MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra gymnastiky a úpolů
Záchrana a dopomoc v hodinách sportovní gymnastiky na středních školách Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
Mgr. Petr Hedbávný, Ph.D.
Ilona Vašíčková ASAK - ZE
Brno, 2012
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v Seznamu pouţité literatury.
V Brně dne 13. 12. 2012
podpis:
Děkuji vedoucímu bakalářské práce Mgr. Petru Hedbávnému, Ph.D. za odborné vedení, ochotu a vstřícnost. Dále bych chtěla poděkovat středním školám v Brně, které mi umoţnili pozorování v hodinách tělesné výchovy, a tím pomohli při výzkumu. V neposlední řadě patří poděkování také učitelům tělesné výchovy za vyplnění dotazníků.
Ilona Vašíčková
Obsah ÚVOD…………………………………………………………………………..... 5 1 STAV DOSAVADNÍCH POZNATKŮ……………………………………….. 6 1. 1 Gymnastika…………………………………………………………... 6 1. 1. 1 Vymezení pojmu……………………………………………….... 6 1. 1. 2. Dělení gymnastiky……………………………………………... 7 1. 1. 3. Dělení systému gymnastiky…………………………………… 8 1. 1. 4 Gymnastické druhy……………………………………………... 9 1. 1. 5 Gymnastika pro všechny (dříve všeobecná gymnastika)…. 15 1. 1. 6 Pohybová skladba…………………………………………….. 16 1. 2 Sportovní gymnastika……………………………………………..... 17 1. 2. 1 Charakteristika sportu………………………………….... 17 1. 2. 2 Hodnocení sestav…………………………………………... 18 1. 3 Záchrana a dopomoc……………………………………………….. 19 1. 3. 1 Dopomoc……………………………………………............... 19 1. 3. 2 Záchrana……………………………………………….... 21 1. 3. 3 Sebezáchrana…………………………………...……….. 22 1. 4 Správné zabezpečení tělocvičného nářadí………………………….. 22 2 CÍLE, VÝZKUMNÉ OTÁZKY A ÚKOLY PRÁCE………………………... 25 2. 1 Cíl práce………………………………………………………......... 25 2. 2 Výzkumné otázky………………………………………………….. 25 2. 3 Úkoly práce……………………………………………………….... 25 3 METODIKA PRÁCE……………………………………………………….... 26 3. 1 Popis zkoumaného souboru……………………………………….... 26 3. 2 Pouţité metody……………………………………………………... 26 3. 3 Organizace práce………………………………………………….... 27
4. VÝSLEDKY PRÁCE....................…………………………………………... 28 4. 1 Výsledky pozorování………………………………………………. 28 4. 1. 1 Škola č. 1……………………………………………….... 28 4. 1. 2 Škola č. 2……………………………………………….... 31 4. 1. 3 Škola č. 3………………………………………………… 35 4. 1. 4 Škola č. 4………………………………………………… 38 4. 1. 5 Škola č. 5………………………………………………… 40 4. 1. 6 Celkové zhodnocení…………………………………….... 43 4. 2 Vyhodnocení dotazníků…………………………………………….. 45
DISKUZE………...............……………………………………………………... 52 ZÁVĚR…………………………………………………………………………. 53 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ…………………………………………….. 54 PŘÍLOHY RESUMÉ
Úvod Své téma jsem si vybrala z oblasti sportovní gymnastiky, protoţe k ní mám velice blízký vztah. Sportovní gymnastice, byť ne na vrcholové úrovni, se věnuji jiţ od svých sedmi let v rámci tělovýchovné jednoty Sokol působící v naší obci. Během povinné školní docházky a také docházky na střední školu jsem se vţdy těšila na hodiny tělesné výchovy a zejména na hodiny sportovní gymnastiky. A mohu říci, ţe pokaţdé byly kvalitně odučeny v plném rozsahu. Nicméně mě poté překvapilo, kdyţ mé spoluţačky ze střední školy konstatovaly, ţe se na základní škole s gymnastikou nesetkaly skoro vůbec, vyjma některých základů. Všeobecně se mi zdá, ţe dříve tolik populární sportovní gymnastika dnes upadá s příchodem nových forem pohybových aktivit aerobního rázu, coţ se promítá i do náplní hodin tělesné výchovy. Učitelé na jejich úkor pak od sportovní gymnastiky opouštějí úplně, nebo ji nevyučují na odpovídající úrovni. Samozřejmě nemusí za tím stát jen tento důvod. Záleţí však pouze na nich a na jejich vztahu k tomuto sportu. Vţdyť oni by měli být tou inspirací pro studenty a vštípit jim vřelý vztah k pohybu, správné pohybové návyky a určitou obratnost, které se naučí díky gymnastice a vyuţijí je pak nejen ve svém osobním ţivotě. Vţdyť právě gymnastika dává také základům ve formě průprav mnohým sportům jako např. krasobruslení, atletice, volejbalu atd. Své téma, záchrana a dopomoc v hodinách sportovní gymnastiky na středních školách, jsem si vybrala proto, zda právě jejich neznalost není rozhodujícím činitelem, proč se učitelé sportovní gymnastice vyhýbají. A proč právě střední školy? Dle mého názoru jsou na rozdíl od základních škol jiţ specificky zaměřené a v některých z nich je tělesná výchova víceméně brána jako doplňující oddechový předmět. Ve své práci se nejdříve budu věnovat vymezením pojmu gymnastika a jejím dělením. Dále budu charakterizovat sportovní gymnastiku a pojmy dopomoc, záchranu a sebezáchranu. Výzkum je pak zaměřen na pozorování záchrany a dopomoci v hodinách sportovní gymnastiky v pěti náhodně vybraných středních školách v Brně. Dotazníková část se věnuje sportovní gymnastice všeobecně se zaměřením na záchranu a dopomoc.
5
1. Stav dosavadních poznatků V následující kapitole se budu zabývat všeobecným popisem gymnastiky a jejím dělením.
Dále stručnou charakteristikou sportovní gymnastiky a
vysvětlením pojmů dopomoc, záchrana a sebezáchrana s ukázkou správného zabezpečení nářadí.
1. 1 Gymnastika 1. 1. 1 Vymezení pojmu Obsah pojmu gymnastika se postupem času vyvíjel a prošel mnoha změnami závisejících na ekonomických, historických, politických a kulturních okolnostech v jednotlivých vývojových obdobích společnosti (Skopová & Zítko, 2005). Pojem gymnastika jako takový vznikl jiţ ve starém Řecku spojením slov „gymnos“ = nahý a „gymnazein“ = cvičit nahý. V té době se gymnastika formovala jako všestranně vzdělávací systém vycházející z přirozených cvičení. Stala se i součástí tehdejší filozofie jako ideál harmonické výchovy a vzdělání s upřednostněním tělesné a duševní vyrovnanosti téţ nazýváno kalokagathií. V průběhu dalších let se obsah pojmu gymnastika různě měnil a vznikla tak řada samostatných tělovýchovných a sportovních činností se základem v původní gymnastice, jejichţ pohybový obsah je esteticko – koordinačního charakteru (Kubička, 1993). Obecnou definici gymnastiky pak uvádí Novotná (2009): „gymnastiku chápeme jako otevřený systém metodicky uspořádaných, přesně určených gymnastických činností s cílem pozitivně ovlivňovat a rozvíjet pohybový projev cvičence, podílet se na pohybové, estetické a společenské kultivaci člověka (p. 7)“.
6
Gymnastiku dnes tedy můţeme povaţovat za fenomén, který ovlivňuje náš ţivotní styl, uspokojuje naše potřeby a současně ho ovlivňují nároky společnosti na člověka, na jeho zdatnost a výkonnost. Programy cvičení tohoto oboru se především zaměřují na kvalitu provedení pohybu. Neboť dobře osvojená dovednost umoţní pozitivní proţívání pohybu, přináší pocity uspokojení, vede k uvědomění si sebe sama, čímţ zvyšuje naše sebevědomí a v neposlední řadě podporuje pohybovou tvořivost (Novotná, 2011).
1. 1. 2 Dělení gymnastiky Dělení gymnastiky, tak jako pojetí gymnastiky, se v průběhu let liší podle přístupu jednotlivých osobností nebo autorů gymnastických systémů. Proto se v teorii i praxi setkáváme s různými pohledy, rozličnými názvy a charakteristikami obsahu uváděných druhů gymnastiky (Novotná, 2011). Dle Novotné (2009) se obor gymnastika člení ze dvou hledisek a to: a) Institucionálního řízení činnosti, které zastřešuje mezinárodní gymnastická federace FIG (Fédération Iternationale de Gymnastique) ve spolupráci s Mezinárodním olympijským výborem a evropskou organizací UEG (Union Européenne de Gymnastique). V jednotlivých státech jsou pak zřízeny národní svazy sportovních odvětví a další organizace. b) Přístupu k dělení gymnastiky z pohledu charakteristiky činnosti, specifického obsahu a výchovně-vzdělávacích cílů.
7
1. 1. 3 Dělení systému gymnastiky Skopová a Zítko (2005) rozdělují gymnastiku na dvě hlavní skupiny podle charakteru obsahu a účelu cvičení na: a) gymnastické sporty, b) druhy gymnastiky. Ad a) Gymnastické sporty zahrnují: sportovní gymnastiku, moderní gymnastiku, skoky na trampolíně, sportovní akrobacii,
sportovní aerobik,
akrobatický
rokenrol,
TeamGym,
fitness
jednotlivců,
aerobik
fitness druţstev,
estetickou
skupinovou
gymnastiku. Ad b) Druhy gymnastiky, které jsou nesoutěţního charakteru, se dále dělí na: základní gymnastiku, rytmickou gymnastiku, aerobik. Tabulka č. 1: Dělení gymnastiky (Zítko, 2005)
Gymnastika Gymnastické druhy Základní gymnastika pořadová prostná s náčiním na nářadí
Rytmická gymnastika hudebněpohybová výchova cvičení bez náčiní cvičení s náčiním
Gymnastické sporty Aerobik
Olympijské
Neolympijské
kondiční (bez náčiní, s náčiním)
sportovní gymnastika
sportovní aerobik
taneční choreografie
moderní gymnastika skoky na trampolíně
sportovní akrobacie TeamGym aerobik fitness druţstev fitness jednotlivců estetická skupinová gymnastika akrobatický rokenrol
tanec
akrobatická uţitá
8
Naproti tomu Novotná, Panská a Chrudimský (2009) pojímají dělení gymnastiky jako jednotný provázaný systém, který můţeme vidět na obrázku (obr. 1). Vidíme tu, ţe jednotlivé gymnastické druhy i gymnastické sporty se vzájemně prolínají. Např. základní gymnastika v podstatě vyuţívá prvků z rytmické gymnastiky, ale je v ní i zahrnuto cvičení aerobního charakteru. Tak i u gymnastických sportů např. olympijských se prolínají prvky z neolympijských sportů. A v obou těchto skupinách, tj. gymnastické druhy a sporty, se mohou vytvářet jak gymnastické programy, tak i pohybové skladby.
Obr. 1: Dělení gymnastiky (Novotná, V., Panská Š., Chrudimský, J., 2009)
1. 1. 4 Gymnastické druhy I. Základní gymnastika Základní gymnastika představuje soubor všeobecně rozvíjejících činností, který se mísí s ostatními druhy gymnastiky, jinými pohybovými aktivitami a sporty. Její obsahovou náplň tvoří přirozené pohyby a polohy i uměle vytvořené cviky. Při cvičení v praxi se můţeme také setkat s odlišným názvem cvičebního
9
programu, byť se stále jedná o základní gymnastiku např. kondiční, zdravotní, kompenzační, posilovací gymnastika apod. Kaţdé cvičení z těchto programů je charakteristické pouţitou metodou či účelem, pro jaký má být pouţito (Skopová & Zítko, 2005). Obsahem základní gymnastiky jsou: 1. cvičení prostná, 2. cvičení s náčiním, 3. cvičení na nářadí, 4. uţitá cvičení, 5. akrobatická příprava, 6. pořadová cvičení, 7. cvičení z oblasti hudebně-pohybových vztahů.
1. Cvičení prostná Jsou to cvičení jednotlivce seskupená do jednoduchých druhů, pohybů, poloh těla a jeho částí, které je odvozeno od vnějších prostorových znaků pohybového systému (os, rovin, směrů) vztaţené k základně. Polohy těla jsou:
postoje,
kleky,
sedy,
lehy,
podpory.
Pohyby těla jsou:
chůze,
běh,
poskoky,
obraty.
10
2. Cvičení s náčiním Uţitím náčiní přináší do cvičení hlavně zpestření a zvyšuje účinnost vybraných cviků. Pouţívají se švihadla, tyče, plné míče, činky, krátké a dlouhé gumy, expandery a jiné. Kromě toho kaţdé náčiní vyţaduje zvládnutí specifických pohybových dovedností, které pak zlepšují další pohybové schopnosti. 3. Cvičení na nářadí Typickým nářadím pro základní gymnastiku jsou lavičky, ţebřiny, ţebříky, ţíněnky a šplhadla. Dále se můţe vyuţívat i ostatního nářadí např. bedny, hrazdy, kruhy, kladiny aj. v souvislosti s nácvikem gymnastických dovedností v rámci motoricko-funkční přípravy či jako překáţku. 4. Užitá cvičení Zahrnují nejjednodušší přirozené cvičení, kam se řadí různé druhy chůze, běhů, skoků, házení, lezení, šplhání, překonávání překáţek a nošení různých břemen. 5. Akrobatická příprava Patří sem akrobatická příprava zpevňovací, odrazová, poskoková, rotační, podporová a rovnováţná. Je součástí motoricko-funkční přípravy ve většině sportovních aktivit. 6. Pořadová cvičení Jedná se o systém organizaci cvičenců spojený s cílevědomým výchovným působením učitele v tělovýchovném procesu. Hlavní náplní jsou nástupové a pochodové tvary, hlášení, obraty apod. 7. Cvičení z oblasti hudebně pohybových vztahů Obsahem jsou prvky rytmické gymnastiky a tance, které podmiňují vztah pohybu a hudby (Skopová & Zítko, 2005).
11
II. Rytmická gymnastika Označuje hudebně pohybovou výchovu s gymnastickým zaměřením. Podstatou jejího obsahu i cíle je funkční spojení tvořené hudebně pohybovou vazbou (Šťastná & Mihule, 1993). Jednotlivé prvky rytmické gymnastiky jsou také zdrojem podnětů pro zvětšení emocionálnosti, účinnosti a estetického proţitku cvičení (Kavalířová, 2010). Cvičení s hudbou podporují pohybovou tvořivost vedoucí vlastní tvorbě pohybů a k pohybové improvizaci (viz „improve“ = individuální zlepšení původní dovednosti) s vytvořením vlastní pohybové skladby jako hudebně pohybové kompozice (Novotná, 2011). Hudební předloha klade důraz, kromě motivační a regulační funkce, také na funkci dramaturgickou (dějovou). Spojením pohybů do větších celků vzniká úzká vazba mezi pohybem a hudbou, tzn., ţe dochází k propojení struktury hudební předlohy s daným pohybem, čímţ se zvyšuje kvalita tělovýchovného procesu. (Novotná, 2009). Dle Krištofiče (2003) se obsah rytmické gymnastiky dělí na: 1. hudebně pohybovou výchovu (metrum, počítací doba, tempo, rytmus, dynamika, agogika); 2. cvičení bez náčiní (chůze, běh, taneční kroky, skoky, rovnováţné tvary, obraty, vlny, rotace, akrobatické tvary); 3. cvičení s náčiním (švihadlo, míč, obruč, kuţele, stuha, praporce, šátky aj.); 4. tanec (druhy, styly tanců a taneční techniky). Kostková (1990) zahrnuje do rytmické gymnastiky cvičební tvary, jako ovládání poloh a pohybů jednotlivých částí těla, s cílem osvojení si řízení a vedení uvědomělého pohybu. Náleţí sem:
polohy a pohyby dolních končetin (oporová a lokomoční funkce dolních končetin); polohy a pohyby horních končetin; polohy a pohyby trupu, hlavy a pánve; základní polohy a pohyby celého těla.
12
III. Aerobik, aerobní gymnastika Je součástí programu fitness, který se řadí do skupiny wellness, jako „způsob ţivota s kladným vztahem k péči o zdraví, kdy zdraví chápeme jako stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody“ (Skopová & Zítko, 2005, p. 19). Novotná (2009) vymezuje aerobik jako „druh gymnastiky zahrnující aerobní cvičení vyvolávající adaptační změny v organismu, zejména u rozhodujících svalových skupin podmiňující pohyb. Zatěţováním kardiovaskulárního a respiračního systému ovlivňuje aerobní zdatnost. Tréninkový efekt je vyvolán prostřednictvím opakování typických pohybových vazeb lokomočního, případně tanečního charakteru, doplněných periferními pohyby paţí. Postupně dochází k ustoupení od původního cíle aerobiku zvyšovat maximální minutovou spotřebu kyslíku cvičence směrem k akcentování zvyšování zdatnosti prostřednictvím vytrvalostního tréninku a posilování. Cvičení probíhá s hudbou (p. 18)“. Skopová a Zítko (2005) dělí aerobik na: 1. Kondiční (s náčiním, bez náčiní) – jedná se o aerobní cvičení, kde svaly pracují za přísunu kyslíku. I tato forma gymnastiky je doplněna hudebním doprovodem. Jejím cílem je zlepšení aerobní a svalové vytrvalosti, pozitivní působení na funkci, strukturu pohybového ústrojí a psychiky cvičenců. Z náčiní se nejčastěji pouţívají posilovací gumy, činky, měkké míče různé velikosti a z nářadí step či bossu. 2. Taneční choreografie – taneční druhy aerobiku se pak liší daným stylem tance. Těchto stylů je nepřeberné mnoţství např. Hip hop a Funk. Inspirací se stala i ulice, kdy se objevuje Street jam, City jam, Street dance apod., ale také tradiční národní tance a bojové sporty. Naproti tomu Skopová a Beránková (2008) dělí aerobik podle převaţujícího účinku cvičení na tři skupiny: a) aerobik, b) kondiční a redukční aerobik (bodystyling, bodyshaping), c) zdravotní aerobik (body and mind).
13
Tyto gymnastické druhy se částečně prolínají svým obsahem a také se vzájemně ovlivňují. Společným základem výše uvedených druhů gymnastiky je program „Pohybové školení“. Pohybovým školením rozumíme cílevědomé rozvíjení pohybového základu. Obsah tohoto školení tvoří osvojení si řízení a vedení pohybu v prostoru dané: určením přesné výchozí polohy, tvarem pohybu, průběhem pohybu, provedením pohybu. Základem jsou znalosti o průběhu pohybu, o technice provedení dovednosti a o očekávaném účinku cvičení. Výsledek pak představuje určitou úroveň předpokladu: zdokonalovat řízení pohybu; osvojit si uvědomělou realizaci pohybu v prostoru; kontrolovat neustále drţení těla; zaujmout přesně určenou výchozí polohu; provést pohyb vybranou technikou co nejdokonaleji a esteticky; optimálně rytmizovat pohyb; udrţovat rovnováţnou polohu; zacvičit co nejpřesněji daný cvik, vazbu nebo pohybový motiv (Novotná, 2011).
Zvláštní pozornost je věnována rytmu pohybu jako jedné z velmi důleţitých součástí správného provedení cviků. Rytmus popisuje Novotná (2011), který „chápeme jako řád se znaky pravidelnosti, jako princip funkčního rozvrţení podílu časových a dynamických vztahů na průběhu pohybu. Momenty impulsu a hybnosti jsou v rytmickém pohybu účelně vyváţeny a naopak v arytmickém pohybu dochází k porušení ekonomické plynulosti – účelná pohybová struktura rytmického cyklu ztrácí
14
vyváţenost v časových proporcích, dynamická sloţka se zapojuje nevhodně z hlediska rozmístění impulsů nebo jejich velikosti (p. 6).“ Rytmické pohyby jsou pro nás přirozené a musíme je při cvičení sladit s rytmem vdechu a výdechu. Spojováním pohybů do určitých celků tzv. frázování, nám pomáhá k lepšímu zapamatování sledu pohybů. Pro snadnější pochopení rytmizace
pohybu
můţeme
pouţít
hudební
skladbu,
která
napomůţe
k harmonizaci mezi rytmem hudby a rytmem pohybu. Navíc hudba vnáší do cvičení řád, vytváří motivační atmosféru s dramatickou aţ dějovou funkcí, pomocí nichţ pohybově ztvárňujeme hudební předlohu. Druhou společnou částí druhů gymnastiky tvoří program základní techniky cvičení bez náčiní charakteristický jako soubor základních gymnastických dovedností s přesně určeným provedení a důrazem na estetickou stránku projevu pohybu (Novotná, 2011).
1. 1. 5. Gymnastika pro všechny (dříve všeobecná gymnastika) Česká asociace sportu pro všechny sdruţuje základní gymnastiku, rytmickou gymnastiku a aerobik a společně je pak označuje jako gymnastika pro všechny. Skopová a Zítko (2005) uvádí: „Mezinárodní gymnastická federace FIG označuje druh pohybové činnosti s obsahem nezávodních forem gymnastiky a dalších rekreačních aktivit (u nás většinou označovaných jako sport pro všechny) jako všeobecnou gymnastiku. Termín ‚všeobecná gymnastika‘ (VG) je překladem francouzského ‚gymnastice générale‘ (GG)“ (p. 15). Novotná (2004) vymezuje za zdroje a východiska všeobecné gymnastiky v České republice:
historické gymnastické systémy,
základní gymnastiku,
rytmickou gymnastiku,
sportovní odvětví.
15
Dle Hájkové (2005) se „všeobecná gymnastika (GG) zabývá těmi aspekty gymnastiky, které jsou orientované na zábavu a nabízejí široký rozsah cvičení různých zaměření: GG nabízí různé sportovní aktivity vhodné pro všechny věkové stupně a jiné specializované skupiny zabývající se různým cvičením gymnastického charakteru na nářadí nebo bez nářadí a také hry, přičemţ se vţdy vychází ze zájmu a národních tradic. Součástí GG jsou rovněţ soutěţe a festivaly, světová gymnaestráda. GG rozvíjí zdraví, kondici a sociální integraci. GG přispívá k dobrému fyzickému a psychickému rozvoji. GG je součástí kultury“ (p. 9). Obecně všeobecná gymnastika všestranně rozvíjí jedince, přispívá ke zlepšení jeho kondice, čímţ mu pomáhá získat a zachovat takový stav těla a jeho funkcí, aby dokázal odolávat všem nárokům ţivota. Jedná se o gymnastická cvičení pozitivně ovlivňující tělesnou a duševní rovnováhu a také osvojení správného drţení těla a vedení pohybu, základních pohybových stereotypů a techniky provedení cvičení (Krištofič, 2003). Jak jiţ bylo výše zmíněno, součástí všeobecné gymnastiky jsou také různé festivaly. Tou nejvýznamnější událostí jsou Světové gymnaestrády neboli „cesty gymnastiky“, pořádající se ve čtyřletých cyklech od roku 1953. Jedná se o nesoutěţní přehlídku pohybových skladeb, čítající aţ několik stovek cvičenců. Tyto Gymnaestrády jsou obohaceny slavnostním zahájení a zakončením, vzdělávacími fóry učitelů a kulturními a doprovodnými programy. Mezi hlavní evropský festival v celosvětovém měřítku patří festival mládeţe Eurogym (Novotná, 2009).
1. 1. 6 Pohybová skladba Novotná (2009) definuje pohybovou skladbu jako prezentaci tělovýchovné činnosti gymnastických cvičení na veřejnosti. Jedná se o prokomponovaný celek
16
vytvořený záměrným spojením hudby a pohybu na základně určité myšlenky, jehoţ obsahem jsou převáţně gymnastická cvičení a taneční prvky. Pohybová skladba by měla působit emocionálně a esteticky jak na cvičence, tak i na diváky. Výsledkem je prokomponovaný celek s úzkou vazbou mezi hudbou a pohybem, ve kterém pohyb ztvárňuje myšlenkovou podstatu hudební předlohy a nesouce tak znaky uměleckého díla (Novotná, 1999). V pohybové skladbě se vzájemně prolínají tři základní sloţky: pohybová, hudební, choreografická. Kvalita pohybové skladby je také závislá na úrovni součinnosti cvičenců (pohybovým souladem), koordinací mezi cvičenci (harmonickou spoluprácí) a synchronizací pohybu skupin (souhrou pohybových rolí).
1. 2 Sportovní gymnastika 1. 2. 1 Charakteristika sportu Sportovní gymnastika je gymnastická disciplína, která se řadí mezi individuální sporty. Závodníci předvádějí ve svých sestavách na prostných nebo na nářadích silové či gymnastické prvky, které jsou hodnoceny a dávají tak výslednou známku sestavy. Tyto sestavy trvají cca 30 – 90 s (bradla, prostná, kladina, kruhy, hrazda) a 5 s (přeskok). Gymnastický výkon je ovlivňován mnoha faktory, z nichţ je nejdůleţitější koordinace svalové činnosti v prostoru a čase. Ve sportovní gymnastice soutěţí jak muţi, tak i ţeny. Muţi soutěţí na šesti nářadích, a to na prostných, koni našíř, přeskoku, kruzích, bradlech o stejné výši ţerdí a hrazdě. Ţeny pak na prostných, kladině, přeskoku a bradlech o nestejné výši ţerdí.
17
Soutěţí se ve třech hlavních disciplínách: Víceboj družstev – sčítají se jednotlivé známky soutěţících s tím, ţe se nezapočítává nejhorší dosaţená známka v rámci druţstva. Víceboj jednotlivců - jednotlivci soutěţí v rámci celého šestiboje v případě muţů, či čtyřboje v případě ţen. Jejich známky se sčítají ze všech nářadí nebo jen na jednotlivých nářadích, kde se hodnotí nejlepší sestava. Jednotlivá nářadí – nejlépe hodnocená sestava na daném nářadí. Na závodech národního či mezinárodního charakteru, tj. např. různá mistrovství, OH, jsou soutěţe rozděleny na kvalifikaci a finále. Do finále pak postupují ti nejlepší závodníci či druţstva, kde se utkají o medailové pozice. Do programu letních OH byla sportovní gymnastika jako muţská disciplína zařazena od roku 1896. V roce 1928 zde jiţ byla zařazena také sportovní gymnastika ţen (Bernaciková, 2011).
1. 2. 2 Hodnocení sestav Pravidla pro hodnocení sestav a jednotlivých prvků jsou přesně určena v pravidlech vydávaných Mezinárodní gymnastickou federací. Jejich součástí je i přehled prvků a vazeb na jednotlivých nářadích včetně jejich bodového ohodnocení. Od 1. 1. 2005 (Kubička & Chrudimský, 2009) bylo zrušeno maximum bodů za sestavu 10,00 bodů a nahrazeno dvěma samostatnými známkami A a B. Známka A zahrnuje součet hodnot obtíţnosti deseti nejobtíţnějších prvků a hodnot vazeb mezi nimi určené pro jednotlivé nářadí. Tato známka tedy hodnotí obtíţnost sestavy. Známka B odráţí kvalitu provedení sestavy, jejíţ výchozí hodnota je 10 bodů. Od ní se pak odečítají jednotlivé sráţky za chyby v provedení, estetické, technické a skladební. Nakonec se sečtou obě známky a tvoří tak konečnou hodnotu sestavy (Pravidla, 2009).
18
1. 3 Záchrana a dopomoc Pojmy dopomoc a záchrana nejsou totoţné, ale velmi úzce spolu souvisí. Kaţdý cvičitel by měl dokázat poskytnout dopomoc a záchranu, neboť to patří mezi jeho základní dovednosti. Oba úkony musí být prováděny promyšleně a účelně tak, ţe v případě nezdaru při cvičení zabráníme pádu či úrazu. Představují tedy přímý fyzický kontakt se cvičencem (Libra, 1971). Dopomoc a záchrana je také obtíţnější, čím více je cvičební náplň sloţitější. Pokud trenér ztratí pozornost nebo nezná techniku cviku, můţe v nebezpečném okamţiku dojít k úrazu. Správnému poskytování záchrany a dopomoci se lze naučit jen po delším systematickém cviku. V gymnastice je navíc mnoho různých prvků, které mají svojí specifickou formu poskytování záchrany a dopomoci. Při hodinách tělesné výchovy je potřebné, aby učitel zapojil do poskytování záchrany a dopomoci i ostatní ţáky, přičemţ by si vytvářeli jejich správný stereotyp provádění (Gájer & Rovná, 1962). „V současné době jsou záchrana a dopomoc neoddělitelnou součásti metodiky vyučování v gymnastice a mimo to důleţitým prostředníkem v boji proti úrazům“ (Růţičková, 1978, p. 35).
1. 3. 1 Dopomoc Dopomoc by měla v prvé řadě usnadnit cvičenci nácvik tvaru, kdy si o něm vytvoří správnou představu a současně získá kinestetické a dynamické informace potřebné k jeho provedení, čímţ celý proces urychluje (Mazurová & Fejtek, 1986). Dopomoc se vyuţívá hlavně v začátcích osvojování nových cvičebních tvarů. Trenér zasáhne do průběhu pohybového úkonu, čímţ umoţňuje cvičenci realizovat tento cvičební tvar (Feč, 1994). V druhé řadě by měla zabezpečit cvičence při nezvládnutí cviku, kdy přechází v záchranný akt (Libra, 1971).
19
Dle Libry (1971) rozlišujeme dopomoc na: 1. Dopomoc přímou – která je charakterizována přímým kontaktem se cvičencem. Učitel dopomáhá cvičenci především v hlavní fázi cvičebního tvaru, ale pouze do té míry, aby i cvičenec vynaloţil určité úsilí a zvýšil si tak mezisvalovou koordinaci, silovou připravenost a představu o kinematických a dynamických vlastnostech pohybu (Hatiar, 1962). Řadíme sem úkony, např. postrčení, zdvihnutí, podepření, pouhý dotek, atd. Mění se v závislosti na daném stadiu nácviku. Na počátku je důleţitý nácvik mechanický, který je nezbytný proto, aby se daný cvik povedl. V druhém stadiu nácviku se dopomoc stává méně intenzivní a mění se v pouhý dotyk. Obecné zásady přímé dopomoci: dopomoc se poskytuje při nácviku nových, neznámých cvičení, při obnovování pohybového návyku po delší přestávce a při přetváření chybného návyku; musí být přiměřená danému cviku; má být včasná; nesmí se poskytovat příliš dlouho; má se s ní usnadnit práce se cvičenci a ne tělovýchovnému pedagogu; konečným cílem dopomoci je samostatné a bezpečné provedení cviku.
2. Dopomoc nepřímou - spočívá v úpravě nářadí a cvičebního prostředí, např. šikmá plocha při nácviku kotoulu vzad, zvýšená plocha při nácviku přemetu, šikmá plocha při nácviku výmyku ad. Dále se sem řadí i slovní a jiné akustické signály.
20
1. 3. 2 Záchrana Dopomoc se v dalších fázích nácviku tvaru postupně mění v záchranu. Učitel jiţ pouze bezpečně jistí samostatné provedení pohybu (Mazurová & Fejtek, 1986). „Záchrana je pohotová činnost trenéra, kterou podpoří cvičenku při neúspěšném provedení cviku, zachytí ji a zabráni pádu, zranění. Sleduje cvičenku a zasahuje aţ v krajním případě. Především musí zabránit pádům na hlavu a zraněním páteře“ (Růţičková, 1978, p. 35). Stejně jako dopomoc ji Libra (1971) dělí na: 1. Přímou záchranu – která spočívá v pohotovém fyzickém zásahu zachránce v případě nezdaru v technice cviku. Závisí na mnoha faktorech, jakými jsou povaha cviku (švihový, statický…), na hmatu (nadhmat, podhmat…), na dohmatu (na ţerď, na gymnastický stůl…), na směru pohybu i na poměru výšky, váhy, věku cvičence a pedagoga. Zásady přímé záchrany: u kaţdého způsobu záchrany bychom měli znát vyspělost a schopnosti cvičence, daný cvičební tvar, chyby signalizující nebezpečí a techniku záchrany; záchrana nesmí být formální; při záchraně se nesmí uvaţovat, ale pozorovat a jednat; poskytujeme ji i tehdy, kdy ji sám cvičenec v přílišné sebedůvěře odmítá. Navíc Hatiar (1980) uvádí i ovlivňující faktor ve správném zvolení si vhodného místa a vzdálenosti na poskytnutí záchrany.
2. Nepřímou záchranu - související s uţitím ţíněnek.
21
1. 3. 3 Sebezáchrana Libra (1971) vysvětluje sebezáchranu jako zabránění moţnému úrazu při nezdařeném cvičení vlastní účelnou akcí cvičence. Závisí na pohotové reakci cvičence na nastalou situaci. Technickým principem je zabránění pádu či jeho modifikace v relativně bezpečný (např. zpomalení pádu, přidrţení jednou rukou co nejdéle, přejít z přímého dopadu na dopad válivý, vyuţití pádové techniky).
Dopomoc je také zařazována do školních vzdělávacích programů některých středních škol, např. Gymnázium Matyáše Lercha.
1. 4 Správné zabezpečení tělocvičného nářadí Jelikoţ se v mé práci dále zabývám zabezpečením nářadí v hodinách sportovní gymnastiky a rozebírám jeho správnost, přikládám obrázky, jak by mělo být tělocvičné nářadí z hlediska bezpečnosti cvičenců správně zajištěno. Jedná se o přeskok (obr. 2), hrazdu (obr. 3), kruhy v hupu (obr. 4), kruhy pro statické cvičení (obr. 5) a prostná (obr. 6) s případnou ţíněnkou na doskoky po akrobatických prvcích (např. salto).
Obr. 2: Přeskok
22
Obr. 3: Hrazda
Obr. 4: Nízká kladina
23
Obr. 5: Kruhy v hupu
Obr. 6: Kruhy pro statické cvičení
Obr. 7: Prostná
24
2. Cíle, výzkumné otázky a úkoly práce
2. 1 Cíl práce Cílem práce bylo zjištění úrovně poskytování záchrany a dopomoci v hodinách sportovní gymnastiky na vybraných středních školách a na základě strukturovaného dotazníku postavení sportovní gymnastiky v hodinách tělesné výchovy vůči ostatním gymnastickým aktivitám.
2. 2 Výzkumné otázky 1. Jaká je úroveň poskytování záchrany a dopomoci v hodinách sportovní gymnastiky v pěti náhodně vybraných středních školách v Brně? 2. Jakou preferenci má sportovní gymnastika v hodinách tělesné výchovy ze všech gymnastických forem?
2. 3 Úkoly práce 1. Vypracování strukturovaného dotazníku týkajícího se sportovní gymnastiky a zejména dopomoci. 2. Provést pozorování na vybraných školách. 3. Vyhodnocení výsledků pozorování na vybraných školách a dotazníků v grafech.
25
3. Metodika práce
3. 1 Popis zkoumaného souboru V rámci pořizování filmové dokumentace bylo náhodně vybráno pět středních škol, ať uţ odborných či gymnázií, v Brně. Natáčeny byly jak dívčí, tak i chlapecké skupiny různých tříd. Tyto skupiny byly také více či méně pohybově vyspělé a od toho se odvíjel způsob učitelova poskytnutí dopomoci/záchrany. Dotazníková část (viz Příloha 1) byla určena učitelům tělesné výchovy středních škol v Brně. Celkem dotazovaných učitelů bylo padesát z toho 18 vyučující dívčí skupiny, 18 chlapecké a 14 smíšené skupiny. Učitele jsem osobně navštívila ve školách a vysvětlila jim okolnosti mé návštěvy. Ti byli velice vstříční a dotazník mi bez obtíţí vyplnili.
3.2 Použité metody Dotazník
má
formu
strukturovaného
dotazníku
s uzavřenými
i
polouzavřenými otázkami. Tyto dotazníky se týkají vyučování sportovní gymnastiky v hodinách TV a poskytování dopomoci. Následně jsem pak dotazníky analyzovala a vyhodnotila. Z hlediska grafického hodnocení dat jsem uţila sloupcových a koláčových forem grafů. Vyplněné dotazníky jsou plně anonymní. Filmové záznamy jsou také anonymní a přehledně zpracovány do souborů obsahujícího výčet cvičebních prvků, které byly v hodinách prováděny, popis organizace učitele, technické zabezpečení a poskytování záchrany a dopomoci. Následně byly soubory jednotlivě, ale i hromadně zhodnoceny.
26
3. 3 Organizace práce Filmové záznamy byly pořizovány od března do června 2012 a v říjnu analyzovány. Dotazník byl vytvořen v únoru tohoto roku a jeho sběr trval pět měsíců. Následné vyhodnocení proběhlo taktéţ v měsíci říjnu.
27
4. Výsledky práce, diskuze
4. 1 Výsledky pozorování Pozorování probíhalo v pěti náhodně vybraných školách v Brně a jejich výsledky zpracovány do přehledů. Tyto školy vystupují anonymně a jsou označovány jako škola č. 1, 2, 3, 4 a 5.
4. 1. 1 Škola č. 1 V hodině TV bylo prováděno následující cvičení: lano v hupu šplhání na laně kličkou přeskok přes kozu našíř – roznoţka kruhy – ze svisu stojmo překot vzad a zpět - ze svisu stojmo svis střemhlav – svis vznesmo a překot vzad do svisu stojmo - houpání s odrazem střídnonoţ a s celým obratem
a) Organizace učitele Učitel v úvodu hodiny slovně instruoval ţactvo o její náplni. Ţáci byli rozděleni do třech skupin po třech stanovištích, na kterých se po provedení zadaných úkolů točili. Stanovišti byly lana v hupu z bedny na ţíněnku a šplh na laně, přeskok přes kozu našíř roznoţkou a kruhy, kde byla prováděna statická cvičení, ale i houpání. Učitel také názorně ukázal, co přesně se na jednotlivých stanovištích má dělat.
28
b) Technické zabezpečení Jak můţeme vidět na obrázku níţe (obr. 8), v prostoru mezi bednou a ţíněnkou jsou pod lany holé parkety, coţ je nebezpečné v případě, ţe by se ţák při hupu či při šplhání utrhl, spadl by na zem a mohl se tak lehce zranit. Zde bych doporučila prostor vyplnit ţíněnkami nebo natáhnout gymnastický pás.
Obr. 8: Stanoviště s lany U přeskoku (obr. 9) bych hodnotila kladně, ţe koza byla dobře výškově nastavena. Ale dopadová plocha by mohla být zabezpečena lépe. Tyto dvě ţíněnky místo nadél, by měly být instalovány našíř a ještě jedna přes ně nadél, abychom docílili zesílení dopadové plochy.
Obr. 9: Přeskok
29
U kruhů (obr. 10) bych vytkla umístění ţíněnek. Jsou nastaveny předělem pod nimi, coţ je nevhodné při statickém cvičení pro dopady, kdy můţe dojít k vymknutí kotníku. Stačilo by pouţít i jednu ţíněnku, ale pro zvýšení bezpečnosti by měla být instalace ţíněnek stejná jako za kozou, tedy dvě našíř a jedna přes ně nadél. Navíc při kruzích v hupu chyběla ţíněnka na doskok nebo měly být ţíněnky posunuty. Naproti tomu výška kruhů byla nastavena správně.
Obr. 10: Kruhy
c) Poskytování dopomoci a záchrany Učitelova dopomoc/záchrana byla poskytována pouze u přeskoku. Ţáci cvičící na kruzích byli o aplikování dopomoci srozuměni a poskytovali si ji sami a správně. V našem případě učitel poskytoval bezkontaktní záchranu spíše ve formě psychické podpory, kdy jen jistil doskok, neboť ţáci vykazovali určitý stupeň zdatnosti. Jen ve dvou případech se dopustil chyby. V tom prvním chyboval v momentu, kdy oddělával kozu mimo pro nácvik odrazu z můstku. Koza nebyla posunuta do dostatečné vzdálenosti, ale přemístěna pouze vedle ţíněnky, aby nepřekáţela. Tudíţ mohla být rizikovým faktorem úrazu.
30
V druhém případě šlo také o nácvik odrazu z můstku, ale zde jiţ koza nebyla přemístěna. Byl nepatrně posunut pouze můstek do větší vzdálenosti od nářadí. Ţák si tak zkusil odraz z můstku do volného prostoru mezi ním a kozou. Kdyby však vyuţil větší síly při odrazu, mohl by pak na kozu spadnout a zranit se.
Shrnutí: Organizační schopnosti učitele bych hodnotila kladně jako i jeho poskytování dopomoci/záchrany, kromě jiţ zmíněných výtek. Naproti tomu však technické zabezpečení skýtalo drobné nedostatky.
4. 1. 2 Škola č. 2 V hodině TV bylo prováděno následující cvičení: kruhy – ze svisu stojmo překot vzad a zpět - ze svisu stojmo svis vznesmo - ze svisu stojmo svis vznesmo- svis střemhlav- svis vznesmo a svis stojmo průpravné cvičení pro kotouly – kolíbka, stoj na lopatkách akrobacie – kotoul vpřed, vzad - stoj na rukách - sestava: ze stoje spojného váha předklonmo, upaţit – ze stoje spojného výkrokem pravou/ levou do stoje na rukách – z něho kotoulem do stoje spojného – poskok přísunný – čertík – výskokem snoţmo celý obrat – kotoul vzad do stoje rozkročného – stoj spojný přeskok přes kozu našíř – roznoţka - průpravné cvičení na skrčku – náskoky do vzporu dřepmo hrazda – ze svisu stojmo náskokem do vzporu – odkmihem seskok
31
- ze svisu stojmo náskokem do vzporu – sešin do svisu stojmo - ze svisu stojmo odrazem střídnonoţ výmyk – seskok vzad a) Organizace učitele Učitel slovně instruoval ţáky u jednotlivých nářadí, pouţil i průpravná cvičení jak v akrobacii pro kotouly, tak i pro přeskok skrčkou výskokem do vzporu dřepmo. Jen bych vytkla to, ţe ţáci při čekání, neţ půjdou na řadu u cvičení na kruzích, seděli na lavičce. Bylo by vhodné zde umístit pro vyuţití volného času nějaká doplňková průpravná cvičení např. zpevňovací, rovnováţná apod. Učitel se dopustil také metodické chyby. Kdyţ ţáci prováděli kotoul vzad i vpřed a výmyk na hrazdě, mnoho z nich mělo problém daný cvik provést. Zde mohl učitel ţákům ulehčit podmínky aplikací šikmé plochy. b) Technické zabezpečení Ţíněnky pod kruhy (obr. 11) byly dobře umístěné, avšak pro statické cvičení, které tu ţáci cvičili, by stačila i jedna. Ale samozřejmě nejlepší variantou by byla instalace ţíněnek taková, jak byla zmíněna v případě školy č. 1. Také výška kruhů byla na počátku cvičení nastavena špatně. Visely příliš nízko a ţáci daný prvek vykonávali s obtíţemi. Při dalším prvku jiţ byla výška kruhů upravena.
Obr. 11: Kruhy
32
Prostná (obr. 12) se vyznačovala nedostatkem ţíněnek, kdy byly pouţity pouze dvě za sebou. Při daném počtu ţáků by se však hodily minimálně tři. Také pro zakrytí spojů mezi ţíněnkami se mohlo pouţít koberce, který by se přes ně přetáhl. Na zmíněných dvou ţíněnkách byli ţáci při průpravném cvičení stísněni, tzn., neměli mezi sebou dostatek místa a učitel se tak k nim nemohl z boku dostat. V případě také pádu ze stoje na lopatkách by mohlo dojít k úrazu spoluţáka, např. kopnutím. Navíc jeden ţák leţel na spoji ţíněnek, čímţ byl značně znevýhodněn. Poté, co ţáci prováděli kotouly vpřed a vzad, bylo vidět, ţe dvě ţíněnky jsou opravdu krátké. Při další hodině prostných jiţ učitel měl nachystány ţíněnky tři.
Obr. 12: Prostná U zabezpečení přeskoku (obr. 13) bych jen poslední ţíněnku za kozou instalovala přes ty dvě stávající nadél pro zesílení dopadové plochy. Stejně tak i pod hrazdou mohla být ještě jedna ţíněnka nadél přes ţíněnky našíř (obr. 14). Také ţerď mohla být instalována výše ţákům po bradu, neboť jim dělal značný problém provést výmyk na nízké ţerdi.
Obr. 13: Přeskok
33
Obr. 14: Hrazda c) Poskytování dopomoci a záchrany K učitelově dopomoci/záchraně u kruhů není co vytknout. Při průpravných cvičení na prostných proběhla slovní instruktáţ i případná oprava. Avšak dopomoc při kotoulu vzad byla provedena chybně. Učitel nesmí provádět dopomoc taháním za nohu ţáka, nýbrţ by mu měl nazvednout boky a ulehčit mu tak jeho práci. U stoje na rukou chválím zdvojenou dopomoc, kdy si vypomohl necvičícím ţákem. U přeskoku učitel poskytoval opět bezkontaktní záchranu ve formě jištění doskoku. Při průpravném cvičení náskoku do vzporu dřepmo na kozu ji mohl vyměnit za bednu. Ţáci by měli větší prostor na náskok a i z psychického hlediska to rozhodně působí lépe neţ naskakovat na úzkou malou plochu. Dopomoc u hrazdy byla prováděna správně aţ na drobnosti. Při seskoku odkmihem jim mohl dopomoci pravou rukou tlakem do stehen pro zvýšení rozsahu odkmihu. Stejně tak i při sešinu vpřed jim mohl přidrţet nohy a při výmyku do vzporu pomoci zvednout hrudník tlakem na rameno.
Shrnutí: Celkově se učitel dopustil několika chyb jak organizačních, tak i v technickém zabezpečení a v dopomoci. V organizaci by chtělo vyuţít volný čas, aby ţáci při čekání neseděli. V technickém zabezpečení zase nešetřit ţíněnkami a
34
správně odhadnout výšku nářadí a jeho pouţití, popřípadě ho vyuţít i jako dopomocnou pomůcku viz šikmé plochy. V dopomoci se objevilo pár nesrovnalostí, z nichţ tou nejvíce hrubou chybou byla dopomoc u kotoulu vzad.
4. 1. 3 Škola č. 3 V hodině TV bylo prováděno následující cvičení: hrazda – ze svisu stojmo náskok do vzporu – seskokem vzad do svisu stojmo - ze svisu stojmo náskok do vzporu – sešin do svisu stojmo - ze svisu stojmo výmykem do vzporu – sešin do svisu sojmo přeskok přes kozu – skrčka, odbočka, roznoţka nízká kladina – chůze ve výponu, upaţit - chůze s hmity podřepmo, upaţit - chůze s přednoţením skrčmo, upaţit - nůţkový skok, čertík - celý obrat ve výponu - celý obrat v dřepu - dálkový skok kruhy – krouţení ve svisu stojmo - krouţení ve svisu v hupu - ze svisu stojmo překot vzad a zpět - ze svisu stojmo svis vznesmo – svis střemhlav – svis vznesmo a svis stojmo - vis za nárty - houpání s odrazem střídnonoţ a snoţmo se seskokem v záhupu
35
a)
Organizace učitele U jednotlivých nářadích taktéţ proběhla slovní instruktáţ. Cvičení na kruzích bylo zdvojeno, aby ţáci neměli velké prostoje. Taktéţ byl pověřen jeden ţák k poskytování dopomoci u druhých kruhů. Vytkla bych to, ţe učitel nenařídil dívkám, aby si sepnuly vlasy a sundaly náramky. Vzhledem k tomu, ţe při poskytování dopomoci učitel uchopuje ţáky za předloktí, mohl by se sám zranit. Rozpuštěné vlasy jsou rušivým momentem a mohou tak ţáky rozptylovat a překáţet učiteli při poskytování dopomoci/záchrany.
b) Technické zabezpečení Z výše uvedeného výčtu nářadí byly pouze nízká kladina (obr. 15) a hrazda (obr. 16) dobře zajištěny ţíněnkami. Jen pod hrazdou mohla být ještě umístěna jedna ţíněnka nadél. Ostatní nářadí se vyznačovalo opět nedostatky. Instalace ţíněnek u kozy (obr. 17) a u kruhů (obr. 18) mohla být sestavena jiţ zmíněným způsobem u školy č. 1 a 2. Dále výška ţerdi u hrazdy byla instalována výše, coţ dělalo ţákům značné potíţe při výskoku do vzporu, ale výška kruhů byla nastavena správně.
Obr. 15: Nízká kladina
Obr. 16: Hrazda
36
Obr. 17: Přeskok
c)
Obr. 18: Kruhy
Poskytování dopomoci a záchrany Učitelova záchrana u hrazdy byla poskytována správně. Jen v okamţiku, kdy jiţ ţáci po vzporu prováděli sešin, měl stát učitel za hrazdou z pozice cvičících a ne před ní. U nízké kladiny učitel pouţil pouze slovní a názornou instruktáţ, coţ odpovídalo vyspělosti ţáků. Záchrana u přeskoku proběhla také v pořádku. Jen při přeskoku roznoţkou, kdy učitel jistil doskok, stál poněkud dále za kozou, coţ ztrácelo efekt záchrany. Cvičení na kruzích bylo zdvojeno. Učitel správně informoval ţáka, jak má poskytovat dopomoc. I učitelova dopomoc byla opět prováděna bezchybně. Jen při seskoku v záhupu při houpání chybělo učitelovo jištění ţáků.
Shrnutí: Organizačně učitel pochybil v tom, ţe dívkám nenařídil, aby si sepnuly vlasy a sundaly náramky a také nářadí nebylo v případě přeskoku a kruhů správně zaopatřeno. Poskytování dopomoci/záchrany se taktéţ neobešlo bez drobných nedostatků.
37
4. 1. 4 Škola č. 4 V hodině TV bylo prováděno následující cvičení: prostná – kotoul vpřed, vzad - stoj na rukou kruhy – houpání s odrazem střídnonoţ seskokem z v záhupu a zákmihem v předhupu přeskok přes kozu našíř – roznoţka hrazda – ze svisu stojmo výmykem vzpor – podmet - ze svisu stojmo výmykem vzpor – toč vzad – podmet
a)
Organizace učitele Slovní instruktáţ učitele provázela jednotlivá cvičení na nářadí.
b) Technické zabezpečení Správně zabezpečenými nářadími byla jen prostná (obr. 19) a kruhy (obr. 20). Přeskok (obr. 21) mohl být lépe zajištěn jiţ výše zmíněným způsobem. Také umístění ţíněnek pod hrazdou (obr. 22) je nedostatečné.
Obr. 19: Prostná
Obr. 20: Kruhy
38
Obr. 21: Přeskok
Obr. 21: Hrazda
c)
Poskytování záchrany a dopomoci U přeskoku učitel opět jistil doskok vzhledem k pohybové vyspělosti ţáků. Nešlo tedy o přímou fyzickou záchranu. U prostných při kotoulech vzad hodnotím kladně nepřímou dopomoc šikmou plochou, avšak učitelova dopomoc spočívala ve vytaţení za nohu, coţ je špatně. Jak jsem jiţ zmínila u školy č. 2, učitel by měl poskytovat dopomoc nadlehčením za boky. Kladně hodnotím i zdvojenou dopomoc aplikovanou při stoji na rukou. Dopomoc u hrazdy byla provedena také správně jen s drobnými nepřesnostmi, které spočívaly v pronášení ţáků úchopem za záda a zadní stranu stehen. Zde bych raději při všech prvcích jistila ţáka i za zápěstí v případě jeho utrhnutí z nářadí.
39
U kruhů byla záchrana při seskocích prováděna dobře. Jen seskok zákmihem v předhupu nebyl prováděn správně z důvodu nedostatečné informovanosti ţáků ze strany učitele o provedení prvku.
Shrnutí: Učitelova organizace výborná, ale technické zabezpečení nářadí se opět vyznačovalo chybami jako i poskytování dopomoci/záchrany.
4. 1. 5 Škola č. 5 V hodině TV bylo prováděno následující cvičení: průpravné cvičení pro náskok na můstek, odrazy z můstku u kozy, výskoky do vzporu dřepmo přeskok přes kozu našíř – roznoţka hrazda – ze svisu stojmo výskokem do vzporu – sešin do svisu stojmo - ze svisu stojmo výmykem do vzporu – seskokem vzad do svisu stojmo
kruhy – shyb nadhmatem, podhmatem - ze svisu stojmo svis střemhlav - ze svisu stojmo svis vznesmo – překot vzad do svisu stojmo - ze svisu stojmo svis vznesmo – svis vzadu
a)
Organizace učitele Opět ze strany učitele proběhla slovní instruktáţ u jednotlivých nářadí.
b) Technické zabezpečení Všechna nářadí se vyznačovala drobnými chybami v zabezpečení. U přeskoku (obr. 22) bylo instalováno příliš mnoho ţíněnek. Nechala bych
40
pouze první dvě našíř a přes ně opět poloţila jednu nadél, aby se překryly spoje a zesílila se dopadová plocha. Na kruzích (obr. 23) se cvičilo pouze statické cvičení, a proto bych zase doporučila způsob instalace jako v předcházejících případech. Neúčelné umístění ţíněnek pod hrazdou (obr. 24) bych také nahradila dvěma ţíněnkami našíř a jedné přes ně nadél.
Obr. 22: Přeskok
Obr. 23: Kruhy
41
Obr. 24: Hrazda
c)
Poskytování záchrany a dopomoci Učitelova záchrana/dopomoc se u přeskoku vyznačovala patrnými nedostatky. Při trénování odrazů na můstku u kozy je učitel drţel přímo za ruce. Zde by je měl spíše drţet za paţe. U samotného přeskoku stál učitel před kozou ve směru rozběhu cvičenců, kdy ţákovi jistil pouze záda. Ovšem měl pověřeného jednoho z ţáků, aby stál u doskoku a jistil tak své spoluţáky. Jelikoţ však stál příliš vzadu, záchrana ztratila efekt. Dopomoc u kruhů a hrazdy byla prováděna správně a navíc u hrazdy při výmyku byla pouţita i šikmá plocha.
Shrnutí: Organizační schopnosti učitele hodnotím kladně. Avšak technické zabezpečení
jednotlivých
nářadí
se
neobešlo
bez
chyb.
Poskytnutí
dopomoci/záchrany na nářadí bylo bezchybné jen záchrana u přeskoku selhala.
42
4. 1. 6 Celkové zhodnocení V rámci filmové dokumentace můţeme odpovědět na 1. výzkumnou otázku týkající se úrovně poskytování dopomoci a záchrany v hodinách sportovní gymnastiky. Ţádná ze škol nebyla bezchybná. Vţdy se našly větší či menší nedostatky ať jiţ v organizaci učitele, technickém zabezpečení nebo i v poskytování záchrany a dopomoci. Z hlediska organizačních schopností bych nejlépe hodnotila školu č. 1, 4 a č. 5. U školy č. 3 se stala chyba v neupozornění ţákyň, aby si sepnuly vlasy. Škola č. 2 vykazovala metodické chyby. Z hlediska technického zabezpečení pochybyly všechny školy, které nevhodným a ne příliš bezpečným způsobem zajistily jednotlivá nářadí. Jen škola č. 3 měla správně zabezpečenou nízkou kladinu a škola č. 4 kruhy a prostnou. U školy č. 2 a č. 3 byla navíc špatně nastavena výška nářadí. Z hlediska poskytování dopomoci a záchrany všechny školy rovněţ pochybily. Špatná dopomoc se ukázala nejvíce u kotoulu vzad, kdy ji učitelé školy č. 4 a 2 prováděli špatně. Menší chybou se pak ukázala záchrana u přeskoku, kdy učitelé neodhadli správnou vzdálenost při doskoku u roznoţky. Drobné nedostatky se objevovaly i v poskytování záchraně a dopomoci u hrazdy (školy č. 3 a 4). Na závěr této části jsem vybrala několik prvků, které se prováděly téměř na všech školách, a to je přeskok přes kozu našíř roznoţkou, na kruzích překot vzad, na hrazdě výmyk a výskok do vzporu. Procentuálně jsem pak hodnotila jejich zvládnutí dopomoci a záchrany a pro lepší přehled graficky zpracovala. Prvek, který se dělal na všech školách, byl přeskok přes kozu našíř roznoţkou (graf 1). U tohoto prvku byla poskytována zejména záchrana. Ve třech případech bezchybná, a to u školy č. 1, 2 a 4. Učitel školy č. 3 stál za kozou poněkud dále a v případě pádu ţáka by ho nestačil včas zachytit. Záchrana učitele školy č. 5 byla špatná z hlediska postavení vůči nářadí.
43
Graf 1: Zhodnocení záchrany a dopomoci u roznoţky (v %)
Dalším nejčetnějším prvkem byl překot vzad na kruzích. Byl prováděn na škole č. 1, 2, 3 a 5 a ve všech případech bezchybně. Dopomoc a záchrana u výskoku do vzporu na hrazdě byla správná ve třech případech, a to u školy č. 2, 4 a 5 (graf 2). Učitel školy č. 3 stál na špatné straně nářadí.
Graf 2: Zhodnocení záchrany a dopomoci u výskoku do vzporu na hrazdě
44
Za to však u výmyku byla záchrana a dopomoc aplikována ve všech případech správně.
Zhodnocení: V rámci výše uvedených prvků, které se nejvíce objevovaly při pozorování v hodinách sportovní gymnastiky, hodnotím úroveň záchrany a dopomoci kladně aţ na výjimky, které se vyznačovaly chybami v jejich poskytování.
4. 2 Vyhodnocení dotazníků V souvislosti s dotazníkem můţeme odpovědět na 2. výzkumnou otázku, a to jakou preferenci má sportovní gymnastika v hodinách TV ze všech gymnastických forem. Ze čtrnácti dotazovaných učitelů jich 57 % uvedlo, ţe ve smíšených skupinách, tj. dívky a hoši dohromady, které učí, jiné gymnastické aktivity, neţ sportovní gymnastiku do svých hodin TV nezahrnují (graf 3).
Graf 3: Provozování gymnastických aktivit v hodinách TV u smíšených skupin
45
Tato situace nám nastává i v případě hodin TV hochů. Zde uvedlo 61 % z osmnácti vyučujících, ţe také nezahrnují jiné gymnastické aktivity v hodinách TV (graf 4).
Graf 4: Provozování gymnastických aktivit v hodinách TV u hochů.
V hodinách TV dívek uvedlo 50 % učitelů z osmnácti, ţe se nevěnují ostatním gymnastickým aktivitám, z nichţ jeden uvedl, ţe sportovní gymnastiku do svých hodin nezařazuje vůbec (graf 5).
Graf 5: Provozování jiných gymnastických aktivit v hodinách TV u dívek
46
Pokud učitelé odpovídali na otázku kladně, uváděli zejména u dívčích skupin aerobic, švihadla, rytmickou gymnastiku, moderní gymnastiku a kondiční gymnastiku. U chlapeckých či smíšených skupin pak často šplh na laně, tyči a úpoly. Z toho vyplývá, ţe se na středních školách stále vyučuje v hodinách TV sportovní gymnastika, coţ dokazuje i níţe uvedený graf (graf 6). Ten nám ukazuje, ţe z padesáti dotazovaných jen jeden učitel do svých hodin nezařazuje sportovní gymnastiku.
Graf 6: Zahrnutí sportovní gymnastiky do hodin TV
Další otázkou bylo, jakého nářadí se v hodinách sportovní gymnastiky vyuţívá. Ti učitelé, kteří vedou dívčí hodiny, uvedli, ţe se nejvíce v hodinách sportovní gymnastiky věnují akrobacii. Tu označilo 21 % učitelů. 20 % jich pak uvedlo přeskok, hrazdu a kruhy, 11% trampolínku a nejméně 8 % kladinku (graf 7).
47
Graf 7: Pouţívané nářadí v hodinách SG u dívek
Učitelé chlapeckých skupin do hodin sportovní gymnastiky nejvíce zařazují akrobacii a kruhy, a to 23 % dotazovaných. Dále 21 % učitelů zahrnuje do hodin přeskok a hrazdu, 10 % trampolínku a nečekaně 2 % i kladinku (graf 8).
Graf 8: Pouţívané nářadí v hodinách SG u hochů
48
Učitelé smíšených skupin stejně jako dívčích se nejvíce věnují v hodinách sportovní gymnastiky akrobacii. To uvedlo 22 % dotazovaných. 20 % učitelů pak označilo přeskok, 18 % hrazdu, 17 % trampolínku, 15 % kladinku a jen 8 % učitelů kruhy (graf 9).
Graf 9: Pouţívané nářadí v hodinách SG u smíšených skupin Z výše uvedených grafů vyplývá, ţe nejpouţívanějšími nářadími v hodinách sportovní gymnastiky u různých skupin jsou akrobacie, hrazda, kruhy a přeskok. Méně pak vyuţívanými jsou trampolínka a kladinka.
Pomocí dotazníku jsem také zjišťovala, zda mohou učitelé poskytovat dopomoc, aniţ by byla povaţována za sexuální obtěţování, které by bylo bráno jako jeden z důvodů nezahrnutí sportovní gymnastiky do hodin TV (graf 10). Na základě toho 44 učitelů odpovědělo, ţe mohou poskytovat dopomoc bez problémů. Dále 5 jich uvedlo, ţe se u nich dopomoc povaţuje za sexuální obtěţování. A jeden učitel vůbec netušil, zda se takový problém u nich ve škole vyskytuje, protoţe sportovní gymnastiku do hodin nezařazuje.
49
Graf 10: Můţete poskytovat dopomoc, aniţ by byla povaţována za sexuální obtěţování?
V návaznosti na předchozí otázku jsem se jich dotazovala, zda tedy mají poskytování dopomoci zakázáno. Zde všichni dotazovaní odpověděli shodně – nemají. Je zajímavé, ţe 5 učitelů označilo, ţe dopomoc je u nich povaţována za sexuální obtěţování, přesto však dopomoc nemají zakázanou. Dalším výzkumem dotazníku bylo, zda by neznalost dopomoci byla limitujícím faktorem pro nezařazení sportovní gymnastiky do hodin TV. Proto jsem se učitelů ptala, zda by jim pomohlo instruktáţní video. Z padesáti dotazovaných odpovědělo 82 % ano a 18 % ne (graf 11).
Graf 11: Pomohlo by Vám nějaké instruktáţní video?
50
Poslední otázka zahrnovala, zda si učitelé myslí, ţe je gymnastická průprava prospěšná pro další sporty. Všichni dotazovaní odpověděli jednoznačně ano.
Shrnutí: Dotazníková část potvrzuje stálé začlenění sportovní gymnastiky do hodin tělesné výchovy na středních školách. To dokazuje vyuţití mnohdy širokého spektra pouţívaného nářadí. Důvodem, proč by se učitelé sportovní gymnastice vyhýbali, není ani sexuální obtěţování chápáno v souvislosti s poskytováním přímé dopomoci a záchrany, byť se tato skutečnost jiţ na českých školách v rámci tělesné výchovy občas vyskytuje. Drtivá většina učitelů by i ráda uvítala instruktáţní videa s touto tématikou, načeţ se všichni shodují, ţe je gymnastická průprava prospěšná pro ostatní sporty.
51
Diskuze
Výsledky výzkumu mě velice překvapily a pokořily snad nejen moji domněnku o tom, ţe sportovní gymnastika v hodinách tělesné výchovy na školách upadá. Ba právě naopak. Jen v Brně z padesáti dotazovaných učitelů středních škol jich 49 odpovědělo, ţe sportovní gymnastiku začleňují do svých hodin. Avšak úroveň toho, co sportovní gymnastika zahrnuje, jiţ není ve všech školách 100%. Co se týče organizace hodin a zabezpečení nářadí jako formy nepřímé záchrany a dopomoci, objevovaly se větší či menší chyby např. chybné nastavení nářadí nebo umístění ţíněnek. Stejně tak i poskytování přímé záchrany a dopomoci zahrnovalo nepřesnosti, které výzkum dokazuje. Naproti tomu sportovní gymnastika dle dotazníku stále drţí prvenství v rámci všech gymnastických aktivit ať uţ v dívčích, chlapeckých či smíšených hodinách. Výsledky výzkumu také vylučují to, ţe by se učitelé báli či nezvládali poskytování záchrany a dopomoci, a tím sportovní gymnastiku ze svých hodin vytěsňovali. Pokud se tak děje, jistě to má svůj důvod. Buď učitelé nemají vztah k tomuto druhu sportu a raději preferují stále populárnější sportovní hry, jako např. basketbal, volejbal, florbal atd. Nebo jsou odkázáni na pouţívání nářadí, které přetrvávají v tělocvičnách ještě z 60. aţ 70. let minulého století. Toto nářadí je zastaralé a vhodné k provádění pouze základních prvků. Místo toho, aby školy investovaly do této oblasti, raději modernizují učebny pořizováním interaktivních pomůcek či různé výpočetní techniky. Ovšem, toto zmiňuji v souvislosti se středními školami. Avšak by mě zajímalo, jaké postavení zaujímají vůči sportovní gymnastice základní školy. Podle toho, co jsem během pozorování viděla, jsem se někdy nestačila divit. Tito studenti mnohdy postrádali základy právě z těchto škol. Z čehoţ vyplývá, ţe učitelé středních škol skončí, např. na hrazdě, pouze u výmyků a mají mnohem větší práci se studenty pracovat i v souvislosti s jejich tělesnými dispozicemi.
52
Závěr Úkolem téhle práce bylo zjistit úroveň poskytování záchrany a dopomoci v hodinách sportovní gymnastiky v pěti náhodně vybraných středních školách v Brně a také jakou preferenci má sportovní gymnastika v hodinách tělesné výchovy ze všech gymnastických forem. V první části se věnuji gymnastice, respektive jejímu vymezení a dělení, dále všeobecnému popisu sportovní gymnastiky a vysvětlením pojmů záchrana, dopomoc a sebezáchrana s ukázkou správného zabezpečení tělocvičného nářadí. Druhá část obsahuje výsledky výzkumu, a to analýzu filmové dokumentace a vyhodnocení dotazníků. Filmové záznamy byly zpracovány do jednotlivých souborů obsahující hodnocení organizace učitele, zabezpečení nářadí a poskytování záchrany a dopomoci. Dotazníková část byla určena rovněţ učitelům tělesné výchovy středních škol v Brně a týkala se vyučování sportovní gymnastiky a poskytování dopomoci. Vypracováním téhle práce jsem vyvrátila snad nejednu domněnku, ţe sportovní gymnastika v hodinách tělesné výchovy na školách upadá. Učitelé se snaţí v rámci svých moţností, ale i moţností školy vyučovat tyto hodiny. Avšak leckdy jejich nadšení zhatí nesympatie studentů k tomuto sportu či jejich nízká úroveň získaných dovedností ze základních škol. Proto bychom se měli spíše zamýšlet nad tím, proč právě základní školy se sportovní gymnastice vyhýbají. Z mého výzkumu vyplývá, ţe záchranu a dopomoc jako nedílnou součást sportovní gymnastiky, bychom neměli podceňovat. Protoţe pokud toto učitel nezvládá, neměl by ji vyučovat vůbec. Jejich zvládnutí také působí preventivně proti zranění v prvé řadě studentů a poté i učitelů. Další teoretické pokračování této práce by mohlo spočívat ve výzkumu hodin sportovní gymnastiky na základních školách a ve vytvoření názorné metodiky poskytování záchrany a dopomoci u jednotlivých prvků sportovní gymnastiky.
53
Seznam použitých zdrojů Bernaciková M., Kapounková K., Novotný J. & kol. (2010). Sportovní gymnastika. Fyziologie sportovních disciplín [online]. Přístup dne 12. 6. 2012, z http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/ps10/fyziol/web/sport/estet-sportovni.html Gájer, S. & Rovná, X. (1962). Športová gymnastika. Bratislava: Institut tělesnej výchovy a sportu. Feč, K. (1994). Teória a didaktika športovej gymnastiky. Prešov: UPJŠ. Hájková, J., & Vejraţková, D. (2005). Základní gymnastika (2th ed). Praha: UK. Hatiar, B. (1962). Športová gymnastika. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo. Hatiar, B. (1980). Športová gymnastika (muži) : Teória a didaktika športového tréningu. Učební texty pre školenie trénerov 3. a 2. triedy. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo. Kavalířová, G. (2010). Rytmická gymnastika. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta Pedagogická, Katedra tělesné a sportovní výchovy [online]. Přístup dne 15. 6. 2012, z http://tv1.ktv-plzen.cz/rytmicka-gymnastika.html Kostková, J., Mihule, J., Šťastná, D., & Wálová, Z. (1990). Rytmická gymnastika. Praha: Olympia. Krištofič, J., Kubička, J., Novotná, V., Panská, Š., Skopová, & M., Svatoň, V. (2003). Gymnastika. Praha: Karolinum. Krištofič, J., Kubička, J., Novotná, V., Panská, Š., Skopová, M., Svatoň, V., & Kolbová, K. (2009). Gymnastika. Praha: Karolinum.
54
Kubička, J. (1993). Vybrané kapitoly z teorie gymnastiky. Praha: UK. Libra, J. (1971). Teorie a metodika sportovní gymnastiky I. Praha: SPN Mazurová, Z., & Fejtek, J. (1986). Záchrana a dopomoc ve sportovní gymnastice I. a II. díl. Praha: Český ústřední výbor ČSTV Novotná, V. (1999). Pohybová skladba. Praha: Karolinum. Zítko, M., Konstadinovová, A., Mansfeld, A., Novotná, V., & Skopová, M. (2004). Všeobecná gymnastika. Speciální učební text (3th ed). Praha: ČASPV. Novotná, V., Panská, Š., & Šimůnková, I. (2011). Rytmická gymnastika a pohybová skladba (programy cvičení s hudbou). Praha: UK. Pravidla sportovní gymnastiky mužů. Platná od 1. 1. 2009 [online]. ČGF. Přístup dne 10. 6. 2012, z http://gymnastika.cstv.cz/page/3425.pravidla Růţičková, V. (1978). Sportovní gymnastika žen. Praha: Tělovýchovná škola českého ústředního výboru ČSTV. Skopová, M., & Beránková, J. (2008). Aerobik – kompletní průvodce. Praha: Grada Publishing. Skopová, M., & Zítko, M. (2005). Základní gymnastika. Praha: Karolinum. Šťastná, D., & Mihule, J. (1993). Rytmická gymnastika. Praha: Karolinum.
55
Přílohy Příloha 1 - dotazník
Označte, jakou skupinu studentů učíte. DÍVKY
HOŠI
1) Zařazujete do svých hodin TV také výuku sportovní gymnastiky? (v případě odpovědi ANO pokračujte otázkou č. 3 a v případě odpovědi NE vynechte otázku č. 3)
ANO NE
2) Jaký je důvod nezahrnutí výuky sportovní gymnastiky?
nedostatek materiálního vybavení neznalost záchrany a dopomoci (strach z úrazu studentů) jiné důvody (jaké?)…………………………………………………………………
3) Na jakých nářadích cvičíte v hodinách sportovní gymnastiky?
přeskok hrazda akrobacie kladinka kruhy trampolínka
4) Provozujete i jiné gymnastické aktivity v hodinách TV?
ANO (jaké?)……………………………………………………………………… NE
5) Můţete poskytovat dopomoc, aniţ by byla povaţována za sexuální obtěţování?
ANO NE
6) Máte poskytování dopomoci a záchrany zakázáno?
56
ANO NE 7) Pomohlo by Vám nějaké instruktáţní video či školení o záchraně a dopomoci ve sportovní gymnastice?
ANO NE
8) Myslíte si, ţe je gymnastická průprava prospěšná i pro ostatní sporty?
ANO NE
57
Resumé Cílem této bakalářské práce bylo zjistit úroveň poskytování záchrany a dopomoci v hodinách sportovní gymnastiky na středních školách. Výsledky nám ukazují, ţe jejich aplikace není vţdy 100% a můţe být tak jedním z faktorů úrazu jak pro studenty, tak učitele samotné. Pozorování probíhalo na pěti středních školách v Brně v hodinách tělesné výchovy u chlapců a dívek. Dotazník pak byl určen učitelům tělesné výchovy středních škol v Brně. Otázky se týkaly sportovní gymnastiky obecně, ale také záchrany a dopomoci jako jedním z moţných činitelů ovlivňující začlenění sportovní gymnastiky do hodin tělesné výchovy.
Summary The aim of this Bachelor Thesis is to examine the quality of help in gymnastics lessons in high schools. The results show that its application is not always perfect and therefore it can be one of the factors for injuries to both students and teachers. The observation took place in five high schools in Brno during physical education classes of girls and boys. A questionnaire was distributed among high school physical education teachers in Brno. The questions related not only to gymnastics in general but also to help as one of the potential factors for integration of gymnastics into physical education classes .
58
