bio
Cena 49 Kč/ 2,10 EUR
4-5|12
ZAHRADA V OBRAZECH podzim
zdravá | krásná | relaxační
Soutěž o čtyři elektrické pily
Deset důvodů pro jablko Kompost – zahradníkovo zlato
Zahradní cesty a pěšiny
Zakládáme biozahradu (2)
Zdravá půda –
základ všeho (života)
44 | ZAHRADA V OBRAZECH
PRO BIOZAHRADU NEBO JAKOUKOLIV ZAHRADU FUNGUJÍCÍ NA PŘÍRODNÍCH PRINCIPECH JE DOBŘE FUNGUJÍCÍ PŮDNÍ SYSTÉM ZÁKLADNÍM PŘEDPOKLADEM PRO ÚSPĚŠNÉ PĚSTOVÁNÍ ČEHOKOLIV. PRŮKAZNĚ VYŠŠÍ MNOŽSTVÍ ŽÍŽAL, MIKROBIÁLNÍ AKTIVITY PŮDY A CELKOVÉ MNOŽSTVÍ BIOMASY NA EKOLOGICKY OBHOSPODAŘOVANÝCH PLOCHÁCH OPROTI KONVENČNÍM BYLO I VĚDECKY PROKÁZÁNO V 90. LETECH VE VÝZKUMNÉM ÚSTAVU BIOZEMĚDĚLSKÉM VE ŠVÝCARSKU.
Text Lenka Hadrabová, foto Dreamstime
T
ím, že se staráme o půdu, připravíme rostlinám ideální podmínky na startovací čáře. Budou pak daleko lépe snášet nepřízeň počasí, vysoké teploty a sucho nebo naopak deštivé a chladné období. Ale jak k tomu máme přistupovat v zahrádkářské praxi? Jak napravit poškozenou půdu? Naši předkové na ní hospodařili staletí, velmi si jí vážili a vždy dbali na to, aby úrodnou půdu předali i svým potomkům. Můžeme tedy čerpat z jejich moudrosti a obohatit ji novými poznatky, kterých je v tomto směru celá řada.
ZAHRADNICKÝ ZÁZRAK: HUMUS
Základním a nejdůležitějším ukazatelem ovlivňujícím půdní úrodnost je množství humusu. Humus – to je ten zázračný materiál, který zajišťuje kyprost a úrodnost hlíny, dokáže nasát velké množství vody při deštích a v suchém období ji postupně uvolňuje kořínkům rostlin, které v takovém prostředí velmi snadno pronikají za lehce dostupnými živinami daleko i hluboko. Nejlepší a nejlevnější lék pro náš pozemek si dokážeme jednoduše „vyrobit“ sami – kompostováním všech možných zbytků ze zahrady i z kuchyně. K navrácení do přírodních koloběhů přes kompostování je velmi vhodný i obsah ekotoalet. Pokud bychom měli problém takto získané hnojivo přidat pod zeleninu, ovocné stromy jím určitě nepohrdnou. Číňané věděli už dávno, jak píše Victor ZAHRADA V OBRAZECH | 45
Hugo v Bídnících, že nejúrodnější hnůj je ten lidský a rolníci si ho vždy při návratu z města nosili plná vědra. Důležité je vrstvy suššího (listí, nakrátko nasekané větvičky, seno) a vlhčího (kuchyňské zbytky, posekaná tráva) materiálu střídat, aby kompost nezahníval a probíhaly zde ty správné pochody za přístupu kyslíku. Velmi tomu prospěje přihodit občas trochu zbylého, třeba i hrubšího materiálu z již zralého kompostu. Mimo humusu dodáme zjara trvalkám, zelenině, jahodám i dalším rostlinám se zralým kompostem do půdy i užitečné půdní mikroorganismy.
HOUBY POMOHOU NAKRMIT ROSTLINY
Opatření k zúrodnění půdy l l l l l
l l l l l
vyloučení všech umělých hnojiv a postřiků kompostování využití mykorhizy remineralizace kamennou moučkou (chudé půdy) hnojení rozleželým chlévským hnojem (kravský, koňský, drůbeží trus nejlépe se slámou) zakrývání holé půdy – mulčování (nastýlání) zelené hnojení vyvýšené záhony udržování kyprosti a vzdušnosti půdy rozmanitost druhů rostlin
46 | ZAHRADA V OBRAZECH
A jak je to s těmi mikroorganismy? Společně s živočichy rozkládají těla uhynulých rostlin a zvířat zpět na jednodušší, rostlinami přijatelné a využitelné organické a minerální látky. Bez nich by život na planetě zanikl. Prospěšné mikroorganismy, které si „obsadí“ kořínky rostlin, jim pomáhají lépe využívat živiny a vodu a chrání je před škůdci a patogeny. Hlízkové bakterie spolupracují s kořeny motýlokvětých rostlin, ke kterým patří například fazole a jetel, ale i třeba rakytník řešetlákovitý – keř s léčivými plody. Zachytávají vzdušný dusík z půdního prostoru a předávají ho rostlinám, na kterých je to opravdu znát, rostou daleko lépe bez dalšího hnojení. Rostliny na oplátku pomáhají bakteriím, žijí spolu v symbióze. Přátelské a užitečné vztahy fungují i v případě hub. Ty, které známe z lesa a obohacují nám jídelníček, žijí v mykorhizní symbióze (mykorhize) s lesními stromy. Podhoubí tvoří rozsáhlou síť napojenou na vlásečnicové kořínky a tím několikasetnásobně (!) zvyšuje jejich schopnost přijímat vodu a živiny. Dřevina dodává naopak houbám uhlíkaté produkty z fotosyntézy. V 80. a 90. letech bylo dokonce prokázáno, že prostřednictvím podhoubí ektomykorhizních hub poskytují dospělé stromy svým malým semenáčkům výživu uhlíkatými sloučeninami. Existuje také nespočet druhů hub, které sice mají podhoubí, ale plodnice nevytvářejí. To však mykorhize nijak nebrání, stačí, když rostlina najde tu správnou spolupracovnici. Mykorhiza funguje nejen u keřů a stromů, ale i u některých zelenin (mimo brukvovitých – kedluben, kapusta, zelí, a laskavcovitých – špenát, řepa), trvalek a cibulovin. Je úžasné pozorovat, jak roste a plodí takto „naočkovaná“ jabloň či paprika, nebo jak neobvykle mohutný
a zdravý je tulipán s podhoubím na koříncích. Tyto výhody nám do zahrádek přináší například přípravek Symbivit – stačí při výsadbě trochu přípravku nasypat na kořínky nebo pod cibule.
PEČUJEME O ZÁHONY
Jak půdu vylepšuje zelené hnojení l
Chybějící minerály doplníme do chudé a vyčerpané půdy rychle, kvalitně a levně kamennou moučkou, kterou lze běžně sehnat v lomech. Po dotazu na to, zda neobsahuje škodliviny a po nasazení protiprachové roušky na nos a ústa, nic nebrání „nakrmení“ vyčerpané půdy, nejlépe mimo vegetační období. Kyselou půdu, pokud na ní nechceme pěstovat třeba skvělé velkoplodé borůvky, což by bylo asi nejlepší a nejjednodušší řešení, můžeme upravit pomalu působícím mletým vápencem. Abychom půdu určenou k pěstování znovu zbytečně neutužovali, šlapeme pouze na cesty mezi záhony, které si rozvrhneme raději užší a delší, a tak všude pohodlně dosáhneme. Dobře poslouží a ještě k tomu zajímavě vypadá záhonek ve tvaru klíčové dírky, kde je snadný přístup i z prostřední zpevněné cestičky, nebo na větší ploše jednotlivě umístěné šlapáky. Záhonky, které nemáme z nějakého důvodu zamulčované, občas lehce prokypříme. Svrchní vrstva půdy se provzdušní, zabráníme tím vysychání půdy v hlubších vrstvách a rostlinám se zpřístupní živiny. Všimli jste si někdy, jak povyskočí po okopávce třeba takový salát? Pokud to není nezbytně nutné (například odstranění drnu při tvorbě záhonu), půdu neryjeme. Při klasickém rytí drobtovitou provzdušněnou půdu zaklápíme dospodu a navrch vytahujeme utuženou. Půdu zlepšovanou výše uvedenými metodami stačí zjara zlehka nakypřit železnými hrabičkami a neničit zbytečně mikroorganismům jejich životní prostor – a sobě záda. Když zvedneme oči od půdy, do které jsme se před chvílí zanořili, uvidíme, jak ve zdravé, kypré a voňavé půdě bujně rostou květiny, voňavé jahody, chutná křupavá zelenina i obalené keře a stromy a hned nám svět bude připadat krásnější. Pěstování rostlin na smíšených záhonech a využívání méně známých zásad, kterými se budeme zabývat v dalších dílech seriálu, nám pomůže udržovat nejen půdu v dobré kondici.
l l
l l
l
l
l
Potlačuje plevel Obohacuje půdu o humus a o živiny z hloubky Při použití vikvovitých rostlin (lupina, bob, vikev, jetele, peluška) obohacuje půdu o dusík Zakrytím půdy brání půdní erozi Provzdušňuje a zlepšuje půdní strukturu (svazenka, lupina, vojtěška) Potrava pro hmyz, včely – kvetoucí rostliny (pohanka, svazenka, měsíček) Ozdravuje půdu – odpuzuje škůdce (měsíček, afrikán) a houbové choroby rostlin Odstraňuje půdní únavu
n ZAHRADA V OBRAZECH | 47
