ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA LIPOLTICE, okres Pardubice. ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro předškolní vzdělávání

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA LIPOLTICE, okres Pardubice

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro předškolní vzdělávání

Školní rok 2012/2013 Č. j.: /2012 ze dne 27. 8. 2012

OBSAH 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika školy 3. Podmínky vzdělávání mateřské školy 3.1 Materiální podmínky 3.2 Životospráva 3.3 Psychosociální podmínky 3.4 Organizační zajištění chodu mateřské školy 3.5 Řízení mateřské školy 3.6 Personální a pedagogické zajištění 3.7 Spoluúčast rodičů 4. Organizace vzdělávání 4.1. formy a metody vzdělávání 4.2. Orientační časový harmonogram činností 4.3. Omlouvání žáků 4.4. Volné hry 4.5. Ranní kruh 4.6. Pobyt venku 4.7. Časový prostor pro stravování 4.8. Pitný režim 4.9. Řízené pohybové aktivity 4.10. Odpočinek po obědě 5. Charakteristika ŠVP 5.1. Vize školy 5.2. Klíčové kompetence předškolního vzdělávání 5.3. Výchovné a vzdělávací strategie 6. Vzdělávací obsah 6.1. Integrované bloky (témata) 6.2. Specifické programy 7. Evaluační systém 7. 1 Kvalita podmínek vzdělávání 7.2 Hodnocení průběhu vzdělávání 7.3 Výsledky vzdělávání 8. Zdroje 8.1. Právní předpisy 8.2. Další zdroje

2

1. Identifikační údaje Oficiální název ŠVP: Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Motivační název ŠVP: „Poznáváme svět“

Předkladatel: Základní škola a mateřská škola Lipoltice, okres Pardubice Lipoltice 46, 533 64 Lipoltice Tel. 466 977 131, 466 977 230 e-mail: [email protected], [email protected] Ředitel: Mgr. Vladimíra Nalezinková Vedoucí učitelka MŠ: Mgr. Lenka Brožková IČO: 70189081 IZO: 107584531 Zřizovatel: Obec Lipoltice Lipoltice 2, 533 64 Lipoltice, tel. 466 977 114 e-mail: [email protected] Internetová stránka: www.lipoltice.obec.cz IČO:273902

Platnost dokumentu: Od 1.9.2012 podpis ředitele školy razítko školy

Zpracovatel: Mgr. Brožková Lenka Projednáno na pedagogické radě dne 27.8.2012

3

2. Charakteristika školy Mateřská škola je součástí Základní školy Lipoltice. Součástí školy je: Základní škola: málotřídní základní škola – 1. stupeň (1. – 5. ročník), 2 třídy, Mateřská škola: 1 třída, kapacita 25 žáků Školní jídelna. Školní družina. Mateřská škola Lipoltice je příspěvková organizace zřizována obcí Lipoltice. MŠ má pouze jednu smíšenou třídu s kapacitou 25 dětí a přijímá děti ve věku od 2 do 6 let (popřípadě 7 let). Budova MŠ je přízemní, umístěná hned vedle jednopatrové budovy ZŠ. Obě budovy obklopuje velká školní zahrada vybavena pískovištěm, průlezkami, houpačkami a zahradním altánem na hračky a zahradní nábytek. Okolí školy dovoluje vycházky do volné přírody, která obklopuje Obec Lipoltice ze všech stran. Hlavním cílem a předmětem činnosti je poskytování výchovy a vzdělání dětí předškolního věku v souladu s právními předpisy. Snažíme se upřednostňovat harmonický rozvoj osobnosti každého dítěte se zohledňováním individuálních zvláštností. Koncepce mateřské školy Lipoltice:  Mateřská škola podporuje zdravý tělesný, duševní a sociální vývoj dítěte a poskytuje optimální podmínky pro budoucí vzdělávání dítěte.  Mateřská škola spolupracuje s rodiči dítěte a dalšími občany s cílem vyvíjet aktivity a organizovat činnosti ve prospěch rozvoje dětí předškolního věku a prohlubovat tak vzájemné výchovné působení MŠ, rodiny a veřejnosti.  MŠ má svým umístěním ideální podmínky pro poznávání přírody, proto jsme se zaměřily na prohlubování citového vztahu dítěte k přírodě. Zařazovat polodenní vycházky do lesa – dojít k poznatkům nutnosti ochrany životního prostředí.  Aby se děti dostaly do styku s kulturními akcemi mimo obec, spojovat se s některými okolními MŠ či ZŠ, při nutném použití autobusu.

4

3. Podmínky vzdělávání mateřské školy 3.1 Materiální podmínky mateřské školy − Vybavení: stolky a židle jsou ve dvou výškách pro mladší a starší děti, koberce v hernách jsou nově vyměněny. − Dětský nábytek: kuchyňka, sedací souprava, velká molitanová stavebnice, která slouží k rozvíjení hrubé motoriky, relaxační bazének s kuličkami. − Část hraček, pomůcek a náčiní je umístěna tak, aby je děti dobře viděly, mohly si je samostatně brát a vyznaly se v jejich uložení (otevřené regály, kontejnery, část skříněk má dvířka, děti vědí, kam která věc patří). Využíváme je k vytváření zákoutí a k dokreslení prostředí třídy podle témat integrovaných bloků. − Vybavení hračkami, pomůckami, náčiním, materiály a doplňky odpovídá počtu dětí i jejich věku; je průběžně obnovováno a doplňováno a pedagogy plně využíváno. Např. umělé ovoce a zelenina v kuchyňce slouží k vytváření povědomí o zdravé výživě, dopravní prostředky k rozvoji dovedností v silničním provozu, zemědělským činnostem (farma – zvířata) a přírodě (exotická i volně žijící u nás), technickému rozvoji. K volbě povolání a k osvojení poznatku o těle a zdraví slouží také soubor hraček spojených se zdravotnictvím (obvazy, teploměry…). Dalším podkladem pro volbu povolání, pro výchovu k uznávání práce druhých a vytváření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem slouží dětské kadeřnické potřeby, potřeby pro opraváře atd. − Rodinná výchova je podpořena hračkami jako jsou panenky, kočárky, oblečky, vybavení kuchyňky, dětská sedací souprava…Maňásky, divadélko, kulisy, kostýmy a hudební hračky rozvíjejí sociokulturní cítění. − Stavebnice rozvíjejí představivost, jemnou i hrubou motoriku, pohybové manipulační schopnosti, puzzle trpělivost. Stolní deskové hry rozvíjejí pozornost, paměť, soustředění, mluvený projev. Ten rozvíjejí i dětské knihy ze školní knihovny a časopisy (Sluníčko, Pastelka). − K vytváření prací dětí slouží různý výtvarný materiál. Kromě klasických materiálu hledáme neobvyklé výtvarné potřeby. − Děti se samy svými výtvory podílejí na úpravě a výzdobě interiéru budovy. Prostředí je upraveno tak, aby dětské práce byly dětem přístupné a mohli je shlédnout i jejich rodiče. Ve třídě, v šatně, na přístupové chodbě, na oknech a ve vitríně v obci. − Tělocvičné nářadí a náčiní je umístěno v kumbálku a dle potřeby využíváno při pohybových chvilkách či volných hrách dětí. Tělocvičné nářadí je zdravotně nezávadné, bezpečné a pravidelně prochází revizemi. Herny jsou dostatečně velké pro pohybové chvilky dětí. − Mateřská škola má vlastní ložnici, jejíž podlahová plocha není dostatečně velká pro všechny lehátka. Část lehátek se denně rozkládá do herny, aby vzniklo takové prostorové uspořádání, které vyhovuje nejrůznějším skupinovým i individuálním činnostem dětí. − Zdravotně hygienické zařízení (umývárny, toalety) jsou přizpůsobeny antropometrickým požadavkům, odpovídají počtu dětí. − Vybavení pro odpočinek dětí (lužka) jsou přizpůsobena antropometrickým požadavkům, odpovídají počtu dětí, jsou zdravotně nezávadná a bezpečná a jsou estetického vzhledu. − Zázemí pro pedagogy: sborovna – prostor není zcela vyhovující pro nepřímou práci pedagoga, chybí zde potřebný počítač s tiskárnou a kopírka, pedagogové však mají přístup k těmto přístrojům v ZŠ.

5

− Na budovu školy bezprostředně navazuje travnatá plocha a vydlážděné hřiště. Celý areál je oplocený. Tyto prostory jsou nově vybavené tak, aby umožňovaly dětem rozmanité pohybové a další aktivity (houpačky, průlezky, lavičky, pružinové houpadlo, skluzavky, pískoviště a příslušné hračky). Pro rozvoj dopravní výchovy využívají děti koloběžky a odrážedla s kterými mohou jezdit po chodnících v areálu školy. − Všechny vnitřní i venkovní prostory mateřské školy splňují bezpečnostní a hygienické normy. Záměry do budoucna: Vybavení netradičním tělovýchovným náčiním např. balanční čočky, padák, relaxační vaky, nové skákací míče. Zrekonstruování umývárny – nové umyvadla baterie, obklady 3.2 Životospráva Životospráva dětí v mateřské škole je vyhovující. − Dětem je poskytována plnohodnotná a vyvážená strava (dle předpisu). Mléko, mléčné výrobky, zelenina, ovoce, ryby, drůbež, luštěniny. Masitá i bezmasá jídla. Seznamujeme děti nenásilnou formou s méně obvyklými druhy zeleniny (brokolice, ředkev…). Ovoce a zeleninu podáváme tepelně upravené i syrové. Hledáme různé formy úpravy známých potravin (zapečené těstoviny s brokolicí apod.). Vedeme děti ke zdravému životnímu stylu i formou vzdělávací nabídky (např. ochutnávka zeleniny, ovoce – smyslové hry). − Je zachována vhodná skladba jídelníčku, dodržována zdravá technologie přípravy pokrmu a nápojů. Děti mají stále k dispozici ve třídě dostatek tekutin, jsou zde připravené čisté hrníčky čajem a mohou se jít kdykoli během dne napít. Starší děti si nalévají pití samy z nerezové konvice a mladším dětem pomáhají paní učitelky. Mezi jednotlivými podávanými pokrmy jsou dodržovány vhodné intervaly. Děti do jídla nenutíme, ale vhodně motivujeme (ochutnej, přivoň). − Máme zajištěn pravidelný denní rytmus a řád, který je však současně natolik flexibilní, aby nám umožňoval organizaci činností v průběhu dne přizpůsobit potřebám a aktuální situaci. Např. návštěva divadla, projekty… V denním programu je respektována individuální potřeba aktivity, spánku a odpočinku jednotlivých dětí. Všechny děti chodí odpočívat na lehátko, nejsou nuceny ke spánku, mohou jen relaxovat s hračkou. Starší děti pokud nespí se připravují na povinnou školní docházku. − Děti jsou každodenně a dostatečně dlouho venku, pobyt venku je přizpůsobován okamžité kvalitě ovzduší a počasí. Děti mají dostatek volného pohybu. V rámci pobytu venku využíváme školní zahradu, obecní hřiště a další volná prostranství v obci a jejím okolí včetně lesu. − V interiéru mateřské školy mají děti dostatek prostoru a času k volné a spontánní hře. − Pedagogové se sami chovají podle zásad zdravého životního stylu a poskytují tak dětem přirozený vzor. Např. nikdo z pracovníků není kuřák, sportují atd.

6

3.3 Psychosociální podmínky − Prostředí mateřské školy je vstřícné, proto se děti i dospělí cítí v mateřské škole dobře, spokojeně, jistě a bezpečně. Děti nacházejí potřebné zázemí, klid, soukromí. − Pedagogové reagují na potřeby dětí a napomáhají v jejich uspokojování (jednají nenásilně, přirozeně a citlivě, navozují situace pohody, klidu, relaxace apod.). Děti nejsou neúměrně zatěžovány či neurotizovány spěchem a chvatem. − Rodičům nově příchozích dětí nabízíme pozvolné přivykání s možností účasti rodiče v prvních dnech. − Všechny děti mají rovnocenné postavení a žádné z nich není zvýhodňováno ani znevýhodňováno. Nepřipouštíme projevy nerovností, podceňování a zesměšňování dětí. Okamžitě reagujeme na podobné náznaky mezi dětmi a problém řešíme podle situace –vysvětlení, domluva, hra. − Na začátku každého školního roku si společně s dětmi vytváříme třídní pravidla. Volnost a osobní svoboda dětí je vyvážená s nezbytnou mírou omezení, vyplývajících z nutnosti dodržovat v mateřské škole potřebný řád a učit děti pravidlům soužití. − Dětem se dostává jasných a srozumitelných pokynů, které jsou přiměřené jejich věku. Snažíme se, aby třída byla pro děti kamarádským společenstvím, v němž jsou rády, a podporujeme dětská přátelství. − Nejčastěji využíváme autoritativní styl vedení dětí. Pedagogický styl, jakým děti vedeme, je podporující, sympatizující, projevuje se přímou, vstřícnou, empatickou a naslouchající komunikací pedagoga s dětmi. Je vyloučeno manipulování s dítětem, zbytečné organizování dětí z obavy o časové prostoje, podporování nezdravé soutěživosti dětí. Jakákoli komunikace s dítětem, kterou dítě pociťuje jako násilí, je nepřípustná. − Uplatňujeme pedagogický styl s nabídkou, která počítá s aktivní spoluúčastí a samostatným rozhodováním dítěte. Vzdělávací nabídka odpovídá mentalitě předškolního dítěte a potřebám jeho života (je dítěti tematicky blízká, jemu pochopitelná, přiměřeně náročná, dítěti užitečná a prakticky využitelná). − Vyhýbáme se negativním slovním komentářům a podporujeme děti v samostatných pokusech, oceňujeme a vyhodnocujeme konkrétní projevy a výkony dítěte a přiměřeně na ně reagujeme pozitivním oceněním, vyvarujeme se paušálních pochval stejně jako odsudku. − Ve vztazích mezi dospělými i mezi dětmi se projevuje vzájemná důvěra, tolerance, ohleduplnost a zdvořilost, solidarita, vzájemná pomoc a podpora (např. společná gratulace oslavencům, atd.). Dospělí se chovají důvěryhodně a spolehlivě. − V rámci vzdělávací nabídky se věnujeme neformálním vztahům dětí ve třídě a nenásilně je ovlivňujeme prosociálním směrem formou kooperativních činností (dále např. prevence šikany a jiných sociálně patologických jevů u dětí). − Pracujeme podle nového ŠVP PV, snažíme se rozvíjet u dětí zdravé sebevědomí. Dbáme na rozvíjení smyslového vnímání, rozvíjíme komunikativní dovednosti. Vedeme děti ke zdravému životnímu stylu, máme zaveden pitný režim. Délka odpoledního odpočinku je přizpůsobena individuálním potřebám dítěte.

7

3.4 Organizační zajištění chodu mateřské školy: 6:30 – 8:15 příchody dětí, volné i řízené činnosti dětí 8:15 – 8:30 ranní cvičení (pohybové hry), 8:30 – 8:45 svačina 8:45 – 9:20 ranní kruh, volné i řízené činnosti dětí 9:20 – 9:35 příprava na pobyt venku 9:35 – 11:15 pobyt venku 11:15 – 11:30 příprava na oběd 11:30 – 12:00 oběd 12:00 – 12:30 odchod dětí po obědě domů, hygiena, příprava na klid na lehátku 12:30 – 14:00 spánek, klid na lehátku; individuální práce s dětmi, které nespí 14:00 – 14:30 hygiena, tělovýchovná chvilka (pohybová hra) 14:30 – 14:45 odpolední svačina 14:45 – 16:00 hry a zábavné činnosti do rozchodu dětí domů (dle počasí na školní zahradě) − Denní řád je v souladu s podmínkami RVP PV, je dostatečně pružný, umožňuje reagovat na individuální možnosti dětí, na jejich aktuální potřeby. − Do denního programu pravidelně zařazujeme řízené zdravotně preventivní hudebněpohybové aktivity. Děti se seznamují s pohybovým cvičením s prvky jógy na základě proškolení pedagoga. − Při vstupu dítěte do mateřské školy uplatňujeme individuálně přizpůsobený adaptační režim. Dítě navštěvuje z počátku MŠ pouze s rodičem, nebo samo na krátkou dobu (1 -2 hod) a doba se postupně prodlužuje a omezuje se přítomnost rodičů. Aktuální adaptaci dítěte řešíme společně s rodiči. − Snažíme se o vyvážení spontánních a řízených činností a to včetně aktivit, které organizujeme nad rámec běžného programu, např. návštěva divadla. − Podporujeme děti v tom, aby dokončily svou hru či činnost, nebo připravíme takové podmínky, aby v ní děti mohly později pokračovat, např. rozestavěnou stavebnici. Snažíme se, aby děti měly dostatek prostoru a času pro spontánní hru a její rozvoj. − Vytváříme podmínky pro individuální, skupinové i frontální činnosti (zejména hudební a pohybové činnosti a hry), děti mají možnost účastnit se společných činností v malých, středně velkých i velkých skupinách, např. kuchyňka, panenky, auta, stolní hry… − Dbáme na osobní soukromí dětí. Pokud to děti potřebují, mají možnost uchýlit se do klidného koutku a neúčastnit se společných činností, např. postavit si koutek z velké molitanové stavebnice. − Pedagogové svou vzdělávací nabídku plánují s dostatečným předstihem a včas si připravují potřebné pomůcky v rámci své nepřímé pedagogické práce. − Nepřekračujeme stanovené počty dětí ve třídě.

8

3.5 Řízení mateřské školy − Všechny součásti školy řídí ředitelka a pro MŠ je jmenovaná vedoucí učitelka. − Ředitelka pravidelně informuje učitelky i rodiče prostřednictvím nástěnek, e-mailu, svolává učitelky na pedagogické rady (nejméně 4x za školní rok), dodržuje zásady: důvěry, tolerance, zapojení spolupracovnic do řízení, dostatek pravomocí, respektování názoru, podporuje pracovnice, vytváří ovzduší vzájemné důvěry a tolerance. Podporuje a motivuje spoluúčast všech členů týmu na rozhodování o zásadních otázkách školního programu. − Pedagogický sbor zve ke spolupráci rodiče prostřednictvím různých akcí. Je tvůrčí, dobře spolu vychází, pracuje jako tým, kde má každý svou úlohu a úkoly, společně se domlouvají na systému plánování, realizace a evaluace tematických celku, spolupracuje s odborníky, zřizovatelem, atd. − Vedoucí učitelka vypracovává školní vzdělávací program, řády a směrnice školy. Kontrolní a evaluační činnosti zahrnují všechny stránky chodu mateřské školy, jsou smysluplné a užitečné. Z výsledku jsou vyvozovány závěry pro další práci. − Mateřská škola spolupracuje se zřizovatelem a dalšími orgány státní správy a samosprávy, se základní školou, místními sdruženími (hasiči, JZD, drůbežárna…), a s odborníky poskytujícími pomoc zejména při řešení individuálních výchovných a vzdělávacích problémů dětí (např. PPP). 3.6 Personální a pedagogické zajištění − Personálně zajišťují provoz dvě učitelky na plný úvazek. − Nepedagogičtí pracovníci (úklid, administrativa, kuchyně) jsou společní pro celé zařízení. − Pedagogové se sebevzdělávají, ke svému dalšímu vzdělávání přistupují aktivně. Další vzdělávání je zabezpečováno v rozsahu možností mateřské školy i zřizovatele. V současné době studuje jedna učitelka v sekundárním stupni vzdělávání a veškeré poznatky získané studiem se snaží aplikovat v praxi. − Ředitelka podporuje profesionalizaci pracovního týmu, sleduje udržení a další růst profesních kompetencí všech pedagogů (včetně svojí osoby), vytváří podmínky pro jejich další systematické vzdělávání (např. vzdělávací kurzy a semináře z nabídek zasílaných do škol). − Přímá pedagogická činnost pedagogů je organizována tak, aby byla vždy a při všech činnostech zajištěna dětem optimální pedagogická péče. − Pedagogové se snaží jednat, chovat profesionálním způsobem, v souladu se společenskými pravidly a pedagogickými a metodickými zásadami výchovy a vzdělávání předškolních dětí. − Specializované služby, jako např. vyšetření školní zralosti, popř. psychologická vyšetření či jiná péče, je zajišťována ve spolupráci s příslušnými odborníky ( PPP).

9

3.7 Spoluúčast rodičů − Mezi pedagogy a rodiči se snažíme o vytvoření oboustranné důvěry, otevřenosti, vstřícnosti, porozumění, respektu a ochoty spolupracovat. Spolupráce funguje na základě partnerství. Rodiče se podílejí na řešení vzniklých problému. − Pedagogové sledují konkrétní potřeby jednotlivých dětí, snaží se jim porozumět a vyhovět a popř. konzultovat s rodiči. − Rodiče mají možnost podílet se na dění v mateřské škole dle svého zájmu, mohou rovněž zasahovat a obohacovat vzdělávací nabídku dětí. Jsou pravidelně a dostatečně informováni o všem, co se v mateřské škole děje, prostřednictvím nástěnek, internetových stránek či e-mailu. Projeví-li zájem, mohou se spolupodílet při plánování programu mateřské školy např. formou různých dílniček, které jsou zaměřeny na výtvarné tvoření – Vánoce, Velikonoce…Snažíme se zapojit rodiče do dalších akcí např. vánoční besídka, Den matek, Halloween. − Rodiče dětí s odkladem školní docházky jsou seznámeny s IVP a svůj souhlas s ním stvrzují podpisem. − Pedagogové průběžně informují rodiče o prospívání jejich dítěte i o jeho individuálních pokrocích v rozvoji i učení. Domlouvají se s rodiči o společném postupu při jeho výchově a vzdělávání. − Pedagogové chrání soukromí rodiny a zachovávají diskrétnost v jejích svěřených vnitřních záležitostech. Jednají s rodiči ohleduplně, taktně, s vědomím, že pracují s důvěrnými informacemi. Nezasahují do života a soukromí rodiny, vyvarují se přílišné horlivosti a poskytování nevyžádaných rad. − Mateřská škola podporuje rodinnou výchovu a pomáhá rodičům v péči o dítě; nabízí rodičům poradenský servis i nejrůznější osvětové aktivity v otázkách výchovy a vzdělávání předškolních dětí. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí mimořádně nadaných Rámcové cíle a záměry předškolního vzdělávání jsou pro vzdělávání všech dětí společné, u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami přihlížíme k stupni a druhu postižení (tělesné postižení, zrakové postižení, sluchové postižení, mentální retardace, poruchy pozornosti a vnímání, poruchy řeči, děti se sociálním znevýhodněním). V případě přijetí dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami budeme postupovat podle podmínek RVP PV, stanovených zákonu, vyhlášek a dalších předpisů. V tomto případě budeme spolupracovat s PPP, SPC, lékaři a dalšími odborníky, kteří doporučí sestavení IVP a sledují vývoj dítěte.

10

4. Organizace vzdělávání V MŠ Lipoltice je jen jedna třída s kapacitou 24 dětí. Děti jsou zpravidla přijímány od tří let věku, ale pokud kapacita dovolí je možné přijmout i děti mladšího věku. Děti jsou přijímány dle kritérií stanovených ředitelkou po dohodě se zřizovatelem. Věkové složení dětí ve třídě je různorodé. 4.1. Formy a metody vzdělávání Vzdělávání je uskutečňováno ve všech činnostech a situacích, které se v průběhu dne vyskytnou, vyváženým poměrem spontánních a řízených aktivit. V didakticky cílené činnosti je plněn konkrétní vzdělávací cíl formou záměrného i spontánního učení. Toto učení je založeno na aktivní účasti dítěte, smyslovém vnímání, prožitkovém a interaktivním učení, zpravidla ve skupinách a individuálně. Preferovány jsou hravé a tvořivé činnosti. Každodenní program dětí má napomáhat zdravému způsobu života dětí. Výchovný, psychohygienický a psychologický účinek denního programu je pro rozvíjení dítěte a jeho zdravé prospívání v mnoha ohledech určující. Základní hlediska, která je třeba brát v úvahu, jsou: – respektování vývojových a věkových zvláštností dětí – prostor pro individuální rozvoj – prostor pro rozmanité činnosti, zejména hru – prostor pro rozvíjení vzájemných vztahů Dětem se specifickými potřebami (např. odklady školní docházky) je věnována zvláštní péče. S dětmi, které mají vadu řeči pracujeme během individuálních i skupinových logopedických chvilek. V mateřské škole uplatňujeme tyto formy vzdělávání: - Individuální (např. děti s OŠD) - Skupinová - Frontální Metody: - Kooperativní učení - Prožitkové učení - Situační učení - Spontánní učení Metody a formy jsou součástí přípravy učitelky, ale podléhají aktuální situaci ve třídě. Snažíme se o vyvážení spontánních i řízených aktivit ve vzdělávací nabídce. Úspěšnost ověřujeme průběžně pozorováním, rozhovory, sledováním reakcí dětí.

11

4.2. Orientační časový harmonogram činností 6:30 – 8:15 příchody dětí, volné i řízené činnosti dětí 8:15 – 8:30 ranní cvičení (pohybové hry), 8:30 – 8:45 svačina 8:45 – 9:20 ranní kruh, volné i řízené činnosti dětí 9:20 – 9:35 příprava na pobyt venku 9:35 – 11:15 pobyt venku 11:15 – 11:30 příprava na oběd 11:30 – 12:00 oběd 12:00 – 12:30 odchod dětí po obědě domů, hygiena, příprava na klid na lehátku 12:30 – 14:00 spánek, klid na lehátku; individuální práce s dětmi, které nespí 14:00 – 14:30 hygiena, tělovýchovná chvilka (pohybová hra) 14:30 – 14:45 odpolední svačina 14:45 – 16:00 hry a zábavné činnosti do rozchodu dětí domů (dle počasí na školní zahradě) Příchody a odchody dětí Děti přicházejí zpravidla od 6:30 do 8:00 hodin. Děti, které jdou po obědě domů, odcházejí od 12:00 do 12:30 hodin. Odpoledne odcházejí děti od 14:45 do 16:00 hodin. 4.3. Omlouvání žáků Omluvy dětí přijímáme do 8:00 daného dne. Způsoby omlouvání: – SMS – telefonický rozhovor – ústní 4.4. Volné hry Pokud si nosí hračky z domova, je to na vlastní nebezpečí. Hračky přinesené z domova si děti ukládají do svých sáčků na oblečení v šatně nebo na poličku nad šatnovým blokem, dále je pro tyto hračky určen prostor (koš) ve třídě (hned u vstupu do třídy). Hračky z domova si mohou děti navzájem půjčovat pouze se svolením dítěte, kterému hračky patří. Pokud dítě nechce vlastní hračku půjčit, musí to ostatní děti respektovat. Pokud to lze, učitelka dbá, aby děti hračky z domova neničily. Školní hračky si děti berou samy. Než si vezmou další hračku, musí uklidit předešlou na místo, kam patří (do skříňky, poliček, kuchyňky apod.). Platí pravidlo, kdo si první hračku půjčí, má právo si s ní hrát. Při konfliktu může pomoci učitelka, která vede děti k dohodě (smlouvání), kdy má dítě předat půjčenou hračku jinému dítěti.

12

4.5. Ranní kruh Ranní kruh je každodenním místem setkávání všech dětí a učitelky. Umožňuje povídání o aktuálních událostech, které se dějí. Umožňuje motivaci vztahující se k týdennímu tématu, seznámení s programem dne, který mají děti před sebou. Umožňuje rozvoj komunikace dětí, zejména naslouchání, dodržování zásady, že mluví jen jeden...

4.6. Pobyt venku Příprava na vycházku: odchod ze třídy na WC, mytí rukou, poté se děti začínají oblékat. Zásady při oblékání (zejména v zimě): nejprve kalhoty, boty a svetry, dbáme na to, aby všechny děti byly oblečené současně (učitelka zkontroluje, zda mají všichni zastrčená trička apod.). Pokud již toto mají všechny děti, tak společně na pokyn učitelky pokračují v oblékání bundy, čepice, šály a nakonec rukavice. Při vycházce jde dvojice hospodářů první v řadě. Pokud se stane, že jsou obě děti malé, určí k nim učitelka třetí dítě – starší. Pro přecházení vozovky používáme terčík. Pro zvýšení bezpečnosti dětí používáme během vycházky reflexní vesty. Během pobytu venku dodržujeme pitný režim tak, že se vracíme po procházce do školky a všechny děti dostanou nápoj. Po návratu z vycházky následuje svlékání, návštěva WC a hygiena před obědem. 4.7. Časový prostor pro stravování Před svačinou děti odchází na WC a myjí si ruce. Učíme chlapce zvedat prkénka na WC a opět je po sobě sklopit. Všichni si po sobě splachují WC, při mytí rukou používáme mýdlo, děti zavřou vodu a ostříkají po umytí ruce o umyvadlo, aby voda nekapala na zem. Každé pondělí označí učitelka dvě děti , které budou vykonávat tento týden funkci hospodáře Hospodáři chodí v řadě jako první dvojice. V jídelně pomáhají učitelce rozdávat nádobí na stoly. Svačinu přinášejí kuchařky přímo do třídy. Po příchodu z pobytu venku následuje svlékání a hygiena před obědem. Z umývárny odcházejí děti rovnou do jídelny. Po obědě odcházíme opět do umývárny, kde děti jdou na WC, myjí si ruce a vyčistí si po obědě zoubky. 4.8. Pitný režim V jídelně mají děti celodenně volný přístup ke stolečku, na kterém je umístěna konvice s nápojem a hrníčky. Předškolní děti vedeme k samostatnosti, aby si nápoj nalily sami, menší děti obslouží učitelka nebo starší spolužák. Použité hrníčky děti odhazují do koše na použité hrníčky, ty jsou dle potřeby umývány.

13

4.9. Řízené pohybové aktivity Každý den realizujeme ranní cvičení (15 min.), jednou týdně je cvičení delší (30 min.), zařazujeme více rozmanitých pohybových aktivit, zdravotních cviků a hlavní část. V případě hezkého počasí lze realizovat delší cvičení i venku. Každodenně zařazujeme zahřívací část (lokomoční cvičení – běh, poskoky, chůze, lezení), zdravotní cvičení (protažení i posilování svalových skupin, zpravidla cca 5 cviků) a pohybovou hru. Cvičení je motivované, může být tematicky shodné s týdenním programem. Ranní cvičení je možné celý týden opakovat, z důvodu lepšího upevnění pohybových aktivit. Příprava ranního cvičení by měla být součástí společné přípravy týdenního programu třídy. Pravidelně zařazujeme pohybové aktivity i do pobytu venku. Denně hrajeme s dětmi pohybové hry, v zimním období převažuje vycházka. Po odpočinku zařazujeme tělovýchovnou chvilku (protahovací cvičení) s pohybovou hrou. Hra může být shodná s hrou zařazovanou v ranním cvičení.

4.10. Odpočinek po obědě Děti si v ložnici vezmou pyžama a převlékají se ve třídě na židličce. Oblečení překládají přes opěradlo své židle. Spodní kalhotky a slipy si děti nesvlékají. Před ulehnutím na lehátka je dětem doporučena návštěva WC. Děti, které zpravidla po půl hodině neusnou, mají možnost strávit odpočinek ve třídě volnou hrou nebo činnostmi vedoucími k individuálnímu rozvoji nebo předškolní přípravě. Učitelky by se měly v jednotlivých případech dohodnout s rodiči na postupu, zejména v souladu se zvyklostmi nebo požadavky rodiny. Děti, které půjdou do 1. ročníku ZŠ by koncem školního roku měly odpolední odpočinek postupně omezovat, opět podle individuálních potřeb a dohodě s rodinou.

14

5. Charakteristika ŠVP Školní vzdělávací program (dále jen ŠVP) předškolního vzdělávání v naší mateřské škole pod názvem „Poznáváme svět“ byl zpracován v souladu se záměry RVP PV, s jeho rámcovými cíli a kompetencemi; jako otevřený dokument umožňující respektování změn a další rozvoj školy. Pro ŠVP naší MŠ vybíráme takové postupy, které vyhovují našim podmínkám. 5.1. Vize školy V ŠVP naplňujeme společnou vizi školy: „Škola plná pohody – škola, kde se všichni budou cítit dobře.“ Tato vize by se měla dotknout nejen dětí, ale i zaměstnanců školy, rodinných příslušníků dětí a našich dalších partnerů, kteří do školy přicházejí. Hlavní směry pro naplnění vize:  Vytváříme pohodové školní prostředí:  rozvíjíme kulturu školy (sociální klima, materiální vybavení a rozvoj školy),  prostředí ve škole utváříme v souladu s představou „rodinného prostředí“: se zákoutími pro hru, plnění povinností i odpočinek,  umožňujeme dětem při nástupu do mateřské školy pozvolné přivykání na učitelku a nové prostředí za spolupůsobení matky nebo blízké osoby (tzv. adaptační proces),  usilujeme o naplnění pravidla, že nejen děti chodí do školy rádi.  Vychováváme lidskou osobnost:  vychováváme děti zdravé, veselé, všestranně vzdělané a spokojené; k tomu slouží osobnostně sociální výchova,  každodenní program nám umožňuje individuální poznání a přístup k dětem,  rozvoj dětí souvisí s úrovní spolupráce s rodiči a otevřeností tohoto vztahu učitel – rodič.  Vytváříme informační prostředí:  přístup k informacím i dalším podnětům s minimálním omezením,  pracujeme s informacemi, rozvíjíme zájem dětí o knihy,  nepředkládáme hotové poznatky, učíme děti objevovat a prožívat.  Zvládáme pravidla komunikace:  vzájemná komunikace by měla být laskavá a důvěrná, aby vytvářela pocit bezpečí  rozvíjíme důležité prvky komunikace: naslouchání i sdělování,  vedeme děti k umění prezentace své práce,  vytváříme ve třídách vlastní pravidla chování v souladu se školním řádem,  seznamujeme se s postupy pro řešení konfliktů.  Učíme se i mimo školu:  organizujeme vycházky, exkurze, výlety, kulturní a sportovní akce, školy v přírodě.

15

 Žijeme v souladu s přírodou:  vytváříme pro děti podmínky k rozvoji tělesného i duševního zdraví, rozvíjíme návyky zdravého životního stylu. 5.2. Klíčové kompetence předškolního vzdělávání Pedagogické působení směřuje k naplňování cílových kompetencí, které jsou zde pro informaci vymezeny shodně s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání. Kompetence k učení Co má dítě umět na konci předškolního vzdělávání?

– soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů – získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a dalším učení – má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách; orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije – klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje; chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí; poznává, že se může mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo – učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnosti a záměrně si zapamatuje; při zadané práci dokončí, co započalo; dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům – odhaduje své síly, učí se hodnotit svoje osobní pokroky i oceňovat výkony druhých – pokud se mu dostává uznání a ocenění, učí se s chutí Kompetence k řešení problémů Co má dítě umět na konci předškolního vzdělávání?

– všímá si dění i problémů v bezprostředním okolí; přirozenou motivací k řešení dalších problémů – situací je pro něj pozitivní odezva na aktivní zájem – řeší problémy, na které stačí; známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou pomocí dospělého – řeší problémy, na které stačí; známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou pomocí dospělého – problémy řeší na základě bezprostřední zkušenosti; postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje; spontánně vymýšlí nová řešení problémů a situací; hledá různé možnosti a varianty (má vlastní, originální nápady); využívá při tom dosavadních zkušeností, fantazii a představivost – při řešení myšlenkových a praktických problémů užívá logických, matematických i empirických postupů; pochopí jednoduché algoritmy řešení různých úloh a situací a využívá je v dalších situacích – zpřesňuje si početní představy, užívá číselných a matematických pojmů, vnímá elementární matematické souvislosti – rozlišuje řešení, která jsou funkční (vedoucí k cíli), a řešení, která funkční nejsou; dokáže mezi nimi volit

16

– chápe, že vyhýbat se řešení problémů nevede k cíli, ale že jejich včasné a uvážlivé řešení je naopak výhodou; uvědomuje si, že svou aktivitou a iniciativou může situaci ovlivnit nebojí se chybovat, pokud nachází pozitivní ocenění nejen za úspěch, ale také za snahu Kompetence komunikativní Co má dítě umět na konci předškolního vzdělávání?

– ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky a odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog – dokáže se vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými atd.) – domlouvá se gesty i slovy, rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významu a funkci – v běžných situacích komunikuje bez zábran a ostychu s dětmi i s dospělými; chápe, že být komunikativní, vstřícný, iniciativní a aktivní je výhodou – ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní – průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím – dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává (knížky, encyklopedie, počítač, audiovizuální technika, telefon atp.) – ví, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit; má vytvořeny elementární předpoklady k učení se cizímu jazyku Kompetence sociální a personální Co má dítě umět na konci předškolního vzdělávání?

– samostatně rozhoduje o svých činnostech; umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej – uvědomuje si, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky – dětským způsobem projevuje citlivost a ohleduplnost k druhým, pomoc slabším, rozpozná nevhodné chování; vnímá nespravedlnost, ubližování, agresivitu a lhostejnost – ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy – napodobuje modely prosociálního chování a mezilidských vztahů, které nachází ve svém okolí – spolupodílí se na společných rozhodnutích; přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti; dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a přizpůsobí se jim – při setkání s neznámými lidmi či v neznámých situacích se chová obezřetně; nevhodné chování i komunikaci, která je mu nepříjemná, umí odmítnout – je schopno chápat, že lidé se různí a umí být tolerantní k jejich odlišnostem a jedinečnostem – chápe, že nespravedlivost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou; dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování a ubližování

17

Kompetence činnostní a občanské Co má dítě umět na konci předškolního vzdělávání?

– svoje činnosti a hry se učí plánovat, organizovat, řídit a vyhodnocovat – dokáže rozpoznat a využívat vlastní silné stránky, poznávat svoje slabé stránky – odhaduje rizika svých nápadů, jde za svým záměrem, ale také dokáže měnit cesty a přizpůsobovat se daným okolnostem – chápe, že se může o tom, co udělá, rozhodovat svobodně, ale že za svá rozhodnutí také odpovídá – má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení; k úkolům a povinnostem přistupuje odpovědně; váží si práce a úsilí druhých – zajímá se o druhé i o to, co se kolem děje, je otevřené aktuálnímu dění – chápe, že zájem o to, co se kolem děje, činorodost, pracovitost a podnikavost jsou přínosem a že naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mají svoje nepříznivé důsledky – má základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami, i co je s nimi v rozporu , a snaží se podle toho chovat – spoluvytváří pravidla společného soužití mezi vrstevníky, rozumí jejich smyslu a chápe potřebu je zachovávat – uvědomuje si svá práva i práva druhých, učí se je hájit a respektovat; chápe, že všichni lidé mají stejnou hodnotu – ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí a že je může ovlivnit – dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s ohledem na zdravé a bezpečné okolní prostředí (přírodní i společenské) 5.3. Výchovné a vzdělávací strategie Společná pravidla Společně s dětmi každoročně tvoříme třídní pravidla v duchu níže uvedených zásad, která formulujeme jazykem srozumitelným dětem, zapíšeme i pro informaci rodičům a dle potřeby je dětem připomínáme, dokud si je samy dobře nezapamatují. Dětská pravidla 1. Dokončíme započatou práci. 2. Uklízíme si hračky a věci na určené místo. 3. Chodíme v prostorách MŠ pomalu. 4. Dělíme se o hračky s kamarády, domluvíme si střídání a vyjednáváme. 5. Umíme požádat o pomoc (prosím), poděkovat (děkuji) a pozdravit (dobrý den) dospělé i své kamarády. 6. Jsme na sebe hodní a pomáháme si. 7. K předmětům i práci druhých se chováme opatrně.. 8. Navzájem si nasloucháme, neskáčeme si do řeči. 9. Neodcházíme ze třídy bez domluvy s učitelkou.

18

Dodržování zásady bezpečnosti o svěřené děti Učitelka musí mít neustále přehled o všech dětech. Při potřebě odchodu ze třídy, požádá učitelka o pomoc jiného dospělého pracovníka. Děti bez jejího vědomí samy nesmějí odcházet ze třídy, z jídelny ani na WC nebo do šatny - vždy to musí nahlásit učitelce. Při přechodu z jedné místnosti do druhé si učitelka děti neustále přepočítává, rovněž tak při pobytu venku - děti se řadí do dvojic, jako první jdou hospodáři, kteří na výzvu učitelky zastaví a počkají až ostatní dojdou. Učitelka používá při přecházení vozovky terčík a přechází s dětmi zpravidla na přechodech pro chodce, pokud v obci jsou, jinak na přehledných místech. Při vycházce dostanou děti reflexní vesty, které zlepšují viditelnost skupiny dětí. Struktura plánování vzdělávacího obsahu Vzdělávací obsah vychází z Rámcového programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV). Je členěn na integrované bloky (IB). Každý blok má své téma a je členěn do několika podtémat (každé podtéma je zpravidla rozpracováno v týdenní bloky). Součástí každého tématu jsou vzdělávací oblasti (Dítě a jeho tělo; Dítě a jeho psychika; Dítě a ten druhý; Dítě a společnost; Dítě a jeho svět) a dílčí cíle, návrhy činností a očekávané výstupy z těchto oblastí. Snažíme se o zařazení cílů ke každému tématu vždy ze všech pěti oblastí. Obsah podtémat se stále vyvíjí, obměňuje a doplňuje o nové poznatky, básničky, hry, úkoly… dle získaných zkušeností a nabytých vědomostí ze samostudia (četba knih, účast na školení, seminářích atd.) Učitelky si vybírají jednotlivá témata v IB podle aktuálního složení dětí ve třídě a podle současného dění v MŠ či obci. Pedagogové si mohou upravovat délku trvání tematických celků a tím pádem vynechat jiná podtémata i IB, popř. měnit a upravovat konkrétní činnosti podle potřeby.

19

6. Vzdělávací obsah 6.1. Integrované bloky

A. BAREVNÝ PODZIM Charakteristika integrovaného bloku Stěžejní téma tohoto bloku bude adaptace dětí na prostředí mateřské školy. Děti se budou postupně seznamovat se vším, co je obklopuje při prvním vstupu do nového, pro ně neznámého, prostředí. V tomto období se snažíme navodit radostnou atmosféru ve třídě, pomáháme dětem utvářet pěkné vztahy mezi sebou navzájem, posilujeme prosociální chování ve skupině. Učíme milovat místo ve kterém žijeme a chránit ho.Na společných výletech do přírody pozorujeme znaky podzimu (padání listí, barvy v přírodě, sklizeň toho co příroda přinesla…)Seznámíme se se svým tělem a budeme se učit o něj pečovat, chránit si své zdraví i zdraví druhých. Svátek strašidel nám pomůže uvědomit si, co je skutečné a co je jen naše fantazie. Prací s různým materiálem budeme rozvíjet svou představivost a zručnost.

1.Téma: Já a školka Podtémata:

Naše školička Moji kamarádi Naše hračky Naše vesnice

Charakteristika: Děti se seznamují s novým prostředím, učí se orientovat v prostorách školy a jejím okolí, navazují kontakty s dětmi a učitelkami, vytvářejí první pravidla společného soužití. Dílčí vzdělávací cíle:  Osvojení si věku přiměřených praktických dovedností  Rozvoj řečových a jazykových dovedností (vnímání, naslouchání, porozumění, výslovnost, vytváření pojmů, mluvní projev, vyjadřování)  Seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému  Osvojení si dovedností pro navazování vztahu k druhým lidem  Poznávání pravidel společenského soužití a jejich spoluvytváření  Vytváření pozitivního vztahu k prostředí, ve kterém žiji  Získání relativní citové samostatnosti Činnosti a náměty:  Oznámení s novými dětmi a navození kontaktu s nimi  Nastavení pravidel vzájemného chování  Společné a skupinové hry  Společné rozhovory a aktivní naslouchání  Činnosti posilující rozvíjení kladných vzájemných vztahů  Uplatňovat základní kulturně hygienické návyky  Hry na rozvíjení smyslů

20

   

Hudební, literární, pohybové a výtvarné činnosti Sledování pohádek, příběhů obohacující citový život dítěte Aktivity přibližující dítěti pravidla vzájemného styku Labyrinty

Očekávané výstupy  Adaptovat se na život ve škole, aktivně zvládat požadavky plynoucí z prostředí školy.  Uplatňovat základní kulturně hygienické návyky  Získávat představu o dodržování režimu  Začlenit se do třídy mezi vrstevníky  Záměrně se soustředit na činnost, udržet pozornost  Zacházet s předměty denní potřeby, hračkami  Zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony  Vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru  Domluvit se slovy, porozumět slyšenému  Vyjadřovat svou fantazii a představivost v tvořivých činnostech  Přemýšlet, uvažovat  Odloučit se na určitou dobu od rodičů a blízkých, být aktivní i bez jejich opory  Navazovat kontakty s dospělým a přirozeně, bez zábran komunikovat s druhými dětmi  Začlenit se do třídy a zařadit se mezi své vrstevníky, respektovat jejich rozdílné vlastnosti, schopnosti a dovednosti  Orientovat se bezpečně ve známém prostředí i v životě tohoto prostředí Konkretizované výstupy:  Pohybovat se bezpečně ve skupině dětí  Přizpůsobit či provést jednoduchý pohyb podle vzoru či pokynů  Postarat se o své věci, o hračky a pomůcky  Udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce  Pečovat o osobní hygienu, samostatně zvládat jednoduché pravidelné běžné denní úkony, samostatně se oblékat, svlékat, samostatně jíst  Dodržovat pravidla konverzace a společenského kontaktu – řečovou kázeň  Předat vzkaz  Zapamatovat si krátké říkanky  Dokončit hru i rozdělanou činnost  Uposlechnout pokyny dospělého a řídit se jimi  Spontánně vypravovat zážitky ze svého okolí, z různých vyprávění, či co dítě prožilo příjemného i nepříjemného  Řešit jednoduché labyrinty, rébusy, hádanky, (sledovat cestu)  Přijímat pobyt v MŠ, respektovat a přijímat přirozenou autoritu dospělých  Uvědomovat si, že fungování skupiny je postaveno na pravidlech soužití, podílet se na nich a respektovat je  Nebát se požádat dospělého o pomoc, radu, navazovat kontakty, spolupracovat s dospělým  Umět s přizpůsobit změnám  Aktivně komunikovat a navazovat vztahy s druhými dětmi bez vážnějších problémů  Vnímat odlišnosti mezi dětmi a podle toho přizpůsobovat i své přístupy  Orientovat se bezpečně v prostředí školy a jejím okolí

21

2.Téma: Když podzim kraluje Podtémata:

Podzim na poli Podzim na zahradě Podzim v lese Vyletěl si pyšný drak

Charakteristika: Děti pozorují změny v přírodě, poznávají ovoce, zeleninu, polní a lesní plodiny, seznamují se s lidskou prací, samy se aktivně podílí při péči o školní zahradu, pečují o své zdraví Dílčí vzdělávací cíle:  Rozvoj a užívání všech smyslů  Získání poznatků o lidských činnostech, které mohou chránit a zlepšovat životní prostředí, ale také poškozovat a ničit  Rozvoj tvořivosti a estetického vnímání  Rozvoj komunikativních dovedností verbálních i neverbálních  Uvědomění si vlastního těla, rozvoj užívání všech smyslů  Posilování přirozených poznávacích citů /zvídavost, zájem, radost z objevování/  Vytvářet elementární povědomí o přírodním prostředí, o změnách v přírodě Činnosti a náměty:  Vycházky do přírody, pozorovat zahradu jako součást dobrého životního prostředí  Přímé pozorování změn a jevů přírodě  Práce s literárními texty ze života v přírodě  Rozvíjet pracovních dovednosti, jemnou i hrubou motoriku formou manipulačních a pohybových činností  Estetické a tvůrčí činnosti, hudební a pohybové činnosti  Činnosti zaměřené na rozvoj smyslů (hmat, čich, chuť, sluch, zrak) Očekávané výstupy:  Vyjadřovat své dojmy a emoce formou výtvarných činností  Zvládat přírodní překážky, pohybovat se v terénu  Poznat, že lidská činnost je nezbytná při pěstování plodin, které jsou součástí zdravého stravování  Zvládat pracovní dovednosti, rozvíjet jemnou i hrubou motoriku  Získávat vztah k přírodě, pečovat o ni, uvědomit si sounáležitost s přírodou  Úmyslně si zapamatovat  Řešit problémy, nalézat nová řeší

22

Konkretizované činnosti:  Házet a chytat míč, užívat různé náčiní, nářadí  Zvládat výtvarné činnosti, provádět jednoduché úkony s výtvarnými pomůckami (např. tužkou, pastelem, štětcem, nůžkami) a materiály (např. papírem-překládání, textilem, modelovací hmotou)  Znát a dodržovat základní pravidla chování na chodníku a na ulici (dávat pozor při přecházení, rozumět světelné signalizaci)  Znát většinu slov a výrazů běžně používaných v prostředí dítěte (např. sdělit svoje jméno a příjmení, adresu, jména rodičů, sourozenců, kamarádů, učitelek, rozumět většině pojmenování, které se týkají dítěti známých předmětů, popř. znát i některé, které se týkají vzdálenějšího světa)  Používat jednoduchá souvětí, vyjádřit myšlenku, nápad, mínění, popsat situaci, událost, vyjádřit svoje pocity, prožitky  Rozlišit hmatem vlastnosti předmětu (např. strukturu povrchu), určit tvar, materiál, počet, velikost  záměrně si zapamatovat a vybavit si prožité příjemné i nepříjemné pocity (např. vyprávět zážitky z výletu), viděné (např. vyjmenovat květiny viděné na procházce), slyšené (např. zapamatovat si rytmus, melodii)  Dokreslit chybějící části na obrázku, sestavit části v celek, vytvořit jednoduchý model, stavbu, provést obměnu, tvořit dle vlastní představy, např. stavby z kostek  Chápat jednoduché souvislosti, nacházet znaky společné a rozdílné, porovnat, dle společných či rozdílných znaků (např. vybrat všechny předměty vyrobené ze dřeva), zobecňovat vybrat ovoce, zeleninu, hračky, nábytek, dopravní prostředky atd.), řešit jednoduché labyrinty, rébusy a hádanky  Samostatně se rozhodnout v některých činnostech  Jednoduchý problém vyřešit samostatně i ve spolupráci s kamarády, při složitějších se poradit, postupovat podle pokynů a instrukcí  Projevovat zájem o nové věci, dotazovat se při neporozumění, zkoušet, experimentovat  Přijímat pobyt v mateřské škole popř. i na ozdravně rekreačním pobytu jako běžnou součást života (vědět, že rodiče chodí do zaměstnání, dítě do MŠ)  Zapojovat se do činností, komunikovat a kooperovat s dětmi i se známými dospělými, odmítnout neznámé dospělé

3. Téma: Padá listí zlaté, rudé Podtémata:

Bubáci a hastrmani Co umí vítr a déšť Moje tělo, moje zdraví Když kamarád stůně

Charakteristika: Děti poznávají a pozorují změny v přírodě, určují druhy stromů a jejich plody, sbírají přírodniny, učí se správně označovat přírodní jevy, změny počasí, učí se rozlišovat co prospívá a co škodí zdraví

23

Dílčí vzdělávací cíle:  Rozvoj schopností přizpůsobit se podmínkám vnějšího prostředí a jeho změnám  Rozvoj kultivovaného projevu a schopnosti souvisle vyjadřovat své pocity a přání  Uvědomění si vlastního těla, osvojení si poznatků o těle a jeho zdraví  Rozvoj pohybových schopností a zdokonalování pohybových dovedností  Posilování schopnosti tolerance, sociálního cítění, respektu,…  Rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností (vnímání, naslouchání, výslovnost  Rozvoj schopnosti žít ve společnosti ostatních lidí (spolupracovat, spolupodílet se) Činnosti a náměty:  Pozorování a poznávání přírodních jevů – změn v přírodě  Slovně a výtvarně vyjádřit estetický zážitek ze setkání s přírodou  Činnosti zaměřené na poznávání svého těla, péči o své zdraví, prevenci nachlazení  Poslech vyprávění, veršů a písní o přírodě- reprodukce, rozbor  Skupinové hry a činnosti, námětové hry  Manipulační a pohybové činnosti  Uplatňování zážitků a aktivit při hrách a činnostech Očekávané výstupy:  Seznamovat se s dalšími ekosystémy  Uvědomování si změn v přírodě, střídání ročních období  Poznat a pojmenovat většinu toho, čím je dítě obklopeno  Rozlišovat co prospívá a škodí zdraví  Záměrně pozorovat a pojmenovat, všímat si, co nás obklopuje správně to pojmenovat (přírodní jevy)  Dodržovat pravidla her, umět spolupracovat, respektovat druhého Konkretizované výstupy:  Přizpůsobit či provést jednoduchý pohyb podle vzoru či pokynů  Pohybovat se dynamicky po delší dobu (např. běhat při hře 2 minuty a více)  Vést stopu tužky při kresbě, apod.  Pojmenovat viditelné části těla včetně některých dílčích částí (např. rameno, koleno, loket, zápěstí) a některé vnitřní orgány (např. srdce, plíce, mozek, žaludek)  Znát základní zásady zdravého životního stylu (např. o pozitivních účincích pohybu a sportu, hygieny, zdravé výživy, činnosti a odpočinku, pobytu v přírodě, otužování) a o faktorech poškozujících zdraví včetně návykových látek  Rozkládat slova na slabiky  Rozlišit tvary předmětů, základní geometrické tvary, základní barvy (červená, modrá, žlutá), barvy složené (oranžová, zelená, fialová), další barevné kvality (odstíny aj.) a vlastnosti objektů např. lesk, hladkost a jiné specifické znaky  Uplatňovat postřeh a rychlost  Rozvíjet a obohacovat hru podle své představivosti a fantazie

24

 Rozlišit některé jednoduché obrazné symboly, piktogramy a značky, umět je používat (např. číst piktogramy, pochopit obrázkové čtení)  Rozlišovat vpravo – vlevo na vlastním těle, v prostoru s oporou o nějaký předmět  Snažit se uplatnit své přání, obhájit svůj názor  Umět kooperovat, dohodnout se s ostatními, projevovat zájem o spolupráci  Přijmout povinnost, pokyny, soustředit se na činnost a samostatně ji dokončit  Mít poznatky o zvycích a tradicích kraje, přijmout tradici oslav

B. BÍLÁ ZIMA Charakteristika integrovaného bloku Příroda vyměnila pestrobarevný kabát za bílou pokrývku, nastává adventní čas a dětmi tolik očekávané vánoční svátky spojené s rozsvíceným stromečkem, spoustou dárků a rodinné pohody. V tomto období se snažíme děti zapojit do společných slavností, probouzet jejich zájem o základně kulturně společenské postoje. Poznáváme kouzlo pohádek, seznamujeme děti s tradicemi vánočních svátků. Pomáháme jim uvědomovat si svou samostatnost, zaujímat vlastní názory a vyjadřovat je. Rozvíjíme kulturně estetické dovednosti výtvarné, hudební, dramatické, slovesné a literární. Učíme děti vnímat krásu přírody v zimě – stavíme sněhuláky, bobujeme, hledáme lesní zvířátka podle stop, krmíme ptáky, seznamujeme se s různými zimními sporty…to vše nám nabízí zimní příroda. V dětech podporujeme pocit radostného očekávání vstupu do 1. Třídy základní školy, zájem o učení. \Seznamujeme děti s knihou a jejím významem v životě člověka. V pohádkách hledáme příklady správných lidských vlastností.

4.Téma: Těšíme se na Vánoce Podtémata: Mikuláš Zimní svátky Vánoce přicházejí Štědrý večer nastal Charakteristika: Děti se seznamují se zvyky a obyčeji, které patří k předvánoční a vánoční době, společně vnímají atmosféru Vánoc při poslechu a zpěvu vánočních koled, podílí se na přípravě oslav svátků doma i ve škole Dílčí vzdělávací cíle:  Rozvíjet kultivovaný projev, využití tvořivosti  Vytvářet si povědomí o mezilidských hodnotách  Rozvíjet pohybové schopnosti a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé a jemné motoriky  Rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí  Rozvíjet estetické cítění

25

Činnosti a náměty:  Seznamování s vánočními zvyky a tradicemi  Hry podporující tvořivost, představivost a fantazii  Mikulášská nadílka, vánoční besídka  Poznávat vánoce v hudbě, literatuře v umění mimo MŠ /koncerty, výstavy/  Rytmické hry se slovy a říkadly  Přednes, dramatizace, zpěv a hudebně-pohybové činnosti  Výtvarné činnosti  Činnosti relaxační a odpočinkové, zajišťující pohodu sváteční náladu Očekávané výstupy:  Jednat na základě vlastních pohnutek s ohledem na druhé  Vnímat, co si druhý přeje a co potřebuje  Vyjadřovat samostatně myšlenky, vlastní pocity a nápady ve vhodně formulovaných větách  Ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem  Naučit se zpaměti krátké texty, zvládnout jednoduchou dramatickou úlohu Konkretizované výstupy:  Pohybovat se rytmicky, dodržet rytmus  Doprovázet pohyb zpěvem (např. při pohybových hrách, při chůzi, při rytmických činnostech)  Zacházet správně s jednoduchými rytmickými a hudebními nástroji (např. trianglem, bubínkem, chřestidly)  Spontánně vyprávět zážitky ze sledování filmových pohádek nebo pohádek z médií  Rozlišit zvuky aznámé melodie, rozlišit a napodobit rytmus  Rozlišit známé chutě a vůně i zápachy (např. slané, sladké, kyselé, hořké, vůni koření, různých pochutin)  Vyjádřit vlastní jednoduché pohybové představy, rytmický doprovod nebo melodii (např. vymýšlet krátké dramatické scénky, naznačit, vyjádřit pomocí pantomimy konkrétní činnost, pohybem ztvárnit slyšenou melodii)  Sledovat očima zleva doprava a dle potřeby i zprava doleva, případně v dalších směrech, jmenovat objekty zleva doprava, vyhledat první a poslední objekt ve skupině, vést čáru zleva doprava, shora dolů  Rozlišovat a používat základní prostorové pojmy (např. dole, nahoře, uprostřed, před, za, pod, nad, uvnitř, vně, u, vedle, mezi, nízko, vysoko, na konci, na kraji, vpředu, vzadu, blízko, daleko, dopředu, dozadu, nahoru, dolů) a těchto pojmů běžně užívat  Rozpoznat geometrické tvary - čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník  Nechat se získat pro záměrné učení  Umět se rozhodovat o svých činnostech (samostatně se rozhodovat, co udělat, jak se zachovat, i o tom, co neudělat, co odmítnout, čeho se neúčastnit)  Uvědomit si vztahy mezi lidmi(kamarádství, přátelství, vztahy mezi pohlavími, úcta ke stáří)  Vyjadřovat se zpěvem, hrou na jednoduché rytmické či hudební nástroje, hudebně pohybovou činností  Ctít oslavy narozenin, svátků, slavností

26

5. Téma: Paní zima jede Podtémata:

Zimní počasí Zimní hry a sporty Zvířátka v zimě

Charakteristika: Děti si prohlubují poznatky o změnách počasí, seznamují se s novými pojmy-vánice, sněhová kalamita, dozvídají se o zimních sportech, seznamují se s pravidly bezpečného chování při zimních sportech, osvojují si poznatky o životě zvěře a ptáků, jak člověk pomáhá Dílčí vzdělávací cíle:  Rozvíjet psychickou a fyzickou zdatnost  Upevňovat vztah k přírodě a úctu k životu ve všech formách  Osvojovat si poznatky a dovednosti potřebných k vykonávání činností v péči o okolí  Rozvoj různých forem sdělení verbálních i neverbálních  Utvářet základní kulturně společenské postoje  Rozvoj úcty k životu Činnosti a náměty:  Provozování pohybových her a činnosti na sněhu a ledu  Vycházky do přírody – pozorování změn v přírodě  Konkrétní hry s materiálem /třídění, modelování, stavění ../  Pomáhat pečovat o volně žijící zvířata a ptáky  Zachytit a vyjádřit své prožitky výtvarně  Spontánní hry, volné hry a experimenty  Dramatické činnosti Očekávané výstupy  Porozumět některým neverbálním projevům  Být citlivý ve vztahu k živým bytostem, získávat povědomí o pomoci člověka volně žijícím zvířatům  Získávat povědomí o zimních sportech, chovat se tak, aby nedošlo k ohrožení svého zdraví a bezpečnosti, ani k ohrožení ostatních  Chápat číselné a matematické pojmy – porovnávat, řadit, číselná řada  Zachytit a vyjádřit své dojmy výtvarně i pohybově Konkretizované výstupy:  Postavit se zpříma a udržet správné držení těla po dobu vnější kontroly  Pohybovat se koordinovaně a jistě, a to i v různém přírodním terénu (např. v lese, na sněhu, v písku)  Upřednostňovat užívání pravé či levé ruky při kreslení či v jiných činnostech, kde se preference ruky uplatňuje  Tužku držet správně, tj. dvěma prsty, třetí podložený, s uvolněným zápěstím  Uvědomovat si, co je nebezpečné  Chápat jednoduché hádanky a vtipy

27

 Pamatovat si postup řešení (např. postup jednoduché stavby, postup řešení labyrintu, určitý algoritmus, zapamatovat si umístění obrázku na konkrétním místě - Pexeso)  Poznat napsané své jméno, podepsat se tiskacím písmem svým jménem, popř. graficky označit své výtvory (např. použít nějaký symbol)  Porovnat a uspořádat předměty dle stanoveného pravidla (např. od nejmenšího k největšímu; poznat, co do skupiny nepatří), třídit předměty minimálně dle jednoho kritéria (např. roztřídit knoflíky na hromádky dle barvy, tvaru, velikosti)  Verbalizovat myšlenkové pochody, přemýšlet nahlas, popsat, jak problém či situaci řešit (např. jak staví stavbu, skládá puzzle)  Odhadnout, na co stačí, uvědomovat si, co mu nejde, co je pro ně obtížné  Bránit se projevům násilí jiného dítěte (nenechat si ubližovat, nenechat se šidit, bránit se posmívání, ohradit se proti tomu)

6.Téma: S pohádkou za poznáním Podtémata: Z pohádky do pohádky I v pohádce se přechází na zelenou Kniha přítel člověka Karneval Charakteristika: Děti poznávají nekonečný svět pohádek, seznamují se s dalšími pohádkovými postavami, lidovými tradicemi - masopust, karnevalové veselí. Osvojí si základy silničního provozu – význam přechodu pro chodce, semafory, bezpečnost při chůzi po vozovce… Dílčí vzdělávací cíle:  Rozvíjet mravní i estetické cítění, všímat si rozdílností  Rozvoj schopnosti sebeovládat se, citového prožívání  Získávat pocit sounáležitosti  Vytváření povědomí o rozmanitosti kulturního prostředí  Vyjádřit svůj pocit slovně i pohybem  Získávání zdravých životních postojů a návyků jako základů zdravého životního stylu  Osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví a bezpečí Činnosti a náměty:  Poslech literárních textů – reprodukce, dramatizace, vyvození mravního poučení  Výtvarné vyjádření – ilustrace k pohádkám  Dětský karneval, masopustní veselí  Hry a aktivity na téma dopravy - bezpečné chování na ulici  Činnosti směřující k prevenci úrazů  Hry podporující orientaci v prostoru a rovině  Činnosti podporující tvořivost, představivost a fantazii (výtvarné, hudební, taneční, konstruktivní, dramatické…)

28

Očekávané výstupy:  Domluvit se slovy i gesty  Poznat a pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno  Zaměřovat se na důležité a podstatné znaky a vlastnosti věcí, nacházet charakteristické znaky předmětů a jevů a jejich vzájemné souvislost  Pozorně naslouchat a vnímat čtený text, naučit se najít morální poučení z příběhu  Učit se spolupracovat s ostatními, dodržovat daná pravidla a role  Umět výtvarně zachytit svůj pocit  Mít povědomí o některých způsobech ochrany osobního zdraví a bezpečí a o tom, kde v případě potřeby hledat pomoc (kam se obrátit, koho přivolat, jakým způsobem apod.)  Uvědomovat si příjemné i nepříjemné pocity  Vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech Konkretizované výstupy:  Běhat, skákat, udržovat rovnováhu na jedné noze  Pracovat se stavebnicemi, skládankami (stavět z kostek, navlékat korálky, skládat mozaiky, zavázat kličku)  Vědět, jak se vyhnout nebezpečí (být opatrné, obezřetné, kam se v případě potřeby obrátit o pomoc, koho přivolat)  Poznat a najít k sobě slova, která se rýmují, doplnit chybějící slovo rýmu  Soustředěně poslouchat pohádku, hudební skladbu, divadelní hru (např. sledovat pozorně divadelní představení a následně ho reprodukovat), nenechat se vyrušit – neodbíhat od činnosti, pracovat v klidu  Vyjadřovat fantazijní představy  Dokončit příběh, pohádku (např. vymyslet konec, jinou variantu)  Rozpoznat některé grafické znaky s abstraktní podobou (např. zná některé číslice, písmena, dopravní značky)  Orientovat se v řadě (např. první, poslední, uprostřed  Orientovat se v prostoru podle slovních pokynů  Orientovat se v číselné řadě 1 – 10, vyjmenovat ji, porovnat, že 5 je více než 4, chápat číslo jako počet prvků  Projevovat zájem o poznávání písmen a číslic, prohlížet si knihy (atlasy, encyklopedie, obrázkové knihy, leporela), znát některé dětské knihy a vyprávět o nich, informace vyhledat v encyklopediích  Hodnotit druhé, sebe hodnotit vzhledem k aktuální situaci a možnostem  Přirozeně projevovat radost z poznaného a zvládnutého (radovat se, že umí píseň, básničku, ukazuje obrázek, předvádí taneček, výrobek)  Zobrazovat objektyreálné i fantazijní různými výtvarnými výrazovými prostředky (např. kresbou, malbou, plošným a prostorovým vytvářením s využíváním různých materiálů – viz výše)  Chápat základní pravidla chování pro chodce

29

C. JARO V PLNÉ KRÁSE Charakteristika integrovaného bloku Jarní slunce budí přírodu ze zimního spánku, začínají se zelenat pole i louky. Do přírody se vracejí barvy a zvuky, vše se probouzí k novému životu. V tomto období se snažíme v dětech upevňovat sounáležitost s živou a neživou přírodou, seznamovat se světem rostlin a zvířat. Pomáháme dětem objevovat rozmanitost světa přírody a znaky probouzející se přírody. Rozvíjet všechny smysly. Posilovat radost i z objevovaného, probouzet zájem a zvídavost dítěte, rozvíjet jeho mluvní projev. Seznamujeme děti s nebezpečím při setkání s cizími zvířaty. Poznáváme zvyky a tradice, strukturu rodiny, vztahy v rodině, svátky a jejich význam.

7.Téma: Objevujeme svět kolem nás Podtémata:

Hrajeme si na řemesla Co děláme celý den a rok Řeky a moře Planeta země a vesmír Cesta do pravěku

Charakteristika: Děti se seznamují s některými druhy lidské činnosti, s významem práce pro člověka, s pojmem planeta Země, historii Země a vesmír. Děti se učí vnímat krásu barevné, rozkvetlé přírody, seznamují se s podmínkami pro růst rostlin na různých místech světa (prales, pouště, oáza). Dílčí vzdělávací cíle:  Rozvíjet úctu k životu ve všech formách, mít pocit sounáležitosti s přírodou, planetou zemí  Osvojení si základních poznatků o prostředí, ve kterém dítě žije  Ovládání pohybového aparátu a pohybových funkcí  Získávat poznatky, zkušenosti dovednosti s pracovními činnostmi  Získávat povědomí o prospěšnosti práce a spolupráce  Vytvářet základy aktivních postojů ke světu  Seznamovat se s jinými státy a jejich kulturami  Rozvoj kooperativní dovedností Náměty a činnosti  Práce s literárními texty, obrazovým materiálem a encyklopedií  Výlety do přírody  Tematické hry seznamující dítě s různými profesemi, řemesly a povolání  Manipulační hry s některými nástroji a nářadím  Vyjádření svých pocitů ve výtvarných a hudebních činnostech  Kognitivní činnosti – praktické ukázky  Motivovaná manipulace a pokusy s různými předměty – zkoumání jejich vlastností - barva, tvar, materiál, velikost

30

Očekávané výstupy:  Získání poznatků o vlivu člověka na přírodu  Poznávat rozmanitosti přírody ve světě  Získat vztah ke knize, naučit se s ní zacházet a čerpat z ní  Utvořit si základní představu o činnosti dospělých, vážit si práce druhých  Domluvit se slovy i gesty  Vytvářet povědomí o existenci národů a jejich kultur, o planetě Zemi, vesmíru  Spolupracovat s ostatními, zorganizovat hru  Vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý – jak svět přírody, tak i svět lidí (mít elementární povědomí o existenci různých národů a kultur, různých zemí, o planetě Zemi, vesmíru apod.) Konkretizované výstupy:  Být pohybově aktivní po delší dobu (10 minut a více) v řízené i spontánní aktivitě  Napodobit základní geometrické obrazce, různé tvary  Dorozumět se verbálně i nonverbálně (např. používat gesta, udržet oční kontakt, reagovat správně na neverbální podněty)  Navrhnout další varianty řešení (co by se stalo, kdyby …)  Orientovat se v časových údajích v rámci dne (např. dopoledne, poledne, odpoledne)  Rozlišovat základní časové údaje, uvědomit si plynutí v čase (např. noc, den, ráno, večer, dnes, zítra, včera, dny v týdnu)  Rozlišovat roční období (jaro, léto, podzim, zima) i jejich typické znaky  Posoudit početnost dvou souborů a určit počet do 6 (např. o kolik je více a o kolik je méně, kde je stejně)  Slovně, výtvarně, technicky vyjádřit svoje jednoduché „nápady“, experimentovat, některé problémy řešit cestou pokus – omyl  Plánovat přiměřeně věku (ví, čeho chce dosáhnout a proč)  Mít poznatky o své zemi, (znát název státu, státní vlajku, hymnu, prezidenta, hlavní město, významné svátky a události)  Mít poznatky o planetě Zemi, vesmíru apod. (např. o koloběhu vody, střídání denních i ročních období a jejich příčinách, některých planetách)

8. Téma: Jaro ťuká na vrátka Podtémata: Jak je barevná kvetoucí příroda V trávě Svátky jara – Velikonoce Čarodějnice Charakteristika: Děti vnímají další změny v přírodě – země se probouzí, poznávají jarní květiny, seznamují se s prací na zahrádce, získávají vztah k přírodě a její ochraně, seznamují se lidovými velikonočními zvyky a tradicemi

31

Dílčí vzdělávací cíle:  Rozvíjet povědomí o změnách v přírodě  Svým jednáním přispívat k ochraně přírody  Osvojení si praktických dovedností  Zdokonalovat se v pracovních činnostech, respektovat práci druhých  Učit se nová slova a aktivně je používat  Posilovat přirozené poznávací city Náměty a činnosti  Pozorování a zkoumání přírody  Práce s encyklopedií a knihou  Artikulační, řečové, sluchové a rytmické hry se slovy  Estetické a tvůrčí aktivity- výtvarné, hudební, pohybové, literární  Seznamování s velikonočními a jarními tradicemi – malování kraslic, zdobení perníčků, pletení pomlázky, vynášení zimy…  Poslech četby a vyprávění příběhů s etickým obsahem Očekávané výstupy:  Učit se citlivému vztahu k přírodě i věcem  Chápat, že změny v přírodě jsou samozřejmé  Vyjádřit svou fantazii a představivost při tvořivých a pohybových činnostech  Šetrné zacházení s hračkami, knížkami  Učit se orientovat v encyklopedii a pracovat s ní  Těšit se z příjemných a hezkých zážitků, z přírodních i kulturních krás - osvojit si velikonoční zvyky a tradice Konkretizované výstupy:  Vyrovnávat svalové dysbalance v běžném pohybu  Kreslit, malovat, modelovat, vytrhávat, stříhat, lepit, vytvářet objekty z přírodních i umělých materiálů  Poznat a vyhledat slova protikladného významu (antonyma), podobného významu (synonyma), stejně znějící a slova různého významu (homonyma)  Rozpoznat odlišnosti v detailech (např. vyhledat a doplnit chybějící část v obrázku, jednotlivé části složit v celek, nalézt cestu v jednoduchém labyrintu, složit puzzle, hrát pexeso, domino, loto)  Využívat tvůrčí a výtvarné techniky k výzdobě prostředí  Improvizovat a hledat náhradní řešení  Chápat, že číslovka označuje počet (např. 5 je prstů na ruce, 5 je kuliček)  vymýšlet nová řešení nebo alternativní k běžným (např. jak by to šlo jinak, co by se stalo, kdyby) a verbalizovat je  Přicházet s vlastními nápady  Rozumět běžným okolnostem a dějům, jevům a situacím, s nimiž se běžně setkává (rozumět tomu, co se ve známém prostředí děje)

32

9. Téma: Vím, že mám rád Podtémata: Moje rodina – svátek matek Domácí zvířata a jejich mláďata Kdo žije u potoků, řek a rybníků Zvířátka žijící ve volné přírodě Zvířátka, která u nás nežijí

Charakteristika: Děti získávají povědomí o domácích zvířatech a jejich mláďatech, poznávají další ekosystémy –louka, rybník, seznamují se s životem a nebezpečím, které hrozí ve volné přírodě, seznamují se s exotickými zvířaty,poznávají rodinné vztahy,posilující citové vztahy k rodině, k místu, kde žije Dílčí vzdělávací cíle:      

Svým jednáním přispívat k ochraně přírody Mít povědomí o tom, kde žiji Rozvoj psychické a fyzické zdatnosti Vytváření prosociálního vztahu k ostatním lidem, citových vztahů v rodině Rozvíjet intelekt, řeč a jazyk dítěte Všímat si zajímavostí života v živé i neživé přírodě, rozlišností a specifik

Činnosti a náměty          

Pozorování a zkoumání přírody, hrové činnosti v přírodě Návštěvy drůbežárny, JZD, vycházky do lesa, na louku, k rybníku Námětové hry a činnosti – živá příroda Činnosti zaměřené na estetické vyjádření dojmů z vycházek a návštěv – výtvarné, pěvecké a pohybové Hry zaměřené na poznávání a rozlišování rolí, osvojení si rolí, do kterých se dítě postupně dostává Činnosti zaměřené na poznávání sociálního prostředí, v němž dítě žije /rodina/ Námětové hry se zaměřením na rodinu a přátelství Poznávání ekosystému, pozorování životních podmínek a stavu životního prostředí Ekologicky motivované činnosti Příprava besídky ke Dni matek

Očekávané výstupy:  Tematické hry seznamující dítě s různými profesemi, řemesly a povolání  Manipulační hry s některými nástroji a nářadím  Motivovaná manipulace a pokusy s různými předměty – zkoumání jejich vlastností - barva, tvar, materiál, velikost  Získat poznatky o domácích zvířatech a jejich užitku pro člověka  Získat povědomí o správném chování v přírodě a životnímu prostředí

33

     

Uvědomovat si význam vody pro člověka, ale i jeho nebezpečí Získat vztah k domovu a místu, kde žiji Pochopit, že každý má ve společnosti svou roli, podle které je třeba se chovat Posílení vztahů v rodině i mezi kamarády Porozumět běžným projevům vyjadřující emoce Pomáhat pečovat o okolní životní prostředí

Konkretizované výstupy:  Zvládat nižší překážky, zvládat různé druhy lezení  Mít přiměřeně bohatou slovní zásobu, dokázat osvojená slova aktivně uplatnit v řeči, používat větší množství slovních obratů, správně určovat a pojmenovávat věci a jevy ve svém okolí  Vyčlenit hlásku na počátku a na konci slova  Sluchem rozlišit slova,slabiky, počáteční slabiky a hlásky ve slovech  Rozlišit krátké a dlouhé samohlásky  Odhalit podstatné a nepodstatné znaky, charakteristické znaky předmětů, osob, zvířat  Zapamatovat si různé zvuky zvířat, běžně užívaných předmětů – sklo, papír, kov, dřevo, ale i událostí – kroky, dveře, tekoucí voda, vítr, déšť, bouřka apod., melodii (zvuky hudebních nástrojů), jednoduché taneční kroky, pořadí cviků nebo úkonů (např. skákání Panáka), krátký rytmický celek  Experimentovat s výtvarně netradičními materiály  Napodobit základní geometrické znaky a tvary (čára svislá, čára vodorovná, křížek, vlnovka, kruh, čtverec, obdélník, trojúhelník atd.)  Rozumět a používat základní pojmy označující hmotnost (lehký – těžký, lehčí – těžší, nejlehčí – nejtěžší, stejně těžký)  Umět ve styku s dětmi i dospělými pozdravit, poprosit, požádat, poděkovat, rozloučit se, vyslechnout sdělení, střídat se v komunikaci,  Pochopit funkci rodiny a jejich členů  Orientovat se v rolích a pravidlech různých společenských skupin (rodina, třída, mateřská škola, herní skupina apod.) a umět jim přizpůsobit své chování  Orientovat se v rolích a pravidlech různých společenských skupin (rodina, třída, mateřská škola, herní skupina apod.) a umět jim přizpůsobit své chování  Spoluvytvářet pohodu prostředí (cítit se spokojeně a bezpečně)

D. LÉTO PŘICHÁZÍ Charakteristika integrovaného bloku Léto – doba prázdnin, lenošení, ale i aktivního odpočinku. Děti odjíždějí do táborů, s rodiči na dovolenou. Je čas výletů, poznávání, sportování a plavání. V tomto období pomáháme dětem vytvářet si základní představu o dopravních prostředcích a bezpečném pohybu v silničním provozu. Seznamujeme děti s technickým pokrokem, rozvíjíme pocit sounáležitosti s přírodou. Pomáháme dětem vytvářet základní kulturní a společenské návyky, rozvíjet všechny smysly, samostatně se výtvarně vyjadřovat.

34

10. Téma: Mé milé léto, cos nám přineslo Podtémata:

Svátek dětí Čím cestujeme U babičky a dědy Těšíme se na prázdniny

Charakteristika: Děti se učí poznat léto podle znaků, seznamují se s přírodními jevy (bouřka, hrom, blesk, vichřice), seznamují se s užitkem, ale i nebezpečím přírodních živlů, osvojují si správné chování při pobytu v přírodě, seznamují se s místy, kam jedou na prázdniny, s ostatními kulturami, národnostmi. Dílčí vzdělávací cíle:  Seznámit s pravidly bezpečného chování v přírodě a na ulici  Osvojení si přiměřených praktických dovedností  Zvládat překážky, pohybovat se ve skupině dětí v terénu - rozvoj psychické a fyzické zdatnosti  Mít povědomí o existenci ostatních kultur a národností Činnosti a náměty:     

Hry a činnosti pro rozvoj sebeovládání a vůle – Den dětí Smyslové a psychomotorické hry Námětové hry v přírodě Rozloučení se školáky – zahradní slavnost / hudební a pohybové činnosti / Hry s dopravní tématikou

Očekávané výstupy:    

Získat poznatky o vodě, slunci – rozlišovat, co nám škodí a co prospívá Získat elementární ekologické povědomí – třídění odpadu, správné chování v přírodě Využít potřebných dovedností v péči o přírodu Vnímání různorodosti světa lidí

Konkretizované výstupy:  Projevovat bezpečný odstup vůči cizím osobám  Vyslovovat všechny hlásky správně a mluvit zřetelně, gramaticky správně, v přiměřeném tempu, ovládat sílu a intonaci hlasu  Znát, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit  Vnímat jednoduché písně, rýmy, popěvky v cizím jazyce  Tvořivě využívat přírodní i ostatní materiály při pracovních a výtvarných činnostech, experimentovat s materiály, poznávat a využívat výrazové možnosti (vytvářet různé plošné a prostorové útvary, mísit barvy, zkoumat odlišné účinky suchých a vlhkých podkladů, aj.)

35

 Napodobit některá písmena, číslice  Umět to, co prožívá, vyjádřit slovně, výtvarně pohybově, mimikou (zážitky jednotlivé či v časové posloupnosti jako výtvarné vyprávění, komentovat obrázky apod., pomocí hudby, hudebně pohybovou a dramatickou improvizací atd.)  Chápat, že každý je jiný, jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí a že je to přirozené  Všímat si kulturních památek kolem sebe (pomník, hrad, zámek, zajímavá stavba atd.)  Uvědomovat si, že jak svět přírody, tak i svět lidí je na různých částech naší planety různorodý a pestrý a ne vždy šťastný  Mít poznatky o existenci jiných zemí, národů a kultur (znát typické znaky některých významných národů - přírodní podmínky, oblečení, zvyky, strava, stavby, kde co roste, nebo se pěstuje, žijí zvířata apod.)

6.2. Specifické programy Buď doplňují výchovné záměry nebo jsou motivačně nezávislé. Jejich zařazování je dlouhodobé a průběžné. Logopedická prevence Cíl: Správně tvořit a vyslovovat hlásky – vyvozovat nový zvuk – jeho identifikace s hláskou, zapojit hlásky do slabik a slov, automatizace a fixace hlásek. Zařazení: V režimových momentech i řízených činnostech se všemi dětmi, nebo individuálně dle potřeby. Vedení: Učitelky. Grafomotorika: Cíl: Uvolňovat klouby celé paže, posilovat a uvolňovat svaly rukou, vést k přesné koordinaci ruky a oka Zařazení: jednou týdně v rámci řízené činnosti se všemi dětmi Vedení: Učitelky. Cvičení Jógy: Cíl: Upevňování duševní pohody dětí - regulace vadného držení těla, nácvik správného dýchání, zvyšování celkové odolnosti organismu. Zařazení: zařazování prvků jógy jednou týdně do ranního cvičení pro všechny děti. Vedení: Učitelky. Výukové programy Ekocentra: Cíl: zvyšování ekologického vědomí dětí – nebýt lhostejný ke svému okolí a přírodě, doplnění výchovné práce o další praktické činnosti. Zařazení: Dvakrát do roka Vedení: Lektoři Ekocentra. Dopravní výchova Cíl: Vést děti k zvládnutí bezpečného chování v silničním provozu z pohledu chodce. Zařazení: Dopravní výchovu realizujeme především v reálných situacích při pobytu venku a v rámci vycházek po obci.

36

Vedení: Učitelky Preventivní výchova Škola má vypracovaný Minimální preventivní program, který bude postupně začleněn do ŠVP. Základy hry na flétnu Cíl: snížení výskytu onemocnění horních cest dýchacích – správný způsob bráničního dýchání, prevence respiračních onemocnění, zlepšení tělesné odolnosti. Zařazení: jedenkrát týdně s vybranými dětmi Vedení: učitelka MŠ Saunování Cíl: zlepšení tělesné odolnosti, snížení výskytu onemocnění, otužování dítěte Zařazení: jedenkrát týdně Vedení: učitelky MŠ Nabídka celoškolních doplňkových aktivit, akcí Organizujeme zpravidla akce, které jsou na škole již tradicí, některé jsou často organizačně propojeny i se základní školou. Některé akce nezařazujeme každý rok, ale obměňujeme je podle situace a atraktivity. Jedná se například o:  výstavy (Vánoce, Velikonoce, v rámci akcí obce),  vystoupení (Vánoční besídka, Oslava Svátku matek),  vyřazení odcházejících dětí „Rozloučení s předškoláky“,  ekologické aktivity (sběr papíru),  sportovní a zábavné aktivity (Dětský den, Olympiáda),  výtvarné soutěže nabízené organizacemi mimo školu.

37

7. Evaluační systém Důvod hodnocení a hlavní cíl činnosti: DOBRE FUNGUJÍCÍ ŠKOLA VE VŠECH OBLASTECH Autoevaluace je proces průběžného vyhodnocování vzdělávacích činností, situací i podmínek vzdělávání, realizovaný uvnitř mateřské školy, který se odehrává v několika na sebe navazujících a neustále se opakujících fázích. Poznatky získané tímto průběžným vyhodnocováním poskytují pedagogům zpětnou vazbu o kvalitě vlastní práce a pedagogové by jich měli cíleně využívat k optimalizaci a zlepšování vzdělávacího procesu i podmínek, za nichž vzdělávání probíhá. Nejedná se o jednorázové a náhodné zhodnocení určitého jevu na základě subjektivního dojmu pedagoga, ale o proces, který je realizován systematicky, podle předem připraveného plánu. Autoevaluace se týká mnoha různých oblastí. Sledovat a vyhodnocovat je možné prakticky všechno, co vstupuje do vzdělávacího procesu. Obecně mohou být porovnávány školní vzdělávací programy s RVP PV a vyhodnocováno, do jaké míry jsou tyto programy v souladu s požadavky formulovanými v RVP PV. Na základě zjištěných poznatků je možno navrhovat a provádět jejich úpravy. Důležité je porovnávat školní program (to, co je v něm napsáno) s jeho realizací (s tím, jak vzdělávání probíhá v praxi). Ke komplexnímu vyhodnocování práce mateřské školy v praxi je zapotřebí zaměřit evaluaci na následující oblasti:

7. 1 Kvalita podmínek vzdělávání – probíhá na úrovni školy Vyhodnocování všech sedmi podmínek vzdělávání (materiální podmínky, životospráva, psychosociální podmínky, organizační zajištění chodu MŠ, řízení MŠ, personální a pedagogické zajištění, spoluúčast rodičů) Kdy: 1x za 3 roky Kdo: provádějí obě pedagogické pracovnice Jak: hospitační činností, dotazníky, rozhovory s rodiči, anketou pro rodiče, na společných schůzkách, výměna poznatků a zkušeností na poradách - spoluprací učitelek, rozhovory

7.2 Hodnocení průběhu vzdělávání – probíhá na úrovni školy i na úrovni třídy - hodnocení souladu ŠVP s programem RVP (probíhá na úrovni školy): Kdy: 1x ročně Kdo: učitelky MŠ Jak: hodnotící tiskopis – viz Metodická příručka k vlastnímu hodnocení - VÚP - hodnocení souladu ŠVP a TVP (probíhá na úrovni třídy): Kdy: 1x ročně Kdo: učitelky Jak: porovnáním dokumentu, sebereflexí pedagogů (na počátku každého školního roku, si každá učitelka stanoví svou vizi, kterou na konci roku zhodnotí)

38

- hodnocení integrovaných bloků (probíhá na úrovni tříd): Kdy: po ukončení integrovaného bloku Kdo: učitelky Jak: - byly naplňovány dílčí vzdělávací cíle – zda byl stanoven adekvátní cíl, zda byl připraven dostatek činností vedoucích k žádoucímu cíli, zda je možno považovat cíl za splněný - byly kompetence přiměřené, zda je získaly děti - všechny, polovina, málokdo, nikdo - byla motivace úspěšná a vhodná, zda stačila na celý blok, zda činnosti zaujaly všechny děti, polovinu, málokoho, nikoho - děti aktivně použily nově získané schopnosti, znalosti, dovednosti v jiných činnostech - podařilo se vyhnout možným rizikům, která jsou popsány v RVP PV - záznam na hodnotícím formuláři (Záznam evaluace integrovaného bloku) Po zodpovězení těchto otázek vyvodíme závěry pro další práci.

7.3 Výsledky vzdělávání – probíhají na úrovni třídy Výsledky vzdělávání dětí zjišťujeme rozhovory, diskuzemi, z dokumentace, porovnáním plánovaných záměrů s realizací, hodnocením aktuálních projevů dítěte, analýzou portfolia. Hodnotíme naplňování vzdělávacích cílů, hodnotíme průběžně děti a vytváříme pro ně individuální péči. Kdo: učitelky Kdy: 3x ročně, vyhodnocování provádíme v měsících září, leden, červen. U dětí, které mají nízkou docházku, se interval individuálně prodlouží. Jak: - na základě pedagogické diagnostiky dětí 3x ročně provádějí učitelky Tiskopis „Orientační poznámky o rozvoji a učení dítěte“ předškolního věku splňuje následující požadavky: - Hodnocení je v individuálním případě smysluplné a účelné. -

Umožňuje u jednotlivých dětí diferencovat a pedagog může zvolit individuálně různý způsob sledování a hodnocení odpovídající vzdělávacím potřebám dítěte. Písemné záznamy, event. další doklady vypovídající o dítěti a pokrocích v jeho rozvoji a učení jsou považovány za důvěrné a přístupné pouze pedagogům v mateřské škole, popř. rodičům. Pedagog je využívá při své každodenní práci, při tvorbě individuálního vzdělávacího programu, pro komunikaci s dítětem i pro informaci rodičům a neformální spolupráci s nimi.

Tiskopis „Záznamový arch pro sledování a vyhodnocení rozvoje a učení dítěte v posledním roce předškolního vzdělávání“ V případě individuálních specifických problémů dětí v dané oblasti budeme využívat další záznamové archy viz publikace Pedagogické hodnocení v pojetí RVP PV – VÚP (např. Přehled o rozvoji vybraných dovedností a způsobilostí dítěte v oblasti řeči a jazyka, Přehled o rozvoji vybraných dovedností a způsobilostí dítěte v oblasti biologické, atd.)

39

Pravidla, podle nichž bude probíhat evaluace: Předmět evaluace (co všechno budeme v mateřské škole sledovat u dětí, na které konkrétní jevy se ve vyhodnocování zaměříme): 1. oblast biologická 2. oblast psychologická 3. oblast interpersonální 4. oblast sociálně kulturní 5. oblast environmentální Techniky evaluace (jakými formami, metodami, jakým způsobem budou dané jevy vyhodnocovat) -

Vyhodnocování výtvarných a dalších prací (denně) Pozorováním dětí při různých činnostech (denně) Rozhovory s dětmi (denně) Rozhovory s rodiči (dle potřeby a zájmu rodičů)

Evaluace bude probíhat na základě zpětné vazby od dětí a okolí - na základě připomínek rodičů, zřizovatele a kontrolních orgánů. Nástroje autoevaluace - Řízené rozhovory se zaměstnanci - Školní dokumentace - Dotazníky - Dětské práce – portfolio - Vzájemná zpětná vazba mezi učiteli, hospitace - Zjištění, jak učitelé plánují výchovně vzdělávací proces, jak si stanovují výchovně vzdělávací cíle, jak vyhodnocují jejich plnění

40

8. Zdroje 8.1. Právní předpisy    

zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 14/2005 o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů Úmluva o právech dítěte č. 104/1991 Sb.,

8.2. Další zdroje       

41

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání – aktuální text ve znění všech úprav je zveřejněn na www.msmt.cz Metodický portál RVP. Dostupný na:http://clanky.rvp.cz/clanky/P/PREDSKOLNIVZDELAVANI.html/ Autoevaluace mateřské školy. Metodická příručka k vlastnímu hodnocení. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2008 Praktický průvodce třídním vzdělávacím programem mateřské školy. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2006 Pedagogické hodnocení v pojetí RVP PV. Metodika pro podporu individualizace vzdělávání v podmínkách mateřské školy. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2007 Manuál k přípravě školního (třídního) vzdělávacího programu mateřské školy. . Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2005 Konkretizované očekávané výstupy RVP PV. Materiál pro PV, č.j. MSMT9482/2012-22