ZA KLADY CHEMIE K cemu je nam chemie? - vy roba nejruznejsıch materia lu é kovu, l…ku, ř - prıklady vyuzitımateria lu vyrobeny ch v chemick…m prumyslu: lepidla, plasty, teflon, postrik na stromy, vla kno v za rovce, ř Chemie studuje vlastnosti a pr emeny la tek. Vyuzıva k tomu postupy é pozorova nı, merenı, pokus (-experiment). Chemie patrımezi “prırodnıvedyč é zkouma to, co na s obklopuje. - predmety okolo na s = telesa - telesa jsou slozena z la tek (papır, drevo, sklo, ř ) Smysly, ktery mi poznavame vlastnosti latek: - zrak é skupenstvı, barva, tvar, rozpustnost - cich é vunea za pach - chuČ - hmat é hrubost povrchu, vodivost tepla, pruznost - sluch é zvukovou vodivost Chemickazmena (pr emena) - premena la tky (napr. zahra nım), pomocınız vznikne la tka, ktera ma jin… vlastnosti Nekter… vlastnosti la tek se vyjadrujıvelicinami (teplota varu, teplota ta nı, hustota, ř ). Hodnotu veliciny zjisČ ujeme merenım.
Na zev ruznorod… smesi Suspenze Emulze Pena Dy m Mlha
Slozka smesi rozptylujıcı rozpty lena
kapalina plyn
pevna la tka kapalina plyn pevna la tka kapalina
Prıklady pısek a voda benzin s vodou my dlova pena prach na ulici oblaky na obloze
Spolecny na zev pro smesi, rozptylovan… ve vzduchu (dy m + mlha) = aerosol.
Stejnorodž smesi Nejcastejsıstejnorodou smesıje roztok é vznika rozpustenım la tky v kapaline(nejcasteji ve vode) Rozpoustenıpevny ch la tek v kapalinezrychluje: - vyssıteplota kapaliny - mıcha nıkapaliny - rozetrenıpevn… la tky Roztok, ve kter…m se jiz vıce la tky nerozpustı= nasyceny roztok Roztok, ve kter…m je m…nerozpusten… la tky nez v roztoku nenasycen…m = nenasyceny roztok.
Smesi
Slozenıroztoku : Hmotnostnızlomek = porovna nıhmotnostıkapaliny a hmotnosti rozpusten… la tky; je vzdy uda va n v procentech (%).
La tky, kter… se skla dajız vıce jednodussıch la tek se nazy vajı smesi (beton é z vody, cementu, pısku). Nekter… jednodussıla tky se zıska vajıze smesı(z ropy é benzin, asfalt, mazacıoleje).
w (s) é hmotnostnızlomek m (s) é hmotnost la tky (slozky) rozpusten… v roztoku m é hmotnost roztoku
Smesi, ve ktery ch muzeme rozlisit jednotliv… slozky okem, lupou nebo mikroskopem jsou ru znorodž smesi. Smesi, ve ktery ch okem ani mikroskopem jednotliv… slozky rozlisit nemuzeme, jsou stejnorodž smesi neboli roztoky (ca stice ve stejnorody ch smesıch jsou mensınez 1/100 000 mm).
Roztok, ve kter…m je hmotnostnızlomek slozky roztoku vetsı nez ve druh…m roztoku je roztok s vetsıkoncentracı. (6% roztok je koncentrovanejsınez 3% roztok).
Na zev Smesi
Prıklad ruznorod… zula, bahno, stejnorod… vzduch, morska voda
Ru znorodž smesi Ruznoroda Ruznoroda Ruznoroda Ruznoroda Ruznoroda
smes kapaln… a pevn… la tky je suspenze. smes dvou kapalny ch la tek je emulze. smes kapaln… a plynn… la tky je pena. smes plynn… a pevn… la ky je dy m. smes plynn… a kapaln… la tky je mlha.
Metody pouzıvanž k oddelovanıslozek smesi: usazovanı é vza jemnenerozpoustenıslozky smesı, kter… majıodlisnou hustotu. odstr eČ ovanı é prova dıse v odstredivka ch s vyuzitım odstrediv… sıly. filtrace é pevn… slozky se zachytına filtru é rozpusten… protecou jako filtra t. krystalizace é nekter… la tky se vylucujız roztoku v podobe krystalu. destilace é pri destilaci se oddelova nıslozek smesıvyuzıva jejich ruzn… teploty varu é la tka s nizsıteplotou varu se zacne vyparovat drıve é destilace je casto pouzıvana metoda
Slozenı latek a chemickavazba Latky jsou slozeny z castic -
vrstvicka nafty na vodese po chvıli zacne trhat 20 ml lihu + 20 ml vody = 39,5 ml (mensıca stice proniknou do mezer mezi vetsımi ca sticemi) ca stice se pohybujı
Skupenstvılatek V pevnžm skupenstvı jsou ca stice velmi tesneu sebe, uspora da ny pravidelne. Pusobımezi nimi pritazliv… sıly, kter… udrzujıca stice pohromade. Pevn… la tky jsou obtızne stlaciteln… a udrzujısi svuj tvar.
Doposud zna me pouze 107 druhu atomu. Navza jem se od sebe lisıpoctem protonu v ja dru. Pocet protonu v ja dru uda va protonovž cıslo. La tka tvorena z atomu, kter… majıstejn… protonov… cıslo, je chemicky prvek (prvek). Kazdy prvek ma kromeprotonov…ho cısla i svuj nazev a znacku. C esk… na zvy prvku jsou vetsinou odvozeny z na zvu mezina rodnıch (latinsky ch). Znacky prvku jsou odvozeny z mezina rodnıch na zvu prvku. Napr. znacka H znamena jeden atom vodıku, vetsıpocet atomu zapıseme cıslicıpred znacku: 5 H znamena pet atomu vodıku.
V kapalnžm skupenstvı jsou ca stice blızko sebe, proto mezi nimi pusobıpritazliv… sıly, kter… udrzujıca stice kapaliny pohromade. Kapalina je nestlacitelna . Protoze jsou ca stice v kapalinevolnepohybliv…, ma teleso tvar dany na dobou.
Vetsina la tek obsahuje atomy spojen… do vetsıch ca stic. C a stice tvorena ze dvou nebo vıce slouceny ch atomu je molekula. Vetsina molekul vznika sloucenım atomu ruzny ch prvku chemickasloucenina (sloucenina).
V plynnžm skupenstvı se ca stice volnepohybujı, jsou mezi nimi velk… vzda lenosti, pusobıcısıly mezi nimi jen pri na hodny ch sra zka ch. C a stice plynu vyplnujıcely prostor na doby.
Ze 107 zna my ch prvku se jich asi 90 vyskytuje v prırode, ostatnıbyly vytvoreny umele. Prvky se podle svy ch vlastnostıdelına kovy, polokovy a nekovy.
C astice se skladaz atomu
Nejjednodussım prvkem je vodık (H). Ma protonov… cıslo 1, tzn. ze v ja dru je pouze jeden proton a v atomov…m obalu je pouze jeden elektron. Tento elektron je za roven valencnım elektronem. Pocet protonu a neuronu v ja dre uda va nukleonovž cıslo. Toto cıslo se zapisuje pred znackou vlevo nahore.
-
ca stice = molekula = skupina atomu ca stice vody: - H2O, O é atom kyslıku, H é 2 atomy vodıku
-
protonov… cıslo 1 (jeden proton v ja dru), nukleonov… cıslo 2 (v ja dru je jeden proton a jeden neutron).
prvek = la tka, kter… jsou slozeny z jednoho druhu atomu sloucenina = la tka slozena z vıce druhu atomu
Chemickarovnice Z ceho se skladaatom ca st atomu obsahuje elektricky na boj elektronovy obal elektron (-) za porny na boj proton (+) kladny na boj ja dro neutron (0) nulovy na boj - V kazd…m atomu je stejny pocet protonu a elektronu - Pokud v nekter…m atomu je vıce nebo m…neelektronu nez protonu, vznika z neho “iontč a ma elektricky na boj: • kladnenabity iont (je v nem vıce protonu (+) nez elektronu (-)) = kation • za pornenabity iont (je v nem m…neprotonu (+) nez elektronu (-)) = anion Pocet elektronu v obalu atomu je stejny jako pocet protonu v ja dru. Ja dro atomu je mnohem mensınez je cely atom, je vsak mnohona sobnetezsı. Elektrony se pohybujıkolem ja dra v ruzny ch vzda lenostech a tvorıelektronovž vrstvy. Nejmensıenergii majıelektrony ve vrstve, ktera je nejblıze ja dru, nejvetsıenergii majı elektrony v nejvzda lenejsıvrstve- valencnıelektrony.
Chemicky dej, pri kter…m vznikajız jednodussıch la tek la tky slozitejsıse nazy va chemickž slucovanı. Napr. ze dvou prvku, vodıku a kyslıku vznika voda - H2O. Chemicka rovnice je za pis chemick… reakce vyja dreny znackami a vzorci chemicky ch la tek. Na levou stranu zapisujeme vy chozıla tky a sipkou je naznacen smer reakce. Na pravou stranu se zapisujıvznikajıcıla tky (produkty). Pocet atomu na obou strana ch rovnice musıby t stejny .
Elektroly za = reakce , ktera probıha pri pusobenıstejnosmern…ho elektrick…ho proudu na la tky v roztoku. K kazd… elektrodeje pritahova n jiny prvek. Elektroly za vody é k za porn… elektrodeje pritahova n vodık, ke kladn… elektrodeje pritahova n kyslık é docha zı k chemick…mu rozkladu. Chemicky rozklad je reakce, pri kter… ze slozitejsıch la tek vznikajıla tky jednodussı.
Atom hlinıku
V jadru atomu hlinıku je 13 protonu (+), 13 neutronu (0) V elektronovžm obalu obıha ve trech elektronovy ch vrstva ch celkem 13 elektronu (-) - po prvnıvrstveobıhajıdva elektrony - ve druh… vrstveosm elektronu - v poslednıé tretıé valencnı vrstveobıhajıtri elektrony Hlinık v periodick… tabulce prvku lezıve tretırade. V poradı tretı. Patrımezi kovy.
C esky na zev prvku Chemicka znacka Mezina rodnına zev prvku: Protonov… cıslo
Hlinık Al Aluminium 13
Skupiny a periody prvku periodickž soustavy Perioda: Vlastnosti atomu a chemicky ch prvku se periodicky menıv za vislosti na vzrustajıcım protonov…m cısle. Prvnıperiodu tvorıprvky v prvnım ra dku periodick… tabulky prvku (= H, He) druhou periodu tvorıprvky v druh…m ra dku (Li, Be, B, C, N, O, F, Ne) ... Atomy prvku 1. periody majıelektrony jen v jedn… vrstve(1. vrstva je vrstvou poslednı- valencnı) atomy prvku 2. periody majıelektrony v prvnıa druh… vrstve(2. vrstva je vrstvou poslednı- valencnı) ...
O3, P4, S8
- cteme: “o é trič, “p… é ctyrič, “es é osmč Dvou- a vıceatomov… ca stice vznikajıt…z slucova nım atomu ruzny ch prvku, napr.:
HCl, H2SO4
-
cteme: “ha é c… é elč, “ha é dveé es é o é ctyrič
Sloucenina je chemicka la tka, slozena ze slouceny ch atomu dvou a vıce prvku.
Skupina: Prvky v jednotlivy ch sloupcıch (SKUPINA CH) majı podobn… vlastnosti - pocet valencnıch elektronu je v kazd… skupinestejny . Skupina, do kter… prvek patrı, urcuje, kolik ma prvek valencnıch elektronu. V tabulce periodick… soustavy je 7 rad - 7 period a 18 sloupcu neboli 18 skupin. Chemickavazba: Atomy jsou ca sticemi vsech chemicky ch la tek. Jen ma lo la tek vsak obsahuje jednotliv…, vza jemnenespojen… atomy vetsina chemicky ch la tek obsahuje spojen… atomy.
Atom vodıku ma jeden valencnıelektron (vyja dreno teckou). Atom chloru ma sedm valencnıch elektronu (tri ca rky - 3x2 + 1 tecka = 7). Utvorenım spolecn…ho elektronov…ho pa ru ve sloucenine(vyja dreno ca rkou mezi vodıkem a chlorem) mezi atomy vznika chemicka vazba. Elektrony spojujıcı atomy se nazy vajıelektrony chemickž vazby.
Chemickž vzorce: Na pravou stranu rovnice se vzdy pısıla tky, kter… do deje vstupujı, na levou stranu rovnice (za sipku) pıseme la tky, kter… chemicky m dejem vznikly. Za dny atom se nesmınikam “vyparitč é soucet atomu prav… a lev… stranu musıby t shodny . Slucova nım dvou prvku vznika dvouatomova ca stice H é H. To muzeme zkra cenezapsat:
-
cteme “ha é dveč
H2
Pri slucova nıatomu urcit…ho (jednoho) prvku nevznikajı vzdy dvouatomov… ca stice, ale i ca stice vıceatomov…:
Cl2 é sloucenina dvou atomu chloru C-3 é anion uhlıku, tri elektrony chybı
Polarnı, nepolarnıa iontovavazba: Je-li v ca stici chemick… la tky (atomu nebo molekule) stejny pocet protonu a elektronu, ca stice je navenek elektricky neutra lnı. Kazdy atom ma svou elektronegativitu, ktera je u kazd…ho prvku jina . Jestlize majıdva sloucen… atomy rozdıl elektronegativit nulovy , chemicka vazba je nepola rnı. (To se tedy deje, jsou-li dva atomy jednoho prvku, napr.: H-H) Jestlize majıdva sloucen… atomy rozdıl elektronegativit vetsı nez 0, chemicka vazba je pola rnı. (U dvou nestejny ch prvku, napr.: H-Cl) Jestlize majıdva sloucen… atomy rozdıl elektronegativit vetsı nez 1,7, chemicka vazba je iontova . (Takovy rozdıl je napr. mezi prvky H é 2,2 a F é 4,1.) Ionty: kationy kladn… ca stice - majıo jeden elektron (ve valencnıvrstve) m…ne, nez je protonu v ja dre za pis é hornıindex za znacku prvku:
O +2 (V tomto prıpadechybıdva elektrony = atom ma kladny na boj, v atomu je o dva protony vıce, nez je elektronu) aniony za porn… ca stice é majıo jeden elektron vıce nez je protonu za pis:
Oé
(V tomto prıpadeprevla da jeden elektron é atom ma za porny na boj, jednicka se nepıse!)
1H é 14
protonov… cıslo vodıku é pocet protonu v ja dre
N é nukleonov… cıslo dusıku é pocet na boju v ja dre
Vodık -
v prırodeje rozsıren ve sloucenina ch s jiny mi prvky, H2O é voda ve vysoky ch vrstva ch atmosf…ry se vyskytuje molekulovy vodık H2 ma jeden proton, jeden neutron a jeden elektron ma jednu valencnıvrstvu é je umısten v 1. periode, ve skupineI. A bezbarva plynna la tka molekuly vodıku H2 jsou velmi mal… a mohou procha zet neviditelny mi v telesech ma ze vsech prvku nejmensıhustotu
Kyslık -
ma osm protonu, osm neutronu a osm elektronu ve dvou vrstva ch (2 + 6) lezıve 2. periode, ve skupineVI. A v bezny ch podmınka ch je kyslık slozen z molekul O2 jina forma kyslıku je ozon O3 (-jedovaty plyn) nacha zıse v prırodnıvode− umoznuje zivot zivocichum ve vode spolecnes vodıkem tvorıvodu H2O a peroxid vodıku H2O2
CHEMICKE REAKCE Deje, pri nichz z urcity ch chemicky ch la tek vznikajıjin… la tky, se nazy vajıchemick… reakce. Pri chemicky ch reakcıch docha zıke zmenechemicky ch vazeb. Zpravidla zanikajıpuvodnıa vznikajınov… chemick… vazby mezi atomy. Ja dra atomu se pritom nemenı. Prubeh chemick… reakce muzeme zapsat jednoduchy m sch…matem, napr.: zelezo + sıra − sulfid zeleznaty
Fe + S − FeS2
reaktanty − produkty Zakon zachovanıhmotnosti pr i chemicky ch reakcıch Pri chemicky reakcıch, kter… se prova dıv uzavreny ch na doba ch, hmotnost chemicky ch reakcıch la tek pred reakcı se rovna hmotnosti chemicky ch la tek po reakci.
Reakci vodıku s kyslıkem muzeme napsat sch…maticky: vodık + kyslık Š Š Š > voda Chemick… rovnice se vetsinou nezapisujıslovne, ale znackami nebo vzorci reaktantu a produktu. H2 + O2 Š Š Š > H2O Prerusovana sipka znamena , ze se jedna pouze o sch…maticky za pis. Plna sipka znamena , ze se jedna o zachycenıreakce, s presny mi pocty molekul a atomu.
Na zev Vzorec Plosny model
Vodık 2 H2
Kyslık O2
Voda 2 H20
2 H2 + O2 → 2 H2O -
Alkalick… kovy jsou strıbroleskl…, mekk…, dajıse lehce kra jet nozem. Na vzduchu se rychle pokry vajıvrstvickou sloucenin s kyslıkem.
Halogeny Kromealkalicky ch kovu existujıskupiny periodick… soustavy, v nichz majıprvky spolecny na zev. Jsou jimi halogeny. Patrıdo skupiny VII.A é majıve vnejsıvrstve7 elektronu.Atomy halogenu se slucujına dvouatomov… molekuly.
Chemickž rovnice
-
Sest prvku I.A skupiny periodick… soustavy (kromevodıku) ma spolecny na zev alkalick… kovy. Atomy vsech alkalicky ch kovu majıve vnejsıvrstvestejny pocet elektronu (= 1).
Li, Na, K, Rb, Cs, Fr
Vy chozıchemick… la tky /(la tky, kter… reagujı) nazy va me reaktanty. Chemick… la tky, kter… pritom vznikajı, nazy va me produkty.
-
Alkalickž kovy Atomy vsech prvku jedn… skupiny periodick… soustavy majı ve vnejsıvrstvestejny pocet elektronu. Proto prvky, kter… patrıdo jedn… skupiny periodick… soustavy, majıpodobn… vlastnosti.
2 molekuly dvouatomov…ho vodıku reagujıs jednou dvouatomovou molekulou kyslıku a vznikajıdve molekuly vody.
F2, Cl2, Br2, I2, At2 -
-
Z halogenu ma nejvetsıvy znam chlo r (Cl). Je zlutozelena , jedovata plynna la tka. Pouzıva se k dezinfekci vody a k vy robemnoha dulezity ch la tek (plasty, chlorovodık, ř ) Brom (Br) a jod (I) se pouzıvajık vy robebarviv. Jod (I) je souca stıjodov… tinktury.
Halogenidy Jsou to slouceniny halogenu a nekter…ho z kovu. Napr.: NaCl é Chlorid sodny (kuchynska sul) Na zvy vetsiny halogenidu jsou dvouslovn…: - Podstatn… jm…no je odvozeno od latinsk…ho na zvu halogenu a ma zakoncenı-id (fluorid, chlorid, ř ) - Prıdavn… jm…no je odvozeno z na zvu prvku, ktery je s halogenem sloucen
Tvor enınazvu halogenidu - Ve vzorci halogenidu je poradıslouceny ch prvku opacn… nez v na zvu halogenidu: Na Br bromid sodny - Podstatn… jm…no ma vzdy koncovku é id - Prıdavna jm…na majıruzna zakoncenı. To za lezına poctu atomu halogenu ve sloucenine.
Bromid sodny Fluorid va penaty Chlorid zelezity Chlorid kremicity Bromid fosforecny Fluorid sy rovy Fluorid jodisty Fluorid osmicely
koncovka vzorec halogenidu NaBr - ny - naty CaF2 - ity FeCl3 - icity SiCl4 - icny PBr5 - ovy SF6 - isty IF7 - icely OsF8
-
slouceniny kyslıku (O2, oxygenium) s jiny m prvkem na zvy jsou dvouslovn…: 1) oxid (slovo tvoreno z prvnıch dvou pısmen latinsk…ho na zvu oxygenium, zakoncen… Úid) 2) na zev odvozen z oxidacnıho cısla druh…ho prvku slouceniny
OXIDY
HALOGENIDY Na zev halogenidu
Oxidy
pomer poctu atomu 1:1 1:2 1:3 1:4 1:5 1:6 1:7 1:8
Tato tabulka za visına tzv. oxidacnıch cıslech: - Ve dvouprvkovy ch sloucenina ch prirazujeme vzdy atomu jednoho prvku kladn… oxidacnıcıslo a atomu druh…ho prvku za porn… oxidacnıcıslo. - Kladn… oxidacnıcıslo ma atom s mensıhodnotou elektronegativity, atom s vetsıhodnotou elektronegativity ma za porn… oxidacnıcıslo. - Soucet hodnot oxidacnıch cısel vsech prvku ve vzorci slouceniny se rovna nule. - Oxidacnıcıslo zapisujeme ve vzorcıch sloucenin rımsky mi cıslicemi vpravo nahore u znacky prvku: CaII Ve vsech halogenidech je oxidacnıcıslo stejn… = -I . Chlorid sodny (NaCl) - kuchynska sul - bıla krystalicka la tka - nepostradatelna pozivatina - pouzıva se k vy robechloru (Cl2) a hydroxidu sodn…ho (NaOH) Bromid str ıbrny (AgBr) - nazloutla pevna la tka, t…mer nerozpustitelna ve vode - pouzıva se k vy robefotograficky ch materia lu Chlorid amonny (NH4) - bezbarva la tka - pouzıva se jako souca st suchy ch cla nku (baterie)
Na zev oxidu Oxid dusny Oxid va penaty Oxid zelezity Oxid uhlicity Oxid fosforecny Oxid sy rovy Oxid manganisty Oxid osmicely
Koncovka - ny - naty - ity - icity - icny - ovy - isty - icely
vzorec oxidu N2O Ca2O2 → CaO Fe2O3 C2O4 → CO2 P2O5 S2O6 → SO3 Mn2O7 Os2O8 → OsO4
pomer poctu atomu 1:1 1:2 1:3 1:4 1:5 1:6 1:7 1:8
Oxidy majıoxidacnıcıslo II. ⇒ kyslık se na rozdıl od halogenidu pocıta 2x Oxid hlinity (Al2O3) - bıla , velmi tvrda la tka - pouzıva se k vy robehlinıku Oxid kr emicity (SiO2) - neslucuje se s vodou, je chemicky velmi odolna - vyskytuje se v prırodeé kremen - je hlavnıslozkou kremenn…ho pısku Oxid uhelnaty (CO) - bezbarva , jedovata , plynna la tka - vyskytuje se ve svıtiplynu, ve vy fukovy ch plynech motoru,ř Oxid uhlicity (CO2) - bezbarva plynna la tka - vznika pri nedokonal…m spalova nıpaliv, pri dy cha nı - pouzıva se pri vy robesodovky, such…ho ledu Oxid vapenaty (CaO) - pa len… va pno - pevna , bıla , pra skovita la tka - pouzıva se ve stavebnictvı
U pravy chemicky ch rovnic Na + Cl2 - - - > NaCl
1) Na é na L i P je vzdy 1 atom = OK 2) Cl é na L jsou 2 atomy na P je 1 atom = abychom meli na obou strana ch 2 atomy, na P é pred slouceninu é napıseme velkou cıslice 2 (= 2 molekuly NaCl) é na L i P jsou 2 atomy = OK
Na + Cl2 - - - > 2 NaCl
3) Provedeme kontrolu Na é na L je 1 atom, na P jsou dva atomy é na L napıseme velkou dvojku pred Na é na L i P jsou 2 atomy = OK
2 Na + Cl2 - - - > 2 NaCl 4) Na = OK, Cl = OK
2 Na + Cl2 → 2 NaCl
ROZTOKY Ú KYSELINY A HYDROXIDY -
roztok je stejnoroda smes slozena z rozpoustedla a z rozpusten… la tky roztok muze by t pevny (slitiny kovu), kapalny (sul ve vode) nebo plynny (cisty vzduch a zemnıplyn)
Kyseliny -
jsou dulezitou skupinou chemicky ch la tek nekter… se vyskytujıv prırode(kyselina mravencı) mnoh… kyseliny leptajısliznice a poskozujıkuzi podle slozenıdelıme kyseliny na bezkyslıkat… a kyslıkat…
-
-
-
Bezkyslıkatž kyseliny -
Hydroxidy
tyto slouceniny neobsahujıkyslık mezi nejzna mejsıpatrıdvouprvkov… slouceniny vodıku s halogeny na zvy se skla dajıze dvou slov: 1) kyselina 2) prıdavn… jm…no tvoren… z na zvu slouceniny halogenu s vodıkem a zakoncena -ova
Kyselina chlorovodıkova(HCl) - cista je bezbarva , koncentrovana je nazloutla - dra zdıdy chacıcesty a pusobıleptave - zredena (0,3%) je souca stızaludecnıch sČ a v a ma vy znam pri tra venı - kyselina chlorovodıkova je vodny roztok chlorovodıku
trıprvkov… slouceniny vodıku a kyslıku spolu s dalsım prvkem ve vzorcıch hydroxidu jsou znacky O a H vedle sebe jako OH oxidacnıcıslo je é I. Na zvy jsou dvouslovn…: 1) podstatn… jm…no hydroxid 2) prıdavn… jm…no je odvozeno od na zvu tretıho prvku, se zakoncenım jako u halogenidu Vetsina hydroxidu je tvorena kyslıkem (O), vodıkem (H) a tretım prvkem ze skupin I.A a II..A
NaOH Ú hydroxid sodny - bıla krystalicka la tka, pohlcujıcıvlhkost - majıleptav… ď cinky - pouzıvajıse k vy robemy del, chemika liı, ř NH4OH Ú hydroxid amonny - vznika pri rozpustenıamoniaku NH3 ve vode - patrımezi zıraviny - pred ď cinkem je nutn… si chra nit oci ochranny mi bry lemi Ca(OH) 4 Ú hydroxid vapenaty - pevna bıla la tka - ma leptav… ď cinky - k jeho vy robese pouzıva uhlicitan va penaty CaCO3 é va penec
Kyslıkatž kyseliny -
jsou trıprvkov… slouceniny vodıku H, kyslıku O a tretıho prvku na zvy kyslıkaty ch kyselin jsou t…z dvouslovn…: 1) kyselina 2) prıdavn… jm…no je utvoreno z na zvu tretıho prvku a zakonceno vetsinou podle skupiny, do kter… prvek patrı.
Znacka tretıho prvku C A S -
skupina prvku IV. A V. A VI. A
vzorec kyseliny H2CO3 HNO3 H2SO4
koncovka - icita - icna - ova
Na zev kyseliny k. uhlicita k. dusicna k. sırova
Vetsina kyslıkaty ch kyselin je tvorena kyslıkem (O), vodıkem (H) a tretım prvkem ze skupin IV.A, V.A, VI.A
Kyselina dusicna(HNO3) - bezbarva kapalna la tka - je tekava , dra zdıdy chacıcesty, pusobıleptave, spaluje pokozku - ouzıva se k vy robehnojiv, vy busnin, ř Kyselina sırova(H2SO4) - bezbarva , olejovita , kapalna la tka - vetsinou se vyra bıreakcıoxidu sırov…ho s vodou - ma zırav… ď cinky, pusobıleptave - pohlcuje vodnıpa ru ze vzduchu a la tka m odebıra vodu - dobre se rozpoustıve vodeé zvysuje teplotu (nekdy az k bodu varu) - je to nejdulezitejsıkyselina v chemii, pouzıva se k vy robehnojiv, plastu, barviv, l…civ, pri zpracova nı ropy, v automobilech jako na pln do akumula toruř
Kyselost a zasaditost vodny ch roztoku , pH -
-
-
vsechny deje v organismech probıhajıve vodnıch roztocıch. Jednım z ukazatelu jejich spra vn…ho prubehu je obsah vodıkovy ch kationu H+ a hydroxidovy ch anionu OH- ve vodn…m roztoku. Urcuje kyselost a za saditost prostredı, v nemz probıhajıchemick… reakce. aniony OH- zpusobujıza saditost vodn…ho roztoku kationy H+ zpusobujıkyselost vodn…ho roztoku kyselost a za saditost roztoku se zjisČ uje vhodny mi indika tory é chemicky mi la tkami, ktera menıbarvu zjisČ ujeme hodnotu kyselosti a za saditosti zreden…ho vodn…ho roztoku é stupnicıpH é je to stupnice cısel od 0 é 14 vodn… roztoky, kter… majıpH mensınez 7 jsou kysel… vodn… roztoky, kter… majıpH rovno 7 jsou neutra lnı vodn… roztoky, kter… majıpH vetsınez 7 jsou za sadit…
Neutralizace -
kysel… vlastnosti kyseliny a za sadit… vlastnosti hydroxidu se vza jemnereakcırusı kationy H+ s aniony OH- vytvorıvodu H2O z kysel…ho a za sadit…ho roztoku vznikl roztok neutra lnı reakce vodıku H+ a hydroxidu OH se nazy va neutralizace pri neutralizaci se uvolnuje teplo, teplota roztoku se zvysuje reakce se vyuzıva k presn…mu urcenımnozstvıkyselin a hydroxidu v potravina rsky ch vy robcıch
SOLI -
-
soli jsou chemick… slouceniny slozen… z kationu kovovy ch prvku (nebo amonn…ho kationu NH4) a anionu kyselin Aniony kyselin se odvozujıodstepenım jednoho nebo vıce vodıkovy ch kationu H+ z molekul kyseliny - pr.: odstepenıH z molekuly HNO3 vznika dusicnan NO3
Nazvoslovı sulfidu sulfidy jsou slouceniny sıry (z latinsky na zev “sulfurč) na zvoslovıje stejn… jako u oxidu
-
Srazecı reakce reakce, pri nız z reaktantu v roztoku vznika ma lo rozpustny produkt
-
Jak vznikajısoli:
a) Slucova nım kovu s nekovem Na+ Cl → NaCl b) Neutralizacıé pri neutralizaci vznika voda a sul é KOH + HCl → H2O + KCl c) Reakcıkyselinotvorn…ho oxidu s hydroxidem é vznika voda a sul d) Reakcıhydroxidotvorn…ho oxidu s hydroxidem é vznika voda a sul é CaO + 2 HNO3 → H2O + Ca(OH3)2 e) Reakcıkovu s kyselinou é Fe + H2SO4 → H2 + FeSO4
Vlastnosti solı -
soli se vyskytujıv prırodevetsinou jako krystaly v krystalech solıjsou pevn… vazby é majıproto vysokou teplotu ta nıa teplotu varu vetsinou se ve voderozpoustejı soli v pevn…m stavu elektricky proud nevedou, v roztoku vsak ano
Nazvoslovısolı -
na zvoslovısolıjsou dvouslovn… podstatn… jm…no na zvu se odvozuje od na zvu poslednıho uveden…ho prvku nebo slouceniny (chlorid, uhlicitan, ř ) - prıdavn… jm…no je odvozeno od prvnıho uveden…ho prvku s prıponou podle skupiny, ve kter… se prvek nacha zı(sodny , horecnaty , hlinity , ř ) Na2CO3 é uhlicitan sodny Ca(NO3)2 é dusicnan va penaty Al2 (SO4) é sıran hlinity
Pouzitı solı Halogenidy - sloucenina halogenu a dalsıho prvku - pr.: kuchynska sul (NaCl) Sulfidy - nekter… prırodnısulfidy jsou cenny mi rudami pro vy robu kovu é Sulfid zeleznaty (galenid) na vy robu oceli Dusicnany - soli, kter… se odvozujıod kyseliny dusicn… (HNO3) - jsou to bıl…, krystalick…, ve voderozpustn… la tky - pouzıvajıse jako prumyslova dusıkata hnojiva Sırany - soli, kter… se odvozujıod kyseliny sırov… (H2SO4) - sıran me naty (CuSO4) se napr. vyuzıva v pome ovacıch la znıch nebo ve stavebnictvıjako ochrana proti plısnım - sıran amonny (NH4)2SO4 je prumyslov… hnojivo Uhlicitany - soli, kter… se odvozujıod kyseliny uhlicit… (H2CO3) - uhlicitan sodny Na2CO3 a uhlicitan draselny K2CO3 jsou dobre rozpustn… ve vode, pouzıacjıse pri vy robeskla a pracıch prostredku - uhlicitan va penaty CaCO3
UHLOVODI KY -
1C 2C 3C 4C
slouceniny atomu vodıku a uhlıku patrımezi nejvy znamnejsıchemick… slouceniny na zvy se odvozujıpodle poctu atomu vodıku a uhlıku ve slouceninea podle vazby mezi atomy uhlıku UHLOVODI KY Alkany Alkeny Alkiny Metan Ethan Ethylen Acetylen Propan Propylen Propin Butan Buten Butin
Areny
Strukturalnı vzorce: Metan CH4
H
H I C I H
H
Propylen C3H4 Pocet atomu vodıku urcuje na zev uhlovodıku (met--, eth--, prop--, but--) Pocet elektronu chemick… vazby uda va zarazenıdo jednotlivy ch skupin (alkan é alken é alkin)
H H I I C = C = C I I H H
Ethan C2H6
H
H I C I H
H I C I H
Ethylen C2H4
H
Ethin C2H2
H
C≡C-H
H H I I C = C I I H H
Benzen C6H6
-
Derivaty uhlovodıku -
deriva t = odvozenina mısto jednoho nebo vıce atomu vodıku se k uhlıku nava ze jiny prvek halogenderiva ty = nava zany prvek patrıdo skupiny halogenu
-
Chlorethan C2H5Cl
H
-
H I C I H
H I C I H
Cl
Glycerol C3H5(OH)3 H H H I I I H C C C H I I I OH OH OH
ca st molekuly (bez atomu vodıku) oznacujeme jako uhlovodıkovy zbytek tento uhlovodıkovy zbytek oznacujeme pısmenem R
Alkoholy -
Methanol CH3OH - je nejjednodussım alkoholem - prudce jedovata a horlava kapalna la tka mal… da vky zpusobujıoslepnutı - pouzıva se jako rozpoustedlo, pohonna la tka pro rakety, ř
Glycerol C3H5(OH)3 - zastupuje vıce nez jednu hydroxylovou skupinu (3) - chemicky je va za n v tucıch
Fenol C6H5OH - hydroxylova skupina je va za na na benzenov… ja dro C6H5 - “fenolyč jsou vsechny alkoholy s benzenovy m ja drem - jedovata , krystalicka pevna la tka, lepta pokozku - uzıva se pri vy robeplastu, l…ku, barviv
Otravnž latky nekter… halogenderiva ty uhlovodıku ma zhoubn… ď cinky na ziv… organismy - mohou cloveku zpusobit tezk… poskozenızdravıa privodit smrt - tyto la tky oznacujeme zkratkou OL Dusivž OL é vnikajıdo tela vdechova nım, poskozujıplıce, zpusobujıudusenı Vseobecne jedovatž OL é zhoubnepusobına krev, vnika vdechova nım, pokozkou Zpuchy r ujıcıOL é pronikajısnadno odevem a obuvına kuzi, kde zpusobujıpopa leniny -
Karbonylovž slouceniny
obsahujıcharakteristickou skupinu atomu é OH é hydroxylova skupina (hydroxyl) obecny vzorec alkoholu je R Ú OH na zev se tvorıpodle cel…ho uhlovodıku é s prıponou é ol
Ethanol C2H5OH - bezbarva horlava la tka - vznika alkoholicky m zkvasova nım cukru a na slednou destilacı
nazy va me jej podle cel… molekuly é s prıponou Úyl napr.: metyl, propyl, butyl, ř
- obsahujıcharakteristickou skupinu atomu é karbonylovou skupinu (karbonyl)
C II O
- obecny vzorec karbonylov… slouceniny je R
H
H I C I H
C II O
OH R
Aldehydy
C II O
- podmnozina deriva tu, kter… majı charakteristicky vzorec zakonceny vodıkem (H)
H
H I C I H
X
H I C OH I H
H H H I I I H C C C H I I I OH OH OH
Formaldehyd HCHO - nejjednodussıaldehyd - bezbarva , stiplavebezbarva , jedovata la tka
H
Acetyldehyd CH3HO - pouzıva se k vy robekaucuku, kyseliny octov…, barviv, l…civ
H
Ketony
R1
- podmnozina deriva tu, kter… majı charakteristicky vzorec zakonceny dalsım R
Aceton CH3COCH3 - tekava kapalna la tka, patrımezi za kladnısuroviny v chemick…m prumyslu - pouzıva se jako rozpoustedlo sloucenin uhlıku
H
H I C I H
C II O
H I C I H
H
H
C II O
C - R2 II O
C II O
H I C I H
Karboxylovž kyseliny - obsahujıkarbonylovou skupinu a hydroxyl =
H
C
OH
H
Pr ırodnı slouceniny
II O
karboxyl
R
- obecny vzorec karboxylov… kyseliny je
H
Kyselina mravencı HCOOH - nejjednodussıkarboxylova kyselina - je souca stımravencıho jedu - vyuzıva se jako dezinfekcnıprostredek Kyselina octovaCH3COOH - kapalna la tka stiplav…ho za pachu a leptavy ch ď cinku
C II O
H
H I C I H
C II O
C II O
Sacharidy OH
OH
OH
Ve vsech zivy ch organismech jsou chemicky va za ny karboxylov… kyseliny, kter… obsahujıcharakteristickou aminovou skupinu NH2. Tyto la tky se nazy vajı aminokyseliny a nejjednodussız nich je kyselina aminooctovaNH2CH2COOH H I C I H
C II O
-
-
Nekter… z karboxylovy ch kyselin, kter… majıv molekule vetsı pocet atomu uhlıku, se vyskytujıchemicky va zan… v tucıch. Je to: - kyselina palmitova C15H31COOH - kyselina stearova C17H35COOH - kyselina olejova C17H33COOH
H I N I H
-
-
-
jsou vy znamnou mnozinou trıprvkovy ch sloucenin na zev odvozen od reck…ho sachar = cukr jejich molekuly obsahujıvzdy vıce charakteristicky ch hydroxylovy ch skupin a jednu skupiny karbonylovou jednoduch… sacharidy é monosacharidy jsou v prırode rozsıreny v rostlina ch, jsou to krystalick… la tky, kter… majısladkou chuČ sacharoza C12H22O11 - repny cukr (vy skyt v cukrov… repe) - bıla krystalicka la tka, dobre rozpustna ve vode - pouzıva se jako bezn… sladidlo glukosa C6H12O6 - tzv. “hroznovy cukrč - patrımezi monosacharidy skrob - patrımezi polysacharidy - jedna ze za kladnıch zivin cloveka - obsahujıho rostliny (skrob) i zivocichov… (glykogen)
Tuky -
jsou to estery karboxylovy ch kyselin s glycerolem
-
pevn… tuky (luj, ma slo, sa dlo) jsou estery kyseliny palmitov… a stearov… kapaln… tuky (slunecnicovy , olivovy , ř ) obsahujıestery kyseliny olejov…
-
OH
tuky chra nıorganismy pred ztra tou telesn… teploty jsou dulezitou slozkou potravy pri tra venıje tik rozkla da n na glycerol a prıslusn… karboxylov… kyseliny. Tyto la tky organismus vyuzıva jako zdroj energie nebo jako za sobnıla tku
Bılkoviny NH2
CH2 CO OH
-
Estery vznikajıesterifikacıé tj. reakcıkyseliny s alkoholem za vzniku esteru a vody jsou ve vodenerozpustn…, ale rozpoustejıse v organicky ch rozpoustedlech v prırodejsou znacnerozsıreny tvorıprıjemnevonıcıslozky plodu rostlin, jsou slozkou vosku, a zejm…na tuku
-
C O II O
R
H + H
O
kyselina + alkohol Obecny vzorec esteru: R
C
O II O
R
R → R
→ ester
C O II O
-
makromolekula rnıla tky, kter… vznikajıvza jemnou vazbou mnoha set molekul ruzny ch aminokyselin obsahujıva zan… atomy uhlıku, vodıku, kyslıku, dusıku a casto i sıry jsou nepostradatelnou slozkou potravy zivocichu
Plasty a syntetickavlakna -
plasty = syntetick… makromolekula rnıla tky, kter… lze plasticky ztva rnovat syntetickavlakna = makromolekula rnıla tky vyra ben… jako na hrada prırodnıch vla ken
R + H20
+ voda
polyvinylchlorid (PVC) - je jednım z nejrozsırenejsıch plastu - odolny proti chemika liım - po zahra tıse snadno formuje
H I C I H
H I C I Cl
Dalsılatky podobnž PVC - novodur é tvrdsınez PVC é vy roba obalu, trubek, ř - novoplast é mekcınez PVC é vy roba potahu, ochr. odevu, ř - silon é patrımezi polyamidova vla kna é je pevnejsınez napr. vlna, pouzıva se k vy robeodevu, kobercu, lan, ř - polyesterovavlakna é vy roba tkanin pro nemackav… odevy
