuje na praktických cvičeních a modelových situacích, žáci přijímají různé role  snaží se zapojit děti do organizace činností školy ( výzdoba školy)

Kompetence občanské (připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti) Žáci:  umět naslouchat a brát v úvahu názory druhých  spoluvytvářet bezpečnou a zdravou atmosféru v kolektivu  být flexibilní při rychlých změnách  být houževnatý v případě obtíží Učitel:  ve třídních kolektivech žáci společně stanovují pravidla slušného chování, která jsou shrnuta ve školním řádu  je kladen důraz na environmentální výchovu, trvale udržitelný rozvoj a výchovu ekologicky myslícího jedince  hodnotit sociální chování související s životním prostředím a zdravím  žáci se ve škole i mimo školu chovají jako zodpovědné osoby  učí žáky kriticky vnímat ekonomické a politické aspekty rozvoje společnosti Kompetence pracovní (pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci) Žáci:  podílet se na práci skupiny a společnosti  organizovat svou vlastní práci  aplikovat získané vědomosti a dovednosti v praxi  projevovat solidaritu s druhými  vytvářet projekty  brát na sebe zodpovědnost Učitel:  žáky motivuje k osvojování dovedností a návyků potřebných pro Životní praxi v nejrůznějších oblastech (ekonomické situace, životní prostředí, schopnost „podnikatelsky“ myslet)  rozvíjí formy projektové činnosti, skupinové a individuální práce  žáky vede k objektivnímu sebehodnocení a posouzení reálných možností při profesní orientaci  výuku doplňuje o praktické exkurze

VOLITELNÝ PŘEDMĚT – SPORTOVNÍ VÝCHOVA Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564 Atletika  Provádí speciální běžecká cvičení – běžecká abeceda (7.– 9. ročník)  Zvládá běžeckou techniku, ví co je šlapavý a švihový způsob běhu (60 – 100m) (7.– 9. ročník)  Startuje z bloků, zvládá polovysoký start a učí se koordinaci pohybu (7.– 9. ročník)  Rozliší tempo při vytrvalostním běhu na dráze 1500 -3000m (7.– 9. ročník)  Dokáže běžet v terénu (7.– 9. ročník)  Zná způsob běhu v dráze, v zatáčce (7.– 9. ročník)  Zná různé druhy štafetových běhů.  Zvládá předávku při štafetovém běhu 



Skok do dálky  Zná stupňovaný rozběh, umí odraz (7.– 9. ročník)  Propojí rozběh a odraz (7. - 9. ročník)  Pracuje na zkvalitnění letové fáze skoku s důrazem na práci rukou (7. – 9. ročník) Skok do výšky (střižný + flop)  Zvládá odrazová cvičení (7. – 9. ročník)  Zvládá dobře techniku rozběhu a odrazu (7. – 9. ročník)  Zkvalitňuje nácvik přechodu přes laťku a zvládá vlastní skok (7. – 9. ročník)

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Běžecká abeceda



Šlapavý a švihový způsob běhu

PŘ F Z OSV



Běh - starty



Vytrvalostní běh

 

Běh v terénu Běh na dráze

 

Štafetový běh Štafetový běh - předávka



Skok – nácvik rozběhu a odrazu

 

Rozběh a odraz Skok do dálky

 

Odrazová cvičení Skok vysoký – technika rozběhu a odrazu



Skok vysoký

PŘ F



Hod  Zvládá základní postoj při hodu (7. – 9. ročník)  Uvědomuje si práci ruky při hodu (7. – 9. ročník)  Kontroluje „ luk“ při fázi hodu (7. – 9. ročník)  Dokáže zkoordinovat skřižný krok s hodem a provést vlastní hod (7. – 9. ročník)  Vrh koulí  Umí koulařskou gymnastiku (8. ročník)  Zdokonaluje techniku vrhu (8. ročník)  Nacvičuje rovnováhu, sun (8. ročník)  Zkvalitňuje vrh zádovou technikou a vrhne koulí (8. – 9. ročník) Basketbal  Střílí z místa, v pohybu  Zvládá dvojtakt  Používá doskakování  Ovládá uvolňování bez míče  Realizuje obranný postoj  Používá clonění  Kryje útočníka bez míče s míčem, při střelbě  Nacvičuje herní situace, vymýšlí taktiku  Zná základní pravidla hry



Postoj při hodu



Práce rukou při hodu

 

Ohození Hod kriketovým míčkem

   

Koulařská gymnastika Technika vrhu Rovnováha při vrhu Vrh koulí

        

Útočné činnosti jednotlivce Dvojtakt Doskoky Uvolňování bez míče Obranné činnosti jednotlivce Nácvik clony Spolupráce se spoluhráči Hra basketbalu Pravidla basketbalu

PŘ F

Kopaná  Zná základní pravidla  Využívá průpravná cvičení na obratnost s míčem  Je schopen přihrávky a zpracování míče na krátkou vzdálenost  Nacvičuje vedení míče (pravou i levou nohou) a slalom s míčem  Střílí na branku (opět střídavě pravou a levou nohou) (7.ročník)  Zpracovává míče na krátkou vzdálenost, slalom s míčem (vedení míče)-zakončení střelbou na branku  Nacvičuje přihrávky „na jeden dotek “ (8.ročník)  Zpracovává míč na větší vzdálenost , nácvik zpracování míče při přechodu z obranné fáze do útočné fáze  Zvládá standardní situace (obranné i útočné), rohový kop, přímý kop, situace při nepřímém kopu

  

Pravidla kopané Průpravná cvičení s míčem Přihrávky



Slalom s míčem



Střelba na branku



Slalom s míčem se střelbou na branku

 

Rychlé přihrávky Hra kopané



Druhy kopů při hře kopané

Odbíjená  Základní činnosti a dovednosti jednotlivce  Zvládá základní postoj, správné držení těla a rukou  Odbíjí vrchem, spodem  Zvládá odbíjení vrchem, spodem ve dvojici  Podává spodem (7. ročník)  Obíjí vrchem, spodem při pohybu na hřišti a přes síť  Podává spodem, vrchem (8. – 9. ročník)  Zvládá nácvik lobu , přes síť (8. - 9. ročník)  Základní herní kombinace  Zvládá hru v poli – obranu (odbití míče po podání)  Hraje na síti - nahrávku po přihrávce - útok (odbití míče po nahrávce – vrchem, lobem) (8. – 9. ročník)  Základní herní systém  Zvládá přehazovanou s pravidly  Zná pravidla odbíjené a základní postavení hráčů (7. ročník)  Nacvičuje bloky a smeče (8. – 9. ročník)  Nacvičuje nahrávku na středu, střední zadní hráč vysunutý vpřed a specializované posty – útok, bloky ( 9. ročník)



Základní postoj

   

Odbíjení vrchem, spodem Odbíjení vrchem, spodem ve dvojici Podání spodem Pohyb na hřišti

 

Podání vrchem Lob



Hra v poli



Hra na síti

 

Přehazovaná a její pravidla Pravidla odbíjené



Bloky a smeče



Hra volejbalu

VOLITELNÝ PŘEDMĚT – AEROBIK Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Zvládá základy cvičení při hudebním nebo rytmickém doprovodu  Ovládá změny poloh, obměny tempa, rytmu     

Umí základní názvosloví používané v aerobiku Zvládá základy aerobiku Vymyslí jednoduché pohybové etudy Vymyslí vlastní pohybovou improvizaci na hudební doprovod Umí různé modifikace aerobiku

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Hudební výchova, anatomie, rodinná výchova (estetika), OSV, VDO, MV

     

Rytmické a kondiční gymnastické činnosti s hudbou, aerobik Správné držení těla, dechová cvičení, kruhový provoz Aerobik – názvosloví Základy aerobiku Pohybové etudy Pohybová improvizace Strečink, posilování svalových partií, orientace v prostoru, spinální cvičení, prvky z jógy

VOLITELNÝ PŘEDMĚT – VEDENÍ DOMÁCNOSTI Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Zná základní pojmy z oblasti výživy člověka        

Dodržuje zásady zdravé výživy Chápe rozdíly mezi stravováním doma a mimo domov Dodržuje zásady správného stolování Má nejzákladnější představy o zařízení a vybavení kuchyně Je schopen nakoupit potraviny, zná jejich přibližnou cenu Tepelně upraví pokrmy Připraví studené pokrmy Některé pokrmy připraví v praktických lekcích

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



PŘ

 

Hygiena výživy, základní pojmy v oboru výživy a stravování Zdravá výživa, alternativní způsoby výživy Stravování doma a mimo domov

 

Základní inventář pro stolování, prostírání Vybavení kuchyně



Cena potravin

  

Vaření, dušení, pečení, smažení Studené pokrmy Předkrmy, pomazánky, polévky, vývar, hlavní pokrmy, přílohy, saláty, moučníky, nápoje

VDO, OSV

MV

VOLITELNÝ PŘEDMĚT – INFORMATIKA – 7. ROČNÍK Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Určí nejdůležitější technické parametry počítače  Ví, kde se nacházejí informace o hardwarových prostředcích a výkonu počítače  Zjistí volné místo na harddisku  Nastaví aktuální datum, čas a jazykové prostředí ve Windows  Běžně pracuje s internetem, má přehled o nejdůležitějších internetových vyhledávačích  Umí aktivně vyhledávat informace  Nemá problém s konfigurací internetového vyhledávače  Je schopen používat komunikační nástroje internetu  Dokáže si zřídit a obsluhovat e-mailovou schránku jak pomocí internetového prohlížeče, tak i pomocí poštovního klienta  Zvládá náročnější formátování dokumentu  Umí pracovat s obrázky a tabulkami v dokumentu  Dokáže „běžný text“ z internetového prohlížeče přenést do textového editoru  Uvědomuje si možnost využívat ke spolupráci různé typy aplikací  Zná nejběžnější grafické formáty  Ovládá základní funkce grafického editoru  Ovládá základní funkce tabulkového procesoru

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy

 

Hardware počítače – aktuality, novinky Výkon počítače

Fy, AJ

 

Harddisk Windows – čas, datum, jazyk



Internetový prohlížeč

 

Vyhledávání informací na internetu Konfigurace internetového vyhledavače



Komunikace na internetu



E-mail

ČJ, OSV

  

Formátování dokumentu Obrázky a tabulky v dokumentu Textový editor

ČJ, VV



Textový a grafický editor

VV, Ma

  

Grafické formáty Grafický editor Tabulkový procesor

AJ, Ze, EGS, MKV, EV, MV

VOLITELNÝ PŘEDMĚT – INFORMATIKA – 8. ROČNÍK Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Má velmi dobrý přehled o hardwaru počítače  Dokáže identifikovat hardware  V tabulkovém procesoru umí vytvořit tabulku a s daty dokáže provádět výpočty a vytvořit graf  Dokáže pomocí HTML kódu vytvořit jednoduchou www stránku a umístit ji na internet  Z internetu stahuje soubory a obrázky a ukládá celé www stránky na pevný disk  Vyhledává, zpracovává a kriticky hodnotí informace z webových stránek  Samostatně vyhledává a zpracovává informace o zemích Evropy a světa  Umí využívat výhod propojení textového editoru a tabulkového procesoru a dokáže v nich vytvořit hypertextový odkaz  Rozumí rozdílu mezi rastrovým a vektorovým obrázkem  Chápe, co může způsobit počítačový vir, a zná prostředky prevence a ochrany proti němu  Má přehled o možnostech připojení k internetu  Navazuje kontakty prostřednictvím internetu

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy

  

Hardware – aktualizace, novinky Hardware - identifikace Tabulkový procesor

Fy



Tvorba www stránky

Ze, Dě, DO, MKV, EV



Ukládání www stránek

 

Informace z www stránek Internetový prohlížeč



Textový editor a tabulkový procesor



Druhy obrázků



Antivirové programy

 

Připojení k internetu Komunikace na internetu

Ma

VV

ČJ, MV, OSV, EGS

VOLITELNÝ PŘEDMĚT – UŽITÉ UMĚNÍ – KERAMIKA Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Zpracuje a vyválí hlínu pro svůj výrobek  Snaží se uplatnit své dovednosti při vytváření návrhů výrobků  Organizuje a plánuje postup pracovní činnosti  Je schopen spolupracovat ve skupině  Snaží se zhodnotit práci svou a posoudit práci druhých  Z individuálních představ, vnímání, prožívání a fantazie si utváří vlastní názor a postoj k okolnímu světu  Dodržuje správné pracovní postupy  Je veden k dodržování hygienických zásad  Připraví si i uklidí své pracovní místo

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy

 

Vyválení, roztírání, hnětení – reliéf, kachlík Návrh výrobků

VV, PČI, V

  

Válení, vykrajování Miska, hrnek, krabička Otisky, šňůrkování, razítkování



Zvířecí figury, vytváření nádob

  

Sušení a pálení, glazování Zásady práce v keramické dílně Péče o pracovní místo

VOLITELNÝ PŘEDMĚT – KONVERZACE V ANGLICKÉM JAZYCE -8. ROČNÍK Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Vypráví o letních prázdninách, ptá se spolužáků na dojmy z prázdnin  Dramatizuje rozhovory, které odpovídají skutečným situacím při cestování, zhodnotí výhody a nevýhody různých dopravních prostředků  Konkretizuje příbuzenské vztahy v rodině, dokáže je vysvětlit, hovoří o členech své rodiny, jejich zaměstnání a vlastnostech, tvoří rozhovor  Odpovídá na otázky týkající se jeho osoby, vyplní jednoduchý dotazník  Krátce pohovoří a vymezí svůj postoj ke sportu, diskutuje o svém oblíbeném sportu  Rozlišuje zdravé a nezdravé stravovací návyky, vede rozhovor v restauraci  Popíše své oblíbené zvíře, pohovoří o různých zvířatech  Porovnává vybrané svátky v České republice a anglicky mluvících zemích, popíše základní svátky

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Holiday

Ze



Travelling

Ze



Family

ČlSp



Giving Personál Information

ČlSp



Sports ans Games

Tv



Food and Restaurants

VkZd



Animals



Holiday and Festivals

Př Ze, Dě

VOLITELNÝ PŘEDMĚT – KONVERZACE V ANGLICKÉM JAZYCE -9. ROČNÍK Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Vypráví o letních prázdninách, ptá se spolužáků na zážitky a dojmy z prázdnin  Pozdraví, umí se stručně představit a říci odkud je  Pohovoří o svém typickém dnu, rozeznává různé druhy volnočasových aktivit  Vede běžnou konverzaci, ví, co dělají rodiče, pohovoří o své budoucnosti se zaměřením na výběr povolání  Vede běžnou konverzaci u lékaře, pohovoří o zdravém životním stylu  Stručně pohovoří o místě svého bydliště a své zemi  Předvádí rozhovor při nakupování, dokáže reagovat v dané situaci, zná různé druhy obchodů  Porovnává vybrané svátky v České republice a anglicky mluvících zemích, orientuje se ve významných svátcích

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Holiday

Ze

 

Greetings and Introduction Daily Routine and Free Time Activities

VkZd



Jobs

ČlSp, Pči



Health

VkZd



My Home and Country

Ze



Shopping



Holiday and Festivals

Ze, Dě

VOLITELNÝ PŘEDMĚT – CHEMICKO-BIOLOGICKÁ PRAKTIKA – 8. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Samostatně i ve spolupráci s vrstevníky pozoruje, porovnává a třídí, své výsledky porovnává a snaží se vyvodit závěr.  Je schopen vnímat krásu přírody a života a uvědomuje si důležitost péče o ni.  Zvládá jednoduché postupy práce při manipulaci s přírodními materiály  Zvládá jednoduché postupy práce při manipulaci s přírodními materiály.    

Aplikuje teoretické vědomosti v praxi Přispívá k vnímání života jako nejvyšší hodnoty. Vyjadřuje své myšlenky a názory Snaží se být aktivní, tvořivý a ohleduplný.

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy



Pozorování stromů

VV, PČi, PŘ



Pozorování listů a květů



Tělní pokryv rostlin a živočichů



pozorování řezů stonkem, stavby těla játrovky a mechu, stavba těla hmyzu, stavba ptačího pera směsi, filtrace, destilace Život na Zemi školní kolo Bio zpracování výsledků formou prezentace

   

PŘ, CH

INF, VV

VOLITELNÝ PŘEDMĚT – CHEMICKO-BIOLOGICKÁ PRAKTIKA – 9. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Popíše postup práce s vybranými dostupnými chemickými látkami při zachování bezpečnosti práce  Ovládá základy první pomoci  Rozliší, které látky patří mezi soli  Provede jednoduché přípravy solí  Uvede vlastnosti a použití vybraných solí  Osvojí si způsoby přípravy solí  Rozliší výchozí látky a produkty chemické reakce a v konkrétních příkladech je správně určí  Provede jednoduché chemické reakce  Určí faktory ovlivňující průběh chemických reakcí  Rozhodne, které ze známých reakcí patří mezi redoxní  Provede elektrolýzu, vysvětlí pojmy katoda, anoda, elektrolyt  Sestaví jednoduchou aparaturu na elektrolýzu  Rozlišení anorganické a organické látky  Jednoduché pokusy k rozlišení látek  Rozliší nejjednodušší uhlovodíky, uvede jejich vzorce, vlastnosti a použití  Rozliší bílkoviny, tuky, sacharidy a vitamíny, uvede příklady zdrojů těchto látek pro člověka a hodnotí různé potraviny z hlediska obecně uznávaných zásad zdravé výživy  Provede důkazy přírodních látek  Provede extrakci látek z přírodních materiálů

Učivo – obsah 

Bezpečnost práce v chemické laboratoři, Řád učeben Bi a Ch

     

První pomoc Soli Příprava soli Vlastnosti a použití solí Způsoby přípravy solí Výchozí látky a produkty chemické reakce

 

Chemické reakce Průběh chemické reakce



Redoxní reakce



Elektrolýza

   

Aparatura na elektrolýzu Uhlovodíky Deriváty uhlovodíků Organická chemie



Přírodní látky

 

Důkazy přírodních látek Extrakce látek

Mezipředmětové vztahy

FY

      

Rozpozná plasty od dalších látek, uvede příklady jejich názvů, vlastností a použití Posoudí vliv používání plastů na životní prostředí Jednoduché pokusy na určení vlastností plastů Práce v terénu – určování nerostů, hornin, rostlin, živočichů Základní rozdíly mezi nerostem a horninou Určování rostlin pomocí klíče Význam rostlin pro člověka



Plasty a syntetická vlákna

  

Vliv plastů na životní prostředí Vlastnosti plastů Vycházka do přírody

  

Nerost a hornina Klíč k určování rostlin Význam rostlin pro člověka

PŘ

VOLITELNÝ PŘEDMĚT – PSANÍ NA POČÍTAČI ( 8. – 9. ročník) Žáci v tomto předmětu používají výukový program Základy administrativy (ZAV). Výuka probíhá individuálním tempem.

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: MEDIÁLNÍ VÝCHOVA VZDĚLÁVACÍ OBLAST: PRŮŘEZOVÉ TÉMA CHARAKTERISTIKA: Průřezové téma Mediální výchova je zařazeno jako samostatný vyučovací předmět v 9. ročníku v hodinové dotaci 1 h týdně, svým pojetím navazuje na dovednosti získané ve vzdělávacích oblastech Jazyk a jazyková komunikace, Informační a komunikační technologie. Výuka probíhá v počítačových učebnách . Důraz je kladen prohloubení a rozšíření základních dovedností při práci s informačními a komunikačními technologiemi, zejména při tvorbě školního časopisu. Žáci jsou vedeni k prezentaci vlastní tvorby, spolupráci s ostatními spolužáky, kritickému výběru příspěvků, schopnosti týmové práce. Při výuce se využívají metody a formy práce založené převážně na skupinové práci, prezentaci vlastní práce a prezentaci celé školy na veřejnosti. Hodnocení sleduje schopnosti žáků realizovat získané dovednosti a vědomosti při tvorbě školního časopisu . Kompetence k učení (umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení) Žáci:  být schopen řešit problém  být zodpovědný za přístup ke svému učení  dokázat kvantitativně redukovat učivo  být schopen pracovat se zkušeností  umět dávat věci do souvislostí Učitel:  žáky vede k samostatnému organizování některých akcí  motivuje žáky k reprezentaci školy a účasti na různých soutěžích a olympiádách  žákům umožňujeme ve vhodných případech realizovat vlastní nápady, podněcujeme jejich tvořivost řešením zajímavých úkolů

Kompetence k řešení problémů (podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k samostatnému řešení problému) Žáci:  získávat informace z věrohodných zdrojů  dokázat samostatně přistoupit k problému  zvažovat a posuzovat různé zdroje dat  být schopen aplikovat osvojené postupy a vědomosti do praxe Učitel:  při výuce pracuje v co největší míře s úlohami využitelnými v praktickém životě  vede výuku tak, aby žáci hledali kreativní řešení problému, svoje řešení si dokázali obhájit  žáci si postupně zdokonalují kompetenci práce s informacemi ze všech možných zdrojů, ústních, tištěných mediálních a počítačových, včetně internetu, aby je uměli vyhledávat, třídit a vhodným způsobem využívat Kompetence komunikativní (vést žáky k všestranné a účinné komunikaci) Žáci:  dokázat obhajovat vlastní názor a argumentovat  být schopen aktivního kultivovaného projevu v mateřském jazyce  pracovat s běžnými informačními technologiemi  rozumět grafům, diagramům a tabulkám Učitel:  vede žáky ke kvalitní komunikaci ve škole i mimo školu, školním časopise a další  podporuje přátelské vztahy ve třídách, mezi třídami a mezi prvním a druhým stupněm  učí žáky obhajovat a argumentovat vhodnou kultivovanou formou svůj vlastní názor a zároveň vyslechnout a respektovat názor jiných

Kompetence sociální a profesní (rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých) Žáci:  být schopen spolupráce a práce v týmu  dokázat učinit rozhodnutí  umět řešit konflikty  kriticky posuzovat a hodnotit Učitel:  žáky vede k respektování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se sami podílejí  učí žáky základům kooperace, týmové práce, vzájemné pomoci a empatie  snažíme se zapojit děti do organizace činností školy ( školní časopis) Kompetence občanské (připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti) Žáci:  umět naslouchat a brát v úvahu názory druhých  být flexibilní při rychlých změnách  nalézat nová řešení Učitel:  vedeme žáky ke schopnosti vcítit se do situací jiných lidí, k odmítání útlaku, hrubého zacházení, fyzického a psychického násilí, učíme je respektovat individuální rozdíly národnostní, náboženské a kulturní  ve třídních kolektivech žáci společně stanovují pravidla slušného chování  žáky vychováváme k evropanství, prakticky je seznamujeme s kulturním dědictvím naší země a jiných národů

Kompetence pracovní (pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci) Žáci:  podílet se na práci skupiny a společnosti  organizovat svou vlastní práci  aplikovat získané vědomosti a dovednosti v praxi  vytvářet projekty Učitel:  žáky osvojování dovedností a návyků potřebných pro životní praxi v nejrůznějších oblastech (ekonomické situace, životní prostředí, schopnost „podnikatelsky“ myslet)  rozvíjí formy projektové činnosti, skupinové a individuální práce

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA – 9. ročník Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Vnímá roli médií v životě  Má přehled o regionálních médiích  Využívá média jako zdroj informací  Aktivně a samostatně se zapojí do mediální komunikace  Vnímá slyšený text jako zdroj estetických prožitků  Chápe proces vytváření rozhlasových pořadů  Kriticky přistupuje k mediálním informacím, vyjádří svůj postoj k působení propagandy a reklamy na veřejné mínění a chování lidí  Informuje se o životě ve škole prostřednictvím časopisu  Má možnost přispívat nebo se aktivně podílet na tvorbě časopisu  Přispívá vlastními schopnostmi v týmové práci

Učivo – obsah

Mezipředmětové vztahy

   

Druhy médií Regionální média Práce s médii Rozhovor

ČJ



Poslech a hodnocení rozhovoru

 

Tvorba mediálních sdělení Reklamy v médiích



Článek do časopisu



Tvorba časopisu



Distribuce časopisu

INF ČJ, CJ

PROJEKTOVÉ DNY CHARAKTERISTIKA: Pro projektové dny není využita disponibilní časová dotace, ale jsou nepravidelně začleněny do měsíčních plánů jednotlivých ročníků. Pro každý školní rok jsou vybírány příslušné projektové činnosti odpovídající náplni učiva a možnostem školy. Projektové dny jsou využívány k realizaci průřezových témat a části vzdělávacího obsahu jednotlivých vyučovacích předmětů pro jednotlivé ročníky 1. a 2. stupně. Důraz je kladen na praktické osvojování a prohlubování dovedností a vědomostí získaných ve vyučovacích předmětech. Využívají se metody a formy práce především založené na spolupráci žáků (práce ve dvojicích a skupinách). Vzájemně se učí, komunikují s okolím a řeší následné praktické problémy. Hodnocení žáka se opírá o jeho aktivitu a míru zapojení do praktické činnosti. Využívá se zhodnocení žákem vypracovaných pracovních listů, které jsou připraveny pro příslušné projektové dny. Důležitou součástí je také sebehodnocení žáků, které vyplývá z jejich spolupráce ve dvojicích a skupinách.

Projektové dny – I. Stupeň Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Semily, Jizerská 564  Dokáže popsat a orientovat se ve svém městě  Přiměřeně svému věku zná důležité instituce a úřady a chápe jejich funkci  zná významné památky města  Seznamuje se s historií a tradicemi našeho národa  Zná lidové zvyky spojené s jednotlivými svátky  Umí vyrobit přiměřeně svému věku různé předměty typické pro jednotlivé tradice  Dokáže se orientovat v pravidlech silničního provozu (chodec – cyklista )  Umí reagovat za mimořádných situací v ohrožení života člověka  Dokáže poskytnout základní první pomoc  Je schopen oznámit nehodu na policii, požární stanici a zavolat záchrannou službu  Je schopen orientovat se v knihovně a vyhledat si potřebnou literaturu  Rozezná různé literární žánry   

Projekt

Mezipředmětové vztahy Prvouka, vlastivěda

Metody +formy práce, projekty, pomůcky a učební materiál atd. Návštěva různých institucí na úrovni města (radnice, policie, soud, krajský úřad), spolupráce s Městskou knihovnou a Informačním střediskem

Pozn.



Naše město – můj domov



Lidové zvyky a tradice

Výtvarná výchova, pracovní činnosti, český jazyk, hudební a dramatická výchova

Tvořivé dílny, kde za spolupráce s žáky vyšších ročníků, žáci vytvářejí různé tradiční výrobky Výstavky výrobků, návštěvy kulturních představení, návštěvy besed

4–5h 1.-5.r.



Bezpečnost na silnici a první pomoc

Dopravní výchova, prvouka, přírodověda

Beseda s příslušníky policie, film, praktický nácvik v systému dopravní výchovy, nácvik chování přímo v silničním provozu či při modelových situacích

4 – 5 h. 1. - 4.r.



Den v knihovně

Český jazyk, dramatická výchova

5h 2. -5.r.

Les

Prvouka, přírodověda

Beseda s autory knížek, využití koncipovaných programů městské knihovny k motivaci pro práci s knihou a informacemi ve vztahu k jednotlivým vzdělávacím oblastem Pomoc při ochraně přírody – úklidové práce, výsadba stromků, atd.

Orientuje se v problematice ekologie  Zná základní pravidla související s ochranou přírody Dokáže se prakticky zapojit do ochrany přírody

4–5h 1.-5.r.

5h 4.r.

            

Zvládá potřebné pohybové dovednosti a umí se zapojit v kolektivních hrách Zná základní pravidla individuálních a kolektivních sportů Je schopen zapojit se i v oblasti organizační a pořadatelské Umí se orientovat v jednotlivých částech Prahy ( historické památky a budovy ) Zná historii těchto památek a budov Je schopen vyrobit nebo napodobit typické předměty a národní kroj Zná historii a tradice daného národa Zvládá práci ve skupině Zná historické tradice svého regionu Je schopen vyrobit nebo napodobit předměty typické pro tuto aktivitu Umí přizpůsobit své chování, oděv, způsob obchodování dané době Zvládá přiměřeně svým schopnostem techniku čtení Dokáže vystoupit společně se svými spolužáky před veřejností



Sportovní den „Den dětí“

Tělesná výchova

Atletický čtyřboj a turnaj v míčových sportech formou malé olympiády Soutěže v netradičních disciplínách

6h 1.-5.r.



Praha + Planetárium

Prvouka, vlastivěda, český jazyk, estetická výchova, informatika Prvouka, vlastivěda, český jazyk, hudební a výtvarná výchova, pracovní činnosti

Vzdělávací exkurze do hlavního města s programem přizpůsobeným cílům a obsahu učiva jednotlivých ročníků. Celoškolní projekt spočívající v poznávání kultury, tradic a mentality různých národů světa. Jedná se o vyvrcholení dlouhodobých příprav, které se prolínaly jednotlivými předměty ve formě národní slavnosti. Celoškolní projekt spočívající v poznání, pochopení a prožití tradic našich předků.

8h 5.r.

 Den jazyků

 Vánoční jarmark

Prvouka, vlastivěda, český jazyk, hudební a výtvarná výchova, pracovní činnosti

 Den Slabikáře

Český jazyk, výtvarná a hudební výchova

Praktické ukázky osvojení si techniky čtení v 1. ročníku před rodiči žáků ve spolupráci s Městskou knihovnou

6h 3.-5. r.

6h 3.-5. r.

4h 1.r.

Projektové dny – II. Stupeň Výstupy žáka ZŠ Dr. Františka Ladislava Riegra, Projekt Semily, Jizerská 564  Umí popsat několik způsobů rekultivace vody a  Voda odpadu

Mezipředmětové vztahy Chemie, fyzika, biologie, ekologie

           

Je schopen reagovat za mimořádných situací a v ohrožení Dokáže poskytnout první pomoc



Den prevence

Biologie, osobnostní a sociální výchova

Zvládá potřebné pohybové dovednosti a umí se zapojit při kolektivních hrách Je schopen zapojit se i v oblasti pořadatelské a organizační Dokáže popsat a orientovat se ve svém městě Zná důležité instituce a úřady Chápe funkci jednotlivých institucí a úřadů



Sportovní den

Tělesná výchova



Naše město

Občanská výchova, rodinná výchova, zeměpis, český jazyk

Umí se orientovat v částech Prahy (historické památky a budovy, muzea a kulturní střediska) Zná jejich účel, funkci, popřípadě historický vývoj



Praha

Je schopen zpracovat základní informace (kultura, dějiny, zeměpisné údaje, mentalita národa) Je schopen vyrobit nebo napodobit typické předměty a národní kroj Je schopen zapojit se v oblasti předávání poznatků mladším spolužákům



Den jazyků

Dějepis, zeměpis, český jazyk, fyzika, hudební výchova, výtvarná výchova, přírodopis, informatika Dějepis, zeměpis, český jazyk, hudební výchova, výtvarná výchova, přírodopis, pracovní činnosti, osobnostní a sociální výchova

Metody + formy práce, projekty, Poznámky pomůcky a učební materiály ad. Cílené exkurze (čistička odpadních 5-6h vod, hydroelektrárna, spalovna 8. r. odpadu, úpravna vody, lokality s těžbou a rekultivací, …) ve vztahu k učivu jednotlivých ročníků Osvojuje si vědomosti a dovednosti 6h za mimořádných situací, 6. -9. r. v ohrožení - signály, chování obyvatel, ochrana a obrana, dopravní výchova Atletika a kolektivní míčové sporty 6h ve formě školní olympiády, zimní 6.-9. r. sporty Návštěva různých institucí na úrovni města a kraje (radnice, zdravotnictví, hasiči , policie, úřad práce, sociální péče, krajský úřad, soud, …). Vzdělávací exkurze do hlavního města s programem přizpůsobeným cílům a obsahu učiva jednotlivých ročníků. Programy jsou doplněny pracovními listy s úkoly pro žáky. Celoškolní projekt spočívající v poznávání kultury, tradic a mentality různých národů světa. Národní den je vyvrcholením dlouhodobějších příprav ve formě určité národní slavnosti

5h 6.r.

10 h 9.r.

6h 3.-9.r.



Zná určité historické období, událost



Cesta do historie Hostinné

Dějepis

Projekt sleduje autentické prožívání určitého historického období nebo historické události. Zahrnuje přípravu a studium materiálů. Může se odehrávat v autentickém prostředí.

4–6h 6.r.



Zná lidové zvyky, tradice a státní svátky našeho státu Umí vyrobit různé předměty typické pro jednotlivé tradice Umí použít znalostí o minerálech v praxi Dokáže určit některé fyzikální a chemické vlastnosti minerálů



Lidové zvyky a tradice

Vánoční jarmark Mikuláš, Čarodějnice, Velikonoce atd.

5h 1. -9. r.



Geologická exkurze

Výtvarná výchova, český jazyk a literatura, rodinná, dramatická a občanská výchova Přírodopis, chemie

Projekt využívá muzejní sbírky minerálů a hornin v Turnově a návštěvy blízkých lomů

4–6h 9.r.

  

5. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY Hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení je vyjádřeno v jednotlivých vyučovacích předmětech známkou ze stupnice 1 až 5 či slovním hodnocením.. Toto hodnocení vychází z průběžných testů, ústního a písemného zkoušení a je přihlédnuto ke komplexnímu přístupu žáka k výuce v daném předmětu. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků a) Slovní hodnocení Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech jsou popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl ve vztahu k očekávaným výstupům ŠVP, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení. Také i doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení se provádí dle následujících formulací, případně dle synonym k těmto formulacím, které jsou při slovním hodnocení používány. Prospěch Ovládnutí učiva předepsaného osnovami 1 – výborný ovládá bezpečně 2 – chvalitebný ovládá 3 – dobrý v podstatě ovládá 4 – dostatečný ovládá se značnými mezerami 5 - nedostatečný neovládá

Úroveň myšlení 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 - nedostatečný

pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti uvažuje celkem samostatně menší samostatnost v myšlení nesamostatné myšlení odpovídá nesprávně i na návodné otázky

Úroveň vyjadřování 1 – výborný výstižné a poměrně přesné 2 – chvalitebný celkem výstižné 3 – dobrý myšlenky vyjadřuje ne dost přesně 4 – dostatečný myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi 5 - nedostatečný i na návodné otázky odpovídá nesprávně Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští 1 – výborný užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností ,pracuje samostatně, přesně a s jistotou 2 – chvalitebný dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb 3 – dobrý řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby 4 – dostatečný dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává 5 – nedostatečný praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí Píle a zájem o učení 1 – výborný aktivní, učí se svědomitě a se zájmem 2 – chvalitebný učí se svědomitě 3 – dobrý k učení a práci nepotřebuje větších podnětů 4 – dostatečný malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty 5 – nedostatečný pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

b) Klasifikace Výsledky vzdělávání žáka se v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech hodnotí stupni prospěchu: 1- výborný 2- chvalitebný 3- dobrý 4- dostatečný 5- nedostatečný Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Na prvním stupni se používá pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni slovní hodnocení. Klasifikace v předmětech s převahou naukového zaměření stupeň 1 ( výborný) Žák si trvale osvojuje poznatky a dovednosti, samostatně a tvořivě uplatňuje při řešení slovních a písemných úkolů. Dokáže je aplikovat v podmínkách běžného života. Fakta, pojmy, definice a zákonitosti ovládá uceleně a přesně. Chápe vztahy mezi nimi a poznatky z různých vzdělávacích oblastí propojuje do širších celků. Projevuje zájem o získávání nových vědomostí a dovedností. Dokáže komunikovat, jeho ústní i písemný projev je správný, přesný a výstižný. Má bohatou slovní zásobu. Přesně formuluje myšlenky, aktivně se zapojuje do diskuze. Umí vysvětlit a obhájit své názory a pracovní postupy, které bezpečně ovládá. Samostatně dokáže věci a fakta třídit, rozlišovat podstatné od doplňkových informací . Dokáže vyvozovat závěry, zobecňovat a vyhledávat informace v různých zdrojích. Tyto informace dokáže jednoduchým způsobem zpracovávat. Aktivně pracuje v týmu, jeho působení v něm je přínosné. Je vždy schopen sebehodnocení i hodnocení ostatních. stupeň 2 ( chvalitebný) Žák si trvale osvojuje poznatky a dovednosti. S menší pomocí učitele je pak uplatňuje při řešení slovních a písemných úkolů. S menším podnětem učitele je aplikuje v podmínkách běžného života. Fakta, pojmy, definice a zákonitosti ovládá celkem přesně a uceleně, chápe vztahy mezi nimi. Poznatky z různých vzdělávacích oblastí propojuje do širších celků s menšími chybami, případně pomocí učitele. Projevuje zájem o získávání nových vědomostí a dovedností. V podstatě ovládá základní komunikační prostředky, jeho ústní a písemný projev není vždy úplně správný, přesný a výstižný. Má bohatou slovní zásobu, ale někdy nedokáže přesně zformulovat své myšlenky. Ne vždy se zapojuje do diskuze. Umí obhájit své názory, pracovní postupy ovládá s menšími chybami.

S pomocí učitele třídí věci a fakta správně, rozlišuje podstatné od nepodstatného. Vyvozuje závěry, dokáže zobecňovat. Vyhledává informace v různých zdrojích, zpracovává je s menšími chybami. Jeho aktivní působení v týmu je velmi přínosné. Většinou je schopen sebehodnocení i hodnocení druhých. stupeň 3 ( dobrý) Žák někdy zapomene dříve osvojené poznatky a dovednosti. K jejich uplatňování při řešení slovních a písemných úkolů i k jejich aplikaci v podmínkách běžného života potřebuje větší pomoc učitele. fakta, pojmy, definice a zákonitosti neovládá přesně a uceleně. Často nechápe vztahy mezi nimi. Poznatky z různých vzdělávacích oblastí propojuje do širších celků s většími chybami. Projevuje menší zájem o získání nových vědomostí a dovedností. Neovládá úplně základní komunikační prostředky, jeho ústní a písemný projev je často nesprávný, nepřesný a méně výstižný. Má určitou slovní zásobu, ale své myšlenky formuluje nepřesně, do diskuze se zapojuje částečně. Někdy nedokáže obhájit své názory. Pracovní postupy ovládá s chybami. Potřebuje větší pomoc učitele při třídění věcí a faktů, Pomoc potřebuje i rozlišování podstatných věcí od nepodstatných a při vyvozování závěrů a zobecňování. Nepřesnosti a chyby dokáže pod vedením pedagoga odstranit. Informace vyhledává samostatně, zpracovává je s pomocí vyučujícího. V týmu není příliš aktivní, přesto bývá jeho působením v něm přínosné. Většinou je schopen sebehodnocení i hodnocení druhých. stupeň 4 ( dostatečný) Žák si osvojuje poznatky a dovednosti jen na krátké časové období. Dělá závažné chyby při jejich uplatňování v řešení slovních a písemných úkolů. Pod vedením pedagoga je schopen chyby odstranit. Je nesamostatný,nedokáže aplikovat vědomosti a dovednosti v běžném životě. Fakta, pojmy, definice a zákonitosti ovládá se značnými obtížemi a velmi zřídka chápe zákonitosti mezi nimi. Při získávání nových vědomostí a dovedností neprojevuje žádnou aktivitu. Nedokáže samostatně pracovat, jeho komunikace je slabá, jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky. Má menší slovní zásobu, nedokáže přesně formulovat své myšlenky. Do diskuze se zapojuje sporadicky. Je spíše pasivním účastníkem týmové práce, pouze přihlíží. Své názory dokáže obhájit jen málokdy. Pracovní postupy ovládá s velkými chybami. Informace vyhledává s obtížemi. Sám je nedokáže rozlišovat a vyvozovat závěry. Někdy je schopen sebehodnocení i hodnocení druhých. stupeň 5 ( nedostatečný) Žák si nedokáže osvojit poznatky a dovednosti a tím dělá velmi závažné chyby při jejich uplatňování v řešení slovních i písemných úkolů. Chyby dělá i při jejich aplikaci v běžném životě. Fakta, pojmy, definice a zákonitosti neovládá a nechápe zákonitosti mezi nimi. Neprojevuje zájem o získávání nových vědomostí a dovedností. Nepracuje samostatně a jeho ústní a písemný projev má velmi vážné nedostatky. Chyby většinou nedovede opravit ani pod dohledem učitele. Má malou slovní zásobu, nedovede přesně formulovat své myšlenky. Do diskuze se téměř nezapojuje. Své názory dokáže obhájit málokdy. Pracovní postupy téměř neovládá. Má velké těžkosti

při vyhledávání informací a nedovede s nimi dále pracovat. V týmu nepracuje, často svou činností narušuje spolupráci. Jeho působení v týmu není přínosem. Není schopen sebehodnocení i hodnocení druhých. Klasifikace v předmětech s převahou výchovného zaměření stupeň 1 ( výborný) Žák je velmi aktivní. Pracuje samostatně a tvořivě, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí individuálně i v týmu dle požadavků ŠVP. Tvořivě aplikuje osvojené vědomosti a dovednosti. Jeho projev je působivý, originální, procítěný a přesný. Má výrazný zájem o umění, estetiku tělesnou kulturu. Úspěšně rozvíjí svůj vkus a tělesnou zdatnost. Ví, jak má pečovat o své zdraví a tyto zásady dodržuje. stupeň 2 ( chvalitebný) Žák je aktivní, většinou pracuje samostatně a tvořivě. Své osobní předpoklady dokáže využívat a rozvíjet je individuálně i v kolektivu. Jeho projev je působivý a má jen menší nedostatky dle ŠVP. Aplikuje osvojené vědomosti a dovednosti.Zajímá se o umění, estetiku tělesnou kulturu. Rozvíjí svůj vkus a tělesnou zdatnost. Ví, jak má pečovat o své zdraví a tyto v podstatě zásady dodržuje. stupeň 3 ( dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Potřebuje vedení dohled učitele. Jeho projev je méně působivý, méně přesvědčivý. Žák se dopouští chyb.Neprojevuje přílišný zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Tělesnou zdatnost nerozvíjí v dostatečné míře. stupeň 4 ( dostatečný) Žák je málokdy aktivní, nepracuje tvořivě a samostatně. Práce se mu často nedaří ani pod dohledem a vedením učitele. Jeho vědomosti a dovednosti neodpovídají požadavkům ŠVP. Projevuje jen velmi malý zájem o práci v těchto předmětech. Málo pečuje o své zdraví. Nerozvíjí svůj vkus a tělesnou zdatnost. stupeň 5 ( nedostatečný) Žák je převážně pasivní. Jeho vědomosti a dovednosti jsou na velmi nízké úrovni. Jeho projev nemá estetickou hodnotu. Neprojevuje zájem o práci, nechce rozvíjet svůj vkus. Nezáleží mu na svém zdraví.

Klasifikace v předmětech s převahou pracovního zaměření Stupeň 1 ( výborný) Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci své i ostatních a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané vědomosti a dovednosti při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Bezpečně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák projevuje kladný vztah k své práci i k práci ostatních a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně pohotově a s menší jistotou využívá získané vědomosti a dovednosti v praxi Ovládá pracovní postupy. V postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Využívání surovin, materiálů a energie není vždy hospodárné. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje ale dopouští se drobnějších chyb. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele. Stupeň 3 (dobrý) Žák projevuje vztah k práci s menšími výkyvy. Jeho vztah k práci není vždy pozitivní.Získané vědomosti a dovednosti uplatňuje v praxi pod vedením učitele. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře pečuje o životní prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. Pod dohledem učitele obsluhuje potřebná zařízení, používá laboratorní pomůcky, nářadí, náčiní, měřidla, apod. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák pracuje bez zájmu, nemá pozitivní vztah k práci. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Výsledky jeho práce mají závažné nedostatky. Sám si nedokáže práci zorganizovat, méně dbá o pořádek na pracovišti.

Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. Při obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák neprojevuje žádný zájem o práci, ani se nezapojuje do práce v kolektivu. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit v praxi získané teoretické poznatky. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci nedokáže odstranit. Klasifikace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vyučující postupují podle vyhlášky 73/2005 a respektují závěry z vyšetření z pedagogicko psychologické poradny. Po dohodě se zákonnými zástupci žáka může být žák hodnocen slovně, nebo klasifikován, nebo může být využito obou způsobů. stupeň 1 ( výborný) Žák umí používat kompenzační pomůcky a náležitě jich využívá. Pracuje s nimi uvědoměle. Bezpečně ovládá pojmy, fakta, poznatky, Aktivně pracuje v kolektivu a jeho působení v něm je pro všechny přínosem. Po zadání práce pracuje samostatně a je schopen studovat i upravené studijní materiály.Má pohotové myšlení, dobře chápe souvislosti. Správně logicky myslí.Má bohatou slovní zásobu, dokáže formulovat své myšlenky přesně a výstižně. Aktivně se zapojuje do diskuze. Písemný projev odpovídá jeho osobním předpokladům. V předmětech pracovního a výchovného zaměření je aktivní. Tvořivě aplikuje osvojené dovednosti, vědomosti a postupy. Jeho projev je osobitý, procítěný, působivý, originální. stupeň 2 ( chvalitebný) žák umí používat kompenzační pomůcky. Jejich využití má promyšlené. Bezpečně ovládá pojmy, fakta, poznatky. Jeho aktivní činnost v kolektivu je přínosná pro každého. Po zadání práce pracuje celkem samostatně, jen s menší dopomocí učitele. Po vhodném navedení je schopen samostatně pracovat s vhodně upravenými texty. Chápe souvislosti a dokáže logicky myslet.. Má dostatečnou slovní zásobu, dokáže formulovat své myšlenky. Aktivně se zapojuje do diskuze. Písemný projev odpovídá jeho předpokladům.V

předmětech praktického a výchovného zaměření je většinou aktivní, samostatný, úspěšně rozvíjí své předpoklady. Jeho působivý projev má menší nedostatky. Aplikuje osvojené dovednosti, vědomosti postupy. stupeň 3 ( dobrý) Žák používá kompenzační pomůcky pod vedením učitele. Pracuje uvědoměle, ale pojmy, fakta a poznatky ovládá s určitými nedostatky. Zapojuje se práce v kolektivu, ale jeho působení není pro ostatní příliš přínosné.Podporu a pomoc učitele potřebuje při samostatné práci i při samostudiu vhodně upravených textů. Myšlení má vcelku správné, ale někdy chybí logické zdůvodnění. Nemá dostatečnou slovní zásobu. Jeho vyjadřování je nepřesné a obtížné. Chyby odstraní za pomoci učitele. Písemný projev ne vždy odpovídá jeho možnostem. V předmětech praktického a výchovného zaměření je méně aktivní. Nedostatečně využívá svých možností a schopností. Dovednosti, vědomosti a postupy si nedokáže plně osvojit a aplikuje je pouze s dopomocí. stupeň 4 ( dostatečný) Žák nedokáže samostatně používat kompenzační pomůcky. Při jejich používání chybuje i pod vedením učitele. nepracuje systematicky, uvědoměle. Pojmy, fakta, postupy, definice ovládá s velkými nedostatky. Práci v kolektivu obohatí pouze svou přítomností. Nedokáže samostatně pracovat ani studovat vhodně upravený text. Má velmi malou slovní zásobu.Ústně i písemně se vyjadřuje obtížně. Pouze některé chyby dokáže pod dohledem a s pomocí učitele odstranit. V předmětech praktického a výchovného zaměření je pasivní. Dovednosti, vědomosti a postupy si nedokáže osvojit. Je schopen jejich aplikace pod vedením učitele. Projevuje velmi zájem o práci, nesnaží se, Výsledky jeho práce jsou mnohdy nedokončené. stupeň 5 ( nedostatečný) Žák nedovede použít kompenzační pomůcky ani pod vedením učitele. Není schopen si osvojit požadované pojmy, fakta, dovednosti. Do skupinové práce se většinou nezapojuje, není ani schopen sebehodnocení. Nedokáže samostatně pracovat ani studovat pro něho upravený text. Jeho myšlení postrádá logiku. Žákův ústní a písemný projev postrádá přesnost, výstižnost, správnost. Chyby nedokáže odstranit ani pod vedení učitele. V předmětech praktického a výchovného zaměření je vždy pasivní. Dovednosti, vědomosti a postupy si nedokáže osvojit a nedokáže je ani aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a často ruší ostatní. Jeho projev je často neestetický chybný.

Hodnocení žáka na vysvědčení Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním b) prospěl(a) c) neprospěl(a) Žák je hodnocen stupněm ¨ a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný (nebo odpovídajícím slovním hodnocením), průměr stupňů prospěchu ze všech povinných vyučovacích předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré, b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením. Hodnocení chování Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. Při porušení povinností stanovených Školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit tato výchovná opatření: a) napomenutí třídního učitele zejména  za jakákoliv opakovaná zapomenutí (žákovské knížky, cvičebního úboru, pomůcek na výuku, domácího úkolu)  za nevhodné chování, vyrušování, neplnění zadaných úkolů

b) důtku třídního učitele zejména  za jakákoliv opakovaná zapomenutí /žákovské knížky, cvičebního úboru, pomůcek na výuku, domácího úkolu/,  za opakované nevhodné chování, vyrušování, opakované neplnění zadaných úkolů, c) důtku ředitele školy zejména  za jakákoliv opakovaná zapomenutí /žákovské knížky, cvičebního úboru, pomůcek na výuku, domácího úkolu/,  za svévolné opuštění školy v době vyučování,  za neomluvenou absenci v počtu 1-2 vyučovacích hodin,  za závažné porušení školního řádu,  za úmyslné ničení školního majetku a majetku žáků a zaměstnanců,  za úmyslné ublížení spolužákovi, d) snížená známka z chování o jeden stupeň zejména  za neomluvenou absenci v počtu 2-10 vyučovacích hodin,  za opakované svévolné opuštění školy v době vyučování,  za podvody /falšování podpisů, známek a hodnocení/,  za držení, požití a distribuci omamných psychotropních látek včetně tabáku a alkoholu v době školního vyučování nebo v rámci akcí pořádaných školou, kde škola za žáka přebírá odpovědnost,  za opakované ublížení spolužákovi,  za krádež v areálu školy nebo na akcích pořádaných školou, kde škola za žáka přebírá odpovědnost,  za opakovanou ztrátu žákovské knížky,  za pořizování zvukového či obrazového záznamu bez svolení natáčené osoby e) snížená známka z chování o dva stupně zejména  za neomluvenou absenci v počtu 10 a více vyučovacích hodin,  za opakované držení, požití a distribuci omamných psychotropních látek včetně tabáku a alkoholu v době školního vyučování nebo v rámci akcí pořádaných školou, kde škola za žáka přebírá odpovědnost,  za opakovanou krádež v areálu školy nebo na akcích pořádaných školou, kde škola za žáka přebírá odpovědnost,  za obzvlášť hrubé ublížení spolužákovi.

VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY Cílem vlastního hodnocení školy je zabezpečit kvalitu a efektivitu školního vzdělávacího programu. HLAVNÍ OBLASTI VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY (VHŠ) a) b) c) d) e) f)

podmínky ke vzdělávání, průběh vzdělávání, podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání, výsledky vzdělávání žáků a studentů, řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům.

CÍL VHŠ Cílem vlastního hodnocení školy je ve vybraných kritériích posoudit pozitiva a negativa, porovnat žádoucí kvalitu se skutečností a u nedostatků najít cesty, jak věci zlepšit. ČASOVÝ PLÁN EVALUAČNÍ ČINNOSTI ZŠ V průběhu školního roku je vytvořen plán kontrol, průběžně je upravován, doplňován, aktualizován. Je k nahlédnutí u ředitele školy. KRITÉRIA A NÁSTROJE VHŠ V jednotlivých oblastech VHŠ byla zvolena následující kritéria a nástroje:

HLAVNÍ OBLASTI

KRITÉRIA - spokojenost rodičů

NÁSTROJE - dotazník rodičům - dotazník učitelům - dotazník žákům - kvalita výchovně - dotazník žákům vzdělávacího procesu - hospitace - analýza hospitačních záznamů - konzultační hodiny - spokojenost rodičů - dotazník rodičům - spokojenost učitelů - dotazník učitelům - spolupráce se Sdružením - dotazník žákům rodičů a Školskou radou - zápisy z jednání SRPŠ - zápisy z jednání Školské rady - zápisy z třídních schůzek - přihlášky na SŠ, OU - zpráva výchovného - výchovně vzdělávací poradce proces - burza středních škol a učilišť - srovnávací testy (5. a 9. ročník) - kontrola výchovných opatření po pedagogické radě - kontrola zápisů v žákovských knížkách (prospěch, chování) - spokojenost rodičů - dotazník rodičům - kvalifikovanost vedení - dotazník učitelům - kvalifikovanost učitel. sboru -analýza personální dokumentace -analýza dokumentace školy

a)

podmínky ke vzdělávání

b)

průběh vzdělávání

c)

podpora školy, spolupráce

d)

výsledky vzdělávání

e)

řízení školy, DVPP

f)

- spokojenost rodičů úroveň výsledků práce - plnění cílů kutikulární reformy na školní úrovni školy

- dotazník rodičům - dotazník učitelům - dotazník žákům

Školní vzdělávací program pro zájmové vzdělávání Základní školy Dr.Františka Ladislava Riegra Jizerská 564 Semily ( školní družina) IZO:

Školní družina 117700304

Kapacita:

96

Koordinátor školního vzdělávacího programu: Mgr. Kateřina Švitorková Předkladatel: Mgr. Karel Strnad - ředitel školy ZŠ Dr. F. L. Riegra Semily Kontakty: tel. 481623731 Web: www.zsriegra.cz Mail: [email protected] Dokument vstupuje v platnost dnem: 1.9.2007

Motto: „Učit se znát“ „Učit se „jak na to“ „Učit se žít společně“ „Učit se být“

2. Charakteristika zařízení Účastníci zájmového vzdělávání jsou především žáci ZŠ Dr. F.L. Riegra. Školní družina má dvě oddělení umístěné v pavilonu U. Každé má třídu rozdělenou na pracovní a herní část. Pokud zde neprobíhá vyučování je k dispozici tělocvična, keramická dílna,počítačová třída, cvičná kuchyně, školní hřiště a dvoreček. Obědy jsou zajišťovány ve školní jídelně. Pitný režim je zajišťován ze školní jídelny nebo z vlastních zdrojů. Pobyt ve školní družině je za úplatu, kterou stanovuje ředitel školy. ŠD se snaží prohlubovat a upevňovat spolupráci s rodiči a zlepšovat vztahy mezi školou a rodinou. 3. Cíle vzdělávání  rozvíjet osobnost dítěte  podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a řešení problémů a jejich odstraňování  prožívat radostné chvíle, jistotu a bezpečí  vést žáky k osvojování základů slušného chování při stolování  učit se komunikovat, spolupracovat a respektovat se  získávat znalosti, zkušenosti a dovednosti v různých oblastech  utvářet kladný vztah k přírodě a učit se chránit svět kolem nás  nabízet různorodé činnosti s individuálním přístupem k jednotlivým žákům  vytvářet podmínky a prostor pro odpočinek a relaxaci  rozvíjet všestrannou spolupráci s rodinami žáků  vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit se žít společně s ostatními lidmi  spolupracovat s ostatními třídními kolektivy školy  podílet se na výzdobě školy  zorganizovat sportovní družinkovou olympiádu

4. Formy vzdělávání Pravidelné - každodenní činnosti přihlášených žáků v odděleních ŠD podle jejich programů, zejména aktivity zájmového vzdělávání Příležitostné - výchovná, vzdělávací, zájmová a tématická rekreační činnost organizovaná nepravidelně dle potřeb dětí a možností ŠD (akce, projekty, karneval, jarmark,sportovní soutěže…) Individuální – vytváření podmínek pro rozvoj nadání dětí či podpora zdravotně nebo sociálně znevýhodněným žákům ve spolupráci s rodiči Spontánní – ranní hry, odpolední klidové činnosti, aktivní odpočinek Příprava na vyučování – didaktické hry, tématické vycházky, a další činnosti, které rozšiřují a upevňují poznatky získané ve školním vyučování, počítačové osvojení znalostí( kvízy, matematické hry) 5. Popis materiálních podmínek Školní družina má dvě oddělení umístěné v pavilonu U. Každé oddělení má svoji místnost rozdělenou na část herní a pracovní. Pokud zde neprobíhá výuka má družinka k dispozici velkou i malou tělocvičnu, keramickou dílnu, počítačovou učebnu, cvičnou kuchyň, školní hřiště, dvoreček a šatny. Oddělení jsou vybavena starším nábytkem. Hry se doplňují každým rokem z příspěvku na družinku. Je potřeba vybavit oddělení novým nábytkem, doplnit a zmodernizovat audiovizuální techniku. 6. Personální podmínky Ve dvou odděleních školní družiny se střídají tři vychovatelky. Vychovatelky jsou kvalifikované, mají středoškolské vzdělání s maturitou a dále se vzdělávají v akreditovaných kurzech i samostudiem. Pedagogický sbor je schopný týmové práce, vstřícné komunikace i spolupráce. 7. Ekonomické podmínky Příspěvek rodičů na zájmové vzdělávání dětí ředitel školy stanovil na 100,-Kč měsíčně. Školní družině připadá na provoz ¼ částky. Veškeré získané peníze jdou na nákup pomůcek, her a ostatního spotřebního materiálu. Příspěvky vybírá vychovatelka vždy do 15ctého v měsíci. Je možné provést úhradu i za několik měsíců najednou. Z provozních důvodů je vhodné provést úhradu září – prosinec, leden – červen. Rády bychom vybírání příspěvků přenechaly ekonomce školy.

Družina disponuje jednou čtvrtinou z této částky. Na zakoupení pomůcek, her, hraček, veškerých potřeb na kreslení a dalšího materiálu na činnosti je tato částka velmi nízká. 8. Popis podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví ŠD zajišťuje bezpečnost fyzickou, sociální a emocionální. Vytváří zázemí pro rozvoj žáků a bezpečné prostředí, aby se zde všichni cítili dobře. Podporuje dobré vztahy nejen mezi žáky, zaměstnanci a rodiči ale i širokou veřejností. Bezpečnost ve všech prostorách využívaných ŠD je zajištěna :  Vnitřním řádem ZŠ  Vnitřním řádem ŠD  Vnitřními řády specializovaných učeben V dalších prostorách se žáci řídí pokyny pedagogického pracovníka. Při úrazech je k dispozici lékárna první pomoci ( kabinet naproti ŠD) Zápis do Knihy úrazů se provede následně u zástupce ředitele. Informují se rodiče mobilním telefonem. Zákaz kouření a požívání veškerých omamných látek. 9. Podmínky přijímání účastníků a podmínky průběhu ukončování vzdělávání Účastníky zájmového vzdělávání jsou především žáci 1.-5. ročníku ZŠ. Podmínkou pro přijetí žáka je správně vyplněná přihláška s kontaktem na rodiče nebo zákonného zástupce. Je třeba uvést zdravotní problémy žáka a doplnění hodiny odchodu domů( zda odchází sám nebo s doprovodem). O přijetí žáka rozhoduje ředitel školy na základě písemné přihlášky. Školní družina se naplňuje podle vyhlášky č.74 MŠMT z roku 2005 do počtu maximálně 30 dětí. Žák se může přihlásit do kroužků zřízených na 1.stupni a kroužků pracujících při školní družině:  angličtina  kroužek sportovních her  keramický kroužek Povinností rodičů je pravidelná a včasná úhrada příspěvku na zájmové vzdělávání žáků. Omluvit žáka ze zájmového vzdělávání může rodič nebo zákonný zástupce písemnou formou do Notýsku školní družiny nebo žákovské knížky. Ukončení docházky během školního roku je pouze písemná odhláška žáka rodiči nebo zákonnými zástupci.

Ukončení docházky je na konci školního roku. Během školních prázdnin zájmové vzdělávání neprobíhá, školní družina je mimo provoz. 10. Doklad o návštěvě Žák bude přijat do zájmového vzdělávání na základě vyplněné přihlášky. Na konci školního roku získává žák Pamětní družinkový list. 11. Podmínky pro vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími potřebami Respektujeme individualitu každého žáka, vytváříme přiměřené prostředí pro jeho všestranný rozvoj. Na podmínkách pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami budeme spolupracovat s přihlédnutím k jejich handicapu s rodiči a se školou. Podle stupně a charakteru jejich handicapu bude v rámci možností umožňováno začleňování do volnočasových aktivit a budou zajišťovány podmínky vhodné k rozvoji jejich osobnosti. V případě nutnosti spolupracujeme s odbornými pracovišti. Pro rozvoj talentovaných žáků bude naše družinka nabízet další doplňkové aktivity v oblasti jejich zájmu. 12. Délka a časový plán vzdělávání Zájmové vzdělávání je poskytováno po dobu 10 měsíců – po dobu trvání školního roku. Po dobu podzimních, zimních a jarních prázdnin se provoz přerušuje. Provoz školní družiny začíná ranní družinou v 6,30hod do 7,50hod. Odpolední provoz začíná po skončení vyučování v 11,40hod a končí v 16,00hod. Mezi 13,00 hod až 14,30 hod probíhá hlavní část činností zájmového vzdělávání, která by neměla být rušena odchody žáků. Kroužky školní družiny končí v 17,00hod.

13. Obsah vzdělávání Téma: Člověk a jeho svět  Místo, kde žijeme  poznávání nejbližšího okolí  organizaci života v rodině a škole  dopravní výchova  Lidé kolem nás  osvojování zásad společenského chování  hygiena stolování  rozvoj slovní zásoby formou rozhovorů  Lidé a čas  vytváření správného režimu dne  správné využívání času svého i druhých  využívání volného času  jak a proč se měří čas  historická posloupnost  Rozmanitosti přírody  ekologická výchova v tématických vycházkách  seznámení s rozmanitostmi přírody  práce s přírodninami a s odpadovým materiálem  Člověk a jeho zdraví  poznávání sama sebe  poučení o zdraví  prevence úrazů  pohybové a tělovýchovné aktivity  respektovat osobnost kamarádů – co vadí tobě, vadí i mně  Člověk a kultura  osvojování a rozvíjení estetického cítění k okolnímu světu  rozvíjení kulturních potřeb

Rozvíjení kompetencí Kompetence k učení :  dokončit započatou práci  umět zhodnotit své výkony  klást si otázky a hledat odpovědi  získané vědomosti si dávat do souvislostí  vědomosti uplatňovat v praxi Kompetence komunikativní  souvislé vyjádření mluveným slovem  nebát se vyjádřit svůj názor  naslouchat názorům jiných, rozumět jim a respektovat je  dokázat vést dialog  využívat získané dovednosti ke spolupráci  umět pracovat s informacemi  vyjadřovat se kultivovaně  dokázat vhodně argumentovat a obhájit své názory  prezentovat sám sebe a svoji práci slovním projevem Kompetence k řešení problémů  rozlišovat správná a chybná řešení  hledat nová řešení  snažit se řešit krizové situace samostatně i společně  všímat si dění a problémů kolem sebe  nenechat se odradit neúspěchem a vytrvale směřovat k řešení  uvědomovat si zodpovědnost za svá rozhodnutí Kompetence sociální a personální  spolupracovat v kolektivu  být odpovědný za své chování  vnímat a dokázat se postavit proti nespravedlnosti,agresivitě a šikaně  být tolerantní k odlišnostem jiných

 být ohleduplný k okolí a ochotný pomoci druhým  stále si upevňovat hygienické návyky  dokázat si poradit nebo požádat o pomoc Kompetence občanské  uvědomovat si svá práva i povinnosti  chovat se odpovědně k sobě i druhým  respektovat odlišnosti ostatních –osobní, kulturní, náboženské atd.  odhadovat rizika svého jednání  chápat a vnímat tradice, historii a kulturu  vnímat krásy přírody a cíleně o ně pečovat Kompetence pracovní a trávení volného času  umět si vybrat zájmovou činnost  používat bezpečné pracovní pomůcky a vybavení  dokázat se zapojit a uplatnit v kolektivu  vážit si práce své i ostatních  reagovat na potřeby své a pomoc ostatních účastníků  své zájmy rozvíjet v individuálních a skupinových činnostech  dodržovat vymezená pravidla  svým pracovním přístupem se snažit chránit zdraví své i druhých  umět udržovat pořádek ve svých věcech a na svém pracovním místě  účelně trávit volný čas  umět odmítnout nevhodné nabídky na trávení volného času Při rozvíjení dovedností respektujeme u účastníků zájmového vzdělávání jejich individualitu a výstupy z činností směřujeme přiměřeně k jejich věku, možnostem a okolnostem.