Příloha č. 3:
Základní charakteristika území Identifikační údaje území a širšího okolí Území je z hlediska příslušnosti součástí města Ralsko a nachází se na katastrálním území Hradčany. Jedná se o oblast, v jejímž centru se nachází plocha letiště a zahrnuje plochy a objekty, které byly součástí VVP Ralsko a svým provozem souvisely s využitím letiště pro sovětskou armádu. Samostatná obec Ralsko vznikla 1.1. 1992 a má sídlo obecního úřadu na adrese Kuřívody 701, 471 24 Mimoň Kraj : Liberecký kraj Obec s rozšířenou působností : Česká Lípa Obec s pověřeným obecním úřadem : Mimoň Sídelní jednotky města Ralsko Noviny Pertoltice Stráž pod pod Ralskem pod Ralskem Ralskem Bohatice
Česká Lípa
Zákupy
Hamr na Jezeře
Mimoň
Náhlov
Svébořice
Boreček
Osečná
Cetenov
Provodín Ploužnice p. R. Hradčany
Hlavice Všelibice Jabloneček
Doksy
Strážiště
Kuřivody Mukařov Tachov
Bezděz
Dolní Krupá Bělá pod Bezdězem
Okna
Rokytá
Dolní Krupá
Horní Jivina Bukovina
PRAMEN: ČÚZK (ZM 1 : 100 000 ) N
sídelní jednotky obce Ralsko
0
2
kat.úz. obcí
1:130.000
1
4 Km
Vybrané údaje a statistická data za město Ralsko (rok 2007) Katastrální plocha………………………… 17 023 ha Demografické ukazatele Počet obyvatel ………………………............ 1 963 Průměrný věk …............................................... 32,9 let Maskulinita …………………………………... 107 Celkový přírůstek (na 1000 obyv.) za rok 2007 ……………………………..22 za období 2002 – 2007……………... 142,0
(v LK 39,8, v ČR 40,3) (v LK i v ČR 96) (v LK 7,3, v ČR 9,1) (v LK 15,4, v ČR 17,3)
Věková struktura Obyvatel ve věku: 0 – 14 ……………………………… 23,13 % 15 – 24 ……………………………….. 13,14 % 25 – 44 ……………………………… 35,71 % 45 – 64 ……………………………… 21,09 % nad 65 ………………………………… 6,93 %
(v LK 15,60 %, v ČR 14,23 %) (v LK 13,82 %, v ČR 12,97 %) (v LK 32,06 %, v ČR 30,80 %) (v LK 27,66 %, v ČR 27,43 %) (v LK 10,86 %, v ČR 14,57 %)
Vzdělanost Obyvatelstvo nad 15 let podle dokončeného vzdělání: základní a bez vzdělání…...…………… 27,80 % střední bez maturity…………………… 41,61 % střední s maturitou…………………….. 22,43 % vyšší odborné a nástavbové…………..... 2,40 % vysokoškolské…………………………... 3,36 % nezjištěno……………………………….. 2,40 %
(v LK 24,35 %, v ČR 23,48 %) (v LK 40,05 %, v ČR 37,96 %) (v LK 23,81 %, v ČR 24,90 %) (v LK 3,15 %, v ČR 3,45 %) (v LK 7,03 %, v ČR 8,89 %) (v LK 1,61 %, v ČR 1,32 %)
Poznámka: (SLDB 2001)
Nezaměstnanost Míra registrované nezaměstnanosti…….…..…. 13,6
(v LK 6,1, v ČR 6,0)
Podnikání Podnikatelských subjektů celkem…………....... 215 Intenzita podnikatelské aktivity………….….. 109,5 (v LK 260, v ČR 239) (nejvíce subjektů podniká v obchodu a v prodeji a opravě motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství) Finanční úřad: Stavební úřad: Pracovní úřad : OOP ČR : HZS ČR : Záchranná služba: Pošta:
2
Mimoň Mimoň Česká Lípa Mimoň Česká Lípa Česká Lípa Mimoň
Historie území Region Ralska je v podstatě vymezen trojúhelníkovým spojením měst Liberec, Mladá Boleslav a Česká Lípa. V první polovině 18 století zde byly již stabilizované majetkové poměry. Severní okraj území byl součástí panství Mimoň – Stráž pod Ralskem, a to v držení hrabat Hartigů. Hraběcímu rodu Valdštejnů, pánům na Mnichově Hradišti, Bělé pod Bezdězem a v Doksech, náležela většina půdy ve střední a jižní části oblasti, zejména pak mohutné lesní komplexy. V období první republiky se již objevily první návrhy na zřízení chráněných území, které byly částečně realizovány v roce 1933 vyhlášením rezervace – Oblast Dokeská – pohoří Kummer. V roce 1946 pak usilovalo tehdejší Ministerstvo školství a osvěty o rozšíření ochrany stávajícího území, např. i o oblast Kuřivod, návrh však již nebyl přijat pro zamýšlené vytvoření vojenského výcvikového prostoru. Území tohoto regionu patřilo vždy k chudšímu území severních Čech, vždy se jednalo o území málo ekonomicky rozvinuté se špatnou dopravní dostupností. Převážná část území byla zalesněna. Ekonomika Ralska byla historicky vázána na podmínky přírodního prostředí. Hlavní obživou původního obyvatelstva byla práce v lese, zemědělství, domácí práce, později rekreace a lázeňství. Půda v oblasti nebyla kvalitní a neumožňovala dosažení větších výnosů a proto se prosadil na většině území pastvinářský chov dobytka. Od přelomu 20. století území postihují značné depopulační tendence z důvodu odchodu části obyvatelstva do města za prací. Hustota zalidnění zde byla již před 2. světovou válkou výrazně nižší než v sousedních průmyslově či zemědělsky vyspělejších oblastech. Před rokem 1945 žilo v tomto prostoru více než 7 000 obyvatel, většinu z nich tvořili obyvatelé německé národnosti, na které se po válce vztahovalo nařízení o odsunu. Největším sídlem regionu bylo malé město Kuřívody, které bylo přirozeným centrem této oblasti, další větší a významnější sídla byla Svébořice a Hradčany, v té době již oblíbené letovisko. Na samém konci 2. světové války v roce 1945, bylo u Hradčan Němci vybudováno vojenské letiště, které tak zřejmě přispělo při rozhodování o dalším osudu území v době následující. Po odsunu německého obyvatelstva a v době nového osidlování území padly již v roce 1946 při jednání tehdejší vlády první úvahy a návrhy na zřízení vojenského výcvikového prostoru. S tím rovněž souvisel začátek nového přesídlování a také pozdější řešení stále větších ekonomických a sociálních problémů již nového, převážně českého, osídlení tohoto území. Hlavním důvodem rozhodnutí o lokalizaci vojenského výcvikového prostoru byla potřeba prostoru pro výcvik armády v náročných terénních podmínkách, pro nácvik součinnosti různých druhů vojsk, letectva, dělostřelectva a tankistů. Dalším významným argumentem bylo hradčanské vojenské letiště, kde koncem války působila německá vojenská posádka. Hned po válce byl do Ralska vyslán vojenský útvar – Strážné letky, jehož příslušníci i s rodinami se zde trvale usadili. Zákonem ČSR ze dne 27.4.1949 č. 169/1949 Sb., bylo rozhodnuto zřídit na tomto území dnem 1.7.1950 vojenský výcvikový prostor. V letech 1946 – 50 pak byly obce postupně vysídleny a celá oblast byla předána armádě. Vojska ČSA zde však trvale umístěna nikdy nebyla. Vzniklý vojenský prostor tak přispěl k postupnému a naprostému zániku asi 20 obcí a zcela se změnil charakter obcí, které zde přežily. Vysídlení obyvatelstva bylo ukončeno k 31.10.1952, z vesnic bylo vysídleno více než 3 tisíce nových obyvatel. Výkonem obecní správy území vojenského prostoru podle zákona o vojenských újezdech byl pověřen újezdní úřad vojenského újezdu 3
v rozsahu obdobnému obecním úřadům. Až do roku 1968 sloužil tento, rozlohou druhý největší výcvikový prostor bývalého Československa, potřebám naší armády. Po roce 1968 bylo na základě požadavku Střední skupiny vojsk Sovětské armády společné využívání tohoto prostoru součástí dohody s tehdejší ČSLA. Na požadavek sovětského velení bylo přistoupeno k postupné modernizaci základny, včetně vybudování vysoce moderního letiště u obce Hradčany, na místě letiště bývalého, vybudovaného pro potřeby německé armády. Nastává i pozvolný odchod naší armády, která v polovině 80 let přestává prostor k výcviku používat. Přístup do některých území se tak v podstatě omezil pouze na zaměstnance Vojenských lesů a statků nebo Uranového průmyslu. Uvedený prostor se tak na delší dobu stává vůbec největším výcvikovým prostorem Sovětské armády v bývalém Československu. V roce 1988 zde byla dokončena modernizace, v té době největšího vojenského letiště a největší vojenské základny Sovětské armády na našem území. S působením Sovětské armády souvisela mj. i výstavba velkého počtu budov a bytů stavěných podle „sovětských norem“, výstavba centrálního zdroje tepla, ale i likvidace zbytků staršího osídlení. V prostoru trvale žilo více než 20 000 vojáků a rodinných příslušníků ze SSSR. Aktivní činnost Sovětských vojsk se také výrazně podílela na znečišťování a devastování životního prostředí regionu – ropnými a chlorovanými uhlovodíky, komunálními a dílenskými odpady, municí atd. Zjednodušeně lze konstatovat, že za posledních 20 let vojenského využití toto cenné území výrazně utrpělo vojenskou činností, v některých případech až k hranicím reversibility. Na druhé straně však v prostoru existují i velmi stabilní a v podstatě původní společenstva a ekosystémy, které dokumentují, jak by mohla vypadat příroda nebýt negativních lidských zásahů. Hospodářská činnost v regionu byla zajišťována účelově k tomu zřízenou organizací ministerstva obrany – státním podnikem Vojenské lesy a statky Mimoň, který byl zaměřen především na lesní a zemědělskou prvovýrobu. Počátkem 70 let byla v okolí Stráže pod Ralskem zahájena těžba uranu, jejichž některá ložiska zasahovala do Vojenského prostoru, kde zejména v lokalitě jižně od Hamru na Jezeře došlo k výraznému postižení území těžbou a úpravou uranové rudy. Civilní využívání severní části prostotu tím tak bylo výrazně omezeno. Obě uvedené skutečnosti přispěly k tomu, že se hranice vojenského prostoru ještě více uzavřely a celé území se výrazněji izolovalo. Všeobecnou vnitřní správu podle zákona o vojenských újezdech a správu ve věcech ochrany půdního fondu, územního plánování a stavebního řádu podle příslušných zákonů vykonával újezdní správce vojenského újezdu Ralsko se sídlem v Mimoni Teprve po roce1991 po odchodu Sovětských vojsk a postupném ukončení těžby uranu bylo území vojenského prostoru Ralsko opět otevřeno a předáno k 31.12.1991 k civilnímu využití. Újezd byl na základě usnesení vlády ČSFR ze dne 5.9.19991 předán pod všeobecnou vnitřní správu příslušnému okresnímu úřadu. Vojenský výcvikový prostor Ralsko byl zrušen a jeho území o rozloze 250 km2 bylo rozděleno do 13 obcí ve třech okresech (Česká Lípa, Mladá Boleslav a Liberec). Z toho největší část – 170 km2, připadla nově vzniklé obci nazvané Ralsko. Samostatná obec Ralsko byla vyhlášena 1.1.1992, v březnu 1992 zahájilo činnost i obecní zastupitelstvo. Sídlem této obce, která v době svého vzniku měla 524 obyvatel, se staly Kuřívody. V současné době má obec Ralsko statut města. Současně se zrušením vojenského prostoru v roce 1992 byly zahájeny rozsáhlé pyrotechnické a hydrogeologické průzkumné práce následované neméně rozsáhlými sanačními pracemi, které byly kryté především státním rozpočtem. V roce 1993 přijala vláda ČR zásady postupu přeměny a nového využití bývalých vojenských území včetně způsobu a postupu privatizace. Na základě 4
toho byla v roce 1994 založena státní organizace PRIVUM se sídlem v Lysé nad Labem. Cílem této organizace bylo zajišťovat a podporovat privatizaci státního majetku na území zrušených vojenských prostorů. Její zásluhou bylo v roce 1995 v prostoru Ralsko identifikováno celkem 1 700 bytů a 1 200 jiných budov, nejvíce pak v prostoru letecké základny Hradčany. V letech 1996 až 1998 bylo asi 360 budov a 780 bytů převedeno z majetku státu obcím nebo jiným novým uživatelům, na které byly rovněž převáděny sítě technické infrastruktury. V roce 1996 přistoupilo město Mimoň, za finančního přispění státu, k modernizaci a úpravě opuštěných bytů z panelové výstavby u letiště Ralsko a v roce1997 byly tyto nově upravené byty obydlovány. V současné době v oblasti pokračují sanační práce, které by měly být ukončeny v roce 2008 s následným monitoringem území do roku 2010. V roce 2007 byla fakticky ukončena činnost organizace PRIVUM a zbývající majetek byl převeden především do majetku města Ralsko a Libereckého kraje. Stávající využití Severně od letiště se nachází velké množství bývalých vojenských areálů, tvořících podpůrné zázemí letiště (autoparky, dílny, hangáry, stáčírny PHM, ubikace atd.) Tyto plochy jsou dnes zdevastovány, objekty poničeny, území je silně kontaminováno ropnými látkami. Na lokalitách probíhají sanační práce, jejichž ukončení se předpokládá do roku 2008. Letiště, s plochami pro technické a provozní zázemí, je dle platné územně plánovací dokumentace ve stávajícím rozsahu územně chráněno a ponecháno jako nabídka pro podnikatelský záměr vázaný na leteckou činnost a maximálně možným statutem v rozsahu veřejného mezinárodního letiště. Z letiště dnes však zůstala betonová plocha v lese, která je vzhledem k umístění v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby využívána pro různé aktivity. Pořádala se zde technoparty, závody motorek, každoročně je využívána organizátory Mimoňských válek, jednotlivci využívají plochu pro jízdy na kolech či kolečkových bruslích. Plochu využívají pro svůj provoz také členové Aeroklubu Praha, kteří mají pronajaté také některé objekty v sousedství plochy. Většina stavebních objektů, které zde zůstaly po odchodu Sovětských vojsk, je již v desolátním stavu nebo vůbec neexistuje. Tento stav je způsoben jednak dosavadním „hospodařením“ správce území a budov po odchodu sovětské armády a jednak skutečností, že prostor je zcela volně přístupný a objekty jsou postupně rozebírány příchozími občany. Například koleje na železniční vlečce již byly demontovány a odvezeny zřejmě do výkupny kovů. Obdobně jsou rozebírány i stavební objekty, kde často chybí krytina, krovy, překlady. Postupně dochází k destrukci objektů a jejich demolicím. V rámci privatizačního projektu, byly některé objekty umístěné na pozemcích v okolí letiště, převedeny z vlastnictví státu na jiné subjekty. Např. společnost Ralsko Vivo s.r.o. vlastní čtyřicet objektů – bývalých úkrytů letadel, které dál pronajímá a tyto slouží převážně jako skladovací prostory a prostory pro řemeslnou výrobu. Demografie Počet obyvatel obce se po roce 1989 více než ztrojnásobil. Obyvatelstvo je však velmi nestabilní, v důsledku nedostatku pracovních příležitostí v obci dochází k vysoké fluktuaci (vysoce nadprůměrnému migračnímu saldu). 5
V porovnání s celým Libereckým krajem má Ralsko příznivější věkovou strukturu obyvatelstva. Podíl obyvatel v předproduktivním věku je vyšší než podíl obyvatel v poproduktivním věku a tento stav vytváří předpoklad pro růst obyvatel přirozenou měnou. Město Ralsko patří z hlediska indexu stáří a průměrného věku obyvatel dokonce mezi nejmladší obce v celé České republice. Výrazný podíl na příznivé věkové struktuře měl rozvoj těžby uranu v tomto regionu po roce 1970, kdy se za prací a tím i za bydlením do oblasti Českolipska přistěhovalo velké množství obyvatel v produktivním věku. Nepříznivá je však vzdělanostní struktura, která je způsobena zejména zmíněnou přistěhovaleckou vlnou v důsledku rozvoje těžby uranu v letech 1970 – 1990, kdy na Českolipsko přišli zejména obyvatelé s nižším stupněm dosaženého vzdělání s uplatněním především v dělnických profesích. Vedle tohoto faktoru se na nepříznivé vzdělanostní struktuře podílí také odchod mladých, vysokoškolsky vzdělaných obyvatel do jiných míst, kde nacházejí lepší podmínky pro uplatnění své kvalifikace. Pracovní příležitosti jsou velice omezené a velká část ekonomicky aktivního obyvatelstva dojíždí za prací. Bytový fond V následujících tabulkách jsou informace o bytovém fondu v Ralsku. Obec Ralsko
Obec Ralsko Obec Ralsko Obec Ralsko
Domy úhrnem
Z toho RD
234
173
Byty úhrnem
Z toho v RD
835
203
do 1919 1,7
V tom domy trvale obydlené
neobydl.
169
neobydl. bez bytu
65
Přípoj na kanalizaci
Vodovod
Průměrné stáří domů
114
168
33
0
V tom v%
trvale obydl. byty v trvale obydl. domech
v% z úhrnu
543
65,0
24,3
Neobydl. byty v trvale obydl. domech
neobydl. byty v neobydl. domech
80
212
Trvale obydlené byty postavené v letech (v %) 1920-1945 1946-1970 1971-1980 1981-1990 1991-2001 nezjištěno 8,8 13,4 3,3 0,9 71,5 0,4
Trvale obydl. byty 543
Z toho energie použitá k vytápění uhlí 64
dřevo 95
elektřina 68
Z toho energie (v %)
plyn 112
uhlí 11,8
dřevo elektř. plyn 17,5
12,5
20,6
Technická infrastruktura Kolem letiště je stávající vodovod a kanalizace. Kanalizace odvádí splaškové vody do čistírny odpadních vod. Případné rozvojové plochy je možno na stávající rozvody napojovat, kapacitně jsou vyhovující. 6
Zásobování elektrickou energií je v řešené oblasti zajištěno rozvody VN 35 kV . Kolem letiště je instalován VN kabelový systém 6 kV, ze kterého jsou napájeny trafostanice 6/0. 4 kV. V řešeném území se nenachází rozvody plynu, nejbližší STL plynovod je veden z regulační stanice RS VTL/STL 5000m3/hod v Mimoni do Borečku. Nejbližší vysokotlaké plynovody se nachází v Doksech – DN 100 a v Mimoni – DN 150. Výtopna Hradčany, která byla uvedena do provozu v roce 1994, používá ke spalování hnědé uhlí a slouží k vytápění i ohřevu TUV. Ve výtopně jsou v současné době instalovány 4 kotle typu R 16 od výrobce ČKD Kolín s výkonem 11 kW. Za výtopnou byla postavena hlavní předávací stanice pára/horká voda, z níž je veden horkovod k bytovým objektům v Hradčanech a Mimoni. Výtopna má velkou kapacitní rezervu, neboť v současné době je odběr z výtopny 12 MW, avšak její celkový výkon je 41,6 MW. V zájmové oblasti byl vybudován parovod, který je v současnosti nefunkční (z větší části demontovaný). V případě opravy parovodu a dostatečně velkého odběru páry, lze obnovit dodávku páry v řešeném území. Dopravní infrastruktura a obslužnost
Území města Ralsko je z dopravního hlediska v širším měřítku polohově situováno mezi dálkovými silničními tahy I/38 (Znojmo – Jihlava – Mladá Boleslav – Jestřebí), I/9 (Praha, Česká Lípa, Rumburk), I/13 (Karlovy Vary, Děčín, Liberec), I/10 (Praha, Mladá Boleslav, Turnov). Důležitými napojovacími body na silnici I/38 jsou Doksy a Bělá pod Bezdězem, na I/9 Česká Lípa a Nový Bor, I/13 Jablonné v Podještědí, I/10 Mnichov Hradiště a Mladá Boleslav. Po okrajích zájmového území procházejí dva silniční tahy silnic II. třídy, a to Mnichovo Hradiště – Mimoň (II/268) a Doksy – Mimoň (II/270). Silnice II/268 propojuje silnice I/10 a I/13 přes města Mnichovo Hradiště, Mimoň, Zákupy a Nový Bor. Kategorie silnice S 9,5/70 (bez zpevněné části krajnice) s bezproblémovějším úsekem mezi Kuřívody a Mimoní. V úseku Kuřívody – hranice Libereckého kraje má silnice komplikovanější směrové i výškové parametry v klesání k obci Dolní Krupá. Silnice prochází centrální částí území města Ralsko a má rozhodující význam v dopravní přístupnosti. Silnice II/270 Dubá, Doksy, Mimoň a Petrovice (hranice SRN) propojuje v severním směru silnice I/9, I/38 a I/13 a především zpřístupňuje rekreační oblast Máchova jezera pro Libereckojabloneckou aglomeraci. Ve vztahu k vymezenému území má tangenciální polohu v jihozápadním sektoru. Silnice ve směru od Hradčan na Mimoň má kategorii S 7,5/60 Síť účelových komunikací zpřístupňuje letištní plochu a přilehlé objekty. Tyto komunikace mají převážně asfaltové kryty, ale značně poškozené a vykazují řadu komunikačních závad – zúžená místa, rozhledové poměry atd. Na území města Ralsko nejsou situovány podél tras silnic II. třídy žádné čerpací stanice pohonných hmot. Nejbližší je při silnici II/268 na výjezdu z Mimoně směrem na Kuřívody (vzdálenost 8 km). 7
Na zájmovém území se nenachází železniční trať. Nejbližší dostupná železniční trať vede z Doks do České Lípy a z České Lípy do Liberce. Jedná se o jednokolejnou železniční trať, která je zařazena do sítě celostátních drah s železniční stanicí Mimoň (6 – 12 minut jízdy vozidlem z Hradčan nebo Kuřívod). Dojížďkové doby do České Lípy nebo Liberce jsou 20 a 70 minut. Návrhová rychlost tratě je průměrně 70 km/hod., denní počet činí 35 vlaků se zastávkou rychlíkových spojů v Mimoni. Vzdálenější je železniční trať Praha – Mladá Boleslav – Turnov, kde je možné k dopravnímu spojení využívat stanici Mnichovo Hradiště. Území bývalého vojenského letiště bylo napojeno z železniční stanice Mimoň vlečkou v délce cca 4,5 km. V současnosti je vlečka nepoužitelná z důvodu celkové devastace – pro nové využití by byla nutná její celková rekonstrukce. Zastavěné části území města Ralsko – Hradčany, Ploužnice, Hvězdov, Náhlov a Kuřívody jsou vcelku dobře obsluhovány regionálními autobusovými linkami, které jsou vedeny především po silnicích II/268 a II/270, ale i místních a účelových komunikacích v bývalém vojenském prostoru. Dojížďkové doby jsou do Mimoně 10 minut, do České Lípy 40 minut a krajského města Liberce 70 minut. Řešeným územím jsou vedeny i dálkové linky ve spojení na Prahu z Hrádku nad Nisou (silnice II/270, zastávka Hradčany) nebo na Hradec Králové z České Lípy (silnice II/268, zastávky Ploužnice a Kuřívody). Staré ekologické zátěže Na území bývalého vojenského prostoru se v současné době vyskytuje řada skládek menšího i většího rozsahu, které jsou z části pozůstatkem vojenských jednotek, z části se jedná o černé skládky nově založené. Po odchodu sovětských vojsk bylo území šetřeno z hlediska ekologických škod a z hlediska stavu objektů. Na základě tohoto šetření bylo území rozděleno na plochy kontaminované ropnými produkty či polychlorovanými uhlovodíky, na plochy s vysokým/ nízkým výskytem munice či na plochy bez volně se nacházející munice. V tomto případě se jednalo buď o méně přístupné části lesů nebo o plochy s osídlením. Příčinou současného znečištění horninového prostředí byly havarijní úniky různých závadných látek, převážně pohonných hmot a odmašťovadel, ke kterým docházelo na mnoha místech zájmového území v letech 1950 až 1989. Převažuje kontaminace ropnými uhlovodíky. Hlavní objem ropného znečištění je soustředěn v zeminách nad hladinou podzemních vod, kde se částečně samovolně degraduje a současně se srážkami vymývá do podzemních vod. Celý proces posuzování a nápravu starých ekologických škod na lokalitách opuštěných Sovětskou armádou na území ČR probíhá péčí státu a řídí ho Ministerstvo životního prostředí, odbor ekologických škod. Odbor ekologických škod zabezpečuje spolupráci s ministerstvy, s orgány krajů, městskými úřady a orgány obcí při všech záležitostech, které se týkají nápravy ekologických škod způsobených pobytem vojsk. V území proběhla pyrotechnická očista v režii Policie ČR a Armády ČR, plošné pyrotechnické zásahy na obytných plochách do hloubky 50 cm, lesní půdy do hloubky 30 cm. Očistou se v současné době zabývá skupina v rámci Vojenských lesů a statků, s.p. Značné množství munice 8
může být v rybnících a studnách. Při provádění jakýchkoliv zemních prací je třeba i do budoucna počítat s možností nálezů pozůstatků po činnosti armád.
Příroda a krajina Pro návrhy vyššího standardu využívání území zde existují limitující skutečnosti vyplývající zejména z obecné i zvláštní ochrany přírody – k těmto patří zejména vymezená zvláštní chráněná území a lokality vyšší ochrany území tzv. evropského seznamu lokalit soustavy NATURA 2000 dle obou směrnic („stanoviště“ a „ptačí oblasti“). Zvláště chráněná území V řešené části území nebo v jeho těsné blízkosti je evidováno „maloplošné zvláště chráněné území“ Hradčanské rybníky, které se plošně překrývá s ptačí oblastí Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady. Nedaleko je NPR Břehyně – Pecopala, která se rovněž plošně překrývá s ptačí oblastí. Identifikační údaje Kód: 119
Kategorie: Přírodní rezervace Katastrální území: Obec: Ralsko Hradčany nad Ploučnicí
Název: HRADČANSKÉ RYBNÍKY CHOPAV: Severočeská křída
Vyhlášeno: 31.12.1933; 26.9.1967; 21.12.1987 Zřizovatel: MŠANO; MK Předpis: Vyhl. 143.547/33; 11.034/67-II/2; Výn.č.17.094/87-VI/2 Důvod ochrany: soustava rybníků s navazujícími rašelinnými smrčinami, bory a mokřadními olšinami, vzácná květena Kategorie IUCN: IV – řízená rezervace Klimatické zařazení: MT9 Geomorfologické členění: VIA1 Ralská pahorkatina Regionální geologické členění: Mesozoikum – křída Formy reliéfu: Antropogenní: rybníky Bioregion: 1.34 Ralský Platnost plánu péče: Fytogeogr. členění: - 2001-2005 - Nelesní ekosystémy, zpracovatel: Turoňová, D., 52 Ralsko-bezdězská tabule - 2003-2012 - Lesní ekosystémy, zpracovatel: Hromek, J. Celková výměra: 131,61 ha
Rok vyhlášení: 1933
Převzato z P a R ÚP obce Ralsko, SAUL
Kód: 31
Kategorie: Národní přírodní rezervace Název: BŘEHYNĚ-PECOPALA (v řeš. území část) Katastrální území: Doksy u Máchova CHOPAV: Obec: Ralsko, Doksy Jezera, Hradčany nad Ploučnicí Severočeská křída Vyhlášeno: 31.12.1933; Celková výměra: 981,16 ha Rok vyhlášení: 1933 26.9.1967; 21.12.1987 Zřizovatel: MŠANO; MKI; MK ČSR Předpis: 143.547/33; 11.034/67-II/2; Výnos č. 17.094/87-VI/2 Důvod ochrany: Rybník s rozsáhlými přechodovými rašeliništi, převážně zalesněnými, s velmi významnou květenou a cennými společenstvy, v severní části bučiny v členitém terénu na styku čediče a pískovce s překryvy sprašových hlín; z hlediska biodiverzity jedna z nejvýznamnějších lokalit v kraji Kategorie IUCN: V – chráněná krajina Klimatické zařazení: MT9 Geomorfologické členění: VIA1 Ralská pahorkatina Regionální geologické členění: Mesozoikum – křída Formy reliéfu: Antropogenní: rybníky Bioregion: 1.34 Ralský Platnost plánu péče: 2002-2010, Fytogeogr. členění: 52 Ralsko-bezdězská tabule Zpracovatel: Koutecký, B. a kol. Převzato z P a R ÚP obce Ralsko, SAUL
9
NATURA 2000 Chráněná území evidovaná v soustavě NATURA 2000: A) Ptačí oblast Českolipsko - Dokeské pískovce a mokřady B) Evropsky významná lokalita Jestřebsko – Dokesko C) Evropsky významná lokalita Horní Ploučnice
10
A) Ptačí oblast Českolipsko - Dokeské pískovce a mokřady Název: Českolipsko - Dokeské pískovce a mokřady Kód lokality: CZ0511007 Kraj: Liberecký kraj, Středočeský kraj Rozloha: 9.409,72 ha Kategorie chráněného území: Ptačí oblast Ptačí oblast Českolipsko - Dokeské pískovce a mokřady je vymezena nařízením vlády č. 598/2004 Sb. ze dne 27.10.2004. Popis: Dominantami navržené ptačí oblasti jsou rybníky Novozámecký, Břehyně a Heřmanický. Všechny se vyznačují rozsáhlými litorálními porosty a společně hostí nejpočetnější českou populaci jeřába popelavého (Grus grus). Z dalších významných druhů zde hnízdí slavík modráček (Luscinia svecica), bukač velký (Botaurus stellaris), moták pochop (Circus aeruginosus), sýkořice vousatá (Panurus biarmicus) a cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides). Na rybníky z hnízdišť v okolních v lesích zaletuje orel mořský (Haliaeetus albicilla). Ve východní části území se vyskytují rozsáhlé borové lesy na písčitém podkladě, které dávají prostor početným populacím lelka lesního (Caprimulgus europaeus) a skřivana lesního (Lullula arborea).
letiště
11
B) Evropsky významná lokalita Jestřebsko - Dokesko Název: Kód lokality: Kraj: Status: Rozloha: Biogeografické oblasti: Kategorie chráněného území:
Jestřebsko - Dokesko CZ0514042 Liberecký kraj Navrženo 6.950,37 ha Kontinentální Přírodní památka Přírodní rezervace Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Evropsky významná lokalita Jestřebsko - Dokesko je vymezena nařízením vlády č. 132/2005 Sb. ze dne 22.12.2004 Popis: Charakteristickými geomorfologickými prvky Jestřebsko-Dokeska jsou ploché pánve s četnými rybníky a rašeliništi, kvádrové pískovce rozčleněné do bizarních skalních útvarů a kaňonovitých soutěsek a dále neovulkanické vrchy, které jsou výraznými krajinnými dominantami. Krajinný reliéf utvářený těmito prvky je v České republice ojedinělý. Díky velké různorodosti biotopů a jejich zachovalosti se zde vyskytuje i pestrá flóra a fauna. V území se nalézá několik výrazných krajinných dominant. Mapa lokality CZ0514042 Jestřebsko – Dokesko
LETIŠTĚ
Převzato ze serveru Natura 2000
12
C) Evropsky významná lokalita Horní Ploučnice Název: Kód lokality: Kraj: Status: Rozloha: Biogeografické oblasti: Kategorie chráněného území:
Horní Ploučnice CZ0513506 Liberecký kraj Navrženo 837,35 ha Kontinentální Přírodní památka Přírodní rezervace Evropsky významná lokalita Horní Ploučnice je vymezena nařízením vlády č. 132/2005 Sb. ze dne 22. 12. 2004. Popis: Podloží je tvořeno svrchnokřídovými kvádrovými pískovci, méně slínovci a vápnitými jílovci, třetihorními vulkanity a pokryvy čtvrtohorních sedimentů. Ploučnice protéká Zakupskou pahorkatinou s pestrým strukturně denudačním reliéfem. V horním toku Ploučnice vlhké krvavcové louky (extenzivně obhospodařované). Přirozené koryto Ploučnice - především v horní části - s vhodnými trdlišti lososa obecného (štěrkové plochy s prokysličenou vodou). Významný porost extenzivně obhospodařovávaných luk, významná lesostepní společenstva. Velmi významná lokalita pro rozmnožování lososa obecného a vývoj jeho juvenilních stádií. Mapa lokality CZ0513506 Horní Ploučnice
Převzato ze serveru Natura 2000
13
Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Celé řešené území leží v chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod Severočeská křída, která je stanovena Nařízením vlády ČSR č. 85/1981 Sb.
CHOPAV Severočeská křída
Zdroj: portál veřejné zprávy
Nerostné suroviny V bezprostřední blízkosti letiště je vyhlášeno jedno chráněné ložiskové území s názvem „Ploužnice pod Ralskem“ číslo 24730900 o rozloze 781,25 ha. Vyhlášeno bylo 22.1.1990 a chráněny jsou zde radioaktivní suroviny.
CHLÚ Ploužnice pod Ralskem
Z databáze ČGÚ - Geofond
14
Ochrana před záplavami V řešeném území je stanoveno záplavové území řeky Ploučnice (stanoveno OkÚ Česká Lípa, 09/2000). Omezení jsou dána zákonem č.254/2001 Sb., §67. Aktivní a pasivní zóny záplavového území nebyly stanoveny. Záplavové území řeky Ploužnice
15
Fotodokumentace vybraných budov a pozemků
16
17
18
19
20
21
22