ZÁØÍ. 7,- Kè. Z obsahu

266 Vydává mìsto Mimoò

Mìsíèník

Okénko starosty Další prázdniny jsou v nenávratnu. Doufám, že si je školáci užili a pozadu nezùstali ani rodièe na dovolených. Poèasí sice bylo jako na houpaèce, ale co se týèe Mimonì, tak k nám bylo milosrdné a vyšlo nám hlavnì na Dostihovou pou v rámci Dnù mìsta. A nejen poèasí vyšlo, ale i návštìvnost jednotlivých akcí, které byli do programu zaøazeny, byla na naše mìsto pøekvapivá. Tyto postøehy nám potvrdily návštìvy z našich partnerských mìst, Nové Bani, Zlotoryje a v neposlední øadì i pan prezident Václav Klaus. I když jsme se urèitì nezavdìèili všem, myslím si, že celé oslavy prošly bez ztráty kytièky. Proto bych chtìl podìkovat panu Dr. Pulcovi, panu Zimulovi z høebèína, panu Vášovi z jatek a panu Ing. Jungmannovi z pivovaru Rohozec za vytvoøené prostøedí, odboru kultury za pøípravu a bezchybný prùbìh oslav, našim hasièùm za perfektní prezentaci, panu Mgr. Smejkalovi z èeskolipského muzea za odhalení pamìtní desky a panu JUDr. Burešovi a panu Skokanovi za organizaci návštìvy pana prezidenta. S koncem prázdnin zaèíná pochopitelnì i nový školní rok. Takže pøeji našim prvòáèkùm,aby nemìli strach z nového prostøedí a aby se jim ve škole líbilo. A hned pro nì mám jednu dobrou zprávu, za deset mìsícù budou prázdniny. František Kaiser, starosta mìsta

Hasièi mají novou støíkaèku

7,- Kè

ZÁØÍ 2009

II. roèník soutìže o rozkvetlé okno èi balkon spìje do finále Bydlíte na území mìsta Mimonì a peèujete o rozkvetlé okno èi balkon? Pøihlašte svá okna a balkony do soutìže! Pøihlášky najdete na webových stránkach mìsta Mimonì (Mìstský úøad – formuláøe - odbor životního prostøedí - pøihláška do soutìže Rozkvetlá okna a balkony 2009) nebo na odboru zemìdìlství a ŽP MìÚ Mimoò. I letos èekají na výherce hodnotné ceny, mezi první tøi ocenìné bude rozdìleno celkem 6 tisíc korun, dalších deset obdrží kvalitní hnojivo pro balkonové kvìtiny. Uzávìrka pøihlášek je ve støedu 30.záøí.2009 v 17,00 hodin. Odbor zemìdìlství a ŽP

Oprava Zámeckého mostu

Sotva zaèala oprava Zámeckého mostu, stalo se staveništì terèem vandalského útoku. Druhý den po zahájení prací nìkdo v noci povalil na obou stranách ochranný plot a mobilní záchodek pro dìlníky skonèil v Plouènici. Útoèníci si zøejmì neuvìdomují, že povalením plotu se mùže stát, že na staveništì vbìhne tøeba malé dítì a to pak mùže z nezajištìného mostu spadnout. Apelujeme na ostatní obèany, aby na staveništì nevkraèovali a využívali Poštovní most nebo lávku pod Letnou.

Dobrovolní hasièi v Mimoni mají zbrusu nový hasièský vùz (automobilovou støíkaèku). Na doporuèení Rady mìsta Mimonì schválili zastupitelé zakoupení nového vozu CAS 15 MAN TGM 4x4. Na automobil v hodnotì 5 mil. Kè získalo mìsto dotaci 2,5 mil. Kè. Z poèátku se uvažovalo i o automobilu Tatra, ale vùz je dražší a t잚í, což by nevyhovovalo na rychlejší výjezdy napø. k dopravním nehodám, kterých mají hasièi vìtšinu. Slavnostní pøedání CAS MAN bude dne 12. záøí od 15.00hod na mimoòském koupališti v rámci akce ukonèení léta s ukázkami požární techniky, vybavení mimoòských hasièù, soutìže pro dìti, výcvik služebních psù, pálení ohnì a jiné.

Z obsahu Získána další dotace na úpravu okolí kostela Aktualizovaný kalendáø akcí do konce roku Nájemné a opravy bytových domù od r. 2010 Co se dìlo na úøadì o prázdninách? Rozsáhlá rubrika "Historie" Konal se sraz rodákù Mimoòska a Podralska ZÁØÍ

2009

CO VÁS ZAJÍMÁ... Den mìsta ve fotografii Odhalení pamìtní desky Josefa Tilleho

Na neoficiální návštìvu dostihù pøijel prezident republiky Václav Klaus

K vidìní byly také krásné dámy s klobouky všech typù, tvarù a velikostí (foto Jiøí Synek) ROCKFEST v Domì kultury Ralsko

Urputný boj o vítìzství (foto Jiøí Synek)

-2-

Nedìlní "Písnì støedovìku a renesance" v kostele sv. Petra a Pavla

ZÁØÍ

2009

CO VÁS ZAJÍMÁ... Z projektu „Rozvoj cestovního ruchu v pohranièí - Turistické využití Z³otoryje a Mimonì“ vzejde vnitøní poutní cesta mìstem Zatímco probíhají stavební práce na pøestavbì špitálu na mìstské muzeum, pøipravuje odbor kultury MìÚ Mimoò ve spolupráci s Øímskokatolickou farností Mimoò a Vlastivìdným muzeem v Èeské Lípì nový turistický produkt nazvaný „Poutní cesta Mimoní“. Vnitøní poutní okruh mìstem bude zaèínat i konèit u Božího hrobu, který je místem dvou protikladných a vzájemnì se protínajících pøedstav, smrti a vzkøíšení. Pokraèovat bude pøes námìstí ke kostelu (okolo symbolù mariánské úcty). Kolem galerie soch svìtcù doputuje poutník k chrámu zasvìcenému apoštolským knížatùm sv. Petru a sv. Pavlovi. Dále zamíøí ke Getsemantské zahradì a pøes Kalvárii zpìt k Božímu hrobu. Celkem 9 zastávek bude oznaèeno tabulkami s doprovodným textem. Prùvodcem poutníkù bude také letáèek s jazykovými mutacemi, který bude zdarma k dostání v infocentru a posléze i v rekonstruovaném muzeu. V souèasné dobì se dolaïuje koneèná podoba textu a fotografického materiálu. Celý projekt bude dokonèen v prosinci 2009. Okruh v délce cca 2 km ukáže putujícímu bohatost a krásu místní barokní architektury a snad ho i pøimìje na jednotlivých zastávkách ke krátkému duchovnímu rozjímání.

Úspìch Øímskokatolické farnosti Mimoò ve výzvì è. 01-08-08 MAS LAG Podralsko - program LEADER Øímskokatolická farnost Mimoò podala dne 22.9.2008, prostøednictvím Místní akèní skupiny LAG Podralsko, žádost o dotaci z Programu rozvoje venkova. Žádost byla dne 30.10.2008 Státním zemìdìlským intervenèním fondem (dále SZIF) zaregistrována a po doplnìní žádosti bylo dne 15.12.2008 vydáno Oznámení o provedené administrativní kontrole, kterou nebyly zjištìny žádné závady. Následnì byla žádost hodnocena a SZIF dne 9.2.2009 schválil 450 Žádostí o dotaci v rámci 5. kola pøíjmu žádostí Programu rozvoje venkova – opatøení IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie. Jednou ze schválených žádostí byla i žádost Øímskokatolické farnosti Mimoò. Pro projekt s názvem „Park u kostela sv. Petra a Pavla – severní èást“ byla z Evropského zemìdìlského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) schválena èástka ve výši 364 950,- Kè. Projekt øeší èást mezi kostelem sv. Petra a Pavla a farou v Mimoni, které jsou vè. pozemkù p.è. 593, 594 k.ú. Mimoò zapsány do Ústøedního seznamu kulturních památek ÈR pod è. rej. 19644/5 – 3146 a mìl by být dokonèen v I. ètvrtletí roku 2010. Václav Horniak, faráø Øímskokatolické farnosti Mimoò

Prvé vsypy na vsypové louèce

V èervnu letošního roku byl proveden první vsyp na mimoòské vsypové louèce. Mìsto Mimoò tak rozšíøilo øady mìst, která nabízí tuto formu dùstojného uložení lidských ostatkù, bez povinnosti nájemce peèovat o hrobové místo. Termín vsypu lze dohodnout se správcem pohøebištì panem Martinem Mynaøíkem pøímo v areálu høbitova. Zde mùžete vyplnit žádanku o vsyp, podepsat smlouvu o pronájmu a uhradit poplatek za vsyp, pøípadnì vsyp s obøadem.. Formuláøe žádanek jsou k dispozici i na webových stránkách mìsta Mimonì (Mìstský úøad-formuláøe-životní prostøedí-žádanka o provedení vsypu) a na odboru zemìdìlství a ŽP MìÚ Mimoò. Úhrada za uložení zpopelnìných lidských ostatkù formou vsypu na mimoòské vsypové louèce èiní 2.000,-Kè za jednu urnu bez obøadu, za obøad zaplatíte dalších 500,-Kè. Provoz vsypové louèky se øídí Øádem veøejného pohøebištì a Provozním øádem vsypové louèky. Odbor zemìdìlství a ŽP ZÁØÍ

2009

-3-

CO VÁS ZAJÍMÁ... Úøad o prázdninách Vážení obèané, dovolte mi, abych Vás v záøijovém èísle zpravodaje, stejnì jako v roce minulém, informovala o aktuálním dìní na úøadì bìhem uplynulých prázdninových mìsícù. Úvodem ráda využiji této pøíležitosti k podìkování všem, díky jejichž pochopení pro zhoršené provozní a pracovní podmínky bylo možné dokonèit zámìr další etapy rekonstrukce budovy radnice. Ten zahrnoval výmìnu èásti oken a úpravy veøejných prostor v prvním patøe budovy. Vìøíme, že i pøes nepøíjemné dopady finanèní krize na rozpoèty mìst bude možné v zapoèaté rekonstrukci i v dalších letech pokraèovat. Již tradiènì patøí informaèní centra mìst k nejnavštìvovanìjším místùm, a to nejen díky zájmu domácích a zahranièních turistù. Naše mìstské informaèní centrum, jehož souèástí je i pracovištì Czech POINTu, rozšíøilo v tìchto dnech své služby o možnost zøízení datové schránky a zajištìní autorizované konverze dokumentù z listinné podoby do elektronické a opaènì. V praxi to pak znamená, že žadatel o tuto službu obdrží dokument se stejnými právními úèinky, jaké dosud mìla jen ovìøená kopie dokumentu. Jsme rádi, že se do praxe podaøilo rychle zavést nový institut tzv. ,,veøejné služby". Jeho cílem je pøispìt k zachování pracovních dovedností u osob dlouhodobì nezamìstnaných a souèasnì pomoci obcím pøi zlepšování životního prostøedí a udržování èistoty. Od 1.7. 2009 definuje novela zákona o pomoci v hmotné nouzi podmínky, za nichž obce mohou tento institut využívat. Obèané, kteøí veøejnou službu vykonávají, nejsou v pracovnìprávním vztahu k obci, za práci odmìnu nedostávají, èinnost se jim však zohledòuje pøi poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi - pøíspìvku na živobytí. Po prvních zkušenostech mùžeme øíci, že i pøes administrativní nároènost je pøínos veøejné služby jak pro obec, tak pro klienty urèitì nezanedbatelný. Také našeho mìsta se citelnì dotýká problém konzumace alkoholu na veøejných prostranstvích. Z podnìtu rady mìsta se proto správní odbor mìstského úøadu zaèal vìnovat pøípravì návrhu obecnì závazné vyhlášky o zákazu požívání alkoholických nápojù na vymezených veøejných prostranství. Pøipravený návrh vyhlášky regulující konzumace alkoholu na veøejných prostranstvích bude mimo jiné pøedmìtem záøijového jednání zastupitelstva mìsta. Pøípravì dalších žádostí o tolik potøebné dotace, díky nimž jsou realizovány èetné investièní zámìry mìst, se vìnoval odbor rozvoje. Z tìch nejdùležitìjších jmenujme alespoò zpracování žádosti o dotaci na snížení energetické nároènosti Domova dùchodcù a tìlocvièny pøi Základní škole a Mateøské škole Mírová. V souladu s harmonogramem práce již probíhá zateplování budovy Základní školy praktické na Letné a zbývá dodat, že vnitøní práce budou dokonèeny k 31. 8. 2009. Ukonèení venkovních prací je pak plánováno na polovinu øíjna letošního roku. Již v ,,zatepleném“ objektu stráví letošní zimu také dìti z Mateøské školy Eliášova. Termín ukonèení tìchto prací je pøelom srpna a záøí. Témìø pøed dokonèením je rekonstrukce bytového domu v Malé ulici è.p. 140, kde je pro nové nájemníky pøipraveno 11 bytù. Vedle pøípravy nových žádostí o dotace probíhají práce na projektech, které již byly dotacemi podpoøeny. Z tìch nejdùležitìjších pøipomeòme alespoò pøestavbu bývalého barokního Špitálu na muzeum. Za nejvìtší úspìch pøi získávání dotací pak považuje vedení mìsta získání dotace na rekonstrukci Zámeckého mostu. Pøi nákladech témìø 14 mil. Kè èiní podíl mìsta pouze cca 1,5 mil. Kè. Práce na rekonstrukci mostu již byly zahájeny a celá oprava, bìhem níž bude most uzavøen, by mìla být ukonèena v závìru roku . Odbor zemìdìlství a životního prostøedí pøipravoval bìhem prázdnin podklady pro zadání veøejné zakázky na údržbu mimolesní zelenì a výsadbu dvou nových alejí. (Dotace ve výši 16,5 mil. Kè z programu OPŽP.) Z podnìtu vedení mìsta se vìnoval výbìru vhodné mìstské lokality pro zøízení nových parèíkù, které by také mìly být zbudovány za pøispìní evropských dotací. Vìøíme, že postupná výstavba nových dìtských høiš a rozšiøování stávajících o další hrací prvky, spolu s zajištìním jejich pravidelné kontroly a úklidu potìší nejen dìtské návštìvníky a jejich doprovod. V souèasné dobì bylo dokonèeno a pøedáno do užívání dìtské høištì na sídlišti Letná a pøipraveny jsou podklady pro zbudování tøí dìtských høiš na sídlišti Pod Ralskem. Bohužel úkolem odboru bylo také odstraòování smutných následkù silného poryvu vìtru (23.7.2009), kdy došlo na území mìsta k vyvrácení a poškození desítek stromù. Na návštìvníky Domu kultury Ralsko, pøesnìji Kina Ralsko èekají po prázdninách technické i provozní zmìny, a to v souvislosti s uzavøením smlouvy s jeho novým provozovatelem. Je jím pan Antonín Nevole, stávající provozovatel kina Crystal v Èeské Lípì a ve Stráži pod Ralskem. Dovolím si odcitovat jeho odpovìï na nabízející se otázku: Na co se mohou s jeho pøíchodem návštìvníci kina tìšit? ,,Nerad nìco slibuji pøedem, zvláštì v této ekonomicky vypjaté dobì. To však neznamená, že nemám koncepci. Ti, co mì znají, ví, že za mnou kus práce je. Nabídku mìsta provozovat kino Ralsko jsem dlouho zvažoval, ale pak jsem ji pøijal jako výzvu. V samotném výsledku by mìla být pøínosem pøedevším pro diváky. Momentálnì pracuji na výhodnìjších smlouvách s distributory filmù, na programování nosných titulù na podzim tohoto roku a pøípravì propagace. Kromì programu chystáme ještì další úpravy, které by zpøíjemnily návštìvu kina, jako je elektronický prodej a rezervace vstupenek, propagaèní panely apod. Chystají se však i další úpravy, které by mìly pøiblížit kino Ralsko digitalizaci. Její zahájení v naší republice právì probíhá. Vnímám ji jako neodkladnou zmìnou pro další existenci kin jako takových". V souvislosti se zmìnami v DKR je na místì pøipomenout i velkou technickou promìnu divadelního zákulisí, a to díky právì dokonèované instalaci nových divadelních tahù. Prázdninové mìsíce na úøadì urèitì nepatøily k tìm ménì èinorodým. Vedle èinností, které z podhledu obèana považuji za nejzajímavìjší, a proto jsem se je alespoò ve struènosti rozhodla ètenáøùm zpravodaje pøiblížit, plní úøad své každodenní úkoly, k nimž mimo jiné patøí celá škála správních èinností, tvorba procesních a organizaèních pøedpisù, správa majetku apod. Snažíme se je plnit tak, aby byly kvalitnì, efektivnì a správnì zabezpeèovány všechny èinnosti samosprávy i státní správy. Závìrem mi dovolte, abych Vás jménem svým a jménem vedení mìsta pozvala na první poprázdninové jednání zastupitelstva svolané na 24. 9. 2009 do Domu kultury Ralsko.

-4-

ZÁØÍ

2009

CO VÁS ZAJÍMÁ... Nájemné a opravy bytových domù od r. 2010 R. 2010 je posledním rokem, kdy je nájemné regulováno zákonem è. 107/2006 Sb. O jednostranném zvyšování nájemného. Na jeho základì mùže pronajímatel zvýšit nájemné v rozmezí, které stanovuje tento zákon. Po skonèení jeho platnosti bude moci do zvyšování nájemného vstupovat nájemník. V pøípadì, že nedojde k dohodì s pronajímatelem, bude rozhodovat soud. Z uvedeného je zøejmé, že z hlediska pronajímatele se bude jednat o problematické období, pokud úpravu výše nájemného nebude mít zakotvenu ve smlouvì s nájemníkem (což ve vìtšinì pøípadù u nás zatím není). V období let 2003-2006, kdy nájemné stagnovalo, bylo sice jeho zvyšování možné, ale vzhledem z nereálnosti dohody s nájemníky ho pronajímatelé nevyužívali.

Rok I.kategorie bytu II.kategorie bytu

2004 15,80 11,85

2005 15,80 11,85

2006 15,80 11,85

2007 16,95 13,66

2008 18,81 16,30

2009 22,65 21,08

2010 33,05 33,05

Rada mìsta a pøedstavenstvo Mimoòské komunální a.s. s ohledem na uvedenou skuteènost a zkušenost z období pøed pøijetím zákona o jednostranném zvyšování nájemného se po dùkladném zvážení všech okolností rozhodly využít možnosti, kterou dává zákon 107/2006, v maximální míøe. To znamená, že od 1.1.2010 bude v souladu s uvedeným zákonem zvýšeno regulované nájemné v bytech mìsta Mimoò a Mimoòské komunální a.s. na hodnotu 33,05 Kè/m2 bez ohledu na kategorii bytu (uvedená úprava se netýká chránìných bytù u koupalištì, bytù na Ploužnici a bytù se smluvním nájemným). V pøípadì nájemníkù, kteøí mají smlouvu na dobu urèitou a nájemné 31,60 Kè/m2 lze oèekávat, že bude po uplynutí smluvené nájemní doby nájemné na úroveò 33,05 Kè/m2 zvýšeno. Cestou ke zmírnìní dopadù zvýšení nájemného pro nájemníky je snižování energetické nároènosti bytových domù. Pøíjmy ze zvýšení nájemného budou proto využity zejména pro tento úèel. Pro Mimoòskou komunální a.s. zvýšení nájemného otevírá prostor k významným opravám bytových domù od r. 2010, kdy pøíjmy ze zvýšeného nájemného umožní pøijetí úvìru ve výši 35 - 40 mil. Kè. Jednou z možností, která je od r. 2006 využívána a která cca za dva roky skonèí (pokud vláda nezavede opìt podporu opravám bytového fondu), je úvìr ze Státního fondu rozvoje bydlení. Mimoòská komunální a.s. za dobu trvání této možnosti zatím využila tohoto úvìru ve výši 7,5 mil. Kè a jeho prostøednictvím realizovala opravy za 15 mil. Kè Možnost využití dotací z programu Zelená úsporám se v souèasné dobì ovìøuje a pro jednání se Státním fondem životního prostøedí jsou pøipravovány bytové domy Malá 140, U nemocnice 543-544, Letná 257-258 a Sídlištì pod Ralskem 573-574. Pokud se potvrdí výhodnost pøijetí tìchto dotací, budou žádosti o dotace z programu Zelená úsporám podány na další bytové domy, jejichž opravy zamìøené na snižování energetické nároènosti budou následovat. Souèasnì Mimoòská komunální a.s. provìøuje možnost èerpání dotací z programu Nový panel pro bytové domy Smetanova 545, 548, 549 a Sídlištì pod Ralskem 582-589. Ing. Stanislav Baloun místostarosta a místopøedseda pøedstavenstva MK a.s.

Kalamita v Mimoni

Revize památných stromù

Silný poryv vìtru, který se ve ètvrtek 23.èervence pøehnal libereckým krajem, vyvracel, lámal a poškozoval i v Mimoni. Bìhem nìkolika minut došlo na území našeho mìsta k øadì vývratù, zlomù a poškození stromù, které musely být následnì ošetøeny, v horším pøípadì odstranìny. Jen v areálu TJ Jiskra Mimoò padly tøi mohutné topoly do zahrádkáøské kolonie a na pøilehlou komunikaci, ve Vranovské lipové aleji padlo 8 mohutných lip a další dvì musely být poraženy, zámecký park pøišel celkem o deset stromù - jedna lípa padla na bøehu rybníka a dva mohutné duby se rozlomily, v lokalitì pod Letnou padlo nìkolik stromù - èást mohutného dubu se zøítila na støechy garáží, dub u cesty se v polovinì zlomil, dub v zahrádkáøské kolonii utržil velmi vážné poškození kmene a musel být pokácen. Ošetøovaly, ale i odstraòovaly, se poškozené a ohrožující stromy a vìtve v korunách i pod korunami stromù - na sídlišti Letná, na dolní èásti sídlištì Pod Ralskem, na Sokolce, ve Vranovì, za koupalištìm, u školy Mírová, v zámeckém parku, u høbitova a na mnoha dalších lokalitách. Naštìstí nebyl nikdo zranìn a nedošlo ani k závažnìjším škodám na majetku.

V èervenci letošního roku, provedl odbor zemìdìlství a ŽP MìÚ Mimoò revizi všech svých sedmi vyhlášených památných stromù. Provádìno bylo mìøení celkové výšky stromù, výšky a prùmìru korun a obvodu kmenù ve výšce 130cm. Posuzován byl zdravotní a fyziologický stav jedincù, upøesnìna stanovištì urèením souøadnic GPS a poøízena nová fotodokumentace. Následnì byl pro každý strom zpracován formuláø o revizi, obsahující mimo jiné kdo, kdy, kde a jakou formou strom vyhlásil památným, kde se strom nachází, jaký je dùvod ochrany, jaké je vymezeno ochranné pásmo, jaké jsou stanoveny podmínky režimu ochranného pásma, jaká byla dosud provedena ošetøení a jaká jsou navrhována opatøení pro nejbližší období. Ne každý z nás asi ví, že památné stromy mají své kódy, pod kterými jsou vedeny v ÚSOP (Ústøední seznam ochrany pøírody). 1. ÚSOP 2171 2. ÚSOP 2175 3. ÚSOP 2194 4. ÚSOP 2202 5. ÚSOP 2208 6. ÚSOP 2213 7. ÚSOP 5386

Chládkova lípa širokolistá v Pertolticích p. R. Nesvaèilova lípa malolistá v Brništi Jilm horský v Hradèanech Svobodova lípa širokolistá v Brništi Lípa širokolistá v Luhovì Tomáškova lípa malolistá v Novinách p. R. Krogmanùv dub letní v Bøevništi Odbor zemìdìlství a ŽP

ZÁØÍ

2009

-5-

OZNÁMENÍ Hlasujte pro Mimoò Webový server www.czregion.cz vyhlásil na svých stránkách soutìž o nejkrásnìjší mìsto a obec Èech a Moravy roku 2009. Až do 30. listopadu mùžete dávat své hlasy Mimoni. Hlasovat pro mìsto/obec je možné maximálnì jedenkrát za hodinu (to znamená, že obec dostane od jednoho hlasujícího maximálnì 24 hlasù dennì).

K veøejnému WC v Malé ulici pøibyly i sprchy Služba Celkem Kè Použití WC Sprchování (5 minut) Sprchování + ruèník

Cena bez DPH

DPH 19%

2,43 24,30 32,40

3,00 30,00 40,00

Provozní doba: PO ÚT ST ÈT PA SO

8,00 8,00 8,00 8,00 8,00 8,00

0,57 5,70 7,60

11,30 12,00 11,30 12,00 11,30 12,00 11,30 12,00 11,30 12,00 10,30 hod.

16,00 hod. 16,00 hod. 16,00 hod. 16,00 hod. 16,00 hod.

ZUŠ v novém šk. roce Základní umìlecká škola V. Snítila otevírá dveøe pro všechny zájemce v úterý 1.záøí 8,30-11,00 a 13,00-17,00 hodin v oborech: taneèním, výtvarném a hudebním.

Výlet s KÈT Èeská Lípa Jak to bylo L.P. 28.9.995 na Libicích? Sobota 5. záøí, odjezd z Mimonì ÈD 5:48, z Èeské Lípy v 6:25, koupit zpáteèní jízdenku Velký Osek (R). Trasa: Velký Osek (ÈD) Na pøívoze Libice podél Labe Podìbrady ÈD Nymburk ÈD. 10 km po rovince do Podìbrad, možnost + 10 km do Nymburku. Obèerstvení na trase, návrat do 20,00 hod. Vede: J. Dobrovolná, tel.: 607 538 152

Podnìty a pøipomínky k jízdním øádùm v našem kraji

Detailní návrhy železnièních jízdních øádù a tabulku se seznamem pøipomínek ke stávajícím jízdním øádùm a jejich øešení naleznete na internetových stránkách www.iidol.cz v sekci navrhované jízdní øády a také na webových stránkách doprava.kraj-lbc.cz v sekci Oddìlení dopravní obslužnosti. Na tìchto internetových stránkách budou také v prùbìhu mìsíce srpna zobrazovány návrhy jízdních øádù. Obèané mohou svoje podnìty a pøipomínky zaslat na e-mailovou adresu [email protected] a zároveò také na [email protected] a to v termínu do 11.9.2009. Koordinátor bude v mìsíci záøí pøipomínky zpracovávat do návrhù nových autobusových jízdních øádù pro období 2009/2010.

Taneèní zábava pro seniory Dùm kultury Ralsko Støeda 16. záøí od 15 hodin. Vstupné 30 Kè. K tanci i poslechu hraje V. Bretšnajdr.

-6-

Mimoòské trhy Pravidelné prodejní trhy se budou konat 18. záøí na nám. 1.máje.

Podìkování Dìkujeme tímto p. øediteli, sl. Beèváøové a zejména vrchní sestøe Školníkové, všem sestøièkám a peèovatelkám z Domova dùchodcù v Mimoni za jejich laskavost, ochotu a péèi, kterou vìnovali naší mamince p. Jaroslavì Krýlové po dobu jejího pobytu v DD. Jaroslava Minaøíková, Iveta Pillmannová, Hana Nevrlá

Pozvánka na V. výstavu hub Letošní, v poøadí již pátá, výstava hub se jako každý rok uskuteèní v Mitopském klubu na námìstí 1. Máje v Mimoni a to v nedìli 20.9.2009 od 8 do 18 hod. a v pondìlí 21.9.2009 od 8 do 18 hod. Posouzení pøinesených hub zajistí mykolog Josef Slavíèek. Èekají na vás skuteèné a fotografované houby, výstava „krása pøírody ve fotografii“, odborná literatura, PC projekce, horká medovina, výroba svíèek a doprovodný program pro dìti a rodièe (ekologicky zamìøené soutìže). K hojné úèasti Vás zvou poøadatelé. Vstupné dobrovolné!

Zastupitelstvo mìsta Další pravidelné jednání je stanoveno na ètvrtek 24. záøí v Domì kultury Ralsko od 16,30 hod.

Stále soutìžíme v recyklování Dìti ze Základní školy praktické v Mimoni stále pokraèují v ekologické soutìži Recyklohraní (www.recyklohrani.cz). Konkrétnì se jedná o sbìr nefunkèních baterií a elektozaøízení. Pøedat nám je mùžete každý všední den v ZŠP na Letné mezi 7.30 - 15.30. hod. Pøípadné dotazy zodpoví Bc. Tomanová tel.: 602 315 885 ekologický koordinátor školy. Sbíráme baterie: všech typù používaných v domácnosti: knoflíkové, mikrotužkové, tužkové, velké i malé monoèlánky, ploché baterie, i 9V hranaté.Auto baterie a akumulátory NE. Sbíráme elektrozaøízení: rádia, mp3 pøehrávaèe, discmany, wolkmany, kalkulaèky, telefony, drobné poèítaèové vybavení, elektrické hraèky, hudební nástroje aj. Televize, PC monitory, záøivky a úsporné záøivky NE. Dále sbíráme tvrdé a dobøe nasušené peèivo, papír. Tomanová Jaroslava

Poradní dny Poradní den pro zdravotnì postižené a seniory se v záøí nekoná. Další bude až 8.10.2009 od 10.00 do 12.00 hod. v Centru pro seniory /dolní sídlištì/. Informace podává Jaroslava Kubištová.

Narozené dìti Simona Jaroslava Chudobová Lucie Kuèírková Miroslav Holec Nicol Hovadová

ZÁØÍ

2009

KULTURA

(bez záruky, zmìny možné)

PROCHÁZKA VÍDEÒSKOU OPERETOU - Operetní koncert

Dùm kultury Ralsko Sobota 19. záøí od 20,00 hod. Vstupné 80,- Kè F. LEHÁR, J. STRAUSS, O. NEDBAL, E. KÁLMÁN, N. DOSTÁL, R. HEUBERGER a další. V programu zazní známé ukázky ze slavných operet. Napø. Veselá vdova, Zemì úsmìvù, Vídeòská krev, Cikánský baron, Polská krev, Hrabìnka Marica, Èardášová princezna, Ples v opeøe. Úèinkují: Ivana Hybešová - sólistka opery Ústí n. Labem, Lubomír Havlák - sólista Státní opery Praha, Irena Havláková - pedagog AMU, klavírní doprovod

MEXICKÁ NOC

Dùm kultury Ralsko Sobota 3. øíjna od 20,00 hod. Vstupné 100,- Kè Žhavá hudba (Tres Udos) i taneèníci (Dos Bailarínes) s výukou tance. Páni v sombreru a dámy s vìjíøem se úèastní slosování o lahev tequily.

ZÁØÍ

2009

-7-

KULTURA Kino Ralsko, Mimoò - Program kina na záøí 2009 Nám. ÈSL armády 173, 471 24 Mimoò, pokladna tel.: 739 474 355, vedoucí 603 788 898, e-mail: [email protected] , http: http://www.kinoralsko.cz/

ZAHÁJENÍ PODZIMNÍ FILMOVÉ SEZONY - LOSOVÁNÍ VSTUPENEK O TRIÈKA, VOLNÉ VSTUPENKY, PLAKÁTY A DALŠÍ ATRAKTIVNÍ CENY... 4.9.Pá – v 17.00

vstupné 69+1, 105 min., ès.v., pøíst.

NOC V MUZEU2 Svìtla zhasla, dobrodružství zaèíná.. USA. Ben Stiller je opìt zatažen do dobrodružství, ve kterém ožívá sama historie... 4.9.Pá – ve 20.00 vstupné 69+1, 90 min., ès.v., od 18-ti T.M.A. Dìsivý horor Juraje Herze... ÈR. Pøíbìh Marka, který se rozhodl opustit kariéru hudebníka a na èas se usadit ve strašidelném domì na samotì... 8.9.Út – v 19.00

vstupné 69+1, 115 min.,ès.v., pøíst.

LÍBÁŠ JAKO BÙH Opravdu poslední repríza...

ÈR. Muž mezi dvìma ženami a žena mezi dvìma muži – to jsou motory komedie Marie Poledòákové... 11.9.Pá – v 19.00 vstupné 69+1, 118 min., ès.v.,pøíst. G. I. JOE Jsou tam, kde všechny možnosti selhaly... USA. Inspiraci k námìtu výpravného akèního filmu èerpali jeho tvùrci v bytostnì americké hraèce... 13.9.Ne – v 15.00, 17.00 a 19.00 vst. 69+1, 96 min. Hrdinové z prostøedí pod bodem mrazu se vrací...

DOBALEDOVÁ 3: ÚSVIT DINOSAURÙ

USA. Pøíbìh filmu tentokrát zavede hlavní hrdiny i diváky do ohromného podzemního svìta dinosaurù... 14.9.Po – ve 20.00 MIMOØÁDNÉ PØEDSTAVENÍ vstupné 69+1, 97 min., sl.v., od 12-ti POKOJ V DUŠI Titulní píseò Jany Kirschner... Slovensko. Pøíbìh Tóna,který se po letech vrací z vìzení...

Vlastivìdné muzeum v Èeské Lípì pøipravuje výstavu 20.09.2009 - 15.11.2009: První svìtová V sobotu 19.záøí bude zahájena v ambitu kláštera ve Vlastivìdném muzeu a galerii v Èeské Lípì výstava, která plní dùležitý bod muzejního programu zamìøeného k hledání nových a opomíjených souvislostí pøelomových událostí dìjin 20.století. K nim patøí právì I.svìtová válka v letech 1914-1918, která hluboce zasáhla do osudù obyvatel Èeskolipska. Vyžádala si mnoho životù, pøinesla sem bídu a sociální napìtí do zdejších mìst a obcí. Ve spolupráci s Klubem vojenské historie snažíme se pøiblížit atmosféru vojenského života. Na èetných fotografiích pøiblížíme prostøedí frontového života a pohlédneme do tváøí mnoha vojákù. Názornou pøedstavu o událostech dají i vybudované napodobeniny váleèného zákopu a ošetøovny na frontì. Souèástí budou èetné uniformy a zbranì. Do celku výstavy bude také vsazena zvláštní pøíležitostná expozice o bitvách na øece Soèi ve Slovinsku, kterých se úèastnili i vojáci 18.pìšího pluku, dislokovaní v Èeské Lípì. Tato expozice vznikla ve spolupráci Èeské republiky a Slovinska a byla pøipravena za podpory Evropského parlamentu.

-8-

15.9.Út – v 19.00

vstupné 69+1, 90 min., ès.v., pøíst.

OPERACE DUNAJ Když do hospody, tak s tankem... ÈR, Polsko. Hvìzdnì obsazená tragikomedie... 18.9.Pá – v 19.00 vstupné 69+1, 143 min.,tit., od 15-ti VEØEJNÍ NEPØÁTELÉ J.Depp v kriminálním dramatu. USA. Drsný a živoèišný kriminální thriller... 22.9.Út – ve 20.00 MIMOØÁDNÉ PØEDSTAVENÍ vstupné 74+1, 140 min., ès.v.,od 15-ti JÁNOŠÍK Pøíbìh nejslavnìjšího zbojníka... ÈR, Maïarsko, Polsko, Slovensko. Režie: Agniezska Holland... 25.9.Út – v 19.00 vstupné 69+1, 95 min., ès.v., od 12-ti PØÍPAD NEVÌRNÉ KLÁRY Podle M.Viewegha... ÈR,Itálie. Mladý Ital žije v Praze se svou krásnou pøítelkyní... 27.9.Ne – v 15.00 vstupné 69+1, 102 min., ès.v.,pøíst. Žila dva životy…teï si musí vybrat jen jeden z nich...

HANNAH MONTANA

USA.Fenomenálnì úspìšný seriál koneènì i na plátnech kin.. 29.9.Út – v 19.00 vstupné 69+1, 100 min., tit., od 15-ti Komedie o louèení se svobodou, které se zvrhne...

PAØBA VE VEGAS

USA. ...Od režiséra filmu Road Trip... Pøipravujeme: Jménem krále, Muži v øíji, Hodinu nevíš, Harry Potter a Princ dvojí krve, Hanebný pancharti, Noc obživlých mrtvol 3D, Veni, vidi, vici, Stáhni mì do pekla a.j.

Program Vlastivìdného spolku Èeskolipska Klubu pøátel muzea 12.9. sobota v 16:15 hodin Vodní hrad Èeská Lípa Dny evropského kulturního dìdictví, pøednáška Ladislava Smejkala a Jiøího Kratochvíla: Promìny ulic Èeské Lípy 13.9. nedìle výlet KPM na Žitavsko Cesta na Žitavsko za krásnými výhledy a novými výstavami. Odjezd vlakem v 6:28 hod. z Èeské Lípy hl. nádraží pøes Jedlovou a Varnsdorf do Mittelherwigsdorfu: výstup na Scheibeberg vyhlídkový bod a restaurace Koitsche Hörnitz, kostel a zámek Západní park v Žitavì výstava Ukøižování v díle umìlcù sedmi století v mìstském muzeu minisvìt Lužice, nová stálá expozice modelù kostelù a domù nedaleko nádraží. Návrat zpìt pøes Varnsdorf v 17:27 hod., v Èeské Lípì v 19:20 hod. Celkem 11 km pìší chùze. Doporuèuje se síová jízdenka Libnet + platná po celé trase. Na výstavu modelù je vstupné 3,50 Euro. 23.9. støeda Maštálkova síò v 16:30 hodin Slavnostní zahájení výstavy Obrazová kronika let 1989/90 26.9. sobota výlet KPM do Kolína Umìlecké a historické památky Kolína. V doprovodu prof. Pokorného navštívíme kolínské muzeum, gotický chrám sv. Bartolomìje, synagogu, židovský høbitov a projdeme historické ulice støedu mìsta. Odjezd z Èeské Lípy hl. n. v 6:25 hod., návrat z Kolína v 17:41 hod., pøíjezd do Èeské Lípy v 19:34 hod. ZÁØÍ

2009

KULTURA

ZÁØÍ

2009

-9-

HISTORIE Staroboleslavská a svéboøická poutní cesta V záøí letošního roku se upnou zraky èeské kulturní veøejnosti na Starou Boleslav, historické poutní místo, které navštíví papež Benedikt XVI. Jeho význam je ve dvojí vzájemnì se prostupující tradici – muèedništi sv.Václava a místa nálezu a uctívání Palladia zemì èeské. Ke Staré Boleslavi míøila z Prahy rùžencová poutní cesta se zastaveními u 44 kaplièek. Tento modlitební øetìz byl pro barokního èlovìka nesmírnì inspirativní, protože pøedstavoval duchovní zastavení s pøemítáním o základních otázkách existence jedince a spoleènosti. Pøedstavování alegorických obrazù sledovalo názornou cestu do vnitøních hlubin èlovìka. Realizace myšlenky poutní cesty, vedené textem modlitby a meditací nad jejím obsahem, se ve Staré Boleslavi u Prahy a ve Svéboøicích u Mimonì prakticky kryje. V první øadì se obì cesty shodují èasovì v dobì svého vzniku – osmdesátá léta 17.století. Svéboøická poutní cesta postupovala podle loretánské litanie, textu s øadou invokací (zvolání) pøibližujících v jinotajích postavu P. Marie. Obì cesty se obsahovì doplòovaly, tøebaže byly od sebe nesmírnì vzdálené. Staroboleslavská byla delší a zahrnovala trasu 15 kilometrù, svéboøická jen 6 kilometrù. Obì ústily do mariánské svatynì dokonce stejným zpùsobem zasvìcené P. Marii Nanebevzaté. Ve Svéboøicích byla do chrámového prostoru zakomponována kaple Loreta a to podle pøání Jana Putze z Adlersthurmu. Pøi návratu ze své druhé cesty do Svaté zemì navštívil slavné italské poutní místo a zatoužil vybudovat jeho napodobeninu ve své vlasti. V té dobì ještì nebyl majitelem mimoòského panství a nebylo tudíž zøejmé, kam realizaci svého úmyslu umístí. Podobnì jako Boží Hrob, kvùli nìmuž podnikl obì své tìžké a nebezpeèné výpravy na Blízký Východ, tak i Loretu realizoval podle otcova pøání až jeho syn Jan Ignác Dominik Putz. Kostel ve Svéboøicích dal rozšíøit a kaple Loreta byla jeho pøímou souèástí. K posvìcení došlo v roce 1681. Poutní cesta do Svéboøic vznikla bezprostøednì poté a byla urèena pro velká procesí i pro poutì individuální. Hlavní procesí sem smìøovalo 15.srpna na svátek Nanebevzetí P.Marie. Rozestavení kaplí na této cestì bylo prý urèeno vzdáleností, kterou ujde vìøící modlící se desátek rùžence, na což potøebuje dle mého odhadu èas asi tøí minut. Svéboøické kaplièky lemovaly venkovskou cestu, kterou mimoòská vrchnost nechala v letech 1839/40 pøestavìt na silnici. Bìhem poèáteèního stadia stavebních prací zde došlo patrnì k poslední protirobotní vzpouøe v Èechách. Správa panství totiž požadovala potažní roboty ke svážení materiálu a poddaní odmítali poskytnout své potahy bez patøièné penìžní náhrady. Po odstranìní nevolnictví totiž šlechta stále èastìji jednala se sedláky jako s obchodními partnery nebo poskytovateli námezdní práce. Postoj mimoòské vrchnosti se jevil jako nespravedlivý. Správce panství poslal okamžitì stížnost na krajský úøad do Mladé Boleslavi a tamní hejtman odeslal do Mimonì okamžitì oddíl vojákù umístìných v Mìlníku. Ti odvedli do boleslavského vìzení nìkolik oznaèených hlavních buøièù. Krajský soud však po pomìrnì dlouhém jednání na nich nenašel viny a propustil je. Naopak konstatoval, že pochybila vrchnost a mìla s nimi jednat mírnìji. Soud také shledal, že pøi ukvapenì provádìné stavbì byly nìkteré kaplièky poboøeny. Naøídil, aby byly obnoveny na útraty vrchnosti a to nikoliv z dùvodù zvláštní zbožnosti, ale proto, že zjistil, že dosud existoval a byl využitelný církevní fond k jejich údržbì, který však sám opravu provést nem ohl. Obnovené kaplièky se dožily roku 1950, tøebaže byly dosti sešlé, protože péèe o nì nebyla valná. Potom pøišla velká zkáza. Území se ocitlo ve vojenském pásmu. Kostel s Loretou ve Svéboøicích byl rozstøílen a ze zdejších památek byly nìkteré zachránìny pøevozem do okolních kostelù, pøièemž nejcennìjší z nich, soška P.Marie Loretánské, se nachází toho èasu v mimoòském farním kostele. V naší republice vznikají nyní i nové poutní cesty a vyprávìní o nich by bylo velmi dlouhé. Chci pøipomenout jen jednu z nich budovanou na stejných motivech jako ty, o nichž jsem dnes psal. Poutní cesta z Hostýna na Velehrad na Moravì. Jednotlivé body z modlitby rùžence jsou znázoròovány na sochaøsky provedených symbolech. Vytváøení této cesty, jako i jiných, zøejmì dokazuje, že po poutních cestách nekráèí jen hluboce nábožensky založený èlovìk, nýbrž tu jde každý, kdo si uvìdomuje, že putování patøí k základním údìlùm èlovìka. Každý potøebuje èas od èasu zkoncentrovat své duchovní síly a vést myšlenky od zastavení k zastavení jako revizi svého života. To je hluboký smysl stále se rozvíjející poutní turistiky, pøinášející každému úèastníkovi osvìžení a nové podnìty. Ladislav Smejkal

Další pamìtní deska U pøíležitosti oslav Dnù mìsta Mimonì byla v Pertoltické ulici odhalena pamìtní deska vìnovaná Josefovi Tillemu. Èlánek vìnovaný této významné osobnosti pøineseme v øíjnovém èísle.

-10-

ZÁØÍ

2009

HISTORIE Pøedposlední podzim hrabìte Hartiga v Mimoni Již minule jsme psali o hrabìti Františku de Paula Hartigovi ml. (1789 – 1865), majiteli Mimonì a Stráže pod Ralskem. Pøipomeòme jen, že v první polovinì 19. století pùsobil ve státních službách, od roku 1840 dokonce jako ministr, po revoluci r. 1848 byl odstaven a vrátil se do politiky až poèátkem šedesátých let. Z jeho deníku, který si od roku 1837 vedl, jsme minule pøevyprávìli jeden letní mìsíc, a to roku 1858, od 19. èervence, kdy pøijel do Mimonì. Dnes se podívejme na mìsíc pozdìjší, a to na záøí. Nejedná se tedy o astronomický podzim. Pøesto však se jistì život v tomto mìsíci od pøelomu èervence a srpna ponìkud liší, a tak uvidíme, jestli se to nìjak projevovalo i u hrabìte. Z Mimonì odjíždìl vždy nejdéle na poèátku øíjna, takže se skuteènému podzimu vìnovat nemùžeme. Podíváme se na záøí roku 1863, tedy pøedposlední v jeho životì èi alespoò v deníku – v roce 1865, kdy zemøel, si už totiž hrabì deník nevedl (nebo se nám nezachoval). V pojednávané dobì bylo hrabìti 74 let. Roku 1863 pøijel hrabì Hartig do Mimonì 7. èervence z Teplic. My se však tedy budeme vìnovat mìsíci záøí. 1. záøí bylo jasno, pak ale bouøka a místy d隝. V zámecké kapli v Mimoni se konala mše za Julii, šestnáctiletou vnuèku od staršího syna Edmunda, která v mimoòském zámku zemøela 24. srpna na tuberkulózu a o tøi dny pozdìji byla pohøbena v rodinné hrobce ve Stráži. Hrabì Hartig obìdval ve Sloupu s (hrabìnkou ?) Gatterburgovou rozenou Thunovou. O této osobì mi není nic známo, ani o rodu Gatterburgù. Thunové byli významnou šlechtickou rodinou a v našem okolí jim patøil napø. Dìèín. Sloup vlastnili hrabata Kinští, takže se mohlo jednat o nìjakou jejich pøíbuznou. 2. záøí pršelo a na návštìvu pøijel nejvyšší hofmistr císaøe Ferdinanda V. ze Zákup baron Airoldi. Již jsme vidìli, že s dvorem císaøe Ferdinanda, který po svém odstoupení v roce 1848 žil na Pražském hradì a na léto jezdil do Zákup a do Ploskovic, udržoval hrabì Hartig èilé styky. To jistì souviselo s jeho pùsobením v císaøových službách pøed revolucí. Ferdinand V. pobýval letos v Zákupech se svým dvorem od 20. èervna, zatímco jeho manželka císaøovna Marie Anna trávila opìt léto v Itálii, tentokrát v Gallieøe, kde koupili už v roce 1858 luxusní vilu. Hrabì Hartig s manželkou, starším synem Edmundem a snachou poobìdvali u císaøe již 11. èervence, kdy byl pøítomen také císaøùv strýc arcivévoda Ludvík a èlenové jeho doprovodu. 3. záøí bylo zamraèeno. Hrabì si prohlédl novì zøízený vodní pøíkop pro pilu v Hamru. Zamraèeno bylo i následujícího dne, kdy dokonce i pršelo, v poledne se však vyjasnilo. Hrabì navštívil Zákupy a setkal se tam i s císaøem Ferdinandem. Jeho návštìva však patrnì platila známým dvoøanùm a s císaøem se setkal nejspíše náhodou. Ferdinand V. zaèal být již v této dobì nemocný, zejména špatnì chodil. Již v èervnu sdìlovali z Ploskovic, že císaøe nosí lokajové Strondl a Fiala v pøenosné židli po schodech nahoru a dolù. V Zákupech se mìla pøipravit pøenosná židle, kterou používala císaøovna Marie Anna pøi svém prvním pobytu v roce 1851, kdy si zde zranila nohu. Dále mìl správce zámku nechat vyrobit podnožku k císaøovì židli do jídelny ve stejné barvì, jako byly židle, aby se o ni císaø mohl nohama opírat. Zdá se tedy, že se právì v tomto roce problémy Ferdinanda V. s nohama vystupòovaly. Proto také døíve bohatý spoleèenský život zaèal omezovat. 5. záøí pršelo a hrabì Hartig jel k jídlu opìt do Sloupu, nezaznamenal však, s kým se tam setkal. Zato 6. záøí, kdy už bylo jasno, ho u jídla pøekvapili „oba Kounicové a sleèna Šporková“. Kounicové byli majiteli velkostatku Èeská Lípa – Nový zámek a žilo jich mnoho. „Hlavou rodu“ byl 34letý hrabì Albrecht Vincenc, ženatý s o dva roky mladší Alžbìtou Felicitas Thunovou. Jejich ètyøi dìti byly tehdy ještì malé (nejstarší Marii bylo osm let), žilo ještì mnoho sourozencù hrabìte a matka hrabìte Eleonora rozená hrabìnka Voraèická z Pabìnic, která finanènì podporovala Boženu Nìmcovou. Ta jí za to vìnovala Babièku a zobrazila ji údajnì v jedné své povídce. 7. záøí trvalo jasné poèasí. „Prof. Schramm“ jel do Svéboøic kvùli hájovnì. Ke stolu byli pozváni manželé Daunovi – hrabì Otakar Daun byl jedním z komoøích císaøe Ferdinanda. S nimi pak jel hrabì Hartig do Velkého Ralska. Veèer navštívil hrabìte „císaøský knihovník Negrelli“. Jednalo se o jednoho z knìžích císaøe Ferdinanda Nicolu Negrelliho, který skuteènì zastával i funkci knihovníka. V Zákupech mìl ovšem císaø jen jakousi malou knihovnu pøíruèní, ale velkou knihovnu vlastnil v Praze, kde byla umístìna v Toskánském paláci (naproti první bránì do Pražského hradu). N. Negrelli rovnìž uèil císaøovnu Marii Annu nìmecky. Císaøovna pocházela z Itálie a nejradìji se dorozumívala ve své mateøštinì. Jméno Negrelli jistì nìkomu pøipomene pražský Negrelliho viadukt. Ten stavìl Alois Negrelli, významný technik a bratr Nicolùv. Pocházeli z jižních Tyrol (nyní v Itálii), pùvodnì však rodina žila v italském Janovì. Ménì známá je sestra Nikoly a Aloise Giuseppina. Ta v dobì, kdy její vlast ovládli Francouzi (bìhem napoleonských válek na poèátku 19. století), osobnì zasahovala do bojù, pøevleèena do mužských šatù. První èást zápisu z 8. záøí, kdy trvalo jasné poèasí, uvádí konec tøí dní svátku Jiøího a Agapita a u této poznámky jakýsi symbol. Hrabìte navštívila ze Zákup 83letá nejvyšší hofmistrynì císaøovny MarieAnny lantkrabìnka Terezie Fürstenberková a její syn Ernst. V Zákupech se v posledních letech støídali pøíbuzní staré lantkrabìnky, jistì proto, aby se o ni starali. Letos tu byl nejprve její syn Josef. Toho vzápìtí pøijela vystøídat jeho švagrová Karolína rozená Auersperková a tu posléze vystøídala Josefova manželka Ernestina rozená Oettingenová. V srpnu místo ní dorazil další syn staré lantkrabìnky arcibiskup olomoucký a koneènì 25. srpna odpoledne zmínìný Ernst z Fürstenberka. Po obìdì jel hrabì do Svéboøic. ZÁØÍ

2009

-11-

HISTORIE Hned druhý den (9. 9.), kdy bylo stále jasno, se jel hrabì Hartig rozlouèit do Zákup s Fürstenberkovými, kteøí mìli následujícího dne odjet, i s císaøem, který tu mìl ještì setrvat (opustí Zákupy až 8. øíjna), ale hrabì zøejmì plánoval brzy odjezd svùj, takže pøedpokládal, že se s císaøem již neuvidí. 10. záøí, když ze Zákup odjíždìli Fürstenberkovi, byla vlhká mlha. Hrabì hostil u stolu ètyøi Kinské a dva Gatterburgy, nezaznamenává však pøesná jména. Z Kinských to mohli být nejspíše hrabì August Leopold, jeho manželka Frederika rozená Dubská, matka Alžbìta rozená Thunová a neprovdaná sestra Filipína. Augustovy dìti byly ještì malé, nejstaršímu Augustu Františkovi, který si jednou vezme Hartigovu vnuèku, bylo ètrnáct let. 11. záøí (mraky, pøeháòky) prošel hrabì louky. 12. záøí bylo pošmourno. U stolu hostil tøi knìží a Dr. Hübla, v parku se objevil v rámci své pravidelné vyjížïky císaø Ferdinand. A zaèalo se topit. 13. záøí (mraky) pozval hrabì ke stolu ètyøi státní úøedníky. Za deštivého 14. záøí vyhledával v knihovnì pøedmìty pro zakládané umìleckoprùmyslové muzeum. Knihovní sál mimoòského zámku byl veliký. Zabíral 1. i 2. patro pravého (z pohledu ze zahrady) boèního køídla zámku. Hrabì František Hartig sem nechal pøestìhovat rozsáhlou rodinnou knihovnu z pražského malostranského paláce. Podrobnosti o muzeu hrabì bohužel nesdìluje. Bìhem 19. století sílila myšlenka vybudovat prùmyslové muzeum. Vystavování prùmyslových produktù, stojù apod. mìlo u nás dlouhou tradici. V roce 1781 se v pražském Klementinu konala jedna z prvních prùmyslových výstav v Evropì a po sto letech výstava jubilejní. Mezitím se však uskuteènila øada výstav menších, podobných. Zájem se nakonec soustøedil více na prùmyslové výrobky, které souvisely s umìním: ozdobné sklo a porcelán, nábytek apod. A tak vznikla muzea umìleckoprùmyslová. První v roce 1873 v Liberci a Brnì. To nejznámìjší, pražské, o nìjž se výraznì zasloužil podnikatel (a sbìratel) Vojtìch Lanna, bylo založeno až v roce 1885. Není tedy jasné, pro které muzeum chtìl hrabì Hartig vìnovat své pøedmìty, nejspíše knihy. Vzhledem k dobì a místu to pravdìpodobnì mohlo být umìleckoprùmyslové muzeum v Liberci, které se tøeba již chystalo, ale v úvahu by jistì mohla pøicházet i muzea mimo Èeské království. Po pøehrabování v knihovnì hrabìte navštívili baronkaAiroldiová a hrabì Daun. 15. záøí pøeložil hrabì obìd až na 17. hodinu a za pošmourného dne vyrazil do lesa na Boreèku, který patøil k zákupskému velkostatku císaøe Ferdinanda. Pak si ještì prohlédl mimoòská pole „u aleje“. 16. záøí bylo po delší dobì zase jasno. Hrabì už se ale chystal k odjezdu, a tak pøijal k rozlouèení okresní úøedníky a s nimi podnikl vycházku do Velkého Ralska k cihelnì. Další den už bylo zase zamraèeno. Hrabì jel do kounického Nového zámku v Zahrádkách. Zajel si pøes Brennou, takže jízda trvala pìt hodin. U Kounicù zastihl, jak zaznamenává, hrabìnku Šporkovou, rozenou z Vìžník, se dvìma dcerami. Rod Šporkù se pyšnil slavným pøedkem, o nìmž je známé, že nechal vystavìt a vyzdobit areál ve východoèeském Kuksu. Zmínìná dáma byla hrabìnka Valdburga Šporková, rozená Vìžníková z Vìžník, vdova po hrabìti Janu Josefu Šporkovi, jemuž dala tøi syny a pìt dcer. Její vzdálená pøíbuzná z rodu Vìžníkù (sestøenice jejího otce) byla babièkou slavného maršála Radeckého, Hartigova souèasníka. Hrabì Hartig se s ním dobøe znal, zvláštì z doby svého pùsobení v Itálii, ale nemìli se pøíliš rádi. Radecký ho považoval za slabocha. Následujícího dne se mraky protrhaly a hrabì si vyjel okolo mimoòských polí do hospodáøského dvora. Pak hovoøil s arcidìkanem P. Würflem o jeho penzionování. 19. záøí se koneènì vyjasnilo. Karel Hlava zaslal prostøednictvím svého syna, profesora lesního hospodáøství v Chorvatsku, diplom pražského spolku pro ? a chov bource morušového. Karel Hlava st. (1802 – 1863) byl úøedníkem na kounickém velkostatku Èeská Lípa – Nový zámek a také správcem pivovaru. Jeho rodièe sem pøišli z jižních Èech. Na velmi slušné úrovni se zabýval ornitologií a také pìstováním boruce morušového. O tom sepsal i pøíruèku, která vyšla právì v roce 1863, kdy také zemøel. O jaký diplom se pøesnì jednalo, proè byl hrabìti doruèen a jestli byl Karel Hlava st. ještì naživu (to spíše asi ne, když diplom doruèil jeho syn), to se ovšem nedozvídáme. Po obdržení diplomu si jel hrabì Hartig prohlédnout pole do Novin a Sedlištì. Jasná obloha trvala i 20. záøí, kdy hrabì s ing. Wünschem probral stavební rozpoèet prací v zámku a zámecké zahradì na pøíští rok. Odpoledne pak navštívil Nový Bor. 21.záøí zaèalo pršet. Po návštìvì u velkopøevora øádu maltézských rytíøù hrabìte Khevenhüllera v Horní Libchavì si poznamenal: „Žádná návštìva odpoledne“. Mraky a d隝 trvaly i další den, kdy hrabì nic nedìlal. I 23. záøí stále pršelo. Tento den se z Prahy se vrátil starší syn hrabìte Hartiga Emund, který odcestoval 29. srpna. Spolu pak jeli do Svéboøic. Poslední poznámka k tomuto dni: „Loterie pro vnouèata“. Následující dva dny už bylo jasno. Konala se zádušní mše za vnuèku Julii. Hrabì jel do Tlustce a u stolu hostil tøi knìží, dr. Hübla a pìt úøedníkù. U 25. záøí najdeme záznam „rozluèovací návštìva Edmunda“, nepochybnì syna, ale nevíme, u koho se louèil, èi kdo se louèil u nìj. Ani další poznámka „Lov“ není dále upøesnìna. 26. záøí, za deštì, hrabì ve ètvrt na dvì odjíždìl z Mimonì do Mnichova Hradištì a odtud dále do Turnova. Martin Aschenbrenner

-12-

ZÁØÍ

2009

HISTORIE Pìt bukù Jana Nepomuckého Zašlou slávu prostého zámeckého parku vzniklého z bažantnice, s pøevážnì pùvodní døevinnou skladbou, pøipomíná, kromì zbytkù kamenného ohrazení, a tøeba základù snad dokonce i èínského pavilonu, ještì nìkolik zøícenin. Ty tam jsou totiž èasy, kdy na rybnièním ostrùvku, spojeném s parkem døevìným mostkem, stál døevìný pavilon, kde èas od èasu vyhrávala hudba. Této slavnostní události, spojené s oslavami mìsta Mimonì, se jednou do roka mohli úèastnit, díky finanènímu zajištìní rakouského hrabìcího rodu Hartigù, také obèané mìsta a okolí. Ale za posledních nìkolik málo desetiletí vzaly za své všechny stavby a kamenné zbytky stále žalují na neúctu k dílu pøedkù. A to dokonce i obou památníkù. A to jak básníka Horatia, tak hrabìnky Colloredo Mansfeldové, která po nièivém požáru mìsta Mimonì v roce 1806 velmi významnì pøispìla k jeho obnovì. Ale v zámeckém parku zùstal ještì zbytek tøetího památníku. A to nejzachovalejší. Proto si o nìm povìzme samostatnì. Ten byl totiž „zasvìcen“ vodì. Zvláštní až historickou kapitolou v dìjinách lidstva je uctívání studánek a pramenù. Dodnes se dochovaly doložené zprávy a povìsti z celého svìta pøedstavující obøady oslavující význam vody. Støedoameriètí Mayové dokonce obìtovali vodnímu božstvu vybrané dívky údajnì ozdobené zlatými šperky. Ty seskakovaly do studní smrti pojmenovaných „cenote“. Nìkde se až nìkolika tisíciletá tradice dodržuje dodnes. Ale to už „jenom“ bez lidských obìtí a zlatých obìtin. Obøady spojené nìkdy s obìtinami èi svìcením se pomístnì ještì tu a tam provozují také u nás. Mezi nejznámìjší patøí u nás svìcení minerálních lázeòských pramenù. K tomu, aby jeden ze starobylých, snad až pohanských obøadù, nebyl zapomenut, nemálo pøispìl polièský rodák narozený ve vìži kostela. Nebo nejznámìjším èeskomoravským obøadem oslavujícím vodu je právì ten z okolí místa jeho narození - Polièky. Hudební skladatel Bohuslav Martinù proslavil obøad vzdávající hold vodì nejenom u nás, ale také ve svìtì. A to významným hudebním kantátovým cyklem „Uctívání studánek“. S vodou byly spojovány až pravìké vodní bohynì, jejichž funkci v køesanství dosti èasto pøebírá Panna Marie. Dostatek zázraèných studánek až pramenù, spojovaných právì s jejím jménem, je toho dùkazem. Tu byla soška Panny Marie nalezena u studánky, nebo jinde dokonce pøiplavala. Pøipomeòme si hornopolièskou bohyni. Nebo to byla právì ona, která pøiplavala po øece Plouènici. Možná byla dokonce i dvouhlavá. Takovou totiž pøedstavuje barokní socha dvouhlavé Panny Marie nacházející se v údajném místì jejího nálezu. Snad pùvodní døevìná soška obleèená do bílých šatù zdobí hlavní oltáø kostela. Ale ta „ukazuje“ pouze jeden oblièej. Spojení ženského prvku s vodou je v našem povìdomí hluboce zakoøenìn. A oprávnìnì. Prameny, studánky jsou témìø vždy ženského rodu. Pøedstavme si studánku, ke které v dnešním Bøevnovì chodíval svatý Vojtìch. Nejmenuje se tøeba studánkou sv. Vojtìcha, ale ženským pojmenováním Vojtìška. Je až neuvìøitelné,, že ještì v první polovinì 20. století jsou pohanské bohynì jako vodní pøipomínány. A to stavbou pražské Podolské vodárny pøipomínající antický chrám. Z jejího prùèelí na nás shlíží deset vodních bohyní všech pøítokù øeky Vltavy, která jim je jako jedenáctá nadøazena. Nìkolik set metrù po proudu je o pár let mladší pražské sousoší pøedstavující øeku Vltavu a její ètyøi hlavní pøítoky.Ale to už jenom pìti nahými mladými dívkami. Nejznámìjším pramenem Èeskolipska, proslaveným daleko za hranicemi, je ten, který se nachází mezi hradem Lemberkem a Markvartickým rybníkem. Jeho léèivé úèinky už poznala svatá Zdislava. Proto je po ní pojmenován. Protože pramen je zøejmì obohacen malou koncentrací radonu, tak je používání vody k léèení oèních a kožních neduhù nejúèinnìjší pøímo v místì. Jeho opakem je témìø neznámý pramen, vyvìrající v bývalém mimoòském zámeckém parku, u jehož prameništì se naklání, nad okolními zbytky opracovaného kamene, základní torzo pískovcového monumentu. Tato kamenná zøícenina byla pøed pouhými nìkolika desítkami let souèástí památníku vìnovaného vodì. Tvarem mìl monument, postavený hrabìtem Františkem de Paula (1785), pøipomínat léèivý pramen Géronstere v belgických lázních Spaa. Protože víme, že hrabì, který pramen v mimoòském zámeckém parku zpøístupnil, byl všestrannì vzdìlaný, tak lze prozatím pouze a jenom usuzovat, že i ten mimoòský by mohl mít léèivé úèinky. Pøi této pøíležitosti si pøipomeòme pomìrnì nedaleké láznì Libverda, kde je hned nìkolik pramenù. Jeden z nich má stejné chemické složení jako ten nacházející se v proslavených belgických lázních. Tuto skuteènost prokázal už v roce 1811F.A. Reuse filosof a lékaø z Bíliny. Tak proè by nemohl mít podobné vlastnosti i pramen mimoòský? Pro další trochu zabøednìme do historie. Protože pùjde pøedevším o dva èeské svaté, tak si povìzme, že prvními køesanskými vìrozvìsty byli Cyril a Metodìj. Ti se z nìjakého dùvodu nelíbili prvním Pøemyslovcùm. I když byli pokøtìni v roce 883 z Moravy, tak totéž opakovali ještì jednou v roce 895. Proto se spojili v Øeznì, sídelním místì východofranckých panovníkù, s Bavorskem. Oèekávali, že se jim dostane co nejdøíve vlastního biskupství. Tento poèin pøedznamenal další. Nìmecký živel zaèal Èeské zemì kolonizovat už za panování Pøemysla Otakara II. Následovalo nìkolik dalších kolonizaèních vln. Pøišedší dostávali kromì pozemkù i nemovitosti. Tak tomu bylo tøeba v Jihlavì. Právì proto bylo v nìkterých oblastech, po nìkolika staletích germanizace, více nìmecky mluvícího obyvatelstva než èeského. K tomu nemalým dílem pøispìl i rakousko-uherský císaø František Josef I. Úøední øeèí byl pouze nìmecký a „uherský“ jazyk. Èechy s Moravou a Slezskem mìly být ponìmèeny ZÁØÍ

2009

-13-

HISTORIE a na Slovensku se mìlo mluvit pouze maïarsky. Právì takto mìly být nevyzpytatelné západoslovanské národy vymazány z pamìti Evropy. Leè dílo se nezdaøilo. Možná k tomu paradoxnì pøispìli i dva èeští svatí. Žijeme v pøíhranièní oblasti, kde byl význam dvou èeských katolických svìtcù mimoøádnì silnì pøipomínán. Bylo to pøihlášení se k historickým køesanským koøenùm èeského národa, stejnì jako pøipomínka toho, že je to právì nìmecký živel, který spojuje pokatoliètìní zemí Koruny èeské právì s papežskou køesanskou vírou pocházející ze západu. Tedy pøedevším z germánsky mluvících mìstských státù a knížecích dominií pøecházejících až v nìmecké zemì. Proto jsou oba svatí v pøíhranièních oblastech tak èasto pøipomínáni, tìmi byli kníže Václav a kanovník Jan Nepomucký. Dodnes se dochoval bezpoèet pøedevším barokních obrazù a sousoší, z nichž nìkterá jsou vrcholnými umìleckými a dokonce i hermetickými skvosty své doby. Mimoò je takovou vzácnou výjimkou. Svatý Václav se v ní nevyskytuje v žádné podobì. Pravým opakem je ale Jan Nepomucký. Právì ten mìl ve vybraných místech tøi sousoší. Jedno na mostì nad Plouènicí, druhé v sousedství Panenského potoka a tøetí nedaleko studny, snad dokonce nad podzemním pramenem. Mìsto Mimoò má zøejmì svìtový primát. A sice v poètu Janù Nepomuckých na jednoho obyvatele. Ale to stále není všechno co spojuje Jana Nepomuckého s Mimoní. Je zde ještì kostel svatých Petra a Pavla a pìt bukù. K tomuto výkladu si pøipomeòme to, co je všeobecnì známé. Podle povìsti byl na smrt zmuèený královnin zpovìdník svržen z Karlova mostu do Vltavy. Na hladinì se vzápìtí objevilo pìt hvìzd uspoøádaných do kruhu. Jak nám toto obrazem pøipomíná nedaleká kaple v bývalém jezuitském kostele svatého Salvátora, který byl souèástí jedineèné univerzity Klementina (nìkterá její další tajemství budou pøedstavena v mé šesté knize Architektura prasíly). Proto bývá Jan Nepomucký obvykle pøedstavován s aureolou pìti hvìzd. Jak dále víme, tak jeho jazyk neshnil v hrobì a také proto byl prohlášen svatým. Právì proto nám kaple nabízí cosi navíc. A sice ještì jakési zvláštní erbovní znamení. Tím je jazyk obklopený korunou pìti hvìzd. A to tak, že jazyk pøipomíná kmen a hvìzdy jeho korunu. Záøící jazyk nám pøedstavuje podstavec sochy Jana Nepomuckého z roku 1800 v Dubnici. Jazyk jako kostel, pìt kaplí jako pìt hvìzd Jana Nepomuckého. Toto hermetické propojení nás pøivádí ke kostelu svatých Petra a Pavla. Ten pùvodnì býval po obvodu pùvodního høbitova obklopený, podobnì jako jazyk, pìti samostatnými kaplemi. Což bylo pøevelice neobvyklé. Pìt kaplí kostela pøipomíná pìt hvìzd Jana Nepomuckého. Zùstala jediná, která byla zasvìcena svaté Otýlii patronce zraku, která podle povìsti až pøi køtu prozøela.Asice jižní. Právì ona nejlépe „vidí“ místo, odkud byl Jan Nepomucký svržen do Vltavy. Víme také, že Jan Nepomucký je, kromì bohyní a køesanských svatých, dosti èasto spojován s vodou. Není to pouze již pøipomínaný na mimoòském mostì, ale také další. Jeden je tøeba nedaleko polorozpadlého mlýna na kraji Hamru na Jezeøe a další u bývalého rybníka pod Velkým Valtínovem smìrem k Postøelné. Jana Nepomuckého s pìtihvìzdnou vodou vytékající z kruhového hrdla nacházíme v Køížanech. Pøemyslovci jsou nejlépe pøedstaveni, jako k odsouzení hodný knížecí a královský rod, v obci proslavené pašeráctvím-Rynolticích. A to dvoutìlovým barokním sousoším mezi kostelem a radnicí, kde je smìrem ke kostelu svatý Václav, pod nímž je dramaticky znázornìna bratrovražda. Na opaèné stranì je Jan Nepomucký, který nabízí další doklad zlotøilosti Pøemyslovcù.. Pod ním je výjev pøedstavující Ducha svatého, pod kterým je oblouk Karlova mostu. Níže, tedy nad hladinou øeky Vltavy, je ležící postava kanovníkova. Jak víme, tak tehdejší doba byla taková. V celé Evropì se totiž najde bezpoèet podobných pøíkladù. A to dokonce v samém lùnì katolické církve v boji o papežský trùn; èi vznešenìji øeèeno Petrùv stolec. Zaèali jsme mimoòským zámeckým parkem, kterým také konèíme. Dnešních pìt bukù, které jsou nad jeho pramenem, vytváøí kruh pouze zdánlivì. A to pouze tehdy, odboèíme-li k prameni z hlavní cesty. Ale všechno je jinak. Pøi bližším ohledání totiž zjistíme, že do kruhu bylo skuteènì vysazeno pìt bukù. Po tom pátém, který do kruhu patøil, totiž stále zùstává zbytek shnilého paøezu. Spojením pìti bodù, bukù, hvìzd, vzdálených od sebe na obvodu kruhu stejnì daleko, dostáváme pentagram; prastarý symbol nekoneèna. Je pìticípými hvìzdami pøipomínán na nìkolika vlajkách. A to tøeba, a to ne náhodou, jak na vlajce americké, tak mladších sovìtské nebo èínské. Jednu takovou omšelou ale stále ještì najdeme v Mimoni. Snad jako memento. A to témìø naproti novì opravené novorenesanèní nádražní budovì; na nejvyšším místì šedivého prùèelí bývalé odìvní továrny Severky. Ta hvìzda, která byla svého èasu rudá, je ze všech pøedstavených hvìzdných symbolù nejmladší. Ta snad jako v Mimoni jediná, ještì v osmdesátých letech minulého století, „rudì vidìla“ rudou krev vojákù Rudé armády. Dva zbìhové rudoarmìjci se totiž schovali v nákladním vagonu. Ale byli nìkým odhaleni. Dnes se už nedozvíme kým. V budovì nádraží totiž mìla svou „pozorovatelnu“ i Rudá armáda. Pøijelo vojenské komando. Po výzvì Pentagram, prastarý symbol nekoneèné energie - prasíly „ruki vìrch“ chlapci (moloïci) vylezli z nákladního vagonu a byli, s rukama nad hlavou, vlastními vojáky zavraždìni dávkou ze samopalu. Snad už mrtví za tepla svleèeni, vhozeni do vojenského vozidla a odvezeni.Adost možná jsou jejich pozùstatky stále ještì nìkde zahrabány. Spoleèenství, a rodová nebo státní, pøicházejí a odcházejí. Ale obecní a mladší mìstská pøežívají až tisíciletí. Ve vìtší, nebo menší míøe v nich zùstávají stavby, které se døíve nebo pozdìji stávají historickým zrcadlem doby. Je jenom na obèanech, v tomto pøípadì m욝anech mimoòských, co dokáží po pøedcích uchovat a co dobrého pøidají k mnohasetleté pamìti mìsta. Snad také proto, aby jejich potomci mohli být na své pøedky pyšní. Pro pøíklad nemusíme chodit daleko. Mezi Velkým Valtínovem a Jablonném v Podještìdí, nad vyschlým, zpustlým a zarostlým rybníkem, je podél silnice soubor staveb, který celá léta chátral. Jsou v nìm zachovány, v místì kde se snad nejdøíve nacházela gotická tvrz, jak prvky gotické, renesanèní, barokní, tak až jedineèné secesní. Soubor pamatující zøejmì i více než šest staletí zachraòuje, a to pouhopouhých deset let, sobì a budoucím pro radost jediný èlovìk.Ato pøímo za pìt minut dvanáct… Jan Johann Jaroslav Miška

-14-

ZÁØÍ

2009