září 2013

Synlabianer časopis pro pacienty a lékaře

srpen/září 2013

ročník V.

Nechte si vyšetřit „své“ klíště TROMBOFILIE, jak na ní? Členové skupiny SYNLAB CZECH

www.synlab.cz

obsah čísla

Nechte si vyšetřit „své“ klíště

3

Jedenáct největších mýtů o klíšťatech 4 Jaké nemoci klíště přenáší?

6

TROMBOFILIE, jak na ni?

10

Pohlavně přenosné infekce (informativní přehled) 16 Vitamín B12 a jeho aktivní forma 19 Komorní večery s Petrem Jiříkovským 21

www.synlab.cz

SYNLABIANER srpen/září 2013

1

úvodní slovo Vážení čtenáři Synlabianeru, zdravím vás tentokrát z brněnské, přesněji řečeno z modřické laboratoře, protože naše sídlo skutečně není v Brně, ale v městečku Modřice, které k Brnu těsně přiléhá. Uplynuly již téměř dva roky od doby, kdy se biochemicko – hematologická část brněnských pracovišť přestěhovala do nově zrekonstruovaných prostor v CTParku v Modřicích. Za další rok se k nám připojila mikrobiologie. Nyní tedy představujeme poměrně velký a komplexní laboratorní celek sídlící v moderních prostorách. Naše laboratoř zpracovává denně vzorky od 1200 -1500 pacientů. V poslední době však pozorujeme silný nárůst počtu vzorků díky úspěšným akvizicím obchodního oddělení. Tento zájem o naše služby nás těší a je jistě důkazem nejen schopností obchodních zástupců, ale především kvalitní práce celého našeho kolektivu. Jistě jste zvědaví, co nového Vám tentokrát náš časopis přináší: Pokud jste během léta měli klíště, jistě Vás zaujmou informace v článku MVDr. Švalce: „ Nechte si vyšetřit své klíště“, ve kterém autor vyvrací jedenáct mýtů o klíšťatech. Dozvíte se také, že klíšťata přenáší nejen klíšťovou encefalitidu a boreliózu, ale ještě dalších deset chorob a hlavně to, že po jeho odstranění si můžeme nechat klíště na výše uvedené choroby vyšetřit. V poslední době se v tisku objevují zprávy o cévních mozkových příhodách či plicních emboliích vzniklých u mladých žen užívajících hormonální antikoncepci. Příčinou těchto závažných stavů může být vrozená trombofilie. O diagnostických možnostech, které mohou odhalit hrozící nebezpečí, nás informuje ve svém článku Ing. Kaliský. Prázdniny skončily, ke konci se pomalu chýlí i doba dovolených. Děti znovu zasedají do školních lavic a vše se vrací zpět do vyjetých kolejí. Možná si v tomto nadcházejícím babím létě najdete chvilku času na Synlabianer. Příjemné čtení a pěkné dny Vám přeje Kateřina Pinterová

SYNLABIANER 07+08/2013 Vydal synlab czech s. r. o. dne 20.9. 2013. Periodicita Redakce Autoři DTP a grafika Manažer projektu Kontakt Zdroje fotografií

Dvouměsíčník Tereza Syrová, Roman Smetka Jan Švalec, František Kaliský, Václava Lorencová, Soňa Peková, Michaela Verčínská, Miroslav Semanský, Kateřina Pinterová Tereza Syrová Roman Smetka [email protected], +420 731 133 185 archiv redakce, archiv Soňi Pekové, archiv Petra Jiříkovského, Pixmac, 123 RF, Shutterstock.

2013 © synlab czech s. r. o. Neprodejné, vychází pouze v elektronické podobě bez možnosti využití inzertní plochy. www.synlab.cz

www.synlab.cz


2

Věda a poznání

Nechte si vyšetřit „své“ klíště Kdo se bojí, nesmí do lesa! S kousnutím klíštěte na Vás číhá řada nemocí, jejichž následky Vás mohou omezovat po zbytek života. Jak takovým hrozbám předcházet, to se dočtete v následujícím příspěvku o vyšetření klíšťat. Nemocí, které klíšťata na člověka přenáší, a které je možné odhalit, je rovných dvanáct! Znáte je všechny? Autor: Jan Švalec Detailní fotografie klíštěte obecného, které je přenašečem řady vážných onemocnění.

Vývojová stádia klíštěte Klíště obecné (Ixodes ricinus) je roztoč patřící do čeledi klíšťatovití (Ixodidae). Živí se sáním krve na savcích, plazech nebo ptácích s typickým tříhostitelským cyklem. Klíště saje v každém svém vývojovém stádiu (larva, nymfa, dospělec) pouze jednou. Avšak délka sání závisí od vývojového stádia klíštěte (larva 2–6 dní, nymfa 2–7 dní a dospělá samička 5–14 dní). Z vajíček se podle podmínek prostředí líhnou za 6 36 týdnů drobné šestinohé larvy, které hned hledají drobná zvířata (myši, ještěrky, ptáky) a několik dní na nich sají. Poté se promění v osminohé nymfy a sají na dalších živočiších. Po druhém cyklu po nasátí krve z hostitele odpadají a pohlavně se diferencují na osminohé samičky a samečky. Tím se vývojový cyklus uzavírá. Každé vývojové stádium dokáže hladovět i déle než jeden rok, proto si vytváří dostatečnou zásobu krve pro přežití, nebo

www.synlab.cz

vývoj do dalšího stádia, případně tvorbu vajíček. Rozdíly mezi pohlavími - velká samička, malý sameček Velikost samiček se pohybuje od 3,5 do 4,5 mm (po nasátí až 11 mm i více). Specifická anatomická a fyziologická přizpůsobení umožňují samičce zvětšit během sání svůj objem až 300 krát. Může za to kožovitý tělní pokryv, který je v klidové podobě nařaseně poskládaný a dovede se natáhnout. To má za následek i výrazné změny ve tvaru i barvě klíštěte. Samečci měří 2,2 – 2,5 mm a stačí jim pro život jen menší množství krve. Na hostitele se přichycují jen proto, aby na něm vyhledali samičku a spářili se s ní. Plně nasátá oplodněná samička pak ze svého hostitele odpadne a naklade do půdy 2500 až 10000 vajíček. Po nakladení

vajíček samičky hynou. Délka vývojového cyklu klíštěte závisí na konkrétních podmínkách, pohybuje se v rozmezí jednoho až šesti let. Kde se klíšťata v přírodě vyskytují Stanoviště naprosto vyhovující klíštěti obecnému je listnatý nebo smíšený les (i městský park), do nadmořské výšky 800 m. n. m., kde na vegetaci blízko nad zemí a v typickém posedu „s rozevřenou náručí“ trpělivě čekají na svého hostitele. Jsou slepá, ale velice citlivě reagují na vydechovaný CO 2 . Přezimují v kterémkoliv stadiu vývoje, v hladovém i nasátém stavu. Probouzejí se už při teplotách nad 6°C. Jejich nejvyšší aktivita je 2–3 týdny po posledním sněhu, nejčastěji je to konec března. První larvy se objeví během dubna a května.


3

Věda a poznání

Jedenáct největších mýtů o klíšťatech 1.

. padají ze stromů

ní lidsk ou oběť, Mýtus: Klíšťaseta čekajícího na prv dícího na vět vi a a mylná. Dospělá

etočit za k rk , je zcel Představa klíštěte rů do jednoho m hu, aby jí mohlo sk sa do v e itn oc dvaceti centimet se od jí ké která ka so če vy ivě vě ěl trá hy trp ji vysk ytují v hycena za zadní no uc e ku kd klíšťata se nejčastě , kr ích ho říc še ke va sti př. na nízk ých íště př isáté v obla ru na stoncích, po . Pokud obje víte kl íře najít místo, zv e či az a sn ěk ve ov čl lo doputova íst m to na procházejícího ch tě do ně hledají místa u tak proto, že e, že klíšťat př iroze jst li dě nebo hlav y, je tom vě ; m de odkolenních př isát. M imocho vají např íklad do p isá př dy kde by se mohlo rá k ta se ěk čí kůží, proto s nejtenčí a nejm či v oblasti třísel? jamek , kolem uší,

2.

Mýtus: Klíšťata v zim

ě umírají. Každý druhý člověk se domnívá, že klíšťata jso u aktivní pouze v létě, při sokých teplotách, nicmé vyně nic tak ového není pra zvládnout poměrně ve vda. Klíšťata jsou schop lký pokles teplot, takže ná někteří jedinci mohou dokonce až do pr vních zůstat aktivní mrazíků. Klíšťata samoz řejmě nejsou schopná mrazy, ale většina lidí se přežít skutečné domnívá, že při procházc e říjnov ým lesem už ne repelent. To je však om potřebuje yl.

3.

, oleodstraníte alkoholem pe jlé ne tě íš Kl : us ýt M jem, nebo vazelínou.našich babiček . Jediné, čeho dosáhnete, je si-

ený trik nakažené sliny Zapomeňte na vyzkouš leji vyloučí potenciálně ych a r “ sit „du ne zač kleštičkami tuace, kdy se klíště li odstranit speciálními mě y vžd ste by ště Klí u. ěh nepřetrhli. do vašeho kre vního ob e. Dejte pozor, abyste ho ůž z k te ně táh vy ně atr op a viklav ými pohyby jej

Mýtus: Klíště „vytočíte“ proti sm ěru hodinov ých ručiček.

4.

Ani mýtus o vytočení klíštěte proti nebo po směru hodinov ých ručiček není správný. Do kůže není zašroubova né, ale zakousnuté, jeho kusadla přip omí nají kombinační kleště. Ani jeho rozdrcen í není to pravé. Při rozdrcení klíštěte se dostávají do okolí všechny choroboplodné zárodky, které klíště obsahuje, a hr ozí infe kce i nepatr nou rank ou v kůži.

www.synlab.cz


4

Věda a poznání

Mýtus: Jakmile

vás k líště „kousn Tento předpoklad e“, jste nakažen je zčásti platný po . uze u Lymeské bo se z k líštěte přenáš rreliózy. Tato infe í až po delší době kce sání, zatímco klíšť se můžeme nakazit ovou encefalitidou prakticky ok amžit ě po přisátí klíštět nakažlivá onemoc e. Bakter ie způsob nění totiž žijí v ža ující tato ludk u klíšťat a do stanou s jejich sli vašeho krevního nami. Čím dř íve te oběhu se do dy klíště obje víte a odstraníte, tím lépe.

5.

ašečem nemocí.jemných choen př je tě íš kl é žd Ka : i nepří Mýtus nakazit některou z velm

6.

ně může Pokud tedy objevíte Mnoho klíšťat vás skuteč t vůbec nakažená není. šťa klí o oh mn tak jně rob, ale ste í na tom, kde dané klíště propadat panice. Zálež e sít mu ne , ště klí é sát o krve nakaženého na svém těle při ž se přisálo na vás, napil ne , tím d pře se a zd , klíšťata jsou přenašeči žije a především ši. Zdaleka ne všechna my bo ne , ka ptá a, ps d zvířete, napříkla nemocí.

Mýtus: Klíšťovou encef pouze na počátku léta alitidou se můžeme nakazit

7.

Přestože na začátku léta dochází k ne jvětšímu poč tu nák az, klíšťata moh ou být aktivní již při teplotách přesahu jících sedm stupňů Celsia. Protože v posledních letech jsou zimy obv ykle mírnější a průměrné teploty během roku stou pají, také sezona klíšťat se rozšiřuje směrem do brzkého jara i do pozdního pod zimu.

8.

slivá hlavně pro my čn e zp e b e n u o js Mýtus: Klíšťaíta lníky ě d s v př írodě mnoho sn le tráví svůj volný ča ce nebo es dn k ša av , íve klíšťovou encefamožná dř

í nakažených Tato teor ie platila desát procent lid va de se ani nemluvíme ů aj úd h pěší turistice. A to bo ne lidí. Podle někter ýc ní vá po m tských park ů, hrádkaření, ke invazi také do měs a at íšť litidou věnovalo za kl než í aj ik dn kde je tráva vyšší dních letech po vysk ytuje všude, ě íšt o tom, že v posle kl se ně ec a rybníků. Ob zahrad, břehů řek hličnat ých lesích. ě bý vá klíšťat v je én m ě zn ra Vý . 20 cm

Mýtus: Klíště napadá hlavně lid

i se sladkou krví Klíšťata se orientují podle čichu. Vním ají lidské pachy, tělesné teplo a zv ýšené množství oxidu uhličitého, kter ý člov ěk a jiní tvorové vydechují. Mýt y o zm ěně složení potu po požití piva či česn eku nikdy nebyly vědeck y pot vrze ny. Odpudivý účinek mají pouze repelent y, které mají však dočasný efekt, proto na ně nelze stoprocentně spoléhat.

www.synlab.cz

9.


5

Věda a poznání Mýtus: Na světlé oble

čení klíšťata nejdou Barva oblečení nehraje 10. důležitou roli. Světlá lát ka má jen tu výhodu, že klíště snáze zahlédnete na ní a můžete jej rychleji od stranit. Vedle světlé barvy je vhodné volit i hladký mater iál, po kterém klíště hůře šplhá. Do př írody ideální dlouhé světlé ka jsou tedy lhoty, nejlépe dole zak ončené gumou nebo no zastrčenými do ponožek ha vicemi .

11.

y víte. slo k líště, vžd u o k s á v že , kažených Lymsk ou m na o í lid Mýtus: O t e víc než polovina obje -

y se nemusí zbolestné, takž íště kouslo. Někd kl Př isátí klíštěte je be je že i, šil tu ne ile tedy uprostřed , že vůbec vykle pátrají. Jakm boreliózou uvedla ob é lid ém er kt bolesti kloubů rvený flíček, po horečk a, zimnice, je ko ja y, vit ani varovný če om pt m ě nekouslo. podezřelými sy e pocit, že vás klíšt át m yž léta začnete trpět kd i, ař ék e se vypravit k l a hlav y, měli byst

Jaké nemoci klíště přenáší? Klíště a choroby, které přenáší na člověka Klíšťata jsou přenašeči mnoha chorob, v našich poměrech především Klíšťové encefalitidy a Lymské borreliózy, ale nelze opomenout ani nebezpečí přenosu Ehrlichiózy, Babesiózy, nebo Bartonellózy. Odhaduje se, že v České republice je borreliózou promořeno až 30 % klíšťat, encefalitidou kolem 4 %, ale v závislosti na lokalitě (přírodní ohniskovosti) se může tento údaj výrazně lišit. Údaje o promořenosti klíšťat ostatními mikroorganismy, nejsou zatím známy. Klíšťová encefalitida Infekční onemocnění virového původu, které postihuje mozek a mozkové blány. Virus klíšťové encefalitidy, patřící do čeledě Togaviridae a rodu flavivirus, je přenášen zejména klíšťaty, popřípadě komáry nebo alimentární cestou (požitím nedosta-

www.synlab.cz

do druhé fáze, kde se již projetečně tepelně zpracovaného vují příznaky poškození nervové kravského, kozího nebo ovčího soustavy. Bolest hlavy je velice mléka). Onemocnění má obvyksilná, připojuje se třas, zvracení, le dvoufázový průběh, i když křeče, poruchy vidění (rozmazasamozřejmě existují výjimky. Někteří lidé se uzdraví již v první né nebo dvojité) a strnutí šíje. Nemocný může dokonce ztrácet fázi, u jiných nemoc první fázi vědomí nebo dočasně ochrnout. přeskočí a projeví se přímo Charakteristická je též velmi druhou, mnohem závažnější. vysoká teplota. Onemocnění je První fázi klíšťové encefalitidy si virového původu a proto antinemocný může snadno splést s běžným chřipkovým Klíště zakousnuté do těla zvířete, které je vyndavané onemocspeciální plastovou pinzetou. něním. Dostavují se bolesti hlavy, svalů, kloubů, bolest v krku a mírně zvýšená teplota. Může se objevit i nevolnost a únava. Po krátké době však klíšťová encefalitida přechází


6

Věda a poznání

Vyšetření infekčnosti klíštěte – jak vyndat klíště:

1. P řisáté klíště je třeba odstranit ihned po objevení - pokud je odstraněno do 24 hodin po přisátí, je riziko přenosu infekce několikanásobně menší. 2. Místo přisátí nejdříve desinfikujeme. 3. K líště z pokožky vytáhněme pomalými kývavými pohyby pinzetou, kleštičkami na klíště nebo speciální kartou, kterou ho uchopíte co nejblíže kůži (je zcela jedno jestli je klíště živé, nebo mrtvé. Nejdůležitější pro vyšetření je tělo-zadeček klíštěte). 4. Vložíme do igelitového sáčku a neprodyšně uzavřeme. 5. Ranku v místě přisátí opět desinfikujeme. 6. S áček s klíštětem vložíme do obálky spolu s vyplněnou objednávkou a odešleme na adresu: synlab czech s.r.o., Jankovcova 2, 170 00 Praha 7

biotika nezabírají. Léčí se hlavně klidem na lůžku, podáváním vitamínů a léků tlumících zánět, horečku a zvracení. Důležité je rovněž omezení fyzické aktivity, protože zvýšená tělesná zátěž zesiluje riziko trvalých následků a poškození. Léčba klíšťové encefalitidy je ovšem individuální. Každý pacient potřebuje k uzdravení jinak dlouhou dobu a i po úplném uzdravení mohou přetrvávat některé příznaky nemoci, zejména poruchy spánku, koncentrace nebo nálady. Lymská borelióza Lymská borelióza je bakteriální onemocnění vyvolaná spirálovitou bakterií (spirochetou) Borrelia burgdorferi, která se přenáší převážně klíštětem obecným. Typickým příznakem je pomalu se šířící červená skvrna, zvaná erythema migrans, která se objeví v místě přisátí klíštěte. Skvrna se kruhově zvětšuje a mívá ohraničený lem s výbledem uprostřed; je obvykle větší než 5 cm. Může se vytvořit během několika dní po přisátí klíštěte, ale také až za několik týdnů. Nejčastější inkubační doba je 7 - 14 dní. Erytém se objevuje asi u 80 % pacientů. Časným příznakem

www.synlab.cz

může být také horečka, třesavka, bolesti ve svalech, únava. Tato fáze může připomínat chřipkové příznaky. Po několika týdnech, většinou však ne déle než za 3 měsíce, se mohou vyskytnout různé projevy postižení nervového, kardiovaskulárního a kloubního systému. Nervové příznaky zahrnují bolesti hlavy, ztuhlost šíje, poruchy citlivosti a hybnosti, obrny - a to zejména lícního nervu, bolesti v zádech i v končetinách. Postižení kloubů se projevuje bolestmi, které se stěhují a trvají krátkou dobu. Srdeční obtíže se mohou projevit dušností a mohou připomínat infarkt myokardu. Velmi důležitá je včasná diagnóza, protože léčba antibiotiky v prvém stadiu bývá velmi účinná a může zabránit rozvoji pozdní formy onemocnění. O nasazení antibiotik rozhoduje lékař a je třeba respektovat jeho pokyny, zejména co se týče délky podávání antibiotik. Léčbu předčasně neukončovat, i když příznaky, např. zarudnutí kůže, vymizí. Ehrlichióza Ehrlichióza je infekční onemocnění přenášené také klíšťaty. Původcem je bakterie Anaplasma

phagocytophila, dříve nazývaná Ehrlichia phagocytophila. (odtud název nemoci), která napadá bílé krvinky, proniká do nich, čímž snižuje jejich obrannou funkci a způsobuje horečnaté onemocnění nazývané lidská granulocytární ehrlichióza. Ehrlichie jsou

Samička klíštěte je větší než sameček, její rozměry se pohybují od 3,5 do 4,5 mm. Po nasátí mohou dosahovat 1 cm a v ojedinělých případech i o několik milimetrů více. Samečci jsou drobnější, měří zpravidla 2,2 – 2,5 mm.


7

Věda a poznání

velmi drobné mikroorganizmy příbuzné Rickettsiím, které způsobují další onemocnění. Ehrlichióza je vážné onemocnění, které, pokud není léčeno, může mít závažné následky zvláště u lidí se sníženou obranyschopností a lidí bez sleziny. Těžké je diagnostikovat nemoc jen podle klinických příznaků. Projevuje se horečnatým stavem po kousnutí klíštětem, trvajícím 3-7 dní, často ale mnohem déle. Doprovázena bývá bolestí hlavy a svalů, jen ve 25 % se vyskytuje vyrážka. Zvětšeny jsou uzliny, někdy játra a slezina, objevují se bolesti svalů, břicha, horečka, malátnost, zvracení a častá bývají i různá ochrnutí. Je to onemocnění především akutní, některé těžší případy, neléčené včas přechází do stavu chronického a mohou ohrožovat i život pacienta. Muži onemocní touto chorobou častěji než ženy (4:1). Ehrlichióza je v časných stadiích dobře léčitelná. Nejvhodnější je léčba antibiotiky. Vyšetření infekčnosti klíštěte, v kombinaci s klinickými příznaky, je tedy velice důležité pro správné určení diagnózy a volbu účinné léčby.

Klíšťata jsou hrozbou zejména u malých dětí, které často navštěvují lesoparky a rozlehlé louky.

Babesióza Babesióza je přenášená klíšťaty. Původcem jsou prvoci rodu Babesia, většinou druhy B.divergens nebo B.bovis. Prvoci napadají červené krvinky hostitele, ve kterých přežívají a množí se. Toto onemocnění často doprovází Lymskou borreliózu. Postihuje většinou pacienty starší 50 let. U neléčených pacientů bez sleziny, se špatnou obranyschopností, může být úmrtnost až 50%. Životní cyklus prvoka začíná sáním infikovaného klíštěte na myši. Sporozoity pronikají do červených krvinek, kde se bezpohlavně (asexuálně) množí a posléze se

www.synlab.cz


8

Věda a poznání

přeměňují na samčí a samičí gamety. Ty jsou opět spolu s krví nasáty dalším klíštětem, dojde k jejich spojení a vzniku organizmu, který vstupuje do slinných Klíště má na svém malém tělíčku několik nepostradatelných struktur: Ð Ð Ochranný chitinový štít – díky němu je tak obtížné klíště rozmáčknout Ð Ð Speciální smyslový orgán – díky němu vnímá přítomnost hostitele a dokáže ho vyhledat Ð Ð Tykadla – s jejich pomocí klíště nalezne na těle nejvhodnější místo k uchycení a přisátí Ð Ð Kusadla – s nimiž klíště prořezává pokožku hostitele Ð Ð S osáček se zpětnými háčky – umožňuje sání a velmi pevné přichycení k hostiteli

www.synlab.cz

žláz klíštěte, kde produkuje další sporozoity. Sporozoity pronikají do červených krvinek, kde se množí a dochází k manifestaci onemocnění. U člověka ale životní cyklus parazita nepokračuje. K přenosu infekce z člověka na člověka může dojít jen krevní transfuzí. Babesióza může probíhat asymptomaticky (bez vážnějších projevů), jako mírné onemocnění nebo jako závažné onemocnění s malarickými příznaky: únavou, nechutenstvím, bolestmi kloubů a svalů, depresemi, kašlem a dušností. Pravidlem je horečka, zvětšení jater, bolesti svalů, třesavka a žloutenka. Onemocnění je dobře léčitelné ATB. Bartonelóza Bartonelóza je vzácněji diagnostikované bakteriální onemocnění přenášené klíšťaty, blechami především z koček a psů na člověka. Další přenos na člověka je z kočky, přesněji z jejího poškrábaní (nemoc kočičího škrábnutí). Onemocnění způsobují bakterie rodu Bartonella, u nás je to nejčastěji druh B. henselae, které způsobují

především u oslabených pacientů postižení kůže a vnitřních orgánů. Nemoc postihuje většinou chovatele koček, osoby s oslabenou imunitou nebo bez sleziny, pacienty s jiným vážným onemocněním a skupiny osob žijící ve špatných hygienických podmínkách. Nejčastějším příznakem tohoto onemocnění je v místě vpichu vznikající charakteristický tmavý útvar podobný tmavšímu strupu, který se vytvoří za 5-10 dní po přisátí parazita, nebo po kočičím škrábnutí. Dochází ke zduření okolních uzlin (trvá 1 týden až 2 měsíce), které je doprovázeno horečkou po dobu 4-5 dní. Běžné bývají bolesti kloubů a svalů, bolesti hlavy, závratě bolesti zad a očí. Může dojít rovněž k zánětu spojivek, samovolnému pohybu očí, a ke zvětšení jater. Bartonelly mohou být rovněž původcem zánětů srdce, infekcí oka, jater a ledvin. Onemocnění je při včasné diagnóze dobře léčitelné antibiotiky. Bez léčby však nemoc postupuje u imunodeficitních pacientů velice rychle a často končí smrtí. Infikované kočky jsou většinou bez klinických příznaků onemocnění. S

Zdroj obrázků v tomto článku: Shutterstock

Kočky ve vzácných případech mohou na člověka přenést infekční onemocnění zvané bartonelóza, které způsobují klíšťata nebo blechy.


9

Laboratorní techniky

TROMBOFILIE, jak na ni? Autor: Václava Lorencová, František Kaliský

Abychom mohli odpovědět na tuto otázku, zkusme spolu pochopit, co trombofilie je, a jak ji diagnostikovat. TROMBOFILII můžeme definovat jako zvýšenou tendenci k tvorbě sraženin v cévním systému (v žilách i arteriích) – vrozenou či získanou dispozici některých jedinců k hyperkoagulaci a trombóze. TROMBÓZA - děj, při kterém dochází v cévním systému ke sražení krve za vzniku trombu. EMBOLIE, při které nastává „ucpání“ krevních cév vmetkem EMBOLEM, vede k náhlé ischémii příslušné oblasti (mozku, srdce, dolních končetin aj.) nebo až k oběhovému selhání. TEN – žilní tromboembolické nemoci je v posledních letech

T

PR

OČ

TE

ST

OV AT ?

C VAT ?

TES KDY

O TE S TO

AT? TO V

K JA

S TE

? AT V O

KOHO TESTOVAT?

www.synlab.cz

anamnézou prodělané TEN a žen doposud asymptomatických s výskytem TEN v rodině, zejména u příbuzných 1. stupně (rodiče, sourozenci, děti)

věnována stále větší pozornost celým spektrem medicínských oborů, neboť jde o onemocnění multifaktoriální, kterému lze do značné míry předejít účinnou profylaxí. Pro určení diagnózy TROMBOFILIE je nutno odpovědět na pětici otázek tzv. „TROMBOFILNÍHO PENTAGRAMU“: KOHO TESTOVAT? Diagnostikovat TROMBOFILII je zejména potřebné za následujících okolností: ÐÐ stav po prodělané idiopatické TEN – žilní trombóza a plicní embolie bez známé rizikové vyvolávající příčiny ÐÐ TEN v mladém věku < 45 let ÐÐ opakující se trombóza ÐÐ trombóza v neobvyklé lokalizaci ÐÐ výskyt TEN v rodině, zejména v 1. linii ÐÐ opakované tři potraty v 1. trimestru těhotenství nebo každá ztráta plodu po tomto období ÐÐ závažné komplikace v graviditě jako těžká forma preeklampsie, retardace plodu, abrupce placenty ÐÐ před zahájením kombinované perorální hormonální antikoncepce (dále OCP) nebo hormonální substituční léčby (dále HRT) u žen s pozitivní osobní

Krevní oběh - tepny a žíly

Plicní embolie

Hluboká žilní trombóza


10


Děti z rodin s prokázaným výskytem vrozených trombofilních rizik by měly být vyšetřeny do věku 14 let. Většinou, pokud nejsou k dřívějšímu vyšetření speciální důvody, je cílené vyšetření prováděno mezi 12. a 14. rokem. Rutinně není důvod k vyšetřování trombofilních rizik ani primární profylaxi TEN u dětí. K dětem starším 14 let je doporučováno přistupovat jako k dospělým.

Trombóza - vznik krevní sraženiny. Zprvu vzniká jako shluk krevních destiček. Krevní sraženina vznikne stabilizací fibrinu a krevní bílkoviny. Trombus může vzniknout zpomalením toku krve, zvýšením srážlivosti krve a změnou kvality cévní stěny.

Grafika: Trombóza

Trobóza červené krvinky

Fibrin

aktivované krevní destičky

www.synlab.cz

PROČ TESTOVAT? Individuální riziko TEN je výsledkem interakcí vrozených a získaných, trvalých či dočasných trombogenních faktorů. Některou z dosud známých trombofilií prokazujeme u 40 – 60% pacientů s neprovokovanou TEN. Vyšetření by mělo být provedeno zejména, pokud výsledky testů mohou ovlivnit rozhodování o: Ð Ð d élce antikoagulační léčby Ð Ð v ýběru antikoagulační léčby Ð Ð i ntenzitě antikoagulační léčby Ð Ð z ahájení preventivní antikoagulace Ð Ð strategii monitorování terapie Ð Ð p rovedení rodinného screeningu Ð Ð plánování rodičovství Ð Ð volbě současně podávaných léků Ð Ð z ahájení kombinované hormonální antikoncepce (OCP) nebo hormonální substituční léčby (HRT )


11


Otázka podávání OCP a HRT při vrozeném hyperkoagulačním stavu zůstává stále věcí intenzivní diskuse.

CO TESTOVAT? K dosud známým klinicky nejvýznamnějším vrozeným trombofiliím patří: Ð Ð rezistence k aktivovanému proteinu C (APC rezistence), způsobená mutací faktoru V Leiden G1691A Ð Ð mutace protrombinu G20210A ÐÐ deficit antikoagulačních faktorů: proteinu C, proteinu S, antitrombinu ÐÐ dysfibrinogenemie

Za významné trombofilie smíšené etiologie považujeme: Ð Ð z výšenou hladinu faktoru VIII (f.VIII), podmíněnou jednak geneticky (např. asociovanou s krevní skupinou jinou než O), jednak reaktivním zvýšením (protein akutní fáze) Ð Ð hyperhomocysteinémii, jež může být spolupodmíněna mutací MTHFR C677T či A1298C, dalšími mutacemi a nedostatkem vitamínů B6, B12 nebo kyseliny listové Ð Ð z výšenou hladinu fibrinogenu Ð Ð zvýšenou hladinu faktoru IX Klinicky významné získané trombofilie:

Vznik trombózy: 1. Proudění krve ve zdravé žíle. 2. Žilní stěna je změněna a dochází k narušení toku krve v žíle. 3. Změní se struktura krve a v žíle se vytvoří krevní sraženina.

1.

2.

3.

www.synlab.cz

ÐÐ antifosfolipidový syndrom, myeloproliferativní onemocnění a ostatní trombocytémie, stav po prodělané trombóze, malignita, srdeční nedostatečnost NYHA III a IV, závažné respirační onemocnění, autoimunní choroby, gravidita a šestinedělí, léčba estrogeny, gestageny a antiestrogeny, APC rezistence nezpůsobená mutací faktoru V, nefrotický syndrom, chronické střevní záněty, obezita, kouření, varixy DK, paréza končetin. Riziko trombózy se významně zvyšuje s věkem . Relativní riziko (RR) první epizody TEN se pohybuje v rozmezí 2 – 11 u jednotlivých trombofilních stavů, je vyšší u homozygotních nosičů mutací oproti heterozygotům a u kombinovaných příčin. RR první tromboembolické příhody pacientů s některými vrozenými trombofilními stavy: ÐÐ deficience antitrombinu: 8 – 10 ÐÐ deficience antitrombinu I.typ: 25 - 50 ÐÐ deficience proteinu C: 7 – 10 ÐÐ deficience proteinu S: 8 - 10 ÐÐ heterozygotní f.V Leiden: 3 – 7 ÐÐ homozygotní f.V Leiden: 80 ÐÐ heterozygotní protrombin 20210A: 3 RR první tromboembolické příhody u příhody u některých dalších trombofilií: ÐÐ zvýšená aktivita f.VIII: 2 – 11 ÐÐ zvýšená aktivita f. IX: 2 – 3 ÐÐ zvýšená hladina f. XI: 2 ÐÐ hyperhomocysteinemie: 2,5 – 4 ÐÐ antifosfolipidové protilátky celk.: ,6 ÐÐ antifosfolipid.protilátky -vysoký titr: 3,2 ÐÐ lupus antikoagulans: 11 ÐÐ malignita: 6,7


12


K ostatním rizikovým faktorům z hlediska možného vzniku trombózy patří: sádrová fixace, imobilizace nad 72 hodin, dlouhý let, dlouhodobě zavedený centrální žilní katetr, gravidita a šestinedělí, hormonální antikoncepce, estrogenní substituce, léčba antiestrogeny, léčba kortikoidy. JAK TESTOVAT? Indikace vyšetření v souvislosti s trombofilními stavy (doporučení České společnosti pro trombózu a hemostázu ČLS JEP k plnění

úkolů celoevropského programu prevence tromboembolismu – Thrombosis 2020): Anamnéza – osobní i rodinná se zaměřením na výskyt trombózy, embolie, infarktu myokardu, centrální mozkové příhody, ischemické choroby dolních končetin, ale i krvácivých stavů. Fyzikální vyšetření – se zaměřením na tromboembolické projevy či poruchy koagulace vůbec Laboratorní : ÐÐ h ematologické – hemogram, diferenciální rozpočet leukocytů a základní vyšetře-

ní koagulace (PT, APTT, fibrinogen, antitrombin, D-dimery, krevní skupina ABO) Ð Ð k odhalení vrozených dispozic tato selektivní vyšetření: Pro C global (APC rezistence), protein C, protein S, mutace faktoru V Leiden, protrombinová mutace Ð Ð k odhalení získaných dispozic: lupus antikoagulans, antikardiolipinové protilátky a anti-beta2 glykoprotein I ÐÐ další cílená vyšetření: homocystein, lipidové spektrum (celkový cholesterol,HDL-cholesterol,tri-

1. K revní sraženiny se mohou vytvořit během fibrilace v srdečních síních. 2. K revní sraženina putuje do krevního oběhu. 3. S raženina blokuje průchod tepen v mozku, které způsobují mrtvici

3.

1.

2.

www.synlab.cz


13


glyceridy,lipoprotein),CRP Ð Ð s ohledem na další získané trombofilie : screeningová vyšetření na maligní, systémová, příp. jiná onemocnění vedoucí k hyperkoagulaci (např. tu markery, RTG plic, UZ břicha, vyšetření na systémová onemocnění apod.) Další cílená vyšetření indikovaná a prováděná většinou specializovanými centry: hladina faktorů –VIII, IX, XI, XII(koagulačně, chromogenně, ELISA testy), inhibitor aktivátoru plazminogenu PAI-1(geneticky). V případě nestability léčby Warfarinem je vhodné vyšetřit polymorfismy cytochromu P 450 2 C 9 . V případě podezření na nedostatečnost protidestičkové léčby s acetylosalicylovou kyselinou nebo clopidogrelem se provádí agregometrické vyšetření a vyšetření polymorfismu cytochromu P 450 2 C 19. Určení polymorfismu JAK-2 je vhodné zejména u myeloproliferačních syndromů. Poznámky pro praxi Deficit nebo dysfunkce antitrombinu – při své manifestaci bývá spojen se závažnějším klinickým průběhem TEN. Relativní riziko TEN je zvýšeno 10x. Genetická vyšetření neprovádíme, určuje se výše aktivity a antigenu antitrombinu v plazmě. Stupeň aktivity antitrombinu může být redukovaný u nefrotického syndromu a aktivní kolitidě. Deficit nebo dysfunkce proteinu C (PC) – riziko vzniku TEN je asi l0x zvýšené. Genetická vyšetření neprovádíme, určuje se výše aktivity a antigenu v plazmě. Deficit nebo dysfunkce

www.synlab.cz

proteinu S (PS) – riziko vzniku TEN je 5-10x zvýšené. Vlivem zvýšení estrogenu dochází k poklesu PS (asi o 30%) fyziologicky v těhotenství. Vyvolá jej i kombinovaná perorální antikoncepce. Určuje se výše aktivity volného PS nebo antigenu PS v plazmě. Vyšetření PC a PS neprovádíme u pacientů léčených Warfarinem. Nízká aktivita přirozených antikoagulantů je také způsobená následkem onemocnění jater, neboť protein C, protein S a antitrombin jsou v játrech syntetizovány. Mutace f.V Leiden – u nositelů vzniká sice až 7x vyšší riziko hluboké žilní trombózy, ale k TEN dochází většinou tehdy, pokud se k tomuto defektu přidruží další rizika (pooperační stav s nedostatečnou profylaxí, léčba estrogeny, těhotenství, obezita, imobilizace aj.)Vzniklé žilní trombózy nejsou také většinou

Proč se nechat vyšetřit

ÐÐ I nformace o přítomnosti vrozené trombofilie je velmi důležitá z hlediska prevence. ÐÐ D íky vyšetření můžete výše uvedeným rizikům předejít. ÐÐ Celkové riziko rozvoje tromboembolického onemocnění je u každého člověka tvořeno dědičnými předpoklady na straně jedné a ostatními nedědičnými faktory na straně druhé. (věk, hormonální antikoncepce, těhotenství, operativní zákroky a fixace, znehybnění při cestování letadlem). Ð Ð Podrobnosti o vyšetření naleznete zde.

provázeny plicní embolií. Metoda detekce f. V Leiden je genetická(PCR reakce). Rezistenci FV vůči proteinu C je možné detekovat i koagulačně, nemusí být vždy spojena s mutací f. V Leiden. Zvýšení faktoru VIII- jedinci s krevní skupinou O mají méně f.VIII než jedinci s A,B nebo AB krevní skupinou. Relativní riziko vzniku žilní trombózy je zvýšeno asi 6x. Klinicky významné je zvýšení nad 150%. Zvýšení f.VIII je velmi často reaktivní ( pooperačně, při zánětu, v graviditě apod.) Hyperhomocysteinémie – mutace MTHFR (methylen tetrahydrofolát reduktáza) se v homozygotní formě vyskytuje až u 8-10% osob. Asociace mutace MTHFR se vznikem žilní trombózy je i v graviditě negativní, proto se již dnes při pátrání po dispozici k TEN nevyšetřuje. Druhotné zvýšení hladiny homocysteinu nastává u osob s chronickým deficitem vitaminu B12, kyseliny listové nebo vitaminu B6, dále je jako jeden z uremických toxinů nalézána u osob s renální insuficiencí.

KDY TESTOVAT? ÐÐ p reventivně na základě pozitivní osobní či rodinné anamnezy, zejména v případě předpokládaných, z hlediska TEN rizikových situací Ð Ð n a základě prodělané, zejména idiopatické, tromboembolické příhody V ideálním případě by se mohly testy teoreticky realizovat nejméně 4 - 6 týdnů po prodělané akutní trombotické události. Akutní stavy mohou způsobit zvýšení hladiny reagujících složek akutní fáze, včetně faktoru


14


VIII, C4b – vazeb. proteinu, fibrinogenu a IgM antikardiolipinových protilátek. Všechny mohou ovlivnit průběh testů a často vést k falešně pozitivním výsledkům. Vyšetření by též nemělo být prováděno v době probíhající antikoagulační léčby. Nefrakcionované a nízkomolekulární hepariny mohou zasahovat do aktivity antitrombinu a testů LA. Warfarin předvídatelně snižuje aktivitu proteinů C a S.

ZÁVĚREM Ð Ð A ž u 60 % pacientů s nevyvolaným žilním tromboembolizmem nalezneme trombofilii. Ð Ð V yšetření by mělo být provedeno u pacientů s pozitivní rodinnou anamnézou TEN, pacientů s pozitivní osobní anamnézou zejména idiopatické TEN, pacientů s trombózou ve věku nižším

než 45 let, opakovanou trombózou, trombózou v neobvyklé lokalizaci, pacientek s opakovanou ztrátou plodu či závažnými těhotenskými komplikacemi jinak (gynekologicky) nevysvětlitelnými . Ð Ð Prevalence trombofilních stavů se vyskytuje v následujícím pořadí: 1. Mutace faktoru V Leiden; 2. Mutace protrombinu G20210A; 3. nedostatek antitrombinu; 4. nedostatek Proteinu C; 5. nedostatek Proteinu S. Významnou roli hraje též zvýšení hladiny faktoru VIII nad 150% a hyperfibrinogenémie. ÐÐ Tromboembolická nemoc je multifaktoriální onemocnění a proto nelze při hodnocení rizika trombofilie v současné době vycházet jen z určení molekulárně genetických znaků. Z molekulárně genetických vyšetření mají při

pátrání po trombofilii spojené s TEN zásadní klinický význam pouze určení mutace f.V Leiden a mutace genu pro protrombin.Další genetická vyšetření zaměřená na detekci trombofilie se v indikovaných případech provádějí jen na specializovaných pracovištích a v centrech pro trombózu a hemostázu. Ð Ð Ú čelem vyšetření trombofilních stavů je primární a sekundární profylaxe trombotických cévních komplikací. Jedná se zejména o vyhledávání osob se zvýšeným rizikem vzniku trombózy, včetně recidivy této trombózy a jejich dispenzarizace, také poučení – edukace, aby tito pacienti byli sami schopni omezit rizikové situace, které vznik trombózy ovlivňují . Dále je to potřeba zajištění účinné antitrombotické prevence či léčb y. S


Jedním z mnoha rizikových faktorů pro rozvoj TEN je užívání kombinované hormonální kontracepce, obezita či kouření.

www.synlab.cz


15

o čem se mluví

Pohlavně přenosné infekce (informativní přehled)

Pohlavně (sexuálně) přenosné infekce – dříve označované venerické - jsou nemoci obvykle přenášené mezi partnery nějakou formou sexuální aktivity, jen zřídka i jiným způsobem. Autor: Michaela Verčínská Postihují primárně zevní a vnitřní orgány močopohlavního systému, v případě chronického nebo komplikovaného průběhu potom i systémy další - kardiovaskulární, pohybový, zažívací, imunitní apod. Problematickou skutečností těchto infekcí je možnost jejího včasného nerozpoznání a tím i dalšího šíření mezi sexuálními partnery. Pohlavně přenosné infekce (STD) můžeme rozdělit na klasické pohlavně přenosné nákazy (definované zákonem č. 258/2000 Sb. v platném znění, vyhláška č. 306/2012 Sb., vyhláška č. 473/2008 Sb.) přenášené výhradně jen pohlavním stykem a na ostatní. A) Původci pohlavně přenosných infekcí: kapavka (gonorrhoea), syfilis (lues, příjice), ulcus mole (měkký vřed), granuloma inguinale (donovanosis), lymphogranuloma venereum B) Ostatní: Chlamydia trachomatis sérotyp D až K, papillomaviry, hepatitis B, hepatitis C, herpes simplex typu 1 a 2, HIV 1 a 2, HTLV, kandidy (kvasinky), Trichomonas vaginalis (Bičenka poševní), Sarcoptes scabiei (svrab), Phthirus pubis (Veš muňka)

přinesl vývoj zejména v oblasti rezistence bakterií k antibiotikům. U mužů je inkubační doba 3-5 dní, poté se objevuje pálení při močení, zduření a zarudnutí zevního ústí močové trubice a výtok. U neléčené či špatně léčené kapavky se infekce šíří dále močopohlavním systémem a může dojít i k zánětu nadvarlete. U ženy inkubační doba trvá 5 - 7 dní. Infekce se projevuje bolestí v podbřišku, vaginálním výtokem, dysurii. V některých případech probíhá onemocnění asymptomaticky (výrazně častěji u žen) a může hrozit jeho přechod do chronického stádia. Léčba probíhá obvykle ambulantně, podáváním antibiotik. Zcela nevhodné je samoléčitelství, kdy antibiotika jsou obvykle podávána v subinhibičních dávkách. Pro diagnostiku se odebírá

vzorek z ústí uretry, cervixu, rekta event. z faryngu nátěrem na sklíčko a/nebo výtěrem na vatový tampon. Vzorek na sklíčku se v laboratoři barví a mikroskopicky se hledají neisserie (jako dříve více rozšířený tzv. MOP = mikrobní obraz poševní) nebo se z odebraného výtěru na tampónu provádí kultivace (nevhodné pro asymptomatické jedince s chronickou formou nebo u antibiotik poddávkovaných pacientů). Při odběru je důležité vyvarovat se při transportu velkých teplotních šoků. Prodělaná infekce nezanechává trvalou imunitu, očkování neexistuje. Syfilis (příjice, lues) Původcem je bakterie Treponema pallidum. Přenos infekce se děje zanesením tohoto původce

Vyšetření pohlavně přenosných infekcí.

Gonorrhoea (kapavka) Původcem je Neisseria gonorrhoeae, která je známa již po staletí. Přestože je člověk jediným přirozeným hostitelem, její eradikace se nedaří. Opětovný zájem odborné i laické odbornosti

www.synlab.cz


16

o čem se mluví

do mikrotraumat kůže a sliznice při pohlavním styku či přenosem z matky na dítě během těhotenství. Inkubační doba je okolo 3 týdnů (může kolísat v rozmezí 10 - 90 dnů). Syfilis je pomalu se rozvíjející onemocnění s intermitentním průběhem a pestrým klinickým obrazem. Prvním stádiem je vytvoření tzv. tvrdého vředu (ulcus durum) v místě vstupu infekce (genitálie, okolí řitního otvoru, ústa) a následným zduřením spádových mízních uzlin. Vřed se za 3 - 6 týdnů spontánně zhojí a za 8 - 10 týdnů od nákazy přechází nemoc do dalšího stádia. V něm se objevují „chřipkové“ příznaky a projevy na kůži (vyrážky, léze na sliznicích). Tyto projevy se také spontánně zhojí obvykle během 2 - 6 týdnů; u neléčených pacientů se mohou objevit relapsy. Poslední stádium vznikne až za 5 - 40 let od nákazy, kdy dochází např. k tvorbě gummat v kůži, na kostech nebo v orgánech, orgánovému postižení srdce a krevního oběhu (zánět srdečnice), kostí (periostitida) a centrálního nervového systému (progresivní paralýza, tabes dorsalis). V některých případech nedochází k typickým projevům 3. stádia. Pro vyléčení je velmi podstatná včasná návštěva odborného lékaře. Rutinní laboratorní diagnostika se provádí pomocí sérologického vyšetření krve, a to v kterékoliv fázi choroby, treponemovým a netreponemovým testem. Protilátky jsou detekovatelné okolo 4. týdne po infekci. Po konzultaci s ošetřujícím lékařem jsou pozitivní nálezy konfirmovány v Národní referenční laboratoři pro syfilis. Je nutné posuzovat nález s ohledem na anamnézu (např. podání antibiotik může ovlivnit sérokonverzi a mohou se objevit falešně negativní nálezy).

www.synlab.cz

Chlamydia trachomatis je nejčastějším sexuálně přenášeným bakteriálním patogenem na světě. Onemocnění sérotypem D-K představuje odhadem příčinu více než 50 % všech urogenitálních nákaz. Nejvíce ohroženou skupinou jsou mladí lidé jak mužského tak i ženského pohlaví, a to nejvíce ve věkových skupinách 15 - 30 let. Chlamydia trachomatis je nejčastější příčinou neplodnosti u žen i u mužů. Urogenitální chlamydiové infekce často probíhají ve formě tzv. postgonokokového zánětu. Cervikální chlamydiová infekce je v současné době považována za jeden z rizikových faktorů pro vznik karcinomu děložního hrdla ze skvamózních buněk (Squamous Cell Carcinoma). V dospělosti může způsobovat akutní nebo subakutní folikulární konjunktivitidu, která může progredovat v keratitis punctata. Komplikací u dětí narozených infikovaným matkám je ophthalmia neonatorum. Inkubační doba je 7 - 30 dní. Endemicky v tropech a subtropech způsobuje sérotyp L1, L2, L2a, L3 lymphogranuloma venereum a sérotyp A, B, Ba a C trachom. Laboratorní diagnostika zahrnuje jak metody přímého, tak nepřímého

průkazu. Nepřímým průkazem je detekce protilátek z krve (k dispozici je několik druhů technik). Pro přímý průkaz (molekulárně biologické metody – např. PCR) se odebírají vzorky moče, z uretry, endocervixu, event. ze spojivky. HIV/AIDS Onemocnění způsobuje virus lidského imunodeficitu z čeledi Retroviridae. Virus HIV poškozuje hlavně CD4+ T-lymfocyty, množí se v nich, ničí je a výrazně snižuje jejich množství v těle infikovaného člověka. Snížení počtu CD4+ T-lymfocytů (CD4+ lymfocytopenie), důležitých pro správné fungování imunitního systému, vede k selhávání obranyschopnosti organismu (imunodeficitu). Pro virus je také typická velká antigenní variabilita, která je důsledkem Virus HIV napadá T-lymfocyt.


17

rychlého množení (109 až 1012 virionů za den) a vyšší pravděpodobnosti chyb (mutací) při kopírování nukleové kyseliny. Inkubační doba bývá 2 - 6 týdnů, někdy i několik měsíců. Infekce se přenáší krví a krevními deriváty, pohlavním stykem, transplacentárně, mateřským mlékem. Příznaky primoinfekce se podobají chřipce (únavnost, horečka, bolesti svalů a kloubů) a odezní za 1 - 3 týdny. Následuje bezpříznakové stádium (někdy perzistující generalizovaná lymfadenopatie), které může trvat až několik let. Infekce pokračuje symptomatickým stádiem (pre-AIDS), kdy se vyskytují různé oportunní infekce (pásový opar, soor, pneumocystová pneumonie, toxoplazmová encefalitida, kryptokoková meningitida apod.). Onemocnění přechází do konečného stádia AIDS (syndrom získaného imunodeficitu), kdy se přidružují další onemocnění (např. generalizované CMV infekce, diseminované mykobakteriózy, Kaposiho sarkom, Burkittův lymfom, encefalopatie). Aby laboratoř mohla provádět stanovování protilátek proti HIV, musí – dle příslušné vyhlášky – splňovat dané kritéria. Laboratorní diagnostika se provádí ve většině případů stanovením protilátek nebo stanovením protilátek se současnou detekcí antigenu p24 v krvi. Protilátky jsou detekovatelné 1-3 měsíce po nákaze, je-li prováděna souběžně detekce antigenu, lze dobu detekce zkrátit

na přibližně 3 týdny. Všechny pozitivní nálezy (laboratorně označované jako „reaktivní“) jsou zasílány k potvrzení (konfirmaci) do Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS.

séra. Jeden z těchto markerů (anti-HBs) lze použít také pro kontrolu stavu po očkování. Při protivirové terapii se používá monitorování hladin virové DNA metodou PCR.

Hepatitis B Hepatitida B je onemocnění způsobené virem hepatitidy B (Orthohepadnavirus), který napadá játra. Virem je infikovaná asi třetina světové populace, z toho přibližně 350 milionů lidí jsou chroničtí nositelé viru. Inkubační doba je okolo 3 měsíců. Přenos hepatitidy B je pohlavním stykem, při porodu a parenterálně (zdrojem je pouze člověk). Vektorem je infikovaná krev, které stačí nepatrné množství (udává se 10-7 ml). Akutní onemocnění asi u 75 % případů proběhne asymptomaticky, nebo se projevuje jako lehké onemocnění chřipkovitého rázu. Ikterická forma je typická pro klinicky probíhající onemocnění (mj. přítomnost žloutenky). Asi 10 % infekcí přechází do stavu chronické hepatitidy a může nakonec způsobit jaterní cirhózu až hepatocelulární karcinom. Do chronické hepatitidy přecházejí téměř všechny infekce novorozenců. Infekci lze předcházet preventivním očkováním. Laboratorní diagnostika je vesměs založena na průkazu tzv. markerů hepatitid B z krevního

Hepatitis C Hepatitida C je onemocnění způsobené virem hepatitidy C (Hepacivirus), který je rozšířený po celém světě v mnoha subtypech. Virus se přenáší přímým stykem s krví, nejvyšší riziko je u intravenózních narkomanů a u zdravotníků po poranění infekční jehlou. Přenos z matky na dítě je prokázán, přenos pohlavním stykem není zcela vyloučen. Většina akutních infekcí probíhá bez příznaků (pouze 1/5 nakažených jedinců je schopna infekci zlikvidovat – je to dáno geneticky). U většiny infikovaných vznikne chronická infekce. U 15 - 20 % chronicky nakažených se během cca 20 let vyvine jaterní cirhóza a z nich pak u 1 - 5 % hepatocelulární karcinom. Laboratorní diagnostika je většinou založena na průkazu protilátek z krevního séra. Vzorky laboratorně označené jako reaktivní je nutné ověřovat konfirmačním testem. Ve velmi časných fázích infekce a při zjišťování úspěšnosti léčby se používá průkaz virové RNA pomocí PCR. Proti hepatitidě C se nelze očkovat. S

Proč se nechat vyšetřit - Hepatitis B

Ð Ð Virová hepatitida B je jednou z nejzávažnějších nemocí člověka. Ð Ð Zdrojem onemocnění je nemocný člověk s akutní nebo chronickou infekcí. Ð Ð Představuje akutní virový zánět jater, který se také někdy označuje jako sérová žloutenka. Ð Ð Patří mezi vysoce infekční choroby. Ð Ð Zdrojem infekce je nemocný člověk nebo bacilonosič. Přenos se děje prostřednictvím krve, spermatu, poševního sekretu a slinami infikovaných jedinců, lékařskými nebo nelékařskými nástroji anebo potřísněním poraněné kůže sekrety nakaženého člověka. Ð Ð Podrobnosti o vyšetření naleznete zde.

www.synlab.cz



o čem se mluví

18


Vitamín B12 a jeho aktivní forma Autor: Miroslav Semanský

Vitamín B12 představuje vitamín ze skupiny vitamínů B, které jsou rozpustné ve vodě. Molekula tohoto vitamínu je složitá a je složena z centrálního atomu kobaltu a čtyř atomů dusíku pyrrolových jader, které jsou vzájemně vázány do porfyrinového skeletu. Uspořádání molekul se velice podobá molekule hemoglobinu.

Tento vitamín je velice důležitý pro správnou funkci krvetvorby a je významný pro činnost nervového systému. Díky správnému přísunu se zlepšuje paměť, člověk se lépe koncentruje a je sníženo riziko vzniku srdeční choroby. Lidské tělo jej získává se z vajec, mléka, sýrů, masa a vnitřností. V případě jeho nedostatku se začne projevovat chudokrevnost, hubnutí, zhoršování paměti, ochabne duševní výkonnost a svalová koordinace, člověk začne pociťovat třas a „mravenčení“ v končetinách, kterým jsou charakterizovány nervové problémy. Tyto vjemy je možné snadno napravit v počátečních fázích, nicméně v případě dlouho trvajícího nedostatku může dojít k trvalému poškození nervového systému. Doporučenou denní dávkou jsou pouze 2,4 mikrogramy

www.synlab.cz

denně. Při dávkách vyšších než pět mikrogramů se u člověka bez nedostatku B12 vstřebává pouze okolo jednoho procenta přijatého množství. Lidské tělo tvoří zásoby vitamínu B12, které ukládá do jater. Tyto zásoby mohou vydržet člověku několik let, nicméně díky biochemické redukci cévního a nervového toxinu homocysteinu může tělo zdravé B12 přijímat v pravidelných intervalech, a proto není příliš vhodným řešením se na tyto zásoby spoléhat.

Faktory, které snižují hladinu, narušují vstřebávání nebo snižují aktivitu vitamínu B12: Ð Ð alkohol Ð Ð stres Ð Ð antacida Ð Ð antibiotika Ð Ð kolchicin Ð Ð hormonální antikoncepce Ð Ð diuretika Ð Ð trifluoperazin Běžné zdroje v potravě: ryby, vejce sýry, játra a ledviny

Aktivní vitamín B12 (holotranskobalamin) Jedná se o biologicky dostupnou část vitamínu B12. Zbylá část (okolo 80 %) není pro běžné buňky využitelná. Může trvat měsíce až rok, než je zaznamenán signifikantní úbytek hladiny celkového B12, zatímco hodnoty aktivního vitamínu B12 zareagují na deficit mnohem dříve. Lépe korelují se stavem pacienta a nejsou ovlivněny nedávným příjmem vitamínu. Proto se začíná stále častěji využívat tento aktivní prvek k tomu, aby byl u pacienta včas zjištěn nedostatečný příjem vitamínu B12 z potravin. Deficit B12 může být důsledkem nesprávné výživy, nedostatečného vstřebávání vitamínu B12 nebo poruchou tkáňového transportu vitamínu B12. Nízké hodnoty byly pozorovány u vegetariánů, veganů a u populací s nízkým příjmem vitamínu B12. Kromě toho byly naměřeny snížené hodnoty aktivního vitamínu B12 (ne však


19


Riziková skupina Deficit vitamínu B12 ohrožuje seniory nad 60 let, lidi užívající léky proti žaludečním obtížím a pálení žáhy, adolescenty s vegetariánskou stravou a pacienty s chronickými střevními infekcemi a alkoholismem. Nedostatek vitamínu B12 bývá provázen zvýšeným homocysteinem a sníženým folátem. Tento plíživě narůstající deficit způsobuje hematologické a těžko diagnostikovatelné neurologické poruchy. Do rizikové skupiny patří: 1. Lidé starší 60-ti let. 2. L idé konzumující nadbytek léků na žaludeční obtíže a pálení žáhy.

3. A lkoholici a pacienti s chronickou infekcí. 4. Vegetariáni v řadách adolescentů. Závěrem Nedostatek vitamínu B12 může způsobit závažné neurologické poruchy. Pokud spadáte do rizikové skupiny osob, které by mohli trpět nedostatkem tohoto vitamínu, měli byste si nechat vyšetřit stabilitu aktivního vitamínu B12 v krvi. Aktivní vitamín B12 stejně jako celkový vitamín B12 a foláty stanovujeme denně, materiál běžné sérum, spotřeba na každý analyt je asi 100 ul séra. Výkony jsou hrazené zdravotními pojišťovnami. Vyšetření zpracováváme na analyzátoru Abbott Architect. S

Základem molekuly vitamínu B12 je komplexní vazba centrálního atomu kobaltu se čtyřmi atomy dusíku pyrrolových jader, vázaných spolu do porfyrinového skeletu.

www.synlab.cz

Věděli jste, že …

Ð Ð Vzácný případ nedostatku B12 může být následek přílišné čistoty. Ð Ð K revní hladina B12 se dá změřit přímo v krvi. Ð Ð H odnota vitamínu B12 nad 150 pikogramů na mililitr je považována za normální a nedostatek je určován hranicí pod 80 pikogramů na mililitr. Ð Ð Vitamín B12 je potřebný pro biochemické reakce v těle. Ð Ð J ediný vitamin, který obsahuje kobalt. Ð Ð J e obsažen v mikroorganismech, v bakteriích a houbách. Ð Ð Představuje nezbytnou složku spolu s kyselinou listovou pro tvorbu krevních buněk a pro dobrou činnost nervového systému. Ð Ð J eho nedostatek způsobuje perniciózní anémii a degeneraci nervových vláken v míše. Ð Ð Z populace ve věkové skupině nad 50 let přibližně 10 - 30 % (bez ohledu na stravu, kterou konzumují) ztrácí schopnost vstřebávat formu tohoto vitamínu vázanou na bílkoviny, která je ve vejcích, mléčných výrobcích a ostatních živočišných produktech. Ð Ð Pro zajištění dostatečné absorpce vitamínu B12 je vhodnější častější příjem malých porcí. Ð Ð O volaktovegetariánská strava je bez výhrad uznávána všemi odborníky na výživu jako zdravá a komplexní. Ð Ð Protože B12 obsahuje jednu molekulu kobaltu, vědecké jméno je Kobalamin.



celkového vitamínu B12) v séru pacientů s Alzheimerovou chorobou.

20

kulturní vsuvka

Komorní večery s Petrem Jiříkovským Autor: Soňa Peková Rádi bychom vám představili nový pravidelný koncertní cyklus hudební Prahy, pod záštitou PJ Music Media, o.s., neziskové organizace.

Ð Ð Narodil se v roce 1971. Ð Ð Je světoznámý klavírista a dirigent. Ð Ð Je jedním z nejvýraznějších českých umělců střední generace. Ð Ð Svou kariéru začal jako klavírista – studoval v Praze (u Emila Leichnera, Ivana Klánského) v Paříži (u Eugena Indjice, Itamara Golana) ve Vídni (komorní hudbu u Michaela Schnitzlera). ÐÐ Od roku 2008 intenzivně rozvíjí svou profesionální dirigentskou dráhu. ÐÐ Pravidelně diriguje komorní a symfonické orchestry v ČR. ÐÐ V ystupoval na festivalech s Talichovou komorní filharmonií a Severočeskou filharmonií Teplice. ÐÐ zúčastnil se prestižních koncertních cyklů Hudba Pražského hradu ÐÐ O d roku 2012 působí jako dirigent opery Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. ÐÐ V roli sólisty a dirigenta provedl v říjnu 2012 s Jihočeskou komorní filharmonií Beethovenův Klavírní koncert B dur. ÐÐ Svými vynikajícími výkony si jako klavírista získal mezinárodní renomé. ÐÐ J e zván na špičková koncertní podia v Evropě, USA, Jižní Americe a Japonsku – např. Mozarteum v Salzburgu, Theatre du Chatelet v Paříži, Doelen v Rotterdamu, Kennedyho Centrum ve Washingtonu, Teatro Alfa v Sao Paulu nebo Suntory Hall v Tokiu. Ð Ð Představil se na mnohých festivalech jako je Salzburger Festspiele, Schleswig-Holstein, Schwetzingen, Sion-Valais, Colmar, Kyoto Autumn a mnoho dalších. ÐÐ D omácí publikum mělo možnost poznat Petra Jiříkovského jako sólistu na recitálech festivalu Pražské jaro nebo v prestižním cyklu Světová klavírní tvorba v pražském Rudolfinu. ÐÐ O d roku 1993 členem Tria Martinů, a to společně s houslistou Pavlem Šafaříkem a violoncellistou Jaroslavem Matějkou ÐÐ Je klavírním partnerem houslisty Pavla Šporcla. ÐÐ N ěkolik jejich společných CD nahrávek bylo oceněno Zlatou deskou Supraphonu. ÐÐ V současné době také vyučuje na Gymnáziu a hudební škole hl. m. Prahy.

www.synlab.cz

Zdroj obrázků v tomto článku: Shutterstock, archiv Petra Jiříkovského

Petr Jiříkovský


21

kulturní vsuvka

Oficiální pozvánky PJ Music Media, o.s.

Fotografie: Shutterstock, archiv Perta Jiříkovského, archiv a grafika Soňi Pekové

Rozkliknutím pozvánky přejdete na „hudební ochutnávku“ z tvorby autora.

S

www.synlab.cz


22

Pre-eklampsie a měření Placentárního růstového faktoru (PlGF)

Co je Pre-eklampsie? • Závažný stav ve vývoji v těhotenství, který postihuje 5 -10 % žen. • Objevuje se nejčastěji po 32 týdnu těhotenství, ale také už po 20 týdnu těhotenství. • Příznakem je vysoký krevní tlak, zvýšená bílkovina v moči, otoky, silná bolest hlavy, poruchy zraku, mdloby, nevolnost a zvracení. • Preeklampsie může ženu i dítě přímo ohrozit na životě a nebo mohou mít trvalé následky.

Jak a proč s Preeklampsií bojovat? • Provedením nejcitivějšího dostupného testu PlGF mezi 9-13 týdnem těhotenství, umožňuje s několikatýdenním přestihem rozpoznání rizika preeklampsie před prvními varovnými příznaky, což dává více času pro farmakologické intervence.

Nejvhodnější je PlGF změřit z odběru na vrozené vývojové vady v prvním trimestru. Pacientka není zatížená dalším odběrem, a využije se maximální vypovídací hodnoty tohoto nového parametru.

• Vyšetření PIGF je hrazeno pouze samoplátcovsky. Brzký screening s měřením PIGF

Možná aspirinová terapie, nejlépe zahájená v 16. týdnu

Týden 9-13+6

Týdny těhotenství

12

Vyšetření mateřské krve

34

20

Objevují se symptomy PE

Porod z důvodu brzkého nástupu PE

Porod z důvodu pozdního nástupu PE PE–Pre-eklampsie

Členové skupiny SYNLAB CZECH

www.synlab.cz

září 2013

Recommend Documents