Za Josefem Kajetánem Tylem do Kutné Hory
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Poděkování Na těchto řádcích bych ráda poděkovala své vedoucí práce, Mgr. Evě Horňákové, za její čas, odborné rady, připomínky, ochotu a přátelský přístup. Dále bych ráda poděkovala panu Miroslavu Štroblovi za cenné připomínky a rady o Josefu Kajetánu Tylovi. Zvláštní poděkování patří rodině a přátelům za trpělivost při zpracovaní bakalářské práce.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ Katedra cestovního ruchu
Za Josefem Kajetánem Tylem do Kutné Hory Bakalářská práce
Autor: Martina Fílová Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková Jihlava 2015
Copyright © 2015 Martina Fílová
Abstrakt FÍLOVÁ, Martina: Za Josefem Kajetánem Tylem do Kutné Hory. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Eva Horňáková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016. Počet stran 72. Cílem bakalářské práce je zvýraznění osobnosti Josefa Kajetána Tyla z hlediska významu pro rozvoj domácího cestovního ruchu v Kutné Hoře, která je známá především stříbrnými doly a hornictvím. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části teoretickou a praktickou. V teoretické části jsme se zaměřili na ţivot Josefa Kajetána Tyla a jeho odkaz v Kutné Hoře, který zde ţije dodnes. V praktické části zkoumáme vědomosti a vlastenectví českého národa o Josefu Kajetánu Tylovi. Klíčová slova: Josef Kajetán Tyl, Novinářská činnost, podpora vlastenectví FÍLOVÁ, Martina: Following Josef Kajetan Tyl to Kutna Hora. Bachelor thesis. College of polytechnics Jihlava. Department of tourism. Tutor Mgr. Eva Horňáková. The degree of professional qualification: Bachelor's degree. Jihlava 2016. Number of pages seventy – two. The aim of the thesis is to highlight the personality of Josef Kajetán Tyl in terms of importance for the development of domestic tourism in Kutná Hora, which is known for silver mines and the mining industry. The thesis is divided into two parts of - theoretical and practical. In the theoretical part we focused on the life of Josef Kajetán Tyl, and his legacy in Kutna Hora, which still lives here. In the practical part we are exploring knowledge and patriotism of the Czech nation for Josef Kajetánu Tylovi. Keywords: Josef Kajetán Tyl, Journalistic activity, support of patriotism
7
Předmluva Ke Kutné Hoře mám velice blízký vztah. Je to místo plné klikatých uliček s vůní historie, v současné době i malých kaváren a vinoték. Kutná Hora leţí v blízkosti hlavního města Prahy a je dobře dostupná. Turisté většinou znají jenom chrám sv. Barbory, Kostnici, Vlašský dvůr a stříbrné doly. Pro děti je zde sportovní areál Klimeška s nejdelší bobovou dráhu v České republice. V dnešní době si však málokdo vzpomene, ţe Kutná Hora je spjata s osobností Josefa Kajetána Tyla. Josef Kajetán Tyl se v Kutné Hoře narodil. Poprvé jsem se o této významné osobě doslechla na základní škole. Nejvíce mě zaujalo, jak ve svých hrách neustále vyzdvihoval a opěvoval krásu české země. Jeho slova se objevila později ve slovech národní hymny. ,, A to je ta krásná země, země česká, domov můj. ‘‘
8
Obsah 1
Úvod........................................................................................................................ 11
2
Metodika ................................................................................................................. 12
3
Josef Kajetán Tyl .................................................................................................... 14
3.1
Praha ................................................................................................................. 14
3.2
Hradec Králové ................................................................................................ 15
3.3
J. K. Tyl a časopis Jindy a nyní později Květy ................................................ 15
3.4
Kajetánské divadlo ........................................................................................... 17
3.5
Tylova další tvůrčí činnost ............................................................................... 17
3.6
Dramatická tvorba ............................................................................................ 17
3.7
Působení ve Stavovském divadle ..................................................................... 18
3.8
Porevoluční období .......................................................................................... 19
3.9
Kutná Hora – rodiště ........................................................................................ 19
3.10
Plzeň – poslední místo, kde Tyl pobýval ......................................................... 21
3.11
Významná místa spojená s J. K. Tylem ........................................................... 21
4
Podpora vlastenectví ............................................................................................... 22
4.1
Tylova Kutná Hora ........................................................................................... 23
4.2
Kutnohorský ochotnický spolek ....................................................................... 24
4.3
Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři .............................................................. 24
4.4
Strakonický dudák aneb Hody divokých ţen ................................................... 25
4.5
Rosava promlouvá k současné společnosti ...................................................... 26
4.6
Fidlovačka aneb Ţádný hněv a Ţádná rvačka .................................................. 26
5
Praktická část .......................................................................................................... 29
5.1
Příprava a realizace .......................................................................................... 29
5.2
Vyhodnocení terénního šetření ........................................................................ 29
5.2.1
Jste v Kutné Hoře poprvé? ........................................................................ 29
5.2.2
Co Vás přimělo k návštěvě Kutné Hory? ................................................. 30
5.2.3
Doporučil/a byste návštěvu Kutné Hory známým, příbuzným? ............... 31
5.2.4
Navštívil/a byste Kutnou Horu znovu? ..................................................... 32
5.2.5
Víte, kdo byl Josef Kajetán Tyl? .............................................................. 33
5.2.6
Kde se narodil? ......................................................................................... 34
5.2.7
Kde jste poprvé o Josefu Kajetánu Tylovi slyšeli? ................................... 35 9
5.2.8
Čím J. K. Tyl přispěl k rozvoji českého národa? ...................................... 35
5.2.9
Znáte nějaké divadelní hry spojené s J. K. Tylem? .................................. 36
5.2.10
V jakém divadle J. K. Tyl působil? .......................................................... 36
5.2.11
Navštívil/a jste nějakou památku spojenou s J. K. Tylem? ...................... 37
5.2.12
Kde J. K. Tyl zemřel? ............................................................................... 37
5.2.13
Co se Vám v Kutné Hoře líbilo a co nelíbilo? .......................................... 38
5.2.14
Jaké jste pohlaví? ...................................................................................... 38
5.2.15
Kolik je Vám let? ...................................................................................... 39
5.2.16
Máte nějaké připomínky, co by se v Kutné Hoře dalo vylepšit? ............. 40 Vyhodnocení pracovních hypotéz .................................................................... 41
5.3 6
Tylův festival .......................................................................................................... 42
6.1
Uvítání hostů a informace o průběhu festivalu ................................................ 43
6.2
Cenová kalkulace ............................................................................................. 45
6.3
Topografická příprava ...................................................................................... 46
6.4
Tylova Kutná Hora – 160 let výročí smrti Josefa Kajetána Tyla ..................... 47
6.4.1
Tylovo divadlo .......................................................................................... 49
6.4.2
Tylovo divadlo v současnosti ................................................................... 51
6.4.3
Rozbor osobnosti Josefa Kajetána Tyla .................................................... 52
6.4.4
Návrh vybraných textů pro odpolední program v Tylově divadle............ 52
6.4.5
Tylův rodný dům ...................................................................................... 56
6.4.6
Vlašský dvůr ............................................................................................. 56
6.4.7
Praţský groš .............................................................................................. 57
6.4.8
Rozina Ruthardova ................................................................................... 57
6.4.9
Ruthardská ulice ....................................................................................... 58
6.4.10
Hrádek – České muzeum stříbra ............................................................... 59
7
Závěr ....................................................................................................................... 62
Seznam pouţité literatury ............................................................................................... 64 Seznam obrázků .............................................................................................................. 67 Seznam tabulek ............................................................................................................... 67 Seznam map .................................................................................................................... 67 Příloha A: Seznam ubytovacích zařízení ........................................................................ 68 Příloha B: Dotazník ........................................................................................................ 69 Příloha C: Připravené otázky k řízenému rozhovoru ...................................................... 72
10
1 Úvod Kutná Hora a cestovní ruch patří jednoznačně k sobě. Do tohoto města jezdí mnoho turistů za poznáním, památkami nebo zábavou. Pokud zde budou hledat hrad nebo zámek, tak jej nenajdou. Budou však příjemně překvapeni nádherným historickým centrem. Kutná Hora je okresní město ve Středočeském kraji, které patří díky svým památkám na Seznam dědictví Unesco. Při zpracování bakalářské práce byly pouţity především tištěné zdroje v porovnání s internetovými. V rámci studie podkladů byl navštíven archiv, který se nachází v Českém muzeu stříbra v Kutné Hoře. Práce pojednává o zvýraznění osobnosti Josefa Kajetána Tyla z hlediska výzkumu pro rozvoj domácího cestovního ruchu v Kutné Hoře. Praktická část je zaměřena na prozkoumání vědomostí veřejnosti o Josefu Kajetánu Tylovi. Na základě provedeného výzkumu je zpracován návrh, který by měl podpořit zájem turistů k navštívení Kutné Hory a následně rozvoj domácího cestovního ruchu. Lze konstatovat, ţe zpracování praktické části sleduje splnění stanoveného cíle práce.
11
2 Metodika Bakalářská práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část analyzuje dostupné prameny k dané problematice. Praktická část je zaloţena na stanovení dvou hypotéz: 1) Povědomí o Josefu Kajetánu Tylovi je nízké. 2) Polovina dotazovaných ví, kdo je autorem slov národní hymny. K jejich ověření byla pouţita metody dotazníku, řízeného rozhovoru a následné analýzy získaných informací.
Cílem práce je zjistit povědomí veřejnosti o J. K. Tylovi. Z tohoto důvodu bylo vybráno dotazníkové šetření. Při vyplňování otázek je pouţita také metoda pozorování s reakcí respondenta na dané otázky. V dotazníkovém šetření mohu být pouţity uzavřené, polo uzavřené a otevřené otázky. Ve výzkumu byly pouţity otevřené i uzavřené otázky. V otevřených otázkách odpovídali respondenti vlastními slovy, v uzavřených otázkách vybírali vţdy z několika nabídnutých moţností. Otázky zaměřené na profil dotazovaného najdeme na konci dotazníku. Dotazníky
byly
rozdány
v turistickém
informačním
centru
v Kutné
Hoře,
Průvodcovské sluţbě v Kutné Hoře, na Palackého náměstí v Kutné Hoře, dále v jednotlivých památkových objektech (Vlašský dvůr, České muzeum stříbra, Tylův dům). V měsících září a říjnu ve vybraných základních školách, které se nachází blízko Kutné Hory. Připraveno bylo 300 dotazníků. Pro zpracování se navrátilo 200 dotazníků. Dotazník najdeme v příloze. Řízený rozhovor je v podstatě technika nepřirozená – většinou spolu komunikují dva cizí lidé. Při takovém rozhovoru můţe panovat i nedůvěra. Je tedy důleţité si rozhovor dobře připravit. Řízený rozhovor je v podstatě čtený dotazník. Jeho výhodou je moţnost snadnějšího srovnání na základě jednotné formulace a pořadí otázek. Je povaţován za vhodnou 12
doplňující výzkumnou techniku např. při zkoumání většího mnoţství informací. Odpovědi zaznamenává tazatel. [29]
Tazatel by měl:
být na rozhovor dobře připraven
umět navázat a udrţet kontakt s dotazovaným
vhodně upraven dle prostředí, kde bude rozhovor probíhat
umět naslouchat, neovlivňovat dotazovaného, nezasahovat do odpovědí [29]
13
3 Josef Kajetán Tyl Tylova otce zavedla do Kutné Hory vojenská sluţba v praţském pěším pluku barona Fröhlicha. Vyučený krejčí Jiří Tyl působil v plukovní hudbě. Láska k dceři místního zámoţného krupaře, Barboře Králíkové, ho roku 1806 přiměla usadit se v Kutné Hoře. Svatba se konala i proti vůli nevěstiny rodiny. Malý Josef po otci zdědil hudební nadání, měl rád literaturu a od dětství chodil s otcem do divadla. Sám také divadlo hrával se svými kolegy v sídle kutnohorské hlavní školy na Hrádku. Po ukončení školy v roce 1822 mohl na přímluvu ředitele Josefa Herzána dále s podporou babičky Králíkové pokračovat dále ve studiu v Praze na staroměstském Akademickém gymnáziu. Podrobnější ţivot popisuje Koţíšek ve své knize Miláček národa. Josef Kajetán Tyl opustil Kutnou Horu natrvalo v roce 1822, ale občas se do ní vracel. Měl ji rád, nebyl lhostejný k dění ve městě a ve svých dílech se nechal inspirovat kutnohorskou historií.[Kolektiv autorů, 2009, str. 1- 2]
3.1 Praha Přes podzim a zimu v Praze byl malý Josef Tyl pln nesmělosti a náboţné úcty. Stále se cítil venkovanem a nechápal, ţe Praţané mohou tak lhostejně chodit po místech, kde se odehrálo tolik velkých dějů. Na gymnáziu učil Josef Jungmann. Ač do jeho ročníku ještě nepatřil, vetřel se na jeho mši a zboţně poslouchal. Ve Stavovském divadle se hrálo německy. Jednou zahlédl dole z pokladny slavného dramatického autora Jana Nepomuka Štěpánka, od něhoţ četl uţ několik her. 9. května 1823 si Karel Vinařický pozval k sobě Josefa Kajetána Tyla. Mluvil s ním o tom, co zatím Tyl napsal. ,,Musíte se naučit svědomitosti, ‘‘ řekl Kajetánovi, jako by kázal. Je důleţité mít před sebou plán. Další den se Kajetán se dozvěděl, ţe Kutná Hora byla postiţena obrovským poţárem, který zničil pětinu města. Ztráty jsou nesmírné, obyvatelé oţebračeni. Se zuřícím ţivlem se doposud bojuje. [Koţík, 1975, str. 18 - 21]
14
O majetek přišla jak jeho rodina, tak i babička. Byl donucen se na studiích ţivit sám. Starosti s existenčním zajištěním ho potom provázely celý ţivot. [Kolektiv autorů, 2009, str. 2] S tímto rovněţ souhlasí autor Koţík, kterého jiţ zmiňuji. Ve škole byl Kajetán pořád premiantem. V této době se stal členem svatováclavského spolku studentů. Klidný začátek studií v Praze vystřídalo období strádání, kdy se Tyl musel ţivit kondicemi, opisováním textů a not. [Koţík, 1975, str. 31- 33]
3.2 Hradec Králové V roce 1827 odešel dokončit gymnázium do Hradce Králové, kde působil profesor, dramatik Václav Kliment Klicpera (1792 - 1859). Ten si nového studenta ihned oblíbil. Za jednu z povídek dostal od litomyšlského nakladatele Turečka první honorář – jeho obnošený kabát. Více jej však zajímal vlastenecký a kulturní ţivot. Zcela se oddal divadlu a stal se hercem. Po účinkování v několika ochotnických představeních se v roce 1829 v Písku připojil k Hilmerově německé kočovné společnosti. Společně s přáteli provozovali na venkově česká představení. Spřátelil se zde s Magdalenou Forchheimovou. Cestoval po západních Čechách, po Sasku, Bavorsku nebo Slezsku. Tato cesta nebyla úspěšná. Zklamaný se vrací do Prahy. [Kolektiv autorů, 2009, str. 2 - 3] Pokud bychom se chtěli více dozvědět o působení Josefa Kajetána Tyla v Kutné Hoře, otevřeme kníţku Miláček národa od jiţ citovaného autora.
3.3
J. K. Tyl a časopis Jindy a nyní později Květy
V roce 1831 nastoupil vojenskou sluţbu jako úředník ve vojenské účtárně. [Kolektiv autorů, 2009, str. 3] Bydlel v prvním patře Josefských kasáren na rohu Truhlářské ulice. Dovedl si představit, jakou měl otec radost, kdyţ se dověděl, ţe syn se stal příslušníkem jeho starého pluku. Roku 1833 dostal nabídku psát do časopisu Jindy a nyní. Zjistil, ţe lidé touţí po troše humoru. V dalším čísle se je snaţil pobavit. Čísla Jindy a nyní putovala na venkov. Kajetán si přál obrátit pohledy všech k Praze, aby si uvědomili, co se tam děje. Tomu patřilo v názvu časopisu ,,Jindy‘‘. Slovo ,,nyní‘‘, to byla současnost, dnešek.[Koţík, 1975, str. 61 - 65]
15
Za rok se Jindy a nyní přejmenovalo na Květy české, později na Květy. Tyl vytvořil hlavní tribunu českému národnímu hnutí let třicátých a poloviny následujícího desetiletí. Začal psát první čísla svého časopisu téměř sám, ale zakrátko se mu podařilo získat velký okruh spolupracovníků. Časopis Květy měl roku 1835 uţ 40 spolupracovníků. Květy se staly organizačním centrem mladé české literatury, Tylových současníků, kteří se dali redaktorovou zkušenější rukou vést. Tyl se neuzavíral ani před starší generací. Květy byly určeny lidem, kteří měli většinou jen základní školní vzdělání. Nebylo tedy moţno v časopise uskutečňovat národně výchovné poslání prostřednictvím článků. Tyl chtěl o povinnostech k národu přesvědčovat především uměleckými obrazy. U publika zaručovaly psanému projevu největší moţný agitační účin. Krásná literatura byla tehdy hlavní obsahovou částí Květů. [Otruba, 1959, str. 13]
Obrázek 1: Titulní strana časopisu Jindy a nyní [31]
16
3.4 Kajetánské divadlo Důleţitým obdobím byl rok 1834. Tehdy se podílel na zaloţení nového ochotnického divadla, samostatné české scény ve zrušeném klášteře Kajetánů. Tyl soubor řídil. Společně s ním v novém divadle vystupoval Karel Hynek Mácha, Karel Sabina, František Jaromír Rubeš a další. [Kolektiv autorů, 2009, str. 3] Významným hercem souboru byl Josef Jiří Kolár. Cílem tohoto ochotnického divadla bylo názorně ukázat, ověřit a prosadit divadelní program mladé generace třicátých let. [Otruba, 1959, str. 22]
3.5 Tylova další tvůrčí činnost V letech 1840 aţ 1841 vedl redakci časopisu Vlastimil. Časopis vedle zábavné části obsahoval i poučné rubriky, přinášel literární novinky nebo informoval o soudobých událostech. Po odchodu z Květů redigoval v letech 1846 aţ 1849 lidovýchovný Praţský posel, určený pro rolníky a drobné ţivnostníky, který většinou také sám psal. [Kolektiv autorů, 2009, str. 5] Naplňoval ho povídkami z venkovského a řemeslnického ţivota, historickými povídkami, naučnými články obsahu zeměpisného, dějepisného, přírodovědeckého i hospodářského. V Praţském poslu se Tylovi podařilo vytvořit dokonalý lidovýchovný časopis. Proto se Praţský posel neminul účinkem a získal si zakrátko oblibu mezi lidem. [Otruba, 1959, str. 17] Časopis měl vzdělavatelskou funkci. V roce 1848 získal ráz politického týdeníku. V revolučních letech působil Tyl také svými Sedlskými novinami, které byly určeny převáţně venkovu. Vysvětloval mu, jak si počínat v nových podmínkách. Noviny vycházely jako politický týdeník krátce v roce 1849, neţ byly zastaveny. Tyl pouţíval některé pseudonymy, například M. Horský, Horník, Mírumil Kutnohorský aj. [Kolektiv autorů, 2009, str. 5]
3.6 Dramatická tvorba Divadlo bylo hlavním předmětem Tylovy lásky i jeho zájmu, neboť na něm se mohl nejvíce uplatnit jeho mnohostranný talent. Tíhnul k dramatu jako nejbliţší formě uměleckého vyjadřování. Tyl povaţoval právě divadlo za hlavní cestu. Jako praktický divadelník si také brzy ověřil, ţe síla divadla roste jedině z ţivotní konkrétnosti činoherního umění. Několikrát vzbuzené naděje a nově objevené moţnosti, jichţ se Tyl 17
po kaţdé optimisticky a nadšeně chápal, se vţdy zakrátko proměnily vniveč. Novou příleţitost k boji za charakter českého divadla dala Tylovi jeho redakční činnost. [Otruba, 1959, str. 19 - 21]
3.7 Působení ve Stavovském divadle Ve Stavovském divadle napsal několik svých nejvýznamnějších divadelních her. V ţánru dramatických obrazů ze ţivota mj. byly Paní Marjánka, matka pluku, aneb Ţenská srdce (1845), Praţský flamendr aneb Co mu přece pomohlo (1846), Praţská děvečka a venkovský tovaryš aneb Paličova dcera (1847) a mnoho dalších. V nich se Tyl zabýval sociální tématikou, kterou ukazoval na protikladech mezi bohatými a chudými lidmi. Vrcholem Tylovy divadelní tvorby se staly jeho dramatické báchorky, tj. pohádkové hry – Strakonický dudák aneb Hody divokých ţen (1847), Jiříkovo vidění (1849), Lesní panna aneb Cesta do Ameriky (1850). Tyl v těchto hrách zobrazil specifické rysy českého člověka a ţivota a vytvořil výrazné typy postav. Na soudobé sociální i politické události a problémy reagoval ve svých historických dramatech Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři (1848), Jan Hus (1848). Hra Kutnohorští havíři vyšla v roce 1848, jako první kniha v Rakousku tištěná bez cenzury. [Kolektiv autorů, 2009, str. 7]
Obrázek 2: Stavovské divadlo [32]
18
3.8 Porevoluční období Tyl se také aktivně účastnil veřejného ţivota. Roku 1848 byl zvolen setníkem Svornosti (součást ozbrojené národní gardy). Pracoval ve Slovanské Lípě, účastnil se přípravy Slovanského sjezdu, ale stal se i poslancem říšského sněmu. Tragický zlom v jeho ţivotě znamenala léta Bachovského absolutismu. Roku 1851 byl rozpuštěn český soubor Stavovského divadla a Tyl přišel o místo dramaturga. [1] Tyl odešel před existenčními problémy a nepřízní úřadů z Prahy. [Kolektiv autorů, 2009, str. 7] Nevzdal se ani za těchto podmínek a ujal se ostatních propuštěných herců. Zaloţil s nimi kočovnou divadelní společnost. I tady však musel zápasit s nezměrnými překáţkami, které mu kladly rakouské státní úřady. Tyl nedostal vlastní divadelní koncesi, a tak si musel pronajmout cizí a putovat po Čechách. I jeho pokusy o návrat k literatuře byly marné. Zachránil se sice nakonec tím, ţe přistoupil k jiné společnosti, avšak jeho síly byly natolik podlomeny, ţe jiţ z bídy kočovného ţivota vybřednout nemohl. [Otruba, 1959, str. 28] V roce 1853 s touto divadelní společností zavítal také do Kutné Hory, kde pro své rodáky napsal a předvedl veselohry Seznámení v Hutích, unesení z Husy, zasnoubení v Roztěži. [Kolektiv autorů, 2009, str. 8] Otruba a Kolektiv autorů popisují porevoluční období J. K. Tyla shodně. Na poslední štaci do Plzně přijel Tyl uţ těţce nemocný. Jeho pohřbu se účastnily nepřehlédnutelné zástupy obyvatel Plzně i okolí. Byl pohřben za zvuku písně Kde domov můj. Zemřel 11. července 1856 ve věku 48 let. [1]
3.9 Kutná Hora – rodiště Kutná Hora byla na počátku 19. století, kdy se zde J. K. Tyl narodil, lidnatým provinčním městem, jehoţ sešlý vzhled hovořil o zašlé slávě bývalého sídla českých králů. Ve společenském sloţení převaţovala silná úřednická vrstva, jejíţ značná část byla od druhé poloviny 18. století nositelem němectví. Čestnou výjimkou byl nadšený obrozenecký učitel J. Herzán, který významně zasáhl do Tylova ţivota. Herzán přišel do Kutné Hory roku 1815. Znal Tyla od prvních let jeho školní docházky. Podílel se na formování jeho charakteru, podporoval touhu po dalším vzdělání a nakonec vymohl finanční příspěvek na studie. Během studia se stýkal 19
s přáteli z Kutné Hory, odkud čerpal i náměty pro svá první díla a volil si pseudonymy, které zde měli základ. Ve čtyřicátých letech tyto vztahy nejlépe charakterizuje intenzivní zájem o ochotnické divadlo, se kterým se seznámil jiţ za dob svého mládí v Kutné Hoře, kde dostal i první divadelní roli. České národní obrození a české divadlo byly vţdy dva neodlučitelné pojmy. Tyl litoval, ţe v Kutné Hoře není divadlo, a ţe je odkázána pouze na příleţitostné návštěvy kočovných společností nevalné úrovně, hrajících převáţně německy. Ve ‚Vzpomínce na Kutnou Horu‘, uveřejněné roku 1842 v Květech, napsal: ‚Také zde jsem viděl divadelní hry a truchlil jsem. Litoval jsem město, že nemá žádné stojící divadlo.‘ Tento výrok byl zřejmě i jedním z podnětu k zaloţení ochotnického divadelního spolku roku 1843. Tyl dokonce přislíbil, ţe ve stejném roce do Kutné Hory přijede a pro ochotníky napíše divadelní hru, avšak pro osobní i tvůrčí problémy slib nakonec nesplnil. Kutnohorských ochotníků si však velmi váţil. Kutná Hora a její neobyčejně bohatá a barvitá historie byla pro J. K. Tyla nekončícím zdrojem inspirace. Volba námětů souvisela s celkovou atmosférou romantismu, ale nejvýznamnějším faktorem byl nepochybně Tylův vztah k městu. [Štrobl, 1976, str. 1 - 5]
Obrázek 3: Hrádek – škola J. K. Tyla v Kutné Hoře [33]
20
3.10 Plzeň – poslední místo, kde Tyl pobýval Josef Kajetán Tyl patří neodmyslitelně k historii našeho národa. Tyl se v Plzni za svůj ţivot zastavil jen dvakrát a při třetí návštěvě tam v chudobě zemřel. Podle dobových záznamů byl spisovatelův pohřeb velkou událostí a tichou manifestací. Bylo zde tolik smutečních hostů, ţe se nemohli ani na hřbitov vejít. Dramatikovo jméno nese i plzeňská profesionální divadelní scéna. [13]
Obrázek 4: Tylův hrob v Plzni [30]
3.11 Významná místa spojená s J. K. Tylem Pamětní deska na průčelí Stavovského divadla v Praze 1 Pamětní deska na budově Nové radnice na Mariánském náměstí v Praze 1
21
Pamětní deska na zdi vedle hlavního vchodu do obchodního domu Palladium na Praze 1 Pamětní deska J. K. Tyla v Jičíně Gymnázium J. K. Tyla v Hradci Králové Pamětní deska J. K. Tyla v Kroměříţi Pomník J. K. Tyla v Plzni Tylovo divadlo v Plzni
Mapa 1: Významná místa spojená s J. K. Tylem [26]
4 Podpora vlastenectví Vlastenectví je oddanost zemi, v níţ se člověk narodil, vyrostl, ţije v ní a je jeho domovem. Projevuje se silnou nákloností k dané zemi, jejím symbolům a osobním ztotoţněním s ní. Vlastenec usiluje o blaho své země, obětuje se pro ni a všemi dostupnými prostředky podporuje její všestranný rozvoj. V Tylových dílech si můţeme všimnout, jak se vlastenecky projevuje k české zemi.[25]
22
Josef Kajetán Tyl psal vţdy povídky, kde se obracel k historii. V knihách Kutnohorští havíři a Strakonický dudák přechází od obrazů ze ţivota k tvorbě svých nejvyspělejších dramatických ţánrů, k dramatickým báchorkám a k revolučním historickým dramatům. Zatímco co v obrazech ze ţivota líčil Tyl vţdy nějaký určitý, konkrétní soudobý problém českého ţivota. V nových dílech dosahuje jedinečného zobecnění problematiky ţivota a bojů českého lidu. V dramatických báchorkách ukazuje Tyl klady i nedostatky české národní povahy, snaţí se o její očistu a pomáhá dodnes charakterové výchově našeho člověka. [Otruba, 1959, str. 24 - 25] V knize Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři Tyl řešil lásku, problémy havířů, nesnášenlivost otců. Havíři bojovali proti nespravedlnosti mincovních úředníků. Ve Strakonickém dudáku si můţeme všimnout toho, ţe Švanda šel do ciziny za bohatstvím. Švanda byl chudý dudák, který se kvůli lásce vypravil do světa, aby vydělal peníze ke sňatku s Dorotkou. Snadno se nechal ovlivnit a zlákat penězi. Víla Rosava (Švandova matka) mu okouzlila dudy. Byly potom kouzelné. Však pokud jim přestal věřit, přestaly ony věřit jemu a hrát. Hlavní myšlenka díla byla ukázat rozdíly mezi chudobou a bohatstvím a rozdíly jednotlivých částí světa. Poukázat na zlo a nenávist, která mezi lidmi existovala a vţdy bude. Dílo ukazovalo na domov, národ, vlast. [12] Ve Fidlovačce šlo o problematiku lidového ţivota (boj milenců za svou lásku, ukázat vzdor a pevnost lidu). [Otruba, 1959, str. 25] V Dekretu Kutnohorském bylo hlavním dějem zvolení nového rektora a upravení počtů hlasů na Univerzitě. Neustále se zde prolíná vlastenectví.
4.1 Tylova Kutná Hora Tylova Kutná Hora je jedním z nejstarších festivalů ochotnických divadel. Jak vlastně tento název vznikl? Jak to, ţe se v přemíře různých přehlídek a soutěţí udrţel uţ 75 let? Kutnohorští ochotníci měli vţdy Tylovo jméno ve svém záhlaví, ale od samého počátku své organizované činnosti v roce 1843 usilovali o vybudování důstojného památníku svému velkému rodáku – Josefu Kajetánu Tylovi. Jejich snaha se tedy naplnila aţ po 90. letech. Technicky a moderně velmi dobře vybavené divadlo mohlo uvítat první hosty.
23
Do slibně se rozvíjející činnosti krutě zasáhly události roku 1938 a následující okupace českých zemí. Divadlo bylo sice ohroţeno, ale ne umlčeno. V nastalé situaci našlo velmi rychle svůj nový úkol: posilovat víru národa ve vítězství, v poráţku nenáviděných okupantů a konečné osvobození od fašismu. V těchto souvislostech dostávala jména velikánů naší minulosti, mezi nimiţ patří Tyl na místo nejpřednější, nový význam. Stala se symbolem zápasu českého národa za své znovuzrození. Symbolem, který posiloval v dobách nejtěţších. Kaţdý rok bude v měsíci červenci vzpomenuto na tohoto důstojného muţe, který se tolik zaslouţil o náš národ. Svědomití pořadatelé nového festivalu věnovali dramaturgické skladbě a kvalitě vybraných představení velkou pozornost. Jiţ v prvním ročníku však bylo zřejmé, ţe nelze dramaturgicky stavět pouze na české klasice, ale ţe repertoár musí být tvořen z mnohem širšího hlediska. [Štrobl, 1976, str. 5 - 8]
4.2 Kutnohorský ochotnický spolek Ochotnický spolek Tyl byl zaloţen v Kutné Hoře 1. ledna 1843 po velkém úspěchu slavnosti k uctění památky malíře Petra Brandla, jako vyvrcholení obrozeneckého procesu, vedeného předními národně vlasteneckými pracovníky J. J. Štětkou a P. M. Veselským. Zahajovacím představením byla Macháčkova veselohra Ţenichové. Do roku 1852, kdy končí první etapa vývoje kutnohorského divadla. Bylo sehráno 94 divadelních kusů. Aţ do první světové války byl ochotnický spolek Tyl jediným zástupcem ochotnického divadla v městě. Poněvadţ v prvních poválečných letech nastalo oţivení činnosti, došlo i k ustavení dalších spolků. Obtíţe s vhodnými místnostmi se stále stupňovaly. Nutnost stavby stálého divadla byla proto v popředí zájmů místních ochotníků i příznivců divadla v Kutné Hoře. [11]
4.3 Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři Hra se děje roku 1493 za krále Vladislava Polského. Havíři jsou nespokojeni se svým stavem a trpí nouzí. Přemlouvají Opata, hutmana, staršího z havířů, aby s tím něco udělal. Šimon mu předhazuje, ţe jeho dcera Aneţka miluje Hynka, syna Vaitminara, nejvyššího mincmistra Českého království. Myslí si, ţe skrze Hynka hledá přízeň otce. 24
Opat proto zakazuje dceři stýkat se s Hynkem. Ta svoluje, ale ţe ho však z mysli své nevymaţe. I s Hynkem samotným Opat promluvil. Zmínil další důvod, proč nemůţe chodit za jeho dcerou. Jsou s jeho otcem nepřátelé. Opat chtěl jako svého pána přijmout jen Čecha. Hynek slíbil, ţe s otcem promluví. Ten mu radí zlomit Aneţce srdce. Do jejich debaty však zasáhnou události na dvoře. Havíři povstali. Byli vysláni tři: Opat, Lana a Šimon. Byli však vsazeni do vězení. Hynek prosil otce, aby je pustil. Otec to nedovolil, a tak je propustil bez jeho svolení. Mezitím přišla za otce prosit Aneţka. Mincmistr Beneš ji s Holomkem poslal domů. Havíři odešli z Kutné Hory. Byli obklíčeni a jejich vůdcové popraveni. Beneš zemřel. Praţský hejtman slibuje, ţe zjedná havířům nápravu. Hynek s Aneţkou se rozloučili, on odchází do světa očistit jméno svého rodu, ona se uchyluje do kláštera. Jediný Vít vyvázl katovi a vymohl spravedlnost pro havíře. Aneţce, jiţ miluje, slibuje, ţe jí bude věrným bratrem, kdyţ uţ teď na světě nikoho
nemá.
Obsahem
Tylovy
činohry
je
sráţka
utiskovaných
horníků
s vykořisťovatelem. Spor poctivé práce a vlastenectví se zneuţíváním vysokého postavení. Spor lidové dobroty a důvěřivosti s panskou zlobou, podvody a korupcí. Tovaryšstvo přitom jenom chtělo mzdu, jejíţ výši jim určil král. Opat nebyl revolucionář, podlehl naléhání svých přátel. Nejbojovnější byl Vít. [7]
4.4 Strakonický dudák aneb Hody divokých ţen Dudák Švanda je velmi zamilovaný do Dorotky. Jenţe její otec, hajný Trnka, jejich svatbě nepřeje. Neshledává Švandu pro svou dceru dostatečně bohatým. Proto, kdyţ se dudák dozvěděl, jak lze ve světě zbohatnout, Švanda neváhal, rozloučil se se svou milou a vydal se do neznámých krajin. V lese na něj padl sen a poté se u něj zjevila jeho mrtvá matka Rosava v podobě víly. Chtěla svého syna ukázat svým druţkám, které jeho dudám daly kouzelnou moc. Lesana, královna víl, dovolí Rosavě, aby svého syna doprovázela. Švanda má se začarovanými dudy veliký úspěch. Vloudí se k němu Vocilka, jenţ v tom vidí zisk jen pro sebe. Zařídí, aby se dudák pokusil rozesmát princeznu Zuliku. To se podaří a princezna ţádá Švandu o sňatek. Statečná Dorotka s Kalafunou (přítel Švandy), kteří se dudáka vydali hledat, proniknou aţ na hrad. Chtějí sňatku zabránit. Vocilka Švandu ovlivňuje. Chce, aby si princeznu vzal jen kvůli penězům. Králi napovídá, ţe Dorotka s Kalafunou jsou blázni. Proto jsou odvedeni a dudák se jich ani nezastane, neboť je zaslepen princeznou a bohatstvím. 25
Zulika má však snoubence Alamira, který si tohle všechno nenechá líbit. Švandu uvrhne do vězení. Tam se dudákovi zjeví Rosava, řekne mu, ţe je jeho matkou. Pomůţe mu z vězení ven. Lesana ji za to, ţe vyjevila své tajemství, uvrhne mezi divé ţeny. Musí tam zůstat tak dlouho, dokud ji nevysvobodí prostá láska dívky k Švandovi. Dudák se vrací do své vesnice a smiřuje se se svým kamarádem Kalafunou, který se mezitím vrátil domů ke své milované rodině. Dorotka ho odmítá. To Švandu utvrdí v jeho hýření. Hrozí mu nebezpečí. O půlnoci má hrát hodům divých ţen. Jeho matka proto prosí Dorotku, aby mu pomohla. Ta Rosavu poslechne a vytrhne polomrtvého utančeného Švandu z kola polednic. A zatímco Vocilka krade dudy, které uţ ztratily čarovnou moc, obejmou se Švanda s Dorotkou a s matkou, jejichţ veliká láska dojme i královnu víl Lesanu. Z Rosavy snímá prokletí. [5]
4.5 Rosava promlouvá k současné společnosti V minulosti se říkalo, ţe rodina je základ státu. Rodina drţela vţdy spolu, od prarodičů přes rodiče, děti i vnoučata. Otec a matka neměli tuze náročné zaměstnání a zbývalo jim více času na odpočinek a zábavu. Trávili společně hodně volných chvil (jezdili na výlety, za dobrodruţstvím, příbuznými nebo jen za kamarády). Problémem dnešní doby je uspěchanost a vysoká rozvodovost. V současnosti nemají rodiče na děti na čas, mají náročná zaměstnání a potřebují své potomky nějakým způsobem zabavit. Zapíší je do krouţků nebo je nechají ve společnosti počítačových her a sociálních sítí. Rodiče nevědí, kdo jsou virtuální kamarádi jejich dětí. Pobyt na čerstvém vzduchu a obyčejný sport uţ děti moc neznají. V minulosti trávili kaţdou volnou chvilku venku v přírodě. Ve Strakonickém dudáku můţeme vidět, jak Rosava (lesní víla) lpí na svém dítěti. Doprovází ho na cestě do světa. Nechá mu okouzlit dudy, aby měl ve světě štěstí. Snaţí se mu pomoci. V závěru můţeme vidět, ţe mateřská láska je důleţitější neţ nějaké kouzlo. Královna Lesana ji jako lesní vílu vyhostí mezi divé ţeny.
4.6 Fidlovačka aneb Ţádný hněv a Ţádná rvačka Roku 1834 uvedl Tyl lokální praţskou frašku Fidlovačku a v následujících dvou letech romantické a historické činohry Čestmír a Slepý mládenec. Kdyţ si Tyl pro Fidlovačku, 26
svůj první obraz českého ţivota v Praze, zvolil formu frašky, nebylo to náhodné. Jiţ dříve přeloţil několik her tohoto ţánru. Ve svých článcích prosazoval názor. Veselohra nebo fraška jsou z mnoha důvodů vítaným útvarem českého jeviště. Ve Fidlovačce šlo Tylovi o to, aby vytvořil hru skutečně národní. Vyšel sice z tradice vídeňské lokální frašky, ale naplnil tento ţánr novým obsahem látkovým i ideovým. Ideový vrchol hry tvoří pak píseň slepého houslisty Mareše - Kde domov můj?! Do této písně vloţil jak Tyl, tak autor hudby, František Škroup, citovou opravdovost vlastenectví třicátých let. Skladba se velmi rychle rozšířila. Čeští lidé si ji oblíbili. Byla povaţována přímo za symbolický projev jednoty národního kolektivu. Píseň ‚Kde domov můj?‘ se stala skutečným majetkem lidu, i kdyţ Fidlovačka, dílo začátečnické, po premiéře nadlouho zmizela z českého jeviště. [Otruba, 1959, str. 21- 22] Slova písně Kde domov můj? Kde domov můj, kde domov můj? voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách, v sadě skví se jara květ, zemský ráj to na pohled, a to je ta krásná země, země česká, domov můj Kde domov můj, kde domov můj? V kraji znáš-li bohumilém tiché duše v těle čilém, jasnou mysl, vznik a zdar, a tu sílu, vzdoru zmar? To je Čechů slavné plémě – Mezi Čechy – domov můj!
27
[Koţík, 1975, str. 73 - 74] Dekret Kutnohorský Příběh povídky se odehrává v Praze roku 1408, v čase před volbou nového rektora univerzity. Věcný rámec děje Dekretu Kutnohorského tvoří spor o „tři hlasy“ na praţské univerzitě, který se odehrál v první polovině 15. století za vlády krále Václava IV. „Když v Bohu zesnulý král a pán náš Karel, milostivý otec vlasti, tyto školy vysoké zakládal, učinil pozvání mistrům i žákům národů cizích, aby přišli a stejných s domácími učiteli a školáky prospěchů a stejného práva užívali - jakž o tom nadací list jeho dosti zřetelně mluví, a jakož i vám, pánové moudři, dobře povědomo jest. Avšak pozvání hosté na školách našich, rozpadli se a později na tři větve i nazvali se dle původu a vlastí svých národem bavorským, saským a polským, a všechny tyto větve pravým osobily sobě napotom práva škol našich každá pro sebe a zvláště, nikoli všechny vesměs a za jednu, a tak se přihodilo, že kdež potom o rozhodnutí věci důležitých hlasováním se jednalo, cizinci třech hlasů mívali, domácí ale toliko na jediném přestávati museli.“ „V tom se udeřilo z venku na okenici – a hned na to opětovaly se hřmotné rány třikrát po sobě. Spolu dalo se i psí štěkání slyšeti. V okamžení bylo v krčmě ticho – a paní Dorota začala rukama lomiti.“ „Hospodine, pomiluj nás!‘‘ jektala přitom - ,,to je Václav! Já znám jeho tlučení!“ „Hned, hned!‘‘ chtěla krčmářka vzkřiknouti – ale hlas jí v hrdle uváznul. Popadla jen se stolu veliký dřevěný svícen a valila se ke dveřím. „Jenom hezky zticha, pánové, stolice honem ke stolům, řekněte, že jste hádali o věci učené!“ [Tyl, 1979, str. 20]
28
5 Praktická část 5.1 Příprava a realizace Pro realizaci praktické části byla zvolena metoda osobního dotazování. Výhodou této metody osobního dotazování je přímý styk s respondenty. Dotazník najdeme v příloze. Dotazník obsahuje 18 otázek a byl sestaven pro různé věkové skupiny. Otázky byly otevřené, ale i uzavřené. Dotazování bylo uskutečněno v měsících červenec, srpen, září a říjen, převáţně v turistickém informačním centru v Kutné Hoře, Průvodcovské sluţbě v Kutné Hoře, na Palackého náměstí v Kutné Hoře, ve spolku Klub českých turistů, který sídlí rovněţ v Kutné Hoře. Dále v jednotlivých památkách (Vlašský dvůr, České muzeum stříbra, Tylův dům). V měsících září a říjen ve vybraných základních školách, které se nachází blízko Kutné Hory. Dotazování se zúčastnilo 200 respondentů.
5.2 Vyhodnocení terénního šetření 5.2.1 Jste v Kutné Hoře poprvé? Na první otázku ,,Jste v Kutné Hoře poprvé?‘‘ zodpovědělo 31 % dotazovaných kladně. Kutnou Horu navštívili poprvé. 69 % dotazovaných Kutnou Horu v minulosti navštívilo. Touto otázkou se ptáme, jestli návštěvníci v minulosti jiţ Kutnou Horu navštívili.
29
Graf 1: Jste v Kutné Hoře poprvé? [Pramen: Vlastní zpracování, 2015]
5.2.2 Co Vás přimělo k návštěvě Kutné Hory? Ve druhé otázce jsem zjišťujeme, proč turisté jezdí do Kutné Hory . V této otázce mohli respondenti zaškrtávat jednu nebo více odpovědí. Co je na tomto městě láká a proč jej navštěvují. Dalo by se říci, ţe polovinu oslovených lákají památkové objekty (chrám sv. Barbory, Kostnice, popřípadě České muzeum stříbra) a s tím spojená zábava. Propagace Kutné Hory je na velice dobré úrovni. Je zde zábavní areál Klimeška s nejdelší bobovou dráhu v České republice. Zábavu si v tomto areálu uţije jak dítě, tak dospělý.
30
Graf 2 : Co Vás přimělo k návštěvě Kutné Hory? [Pramen: Vlastní zpracování, 2015]
5.2.3 Doporučil/a byste návštěvu Kutné Hory známým, příbuzným? V této otázce se ptáme, jestli by respondenti přijeli do Kutné Hory opakovaně. 76 % dotazovaných, by rádo Kutnou Horu navštívilo znovu. 24 % dotazovaných by Kutnou Horu jiţ nenavštívilo. Respondenti obvykle přijeli na jeden den, a to se jim zdálo málo na celé město. Obvykle by Kutnou Horu navštívili s příbuznými nebo kamarády. Lákadlem je například Stříbření, které se koná 25. a 26. června (kaţdoroční akce, připomínající slavné tradice královského horního města Kutná Hora), dále Svatováclavské slavnosti.
31
Graf 3: Doporučil/a byste návštěvu Kutné Hory známým, příbuzným? [Pramen: Vlastní zpracování 2015]
5.2.4 Navštívil/a byste Kutnou Horu znovu? Respondenti uváděli stejný důvod, jako v předešlé otázce. Chtěli zde strávit více hodin, nasát historickou atmosféru tohoto města. 27 % dotazovaných by se do města nevracelo. Nejčastějším důvodem bylo mnoho turistů a romští občané města. Oproti tomu 73 % respondentů se do města chtějí vrátit.
32
Graf 4: Navštívil/a byste Kutnou Horu znova? [Pramen: Vlastní zpracování 2015]
5.2.5 Víte, kdo byl Josef Kajetán Tyl? V této otázce zjišťujeme jestli český národ ví, kdo byl Josef Kajetán Tyl. Zde mohli respondenti opět zakrouţkovat více moţných odpovědí. Josef Kajetán Tyl byl dramatik, ale také herec. 43 % dotazovaných si myslí, ţe Josef Kajetán Tyl byl dramatik, není to však ani polovina. 24 % si myslí, ţe Tyl byl herec, to je také pravda, ale cítil se být více dramatikem neţ hercem. Překvapením bylo, ţe 16 % dotazovaných uvedlo moţnost, ţe Josef Kajetán Tyl politikem a 17 % respondentů odpovědělo moţnost malíř. Z této otázky je vidět, ţe ani ne polovina českého národa neví, kdo tato slavná osobnost vlastně byla.
33
Graf 5: Víte, kdo byl Josef Kajetán Tyl? [Pramen: Vlastní zpracování 2015]
5.2.6 Kde se narodil? V této otázce byla na výběr pouze jedna správná odpověď. 45 % dotazovaných zodpovědělo správnou odpověď, ţe Josef Kajetán Tyl se narodil v Kutné Hoře. Najdeme zde rodinný dům tohoto dramatika. Opět ani polovina respondentů neví, kde se Josef Kajetán Tyl narodil. 30 % návštěvníků Kutné Hory uvedlo, ţe se narodil v Praze, ale zde pouze studoval a dále ţil. 25 % dotazovaných zodpovědělo města Olomouc a Brno. S nimi neměl nic společného.
34
Graf 6: Kde se narodil? [Pramen: Vlastní zpracování 2015]
5.2.7 Kde jste poprvé o Josefu Kajetánu Tylovi slyšeli? V této otázce bylo úkolem zjistit, zda respondenti o Josefu Kajetánu Tylovi někde uţ slyšeli nebo o něm slyší poprvé. 50 % dotazovaných slyšela uţ na základní škole na hodinách hudební výchovy nebo při hodině dramatického krouţku. Dále uvedli, ţe o této osobě četli v knihách, zmínila se o něm televize, popřípadě nějaké divadelní představení. 25 % dotazovaných o Josefu Kajetánu Tylovi neslyšela. A poslední 25 % respondentů tuto otázku nevyplnila. Znovu se nám vyplňuje hypotéza, ţe český národ o Tylovi nic neví.
5.2.8 Čím J. K. Tyl přispěl k rozvoji českého národa? Myslela jsem si, ţe s touto otázkou nebude mít nikdo z dotazovaných problémy. Opak byl pravdou. Většina z dotazovaných nevěděla, co Tyl opravdu udělal. Někteří z dotazovaných odpověděli: ,,Josef Kajetán Tyl se snaţil o rozvoj českého jazyka, napsal divadelní hru Fidlovačka (kde poprvé zazněla hymna)‘‘. Také uváděli zaloţení divadla, překládání her, dramatickou činnost a v neposlední řadě zakladatele moderního divadla a buditele. Josef Kajetán Tyl napsal národní hymnu. Tato odpověď nebyla častá, ale spíše výjimečná.
35
5.2.9 Znáte nějaké divadelní hry spojené s J. K. Tylem? 45 % respondentů spíše Tylovy hry neznají. 25 % dotazovaných uváděla nejznámější hry spojené s Josefem Kajetánem Tylem jako například Fidlovačka aneb Ţádný hněv a Ţádná rvačka, dále Strakonického dudáka, Parní Marjánku matku pluku. 30 % odpovídajících tuto otázku nevyplnilo. Tyl napsal mnoho divadelních her, ale český národ zná jenom část těch, o kterých někde slyšel.
5.2.10 V jakém divadle J. K. Tyl působil? V této otázce jsme se měli dozvědět, jestli respondenti vědí, v jakém divadle Tyl celý ţivot působil. 48 % lidí usuzovalo, ţe Tyl působil v Divadle na Fidlovačce. Jeho nejlepší hra byla Fidlovačka aneb Ţádný hněv a Ţádná rvačka, z toho důvodu pravděpodobně lidé značili tuto odpověď jako správnou. Ve skutečnosti Josef Kajetán Tyl působil ve Stavovském divadle, které bylo později přejmenováno na Národní divadlo. 22 % uvedlo moţnost Stavovské, 18 % divadlo Na Zábradlí a posledních 12 % Národní divadlo.
Graf 7: V jakém divadle J. K. Tyl působil? [Pramen: Vlastní zpracování 2015]
36
5.2.11 Navštívil/a jste nějakou památku spojenou s J. K. Tylem? Nejnavštěvovanější památka spojená s Josefem Kajetánem Tylem je Hrádek (29 %), kam chodil do školy. V Hrádku najdeme dvě expozice a stříbrné doly. Osobně jsem tyto doly navštívila a opravdu stojí za podívání. Další památkou je Tylův dům (20 %), najdeme zde malou expozici, která popisuje Tylovy začátky v Kutné Hoře a jeho ţivot v Praze. V Kutné Hoře najdeme zmíněné Tylovo divadlo. Tuto pamětihodnost navštívilo 31 %. V Tylově divadle se bude konat náš festival. Divadlo bylo postaveno k památce Josefa Kajetána Tyla. Pouze 20 % respondentů označilo Vlašský dvůr jako pamětihodnost spojenou s J. K. Tylem.
Graf 8: Navštívil/a jste nějakou památkou spojenou s J. K. Tylem? [Pramen: Vlastní zpracování 2015]
5.2.12 Kde J. K. Tyl zemřel? 40 % dotazovaných zodpovědělo správnou odpověď. Josef Kajetán Tyl zemřel v Plzni. Do města přijel na svoje poslední představení. Nebyl uţ schopen hrát. V těţkých podmínkách umírá. 42 % respondentů uvedlo moţnost město Praha, kde celý ţivot pobýval, ale nezemřel. Posledních 18 % uvedlo město Brno, pravděpodobně tipovali.
37
Graf 9: Kde J. K. Tyl zemřel? [Pramen: Vlastní zpracování 2015]
5.2.13 Co se Vám v Kutné Hoře líbilo a co nelíbilo? Tato otázka byla rozdělena na dvě části - co se Vám v Kutné Hoře líbilo a co ne? Respondenti nejdříve zodpovídali na to, co se jim v Kutné Hoře líbilo. České muzeum stříbra, večerní pohled na osvětlený chrám sv. Barbory, Kostnice, i méně navštěvovaný Vlašský dvůr. Jeden z dotazovaných zodpověděl: ,,Líbí se mi, ţe Kutná Hora je skutečně bohatá na zajímavá místa a zákoutí, na které potřebujete více času neţ celý den‘‘. Druhá část otázky zněla, co se turistům v Kutné Hoře nelíbilo. Respondentům se nelíbily vietnamské obchody, dopravní zatíţení v blízkosti památkových objektů, romští občané, parkování, ţádné večerní vyţití. V neposlední řadě se respondentům nezamlouvala továrna na tabák, který byl cítit v celé Kutné Hoře. Pokud by Kutná Hora vyřešila tyto problémy, určitě by sem zavítalo více turistů.
5.2.14 Jaké jste pohlaví? Dotazník vyplnilo 114 ţen (57 %) a 86 muţů (43 %).
38
Graf 10: Jaké jste pohlaví? [Pramen: Vlastní zpracování 2015]
5.2.15 Kolik je Vám let? Nejvíce respondentů (45 %) bylo ve věkové kategorii 18 – 30 let. Druhou nejvíce zastoupenou skupinou byla věková kategorie 31 – 60 let (35 %). Poslední dvě skupiny byly zastoupeny méně (17 % ve věku 0 – 17 let, 3 % ve věku 61 let a více).
Graf 11: Kolik Vám je let? [Pramen: Vlastní zpracování 2015]
39
5.2.16 Máte nějaké připomínky, co by se v Kutné Hoře dalo vylepšit? Tato otázka byla poslední, ve které se mohli turisté rozepsat. Jenom část zodpovídajících se rozepsala. Zbývající dotazovaní neměli ţádné připomínky. Respondenti by chtěli ve městě více zeleně, více dětských hřišť, více chodníků a více turistických map. Turisté byli nespokojeni s neustálými opravami silnic, znečištěním okolního prostředí a s povalujícími se odpadky v bezprostřední blízkosti historických památkových objektů. Shrnutí dotazníkového šetření Podle dotazníkového šetření bylo zjištěno: -
69 % respondentů nikdy nenavštívilo Kutnou Horu
-
45% respondentů dává přednost pamětihodnostem neţ doporučením od známých
-
24 % respondentů by nedoporučila svým známým návštěvu Kutné Hory
-
27 % dotazovaných by se do Kutné Hory jiţ nevracelo
-
43 % respondentů uvedlo správnou moţnost, Josef Kajetán Tyl byl dramatikem
-
45 % respondentů uvedlo správnou moţnost - Kutná Hora je rodištěm Josefa Kajetána Tyla
-
48 % respondentů usuzovalo, ţe Josef Kajetán Tyl působil v divadle Na Fidlovačce, díky stejnojmenné hře
-
Spojení pamětihodností s Josefem Kajetánem Tylem bylo nízké, v této otázce dotazovaní spíše hádali
-
40 % respondentů uvaţovalo, ţe Tyl zemřel v Praze, kde celý ţivot působil
40
5.3 Vyhodnocení pracovních hypotéz Pro bakalářskou práci jsem si zvolila 2 hypotézy. 1. Hypotéza Povědomí o Josefu Kajetánu Tylovi je nízké. První hypotézou jsme chtěli zjistit, zda je povědomí o Josefu Kajetánu Tylovi nízké. Kdo to byl? V jakém divadle působil? Co dělal? Kde se narodil? A mnoho dalších otázek týkajících se této osobnosti. Dotazovaní nevěděli správné odpovědi na otázky o J. K. Tylovi. Přibliţně 50 % respondentů vědělo, kde se narodil J. K. Tyl nebo kde zemřel. 78 % dotazovaných nevědělo, kde Tyl působil. Přes 50 % respondentů neznalo ţádnou divadelní hru spojenou s Josefem Kajetánem Tylem. Nejznámější divadelní hru Fidlovačka aneb Ţádný hněv a Ţádná rvačka znalo 25 % dotazovaných. Hypotéza potvrzena byla. 2. Hypotéza Alespoň polovina dotazovaných ví, kdo je autorem slov národní hymny. Druhou hypotézou jsme chtěli zjistit, jestli český národ ví, kdo napsal národní hymnu. Bylo uváděno mnoho odpovědí, ale slovní spojení národní hymna se objevilo zřídkakdy. Pouze 25 % respondentů ví, ţe Josef Kajetán Tyl vytvořil hymnu pro Českou republiku. Hypotéza potvrzena nebyla.
41
6 Tylův festival Cílem Tylova festivalu je přilákat více turistů do Kutné Hory a spojení Kutné Hory s Josefem Kajetánem Tylem, autorem národní hymny České republiky 1. Den 9:30
sraz na Hlavním nádraţí v Kutné Hoře
9:30 – 10:00
cesta na městské nádraţí v Kutné Hoře a k Tylovu divadlu
10:00 – 12:00
rozbor osobnosti Josefa Kajetána Tyla
12:00 – 14:00
oběd
14:00 – 16:30
četba úryvků z kníţek Josefa Kajetána Tyla
16:30 – 19:00
ubytování
19:00
sraz u Tylova divadla
19:00 – 19:45
procházka historickým centrem ke galerii GASK
19:45 – 23:00
gastronomické ochutnávky z 1. pol. 19 stol.
2. den 9:45
sraz a případné čekání na Havlíčkově náměstí
9:45 – 10:00
dojdeme k rodnému domu Josefa Kajetána Tyla
10:00 – 10:30
Tylův dům
10:30 – 10:45
cesta k Vlašskému dvoru
10:45 – 11:45
Vlašský dvůr
11:30 – 12:15
Ruthardská ulička a pověst o Rozině Ruthardově
12:15 – 14:15
oběd
14:15
schůzka u Hrádku – kde jsme se rozloučili před obědem
14:15 – 16:00
Hrádek
42
16:00 – 17:30
procházka podél řeky Vrchlice
17:30 – 20:00
příprava na večerní bál
20:00 – 02:00
večerní bál
3. den Dopoledne rozloučení a odjezd domů
6.1 Uvítání hostů a informace o průběhu festivalu Autor a průvodce: Martina Fílová, Miroslav Štrobl Dobrý den, váţené dámy a váţení pánové, ráda bych Vás přivítala na Tylově festivalu v Kutné Hoře. Moje jméno je Martina Fílová. Celým festivalem Vás bude provázet pan Miroslav Štrobl a moje maličkost. V úvodu bych Vás poprosila o přihlašovací poplatek. „Tylova Kutná Hora“ bude pořádána 11. července, v den výročí úmrtí Josefa Kajetána Tyla. Je určena pro širokospektrální skupiny lidí, jako např. pro divadelníky a kulturní pracovníky, školy, pedagogy a veřejnost bez omezení věku. Důleţitým bodem programu je vybrání zajímavých míst, která jsou spojena s tímto člověkem. V dnešní době většina populace uţ neví, kdo byl Josef Kajetán Tyl. Tylovou Kutnou Horou bych jej ráda přiblíţila a připomenula veřejnosti. Pro historii České republiky je důleţitou osobou, neboť se narodil v 1. polovině 19. století /4.2.1808/ . Celá akce je rozdělena do tří dnů, které jsou věnovány Josefu Kajetánu Tylovi a jeho působení v Kutné Hoře. První den je věnovaný Tylovu divadlu, kde strávíme celé dopoledne. Podrobně rozebereme osobnost Josefa Kajetána, dramatika, novináře, spisovatele a herce. Po vynikajícím obědě, v některé z vyhlášených kutnohorských restaurací, jako např. hotel U Kata nebo hotel Opat, se znovu sejdeme v Tylově divadle a přečteme si několik úryvků z knih, které Tyl napsal. Svým dějem se váţou ke Kutné Hoře. Mezi vybraná díla patří Drahomíra a její synové nebo např. Strakonický dudák. „Staročeština“, která zazní z úst pana Miroslava Štrobla (historika), je velice poutavá a zajímavá. Nechala by 43
se poslouchat celé hodiny. Večer strávíme v prostorách nově zrekonstruované Jezuitské koleje - galerie GASK. Budeme se věnovat gastronomii. Servírovány budou pokrmy 1. pol. 19. stol., jako například nákyp z jablek, nebo „jiný“ puding s uzeninou. Dále pak lahůdky, jako ţemličky se sardelovým máslem nebo telecí mozek s majonézovou omáčkou. Z hlavních jídel to bude nadívaný hovězí jazyk, pečený hovězí jazyk na roţni a hovězí jazyk s polskou omáčkou. Jedná se o delikatesy z doby J. K. Tyla. Kdo nebude chtít ochutnat staročeskou kuchyni a má raději klasiku, můţe se zasytit hovězím gulášem nebo hovězí svíčkovou. V minulosti nesměly chybět na stole ani pokrmy ze zeleniny - hrách, nadívaný hlávkový salát, řepa s vepřovým masem, kapusta s uzeným jazykem vařená v páře. Nebudou chybět ani tentokrát a všechny tyto pochoutky budeme ochutnávat. Druhý den pobytu v Kutné Hoře bude rozdělený na více akcí. Dopoledne se sejdeme na Palackého náměstí, které jsme jiţ navštívili předchozího dne. Půjdeme se podívat do Tylova domu. V rodném domě, kde strávil dětství, je stálá expozice o jeho ţivotě a tvorbě. Pro ţáky základních a středních škol je zde k vyzvednutí „Úkolníček“ o Josefu Kajetánu Tylovi, spolu s nejrůznějšími kvízy k vyplnění. Další naší zastávkou bude Vlašský dvůr, kde probíhal děj slavné knihy Dekret Kutnohorský. Prohlídka této památky bude trvat zhruba 45 minut. Potom půjdeme známou Ruthardskou uličkou, kde se odehrává děj povídky Rozina Ruthardova. Seznámíme se s pověstí, která se o ní šíří. Bude se blíţit poledne a to bude čas oběda. Oběd, a poté dobrá káva nebo sklenka vína v některé z kaváren v klikatých uličkách, protínajících Kutnou Horu od Vlašského dvora směrem k chrámu sv. Barbory, bude vynikajícím završením poledního odpočinku a načerpáním sil k dalšímu poznávání. Na plánu je České muzeum stříbra, nebo-li Hrádek, kam mladý Tyl chodil do školy. Prohlídka je rozdělena do dvou částí. Kaţdý si můţe vybrat, kterou prohlídku chce absolvovat. První část se jmenuje „Město stříbra“ a trvá 1 hodinu. Druhá prohlídka nese název „Cesta stříbra“ a trvá 1,5 hodiny. Pokud si turista vybere obě cesty, je to časově náročnější. Po prohlídce Hrádku nás čeká menší procházka podél Vrchlice. Zúčastnit se mohou i náhodní kolemjdoucí nebo turisté, kteří navštívili Kutnou Horou. Postupně dojdeme k bývalým lázním, které jsou dnes hostincem. Podle dochovaných vzpomínek 44
zde vytvořil Tyl slova k písni Kde domov můj?. Večer nás čeká vlastenecký bál v duchu Josefa Kajetána Tyla (kostýmované předtančení, polka, čtverylka, beseda aj.). Kdo bude mít zájem, můţe vyuţít umění členů taneční školy A+J Novákových a naučit se tančit čtverylku nebo besedu. Třetí den dopoledne je naplánovaný odjezd domů.
6.2 Cenová kalkulace Památka
Cena – dospělí
Cena - studenti
Tylovo divadlo
0 Kč
0 Kč
Tylův dům
10 Kč
5 Kč
Vlašský dvůr
85 Kč
45 Kč
Hrádek
120 Kč
80 Kč
Cca 700 Kč
Cca 700 Kč
Sborník
300 Kč
300 Kč
Broţura
200 Kč
200 Kč
250 Kč
250 Kč
1.665 Kč
1.580 Kč
Ubytování
Přihlašovací poplatek Celkem
Tabulka 1: Cenová kalkulace Ubytování je přibliţné ve střední cenové skupině. V příloze najdeme přiloţený leták se seznam hotelů, privátů slouţících k ubytování v Kutné Hoře. [zdroj: Vlastní zpracování, 2015]
45
6.3 Topografická příprava
Mapa 2: 1 den festivalu
1. Den Městské nádraţí – Tylovo divadlo [27]
46
Mapa 3: 2 den festivalu
2. Den Palackého náměstí Tylův dům Vlašský dvůr Ruthardská ulice Hrádek – České muzeum stříbra [28]
6.4 Tylova Kutná Hora – 160 let výročí smrti Josefa Kajetána Tyla V letním měsíci červenci proběhl po telefonické dohodě řízený rozhovor s panem Miroslavem Štroblem, historikem Kutné Hory, v restauračním zařízení hotelu U Kata v Kutné Hoře. Cílem rozhovoru bylo dovědět se něco více o Josefu Kajetánu Tylovi. Pro pana Štrobla bylo připraveno pár otázek týkajících se této osobnosti. Otázky jsou v příloze 47
bakalářské práce. Pan Štrobl je velice ochotný člověk a o Josefu Kajetánu Tylovi mluví jako o Pepíčkovi Tylů. Má jeho osobnost velmi rád. V závěru rozhovoru souhlasil s osobní účastí a pomocí na festivalu. Návrh programu jednotlivých dnů. Kaţdoroční akce širokospektrálního významu nejen pro odborné pracovníky – (filology, učitele, studenty, pracovníky z oblasti cestovního ruchu), ale i pro zájemce z řad veřejnosti, turisty a klienty cestovních kanceláří. 1. Den Dopoledne (program v Tylově divadle bude probíhat od 10:00 do 12:00) Tylovo divadlo - celým tímto dnem bude provázet Miroslav Štrobl (známý průvodce, historik Kutné Hory) Seznámení se v divadle s rozborem osobnosti J. K. Tyla – seminář Tyl a Kutná Hora, Tylova dramatika, Tyl jako osobnost Oběd Odpoledne (po polední pauze odpolední program začne v 14:00 a skončí 16:30) Tylovo divadlo Malá scéna – úryvky z knih (Kutnohorští havíři, Tvrdohlavá ţena, Strakonický dudák, Drahomíra a její synové aj.) Večer Gastronomické ochutnávky 1. pol. 19.stol – prostory galerie GASK Kutná Hora 2. Den Dopoledne (program startuje v 9:45 a skončí 12:15 obědem) Tylův dům (expozice) Vlašský dvůr (děj knihy Dekret Kutnohorský) Ulička Ruthardky (pověst Rozina Ruthardova) Rozchod – oběd 48
Odpoledne (program začne v 14:15 a skončí v 17:30) Hrádek (bývalá škola J. K. Tyla, muzeum Českého stříbra -
obraz Stínání
Kutnohorských havířů) Procházka podél řeky Vrchlice. Postupně dojdeme k bývalým lázním, dnes hostinec, kde podle dochovaných ,,vzpomínek‘‘ vytvořil slova k písni Kde domov můj? Večer vlastenecký bál v duchu J. K. Tyla (kostýmované předtančení, reprodukovaná hudba, tance – polka, čtverylka, beseda aj., vlastenecké písně, volná zábava) 3. Den Dopoledne – ukončení akce
6.4.1 Tylovo divadlo V roce 1884 navrhl nově vytvořený Spolek pro postavení divadla Tylova, aby se obec zasadila o dokončení vlastní divadelní budovy. Vzápětí byla vypsána veřejná soutěţ, které se zúčastnilo mnoho lidí. Městské zastupitelstvo na své schůzi dne 8. ledna 1885 zvolilo zvláštní výbor. Měl vybrat vhodný pozemek ke stavbě a zajistit potřebné finance. Následující návrh postavit divadlo na svaţitém terénu tehdejšího Rybného trhu, dnes Havlíčkova náměstí, se v prvém okamţiku zdál být téměř ideální. Bylo to hlavně vzhledem k těsné návaznosti na střed města a tím i dostupnosti pro všechny jeho obyvatele. Věci se daly rychle do pohybu. Dne 24. července 1885 schvaluje městské zastupitelstvo stavební záměr na tuto lokalitu. Stavba divadla byla však odloţena ve prospěch obnovy bývalé královské mincovny. Pro členy Spolku pro postavení divadla to byla sice nemilá, ale zcela reálná skutečnost. Nemohli udělat nic jiného neţ se 11. července 1890 obrátit na kutnohorskou veřejnost, s apelem na poskytnutí příspěvků a darů k postavení Tylova divadla. Ohlas však byl více méně mizivý, a tak se v roce 1892 Spolek rozešel. [Štrobl, 2012- 2013, str. 6 - 7] V roce 1923 se činnost opět lehce rozjíţdí. Probíhají debaty o vhodné lokalitě na výstavbu divadla. Středověký ráz historického centra města téměř vylučuje moţnost umístit ho do těsného sousedství chrámů, úzkých uliček či náměstí. Myšlenka, postavit divadlo na svaţitém terénu Havlíčkova náměstí, se poměrně brzy ukázala jako nereálná nejen pro těsné sousedství výrazné dominanty, (Vlašského dvora), ale i náročné pro 49
nákladné terénní úpravy i výhledově sloţitou dopravní dostupnost. Velmi důleţitá však byla jedna skutečnost. V roce 1921 si Ochotnický spolek pronajal v horní části Ţiţkova budovu, kde se prozatím hrálo. Pronajal si tzv. Biorezidenci. S majitelkou Barborou Říhovou uzavřel nájemní smlouvu. Po nezbytných úpravách se z Biorezidence stalo Zatímní Tylovo divadlo, slavnostně otevřené 9. ledna 1921, hrou Jaroslava Kvapila Oblaka. Kapacita Zatímního divadla byla 521 míst. Zdálo se logické v těchto místech vystavět definitivní a reprezentativní divadlo. [Štrobl, 2012- 2013, str. 9] Ochotnický spolek tento záměr samozřejmě uvítal, protoţe těsné sousedství Zatímního divadla by velmi zjednodušilo přesun z budovy provizorní do nové. Nicméně se objevovaly i nové návrhy na lokalizaci uvaţované divadelní novostavby. 11. července 1926 bylo slavnostní poloţení základního stavebního kamene na Ţiţkově. Časem se zjistilo, ţe to není úplně ideální místo k postavení Tylova divadla. Nově by divadlo stálo na Riegrově třídě. Opravdu se tomu, tak stalo. Tylovo divadlo bude stát na Riegrově třídě. Stavět se tedy začalo 7. září 1931 ve vší tichosti. Jen náhodní kolemjdoucí si povšimli skupiny dělníků, jejichţ krumpáče provedly první výkopy na staveništi budoucího Tylova divadla. V neděli 12. listopadu 1933 se Tylovo divadlo slavnostně otevřelo. Jedním z nejvýznačnějších okamţiků slavnostního dne byl akt předání klíčů od novostavby Tylova divadla, z rukou starosty měst Jaroslava Boušky, do rukou předsedy Ochotnického spolku Tyl, Jaroslava Ţáka. Město Kutná Hora tím podle slov pana starosty, předávalo provozování divadla ochotnickému spolku na 50 let dopředu. [Štrobl, 2012- 2013, str. 13 - 23] Tylovo divadlo bylo otevřeno hrou Jiříkovo vidění. V Tylově divadle najdeme také Loutkovou scénu. Obnovení Loutkové scény v přízemních prostorách Tylova divadla se dostává na pořad dne aţ ve druhé polovině 60. let. V roce 1967 byly v opuštěných prostorách bývalé loutkové scény zahájeny stavební úpravy, které vyvrcholily 13. prosince 1968 slavnostním otevřením Loutkové scény. Za více neţ dvacet let své existence se Loutková scéna Tylova divadla stala oblíbeným místem malých diváků. Také se stala dějištěm několika ročníků festivalů Kutnohorské loutkařské dny. V několika případech i součástí dramaturgie divadelních festivalů Tylova Kutná Hora. Kutnohorští loutkaři byli velmi aktivní. Za sezonu nastudovali pět aţ šest her, které uvedli v téměř padesáti představeních. V současně době je loutkařská scéna uzavřena. [Štrobl, 2012- 2013, str. 33] 50
6.4.2 Tylovo divadlo v současnosti Budova zprvu slouţila Ochotnickému spolku Tyl. Vyuţívá ke své činnosti i v současné době. Divadlo funguje bez vlastního profesionálního souboru. Programovou náplní divadla je organizace kulturně společenského ţivota ve městě. V návaznosti na prostory budovy divadla se zde realizuje vystoupení profesionálních, ale i amatérských scén. Koncerty, taneční pořady pro děti i dospělé, pořádání cyklických programů, přehlídek, soutěţí, festivalů, příleţitostných programů. Prostory divadla slouţily i k pronájmu. Divadlo je centrem kulturního dění nejen pro místní návštěvníky, ale i pro blízké okolí. Specializuje se především na hostování špičkových divadelních souborů z Prahy. Občas dává příleţitost i krajským divadlům. Vystupují zde také významné hudební soubory. Pravidelně zde hostují nebo hostovali špičkoví umělci a soubory téměř všech praţských divadelních scén jako: Národního divadla, Divadla Na Vinohradech, Karlínského Hudebního divadla, Činoherního klubu, Divadla ABC, Divadla Komedie, Divadla Pod Palmovkou, Divadla Metro, Studia Ypsilon, Divadla Na Fidlovačce, např. J. Hlaváčová, L. Munzar, V. Harapes, M. Drotnerová, J. Jirásková, J. Bohdalová, B. Bohnadová, V. Brodský, J. Bláha, R. Lukavský, J. Vinklář, D. Kolářová, J. Hanzlík, V. Preis, P. Kostka, J. Langmajer, J. Lábus, J. Kaiser, J. Abrhám, K Fialová, P. Nároţný a celá řada dalších jmen z oblasti dramatického umění. Z hudební oblasti zde hostovala i Česká filharmonie pod taktovkou V. Neumanna, Východočeský komorní orchestr, ale i umělci zahraniční, spolu s předními domácími interprety, jako jsou: J. Suk, I. Štraus, Č. Pavlík, I. Ţenatý, J. Svěcený, P. Šporcl, I. Moravec, E. Haken, I. Ţídek, L. Márová, I. Mixová, R. Janál, J. Horáček, J. Panenka, I. Klánský a řada komorních souborů. Tylovo divadlo bylo a je často vyuţíváno pro natáčení televizních pořadů a filmů. Konají se zde setkání např. firemní, charitativní, státních organizací, spolků apod. Kromě toho je Tylovo divadlo dějištěm různých festivalů, soutěţí, přehlídek a rovněţ Mezinárodní kytarové soutěţe, Přehlídky dětského scénického tance, Dětské divadelní přehlídky a Operního týdne. [4]
51
6.4.3 Rozbor osobnosti Josefa Kajetána Tyla Tímto dopolednem bude provázet pan Miroslav Štrobl – historik Kutné Hory. Rozbor osobnosti je výsledkem jeho vlastního historického bádání. Z uvedeného důvodu zde není podrobně rozepsán rozbor osobnosti J. K. Tyla.
6.4.4 Návrh vybraných textů pro odpolední program v Tylově divadle Tyto úryvky budou součástí programu, které bude číst p. Miroslav Štrobl. Tvrdohlavá ţena Romantické skalnaté údolí v Krkonoších, tak řečeno Zlatohlavová zahrada. Nazad vrchol Sněhovky, lesknoucí se v ranních červánkách. Po skaliskách (růţové) keře rozmanitých květin. Jitro. Pomalu se rozednívá. Výstup první ZLATOHLAV: Vzhůru, hoši! Dost toho dřímání! Slyšte hlasu pána svého! DUCHOVÉ: Co velí pán? Co káţe mocný Zlatohlav? ZLATOHLAV: Napadlo mi, abych zase jednou hory opustil a do nízkého údolí se podíval. Chystejte se býti mi po ruce, kdyby bylo potřeba. MATONOHA: O to neměj starosti! Spískej si jenom něco veselého, aby přišlo tvoje jména zase ku slávě. ZLATOHLAV: Však oni lidé na ně ještě nezapomněli, třeba mě světské mudrctví z paměti jejich tlačilo. Vale co se týká veselosti, to vám nemohu nic přislíbit. Onoť je arci tuto chvíli velikého kvasu na zemi, ţe by mohla z něho veselost vyběhnout, kdyby se našly ruce, kteréţ by uměly kvasem šťastně zamíchat, ale takové ruce nerodí se kaţdé století. MATONOHA: Aj, toť by bylo tedy dobře, kdybys ty, pane, do toho někde šťouchnul, aby se to hnulo dopředu. ZLATOHLAV: Co ti, cvrčku napadá? Svět se hýbá a běţí dechem Pána od věčnosti, my červíkové nemůţeme nic jiného, leda okolo díla obcházet a písek s cesty zamítat. Ale co mohu, to učiním. Já miloval odjakţiva lidské plemeno, ono e je símě ducha 52
věčného, a kdyby si vespolek rozumělo, mělo by také jeho říši za zemi. Podívám se tedy zase mezi ně, a bude-li se někde hodný chlapík honit za štěstím, pomohu mu je polapit. MATONOHA: Ale šelmovi musíš vytřepat, sice přijdeš o pověst. ZLATOHLAV: Aj, v tobě sedí pokušitel zašitý! Ale aby tě nadarmo nelechtal, učiním ti po vůli! DUCHOVÉ: Hahaha! Sláva kníţeti krkonošskému! ZLATOHLAV: Neţli se ale vypravíme na cestu, zastřete mou zahradu hustou mlhou, aby do ní lidská noha nepáchla. Zrakům této země musí býti mezník postaven, - aby něco nespatřily, z čeho by osleply. [Tyl, 1954, str. 91 - 92] Výstup čtvrtý MADLENKA: I pojďte jen dál, pojďte dál, strejčku! Copak byste seděl v síni! Tu máte místa, ţe se můţete roztáhnout. NOŢIČKA: (se sekerou na rameně, rychtáři) Pozdrav Pán Bůh! LOUKOTA (kejvá hlavou) :Ah! Dobrého zdraví! – Ti lidé také všudy lezou. NOŢIČKA: Jen malou skleničku té rasoviny, paní hospodská! Něco mi leţí v ţaludku. MADLENKA (mu naleje). EZECHIEL (starý, šedivý ţid v nuzných šatech, vejde s Pěnkavovou krusnou): Dobrý den, páni, dobrý den! (Sundá krusnu a postaví vzadu na ţidli) MADLENKA: Pěkně vítám! LOUKOTA: Ta prašivina tu také scházela! EZECHIEL: Dovolte – jdu dvě hodiny cesty – nohy nechtějí uţ slouţit, jako jindy dělaly. (Sedne si na druhý konec stolu) LOUKOTA: Kdyţ jsi běhával za Rebekou – je-li pravda? EZECHIEL: Ts, ts, ts – copak víte vy o mém běhání? Přisámbůh, kdyţ jsem miloval mou Rebeku, - byl jste vy ještě na houbách. Paní hospodská, - prosím – nalejte mi ţejdlík piva. [Tyl, 1954, str. 134 - 135]
53
Chudí lidé Zatím přešlo léto, uplynul podzimek a nastala zima. Také hory navštívila ve svém bílém koţichu. Jindy se říká o horách, ţe se vyzdvihují k oblakům, ale tady to bylo právě naopak, tady se sniţovala oblaka k horám, byla, to šedivá těţká oblaka, plna sněhu. Přitom mrzlo, aţ praštělo, nebo to lezlo do člověka jako jehly, jako řeřavé uhlí. Ani pod střechou nebylo tak snadno tomu zlému hostu se ubránit. Tu byla ku příkladu Naninka, ta pilná štykerka, ta měla skoro celé rozpukané prsty a přitom nemalé bolesti. I nemohla se několik dní jehly ani dotknout, tím však trpěla její kapsa, a co ještě horšího, také její ţaludek. Ale kdyby tu byl bejval jenom její ţaludek, bylo by to ještě ušlo, avšak ono bylo na ni odkázáno ještě více ţaludků, dva rovněţ tak veliké jako její, a pět menších, to vesměs přátelských. Aby si tedy konečně tuze těţký půst uloţiti nemuseli, kterýţ by snad byli ani nevydrţeli, donesla Naninka svou skoro jiţ dodělanou práci sestře, kteráţ byla jenom několik set kroků za hranicemi provdána. Ta měla práci dodělat, aby ji mohla Naninka odvést a nějaké peníze ušetřit. A sestra jí také slíbila, ţe si s prací pospíší. Mezitím zapadla chalupa na vrchu skoro celá sněhem. Jenom střecha vykukovala. Aby nebyla ve stavení učiněná tma, musel se pod oknem asi na tři lokte sníh odházet, poněvadţ byla okna na všech čtyřech stranách, tedy se proházela okolo celého stavení cestička. Ale kdo se toho času oknem do vesnice podíval, zpozoroval, ţe Konopka na svém místě nesedí. U jeho stavu pracoval teď jiný, mladší tkadlec. Nešťastný souchotinář leţel ale v druhé sednici za kamny na chatrné posteli. Děti jeho seděly skrčeny sem tam v koutečku, celé zkormoucené, neboť trpěly hlady a nesměly ani ceknout, aby otce nerozhněvaly, kterýţ byl teď nad míru nevrlý, jakoţ obyčejně lidé v nemoci bývají. Avšak i hřebenářovy děti chovaly se tiše, majíce od rodičů dobré napomenutí. Naninka se zaoblila hodně do své plachetky, uschovala ruce, vyšla ze stavení a zahnula za roh, kdeţto Poborský trochu za větrem hobloval, aby svým hřmotem nemocnému nepřekáţel, kterýţ tu chvíli dřímal. ,,Já se podívám k sestře, ‘‘pravila k němu dívka, „je - li uţ práce hotova. Kdyby se mělo mým lidem zatím něco přihodit, buďte tak dobrý, pomozte jim.“ ,,Jděte jen s Pánem Bohem, Naninko,‘‘ řekl houslař, „a nezapadněte nikde ve sněhu.‘‘ [Tyl, 1926, str. 28 - 30]
54
Drahomíra a její synové CHRASTĚJ: Běda! Běda! Zahalte tváře, posypte hlavy popelem! VÁCLAV: Co tě potkalo, muţi náboţný? CHRASTĚJ: Peklo ustlalo hnízdo v domě tvém a vyslalo syna Luciperova. Spáchat hřích, nad nímţto se nebe černým rouchem zahalí. ČELEĎ: Běda nám! VÁCLAV: Neprojímej srdce moje – CHRASTĚJ: Právě tvoje srdce musím sedmerým mečem proteknouti, synu bohumilý, - ale neklesej na mysli, neboť nad námi jest Hospodín. Přišla hodina, ţe jsem měl modlitbu s náboţnou tvojí bábou konati, i vejdu k ní do komnaty – ale hrůza! – kdoţ vypoví moje leknutí? – bohabojná kněţna tu leţí bez ţivota na zemi! VÁCLAV: Coţe pravíš? CHRASTĚJ: Vraţedná ruka zhasila ţivot její! VÁCLAV: Neopouštějte mně nebesa! (Kvapí vpravo) ČELEĎ: Běda nám! Naše matka zhynula! VÁCLAV: (se vrátí) Zavraţděna! Zavřena ústa, z nichţ moje sladká útěcha plynula, vyhaslé oči, z nichţ na mé cesty vodící paprsky padaly, zledovatělo srdce, v němţ slovo boţí bydlilo, a celý národ blahý stánek nalezl. O světe hrozný, světe zlý, hříchem tak přeplněný, ţe musí proud jeho i světice uchvátit! CHRASTĚJ: Vzpamatuj se, kníţe můj! VÁCLAV: O, coţ má býti jisto na zemi? Co váţeno a ctěno, kdyţ se vtělená ctnost v krvi utápí a nepravost k hodům zasedá? CHRASTĚJ: Otuţ se, pane, myslí křesťanskou. VÁCLAV: Ale já vyţenu toho ducha z kníţetství a strašlivě pomstím tento čin krvavý, aby stín ţeny bohabojné spatřil jeho očistu. Očistu? Ach, coţ můţe tuto vraţdu očistit? Novou vraţdu neosvětím tvou památku, duchu vyvolený, jenţto jiţ po boku svého Spasitele v jasných výsostech se vznášíš! Nes palčivé vědomí toho činu svého zlostný 55
vrah jako pokutu nejtěţší, já učiním podle slova Páně a budu prositi (s náboţnou vřelostí): Odpusť nám naše viny, jakoţ i my odpouštíme našim viníkům! CHRASTĚJ: A neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás všeho zlého. ČELEĎ: Amen [Tyl, 1956, str. 54 - 56]
6.4.5 Tylův rodný dům Původní název Tylova domu byl dům U zlatého hřebene. Má gotické jádro. Při velkém poţáru města v roce 1823 vyhořela téměř celá dnešní Tylova ulice a tento dům nebyl výjimkou. Staveniště bylo prodáno v draţbě Josefu Štětinovi, který tu vystavěl nynější dům. [Dudák, 2004 ] Na průčelní fasádě jedné z budov Českého muzea stříbra v Kutné Hoře je instalován medailonový reliéf s podobiznou Josefa Kajetána Tyla, kutnohorského rodáka. Pamětní deska, která byla osazena v roce 1862 u příleţitosti Tylovy slavnosti v Kutné Hoře, má připomínat rodný dům spisovatele, dramatika a tvůrce textu národní hymny. [2]
6.4.6 Vlašský dvůr Po celá staletí byl Vlašský dvůr střediskem hospodářské moci českého státu. Jeho zaloţení na konci 13. století bylo spjato s potřebou bezpečného uloţení vytěţené stříbrné rudy z kutnohorských dolů a jejího zpracování. V roce 1300, za vlády Václava II, dochází k velké mincovní reformě. Do Kutné Hory byly povoláni zkušení vlašští mincíři a pregéři (mincíři vyráběli ze stříbrných prutů tenké plíšky, na které pregéři vyráţeli obrazce a slova) z města Florencie, aby tu razili peníze. Podle těchto mincířů byl dvůr pojmenován jako Vlašský. Reforma centralizovala raţbu mincí (tzv. praţských grošů) do jediné mincovny ve Vlašském dvoře. V dobách největšího rozkvětu města slouţil Vlašský dvůr téţ jako sídlo panovníka při jeho pobytu v Kutné Hoře. Odehrálo se zde mnoho důleţitých událostí a setkání. Mezi nejdůleţitější patří: setkání Václava IV. s bratrem Zikmundem, zvolení Vladislava Jagellonského, syna polského krále Kazimíra, českým králem roku 1471, podepsání tzv. Kutnohorského dekretu, který zaručoval stejná práva česky mluvícím studentům na Karlově univerzitě v Praze. Po nástupu Habsburků na český trůn v roce 1526 ztrácí Vlašský dvůr na svém významu. Ke zrušení královské mincovny dochází v roce 1727. Do té doby byl dvůr pouţíván 56
k nejrůznějším účelům. Bylo zde sídlo radnice, obecní škola a lazaret v době napoleonských válek. V současné době slouţí Vlašský dvůr jako stálá expozice mincovnictví. Kaţdoročně přijíţdějí tisíce turistů do Kutné Hory, aby navštívili tuto jedinečnou památku a odvezli si nezapomenutelný záţitek. [8]
6.4.7 Praţský groš Praţský groš byla stříbrná mince, kterou nechal na základě mincovní reformy, zpracované italskými právníky a bankéři, razit od roku 1300 český král Václav II. Mince byla ve své době ve střední Evropě široce uţívaným platidlem. Její název pochází z latinského výrazu denarius grossus – tlustý denár. Raţbu mince podnítil nález bohatých stříbrných loţisek v Kutné Hoře a hospodářský rozvoj země, která patřila k nejvyspělejším v Evropě. Václav II. si proto pozval do Čech italské právní a finanční rádce. Mezi nimi sem roku 1292 přišel také právník Gozzius z Orvieta (známý jako Gozzo z Orvieta), aby králi pomáhal se zákonodárnou činností. Na Václavův příkaz sestavil nový horní zákoník Ius regale montanorum, jehoţ součástí byla také mincovní reforma. Tou se zaváděla raţba praţského groše a zakazoval se oběh neraţeného stříbra. Mince se razila ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře. Za její vzor slouţil francouzský groš Ludvíka IX. z roku 1266, nazývaný gors tournois – tourský groš. Přestoţe si král Václav II. přál, aby mince byla ,,stálá‘‘ a ,,věčná‘‘, tak postupem doby klesala jak váha mince (aţ na 2,4g), tak i ryzost mince (562/1000). Přesto byla mince velmi oblíbená a pronikla aţ za hranice českých zemí. Její raţbu ukončil roku 1547 Ferdinand I., kdy ji vystřídal stříbrný tolar. Přesto praţský groš platil dál a teprve patent Ferdinanda III. r. 1644 definitivně ukončil jeho oběh. [9]
6.4.8 Rozina Ruthardova Příběh nešťastné dcery bohatého Jiřího Rutharda, kterou dovedla rodová msta ke zradě otcovského města, se odehrává v Kutné Hoře na konci vlády Václava II. Do reálného historického rámce je volně zasazena místní pověst o krásné a zámoţné, ale i rozmazlené měšťanské dívce, jeţ se nedokáţe vyrovnat s neopětovanou láskou. Její sobectví ji dohnalo aţ ke zradě rodného města. Na druhou stranu postavil autor téměř andělskou hrdinku, která svou odváţnou účastí rozhodne v boji o město.
57
Rozina Ruthardova je krásná, černovlasá, rozmazlená, inteligentní a temperamentní dívka z předního Kutnohorského domu (dcera radního Jiřího Rutharda). Točí se okolo ní řada mladíků, ale ona si vybírá písaře Víta Plichtu, který má jiţ od mládí jedinou lásku a budoucí nevěstu Adlinku. Ta je pravým opakem pyšné Roziny – světlovlasá, mírná, avšak rovněţ krásná a Víta miluje celým svým srdcem. Rozina se rozhodne si s Vítem jen pohrát. On se do ní ale zamiluje a přes domluvy přítele Adamce se odřekne od Adlinky. Vzápětí ho Rozina dokonce chladně odsune a zaplete se s hrabětem Liebensteinem, který přijel do Kutné Hory na výzvědy pro císaře Albrechta (Kutná Hora zůstává věrna Václavu II.). Rozina dokonce hraběti slibuje pomoc za cenu zrady vlastního města. Vít vše vyslechne a v prudkém vzplanutí hněvu hraběte zabije. Soud ho však díky Adamcově obhajobě a kvůli tomu, ţe byla Kutná Hora napadena ziskuchtivým Albrechtem, nechá prozatím město bránit. Vše nakonec dobře končí. Kutná Hora je zachráněna, Vít si bere Adlenku a Rozina je za zradu odsouzena do kláštera. Ta však umírá, kdyţ je přiotrávena jedem od proradného sluhy Bozděcha, který je popraven. V Rozině Ruthardové je historická skutečnost zobrazena podobně jako v historických povídkách z dřívější doby. Autor si vymýšlí celý ústřední děj o dceři váţného měšťanského domu, kterou dovedlo její sobectví aţ ke zradě rodného města. [6]
6.4.9 Ruthardská ulice Dudák se ve své knize o uličce zmiňuje takto: „Této úzké křivolaké, původní hradební uličce Kutnohořané jednoduše říkají Ruthardka. Je dlážděna kočičími hlavami na starý způsob – se stružkou uprostřed a s vyvýšenými okraji – vytváří jedno z nejmalebnějších zákoutí Kutné Hory. Jako by dodnes byla opředena tajemstvím, jako by se v ní zastavil čas a ani klapání sandálů procházejících turistů ji nedokázalo probudit do 21. století.“ O samotném rodu Ruthardů dále píše: „Patricijský rod německého původu se usadil v Kutné Hoře již na konci 13. století a jeho členové díky mimořádně šťastným důlním investicím velmi zbohatli. Podle pověsti hostil Jan Ruthard krále Václava II. a nabídl mu své služby i své bohatství. Král prý potom u cesty do Sedleckého kláštera utrhl vrbovou větvičku a podal ji Ruthardovi. Tento příběh vysvětluje ruthardovský znak – ruku držící vrbovou ratolest. Přímo k Ruthardce, k sídlu Janova bratra Jiřího Rutharda se vztahuje zajímavá pověst o Rozině Ruthardové. [Dudák, 2004, str. 136-137].
58
Pověst o krutosti Jana Rutharda a jeho dceři zní takto: „Měl prý spanilou dceru Rozinu. Mnoho vzácných mládenců i bohatých vdovců ucházelo se o ruku mladé dědičky. Lakomý otec všechny odmítal. Nemohl strpěti toho, aby mu nevděčný zeť odnesl s dcerou i jeho poklady a drahocenný nábytek. Ve skoupém srdci Jiřího Rutharda zrodila se konečně hrozná myšlenka. Povolal do svého domu zedníka, který se mu musil zavázati přísahou, že nikdy a nikomu nepoví, co uvidí a učiní. Obvázal mu oči a přivedl ho do jednoho ze svých sklepů. Zedník neviděl, ale jen slyšel, jak Ruthard promlouvá k své dceři: ‚Tuhle, dcero má, budeš míti svůj pokojíček a své lůžko a toto stříbro bude tvým ženichem.‘. Rozina bála se vejíti do sklepa; bránila se a křičela o pomoc. Ale kdopak by ji byl mohl pod zemí slyšeti! Zedník uslyšel posléze, jak bouchly přiražené dveře, pak zaskřípal zámek. Ruthard sundal zedníkovi obvazek s očí a kázal mu dveře zazdíti. Když zedník poslední kámen do zdi zapustil, bylo slyšeti jen slabé sténání. Tak ubohá Rozina několik dní se trápila, až hladem zemřela. Než ukrutný otec brzy ji následoval. Od té doby se Rozina často v domě Ruthardově zjevovala a předpovídala, že dům neujde záhubě a s ním i obyvatelé jeho. Roku 1648 náhle prý se dům zřítil a patnáct lidí ve svých sutinách zasypal.“ [Ptáček, 1994, str. 29-30]
6.4.10 Hrádek – České muzeum stříbra Předchůdcem Hrádku byla nejspíš tvrz, zaloţená na přelomu 13. – 14. století, která měla zřejmě za úkol chránit dosud neohrazenou hornickou osadu. Posléze byl Hrádek pojat do soustavy městského opevnění. V 15. století začala přestavba Hrádku, kterou dokončil aţ další z několika předchozích majitelů, Jan Smíšek z Vrchovišť. Z původní tvrze tak vzniklo reprezentační patricijské sídlo. V patře byla zřízena kaple sv. Václava. Její polygonální závěr vystupuje ve formě arkýře na noze do parčíku před hlavním průčelím [Dudák, 2004, str. 139]. Jan Smíšek se dostal z poměrně nevýznamného postavení na místo důleţitého hutního podnikatele a kupce rudy. V roce 1492 byl povýšen do šlechtického stavu s přídomkem z Vrchovišť a stal se prvním erbovníkem rodu [Štroblová, 2000, str. 347]. Na některých klenebních svornících v Hrádku jej dodnes připomíná erb s jednoroţcem. Smíšek také finančně podporoval stavbu chrámu sv. Barbory [Dudák, 2004, str. 139]. Dále se o něm traduje, ţe mu Hrádek kromě reprezentace slouţil také jako úkryt pro 59
nelegální zpracování stříbrné rudy, o níţ tím pádem ochuzoval královskou pokladnu [Štroblová, 2000, str. 98]. Hrádek následně vystřídal několik dalších majitelů a v roce 1686 byl prodán obci, která jej prodala kutnohorské jezuitské koleji. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 byl seminář přeměněn na školu. Od roku 1870 fungoval v Hrádku také učitelský ústav aţ do roku 1911, kdy Hrádek koupilo město s plánem, ţe zde bude zřízeno muzeum. To se však uskutečnilo aţ po 2. světové válce. Muzeum se dnes nazývá České muzeum stříbra. V jeho fondech jsou uloţeny rozsáhlé sbírkové soubory řemeslného, výtvarného umění, mincí a dále exponáty z oboru hutnictví, hornictví a mincovnictví [Dudák, 2004, str. 141]. Prohlídka Českého muzea stříbra je rozdělena do dvou okruhů. Město stříbra Návštěvníci se seznámí s vývojem Kutné Hory od jejích počátků aţ po podobu druhého nejvýznamnějšího města království. Přízemí je věnováno geologii kutnohorského rudního revíru a archeologickým památkám, dokládajícími prehistorické i raně středověké osídlení oblasti před vznikem Kutné Hory. Další sál je věnován bouřlivým počátkům města po objevu kutnohorského stříbra. Expozice v prvním patře přibliţuje Kutnou Horu jako jiţ výstavné královské horní město. Návštěvníky seznámí také se stavebním vývojem samotného Hrádku a stylem ţivota podnikatelské "stříbrné šlechty". Sál nazývaný pokladnice je věnován podrobnému přehledu české mince raţené v Kutné Hoře Cesta stříbra středověký důl • trejv • středověká technologie dobývání a zpracování stříbrné rudy • mincování • havířská osada Prohlídkový okruh přibliţuje celý proces, kterým musela projít stříbrná ruda, neţ se z ní vyrazila mince. Návštěvník se seznámí se středověkým způsobem těţby, zpracováním surového stříbra a s technologií raţby mince. Součástí tohoto prohlídkového okruhu je replika důlního díla s technickým vybavením. Scénická expozice přibliţující zpracování stříbrné rudy a raţbu mince, původní velký těţní stroj na koňský pohon, takzvaný trejv, i autentické středověké důlní dílo. Návštěvníci, vybaveni svítilnou, helmou a hornickou 60
halenou s kápí, tzv. perkytlí, procházejí asi 250m dlouhou částí původního středověkého dolu. Od 25. května 2007 je okruh obohacen o novou část, tzv. "Havířskou osadu", instalovanou na zahradě Hrádku. Její součástí jsou hrázděné a srubové stavby, přístřešky (tzv. havířské kavny), promývací koryta na rudu, především replika nístějové pece s měchy pod zastřešením a jakási dobová huť se svým zařízením a nástroji. Samozřejmostí jsou i figuríny pracovníků, kteří se zabývali úpravou a tavbou rudy.[1]
61
7 Závěr Cílem práce bylo zvýraznit osobnost Josefa Kajetána Tyla pro další rozvoj domácího cestovního ruchu v Kutné Hoře, která je známá především stříbrnými doly a hornictvím. Cíl byl splněn. Turisté se Tylovým festivalem dovědí, kdo byl Josef Kajetán Tyl. V teoretické části je podrobně popsán celý ţivot Josefa Kajetána Tyla, zvýraznění podpory vlastenectví českého národa. Výzkum praktické části je zaměřen na získání podkladů pro zpracování návrhu festivalu. Dotazníkovým šetřením bylo zjištěno, ţe Kutná Hora je velmi navštěvována turisty. Většina respondentů jezdí do Kutné Hory za památkami a zábavou. Při konkrétních dotazech, kdo byl Josef Kajetán Tyl, co dělal, kde se narodil nebo jestli respondent zná nějakou jeho hru, bylo vidět, ţe kaţdý z dotazovaných musel přemýšlet, kdo byl Josef Kajetán Tyl. Nejnavštěvovanější památkou spojenou s Josefem Kajetánem Tylem je Hrádek a Tylovo divadlo. Zpracování výzkumu dalo podnět k myšlence vytvořit Tylův festival. Příprava i finální program byl projednán s panem Miroslavem Štroblem, historikem Kutné Hory. Tylův festival se bude konat v letním měsíci červenci. Výsledky výzkumu a návrh festivalu byl konzultován v informačním centru s ředitelkou Martinou Bucifal. Návštěvník by poznal památky spojené s Tylem, strávil by jeden celý den v Tylově divadle, kde by poutavě vyprávěl o Josefu Kajetánu, pan Miroslav Štrobl. Kaţdý by si odnesl i kulturní záţitek spojený s dobovým vlasteneckým bálem. Návrh Tylova festivalu bude projednán s odborem kultury, kde se sejdou zástupci institucí, které spolupracují na přípravě programu kulturního léta a plánují kulturní akce pro letní měsíce roku 2016. Město Kutná Hora by tuto akci mohlo financovat z dotací poskytovaných Evropskou unií. Propagace festivalu by byla směrována i do dalších krajů České republiky. Festival by byl nejen pro odborné pracovníky, ale i širokou veřejnost. Byl by námětem školních výletů, pro školy různých zaměření ZŠ, SŠ, OU. Pro rodáky, obyvatele blízkého i vzdáleného okolí, kteří by se chtěli dovědět více, o tak známém vlastenci, který působil v KH. Byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza byla potvrzena. Dotazování neznali všechny správné odpovědi na otázky o Josefu Kajetánu Tylovi. Nevěděli, co mají napsat popřípadě označit. Druhá hypotéza měla zjistit, jestli český národ ví, kdo napsal 62
slova hymny. Bylo uváděno mnoho odpovědí, ale slovní spojení národní hymna se objevilo zřídkakdy. Druhá hypotéza nebyla potvrzena. Význam práce je nejen v přínosu pro rozvoj cestovního ruchu Kutné Hory, ale také v podpoře vlastenectví, které je především v současné době nutné zdůrazňovat a podporovat.
63
Seznam pouţité literatury Tištěné zdroje DUDÁK, Vladislav. Kutnohorský poutník: aneb Kutnou Horou ze všech stran. 1. vydání. Praha: Baset, 2004. 441 s. ISBN 80-7340-035-9. Chramostová, Radka. Josef Kajetán Tyl:*4. 2. 1808 Kutná Hora - †11. 7. 1856 Plzeň: spisovatel, dramatik, herec, novinář. [Radka Chramostová]. [Praha: Středočeský kraj, 2010]. 8 s. (57 osobností Středočeského kraje. Literatura a divadlo; sv. 29) Kačer, Miroslav. Josef Kajetán Tyl. Miroslav Kačer, Mojmír Otruba. 1. vyd. Praha: Orbis, 1959. 269 s., obr. příl. KOŢÍK, František. Miláček národa: vyprávění o ţivotě a díle Josefa Kajetána Tyla. 1. vyd. Praha: Albatros, 1975, 214 s., barev. obr. příl. PTÁČEK, Antonín; ŠEBÁNEK, Antonín. Kutnohorské pověsti. Kutná Hora: Obzory Kutnohorska, 1994. 142 s. Štrobl, Miroslav. 80 let Tylova divadla v Kutné Hoře. Miroslav Štrobl. 1. vyd. Kutná Hora: Miroslav Štrobl, 2012-2013. 67 s.: ŠTROBLOVÁ, Helena, et al. Kutná Hora. první vydání. Praha: Lidové noviny, 2000. 567 s. ISBN 80-7106-186-7. TYL, Josef, Kajetán: Dekret kutnohorský. Praha, Československý spisovatel, 1979 TYL, Josef Kajetán. Dramatické báchorky: Strakonický dudák; Tvrdohlavá žena; Jiříkovo vidění; Čert na zemi; Lesní panna. 1. vyd. Praha: SNKLHU, 1953, 477 s. Knihovna klasiků (SNKLHU). TYL, Josef Kajetán. Chudí lidé: příběh ze života na horách. Praha: J. Otto, 1926, 72 s. Ottova světová knihovna. TYL, Josef Kajetán. Krvavé křtiny, čili, Drahomíra a její synové: romantický obraz z dávných dějin českých ve 4 odděleních. 1. vyd. (v Orbise). Praha: Orbis, 1956, 141 s.
64
140 let ochotnického divadla; 50 let Tylova divadla v Kutné Hoře. Kutná Hora: Měst KS, 1983. 28 s.: Elektronické zdroje [1] České muzeum stříbra. Josef Kajetán Tyl [online]. 2015 [cit. 2015-09-29]. Dostupné z: http://www.cms-kh.cz/josef-kajetan-tyl [2] České muzeum stříbra. Tylův dům - rodný dům Josefa Kajetána Tyla [online]. 2015 [cit. 2015-09-29]. Dostupné z: http://www.cms-kh.cz/tyluv-dum-expozice [3] Kutnohorský ochotnický spolek Tyl. Josef Kajetán Tyl [online]. 2015 [cit. 2015-0929]. Dostupné z: http://www.ochotnickyspolektyl.estranky.cz/ [4]Tylovo divadlo. Historie Městského divadla [online]. 2011 [cit. 2015-09-29]. Dostupné z: http://www.divadlo-kutnahora.cz/o-nas/historie/ [5] Josef Kajetán Tyl. Strakonický dudák [online]. 2015 [cit. 2015-09-29]. Dostupné z: http://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/josef-kajetan-tyl/strakonicky-dudak-3.html [6] Josef Kajetán Tyl. Rozina Ruthardová [online]. 2012 [cit. 2015-09-29]. Dostupné z: http://www.ctenarsky-denik.cz/Josef-Kajetan-Tyl-Rozina-Ruthardova-27314 [7] Český jazyk: Kutnohorští havíři [online]. 2015 [cit. 2015-11-03]. Dostupné z: http://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/josef-kajetan-tyl/kutnohorsti-haviri-2.html [8]
Vlašský
dvůr:
Historie [online].
2013
[cit.
2015-11-03].
Dostupné
z:
http://www.vlassky-dvur.cz/ [9]Vlašský dvůr: Pražský groš [online]. 2013 [cit. 2015-11-03]. Dostupné z: http://www.vlassky-dvur.cz/historie/prazsky-gros [10] České muzeum stříbra: Okruhy [online]. 2015 [cit. 2015-11-03]. Dostupné z: http://www.cms-kh.cz/hradek-muzeum-a-stredoveky-dul [11] Ochotnický spolek Tyl: Josef Kajetán Tyl. Jak spolek vznikl [online]. Kutná Hora, 2015 [cit. 2015-11-03]. Dostupné z: http://www.ochotnickyspolektyl.estranky.cz/ [12] Josef Kajetán Tyl: Rozbor díla Strakonický dudák [online]. 2015, 2015 [cit. 201511-04]. Dostupné z: http://www.rozbor-dila.cz/strakonicky-dudak-aneb-hody-divychzen-rozbor-dila-8/ 65
[24] Josef Kajetán Tyl: Hrob J. K. Tyla v Plzni [online]. 2011, 2015 [cit. 2015-11-04]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/plzen/zpravodajstvi/_zprava/920174 [25] Co je to Vlastenectví? Co je to? [online]. Praha: Superia.cz, 2013, 2013 [cit. 201511-24]. Dostupné z: http://cojeto.superia.cz/politika/vlastenectvi.php [26] Mapa významných míst [online]. Praha: Praha, 2015, 25. 11. 2015 [cit. 2015-1125]. Dostupné z: http://mapy.cz/zakladni?planovanitrasy&x=15.6252330&y=49.8022514&z=8&rp=%7B%22criterion%22%3A%22fast%2 2%7D [27] Mapa 1. dne festivalu [online]. Praha: Praha, 2015, 25. 11. 2015 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: https://www.google.cz/maps?hl=cs [28] Mapa 2. dne festivalu [online]. Praha: Praha, 2015, 25. 11. 2015 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: https://www.google.cz/maps?hl=cs&tab=wl [29] Webový portál pro učitele ZŠ [online]. Praha: Most, 2015, 30.11.2015 [cit. 201511-30]. Dostupné z: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/medialni-vychova/mvcasopisy/techniky-soc-vyzkumu-2 [30] Město si připomnělo výročí narození Josefa Kajetána Tyla [online]. Plzeň: Plzeň, 2015, 30.11.2015 [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: https://www.plzen.eu/obcan/aktuality/z-mesta/mesto-si-pripomnelo-vyroci-narozenijosefa-kajetana-tyla.aspx [31] Časopis Jindy a nyní [online]. Praha: Praha, 2011, 30.11.2015 [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: http://antikvariat-andel.cz/kategorie/kalendare?mn_offs=61 [32] Stavovské divadlo [online]. Praha: Praha, 2015, 30.11.2015 [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: http://www.theatrearchitecture.eu/cs/db/?theatreId=43&detail=attachement&mId=1372 [33] Hrádek [online]. Kutná Hora: Praha, 2015, 30.11.2015 [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: http://www.cms-kh.cz/
66
Seznam obrázků Obrázek 1: Titulní strana časopisu Obrázek 2: Stavovské divadlo Obrázek 3: Hrádek – škola J. K. Tyla v Kutné Hoře Obrázek 4: Tylův hrob v Plzni Seznam grafů Graf 1: Jste v Kutné Hoře poprvé? Graf 2: Co Vás přimělo k návštěvě Kutné Hory? Graf 3: Doporučil/a byste návštěvu Kutné Hory známým, příbuzným? Graf 4: Navštívil/a byste Kutnou Horu znovu? Graf 5: Víte, kdo byl Josef Kajetán Tyl? Graf 6: Kde se narodil? Graf 7: V jakém divadle J. K. Tyl působil? Graf 8: Navštívil/a jste nějakou památku spojenou s J. K. Tylem? Graf 9: Kde J. K. Tyl zemřel? Graf 10: Jaké jste pohlaví? Graf 11: Kolik Vám je let? Graf 12: Ve kterém kraji bydlíte? Seznam tabulek Tabulka 1: Cenová kalkulace Seznam map Mapa č. 1: Významná místa spojená s J. K. Tylem Mapa č. 2: 1. den Tylova festivalu v Kutné Hoře 67
Mapa č. 3: 2. den Tylova festivalu v Kutné Hoře Příloha A: Seznam ubytovacích zařízení
68
Příloha B: Dotazník Dobrý den, jmenuji se Martina Fílová a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. V současné době pracuji na své bakalářské práci, která se zabývá zvýrazněním osobnosti Josefa Kajetána Tyla z hlediska významu pro rozvoj domácího cestovního ruchu v Kutné Hoře. Tímto bych Vás ráda poţádala o vyplnění tohoto dotazníku. V dotazníku můţete označit jednu nebo více správných odpovědí. Všechny zjištěné údaje budou vyuţity pouze pro potřeby mé bakalářské práce a nebudou nikde jinde prezentovány. Děkuji za váš čas a ochotu Martina Fílová 1) Jste v Kutné Hoře poprvé? a. Ano b. Ne 2) Co Vás přimělo k návštěvě Kutné Hory? a. Zábava b. Práce c. Památky d. Doporučení od známých 3) Doporučil/a byste návštěvu Kutné Hory známým, příbuzným? a. Ano b. Ne 4) Navštívil/i byste Kutnou Horu znovu? a. Ano b. Ne 5) Víte, kdo byl Josef Kajetán Tyl? a. Herec 69
b. Malíř c. Dramatik d. Politik
6) Kde se narodil? a. Praha b. Kutná Hora c. Brno d. Olomouc 7) Kde jste poprvé o Josefu Kajetánu Tylovi slyšeli? …………………………………………………………………….. 8) Čím J. K. Tyl přispěl k rozvoji českého národa? ……………………………………………………………………… 9) Znáte nějaké divadelní hry spojené s J. K. Tylem? ……………………………………………………………………………. 10) V jakém divadle J. K. Tyl působil? a. Národní b. Divadlo na Fidlovačce c. Na Zábradlí d. Stavovské 11) Navštívil/a jste nějakou památku spojenou s J. K. Tylem a. Tylův dům b. Tylovo divadlo c. Hrádek (bývalá škola) d. Vlašský dvůr (děj knihy Dekret Kutnohorský) 12) Kde J. K. Tyl zemřel? a. Praha b. Brno c. Plzeň 70
13) Co se Vám v Kutné Hoře líbilo a co nelíbilo? …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… ………… 14) Jaké jste pohlaví? a. Ţena b. Muţ 15) Kolik je Vám let? a. 0 – 17 let b. 18 – 30 let c. 31 – 60 let d. 61 let a více 16) Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? ……………………………………………………. 17) Ve kterém kraji bydlíte? a. Hlavní město Praha b. Středočeský c. Liberecký d. Královehradecký e. Pardubický f. Moravsko – slezský g. Olomoucký h. Zlínský i. Jihomoravský j. Vysočina k. Jihočeský l. Plzeňský m. Karlovarský 18) Máte nějaké připomínky, popřípadě co by se v Kutné Hoře dalo vylepšit? …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………
71
Příloha C: Připravené otázky k řízenému rozhovoru Co Vás zaujalo na Josefu Kajetánu Tylovi? Jaký měl přínos pro Českou republiku? Najdeme v Kutné Hoře místa s ním spojená? Čím byste odbornou veřejnost přilákal na Tylův festival? Kdy by se podle Vás měl Tylův festival konat? Jak dlouho by měl probíhat? Pro koho by byl určený? Zúčastnil byste se osobně tohoto festivalu?
72
