Záchranáři dostali více peněz

ČÍSLO 3 • ROČNÍK 1 • SRPEN 2003 • VYCHÁZÍ MĚSÍČNĚ • NÁKLAD 475 000 VÝTISKŮ Roman Gřegoř: Zlepšila se komunikace, v zástupcích kraje máme oporu

T ripartita

Záchranáři dostali více peněz

Zástupci tripartity hledali v červenci v Ostravě cestu, jak pomoci regionu. strana 3

V ýstava Voskové figuríny z Ruska představují v DK Vítkovice lidské anomálie. strana 6

R ozhovor Frontman skupiny Buty Radek Pastrňák hovoří osobitě o svém vztahu ke kraji.

Moravskoslezský kraj – Záchranáři už se nemusejí bát, že by neměli na výplaty nebo na benzín do sanitek. Ze začátku, kdy stát převedl financování záchranných služeb na kraje, totiž situace nevypadala vůbec růžově. Územní středisko záchranné služby v Ostravě dostalo například jen polovinu loňských peněz. Jinak tomu nebylo ani v ostatních krajích. Nyní se díky úsilí hejtmanů podařilo deficit dorovnat. „Kraj přebral od státu dva typy různých zařízení – územní středisko, které bylo příspěvkovou organizací ministerstva zdravotnictví, a záchranné služby, zřizované bývalými okresními úřady. Ty pr vní byly v minulých letech značně podfinancované a s problémy, kde vzít na mzdy a na provoz, se potýkaly několikrát v průběhu posledních let. Okresní záchranné služby na území Moravskoslezského kraje se do deficitu nedostávaly,“ vysvětluje ředitel Územního střediska záchranné služby v Ostravě Roman Gřegoř. Dodává, že i když z původní částky 13 milionů korun, kvůli které by záchranáři mohli po půl roce sanitky zakonzervovat, je nakonec 31 milionů korun, se stát zatím nepostavil stejně jako u nemocnic čelem k tomu, co se star ými dluhy. „Jsme rádi, že teď patříme pod kraj. Zlepšila se komunikace a víme, že v zástupcích krajského úřadu máme oporu. Pokud stejný objem peněz dostaneme i příští rok, nebudeme se strachovat o přežití. Otázkou však zůstává, zda bude na investice, nové přístroje, vozový park,“ říká Gřegoř. (POKRAČOVÁNÍ NA STR. 3)

Obavy, že nebude na benzín do vrtulníku, už pominuly.

Obyvatelé obce s verdiktem zastupitelstva nesouhlasí

Politici doporučili stavbu přehrady strana 7

F otostrana Přinášíme obrázky z několika zajímavých prázdninových akcí v kraji. strana 8

Moravskoslezský kraj – Snad nejbouřlivější odezvu ze všech bodů červnového zastupitelstva mělo hlasování o osudu Nových Heřminov na Krnovsku. Většina politiků totiž dala zelenou stavbě velké ochranné přehrady, které znamená zánik této obce u řeky Opavy. To samozřejmě vyvolalo pobouření, beznaděj a nesouhlas u Novoheřminovských. Téma Nové Heřminovy a vodní nádrž ano nebo ne stále plní stránky novin. Výsledek hlasování má však jen politický význam. O tom, zda se bude stavět, rozhodne ministerstvo zemědělství a poté vláda. Projekt stavby prosazuje Povodí Odry, aby zabránilo podobné zkáze, jaká byla při povodních v roce 1997. Volá po ní osm měst a osmnáct obcí v okolí. Zdejší podnikatelé navíc hrozí, že bez pořádné ochrany proti záplavám přestěhují své firmy a podniky jinam. Stavba nádrže má stát skoro tři miliardy korun a bude mít obsah 36,9 milionů kubíků vody. 152 domů opustí 262 obyvatel. “V první řadě je povinností státu vyřešit majetková a sociální práva místních obyvatel,” sdělil hejtman Evžen Tošenovský (ODS). Jednání o pře-

Silnice do Valšova je opravena Moravskoslezský kraj – Lidé, kteří míří přes Valšov a Břidličnou do Rýmařova a dál, už se nemusejí obávat o bezpečnost a tlumiče svých aut. Úzká cesta plná výmolů a děr už je minulostí. Od druhého čer vencového týdne se jezdí po novotou zářící komunikaci. Rekonstrukce této trasy je doposud největší investici Moravskoslezského kraje. Náklady na opravu silnice se vyšplhaly na 76,8 milionu kor un. Stavba byla financována z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury, na financování částečně přispělo i město Břidličná částkou 2,6 milionu korun. Stavební přípravu zahájil státní investor Ředitelství silnic a dálnic České republiky, do jejího průběhu však zasáhla reforma veřejné správy a veškeré závazky stavby byly převedeny na Moravskoslezský kraj. Rozpracované dílo tak musela převzít nově zřízená příspěvková organizace kraje Správa silnic Moravskoslezského kraje, která začala nově pro kraj zajišťovat i funkci investora a stavebního dozoru. Už od poloviny

července se pracuje také na novém povrchu silnice z Oder do Poštátu, důležité spojnici z kraje na Olomouc. Poruchy, výtluky a trhliny zmizí v úseku dlouhém více než tři kilometry končícím na hranicích Olomouckého kraje. „Sedm milionů na rekonstr ukci uvolnil Moravskoslezský kraj, tři miliony půjdou z prostředků Správy silnic Moravskoslezského kraje. Souběžně s opravou komunikace, která potr vá osm týdnů, se dá do pořádku i pět mostů, které se v úseku nacházejí,“ sdělil ředitel Správy silnic Moravskoslezského kraje Tomáš Böhm.

hradě se účastnil i ministr zemědělství Jaroslav Palas. Později uvedl, že ministerstvo zemědělství respektuje doporučení zastupitelstva Moravskoslezského kraje vybudovat přehradu v Nových Heřminovech. „Názor kraje je pro nás určující,“ řekl. S případnou výstavbou vodního díla by se podle něj mohlo začít do roku 2010 a na projekt by mohla přispět také Evropská unie. Za špinavou politiku považují rozhodnutí zastupitelů obyvatelé Nových Heřminov a jejich názor podporují i ekologové. „Pokud vláda přehradu odsouhlasí, budeme se za pomoci odborníků bránit třeba i u soudu pro lidská práva. Odmítáme obec opustit a i těch pár lidí, kteří chtěli vystěhováním zhodnotit svůj majetek, už si to většinou rozmyslelo. O přehradě se mluví pět let a argumentů pro ubývá. Naopak proti jich je stále víc. Například povodni z roku 1997 by ani tato nádrž nezabránila a údržba nového vodního díla by stála stát 80 milionů korun ročně,“ řekl starosta obce Nové Heřminovy Antonín Maňák. Zastupitelé měli při hlasování na vybranou více variant. Mohli zvolit i postavení malé přehrady. (POKRAČOVÁNÍ NA STR. 4)

Ostravský úřad práce rozšiřuje nabídku Ostrava – Ostravský úřad práce od 1. srpna zvýhodní zaměstnavatele, kteří dají práci lidem nad 55 let. „Zaměstnavatelé, kteří na základě dohody s úřadem práce přijmou na dobu neurčitou člověka nad 55 let, mohou dostat proplacené náklady na jeho mzdu až do devadesáti procent. Maximálně však 10 000 korun, a to po dobu jednoho roku,“ uvedla tisková mluvčí úřadu Svatava Baďurová. Dodala, že mezi těmito lidmi je v evidenci úřadu práce asi 43 procent vyučených, ostatní mají většinou středoškolské vzdělání. „Jsou ale mezi nimi i vysokoškoláci a lidé s doktorskou hodností, kteří by mohli ve firmách předat mladým spoustu zkušeností nebo třeba na jejich práci dohlížet,“ uvedla Baďurová. Úřad práce je schopen pro dotyčného člověka také připravit rekvalifikaci. Od poloviny srpna začne platit i další opatření, které pomůže absolventům škol bez praxe a lidem s pracovní zkušeností. Úřad práce v Ostravě zaměstnavatelům nabídne nejen absolventa, ale zároveň k němu asistenta – garanta jeho odborné praxe, kterým bude dosud evidovaný nezaměstnaný člověk splňující kvalifikační předpoklady pro tutéž profesi, aby mohl absolventa vést. Na platy obou poskytne úřad po dobu jednoho roku finanční příspěvek.

Na slovíčko s radním ád bych se s Vámi, milí čtenáři, podělil o pár postřehů, týkajících se problémů, které mohou výrazně ovlivnit vývoj v našem kraji. Prvním z nich je tolik diskutovaná dálnice. Potěšující je deklarována ochota spolupráce při její přípravě a realizaci. Je tady ovšem jeden „drobný“, asi devíti miliardový problém, bez jehož vyřešení nebude dálnice plně funkční. Jmenuje se stavby související s dálnicí, tzn. přiváděče, komunikace napojující obce a města. Aby D 47 plnila skutečně úlohu tepny oživující region, musí být současně (a to podtrhuji) vybudovány tyto přiváděče, jinak povede odnikud nikam a případné částečné řešení zase způsobí komplikace v některých obcích. Budu tr vat na tom, aby tyto komunikace byly sou-

R

částí výstavby dálnice. Ministerstvo dopravy to ústy náměstka Kubínka přislíbilo. Druhým problémem z oblasti dopravy je váznoucí koordinace práce mezi ministerstvem, Ředitelstvím silnic a dálnic a delegaturou EU při přípravě dalšího úseku výstavby R 48 – Dobrá – Tošanovice. Stavební povolení již sice bylo vydáno, ale skutečnost, že byly opožděně vypsány tendry na supervizora a zhotovitele stavby, může vážně ohrozit termín zahájení stavby a tím i financování z fondu ES – ISPA. Jednáme, náprava je slibována, leč výsledky tomu neodpovídají. Obdobná situace je i na úseku Tošanovice – Žukov, který měl být dle původního harmonogramu rovněž zahájen letos a financován z ISPA. Podivuhodnou změnou priorit ministerstva dopravy ve prospěch jiných staveb (ne na území našeho kraje) je způsob financování zpochybňován. Připomínám, že v oficiální vládní koncepci rozvoje dopravní infrastruktury je uvedeno: Prioritou je rozvoj dopravní infrastruktury severozápadních Čech a Moravskoslezského kraje. Přeji všem příjemné prožití zbývající letních dnů. ZDISLAV WANTULA, NÁMĚSTEK HEJTMANA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE (US–DEU)

2 |Z regionu

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

srpen |2003

Neobjevují se na stránkách novin, nevystupují v televizi, ale pro úspěšné politiky jsou nepostradatelné

Profesní výhrou je skvělý šéf, říkají sekretářky Kdyby byla Lea Mičulková veterinářkou, jak si přála v dětství, určitě by zbožňovala svoje svěřence, kter ým by pomohla od zvířecích neduhů. Osud ji však zavedl jinam. Šéfuje sekretářkám hejtmana a náměstků na Krajském úřadu Moravskoslezského kraje a je zároveň sekretářkou ředitelky úřadu Evy Kafkové. Jak sama říká, i tady má koho zbožňovat. Tím člověkem je, což může být pro mnohé neobvyklý jev, její nadřízená. „Paní ředitelku obdivuji, protože je to neuvěřitelný dříč. Je tvrdá sama k sobě, nikdy nehledí na hodinky a stejný přístup k práci vyžaduje i od ostatních. Asi bych její tempo nevydržela,“ říká Lea Mičulková, která taktéž nemá moc času na oddych. V kanceláři její, stejně jako u hejtmana a náměstků, neustále zvoní telefony, kupí se hromady lejster a dopisů k vyřízení, klepou návštěvy jedna za druhou. Šéfové zase potřebují připravovat podklady pro jednání či sladit program akcí a pracovních schůzí, kterých je někdy tolik, že by je těžko stíhal i létající David Copperfield. O dobré spolupráci mluví Lea i se svými podřízenými. Tvrdí, že každá z šesti sekretářek je jiná, ale všechny by za své šéfy klidně i dýchaly. „Chápající a vstřícná Anna Jakobová z kanceláře Jaroslavy Wenigerové. Vždy perfektně připravená Magdalena Škutová z kanceláře Zdislava Wantuly. Eva Bednaříková z kanceláře Josefa Jalůvky, s nadhledem nad problémy a starostlivá a pečlivá Eva Vláčilová z kanceláře Jiřího Carbola, to

Co se děje v kraji Bazén se dočká rekonstrukce Havířov – Kombinovaný bazén na havířovském letním koupališti se dočká rekonstrukce. Stane se z něj už v příštím roce venkovní aquapark. Celkové náklady na rekonstrukci včetně projekčních prací dosáhnou výše 66 milionů korun. Tato částka bude zapracována do rozpočtu města na rok 2004. Rekonstrukce bazénu zahrnuje dodání nerezového bazénu (vysoká životnost, nízké náklady na údržbu, zatím využíváno především v zahraničí) včetně pochůzných ploch, očistných zón a vodních atrakcí, opravu provozního objektu úpravny vody, zhotovení dvou vrtů pro jímání spodních vod, dotažení rozvodů elektrické energie, zhotovení nové technologické jímky pro čerpadla cirkulace, atrakcí a dmychadla, výkopové práce a finální terénní úpravy. Mezi vodní atrakce, které zde budou nainstalovány patří: mořské vlny, divoká řeka, skluzavka, vzduchové lehátko, vodní trysky, vodní zvon, perličkové trysky, masážní trysky. Kombinovaný bazén je původním nejstarším bazénem letního

jsou ženy, bez nichž by náměstci byli jako bez rukou,“ tvrdí Mičulková.

Pro Oldřišky je hejtman nej A pak jsou tu ještě Oldřišky. Tak se na úřadě říká sekretářkám hejtmana. Přezdívka vznikla podle služebně starší z nich, Oldřišky Neuwirthové, která spolu s Janou Valovou střeží hejtmanův čas. „Práce sekretářky vyžaduje, aby byla vždy o krok před šéfem. Snažit se předvídat, být připravena na jeho požadavky, mít všestranný přehled. Tady jsme dvě, tak musí dobře fungovat naše spolupráce. Rozhodně to není žádný stereotyp. Pro nás byl velkou životní výhrou náš šéf – pan hejtman. Pracovat pro někoho, kdo vždy hraje fair play, je slušný, má velký smysl pro osobitý humor, nikdy nekřičí, má obrovský přehled a umí ocenit i slovy, to je důvod, proč se do práce těšit, i když je náročná,“ uvedla Valová. Neuwirthová dodává, že si těžko dokáže představit odchod do důchodu, který se pomalu blíží. „Každopádně vím, že jsem měla štěstí, mít možnost pracovat pro takového člověka,“ říká Oldřiška Neuwirthová.

Ani ostatní by své nadřízené neměnily Stejně jako Lea a Oldřišky o svých šéfech mluví jen v dobrém ostatní sekretářky. Eva Vláčilová tvrdí, že náměstek Carbol nikdy do práce nechodí naštvaný. Vše prý řeší s rozvahou, v klidu a umí rychle reagovat na danou skutečnost. „Vy-

koupaliště v Havířově a je v provozu zhruba 45 let, tudíž je morálně a technicky zastaralý.

O obci rozhodují i místní lidé Skotnice – I v malé obci se dějí velké věci. Tak by se dal zhodnotit projekt, do kterého se pustili ve Skotnici na Novojičínsku. Pod názvem Moje obec – moje věc, zajímám se, komunikuji, rozhoduji, vymysleli místní zastupitelé způsob, jak vtáhnout občany do veřejného života. Osloveni byli všichni místní lidé při řešení zásadních úkolů zastupitelstva, jako je rozpočet a hospodaření obce, nakládaní s odpady, územní plán a rozvoj cestovního ruchu. Také mládež dostala prostor vyjádřit místní samosprávě, jak by si přála trávit volný čas. Děti například navrhly vybavení tělocvičny nebo zábavnou formou popsaly negativní vlivy, které na ně působí. Senioři zase zhodnotili sociální péči a pečovatelské služby. Rodiny, které k projektu zaujaly pasivní postoj, navštívili zastupitelé osobně. Připomínky a návrhy obyvatel pak bude využívat samospráva při dal-

žaduje správně odvedenou práci, je-li problém, pomůže,“ konstatuje Vláčilová. Eva Bednaříková na svém nadřízeném obdivuje obrovský přehled, schopnost komunikovat s každým, vstřícnost k novým poznatkům a hlavně to, že mu náměstko-

láři tabák. To když si náměstek Wantula zapálí svou oblíbenou fajfku. Sekretářku umí občas rozveselit trefnou poznámkou, což je při jejím vytížení jako balzám. Ukočírovat jeho program je jako vyřešit nejtěžší rovnici, ale neměnila bych,“ tvrdí

diář už nestačí a přesto každému odpovídá s úsměvem. „Informací je tady na školství moc. Je třeba se soustředit na několik věcí na jednou, celý den je spěch. Paní náměstkyně je energická, já jsem kliďas, takže se vzájemně doplňujeme, ještě jsme neměly žádný konflikt,“ líčí svou práci Jakobová.

Radost dělají i maličkosti

Lea Mičulková právě tvořící diář ředitelky Krajského úřadu Moravskoslezského kraje na příští týden. vání nestouplo do hlavy. „Pan Jalůvka nikoho neodmítá, pokud je to v jeho silách a moci, každému vyhoví. Koordinuji jeho práci a často i doma dumám, zda jsem na nic nezapomněla. V podstatě se snažím být k dispozici stále i o víkendech, kdyby bylo potřeba,“ poznamenala Bednaříková. Magdaleně Škutové občas zavoní v kance-

Škutová. Jako by v kanceláři náměstkyně Wenigerové panoval klid a pohoda, takovou atmosféru vyvolává její sekretářka Anna Jakobová. Opak je však pravdou. Lidově by se dalo říct, že práce této kanceláře je srovnatelná s včelím úlem. Anička sedí za stolem, píše na počítači, mezi tím neustále kolem sebe lepí lístky se vzkazy,

ším plánovaní a změnách, které se ve Skotnici chystají.

vzájemně sdílet nové zážitky a zkušenosti spojené s péčí o miminka,“ vysvětlila Skácelová. Plánované vstupné pro jednoho dospělého s dítětem je 30 korun na den. www.mc–krtecek.wz.cz

Na mateřské veseleji Ostrava – Známou pohádkovou postavu Krtečka si vzalo do názvu občanské sdružení, které chce pomoci dětem, jejich rodičům a prarodičům. Od 1. srpna otvírá v Ostravě Porubě na ulici Slavíkově 6067 (budova mateřské školy) Mateřské centrum Krteček. Centrum bude místem pro setkávání rodičů na mateřské dovolené, chystá pravidelné programy pro děti i rodiče, jeho součástí je bezpečná herna pro nejmenší a má sloužit i jako integrační zařízení určené dětem se zdravotním postižením. „K vybudování tohoto zařízení nás inspirovaly zkušenosti již existujících mateřských center, které fungují v mnoha městech České Republiky,“ uvedla Jana Skácelová, předsedkyně sdružení. „Když jsme nastoupily mateřskou dovolenou, uvědomily jsme si, jak je těžké se s malým dítětem dostat někam do společnosti, a přitom právě v tomto období ženy potřebují

Karviná vypsala grant pro ekology Karviná – Ekologické aktivity v Karviné v roce 2003/2004 budou podporovány prostřednictvím grantu odboru životního prostředí karvinského magistrátu. Jde o projekty, týkající se především práce s dětmi a mládeží v době mimo vyučování. Město podpoří především takové projekty, které mají vazbu na ochranu přírody, její poznávání. Do grantového řízení se mohou přihlásit mateřské školy, základní a střední školy, dětské a mládežnické oddíly nebo neziskové organizace s právní subjektivitou na území města. Veškeré informace o připravovaném grantovém řízení obdrží zájemci na Odboru životního prostředí Magistrátu města Karviné nebo na webových stránkách města Karviné. Přihlášky do výběrového řízení je nutno podat nejpozději do 30. září 2003.

Možná si to šéfové mnohdy ani neuvědomí, ale i malá gesta či slova dokáží sekretářky potěšit a způsobit to, že za ně jsou kdykoliv ochotny „dát ruku do ohně“. Lea Mičulková nemusí dlouho přemýšlet nad otázkou, kdy jí ředitelka udělala největší radost. „Když mi na magistrátu řekla, že by chtěla, abych s ní šla na úřad kraje. Bylo to ohromné ocenění mojí práce. A pak, že si vzpomene při své vytíženosti na moje narozeniny,“ uvádí Lea. Aničku Jakobovou těší zase vzácné chvilky, kdy si s náměstkyní sednou a povykládají obyčejně žensky. Oldřišky potěšil hejtman rozhovorem v novinách, kde to, že si bere sebou své sekretářky z magistrátu na kraj, okomentoval: „Potřebuji mít kolem sebe lidi, kterým věřím.“ Eva Bednaříková má ráda momenty, kdy debatují s Jalůvkou a rozebírají, co nového se v kraji za tak krátkou dobu podařilo a v čem jsou ještě rezervy. Tvrdí, že se od něj neustále učí. Nad dotazem, zda je jejich nadřízený někdy pořádně naštval, sekretářky hejtmana i náměstků dlouho přemýšlejí a pak se nezávisle na sobě shodnou na jednom. Každý může mít někdy špatný den, ale ty dobré zdaleka převažují.

Ze staré lípy bude víla Havířov – Starou lípu si vzal na starost tesař–sochař Zdeněk Matyáš z Valašských Klobouků a během července uschlý strom přemění na „Vznášející se vílu“. Lípa, která dosloužila v centru Havířova, se tak nestane topivem, ale uměleckým dílem. Jedná se o strom na Národní třídě, který je suchý už asi 3 roky. Další sochou by se mohla stát uschlá lípa na Hlavní třídě, pokud zkušební řez prokáže, že je ke zpracování vhodná. O tom, zda druhá socha vznikne ještě o prázdninách nebo bude muset na své zrození čekat, rozhodne především počasí. Lípy, obecně považované za dlouhověké stromy, v centru města příliš velkou životnost nemají. Na vině jsou především zplodiny automobilů, zimní solení cest, ovzduší znečištěné těžkým průmyslem a malý životní prostor. Nápad využít dřevo lípy přímo na místě není v Havířově ničím novým – první dvě umělecká díla tímto způsobem vznikla v roce 2001, kdy řezbář Ladislav Borák z Jezerného u Velkých Karlovic vytvořil Anděla a Vílu.

Organizační struktura krajského úřadu Moravskoslezský krajský úřad má 18 odborů. Pokračujeme v jejich představení. Odbor majetkový Oddělení evidence a dokumentace majetku Oddělení nakládání s majetkem Odbor majetkový krajského úřadu plní čtyři základní úkoly: – evidenci nemovitého majetku ve vlastnictví kraje; přípravu materiálů pro rozhodování orgánů kraje v oblasti nakládání s majetkem kraje; řešení majetkoprávních vztahů týkajících se především nemovitého majetku kraje; zajišťování dohledu nad hospodařením příspěvkových organizací kraje se svěřeným majetkem, hlavně nemovitým. Vyjmenované úkoly znamenají např. i vedení evidence nepotřebného nemovitého majetku, průzkum zájmu o tyto nemovitosti, předkládání návrhů na prodej, směnu a darování těchto nemovitostí orgánům kraje k rozhodnutí. – odbor majetkový zajišťuje realizace prodejů a nákupů nemovitostí, případně nejasnosti a nesrovnalosti v existujících majetkových vztazích. Rovněž připravuje k rozhodnutí např. materiály o zřizování věcných břemen, umístění staveb na pozemcích kraje apod. – odbor sleduje přírůstky a úbytky nemovitého majetku kraje a zodpovídá za přípravu podkladů pro daňové účely za majetkovou oblast. Odbor zpracovává a eviduje veškeré doklady a smlouvy z oblasti nemovitého majetku, jehož hodnota k 31. 12. 2002 činila 18 237 942 458,– Kč.

Odbor regionálního rozvoje Oddělení regionálního rozvoje Oddělení cestovního ruchu Oddělení integrace a strukturálních fondů – koordinuje zpracování analýz, dlouhodobých koncepcí a strategií hospodářského a sociálního rozvoje kraje (rok 2001 Program rozvoje kraje, rok 2002 Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska). – spolupracuje s Ministerstvem pro místní rozvoj a Českou centrálou cestovního ruchu na programech podpory regionálního rozvoje a cestovního ruchu, podporuje rozvoj cestovního ruchu v kraji a ekonomický rozvoj kraje formou vyhlašování krajských rozvojových programů zaměřených zejména na pomoc nejvíce zanedbaným oblastem kraje, na pomoc podnikání a podporu přípravy projektů pro získání finančních prostředků z Evropské unie. – v rámci přípravy regionu soudržnosti NUTS II Moravskoslezsko na vstup České republiky do EU koordinuje přípravu na čerpání strukturálních fondů v regionu, spolupracuje na přípravě Společného regionálního operačního programu.

www.kr–moravskoslezsky.cz

Odbor kultury a památkové péče Odbor kultur y a památkové péče je rozdělen na dvě oddělení: – Oddělení kultur y připravuje pro orgány kraje všechny materiály týkající se výkonu zřizovatelských pravomocí a řízení příspěvkových organizací kraje v oblasti kultur y. Další významnou činností je realizace grantových řízení na podporu kultur y, jimiž je podporována činnost vyvíjená v oblasti kultur y v kraji především nestátními neziskovými organizacemi. – Oddělení památkové péče vykonává státní správu v oblasti památkové péče, což obsahuje např. rozhodování o přípustnosti a způsobu provádění oprav a stavebních úprav národních kulturních památek, řešení odvolání proti rozhodnutí obecních úřadů na úseku památkové péče a další činnosti. Dále vyřizuje žádosti vlastníků o příspěvky na zachování a obnovu kulturních památek, a to jak z rozpočtu kraje, tak z někter ých programů Ministerstva kultur y. Mimo uvedená oddělení je na odboru zařazen koordinátor pro národnostní menšiny a romské záležitosti, kter ý na krajské úrovni koordinuje a organizuje potřebnou podporu minoritám žijícím na území kraje.

srpen |2003

Z rady a zastupitelstva| 3


Tripartita jednala o budoucnosti regionu Moravskoslezský kraj – Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů se setkali v polovině čer vence v Ostravě. Shodli se na tom, že se zatím nedaří snížit nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji. „Přes všechny snahy, počet lidí bez práce stále stoupá,“ řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Josef Jalůvka (ODS). Podle místopředsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslava Zavadila je potřebná lepší koordinace mezi všemi autoritami regionu. „Na základě stanovených priorit kraje se musí peníze rozdělovat tak, aby přinesly potřebný výsledek,“ konstatoval. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach uvedl, že vláda je připravena financovat plány, které povedou k zaměstnání místních obyvatel. „Bohužel za loňský rok musel ostravský úřad práce vrátit státu peníze, které měly sloužit na projekty aktivní podpory nezaměstnanosti. Dobré projekty zde chybějí,“ dodal Škromach. Dále zástupci tripartity hovořili o aktuální ekonomické situaci kraje, Moravskoslezských prioritách, hodnotili stav realizace dálnice D47 a navrhli postup při výstavbě a budování průmyslových zón.

(DOKONČENÍ ZE STR. 1)

– rozvoj všeobecného a všeobecně odborného vzdělávání (včetně jazykových gymnázií) (finance: zdroje státu a kraje 117 mil. Kč) – restrukturalizace a modernizace odborného vzdělávání (finance: zdroje státu a kraje 328 mil. Kč) – vzdělávání dospělých ve všech formách a vznik center celoživotního vzdělávání (finance: zdroje státu a kraje 158 mil. Kč) – rozvoj vysokoškolského vzdělávání

v oborech s maximalizací uplatnění na trhu práce v kraji – lékařská fakulta Ostravské univerzity – specializace urgentní lékařství – zvýšení podílu vědy a výzkumu na vysokých školách (finance: zdroje státu 400 mil. Kč) – výstavba moderní Vědecké knihovny s napojením na vzdělávací soustavu kraje (finance: zdroje státu 500 mil. Kč)

Priority v oblasti dopravní infrastruktury – výstavba D 47 včetně napojení na páteřní síť kraje (finance: státní zdroje cca 50 mld. samostatná výstavba + 9,8 mld. Kč na navazující vyvolané stavby) – výstavba R 48 (finance: státní zdroje + zdroje EU: 10 mld. Kč) – modernizace regionálních železničních tratí (finance: zdroje státu 2,0 mld. Kč)

Z jednání zastupitelstva a rady kraje korun za provoz škol v přírodě zůstává Krajské sídlo se rozšíří Krajský úřad koupí pro své úředníky další budovu. Jedná se o objekt Hutního projektu, který s úřadem sousedí. „Nyní máme v těchto prostorách pronajaty kanceláře pro 130 úředníků. Koupí budovy ušetříme za placení nájmu a také nám budou patřit sousedící pozemky, které velmi nutně potřebujeme pro parkovací místa,“ uvedl náměstek hejtmana Jiří Carbol (KDU–ČSL). Dodal, že se uvažuje i o nástavbě jednoho podlaží, což by v konečné fázi přineslo prostor pro zhruba 200 úředníků. „Těžko zatím odhadnout, kolik lidí bude úřad ještě potřebovat. Kolik kompetencí stát přenese na kraj, tolik bude potřeba lidí,“ řekl Carbol. Peníze na novou budovu půjdou ze státního rozpočtu.

Školy si samy vyberou rekreaci Krajští zastupitelé odsouhlasili zrušení škol v přírodě u zařízení zřizovaných krajem, protože byla finančně prodělečná a organizaci pobytů pro děti chyběl systém. Například v loňském roce navštívilo školy v přírodě jen necelých pět procent žáků z celého regionu. Konkrétně z postižených oblastí Ostravska, Karvinska či Třince se za čistým vzduchem vydalo jen přes 16 procent školáků. Ušetřených zhruba 18 milionů

Rušené služby lékařské první pomoci ve velkých městech zastoupí zčásti nemocnice, ale nejen v odlehlých místech je bude suplovat záchranná služba, což znamená další náklady. Záchranáři tak netuší, jestli za současného stavu, kdy se škrtá rozpočet ze všech stran, kraj zvýšené náklady zvládne. „Pokud bude schválena novela zákona o rozpočtovém určení daní a kraje dostanou slíbenou 1 miliardu korun, část peněz půjde i na investice do zdravotnictví. Určitě lépe přímo v kraji zvážíme, kde jsou finance nejvíc potřeba. V opačném případě bude opět o investicích rozhodovat ministerstvo zdravotnictví, kde často vítězil tlak silných lobbistů,“ sdělil náměstek hejtmana Jiří Carbol (KDU–ČSL).

Politici o problémech živě diskutovali i během přestávek jednání.

Moravskoslezský kraj – Představitelé Moravskoslezského kraje si stanovili několik nejdůležitějších priorit, které byly použity i pro jednání tripartity. Dokument reaguje na rapidně se zhoršující ekonomickou a sociální situaci v regionu. Vychází z Programu rozvoje kraje a poukazuje na nutnost okamžitého řešení vyjmenovaných priorit. Rada kraje se obrací na občany kraje, vládu, poslance, senátory, všechny významné osobnosti a organizace, aby se připojili k jejich prosazování.

Priority v oblasti vzdělávání

Moravskoslezský kraj – Ocenění z rukou hejtmana Moravskoslezského kraje Evžena Tošenovského a náměstkyně hejtmana Jaroslavy Wenigerové (oba ODS) za vzorné studium dostalo celkem 25 žáků středních škol. Michal Gekas z ostravské střední školy zdravotnické toto ocenění obdržel za záchranu lidkého života. Hejtman všem poděkoval za úsilí, které vkládají do svého studia. Studenti dostali batohy plné drobných dárků.

Záchranáři mají více peněz

Moravskoslezské priority Moravskoslezský kraj je zejména vlivem minulých desetiletí v těžké ekonomické a sociální situaci. Pro změnu tohoto stavu je nutné změnit ekonomické a sociální podmínky v České republice a v kraji začít masivně investovat do vzdělávání a dopravní infrastruktury a podporovat podnikání.

Žáci odměněni

dál v rezortu školství a tyto peníze se následně rozdělí podle potřeb.

Zóny – zatím žádná sláva Zastupitelé se zabývali připraveností pr ůmyslových zón v Moravskoslezském kraji. Investičně je jich zde nachystáno asi 12. Obsazeny jsou zhruba z jedné třetiny. Prázdné zatím zůstávají plochy v Ostravě–Hrabové, v Mošnově či v Českém Těšíně. Celkem by investoři v regionu mohli stavět asi na 300 hektarech plochy. Rozlohou největší je zóna v Kopřivnici. „Zatím nelze posoudit, jestli je některá zóna úspěšnější. Mají společný problém – špatnou dopravní dostupnost. Nejobsazenější je Karviná – Nové Pole. V současné době je pro kraj počet průmyslových ploch dostatečný. Připravujeme dvousethektarovou zónu v Nošovicích, kde se však nedaří scelit pozemky,“ uvedl náměstek hejtmana Josef Jalůvka (ODS). Dodal, že majitelé polí, kteří je odmítají prodat, snad časem změní názor. „Bohužel, žádný tak velký pozemek v regionu už není. Byl v Šilheřovicích, ale místní řekli v referendu ne,“ konstatoval Jalůvka. Stát vytipoval v zemi tři lukrativní plochy pro investory, které slíbil finančně podpořit. Nošovice jsou jednou z nich, ale slíbených 550 milionů

– převod letiště Mošnov – z majetku státu na kraj k 1. 1. 2004 (finance: zdroje kraje + EU: 700 mil. Kč rozvoj) – investice do páteřní sítě silnic I. třídy (I/11; I/57; I/45) (finance: státní zdroje 7,2 mld. Kč) – modernizace a rekonstrukce silnic II. a III. Třídy (finance: zdroje státu a kraj 1,5 mld. Kč)

Priority v oblasti podnikání – řešení star ých zátěží jako rozvojová aktivita zvyšující zaměstnanost kraje (finance: zdroje státu 10 mld. Kč) – oživení opuštěných pr ůmyslových areálů jako podpora aktivit malých a středních firem (finance: zdroje státu 10 mld. Kč) – využití turisticky atraktivních oblastí (finance: zdroje státu, kraje + soukromé, EU 3 mld. Kč)

od státu kraj stejně v rozpočtu nedostal, což působí další komplikace.

Dotace pro postižené i umělce Vedle grantů na různé aktivity se rozhodla rada kraje poskytnout ještě další dotace. První ve výši 165.000 korun připadne krajské radě zdravotně postižených na zabezpečení projektu „I my jsme mezi vámi“. Druhá, dvacetitisícová dotace krajské organizaci Svazu tělesně postižených na akce, pořádané v rámci

Evropského roku osob zdravotně postižených. Cílem těchto akcí je informovat veřejnost o různorodosti skupin osob se zdravotním postižením a představit současný stav bezbariérových přístupů. Dvě stě tisíc obdrželo i občanské sdružení Obzor na zapůjčení parní lokomotivy, která jezdila na Osoblažku při oslavách 105. výročí úzkorozchodné tratě. Soubor lidových písní a tanců Hlubina se může


Ke studiu nejvíce lákají gymnázia Moravskoslezský kraj – Ke studiu na střední školy v Moravskoslezském kraji bylo přijato 16.600 žáků. Z toho do studijních oborů zakončených maturitou nastoupí 10.870 žáků a do nematuritních oborů 5653 žáků. Ve srovnání s loňským školním rokem se počet žáků

přijatých do studijních oborů zvýšil, což odpovídá dlouhodobým záměrům kraje. Zájem stoupá o studium informačních a komunikačních technologií, zdravotnictví a pečovatelství. Největší počet přihlášek letos žáci poslali do oborů obecné přípravy (gymnázia).

Děti přivezly přes třicet medailí Moravskoslezsky kraj – Dvaatřicetkrát vystoupili školáci z našeho regionu na stupínek vítězů při červnové Olympiádě dětí s Orbitem. Tím pasovali Moravskoslezský kraj na čtvrtou příčku v zemi. Nejlépe se výpravě z našeho regionu vedlo v atletice. Děti získaly 10 zlatých, 6 stříbr-

ných, 10 bronzových za sport a 1 zlatá, 2 stříbrné a 2 bronzové medaile za kulturní ukázky jsou ocenění, za která mohou být obyvatelé kraje na děti hrdí. Úspěšným sportovcům poděkovali hejtman Evžen Tošenovský a náměstkyně hejtmana Jaroslava Wenigerová (oba ODS).

Prodej majetku nově na webu Moravskoslezský kraj – Na webových stránkách krajského úřadu jsou zveřejněny nabídky k prodeji nemovitého majetku ve vlastnictví kraje. Jedná se například o nemovitosti, pozemky a dokonce i o prodej zámku a zámeckého parku ve

těšit zase na 150.000 korun. Využije je na cestu na světový mezinárodní festival v Soulu v Jižní Korei. Posledním příjemcem padesátitisícové dotace je Sdružení Permoník v Karviné, které díky ní pocestuje na mezinárodní hudební festival.

Dali zelenou venkovu Zastupitelé rozhodli již podruhé podpořit podnikatele v rámci dotačního programu Podpora ubytování na venkově v Moravskoslezském kraji. V letošním dotačním programu byla příjemcům schválena celková částka 2,055 milionů korun. Zájemci o dotace musí splnit při budování nových ubytovacích kapacit ve venkovských oblastech mimo jiné také kritéria kvality ECEAT (Evropské centrum pro eko agroturistiku), která stanovují především pravidla potřebné kvality, jako například kolik musí být zřízeno koupelen, toalet, velikosti pokojů, maximální počet lůžek apod., a na základě jejich splnění je ubytovacímu zařízení přidělen certifikát. „Podpořili jsme hlavně místa v podhůří jako jsou Jeseníky, Beskydy a Osoblažsko,“ sdělil náměstek hejtmana Josef Jalůvka (ODS). Dodal, že dalších pět milionů korun poputuje obcím a sdružením obcí na budování turistických kempů, hřišť, obnovu parků, opravy hřbitovů a chodníků. Zvýšení dotace z pěti na 10 milionů na přípravu projektů pro získání

Stěbořicích na Opavsku. Objekt zámku z roku 1870, částečně podsklepený a několikrát rekonstruovaný, je veden v seznamu kulturních památek České republiky. Zájemci o koupi mohou kontaktovat odpovědné pracovníky z odboru majetkového.

peněz z fondů Evropské unie dali zastupitelé také zelenou. O tyto peníze se ucházely obce, sdružení a neziskové organizace. „Žadatelů bylo přes sto, nyní jsme uspokojili prvních 24. Projekty se týkají například obnovy horské chaty, oprav cest či zřízení turistických center, ale také využití bioplynu nebo rozšíření lázní a cyklostezek,“ upřesnil Jalůvka.

Velká diskuse na závěr Ačkoliv by se mohlo zdát, že dvaasedmdesátý bod zasedání červnového zastupitelstva už poznamená únava zastupitelů po celodenním jednání, nebylo tomu tak. Koncepce lékařské služby první pomoci a zdravotnické záchranné služby v kraji vyvolala v sále asi nejvíce podnětů k diskusi. Dotazy se týkaly auditu, který se nedávno uskutečnil ve zdejších nemocnicích, zda se nesnížila úroveň péče o pacienty po zrušení některých ambulancí či vztahu nemocnic a zdravotních pojišťoven a s tím spojenými dluhy za minulé roky. „Audit dopadl dobře. Zařízení se totiž dostávají do dluhů kvůli nařízení vlády na zvyšování mezd, manažersky jsou v pořádku. Počítáme také s tím, že dosavadní lékařské pohotovosti do tří let nahradí centrální příjmy v nemocnicích, které by tak zajišťovaly i pohotovostní služby.,“ uvedl náměstek hejtmana Jiří Carbol (KDU–ČSL).

4 |Z kraje


Politici doporučili stavbu přehrady (DOKONČENÍ ZE STR. 1)

Jejím zastáncem je náměstek hejtmana Zdislav Wantula (US–DEU). „Myslím si, že v souvislosti s ostatními protipovodňovými opatřeními v Krnově a okolí je malá přehrada dostatečnou ochranou a je schůdnější z časového hlediska,“ uvedl Wantula. Uvádí, že proces stavby bude složitý z pohledu vyvlastňování všech pozemků, posouzení vlivu stavby na životní prostředí a že je to běh na dlouhou trať. „Nakonec ze stavby velké nádrže může i sejít. A navíc ani velká přehrada nezajistí ochranu před takovými záplavami, jako byly v roce 1997,“ dodal Wantula. Petr Vaněk z kanceláře hejtmana však uvádí, že v obci je trvale obydlených jen 75 rodinných domů a tři bytové. „Nemají tam školu, poštu, zdravotnické zařízení, plyn,

kanalizaci. Lidem budou postaveny nové domy a díky lepší občanské vybavenosti se jim zkvalitní život,“ poznamenal. Primátor města Opavy, Zbyněk Stanjura (ODS) konstatuje, že i politický klub ODS dal na doporučení odborníků. „Většina hlasovala pro velkou přehradu. Lidé se nás totiž od roku 1997 stále ptají, co jsme udělali pro to, kdyby se povodeň opakovala. Nemůžeme sedět s rukama v klíně. Malá přehrada by znamenala postavit mnoho desítek objektů, u velké se jedná o jeden celistvý komplex, který bude méně rizikový,“ vysvětlil Stanjura. Dodal, že kraj bude muset tlačit na vládu, aby urychleně rozhodla o osudu obyvatel Nových Heřminov, vyčlenila prostředky, nejlépe už v příštím roce, aby se mohli přestěhovat. „Nelze je nechávat v nejistotě, co bude,“ poznamenal.

Protipovodňovou ochranu dříve povodněmi postižených oblastí považuje za naprostou nutnost i politický klub KSČM. „Jednání klubu a přemýšlení nad tímto problémem nikdy nesměřovalo ke vztahu zda „malá“ nebo“ velká“ stavba přehrady, ale především o rozsahu touto přehradou poskytnuté ochrany. A ta musí být co nejširší, aby vynaložené miliardy nebyly proinvestovány zbytečně. Podpořili jsme větší variantu, která dle mínění odborníků poskytne dostatečnou ochranu obcím a městům Opavska a Krnovska,“ sdělil zastupitel Josef Babka (KSČM). Stejný názor zastává i zastupitelka za (ČSSD) Hana Zelenková. „Poctivě jsem si prostudovala materiály o protipovodňové ochraně a došla k závěru, že jen velká nádrž je schopna ochránit tak velký počet lidí,“ řekla Zelenková.

Rozhovor

Technický ředitel Povodí: Jiné řešení není Na otázky, proč se jeví přehrada v Nových Heřminovech jako nejschůdnější řešení pro ochranu před povodněmi, odpovídá Petr Březina, technický ředitel Povodí Odry. Proč je nutné se zabývat zvýšením povodňové ochrany na řece Opavě? Povodí Odry zpracovalo v loňském roce pro Krajský úřad koncepci ochrany před povodněmi na území Moravskoslezského kraje. Z tohoto dokumentu jednoznačně vyplývá, že řeka Opava má ve městě Krnov, obci Holasovice, Opavě–Držkovicích, Vávrovicích a Malých Hošticích, obci Velké Hoštice a městě Kravaře nízkou kapacitu koryta a sídla jsou nedostatečně chráněna. Také povodeň v roce 1997 zde napáchala velké škody včetně obětí na životech a obce mají na snížení rizika ohrožení svých obyvatel záplavami zájem. Proč vodohospodáři navrhují jako řešení tohoto problému přehradu? Od roku 1997 bylo o ochraně před povodněmi na řece Opavě zpracováno 14 studií, které se zabývaly jednotlivými možnostmi snížení rizika záplav v Krnově a přilehlých obcích. K řešení byly přizvány také ekologická občanská sdružení. Výsledkem těchto výzkumů bylo, že ochranná nádrž v Nových Heřminovech je nejlepším řešením, pokud vezmeme dohromady v úvahu účinnost opatření, jeho realizovatelnost a cenu. Nádrž za asi 2,3 miliardy korun by dokázala snížit stoletou vodu v Krnově na neškodný dvacetiletý průtok, případně nižší a povodeň z roku 1997 by nádrž snížila v tomto městě o 48 %. Záporem tohoto řešení je radikální zásah do zástavby obce Nové

Heřminovy (75 trvale obývaných domů, průmyslové a rekreační objekty). Nestačí pouze zvětšit kor yta řek nebo zřídit hráze v obcích? Jádrem problémů na horní Opavě je město Krnov, které má dnes ochranu na vodu dvacetiletou a při větší povodni dochází k zaplavení rozsáhlých částí města. Zde byla zkoumána jednou z uvedených studií možnost rozšíření koryta Opavy a zvýšení případně rozšíření všech nevyhovujících mostů. Cenou za tato opatření by bylo zbourání 72 objektů a náklady by dosáhly téměř ceny přehrady – 2,2 miliardy korun. A to by šlo jen o ochranu tohoto města. Navíc urychlení povodně v Krnově by mělo negativní dopady na níže ležící obce. Nelze se věnovat místo výstavby jedné nádrže celému povodí a realizovat přírodě blízká opatření v krajině? Šlo by samozřejmě o velmi výhodnou variantu, neboť bychom zároveň s ochranou před povodněmi omezili erozi půdy a doplnili do krajiny prvky, které tam patří – zasakovací pásy podél toků, remízky, zatravnění problematických polních pozemků s velkým spádem a další. Tato sympatická a ekology preferovaná opatření mají ovšem několik zásadních nedostatků. Je to především nízká účinnost, téměř zanedbatelná u povodní větších než dvacetiletých. Modelovými prostředky bylo vyčísleno snížení kulminace této povodně v Krnově opatřeními v krajině na přibližně 4 %. Proč nevyužít údolní nivy a nezřídit zde takzvané poldry?

Bylo zjištěno, že podél řeky Opavy nad městem Krnov lze poldry zbudovat bez větších zásahů do zástavby jen na čtyřech místech a jejich objem by dosáhl pouze přibližně 4 miliony m3 což představuje 11 % objemu nádrže Nové Heřminovy. Tyto poldry by snížily povodeň z roku 1997 v Krnově pouze o 2 %. Nelze přehradu postavit jinde než v Nových Heřminovech? Přehrady lze stavět pouze na určitých místech, kde jsou vhodné geologické podmínky a také vhodně utvářené údolí. Právě pod Novými Heřminovy je údolí zúženo do soutěsky a nad touto soutěskou se rozevírá do šířky, což umožňuje výstavbou vcelku krátké hráze získat potřebný objem pro zadržení vody. Kombinace uvedených geologických a reliéfových podmínek se na řece Opavě nad Krnovem vyskytuje pouze v tomto profilu. Takováto místa byla vybrána pro stavbu přehrad již po roce 1900 a jsou dodnes územně hájena. I v případě, že by se nyní přehrada nestavěla, bychom v profilu Nové Heřminovy požadovali zachovat výrazné omezení výstavby, aby nedošlo k zablokování zřízení akumulace vody pro další generace. Jak vůbec zajistit důstojné majetkové vypořádání s postiženými obyvateli obce a dotčenými firmami? Jedna ze studií se již zabývala i touto otázkou. Navrženo bylo provést mezi obyvateli obce průzkum, jakou formu náhrady by upřednostňovali, zda výstavbu nových domků či bydlení v bytových domech, zda by chtěli bydlet znovu v jedné vesnici nebo by dali přednost blízkým obcím nebo městům.

srpen |2003

Sloupek zastupitele

Jen dálnice nás nezachrání Jako členka zastupitelstva kraje jsem nedávno hovořila s premiér em Vladimírem Špidlou o problémech kraje a o možnostech pomoci v nezaměstnanosti, která tu v červnu opět vzrostla. Premiér při jednání prohlásil, že „kraj pro svůj další rozvoj potřebuje dobré projekty“. Všechny projekty většinou čekají na dvě věci – na dokončení průmyslových zón a na dálnici D 47. Stavba dálnice a dokončení průmyslových zón v kraji však je záležitostí dlouhodobou. Mezitím investice utíkají jinam. Jen občas se objeví projekty, které nejsou závislé ani na dostavění dálnice, ani na nutnosti najít dostatečný prostor v nově budovaných zónách. Příkladem může být záměr stavby závodu na výrobu cementu ve Štramberku. Nadnárodní koncern Lasselsberger usiluje o tuto investici ve výši kolem 2,3 mld. Kč již dva roky. Nehledal nové prostory, závod má být postaven na místě staré původní cementárny v areálu vápenky Kotouč Štramberk. Stará cementárna zde fungovala od roku 1913 až do roku 1996, kdy ji nový vlastník, cementářská společnost Hirocem, uzavřela z konkurenčních důvodů. To s sebou přineslo propuštění více než čtyř stovek zaměstnanců a nemalé potíže pro vápenku, která se dostala do finančních problémů. Poté, co získala nového majitele, elektrárenskou společnost ČEZ, začala vápenka opět prosperovat. Vy-

vstal však nový problém – co s částí vytěžené suroviny, která se svou kvalitou nehodí pro výrobu vápna a vápenců a která byla vždy využívána právě pro výrobu cementu. Tento problém má vyřešit právě stavba nové moderní cementárny. Na ploše, kde již cementárna stála, vyroste nový objekt, který splňuje požadavky využití současných nejmodernějších technologií. Poskytne nové pracovní příležitosti více než 130 místním lidem, v případě současného vybudování výroby omítkových směsí by to mohlo být ke dvěma stovkám nových míst. V současné době čeká investor stavby, společnost Lasselsberger CZ, na vydání územního rozhodnutí. Na schůzce se starostou Štramberka Janem Sochou se však netajil tím, že celý proces již trvá neúměrně dlouho a že v případě jeho dalšího protahování uvažuje o umístění zamýšlené investice jinam. Tím by kraj přišel o investici, která z jeho strany, ve srovnání s jinými projekty, nevyžaduje vcelku žádné úsilí. Navíc o projekt, který přinese zaměstnanost dlouhodobou. Vybuduje-li se totiž někde „pouze“ montážní závod, není tak velký problém ho po vyčerpání zvýhodňujících pobídek přestěhovat do jiné lokality. Lom se stěhovat nedá. Kromě toho jde o investici strategickou – může poskytovat v budoucnu levnější stavební surovinu jak obyvatelům kraje, tak dalším investorům. Nezanedbatelná může být role této suroviny, při níž by odpadly přepravní náklady, právě při stavbě netrpělivě očekávané dálnice. PAEDDR. HANA ZELENKOVÁ (ČSSD), ČLENKA ZASTUPITELSTVA KRAJE

Nemocnice v kraji trápí staré dluhy Moravskoslezský kraj – Zatímco za loňský rok byly dluhy nemocnic v kraji 200 milionů korun, letos v pololetí činí hospodářský výsledek mínus 131 milionů korun. Potvrdili to krajští radní. Dluhy devíti nemocnic, které přešly ze státu na kraj, by měl zaplatit stát. Některé dluhy si zařízení přinesla sebou, další způsobilo navyšování mezd zaměstnanců ve zdravotnictví. Nejvíce je v záporných číslech nemocnice ve Frýdku Místku, Opavě a Karviné–Ráji.

Situaci může zlepšit plánované posílení lůžek následné péče na úkor snížení počtu akutních lůžek. „Zatím jsme na radě tyto plány odložili. Neznáme rozdíl mezi náklady na tyto typy lůžek, zda se vůbec vyplatí je měnit. Ministerstvo nutí kraje k těmto nepopulárním krokům a přitom v Praze jsou náklady na jedno lůžko mnohokrát vyšší než u nás a nikdo se tam jejich počet neodvažuje snižovat,“ sdělil náměstek hejtmana Josef Jalůvka (ODS).

Velvyslanec z Francie slíbil pomoc Moravskoslezský kraj – Není to poprvé, co do kraje zavítal některý s velvyslanců evropských zemí, aby se přímo od radních dozvěděl, jak se regionu daří ekonomicky. Tentokrát přijel velvyslanec Francie v České republice Jeho Excelence Joël de Zorzi. Hejtman Evžen Tošenovský

(ODS) velvyslanci nastínil situaci v kraji po roce 1989, problematiku restrukturalizace průmyslu, životního prostředí, nezaměstnanosti. Velvyslanec slíbil, že informace o současné situaci v kraji předá ve Francii, především pak tamním podnikům, které by zde mohly investovat.

Koně mají šanci na důstojné stáří

V kočičím útulku je zcela plno Kdyby se kočičí volání dalo přeložit do lidské řeči, stěny kočičího útulku v Ostravě– Porubě v suterénu kliniky pro malá zvířata by lidem mohly tlumočit tisíce proseb. Po novém domově tam žadoní asi pětadvacet koček, převážně koťat. „Tentokrát máme opravdu plno. Jsme vděčni za každého, kdo si přijde pro kočičku. Jsou to nalezenci ze sklepů a někdy i popelnic. Často jsou v zuboženém stavu, takže se je snažíme vykurýrovat, starší vykastrujeme,“ říká zvěrolékař Jan Nytra z Nadace na pomoc zvířatům, která útulek v kraji spravuje. NADACE NA POMOC ZVÍŘATŮM: Č.Ú. 94–4366360287/0100

Ostrava – Ve svém čistém a prostorném boxu v Ostravě Hrabové přežvykuje spokojeně seno asi třináctiletá kobyla Atrapka. Když se blíží někdo z ošetřovatelů, zvědavě vystrkuje hlavu a loudí pamlsek. Asi by nikdo nehádal, že tento kůň cestoval ještě nedávno ve vagóně z Polska do Itálie jako „živá konzerva“ vyhublý a nemocný. Atrapka měla štěstí, že se našlo pár nadšenců, kteří se rozhodli založit v Hrabové útulek pro koně. Jmenuje se „Naděje pro koně“ a je na samotném počátku své existence. „Chceme zabránit týrání nebo zbytečnému utrácení koní. Koně celý život slouží člověku, pracují pro něj a když jim dojdou síly, člověk je spořádá v salámu. Útulek jim dá šanci prožít v klidu „důchodcovský věk“ a oplatí jim jejich služby. Máme již dvě kobylky, zachráněné před snědením, Mínu a Atrapku, a o dalších nešťastnících nám už lidé dávají vědět,“ řekla Markéta Fábíková, členka občanského sdružení Naděje pro koně. Atrapka do útulku přijela ve špatném psychickém stavu, apatická, nereagovala na přítomnost člověka. Dnes už má podstatně lepší náladu, pozitivně vnímá lidi


kolem sebe, a jako každý jiný koník už dokáže dát najevo, že čištění kartáčem na břiše lechtá. Zdravotní problémy se zlepšují, k čemuž určitě přispěl i pohyb, který Atrapce předtím chyběl. „Věříme, že až se nemocná noha zlepší, Atrapka přibere na váze a bude pro jezdce lehčí váhy spolehlivou kobylkou na klidné vyjížďky do okolí,“ vysvětluje Fábíková. Od cesty na jatka byla zachráněna i devatenáctiletá kobyla Mína. Majiteli došly peníze na její obživu. Oba koně teď jen hledají hodné lidi, kteří jim přispějí na krmení, vitamíny a veterinární péči. „Cílem občanského sdružení „Naděje pro koně“ je vybudovat záchytnou stáj pro umístění koní týraných, starých, nechtěných, nebo odebraných majiteli na základě rozhodnutí Městské veterinární správy. Koně se zdravotními potížemi budou léčeni tak, aby se jejich zdravotní stav co nejvíce zlepšil, a aby bylo možné těmto koním nalézt nového majitele. Koně, o které nebude zájem z důvodu zdravotního stavu či vysokého stáří budou mít v útulku zajištěno klidné dožití. Pokud veterinární lékař rozhodne, že další žití koně je za cenu jeho utrpení či strádání,

bude kůň bezbolestně utracen,“ uvedla Fábíková. Majitel farmy Emil Moudrý uvedl, že do útulku zatím investují z vlastních zdrojů, ale věří v pomoc sponzorů i obyčejných lidí. „Peníze půjdou na krmení a veterinární péči zvířat a každý dárce se o použití peněz může kdykoli přesvědčit, či koníka navštěvovat nebo se na něm svést,“ sdělil Moudrý. Útulek Naděje pro koně našel i podporu u Krajské veterinární správy. „Útulek dostane oficiální statut. Určí se podmínky a pravidla za jakých bude fungovat, pomůžeme mu v jednáních s ostatními veterinárními správami v krajích v případě převozu koní a samozřejmě počítáme i s kontrolami zařízení,“ řekl ředitel Inspekce Ostrava Krajské veterinární správy Karel Žďanský. Na dveřích útulku stojí napsáno: Říká se, že krásnější než být obdarován, je sám darovat. Darovat zoufalému zvířeti život, pomoci od utrpení a bolesti a navrátit ztracené zdraví je pocit nejkrásnější. Zkuste si ten pocit zažít… Kontakt sdružení Naděje pro koně: M. Fabíková, tel. 737 171 512 non stop, 596 769 453 večer. ČÍSLO ÚČTU: 165425971/0600

srpen |2003

Inzerce| 5


SPORTOVNÍ NADŠENCI POZOR! Váš koníček může být vaším zaměstnáním v novém obchodním domě

Gigasportu Ostrava

Gigasport hledá posily do teamu svých prodejen na pozici prodejního personálu! POŽADUJEME: • příjemné vystupování • aktivní a zodpovědný přístup k práci • znalost určité sportovní problematiky výhodou • znalost jazyků vítána • manuální zručnost pro montáže sportovních potřeb oceníme • nástup listopad 2003

NABÍZÍME: • zajímavou práci • možnost profesního růstu v rámci

plánovaného dalšího rozšíření firmy.

• zvyšování odborné kvalifikace • školení o produktech • příspěvek na stravování • příspěvek na sportovní vyžití • čtvrtletní teamové odměny • zapůjčení sportovních potřeb • zaměstnanecké slevy na zboží

Pouze písemné nabídky s fotografií, životopisem a telefonickým spojením zasílejte na adresu: Kastner+Öhler, s. r. o., personální oddělení Obchodní 112, 251 70 Čestlice, p. Dobřejovice e-mail: [email protected]

MĚSTO BÍLOVEC NABÍZÍ K PRODEJI

APARTMÁNY V BESKYDECH k prodeji do osobního vlastnictví

• nové byty (k nastěhování v 1. čtvrtletí 2004)

12 bytových jednotek 2+1 a 3+1 po kompletní rekonstrukci

• pozemky pro výstavbu rodinných domů (cena 450 Kč/m2, inženýrské sítě vyvedeny na hranici pozemku)

v cenách již od 685.600,– Kč

APARTMÁNOVÝ DŮM RELAX

BLIŽŠÍ INFORMACE: www.bilovec.cz Městský úřad Bílovec Slezské náměstí 1 (radnice) ☎ 556 411 440, e-mail: [email protected]

v Kunčicích p. O. je vybaven: tenisovými kurty, tělocvičnou, fitcentrem, saunou, soláriem, a venkovním krbem s posezením.

G arantuje již 10 let O dborníky pro cestovní ruch O dborníky pro zahraniční obchod D enní a dálkovou formu studia W ww.vos-goodwill.cz I nternetová adresa [email protected] L ehká uplatnitelnost v praxi L ákavá podpora sportovních aktivit

GOODWILL, vyšší odborná škola P. Holého 400, 738 01 Frýdek–Místek Tel.: 00420 558 633 822, Fax: 00420 558 622 859

Přijímací zkoušky 28. 8. 2003 z jazyka německého nebo anglického, ekonomický test, NE z matematiky

…….Se školou dobrého jména si neudìláte špatnou povìst…….

prodejní informace:

www.trainer.cz/reality tel.: 420 595 136 901 fax: +420 595 136 904 mobil: +420 603 290 163 e–mail: [email protected]

divize reality, Sadová 39, Ostrava 1 Koupi apartmánů lze výhodně financovat

hypotečním úvěrem!

INZERCÍ V MĚSÍČNÍKU MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ OSLOVÍTE NEJŠIRŠÍ OKRUH OBYVATEL REGIONU Robert Kurka – manažer pro inzerci mobil: 603 341 314 tel./fax: 597 489 418 e–mail: [email protected]

✁

Pfiihlá‰ka k soutûÏi MISSIS 2004 MISSIS 2004 se koná pod patronací 1. místopfiedsedy vlády a ministra vnitra âR Stanislava Grosse s chotí.

SoutûÏ MISSIS 2004 je urãena pro Ïeny - matky ve vûku do 45 let, které mají státní pfiíslu‰nost âR, vûk dítûte pro úãast v soutûÏi je od ãtyfi let, kter˘ dosáhne nejpozdûji k 1. záfií 2003: Jméno a pfiíjmení matky: ........................................................................................ Datum narození: ................................................................................................... Jméno a pfiíjmení dítûte: ........................................................................................ Datum narození: ................................................................................................... DosaÏené vzdûlání matky: ....................................................................................... Zamûstnání: ........................................................................................................... Stav: ............................. Bydli‰tû: ......................................................................................... Kraj: .............................................. PSâ: ............................ Datum: ..........................................

Podpis: .............................................

Prosíme, pfiiloÏte nejlépe ve studiu pofiízenou fotografii celé postavy své a svého díûte a portrétové fotografie nejménû pasového formátu. Dovolujeme si upozornit, Ïe nelze fotografie individuelnû vracet.

Pfiihlá‰ky zasílejte do 22. srpna 2003 na adresu: Producentské centrum PROFIL Mariánské Láznû, s. r. o., P. O. BOX 153, 353 01 Mariánské Láznû


SKLO–PORCELÁN–KERAMIKA–DÁRKY NÍZKÉ CENY KARVINÁ–FRYŠTÁT, Zámecká 116 u tržnice, 605 152 280

STŘEVNÍ SPRCHA – HYDROCOLON

při únavě, migrénách, alergiích, nadváze, exémech, snížené imunitě, atd. Bohumín, Rehabilitace v ŽDB. Tel. 596083098, mob. 736439691 http://www.volny.cz/tburyanova

6 |Kultura


srpen |2003

Festival v Hukvaldech nabídl i nejžádanější představení sezóny – Gypsy roots banskobystrické opery

Autory inspirovala hudba Gorana Bregoviče Hukvaldy – Přijedou na kolech, opřou je v trávě, usednou do předních řad a děti se dožadují svačiny. Zkušení návštěvníci vytahují deky a termosky s nápoji, které – podle potutelných pohledů – po alkoholu přinejmenším voní. V první řadě uprostřed přijímá mladý muž gratulace a dárky a přátelům nalévá do malých panáků fernet. Zlatý retrívr sice znuděně zívá, ale poslušně zůstává na místě vedle své paničky, která kontroluje oblohu, zda přece jen nespustí déšť. Maminka vytahuje z kočárku vrnící sotva tříměsíční holčičku a milenci usedají na rozprostřenou deku. Tu různorodou společnost v sobotním podvečeru

Bílá kočka, černý kocour a dalších deset snímků) tolik oslovily, byli Dana Dinková a Jaroslav Moravčík. Jsou autory námětu, libreta, choreografy i režiséry dynamického představení, v němž účinkují více než tři desítky tanečníků. „Taky jsem už dlouho chtěla pracovat s cikánskou tématikou. Už jen proto, že je to na Slovensku momentálně aktuální, odvážila jsem se jít do takového tématu. Nechci řešit romskou problematiku, jen na ni poukázat,“ říká polovina autorské dvojice Dana Dinková. Na scéně, jíž vévodí drátěný plot pomyslně i fakticky oddělující dva tak rozdílné světy, se mezitím

něco spojuje – čekají na začátek divadelního představení. Je jedním z těch, které svým dlouholetým i náhodným návštěvníkům nabízí desátý ročník hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy. V amfiteátr u v oboře mohli diváci mimo jiné vidět také běžné divadelní produkci se poněkud vymykající dílo Gypsy roots aneb Cigánské korenie, které přivezla Státní opera Bánská Bystrica. Vzniklo inspirováno hudbou třiapadesátiletého sarajevského rodáka Gorana Bregoviče. Těmi, které strhující balkánské rytmy z pera známého skladatele filmové hudby (např. Underground nebo

odvíjí milostný příběh chlapce Čobana a dívky Dary. Rozměry shakespearovské tragédie nabývá tím, že on je Rom a za ní stojí sídlištní skinheadský gang… Tento titul Dana Dinková nyní nastudovala i v Bratislavě se Slovenským komorním baletem, kter ý absolventka taneční konzervatoře před nedávnem založila. Někteří tanečníci z tohoto souboru v představení Gypsy roots aneb Cigánske korenie i účinkovali, například Gianpiero Russo, který vedle „Dary“ Ivice Strakové ztvárnil hlavní mužskou postavu. Menších rolí se ujímali také členové folklorních souborů nebo taneční nadšenci – na

Anketa

Lloyd v Ostravě

ojtěch Pavel, lesní správce, Frenštát pod Radhoštěm: Vážnou hudbu poslouchám jen občas. Je spíše tesklivá, náladová, není to pravé lákadlo pro lidi. Dnešní trend jde jiným směrem. Ještě když jsme měli doma starý gramofon, občas jsme si s manželkou vážnou hudbu pouštěli. Myslím si, že právě v těch gramofonech bylo kouzlo poslechu tohoto žánru.

V

Zda poslouchají vážnou hudbu a proč si myslí, že jsou její vyznavači spíše v menšině, jsme se zeptali účastníků slavnostního zahájení festivalu Janáčkovy Hukvaldy. olanda Pilařová, útvar komunikace, Česká televize, Ostrava: V podstatě jsem vážnou hudbu před lety studovala, takže se díky Janáčkovým Hukvaldům k ní vždycky vracím. I chvilka, kdy si doma naliji sklenku bílého vína a pustím si vážnou hudbu, se najde. Ale nemyslím si, že by posluchačů vážné hudby bylo tak málo. Jen nejsou moc vidět, protože ji nepouštějí na diskotékách a na letních nocích.

J

Okamžiky regionu Ostrava – Nevšední okamžiky desetiletého dění v kraji zachycené kamerou známého ostravského fotografa Ladislava Schäfera bylo možné vidět v budově moravskoslezského krajského úřadu. Výstava reportážních snímků na různá témata, od života bezdomovců po aktivity politiků, sport či kulturu, určitě oslovila mnoho ze zdejších obyvatel, neboť jim připomněla známé momenty, nenadálé situace, které se života v regionu dotýkaly a dotýkají. Na dotaz, která fotografie mu udělala největší radost nebo se v jeho sbírce stala nejpopulárnější, Láďa Schäfer odpověděl: „Mám jich rád spoustu, ale nejvíc se asi proslavil záběr Václava Klause, který dává v Ostravě autogram a právě rozjedené jablko musí držet v zubech. Fotka vypadá komicky a i sám Klaus ji jednou v rozhlase okomentoval. Posbírala už i nějaká ocenění.“

Vše o Jesenicku

Jaký máte vztah k vážné hudbě?

Ostrava – Svérazný anglický umělec si oblíbil Ostravu. Šestapadesátiletého Davida Lloyda, původem z průmyslového severu, z města Lichtfieldu, ani tak nefascinují zdejší děvčata nebo okolní příroda, zamiloval se naopak do těžních věží a do místních továren. „Heavy industries is very sexy,“ tvrdí Lloyd, pro něhož se staly těžké konstrukce námětem k malování. Od začátku července je k vidění v Hornickém muzeu výstava jeho obrazů, které nakreslil na tlusté vítkovické plechy. Každé dílo má tak úctyhodných 64 kilo. „Ostravsko mě uchvátilo bohatostí průmyslu. Je nedílnou součástí denního života, který je na něm závislý. Jestli průmysl jednou zcela pohltí recese, zbudou po něm alespoň moje obrazy,“ říká Lloyd.

etr Sobotík, starosta Hukvald: Tak já zrovna nepatřím mezi časté posluchače vážné hudby. Přiznávám však, že za deset let tr vání festivalu na Hukvaldech, jsem objevil pár Janáčkových skladeb, které v tom přírod-

P

ním prostředí hradu mají takovou sílu, že až člověka mrazí v zádech. A to, že vážná hudba neplní první místa v hitparádách, je asi dáno dobou. Je hodně uspěchaná a pro poslech vážné hudby si člověk musí udělat čas, vytvořit k tomu atmosféru. Do auta v přeplněném provozu to určitě není. osef Jalůvka, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje, Kopřivnice: Ne každá skladba vážné hudby je relaxační a některým skladbám ani nerozumím. Proto si vybírám desky i koncerty. Mám rád Mou vlast od Bedřicha Smetany, která mě vtáhne do děje. Jsem díky ní schopen vidět přírodu a všechno, co se prostřednictvím hudby odehrává. Jinak jsem ale vyznavačem country hudby.

J

Lidské anomálie promlouvají z vosku Ostrava – Falešný hráč Johnny Stocker sedí za stolem a jeho čtyři oči hledí do karet. Narodil se s dvěma hlavami na krku, z nichž druhá vyrostla nad čelem první. Společnost Johnnymu dělá Bill Ducks, další karbaník, který má sice oči jen tři, ale zato dva nosy. Eso na hromádku přihazuje hudebník Edward Mordacky. Do této podivné společnosti bezpochyby patří. Má totiž jeden obličej z druhé strany hlavy navíc. Tyto muže už nikdo z nás na ulici nepotká. Jsou z vosku. Žili v 19. století a jejich život nebyl žádná procházka růžovým sadem. Nebyli sami. Výstava voskových figurín ze Sankt Petersburgu, která zavítala na prázdninové měsíce do Ostravy, nabízí v Domě kultury Vítkovic ještě mnoho dalších ukázek lidských anomálií. Všechny z nich jsou zapsány v Guinessově knize

rekordů. Hned proti dveřím výstavní místnosti se nad návštěvníky například tyčí nejvyšší muž světa (na fotografii), který dosud žije. Měří 237 centimetrů a má boty číslo 56. Poblíž něj se smutně kouká žena s prasečím rypákem, která si však podle historických informací na nezájem nápadníků rozhodně stěžovat nemusela. Konkurenci ji dělá údajně nejošklivější žena světa. Lehké to v životě neměla ani nejmenší žena se svými 45 centimetry a váhou čtyři kilogramy. V podivné komunitě sedí i jednička v obezitě. Vážil 450 kilogramů, je stále mezi živými a rozhodl se zhubnout na 97 kilogramů. Lékaři mu budou muset odoperovat 22 kilogramů kůže. Výstava je evropskou raritou a do České republiky zavítala po úspěšných turné v ostatních evropských zemích.

autor CCC

nářečně krocan

výtažek z léčivých bylin

Oddělení technické povel kočího kontroly

lákadla

domácky Viktorie

SPZ Olomouce

africký savec

solmizační slabika

krystalická břidlice

krátkozraký člověk

pole na horském svahu

věnovaná věc

Ostravskokarvinské doly

papoušek

???

moučka z kurkumy

místo (lidově)

vozka

dětská zbraň

náš klavírista

vánoční ryba

vypuštění hlásky na konci slova

taj

barva v kartách

český skladatel

plazi

šedesát kusů

muži

mládě losa

bůh lásky

protiva

opak dne

angl. zkratka Vše v pořádku

dua

???

jméno španělského hrdiny Cida

Krkonošský národní park

spor

ohrada z kůlů

stadium hvězdy

náš spisovatel knížek pro děti

ženské jméno

dvih

paseka na horském svahu

zkr. firmy American OnLine Itc.

římskými číslicemi 999

chem. značka vápníku bicykly

dravý cizokrajný pták

Kraj očima obyvatel Pozor! Soutěž spěje k závěru! Měsíčník Moravskoslezský kraj vyhlásil soutěž pro všechny fotografy amatéry. Jak již jste si všimli, poslední strana novin je vždy věnovaná fotoreportáži z nějaké zajímavé události v kraji. Pokud se Vám podařilo během letních měsíců zaznamenat na svém filmu jakoukoliv mimořádnou událost, nevšední příjemný či nepříjemný okamžik, komickou situaci či jen kouzelný pohled do přírody, pošlete fotografie co nejrychleji. 5. září je uzávěrka. Důležité však je, aby obrázek na snímku souvisel, ať dějem nebo místem, s Moravskoslezským krajem. K fotografii připište, kdy byla pořízena, z jakého konkrétního místa či za jaké situace, Vaše jméno, adresu, telefonický kontakt, povolání a věk. Zajímavé snímky zveřejníme na fotoreportážní straně v měsíci září a tři nejlepší fotografy–amatéry odměníme věcnou cenou. Fotografie posílejte na adresu: Redakce měsíčníku Moravskoslezský kraj, Jana Paštiková, Dům kultury Vítkovice, 28. října 124/2556, 702 24 Ostrava nebo elektronicky na [email protected]

V tajenkách se ukrývají řeky protékající Ostravou. Správně vyluštěnou tajenku pošlete na adresu redakce do 20. srpna. Vylosovaní luštitelé získají věcné ceny a propagační materiály Moravskoslezského kraje. Výherci z minulého čísla: Andrea Kotrlová, Ostrava–Poruba; Margareta Kubalová, Frýdek–Místek; Marie Charvátová, Krnov.

úspěch

ubožák

Čeladná – Při procházce Čeladnou stojí určitě za to navštívit Památník J. Kaluse, který nabízí v době prázdnin včetně září zajímavý program. Na návštěvníky čekají například výstavy, „Trio“ Pavla Rechtenbergová (fotografie), Alena Pustková (restaurátorka) a Olga Ryšavá (vosková batika, malba na sklo). Dále pak „Cesta do Tramtárie“ – Dana Dokládalová (ilustrátorka dětských knih) a Jana Masaříková (autorka hraček), „Ohrožené rostliny Beskyd“ – sušené rostliny a „Grafiky Františka Konvičky“. Pokračovat se dá návštěvou stálé vlastivědné výstavy „Údolím Čeladné“, která připomíná historii a kulturu valašského kraje a stálé miniexpozice „Vzpomínka na Josefa Kaluse“ s dobovými fotografiemi a vzpomínkami na učitele a básníka působícího v Čeladné. Otvírací doba je květen, červen, září – sobota, neděle 9–16 hodin a v červenci a srpnu – vždy mimo pondělí 9–16 hodin.

??? osobní zájmeno název písmene "Z"

12 hodin

???

Čeladná nabízí řadu výstav

koncern

Malá Morávka – Pro obyvatele i návštěvníky Jeseníků připravil Obecní úřad v Malé Morávce ve spolupráci se Sdružením Země děda Praděda v ý s t a v u soutěžních fotografií Jeseníky – náš domov. Zároveň jsou k vidění výstavy prací z výtvarné soutěže skřítci permoníčci, bílé i černé paní ze Země děda Praděda a výstava fotografií z akcí Sdružení země děda Praděda v Schindlerově stodole v centru obce Malá Morávka. Výstava bude otevřena denně od 13 – 16 hodin včetně sobot a nedělí. Pro skupiny, které by chtěli navštívit výstavu v dopoledních hodinách se lze domluvit na Obecním úřadě v Malé Morávce. Zároveň pořadatelé zvou k návštěvě Kapličky na Kapličkovém vrchu, kde se budou také během letní sezóny konat výstavy.

Čtenářská soutěž o ceny

Křížovka Pod otazníky se skrývají řeky protékající Ostravou

scéně se totiž vystřídá pětatřicet postav, zatímco v banskobystrickém operním souboru není ani dvacet lidí. Daně Dinkové se pak na Hukvaldech splnilo jedno velké přání: „Cikánské téma do přírody skvěle zapadá, dodá to atmosféře představení a přiznám se, že bylo mým snem to takhle udělat, takhle někde venku. Ten sen se mi splnil vlastně až třetí sezonu po premiéře.“ Festival Janáčkovy Hukvaldy, letos mimořádně o měsíc delší a řadu vystoupení bohatší, vrcholí 12. srpna. V tento den před pětasedmdesáti lety zemřel skladatel, jemuž je zasvěcen.

druh dubu

turecky otec

Pomůcky: AOL; Malát; myop; Vivar


Rubrika pro seniory Do dalšího čísla připravujeme novou rubriku, věnovanou seniorům. Náměty a dotazy můžete posílat na adresu redakce.

srpen |2003

Zajímavosti| 7


Ochranáři mají důvod k radosti, krajští radní vyčlenili pro zařízení 450.000 korun

Stanice v Bartošovicích nabízí azyl živočichům Bartošovice – Není lehké pečovat o zraněné, nemocné a opuštěné živočichy a není lehké shánět peníze, aby se měli čím krmit, kde zůstávat a čím se léčit. Své o tom vědí pracovníci stanice na záchranu živočichů v Bartošovicích na Novojičínsku. Teď ale mají důvod k radosti. Krajští radní pro jejich svěřence vyčlenili 450.000 kor un. Stanicí projde ročně přes 800 převážně handicapovaných ptáků. Pomoc zde čeká však i na ježky či další savce. Kromě léčení

a ošetření nemocných živočichů, kteří se zdrávi vrátí do přírody, našli v Bartošovicích domov i jedinci, kteří už tuto možnost kvůli nějakému postižení nemají. Záchranáři navíc pomáhají stabilizovat a posílit populace ohrožených druhů ptáků tím, že jejich mláďata odchovají přímo na stanici a pak je zvykají žít na svobodě. Poměrně velké úspěchy mají například se sovou pálenou, tři roky se věnují záchraně sýčka obecného, naší nejohroženější sovičky a intenzivně při-

pravují záchranný program orla skalního v Beskydech. „Peníze z kraje jsou pro nás stěžejní a jsme za ně vděčni, ale ročně přijde provoz stanice na víc než dva miliony korun, takže se sháněním finanční pomoci se pěkně zapotíme. Zvlášť v letních měsících se tady dveře netrhnou. Lidé přinášejí především mláďata vypadlá či vyhozená z hnízd, nacházejí ptáky zraněné od elektrického vedení, postřelené nebo autem sražené živočichy,“ uvedl vedoucí bartošovického zařízení Petr Orel. Nedávno se ve stanici vylíhla mláďata čápů, která přišla o matku. Záchranáři je po čtrnácti dnech dali k adopci přímo do jiných čapích hnízd. „Letos je s čápy trochu problém. Narodilo se hodně mladých. Není výjimkou, že silnější jedinci, slabšího sourozence vyhodí z hnízda. Zrovna před chvílí kolega takového nešťastníka odvážel do Vítkova. Doufáme, že tamní čápi jej v hnízdě přijmou,“ popisuje náročnou práci šéf stanice. (Dopadlo to dobře, mládě prospívá.) Dodává, že zařízení slouží i jako záchytné místo pro pašované živočichy. Nějaký čas tam v letošním roce strávilo i 160 papoušků, které zadrželi celníci na hranicích. „Byl to pěkný rachot,“ říkají ošetřovatelé. Bartošovická stanice vznikla v roce 1983 jako první svého druhu ve střední

Evropě. Od té doby se už zdejším pracovníkům podařil udělat obrovský kus práce v záchraně místní fauny. V areálu budují i středisko ekologické výchovy pro školy s cílenými programy a učebnami. „Těší nás obrovský zájem dětí, které sem chodí na exkurze. Ve školním roce je tady stále plno. Je důležité, aby školáci uměli kromě značek aut poznat i různé druhy živočichů a nepletli si vrabce s dravcem, vztah k přírodě může člověk získat jedině tak, že ji alespoň trochu pozná a začne si ji tak vážit,“ vysvětluje Orel. Podo-

Pro vodníky muselo být Poodří skutečným rájem Poodří – Kdo by hledal území, které je protkáno turistickými trasami a cyklostezkami nabízejícími zastávky u řady kulturních památek a k tomu toužil vidět jeden z nejkrásnějších přírodních koutů, nemusí jezdit daleko. Všechno najde v severní části Moravské brány, v oblasti Poodří, která byla vybrána jako jeden ze šesti subregionu v rámci Marketingové strategie cestovního ruchu Moravskoslezského kraje. Údolí řeky Odr y stát v roce 1991 vyhlásil chráněnou krajinnou oblastí. CHKO Poodří se nachází jižně od Ostravy a zahrnuje území o rozloze 81,5 km 2. Na území rovněž působí Region Poodří,

svazek 21 obcí zájmového území řeky Odry a blízkého okolí. K regionu patří například obec Vrážné, kde se narodil světově uznávaný zakladatel genetiky Johann Gregor Mendel. Místní nezapomněli o životě a práci Mendela udělat stálou výstavu. Přírodní památkou Meandr y Staré Odry se zase může pochlubit Jeseník nad Odrou. Navíc zde lidem na náměstí roste asi 250 let star ý dub. Obec Suchdol nad Odrou pro změnu proslavili milovníci koní. Každoročně v srpnu se zde pořádá tradiční Pony Express. Tu-

ristům nedávno otevřel další prostor y i kunínský zámek z první poloviny 18. století. Nejen na zámek láká návštěvníky i obec Bar tošovice s platanem javorolistým, největším živým organismem v Čechách. Území obce Pustějov bylo osídleno zřejmě už v době železné, kdy tudy vedla jedna z tras jantarové stezky z Řecka k Baltickému moři. Kousek jantaru a řecké bronzové mince se u obce nalezl v roce 1880. Velké Albrechtice určitě znají především milovníci r ybolovu. Zdejší toky Jamník a Bílovka

a pstruhový revír Setina jsou ideální místa k nahození udice. A pokud by se opravdu někdo chtěl pokochat krajinou, kde uvidí rybníky a rybníky kam až oko dohlédne, je nejlepší zamířit do Jistebníku. Romantická cesta mezi rybníky Bezruč a Křivý je lemována vrbami a patří k nejhezčím v regionu. Rybníky jsou charakteristické pro celé Poodří a jsou o nich dochovány zmínky již v 15. století. Celkem jich je v oblasti 57 a zabírají skoro 700 hektarů. Jejich břehy lemují vrby, prastaré duby, starobylé mlýny a hluboké tůně. Rybníky jsou významným hnízdištěm vodních ptáků.

týká, že vlastně stanice plní funkci takové malé zoo, zaměřené na domácí faunu. S jeho názorem souhlasí i náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje Jaroslava Wenigerová (ODS). „Záchranáři v Bartošovicích vyplňují velké mezery ve vzdělání a osvětě, která mnoha dětem z měst schází. Navíc na požádání docházejí i na přednášky do škol. Krajští radní se shodli, že budou podporovat taková zařízení,“ uvedla Wenigerová. ČÍSLO ÚČTU STANICE NA ZÁCHRANU ŽIVOČICHŮ: 163 322 151/0600

Vinaři dostali zlaté medaile Ostrava – Milovníci piva na Ostravsku mají vážnou konkurenci. V posledních letech přibývá lidí, kteří si rádi posedí nad sklenkou dobrého vína. Své o tom vědí v ostravském hotelu Atom, kde se nedávno konala pr vní mezinárodní výstava vín na severní Moravě s názvem Cuvée 2003. Odborná porota hodnotila více než sto vzorků. O přísnosti odborných degustátor ů svědčí fakt, že udělili pouze dvě zlaté medaile. Ty si odneslo Cuvée 61 slámové z Vinařství Sonberk Pouzdřany a španělské Penedes Marques de Monistrol Res. 98.

Rozhovor

Pastrňák: Chtěl bych vyčurat do sněhu houslový klíč Cesta na rozhovor s Radkem Pastrňákem byla suchá, místy mokrá, viditelnost byla celkem dobrá, jen na strmých svazích hor nikdo nepěstoval pšenici. Potkali jsme se totiž v jedné z ostravských restaurací. A těžko odhadnout, jestli Radkovi je tak, jak může být spokojenému jen, ale povídali jsme si den před jeho odjezdem na chalupu v Beskydech, kde to má moc rád, a protože je celkem skromný, tak možná ano. Zpěvák si dal k obědu maso, protože maso, to je ten nejdokonalejší pocit. Občas sní i zeleninu, ale zvlášť, nekombinuje, tvrdí. Kapela Buty patří ke stálicím české hudební scény i přesto, že je doma v Moravskoslezském kraji a neplní každý týden stránky bulvárního tisku. Jsou prostě dobří a zřejmě mají i štěstí od podkovy.

V takové výšce, která je v nebesích… teď, když už má za sebou kapela několik let slávy a v šuplících bezpočet cen, se zeptám trochu zpátečnicky. Jak vlastně přišli k tomu typicky ostravskému názvu Buty? V době, kdy jsme měli v obýváku nazkoušené tři písničky a mysleli si, jak už nejsme připravení, jsme odešli do restaurace Waldemar přemýšlet o názvu skupiny. Po mnoha rundách rumu s kofolou se do místnosti vřítil Milan Kaplan, usedl vedle, chvíli nás poslouchal a pak oznámil: „Budete se jmenovat Buty.“ A jelikož už nám to v tu chvíli bylo jedno, tak to tak zůstalo. Tata, teplaky, mluviť, vyfaraš, uhlo… texty vašich písní jsou plné ostravského dialektu. Máte jej rád, nepřipadají Vám lidé, kteří mluví „kratkym zobakem“, někdy jako burani? Mnozí si to myslí. Líbí se mi, když lidé mluví spisovně, ale mám taky rád ostravský dialekt, tak jak jej používají rodiče a prarodiče. Čili mám k němu vřelý vztah, ale v normální komunikaci mi, čert ví proč, vadí, ale jelikož nevím, proč mi vadí, tak asi nevadí. Najdu si místo, kde se dobře kouří… Kde je tady v kraji? Bylo na zahrádce restaurace Na společenstvu v centru Ostravy před rekonstrukcí. Ale v podstatě ten význam místa leží někde jinde – v té písničce. Až narubeš vagon uhla o revirni sobotě, potem synku možeš mluviť, že si čuchnul

k robotě… tato slova už jsou spíše minulostí. Jaký je podle Vás typický člověk ze severu Moravy? Nevím, jestli jsem s takovým člověkem přišel do styku. Dnes už asi neexistují podstatné rozdíly mezi lidmi v regionech. Pokud jsou zdraví, tak mají dvě ruce, dvě nohy, jednu hlavu. Pak se vzdálil někam k horám, tam, kde až slunce zapadá… Kam se rád v kraji vzdalujete, těšíte? Určitě na chajdu k rodičům na Ostravici. Tam jsem vyrůstal, trávil veškeré prázdniny. Pak jsem šťastný na své chalupě na Morávce, kde není elektrický proud, skoro nikdo tam netrefí a roste tam spousta hub. Kutím si něco se dřevem, nebo se věnuji dětem. Občas si vezmu kytaru přes rameno, brouzdám s ní po lese, sem tam zabrnkám, utrhnu malinu… Až já budu svatý, budu čurat na mraky… Sníte o nějaké daleké cestě nebo o tom, že by bylo fajn žít jinde. A kde? Chtěl bych jet na severní pól a tam vyčurat do sněhu houslový klíč. Ale zatím mi to žádná cestovní kancelář nechce sponzorovat. (Třeba se to povede Radkovi jako svatému.) Jinak mám rád Hrabalův kraj. Borovice, rovina. Rád se tam zastavím, posedím v hospůdce. Ale rád jsem i v Ostravě. Je tu klid, nenahánějí mě neustále novináři kvůli rozhovorům, neplním stránky novin. Kdysi jsem uvažoval o Praze, naštěstí jsem si to včas rozmyslel. Nepatřím k těm


umělcům, kteří chtějí být každý den v televizi. A všimneš si kaj leži ten zakopany pes… Kde je podle Vás v našem kraji zakopaný pes, že má stále problémy? V chybějící dálnici, ve velké vzdálenosti od Prahy, v lidech. Ostrava byla vlastně takovou cizineckou legií, pracovním táborem. Lidé byli zvyklí sem jezdit za prací, ne za podnikáním. Chybí tady tradice živnostníků. Byl to ten nejlepší muž světa, každý den ráno vycházel z domu… Vnímáte v kraji nějakou výraznou osobnost, umělce, sportovce či politika? Je jich tady spousta a hned si je všechny nevybavím a taky bych nechtěl někoho urazit. Třeba k nim stoprocentně patří Jarek Nohavica, hejtman Tošenovský … Br utwanna rastaka rastakayakwanna… O Ostravě a vůbec Moravskoslezském kraji se říká, že jsme kulturní barbaři, souhlasíte? Vůbec ne. Tady v tomto kraji vzniklo mnoho pěkných věcí! Odtud pocházejí umělci, kteří nepatří k těm, co jen zasvítí na hvězdném nebi a hned zapadnou. Mnozí určují umělecký styl a tolik nepodléhají tendencím jako umělci z matičky Prahy. Namátkou opět Jarek Nohavica, Marie Rottrová, Pavel Dobeš. Co by hledal fakír v lázních… Kam byste pozval v kraji kamarády zdaleka?

No asi nejdříve bych jim ukázal torzo Vítkovic, pak bych je zavedl do Hornického muzea v Petřkovicích a nakonec do Beskyd. Hned zítra ráno si pošlu poštou milion korun… Dalo by se říct, že už jste finančně za vodou? Jeden čas jsem si to myslel, ale zase jsem vystřízlivěl. Zdaleka ne. Hlavní zdroj příjmů je z CD a jak všichni ví, pálí se načerno. Je třeba více pracovat, koncertovat, vydávat více desek. Otvírá se svět. Musíme na to myslet, rozhodit sítě i mimo republiku, třeba v Polsku. Co víme, kam nás osud zavane… Čím byste chtěl být, kdyby Vás minula hudební dráha? Bezdomovcem. Ráno se probudit na teplém místě, blízko potrubí, posnídat několik vší z plnovousu a vyšmátrat láhev se zbytkem alkoholu z předešlého večera. No a pak bych si šel užívat nový den. A v zimě bych stavěl sněhuláky a prodával je dětem bohatých. Vždycky si přál, až bude popel, i s kytarou vodou ať plavou, jen žádný hotel s křížkem nad hlavou… Až to jednou přijde, chtěl byste hotel, nebo se raději nechat splavit vodou? Rozhodně to druhé, aby mě vysypali do Ostravice. No a ten hotel s křížkem nad hlavou by mi pak mohli postavit u čističky odpadních vod, kde bych se asi zachytil. (TEXTY KURZÍVOU JSOU ÚRYVKY Z PÍSNÍ KAPELY BUTY)

8 |Fotoreportáž


srpen |2003

Co jste hasiči, co jste dělali?

Nejeden malý chlapec na dotaz, co by chtěl dělat, až vyroste, odpoví: „Chci být hasičem.“ Nadšení pro toto povolání potvrzují i úspěchy, kterých dosahují děti a mladí lidé fungující v kolektivech mladých hasičů pod Sdružením hasičů Čech, Moravy a Slezska. Nedávno se právě v Ostravě konalo Mistrovství republiky hry Plamen a soutěže dorostu. Například v závodu požárnické všestrannosti, běhu a štafetě či útoku Plamen, soutěžily děti ve věku od 11 do 15 let. Ve štafetě 4 x 100 m se zase utkali dorostenci od 14 do 18 let.

Horko a pohoda v Horní Lhotě

Festival plný pohody Music art v Horní Lhotě na Opavsku potvrdil svůj název. Počasí nezklamalo a tak se zasloužilí hippie, punkeři i metaloví fandové, včetně dětí mohli v rytmu reggae a etna pohupovat celý den. Kapely jako Stará dobrá ruční práce, Čankišou, Habakuk přijely podpořit i Buty. Kdo si chtěl od hudby odpočinout, nabídli mu organizátoři divadelní ukázky.

Jede vláček kolejáček Osoblažskem Nevšedních zážitků, díky nimž se mohli vrátit do doby o pár desítek let zpět, si užili lidé, kteří koncem června zamířili na Osoblažsko. Konaly se tam totiž oslavy Dne dráhy a 105. výročí provozu na tamní úzkorozchodné trati. Speciální historická lokomotiva, které vozila návštěvníky malebnou krajinou, byla přivezena až z Jižních Čech. Přípravy netradičního víkendu se zhostily obecní úřady a občanská sdružení Osoblažska za pomoci Českých drah.

Měsíčník Moravskoslezský kraj • Vydává Moravskoslezský kraj ve spolupráci se Strategic Consulting, s.r.o. • Šéfredaktorka: Jana Paštiková, telefon 597 489 418, mobil 603 375 601, e–mail: [email protected] Redakční rada: PhDr. Jaroslava Wenigerová, Ing. Zdislav Wantula, Ing. Radim Nováček, Mgr. Katherini Koláčková, Kateřina Churá, DiS • Inzerce: Robert Kurka, telefon/fax 597 489 418, mobil 603 341 314, 602 176 241, e–mail: [email protected] • DTP: Tomáš Coufal • Adresa redakce: Strategic Consulting, s.r.o., 28. října 124/2556, 702 24 Ostrava • Internet: www.kr–moravskoslezsky.cz • Registrováno pod číslem: MK ČR E14474


Záchranáři dostali více peněz

Recommend Documents