Z PR AVODA J
VYDÁVÁ SPOLEÈNOST PRO TRHACÍ TECHNIKU A PYROTECHNIKU
4 / 2005
ZPRAVODAJ
1
SLOVO PRESIDENTA K MEZINÁRODNÍMU SEMINÁØI BRNO 2005 A 3. SVÌTOVÉ KONFERENCI O VÝBUŠNINÁCH A TRHACÍ TECHNICE BRIGHTON 2005
Vážení kolegové, dovolte mnì nìkolik poznámek k mezinárodnímu semináøi trhací techniky, který poøádala naše spoleènost ve dnech 7.-8. záøí 2005 v Brnì a ke 3. svìtové konferenci o výbušninách a trhací technice, který poøádala EFEE, Evropská federace výbušnináøských inženýrù, ve dnech 13.-16. záøí v Brightonu, Velká Britanie. Vìtšina z vás byla pøítomna na semináøi v Brnì a jistì budete se mnou souhlasit, že tento semináø byl jako tradiènì místem pro výmìnu zkušeností z aplikované trhací techniky. Tato výmìna se však odehrávala pøedevším v kuloárech semináøe a øada pøednášek èi pøíspìvkù mìla spíše reklamní charakter než aby byla pøínosem, podnìtem èi zamyšlením nad problémy, se kterými se pøi trhacích pracích potýkáme. Na druhé stranì je nutno konstatovat, že nìkteré práce sledují trendy svìtové trhací techniky, smìøující k využívání výpoèetní techniky pøi vrtacích a trhacích pracích na povrchu i v podzemí. Výbor STTP získal øadu podnìtù pro zlepšení èasového harmonogramu semináøe a pro zapojení co nejširšího okruhu úèastníkù do diskuse. Tyto podnìty uplatní výbor pøi organizaci semináøe v roce 2006 opìt v hotelu Santon Brno. Prakticky pouhý týden po našem semináøi, ve dnech 13.-16. záøí 2005, se konala tøetí svìtová konference EFEE o trhavinách a trhacích pracích v anglickém Brigtonu. Na této konferenci byli pøítomni zástupci všech zemí svìta, kteøí pracují v oboru výbušnin (výrobci, zkušebny, výzkum a vývoj, státní dozor, vrtací technika, trhací technika, výrobci pomùcek a pøístrojù pro aplikovanou trhací techniku). Konference se zúèastnilo 450 delegátù z více než 30 zemí, z toho 12 úèastníkù z Èeské republiky. Na konferenci bylo pøedneseno 61 pøíspìvkù v celkem 10 odborných sekcích, rozdìlených do 17 zasedání. Konference opìt prokázala, podobnì jako pøedchozí konference v roce 2003 v Praze, že trhací technika, by• v omezené míøe stále žije a je konkurenceschopná s nedestruktivními zpùsoby dobývání hornin èi provádìní stavebních prací a destrukcí. Jednotlivé referáty znovu potvrdily skuteènost, že definitivnì skonèila doba odstøelù typu pokus-omyl, a nastala etapa vìdeckotechnického pøístupu, založeného na aplikaci výpoèetní techniky pøi projektování všech typù odstøelù s dokonalým monitoringem nežádoucích vlivù odstøelu (seismika, tlakovzdušné
úèinky a rozlet), což zaruèuje další použitelnost trhacích prací s ohledem na pøísné enviromentální pøedpisy. Zasedání sekce výpoètového modelování trhacích prací prokázalo, že zdokonalené modely lépe popisují dynamiku výbuchového procesu, který je znaènì závislý na geologických podmínkách a musí být, má-li mít dostateènou reprodukovatelnost, pøizpùsoben konkrétním podmínkám. Byly pøedstaveny komplexní výpoètové programy, které jsou v rukou skuteèných odborníkù zárukou bezpeèné a efektivní trhací práce. Provádìní trhacích prací se stává týmovou prací pro zkušené specialisty z nejrùznìjších oblastí (mechanika hornin, vlastnosti trhavin, a jejich parametry, vèetnì pøípravy a nabíjení, výpoètové modely optimálních parametrù odstøelu, spolehlivé mìøení fragmentace a nežádoucích úèinkù). Zkušenosti ukazují, že v èele takových týmù stojí servisní týmy výrobcù výbušnin èi prostøedkù trhací techniky, protože jedinì takový tým je schopný zaruèit komplexní servis pro zákazníka k jeho úplné spokojenosti. V øadì zemí takové týmy s úspìchem pracují a vedení dolu (lomu) se soustøeïuje na hlavní jeho poslání- jak nejlépe naložit s vytìženou surovinou. V oblasti trhavin nadále dominují trhaviny DAP a emulze, pøipravované na místì spotøeby a mechanizovanì nabíjené do vrtù. Dnešní emulzní trhaviny dosahují parametrù , které jsou zcela srovnatelné s klasickými dynamity se všemi ekologickými a ekonomickými pøednostmi. Na druhé stranì pøímé používání delaborovaných bezdýmných prachù je v souèasné trhací technice spíše anachronismem, vìtšina státù preferuje formou nejrùznìjších bezpeènostních omezení a naøízení jejich pøepracování do práškových amonledkových trhavin, trhavin DAP nebo nejlépe jako energetický pøídavek do trhavin typu slurry. Pozornost byla vìnována i elektronickým rozbuškám, pøedevším z dùvodù pøesného èasování jednotlivých stupòù milisekundového roznìtu, což se pøíznivì projevuje v rovnomìrnosti fragmentace rozpojené horniny a v potlaèení seismických úèinkù jednotlivých dílèích náloží i celkového odstøelu. Prakticky jedinou nevýhodou je stále vysoká cena ve srovnání s dosavadním typy roznìtù, vèetnì neelektrických. Pøipomínám však, že neelektrický roznìt se pøed dvaceti lety potýkal s prakticky stejnými problémy. Pozornost byla vìnována i harmonizaci pøedpisù a technických norem v rámci Evropské unie pøípadnì svìtové unifikaci. Zde stále bohužel pøetrvává známý paradox, kdy jednotlivé státy trvají na tradici vlastních pøedpisù a technických pøístupù a unifikace se prakticky nedaøí. Tento proces bude patrnì dlouhodobý, vyžadující spíše diplomatická jednání než odbornou erudici. Pokud jde o spoleèenské akce, poøádané v rámci této konference, bylo pøíjemné slyšet od øady úèastníkù, že atmosféra spoleèenských akcí na minulé konferenci v Praze byla vøelejší a organizace tìchto doprovodných akcí na podstatnì lepší úrovni. Tato kuloární zjištìní zavazují organizátory 4. svìtové konference ve Vídni v roce 2007 k odstranìní nìkterých jevù, které znepøíjemòovaly dojmy z pobytu ve staré dobré Anglii. Po skonèení konference zasedal výbor EFEE, složený ze zástupcù jednotlivých èlenských zemí EU. Protože se ve výboru èasto øeší zástupné problémy, zapojila se èeská strana do iniciativy nìkterých zemí, které vyvíjejí tlak vedení EFEE ve smìru zviditelnìní této instituce v Bruselu, kde se tvoøí pøedpisy a direktivy EU, týkající se i oblasti výbušnin a trhací techniky. V pùsobení EFEE jako odborného poradního orgánu EU spatøuje i naše STTP základní náplò práce, protože jasné a srozumitelné pøedpisy a naøízení, vycházející ze zkušeností odborníkù v oblasti výbušnin a trhací techniky, mohou být skuteènou pomùckou pøi racionálním dobývání nerostù ve všech zemích svìta. Václav Tamchyna prezident STTP
2
ZPRAVODAJ OBSAH ÈÍSLA Slovo prezidenta - Ing. V. Tamchyna CSc. ...............................................................................................................................
1
3. světová konference o výbušninách v Brightonu 2005 (Velká Britanie) - foto .................................................................... Použití delaborátu v trhací technice - přednáška prezidenta STTP v Brightonu .................................................................. Seznam přednášek na 3. světové konferenci EFEE o výbušninách a trhacích pracích, konané v roce 2005 v Brightonu ................................................................................................................................................................................
2 4 7
Značkování plastických trhavin - Ing. Miroslav Štancl, Dr., Ing. Ivo Varga .......................................................................... 10 Výsledky šetření mimořádných událostí při nakládání s výbušninami - Ing. B. Machek ..................................................... 12 Informace o Ústavu energetických materiálů, FCHT, Univerzita Pardubice ........................................................................ 14 PYROTECHNIKA Kruté dědictví minulého století - Ing. J. Pokorný .................................................................................................................... 24 INZERCE .................................................................................................................................................................................... 25 GALERIE Doc. Ing. Milan Novotný ............................................................................................................................................................ 26 Jubilanti 2006 ............................................................................................................................................................................ 27 Plošná propagace ........................................................................................................................................................................ 28 Přání k vánocům a novému roku 2006...................................................................................................................................... 45
NÌKOLIK FOTOGRAFIÍ Z 3. SVÌTOVÉ KONFERENCE O VÝBUŠNINÁCH A TRHACÍ TECHNICE BRIGHTON 2005
Grand Pierre, Brighton
Hotel Hilton, Brighton
Konferenèní poèasí
Pøednáška Ing. Tamchyny
3
ZPRAVODAJ
Setkání na konferenci
Stánek Austin
Závìr konference
Výbor EFEE
4
ZPRAVODAJ
MOŽNOSTI POUŽITÍ DEMILITARIZOVANÝCH ENERGETICKÝCH MATERIÁLÙ V TRHACÍ TECHNICE S. ZEMAN, V. TAMCHYNA Universita Pardubice, Ústav energetických materiálù, Èeská republika (pøíspìvek na 3. svìtové konferenci výb. inženýrù, Brighton, V. Britanie, záøí 2005)
SOUHRN Jsou zmínìny základní zpùsoby likvidace anebo využití demilitarizovaných energetických materiálù (EMs). Pøímá aplikace vojenských trhavin nebo propelentù v trhací technice je v souèasnosti nežádoucí pøedevším z dùvodù jejich citlivosti k vnìjším podnìtùm, vesmìs negativní kyslíkové bilanci a nemožnosti využít mechanizovaného nabíjení vrtù. Jednou z ekonomicky efektivních, bezpeèných a ekologicky šetrných metod využití tìchto EMs je jejich aplikace jako palivové a zcitlivující složky komerèních trhavinových smìsí s pøibližnì nulovou kyslíkovou bilancí.
1. ÚVOD Uvolnìní mezinárodního napìtí a nahrazování zastaralých zbraòových systémù moderní technikou vedlo v posledních patnácti letech k velkému nahromadìní nepotøebné munice. Zatímco kovové èásti této munice jsou atraktivní surovinou, její aktivní èásti, to je trhaviny, propelenty a pyrotechnické komponenty (t. j. vojenské energetické materiály), jsou z hlediska jejich velkého množství problematickým odpadem, klasifikovaným jako “Hazardous Waste“. Tento energeticky bohatý odpad je likvidován pøedevším tìmito zpùsoby:
•
Pøímé použití v trhací technice (Klusáèek 1996, Macháèek 1999, Munroe 1922, Wulfman 1995);
•
Pøepracování a použití jako komponent prùmyslových trhavin nebo propelentù (Anon. 1922, Kalatsey 1975, Macháèek 1997, 1999, Maranda 2002, Morgan 1997, Rabotonski 2000, Salygin 2000, Wulfman 1997, 1998, Zabelin 2003).
Zájem o chemickou konverzi demilitarizovaných energetických materiálù (EMs) byl zaznamenán již zaèátkem dvacátých let minulého století, v souèasné dobì si toto zpracování mohou dovolit jen vyspìlé ekonomiky. Otevøené spalování a likvidace výbuchem jsou zdrojem zneèištìní ovzduší a podzemních vod. Ukládání staré munice na dnech oceánù, praktikované již od první svìtové války je dnes nelegální (zákon OSN o oceánech, Wulfman 1998). Pøímé použití EMs v trhací technice je velice problematické a spolu s jejich reformulací na prùmyslové trhaviny je pøedmìtem této práce.
•
Chemickou konversí se zvýšením užitné hodnoty jak pro civilní použití (suroviny pro chemické a plastikáøské výroby (Wanninger 1995), ale i hnojiva (Anon. 1922, Burch 1996), tak i vojenské úèely (LOVA trhaviny, Mitchell 2000);
•
Pøímé spalování samotných výbušnin (zejména propelentù Wanninger 1995) nebo jejich smìsí s vodou a koloidním uhlím Delyagin 2003, Karabasov 2000);
•
Výbuchová likvidace, realizované zejména v oblastech s øídkým osídlením (Finsko, Hagforts 2002, Latvala 2002);
2. PROBLEMATIKA APLIKACE VOJENSKÝCH TRHAVIN A PROPELENTÙ V TRHACÍ TECHNICE
•
Detonace v uzavøené výbuchové komoøe o prùmìru 1-2 m s maximální náloží øádu kilogramù (Duijm 2000);
•
Spalování na ve fluidní vrstvì (Duijm 2000); spalování v rotaèní peci ( propelenty a nitrocelulóza, Duijm 2002);
•
Spalování v mobilní peci munice, Duijm 2002);
•
Ukládání na dno oceánù nebo do podzemí (Ahnert 2000, Wulfman 1998)
Vojenské trhaviny a propelenty se vyznaèují výraznì zápornou kyslíkovou bilancí. V pøípadì raketových propelentù je pøímo žádoucí, aby prùmìrná molekulová hmotnost produktù jejich explosivního hoøení byla co nejnižší (tedy aby obsahovaly co nejvíce oxidu uhelnatého, vodíku, a pod.). U dìlostøeleckých propelentù je deficit kyslíku spojen s nadmìrnou tvorbou plamene v ústí zbranì. Pøímé použití tìchto materiálù v trhací technice tedy souvisí s potenciálnì
(propelenty a malorážová
5
ZPRAVODAJ existujícím zamoøením ovzduší oxidem uhelnatým a dalšími produkty nedokonalé oxidace (Duijm 2000). Vojenské trhaviny na bázi TNT mohou kontaminovat pùdu a vodní toky TNT a aminodinitrotolueny (Hagforts 2002). Hodnocení ekologických rizik zplodin detonace se stává pøedmìtem veøejného zájmu (Duijm 2002, Weisberg 1999). Delaborované vojenské EMs jsou také obecnì mnohem citlivìjší k vnìjším podnìtùm, než moderní komerèní trhaviny. Platí to pøedevším o propelentech, jejichž citlivosti k nárazu, ale zejména ku tøení a elektrické jiskøe jsou obecnì znaèné vysoké (Salygin 2000, Šelešovský 2002). Tato rizika jsou spolehlivì zdokumentována, napø. v analýze náhodného výbuchu bezdýmných prachù v doèasném skladu v závodì Taketoyo (Kato 2002). Energetické materiály typu propelentù, jak vyplývá ostatnì z jejich názvu, jsou konstruovány výhradnì jako výmetné a/nebo hnací náplnì, tedy jsou schopny deflagrace rychlostí 1000-1800 m.s-1 (Urbanski 1939, Kast 1920). V závislosti na složení, tvaru, specifickém povrchu, porozitì, povrchové úpravì a perforaci zrn mohou však nìkteré propelenty detonovat rychlostí 4880-7800 m.s-1, podle prùmìru a utìsnìní nálože (Kast 1920, Munroe 1995, Urbanski 1939, Schubert 2000). Nevhodné velikosti èástic jak vojenských trhavin (vìtšinou kompaktní náloživo), tak propelentù vìtšinou neumožòují dostateèné vyplnìní vrtù. Získání vhodné granulometrie mechanickou desintegrací (mletím) je problematickou a znaènì rizikovou operací. Nevhodná velikost èástic propelentù zpùsobuje èasto jejich neúplný rozklad v procesu výbušné pøemìny a následnì i jejich dohoøívání v rubaninì, což je dalším rizikovým faktorem pøímé aplikace propelentù v trhací technice. Na druhé stranì je schopnost propelentù rychle uvolòovat plyn využívána ke tvorbì trhlin v geologických útvarech, obsahujících fosilní paliva (oživování naftových a plynových vrtù) - tato metoda se nazývá Tailored Pulse Fracturing (Burch 1996). Brizantní trhaviny typu TNT, RDX a PETN lze po malé úpravì složení použít k výrobì poèinových náloží, nejsou však vhodné pro pøímé použití v moderní trhací technice. Analýza rizik technologií, vhodných pro likvidaci výbušného odpadu ukazuje, že moderní technologie, jako jsou vysokotlaké praní a FBC jsou akceptovatelné metody likvidace nepotøebné munice z hlediska ochrany životního prostøedí (Duijm 2002). Nejvhodnìjším øešením problémù aplikace demilitarizovaných EMs v trhací technice z hlediska ekologického, manipulaènì bezpeènostního i ekonomického je však jejich použití jako kvalitní palivové složky (v množství 25 až 35 % hmot.) do moderních trhavin slurry s pøibližnì nulovou kyslíkovou bilancí výsledné smìsi (Eck 2000, Duijm 2002, Macháèek 1997, 2002, Maranda 2002, Mitchell 2000, Rabotinski 2000, Salygin 2000, Wulfman 1995, 1997, 1998, Zabelin 2003). Pøehled širokého sortimentu komerèních trhavin s obsahem demilitarizovaných EMs uvádí práce Kalatseye a kol., 1975. Pøídavek drobnozrnných prachù napø. do emulzních trhavin mùže zvýšit pracovní schopnost výsledných smìsí až o 20 % (Odintsov, 1994). Bylo zjištìno, že existuje kritické množství (ca 30% hmot.) výbušného senzibilizátoru v trhavinách slurry èi výbušných smìsích s dusiènanovým oxidaèním systémem. Výbušná reakce není ovlivòována strukturou oxidaèního systému (roztok nebo krystalická forma) a mùže podporovat reakci paliva
s oxidovadlem pouze v pøípadì, že obsah paliva je nad kritickou hodnotou (Zeman, 2003). Tento fakt je velmi dùležitý pro pøípravu spolehlivì detonujících komerèních prùmyslových trhavin s obsahem demilitarizovaných EMs.
3. NOVÉ TRENDY V TRHACÍ TECHNICE A PRÙMYSLOVÝCH TRHAVINÁCH Druhá svìtová konference o výbušninách a trhací technice, konaná v Praze v roce 2003, jasnì ukázala, že skonèila doba empirismu odstøelù typu pokus-omyl a že definitivnì vítìzí technický vìdecký pøístup, založený na aplikaci výpoèetní techniky pøi projektování všech typù odstøelù s dokonalým monitoringem nežádoucích vlivù odstøelu (seismika, tlakovzdušné úèinky a rozlet). Tento pøístup zaruèuje životaschopnost trhacích prací v dalším období i s ohledem na pøísné environmentální pøedpisy. Komplexní výpoètové programy jsou konstruovány „na míru“ (tailored) pro nejrùznìjší pracovištì a v rukou skuteèných odborníkù jsou zárukou bezpeèné a efektivní trhací práce. Efektivní trhací technika se stává týmovou prací pro zkušené specialisty z nejrùznìjších oblastí (mechanika hornin, vlastnosti trhavin a jejich parametry vèetnì pøípravy a nabíjení, výpoètové modely optimálních parametrù odstøelu, spolehlivé mìøení fragmentace a nežádoucích úèinkù). Jedinì takový tým je schopný zaruèit spolehlivý a funkèní servis pro zákazníka k jeho úplné spokojenosti. Ve vyspìlých státech tyto týmy úspìšnì fungují a vedení dolu (lomu) se mùže plnì soustøedit na své poslání, to je jak nejlépe naložit s vytìženou surovinou. V oblasti trhavin v souèasnosti stále dominuje aplikace trhavin ANFO a emulzí typu W/O, pøipravovaných na místì spotøeby a mechanizovanì nabíjených do vrtù. Velmi nadìjným smìrem výzkumu a vývoje s již realizovanými výstupy jsou nanostrukturované EMs ve formì aerogelù nebo xerogelù (Vávra 2003). Pøímá aplikace demilitarizovaných Ems v trhací technice, zejména ve formì bezdýmných prachù /(Klusáèek 1996. Munroe 1922, Macháèek 1999), je s výše uvedenými trendy v pøíkrém rozporu a v souèasnosti je spíše znakem jak odborného tak legislativního nepochopení problematiky. Opìtné využití energie tìchto materiálù jako palivové a zcitlivující komponenty komerèních prùmyslových trhavin je jednou z efektivních, bezpeèných a ekologických metod jejich likvidace, která je do znaèné míry kompatibilní se souèasnými trendy trhacích prací (Kalatsey 1975, Macháèek 1997, Maranda 2002, Mitchell 2000, Rabotinski 2000, Salygin 2000, Wulfman 1997, 1998, Zabelin 2003). Je tøeba zdùraznit, že souèástí likvidace souèasných vojenských EMs je již probíhající výzkum a vývoj v oblasti jejich náhrady novými, tzv. green EMs (GEMs) se snadnìjší delaborací a opìtovným použitím (Anon. 2000).
ZÁVÌR Vojenské energetické materiály se vyznaèují výraznì zápornou kyslíkovou bilancí a relativní vysokou citlivostí k vnìjším podnìtùm ve srovnání s moderními komerèními trhavinami. Z pohledu souèasných environmentální pøedpisù, názorù na bezpeènost práce, intenzifikaci a mechanizaci trhacích prací je pøímá aplikace tìchto materiálù jako komerèních trhavin nežádoucí. Jejich aplikace jako palivové
6 a zcitlivující složky komerèních trhavinových smìsí s pøibližnì nulovou kyslíkovou bilancí je jednou z efektivních, bezpeèných a ekologických metod jejich likvidace. Je možné konstatovat, že pøístup k demilitarizovaným EMs charakterizuje odbornou a legislativní vyspìlost té které zemì. Lze oèekávat že postupným zavádìním tak zvaných Green EMs jako náplní zbraòových systémù bude øešení problematiky využití nebo likvidace demilitarizovaných EMs v budoucnosti pøíznivìjší než v souèasnosti. Použitá literatura Ahnert, A. & Borowski, C. 2000. Enviromental Risk Assesment of Anthropogenic Activity in the Deep-Sea. J. Aq. Ecosyst. Stress & Recoverz 7, 299-315 Anon., 1922. The Commercial Utilization of Smokless Powder, Army Ordnance 2 (1922) 233 Anon. 2000 National Policy Dialogue on Military Munitions, Final Rep., The Keystone Center, USA, Sept 2000 Burch, D et al. 1996. Value Added Products from Reclamation of Military Munitions, in: Proc. 22nd Int. Pyrotech. Seminar, IIT Res. Inst., Chicago, July 1996, pp. 69-73.
ZPRAVODAJ Kast, H. 1922. The Detonation of Explosives, Zeitschrift Gesamte Schiess- und Sprengstoffen 15 (1920) 195-197. Klusáèek, J. 1996. An Exploitation of Demilitarized Military Explosives in the Civilian Blasting Technique (in Czech), Proc. of the Int. Symp. “Ekological Liquidation of Explosives (Especially Propellants for Missiles)“, Hotel Labe, Pardubice, Sept. 1996, p. 11-13. Latvala, T. 2002. Mass Detonations in Finland, in: E. Kantolahti, A. Kariniemi and E. Pääkkönen (Eds.), Proceedings of the FINNEX 2002 Seminar, Levi, Kittilä, Sept. 2002, pp. 176-180. Machacek, O. et al. 1996. Recycling of Excess and Demilitarized Energetic Materials in Commercial Explosive Application, in: K. K. Kuo (Ed.), Challenges in Propellants and Combustion: 100 Years after Nobel (The 4th Int. Symp. on Spec. Topics in Chem. Propulsion, Stockholm, May 1996), Begell House, New York, 1997, pp. 177-188. Machacek, O. 1999. Alternative Use of Military Propellants as Novel Blasting Agents, U. S. Pat. 5,608,184, Universal Tech. Corp., Dallas, Texas, Mar. 1999.
Duijm, N. J. & Markett, F. 2002. Assesment of Technologies for Disposing Explosive Waste. In: J. Hazardous Mat. A90, 137-153
Machacek, O. 2002. Reuse of Demilitarized and/or Excess Energetic Material as Ingredients in Commercial Explosives. In: Proc. of the XIV Congres 2002. NOVOTEL, Safex International, Amsterdam: 221-223.
Delyagin, G. N at al. 1996. Study of Properties of Ekovut Fuel Artillery Powder Additions, and its Evaluation of Application Effectiveness in Blast-Furnance Smelting, Chernaya Metallurgiya, Bull. Nauch.-Techn. Ekonom. Inf., (2003), No. 6, 29-36; Chem. Abstr. 140 (2004) 131 419.
Maranda, A. et al. 2002. Analysis of Possibility of Waste Energetic Material Application in Mining Blasting Agents, in: J. Vagenknecht (Ed.), Proc. of the 5th Seminar “New Trends in Reserach of Energetic Materials“, Univ. of Pardubice, April 2002, pp. 145-149.
Eck, G. Et al. 2000. The Use of Surplus Smokeless Powder Propellants in Commercial Explosive Products in the United States. In: O. Machacek }ed], Application of demilitarized Gun and Rocket Propellants in Commercial Explosives, Nato Sci. Series II., Mathematics, Physics and Chemistry Vol 3, Kluwer Acad. Publ., Dordecht: 113131 Hagforts, M. 2002. Environmental Impact of the Disposal of Old Ammunition in Open Surface Detonation, in: E. Kantolahti, A. Kariniemi and E. Pääkkönen (Eds.), Proceedings of the FINNEX 2002 Seminar, Levi, Kittilä, Sept. 2002, pp. 163-175. Holmberg R. (Ed.), Explosives and Blasting Technique, Proc. of 2nd World Conf. on Explos. & Blasting Techn., A. A. Balakema Publ., Lisse, 2003. Kalatsey, V. I. et al. 1975. Explosives from Utilized Ammunition: Problems, Solutions, Assortment, Bezopasnost' truda v promyshlennosti (1975), No. 12, 3237. Karabasov, Y. S. et al. 2001. Potential for the Use of Explosive Parts of Ammunition in Blast-Furnance Smelting, Metallurgist (New York) 45 (2001)350-353. Kato, Y. 2002. Explosion of Smokeless Gunpowder in a Temporary Storage House. In: Proc. of the XIV Congres 2002. NOVOTEL, Safex International, Amsterdam: 285293.
Mitchell, A. R. et al. 2000. Conversion of Demilitarized Explosives and Propellants to Highe Value Prodcts, in: O. Machacek (Ed.), Aplication of Demilitarized Gun and Rocket Propellants in Commercial Explosives, NATO Sci. Series II., Mathematics, Physics and Chemistry - Vol. 3, Kluwer Acad. Publ., Dordrecht, 2000, pp. 49-57. Morgan, M. E. & Miller, P. L. 1997. Recycling Propellants and Explosives into the Commercial Explosive Industry, in: K. K. Kuo (Ed.), Challenges in Propellants and Combustion: 100 Years after Nobel (The 4th Int. Symp. on Spec. Topics in Chem. Propulsion, Stockholm, May 1996), Begell House, New York, 1997, pp. 199-204. Munroe, C. E. & Howell, S. P. 1922 Comminuted Smokeless Powder as a Blasting Agent, Bur. of Mines, Repts. of Investigations, No. 2386 (1922); Chem. Abstr. 16 (1922) 19995. Odintsov, V. V & Pepekin, V. I. 1994. Evaluation of Detonation Parameters of the New Class of Emulsion Explosives. Khim Fizika 13: 131-140 (see also Khim Fizika 14: 132, 1995) Rabotinski, N. I et al. 2000. The Application of Reclaimed Explosives in Commercial Emulsion Explosives, in: O. Machacek (Ed.), Aplication of Demilitarized Gun and Rocket Propellants in Commercial Explosives, NATO Sci. Series II., Mathematics, Physics and Chemistry - Vol. 3, Kluwer Acad. Publ., Dordrecht, 2000, pp. 193-198.
7
ZPRAVODAJ Salygin, N.K. et al. 2000. Use of Converted High Energy Value Explosive Materials as Industrial Energetic Materials, in: O. Machacek (Ed.), Aplication of Demilitarized Gun and Rocket Propellants in Commercial Explosives, NATO Sci. Series II., Mathematics, Physics and Chemistry - Vol. 3, Kluwer Acad. Publ., Dordrecht, 2000, pp. 175-180. Schubert, H. 2000. Detonation Properties of Gun Propellants and Slurry Explosives and their Combination, in: O. Machacek (Ed.), Aplication of Demilitarized Gun and Rocket Propellants in Commercial Explosives, NATO Sci. Series II., Mathematics, Physics and Chemistry - Vol. 3, Kluwer Acad. Publ., Dordrecht, 2000, pp.111-114. Šelešovský, J. 2002. Evaluation of Stability and Lifetime of the Military Explosives. Diploma project, Universita Pardubice, èerven 2002. Urbanski, T. 1939. Detonation of Smokeless Powders, Zeitschrift Gesamte Schiess- und Sprengstoffen 34 (1939) 103-105. Vávra et al. 2003. Energetic Materials, Trends and Requirements, Proc. of the Conf. “Nové trendy v technológii laborácie munície a súèasné aspekty delaborácie a utilizácie munície“, Konštrukta Ltd., Trenèín, Slovak Rep., 2003, p. 127-134. Wanninger, P. 1995. Konversion von Explosivstoffen, Chem. unserer Zeit 29 (1995) 135-140.
Weisberg, M & Fischer, T. 1999. Ecological Risk Assesment for Detonation Emissions at an Army Depot. In: Annual Meeting & Exibition Proc. Air Waste Management Ass. 92nd , St. Louis, Mo. US: 3059-3093. Wulfman, D. S. et al. 1995. Commercial Reformulation, an Economic Environmentally Bening Means of Using Explosives and Solid Propellants, Proc. of the 21st Annual Conf. on Explos. & Blasting Techn., 1995, pp. 248-256. Wulfman, D. S. 1997. Environmentally Neutral Reformulation of Military Explosives and Propellants, Appl. Canadian Pat. CA 2,157,059, CIPO, Jan. 1997. Wulfman, D. S. et al. 1997. Reformulation of Solid Propellants and High Explosives: an Environmentally Benign Means of Demilitarizing Explosive Ordnance, Canad. J. Chem. Eng. 75 (1997) 899-912. Wulfman, D. S. 1998. Resource Reclamation, Recovery and Reuse of Military Explosives and Propellants: A Small Business-University Consortium Approach, Canad. Chem. News 76 (1998) 15-17. Zabe lin, L .V. et al. 20 03. Water-containing Blasting Agent, Rus. Pat. RU 2,217,401 (2003); Chem. Abstr. 140 (2004) 220 219. Zeman, S. et al. 2003. A Study of Chemical Micromechanism Governing Detonation Initiation of Condensed Explosive Mixtures by Means of Differential Thermal Analysis, Thermochim. Acta 398 (2003) 185-194.
Pro informaci našich èlenù pøinášíme úplný seznam pøednášek, pøednesených na poslední svìtové konferenci. Postupnì budeme uveøejòovat výtahy z dùležitìjších pøednášek v pøíštích èíslech našeho èasopisu.
SEZNAM PØEDNÁŠEK NA TØETÍ SVÌTOVÉ KONFERENCI EFEE O VÝBUŠNINÁCH A TRHACÍCH PRACÍCH, KONANÉ V ROCE 2005 V BRIGHTONU Sborník pøednášek vydaný R. HOLMBERGEM pøipravil: Ing. Radim Fukátko, CSc.
Vývoj a pøedávání zkušeností na úseku výbušnin
Teroristické akce a ochrana budov pøed výbuchem
I. G. Wallace, J. Akhavan, H. Wallin, E. Nilsson (Velká Británie, Švédsko)
E. K. Lauritzen, S. Qvist, M. B. Larsen, B. Riisgaard (Dánsko)
Nové výzkumy v oblasti toxických plynù vznikajících pøi trhacích pracích, vzhledem k požadavkùm EU
Analýza nìkterých neštìstí pøi zacházení s výbušninami v Austrálii
G. G. Kamburova (Bulharsko)
G. C. Sen, D. H. Abrahams (Austrálie)
Managing obalové techniky a odpadu obalù od výbušnin
Jak jsou vnímány veøejností úèinky trhacích prací v lomech
J. C. Góis (Portugalsko)
B. Lusk, P. Worsy (USA)
Bezpeènost a zabezpeèení dusiènanu amonného
Souèasný výzkum použití výbušnin pøi demolicích
E. C. Nygaard (Norsko)
D. Chapman, R. K. Wharton, I. P. McKay (Velká Británie)
8
ZPRAVODAJ
Vyhodnocení odolnosti konstrukcí stìn pro skladování perforátorù naftových vrtù v Kanadì
Kuzramùv fragmentaèní model - po 20ti letech
A. M. Dallaire, B. von Rosen, E. Contestabile (Kanada)
Numerická studie strukturální odezvy pøi trhacích pracích
Zkoumání sympatetické detonace mezi rozbuškami a výbušninami (bezpeènost skladování) H. Krebs, A. Schreck (Německo)
Vliv výztuží na rozdrobení a popraskání železobetonových konstrukcí pøi odstøelech C. K. Jolly (Velká Británie)
Vliv velikosti zábìru na otøesy pøi odstøelech v lomech M. Ramulu a dr. (Indie)
Pøedpovìï velikostí vibrací na podzemní konstrukce pøi povrchových trhacích pracích W. J. Birch, m. Pegden a dr. (Velká Británie)
Vyhodnocení vibrací zpùsobených trhacími pracemi v Istanbulu C. Kuzu, T. Hudaverdi (Turecko)
Odolnost konstrukcí pøi odstøelech výkopù a silnièních záøezù V. L. Rosenhaim, C. H. Dowiding, C. T. Aimone-Martin (USA)
Stanovení bezpeèné seizmické zóny pøi odstøelech výkopù pro výstavbu univerzitní knihovny ve Splitu D. Vrkljan, Z. Ester, M. Dobriloviè (Chorvatsko)
Demolice kovových konstrukcí. Zkušenosti získané pøi demolici pìti vysokých pecí na pozemcích Siderurgica Hunedoara Company R. Laszlo, Z. Eckehardt, I. M. Ille (Rumunsko)
Projekt a dynamické výpoèty pøi demolici odstøelem 93m vysoké kanceláøské budovyv Hardenu R. Melzer (Nìmecko)
Duální zpùsob demolice budov odstøelem uskuteènìný blízkosti Diocletianova aqduktu chránìného UNESCO Z. Ester, M. Dobriloviè, B. Jankoviè (Chorvatsko)
Analýza pádu budovy s železobetonovým skeletem odstøelem v kombinaci s mechanickým oslabením konstrukcí
C. V. B. Cunningham (Jižní Afrika)
Chang-Ha Ryu (Korea)
Mìøení a analýza detonaèního tlaku bìhem odstøelu S. Mencacci, R. Chavez (Francie)
Dùležitost zpùsobu vlastního zapojení seizmometru a mikrofonu R. M. Wheeler (USA)
Mìøení vibrací a hluku s UVS REMOTE a NCVIB systémem podporovaným modemem GSM v rámci projektu Norrortsleden (16 km podzemní trasy u Stockholmu) J. Jonsson, S - E Johansson (Švédsko)
Zkušenosti s centrálnì kontrolovaným systémem odstøelù v podzemním dole Boliden M.G. B. O. Johansson (Švédsko)
Zdokonalený automatický optický systém sledování fragmentace T. W: Palangio, T. C. Palangio, N. Maerz (Kanada)
Stanovení nejúspěšnějších trhacích prací pro ropovody Baku-Tbilisi-Ceyhan, Jižní Kavkazko H. Salgir a dr. (Turecko)
Tunel Lotschberg zlepšení úèinnosti trhacích prací C. Lemai, A. Blanchier (Francie)
Hloubení silnièního tunelu v Porto - úspìšné zkušenosti s výbušninami J. M. Carvalho a dr. (Portugalsko)
Nabíjení dovrchních vrtù emulzí SSE v podzemním železorudném dole v Mo i Rana B. Petterson, J. Kristiansen (Norsko)
Stanovená vrtná schémata pro skalní práce (ovìøení impulsní teorie) B. Mueller, R. Boehnke (Nìmecko)
Stabilita horninových stìn pøi trhacích pracích
M. Cardu, R. Mancini, I. Druscovic (Itálie)
S. Strelec a dr. (Chorvatsko)
Stanovení parametrù horniny in situ a pøíspìvek ke kontrole rozmìlnìní pøi odstøelech
Lom nebo pøístav - mìøení seizmiky lomu na moøském pobøeží blízkosti obydlí
E. Hamdi, J. du Mouza (Francie)
A. Wetherelt, A. Cobb (Velká Británie)
Co je to rozdìlení velikosti èástic (fragmentace) pøi odstøelu
Dynamická harmonizace parametrù odstøelù a jejich cenová efektivita pøi hloubení tunelu Griè
F. Ouchtelony (Švédsko)
Z. Dekoviè, M. Dobriloviè, Z. Ester (Chorvatsko)
9
ZPRAVODAJ Projekt inovace trhací technologie - Modan tunel na trase Lyon-Turin-Ferroviare (použití elektronických rozbušek) Y. Sifre, P. Bernasconi (Francie)
Vliv kvality fragmentace odstøelené horniny na výkon nakládacího zaøízení S. P. Singh, R. Narendrula, D. Duffy (Kanada)
Olympijské panorama trhacích prací - pøíprava infrastruktur olympijských her 2004 v Athénách E. Baliktsis (Øecko)
Hloubení podzemního parkovištì odstøelem v Bergenu A. Fauske (Norsko)
Porovnání pohybu povrchu horniny a poèáteèní rychlosti s parametry odstøelu - sledování kinetiky mìøením vysokorychlostní kamerou na osmi lokalitách J. A. Sanchidrián, P.Segarra, M. L. López (Španìlsko)
Fragmentace a produktivita - pøíležitostná studie ve štìrkovém prùmyslu J. Schleifer, J. C. Aufort, C. Graton (Francie)
Zaøízení SMX ke kontrole odstøelu - stanovení geometrických parametrù odstøelù založené na trojrozmìrném poèítaèovém zobrazením a digitální analýze P. Moser, A. Gaich a dr. (Rakousko)
Kamenické práce s výbušninami a diamantovou pilou M. Cardu, M. Patrucco a dr. (Itálie)
ORICA pomáhá Eesti Polevkivi úspìšnosti dobývání bituminozních bøidlic s použitím speciálnì upravených nabíjecích strojù pro emulzní trhaviny v Estonsku M. B. Lovitt, A. Shalashinski (Austrálie, Estonsko)
Studie poškození stìn tunelu v laboratoøi Aspo Hard Rock, Švédsko R. Christiansson a dr. (Švédsko)
Bezpeènost a zabezpeèení - minimalizace rizik s elektronickými rozbuškami N. E. Bird, R. L. van Wyk (Jižní Afrika)
Nový digitální trhací systém pro elektronické rozbušky SURBS spoleènosti ORICA ovládaný na dálku D. Hummel, P. Reiders (Nìmecko)
Pøedpovìï zóny poškození pro podzemní odstøely minimalizování škod odstøelem pøi podzemním dobývání V. Petr (USA)
Bezdrátové programovatelné odstøely - 3roky zkušeností se systémem Deltaded EDD ve spojení s elektronickými rozbuškami P. H. Dozolme, T. Bernard (Francie)
Digitální odstøely v civilní praxi - tøi úspìšné studie s použitím elektronických rozbušek Daveytronic pro snížení seizmického úèinku Y. Bleuzen, F. Monath a dr. (Francie)
Porovnávací párové odstøely ukazují výhody elektronického odstøelování G. F. Brent, M. J. Noy (Austrálie)
Demilitarizované støeliviny jako souèást prùmyslových trhavin K. Lipinska, M. Lipinski, A. Maranda (Polsko)
Nìkteré aplikace demilitarizovaných energetických materiálù v trhací technice S. Zeman, V. Tamchyna (Èeská republika)
Výzkum bezpeènostních emulzních trhavin v uhelných dolech v Èínì J. Song Jinquan a dr. (Èína)
Podvodní výbuchy, díl 1 - stanovení testovacích metod pro urèení energie výbušnin (odstøel kulových náloží pod vodou umožòuje mìøit energii zpùsobenou rázovou vlnou a pùsobením plynù) M. Hagfors (Finsko)
Experimentální studie a numerická simulace pøechodu deflagrace k detonaci u emulzních trhavin X. Wang a dr. (Èína)
Podvodní exploze, èást 2 - vliv pøímìsí hliníku na rázovou vlnu, objem plynù a celkovou energii emulzních trhavin M. Hagfors (Finsko)
Odstøely s kontrolovanou energií výbuchu pro dosažení snížení jemných podílù v rubaninì P. Seggarra, J. A Sanchidrián, P. Moser, A. Grasedieck a dr. (Španìlsko, Rakousko)
Zkušenosti s použitím na místì senzibilizovaných emulzí (SSE) v podzemním magnezitovém dole v Rakousku P. Moser, J. B. Vargek-Ipsa, T. Frommer (Rakousko)
Zmìny charakteristických parametrù pøi studiu vibrací tìžebních odstøelù v uhelných dolech P. K. Singh, B. Mohanty, M. P. Roy (Kanady, Indie)
Vývoj a trhací testy v terénu vodìvzdorné granulované amonoledkové trhaviny H. Suugihara, K. Noguchi a dr. (Japonsko)
Interferenèní schema - pøedpovìï koncentrace vibrací pro pøesné elektronické rozbušky - rizika a výhody pøesného èasování
Ménì jemných podílù v odstøelené horninì - výsledky evropského výzkumného projektu
A. J. Rorke (Jižní Afrika)
P. Moser (Rakousko)
10
ZPRAVODAJ
ZNAÈKOVÁNÍ PLASTICKÝCH TRHAVIN Ing. Miroslav ŠTANCL, Dr. Explosia a.s., VÚPCH, Pardubice-Semtín
Ing. Ivo VARGA Explosia a.s., Pardubice-Semtín
1.0 ÚVOD
•
pro úèely výcviku v detekci trhavin nebo zkoušek pøístrojù pro detekci trhavin
Úmluva o znaèkování plastických trhavin pro úèely detekce byla pøijata na mezinárodní konferenci o leteckém právu, která se konala v Montrealu, sídle Mezinárodní organizace pro civilní letectví (dále je ICAO) ve dnech 11. 2. - 1. 3. 1991. Tato mezinárodní konference byla svolána v souladu s rezolucí Rady bezpeènosti OSN è. 63 ze dne 14. èervna 1989 a rezolucí Valného shromáždìní OSN è. 44/29 ze dne 4. prosince 1989, jež byly pøijaty na základì spoleèné ès.-britské iniciativy po letecké katastrofì letadla Pan Am nad skotským Lockerbie.
•
pro úèely kriminalistických nebo soudních vìd nebo jsou urèeny k zaèlenìní nebo jsou zaèlenìny jako souèást vojenských zaøízení na území státu výrobce po dobu tøí let od vstupu Úmluvy v platnost.
Na pøípravì technické èásti Úmluvy pracovala v ICAO Ad hoc skupina expertù, této èinnosti se úèastnil za ÈSFR ing. Moš•ák, CSc. z VÚPCH. Po pøijetí Úmluvy o znaèkování plastických trhavin zahájily tehdejší VCHZ výrobu plastických trhavin typu SEMTEX znaèkovaných podle montrealské úmluvy v èervnu 1991 jako první výrobce na svìtì. ÈSFR ratifikovala montrealskou Úmluvu v prosinci 1991. V roce 1991 byl povolen vývoz plastických trhavin typu SEMTEX za tìchto podmínek: - trhavina je znaèkována pro detekci - potvrzení o koneèném uživateli a použití je schváleno MZO pozdìji MZ Úmluva vstoupila v platnost 21.6.1998. Tímto dnem musely smluvní strany pøijmout nezbytná a úèinná opatøení k zákazu a zamezení výroby neznaèkovaných trhavin na svém území, dovozu neznaèkovaných trhavin na svoje území nebo jejich vývozu ze svého území. Každá smluvní strana musí provádìt pøísné a úèinné kontroly vlastnictví neznaèkovaných trhavin, které na jejím území byly vyrobeny nebo na nì dopraveny pøed vstupem Úmluvy v platnost. Každá smluvní strana musí zabezpeèit, že veškeré zásoby trhavin, které nejsou v držení vojenských nebo policejních orgánù budou znièeny nebo spotøebovány, oznaèeny nebo zneškodnìny do tøí let od vstupu této Úmluvy v platnost. Dále musí zabezpeèit, že všechny zásoby trhavin, které jsou v držení vojenských nebo policejních orgánù a nejsou souèástí schválených vojenských zaøízení budou znièeny nebo spotøebovány, oznaèeny nebo zneškodnìny do 15 let od vstupu Úmluvy v platnost. Smluvní strana musí zabezpeèit znièení nalezených neznaèkovaných trhavin na svém území a zabezpeèit provádìní pøísné a úèinné kontroly nad držením a pøevodem držení plastických trhavin. Tyto požadavky se nevztahují na plastické trhaviny, které: •
jsou pøipravovány nebo drženy v omezeném množství pro úèely vìdeckého výzkumu, vývoje nebo zkoušek nových trhavin
2.0 TERMINOLOGIE ZNAÈKOVÁNÍ Z hlediska terminologie rozlišujeme pøedvýbuchovou detekci a povýbuchovou identifikaci. Pøedvýbuchovou detekcí se rozumí dohledání skryté plastické trhaviny pøed výbuchem pomocí elektronických detektorù založených na detekci par nebo èásteèek trhavin, pomocí souprav založených na barevných chemických reakcích èi pomocí dalších složitìjších detekèních technik nebo pomocí psù. Detekovatelnost plastických trhavin se zvyšuje pøídavky daných detekèních pøísad v daném hmotnostním množství, což je uvedeno v pøíloze Úmluvy o znaèkování. Povýbuchová identifikace slouží pøedevším pro forenzní úèely. Principem metody je pøídavek identifikaèních tìlísek, které jsou schopny pøežít extrémní podmínky výbuchu a po dohledání na místì výbuchu je z kódu v nich obsaženého možno získat základní informace (výrobce, rok výroby, výrobní šarže), sloužící k snazšímu zjištìní pachatele. Povinnost znaèkovat pro úèely povýbuchové identifikace je v souèasné dobì uzákonìna pouze ve Švýcarsku.
3.0 ZKUŠENOSTI Z IMPLEMENTACE ÚMLUVY V SOUVISLOSTI S NAKLÁDÁNÍM S PLASTICKÝMI TRHAVINAMI Dopady znaèkování na reologické, toxikologické a výbušináøské vlastnosti byly dlouhodobì sledovány ve VÚPCH Pardubice, který je souèástí Explosia a.s. Výsledky tìchto prací byly každoroènì prezentovány na zasedáních Ad Hoc skupiny specialistù a IETC, což jsou poradní orgány rady ICAO se sídlem v Montrealu. Zkušenosti z tìchto experimentálních prací byly zároveò prakticky využity pøi dodateèném znaèkování vojenské plastické trhaviny Pl Np 10 provádìné na žádost AÈR. 3.1 Experimentální práce ovìøující vlastnosti oznaèkovaných plastických trhavin V rámci tìchto prací byly ovìøovány reologické, citlivostní, stabilitní, toxikologické a výbušináøské vlastnosti plastických trhavin. Byly ovìøovány všechny znaèkující látky uvedené v technické pøíloze Úmluvy tj. EGDN
v min. koncentraci
0,2 %
DMNB v min. koncentraci
0,1 %
11
ZPRAVODAJ p-MNT v min. koncentraci
0,5 %
o-MNT*) v min. koncentraci
0,5 %
*) o-MNT byl vylouèen ze seznamu 27. 3. 2002 Rychlost úniku (emise) znaèkujících látek a pøípadné zmìny výše uvedených vlastností plastických trhavin byly sledovány v plastických trhavinách zastoupených vzorky se základními pojivovými systémy tj. SBR, NBR, PE, PIB kauèuky mìkèenými DBF, DOF, DOS a minerálními oleji v rùzných geometrických tvarech (listové, cihlové, táhlé nálože) s rùzným balením (jednoduchá folie, bariérová folie, nezabalené) pøi rùzných teplotách a délce uložení. Tyto výsledky byly zpracovávány a prezentovány na pùdì ICAO a na rùzných mezinárodních konferencích. V posledních letech se výzkum zamìøil na vliv zvýšeného pøídavku DMNB (z 0,1 % na 1 %) na vlastnosti a toxicitu plastických trhavin vzhledem k oèekávané zmìnì v Technické pøíloze Úmluvy. Sumarizací výsledkù bylo možno potvrdit, že pøídavky znaèkujících látek významnì neovlivòují základní charakteristiky plastických trhavin a zároveò bylo možné pøibližnì predikovat dobu detekovatelnosti plastických trhavin v rùzném geometrickém uspoøádání, v závislosti na zpùsobu zabalení, teplotì a dobì uložení.
minut pøed ukonèením míchání byla pøidána znaèkovací látka pro pøedvýbuchovou detekci DMNB (1,5 %). Poté byla masa trhaviny Pl Np 10 vylisována do pùvodního tvaru, zabalena, oznaèena a vložena zpìt do pøepravního døevìného obalu. Zjištìný obsah DMNB po 24 hodinách od doby míchání a pøi teplotì skladování ca 20°C byl 1,45 - 1,47 %. Obdobnou situaci jsme oèekávali pøi pøedpokládaném požadavku AÈR o pøeznaèkování Pl Hx 30. Výzkumné práce zahájené v roce 2003 prokázaly, že pro pøeznaèkování je nutné náložky Pl Hx 30 zbavit obalu, pøemíchat s pøídavkem DMNB (1,3 - 1,5 %), vytvarovat do tvaru cihel a zabalit do nového obalu. Požadavek na pøeznaèkování Pl HX 30 však nebyl vznesen. 3.3 Zmìny v Technické pøíloze Úmluvy o znaèkování plastických trhavin pro úèely detekce Technická pøíloha Úmluvy jejíž znìní bylo formulováno v roce 1991 se musela zákonitì upravovat pod vlivem nových experimentálních i praktických poznatkù a zkušeností. První zmìnou bylo na návrh švýcarské strany vylouèení o-MNT ze seznamu použitelných znaèkujících látek. o-MNT nevyhovoval z hlediska svého silného zápachu a svých škodlivých úèinkù na zdraví výrobních dìlníkù. Zmìna vstoupila v platnost 27. 3. 2002. Podnìtem k návrhu druhé zmìny v Technické pøíloze bylo zjištìní, že zvláštì listové trhaviny
3.2 Dodateèné znaèkování vojenských trhavin Pl Np 10 a Pl Hx 30
(nálože s velkým povrchem) nevykazují dostateènou dobu
AÈR požádala v roce 1998 výrobce Pl Np 10, tj. v souèasnosti Explosii a.s. o dodateèné oznaèkování této vojenské trhaviny v souladu s Úmluvou a její technickou pøílohou pomocí DMNB v množství min. 0,1 % hm. Na základì úspìšných zkoušek detekovatelnosti Pl Np 10 na KÚ Praha v únoru 1998 bylo v letech 1998 - 2000 dodateènì oznaèkováno 40 t a v roce 2002 19 t plastické trhaviny Pl Np 10 s min. obsahem DMNB 0,1 % hm. v mase. Technologický postup dodateèného znaèkování byl následující:
navrženo a v souèasné dobì probíhá schvalovací øízení na
Náložka trhaviny Pl Np 10 (bez vnìjšího PE obalu, lepenkové skládaèky) se potøela nasyceným roztokem DMNB v acetonu, vložila do pomocného zaøízení tvaru kvádru, aby bìhem následující operace nedošlo k její deformaci. Pomocí speciální lisovací matrice (ježek) se do trhaviny vytlaèily z obou stran otvory (4 otvory/4 cm2). Otvory o prùmìru cca 3 mm musely být pravidelnì rozmístìny v celém objemu náložky. Náložka se následnì ze všech stran znovu potøela nasyceným roztokem DMNB v acetonu.
detekci èásteèek trhavin. Jako nenahraditelný zpùsob
Oznaèením trhaviny se nemìní její pùvodní hmotnost. Otvory po znaèkovací matrici v náložce zùstávají a nesnižují užitné vlastnosti trhaviny.
detekovatelnosti s pøídavkem 0,1 % hm. DMNB. Proto bylo zmìnu množství pøidávaného DMNB z 0,1 % hm. na 1 % hm.
4.0 ZÁVÌR Znaèkování plastických trhavin pomocí znaèkujících látek s vyšší tenzí par má své opodstatnìní i v souèasné dobì, kdy je oproti roku 1991 k dispozici øada velmi kvalitních (citlivých) elektronických detektorù výbušin založených pøímo na detekce je napøíklad používán v USA a Kanadì, kde hrozí velké nebezpeèí pašování výbušin ve velkých námoøních kontejnerech. Detekce takto ukrytých výbušin je možná pomocí analýzy vysátého vzduchu z tìchto kontejnerù. Pøenosné elektronické detektory výbušin užívané na letištích, bankách apod. jsou již dnes schopné pracovat i ve více módech (detekce par výbušin, detekce èásteèek výbušin, detekce drog, detekce chemických bojových plynù), nicménì stále pøetrvává nižší efektivita detekce DMNB v detektorech založených na IMS - Ion Mobility Spectrometry (pøíèinou je
Vnitøní papírový obal náložky se pro velkou pøilnavost pojidla z trhaviny neodstraòoval, byl pøi znaèení perforován a jeho pøítomnost nebránila dostateènému oznaèení trhaviny znaèkovací látkou.
nízká termální stabilita iontového klastru DMNB), na rozdíl
V roce 2003 Ministerstvo obrany požadovalo dodateènì oznaèit 4,335 t Pl Np 10, ale pod dojmem oèekávané zmìny v Technické pøíloze Úmluvy již s min. obsahem 1 % hm. DMNB. Tohoto množství DMNB v mase již nebylo možno docílit výše popsaným zpùsobem, náložky trhaviny Pl Np 10 se musely zbavit veškerého obalu tj. i vnitøního papírového obalu. Takto upravené náložky byly znova pøemíchány a 15
plastických trhavin s pøídavkem DMNB proto stále zùstává
od detektorù výbušin založených na GC - Gas chromatography, které problémy s detekcí DMNB nemají. Optimalizace systému IMS pro zlepšení detekovatelnosti velkou výzvou pro výzkumná pracovištì výrobcù detektorù výbušin.
12
ZPRAVODAJ
VÝSLEDKY ŠETØENÍ MIMOØÁDNÝCH UDÁLOSTÍ PØI NAKLÁDÁNÍ S VÝBUŠNINAMI Ing. Bohuslav MACHEK e-mail:
[email protected] Výsledky šetøení mimoøádných událostí pøi nakládání s výbušninami pøijmìte jako zdroj možného pouèení v kontinuitì s pøedcházejícím publikovaným èlánkem. Jde zejména o informace k prohloubení prevence. Jelikož stále dochází k mimoøádným událostem pøi použití výbušnin, pøijmìte i níže uvádìnou událost, ke které došlo v podzemí jako výzvu všem odpovìdným pracovníkùm používajícím výbušniny i na povrchu. Výsledky šetøení mimoøádných událostí, pokud k nim došlo na pracovištích dozorovaných státní báòskou správou, jsou obsaženy v odborných vyjádøeních. K informování další odborné veøejnosti a ke zvýšení úèinnosti preventivních opatøení, byly upraveny shromáždìné údaje stání báòskou správou tak, aby mohly být prùbìžnì uveøejòované v dalších vydáních ZPRAVODAJE. Pracovní úraz pøi použití výbušnin (s dobou hospitalizace delší než 5 dnù). Na hlubinném plynujícím dole s nebezpeèím výbuchu uhelného prachu byly v prùbìhu pøípravné noèní smìny provádìny trhací práce a nìkteré další práce spojené s údržbou strojního zaøízení. Trhací práce byly provádìny za úèelem rozrušení nadložních hornin ve stìnovém porubu nad spodní lávkou sloje v úseku 1. až 26. sekce. Po pøíchodu zamìstnancù na pracovištì bylo provádìno mimo jiné vrtání zbývajících vývrtù pro trhací práce. První odpal, kterým došlo k odstøelu náloží v 11 vývrtech v úseku 9. - 16. sekce výztuže, byl proveden ve 2.15 hod. K dalšímu odpálení náloží v 16 vývrtech v úseku 1. - 9. sekce výztuže došlo ve 3.45 hod. Ve 4.00 hod. byla odpálena jedna nálož k rozstøelení vìtšího kamene ve spodní úvrati porubu. Kritický odpal, pøi kterém došlo k úrazu postiženého v souvislosti s odstøelem 17 náloží v úseku 17. - 26. sekce výztuže místo plánovaného odstøelu 3 náloží v úseku 6. a 7. sekce výztuže, byl proveden ve 4.25 hod. Postižený, který právì chtìl pøelézt boènici z høeblového dopravníku do lezního oddìlení v prostoru 17. sekce posuvné výztuže, byl zasažen úlomky rozpojované horniny. Všechny odpaly byly provedeny z tìžní tøídy. K odpalu jiné skupiny náloží došlo tím, že z tìžní tøídy do porubu byla natažena dvì pøívodní vedení z vodièù typu XCYAR a to tak, že jedno vedení bylo nataženo od stanièení 810 m tìžní tøídy po spodní úvra• porubu a druhé vedení od stanièení 830 m tìžní tøídy po 17. sekci výztuže porubu. Pøi provádìní kritického odpalu došlo k jejich zámìnì a bezprostøednì pøed tímto odpalem postižený dokonèil propojení roznìtného vedení v prostoru 17. sekce výztuže. K zámìnì pøívodního vedení došlo již i pøi provádìní odstøelu ve 3.45 hod. Z èasových údajù o jednotlivých odpalech jednoznaènì vyplynulo, že v téže dobì, tj. ve 4.00 hod. a 4.25 hod. byla provádìna i pøíprava trhacích prací vèetnì nabíjení vývrtù v úseku 17. - 26. sekce výztuže. Bylo prokázáno, že vzhledem ke stanovené èekací dobì v délce 10 min. po odstøelu a obtížným podmínkám pohybu v porubu nebylo možné za
dodržení pøedpisù o výbušninách provést kontroly místa odstøelu a pøípravu další trhací práce v tak krátkých èasových úsecích. Z výsledku provedeného šetøení vyplynulo porušování pøedpisù pøi zajištìní bezpeènostního okruhu hlídkami, pøedpisù o vedení evidence pøi spotøebì výbušnin a neplnìní povinností technického dozoru a pøedáka. V pøímé souvislosti s mimoøádnou událostí byly porušeny následující pøedpisy: 1) § 22 odst. 1 zákona è. 61/1988 Sb., o hornické èinnosti, výbušninách a o státní báòské správì, ve znìní pozdìjších pøedpisù, které zní: “Každý, kdo pøijde do styku s výbušninou, je povinen postupovat s nejvìtší opatrností a dodržovat pøedpisy a návody na používání výbušnin tak, aby neohrozil svoji bezpeènost a bezpeènost jiných osob a majetku.“ 2) § 50 odst. 1 vyhlášky è. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, ve znìní pozdìjších pøedpisù: “Nabíjet se smí jen z bezpeèného stanovištì. Nabít se smí jen tolik náloží, kolik se jich má pøi jednom odstøelu odpálit.“ 3) § 50 odst. 3 vyhl. è. 72/1988 Sb., ve znìní: “Roznìtné náložky nabíjí støelmistr a za jeho dozoru též jeho pomocníci ...“. 4) § 49 odst. 1 vyhl. è. 72/1988 Sb., ve znìní: “Roznìtné náložky smí pøipravit jen støelmistr, a to v manipulaèním prostoru bezprostøednì pøed nabíjením.“ 5) § 54 odst. 2 vyhl. è. 72/1988 Sb., ve znìní : “Všechny práce spojené s pøípravou roznìtného vedení øídí jediný støelmistr, který po uzavøení bezpeènostního okruhu zkontroluje roznìtné vedení a jako poslední odchází z místa náloží a provede odpal.“ 6) § 57 odst. 9 vyhl. è. 72/1988 Sb., ve znìní : “Pøívodní vedení smí pøipojit k roznìtné síti jen støelmistr nebo technický vedoucí odstøelù.“ Porušení pøedpisù, uvedených v bodech è. 1 - 5 se dopustil støelmistr tím, že umožnil souèasné nabíjení náloží na více místech porubu, pøipustil nabíjení roznìtných náloží bez svého dozoru, umožnil pøípravu roznìtných náložek pomocníkem støelmistra a zejména opakovanì neprovedl kontrolu roznìtného vedení a pøi provedení odpalù ve dvou pøípadech pøívodní vedení zamìnil. Porušení pøedpisù uvedených v bodech è. 1, 3 a 6 se dopustil postižený tím, že bez dozoru støelmistra nabíjel do vývrtù roznìtné nálože a zejména tím, že zøejmì bez vìdomí støelmistra pøipojil v prostoru 17. sekce výztuže roznìtnou sí• k pøívodnímu vedení. Porušení pøedpisù, uvedených v bodì è. 4 se dopustil pomocník støelmistra tím, že pøipravoval pøi nabíjení náloží v úseku 17. - 26. sekce výztuže roznìtné náložky. V souvislosti s pøedmìtnou mimoøádnou událostí byly
13
ZPRAVODAJ rovnìž porušeny bezpeènostní pøedpisy, jejichž porušení bezprostøednì neovlivnilo vznik pøedmìtné události:
musí být pøed pøipojením pøívodního vedení k roznìtné síti nebo pøed zahájením zažehování zápalnic v úkrytu nebo mimo ohrožené území.“
1) § 7 odst. 5 vyhlášky ÈBÚ v Praze è. 22/1989 Sb., o bezpeènosti a ochranì zdraví pøi práci a bezpeènosti provozu pøi hornické èinnosti a pøi dobývání nevyhrazených nerostù v podzemí, ve znìní pozdìjších pøedpisù, které zní: “Smìnový technik, technik bezprostøednì nadøízený smìnovému technikovi a jeho zástupce a ostatní technici jsou povinni pøi prohlídkách pracoviš• kontrolovat dodržování pøíslušné provozní dokumentace, stav bezpeènostních zaøízení v dole a v dole s nebezpeèím výskytu metanu i koncentraci metanu v dùlním ovzduší a zaøídit odstranìní zjištìných závad ...“.
10) § 47 odst. 4 téže vyhlášky ve znìní: “Vzdálenost úkrytu pracovníkù, stanoviš• hlídek a místa odpalu musí být v podzemí od místa odstøelu nejménì : 30 m v dobývkách pøi trhacích pracích malého rozsahu, pokud se pracovníci nezdržují ve smìru možného úèinku trhacích prací ...“.
2) § 19 odst. 3 vyhlášky ÈBÚ è. 22/1989 Sb., ve znìní: “Pøedák je povinen zajistit bezpeènost pracovníkù své skupiny, bezpeèný stav pracovištì, dodržování provozní dokumentace a plnìní pøíkazù organizace. Pøi zjištìní závady je povinen zajistit její odstranìní ...“. 3) Bod I. 3. b) Opatøení OBÚ v Ostravì è.j. 4200/1995 ze dne 26.7.1995, které doplòuje nìkterá ustanovení vyhlášky è. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, ve znìní pozdìjších pøedpisù, která zní: “Provádí-li se trhací práce na dùlních pracovištích v èasovém úseku posledních dvou hodin smìny støelmistra, musí být tato trhací práce provedena od jejího zahájení až do ukonèení za pøítomnosti dozorèího orgánu, urèeného dle ust. § 7, odst. 5 vyhlášky ÈBÚ v Praze è. 22/1989 Sb., který o tom provedl záznam do kontrolní knížky støelmistra.“ 4) § 38 odst. 3 vyhlášky è. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, ve znìní pozdìjších pøedpisù, které zní: “Ohrožené území se musí vyklidit a bezpeènostní okruh uzavøít nejpozdìji pøed nabíjením pøímých trhavin a vždy pøed pøipojením roznìtné sítì na pøívodní vedení.“ 5) § 38 odst. 4 téže vyhlášky ve znìní: “Technický vedoucí odstøelù nebo støelmistr vèas pouèí hlídky o jejich povinnostech a zabezpeèí jejich rozestavìní ...“. 6) § 38 odst. 10 téže vyhlášky ve znìní: “V manipulaèním prostoru a uvnitø bezpeènostního okruhu se po jejich vyklizení mohou zdržovat pouze pracovníci, kteøí plní pracovní úkoly související s pøípravou a provedením odstøelu, a to jen se souhlasem technického vedoucího odstøelù nebo støelmistra.“ 7) § 38 odst. 12 téže vyhlášky ve znìní: “Místo pro bezpeèný úkryt pracovníkù a místo odpalu musí urèit technický vedoucí odstøelù nebo støelmistr podle zásad uvedených v dokumentaci trhacích prací a podle místních podmínek. Tato místa se musí urèit tak, aby pracovníci byli chránìni pøed úèinky odstøelù.“ 8) § 47 odst. 1 vyhlášky è. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, ve znìní pozdìjších pøedpisù, ve znìní: “Støelmistr nebo technický vedoucí odstøelù smí s výbušninami pøi trhací práci manipulovat až tehdy, když se pøesvìdèil, že stav pracovištì odpovídá pøedpisùm k zajištìní bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci a bezpeènosti provozu a dokumentaci trhacích prací a vývrty jsou vyèištìny od vrtné mouèky.“ 9) § 47 odst. 3 téže vyhlášky ve znìní: “Ostatní pracovníci
11) § 27 odst. 5 vyhlášky è. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, ve znìní pozdìjších pøedpisù, ve znìní: “Správnost zápisu o spotøebì výbušnin potvrzuje podpisem vedoucí pracovištì nebo pomocník støelmistra, a to nejpozdìji pøed provedením odpalu.“ Z výše uvedeného je nepochybné, že porušení pøedpisù se dopustili: •
Støelmistr tím, že nezajistil øádné pouèení a rozestavìní hlídek pøi jednotlivých odstøelech, odvolání pracovníkù z ohroženého území a nejménì v jednom pøípadì (rozstøelování kamene) nebyla dodržena vzdálenost hlídky od místa odstøelu. Spotøebu výbušnin u odstøelu v úseku 17. - 26. sekce si nechal potvrdit, aniž nabíjení náloží bylo ukonèeno. • Pøedák tím, že urèoval stanovištì hlídek, provádìl nebo naøídil provádìt práce nesouvisející s pøípravou a provedením odstøelu uvnitø bezpeènostního okruhu a potvrdil správnost zápisu o spotøebì výbušnin u jejíž pøípravy (nabíjení vývrtù v prostoru 17. - 26. sekce) nebyl pøítomen. • Smìnový technik, který vykonával pøi rozstøelování kamene ve spodní úvrati hlídku u 15 sekce výztuže, protože v prostoru 17. - 26. sekce probíhalo nabíjení vývrtù. Porušení pøedpisù v pøímé souvislosti støelmistrem a postiženým bylo hlavní pøíèinou vzniku mimoøádné události a úrazu postiženého. Kdyby tyto pøedpisy byly dodrženy, k události by nedošlo. Výše uvádìní zamìstnanci splòovali stanovené pøedpoklady pro výkon svìøených funkcí (zdravotní zpùsobilost, fyzický stav v daném okamžiku, odborná kvalifikace, odborné zkušenosti, zácviku, seznámení s bezpeènostními pøedpisy, pravidly a pokyny, s technologickým postupem a provozním øádem, seznámení s øízením technického zaøízení, vykonání požadované zkoušky, znalosti funkce ochranných zaøízení, pøidìlení osobních ochranných prostøedkù a jejich skuteèného používání). Orgány státní báòské správy zhodnotily všechny dùkazy a dospìly ke zjištìní, že zejména støelmistr neskýtal další záruku zajištìní bezpeèného øízení trhacích prací a proto mu bylo v souladu s ustanovením § 43 odst. 2 zákona è. 61/1988 Sb., o hornické èinnosti, výbušninách a o státní báòské správì, ve znìní pozdìjších pøedpisù, zadrženo oprávnìní k výkonu støelmistra pro plynující doly s nebezpeèím výbuchu uhelného prachu. Ostatním zamìstnancùm byla uložena pokuta za zavinìné porušení povinnosti vyplývající z pøedpisù k zajištìní bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci a bezpeènosti provozu. Doufám, že uvedená mimoøádná událost bude ponauèením pro všechny pracovníky, kteøí se úèastní pøi provádìní trhacích prací.
14
ZPRAVODAJ
INFORMACE O ÚSTAVU ENERGETICKÝCH MATERIÁLÙ (UEM) FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ, UNIVERZITA PARDUBICE Technologický pavilon FCHT Doubravice tel.: 46 603 8023
ÚVOD Univerzita Pardubice je veøejnou vysokou školou. Je tvoøena ètyømi fakultami: Chemicko-technologickou, Ekonomicko-správní, Dopravní fakultou Jana Pemera a Fakultou humanitních studií a dvìma ústavy: Ústavem elektrotechniky a informatiky a Ústavem zdravotnických studií. Na Fakultì chemicko-technologické je akreditováno 7 magisterských a bakaláøských studijních programù: Chemické a procesní inženýrství (bakaláøské studium), Polygrafie (bakaláøské a navazující dvouleté magisterské studium), Chemie a technická chemie (pìtileté magisterské studium, po tøetím roèníku možnost složení bakaláøské zkoušky), Chemie a technologie potravin (pìtileté magisterské studium) a Speciální chemicko-biologické obory (bakaláøské a navazující dvouleté magisterské studium). Ve studijním programu Chemie a technická chemie je akreditováno 16 oborù, ostatní programy jsou jednooborové. Bakaláøské studium organizované prezenèní formou trvá 3 roky a ukonèuje se státní závìreènou zkouškou a obhajobou bakaláøské práce. Absolventùm se udìluje akademický titul „bakaláø“ (ve zkratce Bc.).
Postup studenta ve studiu vyplývá ze získaných kreditù. Studijní zatížení každého roèníku, vyjádøené poètem kreditù povinných a povinnì volitelných pøedmìtù, je 60. Ubytování studentù a doktorandù zabezpeèuje Správa kolejí a menzy Univerzity Pardubice na univerzitních kolejích (internátech), kde se nocležné za jeden mìsíc bude pohybovat v rozmezí asi 2000,- až 2500,-Kè (právì probíhá pøeceòování). Cenové rozpìtí souvisí s poètem lùžek a vybavením pøíslušného pokoje. Stravování studentù a doktorandù také zabezpeèuje Správa kolejí a menzy Univerzity Pardubice v univerzitní menze, kde poskytuje dvì teplá jídla dennì. Na obìd nabízí ètyøi druhy jídel a minutku. Cena studentské stravenky se pohybuje od 21 do 29 Kè (podle vybraného druhu jídla) a studentské minutky 38 Kè. Mìstská hromadná doprava v Pardubicích nabízí studentùm a doktorandùm sí•ové jízdenky mìsíèní za 150 Kè, ètvrtletní za 420 Kè a pùlroèní za 775 Kè.
TEORIE A TECHNOLOGIE VÝBUŠIN NA UNIVERZITÌ PARDUBICE
Magisterské studium je dvouleté a je urèeno pro absolventy odpovídajícího bakaláøského programu. Pìtileté magisterské studium je rozdìleno do dvou stupòù, z nichž každý je zakonèen státní zkouškou. Po složení l. státní zkoušky se student zapisuje do vybraného oboru 2. stupnì magisterského studia. Magisterské studium je zakonèeno státní závìreènou zkouškou, jejíž souèástí je obhajoba diplomové práce. Absolventùm se udìluje akademický titul „inženýr“ (ve zkratce Ing.), u programu Speciální chemicko-biologické obory titul
Výuka výbušnináøských vìd a technologií v Èechách byla zahájena v roce 1920 na pražské Vysoké škole chemickotechnologického inženýrství (nynìjší VŠCHT Praha). V roce 1953 byla pøemístìna na nynìjší Fakultu chemickotechnologickou Univerzity Pardubice, tehdy jako Katedra zvláštních výrob, potom Katedra teorie a technologie výbušnin (KTTV), nyní Ústav energetických materiálù (UEM). Jeho pracovištì byla a jsou jedinými toho druhu na
„magistr“ (ve zkratce Mgr.).
území nìkdejšího Èeskoslovenska.
Student programu Chemie a technická chemie mùže po složení l. státní zkoušky získat akademický titul „bakaláø“ (Bc.), jestliže vykoná zkoušku z pøedepsaného volitelného pøedmìtu a pøípadnì ukonèit studium.
Ústav energetických materiálù zajiš•uje výuku ve tøech typech studia:
Absolventi magisterského studia s pøedpoklady pro vìdeckou práci mohou pokraèovat v doktorském studiu, které je ukonèeno složením státní doktorské zkoušky a obhajobou disertaèní práce. Formy studia: studium prezenèní (denní) a kombinované (kombinace formy prezenèní a distanèní). V prezenèním studiu se studenti zúèastòují urèených forem výuky, kombinovaná forma studia je založena na samostatné pøípravì studentù, na jejich úèasti na laboratorních cvièeních a konzultacích. Studijní plány obsahují studijní pøedmìty bakaláøského a magisterského studia, rozdìlené na jednotlivé semestry a roèníky. Obsahují povinné, povinnì volitelné a doporuèené pøedmìty. Studijní plány obsahují kreditové ocenìní jednotlivých pøedmìtù. Kredity odrážejí rozsah a obtížnost pøedmìtu. Kredity za pøíslušný pøedmìt získá student zkouškou.
- magisterském (dvouleté, navazující na pøedcházející tøíleté všeobecné studium) - licenèním (dvouleté rekvalifikaèní a doškolovací studium pro odborníky z technické praxe) - doktorské (navazující na magisterské studium) Uvedenými typy studia zatím prošlo 326 absolventù magisterského studia, pøes 350 absolventù dvou licenèních kurzù (technologického a rozpojovacího) a 58 absolventù doktorského studia. Ve zmínìných formách studia nyní dohromady studuje 70 posluchaèù roènì, v tom 15 obèanù Slovenské republiky. Mezi absolventy Ústavu jsou obèané Slovenska, Maïarska, Jugoslávie, Afganistanu a Egypta. Pøibližnì stejný rozsah studia, jako na UEM, v Evropì realizuje Wojskowa Akademia Techniczna ve Varšavì, Chemická fakulta Politechniky Warszawskiej, Mendìleevova Chemicko-technologická univerzita v Moskvì, Kazaòská
15
ZPRAVODAJ státní technologická univerzita v Kazáni, Sankt-Petersburský Státní technologický institut v Sankt Petersburgu a do jisté míry i Cranfield University, Royal Military College of Science ve Shrivenhamu v Anglii. Nižší stupeò vzdìlávání (bakaláøské studium) byl v roce 2003 otevøen na soukromé fakultì Vyšša škola Zagrebské univezity (Pyrotechnologický department) ve Velké Gorici v Chorvatsku.
Po ukonèení II. svìtové války a obnovení vìdecko-pedagogické aktivity na Èeských vysokých školách v roce 1946 byla v akademickém roce 1952/1953 na Katedøe technologie organických látek Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (vedoucí prof. Viktor Ettel) zøízena pod-specializace „Technologie zvláštních vyrob“. Jejím øízením byl povìøen Dr. Ing. JOSEF SEIFERT (foto z doby pøed II. svìtovou válkou), který ještì v prùbìhu téhož akademického roku svými osobními kontakty v Pardubicích pøipravil zøízení Katedry technologie zvláštních výrob na tamní Vysoké škole chemicko-technologické.
Pracovníci Ústavu energetických materiálù: prof. Ing. Svatopluk Zeman, DrSc. paní Miluše Provazníková doc. Ing. Bøetislav Janovský, Dr. Ing. Marcela Jungová Ing. Miloš Ferjenèík, PhD. Ing. Zdenìk Jalový, PhD. Ing. Miloslav Krupka, PhD. Ing. Jiøí Vágenknecht, PhD. paní Lenka Dubská paní Monika Šubrtová doc. Ing. Pavel Vávra, CSc. Ing. Vladislav Adamík, CSc. pan Jindøich Èerník pan Jiøí Majzlík pan Ján Sabo
vedoucí Ústavu sekretáøka Ústavu zástupce vedoucího Ústavu tajemnice Ústavu a vedoucí trhacích prací odborný asistent odborný asistent odborný asistent odborný asistent instruktorka, ved. skladu chemikálií instruktorka, ved. skladu výbušnin samostatný vìdecký pracovník vìdecký pracovník vývojový technik konstruktér elektro vývojový technik
Externí uèitelé Ústavu: prof. Ing. Jan Kusák, CSc. prof. Ing. Lubomír Popelínský, DrSc. Ing. Václav Tamchyna, CSc. doc. Ing. Ladislav Lehký, CSc. prof. Ing. Ivan Machaè, CSc. prof. Ing. Bohumil Plíhal, CSc.
vìdecký pracovník, Prototypa-ZM, a. s., Brno øeditel VÚPCH, Explosia, a. s., Pardubice profesor Katedry chem. inženýrství, FCHT ÚPa emeritní profesor Univerzity obrany, Brno emeritní profesor Univerzity obrany, Brno technický øeditel, Penta, a. s., Agrop, Chrudim
16
ZPRAVODAJ
Po smrti Dr. Ing. Josefa Seiferta v roce 1954 vedení katedry pøevzal Ing. (pozdìji prof.) JAROSLAV PANTOFLÍÈEK, zkušený balistik z okruhu odborníkù firmy Synthesia Pardubice (byl pùvodnì vedoucím oddìlení X, vytvoøeného v Explosii koncem tøicátých let minulého století, z nìhož v roce 1954 vznikl Výzkumný ústav prùmyslové chemie). Prof. Pantoflíèek vytýèil základní linii vìdecko-pedagogické èinnosti katedry zkoncipováním nového pøedmìtu „Teorie výbušnin", v níž se pokraèuje a která je rozpracovávána dodnes
STUDIJNÍ OBOR „Teorie a technologie vybušnin“ je oborem multidisciplinámím. Má zamìøení „Technologie výbušnin“ (28-42-8/01) a „Bezpeènostní inženýrstvi“ (28-42-8/02). Sestává z následujících oblastí: • chemicko-technologické, kam patøí chemie a technologie individuálních výbušných substancí (obecnì energetických materiálù) a speciální analytická chemie výbušnin - jde pøevážnì o speciální chemii a technologii slouèenin dusíku, • výbušnináøsko-technologické, kam patøí technologie vojenských a prùmyslových trhavin, technologie hnacích hmot, tøaskavin a roznìcovadel, technologie pyrotechnických výrobkù, ale také technologie zpracování nebo likvidace delaborovaných vojenských trhavin; tato oblast nese charakteristické rysy technologie kompozitních materiálù, • fyziky výbuchu, kam patøí teorie výbuchu, teorie pùsobení výbuchu, technologie trhacích prací, základy konstrukce munice a zbraní, balistika, • bezpeènostního inženýrství, zabývajícího se øešením analýzy rizika a bezpeènosti chemických technologií (techniky hodnocení rizika, základní koncepty analýzy rizika a následkù prùmyslových havárií).
VÌDECKO-VÝZKUMNÁ ÈINNOST ÚSTAVU Velmi dùležitou je vìdecko-výzkumná aktivita personálu Ústavu. Z významnìjších projektù, které byly, nebo jsou øešeny od roku 1995 je možné vzpomenout následující: • pomoc obrannému prùmyslu SR a Armádì Slovenské republiky se zahájením vývoje trhavin pro nízko zranitelnou munici (LOVA trhaviny);
• vývoj dùlnì bezpeèné emulzní trhaviny I. kategorie pro Istrochem, a. s., Bratislava; • monitorování a analýza informací, dostupných na Internetu a zneužitelných pro páchání teroristických útokù (grantové projekty Ministerstva vnitra ÈR); • vývoj a zavedení pøístrojù pro termickou analýzu energetických materiálù; • vývoj pøístroje pro stanovení citlivosti energetických materiálù k elektrické jiskøe a jeho zavedení ve zkušebnách zahranièních partnerù (projekt STRATECH Ministerstva prùmyslu a obchodu ÈR); • zdolávání závažných provozních nehod (programu výzkumu a vývoje Èeského báòského úøadu „Zvýšení úrovnì bezpeènosti práce v dolech a eliminace nebezpeèí od unikajícího metanu z uzavøených dùlních prostor“); • ovlivnìní funkèní spolehlivosti protivýbuchových uzávìr dynamickými procesy výbušných systémù a stínícími konstrukèními prvky v dùlních dílech (projekt Grantové agentury ÈR) • speciální vìdecko-výzkumná èinnost v oblasti energetických materiálù (projekt STRATECH Ministerstva prùmyslu a obchodu ÈR); • syntéza nitroslouèenin pro použití v energetických materiálech - èeská úèast na aktivitách West European Armmament Group (projekt MO ÈR); • technologie neletálních obranných prostøedkù (projekt TANDEM Ministerstva prùmyslu a obchodu ÈR); • cílená pøíprava speciálních slouèenin a materiálù a studium jejich fyzikálnì-chemických vlastností a nadmolekulámích struktur (projekt MŠMT - výzkumný zámìr Fakulty chemicko-technologické Pardubice).
17
ZPRAVODAJ VYBAVENÍ ÚSTAVU: Ústav energetických materiálù je od roku 1963 umístìn v Technologickém pavilonu Fakulty Chemicko-technologické v obci Doubravice. Má k dispozici dvì uèebny s kapacitou a 1618 osob, dvì chemické laboratoøe pro základní cvièení posluchaèù 4. roèníku, jednu laboratoø pro práci s tøaskavinami jednu vývojovou a jednu termoanalytickou laboratoø, laboratoø prùmyslových trhavin a laboratoø speciálních organických syntéz. Laboratorní cvièení v pøedmìtu Technologie hnacích hmot a èást laboratoøí v rámci diplomových prací probíhají v areálu Výzkumného ústavu prùmyslové chemie (VÚPCH) akciové spoleènosti Explosia Pardubice. V lesním areálu Technologického pavilonu se nachází trhací jáma Ústavu, objekt výbuchové komory pro max. 2 kg ekvivalentu TNT, balistický moždíø a skladové hospodáøství energetických materiálù. Ústav disponuje vybavením pro následující testy: Zkouška chemické stálosti podle Abela Zkouška pracovní schopnosti balistickým moždíøem Zkouška pádové citlivosti podle BAM
Zaøízení pro vakuový stabilitní test STABIL Zkouška tepelné stálosti výbušnin pomocí stanovení teploty výbuchu Hartmanova trubice Rázová trubice prùmìr 75 a 200 mm Výbuchová komora pro 2 kg TNT ekvivalentu Mimo to je Ústav vybaven softwary: • CFD AutoReaGas urèeným pro simulování výbuchù plynných smìsí v 3D uspoøádání; • CFD Fluidyn Explode, urèeným pro simulaci uzavøených a ventilovaných výbuchù plynù a prachù, a rozptylù plynù; • Breeze-Haz Professional schopným modelovat scénáøe havarijních únikù chemických látek vèetnì jejich následkù (rozptyly toxických látek, požáry a výbuchy); • Následky, na jehož vývoji se Ústav podílel v rámci grantového projektu Èeského báòského úøadu, modelujícím havarijní úniky zemního plynu a ropy vèetnì následkù; • univerzálním FEM 3D kódem LS-DYNA, který je využíván pro simulace rychlých dynamických dìjù.
Zkouška citlivosti ke tøení podle BAM Zkouška chemické stálosti podle Bergmana-Junka Zaøízení pro dynamickou mechanickou analýzu DMA DX04T Zaøízeni pro diferenèní termickou analýzu výbušnin DTA 551 Ex Zaøízeni pro diferenèní termickou analýzu výbušnin makroDTA 551 Rez Zkouška chemické stálosti pøi 75 °C podle OSN Zaøízení pro stanovení citlivosti k elektrostatické jiskøe EZS 2001 Zkouška citlivosti k rychlému a pomalému ohøevu podle OSN Zaøízení pro kontinuální stanovení detonaèní rychlosti trhavin Zkouška brizance podle Hese Plate Dent Test
VYDANÉ UÈEBNÍ TEXTY (neprodejné): doc. Ing. Pavel Vávra, CSc.: TEORIE VÝBUŠIN, licenèní studium s Teorie a technologie výbušnin, Univ. Pardubice, 2002, ISBN 80-7194-444-0. doc. Ing. Pavel Vávra, CSc., Ing. Jiøí Vágenknecht, PhD.: TEORIE PÙSOBENÍ VÝBUCHU, licenèní studium z Teorie a technologie výbušnin, Univ. Pardubice, 2002, ISBN 80-7194-7. doc. Ing. Pavel Vávra, CSc., Ing. Jiøí Vágenknecht, PhD.: TEORIE PÙSOBENÍ VÝBUCHU, 2. vydání, licenèní studium z Teorie a technologie výbušnin, Univ. Pardubice, 2002, ISBN 80-7194-4947-55-782-02. Ing. Miloslav Krupka, PhD.: TESTING OF ENERGETIC MATERIALS, licenèní studium z Teorie a technologie výbušnin, Univ. Pardubice, 2005, ISBN 80-7194-755-555731-05. prof. Ing. Svatopluk Zeman, DrSc.: TECHNOLOGIE ZÁKLADNÍCH VÝBUŠIN, uèební texty, Katedra teorie a technologie výbušnin Univ. Pardubice, 2004. Ing. Václav Tamchyna, CSc.: TECHNOLOGIE A BEZPEÈNOST TRHACÍCH PRACÍ, uèební texty, Katedra teorie a technologie výbušnin Univ. Pardubice, 2003. doc. Ing. Ladislav Lehký, CSc.: TECHNOLOGIE HNACÍCH HMOT, licenèní studium z Teorie atechnologie výbušnin, Univ. Pardubice, 2005, ISBN 80-7194-754-755-730-05. Ing. Stanislav Brebera, CSc.: VOJENSKÉ TRHAVINY A TECHNOLOGIE VÝROBY TRHAVINOVÝCH NÁLOŽÍ, , licenèní studium z Teorie a technologie výbušnin, Univ. Pardubice, 2001, ISBN 80-7194-360-6. Ing. Stanislav Brebera, CSc.: VOJENSKÉ TRHAVINY A TECHNOLOGIE VÝROBY TRHAVINOVÝCH NÁLOŽÍ, 2. vydání, licenèní studium z Teorie a technologie výbušnin, Univ. Pardubice, 2005, ISBN 80-7194-725-355-701-05.
Z návštìvy kolegù z Nanjin University of Science and Technology a z China Academy of Engineering Physics ve „støeleckém areálu“ Ústavu energetických materiálù v dubnu 2005 (balistický moždíø)
Ing. Stanislav Brebera, CSc.: VOJENSKÉ TRHAVINY II TRHAVINY RÙZNÉ KONZISTENCE, licenèní studium z Teorie a technologie výbušnin, Univ. Pardubice, 2002, ISBN 80-7194-497-1
18 prof. Ing. Svatopluk Zeman, DrS.: PRÙMYSLOVÉ (KOMERÈNÍ) TRHAVINY, uèební texty, Katedra teorie a technologie výbušnin Univ. Pardubice, 2000. prof. Ing. Svatopluk Zeman, DrS.: TØASKAVINY (PRIMÁRNÍ VÝBUŠINY), uèební texty, Katedra teorie a technologie výbušnin Univ. Pardubice, 2004. prof. Ing. Lubomír Popelínský, DrSc.: ZÁKLADY KONSTRUKCE ZBRANÍ, licenèní studium z Teorie a technologie výbušnin, Univ. Pardubice, 2001, ISBN 80-7194-384-3. prof. Ing. Jan Kusák, CSc., Ing. Jiøí Kleèka, CSc., doc. Ing. Ladislav Lehký, CSc., Ing. Václav Svachouèek, CSc., Ing. Petr Pìchouèek: ZÁKLADY KONSTRUKCE MUNICE I (ZKM I), licenèní studium z Teorie a technologie výbušnin, Univ. Pardubice, 2003, ISBN 80-7194-629-X. prof. Ing. Jan Kusák, CSc., prof. Ing. František Ludvík, DrSc.: ZÁKLADY KONSTRUKCE MUNICE II (ZKM II) RAKETOVÁ TECHNIKA, licenèní studium z Teorie a technologie výbušnin, Univ. Pardubice, 2002/2004, ISBN 807194-628-1. prof. Ing. Jan Kusák, CSc., prof. Ing. František Ludvík, DrSc.: ROCKET EQUIPMENT, licenèní studium z Teorie a technologie výbušnin, Univ. Pardubice, 2004, ISBN 80-7194721-055-794-04. prof. Ing. Jan Kusák, CSc., prof. Ing. František Ludvík, DrSc.: ØEŠENÉ PØÍKLADY - RAKETOVÉ MOTORY NA KAPALNOU POHONNOU HMOTU, licenèní studium z Teorie a technologie výbušnin, Univ. Pardubice, 2004, ISBN 80-7194-720-255-793-04. Knihovna Ústavu soustøeïuje literaturu, týkající se oboru energetických materiálù a oborù souvisejících. Její fondy jsou urèeny výhradnì pro potøebu personálu a studentù katedry výpùjèky literatury mimo knihovnu nepøicházejí do úvahy.
PARTNEØI ÚSTAVU TEORIE A TECHNOLOGIE VÝBUŠNIN Tradièními partnery Ústavu v Èeské republice jsou Výzkumný ústav prùmyslové chemie (Explosia, a.s., Pardubice), Èeský báòský úøad Praha, Vìdecko-výzkumný uhelný ústav v Ostravì-Radvanicích, Austin Detonator, a. s., Vsetín, Indet Safety Systems, a. s., Vsetín, Univerzita obrany Brno, Prototypa-ZM, a. s. Brno, Katedra chemické fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity a Chemická fakulta VUT Brno. Na øešení nìkterých výzkumných problémù firem Austin Detonator, Indet Safety Systems, Výzkumného ústavu prùmyslové chemie, grantových projektù Ministerstva prùmyslu a obchodu ÈR, Ministerstva obrany ÈR, jakož i Ministerstva školství, mládeže a tìlovýchovy ÈR, participují studenti a doktorandi katedry v rámci svých diplomových, resp. disertaèních prací. Velký význam pro aktivitu Ústavu mají i jeho kontakty s vìdecko-výzkumnými nebo pedagogickými organizacemi v zahranièí, z nichž vyšly již nìkteré spoleèné práce. V posledních 11 letech byly tak navázány styky s následujícími partnery: Brodarski Institut - Marinì Research & Speciál Technologies in Zagreb (Chorvatsko) Cavendish Lab., University of Cambridge, UK FOI, Swedish Defence Research Agency, Dept. of Energetic Materials, Tumba (Švédsko)
ZPRAVODAJ HEDM Laboratory, National University of Singapore (NUS, Singapur) Institute of Chemical Materials, China Academy of Engineering Physics, Mian Yang (Èína) Istitut Przemyslu Organicznego, Warszawa (Polsko) Institute of Problems of Chemical Physics, Russian Acad. of Sciences in Chemogolovka Istrochem, a. s., Bratislava (Slovensko) Kriminalistický a expertízny ústav Policajného sboru Slovenskej republiky, Bratislava Nanyang Technical University (NTU), Singapore (Singapur) TNO - Duích Statì Organisation for Scientific Research in Rijsvijk (Holandsko) Transoft Intemational, Fluidyn-France in Saint-Denis (Francie) Vojenský technický a skúšobný ústav Záhorie, Senica (Slovensko) Wojskowa Akademia Techniczna, Warszawa (Polsko) Nejtìsnìjší a pomìrnì rozsáhlá spolupráce Ústavu existuje s polskými kolegy. Na Wojskowej Akademii Technicznej nìkteøí ze studentù Ústavu provádìli mìøení v rámci svých diplomových, resp. disertaèních prací. S Institutem Przemyslu Organicznego øeší pracovníci Ústavu nìkteré problémy fyziky výbuchu a spolupráce existuje i ve vydávání nového mezinárodního èasopisu (CEJEM - viz dále).
ZAHRANIÈNÍ STÁŽE A STUDIJNÍ POBYTY Pro studenty oboru, zejména doktorského studia, se nabízí øada možností zahranièních stáží nebo studijních pobytù v rámci bilaterárních dohod fakulty èi Ústavu s partnerskými univerzitami, a to pøedevším v Polsku, Singapuru, Švédsku, Anglii a v blízké budoucnosti i v USA. Na univerzitách v Singapuru byly v letech 2004 a 2005 uèiteli katedry realizovány tøi pøednášky, jedna stáž (visiting scientist) a pøipravena je roèní postdoktorská stáž absolventa PhD-studia katedry na NTU. Mìsíèní stáž doktoranda byla v roce 2004 uskuteènìna v Cavendish Laboratory (University of Cambridge) a týdenní stáž odborného asistenta ve FOI ve Švédsku.
MEZINÁRODNÍ SEMINÁØ Souèástí výchovy specialistù a souèasnì i prohlubování mezinárodní spolupráce Ústavu jsou jím od roku 1999 každoroènì poøádané mezinárodní semináøe v anglickém jazyku o názvu „New Trends in Research of Energetic Materials“, které jsou urèeny pøedevším pro studenty, doktorandy, mladé vìdecko-technické pracovníky a univerzitní uèitele oboru energetických materiálù (výzkum, vývoj, výroba, manipulace, ekologie, testování, aplikace) a souvisejícího bezpeènostního inženýrství. Z toho dùvodu není na tyto semináøe vybíráno vložné. Mezi jejich tradièní sponzory patøí European Office of Aerospace Reserach & Development of USAF v Londýnì, Austin Detonator Vsetín, Indet Safety Systems (èlen Nippon Kayaku Group) Vsetín a Fakulta chemicko-technologická ÚPa v Pardubicích. V roce 2005
19
ZPRAVODAJ pøibylo Ministerstvo obrany Velké Britanie prostøednictvím své Defence Science & Technology Laboratory (DSTL) v Sevenoaksu, U. S. Anny Intemational Technology Center (Atlantic) - European Research Office in London, firma Explosia, a. s., Pardubice a firma CZ Team, Praha. Hlavním cílem tìchto setkání je nauèit nastupující mladou generaci vìdecko-výzkumných a technických pracovníkù prezentovat své výsledky pøed mezinárodním publikem. Na 8. semináø v dubnu 2005 bylo pøihlášeno 180 úèastníkù z 25 státù, v tom asi 60 obèanù ÈR. Je tøeba dodat, že semináø je již stabilnì zaøazen do mezinárodního kalendáøe svìtových akcí oboru. Kontaktní adresa semináøù je:
[email protected]
MEZINÁRODNÍ ÈASOPIS Jak již bylo uvedeno, Ústav úzce spolupracuje s vìdeckovýzkumnými a pedagogickými pracovišti oboru pøedevším Polska, Slovenska, Chorvatska a Singapuru. Jedním z výsledkù mezinárodních aktivit Ústavu, zejména ve spolupráci s polskými kolegy, bylo v èervnu 2004 založení nového mezinárodního èasopisu Central European Journal of Energetic Materials (CEJEM, ISSN 1733-7178), jehož hlavním sponzorem je polské Ministerstvo vìdy a informaèních technologií a vydavatelem je Institut Przemyslu Organicznego ve Varšavì. Kanceláø Vice-Chairmana redakèní rady tohoto èasopisu sídlí v prostorách Ústavu energetických materiálù.
policie, státní správa (báòské úøady a pod.) a orgány NATO. Absolvent oboru se zamìøením na bezpeènostní inženýrství je schopný samostatnì øešit problémy spojené s prevenci ztrát v prùmyslu, provádìt analýzy rizika, vytváøet bezpeènostní dokumenty podniku v souladu s legislativou Èeské republiky a Evropské unie. Uplatnìní nalezne zejména v chemických podnicích, státní správì a v projekènì-konzultaèních firmách. Mezi absolventy Ústavu byly, nebo jsou napø. místopøedseda vlády Slovenské republiky (Ing. Pavol Csáky), dlouholetý technický øeditel Nobelovy pojiš•ovací spoleènosti v USA (Ing. Miloš Bila), prezident výbušnináøské spoleènosti Universal Technical Corporation v Dallasu (Dr. Oldøich Macháèek), výrobní øeditel výbušnináøské firmy Austin Intemational, lnc., McArthur v Ohiu (Dr. Slobodan Vuga) a další.
MAGISTERSKÉ STUDIUM Pro zvládnutí magisterského studia ve studijním oboru „Teorie a technologie výbušnin“ jsou potøebné dobré znalosti z chemie, zejména organické, fyziky, matematiky, fyzikální chemie, chemické informatiky a anglického jazyka, velmi vítané jsou i znalosti z chemického inženýrství, makromolekulární chemie, zpracování polymerù, technologie kompozitních materiálù a ruského jazyka. Podmínkou pøijetí do magisterského studia na UEM je úspìšné absolvování prvých tøech roèníkù studia (složení první státní zkoušky) na Fakultì chemicko-technologické Univerzity Pardubice, nebo VŠCHT Praha a nebo FCHPT STU Bratislava
PROFIL A UPLATNÌNÍ ABSOLVENTA Absolvent oboru se zamìøením na technologii výbušnin je inženýr-výbušnináø schopný samostatnì øešit a øídit problémy a procesy výzkumu, vývoje, výroby a zpracování energetických materiálù s možností uplatnìní se i v pøíbuzných oborech, jako jsou trhací práce, vojenské a jim odpovídající technologie,
POVINNÉ PØEDMÌTY I. STUPNÌ MAGISTERSKÉHO STUDIA (v závorkách je uveden poèet kreditù, ZS = zimní semestr, LS = letní semestr)
I. roèník ZS Matematika I (8) Obecná chemie (8) Laboratoøe z obecné chemie (5) Toxikologie (2) Výpoèetní technika I (4)
II. roèník ZS Fyzika II (6) Laboratoø z fyziky II (2) Analytická chemie I (4) Laboratoø z analytické chemie I (3) Organická chemie I (6) Laboratoø z organické chemie I (4) Cizí jazyk
LS Matematika II (8) Anorganická chemie (8) Laboratoø z anorganické chemie (5) Fyzika I (7) Laboratoø z fyziky (3) Ekologie (2)
LS Analytická chemie II (6) Laboratoø z analytické chemie II (5) Organická chemie II (7) Laboratoø z organické chemie II (5) Fyzikální chemie I (8) Cizí jazyk (4)
20
ZPRAVODAJ III. roèník ZS Fyzikální chemie II (7) Laboratoøe z fyzikální chemie I (3) Chemické inženýrství I (6) Mìøící technika a øízení procesù (4) Anorganická technologie (3) Podniková ekonomika a management, èást I (4)
LS Podniková ekonomika a management, èást II (4) Sociální komunikace (2) Organická technologie (3) Laboratoøe z fyzikální chemie II (3) Chemické inženýrství II (7) Laboratoøe z chemického inženýrství (3) Laboratoøe z automat, chemických výrob (3)
Pøedmìty povinnì volitelné (8) PØEDMÌTY l. STÁTNÍ ZKOUŠKY Fyzikální chemie Chemické inženýrství Anorganická chemie/Organická chemie/Analytická chemie
POVINNÉ PØEDMÌTY II. STUPNÌ MAGISTERSKÉHO STUDIA (v závorkách je uveden poèet kreditù, ZS = zimní semestr, LS = letní semestr) IV. roèník ZS Teorie výbušnin (7) Technologie základních výbušnin (6) Technologie hnacích hmot (4) Laboratoø oboru (10) Povinnì volitelný pøedmìt (3)
V. roèník ZS Teorie pùsobení výbuchu (7) Speciální technologie výbušnin (6) Základy aplikované balistiky (4) Laboratoø oboru (10) Povinnì volitelný pøedmìt (3) Pøedmìty povinnì volitelné v 2. stupni magistetrského studia: ZS Speciální analýza výbušnin (3) Základy konstrukce munice (3)
PØEDMÌTY 2. STÁTNÍ ZKOUŠKY zamìøení Technologie výbušnin Teorie výbušnin Teorie pùsobení výbuchu Technologie výbušnin/pyrotechnických výrobkù/hnacích hmot zamìøení Bezpeènostní inženýrství Teorie výbušnin Teorie pùsobení výbuchu Bezpeènostní inženýrství
LS Technologie a bezpeènost trhacích prací (3) Teorie a technologie pyrotechnických výrobkù a složí (4) Technologie trhavin a tøaskavin (4) Bezpeènostní inženýrství (7) Laboratoø oboru (10) Povinnì volitelný pøedmìt (2) Exkurze
LS
Diplomová práce (30)
LS Základy konstrukce zbraní (2) Využití energie výbuchu (2) Základy vnitøní balistiky a hlavòových zbraní (3)
21
ZPRAVODAJ ANOTACE ODBORNÝCH PØEDMÌTÙ Teorie výbušnin Pøedmìt navazuje na fyziku, fyzikální chemii, anorganickou a organickou chemii. Zahrnuje definièní pojmy, klasifikaci výbušnin a dìjù, energetické aspekty výbušnin a výbuchu, poznatky o hoøení a tepelném výbuchu, teorii a praxi detonace a iniciace výbušnin, pøechod hoøení v detonaci, aspekty citlivosti a stability energetických materiálù obecnì. Technologie a bezpeènost trhacích prací Pøedmìt navazuje na fyziku, fyzikální chemii, anorganickou a organickou chemii, teorii výbušnin a pùsobení výbuchu, technologii trhavin. Pojednává o procesech probíhajících pøi detonaci v náloži a jejím okolí. Zabývá se pøedevším základními výpoèty, pøípravou a technologií provedení trhacích prací malého a informativnì i velkého rozsahu. Souèástí pøedmìtu je pøehled aktuální legislativy související s problematikou provádìní a zajištìní bezpeènosti trhacích prací a skladování výbušnin. Po absolvování tohoto pøedmìtu a následném absolvování 10denní praxe jako pomocník støelmistra se mùže student ucházet o složení støelmistrovské zkoušky u pøíslušného obvodního báòského úøadu a tím o získání prùkazu støelmistra s odborností pro povrchové dobývání. Technologie základních výbušnin Pøedmìt navazuje na anorganickou a zejména organickou chemii, chemické inženýrství a toxikologii. Pojednává o vlastnostech a iontových rovnováhách kyseliny dusièné, sírové a jejich smìsí (t.j. nitraèních smìsí), o struktuøe, vlastnostech a reaktivitì nitroarenù, nitroparafinù, N-nitroslouèenin (nitraminù), N-nitrososlouèenin (nitrosaminù) a esterù kyseliny dusièné o mechanizmech základních druhù nitrace a N-nitrosace, o technologii výrob technicky atraktivních polynitroarenù, nitroparafinù, nitraminù, nitrosaminù a dusièných esterù. Dùraz je kladen i na nìkteré postupy syntézy surovin a meziproduktù, jako jsou N-Mannichovy kondenzace, nìkteré formozaèní reakce, Michaelovy adice a pod.
dìlení, požadavky na jejich výkonnostní a stabilitní charakteristiky. U obou druhù trhavin je vìnována pozornost jejím typùm, technologiím a technologickému zaøízení na jejich výrobu a u vojenských i zpùsobùm jejich laborace do munice. Technologie hnacích hmot Pøedmìt navazuje na fyzikální chemii, teorii výbušnin, technologii základních výbušnin a ekologii. Pojednává o jednotlivých druzích støelivin, teorii hoøení rùzných typù støeli vin, jejich vlastnostech a použití, technologii jejich výroby a o jejich zkoušení. Jsou prezentovány i obecné požadavky na chemickou stabilitu, skladovatelnost a ekologii pøi jejich výrobì a použití. Bezpeènostní inženýrství Pøedmìt navazuje na fyziku, fyzikální chemii, chemické inženýrství, teorii výbušnin a procesní inženýrství. Zabývá se problematikou techniky hodnocení rizika, základními koncepty analýzy rizika hodnocení následkù prùmyslových havárií, prevencí prùmyslových havarijních výbuchù v prùmyslových procesech, ve kterých se nevyskytují deklarované výbušniny, a v neposlední míøe zvyšováním bezpeènosti chemických provozù. Teorie pùsobení výbuchu Pøedmìt navazuje na fyziku, chemické inženýrství, teorii výbušnin, technologii základních výbušnin a technologii hnacích hmot. Pojednává o rázových vlnách ve vzduchu, rázových vlnách v kondenzovaném prostøedí, základech seismiky, vnitøním výbuchu, pùsobení rázových vln na objekty a osoby, o kumulaci a fragmentaci. Pozornost je vìnována i opracování materiálù výbuchem. Speciální technologie výbušnin Pøedmìt navazuje na technologii základních výbušnin a technologii hnacích hmot. Pojednává o výbušninách s nízkou zranitelností, energetických polymerech, technologii laborace, technologiích delaborace, likvidaci demilitarizovaných výbušnin a munice a detekci výbušnin.
Teorie a technologie pyrotechnických složí a výrobkù
Základy aplikované balistiky
Pøedmìt navazuje na teorii výbušnin a technologii trhavin a tøaskavin. Pojednává o fyzikálnì chemických principech pyrotechnické reakce, charakteristikách a základních metodách výpoètu vlny hoøení v pyrosloži, o klasifikaci pyrotechnických složí, principech konstrukce a øešení rùzných druhù pyrosloži. Zahrnuje principy technologie výroby, zpracování a laborace pyrosloži do finálních výrobkù a specifickou bezpeènostní problematiku ve výrobì a zpracování pyrosloži.
Pøedmìt navazuje na fyziku, fyzikální chemii, teorii výbušnin, technologii hnacích hmot a technologii výbušnin. Pojednává o rozdìlení støelivin, metodách jejich zkoušení, základní aplikaci støelivin v oblasti hlavòových zbraní a raket, o teorii zážehu, o pyrostatice a vnitøní balistice, o základech konstrukèního øešení malorážového støeliva, dìlostøeleckých nábojek a raketových motorù. Pøedmìt zahrnuje i praktické ukázky typických øešení munièních objektù z hlediska použití hnacích náplní.
Technologie trhavin a tøaskavin
Laboratoø oboru - IV. roèník
Pøedmìt navazuje na anorganickou a organickou chemii a teorii výbušnin. Tøaskaviny jsou presentovány v rozdìlení do skupin zejména podle molekulární struktury, chemie a technologie jejich pøípravy. Trhaviny jsou rozdìleny na civilní a vojenské a u obou druhu je prezentováno jejich základní
Pøedmìt navazuje na organickou chemii, analytickou chemii, technologii základních výbušnin a teorii výbušnin. V zimním semestru jde o laboratorní cvièení ze speciální organické chemie, v rámci nichž jsou realizovány preparace základních chemicky jednotných výbušnin charakteru
22 krystalických nitroesterù, nitraminù a nitroaromátù a analytická kontrola kvality tìchto produktù a mìøení jejich fyzikálních charakteristik. Zruèní studenti na závìr realizují nároèné vícestupòové syntézy, jako na pø. 2,4,6,8,10,12hexanitro-2,4,6,8,10,12-hexaazaisowurtzitanu a pod. V letním semestru jsou realizována mìøení výbušnináøských a citlivostních charakteristik trhavin (pádové citlivosti, citlivosti ku tøení, detonaèní rychlosti, TNT ekvivalentu, brizance, pøenosu detonace), mìøení charakteristik rázových vln generovaných výbuchem a deflagrace. Souèástí tìchto cvièení je i 16-ti hodinové cvièení pøípravy pyrotechnických složí.
ZPRAVODAJ Základy konstrukce munice Pøedmìt navazuje na fyziku, teorii výbušnin a technologii trhavin. Zahrnuje rozdìlení a základní pojmy konstrukce munice: malorážová a støedorážová munice, nábojky pro nastøelovací a vystøelovací zaøízení, munice pro ruèní protitankové zbranì a granátomety, signální, osvìtlovací imitaèní prostøedky, dìlostøelecká munice, ženijní munice, ruèní granáty. Jsou prezentovány i perspektivy dalšího rozvoje malorážové, støedorážové a dìlostøelecké munice. Základy konstrukce zbraní Pøedmìt navazuje na fyziku, teorii výbušnin a teorii pùsobení výbuchu. Zahrnuje princip hlavòové palné zbranì, rozdìlení hlavòových palných zbraní a jejich hlavní charakteristiky, základní vlastnosti palných zbraní, funkèní cyklus a hlavní èásti hlavòové palné zbranì, èásti zbraòové lafety a jejich úèel, dìla a minomety, klasické automatické zbranì a vysokokadenèní automatické zbranì. Základy vnitøní balistiky hlavòových zbraní Pøedmìt navazuje na fyziku, teorii výbušnin a technologii hnacích hmot. Zahrnuje dìje probíhající v hlavni v prùbìhu výstøelu, parametry vnitøní balistiky, jejich znaèení, prùbìhy vnitrobalistických charakteristických velièin, stavovou rovnici pro konstantní objem a její využití, základní rovnice vnitøní balistiky, systém rovnic vnitøní balistiky a jeho øešení, mìøení ve vnitøní balistice.
DOKTORSKÉ STUDIUM Laboratorní cvièení posluchaèù 4. roèníku v termoanalytické laboratoøi ústavu Laboratoø oboru - V. roèník Pøedmìt navazuje na anorganickou a organickou chemii, fyziku, fyzikální a analytickou chemii, teorii výbušnin, technologii základních výbušnin, technologii hnacích hmot, bezpeènostní inženýrství a teorii pùsobení výbuchu. Aktivita studentù v zimním semestru je orientována individuálnì, a témìø výhradnì v rámci øešených vìdecko-výzkumných úkolù školícího pracovištì (granty, spolupráce s vojenskými výzkumnými ústavy AÈR i ASR a policejními orgány, vèetnì spolupráce s prùmyslem). Uvedená aktivita v letním semestru vyús•uje v zadání a následném øešení diplomového projektu, které probíhá z vìtší èásti na pracovištích zmínìných spolupracujících organizací. POVINNÌ VOLITELNÉ PØEDMÌTY Speciální analýza výbušnin Pøedmìt navazuje na analytickou a fyzikální chemii, technologii základních výbušnin, a technologii trhavin a tøaskavin. Zahrnuje detekci stopových množství výbušnin na rùzných površích, metody snímání stop a zakoncentrování vzorkù, vlastní detekèní metody, používané metody analýz, jejich principy, speciální analytiku povýstøelových zplodin z ruèních palných zbraní a jednoúèelové stacionární a pøenosné pøístroje k detekci výbušnin.
Absolventi magisterského studia s pøedpoklady pro vìdeckou práci mohou pokraèovat ve tøíletém doktorském studiu ve studijním programu Chemie a chemická technologie, obor Organická technologie. Doktorský studijní program je zamìøen na vìdecké bádání a samostatnou tvùrèí èinnost v oblasti výzkumu a vývoje. Studium probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele. Doktorské studium se uskuteèòuje formou prezenèního studia nebo formou kombinace studia prezenèního a distanèního. Pøi prezenèní formì studia se doktorand plnì úèastní práce na školicím pracovišti. Standardní forma prezenèního studia trvá tøi roky, kombinovaná forma pìt let. Studium je ukonèeno státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertaèní práce, kterými se prokazuje schopnost a pøipravenost k samostatné èinnosti v oblasti výzkumu a vývoje. Absolventùm se udìluje akademický titul „doktor" (ve zkratce Ph.D.).
LICENÈNÍ STUDIUM Licenèní studium je urèeno pro odborníky z technické praxe, kteøí pøi své práci využívají nejnovìjší poznatky z oboru nebo kteøí pracují v oboru a vystudovali vysokou školu jiného zamìøení. Toto studium (rekvalifikace a další zvyšování kvalifikace) probíhá na základì hospodáøských smluv s uchazeèi, resp. s jejich zamìstnavateli. Cena tohoto studia pro obèany Èeské republiky a Slovenské republiky èiní 40 tisíc Kè. Studium trvá 4 semestry. Katedra v rámci licenèního studia nabízí dva kurzy:
23
ZPRAVODAJ Teorie a technologie výbušnin (rozsah 320 hodin) Tento kurz je organizován formou jednotýdenních soustøedìní jednou za tøi mìsíce a je urèen pro vysokoškolsky (výjimeènì støedoškolsky) vzdìlané pracovníky výbušnináøských, munièních, zpracovatelských a delaboraèních provozù a závodù, jakož i pro pracovníky, zabývající se skladováním a prodejem výbušnin a výbuchem nebezpeèných látek. Absolvováním studia získá posluchaè odbornou zpùsobilost pro realizaèní, kontrolní a øídící èinnost v oblasti výzkumu, vývoje, výroby, zpracování, testování, skladování, pøepravy a prodeje energetických materiálù. Studium poskytuje základní informace z oblasti teorie, chemie a technologie energetických materiálù, ale i z oblasti ochrany rùzných objektù pøed výbuchy plynù, par nebo disperzí hoølavých prachù, o problematice zkoušení a speciální analýze výbušnin, o základech balistiky, konstrukce munice a zbraní. Toto studium je dosti využívané Armádou Slovenské republiky. Rozpojování hornin výbuchem (rozsah 400 hodin) Studium, které má svùj poèátek již vr. 1959, je realizováno formou dvou nebo tøídenních soustøedìní v každém mìsíci ve
spolupráci s Èeským báòským úøadem a je uznáváno jako doplòující studium k požadavkùm na kvalifikaci a odbornou zpùsobilost žadatelù o zkoušku technického vedoucího odstøelu nebo závodního lomu. Do tohoto kurzu jsou pøijímáni uchazeèi s maturitou a støelmistrovským prùkazem - studium má charakter bakaláøského studia. Po jeho úspìšném ukonèení skládá absolvent zkoušku technického vedoucího odstøelu pøed komisí Èeského báòského úøadu. Pøednášky jsou zde zamìøeny na teorii výbušnin, pùsobení výbuchu na okolní média, prostøedky trhací techniky, technologii vrtání, bezpeènost práce a právní aspekty provádìní trhacích prací, technologii trhacích prací na povrchu, pøi destrukcích a v podzemí, trhací techniku pøi povrchovém i hlubinném dobývání uhlí.
SÍDLO ÚSTAVU Pracovištì Ústavu se nacházejí v Technologickém pavilonu Fakulty chemicko-technologické v obci Doubravice u Pardubic. Z hlavního nádraží CD Pardubice jsou dosažitelné trolejbusem è. 3 (stanice Semtín-zastávka).
24
ZPRAVODAJ
PYROTECHNIKA KRUTÉ DÌDICTVÍ MINULÉHO STOLETÍ Ing. Jan POKORNÝ
Prameny: Ottawská úmluva, Landmine Monitor Report 2004, Wissenschaft und Frieden Dossier Nr. 23 Každých tøicet minut exploduje nìkde na tomto svìtì pozemní mina. Pøes 25 tisíc lidí roènì pøijde o život nebo je velmi tìžce zranìno výbuchem miny. Pokud nebudou pozemní miny odstraòovány, zùstanou v zemi jako permanentní nebezpeèné dìdictví minulého století. Amputace s traumatem psychických a fyzických následkù poznamenávají tisíce civilních osob, zejména žen a dìtí. Jejich rehabilitace a opìtné zaèlenìní do spoleènosti je velmi tìžké. Mezi 100 až 200 miliony tìchto min položených v šedesáti zemích svìta je velkým nebezpeèím zejména pro chudé státy tzv.tøetího svìta. Jedná se o miny první generace, tedy takové, které nemají schopnost samodestrukce nebo neutralizace. Jde zejména o protipìchotní miny nášlapné, šrapnelové a støepinové, kdy stovky kovových kulièek nebo støepin zabíjejí v okruhu 100 m. Nášlapné miny namísto døívìjších 100 až 200 gramù trhaviny mají jen 35 až padesáti gramovou trhavou nálož. Ta velká utrhla nohu pod kolenem a zasažený vykrvácel. Tyto nižší gramáže utrhnou jen chodidlo. Ale zranìného musí nìkdo odtransportovat, operovat, ošetøovat a starat se o nìho. To je stejná "humanita" jako v pøípadì protitankových min.Tìm je též jedno zda na ni najede obrnìný transportér nebo školní autobus s dìtmi. Otázka tedy nestojí zda miny inteligentní tøetí generace s možností neutralizace a samodestrukce s výbìrem cíle mikroprocesorem mezi „pøítel“ a „cizí“. Ale jednoznaènì žádné miny. To dokládá i 400 až 450 tisíc zranìní za posledních patnáct let. Poèet zranìných dìtí podle UNICEF èiní 25 %, v nìkterých regionech až 75 %. Po dobu 14 let války v Afghánistánu rozmístila sovìtská vojska mezi 10 až 30 miliony min. Jejich odstraòování pøi souèasném tempu a v souèasné politické situaci tam by trvalo 4 300 rokù. Bìhem války v Kambodži bylo rozmístìno dle údajù Mezinárodního výboru Èerveného køíže (ICRC) pøes 10 milionù min. Mìsíènì 800 zranìných je hrozné dìdictví této války. Podobná situace je i v Angole, kde bylo položeno asi 20 milionù min a zaminována byla asi jedna tøetina zemìdìlské pùdy. Angola žádné miny nevyrábìla a vše bylo nakoupeno ze SSSR, ÈSSR, Itálie a USA. Podle expertù v iráckém Kurdistánu je mezi 5 až 10 miliony min. UNHCR zaznamenala, že jen mezi srpnem 1991 a srpnem 1992 nejménì 1 269 Pešmergù bylo zabito a 3 325 bylo zranìno výbuchy min. A na Balkánì v bývalé Jugoslávii v dnešní Bosnì a Hercegovinì jsou stále ještì 3 miliony min. Všechno je to však, želbohu, o penìzích. Na humanitární odminování se jen velmi tìžko dávají dohromady a jen jedna tøetina z nich jde na pøímé odminování. Mezinárodní výbor Èerveného køíže (ICRC) v 15 zemích provozuje 27 zaøízení, jako jsou kliniky a rehabilitaèní centra pro zranìné výbuchem miny. Handicap International jako nevládní organizace ve 30 zemích provozuje 120 Reha-center. Za posledních jedenáct let vybavil 150 tisíc pacientù protézami.
Ještì k tìm penìzùm na humanitární odminování. Jedna protipìchotní mina se poøídí za 3 USD, ale její odstranìní již pøijde na 300 až 1 000 USD. Tak velké èástky si tyto nejvíce zaminované a pøitom chudé státy nemohou samy zajistit. Dle odhadu expertù by odminování všech ploch, to je znièení jednoho milionu protipìchotních min pøišlo na 100 miliard USD. Je tedy velkým úspìchem mírových sil tzv. Ottawská úmluva o zákazu použití, skladování, výroby a pøevodu protipìchotních min a jejich znièení. Èeská republika tuto Úmluvu podepsala 3. prosince 1997 a po ratifikaci vstoupila v platnost 1. dubna 2000. Každý úèastnický stát se zavazuje, že nikdy a za žádných okolností: a) nepoužije protipìchotní miny; b) nebude vyvíjet, vyrábìt, jinak získávat, skladovat, ponechávat si protipìchotní miny nebo je pøímo dodávat jiným; c) nebude v žádném pøípadì a nikomu napomáhat, nikoho podporovat nebo nutit, aby se zabýval jakoukoliv èinností, které tato úmluva zakazuje. Vláda ÈR má zato, že pouhá úèast Armády ÈR nebo obèanù ÈR na provádìní operací, cvièení nebo jiných vojenských aktivit vedených v souèinnosti s ozbrojenými silami neèlenù úmluvy o zákazu protipìchotních min provádìjícími èinnosti touto úmluvou zakázané, nepøedstavuje sama o sobì akt navádìní nebo podnìcování ve smyslu úmluvy. Dùležitý je èlánek 5, který zní: Každý úèastnický stát se zavazuje ke znièení nebo zajištìní všech protipìchotních min v zaminovaných prostorech jež spadají pod jeho jurisdikci èi kontrolu, co nejdøíve, nejpozdìji však deset let poté co úmluva pro takový stát vstoupí v platnost. Každý úèastnický stát bude všemožnì usilovat o to, aby oznaèil všechny prostory, jež spadají pod jeho jurisdikci o kterých je známo nebo existuje podezøení, že jsou v nich umístìny protipìchotní miny. Zajistí co nejdøíve, aby zaminované prostory byly po obvodu oznaèeny, kontrolovány a chránìny jiným zpùsobem tak, aby bylo zajištìno úèinné zamezení vstupu civilních osob a to až do úplného znièení všech protipìchotních min, které se v takových zaminovaných prostorech nacházejí. V èlánku 6, bod 4 se øíká, že každý úèastnický stát, který je schopen tak uèinit, poskytne pomoc pøi odminování a pøi èinnostech, které souvisí. Takovou pomoc lze, mimo jiné, poskytovat prostøednictvím OSN, mezinárodních èi národních organizací èi institucí, nevládních organizací èi institucí nebo na bilaterálním základì, nebo prostøednictvím pøíspìvku Dobrovolnému svìøeneckému fondu OSN pro pomoc pøi odminování nebo jiným regionálním organizacím, které se zabývají odminováním.
25
ZPRAVODAJ Nevládní organizace požadují do budoucna, aby protipìchotní miny z plastiku mìly nejménì osm gramù železa, aby byly detekovatelné. Aby položené miny se po 30 dnech samy znièily. Samodestrukèní mechanismus nemá mít více jak 10 % selhání. Mina se musí po 120 dnech sama znièit. Èeská republika znièila 324 412 ks protipìchotních min ze svých zásob do 1. dubna 2004. Èeská armáda si ponechala 4 849 ks protipìchotních min pro výcvik v odminování a testování nových odminovacích vybavení.
Do International Trust Fund for Demining and Mine Victim Assistance (ITF) pøispìla 2 500 tisíc CZK, do libanonské aktivity „stromy místo min“ 200 tisíc CZK, do Geneva International Centre for Humanitarian Demining (GICHD) 1 600 tisíc CZK a 3 miliony CZK ICRC - mezinárodnímu výboru Èerveného køíže. To vše v loòském roce.
INZERCE •
Dohodnuty termíny schùzí výboru STTP 15. 12. 2005 ve 13 hod. v Pardubicích 19. 01. 2006 ve 14 hod. v Praze 02. 02. 2006 ve 14 hod. v Praze
•
Byla projednána a odsouhlasena výborem STTP témata pøíštího MS který se uskuteèní ve dnech 7. -8. záøí 2006 opìt v Brnì: - legislativa k trhacím pracím - seismika pøi trhacích pracích - ochrana povrchových objektù pøed úèinky trhacích prací - prostøedky trhací techniky
DŮLEŽITÁ OPATŘENÍ STTP V èísle 2/2005 Zpravodaje bylo pøijato opatøení: - v pøípadì, že èlenové spoleènosti nestihnou zaplatit èlenské pøíspìvky do konce dubna 2005 mají možnost zaplatit nejpozdìji do konce záøí letošního roku na MS v Brnì, ovšem ve výši 300,- Kè - Pro ty, kteøí dosud nezaplatili v letošním roce 2005 mají možnost zaplatit 300, - Kè dokonce roku 2005. - V pøípadì, že tak neuèiní èlen STTP a neuhradí do konce roku pøíspìvek , jeho èlenství ve STTP, podle stanov Hlava III, èl. 2, odst. 3 písmeno b, zaniká - V pøípadì platby složenkou vyplòte, prosím, svoje variabilní èíslo (èíslo èlenské legitimace)
V èísle 4/2005 Zpravodaje jsou pøiloženy složenky k zaplacení èlenských pøíspìvkù STTP 200,- Kè do dubna 2006 V pøípadì platby složenkou vyplòte svoje variabilní èíslo (èíslo èlenské legitimace).
26
ZPRAVODAJ
GALERIE STTP
Doc. Ing. Milan Novotný CSc. Další osobnosti zakládajících v našem státì v „Teorii Výbušnin“ byl Doc. Ing. Milan Novotný Csc., absolvent anorganické technologie VŠCHT Praha. Narodil se 9. 5. 1929, zemøel 16. 5. 1995. Byl zakládajícím èlenem pùvodní katedry zvláštní výroby na VŠCHT Pardubice. První odborným asistentem u Doc. Novotného se stal Doc. Ing. Jiøí Denkstein Csc., absolvent pražské podspecializace zvláštních výrob. Profesor Pantoflíèek zkoncipoval nový pøedmìt „Teorie výbušnin“ k jehož praktickému procvièování povolal Doc. Novotného. V souvislosti a nutnosti celostátních aktivit v oblasti zabezpeèení rozvoje technologických postupù a rozvoje prostøedkù civilní trhací techniky, (pøedsedou pøíslušné komise byl Dr. Ing. Straka). V roce 1958 byl na katedøe zahájeno ètyø semestrové studium rekvalifikaèní studium - nyní licenèní studium o názvu „Rozpojování hornin výbuchem“- vedl Doc. Denkstein a Doc. Novotný. Vzhledem ohlasu a významu toho studia pro praxi je toto studium v rùzných variantních obmìnách opakované realizované až do souèasnosti. Po odchodu do dùchodu profesora Pantoflíèka v roce 1978 bylo oddìlení fyziky výbuchu zaèlenìno do Katedry technologie organických látek a vedoucím
V souvislosti s uvedeným bylo v první polovinì osmdesátých let dobudováno nejnutnìjší vybavení støeleckého areálu Technologického pavilonu FCHT, konkrétnì trhací jáma, sklady výbušnin. Napsal nìkolik skript pro denní a licenèní studium .
slouèených výbušináøských pracoviš• byl ustaven doc.
Nezapomeneme na jeho zásluhy a všichni, kteøí ho
Novotný.
znali, budou pokraèovat v oblasti výbušnin tak, jak to
Vedle výuky pøedmìtù fyziky výbuchu se vìnoval
vyjadøoval v odborných pracích a pedagogické èinnosti.
soudnì znalecké èinnosti a spolupráci s prùmyslem, byl èlenem hodnotitelských komisí v oblasti trhavin.
vzpomínají
Uvedené aktivity byly trhaviny Danubit a zejména trhaviny II. kategorie dùlnì bezpeèné protiprachové Harmonit V pozdìji Harmonit AD, který se dosud vyrábí, v a.s. Istrochem Bratislava.
Prof. Ing. Svatopluk Zemann DrSc., Ing. Oldøich Juránek a redakèní rada
27
ZPRAVODAJ
JUBILEA V ROCE 2006 35 - 1971 Jiøíèek Antonín Mgr. Kašpar Radim Lexová Lucie Ing. Pokorný Tomáš
04. 12. 1971 22. 02. 1971 26. 07. 1971 27. 09. 1971
40 - 1966 Linek Karel
15. 11. 1966
Růžičková Simona
23. 07. 1966
Hrdlička Milan
14. 08. 1966
Ing. Vojík Pavel Kříž Petr Ing. Teichmann Ivo Ing. Záruba Milan Ing. Vančura Robert
25. 10. 1966 19. 03. 1966 10. 05. 1966 20. 02. 1966 11. 08. 1966
45 - 1961 Alivojvodič Želimír Hurtík Milan
17. 02. 1961 14. 04. 1961
Kala Miroslav Kašparec Radek
12. 07. 1961 31. 01. 1961
50 - 1956 Kačmarík Josef Kolařík Jaroslav Ing. Lesniak Milan Makovička Michal Křupala František Ing. Makovinská Maria Ing. Mareš Bohumil Ing. Hájek Josef Ing. Kubica Milan Svoboda Karel Ryneš Zdeněk
07. 03. 1956 02. 07. 1956 07. 03. 1956 14. 06. 1956 20. 06. 1956 08. 03. 1956 06. 06. 1956 03. 07. 1956 04. 05. 1956 21. 09. 1956 01. 10. 1956
55 - 1951 Duben Aleš Pitrun Karel Ing. Rez Jan Ing. Janoušek Radim Klepetko Josef Ing. Těšitel Jiří
24. 12. 1951 19. 08. 1951 25. 08. 1951 13. 06. 1951 18. 01. 1951 29. 01. 1951
60 - 1946 Ing. Frolík Jiří Hrudka Josef Hřídel Jaroslav Chlapík Milan Ing Kubica Milan Frýdek Lubomír Ing. Gazda Štefan Nosek Jiří Ráček František Sýkora Zdeněk Pavuk Jan Petrák Karel Ing. Kulfánek Emil Ing. Tecl Stanislav
07. 10. 1946 26. 12. 1946 26. 12. 1946 24. 11. 1946 29. 03. 1946 08. 06. 1946 12. 08. 1946 10. 01. 1946 05. 11. 1946 09. 12. 1946 12. 02. 1946 24. 07. 1946 12. 09. 1946 30. 04. 1946
65 -1941 Ing. Drábek Ivan Mgr. Hrdlička Michal Rod Petr Buršík Bořivoj Šulc Jiří
03. 02. 1941 14. 08. 1941 25. 07. 1941 04. 08. 1941 16. 04. 1941
70 - 1936 Polák Jiří Ing. Stiebitz Jindřich Šmejkal František Ing. Šeděnka Karel
24. 04. 1936 03. 03. 1936 20. 12. 1936 19. 03. 1936