Za dobrý zákoník práce se sjeli do Prahy odboráři z celé republiky

405kovak 28.11.2005 9:48 Stránka 8

KOVÁK číslo 40 — 2. prosince 2005

jen na nůši a vlastní záda, ale využívali kladky jako jisté „mechanizace“ při přísunu materiálu. Vzácně se (podle inforvový drát, většinou olověný, měděný či mací M. Pávka v Dějinách techniky stříbrný, vzácně i zlatý. Sloužily jako v ČSR) objevilo mechanické kovářské ozdoba zapletená do vlasů, nebo zavě- kladivo na vodní pohon, důležitý nástroj šené na různých páscích splývaly kolem pro hutní výrobu. Pro zdokonalování hlavy. Někteří archeologové je považují tavby železa a jeho slévání byly použíi za ochranu před nemocemi, což kores- vány mlýnky na drcení železné rudy, opatpondovalo s vírou středověku v magickou řené rovněž vodním pohonem, jámové sílu kovů. Bronzové záušnice byly nale- výhně s umělým dmýcháním, později také zeny například v hrobě v Bílině. Malé zá- šachtové pece. Hutníci té doby byli označováni jako „rudníci“ nebo „železníci“ a pracovali buď pro panovníka na jeho statcích, nebo pro klášterní dvorce. Prameny je uvádějí od 12. století. Vedle železa se zpracovávaly také jiné kovy. Snadné dobývání (rýžování) zlata umožnila jeho ložiska v povodí řek Blanice, Volyňky a Otavy, rozsáhlá rýžoviště se nacházela na střední Vltavě a dolní Sázavě, na Opavě a jeKovové záušnice nalezené při výkopech v hrobech na Pražském hradě jích přítocích. Převážná vět(10. století) šina ložisek stříbra byla na Jihlavsku, Kutnohorsku ušnice (průměr asi 1 cm) se nacházejí od a Příbramsku a na Jesenicku. Výhodné 10. století zejména v dětských hrobech. podmínky byly v Čechách i pro získávání Přechod od pouhé směny výrobků cínovce v Krušnohoří a Poohří. O českém k peněžní formě odbytu vedl k rozšíření cínu se zmiňoval židovský diplomat, kuražby kovových platidel. Už od 10. století pec a cestovatel Ibrahím ibn Jákob, který byly v Čechách raženy stříbrné mince - ve své zprávě o cestě do střední Evropy denáry. Jejich ražba byla monopolem pa- (asi v 10. století) napsal o Čechách: „Přinovníka, kterému patřily také výnosy jak cházejí sem... Rusové, muslimové, židé, z těžby stříbra (tzv. horní regál), tak vý- Turci se zbožím... Vyvážejí od nich (tj. hradní právo razit mince (tzv. mincovní z Čech - pozn. aut.) otroky, cín, různé koregál). žešiny.“ Od 12. století se zemědělci již neobešli Hospodářský a společenský rozmach bez kvalitního nářadí ze železa. Běžně se Evropy a v jejím rámci i českého státu běobjevovaly vesnické kovárny, protože bez hem 12. - 13. století vytvářel podmínky železa a z něho pocházejících výrobků pro vznik měst jako řemeslných a obvenkov nemohl existovat. Na rozkvětu chodních středisek, podmiňujících další kovozpracujících řemesel závisely i různé změny v celkovém potenciálu a způsojiné aktivity. Například středověcí stav- bech ekonomické činnosti u nás. baři již nebyli při dopravě objemného, Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc. (Pokračování příště) těžkého stavebního materiálu odkázáni

KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (X.) Na počátku 10. století se za vlády dynastie Přemyslovců začal vytvářet český stát. Proces pokračoval až do 12. století, kdy se Čechy a Morava spojily do jednoho celku a staly se dominantním státním útvarem tehdejší střední Evropy, respektovaným mezinárodně a zapojeným do evropských církevních a světských struktur. Český stát si udržoval i kulturní kontinuitu s předchozí Velkou Moravou. V raném středověku tvořili hlavní složku obyvatelstva lidé žijící na vesnici a živící se vedle zemědělství také řemeslem a obchodem. Škála řemesel různého druhu uspokojovala zvyšující se životní nároky privilegovaných, movitých skupin obyvatelstva. Specializovaní řemeslníci, orientující se na výrobu jednoho druhu produktu, se usazovali v osadách. Od toho řemesla pak byly odvozovány i názvy sídlišť - například Štítary se vztahují k výrobcům štítů, Zlatníky zase jednoznačně vypovídají o tam usazených zpracovatelích zlatého kovu, Kovárny svědčí o kovářích. Vedle výroby běžných užitkových produktů se rozšiřovala i produkce uměleckých řemesel - vedle šperků šlo o zbraně, předměty s erby či jinými mocenskými znaky panovníka a jeho družiny-šlechty. Například štít býval ozdoben figurálními nebo geometrickými obrazci, zhotovenými ze dvou heraldických kovů zlata a stříbra. Díky podobným nálezům poznáváme dnes prokazatelně životní styl vysokých společenských vrstev; jejich příslušníci užívali luxusních předmětů ke své reprezentaci a jako důkaz bohatství. Veřejné mínění navíc chápalo krásu a lesk drahých kovů jako jistou analogii k zářící nebeské Boží říši. Zdobili se ale také prostí lidé, pro které bylo určeno zboží hromadné spotřeby. Až do počátku 13. století se hojně vyráběly kovové šperky, tzv. esovité záušnice (podle roztepaného konce, svinutého do tvaru písmene S). Materiálem byl ko-

KŘÍŽ VKA O VKA Ž Í Ř K ...(1. tajenka) je mohutnou raně barokní stavbou z let 1680 - 1688, i když představuje jen torzo původně zamýšleného zámku. K této stavbě přiléhají zbytky hradu z 2. poloviny 13. století. Původně raně gotický hrad ...(2. tajenka) z 13. století byl v pozdějších staletích přestavěný do nynější barokní podoby v tzv. Dietrichsteinský zámek. Po požáru v roce 1945 byl upraven. (zš)

Vyluštění z Kováku č. 39/2005 (výrok Hérakleita z Efesu): Myšlení je veliká věc. 4

40 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 26. LISTOPADU 2005, DATUM VYDÁNÍ: 2. PROSINCE 2005, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle

● FotoreportáÏ z praÏské demonstrace odborÛ 26. 11. - str. 2 ● Z konference SMO PlzeÀ - str. 3

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Mzdy v kovoprÛmyslu leden aÏ záﬁí 2005 ● Jaká bude dÛchodová reforma? (VI.)

Dědo, dejte mi ty vaše berle, ať se můžete pořádně držet oběma rukama…

REDAKČNÍ ANKETA: JAKÉ MÁTE DOJMY Z DEMONSTRACE? Tuto anketní otázku položila redakce Kovák 26. 11. na pražském náměstí Jana Palacha účastníkům odborové demonstrace, konané za přijetí vládního návrhu zákoníku práce. Ing. Zdeněk Škromach, ministr práce a sociálních věcí: „Odboráři dokázali, že jsou akceschopní a že jsou schopni práva zaměstnanců obhájit. Dali to jasně najevo. Ta síla tady je a je nutné ji respekovat.“ Josef Středula, předseda OS KOVO: „Největší potěšení mám z našich lidí, kováků, byli skvělí a výborní. Přijeli všichni.“ Petr Páteček, odborář ze ZO OS KOVO Minerva Boskovice: „Poprvé se účastním takové akce a můj dojem je obrovský.“ Miloslav Skřivan, předseda ZO OS KOVO Chotěbořské strojírny - Služby: „Je to silný dojem a přijedu zas. Příště nás přijede víc.“ Jakub Rambousek, odborář ze ZO OS KOVO Škoda Auto Mladá Boleslav: „Demonstrace je za dobrou věc.“ Jaroslav Bednář, odborář ze ZO OS KOVO Škoda Auto Mladá Boleslav: „Mám velmi dobrý dojem. Kovák čtu a odbírám.“ Jaroslav Jírovec, odborář ze ZO OS KOVO Škoda Auto: „Jsem tu kvůli sociálním právům. A můj dojem? Je v nás síla.“ Ing. Lubomír Pásek, předseda klubu důchodců při ZO OS KOVO Vysoké pece Ostrava: „Věřím, že se podaří zákoník práce prosadit a splní se požadavky, které máme. Jde o to, aby lidé žili slušný život.“ Milan Kudela, odborář-důchodce ze ZO OS KOVO Vysoké pece Ostrava: „Jsem spokojen, že lidé našli odvahu a přišli požadovat to, co jim patří.“ Irena Čepelková, odborářka ze ZO OS KOVO Atas Náchod: „Jsem ráda, že to dobře dopadlo.“ Josef Čepelka, předseda ZO OS KOVO Atas Náchod: „Jsem spokojen s účastí a doufám, že to splní svůj účel.“ Jaromír Urban, důchodce-odborář, bývalý pracovník ministerstva průmyslu: „To byla síla!“

(Pokračování na str. 2)

Za dobrý zákoník práce se sjeli do Prahy odboráři z celé republiky

CHCEME SVOJE PRÁVO! Volali demonstranti na náměstí Jana Palacha v Praze Téměř třicet tisíc lidí z celé republiky se sešlo na odborové demonstraci za zákoník práce 26. listopadu v Praze. Kolem jedenácté se vydal průvod z Letné, aby asi po hodině dorazil na náměstí Jana Palacha, kde k demonstrantům promluvili odboroví předáci. Průběh celé akce byl nesmírně živý a spontánní, přítomní často skandovali. „Zhoršení práv zaměstnanců nedopustíme,“ zdůraznil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. „Takové návrhy zásadně odmítáme a těm, kteří je navrhují, vzkazujeme: Nestrašte nás Čínou a zeměmi třetího světa. My nechceme životní styl a životní úroveň těchto zemí. A pokud vy ano, tak tam jděte bydlet! Odmítáme poměry odpovídající devatenáctému století či některým zemím dnešní Latinské Ameriky, Afriky a Asie. Konkurenceschopnost za cenu nízkých mezd a lidsky nedůstojných pracovních podmínek je pro nás nepřijatelná. Naším velkým nepřítelem je strach. To vědí i naši protivníci. Kalkulují s tím, že když bude slabší právní ochrana zaměstnanců a okleštěna práva odborů, tak bojácní občané nakonec jejich reformy schválí. My takovou budoucnost ale nechceme. Každý logicky uvažující občan by měl být na naší straně. Nedovolíme, aby představy pánů Topolánků, Mílů a paní Páralové dostaly šanci. Kdo chce zaměstnancům práva vzít, těžký život bude s námi mít,“ varoval M. Štěch, jehož slova doprovázelo hromové skandování: „Fuj!“ „Hanba!“ „Chceme svoje právo!“

Nechceme z práce rovnou do kremace! „Chceme zákoník práce, který neudělá ze zaměstnance otroka a z podnikatele boha!“

prohlásil předseda Asociace samostatných odborů Bohumil Dufek. „Odmítáme experimenty, které se nazývají flexibilita pracovního práva, propouštění bez udání důvodu, jednoroční zkušební doba. Nepůjdeme z práce rovnou do kremace!“ řekl B. Dufek. „Na Slovensku byl první útok na sociální práva organizován přes zákoník práce,“ upozornil předseda slovenské Konfederace odborových svazů Ivan Saktor na změny nastartované v roce 2002. „Oni vědí, na koho mají zaútočit. Útokem na odborová práva se slovenské vládě podařilo rozbít sociální systém. Fuj takové vládě a takové alternativě!“ zvolal I. Saktor a lidé mu odpovídali: „Fuj!“ České odboráře zároveň vyzval, aby nedopustili to, k čemu došlo na Slovensku. „Slovenskou ekonomiku označují někteří ekonomové jako zázrak. Je to ale papírový drak s betonovým chvostem,“ zdůraznil a přítomným popřál: „Vyhrajte tento boj! A já věřím, že ho vyhrajete.“ „Ve všech zemích Evropy je veden útok proti odborům, které jsou poslední překážkou k tomu, aby byla nastolena neomezená vláda trhu,“ uvedl europoslanec a bývalý předseda ČMKOS Richard Falbr. „Všechny útoky proti zákoníku práce jsou nesmyslné a zcestné,“ zdůraznil. (Pokračování na str. 2) 1

405kovak 28.11.2005 9:50 Stránka 2



FOTOREPORTÁŽ Z DEMONSTRACE 26. LISTOPADU V PRAZE

„HLEDEJME VŠICHNI CESTY,“ prohlásil na konferenci v Plzni J. Endlicher

OTROCI V ROCE 2005 UPROSTŘED EVROPY! ASIATI PRACOVALI V RAKOUSKU AŽ 62 HODIN TÝDNĚ

„Problém je, že zákoník práce se stal součástí předvolebního boje,“ řekl na konferenci sdružení mandátových obvodů (SMO) Plzeňského a Karlovarského kraje 23. listopadu „To je vysloveně moderní otroctví,“ prohlásil v Plzni místopředseda Odborového svazu KOVO Jaromír Endlicher. Franz Riepl, ústřední tajemník Odborového svazu „Kdybychom prohráli náš boj o dobrý zákoník práce, tak to dopadne především na vás ve fabrikách,“ prohlásil J. Endlicher přítomné západočeské funkcionáře základních organizací OS KOVO, „a vůbec na všechny obyčejné lidi.“ O vyhodnocení změn při využívání regionálního právního poradenství ČMKOS informoval právník plzeňského metodického pracoviště OS KOVO JUDr. Vladimír Štich. V polovině letošního roku zavedeno opatření, podle něhož musí mít člen OS KOVO, který se chce ucházet o služby regionálního právního poradenství ČMKOS, schválení metodického pracoviště OS KOVO. Od té doby počet takto poskytnutých právních služeb rapidně klesl. Metodické pracoviště totiž dá souhlas jen v případě, že se nedokáže určité urgentní záležitosti včas věnovat. Zatímco v prvním pololetí využilo pomoci právníků ČMKOS ještě 22 členů, ve třetím čtvrtletí to byl už jen jeden. Miroslav Šimonovský z Železáren Hrádek (Hrádek u Rokycan) upozornil na problémy, které při podnikovém kolektivním vyjednávání způsobuje absence vyšší kolek-

tivní smlouvy. Zaměstnavatelé v hutnictví totiž již několik let odmítají vyjednávat kolektivní smlouvu vyššího stupně. Zároveň M. Šimonovský zdůraznil, že by se při nárocích na kvalitu podnikových kolektivních smluv nemělo rozlišovat mezi ekonomicky úspěšnými a neúspěšnými firmami. „Zaměstnanci chtějí mít lepší podmínky, i když pracují v méně úspěšných firmách, i tam to od odborů očekávají,“ uvedl M. Šimonovský. „OS KOVO z vyšších kolektivních smluv neustupuje, ale je pravda, že vyjednávání těchto smluv se ocitá ve stále větších problémech,“ vysvětlil ing. Karel Kastl, pověřený vedením metodického pracoviště v Plzni. „Kolektivní vyjednávání má docílit minimálně udržení životní úrovně zaměstnanců, takže směrnice OS KOVO pro kolektivní vyjednávání nejsou jiné pro úspěšné a neúspěšné firmy,“ dodal. „Hledejme všichni cesty, jak tyto věci zlepšit, všichni jsme přeci součástí Odborového svazu KOVO,“ vyzval přítomné J. Endlicher. Konference zvolila za zmocněnce SMO opět Jindřicha Brabce z Plzně. (ben)

Placená inzerce

Vaše první finanční pomoc

kovo-textil-výživa (GMT) v Rakousku poté, co vyšly najevo otřesné podmínky 150 indonéských a jihokorejských dělníků pracujících hlavně v Linci a Vídni na demontážích továrních celků. Asijci, kteří se do Rakouska dostali na základě povolení Služby pracovního trhu (AMS), byli firmou SSU Montáže a demontáže zaměstnáni na rozebírání továrních zařízení. Jak uvedly před nedávnem odborové časopisy Glück auf! a Solidarität, cizí pracovníci, kteří pobírali otrockou mzdu mezi 60 centy až 1,30 euro na hodinu, byli ubytováni ve staré tovární hale na pozemku strojírenského koncernu Voest v Linci. Tato „ubytovna“, v níž byla lůžka natlačena těsně na sebe, byla vybavena miniaturní kuchyňkou a „koupelnou“, ve které za sprchy sloužily kohoutky instalované kdysi k napouštění vody do hasičských vozů. Zahraniční dělníci si na pozemku sami pěstovali zeleninu a chovali drůbež, aby si vylepšili nedostatečnou nuznou stravu. Na zákrok odborových funkcionářů z GMT byl vyrozuměn Inspektorát práce, AMS a Úřad pro kontrolu ilegálního zaměstnávání a také magistrát města Lince, který dal kuchyňku okamžitě uzavřít a ubytovat cizince v důstojných podmínkách ve dvoulůžkových místnostech. AMS pak zrušil jejich pracovní povolení, proti čemuž se firma SSU odvolala s argumentem, že jinak nebude s to dokončit demontážní práce. Po zkušenostech s touto firmou již AMS zamítl i další její žádost o povolení 60 nových pracovních sil z Indonésie a Korejské republiky, které rovněž chtěla zaměstnat na demontážích továrních zařízení určených k vývozu do Asie. „Tento případ každopádně přispěl k tomu, že jsme se pak dozvěděli i o několika dalších podezřelých akcích v jiných podnicích, po nichž nyní půjdeme,“ uvedl Franz Riepl v časopisu Solidarität. (la) Placená inzerce

DIVADLA A MUZIKÁLY * NABÍDKA VSTUPENEK *

CHCEME SVOJE PRÁVO!

REDAKČNÍ ANKETA

zýváme vás proto, přijměte zákoník práce v předložené podobě!“ stálo mimo jiné v dopise, s nímž demonstranti bouřlivě souhlasili. Chceme jen to, co nám patří! „Slyšíte, jaký má tato demonstrace manNa závěr akce byl přečten otevřený dopis dát? Musíte ho prosadit!“ obrátil se moderáadresovaný všem politikům. „Nedopusťte, tor akce směrem k přítomným politikům - miaby se nový zákoník práce, který je nyní ve nistrům Z. Škromachovi a B. Sobotkovi vašich rukách, stal pouze zákonem pro a předsedovi Poslanecké sněmovny L. Zaorálsnadné a bezdůvodné vyhazování lidí z práce. kovi. „Prosadit! Prosadit!“ skandoval dav. Důrazně vás žádáme, abyste si uvědomili, „Je nás tady skoro třicet tisíc. Přijdete jaké dopady na osudy rodin zaměstnanců znovu?“ zeptal se účastníků moderátor a v odmůže přinést tento experiment, který nemá pověď mu hřmělo: „Přijdeme! Přijdeme!“ Demonstrace se zúčastnily mimo jiné i dev evropském pracovním právu obdobu. Nechceme žádná privilegia, požadujeme jen, co legace kováků z Bavorska a Slovenska. Písenám patří - důstojné pracovní podmínky. mnou podporu vyjádřili odboráři z celého Moderní zákoník práce musí být pojistkou světa, například představitelé Evropské fedeText a snímky (ben) pro slušné zaměstnance i zaměstnavatele. Vy- race kováků.

Vladimír Hroch, odborář ze ZO OS KOVO Nová huť Zábřeh na Moravě: „Dobrý. Hlavně, aby to dobře dopadlo, abychom sem nemuseli jezdit znova.“ Ing. Jan Uhlíř, bývalý předseda OS KOVO: „Po šestnácti letech jsem byl poprvé v davu demonstrantů. Musím říct, že jsem si to pořádně užíval - tak jako tehdy v listopadu 1989. Potěšilo mě, že tu bylo hodně mladších, protože jde přeci o jejich budoucnost.“ Jaromír Endlicher, místopředseda OS KOVO a jeden z organizátorů akce: „Jednoznačně dobrý dojem. Byl jsem velmi potěšen, když jsem na Letenské pláni sledoval, jaká fronta autobusů přijela. Účast předčila moje očekávání. Lidi byli nadšení, v průvodu se chytli bubnů a sami od sebe začali bubnovat. Tady na náměstí živě skandovali. Bylo vidět, že všichni vědí, proč tu jsou.“ Připravila JANA BENEŠOVÁ

Muzikály: Tři mušketýři, Bídníci, Miss Saigon, Láska je láska, Tajemství, Elixír života. Divadla: Národní a Stavovské divadlo, Hudební divadlo Karlín, Fidlovačka, Divadlo U Hasičů, Divadlo R. Brzobohatého, Divadlo Bez Zábradlí, Divadlo Skelet, Divadlo Na Jezerce, Divadlo Metro. Vánoční pořady a koncerty.

(Dokončení ze str. 1)


2

*

Půjčíme Vám rychle ● 6 000-160 000 Kč ● bez ručitele

Volejte zdarma 800 166 000.

Minimální objednávka 10 vstupenek. Zájemcům pošleme bližší informace.

*

Pražská herecká společnost, Benešovská 32, 101 00 Praha 10 Telefon: 271 732 341, fax: 272 730 323. E-mail: [email protected]

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Ročník XLIX. • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016155, O. Beneda, Mgr. M. Beneš, J. Cvrček, J. Endlicher, Mgr. L. Pašek, J. Sůva, Mgr. P. Taraba • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Autorsky neoznačené články jsou převzaty ze servisu ČTK • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3

405kovak 28.11.2005 9:50 Stránka 2



FOTOREPORTÁŽ Z DEMONSTRACE 26. LISTOPADU V PRAZE

„HLEDEJME VŠICHNI CESTY,“ prohlásil na konferenci v Plzni J. Endlicher

OTROCI V ROCE 2005 UPROSTŘED EVROPY! ASIATI PRACOVALI V RAKOUSKU AŽ 62 HODIN TÝDNĚ

„Problém je, že zákoník práce se stal součástí předvolebního boje,“ řekl na konferenci sdružení mandátových obvodů (SMO) Plzeňského a Karlovarského kraje 23. listopadu „To je vysloveně moderní otroctví,“ prohlásil v Plzni místopředseda Odborového svazu KOVO Jaromír Endlicher. Franz Riepl, ústřední tajemník Odborového svazu „Kdybychom prohráli náš boj o dobrý zákoník práce, tak to dopadne především na vás ve fabrikách,“ prohlásil J. Endlicher přítomné západočeské funkcionáře základních organizací OS KOVO, „a vůbec na všechny obyčejné lidi.“ O vyhodnocení změn při využívání regionálního právního poradenství ČMKOS informoval právník plzeňského metodického pracoviště OS KOVO JUDr. Vladimír Štich. V polovině letošního roku zavedeno opatření, podle něhož musí mít člen OS KOVO, který se chce ucházet o služby regionálního právního poradenství ČMKOS, schválení metodického pracoviště OS KOVO. Od té doby počet takto poskytnutých právních služeb rapidně klesl. Metodické pracoviště totiž dá souhlas jen v případě, že se nedokáže určité urgentní záležitosti včas věnovat. Zatímco v prvním pololetí využilo pomoci právníků ČMKOS ještě 22 členů, ve třetím čtvrtletí to byl už jen jeden. Miroslav Šimonovský z Železáren Hrádek (Hrádek u Rokycan) upozornil na problémy, které při podnikovém kolektivním vyjednávání způsobuje absence vyšší kolek-

tivní smlouvy. Zaměstnavatelé v hutnictví totiž již několik let odmítají vyjednávat kolektivní smlouvu vyššího stupně. Zároveň M. Šimonovský zdůraznil, že by se při nárocích na kvalitu podnikových kolektivních smluv nemělo rozlišovat mezi ekonomicky úspěšnými a neúspěšnými firmami. „Zaměstnanci chtějí mít lepší podmínky, i když pracují v méně úspěšných firmách, i tam to od odborů očekávají,“ uvedl M. Šimonovský. „OS KOVO z vyšších kolektivních smluv neustupuje, ale je pravda, že vyjednávání těchto smluv se ocitá ve stále větších problémech,“ vysvětlil ing. Karel Kastl, pověřený vedením metodického pracoviště v Plzni. „Kolektivní vyjednávání má docílit minimálně udržení životní úrovně zaměstnanců, takže směrnice OS KOVO pro kolektivní vyjednávání nejsou jiné pro úspěšné a neúspěšné firmy,“ dodal. „Hledejme všichni cesty, jak tyto věci zlepšit, všichni jsme přeci součástí Odborového svazu KOVO,“ vyzval přítomné J. Endlicher. Konference zvolila za zmocněnce SMO opět Jindřicha Brabce z Plzně. (ben)

Placená inzerce

Vaše první finanční pomoc

kovo-textil-výživa (GMT) v Rakousku poté, co vyšly najevo otřesné podmínky 150 indonéských a jihokorejských dělníků pracujících hlavně v Linci a Vídni na demontážích továrních celků. Asijci, kteří se do Rakouska dostali na základě povolení Služby pracovního trhu (AMS), byli firmou SSU Montáže a demontáže zaměstnáni na rozebírání továrních zařízení. Jak uvedly před nedávnem odborové časopisy Glück auf! a Solidarität, cizí pracovníci, kteří pobírali otrockou mzdu mezi 60 centy až 1,30 euro na hodinu, byli ubytováni ve staré tovární hale na pozemku strojírenského koncernu Voest v Linci. Tato „ubytovna“, v níž byla lůžka natlačena těsně na sebe, byla vybavena miniaturní kuchyňkou a „koupelnou“, ve které za sprchy sloužily kohoutky instalované kdysi k napouštění vody do hasičských vozů. Zahraniční dělníci si na pozemku sami pěstovali zeleninu a chovali drůbež, aby si vylepšili nedostatečnou nuznou stravu. Na zákrok odborových funkcionářů z GMT byl vyrozuměn Inspektorát práce, AMS a Úřad pro kontrolu ilegálního zaměstnávání a také magistrát města Lince, který dal kuchyňku okamžitě uzavřít a ubytovat cizince v důstojných podmínkách ve dvoulůžkových místnostech. AMS pak zrušil jejich pracovní povolení, proti čemuž se firma SSU odvolala s argumentem, že jinak nebude s to dokončit demontážní práce. Po zkušenostech s touto firmou již AMS zamítl i další její žádost o povolení 60 nových pracovních sil z Indonésie a Korejské republiky, které rovněž chtěla zaměstnat na demontážích továrních zařízení určených k vývozu do Asie. „Tento případ každopádně přispěl k tomu, že jsme se pak dozvěděli i o několika dalších podezřelých akcích v jiných podnicích, po nichž nyní půjdeme,“ uvedl Franz Riepl v časopisu Solidarität. (la) Placená inzerce

DIVADLA A MUZIKÁLY * NABÍDKA VSTUPENEK *

CHCEME SVOJE PRÁVO!

REDAKČNÍ ANKETA

zýváme vás proto, přijměte zákoník práce v předložené podobě!“ stálo mimo jiné v dopise, s nímž demonstranti bouřlivě souhlasili. Chceme jen to, co nám patří! „Slyšíte, jaký má tato demonstrace manNa závěr akce byl přečten otevřený dopis dát? Musíte ho prosadit!“ obrátil se moderáadresovaný všem politikům. „Nedopusťte, tor akce směrem k přítomným politikům - miaby se nový zákoník práce, který je nyní ve nistrům Z. Škromachovi a B. Sobotkovi vašich rukách, stal pouze zákonem pro a předsedovi Poslanecké sněmovny L. Zaorálsnadné a bezdůvodné vyhazování lidí z práce. kovi. „Prosadit! Prosadit!“ skandoval dav. Důrazně vás žádáme, abyste si uvědomili, „Je nás tady skoro třicet tisíc. Přijdete jaké dopady na osudy rodin zaměstnanců znovu?“ zeptal se účastníků moderátor a v odmůže přinést tento experiment, který nemá pověď mu hřmělo: „Přijdeme! Přijdeme!“ Demonstrace se zúčastnily mimo jiné i dev evropském pracovním právu obdobu. Nechceme žádná privilegia, požadujeme jen, co legace kováků z Bavorska a Slovenska. Písenám patří - důstojné pracovní podmínky. mnou podporu vyjádřili odboráři z celého Moderní zákoník práce musí být pojistkou světa, například představitelé Evropské fedeText a snímky (ben) pro slušné zaměstnance i zaměstnavatele. Vy- race kováků.

Vladimír Hroch, odborář ze ZO OS KOVO Nová huť Zábřeh na Moravě: „Dobrý. Hlavně, aby to dobře dopadlo, abychom sem nemuseli jezdit znova.“ Ing. Jan Uhlíř, bývalý předseda OS KOVO: „Po šestnácti letech jsem byl poprvé v davu demonstrantů. Musím říct, že jsem si to pořádně užíval - tak jako tehdy v listopadu 1989. Potěšilo mě, že tu bylo hodně mladších, protože jde přeci o jejich budoucnost.“ Jaromír Endlicher, místopředseda OS KOVO a jeden z organizátorů akce: „Jednoznačně dobrý dojem. Byl jsem velmi potěšen, když jsem na Letenské pláni sledoval, jaká fronta autobusů přijela. Účast předčila moje očekávání. Lidi byli nadšení, v průvodu se chytli bubnů a sami od sebe začali bubnovat. Tady na náměstí živě skandovali. Bylo vidět, že všichni vědí, proč tu jsou.“ Připravila JANA BENEŠOVÁ

Muzikály: Tři mušketýři, Bídníci, Miss Saigon, Láska je láska, Tajemství, Elixír života. Divadla: Národní a Stavovské divadlo, Hudební divadlo Karlín, Fidlovačka, Divadlo U Hasičů, Divadlo R. Brzobohatého, Divadlo Bez Zábradlí, Divadlo Skelet, Divadlo Na Jezerce, Divadlo Metro. Vánoční pořady a koncerty.



2

*

Půjčíme Vám rychle ● 6 000-160 000 Kč ● bez ručitele

Volejte zdarma 800 166 000.

Minimální objednávka 10 vstupenek. Zájemcům pošleme bližší informace.

*

Pražská herecká společnost, Benešovská 32, 101 00 Praha 10 Telefon: 271 732 341, fax: 272 730 323. E-mail: [email protected]

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Ročník XLIX. • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016155, O. Beneda, Mgr. M. Beneš, J. Cvrček, J. Endlicher, Mgr. L. Pašek, J. Sůva, Mgr. P. Taraba • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Autorsky neoznačené články jsou převzaty ze servisu ČTK • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3

405kovak 28.11.2005 9:48 Stránka 8


jen na nůši a vlastní záda, ale využívali kladky jako jisté „mechanizace“ při přísunu materiálu. Vzácně se (podle inforvový drát, většinou olověný, měděný či mací M. Pávka v Dějinách techniky stříbrný, vzácně i zlatý. Sloužily jako v ČSR) objevilo mechanické kovářské ozdoba zapletená do vlasů, nebo zavě- kladivo na vodní pohon, důležitý nástroj šené na různých páscích splývaly kolem pro hutní výrobu. Pro zdokonalování hlavy. Někteří archeologové je považují tavby železa a jeho slévání byly použíi za ochranu před nemocemi, což kores- vány mlýnky na drcení železné rudy, opatpondovalo s vírou středověku v magickou řené rovněž vodním pohonem, jámové sílu kovů. Bronzové záušnice byly nale- výhně s umělým dmýcháním, později také zeny například v hrobě v Bílině. Malé zá- šachtové pece. Hutníci té doby byli označováni jako „rudníci“ nebo „železníci“ a pracovali buď pro panovníka na jeho statcích, nebo pro klášterní dvorce. Prameny je uvádějí od 12. století. Vedle železa se zpracovávaly také jiné kovy. Snadné dobývání (rýžování) zlata umožnila jeho ložiska v povodí řek Blanice, Volyňky a Otavy, rozsáhlá rýžoviště se nacházela na střední Vltavě a dolní Sázavě, na Opavě a jeKovové záušnice nalezené při výkopech v hrobech na Pražském hradě jích přítocích. Převážná vět(10. století) šina ložisek stříbra byla na Jihlavsku, Kutnohorsku ušnice (průměr asi 1 cm) se nacházejí od a Příbramsku a na Jesenicku. Výhodné 10. století zejména v dětských hrobech. podmínky byly v Čechách i pro získávání Přechod od pouhé směny výrobků cínovce v Krušnohoří a Poohří. O českém k peněžní formě odbytu vedl k rozšíření cínu se zmiňoval židovský diplomat, kuražby kovových platidel. Už od 10. století pec a cestovatel Ibrahím ibn Jákob, který byly v Čechách raženy stříbrné mince - ve své zprávě o cestě do střední Evropy denáry. Jejich ražba byla monopolem pa- (asi v 10. století) napsal o Čechách: „Přinovníka, kterému patřily také výnosy jak cházejí sem... Rusové, muslimové, židé, z těžby stříbra (tzv. horní regál), tak vý- Turci se zbožím... Vyvážejí od nich (tj. hradní právo razit mince (tzv. mincovní z Čech - pozn. aut.) otroky, cín, různé koregál). žešiny.“ Od 12. století se zemědělci již neobešli Hospodářský a společenský rozmach bez kvalitního nářadí ze železa. Běžně se Evropy a v jejím rámci i českého státu běobjevovaly vesnické kovárny, protože bez hem 12. - 13. století vytvářel podmínky železa a z něho pocházejících výrobků pro vznik měst jako řemeslných a obvenkov nemohl existovat. Na rozkvětu chodních středisek, podmiňujících další kovozpracujících řemesel závisely i různé změny v celkovém potenciálu a způsojiné aktivity. Například středověcí stav- bech ekonomické činnosti u nás. baři již nebyli při dopravě objemného, Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc. (Pokračování příště) těžkého stavebního materiálu odkázáni

KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (X.) Na počátku 10. století se za vlády dynastie Přemyslovců začal vytvářet český stát. Proces pokračoval až do 12. století, kdy se Čechy a Morava spojily do jednoho celku a staly se dominantním státním útvarem tehdejší střední Evropy, respektovaným mezinárodně a zapojeným do evropských církevních a světských struktur. Český stát si udržoval i kulturní kontinuitu s předchozí Velkou Moravou. V raném středověku tvořili hlavní složku obyvatelstva lidé žijící na vesnici a živící se vedle zemědělství také řemeslem a obchodem. Škála řemesel různého druhu uspokojovala zvyšující se životní nároky privilegovaných, movitých skupin obyvatelstva. Specializovaní řemeslníci, orientující se na výrobu jednoho druhu produktu, se usazovali v osadách. Od toho řemesla pak byly odvozovány i názvy sídlišť - například Štítary se vztahují k výrobcům štítů, Zlatníky zase jednoznačně vypovídají o tam usazených zpracovatelích zlatého kovu, Kovárny svědčí o kovářích. Vedle výroby běžných užitkových produktů se rozšiřovala i produkce uměleckých řemesel - vedle šperků šlo o zbraně, předměty s erby či jinými mocenskými znaky panovníka a jeho družiny-šlechty. Například štít býval ozdoben figurálními nebo geometrickými obrazci, zhotovenými ze dvou heraldických kovů zlata a stříbra. Díky podobným nálezům poznáváme dnes prokazatelně životní styl vysokých společenských vrstev; jejich příslušníci užívali luxusních předmětů ke své reprezentaci a jako důkaz bohatství. Veřejné mínění navíc chápalo krásu a lesk drahých kovů jako jistou analogii k zářící nebeské Boží říši. Zdobili se ale také prostí lidé, pro které bylo určeno zboží hromadné spotřeby. Až do počátku 13. století se hojně vyráběly kovové šperky, tzv. esovité záušnice (podle roztepaného konce, svinutého do tvaru písmene S). Materiálem byl ko-

KŘÍŽ VKA O VKA Ž Í Ř K ...(1. tajenka) je mohutnou raně barokní stavbou z let 1680 - 1688, i když představuje jen torzo původně zamýšleného zámku. K této stavbě přiléhají zbytky hradu z 2. poloviny 13. století. Původně raně gotický hrad ...(2. tajenka) z 13. století byl v pozdějších staletích přestavěný do nynější barokní podoby v tzv. Dietrichsteinský zámek. Po požáru v roce 1945 byl upraven. (zš)

Vyluštění z Kováku č. 39/2005 (výrok Hérakleita z Efesu): Myšlení je veliká věc. 4

40 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 26. LISTOPADU 2005, DATUM VYDÁNÍ: 2. PROSINCE 2005, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle

● FotoreportáÏ z praÏské demonstrace odborÛ 26. 11. - str. 2 ● Z konference SMO PlzeÀ - str. 3

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Mzdy v kovoprÛmyslu leden aÏ záﬁí 2005 ● Jaká bude dÛchodová reforma? (VI.)

Dědo, dejte mi ty vaše berle, ať se můžete pořádně držet oběma rukama…

REDAKČNÍ ANKETA: JAKÉ MÁTE DOJMY Z DEMONSTRACE? Tuto anketní otázku položila redakce Kovák 26. 11. na pražském náměstí Jana Palacha účastníkům odborové demonstrace, konané za přijetí vládního návrhu zákoníku práce. Ing. Zdeněk Škromach, ministr práce a sociálních věcí: „Odboráři dokázali, že jsou akceschopní a že jsou schopni práva zaměstnanců obhájit. Dali to jasně najevo. Ta síla tady je a je nutné ji respekovat.“ Josef Středula, předseda OS KOVO: „Největší potěšení mám z našich lidí, kováků, byli skvělí a výborní. Přijeli všichni.“ Petr Páteček, odborář ze ZO OS KOVO Minerva Boskovice: „Poprvé se účastním takové akce a můj dojem je obrovský.“ Miloslav Skřivan, předseda ZO OS KOVO Chotěbořské strojírny - Služby: „Je to silný dojem a přijedu zas. Příště nás přijede víc.“ Jakub Rambousek, odborář ze ZO OS KOVO Škoda Auto Mladá Boleslav: „Demonstrace je za dobrou věc.“ Jaroslav Bednář, odborář ze ZO OS KOVO Škoda Auto Mladá Boleslav: „Mám velmi dobrý dojem. Kovák čtu a odbírám.“ Jaroslav Jírovec, odborář ze ZO OS KOVO Škoda Auto: „Jsem tu kvůli sociálním právům. A můj dojem? Je v nás síla.“ Ing. Lubomír Pásek, předseda klubu důchodců při ZO OS KOVO Vysoké pece Ostrava: „Věřím, že se podaří zákoník práce prosadit a splní se požadavky, které máme. Jde o to, aby lidé žili slušný život.“ Milan Kudela, odborář-důchodce ze ZO OS KOVO Vysoké pece Ostrava: „Jsem spokojen, že lidé našli odvahu a přišli požadovat to, co jim patří.“ Irena Čepelková, odborářka ze ZO OS KOVO Atas Náchod: „Jsem ráda, že to dobře dopadlo.“ Josef Čepelka, předseda ZO OS KOVO Atas Náchod: „Jsem spokojen s účastí a doufám, že to splní svůj účel.“ Jaromír Urban, důchodce-odborář, bývalý pracovník ministerstva průmyslu: „To byla síla!“

(Pokračování na str. 2)

Za dobrý zákoník práce se sjeli do Prahy odboráři z celé republiky

CHCEME SVOJE PRÁVO! Volali demonstranti na náměstí Jana Palacha v Praze Téměř třicet tisíc lidí z celé republiky se sešlo na odborové demonstraci za zákoník práce 26. listopadu v Praze. Kolem jedenácté se vydal průvod z Letné, aby asi po hodině dorazil na náměstí Jana Palacha, kde k demonstrantům promluvili odboroví předáci. Průběh celé akce byl nesmírně živý a spontánní, přítomní často skandovali. „Zhoršení práv zaměstnanců nedopustíme,“ zdůraznil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. „Takové návrhy zásadně odmítáme a těm, kteří je navrhují, vzkazujeme: Nestrašte nás Čínou a zeměmi třetího světa. My nechceme životní styl a životní úroveň těchto zemí. A pokud vy ano, tak tam jděte bydlet! Odmítáme poměry odpovídající devatenáctému století či některým zemím dnešní Latinské Ameriky, Afriky a Asie. Konkurenceschopnost za cenu nízkých mezd a lidsky nedůstojných pracovních podmínek je pro nás nepřijatelná. Naším velkým nepřítelem je strach. To vědí i naši protivníci. Kalkulují s tím, že když bude slabší právní ochrana zaměstnanců a okleštěna práva odborů, tak bojácní občané nakonec jejich reformy schválí. My takovou budoucnost ale nechceme. Každý logicky uvažující občan by měl být na naší straně. Nedovolíme, aby představy pánů Topolánků, Mílů a paní Páralové dostaly šanci. Kdo chce zaměstnancům práva vzít, těžký život bude s námi mít,“ varoval M. Štěch, jehož slova doprovázelo hromové skandování: „Fuj!“ „Hanba!“ „Chceme svoje právo!“

Nechceme z práce rovnou do kremace! „Chceme zákoník práce, který neudělá ze zaměstnance otroka a z podnikatele boha!“

prohlásil předseda Asociace samostatných odborů Bohumil Dufek. „Odmítáme experimenty, které se nazývají flexibilita pracovního práva, propouštění bez udání důvodu, jednoroční zkušební doba. Nepůjdeme z práce rovnou do kremace!“ řekl B. Dufek. „Na Slovensku byl první útok na sociální práva organizován přes zákoník práce,“ upozornil předseda slovenské Konfederace odborových svazů Ivan Saktor na změny nastartované v roce 2002. „Oni vědí, na koho mají zaútočit. Útokem na odborová práva se slovenské vládě podařilo rozbít sociální systém. Fuj takové vládě a takové alternativě!“ zvolal I. Saktor a lidé mu odpovídali: „Fuj!“ České odboráře zároveň vyzval, aby nedopustili to, k čemu došlo na Slovensku. „Slovenskou ekonomiku označují někteří ekonomové jako zázrak. Je to ale papírový drak s betonovým chvostem,“ zdůraznil a přítomným popřál: „Vyhrajte tento boj! A já věřím, že ho vyhrajete.“ „Ve všech zemích Evropy je veden útok proti odborům, které jsou poslední překážkou k tomu, aby byla nastolena neomezená vláda trhu,“ uvedl europoslanec a bývalý předseda ČMKOS Richard Falbr. „Všechny útoky proti zákoníku práce jsou nesmyslné a zcestné,“ zdůraznil. (Pokračování na str. 2) 1

405kovakA 28.11.2005 9:47 Stránka 6

KOVÁK číslo 40 — 2. prosince 2005/PŘÍLOHA

také vysoké nároky (technické a morální) na útvar, který centrálně vybírá pojistné a provádí vnitřní zúčtování finančních pohybů mezi penzijními fondy. Administrativní náklady ve fondovém systému lze omezit, ale ne plně Určitá úroveň nákladů je ovšem v každém systému nezbytně nutná a nelze ji žádnou regulací uměle snížit. PAYG systémy bývají z hlediska administrativních nákladů výrazně levnější než FF systémy, a tudíž jsou administrativní náklady pociťovány jako problematičtější u fondových schémat. Kombinací efektivního prostředí, ve kterém FF systém funguje, spolu s vhodnou mírou a formou regulace, lze tyto náklady omezit. Existuje ovšem práh, jehož poddimenzování by mohlo ohrozit dlouhodobou stabilitu systému jako celku i úroveň služeb a zvýšit míru rizika, kterému jsou klienti FF systému vystaveni. Je obtížné identifikovat přesnou hodnotu této hranice. Pokud by však regulační politika omezila administrativní náklady pod úroveň nezbytnou k zajištění všech povinností FF systému, stanovených závaznými předpisy, a k dosažení přiměřené míry zisku, subjekty by mohly přestat nabízet své služby a začaly by odcházet z trhu, zejména pokud by nedokázaly prosadit zvýšení nízkých limitů pro administrativní náklady.

nebo později. Podobně jako ve finančním světě nemá smysl posuzovat výnos bez ohledu na podstoupené investiční riziko, tak ani v důchodovém systému nelze činit unáhlené závěry o reformě bez ohledu na to, zda se zvýšilo či snížilo riziko, že důchodová „práva“ nebudou v plné výši pokryta finančními zdroji.

Důležité je učinit strategické rozhodnutí o podobě a vlastnostech, které by měl mít důchodový systém. Formulace strategického cíle je podle „týmu“ nezbytná hned z několika důvodů. Například proto, že systém musí být dlouhodobě udržitelný, musí mít přiměřenou jistotu, že pokud se naplní zásadní předpoklady dlouhodobé projekce (demografie, makroekonomický scénář apod.), je schopen se vypořádat s předpokládanými problémy. Dále je strategické rozhodnutí důležité proto, že občané jakožto účastníci důchodového systému musí mít dobré informace o dlouhodobých perspektivách. Jedině pak mohou racionálně (rozumně) přizpůsobit v dostatečném časovém předstihu své chování dané situaci. Učinit strategické rozhodnutí neznamená nastavit důchodový systém „jednou provždy“ a pak již do něj nikdy a nijak nezasahovat.

Ideální důchodový systém neexistuje

Již od vstupu na pracovní trh znát možnosti zajištění ve stáří

Z uvedeného zjištění výkonného týmu vyplývá, že neexistuje takový důchodový systém, který by byl vždy a za všech okolností a ve všech ohledech lepší než jiný důchodový systém. Výhody PAYG financování oproti FF systému jsou kompenzovány jinými nevýhodami. Například FF systém (oproti PAYG) zvyšuje národní míru úspor a potenciální ekonomický růst. Rovněž příznivější vliv na trh práce nesouvisí primárně s formou financování (FF versus PAYG), nýbrž s DC versus DB charakterem důchodového systému (s tím, zda jde o příspěvkově definovaný systém, nebo o dávkově definovaný systém). Na druhé straně se potvrzuje, že FF systém muže mít pozitivní vliv na rozvoj domácího finančního trhu. V důchodech je vždy něco za něco. Výhoda jednomu jedinci, respektive jedné generaci, jednomu pohlaví, jedné příjmové skupině, je zaplacena na úkor jiného jedince, respektive jiné generace, jiného pohlaví a jiné příjmové skupiny. Odolnost vůči jednomu konkrétnímu typu rizika je získána za cenu vystavení se rizikům v jiných oblastech. Tyto vzájemné a neoddělitelné vazby nesmí být v diskusi o důchodové reformě zanedbávány nebo dokonce opomíjeny. Občané jsou rozdílní z hlediska svých příjmů, pracovní kariéry a jiných aspektů klíčových pro důchodový systém. Proto neexistuje takový důchodový systém, který by pro všechny jedince maximalizoval při daném riziku jejich výnos. Ideální důchodový systém neexistuje. Ale je možné výrazně zlepšit diverzifikaci (rozdělení) rizik, kterým systém a pojištěnci čelí. Samozřejmě, že někdo si takovou diverzifikací ve srovnání s dnešním důchodovým systémem polepší, jiný pohorší a pro někoho se téměř nic nezmění.

Podle závěrečné zprávy by každý občan měl již od samého vstupu na pracovní trh vědět, jaké má podmínky a možnosti pro zajištění se na stáří. Zabezpečení se na stáří nelze dosáhnout během několika málo let před odchodem z trhu práce, ale je nutné se na něj soustavně připravovat v průběhu celé aktivní kariéry. Proto je potřeba formulovat dlouhodobě udržitelnou strategii důchodového systému a vyvarovat se jejích korekcí a změn. Ty totiž ovlivňují stabilitu důchodového systému i životní úroveň občanů. Flexibilita (přizpůsobování se) důchodového systému měnícímu se vnějšímu prostředí bude zajištěna vhodným taktickým naplňováním zvolené strategie v praxi. Její součástí musí také být řešení potíží tzv. III. pilíře (penzijní připojištění a životní pojištění) důchodového systému. Tento III. - doplňkový - pilíř se v současnosti potýká s řadou potíží, které se musí řešit.


MZDY V KOVOPRŮMYSLU LEDEN AŽ ZÁŘÍ 2005

Potřeba strategického rozhodnutí

Informovanost veřejnosti podmínkou úspěšné reformy

Reformu nelze provádět bez účasti veřejnosti. Občané musí získat objektivní (nepřehánějící, ani nebagatelizující) informace o stávajícím důchodovém systému a potížích, které ho v budoucnu pravděpodobně čekají. Jedině tak je možné získat pro reformu dostatečnou podporu veřejnosti. Dostatečná informovanost je nutná nejen pro získání podpory zvolené strategie důchodové reformy a jejího následného naplňování. Občané potřebují objektivní informace také z důvodu optimalizace svého vlastního ekonomického chování. Bagatelizace (zjednodušování, podceňování) potíží důchodového systému může vést k tomu, že se lidé nezabezpečí v dostatečné míře vlastními silami na stáří, a zvyšuje se tak riziko chudoby v post-produktivním věku. Naopak přehánění rozsahu Současný systém v ČR je zranitelný potíží v důchodovém systému může vést k nadměrné míře souDnešní důchodový systém v ČR je podle výkonného týmu ris- kromých úspor a zbytečnému omezení disponibilního (volného) kantní jak pro společnost, tak pro jednotlivce. Formou nepsané příjmu v době ekonomické aktivity. společenské smlouvy slibuje ekonomicky aktivním generacím V další, VII., části se budeme zabývat názorem „Bezděkova dávky vyplácené od nízkého věku, na které dlouhodobě nebude týmu“ na úlohu trhu práce a na to, zda jsme ve vztahu k ostatním mít dostatek zdrojů. Splnění těchto závazků by uvrhlo do rizika fi- zemím EU „mladou“, nebo „starou“ zemí, jakož i dalšími otáznanční pozici státu. Naopak při nečekaném a náhlém omezení kami, k nimž výkonný tým zaujal stanovisko. Pokud v tu dobu výše důchodových závazků by se riziko přeneslo na občany, kteří bude uzavřena dohoda politických parlamentních stran o něktevšak díky společenské smlouvě předpokládali, že se o jejich příjem rých změnách, které se mají uskutečnit v rámci důchodové rev důchodu v dostatečné míře postará stát. formy ještě do voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v příštím roce, která již v září byla na spadnutí, ale v říjnu se její Nelze vybírat jen podle náhradového poměru podepsání (pro odlišné stanovisko KSČM zejména na další zvyšoEfekty důchodové reformy nelze podle výkonného týmu hod- vání důchodového věku) odsunulo, seznámíme členy OS KOVO notit pouze z hlediska toho, o kolik v budoucnu klesne nebo i se stanoviskem ČMKOS k uvažovaným změnám. vzroste náhradový poměr, či zdali se půjde do důchodu o rok dříve (Pokračování příště) IV

I

405kovakA 28.11.2005 9:46 Stránka 4



JAKÁ BUDE DŮCHODOVÁ REFORMA? (VI.) Klady a zápory důchodových systémů a některá možná řešení JUDr. ZDENĚK HÁJEK, poradce ČMKOS pro sociální zabezpečení

Najít vhodné spojení solidarity a jistoty DC (příspěvkově definované) a DB (dávkově definované) systémy vystavují pojištěnce i provozovatele důchodového systému různým rizikům v různé míře. Podobně jako z pohledu způsobu financování (FF a PAYG) je i zde strategicky vhodné diverzifikovat celková rizika důchodového systému. Je zřejmé, že vzhledem k odlišným vlastnostem DB a DC systému potřebný potenciál pro diverzifikaci existuje. Diverzifikací lze najít vhodný mix (spojení) solidarity a jistoty, že důchod bude odpovídat zaplacenému pojistnému. DB systém umožňuje zajistit potřebnou solidaritu, ale pokud je jeho váha v důchodovém systému příliš velká, muže mít negativní dopady na motivaci jedinců setrvat na trhu práce. Naopak DC systém neovlivňuje trh práce, ale muže vést k chudobě části populace, jak již bylo zmíněno. PAYG financování je zranitelné demografickým vývojem a bývá politicky zneužíváno k mezigenerační nespravedlnosti. Naopak fondové financování je citlivé na vývoj na finančních trzích, kvalitu regulace a výši administrativních nákladů.

Diverzifikace zvyšuje jistotu, nikoliv výnos Z uvedených důvodů označuje výkonný tým jako obecně výhodnou kombinaci různých způsobů financování a důchodových systémů. Je nutné si ovšem uvědomit, že diverzifikace není nástroj k zajištění maximálního výnosu důchodového systému, nýbrž umožňuje snížit celková rizika, kterým musí důchodový systém čelit. Důchodový systém spoléhající pouze na solidární DB pilíř, či naopak výhradně na ekvivalentní DC pilíř, nebo výhradně na PAYG nebo FF způsob financování, nelze považovat za optimálně diverzifikovaný z hlediska pojištěnce ani státu.

Mezigenerační solidarita Standardně bývá v PAYG systémech mezigenerační solidarita, protože generace ekonomicky aktivních skrze zaplacené pojistné financuje důchody generací v post-produktivním věku. Naopak u FF systému tato solidarita není, neboť výše důchodu závisí, za jinak stejných podmínek, na vlastních příspěvcích každého jedince. Ovšem ani v PAYG systému nemusí mezigenerační solidarita existovat. Pokud by výnos každé generace z PAYG systému byl v čase stabilní a neměnil se v závislosti na početní síle generací, neexistovala by žádná mezigenerační solidarita. Každá generace by dostávala stejně jako generace předchozí i následující a výše tohoto závazku by v čase byla stabilní a nezávislá na demografických faktorech. V praxi je ovšem technicky nemožné dosáhnout tohoto pojistně matematického optima v podmínkách PAYG dávkového definovaného systému. Navíc rozhodování o výši dávek a odvedeného pojistného je u PAYG DB systému předmětem politického procesu. V případě početně silných generací v ekonomicky aktivním věku (a tedy aktuálně početně slabších generací důchodců) se tak snadno může stát, že systém nekumuluje dostatečné přebytky na pokrytí důchodu budoucích silných generací důchodců. Relativně vyšší zdroje vybrané formou pojistného od silných generací bývají místo toho většinou ihned spotřebovány, ať již v podobě vyšších důchodů pro stávající důchodce nebo v podobě nízkého věku pro odchod do důchodu (a tudíž je rozděleno relativně více zdrojů mezi větší počet oprávněných osob). II

Tato krátkozrakost při řízení PAYG DB systému a z ní plynoucí mezigenerační nespravedlnost vede k tomu, že početně silná generace ekonomicky aktivních muže být mezigenerační solidaritou „zdaněna“ během svého života dokonce dvakrát. Poprvé v době, kdy platí příspěvky do systému, které jsou průběžně rozpouštěny do mezigeneračně štědrého financování stávajících důchodů - namísto toho, aby byla adekvátní část příspěvku uchována stranou pro financování důchodů budoucích početně silných generací důchodců. Podruhé pak v situaci, kdy se tato silná generace dostane do důchodového věku. Systém v důsledku velkého počtu důchodců a relativně nízkého počtu přispěvatelů (silnou ekonomicky aktivní generaci vystřídá početně slabší generace) tenduje k deficitům. Ty se často řeší na úkor početně silné generace důchodců. Buď se různými parametrickými úpravami snižuje výše nově přiznaných důchodů, nebo se omezuje valorizace již vyplácených důchodů. Také se může výrazně zvýšit důchodový věk - rychleji, než by odpovídalo prodlužující se době dožití, ve snaze zbrzdit růst počtu důchodců.

Regulace ovlivňuje míru výnosů Rozhodujícím parametrem pro dlouhodobou efektivitu fondového systému je míra zhodnocení vložených prostředků při stanovené míře rizika systému. Čím vyšší je míra zhodnocení, tím vyšší důchod muže systém vyplácet. Současně platí, že s růstem míry výnosu roste i rizikovost investic. Regulační politika se v praxi snaží skloubit požadavky na bezpečnost systému (omezení rizika) s požadavkem na zachování možnosti dosahovat dlouhodobě solidních výnosů z úspor střadatelů. Ovlivňuje tak míru zhodnocení, kterou může fondový systém dosahovat (stanovení investičních limitů v různých podobách, zavedení různých garancí do systému apod.).

Efektivitu fondového systému ovlivňují administrativní náklady Efektivitu FF významně ovlivňují administrativní náklady systému. Čistý výnos fondového systému, který je klíčový pro budoucí výši důchodu, snižují administrativní náklady. Bývají tvořeny výdaji na marketing a obchodní síť, náklady na řízení portfolia a správními výdaji. Konkurence na trhu penzijních fondů na jedné straně zvyšuje komfort klienta, na straně druhé muže vést ke zvyšování nákladů celého systému. Regulací lze omezovat poptávku po službách, které zvyšují administrativní náklady či výši prostředků na reklamu. Regulace a dohled nad fondovým systémem se nesmí v praxi posuzovat izolovaně bez ohledu na dopady na efektivitu FF systému. Bezpečnost FF systému dosažená na úkor dlouhodobé efektivity systému je pro životní úroveň budoucích důchodců podobně problematická jako výnosný fondový systém s nízkou úrovní bezpečnosti.

Švédský pilíř znamená nižší administrativní náklady Za úspěšný v boji s administrativními náklady lze v posledních letech označit švédský fondový pilíř. Představuje centralizovaný výběr pojistného ve vztahu k penzijním fondům a významně snížil celkové administrativní náklady systému. Ukázal, že fondy nemusí draze vyvíjet vlastní systémy výběru a kontroly plateb pojistného. Navíc, jelikož neznají identitu svých klientů, nemá smysl používat adresnou reklamu a obchodní strategii, která bývá většinou značně nákladná. Existuje institucionální odlišnost švédských penzijních fondů od českých penzijních fondů. Ve Švédsku penzijní fondy fungují v zásadě na principu otevřeného podílového fondu. V ČR jde o princip akciové společnosti. Švédský systém klade III

405kovakA 28.11.2005 9:46 Stránka 4



JAKÁ BUDE DŮCHODOVÁ REFORMA? (VI.) Klady a zápory důchodových systémů a některá možná řešení JUDr. ZDENĚK HÁJEK, poradce ČMKOS pro sociální zabezpečení

Najít vhodné spojení solidarity a jistoty DC (příspěvkově definované) a DB (dávkově definované) systémy vystavují pojištěnce i provozovatele důchodového systému různým rizikům v různé míře. Podobně jako z pohledu způsobu financování (FF a PAYG) je i zde strategicky vhodné diverzifikovat celková rizika důchodového systému. Je zřejmé, že vzhledem k odlišným vlastnostem DB a DC systému potřebný potenciál pro diverzifikaci existuje. Diverzifikací lze najít vhodný mix (spojení) solidarity a jistoty, že důchod bude odpovídat zaplacenému pojistnému. DB systém umožňuje zajistit potřebnou solidaritu, ale pokud je jeho váha v důchodovém systému příliš velká, muže mít negativní dopady na motivaci jedinců setrvat na trhu práce. Naopak DC systém neovlivňuje trh práce, ale muže vést k chudobě části populace, jak již bylo zmíněno. PAYG financování je zranitelné demografickým vývojem a bývá politicky zneužíváno k mezigenerační nespravedlnosti. Naopak fondové financování je citlivé na vývoj na finančních trzích, kvalitu regulace a výši administrativních nákladů.

Diverzifikace zvyšuje jistotu, nikoliv výnos Z uvedených důvodů označuje výkonný tým jako obecně výhodnou kombinaci různých způsobů financování a důchodových systémů. Je nutné si ovšem uvědomit, že diverzifikace není nástroj k zajištění maximálního výnosu důchodového systému, nýbrž umožňuje snížit celková rizika, kterým musí důchodový systém čelit. Důchodový systém spoléhající pouze na solidární DB pilíř, či naopak výhradně na ekvivalentní DC pilíř, nebo výhradně na PAYG nebo FF způsob financování, nelze považovat za optimálně diverzifikovaný z hlediska pojištěnce ani státu.

Mezigenerační solidarita Standardně bývá v PAYG systémech mezigenerační solidarita, protože generace ekonomicky aktivních skrze zaplacené pojistné financuje důchody generací v post-produktivním věku. Naopak u FF systému tato solidarita není, neboť výše důchodu závisí, za jinak stejných podmínek, na vlastních příspěvcích každého jedince. Ovšem ani v PAYG systému nemusí mezigenerační solidarita existovat. Pokud by výnos každé generace z PAYG systému byl v čase stabilní a neměnil se v závislosti na početní síle generací, neexistovala by žádná mezigenerační solidarita. Každá generace by dostávala stejně jako generace předchozí i následující a výše tohoto závazku by v čase byla stabilní a nezávislá na demografických faktorech. V praxi je ovšem technicky nemožné dosáhnout tohoto pojistně matematického optima v podmínkách PAYG dávkového definovaného systému. Navíc rozhodování o výši dávek a odvedeného pojistného je u PAYG DB systému předmětem politického procesu. V případě početně silných generací v ekonomicky aktivním věku (a tedy aktuálně početně slabších generací důchodců) se tak snadno může stát, že systém nekumuluje dostatečné přebytky na pokrytí důchodu budoucích silných generací důchodců. Relativně vyšší zdroje vybrané formou pojistného od silných generací bývají místo toho většinou ihned spotřebovány, ať již v podobě vyšších důchodů pro stávající důchodce nebo v podobě nízkého věku pro odchod do důchodu (a tudíž je rozděleno relativně více zdrojů mezi větší počet oprávněných osob). II

Tato krátkozrakost při řízení PAYG DB systému a z ní plynoucí mezigenerační nespravedlnost vede k tomu, že početně silná generace ekonomicky aktivních muže být mezigenerační solidaritou „zdaněna“ během svého života dokonce dvakrát. Poprvé v době, kdy platí příspěvky do systému, které jsou průběžně rozpouštěny do mezigeneračně štědrého financování stávajících důchodů - namísto toho, aby byla adekvátní část příspěvku uchována stranou pro financování důchodů budoucích početně silných generací důchodců. Podruhé pak v situaci, kdy se tato silná generace dostane do důchodového věku. Systém v důsledku velkého počtu důchodců a relativně nízkého počtu přispěvatelů (silnou ekonomicky aktivní generaci vystřídá početně slabší generace) tenduje k deficitům. Ty se často řeší na úkor početně silné generace důchodců. Buď se různými parametrickými úpravami snižuje výše nově přiznaných důchodů, nebo se omezuje valorizace již vyplácených důchodů. Také se může výrazně zvýšit důchodový věk - rychleji, než by odpovídalo prodlužující se době dožití, ve snaze zbrzdit růst počtu důchodců.

Regulace ovlivňuje míru výnosů Rozhodujícím parametrem pro dlouhodobou efektivitu fondového systému je míra zhodnocení vložených prostředků při stanovené míře rizika systému. Čím vyšší je míra zhodnocení, tím vyšší důchod muže systém vyplácet. Současně platí, že s růstem míry výnosu roste i rizikovost investic. Regulační politika se v praxi snaží skloubit požadavky na bezpečnost systému (omezení rizika) s požadavkem na zachování možnosti dosahovat dlouhodobě solidních výnosů z úspor střadatelů. Ovlivňuje tak míru zhodnocení, kterou může fondový systém dosahovat (stanovení investičních limitů v různých podobách, zavedení různých garancí do systému apod.).

Efektivitu fondového systému ovlivňují administrativní náklady Efektivitu FF významně ovlivňují administrativní náklady systému. Čistý výnos fondového systému, který je klíčový pro budoucí výši důchodu, snižují administrativní náklady. Bývají tvořeny výdaji na marketing a obchodní síť, náklady na řízení portfolia a správními výdaji. Konkurence na trhu penzijních fondů na jedné straně zvyšuje komfort klienta, na straně druhé muže vést ke zvyšování nákladů celého systému. Regulací lze omezovat poptávku po službách, které zvyšují administrativní náklady či výši prostředků na reklamu. Regulace a dohled nad fondovým systémem se nesmí v praxi posuzovat izolovaně bez ohledu na dopady na efektivitu FF systému. Bezpečnost FF systému dosažená na úkor dlouhodobé efektivity systému je pro životní úroveň budoucích důchodců podobně problematická jako výnosný fondový systém s nízkou úrovní bezpečnosti.

Švédský pilíř znamená nižší administrativní náklady Za úspěšný v boji s administrativními náklady lze v posledních letech označit švédský fondový pilíř. Představuje centralizovaný výběr pojistného ve vztahu k penzijním fondům a významně snížil celkové administrativní náklady systému. Ukázal, že fondy nemusí draze vyvíjet vlastní systémy výběru a kontroly plateb pojistného. Navíc, jelikož neznají identitu svých klientů, nemá smysl používat adresnou reklamu a obchodní strategii, která bývá většinou značně nákladná. Existuje institucionální odlišnost švédských penzijních fondů od českých penzijních fondů. Ve Švédsku penzijní fondy fungují v zásadě na principu otevřeného podílového fondu. V ČR jde o princip akciové společnosti. Švédský systém klade III

405kovakA 28.11.2005 9:47 Stránka 6


také vysoké nároky (technické a morální) na útvar, který centrálně vybírá pojistné a provádí vnitřní zúčtování finančních pohybů mezi penzijními fondy. Administrativní náklady ve fondovém systému lze omezit, ale ne plně Určitá úroveň nákladů je ovšem v každém systému nezbytně nutná a nelze ji žádnou regulací uměle snížit. PAYG systémy bývají z hlediska administrativních nákladů výrazně levnější než FF systémy, a tudíž jsou administrativní náklady pociťovány jako problematičtější u fondových schémat. Kombinací efektivního prostředí, ve kterém FF systém funguje, spolu s vhodnou mírou a formou regulace, lze tyto náklady omezit. Existuje ovšem práh, jehož poddimenzování by mohlo ohrozit dlouhodobou stabilitu systému jako celku i úroveň služeb a zvýšit míru rizika, kterému jsou klienti FF systému vystaveni. Je obtížné identifikovat přesnou hodnotu této hranice. Pokud by však regulační politika omezila administrativní náklady pod úroveň nezbytnou k zajištění všech povinností FF systému, stanovených závaznými předpisy, a k dosažení přiměřené míry zisku, subjekty by mohly přestat nabízet své služby a začaly by odcházet z trhu, zejména pokud by nedokázaly prosadit zvýšení nízkých limitů pro administrativní náklady.

nebo později. Podobně jako ve finančním světě nemá smysl posuzovat výnos bez ohledu na podstoupené investiční riziko, tak ani v důchodovém systému nelze činit unáhlené závěry o reformě bez ohledu na to, zda se zvýšilo či snížilo riziko, že důchodová „práva“ nebudou v plné výši pokryta finančními zdroji.

Důležité je učinit strategické rozhodnutí o podobě a vlastnostech, které by měl mít důchodový systém. Formulace strategického cíle je podle „týmu“ nezbytná hned z několika důvodů. Například proto, že systém musí být dlouhodobě udržitelný, musí mít přiměřenou jistotu, že pokud se naplní zásadní předpoklady dlouhodobé projekce (demografie, makroekonomický scénář apod.), je schopen se vypořádat s předpokládanými problémy. Dále je strategické rozhodnutí důležité proto, že občané jakožto účastníci důchodového systému musí mít dobré informace o dlouhodobých perspektivách. Jedině pak mohou racionálně (rozumně) přizpůsobit v dostatečném časovém předstihu své chování dané situaci. Učinit strategické rozhodnutí neznamená nastavit důchodový systém „jednou provždy“ a pak již do něj nikdy a nijak nezasahovat.

Ideální důchodový systém neexistuje

Již od vstupu na pracovní trh znát možnosti zajištění ve stáří

Z uvedeného zjištění výkonného týmu vyplývá, že neexistuje takový důchodový systém, který by byl vždy a za všech okolností a ve všech ohledech lepší než jiný důchodový systém. Výhody PAYG financování oproti FF systému jsou kompenzovány jinými nevýhodami. Například FF systém (oproti PAYG) zvyšuje národní míru úspor a potenciální ekonomický růst. Rovněž příznivější vliv na trh práce nesouvisí primárně s formou financování (FF versus PAYG), nýbrž s DC versus DB charakterem důchodového systému (s tím, zda jde o příspěvkově definovaný systém, nebo o dávkově definovaný systém). Na druhé straně se potvrzuje, že FF systém muže mít pozitivní vliv na rozvoj domácího finančního trhu. V důchodech je vždy něco za něco. Výhoda jednomu jedinci, respektive jedné generaci, jednomu pohlaví, jedné příjmové skupině, je zaplacena na úkor jiného jedince, respektive jiné generace, jiného pohlaví a jiné příjmové skupiny. Odolnost vůči jednomu konkrétnímu typu rizika je získána za cenu vystavení se rizikům v jiných oblastech. Tyto vzájemné a neoddělitelné vazby nesmí být v diskusi o důchodové reformě zanedbávány nebo dokonce opomíjeny. Občané jsou rozdílní z hlediska svých příjmů, pracovní kariéry a jiných aspektů klíčových pro důchodový systém. Proto neexistuje takový důchodový systém, který by pro všechny jedince maximalizoval při daném riziku jejich výnos. Ideální důchodový systém neexistuje. Ale je možné výrazně zlepšit diverzifikaci (rozdělení) rizik, kterým systém a pojištěnci čelí. Samozřejmě, že někdo si takovou diverzifikací ve srovnání s dnešním důchodovým systémem polepší, jiný pohorší a pro někoho se téměř nic nezmění.

Podle závěrečné zprávy by každý občan měl již od samého vstupu na pracovní trh vědět, jaké má podmínky a možnosti pro zajištění se na stáří. Zabezpečení se na stáří nelze dosáhnout během několika málo let před odchodem z trhu práce, ale je nutné se na něj soustavně připravovat v průběhu celé aktivní kariéry. Proto je potřeba formulovat dlouhodobě udržitelnou strategii důchodového systému a vyvarovat se jejích korekcí a změn. Ty totiž ovlivňují stabilitu důchodového systému i životní úroveň občanů. Flexibilita (přizpůsobování se) důchodového systému měnícímu se vnějšímu prostředí bude zajištěna vhodným taktickým naplňováním zvolené strategie v praxi. Její součástí musí také být řešení potíží tzv. III. pilíře (penzijní připojištění a životní pojištění) důchodového systému. Tento III. - doplňkový - pilíř se v současnosti potýká s řadou potíží, které se musí řešit.


MZDY V KOVOPRŮMYSLU LEDEN AŽ ZÁŘÍ 2005

Potřeba strategického rozhodnutí

Informovanost veřejnosti podmínkou úspěšné reformy

Reformu nelze provádět bez účasti veřejnosti. Občané musí získat objektivní (nepřehánějící, ani nebagatelizující) informace o stávajícím důchodovém systému a potížích, které ho v budoucnu pravděpodobně čekají. Jedině tak je možné získat pro reformu dostatečnou podporu veřejnosti. Dostatečná informovanost je nutná nejen pro získání podpory zvolené strategie důchodové reformy a jejího následného naplňování. Občané potřebují objektivní informace také z důvodu optimalizace svého vlastního ekonomického chování. Bagatelizace (zjednodušování, podceňování) potíží důchodového systému může vést k tomu, že se lidé nezabezpečí v dostatečné míře vlastními silami na stáří, a zvyšuje se tak riziko chudoby v post-produktivním věku. Naopak přehánění rozsahu Současný systém v ČR je zranitelný potíží v důchodovém systému může vést k nadměrné míře souDnešní důchodový systém v ČR je podle výkonného týmu ris- kromých úspor a zbytečnému omezení disponibilního (volného) kantní jak pro společnost, tak pro jednotlivce. Formou nepsané příjmu v době ekonomické aktivity. společenské smlouvy slibuje ekonomicky aktivním generacím V další, VII., části se budeme zabývat názorem „Bezděkova dávky vyplácené od nízkého věku, na které dlouhodobě nebude týmu“ na úlohu trhu práce a na to, zda jsme ve vztahu k ostatním mít dostatek zdrojů. Splnění těchto závazků by uvrhlo do rizika fi- zemím EU „mladou“, nebo „starou“ zemí, jakož i dalšími otáznanční pozici státu. Naopak při nečekaném a náhlém omezení kami, k nimž výkonný tým zaujal stanovisko. Pokud v tu dobu výše důchodových závazků by se riziko přeneslo na občany, kteří bude uzavřena dohoda politických parlamentních stran o něktevšak díky společenské smlouvě předpokládali, že se o jejich příjem rých změnách, které se mají uskutečnit v rámci důchodové rev důchodu v dostatečné míře postará stát. formy ještě do voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v příštím roce, která již v září byla na spadnutí, ale v říjnu se její Nelze vybírat jen podle náhradového poměru podepsání (pro odlišné stanovisko KSČM zejména na další zvyšoEfekty důchodové reformy nelze podle výkonného týmu hod- vání důchodového věku) odsunulo, seznámíme členy OS KOVO notit pouze z hlediska toho, o kolik v budoucnu klesne nebo i se stanoviskem ČMKOS k uvažovaným změnám. vzroste náhradový poměr, či zdali se půjde do důchodu o rok dříve (Pokračování příště) IV

I

Za dobrý zákoník práce se sjeli do Prahy odboráři z celé republiky

Recommend Documents