II 2005
Na koho myslí ledová královna... Radek Svoboda Jen pro pár chvilek zázraèné nìhy, jen pro ten pocit, nìkoho mít, poèkám, až roztají loòské snìhy a do té doby mì nech jenom snít. Má ledová královno, ty z konce svìta, ve svém zámku z køišálu zas u okna stojíš, takhle tu vyhlížíš už dlouhá léta, že se ti nevrátím, hroznì se bojíš. Nechci mít jinou ve svoji náruèi, myslíš si, že jsem ti nakonec lhal? Jak mohl bych se ti znovu podívat do oèí, za co by pak ten tvùj rytíø stál?
Foto: Vlastimil Smetana
Anketa starostù Zaèátek roku je èasem pøípravy nejsmìlejších plánù, je to i vhodná doba na malé ohlédnutí za tím, co se v našich obcích v minulém roce podaøilo. Redakce Listù Budìjovicka proto položila starostùm našeho mikroregionu následující otázky a Vy, vážení ètenáøi, mùžete ode dneška jejich odpovìdi sledovat. 1. Co nejdùležitìjšího, pøípadnì nejzajímavìjšího pøinesl loòský rok pro Vás osobnì i pro vaši obec? 2. Co plánujete v obci uskuteènit v roce 2005? 3. Máte nìjaké tajné pøání, které byste chtìl vyøešit pomocí kouzelného proutku? Vìra Bartuòková, Zvìrkovice 1) V loòském roce se výraznì zlepšil vzhled obce,díky rekonstrukci a výstavbì silnice a chodníkù pøes obec. 2) Pokraèovat na zlepšování vzhledu obce, dokonèit výstavbu chodníkù. 3) Tajná pøání samozøejmì mám, bohužel je nemohu zveøejnit, protože by už nebyla tajná.
Foto: Vlastimil Smetana
Miroslav Trojan, Cidlina 1) Podaøila se nám èásteèná úprava dìtského høištì, zapoèalo se s opravou obecního
skladu a byla obnovena tradice masopustu, kterou chceme zachovat i v dalších letech. 2) Pokud získáme dotace budeme pokraèovat v úpravách a údržbách obecních budov. 3) Mezi tajné pøání patøí mít ten kouzelný proutek a mávnutím vyèarovat dostatek financí na opravu místních komunikací a infrastruktury vèetnì pøíjezdových komunikací spojující naší obec s Lesonicemi a Želetavou. Božena Novotná, Nimpšov 1) Loòský rok pro mì nepøinesl nic zajímavého ani dùležitého. Získali jsme dotaci z obnovy venkova na opravu místní komunikace a na nákup poèítaèe z programu Vysoèiny, který je v dnešní dobì vlastnì nezbytný. 2) Pro tento rok plánujeme opìt opravu dalšího úseku místní komunikace. Zatìžuje nás dluh po plynofikaci, proto postupujeme po èástech. 3) Pøála bych si, aby byli lidé k sobì vstøícnìjší, byly udržovány lepší mezilidské vztahy. Nemyslím konkrétnì v naší obci, ale celkovì. Když bych mohla mávnout (pokraèování na stranì 2)
2
Anketa starostù
(dokonèení ze strany 1) kouzelným proutkem, urèitì bych si pøála, aby v naší obci bylo hodnì mladých lidí s dìtmi, aby byl slyšet v obci dìtský smích i pláè, aby bylo pro koho organizovat na Den dìtí, rùzné sportovní a soutìžní akce, aby bylo v obci živo a nebyla ves pustá a prázdná.
Jan Nekula, Mor. Budìjovice 1) Byl to docela nároèný rok. Jako zastupitelé jsme se vybarvili natolik, že jsme pøitahovali pozornost i novináøù. Až na samotný konec roku rozhodl o pokraèování výstavby zimního stadionu. Ale - konec dobrý, všechno dobré. Mám radost z opravené a dobøe využívané kaple sv. Jana Nepomuckého i ze splnìní letitého slibu, které mìsto kdysi dalo. Velmi úspìšný byl festival sborového zpìvu Musica sacra, v kostele sv. Jiljí, v èervnu minulého roku, kterého se zúèastnilo kolem šesti set úèinkujících od nás i z Rakouska. 2) Moravské Budìjovice budou letos zatíženy velmi nároènými investicemi, na pøíklad zimní stadion, rekonstrukce kanalizace a èistièky odpadních vod a podnikatelský inkubátor, mám-li uvést ty nejdùležitìjší. 3) Mám. Každému spokojený život, práci a úspìch. Spokojený obèan a rodina, úspìšná firma, rovná se úspìšný rozvoj mìsta. Bohužel, to by bylo asi i na kouzelný proutek moc. Budu skromnìjší. Spokojil bych se i s tuènou finanèní pomocí na plánovanou rekonstrukci pro naši Besedu. Jiøí Šálek, Lesonice 1) Upravili jsme velmi zanedbané èásti veøejného prostranství pøed poštou, vybudovali jsme chodníky, parkovištì a autobusové zastávky. Zajímavostí je, že obec
loòský rok zvládla celkem 3 významné stavební akce, takže v tomto smìru to byl pro nás rekordní rok. 2) Letošní rok bude pro nás ve znamení kultury. Poslední èervencový víkend se uskuteèní Pøipomínka 230. výroèí selských rebélií na lesonickém panství spojená se srazem rodákù a svìcením nových obecních symbolù. Bude to tøídenní akce naplnìná øadou spoleèenských a kulturních poøadù. 3) Zastavit nehospodárné plýtvání penìz ze státní pokladny a získat z nich alespoò èást pro zvelebení naší obce. Bohumír Kašík, Litohoø 1) V loòském roce byla provedena rekonstrukce veøejného osvìtlení, osazena úsporná svítidla, provedeny nátìry sloupù a výložníkù. Kolem hlavní silnice a silnic II. a III. tøídy byly položeny chodníky ze zámkové dlažby, pøes potok zhotovena lávka. Místní komunikace byly vyasfaltovány. Tyto akce si vyžádaly náklad 5,050.166,-Kè. Zaèalo se s dostavbou sportovního areálu, nástavbou sociálního zaøízení a šaten, zhotovení 6 tenisových kurtù to vše v èástce 6,339.414,- Kè. Dokonèili jsme rekonstrukci zastøešení kulturního domu v èástce 196.500,- Kè. 2) Budeme pokraèovat II. etapou dostavby sportovního areálu, rekonstrukcí stávajícího sociálního zaøízení, úpravou druhého fotbalového høištì, bìžecké dráhy pro hasièe a èištìní pøitékající vody do koupalištì. Zahájíme Metropolitní sí III. praktické využití internetu pro domácnosti a výuku žákù ve škole. 3) Zlepšení mezilidských vztahù. Udržování poøádku na místních komunikacích a veøejném prostranství. Tøídìní komunálního odpadu a tím snížení odpadu pro uložení.
Trestná èinnost mladistvých v regionu se zdvojnásobila Trestná èinnost mladistvých vzrostla v uplynulém roce v moravskobudìjovickém obvodu o 100 procent, uvádí kurátor pro mládež Mìstského úøadu v Mor. Budìjovicích Alois Procházka, ve zprávì Kriminalita a závadové chování mládeže v roce 2004. Nejèastìji se vyskytovalo ublížení na zdraví, majetková trestná èinnost a výtržnictví. Po dvou letech se opakuje trestný èin výroby psychotropních látek a šíøení toxikomanie, ohrožování mravní výchovy mládeže, loupež a vydírání. Stoupla závažnost páchané trestné èinnosti nezletilých a mladistvých, narostla agresivita pachatelù a pøípady ublížení na zdraví. Poèty závadového chování dìtí a mládeže se však nemìní. Øešeno a zaznamenáno bylo celkem 76 pøípadù, v roce 2003 dokonce 79. Z kategorie výchovných problémù, jako záškoláctví, nevhodné chování ve škole, požití alkoholu, dokonce i útìk z domova a pokus o sebevraždu, bylo øešeno 19 pøípadù. V roce 2003 to bylo dokonce 37 pøípadù. Znaèné procento trestné èinnosti a pøestupkù páchají stejní pachatelé, nìkteré pøípady jsou øešeny nìkolikrát do roka. Zpráva konstatuje, že prokazatelnì roste spoleèenská nebezpeènost tìchto pøestupkù. Vyznaèují se impulsivním, zkratkovým jednáním, mnohdy pod vlivem alkoholu a vìtší agresivitou pachatelù. V jednom pøípadì byl v koneèné fázi dokonce uložen nepodmínìný trest odnìtí svobody, což naše justice uplatòuje zcela výjimeènì. vn
Pøeèetli jsme v Jemnických listech V lednovém èísle jsou uveøejnìny výsledky ankety, kterou redakce listù vypsala v listopadu minulého roku. Kladené otázky, vèetnì známkování, si kladly za úkol zjistit spokojenost obèanù s mìstským úøadem, se samosprávou i se službami ve mìstì. Sešlo se celkem 63 vyplnìných lístkù. Nejlepší známku (1,6) obdržela mìstská knihovna, naopak pracovní pøíležitosti a uplatnìní ve mìstì nejhorší (4,2). Zastupitelé a radní vyfasovali 3,3. Na otázku - Souhlasíte s prodejem zámku? - odpovìdìlo 22 obèanù ano a 41 ne. Nejèastìjšími návrhy na jeho využití se pohybovaly v oblasti kulturní a spoleèenské. Jen dva tazatelé by si v zámku pøáli supermarket. vn
Víte, že …. -
-
-
-
na Poliklinice v Moravských Budìjovicích, v pøízemí staré budovy, je každý ètvrtek od 11,00 hod. otevøena lékaøská urologická ordinace? do letošní Tøíkrálové sbírky pøispìli obèané Mor. Budìjovic èástkou 86.227,- Kè, v Martínkovì 6.685,- Kè a v Jakubovì 11.219,- Kè? na internetové stránce mìsta www.mbudejovice.cz se mùžete nyní podívat jaký je v daném okamžiku stav a provoz na moravskobudìjovickém námìstí? Kamerový pøenos vysílaný pøímo na internetové stránky byl nedávno pokusnì zaveden. Jeho využití mùže být velmi široké a zajímavé. v našem regionu a na celém území bývalého okresu Tøebíè budou jarní prázdniny ve školách od 21. 2. do 27. 2. 2005?
Investice za jednu a pùl miliardy korun S takovou sumou se poèítá v projektu Ochrana vod povodí øeky Dyje na rekonstrukce kanalizací a èistièek odpadních vod v regionech Blansko, Šlapanice, Žïár n. S. a Tøebíè. Dotace z programu ISPA Evropské unie èiní 68%, vlastní zdroje svazkù mìst a obcí 27%. Cílem projektu je plnìní pøedpisù Evropské unie v oblasti odvádìní a likvidace odpadních vod. Na okrese Tøebíè jsou do tohoto programu zapojena mìsta Tøebíè, Jaromìøice n. R., Jemnice a Mor. Budìjovice. V Moravských Budìjovicích se bude modernizovat èistièka odpadních vod a rekonstruovat kanalizace v délce 4,3 km, vše v hodnotì kolem 70mil korun. Podobnì to bude i v Jemnici s vybudováním kanalizace v délce asi 2,3 km, v pøibližné cenì 60 mil. korun. Práce budou zahájeny v nejbližší dobì a potrvají do konce roku 2006. vn
Pøeèetli jsme si o pøípravì výstavby Císaøské silnice Øeditelství silnic a dálnic Èeské republiky, odbor výstavby v Brnì vydalo Informaci o pøípravì pøestavby silnice Jihlava – Znojmo – Hatì I/38. Propagaèní, nìkolikastránková, velmi pìkná barevná publikace obsahuje mapu celé trasy Císaøské silnice, mapku souèasného i budoucího zatížení silnièní sítì, nìkolik zajímavých fotografií a popis probíhající pøípravy výstavby. V doprovodném textu se mimo jiné píše. Stávající silnice I/38 je v souèasnosti vedena v prùtazích významných center a obcí (Jihlava, Znojmo, Mor. Budìjovice, Želetava atd.) Tyto prùtahy vykazují v mnoha pøípadech znaèné dopravní závady a nachází se zde øada nehodových míst. Je proto sledována pøeložka silnice I/38 do nové trasy dle vyhledávací studie firmy HBH Projekt spol. s r. o., Brno z roku 1996. V roce 1998 byla na koridor této vybrané varianty vyhlášena povìøenými stavebními úøady v jednotlivých okresech (Jihlava, Mor. Budìjovice, Znojmo) stavební uzávìra. S výjimkou obchvatu Jihlavy a úseku Znojmo – obchvat – Hatì, který bude vybudován jako smìrovì rozdìlená silnice kategorie S 22,5/100, je zbývající èást pøipravována jako smìrovì nerozdìlená dvoupruhová silnice kategorie 11,5/100.
Na základì aktuálnì zjištìných intenzit dopravy lze oèekávat prakticky po celém tahu silnice mezi Jihlavou a státní hranicí s Ra-
kouskem již v roce 2015 témìø dvakrát vyšší intenzitu dopravy než v souèasnosti. JN
3
Dùležitá místa silnièního tahu I/38 v regionu. Pøevzato z podkladù HBH projekt.
4 Stalo se v našem mikroregionu Kojatice V pátek 7. ledna 2005 se konala ve veèerních hodinách v Kulturním domì v Kojaticích výroèní Valná hromada èlenù místního Sboru dobrovolných hasièù. Po pøivítání hostù, uctìní památky zesnulých hasièù minutou ticha a seznámení s programem, následovala zpráva o èinnosti za výcvikový rok, kterou pøednesl velitel Martin Benda. S rozsáhlou zprávou o celkové èinnosti sboru seznámil pøítomné starosta Jan Šenkypl. Zprávu o hospodaøení uvedl hospodáø Bohumír Michal. Pøi této pøíležitosti bylo vzpomenuto i 80. výroèí založení sboru. Na Valné hromadì také vyznamenali sedmnáct èlenù. Ocenìní a vyznamenání pøedal èlenùm starosta SDH Jan Šenkypl, starosta obce František Fiala, starosta okrsku Jiøí Veselý a velitel okrsku Miroslav Svoboda. Pøi volbì nového výboru, delegáti opìt jednohlasnì zvolili do funkce starosty SDH Jana Šenkypla. Pøítomní také odsouhlasili návrh, zaslat do postižených oblastí zemìtøesením 5 000 Kè z pokladny sboru. Na závìr jednání bylo podáno obèerstvení a následovala volná zábava. Za výbor – Jan Šenkypl, starosta SDH
Láz Diamantovou svatbu oslavili manželé Zdeòka a Vilém Krejèovi v pondìlí 10. ledna 2005 ve svém rodinném domku v Lázu. Oslavencùm srdeènì popøáli pevné zdraví do dalších rokù a pøedali kytice krásných gerber a velký dárkový koš starosta obce Miroslav Veith, èlenka zastupitelstva Marta Kapinusová a pøedsedkynì kulturního výboru pøi OÚ Jarmila Rùžièková. Po slavnostním pøípitku a pøi následujícím obèerstvení se zaèalo vzpomínat na šedesát let spoleèného života obou manželù. Paní Krejèová, která se narodila v roce 1923, držela pøitom v ruce svatební fotografie a na svatební den 9. ledna 1945 vzpomínala v krásném novosyrovickém náøeèí. Pan Krejèí se narodil v roce 1910 a ten mimo jiné zavzpomínal na úraz, který utrpìl ve svých osmnácti letech a který jej poznamenal na celý život. Vzpomínalo se i na období, kdy ještì bývalo mnoho snìhu. Ke vzpomínkám se pøipojil i pøítomný syn
Bohumil. Ani vysoký vìk obou manželù nebrání tomu, aby na dvorku mìli malé hospodáøství. Rádi si pøeètou noviny a podívají na televizi. Když nìkdy v televizi zahraje dechovka, paní Krejèí si ráda zazpívá. Vždy celý život mìla ráda dechovou hudbu a zpìv. Text i foto Vlastimil Smetana
Jakubov
Nové Syrovice Žáci a zamìstnanci Základní školy Nové Syrovice již pùl roku využívají k plné spokojenosti generálnì opravenou školní budovu, která byla pøedána do užívání 1.9.2004. V tento den navštívil školu také velký poèet bývalých žákù a hostù, kteøí si se zájmem prohlédli krásnì opravenou a zrenovovanou školu a nikdo z návštìvníkù nešetøil slovy chvály. Ke spokojenosti všech jsou využívány novì zbudované prostory v pùdní vestavbì k výuce i k zájmovým èinnostem. Škola se prezentuje v obci i dalšími aktivitami, které jsou urèeny pro žáky i pro veøejnost: Vánoèní akademie, Školní ples, Dìtský karneval, Ozdravný pobyt na horách – Jeseníky, Exkurze do Prahy, Sportovní soutìže, Dìtské divadelní pøedstavení, Jazykovì motivovaný zájezd do Vídnì a mnoho dalších akcí. Zveme všechny ètenáøe LB, kteøí mají zájem, aby se k nám pøišli podívat. Karel Mittner, øeditel školy
Lesonice Prosinec loòského roku v Lesonicích byl oživen nìkolika kulturními akcemi. Na zaèátku mìsíce poøádal sportovní klub Lesonice dìtský mikulášský karneval spojený s mikulášskou nadílkou. Dne 10. 12. 2004 se uskuteènilo setkání dùchodcù obcí Lesonice, Babice a Cidlina. Pro všechny zúèastnìné hráli èlenové jihlavského BOBO divadla. Akce se povedla a snad se všem také líbila. Doufáme, že se pøíští rok uskuteèní znovu a nejen místní dùchodci projeví opìt zájem setkat se se svými vrstevníky. Také naši nejmenší se snažili a témìø od zaèátku školního roku nacvièovali pásmo písnièek a básnièek na vánoèní besídku poøádanou každoroènì v místní sokolovnì. Dìti ze základní školy okoøenily besídku svým divadelním vystoupením s pohádkou „Sedmero krkavcù“. Pøíprava stála nejen žáky, ale také jejich uèitele urèitì hodnì úsilí a trpìlivosti. Svou pílí a snahou i koneèným výkonem dìti dokázaly, že se naše škola vyrovná ne-li pøedèí nìkteré jiné základní školy v okolí. Tímto jim dìkujeme a pøejeme úspìchy nejen v uèení, ale také v rozvíjení talentu. Na závìr mi dovolte popøát všem úspìšný rok 2005. Monika Ledecká, kulturní výbor obce Lesonice
Poslední adventní nedìli se v pøísálí kulturního domu v Jakubovì konala vánoèní výstava. Pøítomní si mohli prohlédnout více než tøicet rùzných Betlémù vyøezávaných ze døeva, vyrobených z keramiky, upeèených z perníku, vyšívaných rùznými technikami a vystøíhaných z papíru. Inspirací byly i rùzné vánoèní dekorace, svícny, adventní vìnce a nazdobené perníèky. K vidìní bylo i nìkolik vánoèních stromeèkù, ozdobených háèkovanými vloèkami a zvoneèky, ozdobami ze slámy, døeva, papíru i klasickými sklenìnými ozdobami v rùzných barvách. Mimo jiného stál za povšimnutí stromeèek vyrobený ze sena, ozdobený sušeným ovocem a jablky. Celá výstava podtrhla sváteèní atmosféru blížících se Vánoc. Jarmila Èurdová
Jakubov V nedìli 19. 12. 2004 se v jakubovském kulturním domì uskuteènil již tradièní vánoèní koncert místní hudební skupiny. Vokálnì instrumentální soubor pod vedením pana Michala Draèky sdružuje místní obèany od nejmladších žákù základní školy až po dùchodce.
V prùbìhu odpoledne zaznìly nejen staré vánoèní písnì a koledy, ale i písnì souèasných autorù. Vìtšinu sólových písní zazpívala sleèna Marie Koláøová. Úèinkující svùj zpìv doprovázeli hrou na varhany, flétny, kytary a jiné hudební nástroje. Kdo si udìlal v pøedvánoèním shonu èas a pøišel se v klidu zaposlouchat do vánoèních melodií, urèitì nelitoval. -JÈ-
5 Stalo se v našem mikroregionu Jakubov 24. 12. 2004 po štìdroveèerní veèeøi a rozbalení dárkù se vìtšina jakubovských obèanù sešla pod velkým rozsvíceným vánoèním smrkem na obecní návsi. Všichni pøítomní si mohli spolu s místním vokálnì instrumentálním souborem ve více nìž hodinovém pásmu zazpívat známé koledy a vánoèní písnì nebo jen tiše poslouchat. Dìkujeme všem èlenùm souboru za krásný vánoèní dárek, který nám všem svým zpìvem dali. Na zahøátí byl pro dìti pøipraven horký èaj a pro dospìlé i nìco silnìjšího. Toto štìdroveèerní zpívání se konalo již druhým rokem. Vìøíme, že i nadále bude oblíbenou místní tradicí. Všem pøejeme, abychom se zase letos na Štìdrý den všichni ve zdraví sešli pod Vánoèním stromem. Za Obecní úøad Jakubov Jarmila Èurdová
Domamil HODINA PRAVDY, tak se jmenuje televizní soutìžní poøad studia v Ostravì, do kterého se pøihlásili, a také byli vybráni, fotbalisté z obce Domamil. V sobotu 8. ledna 2005 ve 20,00 hodin si v Domamili i širokém okolí nenechal snad nikdo ujít tento poøad na ÈT 1, který pro domamilské fotbalisty mnoho znamenal. Televizní diváci shlédli „støílení míèe nùžkami na branku“. I když soutìžící i diváci, kteøí pøijeli do Ostravy ve dvou autobusech, zažili pøi nelítostném boji v televizním studiu perné chvíle, vše dobøe dopadlo a štìstí se na fotbalisty usmálo.
Výhra, kterou získali jim postaèí na nástavbu kabin u fotbalového høištì v Domamili. Vìøíme, že brzy pøineseme ètenáøùm LB snímky i reportáž z práce na budování nástavby fotbalových kabin. -mbs-
Moravské Budìjovice
Páteèní podveèer 21. ledna patøil v moravskobudìjovických Zámeckých konírnách vernisáži výstavy dvou vynikajících výtvarníkù a to: akvarelù Zdeòka Adámka ze Ctidružic a kreseb Miroslava Vomáèky z Moravských Budìjovic. Úvodní kulturní vystoupení Dívèího pìveckého souboru z Jaromìøic n. R., skupiny Rùžový èervánek i uvedení nìkolika skladeb v interpretaci Evy Vomáèkové a Evy Mafkové ve høe na kytaru, bylo pod režií Marka Horkého. Ten také postupnì pøedstavil pøítomným oba dva autory výstavy, vèetnì uvedení životopisù, ve kterém se zamìøil v pøevážné míøe na umìleckou tvorbu.
Pøi vlastní prohlídce tvorby obou autorù a sklenièce dobrého vína, bylo slyšet pouze slova chvály. Námìtem obrazù Zdenìka Adámka byly pøevážnì kytice kvìtù. Návštìvníci mohli shlédnout i širokou paletou námìtù z krajinného prostøedí Vysoèiny a jižní Moravy. Vìnuje se kresbì tuší, pastelem, malbì temperou i olejovými barvami. Je mu blízká i akvarelová malba. Miroslav Vomáèka se zabývá pøedevším kresbou figurální, kde vévodí dívèí tváøe i akty. K vidìní byly i malebné ulièky a zákoutí Moravských Budìjovic, Jemnice, Uherèic a dalšího okolí. Hlavním zamìøením autora je perokresba, kresba tužkou a olejomalba. O tom, že se jednalo o nevšední kulturní zážitek, svìdèí i mimoøádná návštìvnost vernisáže, kde byli pøítomni i hosté z Rakouska.
Text i foto Vlastimil Smetana
Stavební sezóna za dveømi … Chystáte se stavìt, opravovat, zaøizovat svùj dùm nebo byt?
Mìstský úøad Moravské Budìjovice Vás srdeènì zve na
BESEDU S OBÈANY ve støedu 9. února 2005 v 17.30 hod do velkého sálu MìKS v Moravských Budìjovicích Téma besedy: 1) Probíhající a pøipravovaná výstavba ve mìstì 2) Diskuze Od 16.30 hod probìhne v prostorách sálu prezentace projektové dokumentace investièních akcí ve mìstì. Oèekáváme Vaši úèast. Máme zájem o Vaše názory
Pøijïte se inspirovat, poradit, èi pøímo nakoupit na stavební výstavu pøímo od dodavatelù stavebních komponentù, øemesel, bytového vybavení a všeho, co se stavbou a bydlením souvisí. Na již 2. roèníku výstavy „Stavíme, bydlíme“ v Tøebíèi se mùžete blíže seznámit napøíklad s nabídkou zateplování oken, zasklívání lodžií, s výhodami solárních kolektorù, s novými postupy pøi zateplování budov, použití nových fasádních barev, ale také se s nabídkami stolaøských firem. Návštìvníci obdrží zdarma èasopisy a tiskoviny mnoha stavebních firem. (inzerce)
6 Upozornìní na zmìnu plátce danì z pozemkù Zákonem è. 669/2004 Sb., èást pátá, kterým se mìní zákon è. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, dochází s úèinností od 1. 1. 2005 ke zmìnì definice poplatníka danì z pozemkù, pokud jsou pozemky pronajaty. Tato zmìna se týká všech vlastníkù zemìdìlských pozemkù, kteøí mìli na listu vlastnictví zapsány pozemky ve zjednodušené evidenci v katastrálních územích a ve kterých došlo k obnovì katastrálního operátu. V uvedených katastrálních územích byla již vytvoøena katastrální mapa digitalizovaná a proto je poèínaje rokem 2005 poplatníkem danì z nemovitosti ze zemìdìlských pozemkù vlastník, nikoliv nájemce. V našem regionu se jedná o tato katastrální území: Bítovánky, Èastohostice, Dìdice, Horky u Želetavy, Jakubov u Moravských Budìjovic, Kojatice, Komárovice, Krnèice, Lažínky, Lesná, Litohoø, Martínkov, Meziøíèko, Moravské Budìjovice, Nimpšov, Pøíložany, Radkovice u Budèe, Šašovice, Štìpkov, Velký Újezd, Vesce u Moravských Budìjovic, Zvìrkovice, Menhartice, Rácovice, Lomy. Z tohoto dùvodu je nutné, aby všichni, koho se uvedená zmìna zákona týká, podali nejpozdìji do 31. 1. 2005 (termín byl prodloužen do konce dubna 2005) pøiznání k dani z nemovitostí nebo dílèí pøiznání k dani z nemovitostí a pøiznali daò z nemovitostí ze zemìdìlských pozemkù døíve zapsaných na listu vlastnictví jako pozemky ve zjednodušené evidenci. V pøípadì spoluvlastnictví je povinen za nemovitost (pozemek), která je pøedmìtem zdanìní, podat pøiznání k dani z nemovitostí pouze jeden ze spoluvlastníkù, tzv. spoleèný zástupce poplatníkù. Pøílohou pøiznání k dani z nemovitostí je výpis z listu vlastnictví. Tento doklad vyhotoví každému vlastníku pozemkù na základì objednávky Katastrální úøad pro Vysoèinu, katastrální pracovištì Moravské Budìjovice, nám. ÈSA 43. Hana Chadimová, MìÚ Mor. Budìjovice
VÝZVA SAMOSTATNÌ HOSPODAØÍCÍM ROLNÍKÙM Nezapomeòte na povinnost pøeregistrace do evidence zemìdìlského podnikatele. Termín pro bezplatné provedení pøeregistrace je do 30. 4. 2005. Od 1. 5. 2005 bude pøeregistrace zpoplatnìna èástkou 1000Kè. K pøeregistraci je tøeba výpis z rejstøíkù trestù, nesmí být starší tøí mìsícù. Provést pøeregistraci doporuèujeme i tìm, kteøí èinnost nehodlají dále provozovat a chtìjí ji ukonèit. Nelze vylouèit, že nedojde v termínu k právní úpravì a po 1. 5. 2005 bude úkon zpoplatnìn.
Redakce listù Budìjovicka dìkuje ètenáøùm za všechny novoroèní pozdravy a pøání. Obdrželi jsme také dopis od naší vìrné ètenáøky z Dešova, která se pøimlouvá za zøízení mateøských center v obcích, ve kterých by mohly maminky s dìtmi aktivnì trávit volný èas. Návrh hodný k zamyšlení i pro starosty! redakce
Hana Hrabovská Mìstský úøad Moravské Budìjovice obecní živnostenský úøad
Nabízím obrovský výbìr zahradnických semen, nejnižší možné ceny, pohodlný výbìr, klid a èas knákupu. Kprodeji mám celoroènì pøipraveno více jak 1000 druhù a odrùd semen vbarevných sáècích a ktomu ještì okamžité množstevní slevy pøi nákupu semen 5 + 1 ihned a pro každého. Prodávám vpodstatì všechna semena od èeských výrobcù, která se dají na našem trhu sehnat. Jsou to semena vyšlechtìna pro naše klimatické podmínky: Semena Veleliby, Semo Smržice, Seva-Flora Valtice, Petunia Èerný, Libera ing. Teclová, Meisl, ing. B. Holman, VÚKOZ Prùhonice, KOEX Mitiska
Od výše uvedených výrobcù prodávám: 10 odrùd mrkví, 4 petržele koøenové, 2 pastináky, 3 celery, vodnici, tuøín, èerný koøen, 27 salátu, 10 øedkvièek, 5 øedkví, 2 øepy salátové, 3 špenáty, 15 cibulí, 6 pórkù, chøest, 12 kvìtáku, 11 kedluben, 23 zelí, 5 brokolic, 14 kapust, 2 kadeøávky a 2 mangoldy, 30 okurek, 5 melounù, 16 tykví, 11 cuket, 2 patisony, 15 hrachù, 9 fazolí, 34 koøení, 61 paprik a 31 rajèat, 64 druhù léèivých rostlin na 20 druhù ménì známých zelenin, 11 výsevových páskù, 5 kukuøic, 21 venkovních døevin a jehlièin, 20 exotických rostlin.... Témìø 300 odrùd letnièek, 10 travin, 65 kvìtin dvouletek, 75 vytrvalých kvìtin, 26 odrùd muškátù vzpøímených – Pelargonium zonale a 24 odrùd petúnií. Dále prodávám pøes 60 rùzných chemických pøípravkù proti chorobám, škùdcùm a plevelùm, více jak 40 druhù hnojiv a více jak 20 rùzných balení substrátù. Prodej pøímo ze skladu na adrese Zahradnictví JIKL a to každý den vèetnì nedìl a svátkù od rána do veèera. Kompletní nabídku a ceník najdete na www.jikl.cz
Zahradnictví JIKL, Jiøí Klušák, Martínkov 105, 675 44 Lesonice tel.: 568446104, 723340844, e-mail: jikl@jikl, www.jikl.cz
inzerce
7 Zábavy a koníèky obèanù mikroregionu Jméno Františka Živného z Moravských Budìjovic není spojováno pouze se schopným obchodníkem, ale také s úspìšným sbìratelem, což se stalo jeho celoživotním koníèkem.
Dnes ètyøiaosmdesátiletý František Živný se mùže pochlubit sbírkami, za které by se nemuselo stydìt muzeum. Pøijal jsem pozvání a jednoho lednového odpoledne t.r. navštívil jeho sbìratelské království. Zaèali jsme spolu hovoøit o jeho úplných zaèátcích a motivaci ke sbìratelské èinnosti. „Když se mùj otec vrátil z 1. svìtové války, pøinesl si domù také nìjaké mince, papírové peníze a také ze Srbska nìkolik kamínkù, mezi nimiž bylo i zkamenìné døevo“, vzpomíná pan Živný. Snad to byl první impuls k tomu, že tehdy mladý František, který pozdìji dostal tyto vìci pod ochranu nejen zaèal uvažovat, ale i zaèal zakládat sbírku. Mimo mince a papírové peníze zaèala u školáka pøevládat filatelie, tedy sbírání známek. V období, kdy zaèalo pøevládat sbírání známek nad povinnostmi ve škole, zakroèila maminka: „Poštovní známky uložené v sešitech a uèebnicích jednoduše skonèily v ohni kamen. Ale ty nejlepší jsem mìl stejnì uložené jinde“, s úsmìvem øíká Fr. Živný senior. Èas plynul a ke sbírání známek a penìz pøibylo sbírání zápalkových nálepek a posléze i sbírání pouze námìtovì kvalitních pohlednic. K filatelii se ještì vrátíme, ponìvadž místní Klub filatelistù 06-36 v letošním roce oslaví šedesáté výroèí vzniku. Pozornost tedy budeme smìøovat ke sbírce pohlednic a zápalkových nálepek.
Zpùsobù, jak sbírat zápalkové nálepky je celá øada. Domácí i zahranièní produkce je celkem dobøe zmapována pomocí katalogù. V posledních letech jsou k dispozici i výlepní listy s pøedtištìnými rámeèky a èísly dle katalogù. Mimo velké množství albumù, kde má založeny celé série nálepek, sbìratel využívá i formy výlepních listù. Vidìl jsem nejen stovky unikátních nálepek, ale také rùzné druhy zápalkových krabièek se zápalkami – sirkami, èasto urèenými výhradnì na export. Vzpomnìli jsme také zrod zápalek v 19. století. Pro sušické zápalky bylo dùležité jméno vídeòského lékárníka Štìpána Römera, který zaèínal s výrobou fosforeèných zápalek – sirek, okolo roku 1832. Vývoj sirkaøství šel rychle kupøedu, zaèaly se budovat nové závody na výrobu, jiné zase zanikaly. Úspìšnì se vedlo sušickým. Zaèalo se vyrábìt nejen pro zemì Rakouska-Uherska, ale vývoz zaèal i na Blízký Východ, do Èíny, Japonska, Indie, Ameriky, Austrálie i do øady zemí Afriky a samozøejmì i do mnoha evropských zemí. Prodej závisel nejen na kvalitì zápalek, ale prodej velmi ovlivnily i zápalkové nálepky rùzných tvarù, rozmìrù, barev a zejména nepøeberného množství námìtù. A právì Fr. Živný je vlastníkem snad tisícù tìchto exponátù.
Osobnosti mikroregionu .
.
.
.
.
.
.
. „Pohlednice sbírám pøes tøicet rokù a nejvíce si vážím sbírky pohlednic Moravských Budìjovic“, øíká sbìratel. Shlédl jsem neuvìøitelných osm set kusù pohlednic tohoto mìsta. Od nejstarších kolem roku 1895 až po souèasnost. Snad se jedná o nejkomplexnìjší sbírku tohoto mìsta. Pohlednice s portrétem Františka Josefa se nachází na pìti stech pohlednicích, následují rozsáhlé série pohledù z tvorby Alfonse Muchy, nìmeckých secesních malíøù, unikátní pohlednice žánrových smìrù, novoroèní, k narozeninám, jmeninám a další. To vše je v pøevážné míøe ze zaèátku minulého století. „Èlovìk má mít nìjaké koníèky. U mì je to celoživotní záležitost, která sice zabírá v bytì mnoho místa a také je to záliba èasovì i finanènì nároèná. To vše mohu dìlat také díky své ženì, která pro mé koníèky mìla celý život pochopení“, uzavøel besedu František Živný. Druhý díl o chovatelích, pìstitelích a sbìratelích pøipravil a nafotografoval Vlastimil Smetana.
.
.
.
8. 2. 1973 zemøel František Zanáška, profesor na gymnáziu v Moravských Budìjovicích a pøedstavitel tìlovýchovné organizace Orel. 10. 2. 1861 se v Telèi narodil archeolog a notáø Jaroslav Palliardi. Od roku 1888 až do své smrti pùsobil v Moravských Budìjovicích jako notáø. Bìhem svého života poøídil rozsáhlou archeologickou sbírku nálezù z okolí Mor. Budìjovic a Jevišovic. Zemøel 12. 3. 1922. 11. 2. 1968 zemøel v Jaromìøicích n. R. sochaø a kreslíø Josef Kapinus. Narodil se 12. 9. 1900 v Lázu. Vystudoval gymnázium v Moravských Budìjovicích a pùvodním povoláním byl uèitel. Je autorem mnoha reliéfù a pamìtních desek obìtem fašismu. 11. 2. 1874 se v Mor. Budìjovicích narodil historik Josef František Svoboda. Je autorem vlastivìdných monografií, napø. Žïárský okres, Novomìstský okres, dále pak publikace Horácka osada apod. Zemøel 28. bøezna 1946. 12. 2. 1954 v Hlubokých Mašùvkách zemøel hudební skladatel František Bauer Martínkovský. Narodil se 20. 1. 1870 v Martínkovì. Jako uèitel pùsobil v Domamili, Mor. Budìjovicích a Boskovštejnì. Je autorem opery Masopust, ke které napsal libreto jeho pøítel a spolužák Otokar Bøezina. 15. 2. 1990 zemøel ve vìku 82 rokù moravskobudìjovický lékárník a znalec hub Jan Vrbka. 17. 2. 1987 v Moravských Budìjovicích zemøel regionální badatel Oldøich Marek. Narodil se 31. 12. 1919. Je autorem mnoha medailonù osobností regionu. 19. 2. 1890 se v Moravských Budìjovicích narodil dirigent Vilém Pištìlák. Byl kapelníkem v kabaretu Lucerna, poté korepetitorem Národního divadla. V letech 1939 – 1950 byl øeditelem rozhlasového orchestru v Brnì. 19. 2. 1950 zemøel MUDr. Josef Worel, známý lékaø v celém okolí, osobnost pøísná a nesmlouvavá. Narodil se 4. 12. 1857 v Praze a do Mor. Budìjovic pøišel v roce 1885. Dle syna Bohuslava mìl jeho otec pro Moravské Budìjovice tøi velké životní sny a to zøízení nemocnice, vodovodu a gymnázia. 22. 2. 1884 se v Doòovì u Kardašovy Øeèice narodil historik, støedoškolský profesor a spisovatel František Jech. Od roku 1923 byl kronikáøem mìsta Moravské Budìjovice. Zemøel 20. èervence 1960 ve Velkém Újezdì. Z jeho tvorby: Nástin dìjin Moravskobudìjovicka a Jemnicka, Založení a zlatá doba Jemnice, Otokar Bøezina o poesii pro mládež a další. 28. 2. 1839 se v Pavlicích narodil první èeský starosta Moravských Budìjovic Josef Purcner. Roku 1870 se stal pøedsedou spolku Budivoj. Od roku 1882 byl starostou mìsta Moravské Budìjovice a v roce 1884 poslanec Zemského snìmu. Zemøel 14. øíjna 1900.
8 Kulturní a spoleèenské akce Moravské Budìjovice *
* * *
*
*
* *
*
4. 2. 2005 - Tsunami 2005 - 20:00 - Velký sál Besedy - Humanitární koncert na podporu postiženým oblastem v Asii. Hrají PAPRSKY a McK!X. 9. 2. 2005 - Radek Tomášek - 19:00 - Zámecké konírny - Recitál bývalého èlena skupiny Plavci. 11. 2. 2005 - Vernisáž výstavy fotografií 17:00 - Zámecké konírny - Tématická výstava ke sv. Valentýnu 12. - 20. 2. 2005 - Výstava fotografií - Po-Pá 10-12, 14-16, So-Ne 14-16 - Zámecké konírny - Tématická výstava ke sv. Valentýnu 12. 2. 2005 - Šibøinky - 20:00 - Velký sál Besedy - Hrají SPEKTRUM a DUHA; Travesti gala show. Pøedprodej vèetnì místenky, sleva pro masky. Poøádá Delta Agency. 14. 2. 2005 - Valentýnská tanèírna - 18:00 - Velký sál Besedy - Program pro mládež, soutìže, kosmetický salón, diskotéka. 18. 2. 2005 - Taneèní zábava - 19:00 Velký sál Besedy - Hraje skupina ARGEMA 20. 2. 2005 - Maškarní dìtský ples 14:00 - Velký sál Besedy - Maškarní dìtský ples - pestrý program. Masky vstup zdarma. 22. 2. 2005 - Láska brány otevírá - 19:00 - Velký sál Besedy - Hudebnì zábavný poøad - operety.
Kulturní a spoleèenské akce v obcích mikroregionu
Nové Syrovice *
* *
4. 2. 2005 Školní ples ZŠ Nové Syrovice v místní sokolovnì - Hraje: Rookies, Svoz autobusem z Mor. Budìjovic, odjezd v 19.00 od bývalé KPS 6. 2. 2005 Dìtský karneval v Nových Syrovicích v místní sokolovnì - Zaèátek ve 14.00 hodin, Hraje: Rookies 19. 2. 2005 Sportovní ples v místní sokolovnì - poøádá SK Nové Syrovice, zaèátek v 19,30 hod, vstupné 50,- Kè
Domamil *
5. 2. 2005 Vlastivìdný a okrašlovací spolek poøádá Masopustní rej a prùvod masek od hostince U Tomáše ve 13,00 hod. - Veèerní posezení U Tomáše a soutìž masek
Martínkov *
12. 2. 2005 Sportovní ples v místní Sokolovnì - Hraje - GASPARY - Zaèátek ve 20hod - vstupné 50 Kè - Tombola - guláš z divoèáka, pùlnoèní soutìž
Pranostiky
Recepty našich ètenáøù
Únor je zvláštní mìsíc, nejen tím, že je nejkratším mìsícem roku, ale také tím, že je nìkdy zimní a nìkdy již jarní. Pravdìpodobnì nejznámìjším rèením je jedna z mnoha provìøených rolnických pravd: -Únor bílý – pole sílí. nebo také: - Únorová voda, pro pole škoda. Únor dláždí cesty k jaru. Pranostiky k nìkterým dnùm v únoru: 2. 2. - O Hromnicích sníh, na jaøe déš. - O Hromnicích musí skøivánek vrznout, kdyby mìl zmrznout. - O Hromnicích teplo, medvìd staví boudu. Jestli je zima, tak ji bourá. - Je-li o Hromnicích studeno – pøijde brzy jaro. - Hromnice èisté a jasné, potrvá déle zima ještì. - Na Hromnice husa po vodì – na Velikonoce po ledì. - Na Hromnice jasná noc – bude ještì mrazù dost. 3. 2. Sv. Blažej – jedná se o patrona vìtrù a s tím i spojených øemesel, tedy vìtrného mlynáøství a hry na dechové nástroje. Kromì toho je sv. Blažej též patronem pøi krèních nemocech. - Na svatého Blažeje pije skøivan z koleje. - Na sv. Blažeje sluníèko už ohøeje. 4. 2. - Sv. Veronika se do pranostik dostala v souvislosti se snìhem, ovšem údajnì patøila k doprovodu Ježíše Krista, kterému podala roušku k otøení oblièeje. - Svatá Veronika seká ledy z rybníka. 5. 2. Sv. Agatha – muèednice, která se stala patronem proti moru, hladu a ohni. Je ochránkyní sklenáøù. - Svatá Agáta bývá na sníh bohatá. 6. 2. Sv. Dorota – žila v Malé Asii, kde ji umuèili. Za svou patronku si ji vybrali kvìtináøi a zahradníci - Na svatou Dorotu, nìkdy teèe do botù. - Na svatou Dorotu, odme sníh od plotu. - O svaté Dorotì uschne košile na plotì. 7. 2. - Svatý Radko na poli hladko. 13. 2. - O svatém Øehoøi mrazy pøituhnou a vše moøí. 14. 2. - Svatý Valentýnek, jara tatínek. - Když záhy taje, brzy roztaje. 18. 2. Svatý Simeon – V èeské úpravì se mu obvykle øíkalo Šimon a vztahovalo se k nìmu pozvolné oteplování, kdy zaèal sníh mizet ze strání. - Když únor vodu spustí, v led mu ji bøezen zhustí. 22. 2. - Mrzne-li o Petra nastolení, bude mrznout ještì ètrnáct dní. 24. 2. - Sv. Matìj mosty boøí, nebo je staví. Sv. Matìj zimu tratí, nebo ji bohatí. 28. 2. - Svatý Roman – Jasné poèasí a teplo poslední únorový den by se mìlo stát pøedzvìstí hojné úrody. Sv. Roman se zapsal mezi svìtce tím, že se stal prvým opatem v St. Claude. Silné vìtry na konci února zvìtšují úrodní rok. Co si únor zazelená, bøezen mu hájí. Co si duben zazelená, kvìten mu to spálí. Poèasí pøed rokem v mìsíci únoru, dle mìøení Josefa Kaválka z Moravských Budìjovic: Nejvíce srážek za 24 hodin spadlo dne 23. února, 6,5 mm formou snìhu. Za celý mìsíc spadlo 24,4 mm srážek formou snìhu a deštì. Únor vykázal prùmìrnou mìsíèní teplotu 0,4 oC. Nejvyšší teplota byla namìøena dne 5. 2., 16,0 oC Nejnižší teplota byla namìøena dne 25. 2., -13,6 oC. V únoru bylo 11 dnù se snìžením, 2 dny s deštìm a 15 dní se souvislou snìhovou pokrývkou. Pro LB zpracoval VS.
Do únorového èísla LB nám zaslala recepty paní Jana Škodová z Moravských Budìjovic:
Listy Budìjovicka l Vydavatel: Mìstské kulturní støedisko Moravské Budìjovice, MK ÈR E10826 l Adresa redakce: Mìstské kulturní støedisko, Purcnerova 62, Moravské Budìjovice l Telefon: 568 421 322, 568 420 410, mobil: 736 243 647 l E-mail:
[email protected] nebo
[email protected] l Zástupce šéfredaktora: Vlastimil Smetana. l Uzávìrka èísla 3/2005 je do 18. 2. 2005. l Nevyžádané rukopisy se nevracejí. l Pøíspìvky do LB se nehonorují.
sazba a digitální tisk
Kuøe Tonda Do vymaštìné pánve dáme vrstvu koleèek cibule, mrkve, petržele a celeru. Na to dáme posolené a popepøené ètvrtky kuøete. Polijeme dvìma malými rajskými protlaky a trochu keèupu. Posypeme provensálskými bylinami a podlijeme vodou. Peèeme v troubì asi 1,5 hod. Pøíloha vaøené brambory.
Podmáslové øezy 3 sklenice (2dcl) výbìrové mouky 2 sklenice práškového cukru 2 lžíce kakaa 1 lžíce sody 1 vejce, 1/2 sklenice oleje 2 - 3 sklenice podmáslí Vše promícháme a nalijeme na vymaštìný a vysypaný hluboký plech. Buchtu polijeme èokoládou a zdobíme šlehaèkou.
Pizza 400 g hladké mouky 1/2 kostky droždí 1/2 dcl oleje 2 dcl vody 1 1/2 lžièky soli, sádlo na vymaštìní plechu Dávka na jeden plech. Na obložení tìsta: Keèup, utøený èesnek, salám na koleèka, èer. paprika na nudlièky, mražená kukuøice, sýr cihla, sýr niva, pizza koøení. Peèeme v troubì asi 15 – 20 minut.
Pomazánka z krabích tyèinek 2 balení krabích tyèinek (krátce povaøit) 1 krabièka majolky 1 bílý menší jogurt pórek, pepø, sùl Mažeme na tmavé celozrnné peèivo.
Nepøehlédnìte! Vážení obèané, opìt i v letošním roce pøivítáme Vaše pøipomínky a námìty k místním pøepravním podmínkám na úseku drah a linkové autobusové dopravy. Pøipomínky a námìty je možné vyjádøit na MìÚ Mor. Budìjovice, odbor dopravy a SH do 15. 2. 2005 formou vyplnìného dotazníku, který si mùžete vyzvednout na podatelnì MìÚ.
Výroèní èlenská schùze místní Moravského rybáøského svazu Moravské Budìjovice se koná v nedìli dne 27. února 2005 od organizace
9:00hod ve velkém sále MìKS – Beseda – Moravské Budìjovice. Zdùrazòujeme, že tato VÈSch je schùze volební! Žádáme proto èleny MO, aby návrhy na kandidáty výboru MO MRS a kontrolní revizní komise pøedkládali pøímo èlenùm stávajícího výboru nebo panu Josefu Menšíkovi, DDM – Budík, Milièova ul. èís. 530. Upozoròujeme èleny MO MRS, že v den konání VÈSch budou již od 8:00hod v objektu Besedy pøítomni funkcionáøi výboru, aby si jednotlivci mohli vyøídit své administrativní záležitosti. Za výbor MO MRS: MVDr. František Procházka
