Základní škola a Mateřská škola Nová Bystřice Hradecká 390, 378 33 Nová Bystřice
Absolventská práce
RENESANCE
Renata Vránková 9. třída Vedoucí práce: Mgr. Dagmar Zobalová Školní rok 2012/ 2013
Renesance
Prohlášení Prohlašuji, že předložená absolventská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Veškerá literatura a další zdroje, z nichž jsem čerpala, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Nové Bystřici dne 26. 3. 2013
Jméno autorky: Renata Vránková
Renesance
Poděkování Chtěla bych poděkovat Mgr. Dagmar Zobalové za odborné vedení, za pomoc a rady při zpracování této práce.
Renesance
Anotace Tato práce s názvem Renesance byla zpracována jako absolventská práce při ukončení základního vzdělání na ZŠ a MŠ Nová Bystřice. Práce je zaměřena na renesanční období, ve kterém se vyvíjelo malířství, hudba a architektura.
Renesance
Obsah Úvod ................................................................................................................................. 5 1. Renesanční hudba ....................................................................................................... 6 2. Architektura ................................................................................................................ 7 3. Renesanční odívání ................................................................................................... 10 4. Malířství .................................................................................................................... 11 4.1 Leonardo da Vinci ................................................................................................ 11 4.2 Giuseppe Arcimboldo ........................................................................................... 13 5. Renesanční věda a technika ..................................................................................... 14 5.1 Mikuláš Koperník ................................................................................................. 14 5.2 Galileo Galilei....................................................................................................... 14 5.3 Tycho Brahe ......................................................................................................... 14 5.4 Knihtisk a Johannes Gutenberg ........................................................................... 14 Závěr ............................................................................................................................ 166 Seznam použité literatury a zdrojů informací ........................................................... 17 Seznam příloh ............................................................................................................... 18
Renesance
Úvod Toto téma jsem si vybrala, protože už od 6. třídy mě bavilo se učit o uměleckých slozích. Renesance mě hodně zaujala. Nejvíce mě vždy zajímalo, co lidé v tom určitém období nosili za šaty. Renesanci jsem si také vybrala proto, že mě moc baví hrát na kytaru. V současné době hraji většinou renesanční skladby, které jsou hezké, záživné a skoro pokaždé mi zlepší náladu. Klade se v nich důraz na vyšší noty, takže se dobře hrají a jsou veselé. Renesanční malířství mě zaujalo proto, že renesanční malíři jsou podle mě opravdu skvělí. Novinkou té doby bylo, že portréty se začaly malovat z profilu.
-5-
Renesance
1 Renesanční hudba Období renesanční hudby se obvykle klade mezi roky 1430-1600. Pro renesanční hudbu je charakteristický velký důraz na libozvučnost, kontrast, soulad a řád. Zdokonalovaly se dechové a smyčcové hudební nástroje, jako například housle, trubky, fagoty, pozouny, cembala a spinety. Renesanční hudba byla provázena změnami v myšlení a kultuře. Rozvíjela se především v Itálii. Renesance se tímto stala základem umění. V hudbě vzkvétala disonance (souzvuk dvou nebo několika tónů, který působí drsně až nepříjemně) a stoupal důraz na harmonii (souzvuk). V Čechách to s renesanční hudbou nebylo tak slavné. Kvůli husitským válkám se v Čechách hudební vývoj zbrzdil. Nejdůležitějším skladatelem v Čechách byl Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. V renesanční hudbě jsou tři generace renesančních skladatelů. Rozdělují se podle přístupu a jejich přínosu hudbě. 1. První generace – doba rozvoje mše a chamsínu, nejvýznamnější představitel byl Guillaume Dufay (1397? – 1474). Jeho hudba byla opisována, šířena a zpívána všude, kde zakořenila polyfonie (vícehlas, žádný hlavní hlas, nebo doprovázející). Dufay komponoval všechny hudební formy populární jako například mše, moteta, hymny. 2. Druhá generace – rozšiřují kompozici mše, zjednodušují moteto a hojně využívají techniky imitace. Imitace přísná, tedy doslovné opakování určitého motivu v jiném hlase, nejvýznamnější představitel této generace je Johaness Ockeghem (1410 – 1497). 3. Třetí generace – vrchol v kompozičních dovednostech, znamenala konec renesanční hudby – byla na vysoké úrovni, často tak vysoké, že vznikaly skladby, které sloužily pouze k testování těchto schopností (hádankový kánon). V kompozici převládala volná imitace, nejvýznamnější představitel byl Josquin Desprez (1440 – 1521). Vrcholným představitelem renesanční hudby byl Giovanni Pierluigi da Palestina a Orlando di Laso.
-6-
Renesance
2 Architektura Renesance byla založená na jednoduchých, ale i zároveň složitých prvcích: 1. Sloupy typické pro antiku, sloupořadí (někdy i korintské sloupy, kanelované, žlábkované...). Renesanční pilastry (pilastr = sloup, sloupek dekorativního účelu) - na způsob korintského sloupu. 2. Schodiště, různé druhy: dvojité točité schody (“točené spirály” s dvěma rameny, velmi složitá konstrukce. Příklad: zámek Chambord, severozápadní Francie), dvoje vnější schody (působí velmi vznešeně, po obou stranách symetrická ramena, používaná především zvenčí u paláců), zdobené ramenové schodiště (dřevo, uvnitř domů, zdobené schodiště s dobovými figurkami). Velmi důležitým poznávacím znakem jsou tvarované balustry (balustrády = kuželkovité sloupky např. na parapetech nebo na zábradlích). 3. Vchod: nový styl lišící se od gotiky. Obloukové vstupy, kruhové (římská architektura - zdobené římskými motivy), dveře mezi sloupky, apod. 4. Zdi, fasády: sgrafita (dvouvrstvá fasáda, většinou v exteriéru. Bílá na černé nebo obráceně. Příklad: Schwarzenberský palác, Praha), bosáž (plasticky opracované kamenné kvádry, především u paláců). Jako hlavní stavební materiál se používal kámen a cihly. Dále pak také dřevo a mramor. 5. Kupole (například kupole na Florentském dómu nebo v Pantheonu v Římě.) - “kulová klenba”. 6. Oblouky: Na rozdíl od gotiky renesance nepoužívala lomený oblouk. Změnili ho na půlkruhový na pilastrech. 7. Okna: V renesanci se užívalo více typů oken: oblouková okna, zdvojená okna, arkýřová okna a typicky obdélníková okna rozdělená do několika tabulek. V Itálii byla nejpoužívanější oblouková (zasazena do rámu, na způsob římských oblouků) a zdvojená (dvě spojená okna, každé zakončené půlkruhem). Arkýřová (vysoká okna, renesanční velké domy a paláce. Příklad: zámek Fredriksborg, Dánsko) v severní Evropě. Poslední zmiňovaný typ oken je typický pro pozdní renesanci (Okna obdelníkového tvaru jsou shora i ze stran rozdělena do tabulek. Často v Anglii, u bohatých domů). 8. Klenby 9. Arkády: často řada oblouků na sloupech, pilastrech.
-7-
Renesance
Na přelomu 14. a 15. století italští architekti zavrhli gotiku a její architekturu a začali kreslit a navrhovat nový sloh. Sloh inspirovaný klasickými styly. Vymysleli řád a pravidla, podle kterých se měli architekti řídit. Opět se do renesance vrátila architektura římská, dále se také inspirovali z antiky. Hojně se užívalo vzorů All’Antica (andílci, vázy, obelisky, ornamenty, dekorativní vzory, figury…), tento styl se objevuje na začátku 15. století a ovlivňuje i renesanční architekturu v průběhu dalších mnoha desetiletí. K římským obnoveným nápadům se řadí například trojúhelníkové štíty, ploché stropy a sloupy. Renesance nejspíš vznikla v Toskánsku a ve Florencii. Dále postupovala do Pisy, později do Říma, Benátek a Milána. Toto jsou jedna z nejdůležitějších renesančních “center” v Itálii. Renesanční stavby se výrazně odlišovaly od staveb gotických tím, že už neměly jen funkci obrannou, ale hlavně funkci reprezentativní. Stavěly se nádherně zdobené paláce, k nimž se zakládaly rozsáhlé zahrady s kašnami, oranžériemi a sochami. Nelze se divit, že renesance je období rozkvětu nejen v architektuře, ale i v umění, vzdělanosti a v kultuře. Stavěly se také nové školy, radnice, kostely a katedrály. Renesanční sloh se odráží v architektuře i po konci renesanční éry: Krásným příkladem je například Pařížská Opera (1669), kde architekt Charles Garnier smísil prvky renesance, baroka, řecké a římské architektury. Dalším příkladem budovy nacházející se v Paříži je Comédie Francaise (17871790), kde architekt smísil baroko, renesanci a římskou architekturu. V období 16. a 17. století se renesanční architektura přemístila i do severní a střední Evropy. Říká se, že italští architekti byli silně svázáni přísnými pravidly a řády v jejich zemi, a proto odjeli do různých jiných evropských zemí, kde renesanci rozšířili. Tam tvořili nové styly, ornamenty a formy, o které postupně renesanční architekturu obohacovali. Právě zde renesance působila silně vznešeným a dekorativním efektem (zdobené štíty...). Zato v Itálii působila jednodušším. Dobrým příkladem je radnice v nizozemském městě Leiden. Období renesance můžeme rozdělit do následujících tří částí: raná renesance, vrcholná renesance a pozdní renesance a manýrismus. Raná renesance se datuje od roku 1420 do roku 1500. Toto období je spíše období experimentů a vůbec hledání nových/starých nápadů, když renesance vznikala. Vrcholná renesance byla v období od roku 1500-1550. Renesanční architekturu již zná celá Itálie, i země za hranicemi vrcholků Alp. Hlavními centry jsou v tu dobu Řím, Bologna, Verona a Vicenza. Architektura nabývá vznešenějšího a velkolepějšího rázu. Architektura se například obohatila o sochařskou výzdobu a nestejně široké sloupy. Poslední část, pozdní renesance a manýrismus je období od roku 1550
-8-
Renesance do roku 1580. Postupným vývojem architektura “ztratila” pravidla a přísné zásady. Pozdní renesance jaksi “odstartovala” sloh barokní. Renesanční architekti: 1. Filippo Brunalleschi: Italský sochař a architekt (1377-1446). Významný architekt rané renesance, také jako jeden z prvních zakladatelů. "Přinesl do renesanční architektury disciplínu". Proslavil se především stavbou florentského dómu Basilica Santa Maria del Fiore (1418-1436, Florencie, Itálie), dále mezi jeho slavné stavby patří: Loggia dei Lauzi (Florencie, Itálie), Ospeladi degli Innovanti (1419-1424, Florencie, Itálie), kaple Pazzi a Santo Spirito. 2. Michelozzo di Bartolommeo: Italský architekt a sochař rané renesance (1396-1472). Vytvořil "obecný rámec" pro r. architekturu (symetrie, hlavní znaky pro typickou renesanční budovu, apod.). Jeho nejznámější stavbou je tzv. Palazzo Medici (1444-1459, Florencie, Itálie). Byl to následovník již zmíněného F. Brunalleschiho. 3. Leonardo da Vinci: Renesanční osoba 15. a 16. století. Zachovalé jsou pouze jeho pečlivě vedené zápisníky, kam kreslil návrhy, ale se stavbami, které bohužel nikdy nezrealizoval.
-9-
Renesance
3 Renesanční odívání Vyvinulo se v Itálii na přelomu 14. a 15. století a pokračovalo až do 16. století. Osobnost, která je z této doby, byl Rudolf II. Na renesanční dobu měl vliv antický ideál krásy. Byla zdůrazněna krása textilií, jako například hedvábí, samet, brokát s velkými vzory. Oděv byl zdoben průstřihy. 1. Mužský oděv: Nosily se košile s ozdobami a zvýrazněnými rameny. Na nohou se nosily kalhoty připomínající punčochy. Módním doplňkem byly barety, čepce, a klobouky. Vlasy měli muži delší, tváře oholené a pod bradou kratší vousy. 2. Ženský oděv Základem byly sukně a živůtky. Sukně sahaly až k zemi a vzadu byly někdy prodloužené. Rukávy byly dlouhé. Navrchu se nosily pláště a v módě byly blond vlasy a vysoké čelo. Vlasy se dávaly do uzlů a copů, nebo byly rozpuštěné. Vlasy zdobily stuhy, perly a čelenky.
- 10 -
Renesance
4 Malířství 4. 1 Leonardo da Vinci
Leonardo da Vinci je typickým příkladem renesančního člověka. Jeho zvídavost jej přivedla k bádání v mnoha různých oblastech. Ačkoli da Vinci nedokončil takřka žádný ze svých obrazů, překonal lineární styl. Z tohoto důvodu patří k nejznámějším osobnostem vrcholné renesance. Díla Leonarda da Vinciho se vyznačují velkým zájmem o kompozici, perspektivu a objem postav, který vyústil v objevení vzdušné perspektivy a techniky sfumato, kdy vyjadřoval pomocí vzduchu a světa tonální přechody. Leonardo da Vinci se narodil 15. dubna 1452 v toskánské vesnici Vinci. V roce 1476 byl obviněn z homosexuálních praktik. Trestu se sice vyhnul, ale byla mu udělena podmínka. Kvůli provádění pitev roku 1515 byl vyhoštěn ze špitálu sv. Ducha a byl obviněn z praktikování černé magie. 2. května 1519 sepsal závět. Zemřel v Chateaux de Clous.
- 11 -
Renesance
Tento portrét představuje Cecelii Gallerani. V době kdy se vrátil do Milána, aby zde pracoval pro rodinu Sforzů, začal pracovat na jejím portrétu, v němž uvedl do praxe veškeré své umělecké a estetické ideje. Jí bylo šestnáct let let. V první řadě zachytil malíř dívku v pozici natočené o tři čtvrtiny, ovšem s obličejem směrujícím stranou, aby divák mohl obdivovat její svěží krásu. V rukou drží hranostaje, zvíře, které se na zámcích a v palácích používalo k chytání krys. Pozornost diváka upoutávají především ruce, které jsou v porovnání s obličejem neúměrně velké. Ve skutečnosti se jedná o předchůdce pozdně manýristického prvku, jehož prostřednictvím dodávali malíři zobrazené postavě na eleganci.
Mona Lisa - je to jeden z nejslavnějších obrazů a jedno z mála děl, který da Vinci dokončil. Pro mě je na tomto obrazu nejkrásnější a nejzajímavější: Jestliže si rozdělíme její obličej na čtyři části, vidíme, že jedno oko má výraz veselý, druhé smutný, stejně jako jeden koutek rtů se usmívá a druhý je smutný. Jaký z nich převažuje? A krajina je na každé části také jiná …
- 12 -
Renesance
4. 2 Giuseppe Arcimboldo (1527 - 1593, Itálie) Italský malíř Giuseppe Arcimboldo se narodil roku 1527 v Miláně jako syn malíře. Jeho rodina byla v Miláně velmi vážená a jeho dědeček byl dokonce arcibiskupem. První zmínky o Arcimboldově kariéře umělce pocházejí z roku 1549, kdy spolupracoval se svým otcem na výzdobě katedrály v Miláně. Příslušníci rodu Habsburků malíře opakovaně vyznamenávali nejrůznějšími poctami, oceněními a vyznamenáními. K Arcimboldovým sériím, které vyvolaly největší údiv, patřily alegorie ročních období a živlů. Jednotlivé obrazy byly vzájemně propojeny. Malíř byl dobře obeznámen s obsahem císařských sbírek exotických zvířat a vzácných předmětů, stejně jako s obsahem kabinetu kuriozit. Na dílo Giuseppa Arcimbolda se lidé odjakživa dívali jako na podivné a zvláštní, i když jeho obrazy byly často napodobovány. Arcimboldo často užíval ve svých výstředních malbách ovoce a zeleninu, byl také proslaven pro užití hrnců, pánví a dokonce řemeslnického nářadí. Tyto předměty pak na obrazech aranžoval tak, aby z nich vznikly zajímavé portréty. Arcimboldo se však zabýval i klasickou portrétní tvorbou, nicméně protože byl oblíben hlavně pro svoje neobvyklé portréty, téměř žádná jeho klasická díla se do dnešní doby nezachovala. Mnohé z Arcimboldových obrazů byly z Prahy ukradeny v roce 1648 ve Třicetileté válce při nájezdech Švédů. Tyto obrazy se pak ocitly v soukromých sbírkách švédské královny Kristýny. Tento portrét představuje představuje Rudolfa II., pro kterého Arcimboldo pracoval. Malíř tento portrét vytvořil s úmyslem znázornit císaře jako Vertumna, římského boha květu a vegetace. Vertumnovu hlavu korunují modré a bílé hrozny vína, na nichž visí angrešty a třešně. Korunu oživuje několik pšeničných klasů, které rovněž vytvářejí obočí, jež svým tvarem dává výraz očím. Meloun, šťavnatý letní plod, slouží Vertumnovi za čelo, zatímco dvě tmavé třešně směrují na diváka zkoumavý pohled zpod víček znázorněných dvěma dlouhými zelenými fazolkami. Nos tvoří zralá hruška, která je položena přes dvě krásná jablka – zardělé líce. Pod nimi granátové jablko vytváří zuby, zatímco pod dvěma červenými třešněmi – rty – je umístěn kaštan, jehož ostny naznačují hustý vous. Ještě níže, pod zelenou slupkou dýně a dalších druhů zeleniny, je složen ze salátů a lemován přírodními květy plášť, Vertumnův oděv.
- 13 -
Renesance
5 Renesanční věda a technika
Věda se začala rozvíjet z filosofie a postupně se oddělovala.
Za doby renesance se začaly rozvíjet vědy jako: lékařství, chemie, astronomie nebo i politika.
Dále v tu dobu začali objevitelé objevovat Ameriku a další země (Kryštof Kolumbus).
Známí vědci jsou např. Leonardo da Vinci, Galileo Galilei, Mikuláš Koperník, Johannes Kepler nebo Tycho Brahe.
5. 1 Mikuláš Koperník (1473 – 1543) Byl to polský astronom. Roku 1453 vyslovil ohromující teorii, že ve skutečnosti je středem vesmíru Slunce a Země i jiné planety obíhají kolem něj. To znamenalo velkou revoluci v astronomii.
5. 2 Galileo Galilei (1564 – 1642) Italský astronom, filosof a fyzik. Podporoval Koperníkovu teorii a sám ji ověřoval. Zdokonalil dalekohled roku 1609. Roku 1610 vydal knihu o Měsíci (Zjistil, že Měsíc má krátery a že nesvítí, ale že je to jenom odraz sluneční záře.). Je znám také pro svůj výrok: ,,A přece se točí.”. (Ve skutečnosti to asi ani neřekl.)
5. 3 Tycho Brahe (1546 – 1601) Byl to dánský astronom, astrolog a alchymista. Je považován za nejlepšího a nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy ještě před vynalezením Galileova dalekohledu. Jeho pozorování posloužilo při sestavení prvního moderního atlasu hvězd.
5. 4 Knihtisk a Johannes Gutenberg (1400 – 1468) Byl to německý vynálezce, vynalezl knihtisk. V jeho knihtisku se odlévalo každé jednotlivé písmeno z kovu. Hotová písmena sestavoval do slov a řádků a montoval je v dřevěných rámech (do celých stran).
- 14 -
Renesance Toto mohl tisknout v libovolném počtu, stále za sebou, pomocí ručního lisu.
S vynálezem knihtisku měl téměř každý knihu.
Rychleji se tím pádem šířily vědomosti a informace.
Do roku 1500 pronikl knihtisk do skoro celé Evropy.
Gutenberg vytiskl roku 1455 první celou knihu-Bibli. Nazývala se Gutenbergova bible. Jeho bible má 1200 stran a její výroba trvala pravděpodobně několik let.
Ve své dílně vytiskl až 300 archů denně.
- 15 -
Renesance
Závěr Závěrem mojí absolventské práce bych chtěla říct, že jsem se ještě hodně věcí dozvěděla. Já osobně z této práce mám radost. Například, že Giuseppe Arcimboldo byl skvělý malíř, který dokázal namalovat obraz podle tvarů ovoce. Velmi ho obdivuji, protože myslím, že by to nedokázalo moc lidí. Nejvíce od něj obdivuji obraz Rudolfa II., který jsem ve své práci uvedla. Také jsem se dozvěděla, že Leonardo da Vinci nebyl jen skvělý malíř, ale i architekt, jehož návrhy na stavby se nikdy bohužel nezrealizovaly. Architektura je také zajímavá, ta schodiště, zdi a fasády, kupole, oblouky, okna, klenby a arkády. Známí architekti - jako například Fillippo Brunalleschi, který se proslavil stavbou florentského dómu Basilica Santa Maria del Fiore. Dostáváme se už k hudbě, která vynikala především v Itálii. Kladla důraz na vyšší tóny a na libozvučnost, kontrast, soulad a řád. Zde se nejvíce zdokonalovaly housle, trubky, fagoty, pozouny, cembela a spinety. Ale v Čechách se bohužel renesanční hudba nerozvíjela, kvůli husitským válkám, ale přesto jsme měli známého skladatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Kdo byl vzorem renesančního odívání? Vzorem oblékání byl panovník na českém trůnu, Rudolf II. A nakonec nějací slavní vynálezci, jako například Johannes Gutenbeg, který vynalezl knihtisk, nebo Galileo Galilei, který vydal knihu o Měsíci a proslavil ho výrok: ,,A přece se točí.“, který prý údajně vůbec neřekl. A to je konec.
- 16 -
Renesance
Seznam použité literatury a zdrojů informací Knihy a publikace knihy:
Mistři světového malířství – Melissa Ricketts Stavební slohy v Itálii – Greulich Dejiny umenia / 5 – José Pijoan Dejiny umenia / 6 - José Pijoan
Elektronické zdroje zdroje: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Renesance&oldid=10350351 http://cs.wikipedia.org/wiki/Renesance http://www.artchiv.info/GALERIE/UMELECKY_SMER/10013--Renesance.html http://www.umeni.euweb.cz/?id=renesance
Renesance
Seznam příloh I. příloha:
Dotazník „Renesance“
II. příloha:
Vyhodnocení dotazníku „Renesance“
Renesance
Příloha I
DOTAZNÍK – RENESANCE Třída: …….. 1. Víte, kdo byl Giuseppe Arcimboldo? a) malíř b) sochař c) architekt 2. Co namaloval Leonardo da Vinci? a) Jaro, Alegorie b) Poslední večeře, Dáma s hranostajem c) Panna Maria s Jezulátkem, Zvěstování 3. Jaké vědy se začaly rozvíjet v době renesance? a) biologie, matematika b) lékařství, chemie c) fyzika, zeměpis 4. Kdo byl Mikuláš Koperník? a) fyziolog b) lékař c) astronom 5. Co vynalezl Johannes Gutenberg? a) dalekohled b) knihtisk c) rostlinnou buňku 6. Kdy se vyvinulo renesanční odívání? a) přelom 14. a 15. století b) přelom 15. a 16. století c) 13. století 7. Kdo je vzorem pro odívání v renesanci? a) Marie Terezie b) Tycho Brahe c) Rudolf II. 8. Kde se v renesanci nachází pojem „kupole“? a) renesanční hudba b) architektura c) literatura 9. Jaké nástroje se zdokonalovaly v hudbě? a) kytary, bubínky b) píštaly, piána c) trubky, housle 10. Kde se rozvíjela hudba? a) v Itálii b) ve Francii c) v Rusku
označ: Kluk X holka
Renesance
Příloha II
VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU – „RENESANCE“ 6.A
6.B
7.B
9.
1) a) 9 b) 3 c) 4
1) a) 12 b) 2 c) 3
1) a) 12 b) 3 c) 2
1) a) 2 b) 4 c) 2
1a
2) a) 3 b) 6 c) 7
2) a) 4 b) 4 c) 9
2) a) 4 b) 10 c) 3
2) a) 3 b) 4 c) 2
2b
3) a) 7 b) 6 c) 3
3) a) 3 b) 11 c) 3
3) a) 7 b) 7 c) 3
3) a) 1 b) 3 c) 3
3b
4) a) 5 b) 7 c) 4
4) a) 9 b) 4 c) 4
4) a) 3 b) 7 c) 7
4) a) 2 b) 1 c) 5
4c
5) a) 7 b) 6 c) 3
5) a) 10 b) 2 c) 5
5) a) 7 b) 4 c) 6
5) a) 5 b) 2 c) 1
5b
6) a) 8 b) 5 c) 3
6) a) 6 b) 4 c) 7
6) a) 4 b) 8 c) 5
6) a) 3 b) 3 c) 2
6a
7) a) 5 b) 7 c) 4
7) a) 6 b) 8 c) 3
7) a) 2 b) 3 c) 12
7) a) 2 b) 5 c) 1
7c
8) a) 6 b) 7 c) 3
8) a) 4 b) 10 c) 3
8) a) 1 b) 16 c) 0
8) a) 2 b) 4 c) 2
8b
9) a) 6 b) 3 c) 7
9) a) 8 b) 7 c) 2
9) a) 5 b) 7 c) 5
9) a) 0 b) 6 c) 2
9c
10) a) 9 b) 6 c) 2
10) a) 5 b) 0 c) 2
10a
10) a) 9 b) 6 c) 1
10) a) 9 b) 8 c) 2
správně
