ZABRAŇME ZNEUŽITÍ KRIZE!

15 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 9. DUBNA 2009, DATUM VYDÁNÍ: 17. DUBNA 2009, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz z Ekonomická krize – pohled odborů II – str. 2 z Rakousko: volná místa i nezaměstnanost - str. 3

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: z Poradny na přání z Nová úprava nemocenského pojištění od 1. 1. 2009 (X.) z Plakát – pozvánka na 1. máj v Brně

Jestli tě vezmou do tý úřednický vlády, tak ti ušiju nový klotový rukávy. Tyhle starý už máš celý ošoupaný…

PROČ DEMONSTRACE Demonstrace se uskuteční dne 16. května 2009 na Hradčanském náměstí v Praze pod heslem „Proti zneužívání krize“. Zahájení akce je plánováno na 13 hodin. Délka vlastní demonstrace (bez průvodů) by se měla pohybovat okolo jedné hodiny.

„Situace je extrémně nebezpečná,“ prohlásil na sněmu předseda OS KOVO J. Středula (na snímku v rozhovoru se stojícím M. Fassmannem, makroekonomem ČMKOS)

ZABRAŇME ZNEUŽITÍ KRIZE! Pod tímto heslem proběhne demonstrace 16. května v Praze

Sněm Českomoravské konfederace odborových svazů schválil 3. dubna téměř jednohlasně (jeden delegát se zdržel hlasování) uspořádání demonstrace Rada OS KOVO se přípravou de- 16. května na Hradčanském náměstí v Praze. Odbory se totiž i po pádu vlády monstrace zabývala na svém za- obávají snah zneužít probíhající hospodářské krize proti zaměstnancům.

sedání ve dnech 11. – 12. března 2009 a přijala následující usnesení: z souhlasí: s uspořádáním demonstrace ČMKOS dne 16. 5. 2009 v Praze „Proti zneužívání krize“, z vyzývá: členy OS KOVO k účasJaromír Endlicher ti na demonstraci dne 16. 5. 2009 v Praze. Někteří se ptají, či namítají, že demonstrace se nemá konat, že je zbytečná s odůvodněním, že vládě byla vyslovena nedůvěra, ta podala demisi a dnes se již možná rýsuje jméno nového premiéra, který dovede „úřednickou“ vládu do mimořádných voleb v říjnu 2009. „Nová“ vláda by proto měla dostat 100 dní hájení a naše připravovaná demonstrace je proto nevhodná. Uvědomme si, že je to trochu jinak. V první řadě, proč padla vláda? Ne z většinové vůle poslanecké sněmovny, ale jen díky dvěma poslancům ODS, kteří si řešili svoje vnitrostranické problémy, a dvěma poslankyním Strany zelených, které - dovolte mi ten výraz - „netakticky“ vyloučilo vedení této strany před hlasováním o důvěře vládě. Pokud se podíváme na vystupování, hlasování a i prohlášení výše uvedených poslanců, je zřejmé, že hlasováním o nedůvěře si řešili své stranické spory, a nikoliv zásadní rozpory v názorech na sociální politiku, či dopady krize. Takže nikde není napsáno, že důchodová reforma, zdravotní reforma a zákoník práce

(Pokračování na str. 3)

„Návrh zákoníku práce, který předalo sociálním partnerům ministerstvo práce a sociálních věcí (pozn. red.: Kovák informoval v minulém čísle), je výrazem strategie mezinárodních institucí, jako Mezinárodní měnový fond a další, jak využít krize k zavedení opatření proti zaměstnancům,“ prohlásil na sněmu vedoucí právního oddělení ČMKOS pověřený řízením úseku místopředsedy pro legislativu JUDr. Vít Samek.

Více práce za méně peněz Podle mezinárodních standardů je v České republice velmi nízká ochrana zaměstnanců a zároveň jejich vysoká flexibilita. Klíčovým prvkem navrhovaných změn je omezení jistoty lidí v zaměstnání, aby se museli permanentně bát o místo. Tento efekt má umožnit prodloužení zkušební doby, další důvody (v zákoně neuvedené), pro které lze dát výpověď (jako důvod může přicházet v úvahu například i častá nemocnost zaměstnance), dále snížení výpovědní doby až na jeden měsíc s menším odstupným než dosud. Zákon by také umožňoval řetězení pracovních smluv na dobu určitou až po tři roky a délku přesčasů až na 300 hodin ročně. Všechna tato opatření by vedla k daleko větší nejistotě zaměstnanců než dosud. Dalším prvkem navrhovaných změn je dle slov JUDr. Samka omezení odborových práv. „Chtějí dostat odbory ze hřiště,“ prohlásil doslova. K tomu

má posloužit celá řada dílčích opatření, například možnost individuálního vyvázání se zaměstnance z působnosti kolektivní smlouvy uzavřené v podniku, kde pracuje. „To je obzvlášť paradoxní v situaci, kdy svět bojuje se sociálním dumpingem,“ poznamenal V. Samek. Základní trend návrhu změněného zákoníku práce se tak dá popsat slovy: více práce za méně peněz a žádná ochrana. „Je třeba, abychom si v této krizi stáli bok po boku a postupovali společně,“ zdůraznil zástupce generálního tajemníka Evropské odborové konfederace Reiner Hoffmann.

Akce Lidé především „Nesmíme dopustit, aby nás politici rozdělili. A oč usilujeme? Především nám jde o krátkodobá opatření, aby se hospodářská krize nepřelila prostřednictvím trhu práce do krize sociální. Proti tomu je ovšem třeba postupovat na celoevropské úrovni. Právě v krizi totiž musíme práva zaměstnanců naopak posílit a také zvýšit jejich mzdy, a tím i kupní sílu. Je absolutně nepřijatelné, že v České republice se vláda v době krize snaží oslabit práva zaměstnanců! Dále je třeba udělat všechno možné pro to, aby se takováto krize už nemohla opakovat. To, co bylo přijato na summitu G20 v Londýně 2. dubna, jde správným smě(Pokračování na str. 3)

1

KOVÁK číslo 15 — 17. dubna 2009

NEJVĚTŠÍ OD DOB VELKÉ KRIZE Ekonomická krize – pohled odborů II Makroekonomové ČMKOS Martin Fassmann a Jaroslav Ungerman nedávno zpracovali rozbor Ekonomická krize – pohled odborů II, který navazuje na analýzu z letošního ledna (viz redakční výtah v Kováku č. 4). K možnostem překonání krize a nastartování hospodářského růstu ještě v letošním roce se tito odborníci vyjadřují značně skepticky. Vývoj k lepšímu odhadují v řádu let. Z analýzy na toto téma přinášíme stručný výtah. Je v mnoha ohledech typické pro českou politiku, že – v podstatě napříč politickým spektrem – odmítala vzít na vědomí, že přicházející krize českou ekonomiku nevyhnutelně zasáhne. Dlouhou dobu zejména vládní ekonomové jakékoli zmínky o krizi zlehčovali a tento stav v jisté míře trvá dosud. Stále ještě převládá v přístupech politiků a také části veřejnosti přesvědčení, že současná krize skončí někde na přelomu května či června a nejpozději snad na konci prázdnin. Stále ještě je veřejnost ujišťována, že ve druhé polovině roku se obnoví ekonomický růst a „vše bude tak jako dosud“. Obáváme se, že jde o hluboký omyl, že je to velmi vážné podcenění existujících trendů v reálné ekonomice a výraz neochoty a patrně i neschopnosti pochopit charakter současné krize. Řada světových politiků se neskrývá se svým přesvědčením, že svět čelí největší krizi od dob Velké krize. A česká veřejnost by si měla uvědomit, jak mimořádně těžká byla tato léta pro českou ekonomiku a jak dlouho tato krize trvala. To neznamená, že se tato krize bude v nezměněném rozsahu opakovat. Spíše jde o připomenutí, že by – podobně jako její předchůdkyně – mohla mít dlouhodobé a velmi dalekosáhlé důsledky.

předčasné – a to i proto, že krize vlastně ani v plné míře nezačala. Je stále ještě před námi – a v tom se shoduje náš pohled s názory světových institucí. (Připomeňme, že v nedávných dnech také americký FED přikročil k přehodnocení svých úvah o růstu HDP v letošním roce a již vůbec nepočítá s jeho růstem, ale naopak s jeho poklesem o 0,5 - 1,3 %, s dalším růstem nezaměstnanosti a také – hovoří o tom, že oživení bude neobvykle pozvolné a bude

Pokles je nevyhnutelný

Neočekáváme rychlé odeznění Ve svých úvahách vycházíme z toho, že současná krize je krizí systémovou, krizí z nadvýroby vyprovokovanou finančními spekulacemi a dlouhodobou nerovnováhou světové, zejména americké ekonomiky. Proto také neočekáváme rychlé odeznění krize. Jsme přesvědčeni, že základem pro její překonání je nalezení nového modelu fungování světové ekonomiky, kde jednou z klíčových charakteristik je například nalezení nových vztahů mezi ekonomikami Číny a USA, které by přineslo podmínky pro zotavení minimálně třetiny světové ekonomiky, stejně tak je to pozice EU apod. Domníváme se, že nastavení těchto nových vztahů pak může nastolit nejen ztracenou důvěru, ale i perspektivu hospodářského růstu a tedy i perspektivu pro investice do nových technologií, do tvorby nových pracovních míst apod. Posuzujeme-li proto z těchto širších pohledů možnosti překonání krize, pak se domníváme, že musíme připustit i možnost, že návrat z krize „do normálních poměrů“ nebude záležitostí několika měsíců, ale daleko spíše několika let. To se týká nejen obnovení investiční činnosti, ale i hospodářského růstu. Promítneme-li tento závěr do růstu HDP jako souhrnného ukazatele ekonomické činnosti, pak musíme být připraveni i na situaci, kdy růst HDP – až nastane – může být v řádu jednoho či dvou procent ročně a tedy návrat k původnímu objemu HDP, tj. na úroveň roku 2008, může trvat více let. Pokud bychom tento návrat zkusili modelovat podle – v jisté době moderní a velmi populární – terminologie křivek, pak naše návratová křivka bude - v těchto podmínkách – podobná spíš písmenu L než písmenu V.

V plné míře to ještě nevypuklo Jsme si vědomi toho, že naše úvahy na téma oživení či délky krize mohou být v jistém smyslu

2

ního partnera - ve čtvrtém čtvrtletí pokles HDP o 2,1 %, pokles exportu o 7,3 % i malé snížení soukromé spotřeby.) Podle našeho názoru by pokles průmyslové výroby mohl dosáhnout 10 %. Analogicky k tomuto poklesu lze očekávat pokles navazujícího sektoru služeb, stejně tak poklesnou výkony dopravy – největší přepravci avizují pokles jejich výkonů v současnosti nejméně o pětinu apod. Nejsou známy aktuální prognózy, které by uváděly, že některá významná odvětví v ekonomice vykáží v letošním roce růst. Nechceme podléhat líbivým trendům a hovořit o krizi jenom proto, že je to módní, ale v současnosti nenalézáme žádné výraznější podněty k růstu. Také podíváme-li se na užití HDP a tedy na jeho druhou stranu, i zde jsou patrné signály k poklesu. I když nejsou ještě oficiální výsledky za celý minulý rok a jsou k dispozici jen výsledky za tři čtvrtletí, přece jen jsou trendy celkem zřetelné a odpovídají dílčím poznatkům. Především již v minulém roce došlo k poklesu investic – za tři čtvrtletí se snížily o víc než 5 % a celoroční výsledek bude patrně podobný. Pokud jde o letošní rok, sotva lze očekávat změnu trendu. Dají se očekávat masivní investice v ekonomice, kde je nevyužita třetina průmyslových kapacit, kde je obtížné získat dlouhodobý úvěr a zejména kde není perspektiva růstu? Také investice do bydlení se zpomalí, jak tomu nasvědčuje propad trhu s novými hypotékami. Určitým stimulem mohou být pouze investice infrastrukturní, kde jde o pokračování a dokončení investiční činnosti z minulých let. Celkově však investice poklesnou bezpochyby podstatně více než o 5 %.

Přinese globální krize velkou nezaměstnanost, bídu a hlad, nebo je naděje, že se historie nebude opakovat?

trvat déle.) Přesto se domníváme, že je nutno o těchto otázkách hovořit. Také proto, že jen plné pochopení důsledků této krize může být cestou k jejich překonání a omezení jejich dopadů na životní podmínky obyvatelstva. Krize se nestane menší, nebudeme-li o ní hovořit, a ani ji neodvrátíme tím, že před ní zavřeme oči. Právě co největší informovanost o ní může být způsobem k vyburcování úsilí k překonání jejích důsledků.

Letos se trend nezmění Pokud bychom vycházeli ze současných trendů vývoje české ekonomiky, pak pro letošní rok musíme očekávat pokles HDP v rozsahu kolem 5 %. To je sice zatím v hlubokém rozporu s očekáváními ostatních institucí v ČR, ale domníváme se, že svoji úvahu můžeme doprovodit následujícími fakty. Průmyslová výroba od počátku roku klesá a nejsou známky, že by se mohla zotavit, zejména zhoršují-li okolní země – naši hlavní obchodní partneři – své prognózy pro letošní rok. (K tomu je možné uvést i dosud známé výsledky německé ekonomiky v minulém roce – našeho hlavního obchod-

Soukromá spotřeba za minulý rok jako celek nesporně vykáže určitý růst. Ale ani ona již nepatří k dynamizujícím činitelům – ve čtvrtém čtvrtletí to pravděpodobně bude blízko stagnaci. Pro letošní rok musíme počítat s tím, že naroste počet lidí bez práce, patrně poklesne ochota (ale i schopnost – při narůstající nezaměstnanosti) se zadlužovat a do tohoto sektoru bude plynout méně peněz než v minulém roce. Proto je pokles nevyhnutelný. Obdobně je možno hovořit i o spotřebě vládního sektoru. Situace státního rozpočtu je dostatečně známá a to se postupně dotkne i dalších restrikcí. Zde považujeme za nutné upozornit na dosud jen málo uváděnou souvislost ekonomického poklesu – a to je dopad do rozpočtů obcí, regionů a zdravotních pojišťoven. Očekáváme, že zreálnění těchto rozpočtů a jejich přizpůsobení nové situaci „bude na pořadu dne“ a proběhne po skončení prvního čtvrtletí, kdy budou jasnější kontury možných propadů příjmů. Nevyhnutelně pak bude následovat redukce dosavadních rozpočtových výdajů a tedy i dopad jak na jejich spotřební výdaje, tak i na jejich investiční plány. V neposlední řadě je nutno upozornit i na vliv propadu zahraničního obchodu na celkovou dynamiku HDP. I když jde v určité míře o účetní operace (s velkým zjednodušením řečeno, ovšem s dopadem do celkových čísel), přece jen jeho dopad je mimořádně velký. Je dobré si uvědomit, že ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku se (poprvé po několika letech) právě saldo zahraničního obchodu změnilo z kladného na záporné v celkovém rozsahu přesahujícím 30 miliard. V případě dalšího pokračování – a tomu zatím mnohé nasvědčuje – to je významný dopad na růst HDP v letošním roce. Nemůžeme také neupozornit na to, že z této krize rozhodně nevedou ani snadná ani jednoduchá východiska a už vůbec to není cesta jen na půl roku, jak se nám někteří politici snaží namluvit. Připravila (jab) Ilustrační snímek Jaroslav Hodík


RAKOUSKO: VOLNÁ MÍSTA I NEZAMĚSTNANOST Poté, co bylo letos v Rakousku zaregistrováno téměř o čtvrtinu více lidí bez práce oproti loňsku, dal se ministr práce a sociálních věcí Rudolf Hundstorfer slyšet, že chce „cíleně uzpůsobenými programy ztlumit růst nezaměstnanosti tak, aby v tomto a v příštím roce nestoupla pokaždé o 50 000 osob“. Ministr práce odmítá snížení mezd ve strojírenství Jak ministr zdůraznil v deníku Die Presse, zkracování délky pracovní doby „není trvalým řešením, stejně jako perspektivou není snížení mezd v průmyslu“. Vzhledem k faktu, že momentálně je volných 26 275 pracovních míst, hodlá ministr (a bývalý předseda Rakouského odborového svazu) podporovat větší mobilitu lidí hledajících zaměstnání, především mladých lidí. To lze dle jeho slov umožnit například takzvanými mobilitními prémiemi. Řešením – jak uvedl – by mohlo být i zabezpečení nového bydlení zájemcům o práci mimo jejich současné bydliště. Díky těmto opatřením, zahrnutým do programu „Akce budoucnost“, by mohlo již letos během šesti měsíců získat novou práci 40 000 mladých Rakušanů. Vláda chce mimo to dotovat z rozpočtových prostředků rekvalifikační program nákladem 120 miliónů euro. Ministr Hundstorfer však odmítá švédský model, podle něhož se pracovníci ve strojírenství zřeknou až 20 procent své oprávněné mzdy, což nyní prosazují rakouští zaměstnavatelé. Takový model je dle jeho vyjádření „jen jinou formou zkrácené práce, která znamená i zřeknutí se části mzdy“. I když je Rakousko ukazatelem bídy, která ohrožuje asi 12 procent neboli zhruba jeden milión ob-

ZABRAŇME…

(Dokončení ze str. 1)

čanů, výrazně pod průměrem celé Evropské unie (16 procent), nutno vzít v úvahu, že tento údaj je z roku 2007, tedy z relativně příznivější doby po ekonomické a sociální stránce. Za osobu ohroženou bídou považuje definice EU člověka s čistým měsíčním příjmem pod 60 procent statistického průměru. V rakouských podmínkách je to 912 euro u osaměle žijícího občana v nouzi. Citovaný deník dodal, že asi 400 000 lidí z uvedeného přibližně jednoho miliónu takto sociálně postižených spadá do kategorie „výrazně chudých“. Tito lidé si nemohou dovolit například vytápět příbytek nebo platit včas nájem, konstatoval Die Presse.

Přes krizi chybí některým podnikům kvalifikovaní kováci Přes pokračující hospodářskou krizi a stoupající nezaměstnanost hledá přibližně 80 procent rakouských podniků kvalifikované síly. Jak upozornil v deníku Der Standard šéf Služby pracovního trhu (AMS) Karlheinz Kopf, poptávka zaměstnavatelů je kupodivu i o zahraniční odborníky - obzvláště tam, kde se nedostává domácích kvalifikovaných pracovníků. Přesto však volných míst není momentálně na rakouském trhu práce tolik, jako ještě před rokem. Například zjara 2008 bylo sice asi 100 svářečů bez práce, ale ve stejné profesi bylo neobsazeno v Praze už i loňských mítinků. K úspěšné demonstraci vám chci po hornicku popřát: zdař Bůh!“ zakončil svou zdravici H. Lucassen.

To se pak budeme hodně divit!

rem, ale musí to přejít do patřičných zákonů. Je třeba regulovat finanční trhy. Krize ale naopak přináší odborům i příležitosti. Musíme se totiž zbavit neoliberalistické politiky, tedy jednoho z důvodů, který nás dovedl do současné neradostné situace,“ vysvětlil R. Hoffmann a upozornil, že pod společným heslem Lidé především se bude 14. května demonstrovat ve španělském Madridu, 15. května v belgickém Bruselu a konečně 16. května v Berlíně a Praze. Do českého hlavního města se přitom chystají v květnu vyrazit i odboráři z Polska, Německa, Slovinska a Itálie. „Zástupci průmyslu nám sdělili, že očekávají tvrdé dopady krize ve druhém pololetí tohoto roku,“ informoval Hanjo Lucassen, předseda německých odborů DGB Sasko, „přičemž zatím se to řeší zkrácenou pracovní dobou. Získaný čas využíváme k rekvalifikačním kursům. S velkými obavami ale sledujeme chování německých bank. Zaměstnavatelé si totiž stěžují, že jim peněžní ústavy poskytují málo úvěrů, a pokud vůbec, tak za vysokou úrokovou sazbu. DGB se proto chystá uspořádat v květnu kongres proti kapitalismu. Výsledky summitu G20 v Londýně jsou přeci jenom slabé a tento názor bychom měli vyjádřit na květnových demonstracích. Na té pražské vás podpoříme. Přijedou odboráři z Bavorska i od nás ze Saska. Kolegové z Krušnohoří přijedou s kapelou, aby se jim s vámi vesele pochodovalo. Mnozí z nich se k vám velmi těší, protože se zúčastnili

„Situace je extrémně nebezpečná,“ varoval předseda Odborového svazu KOVO Josef Středula. „Lidé totiž říkají: nemusíme už dělat demonstraci, když vláda padla. To se ale budeme pak hodně divit, co nám poslanecká sněmovna naservíruje! A nejde jen o zákoník práce. Také podle návrhu zákona, kterým chce vláda prosadit svou důchodovou reformu, by už nebyla garantována reálná výše důchodů, jak tomu doposud je. Penzijní úspory by pak mohly padnout do minusu, tak jak se to už stalo v USA nebo Irsku, ale o tom nikdo nemluví. Jestli si někdo myslí, že ti čtyři poslanci, kteří umožnili pád vlády, jsou sociálně myslící, tak ať se podívá, jak dosud ve sněmovně hlasovali a mluvili – dva z nich jsou ultraliberálové a ony dvě zelené poslankyně neví, čí jsou. Ministr Nečas vše zpracoval tak, aby to měli státní úředníci připravené a mohlo se to předložit sně-

PROČ DEMONSTRACE (Dokončení ze str. 1) jsou tím pádem vyřešeny. Mnoho věcí je rozehráno a jakákoli změna ve vládě nemá na toto vliv. Navíc není taková shoda v jednotlivých politických stranách na složení vlády, jak se ještě před několika dny zdálo. Proto musíme pokračovat v přípravě demonstrace a taky ji uskutečnit.

400 dalších míst. Nyní je nezaměstnaných 200 svářečů a zároveň se nabízí rovněž 200 volných postů. Což už je podle směrnic AMS důvod k vyhlášení nedostatku kvalifikovaných sil v tomto oboru. „Zájem o odborné pracovníky je sice menší, ale přesto trvá,“ konstatoval Kopf. Bez ohledu na to stoupla nezaměstnanost mezi zahraničními dělníky v rakouském průmyslu počátkem letošního roku ve srovnání se situací před rokem o 46 procent, zejména ve strojírenském a elektrotechnickém odvětví, kde vzrostla dokonce o 81 procent, uvedl Der Standard. Expert na pracovní trh Svazu průmyslníků Wolfgang Tritremmel nicméně zdůraznil, že „až se zakázková situace zotaví, budou velmi rychle opět hledány kvalifikované pracovní síly“. Mnozí odborníci na tuto problematiku i představitelé průmyslu zároveň požadují, aby úřady upravily předpisy povolující příchod zahraničních odborníků. Do země by měli být lákáni především odborníci s vysokou úrovní vzdělání. Rakousko si totiž v mezinárodním srovnání kvalifikovaných cizích pracovníků nestojí právě dobře, neboť jen 11,3 procenta z nich má univerzitní vzdělání. Naši jižní sousedé se tak dostali v této „tabulce“ na poslední místo v Evropě, za Polsko a Itálii, přičemž například ve Velké Británii a Spojených státech je tento ukazatel výrazně nad 20 procenty. Spolkový kancléř Werner Faymann, který koncem loňského listopadu stanul v čele nové koaliční vlády socialistů a lidovců, však 30. ledna prohlásil, že Rakousko neotevře svůj pracovní trh uchazečům z České republiky a z dalších „nových“ členských zemí Evropské unie před rokem 2011. Připustil však určitá zjednodušení pro zaměstnávání cizinců v některých profesích, v nichž je v jeho zemi nedostatek pracovníků s odpovídající kvalifikací. JAN HÁLA movně. U nás se v době krize podporují jen podnikatelé a právnické osoby, ale podpora zaměstnanců není žádná. Návrh zákoníku práce by nás uvrhl o 200 let zpátky. To už totiž není ani liberální… Toto je pravá tvář Nečase a této vlády! Kdy jindy než teď jít demonstrovat, když oni jsou tak hloupí, že odkryli karty?!“ vyzval delegáty sněmu J. Středula.

Cílem je likvidace odborů „Nedávno jsem mluvil s jedním z tvůrců Lisabonské smlouvy z Rumunska, a ten mi řekl, že cílem neoliberalismu je naprostá likvidace odborů, protože my překážíme, jsme jedinou silou, která se proti tomu dokáže postavit,“ informoval místopředseda OS ECHO Vít Spurný a dodal: „Naši lidé jsou ale mnohdy hluší a slepí!“ „Je mi z té diskuse smutno, protože někteří předsedové svazů se sice vyjádřili, že jsou pro demonstraci, ale už nikoliv, jestli na ni jejich lidé také přijdou. Většina se pak nevyjádřila vůbec,“ konstatoval Jan Švec z OS KOVO. Text a snímek MARTIN BENEŠ Dnes stále pokračují útoky na odbory - jako na jediného, kdo se bere za zaměstnance, kdo poukazuje na nedostatky a kdo není závislý na jakékoli vládnoucí garnituře. Připravovaný návrh zákoníku práce je toho důkazem. Další informace naleznete na intranetu OS KOVO. Tam budou také ke stažení plakáty k akci, které v těchto dnech obdrží všechny základní organizace OS KOVO prostřednictvím Sond rovněž v tištěné podobě. JAROMÍR ENDLICHER, místopředseda OS KOVO

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotograﬁe a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3


VAŘÍME PRO ZDRAVÍ V dubnu chráníme žlučník Chceme-li načerpat energii jarní přírody, musíme se na to správně připravit. Po zimě bývají oslabená játra (trpí nejvíce v březnu) a žlučník (v dubnu). Je třeba je co nejvíce šetřit. Jak na to? Pro svou správnou funkci tato dvojice orgánů potřebuje jednak hojnost tekutin a jednak zásaditou stravu. Obecně platí, že zásaditá je rostlinná strava a kyselá je živočišná strava (též jakákoliv strava upravená smažením). Správný poměr je 80 procent potravin zásaditých a 20 procent kyselých. Jíme-li příliš kyselého, poznáme to na špatném trávení. (Pozor! To neznamená, že co nám chutná kysele, je též kyselé z hlediska pH. Například chuťově kyselý citrón je alkalická potravina.) Též je třeba vědět, že jídlo připravené v mikrovlnné troubě (byť zásadité) je pro tělo kyselé. K nejvíce zásaditým potravinám patří zelenina, a to špenát, ředkev, ředkvička, brokolice, mrkev, kyselé zelí, listový salát, kapusta, česnek, cibule, květák, celer. K zásaditým potravinám se přiřazují též naklíčené obiloviny, sója, proso (jáhly) a pohanka. Náleží sem bezvaječné těstoviny. Také ovoce. Tzn. neutrální jsou vlašské ořechy, jehněčí kotlety, med, čerstvá kukuřice. Kyselé jsou salámy, hovězí, vepřové a drůbeží maso, mušle, ústřice, krabi, treska, mořské i sladkovodní ryby, losos, výrobky z bílé mouky, vaječné těstoviny, buráky, vejce, veškeré ořechy, máslo a některé druhy tvrdých a měkkých sýrů, celozrnný chléb, margarín, čokoláda, pivo (pozor! plzeňské 12stupňové působí zásadotvorně), víno, černý čaj, káva. Ten, kdo dodržoval tradiční 40denní půst před velikonocemi, může být bez obav – tělu díky zelenině, naklíčeným obilovinám a luštěninám dopřeje dostatek zásadité stravy. Zažívání se mu upraví a zregeneruje. Tělo se tak připraví na velikonoční hodování a ten, kdo nemůže být trvale bez masa, si ho může zase v klidu dopřávat. V případě tělesné námahy (ať už jde o práci nebo sport) je to i v pořádku. Samozřejmě všeho s mírou: maso by mělo činit 1/3 z celého pokrmu, ostatní 2/3 mají tvořit zeleninové saláty a oblohy, luštěniny a přílohy (rýže, těstoviny, brambory). Jedině tak udržíme rovnováhu zásaditého a kyselého v těle, čímž předejdeme nemocem všeho druhu.

KŘÍ ŽŽOOVVKA Í K Ř A K Jeden nepřítel může zranit dřív, než deset dobrých přátel ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je anglický duchovní, žurnalista a spisovatel Jonathan Swift (1667 - 1745). Napsal řadu politických i náboženských satirických pamﬂetů ve verších nebo próze - například Pohádku o kádi, Bitvu knih či Skromný návrh, jimiž bojoval proti útlaku irského lidu. Trvalou součástí literatury pro děti se stala jeho satirická utopie napsaná formou cestopisu, nazvaná Gulliverovy cesty. (jk) Vyluštění z Kováku č. 14/2009 (výrok Friedricha von Schillera): Člověk... roste se svými většími cíli.

4

RECEPTY Z POHANKY: Pohanková pomazánka Suroviny: 1 šálek pohanky, 2 lžíce dušené cibule, 1 lžička zeleninového bujónu, 3 lžíce olivového oleje, 1 lžička sójové omáčky, 3 stroužky česneku a podle konzistence voda. Postup: Všechny suroviny umixujeme v mixéru nahladko. Podle vlastního uvážení můžeme přidat více oleje, vody či pochutin. Natíráme na celozrnný chléb a zdobíme plátkem cibule. Vrch posypeme francouzským sušeným droždím.

V případě potřeby zahustíme strouhankou. Formujeme malé karbanátky, které smažíme na rozpáleném oleji. Podáváme polité kečupem nebo jogurtovou omáčkou s bramborovou kaší nebo chlebem se zeleninovým salátem.

Pohankové palačinky

Pohankové karbanátky Suroviny: 250 g pohankové lámanky, středně velká kapusta, 3 cibule, 3 vejce, majoránka, muškátový oříšek, vegeta a petrželka (pokud možno čerstvá). Postup: V osolené vodě uvaříme kapustu. Pohankovou lámanku zalijeme vroucím vývarem z kapusty a necháme vychladnout. Na pánvi osmahneme cibuli, přidáme nadrobno posekanou uvařenou kapustu, krátce podusíme. Po vychlazení smícháme s pohankovou lámankou, přidáme vejce, majoránku, dochutíme vegetou, solí a pepřem. Suroviny: 100 g celozrnné mouky, 100 g pohankové mouky, 600 ml mléka, špetka soli. Postup: V mixéru umixujeme palačinkové těsto a necháme alespoň 20 minut odstát. Na nepřilnavé pánvi smažíme menší palačinky. Stačí pánev potřít olivovým olejem jen na první palačinku a další smažit nasucho. Podáváme buď nasladko s marmeládou (na snímku dole), nebo připravíme špenátovou náplň (na snímku nahoře). YVETA KNOBLOCHOVÁ, léčitelka a bylinkářka, odbornice na zdravé stravování

KOVÁK číslo 15 — 17. dubna 2009/příloha

PORADNY NA PŘÁNÍ Sociální rubrika

Mám nárok na „ošetřovačku“? Ing. ANDREA BICKOVÁ, specialistka Metodické pracoviště OS KOVO České Budějovice

Manželka pobírá rodičovský příspěvek na syna, kterému jsou 3 roky. Domluvila se zaměstnavatelem na práci formou dohody o pracovní činnosti v rozsahu 30 hodin týdně. Syn však začal být poměrně často nemocen, a tak manželka (vzhledem k tomu, že je jí z výdělku sráženo pojistné na nemocenské pojištění) chtěla uplatnit právo na ošetřování člena rodiny. Jejich mzdová účetní však řekla, že jsou nějaké změny od 1. ledna a mám si prý požádat o „ošetřovačku“ já. Jaké jsou to změny a mám na „ošetřovačku“ nárok? S. B., Blatná Od 1. 1. 2009 vešel v účinnost zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších novel (dále jen ZNP), který podstatně změnil dávky nemocenského pojištění, ať už v oblasti nároků, podpůrčích dob nebo jejich výplaty. První změnou, se kterou se při ošetřovném („postaru“ podpory při ošetřování člena rodiny) setkáte hned u lékaře, je tiskopis. Pokud v loňském roce byla žádost o ošetřovné jednostránková o velikosti A6, nyní má 5 listů a vypadá přibližně jako „neschopenka“. Řídí se přitom obdobnými pravidly, na jaké jsme zvyklí u „neschopenky“. Zatímco vám lékař ještě v roce 2008 určil maximální délku potřeby ošetřování a vy jste před uplynutím této lhůty již k lékaři nemusel jít ukončit ošetřovné, od 1. ledna tak tomu není - lékař vám je musí ukončit. Další změnu zjistíte při výplatě dávky, pokud jste zaměstnancem „postaru“ tzv. velké organizace (tj. má-li váš zaměstnavatel více než 25 zaměstnanců). Od Nového roku tuto dávku vyplácí příslušná správa sociálního zabezpečení (většinou se jedná o OSSZ) na vámi určený bankovní účet nebo poštovní poukázkou (v tomto případě však příjemce dávky hradí poštovní náklady s výplatou poukázky spojené) do jednoho měsíce následujícího po dni, v němž byla žádost o ošetřovné řádně vyplněna, respektive potřebné podklady doručeny OSSZ (viz. § 110 odst. 3 ZNP). Zaměstnanec odevzdá vyplněnou žádost vystavenou ošetřujícím lékařem zaměstnavateli a ten ji spolu s potřebnými podklady pro stanovení výše dávky zašle na OSSZ. Ta nárok

posoudí a vyplatí dávku již zmíněným způsobem anebo vydá rozhodnutí o zamítnutí dávky. Nejvíce přivítanou změnou je možnost vystřídání se rodičů nebo jiných oprávněných osob v průběhu ošetřování, ale pouze jednou po tuto dobu (viz § 39 odst. 4 ZNP). Teď ke konkrétnější části vašeho dotazu. Mzdová účetní správně vaši paní informovala, že nemá nárok na ošetřovné. v § 39 odst. 5 písm. b) ZNP je uvedeno: „Nárok na ošetřovné nemají zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti.“ Nárok na ošetřovné nemáte ale ani vy, neboť podle třetího odstavce stejného paragrafu uvedeného zákona nemá nárok na ošetřovné z důvodu péče o dítě zaměstnanec, pobírá-li na toto dítě z důvodů péče o něj jiná osoba peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek (ten podle vašich informací vaše manželka pobírá). Nárok na ošetřovné byste měl pouze v tom případě, že by vaše paní nemohla pečovat o syna z důvodu úrazu, nemoci, porodu, nařízení karantény nebo z důvodů uvedených v § 57 odst. 1 písm. b), c) ZNP. Protože nemáte nárok na ošetřovné, nevztahuje se na zaměstnavatele ustanovení § 191 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění, podle kterého zaměstnavatel omluví zaměstnanci nepřítomnost v práci z titulu péče o dítě. Budete-li tedy „hlídat“ syna, domluvte se zaměstnavatelem na čerpání dovolené, poskytnutí pracovního volna s jeho následným napracováním nebo na poskytnutí neplaceného pracovního volna.

Z čeho mně vypočtou nemocenskou? Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO

Po skončení zaměstnání jsem šel na úřad práce a požádal o podporu. Pak jsem ale onemocněl. Neschopenku mi lékař vystavil pátý den po skončení pracovního poměru. Po jakou dobu mi bude náležet podpora v nezaměstnanosti a odkdy nemocenská? Bude se nemocenská vypočítávat z mého předchozího platu, nebo z podpory? J. B., Boskovice Kompenzace příjmů za dobu pracovní neschopnosti se od 1. 1. 2009 skládá z náhrady mzdy při pracovní neschopnosti (náleží dle zákoníku práce v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti) a dále z nemocenského (podle zákona č. 189/2006 Sb.). Tato nová právní úprava byla v Kováku popsána již v několika příspěvcích. Při odpovědi na váš dotaz, kdy pracovní neschopnost vznikla v ochranné lhůtě nemocenského pojištění, je však třeba vzít v úvahu i zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Právě podle tohoto zákona brání poskytování podpory v nezaměstnanosti poskytování nemocenského. Vám však bude nemocenské náležet až od 15. dne trvání vaší pracovní neschopnosti, nebude-li do té doby ukončena. Teoreticky by poskytování podpory v nezaměstnanosti mohlo bránit poskytování náhrady mzdy, ta však vám náležet nebude vůbec, neboť pracovní neschopnost vznikla až po skončení vašeho pracovního poměru. To tedy znamená, že úřad práce vám bude poskytovat podporu v neza-

městnanosti do 14. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Od 15. dne úřad práce poskytování podpory zastaví a náležet vám bude nemocenské. Po ukončení pracovní neschopnosti se poskytování podpory v nezaměstnanosti obnoví a bude náležet do konce podpůrčí doby (závisí na věku uchazeče), nebo do dne ukončení vedení v evidenci. Pokud se týká výše nemocenského a výdělku, ze kterého se vypočítává, řeší toto především § 18 zákona č. 187/2006 Sb., v platném znění. Nemocenské se vypočte sazbou z denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Jsou-li v rozhodném období vyloučené dny, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (pracovní neschopnost). Podpora v nezaměstnanosti není základem pro výpočet nemocenského.

I


NOVÁ ÚPRAVA NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ OD 1. 1. 2009 (X.) JUDr. ZDENĚK HÁJEK, expert na sociální zabezpečení ČMKOS

V předchozích částech seriálu jsme se zabývali účastí osob samostatně výdělečně činných na nemocenském pojištění a vznikem nároku na dávky nemocenského pojištění v ochranné lhůtě, způsobem výpočtu dávek a hlavní dávkou – nemocenským. Nyní pokračujeme dalšími důležitými dávkami – peněžitou pomocí v mateřství a ošetřovným, jak se nově nazývá dřívější podpora při ošetřování člena rodiny.

A) Peněžitá pomoc v mateřství Hlavní dávku určenou především ženám, ale nejen jim, nýbrž například také otcům, pečujícím doma dlouhodobě o dítě, upravuje hlava IV zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Je jí peněžitá pomoc v mateřství.

neurčí, začíná podpůrčí doba od počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu), nebo dnem porodu, pokud k porodu došlo před počátkem výše uvedené podpůrčí doby. Je-li uplatňován nárok na peněžitou pomoc v mateřství z více pojištění, musí být tato podmínka účasti na pojištění (účast na něm po dobu aspoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství) splněna v každém z těchto pojištění.

1. Podmínky nároku na peněžitou pomoc v ma- 2. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má i OSVČ teřství Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství osoby samostatně výděPokud jde o ženy, má na ni podle § 32 zákona nárok: * pojištěnka, která porodila dítě * těhotná pojištěnka (ta ovšem nejdříve od počátku 8. týdne před očekávaným dnem porodu). Pokud jde o muže, má na ni nárok: * pojištěnec, pokud převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu (§ 38), * pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož matka zemřela, * pojištěnec, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou (§ 57 odst. 1 písm. e), a nemá nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství (§ 36 odst. 1 písm. c), 4. a nově od 1. 1. 2009 také pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu podle odstavce 7 § 32, že bude pečovat o dítě (tuto dohodu lze uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku 7. týdne po porodu dítěte). Pokud jde o výše zmíněný § 38, ten stanoví, co se považuje za rozhodnutí příslušného orgánu. Je jím rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče podle § 45 zákona o rodině, o osvojení dítěte podle § 63 a 74 zákona o rodině, o ustanovení fyzické osoby poručníkem podle § 78 zákona o rodině, pokud poručník o dítě osobně pečuje, rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče podle § 45a zákona o rodině, soudu o předběžném opatření o péči o dítě podle § 45 zákona o rodině, anebo rozhodnutí orgánu sociálně-právní ochrany dětí o svěření dítěte do péče budoucího osvojitele podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona č. 359/1999 Sb., nebo o svěření dítěte do péče fyzické osoby, která má zájem stát se pěstounem podle § 19 odst. 1 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb. Dále je takovým rozhodnutím také podání návrhu soudu na zahájení soudního řízení o ustanovení fyzické osoby poručníkem dítěte, jestliže tato osoba o dítě osobně pečuje a nemá k němu vyživovací povinnost, a to po dobu, po kterou probíhá toto soudní řízení. Pokud jde o zmíněný § 57 odst. 1 písm. e) zákona, ten stanoví, že uznán dočasně práce neschopným pro nemoc a úraz je také v době nároku na výplatu peněžité pomoci v mateřství pojištěnec, jestliže mu závažné dlouhodobé onemocnění znemožňuje pečovat o dítě; dlouhodobým onemocněním se pro účely tohoto zákona rozumí takové onemocnění, které podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden měsíc. Další výše zmíněný paragraf je § 36 odst. 1 písm. c). Podle něho nemá pojištěnec nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství za dobu, po kterou nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byl uznán dočasně práce neschopným, a dítě bylo z tohoto důvodu v péči jiné fyzické osoby nebo právnické osoby. Zákon i nadále stanoví, že podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je účast pojištěnce na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (§ 34 odst. 1). Podle tohoto ustanovení zákona nástup na peněžitou pomoc v mateřství nastává například dnem, který pojištěnka určí v období od počátku osmého týdne do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu (pokud pojištěnka tento den v tomto období

II

lečně činné (OSVČ) je kromě splnění uvedené podmínky (účast na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství) účast na pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné podle § 11 po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby stanovené podle § 34 odst. 1. Paragraf 11 stanoví, že OSVČ je účastna pojištění, jestliže vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území ČR anebo za podmínek stanovených zákonem mimo její území a jestliže na předepsaném tiskopisu podala přihlášku k účasti na pojištění. Podpůrčí doba podle § 34 odst. 1 zákona začíná dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Tento paragraf rovněž specifikuje, kdy nastává nástup na peněžitou pomoc v mateřství (dnem, který pojištěnka určí v období od počátku 8. týdne do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, dnem porodu, pokud k němu došlo před počátkem podpůrčí doby či dnem převzetí dítěte pojištěncem, například na základě rozhodnutí příslušného orgánu, nebo pečuje-li pojištěnec o dítě, jehož matka zemřela).

3. Nárok zahraničního zaměstnance Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství zahraničního zaměstnance je kromě splnění podmínky, že účast na pojištění trvala alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, účast na pojištění jako zahraničního zaměstnance podle § 10 odst. 7 (podle něho pojištění zahraničního zaměstnance vzniká dnem, který uvedl v přihlášce k účasti na pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém byla přihláška k pojištění podána) po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby stanovené podle § 34 odst. 1 (podpůrčí doba začíná nástupem na peněžitou pomoc v mateřství; kdy nástup na peněžitou pomoc v mateřství nastává, specifikuje § 34 zákona).

4. Náhradní doby pro dobu účasti na pojištění Do doby účasti na pojištění pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství se podle odst. 4 § 32 zákona také započítává: a) doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři, která je považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění podle § 20 až 23 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jestliže počátek 6. týdne před očekávaným dnem porodu připadne do období 270 dnů ode dne úspěšného ukončení studia nebo k převzetí dítěte do péče podle odstavce 1 písm. b) až e) § 32 zákona (převzetí dítěte pojištěncem do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, nebo pojištěncem, který pečuje o dítě, jehož matka zemřela, nebo pojištěncem, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou, anebo pojištěncem, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu, že bude o dítě pečovat), došlo v období 270 dnů ode dne úspěšného ukončení studia, a b) doba pobírání plného invalidního důchodu (od 1. 1. 2010 invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně), pokud byl tento důchod odňat a po odnětí tohoto důchodu vznikla, popřípadě dále trvala, pojištěná činnost;


c) doba přerušení pojištění podle § 10 odst. 9 zákona (ten stanoví, kdy se přerušuje pojištění zaměstnance; je tomu po dobu, po kterou nevykonává práci z důvodu pracovního volna bez náhrady příjmu nebo služebního volna, za které nebyl poskytnut služební příjem ani plat, jde-li o volno, na které nemá zaměstnanec nárok podle zvláštního právního předpisu, a trvalo-li volno nepřetržitě po dobu delší než 30 kalendářních dnů po sobě jdoucích, nebo se přerušuje zaměstnanci pojištění z důvodu rodičovské dovolené, s výjimkou doby, kdy náleží zaměstnanci peněžitá pomoc v mateřství). Tyto doby uvedené v písmenech a) a b) se započítávají v rozsahu, v jakém se nekryjí s pojištěnou činností.

5. Další ustanovení k peněžité pomoci v mateřství Je-li uplatňován nárok na peněžitou pomoc v mateřství z pojištění, v němž není splněna podmínka účasti na pojištění podle odstavce 2 § 32 (účast na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství), započtou se pro splnění této podmínky doby účasti na pojištění z předchozích pojištění v období dvou let před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství. Překrývající se doby účasti na pojištění lze započítat jen jednou. Je-li zároveň uplatněn nárok na peněžitou pomoc v mateřství z jednoho nebo více pojištění, ve kterých je splněna podmínka účasti na pojištění podle odstavce 2 § 32 (viz výše), a z pojištění, v němž není splněna tato podmínka (účast na pojištění byla v posledních dvou letech kratší než 270 kalendářních dní), započtou se pro splnění této podmínky v pojištění, v němž tato podmínka splněna nebyla, jen ty dny v období dvou let před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství, v nichž trvala účast na pojištění v 270 dnech souběžně v takovém počtu pojištění, z nichž je nárok na peněžitou pomoc v mateřství uplatňován. Není-li podmínka účasti na pojištění podle odstavce 2 splněna ve více pojištěních, započtou se pro splnění této podmínky doby účasti na pojištění v období dvou let před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství jen u toho pojištění, v němž je nejvyšší denní vyměřovací základ. V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) a e) § 32 zákona (tzn., když pojištěnec, který o dítě pečuje, je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, a matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou, a nemá nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství, nebo když pojištěnec, který pečuje o dítě a je jeho otcem nebo manželem ženy, která dítě porodila, a s matkou uzavřel písemnou dohodu, že bude o dítě pečovat) se podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství zjišťují ke dni prvního převzetí dítěte do péče. To platí i v případě, kdy pojištěnec převzal péči o totéž dítě opakovaně.

6. Jaké dítě má zákon na mysli pro vznik nároku na peněžitou pomoc Dítětem se pro účely odstavce 1 písm. a), d) a e) § 32 zákona (v případě nároku na peněžitou pomoc v mateřství pojištěnky, která porodila dítě, nebo nároku pojištěnce, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou, a nemá nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství, anebo v případě nároku pojištěnce, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou uzavřel písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě) rozumí dítě do dosažení 1 roku věku. Pro účely odstavce 1 písm. b) a c) § 32 zákona (v případě nároku na peněžitou pomoc v mateřství pojištěnce, který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, anebo v případě nároku pojištěnce, který pečuje o dítě,

jehož matka zemřela) se rozumí dítě, které ke dni převzetí do péče nedosáhlo 7 let věku, nejdéle však do dosažení věku 7 let a 31 týdnů.

7. Dohoda otce a matky dítěte o péči o dítě Zcela novým institutem nemocenského pojištění je od 1. 1. 2009 dohoda otce a matky dítěte o péči o dítě. Podle odst.1 písm. e) § 32 má také nárok na peněžitou pomoc v mateřství pojištěnec, který a) pečuje o dítě, b) je jeho otcem nebo manželem ženy, která ho porodila, a c) uzavřel s matkou dítěte písemnou dohodu, že bude o toto dítě pečovat. Zákon stanoví, že tuto dohodu lze uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu dítěte. Podle odst. 7 § 32 zákona musí být v dohodě uzavřené podle odst. 1 písm. e) § 32 zákona uveden den, od kterého bude pojištěnec o dítě pečovat, a den porodu. Den, od kterého bude tento pojištěnec o dítě pečovat, nesmí spadat do období, za které byla peněžitá pomoc v mateřství vyplacena matce dítěte. Podpis matky dítěte na dohodě musí být podle § 32 odst. 7 úředně ověřen nebo ověřen orgánem nemocenského pojištění. Dohodu uvedenou v § 32 odst. 1 písm. e) zákona může pojištěnec nebo matka dítěte zrušit též jednostranně. Ustanovení § 32 odst. 7 o ověření podpisu platí přitom obdobně. Tzn., že i při ukončení dohody jednou ze stran musí být podpis úředně ověřen nebo ověřen orgánem nemocenského pojištění.

8. Podpůrčí doba pro výplatu peněžité pomoci v mateřství Délku poskytování peněžité pomoci v mateřství, tedy podpůrčí dobu, upravuje § 33 zákona. Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství činí 28 týdnů u pojištěnky, která dítě porodila, a 37 týdnů u pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí, přičemž po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby peněžitá pomoc v mateřství náleží, jen jestliže pojištěnka dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí. Neplatí již tedy, že delší podpůrčí dobu 37 týdnů má pojištěnka také z důvodu osamělosti, čili například pojištěnka neprovdaná, rozvedená nebo ovdovělá, jak tomu bylo tradičně v českém systému nemocenského pojištění dříve. Pokud jde o pojištěnce, má nárok na peněžitou pomoc v mateřství po dobu 22 týdnů pojištěnec uvedený v § 32 odst. 1 písm. b) až e), tzn. pojištěnec, který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, anebo pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož matka zemřela, dále pojištěnec, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, ale nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou, a nemá nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství, anebo pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou uzavřel písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě. Nárok na 31 týdnů má pojištěnec, který z důvodu uvedeného v § 32 odst. 1 písm. b) až e) zákona (převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, anebo pečuje o dítě, jehož matka zemřela, nebo pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, ale žena nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou, a nemá nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství, anebo pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, a uzavřel s matkou písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě) pečuje zároveň o dvě nebo více dětí, přičemž po uplynutí 22 týdnů podpůrčí doby peněžitá pomoc v mateřství náleží, jen jestliže pojištěnec dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí. (Pokračování příště)

PRÁVO A ROZUM ZVÍTĚZILY Ad: Ach ty zimní chodníky… JUDr. ZDENĚK PAZDERA, vedoucí Metodického pracoviště OS KOVO Olomouc V Kováku č. 4/2009 jsem se stručně rozepsal o neúnosném právním stavu, kdy podle obecně platné právní úpravy nese odpovědnost za škodu vzniklou „neúdržbou“ chodníku (sníh, led, zmrazky atd.) vlastník nikoli tohoto chodníku, ale vlastník sousední – přilehlé nemovitosti. Určitě jsem nebyl jediný, kdo tuto naprosto nesmyslnou právní situaci odsuzoval, a smekám pomyslný klo-

bouk nad důsledností senátora p. Kubery (je mi úplně jedno, za kterou stranu do Senátu kandidoval – rozum a moudro nejsou stranické), se kterou se mu podařilo iniciovat a prosadit změnu platné právní úpravy. Dnes (psáno 7. 4. 2009) pan prezident poté, co změna zákonné úpravy byla schválena Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR a Senátem, změnu zákona podepsal. Děkuji za to, že i nadále můžu věřit v to, že právo a rozum čas od času zvítězí, i když to zejména dnes nemají lehké.

III

ZABRAŇME ZNEUŽITÍ KRIZE!

Recommend Documents