PROGNÓZA VÝVOJE VE VYBRANÝCH ODVĚTVÍCH A ZMĚNY STRUKTURY ZAMĚSTNANOSTI DO ROKU 2033
STAVEBNICTVÍ
Zakázka KZPS-03-DS v rámci projektu „Společným postupem sociálních partnerů k přípravě odvětví na změny důchodového systému – I. etapa“ Zadavatel: Konfederace zaměstnavatelských svazů
Zpracovatel: Národní vzdělávací fond, o.p.s. Finální verze leden 2015
OBSAH Úvod……………………………………………………….………………………………………………….3 Metodika prognóz ……………………………………………………………………………………..5 1. Prognóza základního scénáře vývoje hrubé přidané hodnoty a zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích………………………………………………………………………………….………6 2. Zpracování prognózy zaměstnanosti pro vybraná klíčová povolání …………….…....14 3. Specifika metodiky prognóz pro odvětví knihovnictví …………………………….………...16 4. Specifika metodiky prognóz pro odvětví vzdělávání……………………………..…………...18 5. Prognózy strukturálních proměn odvětví …………………………………………………..……...20
Prognóza zaměstnanosti v odvětví stavebnictví…………………. ………………..…..27 1. Východiska projekce……………………………………………………………………………………...…28 2. Prognóza produkce a zaměstnanosti v odvětví……………………………………….………..28 3. Očekávaný budoucí vývoj strukturálních změn zaměstnanosti v odvětví……………………………..……………………………………………………………………………32 4. Vývoj ve vybraných klíčových profesích………………………………………………………..…..38 Příloha č. 1 – Analýza trendů ………………………………………………………………………………………..43 Příloha č. 2 – Formulář pro experty……………………………….……………………………………….……..59 Příloha č. 3 - data………………………………………………………………………………………………….……...61
2
Úvod Cíle prognózy Předkládaná prognóza vybraných odvětví byla připravena v rámci zakázky KZPS-03-DS pro Konfederaci zaměstnavatelských svazů jako součást širšího projektu „Společným postupem sociálních partnerů k přípravě odvětví na změny v důchodovém systému – I. Etapa“. Cílem bylo vytvořit prognostické podklady o budoucím vývoji v odvětvích pro další práci odvětvových platforem při vyjednávání o změnách v důchodovém systému. Cílem prognózy je předvídat směry vývoje a ukázat rozměr trendů a problémů v zaměstnanosti v odvětvích na konkrétních datech, identifikovat jejich příčiny a promítnout vše věrohodným způsobem do budoucnosti podle definovaných scénářů, a to v odvětví jako celku a ve vybraných klíčových profesích. Záměrem prognózy není nabízet řešení problémů v odvětví spojených např. se stárnutím pracovní síly, ale přispět k řešení tím, že poskytne sociálním partnerům věrohodné podklady pro hledání vhodných řešení. Rozsah zadání V souladu se zadáním zakázky jsou pro jednotlivá odvětví zpracovány prognózy vývoje produkce a vývoje zaměstnanosti ve třech variantách do roku 2033. Variantně je rovněž zpracován vývoj zaměstnanosti v klíčových profesích, které byly definovány odvětvovými platformami. Návazně na prognózy vývoje v odvětvích jsou dále analyzovány budoucí změny ve struktuře zaměstnanosti podle věkových skupin, kvalifikace a regionální alokace. V rámci projektu byly zpracovány prognózy vývoje zaměstnanosti pro následujících osm odvětví české ekonomiky dle zadání:
Zemědělství - CZ-NACE Sekce A, skupina 01 Těžební průmysl - CZ-NACE Sekce B (05-09) Textilní a oděvní průmysl - CZ-NACE 13-14 Polygrafický průmysl - CZ-NACE 18 Stavebnictví - CZ-NACE Sekce F (41-43), včetně části zpracované pro 41.1 a 42 Doprava (Silniční nákladní doprava) - CZ-NACE 49.4 Vzdělávání - CZ-NACE 85.1-85.4 Kultura (Činnosti knihoven a archivů) CZ-NACE 91.01
3
Možnosti a omezení prognózy Prognózy na velmi dlouhé období jsou spojeny s řadou obtíží. Čím je vzdálenější horizont prognózy, tím méně přesně lze budoucí vývoj číselně vyjádřit.1 Ve vzdáleném horizontu lze úspěšně pouze načrtnout obrysy budoucnosti. Skutečností je, že prognózy vývoje zaměstnanosti odvětví na období dvaceti let nebyly v České republice dosud zpracovány a ani v zahraničí to není běžné. Proto se zpracovatelé prognózy se snažili v maximální míře využít kombinaci věrohodných podkladů a předkládat jen takové závěry a výstupy, které jsou dobře podložené. Autoři přitom vycházeli z renomovaných projekcí Cedefopu (Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání), které byly dále aktualizovány a korigovány o poslední známé trendy a doplněny závěry sekundárních analýz dostupných studií a názorů expertů z daných odvětví a závěrů dotazníků, které byly zpracovány v rámci jednotlivých odvětvových platforem. Průběh prací byl průběžně konzultován se zástupci všech platforem. V rámci každé platformy proběhly 1 až 3 schůzky podle aktuální potřeby, kdy byla diskutována použitá statistická data, východiska prognózy, klíčové faktory a trendy budoucího vývoje daného odvětví. Vývojové změny probíhají v některých odvětvích velmi rychle v důsledku pronikání moderních technologií a změn v poptávce, takže se mění nejen celkový rozsah zaměstnaných osob či profesních skupin v odvětví, ale i charakter práce jednotlivých profesí. V některých případech bude jistě docházet k tomu, že klasické profese se promění natolik, že dojde ke změně jejich názvu, nebo se pod stejným názvem bude skrývat zcela jiná škála činností než tomu je dnes. Prognózovat budoucí vývoj v tak vzdáleném horizontu na základě současných nominálních struktur a definovaných kategorií (klasifikace CZ-NACE, CZ-ISCO apod.) je proto velkým zjednodušením a je třeba to mít při interpretaci výsledků prognóz na paměti. Struktura výstupů Výstupy projektu jsou v následujícím textu uspořádány tak, aby byla nejprve podrobně objasněna metodika zpracování prognóz. Jsou zde popsány postupy, které tvoří jednotný metodický základ, neboť bylo snahou postupovat u všech odvětví obdobným způsobem (viz část I. Metodika prognóz). Specifika metodických postupů a konkretizace jejich předpokladů jsou pak rozvedeny v rámci prognóz jednotlivých odvětví. Dále je zařazeno osm kapitol věnovaných prognózám jednotlivých odvětví. Každá z těchto kapitol zahrnuje kromě již zmíněných metodických specifik také shrnutí dosavadních trendů a východiska prognózy, popis základní, optimistické a pesimistické varianty prognózy vývoje produkce odvětví v podobě hrubé přidané hodnoty, popis základní, optimistické a pesimistické varianty prognózy vývoje zaměstnanosti v odvětví, analýzy předpokládaných změn ve strukturách zaměstnanosti a základní, optimistickou a pesimistickou variantu prognózy zaměstnanosti pro vybraná klíčová povolání. Nedílnou součástí každé odvětvové kapitoly jsou přílohy obsahující analýzu dosavadních trendů (souhrn sekundárních analýz), strukturu dotazníku pro experty a data projektovaných hodnot s grafy. 1
Pro ilustraci lze uvést příklad předpovědi počasí. Předpověď na nejbližší tři dny je velmi přesná. Je možné se dozvědět přesné hodnoty, teploty, tlaku, srážek atp. Dlouhodobý výhled na dva měsíce ovšem pracuje už pouze s hrubými kategoriemi podprůměrných, průměrných a nadprůměrných teplot a srážek.
4
METODIKA PROGNÓZ Při zpracovávání prognóz v jednotlivých odvětvích s výjimkou kultury a vzdělávání se vycházelo z jednotné metodiky. Díky tomu je možné porovnávat trendy mezi jednotlivými odvětvími. Metodika prognóz pro odvětví vzdělávání a kultury se od ostatních odvětví odlišuje. Důvodem je netržní charakter těchto odvětví, který značně ovlivňuje povahu dostupných dat, ale i odlišné faktory, které ovlivňují jejich vývoj. Výsledná prognóza pro každé odvětví obsahuje tři hlavní analytické výstupy: i) ii) iii)
Prognózu hrubé přidané hodnoty a celkové zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích ve třech scénářích; Očekávaný budoucí vývoj strukturálních změn zaměstnanosti v odvětvích (zejména s ohledem na věk, vzdělání a region); Prognózu zaměstnanosti pro vybraná klíčová povolání.
Zmíněné tři kroky byly realizovány ve vzájemné provázanosti, přičemž prognóza celkové zaměstnanosti v odvětví tvoří východisko pro prognózu zaměstnanosti ve vybraných klíčových povoláních v tomto odvětví a pro prognózu (či analýzu trendů) strukturálních změn zaměstnanosti v odvětví.
Schéma 1: Základní postup tvorby prognóz Cedefop projekce HPH a zaměstnanosti ve 41 odvětvích
Prognóza HPH a zaměstnanosti v 8 zadaných odvětvích
Očekávaný budoucí vývoj strukturálních změn zaměstnanosti v odvětvích
Prognóza zaměstnanosti v klíčových povoláních
Prognózy pro všechna odvětví mají následující společné rysy: a) prahem prognózy je rok 2013, data v projekcích tedy odrážejí reálný vývoj do roku 2012, od 2013 se jedná již o namodelovanou hodnotu, b) horizontem prognózy je rok 2033, c) prognózy navazují na analýzu dosavadních trendů vývoje odvětví a na sekundární analýzy zpracované v rámci projektu, 5
d) prognózy jsou zpracovány v základní, pesimistické a optimistické variantě na základě scénářů vytvořených ve spolupráci s platformami a jejich experty, e) odrazovým můstkem pro tvorbu základního scénáře vývoje v odvětví je projekce Cedefopu dostupná pro všechny členské země EU (viz dále), f) jednotlivé prognózy a scénáře jsou doplněny o vysvětlující komentář.
1 Prognóza základního scénáře vývoje hrubé přidané hodnoty a zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích Východiskem a základním vstupem pro zpracování prognóz jednotlivých odvětví jsou podkladové analýzy dosavadních trendů v odvětví zpracované z dostupných dat (zejména Výběrové šetření pracovních sil a Národní účty). Protože prognózy vývoje odvětví na období dvaceti let nebyly na úrovni ČR dosud zpracovány, je jako hlavní zdroj prognóz vývoje produkce a zaměstnanosti v základním scénáři využita evropská projekce, kterou vytvořil Cedefop (Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání). Prognózy vývoje odvětví vycházejí z celkového rámce hospodářského vývoje země a – vzhledem k tomu, že ČR patří mezi velmi otevřené ekonomiky s vysokým podílem zahraničního obchodu na hrubém domácím produktu – i globální ekonomiky.
1.1 Projekce Cedefopu a její využitelnost pro prognózu zaměstnanosti v osmi zadaných odvětvích Projekce Cedefop je klíčovým zdrojem pro prognózy ekonomického výkonu (měřeného hrubou přidanou hodnotou) a zaměstnanosti publikované v této studii v základním scénáři. Cedefop zahájil práce na evropských projekcích potřeby kvalifikované práce v r. 2006 a navázal tak na několikaleté období výzkumu v oblasti předvídání kvalifikačních potřeb a trhu práce v evropských i mimoevropských zemích a v následujících projektech pokračoval prognózami nabídky práce v Evropské unii jako celku i jeho jednotlivých zemích. Projekce Cedefopu vychází z ekonometrického modelování časových řad. Je vytvářena pro 41 odvětví ekonomiky pro každý z členských států EU a 5 dalších evropských zemí. Využívá E3ME model, který je vyvinut Cambridge Econometrics. Projekce pracuje s 33 sadami ekonometricky odhadovaných rovnic, které obsahují indikátory, jako jsou složky HDP, zaměstnanost, mzdy a ceny, poptávka po energii a poptávka po materiálech. Horizont předpovědi současné projekce je rok 2025. Z publikovaných výsledků lze pro účely této studie využít projekci HPH v odvětvích a projekci zaměstnanosti. 1
1
Projekce je publikována na webových stránkách Cedefop, a to ve dvou uživatelských úrovních: Základní výsledky – dostupné otevřeně veřejnosti (http://www.cedefop.europa.eu/EN/about-cedefop/projects/forecasting-skill-demand-andsupply/skills-forecasts.aspx) a detailní výsledky určené pro experty a pokročilé uživatele – dostupné veřejně po registraci na webových stránkách Cedefopu (http://www.cedefop.europa.eu/EN/about-cedefop/projects/forecasting-skill-demand-andsupply/skills-forecasts/detailed-data.aspx)
6
Pro tvorbu projekce v této studii jsou použity detailní výsledky, doplněné o ještě podrobnější informace, jež jsou k dispozici od Cedefopu na vyžádání. Jak bylo předesláno výše, projekci Cedefop bylo nutné pro účely této studie upravit a provést následující kroky: 1. Upravit projekci Cedefopu tak, aby odrážela úžeji definovaná odvětví, se kterými tato studie pracuje 2. Prodloužit horizont projekce do roku 2033 3. Zohlednit specifické faktory vývoje odvětví a vytvořit základní, pesimistický a optimistický scénář pro každé odvětví.
7
Schéma 2: Postup tvorby základní, pesimistické a optimistické varianty projekce zaměstnanosti v odvětvích Výsledná projekce zaměstnanosti v odvětvích optimistická varianta
Cedefop projekce pro 41 odvětví Vysoká varianta
Cedefop projekce pro 41 odvětví Základní varianta
Úprava dle dat z Národních účtů, SBS a dalších + posunutí horizontu
Expertní vstupy – faktory ovlivňující vývoj v odvětví a jejich pravděpodobný vývoj
Výchozí projekce Pro zadaná odvětví Základní varianta
Výsledná projekce zaměstnanosti v odvětvích - základní varianta
Cedefop projekce pro 41 odvětví Nízká varianta
Výsledná projekce zaměstnanosti v odvětvích pesimistická varianta
8
1.2 Převod odvětví používaných v projekci Cedefop na požadovaná odvětví Projekce Cedefop je zpracovávána pro 41 odvětví ekonomiky. Vycházejí z dvoumístné úrovně klasifikace NACE. Vzhledem k potřebě udržení časových řad nejen pro celkové HDP a zaměstnanost v odvětvích jsou některá odvětví NACE seskupena dohromady. Vymezení odvětví se liší od vymezení zadaných odvětví, jak ukazuje následující tabulka. Tabulka 1: Porovnání vymezení odvětví v projekci Cedefopu a 8 zadaných odvětví Odvětví v projekci Cedefop Zaměstnanost Odvětví dle Cedefop projekce 2013 (dle dat projekce) 1. Agriculture etc 161 492 2. Coal 26 041 3. Oil & Gas etc 2 918 4. Other Mining 5 635 5. Food, Drink & Tobacco 117 250
Zadaná odvětví v projektu NACE rev.2 01,02,03 05 06 07,08,09 10,11,12
6. Textiles, Clothing & Leather
62 635
13,14,15
7. Wood & Paper 8. Printing & Publishing 9. Manufactured Fuels 10. Pharmaceuticals 11. Chemicals nes 12. Rubber & Plastics 13. Non-Metallic Mineral Products 14. Basic Metals 15. Metal Goods 16. Mechanical Engineering 17. Electronics 18. Electrical Eng. & Instruments 19. Motor Vehicles 20. Other Transport Equipment 21. Manufacturing nes 22. Electricity 23. Gas Supply 24. Water Supply 25. Construction 26. Distribution 27. Retailing 28. Hotels & Catering
80 609 45 887 2 156 13 659 28 908 81 940
16,17 18,58 19 21 20 22
57 553
23
45 824 175 124 125 059 40 506 110 826 152 867 19 636 122 685 21 745 10 400 56 896 460 243 368 957 393 997 208 727
24 25 28 26 27 29 30 31,32,33 35.1 35.2,35.3 36,37,38,39 41,42,43 45,46 47 55,56
29. Land Transport etc
259 748
30. Water Transport 31. Air Transport 32. Communications 33. Banking & Finance 34. Insurance 35. Computing Services
778 3 532 54 893 78 110 13 504 75 238
36. Professional Services
396 195
Odvětví dle zadání projektu
NACE rev.2
Zemědělství
01
Těžební průmysl
05-09
Textilní a oděvní průmysl Polygrafický průmysl
13-14 18
-
-
Stavebnictví
41-43
-
-
49,52
Doprava (Silniční nákladní)
49.4
50 51 53,61 64,66 65 62,63 68,69,70,71, 72,73,74,75
-
-
9
37. Other Business Services 38. Public Administration & Defence 39. Education 40. Health & Social Work 41. Miscellaneous Services Celkem
142 258
77,78,79,80,81,82
278 760
84
287 243 306 202
85 (=85.1-85.6) 86,87,88 59,60,90,91,92,93, 185 138 94,95,93,97,98,99 5 081 774
Vzdělávání Kultura (Činnosti knihoven a archivů) -
85.1-85.4 91.01 -
Z výše uvedených rozdílů vyplývá, nakolik byla projekce Cedefop použitelná pro prognózu zadaných odvětví v tomto projektu, případně v jakém rozsahu bylo třeba projekce upravovat. V případě odvětví těžebního průmyslu a stavebnictví (vyznačeno zeleně) lze z projekce Cedefop vycházet přímo, neboť se překrývají. U ostatních relevantních odvětví (vyznačena žlutě) bylo třeba provést další úpravy a odhady, neboť odvětví Cedefop jsou širší než odvětví vymezená zadáním tohoto projektu. Rozdíly a s nimi spojený rozsah úprav a nutných odhadů jsou různě veliké. Rámcovou metodiku těchto úprav uvádí následující tabulka: Tabulka 2: Varianty úprav projekce Cedefopu odvětví na zadaná odvětví
Podíl odvětví definovaného v projektu na odvětví projekce Cedefop
Velký
Malý
Srovnání historických trendů v odvětví definovaném v projektu s trendy v širším odvětví: Podobný Odlišný Varianta 1: Varianta 2: Využití projekce Cedefopu Využití projekce Cedefopu velké, nutno pouze ponížit velké, ponížení úrovně HPH a úrovně HPH a zaměstnanosti zaměstnanosti dle dle konstantního podílu dynamického podílu Varianta 3: Varianta 4: Omezená využitelnost Malá využitelnost projekce projekce Cedefopu – založení Cedefopu – založení projekce projekce na kombinaci především na historických projekce Cedefopu a minulých trendech v zadaném odvětví trendů v zadaném odvětví
V případě odvětví, která jsou v tomto projektu definována úžeji, než dostupná projekce Cedefopu, byl postup následující: 1) Bylo zjištěno, jak významný byl vybraný segment odvětví uvnitř celkového odvětví. 2) V letech 2000 až 2013 bylo sledováno, zda tento podíl vykazuje nějaký trend, tedy zda význam užšího odvětví v celkovém odvětví rostl, či klesal 3) Na základě tohoto trendu byla modelována budoucí váha úžeji vymezeného odvětví na odvětví definovaném Cedefopem
V případě, že se podíl užšího odvětví podílel na odvětví širším relativně konstantně, byl do budoucna rovněž předpokládán konstantní podíl. Pokud podíl užšího odvětví na celkovém odvětví vykazoval v historických datech určitý trend, byl tento trend namodelován i do budoucna. 10
Pro sledování historických trendů jsou využita data z Národních účtů, Structural business statistics, Výběrového šetření pracovních sil a dalších zdrojů – v každém odvětví je dostupnost tohoto typu dat poněkud jiná. Ve většině případů (Zemědělství, Textilní a oděvní průmysl, Polygrafický průmysl) jsou pro projekci HPH využita data z Národních účtů, neboť obsahují všechny potřebné údaje a jsou k dispozici ze snadno dostupných a metodicky jasných zdrojů ČSÚ. Národní účty jsou však publikovány pouze na dvoumístnou úroveň NACE. Z tohoto důvodu jsou v silniční nákladní dopravě, kde je třeba podrobnější úroveň, využity údaje ze Structural business statistics publikované na Eurostatu. Specifická jsou odvětví Vzdělávání a Činnosti knihoven a archivů, pro které není postačující ani jeden z uvedených zdrojů. Využita jsou data z Výběrového šetření pracovních sil a dalších zdrojů (statistické ročenky školství, informační databázové systémy o ekonomických subjektech – např. Magnusweb a další). Pro sledování trendů v zaměstnanosti byla pro všechna odvětví použita data z Výběrového šetření pracovních sil. Specifika metodiky pro jednotlivá odvětví jsou popsána na začátku projekce pro jednotlivá odvětví.
1.3 Posunutí horizontu projekce do roku 2033 Horizontem projekce Cedefop je rok 2025, jedná se tedy o středně až dlouhodobou projekci – stejně jako v případě projekce v této studii. V projekcích produkce i zaměstnanosti je velmi obtížné předvídat jakékoli konkrétní změny, které mohou nastat mezi lety 2025-2033. Při posunu horizontu projekce do roku 2033 tedy předpokládáme pokračování trendů, projevujících se v období před rokem 2025.
1.4 Zohlednění specifických faktorů vývoje odvětví a tvorba scénářů V okamžiku, kdy jsme získali projekci odvětví upravených na požadovanou klasifikaci, a horizont projekce byl posunut do roku 2033, jsme navázali tvorbou tří scénářů vývoje odvětví. Informace pro tvorbu scénářů jsme získali od expertů vybraných platformami, kteří byli požádáni o názor na faktory působící v odvětví a jejich pravděpodobný vývoj. Názory expertů byly hlavním podkladem pro projekci optimistické a pesimistické varianty projekce. Základní scénář projekce ve většině případů odpovídá projekci Cedefopu a k jeho změnám jsme přistoupili jen v odůvodněných případech, kdy se projektovaný vývoj zásadně neshodoval s názory expertů.
1.4.1 Postup získání expertních názorů na vliv různých faktorů Podkladem pro konstrukci scénářů a projekci vývoje hrubé přidané hodnoty a zaměstnanosti v odvětví byly expertní názory zachycené ve formulářích zaslaných vytipovaným expertům v odvětví (experty vybírali vždy zástupci bipartijní platformy). Experti ohodnotili kvalitativně a kvantitativně význam a dopady různých faktorů a trendů v daném odvětví. Dalšími vstupy do scénářů byly odborné studie zabývající se globálními i národními trendy v určitém odvětví. Získávání názorů probíhalo prostřednictvím připraveného strukturovaného nástroje (volnější forma dotazníku – formulář). Vyplněné formuláře nám umožnily: 11
1. Identifikovat faktory ovlivňující produkci a zaměstnanost v odvětví – faktory byly vybírány z následujících oblastí: Vývoj poptávky (spotřebitelské preference, vývoj v navazujících odvětvích) Globalizace Konkurence Technologický pokrok ve výrobě Regulace Legislativa Veřejná podpora Dostupnost pracovníků Pro každé odvětví bylo navrženo větší množství faktorů identifikovaných na základě sekundární analýzy odborných studií. Experti měli možnost doplnit další faktory, které považovali za důležité, a v námi připraveném výčtu chyběly. 2. Vybrat omezený počet nejvýznamnějších faktorů, které budou v prognóze zohledněny. Experti vybrali až 10 faktorů, které považují pro budoucí vývoj odvětví za nejdůležitější, k těmto faktorům se v další části formuláře vyjadřovali blíže. 3. Seřadit faktory dle síly vlivu na produkci a zaměstnanost v odvětví. Faktory vybrané v předchozím kroku byly experty ohodnoceny na pětibodové škále podle síly jejich vlivu na vývoj odvětví v budoucích 20 letech. 4. Postihnout mechanismus působení nejdůležitějších faktorů na vývoj v odvětví. Experti zde poskytli svůj náhled na působení daného faktoru na produkci, zaměstnanost a produktivitu práce v odvětví. Hodnotili i způsob, jak může daný faktor ovlivňovat budoucí pozici České republiky v mezinárodním hodnotovém řetězci a budoucí kvalifikační náročnost odvětví. 5. Zjistit jaký směr vývoje je v budoucích 20 letech experty očekáván a jaká je jistota/nejistota ohledně tohoto vývoje. Experti byli vyzváni, aby u každého z vybraných faktorů popsali svůj názor na jeho budoucí vývoj. Zároveň zhodnotili, nakolik je pravděpodobné, že tato varianta skutečně nastane. 6. Určit, nakolik jednotlivé faktory ovlivní budoucí produkci a zaměstnanost v odvětví. Experti určili, jakým směrem se bude vyvíjet zaměstnanost a produkce odvětví v důsledku dopadu faktorů, které byly pro vývoj odvětví vybrány jako nejdůležitější. Na pětibodové škále rovněž ohodnotili, jaká budě síla dopadu na sledované veličiny.
Formuláře předložené expertům z jednotlivých platforem jsou uvedeny v přílohách k jednotlivým odvětvovým prognózám.
12
1.4.2 Postup tvorby 3 scénářů Na základě vyplněných expertních formulářů a odborných studií byly vytvořeny kvalitativní scénáře pro vývoj produkce odvětví. Tyto scénáře byly kvantifikovány na základě informací o pravděpodobnosti určitého vývoje a síly dopadu jednotlivých faktorů. Základní scénář odráží nejpravděpodobnější variantu vývoje odvětví. Ve většině případů vycházel přímo z projekce Cedefop. Nastaly však případy, kdy byl základní scénář projektovaný Cedefopem výrazně v nesouladu s vývojem předpokládaným oslovenými experty i odbornými studiemi. V této situaci jsme základní scénář od projekce Cedefopu odchýlili a modifikovali jej v souladu s předpoklady expertů. Základní scénář vývoje byl od předpovědi Cedefopu modifikován v případě textilního průmyslu a polygrafie. Alternativní scénáře jsou určeny pozměněním základního scénáře. Predikce vývoje zaměstnanosti a produkce odvětví v případě alternativních scénářů jsou vytvořeny na základě odchylek od očekávaného vývoje vybraných faktorů. Jednotlivé faktory však mají nestejný dopad na produkci a zaměstnanost v odvětví a zároveň existuje odlišná pravděpodobnost, že se jejich vývoj odchýlí od základního scénáře. Při tvorbě alternativních scénářů hrály největší roli ty faktory, u nichž existuje vyšší pravděpodobnost odchýlení od základního scénáře a jejichž vývoj bude podle expertů pro budoucnost odvětví klíčový. Na základě množství faktorů, které mají zároveň vyšší pravděpodobnost odchylky od základní varianty a významný dopad na produkci a zaměstnanost v odvětví, byly pro jednotlivá odvětví určeny míry odchylky pesimistického a optimistického scénáře od scénáře základního. Optimistický scénář předpokládá vyšší produkci v odvětví než je produkce ve scénáři základním, scénář pesimistický počítá s poklesem produkce oproti scénáři základnímu. Optimistická či pesimistická alternativa ve vývoji produkce však nemusí nutně odrážet vývoj zaměstnanosti v odvětví. Optimistický vývoj produkce v odvětví totiž může být způsoben i růstem produktivity práce, která poukazuje na to, jaký objem produkce připadne na jednoho pracovníka. Optimistický scénář produkce v odvětví tedy v některých případech může být doprovázen nižší zaměstnaností, než předpokládá základní scénář. Tato varianta nastane například v silniční nákladní dopravě.
13
2.
Zpracování prognózy zaměstnanosti pro vybraná klíčová povolání
2.1 Výběr klíčových profesí Prvním krokem byl výběr klíčových povolání v každém odvětví. Na výběru profesí se podíleli zástupci platforem na základě podkladů vytvořených zpracovatelem. Výběr proběhl na základě následujících podkladů:
přehled 10 nejčetnějších profesí na úrovni čtyřmístné klasifikace CZ-ISCO pro každé odvětví; trendy vývoje v nejčetnějších od roku 2008; zhodnocení, zda se jedná o odvětvově specifickou profesi podle podílu zaměstnanosti v odvětví a zaměstnanosti v ostatních odvětvích; podíl věkové skupiny 50+ a 55+ na celkové zaměstnanosti v profesích.
Ke každé z nejčetnějších profesí v daném odvětví byl vytvořen seznam typových pozic identifikovaných v Národní soustavě povolání (NSP) podle kódu CZ-ISCO a doplněn ukazatel zátěže pro každou typovou pozici z NSP. Zástupci platforem na základě těchto podkladů identifikovali 2-5 profesí, které chtěli v projekci zachytit. Stupeň agregace projektovaných povolání je různorodá. Projekce tak variují mezi zaměřením na širší profesní skupiny, jednotlivé profese nebo typové pozice. Pro možnost projekce zaměstnanosti v určité profesi je základní, zda má dostatečnou reprezentaci v datech z Výběrového šetření pracovních sil, díky čemuž lze získat data o minulých trendech v zaměstnanosti a vývoji jejího podílu uvnitř odvětví či nikoli. Problematika dostatečné velikosti profese je blíže popsána v boxu 1. Box 1: Spolehlivost dat Výběrového šetření pracovních sil a důsledky pro výběr klíčových profesí Vzorek výběrového šetření tvoří cca 25 tis. náhodně vybraných domácností. Data jsou následně vážena na populaci ČR dle regionu, pohlaví a věku. Výsledky jsou tedy zatíženy výběrovou chybou. Spolehlivost odhadu závisí zejména na velikosti skupiny. Všeobecně při použití ročních průměrů platí, že údaje menší než 3000 se považují za málo spolehlivé. Jejich relativní směrodatná odchylka je vyšší než 20 %. Roční údaje menší než 500 osob se vůbec nepublikují, neboť jejich směrodatná odchylka je vyšší než 50 %. Při výběru klíčových povolání je třeba tyto vlastnosti statistických dat brát v úvahu. Pro zvýšení počtu pozorování je proto třeba některé malé skupiny ISCO agregovat do větších, případně lze pro ukazatele, které se tak často nemění používat průměry za více let (což však zase znemožňuje sledování trendů). Podrobnější informace o metodice VŠPS a intervalech http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/p/250132-14.
14
spolehlivosti
viz
např.
2.2 Metodika prognózy zaměstnanosti pro klíčová povolání Projekce pro klíčová povolání vychází z celkového trendu zaměstnanosti v odvětvích a z vývoje zaměstnanosti v profesi na celkové zaměstnanosti v odvětví. Trendy v dosavadním vývoji podílu profese uvnitř odvětví jsme analyzovali pro období od roku 2000 a do budoucna jsme jejich vývoj regresně modelovali. Současný trh práce je charakteristický rychle probíhajícími změnami a je pravděpodobné, že v průběhu 20 let dojde k vývoji zcela nových profesí a zanikání těch starých. Modelování trendu vývoje jedné profese uvnitř odvětví je pro dlouhé období velice obtížným úkolem. Z tohoto důvodu regresně modelujeme vývoj trendu podílu profese na zaměstnanosti v celém odvětví jen pro období do roku 2023. Pro období mezi roky 2023 a 2033 pak předpokládáme zachování konstantního podílu namodelovaného pro rok 2023.
15
3.
Specifika metodiky prognóz pro odvětví knihovnictví 3.1 Vymezení odvětví a volba varianty postupu při tvorbě projekcí
Podle zadání je odvětví vymezeno jako CZ-NACE 91.01 (Činnosti knihoven a archivů). Zájem zástupců platformy Kultura je však výhradně o činnost knihoven. Činnost knihoven ovšem zahrnuje i knihovny na vysokých školách, které statisticky většinou spadají do odvětví vzdělávání. Prognóza je tedy zaměřená na činnost knihoven, ovšem tam, kde nejsou k dispozici podrobnější data, využívá údaje za celé odvětví NACE 91.01, které je tvořeno převážně činností knihoven (např. podíl knihovnických profesí na celkové zaměstnanosti v tomto odvětví přesahuje 70 %). V souladu s obecnou metodikou prognóz bylo i u vymezeného odvětví CZ-NACE 91.01 (Činnosti knihoven a archivů) zkoumáno, zda lze využít projekcí Cedefopu. Ukázalo se ovšem, že projekce Cedefopu nebude využitelná, protože nelze získat údaje o hrubé přidané hodnotě v dostatečné podrobnosti, aby bylo možno vyjádřit podíl odvětví CZ-NACE 91.012 na předvídaném odvětví Cedefopu, kterým jsou ostatní služby. Ostatní služby jsou navíc zbytková kategorie, která zahrnuje řadu nepříliš souvisejících aktivit. Z tohoto důvodu byla pro postup prognózy zvolena varianta 4 (viz. Tabulka 2), tedy projekce založená na specifických datech a historických trendech v odvětví s využitím expertních vstupů.
3.2 Vstupní údaje projekce Pro činnost veřejných knihoven jako poskytovatelů veřejných služeb je typické oddělení koncových uživatelů a financujících subjektů. Poptávka po službách knihoven od návštěvníků knihoven se tedy bezprostředně nepřenáší do změn ve službách knihoven, ale rozhodující roli mají poskytovatelé finančních zdrojů (správci příslušných kapitol státního a územních rozpočtů). Pro prognózy budoucího vývoje jsou využity především údaje o vývoji veřejných výdajů na knihovny a zejména objemu mezd, který má bezprostřední vazbu na počet pracovníků, resp. celkový počet pracovních úvazků. K dispozici jsou údaje Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu, spadajícího pod Ministerstvo kultury, které mj. se zabývá shromažďováním statistických údajů o knihovnách. K dispozici jsou údaje o výdajích na knihovny ze státního rozpočtu a územních rozpočtů v krajském členění od roku 2001, údaje o počtu zaměstnanců knihoven v členění na odborné pracovníky a ostatní od roku 1996 a řada údajů o výkonech knihoven většinou od roku 2001. Dodatečné údaje lze zjistit ze speciálního statistického účtu ČSÚ pro kulturu, který od roku 2009 poskytuje informace o příjmech a výdajích knihoven, objemu mezd a dalších finančních ukazatelích.
2
Co se knihovnictví týká, od roku 2009 jsou k dispozici podrobnější údaje ze speciálního statistického účtu ČSÚ pro kulturu, kde je možné zjistit odhady HPH pro širší kulturní oblasti, z nichž oblast kulturního dědictví zahrnuje i činnost knihoven. Pro samotné knihovnictví tedy údaje o HPH nelze zjistit.
16
Jako doplňující zdroj dat byl využit dotazníkový průzkum knihoven organizovaný Národní knihovnou na konci roku 2014, stejně jako obdobné předcházející průzkumy knihoven, které obsahují informace, byť ne statisticky reprezentativní, o počtech pracovníků v jednotlivých profesích, jejich vzdělání a dalších charakteristikách. Nedílnou součástí projekčních vstupů byly expertní odhady. Experti odhadovali nejdříve podíl objemu poskytovaných služeb (podle času věnovaného na tvorbu a poskytování služby) v jednotlivých kategoriích činností knihoven v současnosti a v budoucnu. Jedná se de facto o podíly pracovních úvazků v jednotlivých službách knihoven. Experti také odhadovali skladbu klíčových pracovních činností u vybraných klíčových profesí v současnosti a v budoucnu, a to opět podílem na celkové pracovní náplni (viz přiložený expertní formulář).
3.3 Tvorba variant projekce zaměstnanosti Východiskem pro prognózu zaměstnanosti knihovníků (odborných pracovníků knihoven) byl kvalitativní popis dvou krajních scénářů vývoje – optimistického a pesimistického. Tento scénář byl vytvořen ve spolupráci s experty. V dalším kroku byl aplikován statistický model (lineární regresní model), který ze vstupních údajů o veřejných výdajích na knihovny a podílu mezd odhaduje budoucí celkový počet úvazků knihovníků. Vstupní údaje velmi dobře vysvětlují variabilitu úvazků. Do vývoje veřejných výdajů (objemu mezd) byly zabudovány předpoklady z obou scénářů, a vznikly tak dva odhady – optimistický a pesimistický. Expertní odhady podílu objemu poskytovaných služeb (podle času věnovaného na tvorbu a poskytování služby) v jednotlivých kategoriích činností knihoven v současnosti a v budoucnu umožnily na základě znalosti dnešního počtu úvazků vypočítat odhad budoucího objemu úvazků knihovníků, a to opět ve dvou variantách optimistické a pesimistické. Odhady statistického modelu byly korigovány expertními odhady, a vznikly tak dva odhady počtu úvazků knihovníků – optimistický a pesimistický. Jako třetí odhad byla aritmetickým průměrem z obou krajních odhadů dopočtena neutrální (konzervativní) varianta.
3.4 Tvorba variant projekce vybraných klíčových profesí Z dotazníkového průzkumu knihoven z konce roku 2014 byl získán aktuální údaj o podílu vybraných klíčových profesí (knihovník katalogizátor, knihovník v knihovně pro děti a referenční knihovník)3 na celkové zaměstnanosti knihovníků (odborných pracovníků knihoven). Expertní odhady skladby klíčových pracovních činností u vybraných klíčových profesí v současnosti a v budoucnu umožnily vypočítat budoucí podíl klíčových profesí na zaměstnanosti knihovníků v optimistické a pesimistické variantě. Při znalosti odhadů celkového počtu budoucích úvazků knihovníků v roce 2033 bylo možné vypočítat odhad budoucího objemu úvazků i pro jednotlivé klíčové profese, a to opět v optimistické, pesimistické a neutrální variantě.
3
Vybrány byly klíčové profese na úrovni typových pozic NSP.
17
4 Specifika metodiky prognóz pro odvětví vzdělávání 4.1
Vymezení odvětví a volba varianty postupu při tvorbě projekcí
Podle zadání je odvětví vymezeno jako CZ-NACE 85.1-85.4, tedy počáteční vzdělávání (dále jen odvětví vzdělávání). V souladu s obecnou metodikou prognóz bylo i u vymezeného odvětví CZ-NACE 85.1-85.4 zkoumáno, zda lze využít projekcí Cedefopu. Ukázalo se ovšem, že projekce Cedefopu nebude využitelná, protože nelze získat údaje o hrubé přidané hodnotě v dostatečné podrobnosti, aby bylo možno vyjádřit podíl odvětví CZ-NACE 85.1-85.4 na předvídané odvětví Cedefopu, kterým je vzdělávání jako celek. Z tohoto důvodu byla pro postup prognózy zvolena varianta 4 (Tabulka 2), tedy projekce založená na specifických datech a historických trendech v odvětví s využitím expertních vstupů.
4.2
Vstupní údaje projekce
Odvětví (počátečního) vzdělávání je poskytovatelem veřejných služeb hrazených z veřejných rozpočtů. Základním hybatelem odvětví je poptávka po zajištění vzdělávání populace. Základními vstupními údaji pro projekci jsou demografické trendy. Vývoj populačních ročníků se promítá přes míru participace ve vzdělávání do počtu dětí, žáků a studentů, pro které má být zajištěno vzdělávání. Od počtu dětí, žáků a studentů příslušného vzdělávacího stupně se pak odvíjí poptávka po učitelích daného stupně. Základními vstupy pro projekci zaměstnanosti ve vzdělávání je tedy demografická projekce ČSÚ pro jednotlivé populační ročníky příslušné jednotlivým vzdělávacím stupňům. Pro předškolní vzdělávání je to věková skupina 3-5 let, pro základní vzdělávání 6-14 let, pro středoškolské vzdělávání 15-18 let a pro vysokoškolské a vyšší odborné vzdělávání 19-26 let. Dalšími nezbytnými údaji pro projekci byly informace o historickém vývoji počtu dětí, žáků a studentů na jednotlivých vzdělávacích stupních a informace o dosavadním vývoji počtu učitelů (úvazků) z ročenek MŠMT. Nedílnou součástí projekčních vstupů byly expertní odhady. Experti odhadovali vliv šesti faktorů na míru participace ve vzdělávání, podíl dětí/žáků/studentů na učitele, popř. přímo na počet učitelů. Jednalo se o individualizaci výuky předškolního, primárního a sekundárního vzdělávání, zájem o prezenční/denní terciární studium a podmínky přijetí do terciárního vzdělávání, zájem o alternativní formy studia dospělých v terciárním vzdělávání, změnu systému financování škol, změnu kariérové perspektivy učitelské profese a investice do kapacit školních zařízení. Tyto faktory byly hodnoceny z hlediska dopadu a pravděpodobnosti popsaného pozitivního, neutrální a negativního vývoje.
18
4.3
Tvorba variant projekce zaměstnanosti a projekce vybraných klíčových profesí
Prognóza zaměstnanosti v odvětví vzdělávání se podle dohody s platformou Vzdělávání soustředila na projekci učitelů. Východiskem pro prognózu zaměstnanosti učitelů byly demografické trendy výše uvedených populačních ročníků podle střední varianty demografické prognózy ČSÚ a historické údaje o počtech žáků a učitelů. Statistickým modelem (lineárním regresním modelem) byly vytvořeny odhady počtu dětí v předškolních zařízeních, žáků základních škol a studentů středních škol. U vyšších odborných a vysokých škol byl vytvořen odhad žáků denního a prezenčního studia do roku 2033. Vstupní údaje přes vysoké míry participace velmi dobře vysvětlují variabilitu počtu dětí, žáků a studentů. Z těchto odhadů byl statistickým modelem z počtu dětí, žáků a studentů odhadován počet učitelů na příslušném vzdělávacím stupni. Vstupní údaje velmi dobře vysvětlují variabilitu úvazků. Do modelu pro vyšší odborné a vysoké školy byly zabudovány další předpoklady – míra participace neporoste jako doposud, ale bude se stabilizovat. Podíl studentů VOŠ a VŠ z vyšších věkových skupin se rovněž bude stabilizovat. Výsledky statistického modelování dávají odhady pro neutrální scénář vývoje úvazků učitelů v předškolním vzdělávání, učitelů v základním vzdělávání, učitelů ve středoškolském vzdělávání a učitelů ve vysokoškolském a vyšším odborném vzdělávání do roku 2033. Z expertních vstupů ohledně působení jednotlivých faktorů byl v prvním kroku sestaven popis třech scénářů neutrálního, optimistického a pesimistického. Na základě expertních odhadů dopadů jednotlivých faktorů byly vypočteny korekce míry participace, podílu dětí, žáků a studentů na učitele a počtu učitelů pro optimistickou a pesimistickou variantu. Pro čtyři klíčové profese (učitel v předškolním vzdělávání, učitel v základním vzdělávání, učitel ve středoškolském vzdělávání a učitel ve vysokoškolském a vyšším odborné vzdělávání)4 vznikly tedy tři varianty projekce počtu úvazků do roku 2033. Varianty celkové projekce zaměstnanosti učitelů (počtu úvazků) jsou pak součtem optimistických, neutrálních a pesimistických projekcí jednotlivých klíčových profesí.
4
Byly vybrány klíčové profese podle stupňů vzdělávací soustavy.
19
5 Prognózy strukturálních proměn odvětví Dlouhodobý horizont prognózy zaměstnanosti umožňuje podrobně matematicky modelovat do budoucna pouze vlivy některých trendů, u jevů krátkodobější povahy budou muset být aplikovány dosavadní trendy korigované expertně stanovenými předpoklady o budoucím vývoji. V horizontu dvaceti let lze například do určité míry modelovat projevy stárnutí pracovní síly v jednotlivých odvětvích a dopady legislativních změn důchodového věku, nikoli však spolehlivě odhadovat, jak se budou proměňovat preference studentů pro jednotlivé obory vzdělání či jaké školy/obory budou zavřeny/otevřeny v jednotlivých regionech. Prognóza strukturálních změn zaměstnanosti se proto soustředí zejména na identifikaci příležitostí a hrozeb, které se mohou v jednotlivých odvětvích, profesích a regionech objevit pod vlivem demografického stárnutí a proměn kvalifikační struktury na straně nabídky i poptávky. Pro každé odvětví je vytvořena: 1) Analýza změn ve věkové struktuře zaměstnanosti pracující s minulými trendy vývoje věkové struktury, komparací věkové struktury v odvětví a celé ekonomice a věkem, kdy pracovníci v odvětví odcházejí do důchodu. 2) Analýza přílivu mladých pracovníků pracující s vývojem počtu absolventů v relevantních oborech středních a vysokých škol, zhodnocením atraktivity odvětví a demografickým vývojem. 3) Analýza vývoje kvalifikační struktury pracující s minulými trendy vývoje vzdělanostní struktury a oborovou strukturou vzdělání vysokoškoláků a středoškoláků pracujících v odvětví a celospolečenskými trendy vývoje kvalifikační struktury. 4) Analýza regionální struktury zaměstnanosti v regionech.
5.1 Očekávaný vývoj věkové struktury v odvětvích
Odhad očekávaného vývoje věkové struktury zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích vychází ze dvou obecně působících faktorů: a) prodlužování věku odchodu do důchodu, b) demografický vývoj populace ČR Ad a) Prodlužování věkové hranice nároku na starobní důchod Schválená důchodová reforma určuje postupné zvyšování důchodového věku, avšak bez určení horní hranice. Důchodový věk je jednou ze dvou podmínek pro nárok na starobní důchod. Druhou podmínkou je doba pojištění. Kromě celkového zvyšování věkové hranice se současně zrychluje tempo sjednocování důchodového věku mužů a žen. Dříve platilo, že čím více dětí žena vychovala, tím dříve jí vznikl nárok na standardní starobní důchod. Tyto rozdíly se však budou postupně snižovat až k úplnému sjednocení nezávisle na pohlaví a počtu dětí v roce 2033, pro který je stanovena 20
hranice důchodového věku na 65 let a 6 měsíců. Z tohoto důvodu neuvádíme prognózování věkové struktury zaměstnaných podle pohlaví. Vlivem zvyšování důchodového věku, a tudíž pozdějšího odchodu do důchodu, se dá předpokládat stárnutí ekonomicky aktivních obyvatel. Tabulka 3: Věk nároku na důchod v letech 2014-2033
muž věk (nar. 1.1. xxxx) 62+10m (1952) 63 (1953) 63+2m (1954) 63+4m (1955) 63+6m (1956) 63+8m (1957) 63+10m (1958) 64 (1959) 64+2m (1960) 64+4m (1961) 64+6 (1962) 64+8m (1963) 64+10m (1964) 65 (1965) 65+2m (1966) 65+4m (1967) 65+6m (1968)
nárok na důchod v r. 2014 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2030 2031 2032 2033
žena-1 dítě věk (nar. 1.1. xxxx) 61 (1954) 61+4m (1955) 61+8m (1956)
nárok na důchod v r. 2015 2016 2017
62+2m (1957) 62+8m (1958) 63+2m (1959) 63+8m (1960)
2019 2020 2022 2023
64+2m (1961) 64+6m (1962) 64+8m (1963) 64+10m (1964) 65 (1965) 65+2m (1966) 65+4m (1967) 65+6m (1968)
2025 2026 2027 2028 2030 2031 2032 2033
Ad b) Demografický vývoj Věkové složení obyvatelstva České republiky je charakteristické poměrně nízkým počtem a podílem dětí, vysokým podílem osob v ekonomicky aktivním věku a zatím nepříliš vysokým počtem osob ve vyšším věku. Budoucí vývoj věkové struktury se však bude vyznačovat výrazným stárnutím populace. Tabulka 4 vychází ze střední varianty Projekce obyvatelstva České republiky vypracované Českým statistickým úřadem a zobrazuje porovnání věkové struktury obyvatelstva v roce 2013 a 2033. Graf 1 pak názorně zobrazuje proměny věkových kohort mezi lety 2013 a 2033.
21
Tabulka 4: Věkové složení obyvatelstva podle věkových skupin
věk 2013 2033 0-4 581 700 395 702 5-9 522 828 423 858 10-14 455 768 471 325 15-19 510 265 522 007 20-24 660 086 600 780 25-29 711 493 555 226 30-34 813 113 500 526 35-39 936 824 551 846 40-44 745 793 677 983 45-49 710 290 709 200 50-54 634 324 785 251 55-59 730 876 879 319 60-64 735 147 685 373 65-69 635 869 625 702 70-74 423 602 523 809 75-79 301 966 542 057 80-84 238 033 454 767 85-89 126 082 283 555 90-94 36 938 103 687 95-99 4 397 26 335 100+ 731 4 657 0-14 1 560 296 1 290 885 15-64 7 188 211 6 467 511 65+ 1 767 618 2 564 569 80+ 406 181 873 001 celkem 10516125 10322965 průměrný věk 41,3 46,4 Zdroj: ČSÚ 2013 (http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/4020-13) .
22
2013 5,5% 5,0% 4,3% 4,9% 6,3% 6,8% 7,7% 8,9% 7,1% 6,8% 6,0% 7,0% 7,0% 6,0% 4,0% 2,9% 2,3% 1,2% 0,4% 0,0% 0,0%
2033 3,8% 4,0% 4,5% 5,0% 5,7% 5,3% 4,8% 5,2% 6,4% 6,7% 7,5% 8,4% 6,5% 5,9% 5,0% 5,2% 4,3% 2,7% 1,0% 0,3% 0,0%
Graf 1: Porovnání věkové struktury obyvatel v roce 2013 a 2033 (střední varianta předpovědi) 10,0% 9,0% 8,0% 7,0% Podíl
6,0% 5,0%
2013
4,0%
2033
3,0% 2,0% 1,0% 0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85-89 90-94 95-99 100+
0,0%
Zdroj: data ČSÚ 2013, vlastní zpracování. Vývoj podílu dětské složky (0-14 let) populace odráží dlouhodobou nízkou úroveň porodnosti. Přestože v současnosti zaznamenáváme nárůst počtu dětí oproti letům minulým, do roku 2033 by podíl dětí měl klesnout zhruba na 12 % (ČSÚ 2013). Významnější změny očekáváme u skupiny obyvatel v produktivním věku (15-64 let). Lze očekávat celkově klesající trend. V této věkové kategorii nastane nejrychlejší pokles do roku 2020 z důvodu odchodu silných populačních ročníků z přelomu 40. a 50. let minulého století a naopak vstupem dětí z populačně slabých ročníků, narozených na přelomu 20. a 21. století. Podíl osob v produktivním věku klesne do roku 2033 ze současných 68 % na 62 %. Současně samotná struktura této složky populace se bude měnit směrem ke stárnutí pracovní síly. Zatímco v roce 2013 nejvyšší podíl ekonomicky aktivních tvořila věková kategorie 35 – 39 let, v roce 2033 to bude kategorie lidí ve věku 55 – 59 let (ČSÚ 2013). Nejvýraznější změny nastanou ve věkové kategorii nad 65 let. Do počtu osob ve vyšším věku se v posledních letech již projevil přechod silných generací z let po 2. světové válce do věku 65 let a více. A i v nadcházejících desetiletích bude obyvatel v tomto věku přibývat. V dynamice růstu jejich počtu se bude projevovat další prodlužování naděje dožití i nepravidelnosti věkové struktury. Relativní zastoupení seniorů v populaci se zvýší ze současných 17 % na 25 % v roce 2033 (ČSÚ 2013). Progresivní stárnutí populace ČR lze dobře vysledovat i z vývoje ukazatele průměrného věku obyvatel. Ten v roce 2013 činil 41,3 let, v roce 2033 by měl podle střední varianty projekce dosáhnout 46,4 let. Rozdílný vývoj velikosti jednotlivých věkových skupin obyvatelstva se odrazí i ve změnách jejich relací. Index stáří udává poměr velikosti skupin 65 a víceletých a dětí ve věku do 15 let. Jestliže v roce 2013 připadalo na 100 dětí ve věku do 15 let přibližně 113 osob starších 65 let, za dvacet let to bude již 146 osob starších 65 let. Ke konci roku 2033 to bude bezmála 200 osob vyššího věku na 100 dětí ve věku do 15 let (ČSÚ 2013). 23
Z hlediska ekonomického a sociálního bude ještě vážnější zhoršování relace mezi počty seniorů a osob v produktivním věku. Vývoj indexu ekonomického zatížení, vyjadřujícího poměr mezi počty osob v ekonomicky neaktivním a aktivním věku, dokazuje rostoucí tendenci ekonomického zatížení. Ze současných 57 % by měl do roku 2033 vzrůst na 74 %, přičemž hodnoty 100, tedy početnímu vyrovnání obou skupin, by měl dosáhnout v roce 2053 (ČSÚ 2013). V důsledku poklesu porodnosti a prodlužování věku české populace bude nadále pokračovat proces demografického stárnutí, jehož důsledky se výrazně projeví v ekonomice země i sociální oblasti. S cílem čelit těmto demografickým změnám bude nutné přijmout řadu opatření v oblasti rodinné a populační politiky, školství, zdravotnictví a především důchodové politiky. Jednou z priorit by mělo být také vytvoření nových přechodů mezi etapami života, respektive mezi neaktivitou a pracovním životem. Zatímco mladí lidé čelí obtížím při zapojování do pracovního procesu, na druhé straně roste počet „mladých důchodců“, kteří si přejí být stále aktivními v hospodářském a společenském životě. Zároveň narůstá délka studia, mladí lidé v ekonomicky aktivním věku si přejí mít více času na své děti a koníčky. Nutným opatřením je tedy zvyšování horní hranice věku ekonomické aktivity spolu s modernizací systémů sociální ochrany, a také utváření nových forem mezigenerační solidarity.
Postup odhadu věkové struktury zaměstnanosti v odvětvích K odhadu budoucí věkové struktury byly využity dva základní postupy. 1. Odhad ve střednědobém horizontu vycházející z dosavadních trendů 2. Odhad dopadu výhradně demografických trendů na odvětví Ad 1) Odhad ve střednědobém horizontu vycházející z dosavadních trendů Na základě vývoje průměrného věku a podílu pracovníků ve věkových skupinách 50 a více let a 55 a více let od roku 2000 byl regresně modelován vývoj na dalších 5 let, tedy do roku 2018 . Tento postup byl použit pro odvětví knihovnictví a odvětví vzdělávání. Pro ostatní odvětví byl využit postup ad 2. Ad 2) Odhad dopadu demografických trendů na odvětví Tento odhad ukazuje vliv stárnutí populace na věkovou strukturu odvětví při abstrahování od ostatních reálných faktorů, které budou odvětví proměňovat. Výsledkem je hypotetická budoucí věková struktura v roce 2033. Tento přístup v podstatě ukazuje dnešní rozměr problému stárnutí a jen ho promítá do budoucnosti, aby ilustroval míru udržitelnosti generační obměny a potenciální problémy na straně nabídky pracovní síly. Odhad vychází ze současné věkové struktury v odvětví, jejího vývoje v minulosti, demografické projekce a legislativy v oblasti věku odchodu do důchodu. Při odhadování podílu osob v jednotlivých věkových skupinách vycházíme z předpokladu, že část současných pracovníků v odvětví zůstane. Tento podíl v jednotlivých věkových skupinách je proměnlivý podle věku. Z tohoto pohledu můžeme například sledovat vývoj věkové skupiny za deset a dvacet let. Například z věkové skupiny 35 – 44 let v roce 2013 modelujeme počet zaměstnaných ve věkové skupině 45 – 54 let v roce 2023 a dále pak věkovou skupinu 55 – 64 let v roce 2033. Fluktuaci 24
mladších pracovníku mezi odvětvími je obtížné prognózovat, předpokládáme však, že v průběhu desetiletí 2013 – 2023 a 2023 – 2033 zůstane v odvětví 95 % pracovníků ve věku 25 – 44 let. U starších věkových skupin je podíl pracovníků ovlivněn postupným zvyšováním věku, kdy bude mít zaměstnanec nárok na starobní důchod. Z důvodu posouvajícího se věku odchodu do důchodu předpokládáme, že ve věkových skupinách 55 – 64 let a ve skupině 65 a více let bude stále více osob ekonomicky aktivních. Podíl těchto věkových skupin vůči mladším věkovým skupinám se z důvodu prodlužujícího se věku nároku na důchod bude postupně zvyšovat. Předpokládáme, že z věkové skupiny 45 – 54 let v roce 2013 bude v roce 2023 v odvětví nadále pracovat 75 % těchto pracovníků (jinými slovy pokračují do věkové skupiny 55 – 64 let)5 a z věkové skupiny 55 – 64 let v roce 2013 bude v roce 2023 v odvětví nadále pracovat 20 % osob (tedy pokračují do věkové skupiny 65 a více let). Vzhledem k tomu, že se odchod do důchodu bude dále prodlužovat, pro rok 2033 předpokládáme, že z věkové skupiny 45 – 54 let v roce 2023 bude i v roce 2033 nadále ekonomicky aktivních 90 % zaměstnanců, a z věkové skupiny 55 – 64 let bude v odvětví za deset let pracovat 30 % z těchto osob. Příliv mladých lidí do odvětví je velmi obtížné odhadovat, proto je počet zaměstnanců ve věkové skupině do 34 let v letech 2023 a 2033 dopočítán jako rozdíl mezi prognózovanou zaměstnaností a počtem osob ve starších věkových skupinách. Hlavním výstupem je pak odhadovaný podíl osob ve věku 55-64 let a 65 a více let v odvětví. Pokud jsou podíly a počty nereálně vysoké, znamená to, že dnešní demografický tlak vyvolává neudržitelné změny ve věkové struktuře a odvětví se bude potýkat s problémy na straně stávající nabídky pracovních sil. Odhad odráží změnu věkové struktury populace a prodlužování doby ekonomické aktivity starých lidí. Předpokládá, že zaměstnavatelé nebudou starší pracovníky propouštět a nahrazovat je pracovníky mladými. Mladé pracovníky budou nabírat jen na nově vytvořená místa a na místa uvolněná po pracovnících, kteří odešli do důchodu. Nebere do úvahy řadu reálných faktorů, jako například věkovou strukturu jednotlivých profesí, fyzickou a duševní náročnost jejich výkonu, zastoupení žen či míru přenositelnosti získaných kompetencí do jiných odvětví z různých důvodů atraktivnějších pro pracovní sílu (finanční ohodnocení, kariérní růst, časová dostupnost). Setrvání v odvětví však nezávisí na rozhodování pouze zaměstnance, ale i zaměstnavatele, který se z důvodu silného ekonomického tlaku spojeného s udržením konkurenceschopnosti musí „zbavovat“ zaměstnanců, kteří se obtížně vyrovnávají s výkonovými normami, a to především z důvodu vyššího věku. Vzhledem ke zvyšující se hranici důchodového věku a demografickému stárnutí populace lze očekávat rychlejší stárnutí pracovní síly. Problém stárnutí pracovní síly bude v ekonomicky tak starých odvětvích, jako je těžební průmysl, zemědělství aj. jen eskalovat, jelikož už v současnosti se věkové struktury zaměstnaných v jednotlivých odvětvích vyznačují nízkým podílem mladých pracovníků. Bude velmi záležet na tom, aby zaměstnavatelé byli schopni udržet si starší pracovníky ve věku 55-64 let a nabídli jim adekvátní práci a pracovní podmínky, ve kterých pro ně bude, navzdory jejich věku a s ním souvisejícím zdravotním stavem, výhodné i nadále pracovat. 5
V případě stavebnictví, v jehož základním scénáři předpokládáme růst zaměstnanosti, byl tento podíl modifikován na hodnotu 90%
25
26
Prognóza zaměstnanosti v odvětví stavebnictví do roku 2033 (kvantifikace problému stárnutí pracovní síly v důsledku prodlužování věku odchodu do důchodu)
1 Východiska projekce (současná situace a problémy rozvoje odvětví) (podrobněji viz Příloha č. 1) Stavebnictví patří v ČR mezi hlavní národohospodářská odvětví. Je jedním z hlavních pilířů zajišťujících ekonomický rozvoj a má výrazný dynamizující vliv na další ekonomická odvětví. Stavebnictví má do značné míry národní a regionální charakter. V národním měřítku je převážně soběstačné. I nadále pro něj bude dominantní práce v tuzemsku. Mezi roky 2000 a 2010 váha stavebnictví v národní ekonomice měřená podílem odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě (HPH) ekonomiky vzrostla z 6,6 % na 7,3 %. Po té začal tento podíl klesat na dnešních 6,2 % (2012). Také podíl odvětví na celkové zaměstnanosti nejprve rostl z 9,3 % (2000) na 10,1 % v roce 2009, aby pak strmě pokles na 8,5 % v roce 2013. Stavebnictví od svého vrcholu v r. 2008 snížilo výkon o 25 %. V r. 2014 dochází po období krize a poklesu ve stavebnictví ke stabilizaci. Počet pracovníků trendově narůstal mezi roky 2000 a 2009, kdy dosáhl svého vrcholu (497 tisíc, r. 2009). Od té doby klesl až na 420 tisíc (r. 2013) Problémem sektoru zůstává značný přebytek stavebních kapacit nad poptávkou, zároveň ale klesající počty kvalifikovaných řemeslníků vedou k nutnosti kompenzovat jejich nedostatek zaměstnáváním méně kvalifikovaných dělníků, především ze zemí východní Evropy. Významné je rovněž stárnutí pracovní síly v odvětví. Nadprůměrně (proti celé ČR) se zvyšuje věkový průměr, ve skupině manuálních pracovníků je to nejvýraznější. Charakteristickým fenoménem stavebnictví je zaměstnávání cizinců. Podíl pracovníků s cizí státní příslušností na celkové zaměstnanosti v odvětví se stabilně zvyšuje (0,5 % v r. 2000, 2,33 % v r. 2013). Lze očekávat, že tento trend bude do budoucna při nejmenším zachován.
27
2 Prognóza produkce (HPH) a zaměstnanosti v odvětví Stavebnictví 2.1 Specifika metodiky pro odvětví Stavebnictví a předpoklady variantní projekce odvětví (obecně faktory, které budou mít vliv na odvětví Projekce Cedefop a její využitelnost pro odvětví STAVEBNICTVÍ definovaného pro účel prognózy podle klasifikace CZ-NACE takto: CZ-NACE 41 Výstavba budov (v tom 41.1 Developerská činnost, 41.2- Výstavba bytových a nebytových budov) CZ-NACE 42 Inženýrské stavitelství (v tom 42.1 Výstavba silnic a železnic, 42.2 Výstavba inženýrských sítí a 42.9 Výstavba ostatních staveb) CZ-NACE 43 Specializované stavební činnosti (v tom 43.1 Demolice a příprava staveniště, 43.2 Elektroinstalační, instalatérské a ostatní stavebně instalační práce, 43.3 Kompletační a dokončovací práce a 43.9 Ostatní specializované stavební činnosti) Metodika zvolená pro zpracování prognóz odvětví vychází z prognózy Cedefopu (viz část I. Metodika prognóz). V případě stavebnictví se tato prognóza svým vymezením dle klasifikace CZ-NACE plně shoduje se zadáním prognózy odvětví stavebnictví. Proto nebylo třeba v tomto smyslu prognózu Cedefopu upravovat. Nutné bylo pouze prodloužení časového horizontu do r. 2033, protože Cedefop končí v r. 2025, a dále její zpřesnění podle druhu a síly působení identifikovaných faktorů, které mohou na budoucí vývoj odvětví působit. Při zpracování prognóz bylo hodnoceno působení následujících faktorů na odvětví: Demografické vlivy Vývoj světových trhů i domácí spotřeby Regulace – daně, legislativa Vývoj cen surovin Technologický vývoj Výdaje veřejných rozpočtů – dotace, výše rozpočtových kapitol pro dané odvětví, a další specifické skupiny faktorů, které byly vybrány a detailněji ohodnoceny odvětvovými experty v připravených dotaznících (viz Příloha č. 2) – viz následující tabulka shrnující výsledky uvedené v dotaznících
28
Tabulka 1
Faktory s očekávaným vlivem na budoucí vývoj ve stavebnictví
Státní investice do infrastruktury, čerpání strukturálních fondů Vývoj v klíčových dodavatelských odvětvích (energetika, těžební průmysl, prům. stavebních hmot, strojírenství…)
Počet uvedení faktoru Pravěpodobnost. v dotaznících působení faktoru (celk. počet (%) vyplněných dotazníků = 4)
Celkový vliv na vývoj odvětví (1=min.5=max.) průměr z dotazníků
Vliv na produkci
Vliv na zaměstnanost
3x
60
4,7
silně pozitivní
pozitivní
3x
50
3,7
pozitivní
silně pozitivní
Snižování energetické náročnosti staveb
3x
70
3,7
neutrální
pozitivní
Kupní síla obyvatel (poptávka po bydlení) Regulace a kontrola v oblasti pracovního práva (minimální mzda, bezpečnost práce, sjednocování výše soc. pojištění v EU,…)
2x
75
4
pozitivní
mírně pozitivní
2x
60
3,5
mírně negativní
neutrální až mírně pozitivní
Vývoj cen stavebních materiálů a techniky
2x
60
4,5
pozitivní
neutrální až mírně pozitivní
Využívání informačních technologií ve stavebnictví (smart domy…)
1x
90
4
mírně pozitivní
mírně negativní
Územní plánování (rozhodování o územích pro výstavbu, stavební uzávěry…)
1x
30
3
neutrální
mírně negativní
Vývoj nelegální zaměstnanosti
1x
80
3
mírně negativní
mírně negativní
Vzdělávání zaměstnanců 1x Řešení podpory kvalifikace, zavedení kvalifikačních průkazů 1x
50
3
neutrální
neutrální
80
4
pozitivní
pozitivní
Nové materiály a technologie
1x
70
5
mírně pozitivní
Demografický vývoj
1x
90
4
pozitivní mírně pozitivní
pozitivní
Další faktory s vlivem na budoucí vývoj, které byly experty považovány za méně významné a nebyly proto podrobněji specifikovány: Subdodavatelské vztahy a role OSVČ Integrace stavebních a souvisejících činností (design…) Modulární výstavba – zprůmyslňování stavební výroby
2.2 Popis variant projekce produkce a zaměstnanosti Tabulka 2: Prognóza produkce ve stavebnictví - hrubá přidaná hodnota (v tis. EUR) Prognóza Scénář 2000 2005 2010 2013 2015 2020 optimistický 21 386 20 609 20 524 pesimistický 21 095 19 536 18 769 základní 18 382 22 225 25 473 21 167 19 904 19 638
29
2025 18 137 15 764 17 118
2030 16 984 13 862 15 727
2033 16 152 12 465 14 775
Tabulka 3: Prognóza produkce ve stavebnictví – hrubá přidaná hodnota (v tis. EUR)
Produkce Optimistický
Pesimistický
Základní
30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0
Pro stavebnictví je charakteristickým rysem očekávaného vývoje pokles produktivity práce. Tento pokles je projektován nejen pro stavebnictví ČR, ale v celé Evropské unii. Příčin, které vedou k tomuto trendu je celá řada a působí vzájemně provázaně, nelze vybrat jeden či dva zásadní. Souvisejí jak s vnitřním uspořádáním a charakterem stavební výroby, s vývojem technologií, tak i s vnějšími faktory konkurence a globalizace, finančními zdroji a potřebami výstavby. Lze očekávat, že v Evropě obecně se v daleko větší míře budou provádět rekonstrukce a opravy, které jsou pracnější, náročnější na lidskou práci, a nová výstavba bude probíhat v jiných částech světa, např. ve východní Asii. (obnova versus nová výstavba…), atd. Důležitým faktorem, který bude ovlivňovat produktivitu ve statisticky vykazovaném stavebnictví, může být i přesun produktivně náročnějších druhů prací do jiných odvětví, zejména do průmyslu a jejich dodávání do stavebnictví. Ve stavebnictví zůstanou spíše méně náročné práce, často prováděné zahraničními pracovníky s nízkou kvalifikací. Tabulka 4: Prognóza zaměstnanosti ve stavebnictví (počet osob) Prognóza Scénář 2000 2005 2010 2013 2015 optimistický 423 300 420 700 pesimistický 420 700 408 200 438987 458529 464876 422 100 415 900 základní
30
2020 429 300 402 300 420 900
2025 439200 396 200 430 200
2030 450700 386 100 438 000
2033 458 600 374 600 444 100
Graf 1: Prognóza zaměstnanosti ve stavebnictví (počet osob)
Zaměstnanost Optimistický
Pesimistický
Základní
600000 500000 400000 300000 200000 100000 0
2.2.1 Základní varianta vývoje (faktory, síla jejich působení, dopady na produkci a zaměstnanost) Základní scénář předpokládá růst cen materiálů, růst cen energií, sofistikované části staveb přecházejí do jiných odvětví->klesající produktivita práce. Ubývání obyvatel v produktivním věku v důsledku demografického vývoje, které povede k nižší poptávce po bytové výstavbě. 2.2.2 Optimistická varianta vývoje (faktory, síla jejich působení, dopady na produkci a zaměstnanost) Optimistický scénář se opírá o příznivý vývoj státních investic zejména do infrastruktury a příznivé podmínky pro zajišťování surovin a materiálů z dodavatelských odvětví. Ani v tomto scénáři se nepředpokládá růst produktivity práce. 2.2.3 Pesimistická varianta vývoje (faktory, síla jejich působení, dopady na produkci a zaměstnanost) Pesimistický scénář zahrnuje nepříznivý vývoj státních investic do infrastruktury. Zachován zůstane vývoj produktivity práce ze základního scénáře.
31
3 Očekávaný budoucí vývoj strukturálních změn zaměstnanosti ve stavebnictví 3.1 Změny demografické struktury zaměstnanosti a prodlužující se věk nároku na starobní důchod Průměrný věk pracovníků ve stavebnictví je dlouhodobě vyšší než průměrný věk pracovníků v celé ekonomice (42,4 let vs. 40,9 let v roce 2013), přestože v roce 2000 byl téměř shodný s celorepublikovým průměrem. Průměrný věk ve stavebnictví rostl rychleji a rozdíl se zvyšoval. Podíl pracovníků starších 50 let v odvětví od roku 2000 stále mírně narůstá na současných 29 % (2013). Nejvíce narůstá podíl osob starších 55 let (17,2 % v r. 2013 oproti 10 % v roce 2000). Graf 2: Průměrný věk pracovníků ve stavebnictví 43 42,5
42,4
42 41,5 41
40,9
40,5
stavebnictví
40 39,5 39
ČR 39,4 39,3
38,5 38 37,5 2000
2008
2013
Zdroj: VŠPS Tabulka 5: Dosavadní vývoj věkové struktury pracovníků ve stavebnictví Věková skupina
rok
15 - 24
2008 7%
2009 7%
2010 6%
2011 6%
2012 6%
2013 5%
Průměr 2008-13 6%
25 - 34
26%
26%
26%
25%
22%
22%
25%
35 - 44
28%
28%
29%
28%
31%
31%
29%
45 - 54
24%
24%
25%
24%
24%
25%
24%
55 - 64
13%
13%
13%
16%
16%
16%
15%
65 +
1%
1%
1%
1%
1%
1%
1%
Celkem
100%
100%
100%
100%
100%
100%
100%
Zdroj: VŠPS
32
Graf 3 : Dosavadní vývoj věkové struktury ve stavebnictví 100% 90% 80% 70%
65 a vic
60%
55 - 64
50%
45 - 54
40%
35 - 44
30%
25 - 34
20%
15 - 24
10% 0% 2008
2009
2010
2011
2012
2013
Referenční rok Zdroj: VŠPS. Pozn.: většina pracovníků ve stavebnictví jsou muži. Jejich podíl se od r. 2000 mírně zvýšil na 92 % v r. 2013.
Změny v důchodovém systému, které vedou ke zvyšování věku nároku na přiznání starobního důchodu, povedou ke stárnutí pracovní síly a změnám v celkové výkonnosti nejstarší věkové skupiny pracovníků. To vyžaduje sledování pravděpodobného budoucího vývoje věkové struktury pracovníků v odvětvích a přijetí opatření, která umožní zapojení do pracovního procesu i starším věkovým kategoriím a využití jejich schopností a zkušeností ve vhodných pracovních pozicích. Zpracovaná prognóza je příspěvkem pro kvantitativní zhodnocení rozsahu problému v příslušném odvětví. Ukazuje, jaká část pracovní síly by mohla v průběhu příštích dvou desetiletí pravděpodobně náležet ke starším věkovým skupinám pracovníků, a vytváří podklad pro rozhodování o adekvátních opatřeních, která podpoří zaměstnanost až do doby vzniku nároku na starobní důchod na různých úrovních rozhodování od podniků po stát. Tabulka 6: Prognóza věkové struktury pracovníků stavebnictví do r. 2033 Věková skupina
2013
2023
2033
do 34 let
112300
104500
110100
35 - 44
131000
91700
107500
45 - 54
107200
129428
102800
55 - 64
67200
96500
111900
65 a vic
5600
13400
29000
Celkem
423300
435600
458700
Pozn.: Podíl pracovníků v mladších věkových skupinách není možno v dlouhodobém časovém horizontu odhadovat, neboť neznáme vývoj podmínek ovlivňujících zájem vstoupit do odvětví. U starších věkových skupin lze předpokládat, že v odvětví setrvají a budou přecházet v čase do starší věkové skupiny. Proto spolehlivost odhadu narůstá s věkem skupiny.
33
Podle prognózy věkové struktury do r. 2033 lze předpokládat, že ve věkové skupině 55 – 64 naroste proti současnosti počet pracovníků více jak dvakrát. Počet pracovníků ve věku 65 let a více by pak mohl být více než 5 x větší než byl v r. 2013. Graf 4: Prognóza věkové struktury ve stavebnictví 100% 90% 80% 70%
65 a vic
60%
55 - 64
50%
45 - 54
40%
35 - 44
30%
do 34
20% 10% 0% 2013
2023
2033
3.2 Kvalifikační struktura ve stavebnictví a vývojové trendy Přestože zaměstnanost ve stavebnictví v posledních letech klesala, kvalifikační požadavky dlouhodobě narůstají. Klesá podíl pracovníků se SŠ vzděláním bez maturity (58 % v roce 2013) ve prospěch pracovníků se SŠ vzděláním s maturitou (27 %) a VŠ vzděláním (11 %), kteří nacházejí v odvětví stále větší uplatnění. (viz. Příloha č.1) Graf 5: Vzdělanostní struktura podle stupňů vzdělání 100%
6,6%
8,2%
90% 80%
21,9%
25,6%
10,6% Vysokoškolské - ISCED 5,6 27,0%
70% 60%
Střední s maturitou ISCED 3,4
50%
Střední bez mat. - ISCED 3
40%
65,8%
30%
62,0%
57,8%
Základní vzdělání - ISCED 1,2
20%
Bez vzdělání a predšk. výchovy - ISCED 0
10% 0%
5,7%
4,2%
4,7%
2000
2008
2013
34
Tabulka 7: Obory vzdělání pracovníků s vysokoškolským a VOŠ vzděláním Vysokoškoláci včetně absolventů Podíl pracovníků (%) VOŠ Rok narození Obory vzdělání 1980 + 1960-1979 před 1960 Stavebnictví a inženýrské stavitelství 45,10% 49,60% 53,20% Ekonomie 10,00% 9,50% 6,30% Elektrotechnika a energetika 8,60% 5,50% 12,70% Strojírenství, kovovýroba a metalurgie 3,00% 8,70% 8,60% Architektura a urbanismus 8,60% 5,10% 1,50% Ostatní 24,70% 21,60% 17,70%
celkem 49,80% 8,70% 8,20% 7,50% 4,70%
Nejčastěji jsou vysokoškoláci vzděláni v oboru stavebnictví a inženýrské stavitelství. Podíl tohoto oboru se u nejmladší věkové kohorty v přehledu snížil a patrný je přesun k ekonomickému vzdělání. Rovněž je v nejmladší skupině patrný nárůst studia architektury a urbanismu a naopak uplatnění nositelů strojírenského vzdělání se u této věkové skupiny ve stavebnictví snižuje. Uplatňují se zde v rostoucí míře nositelé vzdělání ze zcela jiných oborů. Graf 6: Vzdělanostní struktura v odvětví stavebnictví – vysokoškoláci + VOŠ podle roku narození 100% 90%
25%
22%
80% 5% 70%
9% 3%
60%
9%
9%
2% 9%
Ostatní
13%
Architektura a urbanismus
6%
Strojírenství, kovovýroba a metalurgie
6% 10%
50%
18%
10%
Elektrotechnika a energetika 40% Ekonomie
30% 20%
45%
50%
53%
1960-1979
Před r. 1959
Stavebnictví a inženýrské stavitelství
10% 0% Po r. 1980
35
Tabulka 8: Obory vzdělání pracovníků se středoškolským vzděláním Podíl pracovníků (%) Středoškoláci (bez maturity, s maturitou) Rok narození Obory vzdělání 1980 + 1960-1979 Stavebnictví a inženýrské stavitelství 41,2% 45,9% Strojírenství, kovovýroba a metalurgie 6,7% 15,4% Elektrotechnika a energetika 11,0% 10,0% Motorová vozidla, lodě a letadla 8,7% 6,4% Výroba a zpracování materiálů (dřevo, papír, plasty, sklo) 9,8% 6,0% Hotelnictví, restaurace, stravování 5,2% 1,3% Ostatní 17,4% 15,0%
před 1960 47,5% 15,7% 10,5% 7,7%
celkem 45,50% 13,90% 10,30% 7,10%
4,6% 0,7% 13,3%
6,30% 1,80%
I na úrovni středoškolského vzdělání je patrný u mladších ročníků snížení podílu pracovníků připravených v oborech stavebnictví a inženýrské stavitelství a ve strojírenství, což byly u starší generace obory s největším zastoupením na přípravě pracovníků stavebnictví. Graf 7: Vzdělanostní struktura v odvětví stavebnictví - středoškoláci 100% 90% 80% 70% 60% 50%
17%
15%
5%
1% 6%
10% 9% 11%
6% 10%
15%
13% 1% 5%
Ostatní
8% Hotelnictví, restaurace, stravování
11%
Výroba a zpracování materiálů (dřevo, papír, plasty, sklo) Motorová vozidla, lodě a letadla
16%
7% 40%
Elektrotechnika a energetika
30% 20%
41%
46%
48%
Strojírenství, kovovýroba a metalurgie
10%
Stavebnictví a inženýrské stavitelství
0% Po r. 1980
1960-1979
Před r. 1959
36
3.3 Výhled rozvoje odvětví s ohledem na dopady do jednotlivých regionů Graf 8: Počet pracovních míst v krajích 81000 71000 61000 51000 41000 31000
2000
21000
2013
11000 1000
Pro odvětví stavebnictví je charakteristické zastoupení ve všech krajích ČR. Z dlouhodobého hlediska se zastoupení krajů na zaměstnanosti v odvětví příliš nemění. V r. 2000 se nejvíce pracovních míst koncentrovalo do Hl. m. Prahy (73 tisíc), Jihomoravského (50 tisíc), Středočeského (47 tisíc) a Moravskoslezského kraje (41 tisíc). Nejvíce pracovních míst mezi r. 2000 a 2013 ubylo v Hl. m. Praze (-6,7 tisíc) a Libereckém kraji (-5,9 tisíc), naopak přibylo ve Středočeském (+1,6 tisíc a Pardubickém kraji (+1,3 tisíc) -viz. Příloha č. 1. V blízké budoucnosti není důvod očekávat v těchto trendech změny a ani z dlouhodobého pohledu v současné době nic nenasvědčuje významnějším přesunům stavebních kapacit.
37
4 Vývoj ve vybraných klíčových profesích (ve třech variantách) Vybrané profese CZ-ISCO určené pro prognózu 7112 Zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb 7119 Ostatní řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby 7126 Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci a stavební klempíři 7122 Podlaháři a obkladači 7131 Malíři (včetně stavebních lakýrníků a natěračů), tapetáři 7115 Tesaři a stavební truhláři 7121 Pokrývači Prognózovaných profesních skupin je 5. Profese CZ-ISCO 7112 a 7119 byly spojeny do jedné společné skupiny, rovněž tak profese CZ-ISCO 7115 a 7121. Důvodem spojení bylo jednak vyhovění zadání prognózy, zpracovat vývoj v pěti profesích, když ve stavebnictví je celá řada profesí řemeslného charakteru a bylo by obtížné zdůvodnit výběr jen některých. Dále zvětšení počtu osob v profesní skupině zvyšuje spolehlivost výsledku, ovšem za předpokladu, že se vnitřní podskupiny vyvíjejí přibližně stejným směrem. Toto lze v případě sloučených profesních skupin očekávat. Tabulka 9 Profese/skupina profesí 1.
2. 3. 4. 5.
Kód CZ-ISCO 7112 7119 7126 7122 7131 7115 7121
Název profese Zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb Ostatní řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci a stavební klempíři Podlaháři a obkladači Malíři (včetně stavebních lakýrníků a natěračů), tapetáři Tesaři a stavební truhláři Pokrývač
38
1. Profesní skupina Graf 9: Zedníci, kamnáři, dlaždiči a ostatní kvalifikovaní řemeslníci na stavbách (ISCO 7112+7119) základní
pesimictický
optimistický
140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0
Tabulka 10: Prognóza zaměstnanosti profesních skupin CZ-ISCO 7112 + 7119 Prognóza Scénáře 2000 2005 2010 2013 2015 2020 optimistický 101700 105200 107300 pesimistický 101100 102100 100600 základní 91981 97162 101464 101400 104000 105200
39
2025 109800 99000 107553
2030 112700 96500 109500
2033 114700 93700 111000
2. Profesní skupina Graf 10: Instalatéři, potrubáří, stavební zámečníci a stavební klempíři (ISCO 7126) základní
pesimictický
optimistický
50000 45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0
Tabulka 11: Prognóza zaměstnanosti profesní skupiny CZ-ISCO 7126 Prognóza Scénáře 2000 2005 2010 2013 2015 2020 optimistický 39800 37900 38600 pesimistický 39500 36700 36200 základní 36836 41443 39035 39600 37400 37900
3. profesní skupina Graf 11: Podlaháři a obkladači (ISCO 7122)
Podlaháři a obkladači (ISCO 7122) základní
pesimictický
optimistický
16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0
40
2025 39500 35600 38700
2030 40600 34700 39400
2033 41300 33700 40000
Tabulka 12: Prognóza zaměstnanosti profesní skupiny CZ-ISCO 7122 Scénáře optimistický pesimistický základní
2000
2005
10106
11259
Prognóza 2010 2013 14400 14350 13051 14400
2015 11400 11000 11200
2020 11600 10900 11400
2025 11900 10700 11600
2030 12200 10400 11800
2033 12400 10100 12000
2025 11900 10700 11600
2030 12200 10400 11800
2033 12400 10100 12000
4. profesní skupina Graf 12: Malíři (ISCO 7131) základní
pesimictický
optimistický
18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0
Tabulka 13: Prognóza zaměstnanosti profesní skupiny CZ-ISCO 7131 Prognóza Scénáře 2000 2005 2010 2013 2015 optimistický 12900 12200 pesimistický 12800 11800 základní 16219 14575 12888 12900 12100
41
2020 12000 11300 11800
5. profesní skupina Graf 13: Tesaři, stavební truhláři, pokrývači (ISCO 7115+7121) základní
pesimictický
optimistický
40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0
Tabulka 14: Prognóza zaměstnanosti profesní skupiny CZ-ISCO 7115 + 7121 Prognóza Scénáře 2000 2005 2010 2013 2015 optimistický 24000 25200 pesimistický 23900 24500 základní 22432 24630 32489 23900 25000
42
2020 25800 24100 25300
2025 26400 23800 25800
2030 27000 23200 26300
2033 27500 22500 26600
Příloha 1
Stavebnictví Odvětví je vymezeno jako CZ-NACE 41 (Výstavba budov), CZ-NACE 42 (Inženýrské stavitelství) a CZNACE 43 (Specializované stavební činnosti) 41.1 41.2 42.1 42.2 42.9 43.1 43.2 43.3 43.9
Developerská činnost Výstavba bytových a nebytových budov Výstavba silnic a železnic Výstavba inženýrských sítí Výstavba ostatních staveb Demolice a příprava staveniště Elektroinstalační, instalatérské a ostatní stavebně instalační práce Kompletační a dokončovací práce Ostatní specializované stavební činnosti
1. Současná situace a dosavadní vývoj v odvětví Mezi roky 2000 a 2010 váha stavebnictví v národní ekonomice měřená podílem odvětví na celkové na hrubé přidané hodnotě (HPH) ekonomiky vzrostla z 6,6 % na 7,3 %. Po té začal tento podíl strmě klesat na dnešních 6,2 % (2012). Také podíl odvětví na celkové zaměstnanosti nejprve rostl z 9,3 % (2000) na 10,1 % v roce 2009, aby pak strmě pokles na 8,5 % v roce 2013. V evropském srovnání produktivity práce (HPH na zaměstnanou osobu) za období 2008-2011 se stavebnictví ČR pohybuje na úrovni Slovenska nebo Slovinska, je na tom mírně lépe než Maďarsko, avšak výrazně (více než 2krát nižší produktivita) zaostává za Belgií, Rakouskem nebo Německem. Většina subjektů působících v odvětví jsou OSVČ a malé podniky do 50 zaměstnanců (82 %, resp. 17 % z celkového počtu subjektů). OSVČ a malé podniky jsou klíčové i z hlediska zaměstnanosti, kdy se v nich koncentruje 38 % pracovníků z odvětví, resp. 30 % pracovníků z odvětví (19 % pracuje ve středních podnicích o 50-250 zaměstnancích a 13 % ve velkých podnicích nad 250 zaměstnanců). Po nástupu ekonomické krize se relativně nejvíce dařilo právě malým podnikům do 50 zaměstnanců, kde 34 % firem zaznamenalo roční růst tržeb větší než 10 % (změna průměru let 2008-09 a 2011-12). Větším podnikům se dařilo hůře. Ve všech velikostních kategoriích podniků ovšem došlo v průměru k poklesu tržeb (60 % firem vykázalo pokles tržeb v běžných cenách za uvedené období). Počet pracovníků ve stavebnictví podléhá sezónním a cyklickým výkyvům. Trendově počet pracovníků narůstal mezi roky 2000 a 2009, kdy dosáhl svého vrcholu (497 tisíc). Od té doby strmě klesá až na současných 420 tisíc. Z důsledků dopadů ekonomické krize tedy zaniklo ve stavebnictví 76 tisíc pracovních míst. Z teritoriálního hlediska se nejvíce pracovních míst v roce 2000 koncentrovalo do Hl. m. Prahy (73 tisíc), Jihomoravského (50 tisíc), Středočeského (47 tisíc) a Moravskoslezského kraje (41 tisíc), i když 43
Příloha 1 odvětví je zastoupeno prakticky ve všech krajích ČR. Z dlouhodobého hlediska se zastoupení krajů na zaměstnanosti v odvětví příliš nemění. Mezi roky 2000 a 2013 ubylo nejvíce pracovních míst v Hl. m. Praze (-6,7 tisíc) a Libereckém kraji (-5,9 tisíc), naopak přibylo ve Středočeském (+1,6 tisíc a Pardubickém kraji (+1,3 tisíc). Podíl pracovníků s cizím státním příslušenstvím na celkové zaměstnanosti v odvětví stabilně zvyšuje z 0,5 % v roce 2000 na současných 2,33 % (2013). Více než 1/5 z celkového počtu cizinců tvoří nyní Slováci. Většina pracovníků ve stavebnictví jsou muži a jejich podíl se od roku 2000 mírně zvýšil na současných 92 % (2013). Průměrný věk pracovníků ve stavebnictví je dlouhodobě vyšší než průměrný věk pracovníků v celé ekonomice (42,4 let vs. 40,9 let v roce 2013), přestože v roce 2000 byl téměř shodný s celorepublikovým průměrem. Průměrný věk ve stavebnictví rostl rychleji a rozdíl se zvyšoval. Podíl pracovníků starších 50 let v odvětví od roku 2000 stále mírně narůstá na současných 29 % (2013). Nejvíce narůstá podíl osob starších 55 let (nyní 17,2 %, oproti 10 % v roce 2000). Přestože zaměstnanost v odvětví v posledních letech klesala, kvalifikační požadavky dlouhodobě narůstají. Klesá podíl pracovníků se SŠ vzděláním bez maturity (58 % v roce 2013) ve prospěch pracovníků se SŠ vzděláním s maturitou (27 %) a VŠ vzděláním (11 %), kteří nacházejí v odvětví stále menší uplatnění. Znalostní náročnost odvětví (podíl kvalifikačně náročných profesí v odvětví) je ale podprůměrná, i když dlouhodobě mírně rostla (od roku 2000). Po roce 2008 ovšem klesá, čímž se prohlubuje rozdíl mezi odvětvím průměrem ekonomiky, kde znalostní náročnost dlouhodobě roste. Z profesního hlediska v roce 2013 tvořily skupiny Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby (ISCO 711), Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci při dokončování staveb (ISCO 712), Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech (ISCO 311) a Montéři, mechanici a opraváři elektrických zařízení (ISCO 741) dohromady 56 % pracovních míst. První skupina je řádově početnější než ostatní. Profesní struktura je poměrně diverzifikovaná - 80 % pracovních míst je rozděleno do 11 profesních skupin z různých tříd klasifikace CZ-ISCO. I přes všeobecný pokles zaměstnanosti v odvětví byl v posledních letech zaznamenán nárůst poptávky po určitých odvětvově specifických profesích (truhláři, řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby, dělníci v oblasti výstavby budov), ale po jiných, a to včetně klíčových profesí, poptávka výrazně poklesla (zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb).
44
Příloha 1
2. Závěry z dostupných odvětvových studií (Výběr se soustředil zejména na informace, které mohou ovlivnit budoucí vývoj odvětví a vývoj zaměstnanosti) Stavebnictví v ČR patří mezi hlavní národohospodářská odvětví, patří mezi hlavní pilíře zajišťující ekonomický rozvoj s výrazným dynamizujícím faktorem ekonomiky. Je výrazným spotřebitelem energií, materiálů a výrobků. Důsledkem jeho činnosti jsou dopady na životní prostředí, a proto má pro toto odvětví mimořádný význam dodržování zásad udržitelného rozvoje. Stavebnictví má do značné míry národní a regionální charakter. V národním měřítku je převážně soběstačné a jako odvětví je značně diverzifikované. I nadále pro něj bude dominantní práce v tuzemsku. Přesah v rámci příhraničních regionů lze předpokládat v hojném počtu akcí, nikoli však v objemu. Stavebnictví od svého vrcholu v r. 2008 snížilo výkon o 25 %. V r. 2014 dochází po období krize a poklesu ve stavebnictví ke stabilizaci. Tržby firem by měly mírně růst. Problémem sektoru zůstává značný přebytek stavebních kapacit nad poptávkou. Vývoz kapacit českých stavebních firem byl orientován především na Německo, stavební trhy zemí jako Francie, Španělsko, Nizozemí, Velká Británie byly vesměs nepřístupné. Šance pro naše dodavatele poskytují země bývalého Sovětského svazu, což však u nejnadějnějšího Ruska komplikuje nastalá politická situace. Dalším potenciálním trhem jsou země Balkánu, zejména nově vstoupivší do EU (podpora financování především infrastrukturálních projektů z evropských fondů). České stavebnictví má podobnou strukturu, jakou má v zahraničí. Vytvořila se přirozená hierarchie malých, středních a velkých firem. Disponují moderní technikou kromě jiného i díky tomu, že zejména v největších z nich mají významné majetkové podíly zahraniční subjekty. V těch je vyšší produktivita práce i průměrné měsíční mzdy. Podniky se zahraniční účastí jsou nejvýznamnějším nositelem inovačních změn a progrese. Ve své produkční činnosti má stavebnictví řadu vazeb na jiná odvětví jakožto dodavatele potřebných surovin, výrobků, energií, služeb. Podle rozsahu těchto vazeb, tj. konkrétní poptávky a také rozsahu své vnitroodvětvové kooperace dochází při produkci stavebnictví k významnému multiplikačnímu efektu – příslušný multiplikátor je vyjádřen ve vztahu k jednotce dané produkce a pro odvětví stavebnictví se dlouhodobě pohybuje v úrovni 3,2 – 3,3 (každá realizovaná 1 mld. Kč stavební produkce vyvolávala v daných letech i celkový nárůst produkce (hrubého obratu) v národním hospodářství ve výši 3,2 – 3,3 mld. Kč).
Technický rozvoj Stavebnictví je konzervativní obor, v němž technický pokrok probíhá cestou pomalých a malých změn, často v průběhu několika generací. K základním dlouhodobým vývojovým trendům stavebnictví v evropském i světovém kontextu patří uplatňování a rozvíjení odlehčených konstrukcí obvodových plášťů budov a zlepšování tepelně technických vlastností stavebních konstrukcí vedoucí až ke stavbám nízkoenergetických a pasivních domů. Rozšiřování aplikací výrobků stavební chemie. Stále větší úlohu hraje konstrukční detail, kvalita stavebního díla, jeho schopnost dlouhodobě plnit požadované funkce s minimálními nároky na provoz a udržování. 45
Příloha 1 V oblasti výstavby inženýrských sítí se používají bezvýkopové technologie. V pozemním stavitelství se aplikují zdicí materiály s vyšším tepelným odporem (termobloky), technologie suchého a přesného zdění a suché montáže ve vnitřní části budov, vedle tradičních materiálů se používají nové stavební systémy (např. vibrolisované betonové tvárnice) využívající často odpadové materiály. Opět se používá ve větší míře dřevo hlavně v bytové výstavbě. Vzrostla kvalita vyráběných betonů. Stavební prefabrikace dává možnost velkého sortimentu typizovaných prvků i atypických dílců atd. Rozvíjejí se i způsoby kotvicí techniky, manipulace s velkorozměrovými dílci. V technickém zařízení budov se uplatňují nové systémy měření, řízení a regulace (inteligentní budovy). Aplikují se pravidla trvale udržitelné výstavby v celém cyklu od přípravy stavby až po její likvidaci po dožití. Nové technologie přinášejí snížení pracnosti, úspory času, vyšší kvality stavebního díla, lepší bezpečnosti práce, šetří životní prostředí Zaměstnanost Pro zaměstnanost ve stavebnictví ČR je charakteristický nízký podíl pracovníků se statusem zaměstnance vysoký podíl osob samostatně výdělečně činných (přesun z kategorie zaměstnanců do OSVĆ) nízký, silně podprůměrný podíl žen zaměstnávání cizinců (neobejdeme se bez něj), častá nelegální práce nedostatek odborných pracovníků - řemeslníků (je celoevropským problémem) limituje možnosti růstu odvětví nadprůměrně (proti ČR) se zvyšující věkový průměr, ve skupině manuálních pracovníků je to nejvýraznější Výhled některých profesí Instalatér-topenář - mírný nárůst (vytápění a instalace nových zdrojů vč. OZE) Kamnář a kominík - mírný nárůst (očekávané vyšší využití biomasy a tím užití technologicky vyspělých komínů) Tesař - systémové inovace zavádění nové technologie, vyšší podíl dřevostaveb Elektromechanik pro slaboproud - mírný nárůst (zvýší se podíl práce na regulaci a řídicích systémech) Elektromechanik pro silnoproud - mírný nárůst (nové typy osvětlovacích soustav, zvýšení podílu na změnách dokončených staveb) Montér hydroizolací - mírný nárůst (budovy s nízkou spotřebou tepla budou pracnější, protože vyžadují kvalitní a vzduchotěsné provedení) Revizní technik - velký nárůst (instalace většího počtu nových zdrojů a nových technologií)
Faktory dynamiky stavebnictví v dalším období Společenská objednávka stavební produkce má svou kvantitativní a kvalitativní stránku. Kvalitativní rozměr společenské objednávky po stavební produkci budou formovat jednak faktory globálních změn a jednak faktory ekonomických změn. Hlavní globální faktory jsou: Demografický vývoj Interakce klimatických změn a stavební výroby Životní prostředí a stavebnictví Životní styl a stavebnictví 46
Příloha 1 Vliv informační společnosti Vedle globálních faktorů budou na společenskou objednávku působit neméně důležité faktory ekonomických změn, z nich potom zejména: změny ekonomických pravidel změna ekonomických podmínek spojených se vstupem do eurozóny dopad výše uvedených změn do objemů disponibilních prostředků ve státním rozpočtu i ve fondech EU užitých pro realizaci stavebních projektů reálný dopad ekonomických cyklů české ekonomiky
SWOT analýza českého stavebnictví I. Silné stránky českého stavebnictví a českých stavebních podniků schopnost provádět stavby nejvyšší technické náročnosti, kvality a obtížnosti, což bylo prokázáno realizací řady projektů v tuzemsku i v zahraničí vysoká odborná kvalifikace inženýrů a architektů, opírající se o kvalitní vysokoškolské vzdělání, které má dlouholetou tradici kvalifikovanost pracovníků řemeslných profesí, schopných samostatného rozhodování a improvizace znalost vyspělých technologií stavění a materiálně technické vybavení k jejich provádění dobrá obecná úroveň opírající se o obecné vzdělání a tradici pracovníků všech kategorií a profesí znalost podmínek domácího trhu a podobně i trhů zemí východní Evropy a SNS, příp. i třetího světa kde v dřívějším období bývalé Československo provádělo stavební práce, nebo kam vyváželo investiční celky, včetně obnovovaných kontaktů na nich obecná schopnost stavebnictví pružně se přizpůsobit se měnícím se podmínkám v poptávce a výrobnímu programu komparativní výhody spočívající v nižších cenách (v porovnání se „starými“ členskými zeměmi EU) rychle se vyrovnávající produktivita práce
III. Příležitosti vytváření nových forem financování výstavby a výzkumu a vývoje, zejména spojením veřejných a soukromých zdrojů (PPP a další formy) vstup na trhy členských zemí EU a následně na trh třetích zemí obsáhlý zásobník práce, včetně zahraničních investic v tuzemsku zahrnutí dopravní infrastruktury České republiky do evropské infrastruktury a do programů jejího rozvoje budování a obnova národní i evropské dopravní infrastruktury a infrastruktury pro rozvoj podnikání využití specifik vývoje poptávky reflektujících uplatňování prvků trvale udržitelného rozvoje výstavby intenzivnější vývoj a výzkum, institucionální i projektový, včetně zapojení do mezinárodního výzkumu a vývoje, (Evropská a národní stavební technologická platforma) expanze do zahraničí
47
II. Slabé stránky klesající počty kvalifikovaných řemeslníků a nutnost kompenzovat jejich nedostatek zaměstnáváním méně kvalifikovaných dělníků, především ze zemí východní Evropy nízké počty učňů, zejména některých oborů, a nedostatečný rozsah učňovského školství neuspokojivá kvalita legislativy a její časté změny, nedostatečný či pomalý postup při vymáhání práva nedostatečná jazyková vybavenost nízká společenská prestiž stavebnictví související s malou atraktivnosti pracovního prostředí nízká mobilita pracovních sil a nedostatečné podmínky pro její zvýšení omezená konkurenční schopnost českých podniků daná jejich velikostí a kapitálovou vybaveností (podkapitalizace související i s nízkou rentabilitou) stagnace vědecko-výzkumných a inovačních aktivit a neefektivní podpora komercionalizace průmyslového výzkumu a vývoje omezené možnosti podniků pod zahraniční kontrolou expandovat na zahraniční trhy v důsledku obchodní politiky jejich zahraničních majoritních vlastníků, orientujících podnikatelské aktivity těchto podniků na území ČR nedostatečná míra recyklace materiálů a jejich využívání, neefektivní způsoby nakládání s odpady nízká rentabilita stavebních podniků, nevytvářející dostatečný vlastní zdroj pro jejich rozvoj a inovaci. energetická náročnost realizace a provozu stavebních děl IV. Ohrožení růst cen stavebních hmot a stavebních výrobků, zvýšení cen ropných produktů a energií ekologická daň na přírodní zdroje mzdový vývoj související s vyrovnáváním úrovně odměňování v zemích EU další náklady spojené s pracovní silou (pojištění, diety, penzijní připojištění, životní připojištění příspěvky na stravu, diety a další náklady v oblasti sociální) – jsou v současnosti v mnohém odlišné od standardů EU, pravděpodobně dojde k jejich vyrovnávání opatření ke zvýšení bezpečnosti a zdraví při práci (stavebnictví je v popředí těchto rizik) zvýšení nákladů na přitažlivost odvětví všech skupin zaměstnanců, (zvláště příprava na dělnická povolání), osvojení si nových poznatků souvisejících s postupnou přeměnou stavebnictví ve znalostní
Příloha 1
nenaplněný potenciál trhu v segmentu ekologických staveb rozvíjení ekonomických vztahů přeshraničních regionů využívání fondů EU
odvětví vyčerpání nerostných zdrojů dostupnost stavebních pozemků
a
zhoršující
se
Vize stavebnictví Stavebnictví bude v průběhu 21. století postupně procházet značnými změnami. K naplnění výzev rozvoje společnosti je pro evropské a tedy i české stavebnictví vytyčena řada dlouhodobých cílů (do r. 2030), které povedou k podpoře a zvýšení konkurenceschopnosti odvětví jako celku, a to zejména: zprůmyslnění stavebních procesů vedoucích k podstatnému snížení nákladů a růstu kvality (snížení nákladů na celoživotní cyklus staveb až o 30 %, zkrácení doby výstavby až o 50 %, výdajů na práci až o 50 %), vytvoření bezpečného a zdravého pracovního prostředí ve stavebnictví pro všechny, snížení energetické a materiálové náročnosti (až o 40 %), vytváření reálného společného evropského trhu výrobků a služeb pro stavebnictví
Stavebnictví v horizontu 30 – 40 let čekají výrazné změny, jak po stránce technické, technologické, tak i poptávkové. Exogenní faktory, které na bod zvratu v poptávce budou působit a na které již dnes reagují strategické dokumenty EU i pro oblast stavebnictví, lze orientačně vyjádřit v následujících bodech: Klimatické vlivy se stávají v dlouhodobém pohledu faktorem, který bude s rostoucí intenzitou ovlivňovat činnosti související s realizací stavebního fondu. Oteplování, které sebou přináší jak výkyvy v teplotách tak především horká a suchá období zapříčiňuje nedostatek vodních zdrojů, prudké střídání suchých období přináší lokální záplavy, vzdušné turbulence. Voda se stává strategickou surovinou, ČR, která je považována za „střechu“ Evropy má možnost tomu čelit např. budováním nádrží, opatřeními na udržení vody v ČR. Rovněž z tohoto titulu se bude např. měnit i architektonické ztvárnění staveb pro bydlení, dopravu. Nedostatek energie (elektřina, plyn, uhlí) vyvolává tlak na výstavbu energeticky soběstačných komplexů jak obytných tak objektů určených pro jiné účely. Jedná se např. o instalaci kolektorů místo střech, řešení recyklace vzduchu v budovách, speciální izolace zajišťující optimální režim klimatu v budovách. Rovněž se jedná o využití energeticky nenáročných materiálů. Z tohoto pohledu půjde i o využití dosud netradičních materiálů a surovin. Zvyšující se důraz na ochranu životního prostředí a snižování negativního vlivu na životní prostředí vyžaduje trvalé snižování energetické náročnosti staveb a to jak ve fázi realizace tak následně jejich užívání. Poroste význam komplexního multikriteriálního hodnocení stavebních technologií usilujících o získání zejména veřejné zakázky. V hodnotících kritériích musí být zahrnuty vedle ceny i náklady na provoz a údržbu, demolici a recyklaci. Nezbytností bude snižování spotřeby tradičních přírodních zdrojů energií a zvýšení užití alternativních a obnovitelných zdrojů. Prioritu budou mít k přírodě šetrná řešení, sledující dlouhodobé efekty. Z hlediska architektury a urbanismu lze očekávat změny v přístupu k přírodě a krajině, související jednak se zachováním kvalit přírody a krajiny, jednak s jejich obnovou tam, kde byla devastována, s poměrem volné krajiny k zastavěnému území, zejména v blízkosti velkých center osídlení. V architektuře a urbanismu se odrazí změny sociálně ekonomické a kulturně civilizační, související jednak s tradicí a péčí o kulturní bohatství a rozmanitost a zároveň s větší či menší otevřeností tohoto kulturního prostoru novým kulturně civilizačním vlivům, například v souvislosti a migrací obyvatel a pronikáním nových kulturních vzorů chování. Architektura bude hledat a vytvářet předpoklady pro technické (materiálové, technologické a podobně) změny, jejichž nedílnou součástí je omezování energetické spotřeby nejen hledáním nových zdrojů energií, ale zejména aplikací různých nových úsporných technologií a 48
Příloha 1
materiálů, resp. inovovaným využíváním některých materiálů „tradičních“, ale zřejmě též celkovou koncepcí rozvoje urbánního a architektonického prostoru, jeho nových funkcí, forem a uživatelských standardů. Kvalita stávajícího stavebního fondu není na srovnatelné úrovni s průměrem vyspělých evropských zemí, její zvýšení bude nosným programem dalšího období. Poroste objem prací na opravách, rekonstrukcích a modernizaci. Prvořadým úkolem bude modernizace podzemních sítí. Vlivy ekonomické souvisí i s postupující globalizací spojenou se vstupem do eurozóny, což z pohledu národních ekonomik a tedy i stavebnictví povede k obtížnějšímu udržení konkurenceschopnosti, obtížnějšímu získávání zakázek a nezbytnosti efektivní specializace. Rovněž se již dnes prosazuje nový pohled na náklady stavebního díla – budou posuzovány komplexně na všechny etapy životního cyklu a tento pohled se odrazí i v cenách stavebních děl jak při nové výstavbě tak při opravách, rekonstrukcích a modernizacích. V časově omezeném rozsahu ovlivní stavebnictví i zavedení EURA. Vliv technologických změn - inovace technické, technologické i organizační musí být zaměřeny především na nízké pořizovací náklady, rychlost výstavby, nízkou energetickou náročnost, kvalitu, spolehlivost, trvanlivost a snížení vlivu na životní prostředí. Vývoj je charakterizován požadavky na užitnou funkční jakost budov, rozvoj systému jejich inteligentního řízení. U konstrukcí bude docházet k uplatňování vysokopevnostních betonů, nových materiálových variant na bázi kovů, keramiky a uhlíku, materiálů s předem definovanými vlastnostmi, které musí splňovat funkční požadavky v konstrukci během životnosti stavebního díla. Dosažení uvedených parametrů je interakcí různých složek návrhu – materiálového, konstrukčního a environmentálního v jediném procesu. Vliv pracovní síly - výkonová a kvalitativní kapacita stavebnictví je závislá nejen na celkovém množství pracovníků, ale především na jejich profesní struktuře. Dostupnost pracovní síly bude v budoucnu nejrizikovějším faktorem, podmiňujícím udržení konkurenceschopnosti stavebnictví. Pro jeho zabezpečení je nutné zvýšit zájem o učební obory. K tomu je zapotřebí permanentní popularizace oboru, modernizace vzdělávacích systémů a struktur včetně změn legislativy. Nezanedbatelným podílem se jako zdroj pracovníků bude stávat uznávání odborné způsobilosti mimo školskou soustavu a rekvalifikace. Současně je jisté, že se stavebnictví neobejde bez zahraniční pracovní síly. Tu je nutné získávat na základě podpory řízené státní politiky migrace a změn v legislativě. Změny v kvalitě staveb budou významně ovlivňovat kvalifikaci pracovní síly. Rozvoj elektronických systémů a široké uplatnění ICT ve všech oblastech lidské činnosti s efektivní kombinací jejího pasivního a aktivního působení, povede k růstu informovanosti zákazníků o výstavbě, ekonomice, technologií, užitných vlastnostech, materiálech apod. Ze zákazníka se stane partner vedoucí kvalifikovaný dialog. Infrastruktury (doprava a služby) vyžadují značné veřejné investice a na rozdíl od jiných systémů se od nich očekává poskytování spolehlivých služeb po velmi dlouhou dobu, v podstatě po několik generací. Úkolem je proto najít co nejlepší rovnováhu mezi výstavbou nových infrastruktur a údržbou stávajícího systému a reagovat tak i na zintenzivnění dopravy. Pro finanční zajištění pak bude nezbytné hledat cesty k větší účasti soukromého sektoru na financování infrastruktury Významné jsou demografické změny, zejména stárnutí obyvatelstva, a z toho plynoucí změny v požadavcích na vytvářený stavební fond z hlediska jeho rovnocenného užívání touto početně rostoucí skupinou zákazníků (uživatelů). Stárnutí obyvatel je další významnou socioekonomickou výzvou pro Evropu i ČR. Demografické trendy naznačují, že v roce 2020 bude zhruba třetina evropské i „domácí“ populace starší 60 let. Výzvou je i požadavek na snížení vlivu stavebnictví na životní prostředí. Jedná se zejména o snížení spotřeby přírodních zdrojů a energie, zvýšení užití obnovitelných zdrojů, snížení vlivu
49
Příloha 1
dopadů stavebních činností na životní prostředí, včetně hospodaření s odpadem, a dále o podporu a vytváření podmínek pro zkvalitnění životního prostředí. Výzvou i cílem je zvýšit konkurenceschopnost a produktivitu odvětví stavebnictví a vytvořit nové pracovní příležitosti. Důležitým úkolem je přeměnit obor tak, aby se jeho základem stalo poznání. Dalším důležitým cílem je začlenit do inovačního procesu i malé a střední podniky, pro něž je flexibilita a kreativita neodmyslitelnou vlastností. Rychlá reakce na organizační a technologické změny se stává významným faktorem pro další období vývoje stavebnictví.
Literatura a zdroje k části 2: DIREKTA GROUP, s.r.o.: Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostředí v odvětví stavebnictví, 2011. Nelegální práce v odvětví stavebnictví. Bipartitní platforma stavebnictví I. 2010. Stavebnictví: Kvartální analýza českého stavebnictví (Q1/2014, Q2/2014). CEEC Research a KPMG, 2014. Langová, L.: Stavebnictví – Vývoj kvalifikačních požadavků ve skupinách příbuzných povolání, Národní ústav odborného vzdělávání, 2006. Sector Skills Agreement for Construction – England (vision 2005) Internet: www.infoabsolvent.cz BUILD UP Skills – Česká republika. Národní plán vzdělávání ve stavebnictví směřující k budovám s téměř nulovou spotřebou energie, 2013. Strategie – Vize stavebnictví do roku 2015. ÚRS Praha, a.s. a odborníci z dalších institucí a podniků. 2007
50
Příloha 1
Příloha k části 1
a) Význam odvětví v rámci ČR Podíl odvětví na hrubé přidané hodnotě ekonomiky 7,60% 7,40%
7,33%
7,20%
7,14%
7,00% 6,80%
6,79%
6,77%
6,60%
6,57%
6,40% 6,28%
6,20% 6,00% 5,80% 5,60% 2000
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj: SBS EUROSTAT
Podíl na zaměstnanosti v ekonomice 2000
2008
2009
2010
2011
2012
2013
stavebnictví 9,28% 9,61% 10,07% 9,52% 8,83% 8,69% 8,51% Zdroj: ČSÚ VŠPS
Podíl odvětví na exportní výkonnosti ČR -nelze
51
průměr 2000-2013 9,20%
Příloha 1
b) Mezinárodní pozice odvětví Produktivita práce v odvětví ve vybraných státech 80 70 60 2008
50
2009 40
2010
30
2011
20
2012
10 0 CZ
BE
DE
AT
SK
SI
HU
Poznámka: Apparent labour productivity (Gross Value Added/Number of employed persons), v tis. EURO/zaměstnaná osoba, Zdroj: Structural Business Statistics; zdroj: Structural Business Statistics EUROSTAT
c) Struktura ekonomických subjektů v odvětví Struktura podniků v odvětví podle počtu zaměstnanců 554; 1%
57; 0%
Bez zaměstnanců
25412; 17%
Malý podnik 1-49 zaměstnanců Střední podnik 50-249 zaměstnanců
120624; 82%
Velký podnik 250+ zaměstnanců
Celkem 306479 subjektů k 7/2014. Pro 52 % z nich není údaj k dispozici; zdroj: MagnusWeb
52
Příloha 1 Struktura zaměstnanosti podle velikosti podniků
13%
Velký podnik
38%
Střední podnik
19%
Malý podnik Fyzické osoby
30%
Zdroj: MagnusWeb
Podniky podle růstu tržeb 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Rostoucí Mírně rostoucí/stagnující Klesající firmy
Malé podniky do 49 zaměstnanců
Střední Velké podniky podniky do nad 250 249 zaměstnanců zaměstnanců
Pozn. Změna v období mezi průměry let 2008-09 a 2011-12, údaje za FO jsou nespolehlivé Rostoucí firmy - růst nad 10% ročně = hodnota indexu 1,331 a více Stagnující/mírně rostoucí firmy - Roční růst do 10 % = index 1,0-1,331 Klesající firmy – index pod 1,0 Zdroj: MagnusWeb Malé podniky do 49 zaměstnanců Střední podniky do 249 zaměstnanců Velké podniky nad 250 zaměstnanců
0,856311094 0,902383534 0,863387692
53
Příloha 1
d) Lidské zdroje v odvětví Počet pracovních míst 520000
500000
496700
480000
460000
440000
458500
439000
420000 420300 400000
380000
Zdroj: ČSÚ VŠPS
Struktura pracovních míst podle věku 100% 90% 80%
9,9% 11,9%
14,5%
17,2%
11,8%
11,9%
70% 60%
55+
50%
50-54
40%
25-49
30%
15-24
20% 10% 0% 2000
2008
2013
Zdroj: ČSÚ VŠPS
54
Příloha 1 Průměrný věk 43 42,5
42,4
42 41,5 41
40,9
40,5
stavebnictví
40
ČR
39,5
39,4 39,3
39 38,5 38 37,5
2000
2008
2013
Zdroj: ČSÚ VŠPS
Struktura pracovních míst podle pohlaví 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40%
91,7%
91,3%
92,0%
2000
2008
2013
30% 20% 10% 0%
Zdroj: ČSÚ VŠPS
55
Ženy Muži
Příloha 1 Počet pracovních míst v krajích 81000 71000 61000 51000 41000 31000
2000
21000
2013
11000 1000
* Hlavní město Praha -6787, Středočeský 1574, Jihomoravský -3569, Plzeňský 1082, Pardubický 1295, Liberecký -5898; zdroj: ČSÚ VŠPS
Zaměstnanost cizinců Podíl pracovníků s cizím státním příslušenstvím na celkové zaměstnanosti v odvětví stabilně zvyšuje z 0,5 % v roce 2000 na současných 2,33 % (2013). Více než 1/5 z celkového počtu cizinců tvoří nyní Slováci. Vzdělanostní struktura podle stupňů vzdělání 100%
6,6%
8,2%
90% 80%
21,9%
25,6%
10,6% Vysokoškolské - ISCED 5,6 27,0%
70% 60%
Střední s maturitou ISCED 3,4
50%
Střední bez mat. - ISCED 3
40%
65,8%
30%
62,0%
57,8%
Základní vzdělání - ISCED 1,2
20%
Bez vzdělání a predšk. výchovy - ISCED 0
10% 0%
5,7%
4,2%
4,7%
2000
2008
2013
Zdroj: ČSÚ VŠPS
56
Příloha 1 Znalostní náročnost
stavebnictví
2008
2013
změna 2013 oproti roku 2000
pozice vůči ostatním odvětvím v roce 2013 p. b.
20,1%
16,3%
mírný nárůst
-16,0
33,8% 32,3% nárůst ČR Poznámka: Znalostní náročnost je podíl kvalifikačně náročnějších profesí z tříd ISCO 2 a ISCO 3 (specialisté a techničtí a odborní pracovníci) na zaměstnanosti v odvětví; zdroj: ČSÚ VŠPS
e) Nejvýznamnější profese v odvětví Koncentrace pracovních míst do profesních skupin Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby (ISCO 711), Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci při dokončování staveb (ISCO 712), Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech (ISCO 311), Montéři, mechanici a opraváři elektrických zařízení (ISCO 741) v roce 2013 tvořily dohromady 56 % pracovních míst. První skupina vykazuje řádově větší počet pracovních míst než ostatní. 80 % pracovních míst je rozděleno do 11 profesních skupin z různých tříd CZ-ISCO.
Nejčetnější profese Název
ISCO kód
odvětvově specifická profese
2011
2012
2013
2013 oproti 2008
2013 oproti 2011
7112
ano
87300
80300
70500
pokles*
-16800
7126
ano
37500
36600
39500
stagnace
2000
7119
ano
26600
31000
30400
nárůst*
3800
Stavební technici
3112
ano
22700
18100
17300
pokles*
-5400
Stavební a provozní elektrikáři
7411
ano
17900
17000
15400
nárůst
-2500
Podlaháři a obkladači Řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel Mistři a příbuzní pracovníci ve stavebnictví Řídící pracovníci ve stavebnictví a zeměměřictví Malíři (včetně stavebních lakýrníků a natěračů), tapetáři
7122
ano
11100
10200
14300
nárůst
3200
8332
ne
14700
13800
13400
nárůst
-1300
3123
ano
10700
12800
13300
pokles*
2600
1323
ano
16600
14100
12900
pokles
-3700
7131
ano
15700
12700
12800
stagnace
-2900
Tesaři a stavební truhláři
7115
ano
16400
15300
12800
pokles
-3600
Stavební inženýři Obsluha železničních, zemních a příbuzných strojů a zařízení
2142
ano
12100
12800
11900
nárůst
-200
8342
ano
13100
13400
11100
stagnace
-2000
Zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci a stavební klempíři Ostatní řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby
57
Příloha 1
Pokrývači Truhláři (kromě stavebních) a pracovníci v příbuzných oborech
7121
ano
9900
10400
11000
nárůst
1100
7522
ano
5900
9200
9800
nárůst
3900
Dělníci v oblasti výstavby budov
9313
ano
4500
7900
8400
nárůst
3900
Úředníci v oblasti účetnictví 4311 ne 6700 6200 7400 nárůst* 700 Figuranti, dělníci výkopových prací a dělníci v oblasti výstavby inženýrských děl 9312 ano 8300 6200 6600 stagnace -1700 Nejvyšší představitelé společností a institucí (kromě politických, zájmových a příbuzných organizací) 1120 ne 5200 5900 4800 nárůst -400 Řídící pracovníci v oblasti strategie a politiky organizací 1213 ne 1200 2800 4800 nárůst 3600 Poznámky: Odvětvově specifické jsou profese, u nichž je podíl počtu pracovníků v odvětví na počtu pracovníků v ekonomice větší než 50 %. Nárůst nebo pokles je změna o více než 1000 pracovníků; zdroj: ČSÚ VŠPS * U těchto profesí nejsou údaje v roce 2008 zcela srovnatelné kvůli přechodu z klasifikace KZAM na CZ-ISCO.
58
Příloha 2
Stavebnictví 1. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝVOJ ODVĚTVÍ Níže je uveden seznam faktorů, které mohou mít v příštích 20 let vliv na vývoj v odvětví. Tyto faktory se týkají následujících oblastí: Vývoj poptávky (spotřebitelské preference, vývoj v Globalizace, konkurence Technologický pokrok ve výrobě Regulace/legislativa Veřejná podpora Dostupnost pracovníků Prosím, doplňte další faktory, které považujete pro budoucí vývoj v odvětví za důležité. SEZNAM FAKTORŮ Vývoj v klíčových dodavatelských odvětvích (energetika, těžební průmysl, prům. stavebních hmot, strojírenství...) Kupní síla obyvatel (poptávka po bydlení) Státní investice do infrastruktury, čerpání strukturálních fondů Subdodavatelské vztahy a role OSVČ Integrace stavebních a souvisejících činností (design…) Vývoj cen stavebních materiálů a techniky Modulární výstavba - zprůmyslňování stavební výroby Využívání informačních technologií ve stavebnictví (smart domy…) Snižování energetické náročnosti staveb Státní podpora bydlení (podpora úvěrů na bydlení…) Územní plánování (rozhodování o územích pro výstavbu, stavební uzávěry…) Regulace a kontrola v oblasti pracovního práva (minimální mzda, bezpečnost práce, sjednocování výše soc. pojištění v EU,...) Vývoj nelegální zaměstnanosti Zaměstnávání cizinců Váš faktor 1: Váš faktor 2: Váš faktor 3: Váš faktor 4:
2. IDENTIFIKACE NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH FAKTORŮ Vyberte prosím z následujících faktorů ty, které budou mít podle vašeho názoru nejvýznamnější vliv na vývoj odvětví do roku 2033. Rozřaďte prosím faktory do dvou skupin podle jejich významnosti. Počet NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH faktorů by neměl přesáhnout 10. Na nejvýznamnější faktory se vás dále budeme ptát podrobněji. NEJDŮLEŽITĚJŠÍ FAKTORY
MÉNĚ VÝZNAMNÉ FAKTORY Vývoj v klíčových dodavatelských odvětvích (energetika, těžební průmysl, prům. stavebních hmot, strojírenství...) Kupní síla obyvatel (poptávka po bydlení) Státní investice do infrastruktury, čerpání strukturálních fondů Subdodavatelské vztahy a role OSVČ Integrace stavebních a souvisejících činností (design…) Vývoj cen stavebních materiálů a techniky Modulární výstavba - zprůmyslňování stavební výroby Využívání informačních technologií ve stavebnictví (smart domy…) Snižování energetické náročnosti staveb Státní podpora bydlení (podpora úvěrů na bydlení…) Územní plánování (rozhodování o územích pro výstavbu, stavební uzávěry…) Regulace a kontrola v oblasti pracovního práva (minimální mzda, bezpečnost práce, sjednocování výše soc. pojištění v EU,...) Vývoj nelegální zaměstnanosti Zaměstnávání cizinců Váš faktor 1: Váš faktor 2: Váš faktor 3: Váš faktor 4:
59
Příloha 2 3. HODNOCENÍ MÍRY VLIVU NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH FAKTORŮ Následující faktory jste vybral/a jako nejvýznamnější po vývoj v odvětví. Oznámkujte je prosím na škále 1-5 na základě toho, jaký bude podle Vašeho názoru jejich vliv na vývoj odvětví v příštích 20 letech.
FAKTOR
HODNOCENÍ (1=nejméně významný, 5=nejvýznamnější) 0
1
2
3
4
5
0
1
2
3
4
5
0
1
2
3
4
5
0
1
2
3
4
5
0
1
2
3
4
5
0
1
2
3
4
5
0
1
2
3
4
5
0
1
2
3
4
5
0
1
2
3
4
5
0
1
2
3
4
5
4. KVALITATIVNÍ POPIS PŮSOBENÍ VYBRANÝCH FAKTORŮ Popište prosím mechanismus působení tohoto faktoru. Jak se odrazí na situaci v odvětví? Bude působit na produkci? Zaměstnanost? Kvalifikační náročnost odvětví? Pozici ČR v mezinárodním hodnotovém řetězci?
FAKTOR
Jak působí 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
5. IDENTIFIKACE NEJPRAVDĚPODOBNĚJŠÍHO SCÉNÁŘE Prosím popište, jak předpokládáte že se bude daný faktor vyvíjet. Jakou pravděpodobnost připisujete svému odhadu vývoje?
Jaký předpokládáte vývoj?
Faktor
S jakou jistotou se podle vás dá tento vývoj předpokládat?
0%
0
0%
0
0%
0
0%
0
0%
0
0%
0
0%
0
0%
0
0%
0
0%
0
60
Příloha 2 6. ODHAD DOPADU FAKTORŮ NA PRODUKCI A ZAMĚSTNANOST V ODVĚTVÍ Jakým směrem bude podle Vašeho názoru tento faktor v příštích 20 letech ovlivňovat PRODUKCI v odvětví? (-2=povede k výraznému poklesu produkce, -1=povede k poklesu produkce, 0=nezmění výrazně produkci, 1=povede k nárůstu produkce, 2=povede k výraznému nárůstu produkce)
Dopad na produkci
Faktor 0
-2
-1
0
+1
+2
-2
-1
0
+1
+2
-2
-1
0
+1
+2
-2
-1
0
+1
+2
-2
-1
0
+1
+2
-2
-1
0
+1
+2
-2
-1
0
+1
+2
-2
-1
0
+1
+2
-2
-1
0
+1
+2
-2
-1
0
+1
+2
0 0 0 0 0 0 0 0 0
Prostor pro komentáře
Jakým směrem bude podle Vašeho názoru tento faktor v příštích 20 letech ovlivňovat ZAMĚSTNANOST v odvětví? (-2=povede k výraznému poklesu zaměstnanosti, -1=povede k poklesu zaměstnanosti, 0=nezmění výrazně zaměstnanost, 1=povede k nárůstu zaměstnanosti, 2=povede k výraznému nárůstu zaměstnanosti)
Dopad na zaměstnanost
Faktor 0
-2
-1
0
+1
+2
-2
-1
0
+1
+2
-2
-1
0
+1
+2
-2
-1
0
+1
+2
-2
-1
0
+1
+2
-2
-1
0
+1
+2
-2
-1
0
+1
+2
-2
-1
0
+1
+2
-2
-1
0
+1
+2
-2
-1
0
+1
+2
0 0 0 0 0 0 0 0 0
7. PROSTOR PRO KOMENTÁŘE Sem prosím vepište případné další postřehy a komentáře k faktorům působícím v na produkci a zaměstnanost v odvětví.
61
Prostor pro komentáře
Příloha 3
2003 49 49 49
2004 50 50 50
2007 28 365 28 365 28 365
2008 27 941 27 941 27 941
2009 25 803 25 803 25 803
2010 25 473 25 473 25 473
2011 24 405 24 405 24 405
2012 23 117 23 117 23 117
2013 21 386 21 095 21 167
2014 20 805 20 156 20 350
2015 20 609 19 536 19 904
2016 20 942 19 353 19 968
2017 20 957 19 300 19 964
2018 20 890 19 167 19 902
2019 20 732 18 992 19 791
2020 20 524 18 769 19 638
2021 19 828 18 064 18 982
2022 19 207 17 381 18 366
2023 18 659 16 697 17 786
2024 18 180 15 999 17 241
2025 18 137 15 764 17 118
2026 18 094 15 529 16 995
2027 17 817 15 112 16 678
2028 17 539 14 695 16 361
2029 17 262 14 279 16 044
2030 16 984 13 862 15 727
2031 16 707 13 445 15 410
2032 16 429 13 029 15 092
2033 16 152 12 465 14 775
2005 2006 458529 436311 458529 436311 458529 436311
2007 446791 446791 446791
2008 2009 480790 496723 480790 496723 480790 496723
2010 464876 464876 464876
2011 433135 433135 433135
2012 424976 424976 424976
2013 423317 420687 422116
2014 421396 414573 418572
2015 420736 408220 415922
2016 423327 402567 415360
2017 426036 402379 416227
2018 427092 402355 417783
2019 428204 402367 419281
2020 429260 402287 420896
2021 430963 403193 423671
2022 433436 402639 425450
2023 435604 402026 428248
2024 438427 399916 430940
2025 439178 396192 430213
2026 441646 393972 431168
2027 443774 392131 432759
2028 445992 390204 434423
2029 448303 388185 436167
2030 450716 386068 437996
2031 453237 383844 439916
2032 455872 381507 441936
2033 458631 374624 444061
2010 55 55 55
2011 56 56 56
2012 54 54 54
2013 51 50 50
2014 49 49 49
2015 49 48 48
2016 49 48 48
2017 49 48 48
2018 49 48 48
2019 48 47 47
2020 48 47 47
2021 46 45 45
2022 44 43 43
2023 43 42 42
2024 41 40 40
2025 41 40 40
2026 41 39 39
2027 40 39 39
2028 39 38 38
2029 39 37 37
2030 38 36 36
2031 37 35 35
2032 36 34 34
2033 35 33 33
2018 104446 100589 106773
2019 104820 100592 107051
2020 105224 100572 107315
2021 105918 100798 107741
2022 106362 100660 108359
2023 107062 100507 108901
2024 107735 99979 109607
2025 107553 99048 109794
2026 107792 98493 110411
2027 108190 98033 110944
2028 108606 97551 111498
2029 109042 97046 112076
2030 109499 96517 112679
2031 109979 95961 113309
2032 110484 95377 113968
2005 48 48 48
2006 57 57 57
2007 63 63 63
HPH
2009 52 52 52
Produktivita
Zaměstnanost Optimistický
600000
25 000
500000 300000
2000
Pesimistický
Základní
70 60 50 40 30 20 10 0
2032
0 2030
100000
0
2028
200000
5 000
2026
10 000
400000
2024
15 000
Optimistický
Základní
2022
20 000
2004
Počet osob
30 000
Pesimistický
HPH/osoba
Základní
2002
Pesimistický
2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014 2016 2018 2020 2022 2024 2026 2028 2030 2032
tis. EUR
Optimistický
2008 58 58 58
2020
2002 47 47 47
2006 24 960 24 960 24 960
2018
2001 44 44 44
2003 2004 438728 435606 438728 435606 438728 435606
2005 22 225 22 225 22 225
2016
Produktivita (HPH/osoba) Scénář 2000 Optimistický 42 Pesimistický 42 Základní 42
2004 21 591 21 591 21 591
2014
Zaměstnanost (počet osob) Scénář 2000 2001 2002 Optimistický 438987 427729 425177 Pesimistický 438987 427729 425177 Základní 438987 427729 425177
2003 21 300 21 300 21 300
2012
2002 19 968 19 968 19 968
2010
2001 18 624 18 624 18 624
2008
2000 18 382 18 382 18 382
2006
HPH (tis. EUR) Scénář Optimistický Pesimistický Základní
Scénáře vývoje zaměstnanosti profesní skupiny Zedníci, kamnáři, dlaždiči a ostatní kvalifikovaní řemeslníci na stavbách 2000 optimistický pesimictický základní 91981
2001
84548
2002
2003
2004
2005
2006
90464 100856
96242
97162
91675
2007
2008
2009
2010
2011
99809 101759
102084
101464
113949
2012 111295 111295 111295
2013 101398 101055 101687
2014 104643 103643 105349
2015 103981 102055 105184
2016 103840 100642 105832
Zedníci, kamnáři, dlaždiči a ostatní kvalifikovaní řemeslníci na stavbách optimistický
pesimictický
základní
140000 120000 100000
80000 60000
40000 20000
0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033
ISCO 7112+7119
62
2017 104057 100595 106509
2033 111015 93656 114658
Příloha 3
Scénáře vývoje zaměstnanosti profesní skupiny Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci a stavební klempíři optimistický pesimictický základní
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
36836
37812
40951
44385
45963
41443
36146
37044
41472
39347
39035
37456
2012 36633 36633 36633
2013 39641 39507 39754
2014 35912 35569 36154
2015 37433 36740 37866
2016 37382 36231 38099
2017 37460 36214 38343
2018 37600 36212 38438
2019 37735 36213 38538
2020 37881 36206 38633
2021 38130 36287 38787
2022 38290 36238 39009
2023 38542 36182 39204
2024 38785 35992 39458
2025 38719 35657 39526
2026 38805 35457 39748
2027 38948 35292 39940
2028 39098 35118 40139
2029 39255 34937 40347
2030 39420 34746 40564
2031 39592 34546 40791
2032 39774 34336 41028
2033 39966 33716 41277
2013 14399 14351 14440
2014 11315 11207 11391
2015 11230 11022 11360
2016 11215 10869 11430
2017 11238 10864 11503
2018 11280 10864 11531
2019 11321 10864 11561
2020 11364 10862 11590
2021 11439 10886 11636
2022 11487 10871 11703
2023 11563 10855 11761
2024 11635 10798 11838
2025 11616 10697 11858
2026 11642 10637 11924
2027 11684 10588 11982
2028 11729 10536 12042
2029 11777 10481 12104
2030 11826 10424 12169
2031 11878 10364 12237
2032 11932 10301 12309
2033 11990 10115 12383
Instalatéři, potrubáří, stavební zámečníci a stavební klempíři optimistický
pesimictický
základní
50000
45000 40000
35000 30000
25000 20000
15000 10000 5000
2033
2032
2031
2030
2029
2028
2027
2026
2025
2024
2023
2022
2021
2020
2019
2018
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
0
Scénáře vývoje zaměstnanosti profesní skupiny podlaháři a obkladači 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
10106
9462
7708
11949
11749
11259
11373
11546
12593
14445
13051
11058
2012 10157 10157 10157
podlaháři a obkladači optimistický
pesimictický
základní
16000
14000
12000
10000
8000
6000
4000
2000
2033
2032
2031
2030
2029
2028
2027
2026
2025
2024
2023
2022
2021
2020
2019
2018
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
0
2000
optimistický pesimictický základní
63
Příloha 3
Scénáře vývoje zaměstnanosti profesní skupiny Malíři optimistický pesimictický základní
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
16219
13502
11641
15565
12553
14575
11059
10583
12429
8943
12888
15738
2012 12696 12696 12696
2013 12863 12819 12899
2014 12139 12023 12220
2015 12062 11838 12201
2016 12045 11674 12276
2017 11654 11267 11929
2018 11698 11266 11959
2019 11740 11266 11990
2020 11785 11264 12019
2021 11439 10886 11636
2022 11487 10871 11703
2023 11563 10855 11761
2024 11635 10798 11838
2025 11616 10697 11858
2026 11642 10637 11924
2027 11684 10588 11982
2028 11729 10536 12042
2029 11777 10481 12104
2030 11826 10424 12169
2031 11878 10364 12237
2032 11932 10301 12309
2033 11990 10115 12383
2013 23942 23861 24010
2014 25008 24769 25177
2015 24955 24493 25244
2016 24922 24154 25400
2017 24974 24143 25562
2018 25067 24141 25626
2019 25157 24142 25692
2020 25254 24137 25756
2021 25420 24192 25858
2022 25527 24158 26006
2023 25695 24122 26136
2024 25856 23995 26306
2025 25813 23772 26351
2026 25870 23638 26499
2027 25966 23528 26626
2028 26065 23412 26759
2029 26170 23291 26898
2030 26280 23164 27043
2031 26395 23031 27194
2032 26516 22890 27352
2033 26644 22477 27518
Malíři optimistický
pesimictický
základní
18000 16000
14000 12000 10000
8000 6000
4000 2000
2033
2032
2031
2030
2029
2028
2027
2026
2025
2024
2023
2022
2021
2020
2019
2018
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
0
Scénáře vývoje zaměstnanosti profesní skupiny Tesaři, stavební truhláři, pokrývači optimistický pesimictický základní
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
22432
20475
28839
25658
25162
24630
27812
24895
28436
36378
32489
26270
2012 25749 25749 25749
Tesaři, stavební truhláři, pokrývači optimistický
pesimictický
základní
40000 35000
30000 25000
20000 15000 10000
5000
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033
0
64
