Základní škola a Mateřská škola, Dolní Olešnice, okres Trutnov, příspěvková organizace ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ,, NAŠE ŠKOLA

Základní škola a Mateřská škola, Dolní Olešnice, okres Trutnov, příspěvková organizace

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

,, NAŠE ŠKOLA “

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název ŠVP: ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM (podle Upravený Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání platný od 1. 9. 2013) Motivační název: Číslo jednací:

NAŠE ŠKOLA 64/2013

Předkladatel: Název: Adresa: Ředitel: Telefon: IČO: E-mail: Web:

Základní škola a Mateřská škola, Dolní Olešnice, okres Trutnov, příspěvková organizace Dolní Olešnice 41, 543 71 Hostinné Mgr. Monika Páchniková 724 893 650 75016951 [email protected] www.zsdolniolesnice.cz

Zřizovatel: Obec Dolní Olešnice Adresa: Dolní Olešnice 39, 543 71 Hostinné Telefon: 499 441 518 E-mail: [email protected] Web: www.dolniolesnice.cz Škola je zařazena do sítě škol pod názvem Základní škola a Mateřská škola, Dolní Olešnice, okres Trutnov s identifikačním číslem 650 064 003 a sdružuje: 1. 2. 3. 4.

Základní škola kapacita: Mateřská škola kapacita: Školní družina kapacita: Školní jídelna kapacita:

Platnost dokumentu: Datum: Podpis ředitele školy: Razítko školy:

40 žáků 20 žáků 35 žáků 60 žáků

IZO: 102578036 IZO: 107587998 IZO: 117900478 IZO: 102906980

od 1.9.2013 Mgr. Monika Páchniková

OBSAH 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika školy 3. Charakteristika ŠVP 3.1. 3.2. 3.3. 3.4. 3.5.

Zaměření školy Výchovné a vzdělávací strategie Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Začlenění průřezových témat

4. Učební plán školy 5. Učební osnovy 5.1.1. Charakteristika vyučovacího předmětu – Český jazyk Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu - Český jazyk 1. – 5. ročník 5.1.2. Charakteristika vyučovacího předmětu – Anglický jazyk Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu - Anglický jazyk 3. – 5. ročník 5.2.1. Charakteristika vyučovacího předmětu – Matematika Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu - Matematika 1. – 5. ročník 5.3.1. Charakteristika vyučovacího předmětu – Informatika Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu - Informatika 5. ročník 5.4.1. Charakteristika vyučovacího předmětu – Prvouka Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu - Prvouky 1. – 3. ročník 5.4.2. Charakteristika vyučovacího předmětu – Přírodověda Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu - Přírodověda 4. – 5. ročník 5.4.3. Charakteristika vyučovacího předmětu – Vlastivěda Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu - Vlastivěda 4. – 5. ročník 5.7. 5.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu - Hudební výchova Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu - Hudební výchova 1. – 5. ročník 5.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu – Výtvarná výchova Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu – Výtvarná výchova 1. – 5. ročník 5.8. 5.8.1. Charakteristika vyučovacího předmětu – Tělesná výchova Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu – Tělesná výchova 1. – 5. ročník 5.8. 5.9.1. Charakteristika vyučovacího předmětu – Pracovní činnosti Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu – Pracovní činnosti 1. – 5. ročník

6. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků Pravidla pro hodnocení žáků: - způsoby hodnocení – klasifikací, slovně, kombinací obou způsobů - kritéria hodnocení

Příloha č. 1: Standardy pro základní vzdělávání (2012)

2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY Úplnost a velikost školy Naše málotřídní škola je školou rodinného typu. Patří mezi inkluzívní školy, kterou navštěvují i žáci se specifickými vzdělávacími potřebami. Je integrovaná s mateřskou školou nejen organizačně, ale celou koncepcí edukačního procesu. Vzhledem k velikosti školy, je škola jednotřídní, ale zajišťujeme výuku žáků ve dvou učebnách. Ročníky spojujeme do tříd podle počtu žáků v předmětném školním roce. Součástí školy je také školní jídelna a jedno oddělení školní družiny. Skutečnost, že jsme malá vesnická škola, se jeví jako výhoda, která přispívá k utváření pozitivních vztahů a vzájemné důvěry mezi žáky navzájem i mezi dětmi a dospělými. Nižší počet dětí ve třídách nám umožňuje věnovat se žákům individuálně. Pozornost věnujeme integraci žáků se specifickými poruchami učení a chování nebo se sociálním znevýhodněním. Vzhledem k malému počtu dětí ve třídách je možné jim věnovat maximální individuální péči přímo v hodinách. Zřizovatel Obec Dolní Olešnice

Počet tříd: 1 (1.-5.ročník)

První zmínky o škole již v 17.století

Počet učeben: 3

Kapacita školy: 40 žáků školní družiny: 35 dětí

Typ školy: malá vesnická škola

Název školy: Základní škola a Mateřská škola, Dolní Olešnice, okres Trutnov

Umístění školy Budova základní školy se nachází vedle hlavní komunikace procházející obcí, avšak uprostřed v centrální části obce naproti obecnímu úřadu. Za klidovou a relaxační zónu je považována zadní část budovy se školní zahradou.

Podmínky školy (materiální, prostorové, technické, hygienické) Obě budovy – základní školy i mateřské školy jsou umístěny uprostřed multifunkčních, rozčleněných zahrad, které jsou využívány k relaxaci, hrám i k výuce žáků. Příjemná rodinná atmosféra je navozena již při vstupu do školy. Vybavení jednotlivých učeben je nové a netradiční. Koberce, které tvoří součást všech tříd, jsou využívány k ranním komunitním kruhům, k relaxaci a také k výuce. Umožňují týmovou spolupráci žáků při výuce a přirozené prostředí pro kooperativní učení. Samozřejmou součástí vybavení tříd jsou počítače. Počítače, notebooky, výukové programy a přístup k internetu jsou dostupné všem žákům po celý den. Vybavení školy počítači a IC technikou je na dobré úrovni. Samozřejmostí je každodenní využití výukového software a vybavení dataprojektory i interaktivní tabulí Smart Board. K pohybovým aktivitám žáci využívají místní tělocvičnu a přilehlou školní zahradu. Tělocvičnu využíváme také pro veřejná vystoupení, výstavy prací žáků a pro setkávání se s rodiči a veřejností. V době volna a přestávek mohou žáci využívat všech prostor školy, odpočinkové koutky, knihovnu, školní zahradu školy. Všichni vyučující mají k dispozici počítače, které jsou zapojené do sítě. Mají volný přístup na internet, používají tiskárnu i kopírku. K dispozici jsou vyučujícím mnohé tituly v příruční učitelské knihovně. V minulém školním roce 2012/2013 jsme udělali veliký krok ke splnění našich cílů – „vybudovat moderní, estetické a účelné školní prostředí - takové, které bude odrážet charakteristické rysy a směr toho, kudy se škola ubírá“. Interiér, a nyní i exteriér a nejbližší okolí obou budov naší školy a mateřské školy je upravován s ohledem na ekologické zaměření. Po úpravě všech učeben, školní družiny a chodby se nám podařilo získat dotace z projektu Ministerstva životního prostředí ČR „Malé školní arboretum“, a financovat tak projekt Revolvingovým fondem Ministerstva životního prostředí.

Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický tým tvoří ředitelka, jedna učitelka a vychovatelka školní družiny. Na plný úvazek ředitelka a jedna učitelka, na částečný úvazek jedna vychovatelka. V době nepřítomnosti ředitelky ve škole je jejím zastupováním pověřena učitelka základní školy. Pedagogické pracovnice si rozšiřují kvalifikaci účastí na vzdělávacích akcích pro pedagogické pracovníky, které jsou přínosem pro práci školy a kvalitu výchovně vzdělávacího procesu. Všichni učitelé mají základní kurz první pomoci. Osvědčení o absolvování vzdělávacích akcí jsou založena u ředitelky školy. Všechny učitelky mají zvládnutou práci v odděleních podle ročníků, daří se práci diferencovat podle schopností a pracovního tempa jednotlivých žáků. Chod školy zajišťují i ostatní zaměstnanci a to školnice, ekonomka a vedoucí školní jídelny. Velký význam pro úspěšnost školy má její atmosféra. Od estetičnosti prostředí přes mezilidské vztahy, pozitivní školní tradice až po pocit bezpečí a jistoty.

Dlouhodobé projekty Daří se nám získávat grantové prostředky na environmentální výchovu. V environmentálních projektech úzce spolupracujeme s pracovníky KRNAPu. Třídní kolektivy vyjíždějí na řadu exkurzí, pobyty věnované osobnostní výchově, pracují na projektech zaměřených na utužení týmu a respektování druhých. •

Podzim plný radosti: Bramborové hraní Den strašidel Dušičkový den Drakiáda

•

Dny zdraví: Zdravé zuby Den zdraví První pomoc Ochrana za mimořádných událostí, Požární poplach, Setkání s Městskou policií Hostinné Dopravní výchova

•

Zapojení do projektů: Ovoce do škol Školní mléko Malé školní arboretum EU peníze školám OP Vzdělání pro konkurenceschopnost Bodlinka

•

Adventní čas: Čertovské hrátky Vánoční zpívánky Vánoční trhy – vánoční výrobky žáků a pedagogů a společné pečení s rodiči (štrůdly, preclíky …) Vánoční besídky ve třídách Školní výstavy – „betlémy“

•

Dílny: Třídní vánoční (lidové zvyky, výroba ozdob, tradičních předmětů, dárků) Třídní velikonoční Dílny s předškoláky Dílny s rodiči

•

Slavnosti: Pasování na čtenáře (1. třída) Vánoční zpívání s jarmarkem Zahradní slavnost – ke Dni matek Den Země

•

Výpravy za poznáním: Školní výlety Interaktivní výstavy Poklady země (Planetárium) Muzea (Krkonošské) ZOO Dvůr Králové nad Labem Záchranáři Špindlerův Mlýn Výlety vlakem s rodiči (podzim, jaro)

•

Divadelní a filmová představení UFFO Trutnov Divadlo Drak Hradec Králové Kino Hostinné

POHÁDKOVÁ NOC VE ŠKOLE HVĚZDNÁ NOC VE ŠKOLE DUŠIČKOVÁ NOC VE ŠKOLE

• Sbírky: Člověk v tísni – Skutečný dárek Sněhulák pro Afriku Projekt pohlednice • Sběrové akce: Starý papír, baterie, víčka z PET lahví, drobné elektrospotřebiče Třídění odpadů ve škole Sběrové dny v obci – úklid částí obce (září, Den Země) Žáci 1. – 5. ročníku se zúčastňují PLAVECKÉHO VÝCVIKU: 40 vyučovacích hodin za 1. stupeň • Soutěže: pěvecké: Novopacký slavíček výtvarné sportovní: školní paralympiáda setkání svazku obcí Olympijský víceboj ABC Vládce nebes

Charakteristika žáků Většina žáků jsou místní. Po ukončení pátého ročníku dojíždějí do škol v Hostinném, Pilníkově a Studenci. Máme i zkušenosti s integrací žáků se zdravotním postižením a specifickými poruchami učení a chování. Škola spolupracuje s PPP, SPC a OSPOD v Trutnově.

Vlastní hodnocení školy Škola zpracovává na podkladu koncepce školy, dotazníkových šetření, testování žáků, pedagogických rad a skutečné situace roční rekapitulaci stavu, která je obsahem výročních zpráv.

Spolupráce se zákonnými zástupci a s dalšími sociálními partnery Zákonní zástupci žáků mohou navštívit školu před vyučováním a po vyučování, v nutných případech i během vyučování, v době třídních schůzek a konzultačních hodin. Zákonní zástupci jsou pravidelně informováni o výsledcích vzdělávání a chování žáků prostřednictvím

žákovských

knížek.

Okamžitá

komunikace

s rodiči

je

zajištěna

elektronickou cestou – prostřednictvím emailů. Ke zveřejňování informací slouží informační tabule ve vestibulu školy a webové stránky školy. O životě školy se též dovídají na webových stránkách školy a z její fotogalerie. Pořádají se rovněž Dny otevřených dveří, aby rodiče měli možnost přímo nahlédnout do výuky. Zástupce rodičů je také v tříčlenné Školské radě, která se vyjadřuje k záměrům školy, k výročním zprávám, některým dokumentům, k rozpočtu školy. Školská rada vznikla 1. 11. 2006. Nyní pracuje Školská rada zvolena 18. 12. 2012. Zástupci rodičů pracují na některých akcích pro žáky, např. Zahradní slavnost, Vánoční jarmark. Protože škola má jen 1. stupeň, spolupracujeme se spádovými školami, kde naši žáci přecházejí. Pravidelně se žáci zúčastňují „ Dne otevřených dveří“, aby se seznámili s novým prostředím školy. Provázanost MŠ a ZŠ umožňuje i snadnější přechod dětí do 1. třídy. Pro předškolní děti je ve 2. pololetí školního roku připravena návštěva některé ze školních učeben (program Předškoláci do školy), děti MŠ pravidelně využívají tělocvičnu školy. Společně připravujeme i některé školní projekty (Podzim plný radosti, zahradní slavnost, vánoční zpívání). Dobrá spolupráce je se zřizovatelem (Obecní úřad Dolní Olešnice) a s některými složkami v obci např. hasiči. Spolupráce s Pedagogicko-psychologickou poradnou v Trutnově a Speciálním pedagogickým centrem probíhá v několika rovinách. Školu navštěvuje několik žáků se specifickými vzdělávacími potřebami. S těmito žáky naši pedagogové individuálně pracují. Děti navštěvují spolu se zákonnými zástupci poradnu, kde probíhá jejich vyšetření, rozhovor se zástupci, je nastíněn další vývoj a možnosti edukačních možností dítěte. Poradna pomáhá dětem, zákonným zástupcům i pedagogickým pracovníkům naší školy ve společném cíli – tj. rozvoji dětí se specifickými vzdělávacími potřebami.

Školní družina Školní družina má kapacitu 35 žáků. Je umístěna v přízemí školy. Využívá však i prostor počítačové učebny a tělocvičny. Školní družina je základním článkem zařízení výchovy mimo vyučování. Hlavním posláním je zabezpečení zájmové činnosti, odpočinku a rekreace žáků.

Školní družina plní i funkci sociální - dohled nad žáky po určitou dobu čekání na zájmové kroužky.

3. CHARAKTERISTIKA ŠVP 3.1. Zaměření školy Škola nemá specifické zaměření. Cílem je uvést děti do světa vzdělávání. Veškeré vzdělávací působení je zaměřeno na vytvoření pozitivního vztahu ke vzdělávání a k motivaci k dalšímu sebevzdělávání. Nejde o to, aby žák zvládl nekonečné množství učiva, ale především o naplňování jeho potřeb a utváření jeho osobnosti. Cílem je dát každému žákovi možnost, aby daný úkol nebo problém řešil vlastním způsobem, na základě svých zkušeností a dovedností. Chceme žáky učit takové znalosti a dovednosti, které budou uplatitelné v životě Pro budoucí život v EU je nezbytné výrazně posílit výuku cizího jazyka a vést žáky k využívání komunikačních a informačních technologií, podporovat zavádění a využívání výpočetní techniky do vyučovacích předmětů. Pro kvalitu vzdělávání není rozhodující množství poznatků, ale jejich propojenost, smysluplnost a využitelnost pro praktický život. Žák není formován jen vzděláváním, ale celou atmosférou školy, vztahy, způsoby hodnocení. Chceme dále rozvíjet silné stránky školy a maximálně eliminovat a napravovat to, co považujeme za nedostatky. Prioritami -

jsou:

vytváření předpokladů pro celoživotní učení – získat základní návyky a dovedností pro školní a mimoškolní práci,

-

založení úspěšné vzdělávací dráhy dítěte, vzhledem k individuálním předpokladům,

-

osvojení základní gramotnosti - čtení, psaní, počítání,

-

rozvíjení tvořivosti dítěte, získávání vědomosti vlastní činností,

-

vytváření dobrých mezilidských vztahů – komunikace, naslouchání druhých a respektování odlišnosti, spolupráce,

-

vytváření vztahu k životnímu prostředí a ke zdravému způsobu života,

-

vytváření žákovy osobnosti (postoje, hodnotová orientace, zájmy),

-

včasné podchycení specifických zájmů, schopností či nadání,

-

minimalizace vyčlenění žáků se sociálními, zdravotními a učebními problémy.

Formy a metody

práce:

Důležité je nejenom co se žáci učí, ale také jak se učí, jakým způsobem přicházejí k poznatkům. Využíváme různé metody a formy práce. činnostní učení založené na metodě objevování Manipulací s pomůckami a vlastní činností si žáci poměrně rychle a především trvale osvojují praktické zkušenosti, poznávají k čemu nový poznatek a dovednost slouží. Učivo se procvičuje na konkrétních příkladech a situacích, které přináší každodenní život kolem nás. Podporuje se samostatnost, zodpovědnost a respektují se individuální vlohy. K základním pracovním metodám činnostního učení patří metody aktivizující, zejména metoda situační, problémová, metody názorně demonstrační, metody samostatné práce, tvořivá práce s učebnicemi (knihami školní knihovny), pracovními listy, didaktickými pomůckami

a

hrami,

s výukovými

programy

(práce

s počítačem),

využívání

mezipředmětových vztahů, besed, exkurzí, výprav. skupinové (kooperativní) učení Umožňuje individualizovat výuku podle potřeb žáků, zadávat problémové úlohy, specifikovat úkoly pro členy skupiny. Žáci pracují ve dvojicích nebo ve skupinách (3 – 5 členů). Žáci se učí spolupracovat, argumentovat, hodnotit sebe i druhé, vést diskusi, vyjádři své názory, konstruktivně kritizovat chyby jiných a učí se i asertivnímu chování. projektové vyučování Realizujeme projekty třídní nebo celoškolní. Jejich realizace vede k řešení praktických úkolů (dílny) a k rozvoji mezipředmětových vztahů. Projekt je silným motivačním nástrojem k učení, zapojuje všechny žáky, rozvíjí fantazii a tvořivost. Vedeme žáky k týmové práci, k vzájemné pomoci, sounáležitosti a vzájemnému respektu. Zhodnocení a prožitky se často prezentují na webových stránkách školy.

využití prvků dramatické výchovy K rozvoji emocionální stránky dítěte a také k rozvoji jeho sociálních dovedností zařazujeme prvky dramatické výchovy. Žáci se jimi učí řešit konfliktní situace, které je mohou potkat v životě. Dramatická výchova rozvíjí řečové dovednosti, tvořivost, fantazii, pohybové dovedností, prostorovou orientaci, jazykové cítění, logické myšlení, paměť, ale i zbavení se ostychu. K tomu přispívají hry v rolích, improvizace, tvoření příběhů. Jako metoda se uplatňuje v literární výchově, komunikační a slohové výchově, v cizím jazyce, v prvouce, ve vlastivědě. Vyvrcholením je nácvik představení pro rodiče a ostatní veřejnost.

OBECNÉ CÍLE ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

Obecné cíle

Co představují v životě školy a žáka a ve výuce -

zařazujeme metody, které podporují zvídavost (činnostní učení, projektové učení)

-

učíme žáky přiměřeně věku získávat, zpracovávat a využívat informace (encyklopedie, internet, besedy, exkurze …)

-

upřednostňujeme kvalitu vzdělávání před kvantitou poznatků (klademe na žáky v učivu přiměřené nároky)

-

integrujeme učivo do smysluplných celků (mezipředmětové vztahy)

-

vytváříme motivující prostředí, ve kterém se žáci dobře cítí (vybavení tříd, úprava, pomůcky, přístroje, relaxace …)

-

žákům poskytujeme dostatek času k osvojení vědomostí a dovedností (snahou všech vyučujících je, aby bylo probírané učivo dobře zvládnuto)

-

učíme žáky, jak plánovat a organizovat své vlastní učení (jak se učit, hledat možnosti při plánování učení, jak relaxovat …)

-

propojujeme učivo se skutečným životem (při výuce se dbá na vysvětlení, proč se čemu učí, využití v praxi)

-

vytváříme návyky v učení (později v samostatném učení), samostatnost, zodpovědnost, tvořivost, trpělivost

-

v hodnocení učitelé hodnotí to, co žák zvládá, ne to, co neumí (využití kladného hodnocení, které motivuje), vedeme žáky k sebehodnocení

-

prezentujeme výsledky práce žáků (výstavy, veřejné vystoupení,…)

2.

-

Tvořivě myslet, logicky uvažovat a řešit problémy.

nepředkládáme žákům poznatky v hotové podobě, ale vytváříme situace a problémové úlohy pro samostatné uvažování, pro kreativitu žáků (činnostní učení, projekty…)

-

umožňujeme žákům vyhledávání informací (učebnice, encyklopedie, PC) jejich třídění a posouzení, jak je využít v dalším učení

1. Osvojit si strategii učení a být motivován pro celoživotní učení.

3.

-

poskytujeme prostor pro samostatnou práci žáků, podporujeme různé způsoby řešení úloh i volbu pořadí vypracování úkolů

-

učíme žáky nebát se problémů, i chybou se člověk učí (dáváme žákům čas na nalezení chyb, jejich korekci a zdůvodnění)

-

účelně propojujeme učivo několika předmětů do projektů, uplatňujeme mezipředmětové vztahy (aby žáci propojovali, využívali své zkušenosti, poznatky)

-

podporujeme účast žáků v různých soutěží (školních i mimoškolních)

-

vytváříme žákům dostatečný prostor pro rozvíjení komunikačních dovedností (ranní kruh, při řízené diskusi, při učení, při řešení problémů …)

-

učíme žáky správně se vyjadřovat nejen ústně, ale později i písemně (např. školní časopis - komunikace s veřejností)

-

učíme žáky prezentovat kultivovaně své názory a myšlenky, dodržovat etiku komunikace (rozvíjení slovní zásoby, mluvit k věci, umět naslouchat druhým, respektovat názory druhých….)

-

rozvíjíme komunikační dovednosti při spolupráci žáků (práce dvojic, týmů), žáci si uvědomují důležitost společné komunikace při řešení úkolů

-

dáváme žákům prostor pro prezentování výsledků své práce před spolužáky

-

motivujeme žáky v učení cizího jazyka (cestování)

-

učíme žákům vysvětlit jasná pravidla pro soužití ve škole, která tvoří práva, povinnosti a sankce při nedodržení (třídní pravidla, Školní řád)

-

společně s žáky vytváříme pravidla při práci v týmech (uplatňování specifických předpokladů jednotlivců), každý má zodpovědnost za výsledky společné práce

-

využíváme příkladů spolupráce školy (spolupráce školy s rodiči, OÚ a dalšími partnery)

-

vedeme žáky samostatně se rozhodovat a nést důsledky za svá rozhodnutí (volit si různé postupy při řešení úkolů, rozhodnutí v chování), upozorňujeme je na možnost i nebezpečí v případě nesprávného jednání (besedy s policií)

Všestranně a účinně komunikovat.

4. Spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých.

5.

Projevovat se jako svobodná a zodpovědná osobnost.

6. Projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, svému prostředí i k přírodě.

7. Aktivně rozvíjet a chránit své fyzické, duševní a sociální zdraví.

-

učíme žáky respektovat názor většiny (využití argumentace jedince), vhodnou formou prosazovat své zájmy, umět se radovat i z úspěchu druhého

-

učíme žáky vytvořit třídní pravidla pro chování (třídní samospráva)

-

vedeme žáky k asertivnímu chování (prevence, šikana), učíme je argumentovat

-

vytváříme podněty (četba, modelové situace, komunitní kruh…), aby žáci postupně získávali orientaci v základních mravních hodnotách (úcta k člověku, k pravdě a spravedlnosti)

-

klademe důraz na slušné chování k druhým, učíme žáky vzájemně si pomáhat (starší mladším), projevovat solidaritu (sbírka, Skutečný dárek), zvládat své citové reakce (zlost, agresi)

-

učíme žáky nebát se požádat o pomoc, (spolupráce při výuce, vzájemné učení, pomoc v nějaké životní situaci), umět se omluvit za své chování (využití modelových situaci, četby)

-

organizujeme školní (třídní) akce vedoucí k vytvoření pocitu sounáležitosti a dobrých vztahů mezi žáky (projekty, výlety, besídky …)

-

vyzýváme žáky, aby se ohleduplně chovali i mimo školu (zdravení, nabídnout pomoc starým lidem …) a ohleduplní byli také i k prostředí, kde žijí a k přírodě (Plán EMV)

-

dbáme na čistotu prostředí školy, na vhodné hygienické podmínky, zapojujeme i žáky na úpravě prostředí (práce dětí tvoří výzdobu)

-

organizace denního režimu je ve prospěch žáků (rozvrh, přestávky…)

-

žáci mají prostor na pohybové aktivity během přestávek (herna, tělocvična, školní hřiště), relaxační přestávky jsou i během vyučování

-

dbáme na pitný režim a vytváření správných stravovacích návyků (projekt Dny zdraví)

-

jsme zapojeni do projektu „ Zdravé zuby “, „ Školní mléko “, „Ovoce do škol“

-

pro žáky organizujeme plavecký výcvik, nabízíme dětem sportovní kroužek, pořádáme sportovní akce (školní olympiáda, branné hry,…)

-

důsledně si všímáme vztahů mezi dětmi, hovoříme často o vzájemném chování (prevence šikany a násilí)

-

varujeme žáky před škodlivými vlivy kouření, alkoholismu, (projekt „ Dny zdraví „), učíme je bezpečně pohybovat se v dopravě (dopravní výchova)

-

jednáme s úctou se všemi bez rozdílu nadání, chování, rodinného zázemí, totéž vyžadujeme i od žáků

-

na modelových situacích demonstrujeme negativní chování lidí, učíme žáky, jak se postavit k negativním projevům ve škole i společnosti (nespravedlnost, brutalita, násilí, lež, přetvářka …)

-

umožňujeme (dle možností školy) integraci žáků vyžadující speciální péči, žáky učíme ohleduplnosti k postiženým, starým a nemocným lidem

-

učíme žáky porozumění odlišnému způsobu života lidí z jiných kultur (multikulturní výchova)

-

poskytujeme žákům individuální péči a podporujeme sebedůvěru žáků v jejich schopnostech (zohledňovat individuální schopnosti - každý žák má prožít úspěch)

-

uplatňujeme hodnocení žáků navzájem (při práci v týmech), učíme žáky sebehodnocení, poznávání reálných možností každého žáka (začátky profesní orientace)

-

využíváme talentu (schopností a dovedností) žáka při reprezentaci školy (hudební, výtvarné, sportovní …), při výběru zájmovým kroužků ve škole i mimo

-

organizujeme exkurze, výlety, aby žáci poznávali různé obory lidské činnosti

8. Žít společně s ostatními, být tolerantní a ohleduplný k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám.

9. Pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci.

3.2. Výchovné a vzdělávací strategie Výchovnými a vzdělávacími strategiemi utváříme a rozvíjíme klíčové kompetence našich žáků. Výchovné a vzdělávací strategie prolínají výuku ve škole na úrovni vyučovacího předmětu i výuku mimo školu.

MM

Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů

MM M

MN NN

Kompetence pracovní

OSO SOB

OSOBNOST

Kompetence občanské

Kompetence komunikativní

Kompetence sociální a personální

Základní vzdělávání na 1. stupni je založeno na poznávání, respektování a rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka. Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná, a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti. Klíčové kompetence mají žákům pomáhat při získávání základu všeobecného vzdělávání. Úroveň klíčových kompetencí získaných na základní škole není konečná, ale tvoří základ pro další celoživotní učení a orientaci v každodenním praktickém životě. Pro přirozený rozvoj klíčových kompetencí je třeba stále respektovat individuální vlohy žáků a motivovat žáky tak, aby prožívali pozitivní pocity z pochopení probíraného učiva. Je potřeba podporovat jejich samostatnost, sebejistotu, zodpovědnost a pozitivní sebehodnocení. Škola musí být místem zajímavých zkušeností, kde žáci hledají, ptají se, chybují, tvoří, objevují a nalézají.

-

kompetence k učení, (umět se učit, hledat informace),

-

kompetence k řešení problémů (řešit problémy),

-

kompetence komunikativní (dobře komunikovat, vyjadřovat myšlenky),

-

kompetence sociální a personální (umět spolupracovat s druhými)

-

kompetence občanské (být tolerantní, zodpovědný),

-

kompetence pracovní (směřovat k volbě povolání) KOMPETENCE

K

U Č E N Í - „umím se učit a baví mě to“

Čeho žák dosáhne na konci 5. ročníku

-

zajímá se o nové poznatky, chce se učit

-

umí se na práci soustředit, dokáže se přizpůsobit různým výukovým aktivitám

-

ví, že se lze učit různými způsoby, pomoci učitele zkouší a vyhodnocuje vyhovující způsoby

-

organizuje si svoje učení – ve vyuč. hodině, v domácí přípravě ( čas, co dřív, co později, podmínky – klid ), učí si stanovit týdenní plán

-

čte s porozuměním přiměřené texty, rozumí zadání úkolu, ví, co má udělat (opakované čtení až do porozumění)

-

používá termíny, znaky a symboly

-

učí se vyhledávat, třídit a zaznamenávat informace pod vedením učitele (výpisky)

-

umí pracovat s pomůckami (učebnice,

Obecné strategie učitelů ve výchovně vzdělávacím procesu -

klademe přiměřené nároky, dáváme žákům dostatek času k učení a vytváříme příjemné motivační prostředí

-

každou práci zhodnotíme, uvádíme uplatnění v dalším učení, v praktickém životě

-

hodnotíme znalosti nikoli jejich nedostatky, oceňujeme snahu

-

vedeme je k vlastnímu hodnocení a kritickému přístupu k výsledkům práce

-

střídáme různé formy práce a metody (činnostní učení, projektové učení)

-

organizujeme výlety, exkurze, využíváme výukové programy, naučné pořady (Kostičky, Moudronos), vycházky, výpravy

-

používáme při učení vždy názorné pomůcky, (manipulace, pozorování třídění, co největší zapojení smyslů)

-

dáváme jim možnost realizovat vlastní nápady (kreativita) a zkušenosti

-

vedeme žáky k organizování vlastního učení a k stanovení dílčích cílů

-

učíme žáka vyhledávat informace z různých informačních zdrojů (učebnice, přehledy učiva, encyklopedie, počítače), pozorovat, zakládat pokusy, důraz klademe na čtení s porozuměním

-

učíme je vyhledávat klíčová slova,

přehledy, knihy, nástroje) -

-

-

aktivně vstupuje do výuky, je-li pro něho málo srozumitelné, obtížné, nebojí se zeptat, požádat o vysvětlení poznatky si dává do souvislostí, vysvětlí a uvede příklady, jak se může konkrétní látka, informace nebo dovednost z výuky hodit v jeho osobním životě, využívá poznatky i ze života mimo školu jednoduše popíše, jak pracoval na určitém

připravujeme je na zvládnutí výpisků, na samostatné učení

úkolu, co ho bavilo, co se mu dařilo, co se mu nedařilo nebo v čem udělal chybu -

učí se prezentovat svoji práci

-

začíná sám sebe hodnotit

-

KOMPETENCE

K

ŘEŠENÍ

klademe důra na návaznost mezi jednotlivými poznatky (mezipředmětové vztahy - projekty) zadáváme individuální domácí úkoly, motivační, krátkodobé s možností výběru, s využitím i různých informačních zdrojů

PROBLÉMŮ

„Umím vyzrát nad problémem.“ Čeho žák dosáhne na konci 5. ročníku -

uvědomuje si, že má problém a chce ho vyřešit

-

přemýšlí nad problémem, hledá řešení, promýšlí způsob řešení

-

rozhoduje se a začíná problém řešit sám či s menší pomoci

-

aplikuje informace, zkušenosti, hledá, zda se setkal např. s podobným problémem

-

ověřuje si pravdivost tvrzení, učí se práci kontrolovat, zdůvodňovat

-

pokračuje v hledání řešení, i když byl napoprvé neúspěšný (trpělivost)

-

učí se obhajovat svá řešení

-

učí se pracovat s chybou (nalezení chyb, jejich korekci a zdůvodnění)

-

dovede požádat o pomoc, radu

-

volí si za pomoci učitele, později sám pořadí vypracování úkolů

Obecné strategie učitelů ve výchovně vzdělávacím procesu -

předkládáme žákům problémy vázané na učební látku i každodenní život, a tím je podněcujeme k tvořivému myšlení, k logickému uvažování

-

zadáváme úkoly např. Hledej …, Pozoruj …, Zdůvodni …, Srovnej…., Rozděl …., Uvažuj …, Hledej příčiny…, Vysvětli, Proč .

-

vytváříme různé modelové situace, které předkládají řešit problém, upozornit na problém

-

výuku směřujeme k tomu, aby žáci dovedli třídit, rozlišovat, seskupovat, vyřazovat určité pojmy, pomůcky nebo připravené kartičky s údaji vzhledem k jevu, který mají sledovat

-

umožňujeme žákům vyhledávání nových informací, ověřování řešení

-

používáme metody k rozvoji kreativity (projektové vyučování, činnostní)

-

učíme žáky pracovat s chybou, vedeme je k sebekontrole (žák se učí nalézt chybu,

opravit, odůvodnit) -

KOMPETENCE

podporujeme účast žáků v různých soutěžích, ověření dovedností testování

KOMUNIKATIVNÍ

„Mluvím, mluvíš, mluvíme.“

Čeho žák dosáhne na konci 5. ročníku

-

uvědomuje si důležitost komunikace

-

učí se jasně a srozumitelně vyjadřovat, mluví k věci, klade otázky

-

používá správné termíny, které souvisejí s daným tématem

-

zvládá základní pravidla mezilidské komunikace (slušně mluví, neskáče do řeči, umí naslouchat, přihlásit se o slovo) umí naslouchat a reprodukuje co si přečetl, rozumí souvislostem (čtení s porozuměním)

-

-

když něčemu nerozumí, zeptá se

-

za pomoci dospělého nebo svých vrstevníků naváže nové kontakty

-

dovede vystoupit před kolektivem (prezentuje a obhajuje své názory vhodnými argumenty)

-

rozlišuje, zda mluví se svým vrstevníkem (dítětem) nebo dospělým, se známým nebo neznámým člověkem a přizpůsobí tomu svou mluvu

-

respektuje názory druhých, umí přijmout kritiku, pochválit druhého

-

zvládá jednoduché písemné vyjadřování, kde aktivně využívá nabyté jazykové znalosti

Obecné strategie učitelů ve výchovně vzdělávacím procesu -

dáváme žákům prostor k vyjádření vlastního názoru, necháváme je při každé činnosti hovořit (ranní kruh, besedy, vytváříme modelové situace, zážitky z četby, řešení praktických životních situací – prevence, šikana)

-

učíme žáky naslouchat názorům spolužáků (učíme dodržovat pravidla komunikace), netolerujeme agresivní, hrubé, vulgární a nezdvořilé chování žáků

-

umožňujeme žákům publikovat a prezentovat své názory a myšlenky (školní časopis, kronika školy, třídy)

-

podporujeme přátelskou komunikaci mezi žáky z různých ročníků (školní akce, celoškolní projekty)

-

do výuky českého jazyka zařazujeme jednoduchá mluvní cvičení na zvolené téma (učíme se ptát, prosit, požádat, omluvit), poslech CD – nahrávky pohádek, příběhů (motivační texty), vypravování podle obrázkové osnovy

-

zařazujeme i ukázky jiných komunikací např. mobilní telefon a SMS zprávy, odeslání a

-

ovládá základy komunikace s počítačem

-

učí se komunikovat v cizím jazyce

KOMPETENCE

příjem e-mailů

SOCIÁ LNÍ

A

PERSONÁLNÍ

„I já mám u nás ve škole své místo.“

Čeho žák dosáhne na konci 5. ročníku

-

chápe potřebu spolupráce, přijímá role v týmové práci a respektuje pravidla při společné práci

-

než začne pracovat, probere s ostatními ve skupině, co mají za úkol

-

diskutuje o návrzích řešení, vzájemně si radí

-

při potížích hledá pomoc nejprve u spolužáků, v učebnici a nakonec u učitele

-

nabízí svou pomoc v případě potřeby

-

hodnotí práci druhých, přijme neúspěch i kritiku, raduje se z úspěchu celé skupiny

-

při potížích nebo nezdaru neshazuje vinu jen na druhé, učí se být sebekritický

-

v sebehodnotících pracovních listech (portfolii) hodnotí sebe a s pomocí učitele nebo rodiče volí postup, co udělá pro sebezlepšení

-

poznává své reálné možnosti, snaží se za pomoci rozvíjet své nadání

Obecné strategie učitelů ve výchovně vzdělávacím procesu

-

zařazujeme práci ve dvojicích a skupinách (poznávají smysl spolupráce)

-

společně s žáky vytváříme pravidla týmové práce a vyžadujeme jejich dodržování např. každý má právo říct svůj názor, snaží se být tolerantní, celý tým odpovídá za společnou práci atd.

-

rozvíjíme schopnost spolupráce a rozvíjení mezilidských vztahů např. práce v týmech, organizováním společných akcí, projektů atd.

-

vytváříme podmínky pro úspěšnou integraci dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (spolupráce žáků, učitele a rodičů)

-

vedeme žáky ke vzájemná pomoci při učení (vzájemné učení - forma učení)

-

učíme žáky vzájemně se hodnotit (za pomoci učitele), přijímat i kritiku, neúspěch

KOMPETENCE

OBČANSKÉ

„Co se nelíbí mně, neprovádím ostatním.“

Čeho žák dosáhne na konci 5. ročníku

Obecné strategie učitelů ve výchovně vzdělávacím procesu

-

respektuje pravidla pro soužití ve škole „ Školní řád“, který tvoří práva, povinnosti a sankce při nedodržení

-

vytváříme různé modelové situace, jak se zachovat v dané situaci, jak rozeznat nebezpečí, vedeme je k zodpovědnosti (sankce za nedodržení)

-

ví, že i pro společnost existují pravidla (zákony) chápe, že on sám je občan a je zodpovědný za své chování

-

vedeme je k poznávání vlastní chyby, ze kterých se poučí a omluví se

-

v prvouce, přírodovědě žáci získávají poznatky o první pomoci

-

projekt „ Den zdraví „

-

organizujeme vycházky, výlety (poznávání historie, krás okolí)

-

besedy, exkurze

učí se asertivnímu chování (co se mi nelíbí, o čem nejsem přesvědčen, odmítám), odmítá hrubost, násilí

využití Plánu EM výchovy, a Koncepce výchovy ke zdraví

-

vyjadřuje svůj vlastní názor, respektuje i názory druhých

seznamujeme žáky se základními právy a povinnostmi dítěte (Úmluva o právech dítěte, Slabikář dětských práv)

-

podporujeme různé formální i neformální způsoby spolupráce s obcí, policií apod.

-

nabízíme žákům vhodné pozitivní aktivity (kulturní, sportovní apod.) jako protipól nežádoucím patologickým jevům

-

seznamujeme žáky s kulturně-historickým dědictvím obce, regionu a vlasti

-

-

-

-

učí se správně rozhodnout ve prospěch zdraví a rozeznat nevhodné chování, řídí se radami dospělých, jak předcházet nebezpečí chová se tak, aby důsledky jeho chování neomezovaly druhé lidi a nepoškozovaly prostředí

-

umí se omluvit a uznat chybu

-

ví, jak se chovat v konfliktní situaci, pokud ji neumí vyřešit, dovolá se pomoci

-

zná důležitá telefonní čísla

KOMPETENCE

PRACOVNÍ

„Dělání, dělání všechny smutky zahání.“ Čeho žák dosáhne na konci 5. ročníku

-

umí pracovat s různými školními pomůckami, nástroji a materiálem, s učebnicí, přehledy učiva, s encyklopediemi, počítačem - dosahuje zručnosti

-

naplánuje s pomocí učitele dílčí činnosti a časové rozvržení práce

-

dodržují hygienické zásady (při psaní, při organizování práce – práce, odpočinek) a zásady bezpečnosti

-

dodržují pracovní postupy, pracují podle návodu (čtení s porozuměním)

-

poznává různé profese (profese rodičů, exkurze …) uvědomuje si, jaké pracovní činnosti ho těší, jaké mu jdou dobře

Obecné strategie učitelů ve výchovně vzdělávacím procesu - při výuce vytváříme podnětné a tvořivé pracovní prostředí (výzdoba, výběr názorných pomůcek), pracujeme s různým materiál (např. v PČ, VV), zapojujeme co nejvíce smysl, provádíme praktické činnosti – pozorujeme, zakládáme pokusy, zapojujeme je do činností rámci projektů (Den zdraví, jarmarky – prodej výrobků)

-

formou individuální péče poskytuje žákům dostatečný prostor pro učení, protože stejných výsledků nelze dosáhnout u všech žáků za stejnou dobu

- žáci jsou v rámci výuky seznamováni se základy bezpečnosti a jejich dodržováním - vedeme žáky k sebehodnocení své práce - zaměřujeme se na dosažení zručnosti žáků při práci s různými materiály, na udržování pořádku na pracovním místě - různými formami (exkurze, besedy apod.) seznamujeme žáky s obory lidských činností (kovářství, sklářství, elektrárna,..) -

samostatnou přípravu jednoduchých pomůcek pro výuku žáky

3.3. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením např. tělesným, mentálním, vadami řeči, souběžným postižením více vadami a vývojovými poruchami učení nebo chování, žáci se zdravotním znevýhodněním např. zdravotním oslabením, dlouhodobým onemocněním a žáci se sociálním znevýhodněním např. z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením.

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami vychází ze zákona č. 561/2004 a vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.

O zařazení žáka do školy se zdravotním postižením (tělesným) rozhoduje ředitelka školy po dohodě se zákonnými zástupci žáka na základě lékařského a speciálně - pedagogického vyšetření a s přihlédnutím k možnostem školy (architektonické řešení, počet žáků ve třídě, odborné zkušenosti pedagogů aj.). Vzdělávání žáků se zdravotním postižením se uskutečňuje formou integrace do běžné třídy.

Nejvíce se setkáváme u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami s poruchami učení (dyslexie, dysortografie, dysgrafie, dyspraxie aj.). Snažíme se o včasné zachycení vývojové poruchy, proto úzce spolupracuje s Pedagogickopsychologickou poradnou v Trutnově a se Speciálně pedagogickým centrem v Trutnově. Na základě posudku školského poradenského zařízení, pokud je zjištěna specifická porucha, zákonní zástupci žáka mohou požádat ředitelku školy o IVP podle specifické poruchy.

Při realizaci vzdělávacího procesu je třeba vycházet z konkrétního zjištění a popisu speciálních vzdělávacích potřeb a možnosti žáka. Za zpracování individuálního vzdělávacího plánu odpovídá ředitel školy. Individuální vzdělávací plán vypracovává třídní učitel (DA) ve spolupráci se školským poradenským

zařízením a zákonným zástupcem žáka. Individuální vzdělávací plán může být doplňován a upravován v průběhu celého školního roku podle potřeby. Školské poradenské zařízení sleduje a vyhodnocuje opatření stanovených v individuálním vzdělávacím plánu a poskytuje žákovi, škole i zákonnému zástupci žáka poradenskou podporu. Na úrovni ŠVP je možné přizpůsobit a upravit vzdělávací obsah základního vzdělávání pro tyto žáky tak, aby bylo dosahováno souladu mezi vzdělávacími požadavky a skutečnými možnostmi těchto žáků. Při výuce se využívají kompenzační didaktické pomůcky, speciální učebnice a pracovní sešity, výukové programy. Při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je nutná spolupráce třídního učitele (školy), žáka, jeho zákonných zástupců a školského poradenského zařízení (pedagogicko psychologická poradna, speciálně pedagogická centra) a odborní pracovníci z těchto pracovišť, zejména speciální pedagog nebo psycholog, popř. odborného lékaře.

Pro úspěšné vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je potřebné zabezpečit tyto podmínky: spolupráce s odborným pracovištěm -

odborná pomoc – možnosti žáka, zvláštnosti postižení

-

pomoc při vypracování IVP, způsoby hodnocení

-

zabezpečení potřebných kompenzačních pomůcek

-

konzultace přímo ve škole – učitel, rodič, odborný pracovník

spolupráce s rodiči -

poskytnout dostatek informací – způsoby práce s dítětem

-

ujasnit si pravidla spolupráce

-

dohoda na úzké spolupráci a možnosti účasti na nápravách

Individuální péči zajišťují učitelky, které prošly kurzem Reedukace vývojových poruch učení (DA). Při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je nutné dodržovat tyto zásady práce s těmito žáky: -

včasné zachycení poruchy a poskytnutí speciální pomoci vypracování IVP

-

pravidelná reedukace poruchy utvoření optimálního pracovního prostředí, přátelská atmosféra kladení reálných cílů, postupné zvyšování nároků dohoda s rodiči na způsobech hodnocení a možnosti úlev užívání speciálních metod a forem při práci znevýhodnění dítěte kompenzovat i jinými činnostmi, v nichž je úspěšné zapojit žáka do všech vzdělávacích aktivit pravidelná spolupráce s rodiči a odborným pracovištěm

Pokud se setkáme s žáky s dalšími specifickými poruchami učení – bude dán dodatek.

3.4. Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Vzdělávání žáků mimořádně vzdělaných vychází ze zákona č. 561/2004 a vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Mimořádně nadaným žákem se rozumí jedinec, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých rozumových oblastech, pohybových, uměleckých a sociálních dovednostech. Zjišťování mimořádného nadání žáka provádí školské poradenské zařízení. Objevení a podpora vloh a nadání

Motivace k učení, výsledky výchovy a vzdělání

Prožitek velkého úspěchu

Identifikace mimořádného nadání je dlouhodobý proces. Je náročné jednoznačně stanovit, zda se jedná o mimořádné nadání, nebo o nerovnoměrný (zrychlený) vývoj, který se postupně může vyrovnávat s věkovou normou a ve výsledku se může pohybovat v pásmu lepšího průměru. Vzdělávání nadaných žáků vyžaduje od učitelů náročnější přípravu v jednotlivých předmětech, ve kterých dosahují mimořádných výsledků. Tito žáci potřebují specifickou péči a pomoc ze strany školy i rodiny, především při stimulaci a vytváření vhodných podmínek.

Nepreferujeme jen intelektuální nadání, ale podporujeme žáky i s jiným druhem nadání, jako je hudební, výtvarné, pohybové, manuální, apod. Klademe důraz na všeobecné a rovné vzdělání pro všechny, neboť pro úspěšný rozvoj dítěte má velký význam život v populačně přirozené skupině (ve skupině jsou zastoupeni žáci s různými vlohami, nadáním a vlastnostmi). U mimořádně nadaných žáků v matematice, v prvouce, přírodovědě a vlastivědě preferujeme samostatnou práci, zadávání mimořádných úkolů, skupinovou práci, projektové vyučování apod. Rovněž se mohou zúčastňovat různých soutěží, kde mají možnost prezentovat se. Žáci s hudebním nadáním se zapojují do hry na flétnu, většinou pro své nadání navštěvují ZUŠ, zúčastňují se školních i mimoškolních pěveckých soutěžích. Žáci výtvarně nadaní pracují ve výtvarném kroužku, při pracích ve VV volí různé techniky, navštěvují výtvarné obory při ZUŠ. Žáci sportovně nadaní se zapojují do sportovního kroužku, atd. Možné úpravy způsobů výuky mimořádně nadaných žáků: Při vzdělávání mimořádně nadaných žáků by měl způsob výuky žáků vycházet důsledně z principů individualizace a vnitřní diferenciace.

Příklady pedagogicko-organizačních úprav: -

individuální vzdělávací plány

-

doplnění, rozšíření a prohloubení vzdělávacího obsahu

-

zadávání specifických úkolů

-

zapojení do samostatných a rozsáhlejších prací a projektů

Specifika mimořádně nadaných žáků: -

žák svými znalostmi přesahuje stanovené požadavky

-

problematický přístup k pravidlům školní práce

-

tendence k vytváření vlastních pravidel

-

sklon k perfekcionismu a s tím související způsob komunikace s učiteli, který může být i kontroverzní

-

malá ochota ke spolupráci v kolektivu

-

rychlá orientace v učebních postupech

-

záliba v řešení problémových úloh

-

kvalitní koncentrace, dobrá paměť, hledání a nacházení kreativních postupů

-

zvýšená motivace k rozšiřování základního učiva do hloubky, především ve vyučovacích předmětech, které reprezentují nadání žáka

3.5. Průřezová témata Výchova a vzdělávání jsou v rámci průřezového tématu zaměřeny na praktické využití v běžném životě. Jeho smyslem je pomáhat každému žákovi utvářet si praktické životní dovednosti s ohledem na jeho individuální potřeby a zvláštnosti, pomáhat mu hledat si vlastní životní cestu k životní spokojenosti založené na dobrých vztazích k sobě samému a k ostatním lidem a světu.

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA ,,OSV“ Rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využívat v běžném životě. Jejím cílem je, aby žák vytvářel dobrý vztah k sobě samému i k ostatním lidem, aby získal dovednosti potřebné ke zdravému duševnímu a sociálnímu životu.

TEMATICKÉ OKRUHY OSOBNOSTNÍ ROZVOJ -

Rozvoj schopností poznávání Sebepoznání a sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace Psychohygiena Kreativita

SOCIÁLNÍ ROZVOJ -

Poznávání lidí Mezilidské vztahy Komunikace Kooperace

MORÁLNÍ ROZVOJ - Řešení problémů a rozhodovací dovednosti - Hodnoty, postoje, praktická etika

REALIZACE Škola: -

budovat zdravé školní klima (podíl všech, kteří přicházejí do styku s dětmi) vytvářet podmínky, aby si žák uvědomil své hodnoty, měl pocit bezpečí zaměřit se na prevenci patologických jevů vytvářet dostatek příležitosti k samostatnému myšlení a jednání žáků

Rozvíjíme: -

smyslové vnímání, pozornost, soustředění zvládání svého chování, (sebeovládání) spolupráci spojenou s týmovou prací tvořivost sebepoznávání („jak mě vidí druzí“) vztah k druhým zvládání konfliktů, hledání kompromisu, hledání pomoci při potížích nácvik asertivních dovedností plánování práce i volného času (relaxační cvičení)

Činnosti: -

integrace do předmětů projekty komunikativní kruh relaxační cvičení modelové situace (hraní rolí) práce v týmu školní akce, výlet soutěže hry

VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA „VDO“ Kultivuje hodnoty spravedlnosti, tolerance a odpovědnosti. Rozvíjí dovednosti potřebné pro plnohodnotný občanský život, aktivní postoj k životu ve společnosti.

TEMATICKÉ OKRUHY OBČANSKÁ SPOLEČNOST A ŠKOLA

REALIZACE Škola: -

OBČAN, OBČANSKÁ SPOLEČNOST A STÁT

-

budovat zdravé školní klima orientované na spolupráci, partnerství upevňování postoje žáků k budoucím občanským povinnostem vytvářet podmínky, aby se žáci podíleli na rozhodování (např. pravidla soužití) respektovat individuální zvláštnosti každého žáka (zamezit ponižování, zesměšňování)

FORMY PARTICIPACE OBČANŮ V POLITICKÉM ŽIVOTĚ

vytvářet kvalitní pracovní prostředí a upevňovat vztah žáků k životnímu prostředí

Rozvíjíme: -

chápání významu pravidel (zákonů) ve společnosti (třídě, škole, rodině, obci)

-

PRINCIPY DEMOKRACIE JAKO FORMY VLÁDY A ZPŮSOBU ROZHODOVÁNÍ

praktické informace k budoucím občanským povinnostem „Vím, co smím a mám„ (práva a povinnosti, řešení konfliktů, sankce)

-

disciplinovanost, zodpovědnost za své chování činy (Školní řád) hodnoty jako je spravedlnost a tolerance (co už nemůžeme tolerovat)

-

motivaci k ohleduplnosti a ochotě pomáhat slabším aktivitu k angažovanosti schopnost zaujetí vlastního názoru, postojů (nebýt lhostejný)

Činnosti: -

integrace do předmětů projekty žákovská samospráva nástěnka „Listina základních práv a svobod“ „Slabikář dětských práv„ komunikativní kruh besedy, spolupráce

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH „VEGS“ Vede žáky k pochopení vnitřní propojenosti světa, vede k porozumění souvislosti mezi děním ve světě a možnosti jednotlivců, otevírá žákům perspektivy poznání a života v evropském prostoru.

TEMATICKÉ OKRUHY

REALIZACE Škola:

EVROPA A SVĚT NÁS ZAJÍMÁ - Naši sousedé - Život dětí v jiných zemích - Zvyky a tradice národů Evropy

-

umožnit žákům poznávat odlišnosti jiných kultur (literatura, hudba)

-

hledat a upozorňovat na národní specifika poznávaných zemí v rámci učiva vlastivědy (zkušenosti dětí)

-

seznamovat žáky s událostmi (s aktuálním děním) v Evropě vychovávat k solidaritě a přátelství k jiným národům

Rozvíjím: OBJEVUJEME EVROPU A SVĚT - Naše vlast a Evropa - Evropa a svět

-

poznatky – domov jako rodina, obec (město), stát ČR, Evropa, Země - uvědomění si kam patří základní informace o EU (obrazové materiály) využití vlastních zážitků z cestování motivaci učit se cizí jazyk praktické zkušenosti žáků s propojováním světa (např. nákup zboží vyrobeného v zahraničí, poslech hudby, sportovci z jiných zemí, doprava)

-

JSME EVROPANÉ

poznatky ze zvyků a tradic našich evropských sousedů (v rámci učiva vlastivěda)

Činnosti: - Klíčové mezníky evropské historie - EU

-

integrace do předmětů celoškolní projekty četba, písně, filmy, hledání informací o cizích zemích - časopisy, encyklopedie komunikativní kruh besedy – cestování, zážitky lidí, kteří žili v cizí zemi tradice regionu významné svátky naší vlasti internet, práce s informacemi VV- slavné evropské stavby hry, práce s mapou, skládaní puzzle – mapa Evropy

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA „MKV“ V základním vzdělávání umožňujeme žákům seznamovat se s rozmanitosti a hodnotami různých kultur. Rozvíjí smysl pro spravedlnost, solidaritu a toleranci. Tematické okruhy Multikulturní výchovy vycházejí z aktuální situace ve škole, reflektují aktuální situaci ve společnosti.

TEMATICKÉ OKRUHY

REALIZACE Škola:

KULTURNÍ DIFERENCE

-

LIDSKÉ VZTAHY

ETNICKÝ PŮVOD

seznamovat žáky s různými etnickými skupinami upozorňovat na odlišnou kulturu, odlišný způsob života (odlišnost je zdrojem obohacení) učí přijmout druhého jako jedince se stejnými právy, všichni jsou rovnocenní potírat projevy intolerance, diskriminace a rasismu

Rozvíjíme: -

tolerantnost k odlišnostem mezi lidmi (v rodině, ve třídě, v obci)

MULTIKULTURALITA

-

uvědomění, že každý má svou identitu (své osobnostní rysy, hodnoty, sociální a kulturní příslušnost), každý je jedinečný a důležitý solidaritu se všemi, kteří potřebují pomoc

PRINCIP SOCIÁLNÍHO SMÍRU A SOLIDARITY

Činnosti: -

integrace do předmětů sbírky Skutečný dárek, Tříkrálová sbírka, Unicef… četba, písně, výtvarné práce, hry návštěva muzea školní výlet

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA „EMV“ Umožňuje poznávat vztahy mezi člověkem a životním prostředím. Vede žáky k aktivní účasti na řešení problémů životního prostředí.

TEMATICKÉ OKRUHY

EKOSYSTÉMY - Město, vesnice - Les, pole - Vodní zdroje, moře ZÁKLADNÍ PODMÍNKY ŽIVOTA

- Voda, vzduch, půda - Energie - Přírodní zdroje

LIDSKÉ AKTIVITY A PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ - Zemědělství - Doprava, průmysl, odpady - Ochrana přírody, změny v krajině VZTAH ČLOVĚK K PROSTŘEDÍ -

Naše obec Životní styl Prostředí a zdraví

REALIZACE Škola: -

rozvíjet vnímavost a ohleduplnost k životnímu prostředí vhodně reagovat na negativní projevy žáků k životnímu prostředí informovat o důsledcích lidské činností na prostředí zapojení všech do environmentálních aktivit (učíme hlavně činnostmi)

Rozvíjíme: -

základní poznatky o životě na Zemi (v rámci učiva

-

uvědomění si, že vše v přírodě má své místo, vše souvisí se vším pěstování návyků k ochraně prostředí (v okolí školy, v obci) a zdraví smysl pro odpovědnost - každý má odpovědnost ve vztahu k přírodnímu a kulturnímu dědictví

prvouky, přírodovědy)

-

Činnosti: -

třídění a sběr odpadů integrace do předmětů projekt Malé školní arboretum plán EVVO Dny zdraví, Den Země, Den s myslivci, návštěva Planetária výpravy za poznáním do lesa, k vodě, na louku besedy, filmy, četba, sloh pokusy péče o pokojové květiny

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA „MV“ Má žákům zprostředkovat poznatky o fungování a společenské roli médií a rozvíjet schopnost analyzovat nabízená sdělení i využít jejich podněty. Počítat i s tím, že media ve svých sděleních mohou pozměnit obraz reality, ať už záměrně nebo nezáměrně.

TEMATICKÉ OKRUHY KRITICKÉ ČTENÍ A VNÍMÁNÍ MEDIÁLNÍCH SDĚLENÍ

REALIZACE Škola: -

INTERPRETACE VZTAHU MEDIÁLNÍCH SDĚLENÍ A REALITY

STAVBA MEDIÁLNÍCH SDĚLENÍ

FUNGOVÁNÍ A VLIV MEDIÍ VE SPOLEČNOSTI

TVORBA MEDIÁLNÍCH SDĚLENÍ

média sehrávají v životě velkou roli – provázejí nás na každém kroku - využít je cíleně ve výuce využití médii v životě školy (propagace) negativní vlivy – reklama, vulgarismy, propagace negativního stylu života (diskuse s dětmi)

Rozvíjíme: - základní orientaci v mediálním světě (televize, výběr časopisů …) - možnosti čerpat poznatky pro učení (vhodnost pořadů pro děti) - správné vyhodnocení informací, posoudit věrohodnost (reklamy) - schopnosti pro výběr kvalitní zábavy i naplnění volného času - komunikační schopnosti, zvláště pro veřejné vystoupení (akademie, besídky) i pro stylizaci psaného a mluveného projevu (etika komunikace) - práci na počítači

Činnosti: PRÁCE V REALIZAČNÍM TÝMU

-

integrace do předmětů využití naučných programů DVD (Kostičky, Moudronos) a interaktivních programů školní časopis komunikativní kruh besedy

REALIZACE PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT FORMOU PROJEKTU

Průřezové téma

1. ročník

Osobnostní a sociální výchova

Den zdraví Adventní čas Pasování na čtenáře Den prevence

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

Den zdraví Adventní čas

Den zdraví Adventní čas

Den zdraví Adventní čas

Den zdraví Adventní čas

Den prevence

Den prevence

Den prevence

Den prevence

Slabikář dětských práv

Vím, co smím a mám

Vím, co smím a mám

Vím, co smím a mám

Na kole kolem světa

Poznáváme Evropu

Poznáváme Evropu

Poznáváme Evropu

Odkud pocházím

Modrá planeta Země

Modrá planeta Země

Modrá planeta Země

Podzim plný radosti Den Země a úklid Environmentální výchova Bodlinka Malé školní arboretum Třídění a sběr odpadů

Podzim plný radosti Den Země a úklid Bodlinka Malé školní arboretum Třídění a sběr odpadů

Podzim plný radosti Den Země a úklid Bodlinka Malé školní arboretum Třídění a sběr odpadů

Podzim plný radosti Den Země a úklid Bodlinka Malé školní arboretum Třídění a sběr odpadů

Podzim plný radosti Den Země a úklid Bodlinka Malé školní arboretum Třídění a sběr odpadů

Příspěvky do školního časopisu

Příspěvky do školního časopisu

Příspěvky do školního časopisu

Příspěvky do školního časopisu

Příspěvky do školního časopisu

Výchova demokratického Slabikář dětských práv občana Výchova k myšlení v evropských a globálních Na kole kolem světa souvislostech Multikulturní výchova

Mediální výchova

Odkud pocházím

REALIZACE PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT FORMOU INTEGRACE DO VZDĚLÁVACÍCH OBSAHŮ VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTŮ Průřezové téma OSV Osobnostní a sociální výchova

VDO Výchova demokrat. Občana

VEGS Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

MKV Multikulturní výchova

EMV Environmentální výchova

MV Mediální výchova

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

ČJ M, PRV, HV, VV, PČ, TV

M, AJ, PRV, HV, VV, TV, PČ

ČJ, AJ, M, PRV, HV, VV, TV, PČ

ČJ, AJ, M, PŘ, VL, HV, TV, PČ

ČJ, AJ, M, INF, PŘ, VL, HV, TV,PČ

ČJ, M, PRV, PČ , TV

PRV, TV, PČ

ČJ, M, PRV, PČ

M,VL,TV,

AJ, M,INF, VL, TV,

ČJ, PRV, VV

AJ, M, PRV, VV

ČJ, AJ, M, HV, VV, TV

ČJ,M, PŘ, HV, TV, PČ

ČJ, AJ, M, PŘ, VL, HV, TV, PČ

PRV, HV

PRV, HV,TV,

ČJ, M, PRV, HV, TV, PČ

ČJ, AJ, PŘ, HV, VV,PČ

ČJ,AJ, PŘ, VL, VV,PČ

M, PRV, HV, VV, TV, PČ

PRV, HV, VV, TV, PČ

AJ, M, PRV, VV, TV, PČ

ČJ, M,PŘ, VL, VV, TV, PČ

ČJ, M, PŘ, VL, VV, TV, PČ

ČJ, M, HV,VV

HV,VV

ČJ, PRV, VV

ČJ, PŘ, VV, TV

ČJ, AJ, INF, PŘ, VL, VV, TV

Odpovídající náměty z tematických okruhů PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT byly zpracovány vzdělávacího obsahu daného předmětu.

Zkratky k předmětům: ČJ – český jazyk, AJ – anglický jazyk, M – matematika, INF – informatika, PRV – prvouka. PŘ – přírodověda, VL – vlastivěda, HV – hudební výchova, VV – výtvarná výchova, TV – tělesná výchova, PČ – pracovní činnosti

4.

UČEBNÍ PLÁN ŠKOLY Ročníkový – 1. stupeň

Vzdělávací oblast

Vyučovací předmět Český jazyk

1. r.

2. r. 3. r. 4. r. 5. r. Hodin

7+2

7+3 7+2

7

7

35

3

3

9

Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk

0

Matematika a její aplikace

Matematika

4

Informační a komunikační technologie

Informatika

0

0

0

0

1

Prvouka

2

2

2+1

0

0

Přírodověda

0

0

0

Vlastivěda

0

0

0

2

2

Hudební výchova

1

1

1

1

1

Výtvarná výchová

1

1

1

2

2

Člověk a zdraví

Tělesná výchova

2

2

2

2

2

10

Člověk a svět práce

Pracovní činnosti

1

1

1

1

1

5

Celkem základní

18

18

21

23

24

104

Celkem disponibilní

2

4

4

2

2

14

Celkem v ročníku

20

22

25

25

26

118

Člověk a jeho svět

0

3

4+1 4+1 4+1 4+1

1+1 1+1

Umění a kultura

20 1

12

12

Poznámky k učebnímu plánu pro 1. stupeň Volná disponibilní časová dotace je na 1. stupni plně využita v rámci povinných předmětů pro větší možnost diferenciace učiva, individuálního přístupu k žákům a realizaci průřezových témat.

Minimální týdenní hodinová dotace Maximální týdenní hodinová dotace

1. a 2. ročník 18 hodin 22 hodin

3. a 5. ročník 22 hodin 26 hodin

Základní vyučovací jednotkou nemusí být vždy vyučovací hodina, učitelky mají právo délku vyučovací jednotky aktuálně upravit dle potřeby žáků a tématu výuky. Lze vyučovat předmětům v blocích (2 x 45 minut), v menších časových celcích než je 1 vyučovací hodina a jednotlivé řízené činnosti kombinovat a propojovat při zachování celkové týdenní časové dotace pro jednotlivé vyučovací předměty.

Při integraci předmětů, při projektech apod. musí však dodržet časovou proporci jednotlivých předmětů v týdnu a zásady hygieny školní práce (přestávky, relaxace atd.). Český jazyk V 1. ročníku má předmět komplexní charakter, všechny složky se prolínají, ve 2. – 5. ročníku je členěn na Komunikační a slohovou výchovu - součástí je psaní, Jazykovou výchovu a Literární výchovu. O časové dotaci jednotlivých složek rozhodne vyučující v rámci časové dotace pro předmět český jazyk. Vyučovací předmět ČESKÝ JAZYK

Komunikační a slohová výchova Jazyková výchova Literární výchova

psaní

Zkratka KV/PS JV LV

Anglický jazyk Ve 3. - 5. ročníku organizuje škola výuku jazyka anglického. Tělesná výchova V rámci předmětu probíhá také výuka plavání. Průřezová témata Tvoří povinnou součást, jsou uvedena v jednotlivých předmětech a v charakteristice předmětu. Realizují se také formou projektů a akcí školy.

.

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ Cílem každého h o d n o c e n í je poskytnout žákovi zpětnou vazbu tj. co se naučil, zvládnul, v čem se zlepšil, v čem chybuje a jak postupovat dále. Hodnocení by mělo být pro žáky motivující. Hodnocení se bude vztahovat především k dosahování očekávaných výstupů v jednotlivých vyučovacích předmětech a současně s tím i k utváření klíčových kompetencí. Pravidla hodnocení žáků jsou součástí školního řádu. Jak toho dosáhneme? •

Staneme se průvodcem a partnerem, to znamená, umožníme žákům svobodně se ptát, zkoumat a objevovat.

•

Podporujeme samostatnost, vedeme žáky k odpovědnosti a ke spolupráci.

•

Žáky pozitivně motivujeme. Ukazujeme jim, proč se určité věci učí a k čemu jim může nově osvojený poznatek nebo dovednost v životě sloužit.

•

Postupujeme od jednoduchého ke složitějšímu a využíváme dosavadních poznatků žáků. Z učiva vybíráme nejprve to, co je v něm základní. Tomu se snažíme naučit všechny žáky bezchybně. K probírání nové látky přistupujeme ve chvíli, kdy žáci probíranou látku chápou. Ke všem činnostem se průběžně vracíme, upevňujeme a rozvíjíme.

•

Výuku přibližujeme skutečnému životu, dbáme na zapojení všech smyslů.

•

Využíváme mezipředmětových vztahů. Obsah vzdělávání spojujeme do smysluplných celků.

•

Vedeme žáky ke vzájemné komunikaci. Umožňujeme hovořit o tom, co pozorují, co činí, co si myslí.

•

Vedeme je k samokontrole a k práci s chybou. Žák má právo udělat chybu s vědomím toho, že chybovat je normální, neboť je to nedílná součást procesu každého učení. Chyba a následná práce s ní je příležitostí ke zlepšení.

•

Žáky nepřetěžujeme a využíváme diferenciace, umožňujeme jim učit se podle jejich individuálního tempa.

•

Ve výuce využíváme pozitivního hodnocení a žákovského sebehodnocení.

Pravidla pro hodnocení žáků a) Způsoby hodnocení žáka: Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení. A) Klasifikace známkou B) Kombinované hodnocení (u vybraných předmětů hodnocen slovně, v ostatních předmětech hodnocen známkou) Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem. C) Slovní hodnocení Výsledky vzdělávání na konci 1. pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka. D)

Možnost doplnění klasifikace výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a

chování žáka slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí (§ 15, odst. 2 novely vyhlášky 48/2005) E)

Osvobozen od klasifikace v případě uvolnění z vyučování některého předmětu podle

zákona 561/2004 Sb., § 50, odst. 2

Pro celkové hodnocení (vysvědčení) používáme k l a s i f i k a c i . Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech se hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 1 - výborný, 2 - chvalitebný, 3 - dobrý, 4 - dostatečný, 5 - nedostatečný. Při hodnocení žáka se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice. Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „uvolněn(a)“. Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo ve druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „nehodnocen(a)“.

Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: • prospěl(a) s vyznamenáním, • prospěl(a), • neprospěl(a), • nehodnocen(a) – možnost použití pouze v 1. pololetí školního roku U průběžného hodnocení používáme různé formy hodnocení (klasifikace, slovní hodnocení, bodové hodnocení, sebehodnocení …).

Klasifikace je dána PRAVIDLY PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ (Součást Školního řádu - příloha), pravidla obsahují


Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání žáků




Zásady pro hodnocení chování




Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků




Výchovná opatření




Zásady pro používání slovního hodnocení




Způsob získávání podkladů pro hodnocení




Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami




Způsob hodnocení nadaných žáků

Pozitivní výsledky třídy při prověřování učiva posilují i sebevědomí učitele, vedou k zamyšlení nad způsoby práce, kterými byly dobré výsledky dosaženy, naplňují vnitřním uspokojením. Hodnocením práce svých žáků hodnotíme i svoji schopnost něčemu dobře naučit a výchovně na žáky působit. Každému hodnocení musí předcházet jasné a srozumitelné seznámení žáka s cíli vzdělávání a k nim náležejících kritérií hodnocení.

Hodnocení je vždy adresné a osobně se obrací k žákovi. Skupinová práce se nehodnotí známkou. Při hodnocení se vždy posuzuje individuální pokrok žáka, při respektování jeho individuálních předpokladů bez srovnávání s ostatními spolužáky. Upřednostňujeme pozitivní hodnocení žáků, a to nejen při prověřování vědomostí a hodnocení dosažené úrovně klíčových kompetencí, ale v celém procesu učení. Dobrý výsledek posiluje sebevědomí a motivuje žáka. Na chyby upozorňujeme žáky bezprostředně, vstřícně a důsledně. S chybou dále pracujeme. Žáky vedeme přes sebehodnocení a samokontrolu ke schopnosti něco provést dokonale - bez chyby - a v přiměřeném čase. Předkládáme žákům ukázky správně vypracovaných úkolů. Hodnotíme žáky průběžně v celém časovém období a výsledná známka je stanovena na základě dostatečného množství různých podkladů. Klasifikujeme učivo dostatečně probrané a procvičené. Písemné práce žáků zakládáme do složek. Používá se metoda portfolia, tj. průběžné shromažďování ukázek toho, co dítě má zvládnuto, resp. doklady o rozdílu na začátku a po dokončení učení většího celku. Do portfolia se ukládají např. testy atd., které dokumentují úroveň dovedností dítěte. Žáci jsou bráni jako spolutvůrci svého portfolia, tj. spolurozhodují, které ukázky budou do něj zařazeny. Dokumentování žákova pokroku je i vhodnou motivací žáka. Portfolia jsou součástí rozhovorů s rodiči o vzdělávání jejich dětí. U průběžného hodnocení používáme různé formy hodnocení, jednou z nich je také sebehodnocení.

Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků. Žáci se postupně učí posoudit výsledek své práce. Při sebehodnocení se žák snaží popsat: co se mu daří, co mu ještě nejde, jak bude pokračovat dál. V jednotlivých učebních oblastech předem stanovíme základní učební požadavky. Jasně formulujeme, jaké dovednosti si žáci mají osvojit, čemu se mají naučit. I sebehodnocení se musí žák nejdříve naučit. Sebehodnocení je považováno za jednu z významných kompetencí, kterou chceme žáky postupně naučit. Sebehodnocení probíhá v 1. a 2. ročníku nejčastěji ústně v komunikativním kruhu. V testech nebo v pracovních listech vybarví např. „smajlíka“, kterým se vyjadřuje k náročnosti úkolů. Od 3. ročníku může žák své hodnocení zaznamenávat např. po probrání určitého tématu. (např. zvládám dobře – částečně – zatím nezvládám). Vedeme žáky k tomu, aby si do svých učebních materiálů zaznamenávali to, co už dobře ovládají (například „ hvězdičkou “). Ve 4. a 5. ročníku může být analýza dosahovaných výsledků a kroků vedoucích ke zlepšení vlastních výsledků podrobnější. (např. zlepšil/a jsem se – dosud se mi nedaří – chtěl/a bych se zlepšit). Používáme učební materiály, ve kterých je sebehodnocení žáků zapracované Nedílnou součástí hodnocení je vzájemné hodnocení mezi žáky. Je velmi důležité učit žáky kriticky a objektivně posoudit nejen svůj výkon, ale i výkon druhých.

b) Kritéria pro hodnocení:

Kritéria hodnocení se odvíjí od zvládnutí očekávaných výstupů jednotlivých vyučovacích předmětů v rámci individuálních možností žáka. Při hodnocení by měl učitel sledovat:


vztah k osvojování poznatků v jednotlivých vyučovacích předmětech v rámci individuálních možností dítěte

v jaké míře a kvalitě si osvojil poznatky, vědomosti a dovednosti, jak rozumí učivu, jak se umí soustředit, jak zvládá přepínání pozornosti, jak si organizuje učení, jak umí vyhledat a jak pracuje s informacemi, s pomůckami, jak chápe smysl a význam učiva v širších celcích a zda projevuje zájem o „ učení „




jak dovede žák používat získané vědomosti a dovednosti, jak řeší problémové situace

jak dovede žák používat získané vědomosti a dovednosti při řešení úkolů (slovních i písemných), jak dovede osvojené a získané vědomosti, dovednosti aplikovat v podmínkách běžného života, jak pracuje s chybou, jak obhajuje svá řešení


úroveň komunikačních dovedností

jak žák ovládá základní komunikační prostředky, jak umí naslouchat, jak umí srozumitelně, souvisle a věcně se vyjadřovat, klást otázky, formulovat své myšlenky, zapojovat se do rozhovoru, na jaké úrovni je jeho písemný projev, jakou má slovní zásobu a jak s ní dovede pracovat v jednotlivých předmětech, jak dovede vyprávět, sdělovat své zkušenosti, zážitky, vysvětlovat své názory a pracovní postupy


jak umí spolupracovat, jak je zodpovědný a tolerantní

jak umí spolupracovat ve skupině, jak přijímá úspěch i nezdar sebe a jiných, co dělá pro sebezlepšení , jak spolehlivě a odpovědně plní své povinnosti, jak je snaživý, vstřícný a tolerantní ke svým spolužákům, jak zvládá elementární pravidla kulturního chování


schopnost vykonávat činnosti smysluplně a tvůrčím způsobem

jak ovládá důležité učební postupy a způsoby samostatné práce ,jak dovede pracovat s učebnicí, pracovními sešity a listy, s atlasy, tabulkami, slovníky, jak dovede vyhledávat informace v různých zdrojích a jednoduchým způsobem je zpracovávat

FORMY OVĚŘOVÁNÍ VĚDOMOSTÍ A DOVEDNOSTÍ ŽÁKŮ


písemné práce, slohové práce, testy, diktáty, cvičení …




ústní zkoušení formou rozhovoru, diskuse, výkladu, popisu




zpracování referátu a prací




samotné aktivity a domácí úkoly




modelové a problémové úkoly ( kvízy, křížovky, rébusy ..)




skupinová práce, práce dvojic




projektové dny




vědomostní a dovednostní testy

Příloha kap. 6. Hodnocení žáků (vyňato ze Školního řádu)

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) vydávám jako statutární orgán školy tuto směrnici. Směrnice je součástí školního řádu školy – přílohou č. 2, podle § 30 odst. (2) školského zákona („Školní řád obsahuje také pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů.“). Směrnice je umístěna na webových stránkách školy a na přístupném místě školy podle § 30 školského zákona, prokazatelným způsobem s ním byli seznámeni zaměstnanci, žáci školy a byli informováni o jeho vydání a obsahu zákonní zástupci nezletilých žáků. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Vyhláška č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

Je nutné odvodit si a stanovit jasná pravidla společně s dětmi, protože zodpovědnost netkví ve vykonávání příkazů. Učit se zodpovědnosti můžeme jen tehdy, když dětem poskytneme možnost výběru a spoluúčast na důležitých věcech, které ovlivňují jejich každodenní život. Hodnocení vychází z jasných cílů a úkolů v jednotlivých oblastech a etapách vzdělávání. Úkolem hodnocení je zobrazit individuální pokrok žáka, zvládnutí konkrétní oblasti vzdělávání – resp. míry naplnění očekávaných výstupů a motivace žáka k další práci. Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci, zákonní zástupci nezletilých žáků, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům plní vyživovací povinnost byly včas informovány o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka. 1.1 Zásady hodnocení 1. Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení. 2. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého

pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených rámcovým vzdělávacím programem. 3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačnímstupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů, možnost doplnění klasifikace výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a chování žáka slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí (§ 15, odst. 2 novely vyhlášky 48/2005)nebo osvobozen od klasifikace v případě uvolnění z vyučování některého předmětu podle zákona 561/2004 Sb., § 50, odst. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě. 4.

Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci a zákonní zástupci dětí byly včas informovány o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte, žáka.

5. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení.

6. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm

(dále jen "klasifikace"). V 1. ročníku obdrží žák k vysvědčení pomocí klasifikačních stupňů, i slovní hodnocení formou dopisu učitele žáků. 7. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitelka školy o použití slovního

hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 8. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech

povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. 9. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení

náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do

dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. 10. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení

náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. 11. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo

druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitelku školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. 12. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého

pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitelka školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. 13. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Pouze při

dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech apod.) vyučující zohlední přiměřeně délce absence známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn. Žáka z učiva předmětného období znovu nepřezkušuje. 14. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období

se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal, stupeň prospěchu se však neurčuje na základě průměru známek za příslušné období. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají na pedagogické radě.

1.2 Způsob získávání podkladů pro hodnocení 1. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka výhradně prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům. 2. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména: -

neklasifikovat žáky po delší nepřítomnosti ve škole (viz Školní řád),

-

účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotí to, co umí,

-

zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné,

-

před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva.

3. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky je jednoznačné, srozumitelné, všestranné, pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. 4. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Získává je soustavným diagnostickým pozorováním žáka, sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové…), didaktickými testy, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky. Na konci každého pololetí žáci píší kontrolní práce z jazyka českého a matematiky, které učitel v rámci třídy vyhodnotí. Poskytují zpětnou vazbu, jak žáci zvládli učivo daného ročníku v daném pololetí.

5. Učitel je povinen vést evidenci o klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl

vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka. 6. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům. 7. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30. 10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům. 8. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě, a to zpravidla k 15. listopadu a

15. dubnu. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka

informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem. 9. Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách

nebo konzultačních hodinách, na které jsou rodiče písemně zváni. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně. 10. Třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu

získávání

podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů na pedagogické radě.

1.3 Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků.

2. Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků. 3. Chyba je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb žáka. Chyba je důležitý prostředek učení. 4. Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit: -

co se mu daří

-

co mu ještě nejde, jaké má rezervy

-

jak bude pokračovat dál

5. Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky. 6. Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka. 7. Na konci pololetí žák písemnou nebo ústní formou provede sebehodnocení v oblasti: -

Zodpovědnost

-

motivace k učení

-

sebedůvěra

-

vztahy v třídním kolektivu.

Při sebehodnocení žáka má důležitou úlohu práce i s portfoliem žáka. U starších dětí - žáci hodnotí sami sebe do připravených dotazníků.

8. Známky nejsou jediným zdrojem motivace. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků. Při školní práci vedeme žáka, aby se vyjadřoval ke svým výkonům a výsledkům, ústní i písemnou formou (portfolio, sebehodnocení písemných prací formou barev, jednoduchých předem domluvených symbolů).

1.4 Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace, zásady pro používání slovního hodnocení 1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: a) 1 - výborný, b) 2 - chvalitebný, c) 3 - dobrý, d) 4 - dostatečný,

e) 5 - nedostatečný. 2. Při hodnocení žáka se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice.

Způsoby hodnocení žáka: A) Klasifikace známkou B) Kombinované hodnocení (u vybraných předmětů hodnocen slovně, v ostatních

předmětech hodnocen známkou). Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem nebo pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. C) Slovní hodnocení Výsledky vzdělávání na konci 1. pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka. D) Možnost doplnění klasifikace výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a

chování žáka slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí (§ 15, odst. 2 novely vyhlášky 48/2005) E) Osvobozen od klasifikace v případě uvolnění z vyučování některého předmětu podle zákona 561/2004 Sb., § 50, odst. 2

Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: prospěl(a) s vyznamenáním prospěl(a) neprospěl(a) nehodnocen(a) – možnost použití pouze v 1. pololetí školního roku

1.5 Kritéria pro stupně hodnocení prospěchu v případě použití klasifikace Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin: a) předměty s převahou teoretického zaměření, b) předměty s převahou praktických činností c) předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu. a) Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření (jazykové, matematika, prvouka, přírodověda, vlastivěda) Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, kvalita a rozsah získaných dovedností, schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, aktivita v přístupu k činnostem, jazyková správnost ústního a písemného projevu. Stupeň 1 ( výborný ) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně,

zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. ČESKÝ JAZYK − žák se dovede spisovně a výstižně vyjadřovat, − mluvnické a pravopisné jevy ovládá, správně aplikuje, − čte plynule, se správnou intonací, od 2. ročníku čte s porozuměním i při tichém samostatném čtení, − písmo je úhledné, úprava velmi dobrá, − slohový projev umí logicky uspořádat v časové posloupnosti, souvisle a jasně formulovat, od 4. ročníku dovede samostatně sestavit jednoduchou osnovu. MATEMATIKA − žák trvale dosahuje očekávaných výstupů ŠVP, − projevuje jistotu a zběhlost v provádění numerických operací, − samostatně řeší slovní úlohy, −

konstruktivní úlohy v geometrii řeší samostatně a mají úhlednou úpravu.

PRVOUKA, PŘÍRODOVĚDA, VLASTIVĚDA − žák dosahuje uceleně a přesně očekávaných výstupů ŠVP, − v získaných poznatcích se orientuje pohotově, samostatně a tvořivě je uplatňuje při řešení praktických úkolů. CIZÍ JAZYK − žák v cizím jazyce správně reaguje v běžných situacích, pohotově využívá slovní zásobu a základní pravidla výslovnosti a stavby vět, vede jednoduchý dialog (v souladu s úrovní danou ŠVP), − bez obtíží porozumí přiměřenému textu a zvládá techniky čtení a psaní (v souladu s úrovní danou ŠVP). Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a

dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

ČESKÝ JAZYK − žák se dovede vesměs správně a spisovně vyjadřovat, − mluvnické a pravopisné jevy ovládá, dopouští se jen drobných chyb, − své znalosti umí většinou správně aplikovat v praxi, − čtení je výrazné a plynulé, s porozuměním, pouze s drobnějšími chybami, − písmo odpovídá vcelku platné normě, písemný projev je estetický, bez větších nepřesností, − v oblasti slohové dovede téma logicky uspořádat a zpracovat bez závažnějších chyb.

MATEMATIKA − žák velmi dobře splňuje očekávané výstupy ŠVP, − jeho znalosti a dovednosti jsou trvalého charakteru, − numerické výpočty provádí s jistotou, jen občas se dopouští drobných méně závažných chyb, − jeho práce v geometrii jsou vesměs přesné a mají úhlednou úpravu.

PRVOUKA, PŘÍRODOVĚDA, VLASTIVĚDA − žák velmi dobře splňuje očekávané výstupy ŠVP, − získané poznatky dokáže uplatnit v praxi samostatně nebo podle pokynů učitele, občas se dopouští méně závažných chyb.

CIZÍ JAZYK − žák vesměs správně reaguje v běžných situacích, celkem pohotově používá slovní zásobu a základní pravidla výslovnosti a stavby vět, s drobnými chybami je schopen vést jednoduchý dialog (v souladu s úrovní danou ŠVP), − bez větších obtíží porozumí přiměřenému textu a zvládá techniky čtení a psaní.

Stupeň 3 (výborný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se projevují chyby v ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. ČESKÝ JAZYK − vyjadřování žáka není dostatečně plynulé, často je nespisovné, málo výstižné a věcně nesprávné, − žák v podstatě ovládá mluvnické a pravopisné jevy, ale dopouští se závažnějších chyb při jejich aplikaci, − s pomocí učitele dovede chyby opravit, − čtení není plynulé, často chybí správná intonace, po návodných otázkách žák zpravidla prokazuje porozumění textu, − technika psaní vykazuje nedostatky, které se projevují nesprávnými tvary písmen a málo úhlednou úpravou, − slohový projev dovede zpracovat a logicky uspořádat za pomoci učitele. MATEMATIKA

− žák v podstatě dosahuje očekávaných výstupů ŠVP, − při provádění numerických operací je pomalejší, − dopouští se chyb, které po upozornění učitele dokáže sám opravit, − snadné úlohy řeší samostatně, složitější s pomocí učitele, −

v geometrii se dopouští nepřesností, grafický projev méně úhledný.

PRVOUKA, PŘÍRODOVĚDA, VLASTIVĚDA − žák v podstatě dosahuje očekávaných výstupů ŠVP, na návodné otázky reaguje vesměs správně, dopouští se méně závažných chyb, − ne vždy dokáže samostatně uplatnit získané poznatky v praxi.

CIZÍ JAZYK − žák reaguje méně pohotově v běžných situacích, své znalosti uplatňuje za pomoci učitele, slovní zásobu a základní pravidla výslovnosti a stavby vět v podstatě ovládá, − dopouští se chyb při porozumění přiměřenému textu a zvládání základů techniky čtení a psaní. Stupeň 4 ( dostatečný ) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. v uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. ČESKÝ JAZYK − žák má závažné nedostatky ve správnosti a výstižnosti svého projevu, často se vyjadřuje nespisovně, chybí mu dostatečná slovní zásoba,

− mluvnické a pravopisné jevy zvládá jen za pomoci učitele a se značnými obtížemi, neumí samostatně uplatnit znalosti v praxi, − nečte plynule, dopouští se četných chyb, většinou chybí správná intonace, i po návodných otázkách žák projevuje jen malé porozumění textu, − žák je schopen zpracovat jen velmi jednoduchá slohová témata, a to jen s pomocí učitele. MATEMATIKA − žák splňuje očekávané výstupy ŠVP jen zčásti, −

při numerických operacích je pomalý a málo pohotový,

−

dopouští se četných chyb,

−

bez pomoci učitele zpravidla není schopen řešit slovní ani geometrické úlohy,

−

jeho grafický projev je neuspořádaný a málo úhledný.

PRVOUKA, PŘÍRODOVĚDA, VLASTIVĚDA −

žák má závažné nedostatky v naplňování očekávaných výstupů ŠVP,

−

dokáže získané poznatky aplikovat v praxi jen za soustavné pomoci učitele,

−

pracuje pomalu a nesamostatně.

CIZÍ JAZYK −

žák reaguje v běžných situacích s obtížemi a jen za pomoci učitele, má značné mezery ve slovní zásobě, stavbě vět a výslovnosti,

−

přiměřenému textu porozumí jen za soustavné pomoci učitele, má závažné nedostatky v základech čtení a psaní.

Stupeň 5 ( nedostatečný ) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s pomocí učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho

činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné chyby a nedostatky není schopen opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. Úroveň jeho vědomostí není předpokladem pro práci ve vyšším ročníku. ČESKÝ JAZYK − žák má závažné nedostatky ve výstižnosti a správnosti svého projevu, vyjadřuje se většinou nespisovně a nesouvisle, nemá dostatečnou slovní zásobu, ani s pomocí učitele nedokáže správně uplatnit mluvnické a pravopisné jevy, − čtení je technicky, věcně i intonačně nedokonalé, žák čte jen s velkými obtížemi, bez porozumění textu, − neovládá techniku psaní, nedokáže správně používat tvary písmen, písmo je špatně čitelné, úprava neestetická, − žák není schopen ani za pomoci učitele uspořádat a zpracovat slohové téma. MATEMATIKA − žák nesplňuje očekávané výstupy ŠVP, případně má dílčí a izolované poznatky, − nekáže plnit úlohy ani s pomocí učitele, − jeho vědomosti a dovednosti nejsou na takové úrovni, aby mohl pochopit a zvládnout další očekávané výstupy. PRVOUKA, PŘÍRODOVĚDA, VLASTIVĚDA − žák nesplňuje očekávané výstupy ŠVP, případně má jen izolované a částečné znalosti, které mu neumožňují dosažení dalších očekávaných výstupů, − nechápe souvislosti a není schopen se orientovat v učivu ani s pomocí učitele. CIZÍ JAZYK − žák ani s pomocí učitele nereaguje v běžných situacích a nerozumí přiměřenému textu, nemá potřebnou slovní zásobu a výslovnost, neumí tvořit základní věty, − má jen dílčí a izolované poznatky, které mu neumožňují dosáhnout očekávaných výstupů ŠVP.

U hodnocení menších každodenních cvičení, písemných i ústních, lze používat ke klasickým známkám symboly (hvězdička *). Učitel však musí žákům vysvětlit jejich význam. Nelze je však používat při klasifikaci pololetních a závěrečných prací. b) Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktických činností (pracovní činnosti ) Při klasifikaci v předmětech uvedených v s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí: vztah k práci, osvojení dovedností a návyků, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, kvalita výsledků činností, využívání materiálů, práce s pomůckami a nástroji. Stupeň 1 ( výborný) Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci. Aktivně překonává vyskytující se překážky. Udržuje pracoviště v pořádku. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pomůcky, nástroje obsluhuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele. Udržuje pracoviště v pořádku. Stupeň 3 (dobrý) Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti.

V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Své výkony se nesnaží zlepšit. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, dopouští se závažných nedostatků. Nedbá o pořádek na pracovišti. c) Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření (výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova) Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, osvojení potřebných vědomostí, zkušeností a jejich tvořivá aplikace, kvalita projevu, vztah žáka k činnostem a zájem o ně, přístup k uměleckému dílu, s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost. Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady (nadání a píle) a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální,

procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.

Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je po většině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Nehodnocen - uvolnění z výuky ze zdravotních důvodů Ředitel školy může uvolnit žáka z účasti na vyučování vyučovacímu předmětu na základě vyjádření příslušného lékaře. Jestliže je žák z výuky některého předmětu (např. tělesné výchovy) v 1. nebo 2. pololetí uvolněn, není z tohoto předmětu hodnocen. Ředitel školy může na základě žádosti zákonného zástupce žáka uvolnit žáka na dobu vyučování tohoto předmětu zcela. 1.6 Zásady pro používání slovního hodnocení včetně předem stanovených kritérií 1. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě. 2. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. 3. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 4. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených ŠVP a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaný v učebních osnovách jednotlivých předmětů ŠVP, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka.

Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení: Prospěch Ovládnutí učiva 1 – výborný

ovládá bezpečně

2 – chvalitebný

ovládá

3 – dobrý

v podstatě ovládá

4 – dostatečný

ovládá se značnými mezerami

5 – nedostatečný

neovládá

Myšlení 1 – výborný

pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, samostatný

2 – chvalitebný

uvažuje celkem samostatně

3 – dobrý

menší samostatnost v myšlení

4 – dostatečný

nesamostatné myšlení, pouze s nápovědou

5 - nedostatečný

odpovídá nesprávně i na návodné otázky

Vyjadřování 1 – výborný

výstižné a poměrně přesné

2 – chvalitebný

celkem výstižné

3 – dobrý

myšlenky vyjadřuje ne dost přesně

4 – dostatečný

myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi

5 - nedostatečný

nedokáže se samostatně vyjádřit, i na návodné otázky odpovídá nesprávně

Celková aplikace vědomostí 1 – výborný

užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou

2 – chvalitebný

dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb

3 – dobrý

řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby

4 – dostatečný

dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

5 - nedostatečný

praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí

Aktivita, zájem o učení 1 – výborný

aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

2 – chvalitebný

učí se svědomitě

3 – dobrý

k učení a práci nepotřebuje větších podnětů

4 – dostatečný

malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

5 - nedostatečný

pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

Chování 1 – velmi dobré

Uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

2 - uspokojivé

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

3 - neuspokojivé

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

1.7 Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1. Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám

učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky. 2. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení. 3. Je-li zpracován individuální vzdělávací plán žáka (dále jen IVP), jsou respektována dohodnutá pravidla pro hodnocení a klasifikaci obsažená v IVP. 4. Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. Klasifikace byla provázena hodnocením, t. j. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat, 5. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 6. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.

7. Žák zařazený do tělesné výchovy při

částečném

osvobození nebo při

úlevách

doporučených lékařem se klasifikuje v tělesné výchově s přihlédnutím k druhu a stupni postižení i k jeho celkovému zdravotnímu stavu. 8. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován. 9. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se řídí vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak.

1.8 Hodnocení nadaných žáků 1. Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy. 2.

Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.

1.9 Celkové hodnocení a klasifikace, vysvědčení Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním, b) prospěl(a), c) neprospěl(a).

a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených

školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré, v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm.e) zákon č. 561/2004 Sb. b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

2.1 Zásady pro hodnocení chování ve škole 1. Chování žáků je průběžně v klasifikačním období hodnoceno výchovnými opatřeními, kterými jsou pochvaly a kázeňská opatření (napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy). 2. Klasifikace chování se provádí na konci každého klasifikačního období a zahrnuje posouzení chování žáka dle uvedených kritérií souhrnně za celé klasifikační období Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou. 3. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. 4. Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby zákonní zástupci dětí byli včas informováni o chování žáka. V případě mimořádného porušení ihned prostřednictvím žákovské knížky.

2.2 Stupně hodnocení chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními pedagogickými pracovníky. O udělení sníženého stupně z chování rozhoduje ředitel školy na základě zdůvodněného návrhu po projednání v pedagogické radě. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování, která stanoví řád školy, během klasifikačního období. Stupně hodnocení chování Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

a) 1 - velmi dobré, b) 2 - uspokojivé, c) 3 - neuspokojivé.

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující: Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení řádu školy. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští naprosto ojediněle. Žák je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu, vnitřního řádu školní družiny a školní jídelny. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. − úmyslné fyzické napadení spolužáka, jehož důsledkem je vážné zranění nebo větší hmotná škoda, − hrubé a nevhodné jednání (k ostatním spolužákům, dospělým), šikana ve všech svých podobách, − velmi nevhodné chování ve škole a na veřejnosti v době, kdy byl zajišťován pedagogický dozor (kouření, požívání alkoholu i jiných návykových látek, nošení, přechovávání a jejich distribuce), − záměrné způsobení značné škody (vandalismus), − krádež, − záškoláctví, neomluvené hodiny. Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků. − úmyslné fyzické napadení spolužáka, jehož důsledkem je vážné zranění nebo větší hmotná škoda, − šikana, hrubé chování a nevhodné chování, − chování a jednání, které lze klasifikovat podle trestního řádu jako trestný čin, − velmi nevhodné chování ve škole a na veřejnosti v době, kdy byl zajišťován pedagogický dozor (kouření, požívání alkoholu i jiných návykových látek, nošení, přechovávání a jejich distribuce), − záměrné způsobení značné škody (vandalismus), − krádež, − záškoláctví většího rozsahu.

2.3 Výchovná opatření Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo třídní učitel. Pochvalami a oceněními jsou:

1. Pochvala ředitele školy - ředitel školy může (na základě vlastního rozhodnutí, na základě podnětu ostatních pedagogických pracovníků nebo i jiné právnické či fyzické osoby) udělit žákovi po projednání v pedagogické radě pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

2. Pochvala třídního učitele - třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi udělit ústní nebo písemnou pochvalu třídního učitele do žákovské knížky nebo na pochvalný list, za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. Třídní učitel oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění a jeho důvody žákovi před třídním kolektivem a jeho zákonnému zástupci. Udělení pochvaly a se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená zápisem do žákovské knížky, na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno a do katalogového listu žáka.

Kázeňskými opatřeními jsou: Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: 1) ústní nebo písemné napomenutí 2) napomenutí třídního učitele 3) důtku třídního učitele 4) důtku ředitele školy

Uložení napomenutí třídního učitele nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy.

1. Ústní nebo písemné napomenutí – ukládá učitel bezprostředně po přestupku − zapomenutí učební pomůcky nebo zpozdilou přípravu pomůcek na vyučovací hodinu (při opakování - zápis do žákovské knížky), − nekázeň při vyučování nebo o přestávce, kterou neomezuje činnost spolužáků ani neohrožuje jejich nebo svoji bezpečnost, − neúcta k dospělým vyjádřenou drobným proviněním proti zásadám slušného chování, − nesplnění zadaného úkolu (výjimečně), − drobný podvod či lež, − vulgární chování a vyjadřování vůči spolužákům. Uložení napomenutí třídního učitele nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy.

2. Napomenutí třídního učitele - ukládá třídní učitel bezprostředně po přestupku, kterého se žák dopustí. O udělení napomenutí uvědomí třídní učitel prokazatelně rodiče zápisem do žákovské knížky nebo ústní informací na pravidelných konzultačních dnech a třídních schůzkách. Uložení napomenutí se zaznamená do katalogového listu žáka. − opakované přestupky uvedené v odstavci 1., − úmyslné zatajování žákovské knížky.

3. Důtka třídního učitele – ukládá ji třídní učitel po projednání a se souhlasem ředitele školy za závažnější či opakované porušení řádu školy, norem slušnosti. O udělení důtky uvědomí třídní učitel prokazatelně rodiče zápisem do žákovské knížky. Důtka třídního učitele se uděluje před kolektivem třídy. Uložení důtky se zaznamená do katalogového listu žáka. − opakované drobné přestupky uvedené v odstavci 1., − hrubé či nevhodné chování vůči spolužákům (první náznaky šikany), − neúcta k dospělým vyjádřenou nevhodným chováním, mluvou či jednání s dospělými, − nevhodné chování na veřejnosti během činnosti organizované školou, − krádež, − neomluvené hodiny (jednotlivé), − zavinění drobného úrazu spolužáka nekázní či nevolí,

− přepisování známek v žákovské knížce, falšování omluvenek.

4. Důtka ředitele školy - ukládá ji ředitel školy po projednání pedagogické radě za vážná porušení řádu školy – zvláště za porušování norem slušnosti, za neomluvené absence, za agresivitu vůči spolužákům i dospělým, šikanu a další závažná provinění. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností řádu školy a jsou postihovány tímto opatřením s následným dopadem na hodnocení chování za klasifikační období. O udělení důtky uvědomí ředitel prokazatelně rodiče zasláním doporučeného dopisu. Důtka ředitele školy se uděluje před kolektivem třídy. Uložení důtky se zaznamená do katalogového listu žáka.

−

přestupek opravňující k potrestání v pořadí 2. důtkou třídního učitele,

−

svévolné fyzické napadení spolužáka, jehož důsledkem bylo zranění nebo hmotná škoda,

−

zavinění školního úrazu spolužáka nebo způsobení škody spolužákovi nebo na majetku školy nekázní,

−

velmi nevhodné jednání s dospělými (arogance, nerespektování příkazu, slovní útoky žáka vůči pracovníkům školy, apod.),

−

hrubé či nevhodné chování vůči spolužákům – šikana.

ŠIKANA Šikana je velmi aktuálním problémem, který se objevuje již v mateřských školách. Nesmí být přehlížena žádná její forma, často však bývá nesprávně používán termín „šikana“ i při dětských rozepřích a potyčkách. Proto je důležité definovat přesně její podoby, hrozby, postupy při setkání se s ní a postihy za ni. Pět stupňů šikany: První stupeň (1. stupeň ZŠ) Jedná se o etapu vzniku počátků šikany. Stačí, aby se ve třídě objevily méně oblíbené děti, výjimeční jedinci, „obětní beránci", „černé ovce", outsideři, též děti se zdravotním handicapem. (Stačí, aby učitel častěji vytýkal žáku některé jeho slabiny, neschopnost, snižoval jeho autoritu, dotýkal se slovně nevhodně jeho osoby.) Takové děti se okamžitě

dostanou na chvost skupiny a začnou zakoušet první, sice mírné, převážně psychické formy násilí. Jsou to různé legrácky, intriky, pomluvy, posměšky. Ostatní se s ním nebaví, odstrkují jej, povyšují se nad ním, baví se na jeho účet. Takové dítě začíná přijímat roli utlačovaného, odstrkovaného, nedokáže se účinně bránit. Tento první stupeň je velice těžko pozorovatelný. Pozor na ignorování jedince kolektivem!

Druhý stupeň Je charakteristický tím, že psychický nátlak přerůstá ve fyzickou agresi, přitvrzuje se manipulace s obětí. Agresor v této etapě vstřebává zážitek jak chutná moc, jaké uspokojení mu přináší to, když bije, týrá, ponižuje. Nereaguje-li v tomto stádiu pozitivní jádro skupiny, třídy, neexistují-li kamarádské vztahy, záporný vztah k násilí, pozitivní morální vlastnosti, pak dochází k prolomení posledních morálních zábran a šikana se rozjíždí ve větším rozsahu. Třetí stupeň Je prakticky rozhodující. Existuje stále možnost vzniku silné pozitivní skupiny, která by oslabila vliv tvořícího se „úderného jádra". Pokud tato silná pozitivní skupina nezasáhne, pak tažení tyranů přechází do dalších fází. K agresorům se přidají další jednotlivci. Cílem tohoto „úderného jádra" budou stále ti nejslabší, ti nejníže postavení. Čtvrtý stupeň Šikana se rozjíždí v plném rozsahu. Působení agresorů je tak silné, že jejich normy přejímá celá skupina. Klást odpor v této fázi se již nedá. I mírní a ukáznění žáci se začínají chovat krutě, aktivně se zúčastňují týrání spolužáka. I oni prožívají pocit uspokojení z ponížení, bolesti a útrap toho druhého, slabšího. Dělají to proto, aby oni sami se nestali tím týraným. Pátý stupeň Zpravidla se na základní škole nestačí vytvořit, je to spíše záležitost věznic, výchovných ústavů, případně středních škol. Oběti jsou vnímány jako „podlidi", „poddaní", „nevolníci", „otroci". Vůdce tyranů zaujímá vedoucí místo, rozhoduje o všem, co se ve skupině děje. Nejhorší je – jestliže je tímto vůdcem žák s výborným prospěchem, ochotně pomáhající pedagogovi, žák mající podporu třídního učitele, protože „on přece všechno spolehlivě

zařídí". Oběť v tomto stadiu utíká do nemoci, má mnoho absencí, často i neomluvených, vyhýbá se škole a v nejhorším případě končí psychickým zhroucením nebo pokusem o sebevraždu. Při podezření na možnost výskytu šikany ve škole je důležité postupovat uvážlivě, okamžitě, promyšleně (pozor na impulzivní reakce) a nejlépe s pomocí odborníka (PPP, Dětské krizové centrum, apod.). … Při objasňování šikany: -

nikdy nevyšetřujeme společně agresora i oběť,

-

nikdy nevedeme vyšetřování ve skupině nebo ve třídě,

-

vyšetřování musí mít promyšlenou taktiku a strategii, nepostupuje nahodile

-

pozor na „objektivní“ rozdělení viny mezi agresora a oběť

-

agresor nesmí být dopředu informován (dáváme mu možnost ovlivnit svědky nebo zastrašit oběť)

Prevence šikany: -

třídní kruh (pravidelná sezení, naslouchání)

-

chování učitele k dětem (učitelský takt)

-

pravidelná dotazníková šetření (2x ročně)

-

šetření každé výrazné změny chování i zdravotního stavu žáka

Podrobněji k problematice šikany viz Minimální preventivní program.

2.4 Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách 1. Žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. 2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. 3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín

opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. 4. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor. 5. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. 6. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitelka školy v souladu se školním vzdělávacím programem.