• Proč ministerstvo školství zrušilo metodické pokyny • Šikanu na školách lze léčit • Seznam vyhlášek platných v resortu školství
27
14. ZÁŘÍ 2005
STRANA 3 STRANA 7 STRANA 10
XIII. ROČNÍK 13. září Ministryně školství P. Buzková jednala se zástupci ČMOS pracovníků školství F. Dobšíkem a M. Vondráčkovou o podobě státního rozpočtu na rok 2006 a o rozdělení finančních prostředků na platy, které kapitola školství získala nad původní rámec.
13. – 14. září
„Nevím, co mám dělat, pane řediteli, Vonásek reklamuje letošní prázdniny a hodlá si je vybrat v září a říjnu v odpovídající kvalitě počasí!“ KRESBA: MILAN KOCMÁNEK
Bez dobře motivovaných a připravených lidí se nepodaří sebelepší reforma Vláda minulý týden schválila návrh státního rozpočtu na rok 2006 a postoupila jej k projednání poslanecké sněmovně. Odborům hájícím zájmy zaměstnanců ve veřejných službách a správě se podařilo prosadit 4,5procentní navýšení objemu prostředků na platy oproti letošnímu roku. Vláda původně navrhovala růst jen o 2,5 procenta. Českomoravský odborový svaz pracovníků školství však nemůže být úplně spokojen. Stále trváme na tom, aby vláda konečně splnila svůj slib zlepšit podmínky pro práci pedagogů, a to včetně podmínek platových. Funkční období této vlády pomalu končí, nyní má poslední příležitost přeměnit slova o prioritě vzdělávání v rozpočtový závazek. To se však zatím nestalo. Jednáme proto i nadále s představiteli ministerstva školství včetně paní ministryně, oslovili jsme i místopředsedy vlády. Zatím na bázi tripartitního jednání, ale chceme s nimi vést i osobní rozhovory. O problémech regionálního školství a specifik jeho
financování jsme diskutovali také s poradcem premiéraW. Komárkem. Chceme navázat na náš nedávný rozhovor s předsedou vlády Jiřím Paroubkem a přesvědčit ho, že je v zájmu celé naší společnosti vytvořit pro regionální školství takové podmínky, které by umožnily realizovat všechny změny a novinky obsažené v nové školské legislativě. Máme společný cíl - zvýšit kvalitu vzdělávání v našich školách. A to se bez motivovaných a dobře připravených učitelů a ostatních pracovníků škol a školských zařízení nepodaří. Jestliže je vzdělávání považováno touto vládou za prioritu, musí se to promítnout i do státního rozpočtu.
Chceme oslovit nejen ty, kteří o penězích pro školství bezprostředně rozhodují, tedy politiky, ale i širokou pedagogickou veřejnost, aby našim požadavkům rozuměla a podpořila je. Nejde totiž o nějaký vykonstruovaný požadavek odborářů, ale o skutečnou potřebu všech lidí, kteří ve školství pracují. O tom jsem přesvědčen. Proto v jednotlivých regionech připravujeme různá setkání, besedy, kulaté stoly a další akce, které by měly přispět k tomu, aby si co nejvíc lidí uvědomilo, že se musí podpořit snaha vzdělaných a schopných učitelů o zlepšení našeho školství. Legislativní podmínky jsou
V Bzenci proběhla porada vedoucích odborů školství krajských úřadů s představiteli ministerstva školství. Hovořilo se o státním rozpočtu na rok 2006, o novele vyhlášky o krajských normativech i o evropských strukturálních fondech. Hostem porady byli také předseda ČMOS pracovníků školství F. Dobšík a první místopředseda J. Valenta.
15. září Kulatý stůl s názvem Vstříc novým výzvám aneb příští roky českého vysokého školství proběhne v aule Základní školy Vodičkova v Praze. Se svými příspěvky vystoupí mimo jiné Jan Koucký, ředitel Střediska vzdělávací politiky PedF UK a Petr Kolář, náměstek ministryně školství pro vysoké školy.
nastaveny. Nyní je třeba vytvořit i podmínky finanční. Jinak přibude nedůvěry, pesimismu a nespokojenosti. Vítáme záměr vlády vytvořit expertní skupinu, která by měla řešit otázku produktivity práce ve veřejném sektoru. Vysokoškolsky vzdělaní zaměstnanci v podnikatelské sféře mají průměrný plat kolem 40 000 Kč, zatímco v nepodnikatelské jen kolem 25 000 Kč. Učitelé nedosahují ani tohoto průměru. Jejich nedostatečné platové ohodnocení je ostudou této země. FRANTIŠEK DOBŠÍK předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství
2 Letos se do škol nově zavádí institut výstupního hodnocení, které se bude vydávat na konci 1. pololetí (současně s vysvědčením), a to vždy v 9. roce povinné školní docházky (nemusí to být vždy 9. ročník školy), nebo v případě, kdy se žák z 5. nebo 7. ročníku hlásí k přijetí na střední školu. V případě oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 30. října. Další novinkou bude systém výstupních testů v uzlových bodech vzdělávání. Ten se zatím ověřuje v několika krajích České republiky a termín jeho zavedení do praxe není ještě přesně stanovený. FOTO: ZLATA ŠŤÁSTKOVÁ
platy učitelů by se měly zvýšit o šest procent Příští rok by mělo ministerstvo školství mít k dispozici 109,8 miliardy korun, to je o 8,5 miliardy víc, než má letos. Ministerstvo financí navrhovalo 103,3 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2003 se rozpočet úřadu zvýší o téměř 20 miliard korun. Školy zřizované obcemi a kraji nebudou muset příští rok snížit počet zaměstnanců o dvě procenta, jak před dvěma lety nařídila vláda. A úřadu také zůstanou peníze, o které by v případě propouštění přišel. To podle P. Buzkové umožní zvýšit platy učitelů až o šest procent. Průměrný plat pedagogů se v současnosti pohybuje kolem 20 000 korun. Na konci příštího roku by měl podle ministerstva přesáhnout 21 000 korun, což je o 30 procent víc než v roce 2002. Platy pedagogů rostou rychleji než mzdy ostatních zaměstnanců v rozpočtové sféře, poznamenala P. Buzková s tím, že by si dokázala představit vyšší růst mezd pedagogů, ale v současné situaci je šestiprocentní navýšení velmi dobré. Uvedla také, že dětí v základních školách bude tento školní rok zhruba o 30 000 méně než předchozí. Bude tedy záležet na školách, zda tomu přizpůsobí stavy zaměstnanců. Pro vysoké školy bude ministerstvo školství mít 22,5 miliardy korun, což je pětina rozpočtu. Další peníze budou moci univerzity získat v rámci prostředků určených na výzkum a vývoj. Ministryně školství uvedla, že rozpočet jasně ukázal, že školství bylo prioritou vlády, protože jeho navýšení bude velice znát. čtk
růst mezd je podle odborů nedostatečný Růst mezd ve veřejném sektoru o pět až šest procent v příštím roce, na kterých se dohodla vláda s odborářskými zástupci státních zaměstnanců, je podle školských odborů pro učitele nedostatečný. Odbory ve školství se zasazují o desetiprocentní zvýšení. „Stále připomínáme koaliční vládě, že ve všech třech jejích prohlášeních byli pedagogové vždy označováni jako priorita s důrazem na růst jejich mezd,“ řekl místopředseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Jiří Valenta. Pětiprocentní zvýšení by pro pracovníky ve školství znamenalo zhruba 800 korun navíc, školští odboráři by si představovali navýšení o téměř 2000 korun. O svých požadavcích chtějí ještě jednat, oslovit místopředsedy vlády a přesvědčit i po-
slance, kteří budou o státním rozpočtu rozhodovat. Protesty zatím neplánují, chtějí vyjednávat, uvedl J. Valenta. Desetiprocentní nárůst mezd pedagogů by státní rozpočet přišel podle propočtů odborářů na čtyři až pět miliard korun. Stát by na to měl podle J. Valenty mít. čtk
každý den se ve škole zraní sto dětí Každý den ve škole přijde k úrazu zhruba sto dětí. Za uplynulý půlrok se ve školách zranilo celkem 11 424 dětí. Úraz tak utrpělo něco přes jedno procento všech školáků. Data ze všech základních a středních škol letos poprvé sbírá Česká školní inspekce. „Zatím je statistika jen orientační. Na hlubší analýzu je ještě brzy,
5. září 2005 Rádio Frekvence 1 Kdy budou mít učitelé sto třicet procent průměrného platu v zemi? Nejsem schopna odhadnout, kdy to bude, ale co odhadnout mohu, anebo to mohu říct docela přesně, že učitelé základních, středních a vyšších odborných škol by měli dosáhnout vyššího platu než sto dvaceti procent, tedy ve vztahu k průměrné mzdě v České republice, nejpozději v příštím roce. PETRA BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy
protože nemáme s čím údaje srovnávat. Ale i tak se z nich dají vyčíst zajímavé závěry,“ řekl Marek Hrubý z analytického odboru inspekce. Nejrizikovějšími chvílemi ve škole jsou zvlášť pro chlapce hodiny tělocviku a přestávky, kdy se stanou tři čtvrtiny všech školních úrazů. Pro dívky jsou zase podle statistik nejnebezpečnější školní výlety a lyžařský výcvik. čtk
do středních škol nastoupilo méně žáků, než bylo přijato Do pražských středních škol nastoupilo v letošním školním roce méně žáků, než kolik jich bylo přijato. V prvním kole přijímacího řízení se děti mohly podle nového zákona hlásit jen na
jednu školu. V dalších kolech už mohly zkoušet štěstí na více zařízeních. Řada žáků tak byla přijata v několika školách, řekl radní Jan Štrof. Přijímací řízení mohly školy pořádat do konce srpna. Zatímco gymnázia vypisovala nejvýše dvě kola, v některých středních školách a učilištích jich bylo až pět. Žáci se podle radního navíc mohli hlásit na další školy, ačkoliv už byli jinde přijati. „Ředitelé do poslední chvíle nevěděli, kolik žáků nastoupí,“ uvedl J. Štrof. Například čtyřletá gymnázia zřizovaná městem přijala do prvních ročníků 1976 studentů, nastoupilo jich o 15 méně. Střední odborné školy magistrátu přijaly 4929 žáků, ve skutečnosti do nich začalo chodit o 155 dětí méně. Ve středních odborných učilištích města uspělo 5716 uchazečů, z nichž čtk 430 nenastoupilo.
vzdělání pro sociální pracovníky z moravy Kolem 2500 sociálních pracovníků ze střední Moravy bude moci bezplatně získat vzdělání a potřebné informace ve svém oboru od špičkových tuzemských i zahraničních lektorů. Nabídne jim to vzdělávací projekt, který připravila Vyšší odborná škola sociální Olomouc ve spolupráci s Olomouckým krajem a Arcidiecézní charitou Olomouc. Projekt bude trvat dva roky a přijde na 5,5 milionu korun. Podpořila jej Evropská unie čtk a ministerstvo práce a sociálních věcí.
do paříže poletí mladí tvůrci z čech Johana Hošková z Gymnázia Joáchima Barranda v Berouně a Michaela Macová a Petr Švácha ze Základní školy J. A. Komenského v Karlových Varech budou počátkem prosince v Paříži reprezentovat českou republiku v konkurenci mladých tvůrců dalších 18 zemí v evropském finále vypravěčské soutěže Safer internet magický a přátelský. Do národního kola soutěže, které vyhlásila ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Petra Buzková 8. února 2005 na tiskové konferenci ke dni bezpečnějšího internetu, došlo 184 soutěžních příspěvků z 26 základních škol a osmiletých gymnázií. S tématem Cesta s přáteli z celého světa do vzrušujícího a občas nebezpečného kybernetického světa internetu a mobilních technologií se mladí autoři mšmt vypořádali velmi dobře.
3
Práva a povinnosti by měly být zakotveny zásadně v zákoně, podrobnosti ve vyhláškách, říká Miroslav Šimůnek z legislativního a právního odboru Ministerstva školství E-maily, telefony, faxy – přístroje, které běžně v každé redakci neustále pracují. Poslední dobou se však všechny ozývaly stejně: Ministerstvo školství zrušilo metodické pokyny, proč? Čím se máme nyní řídit? A tak jsme stejný dotaz položili řediteli legislativního a právního odboru Ministerstva školství Miroslavu ŠIMŮNKOVI. Vše začalo schválením nového školského zákona. Po jeho přijetí jsme od konce minulého roku a zejména na počátku tohoto roku začali vydávat jednotlivé prováděcí právní předpisy, zejména vyhlášky, a vlastně jedna z posledních vyhlášek je vyhláška č. 224/2005 Sb., kterou se ruší některé vyhlášky v působnosti Ministerstva školství. V podstatě je to jakási čisticí vyhláška, která ruší ty vyhlášky, jež byly vydány na základě dřívějších zákonů a které již nyní neměly žádný protějšek v nové školské legislativě. Například přijetím vyhlášky o předškolním vzdělávání byla zrušena vyhláška o mateřských školách a obdobně tomu bylo i u dalších vyhlášek. Byly ale i takové vyhlášky, které v podstatě neměly žádnou náhradu a bylo je potřeba zrušit. Touto jednoduchou čisticí vyhláškou bylo dokončeno to, co jsme považovali za důležité v oblasti právních předpisů. Za zcela logický krok jsme proto považovali, že podobná revize, kterou jsme museli ze zákona provést v oblasti prováděcích právních předpisů, se udělá i v oblasti metodických pokynů a směrnic. Jejím výsledkem pak bylo opatření paní ministryně, kterým se zrušila řada, myslím že na poměry ministerstva zcela neobvyklé množství, metodických pokynů a směrnic. Ale samozřejmě, stejně jako každoročně, se vydal i seznam platných resortních předpisů. Takže zrušit i metodické pokyny bylo nezbytné? Ano. Když jsme jednotlivé pokyny probírali, zjistili jsme, že mají řadu nedostat-
ků. Jednak byly v rozporu s novou právní úpravou a jednak mnohdy nebyly ani tím přínosem, kterým být měly. To znamená dát jejich příjemcům určitý návod. Byli jsme například kritizováni za to, že byl zrušen metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a žáků ve školách a školských zařízeních. Byla v něm však řada ustanovení, která vyplývají z jiných právních předpisů. Proto zde není důvod je znovu opakovat. Například, že školy dodržují zákazy prací platné pro ženy a zákazy prací platné pro mladistvé, toto ustanovení ale vyplývá ze zákoníku práce. Takových příkladů bych mohl uvést více, včetně nic neříkajících formulací. Proto si myslím, že i bez tohoto pokynu ředitel ví, co má udělat. V podstatě by se při ukládání povinností mělo vycházet ze zásady, že co je třeba regulovat, má být dáno do právního předpisu, tedy v prvé řadě do zákona. Důsledkem toho je i objemnější školský zákon. Ve srovnání s dřívějším do něj byly zahrnuty i věci, které dříve obsahovaly vyhlášky. Prováděcí vyhlášky pak mohou upravovat určité podrobnosti, počty či termíny. Šum, který vyvolalo zrušení metodických pokynů, je, podle mého názoru, spíše o pocitu školské veřejnosti, že doposud měla k dispozici jakýsi manuál, jakousi pomoc. Ale v důsledku to byl určitý pozůstatek direktivního řízení. Takže znovu opakuji: práva a povinnosti by měly být zakotveny zásadně v zákoně, podrobnosti ve vyhláškách a zbytek by měl být na kompetentních orgánech.Ty se musí rozhodnout podle své konkrétní situace.
Nabízí ministerstvo školám a školským zařízením jinou „pomoc“? Co se týká našeho legislativního a právního odboru, tak ano. Vydáváme tzv. právní výklady. Těmi se snažíme dát ředitelům a dalším adresátům, jako jsou například krajské úřady, určitý návod, jak v té dané věci mohou postupovat. Samozřejmě je na nich, jestli se k tomuto návodu přikloní, nebo ne. Pokud někde dochází k různým výkladům, například u nadúvazkových hodin, pak se ta strana, která se cítí poškozena, musí obrátit na soud. Bohužel, ačkoliv jsme dali výklad k této problematice, nemůžeme jeho dodržování vyžadovat. A co do budoucna? I do budoucna chceme právní výklady nabízet. Nejsou totiž samoúčelné, ale reagujeme jimi na dotazy z praxe. Pokud se nám zdá být některý natolik podnětný, že stojí za výklad, činíme tak. Stejně tak děláme i tehdy, pokud se některý dotaz opakuje. OLGA ŠEDIVÁ
Televizní válka Podle novinových titulků vypukla v závěru měsíce srpna televizní válka. Největší televizní válka, při níž proti sobě na Nově a Primě vyrukovaly dvě velké reality show. Vytěsnily z hlavních vysílacích časů jiné pořady a osobují si právo ovládnout na dlouhé týdny a měsíce miliony diváků. Přesně v duchu latinského Inter arma silent musae. Jan Werich to překládal slovy, že když mluví zbraně, tak jsou múzy kuš. Navzdory rozpoutané televizní válce, v níž jde především (jak jinak!) o peníze – a programově překrývající řadu dalších a podstatně významnějších problémů – bych se chtěl vyznat z toho, že jsem se stal neutrálem. Nemám války rád. Žádné války. Nejenže jsou v nich múzy kuš, ale vždy toho i mnoho zničí a příliš dlouho po nich trvá, než se vše vrátí do alespoň zdánlivě obvyklých kolejí. Přestože výsledky a důsledky rozpoutané televizní války zatím nemůžeme dohlédnout, jed-
no je jisté již dnes. Setkáme se s řadou nejrůznějších vykladačů, kteří nás budou přesvědčovat o tom, že jakési „nové trendy“ v televizním vysílání si logicky vyžádaly i divácky preferovanou reality show. A nejen show, ale doslova a do písmene megashow. V podstatě nám řeknou, že dívat se je zcela normální, že to dělají všichni a že jakési televizní šmírování vůbec není pokleslá zábava. Obzvláště když budeme mít možnost sponzorovat svými SMS zprávami mobilní operátory, a poněkud si tak překrýt nepříjemnou pachuť, kterou budeme mít v ústech. Nebudou přitom nijak zdůrazňovat ani to, že bude vlastně úplně jedno, která strana vyhraje. Na pokleslosti obou značně nákladných programů – byť by se v drobnostech lišily – to nic nezmění. Nemám zájem se této hry účastnit. Budu proto angažovaným neutrálem, sledujícím jiné pořady. PETR KABEŠ
4 Chci odstoupit od dohody o hmotné odpovědnosti Uzavřela jsem dohodu o hmotné odpovědnosti. Když jsem se podrobněji seznámila s tím, jaké povinnosti k náhradě případné škody pro mne z toho vyplývají, chtěla bych od této dohody odstoupit. Za jakých podmínek je takové odstoupení možné? Odstoupení zaměstnance od uzavřené dohody o hmotné odpovědnosti upravuje § 177 zákoníku práce. Obecně platí, že dohoda o hmotné odpovědnosti zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo jednostranným odstoupením od této dohody. Odstoupení od dohody je právním úkonem, kterým se dohoda ruší. Právní účinky odstoupení od dohody o hmotné odpovědnosti, to je zánik této dohody, nastává dnem odstoupení (viz § 177 odst. 2 zákoníku práce). Tato speciální úprava doby účinku odstoupení od dohody o hmotné odpovědnosti se odlišuje od úpravy obecné obsažené v § 245 odst. 2 zákoníku práce, kde je stanoveno, že odstoupením od smlouvy se smlouva ruší od počátku, není-li tímto zákoníkem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak. Odstoupit od dohody o hmotné odpovědnosti je možné jen 1. proto, že zaměstnavatel i zaměstnanec jednali v omylu, který musel být druhému účastníku znám, a jestliže tento omyl se týká takové okolnosti, že by bez něho nedošlo k dohodě, 2. proto, že zaměstnanec je převáděn na jinou práci, zařazován na jiné pracoviště, překládán, nebo pokud zaměstnavatel v době do jednoho měsíce od obdržení jeho písemného upozornění neodstraní závady v pracovních podmínkách, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami. Při společné hmotné odpovědnosti může zaměstnanec od dohody také odstoupit, jestliže na pracoviště je zařazen jiný zaměstnanec nebo ustanoven jiný vedoucí, popřípadě jeho zástupce. Odstoupení musí být oznámeno zaměstnavateli písemně, 3. z důvodů sjednaných účastníky v dohodě o hmotné odpovědnosti.
Kromě těchto specifických podmínek může jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel odstoupit od dohody o hmotné odpovědnosti za podmínek, za nichž lze podle § 245 zákoníku práce odstoupit od jakékoliv dohody.
Platba za odučené přesčasové hodiny V plném úvazku mám dvě přesčasové hodiny určené na 1. a 2. vyučovací hodinu v úterý. Navštívím-li v pracovním týdnu lékaře například ve čtvrtek, to znamená, že určené přesčasové hodiny jsem odučil, zaměstnavatel mi přesčasové hodiny v tomto týdnu nezaplatí. Stejně postupuje, není-li plný pracovní týden, tzn. v týdnu je svátek, dvoudenní prázdniny apod. Postupuje zaměstnavatel správně?
ODPOVÍME na každou
OTÁZKU Koná-li pedagogický pracovník ve smyslu § 23 odst. 3 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah v úterý, náleží mu příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah podle § 8a zákona č. 143/1002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bez ohledu na to, zda ve čtvrtek nepracoval pro překážku v práci (návštěva lékaře), která se posuzuje jako výkon práce, či pro svátek, který se rovněž posuzuje jako výkon práce (§ 40 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Stejný postup platí i v případě školních prázdnin, kdy pedagogický pracovník koná místo přímé pedagogické činnosti práce související s touto činností. Příplatek podle § 8a zákona č. 143/ 1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, totiž přísluší pedagogickému pracovníkovi vždy,
když hodiny přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah jsou vykonány bez ohledu na skutečnost, zda pedagogický pracovník splnil celý ředitelem stanovený rozsah přímé pedagogické činnosti. Postup zaměstnavatele uvedený v dotazu nemá právní podklad.
Musím podepsat dodatek k pracovní smlouvě? Při uzavření pracovního poměru jsem sjednala písemně v pracovní smlouvě se zaměstnavatelem dvouměsíční zkušební dobu. Pracuji již třetí měsíc a zaměstnavatel nyní ohlásil provádění organizačních změn, které se mají týkat i mne. Byl mi předložen k podpisu dodatek k pracovní smlouvě, v němž je uvedena zkušební doba tříměsíční. Podle mého názoru (který mi potvrdil i předseda odborové organizace) se chce zaměstnavatel vyhnout placení odstupného v případě, že by mi dal výpověď pro nadbytečnost. Podle zaměstnavatele je zkušební doba ze zákona tříměsíční. Je mou povinností tento dodatek podepsat? Sjednávání zkušební doby upravuje § 31 zákoníku práce, kde se v odst. 1 stanoví: „V pracovní smlouvě může být sjednána zkušební doba, která činí, pokud nebyla dohodnuta zkušební doba kratší, tři měsíce. Sjednaná zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována.“ Zkušební doba může být sjednána v písemné pracovní smlouvě, v žádném případě nemůže být sjednána po vzniku pracovního poměru. Zákon výslovně uvádí, že zkušební dobu nelze dodatečně prodlužovat. Dodatečné prodloužení sjednané zkušební doby (například dodatkem k pracovní smlouvě) by bylo v rozporu se zákonem, a z tohoto důvodu neplatné (viz § 242 odst. 1 písm. a) zákoníku práce). Vzhledem k tomu, že zkušební doba s vámi byla sjednána v délce dvou měsíců, zaměstnavatel ji nemůže nad tento rozsah dodatečně prodloužit, a to ani do uvedeného tříměsíčního limitu. Prodloužení zkušební doby není možné jednostranným opatřením zaměstnavatele, ale ani na základě dohody se zaměstnancem (šlo by o neplatný právní úkon). VÍT BERKA
Docela dobré nápady si učitel, tak mi řekni, jestli je to normální,“ spustil na mě kamarád, když jsme se potkali pár dnů po zahájení školního roku. „Sotva se kluk dostal na střední školu, už v květnu si nás zavolali do školy. Kvůli úvodnímu seznamovacímu kurzu. Řekli nám všechno, jenom místo konání úzkostlivě tajili a telefonní číslo jakbysmet.“ „Klukovi to vadilo?“ ptám se vstřícně. „Vůbec ne. Naopak. Těšil se. Radostně balil ruksak a hurá z domu.“ „No vidíš, tak na co si stěžuješ?“ „Na co, na co... No přece na to, že nám nic neřekli a všechno pořád tajili. Co kdyby se něco stalo?“ „A stalo se?“ „Nestalo, ale mohlo se stát. Co bychom dělali, když kluk nesměl mít s sebou ani mobil?“ „Museli by se starat učitelé, kteří za žáky odpovídají,“ snažím se ho uklidnit. „Ani jsme pořádně nevěděli, kdy se z kurzu vrátí. Nakonec se objevil místo kluka ve dveřích dopis ve schránce. V něm tajemně sdělovali, jestli se chceme dozvědět, co se náš syn naučil za poslední týden, ať přijdeme v pondělí odpoledne do parku,“ přidává kamarád k dobru. „Jaké bylo překvapení, když nám celá třída zahrála divadelní scénku, kterou si museli ráno narychlo připravit. To byla zábava! Kluk, doma hotové nemehlo a samotář, a tam divoce tančil, dokonce si pozpěvoval. Vůbec jsem ho nepoznával,“ svěřuje se kamarád. „Takže nakonec všechno v pořádku. Seznamovací kurz na jedničku, ne?“ „Určitě. Ale to ještě není všechno. Za dva týdny si nás svolali do školy znovu. Než začal třídní hodnotit kurz, rozdělili nás do několika skupinek. Vyšli jsme na chodbu a vždy po pěticích jsme od země zvedali spojené špejle. Pět lidí a hezky najednou. Pomaloučku. Soustředěně. Nikdo nesměl vybočit z řady, jinak by špejle spadla. Prý to s úspěchem hráli naši potomci na kurzu.“ „A jak jsi dopadl?“ dychtivě se ptám. „Naše družstvo bylo nejlepší,“ pochválil se zcela samozřejmě. „Na co si tedy ještě stěžuješ?“ ptám se téměř nevěřícně. „Vlastně vůbec na nic. Jen jsem ti chtěl říct, když jsi ten učitel, že v některých školách mají dnes docela dobré nápady.“ ROMAN KANTOR
„J
5
Prostředky z FKSP mohou čerpat i důchodci
Musí periodické školení pracovníků v oblasti BOZP, které každoročně na naší škole pořádáme, absolvovat i vedoucí pracovníci s platným osvědčením? Toto školení by měli absolvovat všichni pracovníci organizace. Jedná se totiž o školení, které by mělo obsahovat hlavně změny legislativních předpisů v oblasti BOZP za poslední období. Dále je nutné seznámit pracovníky se stávající legislativou BOZP dané organizace, která by měla být
BOZP
S aktuálními informacemi z činnosti Českomoravského odborového svazu pracovníků školství přišel členy republikového výboru sekce důchodců seznámit jeho předseda F. Dobšík. Hovořil o intenzivním vyjednávání o možnosti vyjmout zaměstnance školství z každoročního dvouprocentního snižování počtu zaměstnanců ve veřejných službách. A to jak pedagogů, tak provozně správních pracovníků. Odborový svaz si je sice vědom toho, že dětí ubývá, ale ne všude je možné přistoupit k optimalizaci sítě škol. Záleží na hustotě žáků v tom kterém místě. Proto nelze podle pouhých statistických čísel o počtech dětí snižovat i počty pracovníků ve školství. Samozřejmě, že by ve školství měly zůstat i finanční prostředky pro tyto lidi. „Nejde nám o udržení zaměstnanosti za každou cenu, ale vedle platových a pracovněprávních podmínek bude i udržení zaměstnanosti v příštím roce naší prioritou,“ doplnil F. Dobšík na posledním předprázdninovém republikovém výboru sekce. S možností čerpat prostředky z FKSP i na činnost důchodců a na jejich stravování seznámila výbor M. Vondráčková, místopředsedkyně odborového svazu. Podle jejích slov mají důchodci možnost z fondu FKSP běžně čerpat. Problém však zůstává stále u těch, kteří odešli do důchodu od bývalého školského úřadu a nebyli ani následně převedeni pod nástupnickou organizaci. Jejich záležitost však lze řešit pouze soudní cestou. Pokud se najde někdo z členů odborového svazu, kdo bude ochoten podat žalobu k soudu, odborový svaz ho bude plně podporovat. M. Vondráčková také všem připomněla, že v současné době
je opět možné sdružovat prostředky FKSP. „Ačkoliv však tato možnost existuje, zatím není moc ředitelů, kteří jsou ochotni sdružený fond opět založit,“ uvedla M. Vondráčková. Stejnou zkušenost mají i důchodci, třebaže již o několika případech vědí. A tak jedinou cestou je přesvědčování a poukazování na dobrou zkušenost jiných. Senioři a „úderná letka“, tak by se dala nazvat akce, kterou by chtěl ČMOS pracovníků školství uspořádat pro sekci důchodců a mladé členy. „Jsem přesvědčen o tom, že vy si budete mít s mladými co říci. Vzájemná výměna zkušeností, porozumění a podvědomá výchova k solidaritě, to by podle mého měl být výsledek takového setkání,“ uvedl F. Dobšík. Přislíbil také, že vedení bude podporovat nejen tuto akci, ale i další, které mohou být inspirací pro všechny ostatní. V roce 2007 proběhne V. sjezd Českomoravského odborového svazu pracovníků školství. Již nyní je však potřeba se na něj chystat. Bude nutné upravit stanovy odborového svazu, dopředu vše řádně prodiskutovat a uvážit. Sjezd by podle názoru všech měl být spíše reprezentativní záležitostí, nikoliv kolbištěm pro některé členy. OLGA ŠEDIVÁ
operativně doplňována a upravována tak, aby odpovídala současným potřebám této organizace. Absolvovat toto školení můžete jako posluchač, nebo jako přednášející. V naší mateřské škole máme označen hlavní vypínač elektrického proudu a hlavní uzávěry plynu a vody. Má být označen i hlavní uzávěr páry, případně jaké další? Ano, i hlavní uzávěr páry označte. Jedná se zřejmě o přívod páry pro vytápění objektu. Další hlavní uzávěry pravděpodobně nemáte. Označení by se mohlo týkat například hlavního uzávěru přívodu nafty, rozvodu kyslíku (bývá v nemocnicích), propan-butanu, stlačeného vzduchu a podobně. Z úsporných důvodů jsme neinstalovali do osvětlovacích těles všechny předepsané žárovky a zářivky. Při kontrole BOZP nám to bylo vytknuto jako závada. Byl postup kontroly správný? Ano, kontrolní pracovník vám tento postup označil oprávněně jako závadu, protože musí být provozuschopná všechna osvětlovací tělesa v plném rozsahu dle projektové dokumentace (tedy s možností je rozsvítit). Můžete instalovat pouze typy žárovek nebo zářivek schválené pro dané osvětlovací těleso. Úsporu můžete docílit instalací povolených žárovek nebo zářivek s menší spotřebou elektrické energie (nízkowattové žárovky nebo zářivky). Další úsporu můžete dosáhnout tak, že máte odborně nainstalováno více vypínačů, kterými zapínáte pouze některá osvětlovací tělesa v daném prostoru. Dále lze úsporu docílit i různými automatickými spínači, stmívacími zařízeními apod. Při kontrole kuchyně nám bylo řečeno, že u mlecích strojků musíme používat tzv. tlačku. O co se jedná? Je velice důležité používat při práci nástroj k posunování materiálu (zatlačování potraviny, kterou meleme) do mlecího strojku. Jedná se o tak zvanou tlačku, která bývá zpravidla dřevěná. Bylo již mnoho případů, kdy kuchařka přišla částečně nebo úplně o prst, který používala místo zmíněné tlačky. Dodržujte proto při práci bezpečnostní předpisy a schválené pracovní postupy! JAN PRŮŠA svazový inspektor BOZP
Vyjadřují se odbory ke slučování škol? Ve školství dochází v současné době k řadě organizačních změn (například slučování škol). Mají odborové organizace, pokud na těchto školách působí, nějakou zákonem danou možnost se k těmto záležitostem vyjadřovat? Často se setkáváme s názorem, že je to věc zřizovatele, do níž se odbory nijak vměšovat nemohou. Různá organizační opatření, o nichž je v dotazu zmínka, se nesporně dotýkají právního postavení a zájmů zaměstnanců. Proto zákoník práce upravuje způsob, jakým má být se zaměstnanci taková záležitost projednána. Vzhledem k tomu, že dotaz se týká působení odborové organizace, zaměřím se na ta ustanovení zákoníku práce, která výslovně práva odborů zmiňují. V § 18 b) zákoníku práce se v odst. 1 stanoví, že odborové orgány mají právo účastnit se pracovněprávních vztahů včetně kolektivního vyjednávání za podmínek stanovených zákonem a v odst. 2 pak zaměstnavateli ukládá mimo jiné povinnost projednat s příslušným odborovým orgánem opatření týkající se většího počtu zaměstnanců. Speciální ustanovení pro
případ, kdy v důsledku organizačních změn dochází k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů (a to je právě i případ slučování škol), obsahuje § 250 zákoníku práce, kde je uvedeno: „(1) Před přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů k jinému zaměstnavateli jsou dosavadní zaměstnavatel a přejímající zaměstnavatel povinni informovat příslušný odborový orgán nebo radu zaměstnanců o této skutečnosti a projednat s nimi za účelem dosažení shody datum nebo navrhované datum převodu, důvody převodu, právní, ekonomické a sociální důsledky převodu a připravovaná opatření ve vztahu k zaměstnancům. (2) Pokud u zaměstnavatele není ustaven nebo nepůsobí příslušný odborový orgán ani rada zaměstnanců, je dosavadní a přejímající zaměstnavatel povinen informovat zaměstnance, kteří budou převodem přímo dotčeni, a projednat s nimi skutečnosti uvedené v odstavci 1.“ VÍT BERKA
6 Nejoblíbenější dívčí jména v lednu 2005
Ředitelská abeceda Klíčové kompetence Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti. Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná, a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti. Osvojování klíčových kompetencí je proces dlouhodobý a složitý, který má svůj počátek v předškolním vzdělávání, pokračuje v základním a středním vzdělávání a postupně se dotváří v dalším průběhu života. Úroveň klíčových kompetencí, které žáci dosáhnou na konci základního vzdělávání, nelze ještě považovat za ukončenou, ale získané klíčové kompetence tvoří neopomenutelný základ žáka pro celoživotní učení, vstup do života a do pracovního procesu. V etapě předškolního vzdělávání jsou za klíčové kompetence považovány: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a interpersonální, kompetence činnostní a občanské. V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské a kompetence pracovní. Rámcové vzdělávací programy pro předškolní vzdělávání a základní vzdělávání
Pořadí 2005 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
jméno
počet
Tereza Eliška Adéla Natálie Anna Karolína Kristýna Aneta Nikola Kateřina
219 176 174 157 156 141 128 127 126 124
pořadí 2004 1. 3. 4. 7. 5. 11. 6. 15. 8. 2.
pořadí jména mezi matkami 2005 45. 81. 63. 94. 41. 80. 61. 91. 70. 4.
Splňuje naše učitelka kvalifikaci? přípravu učitelů prvního stupně základní školy. Zaměstnavatel by jí měl toto studium uložit, tj. zahájit ho a úspěšně ukončit, neboť nesplňuje-li předpoklady odborné kvalifikace pro přímou pedagogickou činnost, kterou vykonává, může tuto přímou pedaodle našeho názoru paní uči- gogickou činnost konat maximáltelka, která získala vysoko- ně do 31. prosince 2009, viz § 32 školské vzdělání pro učitele dru- písm. a) zákona č. 563/2004 Sb. hého stupně základní školy, nePředpoklady pro výkon funksplňuje odbornou kvalifikaci pro ce ředitele základní školy upraučitele prvního stupně základní vuje ustanovení § 3 a § 5 zákona školy a nesplňovala č. 563/2004 Sb. pedagogickou způVěková hranice sobilost pro výuku 45 let a s ní souvisena prvním stupjící výjimka se týká si musí ni základní školy. (a týkala) mimořádučitelka Chybějící odborného zařazování nou kvalifikaci by zaměstnanců do si paní učitelka měplatové třídy, pro la doplnit ve smyslu § 7 odst. 1 kterou nesplňují potřebné vzděpísm. c) zákona č. 563/2004 Sb. lání, na dobu delší než 4 roky, vysokoškolským vzděláním zís- jestliže jsou splněny podmínky kaným studiem v akreditovaném uvedené v § 3 odst. 4 nařízení bakalářském studijním progra- vlády č. 330/2003 Sb. Uvedená mu v oblasti pedagogických věd výjimka nezbavuje příslušného zaměřeným na přípravu učitelů zaměstnance nedostatku odborprvního stupně základní školy né kvalifikace ani povinnosti donebo vzděláním uskutečňovaným plnit ji. vysokou školou se zaměřením na VÍT BERKA
Na 1. stupni učí již 17 let učitelka, která absolvovala PedF učitelství na 2. stupni v roce 1987. Splňuje kvalifikaci? Mohla by se přihlásit do konkurzu na ředitele naší malotřídní školy s 1. stupněm?
P
Odbornou kvalifikaci doplnit
Nejvíce používaná jména Jaká jsou v současné době nejvíce používaná jména dětí? Mění se pořadí obliby? eský statistický úřad sleduje a zpracovává údaje prakticky ze všech oblastí společenského života. Často je až obdivuhodné, do jakých podrobností statistická šetření sahají a jaké informace nám poskytují. Není bez zajímavosti, že jsou k dispozici i následující údaje o nejoblíbenějších jménech dětí v lednu 2005. Statistiku nejoblíbenějších jmen uvádí Zpravodaj ČSÚ částka 5/2005, z něhož vyjímáme:
Č
„Český statistický úřad každoročně zjišťuje jména dětí narozených v lednu. Av š a k n e j e n j m é n a n o v o rozenců, ale též jejich otců a matek. Statistika dětských jmen umožňuje sledovat oblibu křestních jmen, jejich vývoj v čase a také srovnáním se jmény rodičů stanovit trendy v rámci generací. Co tedy vyplývá z letošních zjištění?“ (Citace Zpravodaje)
Nejoblíbenější chlapecká jména v lednu 2005 Pořadí 2005 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
jméno
počet
pořadí 2004
Jan Jakub Tomáš Adam Ondřej Martin Filip Lukáš Vojtěch Matěj
266 238 219 180 173 169 165 163 139 133
1. 2. 3. 13. 5. 4. 10. 6. 14. 11.
pořadí jména mezi otci 2005 5. 48. 6. 79. 46. 4. 49. 23. 54. 98.
Odvod pojistného za brigádníka oskytne-li zaměstnavatel studentovi-brigádníkovi pracovní volno bez náhrady příjmu, pojistné se z tohoto neplaceného volna neplatí. Pokud hodlá zaměstnavatel u zaměstnaného studenta-brigádníka uplatňovat nárok na odpočet, musí mít jednoznačně potvrzeno, že za tuto osobu je stát plátcem pojistného po celý kalendářní měsíc. U studentů to obvykle znamená posoudit, zda jsou mladší 26 let věku a jedná se o studium na škole, která je zařazena do sítě škol poskytujících přípravu na budoucí povolání (seznamy škol jsou k dispozici kupříkladu na internetových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, na zdravotních pojišťovnách apod.), a je potřeba doložit potvr-
P
zení o studiu. Studenti, kteří po prázdninách pokračují ve studiu na střední nebo vysoké škole, zůstávají nezaopatřenými dětmi po celou dobu prázdnin bez ohledu na skutečnost, zda vykonávají výdělečnou činnost, či nikoli. Naopak studenti, kteří po prázdninách již nebudou pokračovat ve studiu na střední škole, jsou nezaopatřenými dětmi v měsících červenci a srpnu za předpokladu, že zaměstnání (zakládající účast na nemocenském pojištění) nebo výkon samostatné výdělečné činnosti netrvají po celý kalendářní měsíc a ani nepobírají hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání. Převzato z:
7
zkušenosti nápady inspirace projekty záměry lekce příklady
Šikanu ve školách lze léčit pomocí projektu Nadace Eurotel Mohlo by se zdát, že pozornost věnovaná problému šikany je přehnaná. Šetření však prokázalo, že obětí šikany se na školách stalo více než 40 procent dětí. Jde o závažný celospolečenský problém, ať si to přiznáme či nikoli. Někteří ředitelé škol tvrdí, že na jejich škole se šikana nevyskytuje. Podle etopeda Michala Koláře, který se touto problematikou zabývá více než dvacet let, je šikana přítomna na všech školách bez výjimky a je jen otázkou, zda jde o její prvotní nebo pokročilé stadium. rojekt Minimalizace šikany vychází z ověřeného Českého školního programu, který Michal Kolář vytvořil v rámci projektu MŠMT. Čtyři měsíce po zavedení programu celkově šikana klesla v experimentální škole průměrně o 42,5 procenta. Ve třídách, kde pracovali členové užšího realizačního týmu, se snížil výskyt přímého i nepřímého šikanování o 50 až 75 procent. V kontrolní škole, která měla podobné charakteristiky jako škola experimentální, ale žádný program zaměřený na šikanu v ní neprobíhal, zůstal výskyt šikanování nezměněn. K tomu je nutné dodat, že k největšímu efektu dochází po dvou letech fungování programu. V roce 2005 byl díky finanční podpoře Nadace Eurotel nastartován tříletý projekt MIŠ – minimalizace šikany, v jehož rámci bude
P
ILUSTRAČNÍ FOTO: ALENA TUČÍMOVÁ
program zaváděn na dvaceti vybraných školách. Úkolem projektu je připravit program k systémovému zavádění do českých škol. Konkrétně to znamená vyškolení lektorů,
zavedení programů do experimentálních škol s podporou supervizora a vyhodnocení jeho efektivity ve větším měřítku. Cílem je učinit program široce dostupným – in-
formovat o jeho vzniku pedagogy a vedení škol a na druhé straně rodiče, aby po své škole žádali aktivní zapojení do boje se šikanou. Struktura klíčových opatření projektu Minimalizace šikany má třináct komponent. Jde o: • společné vzdělávání a supervize • užší realizační tým • zmapování situace a motivování pedagogů pro změnu • společný postup při řešení šikanování • prevenci v třídních hodinách • prevenci ve výuce • prevenci ve školním životě mimo vyučování • ochranný režim • spolupráci s rodiči • školní poradenské služby • spolupráci se specializovanými zařízeními • vztahy se školami v okolí • evaluaci.
Šikana je nemoc kolektivu, nestačí jen náprava agresora Rozhovor s odborníkem na problematiku šikany etopedem Michalem Kolářem Jak to přijde, že právě u nás se podařilo vytvořit tak úspěšný projekt? Většina zemí ve světě více či méně vychází ze zkušeností norského profesora psychologie Dana Olweuse. Výsledky jeho programu jsou impozantní – snížení výskytu šikanování během dvou let o 50 procent se dosud nepodařilo překonat. Překvapivé je, že Olweusovy reprodukované programy ve Spojených státech a v Německu nezopakovaly úspěch jeho výsledků. Můj školní program se od Olweusova programu liší. Hlavní rozdíl vidím v metodice řešení rozvinutých šikan. Jeden z velmi rozšířených „olweusovských“ omylů je například to, že je nejprve třeba promluvit s agresory. To je zásadně špatně. Jednak o nich třeba ani nevíte, a když ano, nic od nich nezjistíte. Oni se nepřiznají, vše popřou a začnou se mstít obětem. Mohou ostatní školy dělat něco do doby, než bude projekt dostupný i pro ně? V každém případě by měly mít
zformulovaný společný postup, jak budou reagovat v případě, že se šikana vyskytne. Učitelé a vedení školy by měli domluvit scénář, jak poskytnout první pomoc. Odborná příprava není časově náročná, učitelé mohou absolvovat denní nebo dvoudenní kurz s touto tematikou. Přihlásit se mohou na Pedagogické fakultě UK. Minimum je to, aby se v problematice orientoval ředitel, a to z hlediska metodického, právního a organizačního, a měl k ruce jednoho specialistu – školní preventista apod., který bude umět zvládat první pomoc. Zároveň by měl být schopen rozpoznat stadium šikany a při její pokročilé formě by měl mít podporu servisních zařízení, která pomohou. Co když na některé škole ředitel před tímto problémem zavírá oči, ale jeden z učitelů zjistí, že jsou děti šikanovány? Může sám pomoci? S tím se také setkávám. Učitelé by chtěli pomoci, ale nevědí jak. Řešení i počáteční šikany je velice náročný úkol. Přitom kroky musí být promyšlené, aby se neudělalo
víc škody než užitku. Ten, kdo chce základní postup pomoci odborně a bezpečně využít, mu musí porozumět. Měl by si být vědom, že každý krok má svůj smysl a praktické i teoretické zdůvodnění. Doporučoval bych absolvovat „Základní výcvikový kurz – první pomoc při šikanování“. Uvádím schéma pro řešení počáteční šikany, kdy agresoři ještě nevnutili násilí ostatním a většina dětí není na jejich straně. Pokročilá stadia by měli řešit pouze specialisté na problematiku školního násilí: 1. Odhad závažnosti onemocnění skupiny a rozpoznání, zda nejde o neobvyklou formu šikanování 2. Rozhovor s informátory a oběťmi 3. Nalezení vhodných svědků 4. Individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky 5. Ochrana oběti 6. Rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi 7. Výchovná komise 8. Rozhovor s rodiči oběti 9. Práce s celou třídou
Nestačilo by probrat s agresorem, že o problému učitelé vědí a potrestají ho, pokud se bude situace opakovat? Agresor u pokročilé šikany nepřiznává, proč to dělá. Namlouvá si, že ho oběť provokuje. Poslat ho k psychologovi nepomůže, protože šikana je nemoc kolektivu, a nemůže tedy stačit výchova jednoho člena. Agresor si nemůže připustit, že on je ten špatný. To je neúnosné pro jeho sebeúctu. Stranu připravila: ZLATA ŠŤÁSTKOVÁ
8
Staňte se zpravodaji Dětské tiskové agentury
Znáte je? Jak se učí číst IVETA KRAMPLOVÁ EVA POTUŽNÍKOVÁ
Česká republika je zemí s vůbec nejnižší oblibou čtení. Téměř čtvrtinu našich žáků čtvrtého ročníku čtení nebaví. Podobně jako v ostatních zemích i u nás čtou dívky častěji než chlapci a čtení je také více baví. Čeští žáci čtou nejčastěji časopisy a naučnou literaturu. Ve srovnání s jinými zeměmi překvapuje poměrně nízké procento žáků, kteří čtou pravidelně příběhy nebo romány. Ve výuce čtení se v České republice používají především učebnice a čítanky. Jinde dávají přednost dětským knihám. Přitom školní knihovnu má 90 procent škol, tyto knihovny však nejsou pro potřebu výuky příliš využívány. Hodiny čtení jsou v České republice většinou zaměřeny na čtení žáků nahlas, čtení potichu je u nás spíše doplňkovou činností. O tom, jak stávající situaci zlepšit, pojednává publikace, kterou letos vydalo ÚIV.
Dětská tisková agentura přijímá nové členy, děti, které by si rády hrály na redaktory, moderátory, reportéry či zpravodaje. Zveme všechny zájemce v pondělí 19. nebo 26. září 2005 od 15 do 18 hodin na Dny otevřených dveří do Centra dětské komunikace v Praze 4 na Kačerově. Zpravodaji Dětské tiskové agentury mohou být i děti, které nebydlí v místech, kde má DTA regionální redakce (Praha, Brno, Ostrava, Lánov, Humpolec). Pro ně je připraven korespondenční kurz. Dětem, které ve volném čase ze všeho nejraději píši nebo vyprávějí, nabízí již 13. rokem DTA možnost navštěvovat kroužky psané a rozhlasové žurnalistiky a kurz tvůrčí komunikace. Příležitost získat teoretické i praktické znalosti novinářské práce mají děti v Praze i v regionálních redakcích. „O činnost ve sdružení je stále větší zájem. A tak vlastně ani v létě, kdy se nescházíme v kroužcích, nepřestáváme být s dětmi v kontaktu. Pořádáme novinářské tábory, děti píší na stránky Malých novin, natáčejí rozhovory a reportáže,“ vysvětluje předseda DTA Slávek Hrzal. Cílem občanského sdružení Dětská tisková agentura není vychovávat z dětí budoucí redaktory. Ten, kdo se nestydí, je schopen se přesně vyjadřovat, dokáže formulovat otázky, srozumitelně vysvětlit svůj názor, má mnohem větší šance na uplatnění v kterémkoli oboru.
Každý zpravodaj DTA, který prokáže své schopnosti a dovednosti, má příležitost vyzkoušet si skutečnou „práci v terénu“. Účastníme se např. Filmového a televizního festivalu Oty Hofmana v Ostrově, kde připravujeme festivalové rozhlasové vysílání, navštěvujeme s dětmi veřejné kulturní akce, vernisáže výstav, tiskové konference, spolupracujeme s Folklorním sdružením ČR a s několika nakladatelstvími. Výsledky své novinářské práce děti představují v Malých novinách na internetové adrese www.dta.zde.cz . Kde nás najdete? Centrum dětské komunikace, KD,
DTA, Na Nivách 314, 141 00 Praha 4,
[email protected], 241 484 321, 603 426 422, Dům dětí a mládeže, Ostrčilova 19, 702 00 Moravská Ostrava, regionální redakce DTA – Déčko, vedoucí Eva Bělohlavá,
[email protected], 596 118 610-3, Centrum volného času Lužánky – Klub LITINA, Lidická 50, 658 12 Brno, regionální redakce DTA Litina, vedoucí Zdeněk Herzig,
[email protected], 549 524 111, Rádio Kulíšek, 543 41 Lánov, regionální redakce DTA, vedoucí Jana Tauchmanová, kulisek.media @atlas.cz, 603 526 278. DĚTSKÁ TISKOVÁ AGENTURA
Vzpomínka na minulost Počátkem každého školního roku si připomínáme založení Ženské útulny v Brně, jejíž zakladatelkou byla v roce 1899 Eliška Machová. V roce 1900 byla přeměněna ve spolek a oficiální název zněl „Moravská Ústřední Útulna ženská“. Od roku 1901 veškerá zodpovědnost za činnost organizace přešla na její spolupracovnici Marii Steyskalovou, podle níž je náš domov pojmenován. Cílem spolku bylo vytvořit ústav, jenž by sloužil především jako útočiště pro opuštěné ženy a dívky a jenž se měl zaměřit na činnost společenskou, osvětovou, kulturní a vzdělávací. Marie Steyskalová si musela peníze pro tak rozsáhlou instituci většinou opatřit sama. V roce 1952 byl v obou budovách zřízen Státní dívčí internát Marie Steyskalové, jenž jako Domov mládeže Marie Steyskalové slouží svému účelu dodnes. V současné době je v domově mládeže ubytováno téměř dvě stě studentů. Budova prošla rozsáhlou rekonstrukcí, při níž musel být zachován její historický ráz, a je poměrně moderně vybavena. A co nás nejvíce těší, je to, že se k nám naši studenti vždy rádi vracejí a vzpomínají na léta strávená v našem zařízení. JOSEF SOUKUP
Rozpačité očekávání Při historickém pohledu na cíle školského resortu, které tradičně představují základ celého vzdělávacího systému, je možno konstatovat, že se příliš nemění. Oficiálně jde vždy o to, aby ve školách dostávali žáci nejen základy vědomostí, ale aby dokázali nabytých znalostí a vědomostí také v praxi použít, aby byli připraveni nejen na požadavky přítomnosti, ale i budoucnosti. A aby byli nejen vědomostmi, ale i psychicky připraveni na to, že by se měli dále vzdělávat i po opuštění školních lavic. Změny najdeme spíše ve formulacích a v dobové termi-
nologii, kterou jsou tyto cíle vyjadřovány. A také v metodách a postupech, které se k jejich dosažení používají. Při uvědomění si všech těchto skutečností (a znalosti výsledků minulých reforem) jsem proto v přístupu k současné kurikulární reformě spíše opatrně obezřetný než povinně optimistický. Zřejmě největší a také na první pohled viditelnou změnou oproti dřívějším reformním pokusům, které si sice neříkaly kurikulární, ale jejichž cíle bývaly neméně ambiciózní, je ovšem současná výrazně větší úřednická (pardon - manažerská) propra-
covanost. Je ovšem také pravda, že naši předkové k tomu zdaleka neměli tak početný systém podpůrných organizací. Jejich úsilí a snahy však efektivně podporovaly jiné a rozhodně také nijak podružné skutečnosti. V letech Rakousko-Uherska to byly především aktivní učitelské spolky, v nichž se sdružovali prakticky všichni učitelé. Především z jejich jednání vycházely podněty pro odborná i politická rozhodnutí. Z nich pak vycházel a byl stanovován další rozvoj. V meziválečném období samostatného československého státu byla aktivita učitelů umoc-
něna zapojením řady vysokoškolských pedagogů, poměrně širokým hnutím reformních škol a osvícenou činností resortního ministerstva. V letech totality pak bylo školství (a s ním i celý systém vzdělávání) řízeno a směrováno především stranickými usneseními, jejichž kritika se nepřipouštěla. V současnosti mám ale někdy dojem, že ačkoliv neustále zdůrazňujeme, jak jsou a musí být v centru pozornosti žáci, stále viditelněji pošilháváme spíše po projektech, grantech a financích, které jsou s nimi spojeny. FRANTIŠEK MORKES
9
Vývoj platů učitelů po zavedení katalogu prací – kraj Praha
ÚSTAV PRO INFORMACE VE VZDĚLÁVÁNÍ Senovážné náměstí 26, 110 06 Praha 1 telefon 224 398 111 http://www.uiv.cz
Minule jsme se věnovali problematice porovnání výše platů učitelů regionálního školství v celé České republice před zavedením a po zavedení katalogu prací, který přinesl nový, 16třídní platový systém, dnes se zaměříme pouze na hlavní město Praha. Pokud jde o vnitřní strukturu uváděných platů, jde o celkové platy, tedy včetně odměn, příplatků za vedení, osobní ohodnocení a další nenárokové složky platů. Současně jsou do uváděných průměrných platů započítány i platy ředitelů škol a jejich zástupců.
Srovnání Naším prvním krokem při analýze platových změn učitelů v roce 2004 bude srovnání průměrných platů učitelů jednotlivých typů a druhů škol s průměrnou mzdou v Praze celkem (tj. za podnikatelskou a ne-
avšak ani v tomto roce nedosáhla jejich průměrná mzda úrovně průměrné mzdy v Praze. V roce 2003 na tom byli nejlépe učitelé středních odborných učilišť a středních odborných škol, kde pobírali přes 97 procent průměrné mzdy. Nejhůře opět učitelé škol základních, kteří pobírali 84 procent průměrné mzdy, a škol mateřských, kde to bylo 68,4 procenta. Při srovnání platové úrovně učitelů a pracujících pouze v nepodnikatelské sféře je situace učitelů v průměru o 14 procentních bodů lepší než při srovnání s celkovou průměrnou mzdou. Pouze u učitelek v mateřských školách je situace lepší pouze o 10 procentních bodů. Nejlépe jsou na tom opět učitelé středních odborných škol, kde jejich mzda činila v roce 2004 98,3 procenta průměrné mzdy v ne-
podíl PM uč. 04/PM v nepodn. sf. 04 v %
podíl PM uč. 03/PM v nepodn. sf. 03 v %
mateřské základní SŠ celkem SŠ celkem gymnázia z toho: SOŠ SOU speciální školy celkem VOŠ VOŠ
podíl PM uč. 03/PM celkem 03 v %
Typ školy
Praha
podíl PM uč. 04/PM celkem 04 v %
Relativní příjmy učitelů ve srovnání s celkovou průměrnou mzdou a průměrnou mzdou v nepodnikatelské sféře v Praze v roce 2004 a 2003
61,2 75,8 82,8 81,8 83,8 81,9 81,9 83,1
68,4 84,0 96,6 95,3 97,2 97,4 92,9 95,0
71,8 89,0 97,2 95,9 98,3 96,1 96,0 97,5
x x x x x x x x
Vysvětlivky: PM uč. = průměrná měsíční mzda učitelů SOU = střední odborná učiliště PM celkem = celková průměrná měsíční mzda VOŠ = vyšší odborné školy PM npod. sf. = průměrná měsíční mzda v nepodnikatelské sféře SOŠ = střední odborné školy SŠ = střední školy
podnikatelskou sféru) a s průměrnou mzdou v rámci nepodnikatelské sféry. Údaje o průměrných platech v nepodnikatelské sféře jsou k dispozice až od roku 2004, rok 2003 je tak zdokumentován pouze za oblast celkových platů. V roce 2004 dosahovala průměrná mzda v Praze 26 972 Kč, v nepodnikatelské sféře pak 22 994 Kč. Pokud se podíváme na úroveň platů učitelů, vidíme, že jejich platy se v Praze pohybují v průměru na úrovni 80 procent průměrné mzdy. Relativně nejlépe jsou na tom učitelé středních odborných škol (83,8 procenta), následují učitelé vyšších odborných škol, kde jejich průměrná mzda dosahovala 83,1 procenta průměrné mzdy v Praze. Na gymnáziích, středních odborných učilištích a na speciálních školách činila průměrná mzda učitelů necelých 82 procent průměrné mzdy. Nejhůře odměňováni byli učitelé základních a mateřských škol, kde v roce 2004 pobírali 75,8 procenta, respektive 61,2 procenta průměrné mzdy. V roce 2003 byla situace učitelů o něco lepší,
podnikatelské sféře. Nejhůře učitelky mateřských škol, které dosahují pouze 71,8 procent průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře.
Praha V Praze došlo v roce 2004 v porovnání s rokem 2003 ve všech typech škol k nárůstu průměrné měsíční mzdy, přičemž nejvýraznější nárůst byl zaznamenán v základních školách, kde průměrný nárůst výše
platů činil 9,5 procenta po zavedení katalogu prací (v absolutním vyjádření jde o nárůst o 1777 Kč). Druhý nejvyšší nárůst platů byl zaznamenán v mateřských školách, kde průměrný meziroční nárůst činil 8,6 procenta, tedy 1303 Kč. Pomyslné třetí místo ve výši nárůstu platů učitelů patří učitelům speciálních škol, kde si učitelé v roce 2004 v průměru polepšili o 6,9 procenta, tedy o 1435 Kč ve srovnání s rokem 2003. Obdobně jako v celé republice, také v Praze jsme ve středních školách zaznamenali nižší nárůst platů učitelů, a to v průměru o 4,1 procenta v meziročním srovnání. Ve středních školách došlo k relativně nejvyššímu meziročnímu nárůstu platů ve středních odborných školách, kde učitelé na svých výplatních páskách v roce 2004 obdrželi v průměru o 4,6 procenta více než v roce 2003, tedy došlo ke zvýšení jejich platů o 993 Kč. Po středních odborných školách následují gymnázia, kde si učitelé polepšili v roce 2004 o 4,1 procenta (tedy o 873 Kč). Poslední místo, a to jak v rámci středních škol, tak mezi všemi sledovanými typy škol, patří učitelům středních odborných učilišť, kde nárůst platů činil pouhá 2,0 procenta (v absolutním vyjádření šlo o navýšení platů o 435 Kč). Na vyšších odborných školách došlo k meziročnímu navýšení průměrné mzdy o 6,2 procenta, což v průměru činí 1316 Kč. Také v Praze je patrné, že nový platový systém posílil finanční odměňování především na nižší úrovni vzdělávání, kde je platová úroveň řádově o několik tisíc korun nižší, než je tomu na vyšší střední a terciální úrovni vzdělávání. Jak na grafu vidíme, podle nového systému odměňování se snižuje zejména rozdíl mezi učiteli středních a základních škol. Jestliže v roce 2003 činil v Praze rozdíl v průměrném platu učitele základní školy a učitele střední školy 2790 Kč v neprospěch učitele základní školy, v roce 2004 je tento rozdíl již „pouze“ 1888 Kč v neprospěch učitele základní školy. I po zavedení 16třídního platového systému zůstává nejnižší hladina platů v mateřských školách.
Výše platové hladiny průměrné měsíční mzdy učitelů v roce 2004 a 2003 v Kč 25 000 22 500
2004
2003
20 000 17 500 15 000 12 500 10 000 7 500 5 000 2 500 mateřské
základní
gymnázia
SOŠ
SOU
spec. školy celkem
VOŠ
Děti se přesvědčily jak vypadá skutečná nehoda Svědky dramatické dopravní nehody se čtyřmi těžce zraněnými lidmi se stalo 300 dětí ze základní školy na brněnském Jihomoravském náměstí. I když kolize byla jen zinscenovaná, děti jdoucí do školy ani jejich rodiče o tom neměli ponětí. Akci pořádal Český červený kříž. Cílem bylo upozornit školáky na dodržování pravidel silničního provozu. Organizátoři akci připravovali téměř dva roky. Na jejím scénáři pracovali také s psychology, aby pohled na figuranty nevyvolal ve školácích trauma. Po akci udělali záchranáři k celému tématu přednášku. čtk
Plzeňský kraj hodlá sloučit poradny Plzeňský kraj sloučí od ledna 2006 pedagogicko-psychologické poradny v sedmi okresech do jediné krajské organizace. „Využijeme lépe potenciál, který některé z poraden mají,“ řekl hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmerman. Kraj to údajně nedělá kvůli úsporám, neboť současných 37 odborných pracovníků zřejmě zůstane, ale sníží se počet obslužného personálu, který nyní čítá deset lidí. čtk
Ve Volyni bude bakalářské studium Dřevařská fakulta Technické univerzity Zvolen ve Volyni na Strakonicku otevřela odloučené pracoviště. Bude vzdělávat dřevaře, nábytkáře či designéry. Nový, čtyřletý obor, po jehož absolvování studenti získají titul bakalář, vznikl na půdě Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy Volyně. Do prvního ročníku nastoupilo 77 studentů. Podobné pracoviště v Česku zatím žádná slovenská univerzita asi nemá, řekl rektor univerzity Ján Tuček. Vyučovat budou ve Volyni jak čeští, tak i slovenští lektoři. čtk
10
Program Podpora romských žáků středních škol na období září – prosinec 2005 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje dotační program „Podpora romských žáků středních škol“. Finanční prostředky z tohoto programu jsou určeny školám na podporu studia těch romských žáků, kteří jsou občany ČR a jejichž rodinám způsobují náklady spojené se středoškolským a vyšším odborným studiem značné potíže. Dotace může být žádána až do celkové výše 7000 Kč na jednoho žáka/studenta a do programu lze zahrnout pouze žáky a studenty, již mají pravidelnou školní docházku, případně průkazně omluvenou absenci a nemají výraznější kázeňské problémy. Prostředky jsou určeny na částečnou nebo úplnou úhradu nákladů žáků v těchto položkách:
Školné Položka je určena k úhradě
školného na soukromých a vyšších odborných školách, případně doplňkového kurzu (povinného a nehrazeného školou) za měsíce září – prosinec 2005.
Stravné Příspěvek lze použít pouze na úhradu stravy poskytované školou a zařízeními školního stravování za měsíce září – prosinec 2005. Není možno hradit z něj nákup potravin, stravování v restauracích, stravovací poukázky apod.
Ubytování Příspěvek slouží k úhradě ubytování poskytovaného či zajišťovaného školou ve školském zařízení, je-li nezbytné, aby v něm žák bydlel. Není možno hradit žádný typ ubytování, které není zajišťováno přímo školou.
Cestovné Tato položka je určena k úhradě nákladů na cestovné při dojíždění žáka do školy mimo obec, kde má žák své trvalé bydliště.
Školní potřeby a učebnice Příspěvek je určen na úhradu učebnic, sešitů a dalších učebních materiálů, ve výjimečných případech také na úhradu dalších potřeb (psací stroj, šicí stroj, osobní počítač apod.), potvrdí-li škola jejich nezbytnost ke studiu či k domácí přípravě. V případě poskytnutí příspěvku na úhradu v závorce uvedených potřeb, je tento příspěvek poskytnut pouze jednou za celou dobu studia.
Ochranné pomůcky Příspěvek na úhradu ochranných pomůcek požadovaných ško-
lou s ohledem na nařízení vlády č. 495/2001 Sb. ze dne 14. listopadu 2001, které obsahuje výčet ochranných prostředků. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne o přidělení dotací na základě jednání výběrové komise jmenované náměstkem ministryně pro regionální školství a složené ze zástupců Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva vnitra, Ministerstva práce a sociálních věcí, Rady vlády pro záležitosti romské komunity a krajských úřadů do 60 dnů od uzávěrky přihlášek. Formuláře žádosti o poskytnutí podpory je třeba zaslat nejpozději do 30. září 2005 na adresu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Odbor 22, Karmelitská 7, 118 12 Praha 1. Kontaktní osobou je pan Milan Kováč, tel.: 257 193 585, email
[email protected].
Seznam vyhlášek platných v resortu školství, mládeže a tělovýchovy od 1. srpna 2005 Vyhláška MŠ č. 140/1968 Sb., o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání, ve znění zákona č. 188/1988 Sb. a vyhlášky č. 197/1994 Sb. Vyhláška MŠ č. 61/1985 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, ve znění zákona č. 111/1998 Sb. a vyhlášky č. 234/2003 Sb. Vyhláška MŠMT č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích, ve znění zákona č. 138/1995 Sb. a vyhlášek č. 235/2003 Sb. a č. 672/2004 Sb. Vyhláška MŠMT č. 137/1993 Sb., kterou se stanoví kritéria pro prokazování znalosti českého jazyka žadatelů o udělení státního občanství České republiky. Vyhláška MŠMT č. 183/1998 Sb., kterou se stanoví, které další studium, popřípadě výuka se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považuje za studium na středních nebo vysokých školách, ve znění vyhlášek č. 171/1999 Sb., č. 284/2001 Sb., č. 361/2002 Sb., č. 249/2003 Sb. a č. 467/2004 Sb. Vyhláška MZd č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti. Vyhláška MZd č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení. Vyhláška MV č. 277/2001 Sb., o organizaci přijímacího řízení, průběhu studia a jeho ukončování ve školách požární ochrany a o finančním a hmotném zabezpečení žáků. Vyhláška MŠMT č 334/2003 Sb., kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních. Vyhláška MŠMT č. 524/2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání. Vyhláška MŠMT č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách. Vyhláška MŠMT č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání. Vyhláška MŠMT č. 12/2005 Sb., o podmínkách uznání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami. Vyhláška MŠMT č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři. Vyhláška MŠMT č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání.
Vyhláška MŠMT č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy. Vyhláška MŠMT č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku. Vyhláška MŠMT č. 17/2005 Sb., o podrobnějších podmínkách organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti. Vyhláška MŠMT č. 33/2005 Sb., o jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky a státních jazykových zkouškách. Vyhláška MŠMT č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem. Vyhláška MŠMT č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Vyhláška MŠMT č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkurzního řízení a konkurzních komisích. Vyhláška MŠMT č. 55/2005 Sb., o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání. Vyhláška MŠMT č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů. Vyhláška MŠMT č. 65/2005 Sb., kterou se stanoví členění krajských normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy, vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu, ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů a zásady pro jejich zvýšení a jejich zveřejnění (vyhláška o krajských normativech). Vyhláška MŠMT č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání. Vyhláška MŠMT č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Vyhláška MŠMT č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Vyhláška MŠMT č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání. Vyhláška MŠMT č. 107/2005 Sb., o školním stravování. Vyhláška MŠMT č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních. Vyhláška MŠMT č. 223/2005 Sb., o některých dokladech o vzdělání. Vyhláška MŠMT č. 224/2005 Sb., kterou se zrušují některé vyhlášky v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. www.msmt.cz
11
Celoživotní vzdělávání nově Vláda poslední srpnový den schválila Zákon o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Jeho základním cílem je především podpořit účast dospělých na dalším vzdělávání. Doposud v této oblasti zaostáváme. Podle statistiky Eurostatu se u nás v dospělosti vzdělává jen 29 procent lidí. Češi se tak řadí na páté nejhorší místo v zemích současné Evropské unie. Doufejme, že tento návrh zákona situaci změní a opravdu vytvoří prostředí motivující k účasti na dalším vzdělávání, zejména pro osoby s nízkou kvalifikací, či s potřebou kvalifikaci rychle a efektivně změnit, zvýšit či rozšířit. ákon se týká té oblasti celoživotního vzdělávání, která se uskutečňuje mimo školskou soustavu. Na rozdíl od formálního vzdělávacího systému uskutečňovaného převážně ve školách je systém dalšího vzdělávání institucionálně neukotven. Připouští se jakákoliv vzdělávací cesta, která vede k dosažení způsobilosti jedince vykonávat určité povolání. Schválený zákon zlepší situaci v dalším vzdělávání zejména tím, že: • umožní zhodnotit dosažené vzdělání mimo vzdělávací soustavu transparentním a objektivním způsobem • vytvoří účastníkům dalšího vzdělávání předpoklady pro lepší uplatnitelnost na trhu práce • nabídne zaměstnavatelům lepší přehled o skutečném obsahu získaných certifikátů
Z
• propojí systém počátečního vzdělávání a dalšího vzdělávání • zahrne do vytvářeného systému dalšího vzdělávání instituce, jako například profesní sdružení, komory, resortní ministerstva apod. • usnadní orientaci účastníků a poskytovatelů dalšího vzdělávání v nabízených kurzech • nebude příliš náročný na státní rozpočet Postupy ověřování nabytých způsobilostí pro výkon určitého povolání jsou upraveny s ohledem na jeho specifika. S ohledem na rozmanitost vzdělávacích cest a postupů v dalším vzdělávání (dokonce k možnosti učit se mimo školské instituce) se zákon soustředí na výstup z dalšího vzdělávání, respektive na uznání dosažené odborné způsobilosti těch, kteří chtějí výsledky
Starosta Obce Husinec vyhlašuje konkurzní řízení na funkci ředitele/ky Základní školy Husinec – Řež, okr. Praha východ Požadavky: 1) Předpoklady pro výkon funkce ředitele školy stanovené § 5 zákona č. 563/ 2004 Sb. o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, tzn.: a) odborná kvalifikace odpovídající § 7 (1. stupeň ZŠ) zákona č. 563/2004 Sb o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů b) délka praxe v souladu s §5 zákona č. 563/2004 Sb o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů – min. 4 roky c) občanská a morální bezúhonnost a dále 2) znalost školské problematiky a předpisů 3) organizační a řídící schopnosti 4) dobrý zdravotní stav. 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7)
K přihlášce přiložte materiály: ověřené kopie dokladů o dosaženém vzdělání (diplom včetně vysvědčení o státní závěrečné zkoušce a dokladů o dalším vzdělání) přehled o průběhu praxe, včetně funkčního zařazení, dokladující její délku, nebo doklad o průběhu zaměstnání a délce požadované praxe potvrzený posledním zaměstnavatelem, včetně uvedení funkčního zařazení strukturovaný životopis písemnou koncepci ZŠ Husinec – Řež výpis z rejstříku trestů (ne starší 3 měsíců) nebo doklad o jeho vyžádání čestné prohlášení podle §4 odst. 3 zákona č. 451/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů originál lékařského potvrzení o způsobilosti k výkonu funkce ředitele/ky (ne starší 3 měsíců) Předpokládaný nástup do funkce: 1. 1. 2006
Možnost přidělení obecního bytu Upozornění Do konkurzního řízení budou zařazeny pouze vlastnoručně podepsané přihlášky uchazečů se všemi úplnými požadovanými přílohami doručené nejpozději do 12.00 hod. dne 20. 9. 2005 na adresu: Obecní úřad Husinec, Husinec, Řež 64, 250 68 Řež Obálku označte slovy: „Konkurz – neotvírat“
Číslo 27
14. září 2005
svého vzdělávání mimo školskou soustavu formalizovat. Základním rysem zákona je tedy umožnit získání obecně uznávaného certifikátu o nabytém vzdělání. K tomuto účelu se navrhuje zejména: • vytvořit Národní soustavu kvalifikací jako pojítko mezi systémem počátečního a dalšího vzdělávání • připravit popis úplných odborných kvalifikací a dílčích odborných kvalifikací, které jsou významné pro další vzdělávání • připravit v této souvislosti profesní a (zejména) hodnotící standardy • umožnit prostřednictvím tzv. autorizovaných osob zájemcům o získání dílčí kvalifikace zhodnotit své mimoškolní vzdělávání získáním odpovídajícího certifikátu • připravit návrh organizace
a průběhu zkoušek umožňující uznání odborné kvalifikace bez ohledu na to, jak požadované způsobilosti žadatel dosáhl (formálním, neformálním vzděláváním) • umožnit uplatnění dosažených certifikátů v praxi nebo ve školském vzdělávacím systému • popřípadě podpořit orientaci uchazečů o další vzdělávání informačním a poradenským systémem v oblasti dalšího vzdělávání Co se týká finančních dopadů zákona na státní a veřejné rozpočty, snahou ministerstva školství je, aby je zákon zatížil minimálně (do 50 milionů korun v počátečním náběhovém období, dále kolem 20 milionů korun). Počítá se i s využitím Evropského sociálního fondu a dále také s příjmy z autorizací na základě vybraného správního poplatku. mšmt
předplatné týdeníku školství UPOZORNĚNÍ PRO PŘEDPLATITELE: Vyplněný objednací lístek zašlete přímo na adresu redakce Týdeníku Školství, Senovážné nám. 23, 110 00, Praha 1. Účast v databázi předplatitelů Týdeníku Školství není omezena kalendářním ani školním rokem a každá adresa předplatitele automaticky přechází z ročníku do ročníku.
OBJEDNACÍ LÍSTEK URČENO JEN PRO ZCELA NOVÉ PŘEDPLATITELE !!! Objednávám .................. předplatné Týdeníku Školství. Jméno – název odběratele: ....................................................... .................................................................................................. Adresa: ...................................................................................... ..................................................... PSČ dodací pošty: .............. E-mail: ...................................................................................... Plátcem bude (jméno, název, IČO, DIČ):
Podpis (u organizace razítko): .................... Datum: ................
Vydává Dictum, s. r. o., Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. Šéfredaktorka Mgr. Karla Tondlová, tel. 224 233 044, fax 224 233 043. Vyrábí SOFIPRIN Praha. Za rok vychází 40 čísel. Celoroční předplatné 740 Kč. Inzerci a objednávky předplatného posílejte na adresu redakce: Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. E-mail:
[email protected]. Rozšiřuje Česká pošta, s. p., POSTSERVIS. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt v Praze č.j. NP 3160/1994 ze dne 29. 12. 1994. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. ISSN 0862-9641. MK ČR E 4861.
inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce Hledáte školu v Evropě pro mezinárodní spolupráci?
Par tnerství škol v Evropě „…i když daleko, tak blízko…“ zevropský program pro podporu mezinárodní spolupráce základních a středních škol; zspolečné projekty žáků i učitelů na dálku prostřednictvím informačních a komunikačních technologií; zwww.etwinning.net - portál, který poskytuje nástroje, materiály a dokumenty, potřebné pro přípravu, plánování a rozvíjení spolupráce, a to vše v českém jazyce; zv České republice je Vám k dispozici Národní podpůrné středisko pro eTwinning, které mimo jiné spravuje portál www.etwinning.cz, kde můžete najít veškeré aktuální informace o programu. zpracovníky Národního střediska můžete kontaktovat na e-mailové adrese:
[email protected], popř. na tel. 257 011 341. zNárodní středisko také připravuje několikrát do měsíce metodické semináře na téma, jak realizovat mezinárodní projekty v rámci programu eTwinning, na které se můžete přihlásit na www.etwinning.cz. zv rámci programu eTwinning budou každoročně udíleny zajímavé národní a mezinárodní ceny za nejlepší projekty spolupráce škol (poprvé za školní rok 2004/2005); zučitelé registrovaní v programu mají příležitost podílet se aktivně na diskusi o podobě programu eTwinning a účastnit se metodických seminářů a mezinárodních setkání učitelů.
eTwinning je otevřený všem základním a středním školám! Jsme tu pro Vás, neváhejte nás kontaktovat! Národní podpůrné středisko pro eTwinning Národní agentura Socrates U Lužického semináře 13 118 01 Praha 1 e-mail:
[email protected] tel.: 257 011 341
www.etwinning.cz www.etwinning.net
