MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sportovních studií Katedra pedagogiky sportu
Zařazení sportovních aktivit do náplně letních dětských táborů
-Bakalářská práce-
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
doc. PhDr. Vladimír Jůva, CSc.
Radim Štěpánek Speciální edukace bezpečnostních složek
Brno, 2008
Prohlašuji tímto, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně, na základě literatury a pramenů uvedených v Seznamu použité literatury.
V Brně dne 23. dubna 2008
…………………
2
OBSAH ÚVOD
……………………. 4
1. Letní dětské tábory – organizace
……………………. 8
2. Typy táborů
……………………. 13
3. Harmonogram Letního tábora
……………………. 18
4. Celotáborová a oddílová hra
……………………. 20
4.1 Hra celotáborová
……………………. 20
4.2 Hra oddílová
……………………. 22
5. Sportovní aktivity v náplni letních dětských táborů …………….. 23 6. Sportovní hry na táboře
……………………. 25
6.1 Hry na hřištích, loukách
................................. 25
6.2 Hry v lese
……………………. 26
6.3 Hry ve zvláštním prostředí
……………………. 27
6.4 Hry v samotném letním táboře
……………………. 28
6.5 Hry rozvíjející motoriku
……………………. 28
6.6 Vlastní ověřené hry
……………………. 29
7. Hry nesportovního ražení
……………………. 32
8. Klesající kondice dětí
……………………. 33
8.1 Vědecké doložení problému
……………………. 33
8.2 Nárůst nemocnosti dětí
……………………. 35
8.3 Dílčí závěr
……………………. 36
9. Sociologická podstata problému
……………………. 37
ZÁVĚR
……………………. 39
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
……………………. 41
RESUMÉ
……………………. 42
PŘÍLOHY
……………………. 43
3
ÚVOD V okamžiku, kdy jsem zjistil, že se v balíku témat, navržených pro vypracování bakalářské práce,
nachází i téma ,,Zařazení sportovních
aktivit do náplně letních dětských táborů‘‘, zaradoval jsem se a ihned si toto téma vzal za své. To z toho důvodu, že od roku 1999, tedy již devět roků, pravidelně působím na Letním dětském táboře u obce Brumov, nedaleko
Tišnova,
jako
oddílový
praktikant
v prvním
roce,
v následujících osmi letech pak coby oddílový vedoucí. Činností oddílového vedoucího si kompenzuji určitý vnitřní rozpor související s volbou mého povolání. Práce a činnosti s dětmi mě vždy bavily, a proto jsem se původně rozhodl pro povolání učitele. Tomu jsem pak obětoval i čtyři roky studií na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Na počátku posledního ročníku tohoto studia jsem se ale definitivně rozhodl jinak, a to pro povolání hasiče, s čímž souviselo i okamžité dobrovolné ukončení pedagogických studií a následné studium oboru Speciální edukace bezpečnostních složek. Tento obor při výkonu mé profese totiž uplatním nesrovnatelně více. Nicméně celé řady poznatků, získaných při pedagogických studiích, hojně využívám právě v roli oddílového vedoucího.
Mohlo by se na první pohled zdát, že se celkově jedná o problematiku takřka triviální, kterou by bylo možné shrnout do několika málo odstavců s tím, že sportovní aktivity nepochybně patří do náplně letních dětských táborů, jsou její stěžejní součástí, dětem pohyb v přírodě samozřejmě prospívá a působí blahodárně na jejich zdraví. K tomu by stačilo popsat přípravu a organizaci několika her v přírodě a na hřišti, pro případ špatného počasí také v klubovnách. Bakalářská práce by tak byla rychle hotova, byla by i věcně správná, nicméně touto cestou se při zpracovávání tohoto tématu ubírat nechci.
4
Ve své práci se chci věnovat spíše problémům, které, za dobu mého působení ve vedení táborových oddílů, vyplynuly na povrch jako by ,,mezi řádky“, to znamená postupně, nenápadně, zpětnou analýzou vlastních poznatků. Tímto mám na mysli především problematiku klesající kondice dětí, klesajícího zájmu o tradiční táborové činnosti i samotný pokles zájmu dětí o trávení prázdninového času na letních táborech. Stejně tak je postupně více a více patrná zhoršující se zručnost dětí při základních pracovních úkonech. Dokladem toho jsou, vedle prostého pozorování, i úrazy při rozličných táborových činnostech. V souvislosti s úrazy bych připojil ještě myšlenku vážnějších zdravotních důsledků, mnohdy i banálních, úrazů, a to v přímé souvislosti s celkově klesajícím trendem fyzických aktivit dětí. Jednoduše řečeno, děti neumí padat, nebo lépe: padají hůře než dříve, a to proto, že se tomu, ve spoustě případů, nemají kde postupně naučit. Dalšími důležitými fakty k zamyšlení pro mne byly a nadále zůstávají i otázky spojené s čím dál obtížnějším získáváním pozornosti dětí pro tu kterou činnost, s udržením jejich pozornosti v průběhu her i s udržením jejich disciplíny v rámci her i celého tábora. Všímám si také, že je pro děti stále méně přirozené podřizovat svoje zájmy a potřeby ve prospěch kolektivu, s čímž souvisí i zhoršená spolupráce mezi dětmi v oddíle při řešení různých úkolů a činností. Co se týče zařazení jednotlivých dětí do vlastního táborového kolektivu, to s sebou nese vždy jistá úskalí a je tomu zapotřebí ihned od počátku tábora věnovat značnou pozornost. Zde ale žádný negativní trend ve vztahu právě k náročnosti zařazování dětí do táborového kolektivu nespatřuji. Dle mého názoru to nyní není o nic těžší ani lehčí než dříve. Kde ale problém skutečně je a narůstá, to je ve zhoršující se komunikaci mezi dětmi. Nemluvím zde o tom, že by se děti nebyly schopné mezi sebou navzájem domluvit. Myslím tím až neskutečný nárůst užívání vulgárních slov, a to, bohužel, nejen u dětí starších oddílů. Také zde chci zmínit ještě určitou neschopnost, nebo spíše neochotu, dětí, v některých případech, bavit se s ostatními táborníky ,,v dobrém“ . Byl jsem nejednou
5
svědkem toho, že dítě požádalo druhé o pomoc, či radu, namísto pomoci se mu ale dostalo odbytí, nebo dokonce posměchu. To mi přijde zbytečné, bohužel množství těchto incidentů narůstá. Nechtěl bych ale, v žádném případě, aby tento úvod práce vyzněl pesimisticky. Pravdou je, že se rok co rok snažím o to, aby těch přibližně čtrnáct dní, kdy mám na táboře svěřeno vedení zpravidla nejstaršího oddílu kluků, bylo pro tyto ,,mé děti“ skutečně nezapomenutelně stráveným časem plným zábavy a dobrodružství, na který snad budou rádi vzpomínat. Vzhledem k tomu mi skutečně nezbývá nic jiného, než přemýšlet, jak o samotné programové skladbě tábora, tak i o výše zmíněných, často negativních, nicméně logických trendech. O tomto všem jsem se již dost napřemýšlel, podařilo se mi vyčíst, nalézt či vydedukovat mnohé odpovědi a aplikovat mnohá řešení. V této práci bych se s vámi rád o svoje poznatky, obavy, možné příčiny i eventuelní řešení dílčích problémů podělil. Musím říci, že jsem v literatuře dlouho hledal nějaký aktuální fundovaný článek, či pojednání, které by mým postřehům daly zapravdu, případně je vyvrátily. Spoustu dílčích indicií, často rozporných, se mi vskutku podařilo nalézt a opřu se o ně v průběhu této práce. Nicméně žádnou ucelenou studii jsem nenalezl, což mne dovedlo k jistým pochybám, a to zda skutečně vystavět bakalářskou práci na vlastních poznatcích, myšlenkách a názorech, byť podložených dnes již značnou praxí. Nakonec jsem se ale rozhodl tímto směrem pokračovat. Vždyť dnes již s čistým svědomím mohu říci, že mám zažité a zpracované veškeré základní zásady přípravy her a činností pro táborový oddíl, mám zvládnutá řešení mnohých krizových či konfliktních situací i fungování oddílu po stránce organizační. Tyto zkušenosti a vesměs vlastní spokojenost dětí v mých oddílech s průběhem samotného letního tábora mě snad opravňuje k tomuto postupu při psaní mé bakalářské práce. Podělím se tedy s vámi touto cestou o své vlastní názory, které, dost možná, budou i v rozporu s obecným míněním, či poučkami v učebnicích.
6
Na druhou stranu je možné, že někomu, kdo si tuto práci výhledově přečte, přinese její prostudování nástin řešení, či samotné vyřešení problému, se kterým jsem byl sám nucen se potýkat. Pro jiné to naopak může znamenat cestu, kterou se při řešení toho kterého problému určitě neubírat. A to je naprosto v pořádku. Vždyť naše právo na individuální řešení problémů a situací je stejně tak nezadatelné jako právo každého člověka na vlastní názor.
7
1. Letní dětské tábory - organizace Letní dětské tábory začínají v létě. Logické, jenže ve skutečnosti se jedná již o samotné léto předcházející vlastnímu termínu konání dětského letního tábora. Bez nadsázky lze říci, že povinností kolem samotného zorganizování letního dětského tábora je na celý rok poměrně mnoho. Je zde pochopitelně celá řada právních předpisů, kterými je nutno se řídit a jejichž požadavky musí být plněny a splněny. Z těchto předpisů uvedu alespoň základní právní dokumenty: -
Zákon č. 258/ 2000 Sb., O ochraně veřejného zdraví ve znění zákona č. 247/ 2003Sb.
-
Vyhláška MZ ČR č. 106/ 2001 Sb., O hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti
-
Vyhlášky MZ ČR č. 135/ 2004 Sb., a č. 137/ 2004 Sb., O hygienických požadavcích
-
Úmluva o právech dítěte
-
další právní předpisy bezprostředně související s pobytovými akcemi pro děti a mládež.
Z práv a povinností provozovatele mezi základní patří: - zajištění patřičných povolení pro umístění tábora od vlastníků objektů, povolení od příslušných orgánů v místě konání tábora - vytváření odpovídajících podmínek pro práci na táboře a jeho průběh - materiálně technické a ekonomické zabezpečení tábora.
Mezi práva a povinnosti organizátora patří: -
výběr táborových pracovníků pro jednotlivé funkce
-
výběr dětí odpovídající charakteru tábora
-
sestavování výchovného plánu tábora a rozpočtu
8
-
uzavírání odpovídajících dohod s táborovými pracovníky
-
proškolení táborových pracovníků v zásadách poskytování první pomoci, hygienických požadavcích na provoz tábora podle zásad hygieny a bezpečnosti práce, požární ochrany apod. ještě před zahájením tábora.
Dle samotného typu tábora (stálé, putovní, příměstské…) se zpracovává ,,Organizační příprava tábora“. Sem spadá : -
harmonogram přípravy
-
plánování táborového programu
-
spolupráce s veřejností (rodiče, obec, sponzoři)
-
příprava oddílových vedoucích.
,,Programová příprava tábora“ pak obsahuje již konkrétní : -
výchovně-vzdělávací cíle
-
plány činnosti, režim dne
-
obsahové a organizační nároky
-
celotáborové hry apod.
Základní nástin pedagogicko-psychologických znalostí potřebných při práci s dětmi a mládeží zahrnuje: -
věkové a individuální zvláštnosti
-
motivy a motivace, zájmy
-
vliv prostředí
-
sociální skupina, její znaky, členění
-
zásady pedagogické činnosti.
Všichni pracovníci tábora si musí být dobře vědomi veškerých svých práv a povinností vyplývajících z jejich jednotlivých pracovních funkcí.
9
Dalším ze základních požadavků nezbytných pro chod dětských táborů je řádné vedení ,,dokumentace tábora“: -
personální (pracovníci, děti ...)
-
zdravotnická
-
ekonomicko-hospodářská.
Samotnou, velice náročnou kapitolou organizace tábora je jeho hospodaření. Zde je zapotřebí řádně vést mj: -
rozpočet, vyúčtování
-
vedení hospodářské dokumentace
-
smlouvy, dohody
-
provoz motorových vozidel a další.
Ze základních pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s dětmi a mládeží je zapotřebí brát zřetel především na: -
zodpovědnost za bezpečnost práce
-
postup v případě ohrožení zdraví
-
problematiku zajištění bezpečnosti při vybraných činnostech (např. při koupání, při bouřce, noční akce, použití otevřeného ohně atp )
-
požární ochranu
-
řešení mimořádných situací.
(dostupné na WWW:< http://www.msmt.cz/mladez/hlavni-vedouci-detskychtaboru >,[cit.2008-04-16])
Táboroví pracovníci jsou pečlivě voleni pro obsazování jednotlivých funkcí, tento vztah je potom z právního hlediska zpravidla vymezen ,,Dohodou o provedení práce“.
10
Zde v této části, týkající se samotné organizace tábora, se ještě stručně zmíním o základních právech a povinnostech těch pracovníků, kteří se 24 hodin denně starají přímo o děti samotné. Mluvím zde o osobách oddílových vedoucích a jejich praktikantů.
Mezi práva a povinnosti oddílových vedoucí patří: -
účastnit se proškolení pracovníků tábora a řídit se jím při veškeré činnosti na táboře
-
seznámení se s rámcovým plánem tábora
-
podílení se na věcném zabezpečení celotáborových her a soutěží
-
řídit se táborovým řádem a pokyny vedení tábora
-
má-li vedoucí službu dne, plní veškeré povinnosti z ní vyplývající
-
plně zodpovídá za děti jemu svěřené a činnost podřízeného praktikanta 24 hodin denně
-
veškeré zdravotní problémy dětí hlásí zdravotníkovi
-
ve spolupráci se zástupcem hlavního vedoucího připravuje na každý den pestrý a hodnotný program pro svůj oddíl
-
zúčastňuje se pracovních porad
-
dodržuje hygienické předpisy a dbá na hygienu dětí.
Mezi práva a povinnosti oddílových praktikantů pak patří: - účastnit se proškolení pracovníků tábora a řídit se jím při veškeré činnosti na táboře - vypomáhá vedoucímu při veškeré činnosti oddílu - řídí se pokyny oddílového vedoucího, kterému pracovně plně podléhá.
Oddíloví vedoucí, za pomoci praktikantů, jsou tedy povinni nepřetržitě dohlížet na veškeré činnosti svěřených dětí, snažit se maximálně předcházet možným zraněním a konfliktním situacím. Pro konkrétní činnosti (specielně pro vodní aktivity, pohyb na silničních
11
komunikacích a další) je třeba zajistit vždy dostatečný, zákony stanovený, počet osob dohlížejících na děti.
12
2. Typy táborů V současné době mají rodiče a jejich děti, při volbě vhodného dětského tábora, skutečně obrovské množství možností, jak a kde strávit poměrnou část letních prázdnin. Záměrně uvádím poměrnou část, protože nezřídka se, vedle nejběžnějších dvoutýdenních táborových turnusů, setkáváme i s tábory o délce tří týdnů a výjimečně pak s tábory s jinou, na první pohled řekněme nestandardní, délkou. Ještě větší rozdíly jsou pak v jednotlivých typech táborů. Doba pionýrských táborů, kdy jejich programová a výchovně-politicko-kulturní náplň byla, v celé tehdy Československé socialistické republice, až na drobné niance takřka totožná, je skutečně ta tam. V současnosti máme na výběr například z táborů astronomických, floorbalových, jazykových, modelářských, z táborů pro předškoláky, pro postižené děti, dokonce pro rodiče s dětmi. Dále tábory putovní, sportovní, s koňmi, se zvířaty, tenisové, výtvarné, cyklistické, hudební, mediální,
počítačové,
rehabilitační,
stanové,
turisticko-zálesácké,
vodácké, putovní, záchranářské, mezinárodní, příměstské, rekreační, skautské, taneční, víceaktivitové, jarní, podzimní i zimní tábory, fantasy tábory a další. V táborech jsou pak děti ubytovány nejčastěji ve stanech s dřevěnými podsadami, které si v některých případech děti i sami budují, v chatkách nebo v klasických rekreačních areálech se zděnými budovami. Je možné se setkat i s tábory, kde jsou děti ubytovány v indiánských teepee. Jedná se tedy skutečně o nesmírně pestrou nabídku možností táborových pobytů pro děti a mládež, což, domnívám se, je pozitivním trendem. Ruku v ruce se širší možností volby vyhovujícího dětského tábora by snad měl jít i celkový nárůst počtu dětí trávících část prázdnin právě na letních dětských táborech. 13
Na druhou stranu je ale nutno podotknout, že ne vždy je dobrý nápad, například právě ve formě tematicky cíleného tábora, zákonitě spojen s dobrým provedením tohoto nápadu. Tím chci říct, že mezi jednotlivými tábory jsou skutečně obrovské rozdíly, a to ve kvalitě programu, v přístupu k dětem, ve zodpovědnosti za svěřené děti, v dodržování hygienických norem, v úrovni stravování, zdravotní péče, v úrovni kvalifikace táborových pracovníků a v dalších dílčích faktorech. Stejně tak, bohužel, jsou dětské tábory pro děti a dětské tábory pro platící rodiče dětí. Je veliký rozdíl v tom, jestli se úspěch či neúspěch tábora hodnotí podle spokojených či nespokojených dětských očí, nebo podle zůstatku financí na táborovém účtu. Na základě rozhovoru s ekonomkou našeho letního tábora si dovoluji tvrdit, že finance získané za pobyt dětí na táboře pokryjí přibližně náklady na vlastní provoz tábora. Samozřejmě táboroví pracovníci obdrží určitou mzdu. Zde se ale jedná spíše o symbolické částky ani zdaleka nepokrývající finanční ztráty plynoucí z čerpání dovolené, braní neplaceného volna, či z ušlého zisku osob samostatně výdělečně činných. Nejedná se tedy rozhodně o žádnou výdělečnou činnost. Tou skutečnou odměnou na konci každého tábora pak vždycky byl, a doufám, že i nadále bude, dobrý pocit z dobře vykonané práce. Toto, myslím si, by potvrdila drtivá většina lidí podílejících se na přípravě a fungování dětských letních táborů. Veškeré tyto indicie je zapotřebí brát na zřetel při volbě vhodného tábora pro dítě. Nejlépe pak opřít se přímo o určitou zkušenost někoho s konkrétním táborem, zvážit jeho doporučení či nedoporučení.
Jak již bylo uvedeno, táborů je v současné době skutečně nepřeberné množství, což, jak jsem rovněž zmínil, považuji za trend pozitivní, i když se osobně kloním raději k táborům všeobecně zaměřeným. Tím myslím takový typ táborů, kde se střídají různé činnosti dětí a v průběhu si tak
14
děti vyzkouší téměř všechny aktivity, jaké tábor v dané lokalitě nabízí. Pochopitelně i u táborů blíže zaměřených na určitou činnost se střídají činnosti, jež táborníci vykonávají a harmonogramy těchto táborů, alespoň co jsem měl možnost spatřit, jsou vysoce kvalitní. Je tu jen ta určitá vyšší specializace na jednu konkrétní činnost, která více či méně potírá činnosti další. Domnívám se, že pro děti, v rámci jejich zotavení a odpočinku před novým školním rokem, je lepší neutrální, blíže konkrétně neurčený program, který nemá téměř nic společného s jejich aktivitami v průběhu školního roku. Musím na tomto místě ale znovu zopakovat, že proti konkrétně cíleným táborům nechovám negativní postoj. Pro některé děti naopak bude určitě právě tato specializace tím důvodem, proč se rozhodnou trávit čas na letním dětském táboře. Zcela nepochybně je pak takovýto kvalitní letní dětský tábor lepší, než tábor žádný, nebo trávení prázdnin posedáváním na sídlištích mezi paneláky a nově na benzinových stanicích. A to v tom samém špatném prostředí, ve kterém žijí celý rok. Stejně tak snad jakýkoliv letní dětský tábor, i když výjimky jsou ,bohužel, k nalezení, je lepší jako trávení krásných prázdninových dní doma u počítače hraním nějaké nové ,,fantastické“ počítačové hry, či pouhým sledováním televize. Na tomto místě si, v mé práci, ale přece neodpustím kritiku některých typů táborů, které mi utkvěly v paměti. Prvním případem jsou tábory paint-ballové čí air-softové. Pro nezasvěcené se jedná o tábory zaměřené na hraní si dětí na vojáky s funkčními pistolemi, které vystřelují barevné či malé plastové kuličky. V tom i tom případě, mohu potvrdit z vlastní praxe, se jedná o zábavu poměrně bolestivou, o finančních nákladech nemluvě. Cíl těchto her je pak nasnadě: zabít nepřítele, kamaráda, nebo nejlépe všechny. Na druhou stranu nutno uznat, že nějaký efekt tu nakonec přece jen je. Na straně jedné se tak u nás v republice bude postupně budovat členská základna elitních žoldáků a na straně druhé je potřeba neopomenout značný výchovný efekt. Vždyť čím dříve děti naučíme ono: ,,Radši ty než já!!!“, tím pro ně v podstatě v dnešní
15
době lépe. Skutečně jsem po shlédnutí reportáže o tomto typu letního dětského tábora zůstal zaskočen. Nechápu ani, jak je možné, že takovýto tábor vůbec existuje, protože ony zbraně jsou prodejné až od věku 18 let. Dále jsem po tom nepátral, je tedy možné, že legislativa za jistých podmínek toto umožňuje, nicméně s tímto pojetím dětského tábora nesouhlasím a svůj názor na to zajisté hned tak měnit nebudu. Dalším typem letního tábora, mně těžko pochopitelným, jsou tábory počítačové. Jedná se v podstatě o obdobu tábora výše uvedeného, jen s tím rozdílem, že zde na sebe děti navzájem střílí tlačítkem klávesnice či počítačové myši přes internetovou síť. Pravdou je, že tyto tábory již dozajista v rozporu s platnou legislativou nejsou. V tom shledávám alespoň jedno pozitivum, věcně jsou tyto tábory zajištěny. Přijde mi ale naprosto absurdní jak náplň těchto táborů, kde sportovní aktivity skutečně hrají malou nebo minimální roli, tak samotné umístění těchto táborů do přírody. Efekt výkonných počítačů umístěných pod nepromokavými stany v pěkné přírodě jsem nepochopil, a to jsem se o to notnou chvíli snažil. Jedná se tedy pravděpodobně o nějaké zdravější hraní, jinak si to vysvětlit nedovedu. Při sbírání podkladů k této bakalářské práci (dostupné na WWW:
nevšední pojetí letního dětského tábora . Vžijeme-li se do kůže například osmiletého dítěte, určitě bychom také toužili ze všeho nejraději jet na ,,Letní tábor Harryho Pottera“ či na ,,Letní tábor se Shrekem a jeho přáteli“. Vymyšleno je to bravurně. Dětí, domnívám se, dojede spousta, a to i když je cena přibližně o 1.000,- vyšší než u jiných táborů. Cena se tu tedy pohybuje od 3.590,- . Pro srovnání zde uvádím orientační cenu jazykového tábora, která činí v průměru přibližně 2.800,- , stejnou cenu měl loni i náš tábor v Brumově. I když je jisté, že citelný rozdíl v ceně není způsoben výukou kouzelnických formulí samotným mladým nadějným čarodějnickým učněm z Bradavic, či zajištěním přesunu zeleného smradlavého monstra z močálu do místa tohoto letního tábora,
16
zůstávám vůči těmto typům táborů nestranný. A to minimálně do doby, kdy si sám, například při letní vyjížďce na motorce, zjistím, jak se na těchto táborech skutečně věci mají. Je stejně tak možné, že si tam přijedu pro zklamání z toho, že dotyčným organizátorům tohoto tábora jde opět pouze a jen o vlastní zisk, jako je možné, že si tam přijedu pro inspiraci a dobré nápady, které budu sám dále využívat. Nestranným čtenářům tak nezbude, než si udělat na věc vlastní názor a rodičům, zvažujícím vyslat na takovýto tábor své dítě, prověřit si kvalitu těchto táborů.
17
3. Harmonogram Letního tábora Nosnou kostrou harmonogramu letního dětského tábora je vypracovaný táborový program korelující s tématem celotáborové hry. Sestavením tohoto programu bývá zpravidla pověřen zástupce hlavního vedoucího. Ten pak konzultuje finální podobu programu jak se samotným hlavním vedoucím, tak s vedoucími a praktikanty jednotlivých oddílů. Výsledkem pak je táborový program (viz příloha č. 1), kde jsou pevně zakotveny činnosti, označované jako zaměstnání, společné pro všechny táborové oddíly bez rozdílu. Volná pole (zaměstnání) táborového programu pak slouží individuálním aktivitám jednotlivých oddílů. Za přípravu těchto programů zodpovídají vedoucí dílčích oddílů a logicky se od sebe navzájem liší vzhledem k věku i pohlaví dětí.
Při tvorbě tohoto táborového programu je zapotřebí dodržovat určité zásady. Tou nejdůležitější z nich je rozumná míra zařazení sportovních aktivit do náplně dětských letních táborů. Musíme zde vycházet z toho, že průměrná trénovanost dětí a mládeže postupně klesá. Vezmeme-li v úvahu tento fakt na straně jedné a zájem dětí o netradiční hry v přírodě, jejich vysoké herní nasazení, touhu zvítězit a prosadit se v kolektivu na straně druhé, můžeme se velice rychle dostat do situace, kdy u dětí dojde k jejich fyzickému přepětí. To se pak projevuje velice rychle syndromy podobnými viróze, děti mají zvýšenou teplotu, bolesti hlavy, pocity nevolnosti. Tomuto je při plánování táborového programu zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost a tyto nežádoucí jevy eliminovat, i když vyloučit je zcela nelze. Je tedy nezbytné dodržovat pravidelné střídání aktivit fyzických s aktivitami odpočinkovými. Sem pro představu patří učení se táborovým dovednostem, samotné práce pro tábor, hry logické nebo činnosti vyloženě odpočinkové, zaměřené na aktivní regeneraci sil dětí. 18
Důležitým pomocníkem, při řešení této problematiky eventuelního přetížení dětí nevhodně poskládaným táborovým programem, je zásada tzv. ,,třetího dne“. Zajisté jste již sami někde slyšeli, že třetí den bývá kritický. Ať už na dovolené, na horách či jinde. Z vlastní zkušenosti toto mohu potvrdit. Proto zpravidla koncipuji tábor tak, že po dvou dnech, s relativně větší fyzickou zátěží, přichází třetí den odpočinkovějšího charakteru. S postupem táborového dění, zpravidla ne ale hned od začátku, toto děti postupně sami vítají.
Dalším důležitým prvkem každého tábora jsou noční hry. Pro děti nezapomenutelné, pro vedoucí také. Zde odbočím a popravdě řeknu, že si nejsem jistý v tom, zda se víc bojí děti lesních strašidel, to se týká těch mladších, či vrahů a násilníků, to u oddílů starších, nebo na druhé straně my, to znamená vedoucí, o děti samotné. Zodpovědnost je zde skutečně značná a nepřál bych vám zažít pocit, kdy v noci po lese hledáte chybějící dítě, které takřka nepochopitelně sešlo z dobře nachystané a zajištěné stezky odvahy. Nicméně zpět k tématu. U těchto nočních her je rovněž zapotřebí brát v potaz momentální fyzický stav dětí, stav počasí a terénu, eventuelně i přihlédnout k určitým psychickým blokům dětí. Zde mám na mysli zejména nadměrný strach ze tmy a pohybu ve tmě v cizím prostředí.
Tyto veškeré dílčí podněty je tedy zapotřebí zakomponovat do vlastního táborového programu s tím, že tento program rozhodně není striktně závazný. Naopak je zapotřebí s tímto programem postupně pracovat a pružně jej upravovat vzhledem k veškerým měnícím se podmínkám a novým potřebám.
19
4. Celotáborová a oddílová hra
Hra celotáborová
Tematickým vodítkem veškerého táborového dění je pro děti tzv. ,,celotáborová hra“. Děti jsou, alespoň tedy v případě našeho tábora, již v přihlášce instruovány, jaké specifické oblečení, doplňky, či předměty si vzít s sebou na letní tábor. V těchto kostýmech pak v podvečer prvního dne nastoupí na první táborový nástup. Zde je jim, kromě vysvětlení jejich základních povinností i práv, stanovení striktních zákazů souvisejících s bezpečností práce a objasnění dalších organizačních záležitostí, oznámeno, že se již nenachází na dětském táboře, ale například ve starověkém Řecku, na palubě plachetnice, na Divokém západě, ve vojenské posádce, či ve vesmíru na jiné planetě. Malé děti tato slova doslova hltají, starší oddíly se lehce ,,uculují“, nicméně při plnění jednotlivých úkolů celotáborové hry pak téměř všichni společně a se zájmem spolupracují. O to víc, že ti, se kterými v rámci těchto her soupeří, jsou často sami jejich vedoucí.
Vedle celotáborových her sportovního, akčního ražení, kterým se budu blíže věnovat dále v této práci, musí děti a mládež, to abych zde neurazil naše –náctileté táborníky, plnit i úkoly související s logickým řešením problémů, řešit různé situace vyžadující spolupráci v kolektivu, vzájemnou komunikaci, podporu a pomoc. Stejně tak děti musí plnit spoustu dílčích vyloženě táborových činností. Nezbývá jim nic jiného, než si poradit s přípravou a rozděláním táborového ohně, s vybudováním provizorních přístřešků na přenocování mimo vlastní tábor. Musí si osvojit základní typy uzlů, stejně tak jako alespoň základní principy poskytování
první
pomoci.
Rovněž
jsou
povinni
účastnit
celotáborových ,,společenských“ akcí, jako například volby krásy. 20
se
Vyhodnocujeme
tedy
každoročně
nejkrásnější
tábornice,
nejsympatičtější táborníky, také nejlepší zpěváky, zpěvačky, tanečníky, tanečnice, herce různých scének, nejšikovnější hazardní hráče a další dílčí úspěchy dětí. A na každého dojde. Někdo dojde ohodnocení sám za sebe, jiný v kolektivu. Důležité ale je, že nakonec jsou, doufám-e, spokojeni, více méně, všichni. Za veškeré tyto menší i větší úspěchy pak dostávají táborníci odměnu ve formě ,,táborových peněz“, vydávaných naší ,,Centrální bankou brumovskou“. K tomu jsou denně na nástupu před celým táborem udělovány pochvaly, případně drobná pokárání, dále diplomy, medaile a rovněž různobarevné stužky, které stvrzují, že se táborník osvědčil v té které táborové dovednosti. Cílem táborníků tak je postupně získat co nejvíce těchto stužek, čímž roste i jejich ,,táborové postavení a prestiž “. Dále se děti snaží, dozajista ještě usilovněji, získat i co nejvíce našich táborových peněz. Za tyto vyzískané peníze pak mají poslední den tábora možnost nakupovat v našem bazaru, ve který se proměnila jindy obyčejná jídelna. A zde děti vskutku mají z čeho vybírat. Díky šikovnosti naší hospodářky a některých dalších vedoucích, kterým se pravidelně daří vyzískat sponzorskou cestou pěkné, někdy chutné dárky a reklamní předměty, se na prodejních stolech vždy sejde opravdu velká spousta pro děti lákavých a hezkých věcí. Vedle dárků takto získaných jsou pro děti věci nakupovány také ze samotného táborového rozpočtu. Proto na každé z přibližně 80 až 90 dětí v průměru, které se přibližně každým rokem našeho táborového turnusu účastní, připadne dárků rovnou více a záleží už jen na nich, zda to budou dárky blízkým domů, či čistě pro jejich vlastní potěšení.
21
4.2 Hra oddílová
Z vlastní zkušenosti mám zjištěno a potvrzeno, že stejně jako je důležitá celotáborová hra pro fungování tábora jako celku, je stejně tak vhodné svázat aktivity dílčího táborového oddílu nějakým konkrétním tématem. To může být i vlastním rozvinutím samotné celotáborové hry, nebo zcela jiným novým motivem. Dětem to nevadí, spíše naopak, zkrátka hrají hry dvě namísto jedné. Důležité zde je to, že zakomponování veškerých dílčích oddílových aktivit do určitého vyššího celku bezesporu vede k lepšímu získávání pozornosti, zájmu a motivace dětí k těmto činnostem. Stručně toto popíši na příkladu. Pokud je v odpoledním programu pro oddíl naplánováno budování pevnosti v lese, bude rozdíl v přístupu dětí k činnosti i v konečném výsledku jejich práce v případech, kdy jednou toto bude konáno prostě jako odpolední program, sestávající z typické táborové činnosti, bez dalších vazeb a podruhé bude tato činnost konána jako budování vlastního království, ve kterém bude naše oddílová družina zažívat různá dobrodružství a čelit nejrůznějším nebezpečím, to v následujících bezmála čtrnácti dnech. Rovněž zde mohu potvrdit, že byť jsem vedoucím nejstaršího oddílu chlapců, není v oddíle žádným problémem navodit atmosféru různých pohádkových, či sci-fi příběhů. Děti toto rády vezmou za své, vžijí se do příběhu a nechávají se jím dobrovolně a rády vést. O to je pak práce skutečně nejen lehčí, ale i lepší.
22
5. Sportovní aktivity v náplni letních dětských táborů
Na předcházejících stránkách jsem nastínil, jak jsou letní dětské tábory zpravidla koncipovány, podle jakých principů se při sestavování táborových programů postupuje, čeho je vhodné se vyvarovat, na co si dát pozor. Domnívám se, že toto bylo nezbytné pro pochopení a vlastní zpracování problematiky zařazení sportovních aktivit do náplně letních dětských táborů. Do této obecné kostry budu v práci dále doplňovat nyní již, ve vztahu k tématu, konkrétnější informace.
Při uvažování nad samotnou mírou zařazování sportovních aktivit do táborových programů je tedy skutečně zapotřebí brát v úvahu téměř dvoutýdenní táborový koloběh jako celek. Již dříve jsem uvedl, že sportovní činnosti jsou v podstatě základní stavební jednotkou táborových programů. Toto je bezesporu pravda. Je zde ale potřeba uvažovat tak, že sportovní aktivity děti na táboře vykonávají v podstatě neustále od ranního probuzení, s výjimkou poledního klidu, až do večerky a někdy, pravda, i po ní. To v případě, že ,,nezbedné táborníky“ v noci naháníme kolem tábora, protože tam, kde mají být, rozhodně nejsou, to znamená ve svých stanech. Míra pohybové aktivity dětí na táboře je tak nesrovnatelně vyšší, než je tomu v průběhu školního roku, či při trávení prázdnin v domácím prostředí. Toto je důvodem, proč je nezbytné velice rozumně regulovat míru zařazení cílených sportovních činností v rámci jednotlivých dní.
Na druhou stranu ale nechci, aby toto vyznělo v tom smyslu, že se sportovní aktivity do táborové skladby zařazují, pro jistotu, jen v určitém, značně omezeném, množství. Sportovní činnosti se do náplní táborů vždy hojně zařazovaly a vždy se hojně zařazovat budou. Pravdou je, že tyto
23
činnosti společně s novým, zpravidla zdravějším, prostředím působí pozitivně na zdraví dětí.
Je pouze potřeba své svěřence dobře sledovat a dle jejich aktuálního fyzického stavu a jejich vlastních potřeb, případně i přání, fyzickou zátěž regulovat. Zjednodušeně řečeno, ideální je děti udržovat ,,zdravě unavené“. V tomto stavu nemají již dostatek energie na nějaké výjimečné zlobení a přitom odpovídající fyzické vypětí a lehká únava jen upevňuje jejich zdraví.
24
6. Sportovní hry na táboře Vlastní sportovní aktivity je na táboře možné vykonávat prakticky všude. V případě potřeby od jídelen přes klubovny, vlastní prostory tábora, hřiště až po okolní louky, vodní nádrže a lesy.
Množství her, kterých je možné využít při sestavování táborových programů, je v běžně dostupné literatuře obrovské množství, a to pro každé z těchto prostředí. Ve své práci na tomto místě uvedu záměrně pouze výčet možných činností v tom kterém prostředí, to pro zevrubnou orientaci. Domnívám se totiž, že by bylo samoúčelné na tomto místě pouze prostě opisovat text z knihy popisující dílčí hry za účelem nárůstu objemu sepsaných stran této práce. Namísto toho v příloze číslo 2 uvedu seznam mnou používané literatury, ze které sám podklady k mým táborovým hrám čerpám. Toto dále doplním o stručný popis několika mých oblíbených a hlavně ověřených her a stejně tak se pokusím sdělit i určité poznatky z vlastní praxe tvoření táborových her.
6.1 Hry na hřištích, loukách
Začněme tedy například sportovními aktivitami, které je s dětmi možno provádět na hřištích, loukách a jim podobných otevřených prostranstvích (Zapletal, M., 1987; Kořalník, A., 1977; Polomis, K., 1985). Z her bez pomůcek se tu nabízí celá řada nejrůznějších honiček, závodů jednotlivců i štafet, závodů kombinovaných s dovednostmi, dále různé skokanské soutěže, úpolové hry, bojové přetahy, také hry taktické typu dobývání hřiště, strážení vlastního území, či prosté hry na schovávanou. Za použití rozličných pomůcek pak mohou děti navzájem soupeřit například v hodech oblázky či vlastnoručně vytvořenými oštěpy,
25
přetahovat se lanem, hrát kuličky, kuželky nebo petang, střílet ze vzduchových pistolí, s šátky na očích hrát na slepou bábu, na letadla v mlze či poslepu zápasit. Stejně tak se mohou děti dobře sportovně vyžít a navzájem i pobavit při závodech či soubojích v jutových pytlích a při mnoha a mnoha dalších takovýchto činnostech. Další možnosti vynikající zábavy skýtají, dětmi velice oblíbené, míčové hry. Zde je mezi chlapci jednoznačně nejpopulárnější, stejně jako v reálném světě, fotbal. Mezi dívkami je to potom hra na vybíjenou. Pokud jsou k tomu vhodné podmínky a vybavení, můžeme s dětmi hrát košíkovou, volejbal, přehazovanou, házenou, baseball, při troše štěstí, a hodně odvahy vedoucích, i oblíbené rugby. Za použití raket pak mohou děti hrát badminton, softball nebo tenis.
6.2 Hry v lese
Les je pro táborové činnosti dětí naprosto ideálním místem. V samotném táborovém programu se tak snažím upřednostňovat právě toto prostředí před ostatními. To z toho důvodu, že se jedná, na rozdíl od her na hřištích, o prostředí a s ním spojené aktivity, se kterými se děti v průběhu zbytku roku příliš, případně vůbec, nesetkávají. Tyto činnosti jim tak přinášejí nový a neotřelý způsob zábavy, který děti vesměs vítají.
V lese tedy můžeme provozovat například hry v textu dále uvedené, případně jejich kombinace (Zapletal, M., 1987). Jedná se o hry běžecké (lesní honičky, hra Na vlčí smečku, Na uprchlíky, Chyťte muže s vysílačkou, Šifrovaný dopis a mnohé další - názvy těchto her sami napovídají jejich obsahu), hry pátrací (např. Na schovávanou, Pátrání po uprchlících, Pátrání po číslech, Hledání fáborků, Výpravy za skalními malbami, Stavby v džungli, Rozstříhaná zpráva), hry s plížením (Plížení k jelenům, Proplétání mezi provázky, Lesní stráž, Řetěz hlídek, Hra na pašeráky, Plížení k tajnému objektu, Přenášení zprávy, Děvčata proti
26
chlapcům, Zvědaví novináři, Snímky lesní zvěře, Boj čísel …), stopařské hry (Fáborková stopa, Honba za jelenem, Na útěku, Zpráva na kartičkách, Stopařská detektivka …), orientační hry (Pochod do čtyř světových stran, Sraz u hájovny, Vraťte se do tábora!, Azimutový běh, Orientační závody…), dále hry bojové (Boj o pevnost, Útěk z obklíčení, Nebezpečný průsek, Přestřelky, Zajmi náčelníka, Obležené město, Lov na tygry…), pokladové
(Honba
za
pokladem,
Poklad
na
ostrově…),
hry
s pohádkovými motivy (Pohádkový les, Po stopách lesních skřítků, Kouzelník na skále…), hry didaktické (Kimova hra s mapovými značkami, Pamětní hra, Značky na stezce, Tábornický desetiboj, Zálesácký test, Najdete stromy ? …) a další různé hry v terénu (Závod lesem, Indiánský běh, Běh s vajíčkem, Soutěž všestrannosti, Z pařezu na pařez, Šplhání pro trofeje, Zápasy na houpavém kmeni, Stezka zdatnosti, Stezka odvahy, Lovecké safari, Poselství z hory na horu, Zápasy v blátě…).
6.3 Hry ve zvláštním prostředí
Sem spadají činnosti (Zapletal, M., 1987) hrané dětmi na pochodu (Sbírání indicií, Psané skály, Hledání skrýší, Kdo mě najde?, Na stopaře, Co nepatří do přírody?, Přepady, Odhady v přírodě, Sledování pašeráků, Pochod dobrých činů …), dále hry v noční přírodě (Bílé lístky, Noční stopa, Značky ve tmě, Plížení ke kruhu, Noční lov, Útok na pevnost, Maják, Hesla, Noční stavba, S.O.S, Lodičky se světlem, Karnevalová noc, Noční poplach …), hry ve vodě (Přechod přes řeku, Štafetové závody na mělčině, Zastavte ho!, Vodní boj, Vybíjená ve vodě, Přetlačování klády, Na rybáře, S ohněm přes vodu, S poselstvím přes vodu, Lovení špalíků, Lov perel, Pozor, žraloci!, Vodní pólo, Vodní bitva…) a hry na plavidlech (Honička na lodích, Lovení ryb, Lov na velrybu, Invaze, Noční orientační plavba …).
27
6.4 Hry v samotném letním táboře (Zapletal, M., 1987; Neumann, J., 2001) Těchto táborových her (Hledáme kilogramový kámen, Koulení plechovky, Táborový golf, Zloděj v táboře, Vyzvědač v táboře, Na schovávanou, Tajné základny, Tábornický pochod, Dřevorubecká soutěž, Zálesácký desetiboj, překážkové dráhy, Stolní tenis, Šachy…) je velice často využíváno v případech, že okolí tábora je podmáčené po předchozím deštivém počasí. V prostoru tábora je samozřejmě možné, s jistými úpravami, využívat mnohých her již uvedených dříve.
6.5 Hry rozvíjející motoriku
V literatuře (Zapletal, M., 1986) se rovněž setkáme s dělením sportovních her nikoliv podle vhodného místa konání, nýbrž podle toho, kterou část motoriky tyto hry rozvíjí. Uvedu zde několik dalších příkladů univerzálních činností, záměrně volených tak, aby je bylo možné provozovat kdekoliv venku, ale případně i v klubovnách, či jiných prostorech. Logicky do dílčích oblastí spadají dle obsahu i veškeré činnosti výše uvedené.
Hry rozvíjející rychlost -
Závody na papírové trati/ Běh s balónkem přes překážky/ Trojice, čtveřice, pětice/ Štafety/ Boj o papíry/ Boj o čepice/ Přesedávaná/ Převlékací štafeta …
Hry rozvíjející sílu -
Soutěže siláků/ Eskymácké přetahy/ Páka/ Boj o kroužek …
Hry rozvíjející obratnost -
Zápas palců/ Šerm lžícemi/ Boj se srolovanými dekami/ Na chytače/ Plížení ke zvonečku/ Tyčinkové hry/ Provázkové hry …
28
Hry cvičící nervosvalovou souhru -
Spouštění hrášků/ Koulení ořechů/ Nahazování kroužků/ Kuželky/ Šipky…
Hry cvičící orientaci v prostoru -
Palubní deska/ Centrifuga/ Odstřihni si cenu/ Slepí ostrostřelci …
Veškeré výše uvedené hry je možné, současně i velmi vhodné, vzájemně kombinovat a vytvářet tak dětem složitější, tím i zábavnější herní
vzorce.
Při
zapracování
těchto
herních
kombinací
do
celotáborových, či oddílových her pak vzniká velmi kvalitní náplň táborových programů, se kterou jsou děti jen zřídka nespokojeny. Uvedený výčet her, který je i tak pouhým zlomkem běžně dostupných, v literatuře pečlivě popsaných, her pro děti a mládež, již ve vlastních názvech v podstatě vypovídá stručně o obsahu té které hry. Jak jsem se zavázal na úvodu této kapitoly, pro úplnost a pořádek připojuji k této práci přílohu č.2, kde je vypsaný seznam veškeré literatury mnou používaný při přípravě na letní tábory . Veškeré hry zmíněné v textu je možno v těchto knihách dohledat a podrobně se seznámit s jejich obsahem.
6.6 Vlastní ověřené hry
Osobně se snažím každým rokem dětem připravit alespoň pár výjimečných akcí, sportovního i nesportovního charakteru, byť se jedná o činnosti poměrně náročné na přípravu a organizaci.
S velikým ohlasem u dětí se setkala hra zvaná ,,Rallye“. K vlastní hře jsem byl nucen sehnat těžké, ojeté kolo z nákladního automobilu. Oddíl, který je po celou dobu tábora rozdělen na dvě přibližně stejně
29
zdatné poloviny, byl v odpoledním programu, nastříkán repelenty, obut v nejpevnějších botách co měli a v dlouhých kalhotách, nucen se doslova proklestit za námi hustou vegetací plnou keřů, větví, kopřiv, vedoucí korytem nevelkého potoka. Výrazy, které po cestě za námi padaly, raději nechtějte slyšet. Na místě jsme jim ale vysvětlili, že toto kolo je jejich terénní vůz, se kterým mají co nejrychleji absolvovat výjezd tímto korytem potoka směrem vzhůru proti proudu, to přibližně v délce jednoho kilometru. Jednalo se skutečně o obtížně schůdný terén. Nicméně chlapci se toho nejen nezalekli, ale naopak porvali se s tímto nelehkým úkolem opravdu statečně. Do cíle dojely obě posádky unavené, mokré, špinavé, popálené od kopřiv a poškrábané od větví, ale rozhodně spokojené. To je potom právě naše, coby vedoucích, největší satisfakce. Zbytek odpoledního programu už pak měli chlapci volno, mohli zůstat odpočívat ve stanech, nebo hrát ping-pong. Rovněž se mi pro děti osvědčilo chystání programů s nízkými lanovými překážkami (Neuman, J. a kol., 1999, str. 140). Problémem zde je opět delší příprava programu, nicméně konečný efekt rozhodně stojí za to. Děti se tak snaží například překonat místní nevelký rybník jeho přechodem za pomoci dvou natažených lan. Spodní lano musí být značně vypnuté, aby i s provisem udrželo přecházející děti přibližně na úrovni hladiny rybníka. Horní lano je pak záměrně volnější, aby byla snížena možnost jeho využití jako opory. Pro přecházející se jedná o koordinačně velice náročnou činnost s výhledem na neplánovanou koupel za každou chybu. Pro přihlížející pak možnost skvělé zábavy právě vzhledem k tomuto častému koupání. Stejně tak byly děti všech oddílů spokojeny, když za námi na tábor dojeli hasiči, mí pracovní kolegové, a společně jsme tak nachystali dětem skutečně nevšední program i s drobnou ukázkou hašení. Děti si tak vyzkoušely stříkání z hasičské hadice, prohlédli si hasičskou techniku a jejich vybavení. Zkrátka si mohli osahat a prohlédnout věci, ke kterým by jinak neměli možnost se dostat. V rámci tohoto programu dostali i pár
30
základních užitečných rad o tom, jak se správně zachovat, když se něco pokazí a stejně tak i rady jak se chovat, aby se nic nepokazilo. Na závěr se ještě uskutečnila soutěž děvčat, skrápěných vodou z hasičského vozu, o titul ,,Miss mokré tričko“. To pochopitelně za značného povzbuzování chlapců. A tak za námi bylo další úspěšně zvládnuté odpoledne. S pozitivním ohlasem se pak rovněž setkávám u propracovaných nočních her, či celodenních výletů, kdy děti zpravidla chodí sami po našich stopách a plní námi zadávané úkoly. My jsme jim ale pochopitelně na blízku. Patrně nejoblíbenější hrou ,,mých chlapců“ vůbec jsou klasické ,,Šiškovky“. Skutečně tedy tyto hry občas do programu zařadím. Chlapci si vždy alespoň šátky ovážou krky pro snížení rizika zranění a slíbí mi, že se budou snažit mířit nepřátelům na tělo a ne na hlavy. Pak už ,,děj se vůle boží“! Zábava je to pro kluky skutečně vynikající plná pohybu, napětí, taktiky, vyčkávání, plížení, vzájemné spolupráce a mých obav, aby se nikomu nic vážného nestalo. Drobné oděrky se nepočítají. Vím, že se zde potýkám i s vlastními slovy, kritizujícími paintballové a počítačové tábory dříve v textu. Nicméně domnívám se, že občasné
zařazení
takovéto
akční
aktivity
do
jinak
komplexně
koncipovaných táborových programů není ani zdaleka totožné s výše uvedeným jednostranným ,,zabíjecím drillem“. Popravdě řečeno, snad každý z chlapců má v sobě větší nebo menší kousek toho, proč si tak rádi hrají na vojáky, či na policajty a lupiče. A nebyli jsme jiní, je to totiž vlastní součástí našeho ,,naturelu“.
V letošním roce pak mám v plánu pokusit se dětem nachystat lanové překážkové dráhy ve středních výškách, to znamená, že již bude zapotřebí jejich postup při zdolávání těchto překážek jistit.
31
7. Hry nesportovního ražení Jak vyplývá ze zadání této práce, věnuji se tedy především hrám a aktivitám dětí sportovního charakteru. Vedle těchto her se ale v táborovém programu uplatňuje celá řada dalších rozličných táborových činností, to právě i vzhledem k již dříve zmíněné nutnosti rozumné kombinace aktivit sportovních s aktivitami odpočinkovějšího rázu. Vedle her sportovních tedy dětem chystáme programy s činnostmi na procvičování jejich pozornosti, postřehu, paměti, smyslů. Stejně tak máme pro děti k dispozici hry cvičící důvtip a vynalézavost, hry ověřující a rozlišující vědomosti, dále hry s kartami, kostkami, dominem, hry seznamovací, mezioddílové, hry pro pobavení, hadačské, různé loterie, modifikované oblíbené televizní soutěže a mnohé další. Uvedl jsem zde záměrně hrubý výčet těchto dalších činností, to pro alespoň přibližnou představu o tom, co všechno je zapotřebí při přípravě kvalitního táborového programu navzájem sladit a skombinovat.
32
8. Klesající kondice dětí Předcházejícím textem se mi snad podařilo objasnit, v jaké míře sportovní aktivity do náplní letních dětských táborů zařazovat, jakých principů se držet, co všechno při tvorbě táborových programů brát na zřetel. Stejně tak jsem uvedl příklady konkrétních sportovních aktivit využitelných do náplní letních dětských táborů.
Chci se ale na stránkách této práce ještě zmínit o další ,,proměnné“, se kterou je, při vedení táborového oddílu, nutno počítat. Touto proměnnou myslím obecně klesající kondici dětí. Tohoto negativního trendu si všímám, v podstatě, od samého počátku mého působení na táboře. V posledních třech, čtyřech letech se ale tyto negativní jevy, dle mého názoru, ještě více umocňují a problematika zhoršující se tělesné zdatnosti našich dětí a mládeže se tak každým rokem prohlubuje. Tato má vlastní zjištění se mi potvrdila při studiu odborných pojednání a fundovaných článků věnujících se této problematice
(dostupné
na
WWW:
http://www.bvv.cz/i2000/Akce/b-slife.nsf/WWWAllPDocsID/BEXP78RJRE?OpenDocument&NAV=1).
8.1 Vědecké doložení problému
Z výzkumu České obezitologické společnosti provedené koncem roku 2005 na reprezentativním vzorku dětí ve věku 6-12 let ze všech oblastí ČR vyplývá alarmující zjištění : -
10 % našich dětí ve věku 6-12 let trpí nadváhou a dalších 10 % pak přímo obezitou
33
-
týdně věnují děti ve svém volném čase náročnější pohybové aktivitě zhruba pouze 6 hodin a 20 minut (včetně povinných hodin TV ve škole)
-
žádnou pohybovou aktivitu ve svém volném čase během všedního dne nevykonávala 2 % dětí, o víkendu (absence zájmových kroužků ) 8 % dětí.
(dostupné na WWW:
, [cit. 2008-04-21])
Internetový portál ,,www.zijzdrave.cz“ uvádí, že zhruba pouze tři čtvrtiny dětí ve věku od šesti do dvanácti let mají normální váhu. Pro dokreslení situace uvedu, s odkazem na výše uvedený zdroj, že počet obézních Čechů se od 50. let minulého století zvýšil třikrát až čtyřikrát (dostupné na WWW:< http://www.zijzdrave.cz/zajimavosti.html >, [cit. 200804-21]).
Dovolím si na tomto místě citovat komentář pana Matoulka (MUDr. Martin Matoulek, Ph.D., III. interní klinika 1. LF UK), který je přesvědčen o
tom, že: ,, Obecný nárůst obezity je spojený především se změnou životních podmínek, která nastala v posledních 20 letech (obchodní centra, doprava osobními auty). U dětí zase v posledních dvaceti letech schází pohyb hlavně díky rozvíjejícím se informačním technologiím, které jim umožňují trávit hodiny u PC nad hrami, eventuelně u televize nad mnoha televizními kanály. Pravidelný sport už dnes provozuje jen velmi malé procento dětské populace, a proto se dá očekávat, že situace se v budoucnu bude lepšit jen velmi pozvolna, bude-li se lepšit vůbec.“
34
8.2 Nárůst nemocnosti dětí
Společně se zhoršující se tělesnou zdatností dětí se zvyšuje zcela zákonitě i jejich náchylnost k nejrůznějším zdravotním komplikacím. Ze zprávy vydané Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR vyplývá, že v roce 2007 počet návštěv u většiny ambulantních lékařů opět vzrostl, což se již postupně stává stálým jevem. Nejčastějšími příčinami onemocnění u dětí bývají nemoci horních cest dýchacích, virové infekce a bakteriální onemocnění, dále onemocnění nervové soustavy, nemoci kůže a podkožního vaziva. U dorostu jsou také časté nemoci kosterní a svalové soustavy (dostupné na WWW:< http://www.uzis.cz >, [cit. 2008-04-22]).
S odkazem na tentýž zdroj dále uvádím, že každým rokem se rovněž zvyšuje počet dětí s alergickými projevy. V roce 2005 bylo evidováno 181 tisíc alergických dětí a 78 tisíc dorostových pacientů s tímto onemocněním. Na 1000 dětí ve věku do 14ti let tak připadalo neskutečných 121 alergických dětí a na 1000 dorostových pacientů jich bylo 151 s alergickou reakcí. Z výše uvedeného vyplývá, že chceme-li ovlivnit zdraví naší populace, musíme budovat správné životní návyky, zejména stravovací zvyklosti a pohybovou aktivitu, již od časného dětství, a to jak v rodině, tak ve školách. Vzdělaný rodič i pedagog s dobrou úrovní znalostí v této oblasti je tedy základem zlepšení zdraví české populace. A třebaže se mezi laickou veřejností říká, že obézní lidé jsou dobří a spokojení, vůbec tomu tak zpravidla nebývá. Zaměříme-li se zpět na děti, pak obezita samotná jim vedle problémů zdravotních přináší i nemalé problémy psychické. Stejně tak je jisté, že zdatné děti lépe prospívají ve škole, mají lepší přístup k životu a zdravější životní styl i v dospělosti.
35
Pro nás vedoucí je na tomto místě důležité uvědomit si, co z výše uvedeného je pro nás, v rámci zařazování fyzických aktivit do náplní dětských táborů, k zamyšlení. Rozhodně nejsme v situaci, kdy bychom mohli za necelých čtrnáct táborových dní (zpravidla se jedná přesně o dvanáct dní) zásadně ovlivnit zažité návyky dětí a posunout je výrazně směrem k jejich zdravějšímu životnímu stylu. Samozřejmě určité indicie se jim snažíme každý tábor dát, určité zásady a myšlenky se jim pokoušíme vštípit, snažíme se děti posunout určitým směrem, konkrétně k aktivnějšímu způsobu trávení jejich volného času. Toto vše je v podstatě naše morální povinnost, pro děti možnost něco změnit, nicméně jedná se o natolik slabý impulz, že celkový efekt tohoto našeho snažení, bez dalšího pokračování ze strany rodičů, bude minimální. Já sám za sebe tedy výše uvedené beru jako prostý fakt a negativní trend, kterému se musím při organizování a zajišťování průběhu tábora přizpůsobit. 8.3 Dílčí závěr
Míru zařazování sportovních aktivit, stejně tak jejich náročnost, do náplně letních dětských táborů je třeba pravidelně regulovat vzhledem ke klesající kondici a zvýšené náchylnosti ke zdravotním komplikacím dětí. Rovněž je zapotřebí věnovat zdravotnímu stavu svých svěřenců zvýšenou pozornost.
36
9.
Sociologická podstata problému V úvodu této práce jsem se také zmínil o dalších dílčích, více či
méně, negativních jevech, které mají obdobně rostoucí tendence, jako tomu bylo u problematiky předchozí, a které rovněž hrají důležitou roli v přístupu ke způsobu vedení táborového oddílu. Mám tímto na mysli například trend klesajícího zájmu dětí o tradiční táborové činnosti a dovednosti (znalosti uzlových technik, základů první pomoci, topografie, práce s různými pracovními nástroji i pokles zájmu o samotné sportovní činnosti, celodenní výlety, noční hry a podobně), to na úkor aktivit vyloženě zábavního charakteru (táborové diskotéky, rostoucí požadavky dětí na volné programy, případně i na sledování filmů nebo některých sportovních přenosů v televizi). Toto, stejně jako fakt postupného snižování samotného zájmu dětí o letní tábory vůbec, souvisí bezprostředně s problematikou našeho současného konzumního životního stylu a s postupně zhoršující se funkcí rodiny. Děti mnohdy, mají-li na výběr, raději dávají, bohužel, přednost domácímu povalování před hodnotným trávením prázdninového času na letních táborech, případně u dědečků, či babiček na venkově. Na děti se zde ale rozhodně zlobit nelze. Jejich nevhodný a vlastnímu zdraví škodlivý způsob trávení volného času je špatnou vizitkou jejich, alespoň v tomto směru, špatných rodičů. Nenechme se zde zmást informacemi hovořícími o nárůstu počtu dětí trávících čas na letních táborech (http://www.bbc.co.uk/czech). Tyto informace sice nelžou, ale nárůst je způsoben jednak obrovským rozmachem nově vznikajících dětských táborů, stejně tak ale nutností rodičů postarat se o děti v době prázdnin, kdy nečerpají dovolenou a jsou povinni věnovat se zaměstnání. Z těchto důvodů jsou tato optimistická fakta značně zavádějící a v žádném případě přímo nevypovídají o samotném zájmu, či nezájmu dětí o letní tábory.
37
Opět nám, vedoucím, nezbývá, než brát výše uvedené jevy na zřetel a vzhledem k faktům se snažit vyjít dětem vstříc tak, aby byl pro děti tábor potěšením. Proto i my do táborových programů občas zařazujeme ne zrovna táborové činnosti.
Se zhoršujícím se fungováním rodin v této hektické době, kdy rodiče na děti skutečně nemají, někdy ani nechtějí mít, dostatek času, pak souvisí i další drobné dílčí jevy, se kterými se na táborech setkáváme čím dál častěji. Rodina je přitom sociology definována jako základní stavební a funkční jednotka společnosti, která se ale nyní, více než kdy dříve, vlivem neustále se měnících poměrů hospodářských, duchovních a mravních, ocitá ve značném neklidu a je stavěna před spoustu nových problémů a komplikací. Není tedy divu, že se na letních táborech setkáváme s klesající úrovní disciplíny a pozornosti, to jak v průběhu her, tak i celého tábora, s horší spoluprací mezi dětmi, s neochotou příliš podřizovat svoje vlastní zájmy ve prospěch celého kolektivu i s již zmiňovanou, neustále se zhoršující, komunikací mezi dětmi. Nedostatky v rodičovském vedení jsou pak patrné i při různých manuálních pracích, kdy je skutečně zřejmá zhoršující se zručnost dětí.
Mohlo by se zdát, že viníka jsme našli a jednoduše ze všeho obvinit rodiče. Jednoduché, nicméně dle mého názoru, ne zcela správné. Je tedy skutečně ona vina na rodičích, nebo spíše na systému, který nás všechny, chtě nechtě, prostě tlačí před sebou a zatěžuje tolika jednotlivými záležitostmi, existenčními či prostými maličkostmi, že na to skutečně důležité pak již nezbývá energie ani čas? A je tento stav vlastně chybou nebo logickým a zákonitým jevem vyplývajícím z tohoto konkrétního stádia vývoje, v němž se společnost nachází??? Tyto otázky zůstávají každému na zvážení, nicméně otázky viny a neviny posouvají na jinou úroveň.
38
ZÁVĚR Cílem této práce bylo zpracování problematiky zařazení sportovních aktivit do náplně letních dětských táborů. Mou snahou bylo zpracovat toto téma nejen čistě ve vztahu k dílčím táborovým sportovním aktivitám, ale i ve vztahu těchto aktivit k samotné koncepci tábora. Stejně tak zde byly popsány základní principy sloužící k zajištění zachování zdraví táborníků a zásady týkající se bezpečnosti práce. Toto
téma
jsem
pak
provázal,
v širších
souvislostech,
s problematikou klesající kondice dětí a jejich zvýšené náchylnosti ke zdravotním komplikacím. Možné příčiny těchto negativních jevů jsem se pokusil objasnit ze sociologického hlediska.
Při závěrečném shrnutí mé bakalářské práce záměrně pominu její vlastní subjektivní zhodnocení a vyslovím namísto toho své přání a přesvědčení, že tento text snad bude vodítkem, pomůckou či odpovědí na otázky dalších výchovných pracovníků na letních dětských táborech a případně i mimo ně.
Je pravdou, že by se tato práce někomu mohla zdát až zbytečně pesimistická s přílišnou kritikou samotných dětí. Za tímto ale stojí moje snaha o co nejobjektivnější posouzení daných stavů věcí za účelem vyvození patřičných důsledků a s tím souvisejících řešení. Kritiku dětí je tedy třeba chápat nikoliv jako kritiku samotnou, ale jako konkrétní aktuální stav věcí. Tato analýza je pak základním stavebním kamenem pro utváření takových táborových programů, které budou děti, vzhledem k jejich možnostem, bavit, uspokojovat a pozitivně naplňovat. A právě toto je naším největším cílem, totiž celé dva týdny každého tábora děti dobře bavit, dobře se o ně starat, kvalitním programem jim něco předávat a sdělit a podělit se tak s nimi i o část svého vlastního ,,já“ .
39
Největší odměnou pak za naši vykonanou práci není kýžená výplata na konci tábora, jež z valné části stejně okamžitě skončí při závěrečné táborové oslavě, ale právě úsměvy a prostá spokojenost dětí. Stejně tak i to, že se za námi děti na tábor pravidelně vrací. A toto považuji za skutečný úspěch!
40
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Zapletal, M. Hry v přírodě. Praha, Olympia 1987. Zapletal, M. Hry v klubovně. Praha, Olympia 1986. Neuman, J. Dobrodružné hry v tělocvičně. Praha, Portál 2001. Neuman, J.a kol. Překážkové dráhy, lezecké stěny a výchova prožitkem. Praha, Portál 1999. Kořalník, A. Sport na táboře. Praha, Olympia 1977. Polomis, K. Pionýrské tábory ROH 1- pracovní činnost na táboře. Praha, Práce 1985.
Internetové zdroje
www.msmt.cz www.detske-tabory.info www.zijzdrave.cz www.khsova.cz www.uzis.cz www.bbc.co.uk/czech
41
RESUMÉ V práci jsem se zabýval zpracováním problematiky zařazení sportovních aktivit do náplně letních dětských táborů. Mou snahou bylo zpracovat toto téma nejen čistě ve vztahu k dílčím táborovým sportovním aktivitám, ale i ve vztahu těchto aktivit k samotné koncepci tábora. Stejně tak zde byly popsány základní principy sloužící k zajištění zachování zdraví táborníků a zásady týkající se bezpečnosti práce. Toto
téma
jsem
pak
provázal,
v širších
souvislostech,
s problematikou klesající kondice dětí a jejich zvýšené náchylnosti ke zdravotním komplikacím. Možné příčiny těchto negativních jevů jsem se pokusil objasnit ze sociologického hlediska. RÉSUMÉ In this bachelor thesis I was dealing with the issue of incorporation of sport activities into the children`s summer camp schedule. My efforts were focused not only to elaborate this topic in relation to certain sport activities taking place during the summer camps, but also to discuss their relation to the fundamental concept of the camp. Basic principles of health prevention and work safety were discussed as well. In broader sense I also linked this topic with the issue of decreasing chidren`s physical condition and their elevated vulnerability to health complications and sickness. An attempt was made in this thesis to explain possible causes of these negative features from the sociological point of view.
42
PŘÍLOHY
Příloha č. 1.1: Celotáborový program
Příloha č. 1.2: Pracovní verze oddílového programu
43
Příloha č.2: Seznam mnou užívané literatury při tvorbě programů letních dětských táborů
Zapletal, M. Hry v přírodě. Praha, Olympia 1987. Zapletal, M. Hry v klubovně. Praha, Olympia 1986. Neuman, J. Dobrodružné hry v tělocvičně. Praha, Portál 2001. Neuman, J.a kol. Překážkové dráhy, lezecké stěny a výchova prožitkem. Praha, Portál 1999. Neuman, J. Dobrodružné hry a cvičení v přírodě. Praha, Portál 2000. Kořalník, A. Sport na táboře. Praha, Olympia 1977. Polomis, K. Pionýrské tábory ROH 1- pracovní činnost na táboře. Praha, Práce 1985. Hrkal, J., Hanuš, R. Zlatý fond her II. Praha, Portál 2000. Šimanovský, Z., Mertin, V. Hry pomáhají s problémy. Praha, Portál 1996. Drake, P., G. Jak přežít v divoké přírodě. Praha, Svojtka & Co. 2006.
44
Příloha č. 3: Obrazová příloha
Příloha č. 3.1: Táborové peníze
Příloha č. 3.2: Hrací karty využitelné pro tvorbu postav oddílových her
45
Příloha č. 3.3: Táborové fotografie
Foto č. 1- ,, Táborový křest“
Foto č. 2- Hry v lese
46
Foto č. 3- Soutěž o Miss krásy
Foto č. 4- Pohádkový les
47
Foto č.5- Hry na hřišti
Foto č. 6- Budování pevností
48
Foto č. 7- Závěrečný táborák
49
50
51
52
