Základní škola a mateřská škola Roudnice nad Labem, Školní Školní řád

Základní škola a mateřská škola Roudnice nad Labem, Školní 1803

Školní řád Na základě ustanovení §30 zákona č.561/2005 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) vydávám po projednání v pedagogické radě a radě školy tento řád. Obsah: 1. Zásady a cíle vzdělávání 2. Práva žáků a zákonných zástupců 3. Povinnosti žáků a zákonných zástupců 4. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a ochrany před sociálně patologickými jevy 5. Podmínky zacházení s majetkem školy 6. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků 7. Výchovná opatření 8. Zákaz činnosti a propagace 9. Vnitřní režim školy 1. Zásady a cíle vzdělávání Cílem vzdělávání na základní škole je rozvoj osobnosti člověka, získání základů všeobecného vzdělání, pochopení rovnocennosti jedinců ve společnosti, utváření národní a státní příslušnosti, poznávání světových kulturních hodnot a ochrana životního prostředí. Vzdělávání probíhá na základě zásad rovného přístupu k informacím, zohledňování potřeb jednotlivců, svobodného šíření poznatků z výsledků soudobého stavu poznání světa, možnosti celoživotního vzdělávání. 2. Práva žáků a zákonných zástupců Práva žáků:  na vzdělání podle školního vzdělávacího programu,  na rozvoj osobnosti podle míry nadání, rozumových a fyzických schopností,v případě žáků s poruchami učení a chování, na speciální péči v rámci možností školy,  na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání,  zakládat v rámci školy samosprávný orgán žáků (žákovská samospráva), volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat,  vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, jeho vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající věku a stupni vývoje, své připomínky může vznést prostřednictvím zákonných zástupců nebo přímo řediteli školy,  Žák má právo použít toaletu během všech přestávek mezi vyučováním, po přestávce pouze v odůvodněných případech – žádost rodičů, lékařské doporučení. Toto opatření bylo přijato v důsledku úmyslného a nekontrolovaného poškozování školního majetku.  na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školního vzdělávacího programu, 1

      

na ochranu před vlivy a informacemi, které by ohrožovaly jeho rozumovou a mravní výchovu a nevhodně ovlivňovaly jeho morálku, na respektování žákova soukromého života a života jeho rodiny, na volný čas a přiměřený odpočinek a oddechovou činnost odpovídající jeho věku, na ochranu před návykovými látkami, které ohrožují jeho tělesný a duševní vývoj, v případě nejasností v učivu požádat o pomoc vyučujícího, cítí-li se žák v tísni, má problémy apod., požádá o pomoc či radu třídního učitele, učitele, výchovného poradce či jinou osobu, na rovnoměrné rozvržení písemných zkoušek.

Práva zákonných zástupců:  na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání svého dítěte,  volit a být voleni do školské rady  vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich dětí,  na informace a poradenskou pomoc školy pro jejich děti v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školního vzdělávacího programu,  požádat o uvolnění žáka z výuky podle pravidel tohoto řádu 3. Povinnosti žáků a zákonných zástupců Žáci mají povinnost:  řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat,  dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni,  plnit pokyny pedagogických pracovníků školy popř. dalších zaměstnanců školy vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem,  vyjadřovat své mínění a názory slušným způsobem,  nepoškozovat majetek školy, zaměstnanců a spolužáků, neohrožovat jejich zdraví a osobní svobodu  v době vyučovací hodiny mít mobilní telefon vypnutý a nemanipulovat s ním, v případě porušení tohoto nařízení bude přístroj odebrán, uložen v ředitelně školy a žák si ho vyzvedne po vyučování  Žáci mají povinnost být bez sluchátek v uších v době vyučovací hodiny, mít přehrávač MP3 vypnutý a nemanipulovat s ní. V případě porušení tohoto nařízení bude přístroj odebrán a vrácen až po ukončení vyučování. Zákonní zástupci žáků mají povinnost:  zajistit, aby žák docházel řádně do školy,  na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka,  informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,  dokládat důvody nepřítomnosti a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem a zákonem 561/2004 Sb.  oznamovat škole údaje nezbytné pro školní matriku (§ 28 odst. 2 a 3 školského zákona) a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost a žáka, a změny v těchto údajích

2

Vztahy žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky:  Pedagogičtí pracovníci vydávají žákům a zákonným zástupcům pokyny bezprostředně se týkající plnění školního vzdělávacího programu, školního řádu nebo organizačních opatření školy.  Nevměšují se do jejich soukromí.  Informace, které zákonný zástupce poskytne do školní matriky, podléhají zákonu č.106/1999 Sb., o poskytování informací, a zákonu č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, a pro interní potřeby školy.  Ředitel školy se zabývá společně s pedagogickou radou šetřením stížností 4. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a ochrany před sociálně patologickými jevy. Všichni pedagogičtí pracovníci sledují konkrétní podmínky a situaci ve škole z hlediska výskytu sociálně patologických jevů, uplatňují formy a metody práce umožňující včasné zachycení ohrožených žáků. Školní metodik prevence zajišťuje spolupráci s rodiči v oblasti prevence patologických jevů, informuje je o preventivním programu školy a dalších aktivitách, dále spolupracuje s dalšími institucemi na sociálně právní ochranu dětí a mládeže. Žáci školy mají přísný zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek a předmětů ohrožujících zdraví v areálu školy. Porušení tohoto zákazu se bere jako hrubé porušení školního řádu. Ředitelka školy využije možnosti dát podnět k zahájení trestního stíhání osob, které se na distribuci těchto látek podílely. Zároveň bude informovat zákonné zástupce žáků o zjištěních a seznámí je s možností odborné pomoci. Projevy šikanování jsou v prostorách školy a při školních akcích přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek proti řádu školy. Podle okolností ředitel školy uváží možnost dalšího postihu žáků, kteří tento zákaz přestoupí, a bude o svých zjištěních informovat jejich zákonné zástupce. Výchova ke zdravému životnímu stylu a preventivní výchova je vyučována v předmětu zdravý způsob života a výchova ke zdraví. Pedagogičtí pracovníci vykonávají kvalitní dohled nad žáky před začátkem vyučování, o přestávkách a ve školní jídelně. Zaměřují se na prostory, kde by k sociálně patologickým jevům mohlo docházet. Všichni zaměstnanci školy budou žáky chránit před všemi formami špatného zacházení, sexuálním násilím, využíváním. Budou dbát, aby nepřicházeli do styku s materiály a informacemi pro ně nevhodnými. Zjistí-li, že dítě je týráno, krutě trestáno nebo je s ním jinak špatně zacházeno, spojí se všemi orgány na pomoc dítěti. Žákům je přísně zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči a vypínači. Z bezpečnostních důvodů se žákům zakazuje otevírání oken a vyklánění se o přestávkách a sezení na okenních parapetech. Žák nemanipuluje s rozvody elektro a plynu v laboratořích, s vybavením odborných pracoven, s uloženými exponáty a modely. 5. Podmínky zacházení s majetkem školy  Žák šetrně zachází s učebnicemi, školními potřebami a školním majetkem. Svévolné poškození nebo ničení majetku školy, žáků, učitelů hradí v plném rozsahu rodiče žáka, který poškození způsobil. Tyto věci musí vždy prošetřit třídní učitel a zvážit i pedagogickou stránku.

3

   

Žák je povinen udržovat v pořádku a nepoškozovat věci, které tvoří zařízení školy a třídy, a dále ty, které mu byly svěřeny do osobního užívání. Každé poškození hlásí vyučujícímu nebo třídnímu učiteli, opravu či výměnu zařízení zaplatí. Žák odpovídá za čistotu a pořádek svého pracovního místa a nejbližšího okolí a to i po odchodu ze třídy. Služba odpovídá za prostor před tabulí a celkový pořádek ve třídě. Zjistí-li žák ztrátu osobní věci a je pojištěn, je povinen tuto skutečnost nahlásit třídnímu učiteli. Pojištění se nevztahuje na věci, na které s pojišťovnou nelze uzavřít pojistnou smlouvu, především na mobilní telefony. Po rekonstrukci školy od 1. 9. 2004 nesmí žák manipulovat s okny a žaluziemi v kterýchkoliv prostorách školy samostatně, v případě poničení hradí opravu. Je zakázáno hrát míčové hry na prostranství před hlavním vchodem – nebezpečí rozbití oken v jídelně.

6. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Viz příloha – Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků 7. Výchovná opatření Viz příloha – Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků 8. Zákaz činnosti a propagace politických stran a hnutí, zákaz reklamy Ve škole není povolena činnost politických stran a hnutí ani jejich propagace. Není povolena reklama, která je v rozporu s cíli a obsahem vzdělávání, výrobků ohrožujících zdraví a poškozujících životní prostředí. 9. Vnitřní režim školy Docházka do školy Žák chodí do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin. Účast na vyučování nepovinných předmětů je pro zařazené žáky povinná minimálně po dobu celého pololetí, v němž tato výuka započala – týká se především sborového zpěvu. Nepřítomnost žáka ve škole je třeba omlouvat vždy písemně, prostřednictvím omluvného listu v žákovské knížce /notýsku. Při absenci žáka je nutno neprodleně informovat třídního učitele osobně, písemně nebo telefonicky a sdělit mu příčinu absence žáka, dle možnosti i délku nepřítomnosti. Po opětovném nástupu do školy žák neprodleně, nejpozději do tří dnů, předloží omluvenku třídnímu učiteli, neučiní-li tak budou hodiny neomluvené a vyplývá z této situace výchovné opatření: snížený stupeň z chování, hlášení na odbor sociálních věcí. Pokud žák odchází ze školy v průběhu vyučování, oznámí tuto skutečnost třídnímu učiteli, případně vyučujícímu další hodiny. Zákonní zástupci si žáka mladšího 15 let vyzvedávají ve škole. Třídní učitel může ve výjimečných případech a po projednání s ředitelem školy požadovat omlouvání každé nepřítomnosti žáka lékařem. Předem známou nepřítomnost žáka je třeba omluvit před jejím započetím. Na základě žádosti rodičů může v odůvodněných případech uvolnit žáka z vyučování: na jednu vyučovací hodinu – vyučující příslušného předmětu, jeden den – třídní učitel, více jak jeden den – ředitel školy na základě písemné žádosti rodičů. Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň

4

určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře. Na první nebo poslední vyučovací hodinu může být žák uvolněn se souhlasem zákonného zástupce. Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování, stanoví ředitel školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka, nebo mu může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Zákonný zástupce žáka je povinen o takovýto způsob zažádat a vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky. Školní budova Budova školy se otevírá v 7.40 hod. Žáci nastupují do školy 20 min před začátkem dopoledního a 15 min před začátkem odpoledního vyučování, vstupují do školy ukázněně, v šatně se přezují do vhodné obuvi. Šatna se zamyká po zahájení vyučování. Po příchodu do učebny se žáci připravují na vyučování. Začátek vyučování je v 8.00 hod. Žáci přicházející do školy na 2. vyučovací hodinu vchází do budovy v 8,45. Po zvonění sedí všichni žáci v lavicích. Pokud se nedostaví vyučující do 5 min. po zvonění, oznámí jeho nepřítomnost služba v ředitelně. Hlavní přestávka začíná v 9.40 hod. a trvá 20 min, malé přestávky trvají 10 min. Žáci mají právo na přestávku časově nezkrácenou. Během přestávek není žákům ovoleno opustit školní budovu. Žák, kterému je nevolno, jde domů nebo k lékaři pouze v doprovodu rodičů nebo jiné ředitelem pověřené osoby. Nevolnost hlásí svému vyučujícímu, v případě nutnosti se obrátí na kteréhokoliv zaměstnance školy. V době mimo vyučování se žáci smějí zdržovat ve školní budově pouze za přítomnosti pedagogického dozoru. Po skončení vyučování se žák zdržuje v šatně po dobu nezbytně nutnou, přezuje se, oblékne a odchází z budovy. Třídní knihu přenášejí během vyučování určení žáci a napomáhají třídnímu učiteli udržet ji v náležitém stavu a zamezit její ztrátě. Služba týdne dbá na čistotu a pořádek, odpovídá za čistě umytou a utřenou tabuli v průběhu vyučování. Do kabinetů vstupují jen pověření žáci za přítomnosti učitele, do sborovny, ředitelny a kanceláře jen tehdy, jsou-li k tomu vyzváni. Během vyučování mají žáci vypnuté mobilní telefony. Žáci nenosí do školy nepotřebné či drahé věci, neboť škola za jejich ztrátu či poškození nenese odpovědnost. V odborných učebnách žáci dodržují bezpečnostní řády těchto učeben. Nalezené věci se odevzdávají p. školníkové, učitelům, p. hospodářce nebo do ředitelny. Žáci nepoužívají hrubých a vulgárních slov. Jsou ohleduplní k mladším a slabším spolužákům, zvláště dbají, aby neohrozili jejich zdraví, případně životy. Žák zachovává čistotu ve třídě i v okolí školy, školní jídelny a v areálu školního hřiště. Mimo školu se žák chová v souladu s pravidly slušného chování tak, aby nepoškozoval pověst školy. Žáci jsou povinni chovat se ukázněně, dbát na pořádek ve všech prostorách školy, vzorně se starat o učebnice a školní potřeby, jejich poškození nebo ztrátu hlásí vyučujícímu. Při ztrátě věci postupují žáci následovně: a) žák musí ztrátu věci neprodleně oznámit třídnímu učiteli (nepřípustné minulý týden se mi ztratilo…)

5

b) pokus o dohledání věci c) vyrozumění o likvidaci škodné události po obdržení zástupce založí Školní poradenské pracoviště (dále jen ŠPP). ŠPP poskytuje poradenské a konzultační služby žákům, jejich zákonným zástupcům a pedagogům. K hlavním cílům ŠPP patří iniciace aktivit vedoucích k vylepšení sociálního klimatu školy - posílení pozitivních vztahů mezi všemi subjekty školy, rozšíření oblastí primární prevence a zkvalitnění péče o děti se speciálními vzdělávacími potřebami. ŠPP tvoří školní psycholog, výchovní poradci a metodici prevence. Působení školního psychologa představuje samostatnou poradenskou činnost, která není přímou součástí vzdělávacího systému školy. Jedná se o komplexní službu žákům, jejich zákonným zástupcům a pedagogům, která vychází ze standardních činností vymezených ve vyhlášce č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Služba je určena pro žáky, rodiče i pedagogy. Školní psycholog se řídí etickým kodexem. Práce školního psychologa zahrnuje tyto aktivity:  individuální poradenství pro žáky v oblasti výukových potíží a vztahové problematiky  konzultace se zákonnými zástupci žáků při výukových a výchovných problémech  konzultace s pedagogy  krizová intervence  depistáž výchovných a výukových potíží  sociometrická šetření  péče o integrované žáky  kariérové poradenství  zjišťování sociálního klimatu ve třídě, podpora spolupráce třídy a třídního učitele  osvětová činnost  péče o nadané děti (Individuální opakovaná péče o žáka (terapeutické vedení, účast na rozvojových skupinách) a adresná sociometrická šetření ve třídách (obsahující osobní údaje žáků) jsou podmíněna podpisem informovaného souhlasu zákonného zástupce, který bude předem vyrozuměn a požádán o souhlas). Školní družina O přijímání žáků do ŠD rozhoduje ředitel školy. Provoz ŠD a je ráno od 6.00 do 8.00 hod. a po skončení vyučování do 16.30 hodin. Žáky ŠD předává učitelka vychovatelce po skončení vyučování a je povinna informovat vychovatelku o jakékoliv změně v rozvrhu.

6

Ze ŠD si přebírají zákonní zástupci děti osobně (mohou uvést i další osoby oprávněné k vyzvednutí) nebo mohou písemně požádat, aby dítě odcházelo ze ŠD samo v určenou hodinu. Rodiče jsou povinni vyzvednout své dítě nejdéle do 16.30 hodin. V případě, že tak neučiní, vychovatelka zatelefonuje rodičům. Docházka přihlášených žáků je povinná. Každou nepřítomnost je nutno řádně omluvit. Výjimečně lze uvolnit žáka dříve jen na písemnou žádost, která musí obsahovat datum, hodinu odchodu a podpis. Bez této žádosti nebude žák uvolněn. Písemná žádost (na celý školní rok) je nutná při uvolňování žáka na mimoškolní aktivity (ZUŠ, kroužky DDM aj.). Za cestu žáka do kroužků, popř. zpět do ŠD nenese vychovatelka zodpovědnost. Do ŠD se žáci 1. ročníku přihlašují písemně při zápisu do 1. třídy a při zápisu do ŠD (1. den školního roku). Žáci 2. a 3. tříd v den následující. Dítě je možně odhlásit kdykoliv během školního roku (písemná žádost rodičů). Žáci ŠD se řídí pravidly vnitřního řádu školy a dodržují bezpečnostní předpisy, se kterými byli seznámeni. Chovají se tak, aby neohrozili bezpečnost a zdraví svoje ani svých spolužáků. ŠD pravidelně využívá i jiné prostory: hřiště v Trendu a sportovní areál. Za přechody žáků je vždy zodpovědná vychovatelka. Stravenky na obědy si zákonní zástupci žáka zajišťují samostatně v kanceláři školní jídelny, stejně tak i odhlašování žáků z obědů. Zákonní zástupci žáků jsou seznámeni s řádem ŠD při zápisu do ŠD (tj. první školní den). S vychovatelkou řeší vzniklé problémy osobně při vyzvednutí žáka nebo písemnou formou (využijí školní notýsek pro sdělení). Rodiče mohou ŠD kdykoliv navštívit, zapojit se s dítětem do činnosti a jsou zváni na významnější akce ŠD. Do ŠD se zapisuje do 25 žáků na pravidelnou docházku. Školní jídelna Po příchodu do školní jídelny si žák odloží tašku do police, omyje si ruce. Sní nejprve polévku, pak si přinese hlavní jídlo a nápoj. Při stolování je tichý a ukázněný, dbá pokynů dozírajících učitelů, vychovatelek, vedoucí školní jídelny a kuchařek. Po skončení oběda, odnese použité nádobí. Pokud doplňky oběda nesní v jídelně, odhazuje slupky a obaly pouze na určená místa. Do jídelny se již nevrací - v šatně se oblékne a urychleně a v tichosti opustí budovu. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí Bezpečnost a ochrana zdraví žáků Žáci jsou povinni přezouvat se, dbát na hygienu zvlášť před jídlem a po použití WC. Žáci se chovají při pobytu ve škole a na akcích organizovaných školou tak, aby neohrozili zdraví svoje ani svých spolužáků či jiných osob. Žáci chodí slušně a čistě oblečeni a upraveni. Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením bez dozoru učitele. Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky zvlášť poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd, lyžařské kursy, školy v přírodě platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem 7

seznámeni. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají všech pokynů pracovníků tohoto zařízení. Při výuce v tělocvičně, dílnách, na pozemcích, v laboratoři zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy pro tyto učebny, dané vnitřním řádem odborné učebny. Vyučující daného předmětu jsou povinni s nimi seznámit žáky při první vyučovací hodině školního roku a dodatečně poučit žáky, kteří při první hodině chyběli. O poučení žáků provede učitel záznam do třídní knihy. Řády odborných učeben jsou vyvěšeny ve třídě a jsou součástí dokumentace BP školy. V době nepříznivého počasí – déšť, bláto, sníh, mráz, kluzko – je z důvodu zajištění bezpečnosti dětí zakázáno hrát stolní tenis před školou. Porušení tohoto zákazu bude posuzováno dle Čl. VIII Klasifikačního řádu - Výchovná opatření - podle ustanovení § 17 vyhlášky č. 48/2005 Sb. Klasifikačního řádu. Poučení na počátku školního roku provádí třídní učitel, který žáky seznámí zejména: a) se školním řádem, b) se zásadami bezpečného chování ve třídě, na chodbách, schodištích, v šatnách, při odchodu ze školy a příchodu do školy a na veřejných komunikacích, c) se zákazem přinášet do školy věci, které nesouvisejí s vyučováním, d) s postupem při úrazech, e) s nebezpečím vzniku požáru a s postupem v případě požáru. Poučení na počátku první vyučovací hodiny přichází v úvahu pouze u některých předmětů, zejména fyziky, chemie, tělesné výchovy, pracovního vyučování a podobně, nebo před výukou v laboratořích, jazykových učebnách, školních dílnách či na školních pozemcích. Vyučující seznámí žáky s pravidly bezpečného chování a upozorní je na možné ohrožení života, zdraví či majetku. Poučení před činnostmi, které se provádí mimo školní budovu. (Jde o takové činnosti, jakými jsou vycházky, výlety, lyžařské výcviky, exkurze, branná cvičení, brigády, plavecké výcviky.) Seznámení se všemi pravidly chování, případnými zákazy apod. a poučení o správném vybavení žáků provede třídní učitel nebo ten, kdo bude nad dětmi vykonávat dohled. Poučení před prázdninami provádí třídní učitel, který: a) varuje žáky před škodlivými vlivy alkoholu, kouření, známostmi s neznámými lidmi apod. b) upozorní je na možné nebezpečí pro život a zdraví v případě nálezu a manipulace s nevybuchlou municí a poučí je, jak se v takové situaci zachovat, c)informuje o nebezpečí vzniku požáru, o dopravní kázni, d) varuje před koupáním v místech, která neznají, atp. Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během vyučování ve třídě, na chodbě nebo hřišti jsou žáci povinni hlásit ihned svému třídnímu učiteli nebo někomu z vyučujících. Záznam o školním úrazu Kniha úrazů je uložena v lékárně v sektoru vedení školy, zodpovídá za ni zdravotník škol a zástupce ředitele školy. V knize úrazů se evidují všechny úrazy žáků, ke kterým došlo při činnostech ve škole nebo na akcích organizovaných školou, a to nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se škola o úrazu dozví. Zápis do knihy úrazů provádí dle předtištěných pokynů a) vyučující příslušného předmětu (např. úraz při hodině Tv), b) učitel konající dozor (např. o přestávkách), c) vedoucí kurzu (např. při úrazu na lyžařském kurzu, ŠvP, OP) d) třídní učitel (všechny ostatní případy).

8

Osobní údaje, které jsou součástí knihy úrazů, mohou být zpracovávány pouze za účelem evidence úrazů, popřípadě jako podklad pro vyhotovení záznamu o úrazu. Záznam o úrazu vyhotovuje zástupce ředitele školy na formuláři, který je k dispozici u něho. Škola vyhotoví na žádost zákonných zástupců i záznam o úrazu, který nezpůsobí nepřítomnost ve škole, pokud bude poskytnuta náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem. Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá škola zákonnému zástupci. Hlášení úrazu O každém úrazu je informován ředitel školy, v případě jeho nepřítomnosti zástupce ředitele školy. O úrazu žáka podá pedagogický pracovník, který vyplňoval zápis do knihy úrazů, bez zbytečného odkladu informaci zákonnému zástupci žáka. Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s úrazem byl spáchán trestný čin nebo přestupek, nebo jedná-li se o smrtelný úraz, podá ředitel školy bez zbytečného odkladu hlášení místně příslušnému útvaru Policie České republiky. O úrazu podá zástupce ředitele bez zbytečného odkladu hlášení pojišťovně, u které je škola pojištěna pro případ své odpovědnosti za škodu vzniklou na životě a zdraví žáků. Zástupce ředitele bez zbytečného odkladu podá hlášení o úrazu také příslušnému inspektorátu bezpečnosti práce. Zasílání záznamu o úrazu Záznam o úrazu zasílá hospodářka školy ve spolupráci se zástupcem ředitele školy za uplynulý kalendářní měsíc, nejpozději do pátého dne následujícího měsíce a) zřizovateli, b) zdravotní pojišťovně žáka a c) příslušnému inspektorátu České školní inspekce. Záznam o smrtelném úrazu zasílá zástupce ředitele školy do 5 pracovních dnů po podání hlášení a) zřizovateli, b) zdravotní pojišťovně žáka, c) příslušnému inspektorátu České školní inspekce a d) místně příslušnému útvaru Policie České republiky. Jak postupovat, stane-li se úraz žáka Zjistit poranění, popř. ho konzultovat se zdravotníkem školy. Informovat ředitele školy nebo zástupce ředitele školy. Zavolat lékařskou službu nebo zajistit doprovod dospělou osobou k lékaři. Oznámit skutečnost zákonným zástupcům žáka, požádat je o převzetí dítěte. Provést zápis do knihy úrazů popř. vyplnit záznam o úrazu. Informovat třídního učitele, není-li pedagogický pracovník sám třídním učitelem. PaedDr. Zuzana Zrzavá, ředitelka školy

Vypracovala

V Roudnici nad Labem 26.4.2005

9

Školní řád byl projednán a schválen na pedagogické radě dne 23. 6. 2005 Školní řád byl aktualizován 25. 8. 2009, platnost od 26. 8. 2009 Školní řád byl aktualizován 27. 8. 2012, platnost od 29. 8. 2012

Se školním řádem byli seznámeni: Pedagogičtí pracovníci

Nepedagogičtí pracovníci

10

Základní škola a mateřská škola Roudnice nad Labem, Školní 1803,

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků základní školy projednán na mimořádné pedagogické radě školy dne 23. 2. 2005 se schválenou platností od 1. 3. 2005 V souladu s ustanoveními zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a na základě vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky vydávám po projednání v pedagogické radě školy tento klasifikační řád. Úvod Nedílnou součástí výchovně vzdělávací práce školy je hodnocení a klasifikace žáků. Jde o složitý proces, který klade vysoké požadavky na všechny pedagogické pracovníky. Cílem tohoto klasifikačního řádu je stanovit všem účastníkům vyučovacího procesu jednoznačně platná kritéria pro hodnocení. Hodnocení a klasifikace žáků základní školy je součástí jejich výchovy a vzdělávání. Účelem hodnocení a klasifikace je přispívat k odpovědnému vztahu žáka k výchově a vzdělávání v souladu se školskými předpisy. Výsledky hodnocení a klasifikace uvede škola na vysvědčení. Hodnocení žáků 1.

Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je: jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné.

2. Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. Čl. I Zásady klasifikace a způsob získávání podkladů pro klasifikaci 11

1. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. 2. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. 3. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Výjimku tvoří komisionální zkoušky viz čl. 5. 4. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přihlíží se k systematičnosti práce žáka po celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. 5. Hodnocení chování žáka ve škole i při akcích školy je nedílnou součástí celkového hodnocení žáka. Všechny projevy porušování norem chování, agresivity (včetně verbálních forem), netolerance či xenofobie je povinen řešit okamžitě ten pedagogický pracovník, který je projevu přítomen (popř. vykonává dozor). V co nejkratší době informuje třídního učitele a v případě závažnějších přestupků ředitele školy. 6. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají v pedagogické radě. 7. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky. 8. Žák II.stupně musí být z předmětu s teoretickou převahou vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň dvakrát za každé pololetí , z toho nejméně jednou ústně. Učitel musí mít dostatečné podklady pro hodnocení a klasifikaci žáka (např. bodovací systém, popř.jiné metody a formy hodnocení). 9. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Učitel slovně zdůvodní své hodnocení. Výsledky hodnocení písemných zkoušek, prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. 10. Kontrolní a písemné práce a další druhy zkoušek se doporučují zadávat častěji a v kratším rozsahu (do 25 minut). 11. Termín písemné zkoušky, která má trvat déle než 25 minut, termín kontrolní písemné práce prokonzultuje učitel s třídním učitelem, který koordinuje plán zkoušení. V jednom dni mohou žáci konat pouze jednu zkoušku uvedeného charakteru. Žáci budou s dostatečným předstihem seznámeni s rámcovým obsahem a přibližným termínem zkoušky. 12.

Učitel je povinen vést evidenci základní klasifikace žáka. Čl. II Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků (autoevaluace)

1. Kromě forem hodnocení práce žáků ze strany pedagogických pracovníků mají žáci možnost používat také formy sebehodnocení. Žákovská portfolia – výsledky hodnocení jsou k dispozici rodičům na třídních schůzkách, písemná autoevaluace je realizována centrálně 1x v každém pololetí. Škola vytváří pro hodnocení odpovídající podmínky. Tím je zajišťována také zpětná vazba objektivity hodnocení ze strany školy jako vzdělávací instituce. 2. Škola nabízí možnosti srovnávacích objektivizovaných testů (SCIO,KALIBRO,CERMAT,…), které jsou jednoznačně formami vnější srovnávací 12

evaluace, dále možnost využívání softwarových produktů, které umožní bez jakéhokoli zásahu pedagoga ověření stupně dosažených znalostí, dovedností. 3. Žák by měl být veden k tomu, aby byl schopen posoudit úroveň následujících kompetencí (vč. kompetencí sociálních) : schopnost přímé aplikace získaných kompetencí v praxi,  schopnost orientace se v daném problému s využitím získaných vědomostí, znalostí, dovedností,  schopnost žáka prosadit se v třídním kolektivu při řešení týmového úkolu,  schopnost samostatné prezentace svých znalostí formou otevřených mluvních cvičení, psaných textů ve formě úvah, zamyšlení se,…  schopnost výběru – pochopení významu jednotlivých částí rozsáhlejších testovacích souborů, selekce nepodstatných částí a schopnost řešení dominantních část úloh,  schopnost změny své sociální role v kolektivu vrstevníků,  schopnost využívání mezipředmětových vazeb,  schopnost aplikovat etické principy v praxi,  schopnost pochopení rovnováhy práv a povinností,  pochopení své role v kolektivu. Čl. III Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 1. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. 2. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitelka školy se souhlasem školské rady. 3. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace. 4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 5. Na konci prvního pololetí školního roku, v němž žák splní povinnou školní docházku mu škola vydá výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44 zákona č. 561/2004 Sb. V pátém ročníku základního vzdělávání vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 30.října. Čl. IV Stupně hodnocení a klasifikace v souladu s ustanovením §15 vyhlášky č. 48/2005 Sb. 1. Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

13

1.1 1.2 1.3

1 – velmi dobré, 2 – uspokojivé, 3 – neuspokojivé.

2. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 2.1 1 – výborný, 2.2 2 – chvalitebný, 2.3 3 – dobrý, 2.4 4 – dostatečný, 2.5 5 – nedostatečný. 3. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. 4. Při hodnocení podle odstavce 3 jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. 5. Při hodnocení žáka podle odstavců 1 a 2 se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení podle odstavců 1 a 2. Čl. V Celkové hodnocení žáka na vysvědčení vyjadřuje stupni 1 prospěl(a) s vyznamenáním 2 prospěl(a) 3 neprospěl(a) 4 nehodnocen 1. Žák je hodnocen stupněm 1.1 prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e),

14

1.2 prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, 1.3 neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením. 1.4. nehodnocen(a), není.li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí 2. Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: pracoval(a) úspěšně, pracoval(a). 3. Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odstavce 2 a 4, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost podle odstavce 2 a 4, která ovlivňuje výkon žáka. 4.

Výstupní hodnocení

4.1 Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. 4.2

Dále výstupní hodnocení žáka obsahuje vyjádření o: možnostech žáka a jeho nadání, předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka, chování žáka v průběhu povinné školní docházky, dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka.

4.3

Výstupní hodnocení viz čl.III., odst.5. Čl. VI Postup do vyššího ročníku, opakování ročníku

1. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. 2 Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. 3 Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do

15

konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. 4 Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitelku školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, požádá krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. 5 Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitelka školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. 6 Ředitelka školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti. Čl. VII Klasifikace chování 1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitelka po projednání v pedagogické radě. 2. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování, která stanoví řád školy, během klasifikačního období. 3.

Kritéria pro jednotlivé stupně chování jsou následující :

Stupeň 1 - velmi dobré Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení řádu školy. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští naprosto ojediněle. Stupeň 2 - uspokojivé Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo řádu školy. Zpravidla se přes důtku třídního učitele (popř. ředitele školy) dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravním chování. Stupeň 3 - neuspokojivé Chování žáka ve škole je v rozporu s pravidly chování. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dále dopouští takových závažných provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova ostatních žáků. Záměrně narušuje činnost kolektivu. Čl. VIII Výchovná opatření podle ustanovení § 17 vyhlášky č. 48/2005 Sb. 1. V souladu s ustanovením § 31 odst. 1) zákona č. 561/2004 Sb., výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka ze školy, vyloučení žáka ze školy, a další kázeňská opatření, která nemají

16

právní důsledky pro žáka. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo školského zařízení nebo třídní učitel. 2. Ředitelka školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených zákonem nebo školním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka ze školy. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitelka školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo školním řádem, může ředitelka školy rozhodnout o jeho vyloučení. Žáka lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku. . Pochvaly a ocenění ředitelky školy. Ředitelka školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. 4.

Pochvalami a oceněními jsou :

4.1 Pochvala ředitelky školy - ředitelka může žákovi na návrh Rady školy, obce či krajského úřadu po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské a školské iniciativy, za vysoce záslužný čin, za dlouho dobou úspěšnou práci spojenou s reprezentací školy pochvalu ředitelky školy. 4.2 Cena roku - ředitelka a Rada školy mohou žákovi udělit po projednání v pedagogické radě za vysoce záslužný čin přesahující rámec pochvaly uvedený v bodě 4.1, za vynikající úspěchy ve školní práci spojené se vzornou reprezentací školy cenu roku, která je spojena s věcným darem a s právem zápisu do pamětní knihy školy. 4.3 Výroční cena - ředitelka a Rada školy mohou žákovi udělit po projednání v pedagogické radě za opakované vysoce záslužné činy přesahující rámec pochvaly uvedený v bodě 4.1, či za dlouhodobé vynikající úspěchy ve školní práci spojené s dlouhodobou ( opakovanou ) vzornou reprezentací školy výroční cenu, která je spojena s věcným darem a právem zápisu do pamětní knihy školy. Tato cena je výlučně udělována žákům, kteří v daném roce ukončují základní vzdělání. 4.4 Čestný list absolventa školy - ředitelka může absolventům školy, kteří úspěšně dokončili povinnou školní docházku v 9. ročníku a v průběhu školní docházky vzorně reprezentovali školu, udělit po projednání v pedagogické radě čestný list absolventa školy s právem zápisu do pamětní knihy školy. 5 Ředitelka školy neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. 6 Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno. 7.

Pochvaly a ocenění třídního učitele

7.1 Pochvala třídního učitele - třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu třídního učitele za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. 7.2 Třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Udělení pochvaly a se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

17

8.

Kázeňská opatření

8.1 Při porušení povinností stanovených školním řádem může být podle závažnosti tohoto porušení žákovi uloženo (-a): 8.1.1 Napomenutí třídního učitele - ukládá třídní učitel bezprostředně po přestupku, kterého se žák dopustí; o udělení napomenutí uvědomí třídní učitel prokazatelně rodiče - zápisem do žákovské knížky. 8.1.2 Důtka třídního učitele – ukládá ji třídní učitel po oznámení ředitelce školy za závažnější či opakované porušení řádu školy, norem slušnosti; důtka třídního učitele se uděluje před kolektivem třídy, je zapsána do žákovské knížky. 8.1.3 Důtka ředitelky školy - ukládá ji ředitelka školy po projednání v pedagogické radě za vážná porušení řádu školy – zvláště za porušování norem slušnosti, nadměrné zapomínání učebních pomůcek, ztrátu ŽK jako dokumentu o výchově a vzdělávání, za neomluvené absence (zpravidla do 2 hodin), za agresivitu vůči spolužákům i dospělým a další závažná provinění. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo studenta vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností řádu školy a jsou postihovány tímto opatřením s následným dopadem na hodnocení chování za klasifikační období. 8.1.4 Ředitelka školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Čl. IX Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření 1. Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci těchto předmětů vychází vyučující z požadavku učebních osnov a standardu základního vzdělávání. Při klasifikaci se sleduje zejména:  schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,  kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,  aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,  přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu.  kvalita výsledků činností,  uvědomělá snaha osvojení účinných metod samostatného studia. 2.

Při klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků se postupuje podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný.Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

18

Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se projevují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s pomocí učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné chyby a nedostatky není schopen opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. Úroveň jeho vědomostí není předpokladem pro práci ve vyšším ročníku. Úroveň jeho vědomostí není předpokladem pro práci ve vyšším ročníku. Čl. X Klasifikace ve vyučujících předmětech s převahou praktického zaměření.

19

1. Převahu praktické činnosti mají na základní škole pracovní činnosti, praktika, informatika, základy techniky, domácí nauky. Při klasifikaci sleduje zejména:  vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,  osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,  využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,  aktivitu, samostatnost, tvořivost, iniciativu v praktických činnostech,  kvalitu výsledků činností,  organizaci vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,  dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí,  hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci,  obsluhu a údržbu laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel. 2.

Při klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků se postupuje podle těchto kriterií:

Stupeň 1 (výborný) Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti ykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele. Stupeň 3 (dobrý) Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele. Stupeň 4 (dostatečný) 20

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životním prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Čl. XI Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření 1. Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova, rodinná výchova, občanská výchova. Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu. Při klasifikaci sleduje zejména:  stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,  osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,  poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,  kvalita projevu,  vztah žáka k činnostem a zájem o ně,  estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti,  v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví. 2.

Při klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků se postupuje podle těchto kriterií:

Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně, podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební, branné a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost. Stupeň 2 (chvalitebný)

21

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku, brannost a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost. Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost. Čl. XII Komisionální zkoušky 1. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. 2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. 3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. 4. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor. 5. Komisi pro komisionální přezkoušení (dále jen „přezkoušení“) jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. 6.

Komise je tříčlenná a tvoří ji:

22

6.1 předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, 6.2 zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, 6.3 přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. 7. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. 8.

O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

9. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. 10. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. 11.

Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. Čl. XIII Klasifikace žáka, který plnil povinnou školní docházku v zahraniční škole

1. Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole, koná zkoušku ve spádové škole nebo jiné škole zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, nebo ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky (dále jen „zkoušející škola“).: 1.1 ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného vzdělávacím programem pro základní vzdělávání, 1.2 v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru člověk a jeho svět, stanoveného vzdělávacím programem pro základní vzdělávání, 1.3 na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis, stanovených vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. 2. Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, koná zkoušku z každého předmětu uvedeného ve školním vzdělávacím programu zkoušející školy. 2.1 Obsahem zkoušky je vzdělávací obsah za období, po které žák plnil povinnou školní docházku podle odstavce 1 nebo 2. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel zkoušející školy v souladu se školním vzdělávacím programem zkoušející školy. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky. 2.2 Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků.

23

2.3

Zkouška je komisionální. Komisi jmenuje ředitel zkoušející školy.

2.4 Komise je tříčlenná a tvoří ji: 2.4.1 předseda, kterým je ředitel zkoušející školy, popřípadě jím pověřený učitel, 2.4.2 zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, 2.4.3 přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené programem pro základní vzdělávání. 2.5 Termín konání zkoušky dohodne ředitel zkoušející školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Nedojde-li k dohodě mezi zákonným zástupcem žáka a ředitelem zkoušející školy, stanoví termín zkoušky ředitel zkoušející školy. Není-li možné žáka ze závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitel zkoušející školy náhradní termín zkoušky tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. 2.6 Před konáním zkoušky podle § 18 odst. 1 předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku, předloží zástupce žáka potvrzení zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku a jeho překlad do českého jazyka. Pro stanovení stupně celkového hodnocení žáka devátého ročníku na konci školního roku je rozhodný výsledek zkoušky a vyjádření zahraniční školy, že žák úspěšně ukončil devátý ročník základního vzdělávání. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. 2.7

O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

2.8 Výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním. Výsledek zkoušky se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel zkoušející školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. 2.9 Po vykonání zkoušek podle § 18 odst. 1 nebo 2 vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text „Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona“. 2.10

Celkové hodnocení žáka se stanoví obdobně podle § 15 odst. 6.

2.11 V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení podle § 22. 2.12 Vykonal-li žák zkoušku ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, zašle ředitel této školy řediteli spádové školy nebo jiné školy zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, kopii vysvědčení a výpis z dokumentace školy s údaji o žákovi. 2.13 Žáka, který plnil povinnou školní docházku v zahraniční škole a pokračuje v plnění povinné školní docházky ve spádové škole nebo jiné škole zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, zařadí ředitel této školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek podle § 18 odst. 1 a na základě vyjádření zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání.

24

2.14 Žáka, který plnil povinnou školní docházku ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky a pokračuje v plnění povinné školní docházky ve spádové škole nebo jiné škole zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, zařadí ředitel této školy do příslušného ročníku podle dosavadních výsledků vzdělávání doložených vysvědčením. 2.15 Žáka, který plnil povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí a pokračuje v plnění povinné školní docházky ve spádové škole nebo jiné škole zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, zařadí ředitel této školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek podle § 18 odst. 2. 2.16 Žáka, na kterého se vztahuje povinná školní docházka a který nekonal zkoušky podle § 18, zařazuje ředitel spádové školy nebo jiné školy zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka. Čl. XIV Specifické poruchy učení 1. Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, nabývá účinnosti dnem 17. února 2005. U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. U žáka prvního až devátého ročníku s prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování rozhodne ředitel školy o použití širšího slovního hodnocení na základě žádosti zástupce žáka. 2. Pokyn MŠMT ČR č.j. 23 472/92-21, specific. vývoj.poruchy Pro zjišťování úrovně žákovských vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. Jde např. o hlasité čtení před celou třídou nebo přemíru psaní (přepisování) u dysgrafiků. Jindy můžeme posuzovat výkon, který dítě podalo v daném časovém limitu, a to, co nestačilo, nehodnotíme - např. v diktátu nebo v pětiminutovce u dyspraktického dysgrafika (kombinace poruchy psaní s poruchou vývoje motoriky). U žáků s vývojovou poruchou je žádoucí klást důraz na ten druh projevu (písemný nebo ústní), ve kterém má předpoklady podávat lepší výkony. Za obecně platnou je třeba pokládat zásadu, že při klasifikaci nevycházíme z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. V některých případech nás nesmí zmýlit zjištění, že žák sice určitou dovednost zvládl (např. analýzu slov), ale přesto při zkoušce selhává. Každá zkouška totiž představuje komplexní situaci, při které se vždy uplatňují obavy, strach, vyšší tempo, nutnost soustředit se na větší počet jevů - např. kvalitu písma, aplikace pravidel; nepříznivě působí minulé selhání, obava z trestu apod. 4.1 Hodnocení a klasifikace žáků s vývojovou poruchou učení Klasifikace jako jedna z forem hodnocení na kvantifikující stupeň umožňuje snadnější srovnání výkonů. Vyžaduje se, aby i klasifikace byla provázena hodnocením, tj. vyjádřením

25

pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat, jak dále prohlubovat úspěšnost apod. Jestliže v některých případech nebude žák klasifikován, neznamená to, že by mělo být současně omezeno jeho hodnocení. Zejména u těch žáků, kteří nejsou klasifikováni, je na místě hodnotit co nejčastěji a mít na zřeteli motivační a diagnostickou funkci hodnocení i jeho funkci regulativní. Děti, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být se souhlasem rodičů během celého jejich vzdělání (nejen na základní škole), hodnoceny z mateřského jazyka a z jiných jazyků slovně (a to jak v průběhu školního roku, tak na pololetním a závěrečném vysvědčení). Mohou být osvobozeny od přijímacích zkoušek na střední školy z mateřského jazyka a dalších jazyků, přičemž se budou vzhledem k dalším uchazečům posuzovat, jako by tuto zkoušku úspěšně složily. U dětí s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. *ospecifických poruchách viz na str. 35 (Specifické vývojové poruchy učení). Kromě slovního hodnocení v jazycích a matematice, lze u dětí se specifickými poruchami učení hodnotit dítě slovně (průběžně i na vysvědčení) po dohodě s rodiči a odborníkem prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá. Užití tohoto postupu závisí na konkrétním dítěti i na metodách, užívaných při výuce, které mohou některé dítě znevýhodňovat. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci. Za určitých okolností může být pro dítě výhodnější klasifikace známkou s tím, že se specifická porucha dítěte vezme v úvahu a odrazí se v mírnější známce (o jeden stupeň i o několik stupňů). Při uplatňování všech těchto možností je třeba postupovat velmi individuálně, s využitím všech dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření, podpořit jeho možnosti být úspěšný (jedna z podstatných podmínek pro zdravý rozvoj osobnosti). Čl. XV Klasifikace při ukončení kurzu pro získání základního vzdělání 1 Obsah vzdělávání a obsah zkoušek na závěr kurzu stanoví škola v souladu s očekávanými výstupy vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. 2 Na závěr kurzu koná žák zkoušky z předmětů stanovených školním vzdělávacím programem pro doplňkové studium 3 Po úspěšném vykonání zkoušek nebo opravných zkoušek žák obdrží vysvědčení. 4 Konání zkoušek je možné i bez předchozího vzdělávání v denní nebo dálkové formě vzdělávání v kurzu. 5 Žákovi, který byl v kurzu při zkouškách na závěr kurzu hodnocen z jednoho nebo více předmětů stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, umožní ředitel školy vykonání opravné zkoušky. Opravná zkouška je komisionální a koná se: 5.1 do dvou měsíců od poslední zkoušky na závěr kurzu, jestliže byl žák hodnocen stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nejvýše ze dvou předmětů, 5.2 nejdříve za půl roku od poslední zkoušky na závěr kurzu, jestliže byl žák hodnocen stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením z více než dvou předmětů.

26

Čl. XVI Platnost a zrušovací ustanovení Tato pravidla pro hodnocení žáků vstupují v platnost dne 1. 3. 2005

Dodatek ze dne 7. 12. 2010 8.1.3 Důtka ředitelky školy - ukládá ji ředitelka školy po projednání v pedagogické radě za vážná porušení řádu školy: porušování norem slušnosti, nadměrné zapomínání učebních pomůcek, ztrátu ŽK jako dokumentu o výchově a vzdělávání (a to na základě zvážení příčin a okolností jejího zmizení), za neomluvené absence (zpravidla do 2 hodin), za agresivitu vůči spolužákům i dospělým a další závažná provinění. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo studenta vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností řádu školy a jsou postihovány tímto opatřením s následným dopadem na hodnocení chování za klasifikační období.

Aktualizace: 27. 8. 2012 (rozšíření vzdělávacího zařízení o MŠ) Účinnost: 29. 8. 2012 Aktualizace: 7. 12. 2010 Účinnost: 8. 12. 2010 Aktualizace: 27. 8. 2012 (rozšíření vzdělávacího zařízení o MŠ) Účinnost: 29. 8. 2012 S pravidly hodnocení žáků byli seznámeni:

27

Dodatek ke školnímu řádu – ze dne 17. 1. 2013

Platnost od 1. 2. 2013 6. Povinnosti žáků a zákonných zástupců Žáci mají povinnost:  řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat  dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni  plnit pokyny pedagogických pracovníků školy popř. dalších zaměstnanců školy vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem  vyjadřovat své mínění a názory slušným způsobem  nepoškozovat majetek školy, zaměstnanců a spolužáků, neohrožovat jejich zdraví a osobní svobodu  v době vyučovací hodiny mít mobilní telefon vypnutý a nemanipulovat s ním, v případě porušení tohoto nařízení bude přístroj odebrán, uložen v ředitelně školy a žák si ho vyzvedne po vyučování – platí pro 1. stupeň, vyjma 5. tříd, viz dále, porušení tohoto nařízení bude hodnoceno jako vážné porušení školního řádu a bude kázeňsky řešeno  žáci 5. – 9. tříd odevzdají vypnuté mobilní telefony na začátku každé vyučovací hodiny do košíku a na konci hodiny jim budou telefony vráceny zpět – pokud žák telefon neodevzdá a bude zjištěno jeho užití při hodině, bude vše posouzeno jako vážné porušení školního řádu, bude o tomto vyrozuměn zákonný zástupce a přestupek bude řešen sníženou známkou z chování  žáci mají během vyučovací hodiny zákaz používat nebo mít u sebe ostatní technické přístroje, které umožňují záznam obrazu, zvuku nebo poslech hudby (MP3, MP4 přehrávače apod.). V případě porušení tohoto nařízení bude přístroj odebrán a vrácen až po ukončení vyučování. Zároveň bude užití těchto přístrojů kvalifikováno jako vážné porušení školního řádu, viz výše

PaedDr. Zuzana Zrzavá Ředitelka ZŠ a MŠ

28

Dodatek ke školnímu řádu – ze dne 25. 8. 2014

Platnost od 1. 9. 2014 9. Vnitřní režim školy Od 1. 9. 2014 zřízeno pracoviště speciálního pedagoga. Působení speciálního pedagoga představuje samostatnou poradenskou činnost, která není přímou součástí vzdělávacího systému školy. Jedná se o komplexní službu žákům, jejich zákonným zástupcům a pedagogům, která vychází ze standardních činností vymezených ve vyhlášce č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Služba je určena pro žáky, rodiče i pedagogy. Práce speciálního pedagoga zahrnuje tyto aktivity: 1.Preventivní aktivity - vyhledává a následně pracuje se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (žáci nadaní, žáci zdravotně postižení, s vývojovými poruchami učení – dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, s poruchami pozornosti – ADD, ADHD nebo se žáky neprospívajícími z jiných důvodů – dlouhodobá nemoc, sociální znevýhodnění, nedostatečná znalost českého jazyka apod.) - poskytuje speciálně pedagogické poradenské intervence a služby pro žáky, rodiče, pedagogy - pomoc při tvorbě individuálních vzdělávacích plánů, péče o žáky integrované - zjišťování školní zralosti u předškolních žáků, vedení kurzů pro přípravu na školu, konzultace a poradenství pro rodiče předškolních žáků, přítomnost na zápisech do 1. tříd - zajišťování speciálních pomůcek a didaktických materiálů - spolupráce s PPP, SPC a dalšími poradenskými zařízeními - podpora spolupráce rodin a školy

2. intervenční a terapeutická činnost - stimulační programy pro žáky ohrožené školním neúspěchem - pedagogická terapie – náprava specifických poruch učení - práce s žáky s ADHD - individuální formy podpory vývoje dítěte - práce s žáky po odkladu školní docházky

29

- práce s žáky neprospívajícími, se sociokulturním znevýhodněním - práce s žáky nadanými - podpora efektivních stylů učení 3. metodická podpora - metodická podpora pedagogickým pracovníkům - metodické vedení asistentů pedagoga 4. vedení evidence - vedení dokumentace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

PaedDr. Zuzana Zrzavá Ředitelka ZŠ a MŠ

Aktualizace: 25. 8. 2014 (rozšíření Školského poradenského pracoviště o speciálního pedagoga) Účinnost: 1. 9. 2014

30

Příloha HODNOTÍME a) Chování při učení obecně - chápání, pozorování, porovnávání, zapamatování si, schopnost abstrakce, kombinování, jazykové vyjadřování, reproduktivní a tvořivé myšlení (řešení problémů), schopnost přenášení poznatků do nových situací. b) Připravenost k učení - postoj ke školní práci, postoj k práci obecně, schopnost snášet pracovní zátěž, výdrž, zvláštní zájmy. c) Individuální a sociální chování-převládající \základní\ nálada, citový život, hodnotové postoje, schopnost kontaktu, chování ve skupině. d) Zvláštní vlastnosti ve vztahu ke škole- ztížené podmínky, nedávná změna učitele, nepravidelná výuka. c) Tělesné a zdravotní zvláštnosti, pokud mohou být významné pro úspěch žáka ve škole. Čisté zprostředkování vědomostí zde vymizelo. Hodnocení má spíš ukázat, jak a proč bylo či nebylo dosaženo určitých výkonů. V oblasti výkonů jsou někdy použitelné i jiné možnosti např. známky. Podklady pro hodnocení (pozorování,.....) je třeba ve vhodné formě zaznamenávat - pedag. deník,...není důležité jak, ale důležité je, že si učitel takové poznámky dělá.(Hodnotící karta,.). Námitky učitelů - pokud se zaměřím na kladné hodnocení, ve třídě se ztrácí klid a pořádek neobstojí, protože vše závisí především na osobnosti učitele, na jeho vystupování ve třídě, a ne tolik na žácích. Jako rozhodující se přitom ukazují trpělivost a důslednost učitele. Formulace na vysvědčení - určité popisy lze oslabit pomocí dodatků, "často, nezřídka, převážně, většinou," výpovědi pak nepůsobí tak absolutně. Výrazy pro popis chování při učení a práci: Soustředěný, pozorný, otevřený, chápavý, snadno poučitelný, důkladný, spolehlivý, podávající perfektní výkon, plánující svou práci, soustavný, cílevědomý, rychlý, přesný, obsáhlý, precizní, prudký, jistý, diferencovaný, přiměřený obratný, dobře zapracovaný, dobrá paměť, výrazově bohatý, jasný, srozumitelný, plynulý, čilý, názorný, výstižný, přizpůsobivý situaci, rozpoznávající souvislosti, snaživý, pilný, účelný, vytrvalý, produktivní, kriticky hodnotící, samostatný, uspořádaný, pracovitý, mnohostranný, tázavý,napjatý, uvědomělý, průběžně pracující, stálý, zaměřený na cíl, bystrý, nápaditý, tvořivý, logicky přemýšlející, dobrá představivost, fantazie, analyzující, schopný úsudku, jistý, mající přehled, schopný rozlišovat, rozpoznávající to podstatné, pronikavý, radostný, chápající problémy, důsledný,schopný přenášet, naučené, aktivní, rozvážný, svědomitý, zvědavý, připravený přijímat,soustavný, správně členící problém - práci, dobře organizující svou práci,.. Sociální chování Upřímný, otevřený, snášenlivý,kamarádský, ohleduplný, spolehlivý, tolerantní, přizpůsobivý, rád navazuje kontakty, zodpovědný, přesný, svědomitý, prozíravý, předvídavý, připravený pomoci, opatrný, zdrženlivý, přebírá rád úkoly, činorodý, snaživý, živý, mírný, klidný, nadšený, obezřetný, jistý, přístupný, schopný spolupracovat, vůdčí, rozhodující, povzbuzující, iniciativní, nápaditý, komunikativní, schopný změny, jeví dobrou vůli, plánující, vyrovnaný, jednostranný, plodný, stálý, schopný podřídit se, taktní, vědomý si povinností, nezištný, schopný vcítit se, vnímavý,... Individuální zvláštnosti

31

Cílevědomý, rozvážný, ukázněný, silná vůle, rozumný, věcný, ovládající se, pohyblivý, přizpůsobivý, uměřený, soustředěný, odolný, snáší zátěž, neústupný, odhodlaný, jistý, povzbuzující, příjemný, otevřený, přístupný, citlivý, spolupracující, vyrovnaný, harmonický, veselý, spokojený, milý, radostný, dobře naladěný, tichý, rozvážný, uzavřený, spokojený, střízlivý, dobromyslný, obětavý, oddaný, racionální, sebevědomý, disciplinovaný, důvěřuje si, sebejistý, skromný, temperamentní, pořádný, starostlivý, neúnavný, obětavý,... Podklady pro závěreční hodnocení - studijní výsledky - chování při výuce - sociální chování - individuální zvláštnosti.,.... U nejnižších ročníků by se mělo používat konkrétní hodnocení. Např. .žák by se dozvěděl, že čte rychle, plynule, pomalu, ještě někdy slabikuje,...nejvíce se mu daří.....ale..... -počítá přesně, rychle, daří se mu slovní úlohy,počítá .přesně, ale patří mezi nejpomalejší žáky,...., -píše vzorně, úhledně, pečlivě, písmo není příliš pečlivé,...

32