Zařízení pracující na principu rozdílu tlaků, větrání únikových a zásahových cest (ČSN EN 12 101-6) Ing. Jiří Pokorný, Ph.D. Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje Výškovická 40, 700 44 Ostrava-Zábřeh E-mail:
[email protected] Homepage: www.jiripokorny.net Ing. Marianna Tomková, Ph.D. Technická univerzita v Košiciach Letná 9, Košice
[email protected]
Klíčová slova Sestavy, třídy zařízení, kouř, větrání, požár
Abstrakt V průběhu roku 2006 došlo k implementaci EN 12 101-6 Zařízení pro usměrňování pohybu kouře a tepla - Část 6: Technické podmínky pro zařízení pracující na principu rozdílu tlaků Sestavy do soustavy českých technických norem. Technickou normu lze využít při dimenzování větrání únikových a zásahových cest. V současné době souběžně platí zásady pro navrhování větrání únikových a zásahových cest stanovené normami ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804, které jsou významně odlišné od přejaté normy. V příspěvku je popsán obsah evropské normy, srovnána náročnost návrhu podle ČSN EN 12 101-6 a stávajících kmenových norem požární bezpečnosti staveb a diskutována relativní komplikovanost ČSN EN 12 101-6 při případných praktických aplikacích.
Úvod V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie dochází k přejímání řady evropských dokumentů. V současné době se jedná rovněž o technické předpisy související se zařízeními pro usměrňování pohybu kouře a tepla. Předpisy pro požární odvětrání stavebních objektů jsou připravovány technickou komisí CEN/TC191/SC1. Výsledným dokumentem týkajícím se těchto zařízení má být norma EN 12 101. V následujícím příspěvku bude pozornost zaměřena na technickou normu ČSN EN 12 101-6 Zařízení pro usměrňování pohybu kouře a tepla - Část 6: Technické podmínky pro zařízení pracující na principu rozdílu tlaků - Sestavy [1]. Norma stanoví návrhové požadavky, metody výpočtů, požadavky na montáž a zkoušení zařízení určených k omezování šíření kouře, která pracující na principu rozdílu tlaků. Předpis bude aplikován při navrhování únikových a zásahových cest.
1
Norma ČSN EN 12 101-6 byla Českou republikou převzata k užívání v únoru 2006 a je tedy v současné době platným technickým předpisem. V současné době ovšem souběžně platí zásady pro navrhování větrání únikových a zásahových cest stanovené normami ČSN 73 0802 [2] a ČSN 73 0804 [3].
Klasifikace zařízení pracujících na rozdílu tlaků v budovách Zařízení pracující na principu rozdílu tlaků lze navrhnout dvěmi základními metodami. Jde o zařízení pro a) zvyšování tlaku (udržováním přetlaku v chráněných prostorech), nebo b) snižování tlaku (odváděním horkých plynů z oblasti požáru při tlaku nižším, než je v přilehlém chráněném prostoru). Usměrňování pohybu kouře využitím rozdílu tlaků je zavedeno v několika různých klasifikacích zařízení s odlišnými návrhovými podmínkami. Návrhové podmínky jsou zařazeny do samostatných klasifikačních tříd zařízení, které lze využít pro uplatnění návrhu využívajícího rozdíl tlaků pro jakýkoli typ budovy. Třídy zařízení jsou uvedeny v tab. 1. Tab. 1 Klasifikační třídy zařízení Třída zařízení
Příklady použití
Zařízení třídy A
Pro únikové cesty. Ochrana na místě.
Zařízení třídy B
Pro únikové cesty a požární zásah.
Zařízení třídy C
Pro únikové cesty při současné evakuaci.
Zařízení třídy D
Pro únikové cesty. Riziko při spánku.
Zařízení třídy E
Pro únikové cesty při postupné evakuaci.
Zařízení třídy F
Hasicí zařízení a únikové cesty.
Třída zařízení (typ pro konkrétní budovu a provoz) je volena s vazbou na § požadavek na rozsah evakuace osob (osoby jsou evakuovány z celého objektu nebo je objekt z hlediska požární ochrany řešen tak, že se předpokládá pouze evakuace osob z podlaží ohroženého požárem), § znalost prostředí evakuovaných osob, § schopnost okamžité reakce s ohledem na bdělost osob, § zajištění požadavků na hasební zásah. Pro jednotlivé klasifikační třídy jsou stanovena základní kritéria pro návrh. Ve všech případech jde zejména o § kritérium průtoku vzduchu (zpravidla 0,75 m.s-1), § kritérium rozdílu tlaků (v rozsahu 10 až 50 Pa), § síla pro otevření dveří (nejvýše 100 N). Návrhová kritéria jsou stanovena s vazbou na konkrétní podmínky (např. uzavření nebo otevření otvorů mezi určitými prostory). Předpis dále stanoví zásady výpočtů a jejich logickou posloupnost při navrhování. Jsou zde uvedeny také podrobné požadavky na instalaci zařízení, zejména na provedení a umísťování ventilátorů a pohonných mechanismů, aktivaci zařízení, zařízení pro odlehčení přetlaku, přívod elektrické energie a rozvodná potrubí pro zařízení.
2
Návrhová kritéria pro zařízení třídy C Pro názornost bude v následujících odstavcích stručně popsána vybraná třída zařízení (zařízení třídy C). Návrhové podmínky pro zařízení třídy C vycházejí z předpokladu, že osoby v budově budou evakuovány při vyhlášení požárního poplachu. V daném případě se předpokládá, že schodiště budou zaplněna pouze po určitou dobu. K evakuaci tedy dojde během počátečních stádií rozvoje požáru, takže proniknutí určitého množství kouře do prostoru schodiště se považuje za přípustné. Průtok vzduchu vlivem zařízení se zvýšeným tlakem kouř ze schodiště odstraní. Předpokládá se, že evakuované osoby budou v bdělém stavu a při vědomí a budou znalé prostředí (doba, kterou stráví při evakuaci v budově, bude minimalizována). Kritérium průtoku vzduchu Rychlost průtoku vzduchu dveřmi mezi prostorem se zvýšeným tlakem a užitným prostorem nesmí být menší než 0,75 m.s-1, jestliže: a) na podlaží s požárem jsou dveře mezi užitným prostorem a schodištěm se zvýšeným tlakem a předsíní otevřeny, b) trasa úniku vzduchu z užitného prostoru na podlaží z požárem, kde se měří rychlost vzduchu, je otevřena, c) všechny ostatní dveře na jiných podlažích, než je požár, jsou zavřeny. Kritérium rozdílu tlaků Požadavky na tlakové diference jsou uvedeny v tab. 2. Tab. 2 Návrhové požadavky rozdílu tlaků Poloha dveří
Minimální rozdíl tlaků
Dveře mezi užitným prostorem a prostorem se zvýšeným tlakem jsou na všech podlažích zavřené Všechny dveře mezi schodištěm se zvýšeným tlakem a koncovým východem jsou zavřeny
50 Pa
Trasa úniku vzduchu z užitného prostoru na podlaží, kde se měří rozdíl tlaků, je otevřena Koncové únikové dveře jsou zavřeny Koncové únikové dveře jsou otevřeny a jsou splněny výše uvedené body
10 Pa
Síla potřebná pro otevření dveří Zařízení musí být navrženo tak, že síla působící na kliku dveří nepřekročí překročit 100 N. Návrhové podmínky pro zařízení třídy C jsou znázorněny na obr. 1 [1].
3
Kritérium pro průtok vzduchu Kritérium pro rozdíl tlaků Kritérium pro rozdíl tlaků (všechny dveře zavřeny) Legenda 1 otevřené dveře 2 zavřené dveře 3 trasa úniku vzduchu Obr. 1 Návrhové podmínky pro zařízení třídy C
Součinnost s provozními technickými systémy v objektech a jinými požárně bezpečnostními zařízeními Norma stanoví dílčí požadavky na technické systémy staveb, které mohou ovlivnit činnost větracích zařízení. Jde zejména o systémy vytápění, ventilace, klimatizace a řídící systémy. Uvedená zařízení mohou svou funkcí v některých případech ovlivnit činnost požárních větracích systémů. Provozní technické systémy musí být navrženy tak, aby činnost větracích zařízení navržených z důvodů požární bezpečnosti nebyly negativně jejich funkcí ovlivněny. V případě, že provozní systémy nelze takto navrhnout, musí být v případě požáru odstaveny z činnosti. Norma ČSN EN 12 101-6 specifikuje podmínky, za kterých lze provozní systémy ponechat v činnosti (např. zpětná cirkulace vzduchu musí být zastavena, odváděcí otvory musí být umístěny tak, aby neztížily únik osob). Rámcově jsou zde uvedeny požadavky na součinnost elektrické požární signalizace s požárními větracími systémy. Požadavky jsou omezeny na specifikaci typu samočinných kouřových hlásičů, které uvádějí systémy požárních větrání do činnosti (kouřové hlásiče požáru) a požadavek včasné reakce indikačního systému.
4
Přejímací zkoušky, údržba, dokumentace Přejímací zkoušky zařízení Před uvedením zařízení pracujícího na principu rozdílu tlaků do provozu je nutné provést přejímací zkoušky. Při zkouškách je ověřován § rozdíl tlaků, § čistý rozdíl tlaků, § rychlost proudění vzduchu, § síla potřebná pro otevření dveří, § aktivace zařízení. Zkoušku aktivace zařízení lze provést po dokončení instalace a po převzetí a správném seřízení zařízení pracujícího na principu rozdílu tlaků (stavební práce musí být dokončeny). Měřené tlakové rozdíly a rychlosti proudění vzduchu musí vyhovovat požadavkům pro příslušnou třídu zařízení. Při zkoušce potřebné pro otevřené dveří nesmí dojít k překročení mezní síly 100 N. V průběhu zkoušek je ověřena činnost celého navrženého systému. Údržba zařízení Zařízení pracující na principu rozdílu tlaků, včetně zařízení pro detekci kouře nebo jakéhokoli jiného druhu použité elektrické požární signalizace, spínací mechanismus, ventilátory, zařízení pro přívod elektrické energie a samočinně ovládané větrací zařízení se musí pravidelně udržovat a zkoušet. Pro zařízení pracující na principu rozdílu tlaků se provádí § týdenní zkoušky, § měsíční zkoušky, § roční zkoušky, § opakované zkoušky. O údržbě zařízení musí být vedeny záznamy. Záznamy musí obsahovat všechny zprávy týkající se opakovaných závad, na základě kterých lze odhalit možné návrhové nedostatky. Při zařízení musí být zpracován plán údržby a funkčních zkoušek. Dokumentace zařízení Schvalujícímu orgánu, kterým bude zpravidla příslušný orgán vykonávající státní požární dozor, musí být předány všechny informace o návrhu a instalaci zařízení. Dokumentace zařízení musí obsahovat zejména výpočet obsahující návrhová kritéria, podrobnosti technické specifikace použitého zařízení, konstrukční podrobnosti o potrubí a potrubních zakončení použitých pro zařízení pracujícího na principu rozdílu tlaků, další důležité konstrukční údaje požadované schvalujícím orgánem, provozní podmínky, plán údržby a výsledky zkoušek zařízení pracujícího na principu rozdílu tlaků. Majitel a provozovatel objektu musí obdržet popis účelu a činnosti instalace obsahující mimo jiné upozornění, že případné dispoziční nebo jiné změny v prostorách, kde je navrženo toto zařízení, mohou ovlivnit jeho činnost.
Větrání chráněných únikových cest dle norem požární bezpečnosti staveb Zásady odvětrání chráněných únikových cest jsou stanoveny tzv. kmenovými normami požární bezpečnosti staveb [2, 3]. Chráněné únikové cesty lze větrat přirozeným nebo
5
umělým větráním. Přirozené větrání lze zajistit otevíratelnými otvory o stanovené ploše v každém podlaží, větracím otvorem o stanovené ploše umístěným v nejvyšším místě únikové cesty a stejně velkým otvorem pro přívod vzduchu umístěným ve vstupním podlaží nebo níže, případně větracími průduchy o příslušném rozměru. Umělé větrání je navrhováno jako deseti nebo patnáctinásobná výměna vzduchu za hodinu, případně návrhem stanovených tlaků (tzv. přetlaková ventilace). V tab. č. 3 jsou stanoveny požadavky na umělé větrání v závislosti na typu chráněné únikové cesty a jejím dispozičním uspořádáním. Tab. 3 Návrhové požadavky na umělé větrání chráněných únikových cest Typ chráněné únikové cesty
Výměna vzduchu za hodinu
Požadovaný přetlak
Dispozice únikové cesty
Typ A
10násobná
-
Bez požární předsíně
Typ B
10násobná
-
S požární předsíni
Typ B
15násobná
25 Pa/12,5 Pa při SHZ (CHÚC)
Bez požární předsíně
Typ C
15násobná
25 Pa/12,5 Pa při SHZ (CHÚC) 25 Pa (předsíň)
S požární předsíni
Některé z požadavků na umělé větrání chráněných únikových cest uvedené v normách požární bezpečnosti staveb [2, 3] jsou ve vzájemném rozporu, např. nelze současně dodržet požadavek na 15ti násobnou výměnu vzduchu za hodinu při předpokládané rychlosti proudění plynů 1 m.s-1 a požadované tlakové diferenci 25 Pa mezi chráněnou únikovou cestou a požární předsíni a 25 Pa mezi předsíni a přilehlými prostory [4].
Větrání chráněných únikových musí být funkční po stanovenou v závislosti na druhu chráněné únikové cesty (typ A, B nebo C). V případech, kdy jsou součástí chráněných únikových cest chodby nebo jde o specifické případy větrání únikových cest, mohou vznikat komplikované stavy proudění plynů. Pro tyto případy stanoví normy požární bezpečnosti staveb všeobecné zásady podrobnějších návrhů větrání. V principu jde o stanovení množství kouřových plynů infiltrujících do chráněné únikové cesty a posouzení jejich pohybu v závislosti na dynamice a poloze požáru, vlivu větru, rozdílu vnitřních a vnějších teplot a dalších parametrech ovlivňujících řešenou problematiku. Evakuaci osob po chráněné únikové cestě je možné pokládat za bezpečnou, pokud je tlakovými poměry omezen tok zplodin hoření a kouře do chráněné únikové cesty nebo pokud je zajištěno zředění přitékajících zplodin hoření do chráněné únikové cesty na koncentraci 1 %, nejvýše však 2 % [2, 3]. Obecně lze konstatovat, že tlakovými poměry je omezen tok zplodin hoření a kouře tehdy, pokud je tlak v chráněné únikové cestě o 25 Pa vyšší než v hořícím prostoru (o 12,5 Pa při součinnosti samočinného stabilního hasicího zařízení). Normy požární bezpečnosti staveb stanoví další požadavky související s návrhem systémů pro odvětrání chráněných únikových cest (např. podrobnosti pro větrání v podzemních podlaží únikových cest, způsoby větrání požárních předsíní, požadavky na umístění ovládacích prvků apod.). Příklady odvětrání chráněných únikových cest jsou znázorněny na obr. 2 [4].
6
přepážka schodiště schodiště
23.NP
přetlak 25 Pa PP
22.NP
přetlak 25 Pa PP
11.NP
21.NP
přetlak 25 Pa PP
10.NP
20.NP
přetlak 25 Pa PP
12.NP
přetlak 50 Pa
přetlak 25 Pa
9.NP
PP
8.NP
7.NP
12.NP
přetlak 25 Pa PP
11.NP
přetlak 25 Pa PP
10.NP
přetlak 25 Pa PP
6.NP
přetlak 50 Pa
přetlak
5.NP
25 Pa PP
4.NP
3.NP
přetlak 25 Pa PP
2.NP
přetlak 25 Pa PP
1.NP
přetlak 25 Pa PP
3.NP
přetlak 50 Pa
2.NP
1.NP varianta s EPS
ú.t. ú.t.
varianta s EPS
c) Chráněná úniková cesta typu B bez požárních předsíní. Přetlaková ventilace (15ti násobná výměna vzduchu).
vzdálenost nasávacích otvorů mimo požárně nebezpečný prostor
d) Chráněná úniková cesta typu C Přetlaková ventilace (15ti násobná výměna vzduchu).
Obr. 2 Příklady odvětrání chráněných únikových cest
Srovnání návrhů větracích systémů dle kmenových norem požární bezpečnosti staveb a dle ČSN EN 12 101-6 Návrh odvětrání chráněných únikových cest podle kmenových norem požární bezpečnosti staveb je zpravidla poměrně jednoduchou záležitostí. Na základě požadovaných návrhových parametrů (viz tab. 3) se podle geometrických rozměrů větraného prostoru a požadované výměny vzduchu stanoví nutná dodávka vzduchu za časovou jednotku. Popisovaná varianta návrhu je v praxi využívána nejčastěji. Návrh odvětrání chráněné únikové cesty podle stanovených tlakových diferencí je již relativně složitější a není příliš často využíván. Metoda návrhu odvětrání dle ČSN EN 12 101-6 je záležitostí podstatně složitější. Návrhové postupy jsou stanoveny pro a) přetlakové systémy, nebo b) systémy se snížením tlaku. Při navrhování je nutné rovněž v některých případech zohlednit využitelnost chráněných prostor z hlediska případného požárního zásahu. V následujících odstavcích bude podrobněji rozveden postup při navrhování odvětrání 7
únikových komunikací určených pouze jako prostředek úniku osob. V zásadě je nutné postupovat následujícím způsobem I. Posouzení pro návrhový scénář se zavřenými dveřmi a) posoudí se účinná plocha netěsností pro následující trasy průtoku v každém podlaží § ze schodišťové šachty přes samostatnou předsíň do užitného prostoru, § ze schodišťové šachty přímo do venkovního ovzduší, § z užitného prostoru do venkovního ovzduší, § z výtahové šachty přímo do venkovního ovzduší, § z předsíně do užitného prostoru. b)
pro každou trasu úniku vzduchu se s vazbou na stanovené úrovně přetlaku stanoví předpokládané ztrátové průtoky,
c)
sečtením hodnot průtoků vzduchu se stanoví teoretický požadovaný průtok přiváděného vzduchu QDC,
QDC = QD + Qwindow +Q LD +QTm + Qother kde QDC QD Qwindow QLD QTm Qother d)
[m3.s-1]
celková zjištěná hodnota průtoku vzduchu netěsnostmi z prostoru se zvýšeným tlakem při zavřených dveřích [m3.s-1] průtok vzduchu netěsnostmi kolem zavřených dveří [m3.s-1] průtok vzduchu netěsnostmi kolem zavřených oken [m3.s-1] hodnota průtoku vzduchu netěsnostmi dveří výtahové šachty [m3.s-1] hodnota průtoku vzduchu netěsnostmi nuceným odsáváním z toalet nebo jiných prostorů [m3.s-1] hodnota průtoku vzduchu netěsnostmi jiných existujících tras [m3.s-1] teoretický požadovaný průtok přiváděného vzduchu QDC se vynásobí součinitelem 1,5 z důvodu zohlednění nejistot ve zjištěných trasách úniku vzduchu a stanoví se celkový průtok přiváděného vzduchu požadovaný při všech zavřených dveřích QS.
QS = 1,5 ⋅ Q DC kde QS QDC
(1)
[m3.s-1]
(2)
celkový průtok přiváděného vzduchu požadovaný při všech zavřených dveřích [m3.s] celková zjištěná hodnota průtoku vzduchu netěsnostmi z prostoru se zvýšeným tlakem při zavřených dveřích [m3.s-1] 1
II. Posouzení pro návrhový scénář s otevřenými dveřmi a) na základě parametrů příslušné třídy zařazení se stanoví intenzita přívodu vzduchu, b)
stanoví se potřebný průtok přiváděného vzduchu potřebného k zajištění požadovaného průtoku vzduchu otevřenými dveřmi do místnosti s požárem Qlob,
c)
stanoví se celkový průtok přiváděného vzduchu včetně netěsností přívodního potrubí QSDO,
QSDO = 1,15 ⋅ Qlob kde QSDO Qlob
[m3.s-1]
(3)
celkový průtok přiváděného vzduchu včetně netěsností přívodního potrubí [m3.s-1] potřebný průtok přiváděného vzduchu potřebného k zajištění požadovaného průtoku vzduchu otevřenými dveřmi do místnosti s požárem [m3.s-1]
8
III. Závěry návrhu, související hodnocení a) za výslednou hodnotu požadované dodávky vzduchu je považována vyšší z obou hodnot QS ≤ QV ≥ QSDO kde QS QV QSDO
[m3.s-1]
(4)
celkový průtok přiváděného vzduchu požadovaný při všech zavřených dveřích [m3.s] výsledná požadovaná dodávka vzduchu [m3.s-1] celkový průtok přiváděného vzduchu včetně netěsností přívodního potrubí [m3.s-1] 1
b)
stanoví se požadavky na únik vzduchu,
c)
stanoví se požadavky na uvolnění nadbytečného přetlaku z prostoru se zvýšeným tlakem. V každém případě je nutné zamezit tlakovému přetížení přetlakovaných prostor, které může vést v konečném důsledkem k omezení volného otevření dveří na únikových nebo zásahových cestách.
Obdobné návrhové postupy metody je nutné uplatnit při návrhu odvětrání cest pro zásah hasičských jednotek. Podrobnosti k návrhovým postupům jsou rozvedeny v Příloze A normy. Z výše uvedených odstavců je zřejmé, že metoda navrhování při využití ČSN EN 12 101-6 je podstatně náročnější než stávající způsob navrhování s využitím zásad norem požární bezpečnosti staveb.
Diskuse výsledků, závěrečná shrnutí Z příspěvku je patrné, že technická norma ČSN EN 12 101-6 Zařízení pro usměrňování pohybu kouře a tepla - Část 6: Technické podmínky pro zařízení pracující na principu rozdílu tlaků - Sestavy přináší zcela nové pojetí z hlediska zařízení sloužících pro odvětrání chráněných prostor ve stavbách. Jde zejména o způsob členění tříd zařízení, návrhové požadavky, přejímací zkoušky a údržbu zařízení. Systémové třídy zařízení, které stanoví návrhové parametry, jsou zásadně odlišné od jednotlivých typů (variant) zařízení sloužících pro větrání únikových a zásahových cest ve smyslu norem požární bezpečnosti staveb. Současně při praktickém využití norem požární bezpečnosti staveb nemusí být, a zpravidla také nebude, volba vhodného větracího systému dle ČSN EN 12 101-6 jednoznačnou záležitostí, což může být příčinou určitých komplikací nejen při projednávání návrhu s orgánem vykonávajícím státní požární dozor. Způsob navrhování větracích zařízení dle ČSN EN 12 101-6 bude ve většině případů podstatně náročnější než využití stávajících metod norem požární bezpečnosti staveb, které vždy připouští zjednodušenou variantu návrhu s ohledem na požadovanou výměnu vzduchu za časovou jednotku. Principy návrhových metod jsou však nejen pracnější, avšak také bezpodmínečně vyžadují poměrně přesné vstupní údaje, které však nemusí být vždy k dispozici. Citlivou částí je zejména hodnocení účinné plochy netěsností a následně tras průtoku unikajícího vzduchu. Chybovost narůstá nejen s nepřesnými nebo neúplnými údaji při zpracování projektové dokumentace, ale také s případnou horší kvalitou realizované stavby. Rovněž stávající stavby představují určitý problém. Plochy netěsností budou značně záviset na dokonalém provedení konstrukce a na jejím charakteru, takže se skutečné hodnoty netěsností mohou podstatně lišit od předpokládaných návrhových hodnot. Účinné plochy netěsností se musí, pokud je to možné, vyhodnotit měřením průtoku vzduchu na místě samém. Přejímací zkoušky již realizovaného zařízení budou zřejmě obdobím značných obav jak 9
projektantů, tak dodavatelských firem. Zjištěné nedostatky, kterými mohou být odchylné tlakové diference nebo rychlosti proudění vzduchu (závisí rovněž na vnějších podmínkách), budou vyžadovat úpravu sestav. V lepším případě pouze regulaci zařízení. Zařízení pracující na principu rozdílu tlaků podléhá periodickým zkouškám, přičemž o údržbě zařízení musí být vedeny záznamy. Systému údržby je tedy nutné věnovat značnou pozornost. Vzhledem ke skutečnosti, že popisovaná zařízení představují významný bezpečnostní prvek staveb, lze tento požadavek považovat za zcela oprávněný. Bez zajímavosti není rovněž skutečnost, že při implementaci této evropské normy do systému českých technických norem byly v originálním znění zjištěny určité vady v matematickém aparátu uvedeném v příloze normy (nedostatky jsou v české normě již odstraněny). Z této skutečnosti lze vyvozovat, že využití diskutovaného předpisu v zahraničí je pravděpodobně minimální. Vzhledem ke zvýšeným nárokům na navrhování zařízení pracující na principu rozdílu tlaku, požadavkům na náročné přejímací zkoušky a údržbu lze také na území ČR očekávat určitou zdrženlivost projektantů, dodavatelů a investorů staveb při využití této technické normy.
Literatura [1] ČSN EN 12 101-6 Zařízení pro usměrňování pohybu kouře a tepla - Část 6: Technické podmínky pro zařízení pracující na principu rozdílu tlaků - Sestavy. Praha, Český normalizační institut, 2006, 84 s. [2]
ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty. Praha, Český normalizační institut, 2000, 114 s.
[3]
ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb - Výrobní objekty. Praha, Český normalizační institut, 2002, 142 s.
[4]
Toman, S., Karlovská, I.: Větrání chráněných únikových cest při požáru. Praha, VVI odborný časopis Společnosti pro techniku prostředí určený především pro projektování a studium 5/2001, 2001.
10
